Návrh uspo ádání území p i t žb HU ve variantních ešení VARIANTA A, zachovávající sou asné územn ekologické limity t žby na lomu SA Ve variant A je navrhováno v prostoru lomu SA omezit t žební innosti územn ekologickými limity vyjád enými v hlavním výkrese (totožnými se stávajícími územn ekologickými limity obsaženými ve 2. zm nách a dopl cích ÚPN VÚC SHP) a po jejich dosažení (p edpoklad kolem roku 2017) zahájit rekultiva ní práce. Zpracovaná koncepce rekultivace lomu SA a navazujícího zázemí vychází z tvaru reliéfu vzniklého bá skou inností, z p írodních i urbanistických podmínek zájmového území charakteru a rozmíst ní okolních sídel. Jádrovým problémem je ztvárn ní zbytkové jámy lomu SA. P edpokládá se ízené zatopení zbytkové jámy na kótu 180 m n.m. krušnohorskými potoky, v asovém horizontu n kolika desítek let a následné postupné velmi pomalé samovolné zatopení ažna kótu p elivu 230 m n.m. Na kót 180 m n.m. se tak vytvo í vodní plocha o rozloze 700 ha a o kubatu e vody cca 235 mil m3, p i dosažení hladiny na kót 230 m n.m. by se plocha rozší ila na rozlohu 1349 ha. O zp sobech napoušt ní zbytkové jámy po kótu 230 m n.m. budou rozhodovat budoucí generace. Nad kótou 230 m n.m. je navrhováno vytvo ení krajiny k trvalému užívání, v níž mají p íslušnou váhu p írodní složky krajiny, plochy hospodá ské ur ené k pr myslové, lesnické a áste i zem lské výrob , i plochy se sportovn rekrea ní funkcí edevším ve vazb na jezero zbytkové jámy. Rekultivace zbývajících ploch bude provedena s p evahou rekultivací lesnických, se zvýrazn ním ekologické funkce vytvá ené krajiny. Zem lská rekultivace (orná p da) v tomto území není navrhována vzhledem k absenci disponibilní ornice i nedostate ného venkovského osídlení v okolí. Sou ástí širšího zázemí lomu SA tvo í též dv vn jší výsypky – R žodolské a Hornoji etínská o celkové rozloze p es 1 000 ha. Území dále zahrnuje oblasti hlubinných dol Centrum a Kohinoor. D lní innost je dosud provozována na hlubinném dole Centrum. Ob zmín né výsypky jsou již tak ka celé zrekultivované, p emž dominuje lesnická rekultivace. Nep edpokládá se jejich intenzivní využívání pro rekrea -sportovní ú ely, s ohledem na urbanistickou polohu a souvislé zalesn ní. Jedním ze zásadních princip uspo ádání území krajinného prostoru lomu SA v ÚP VÚC Ústeckého kraje – Koncept, je ochrana osídlení v p edpolí lomu - tj. obce Horní Ji etín a osady ernice. Obec Horní Ji etín s osadou ernice leží na úpatí Krušných hor na západním okraji okresu Most. První zmínky o osídlení v tomto prostoru jsou kladeny hluboko p ed náš letopo et. Výhodná poloha p edur ila sídlo k postupnému rozvoji a tak bylo pozd ji rozší eno též podél cesty z vnitrozemí do Saska. Cesty v podkrušnoho í tvo ily p vodn ucelenou roštovou komunika ní soustavu v jejíchž uzlových bodech se nacházela jednotlivá sídla. Po likvidaci mnoha obcí v mosteckém okrese, které byly ob továny t žební innosti, byl rostlý p irozený sídelní systém zna paralyzovaný, se všemi negativními d sledky. Stanovením dobývacích prostor tém na celém správním území obce v chrán ném ložiskovém území byla obec Horní Ji etín a osada ernice p edur eny k likvidaci povrchovým vyuhlením lomem SA. P es všechny nep íznivé vlivy prokázaly obce svoji životaschopnost, která vyústila v r.1991 v p ijetí usnesení Vlády eské republiky . 444, jímž byly stanoveny závazné linie lomové innosti a rozsahu výsypek (p ejaté do platné dokumentace 2. zm n a dopl ÚPN VÚC SHP) a zavázány orgány státní správy k vytvo ení podmínek pro další existenci obcí. Skute nost, že sídelní útvar leží na hn douhelné sloji v chrán ném ložiskovém území je však p inou p etrvávající nejistoty jeho obyvatel z budoucího osudu jejich domova. vodem je mj. nenapln ní n kterých úkol stanovených usnesením vlády . 444/91 a . 403/93 orgán m státní správy sm ujícím k redukci ložiskové ochrany za závaznými liniemi žebních inností.
Urbanistická koncepce dalšího rozvoje obce Horní Ji etín s osadou ernice vyjád ená v ÚPn SÚ Horní Ji etín a ernice (1997) a respektovaná ve variant A je založena na zásadách zachování sou asné historické urbanistické struktury, jejího dopln ní a obnovy, dále na vytvo ení p edpoklad k celistvosti využití území a nalezení vhodného zp sobu pro využití dosud rozvojových ploch, obnovení d ležitých vazeb ve struktu e osídlení Severních ech, stanovení technických podmínek pro možnost stabilizace a rozvoje území, navržení legislativních podmínek pro stabilizaci a rozvoj sídelního útvaru. Vzhledem k poloze obce, kdy plochy pro bydlení se nacházejí pod zalesn ným úpatím Krušných hor na mírném svahu jižn orientovaném, lze o ekávat se stabilizací obce zvýšený zájem o tyto lokality, proto jsou navrhovány s dostate nou rezervou cca 250 rodinných dom . ÚP VÚC p edpokládá v této oblasti zvrat po dokon ení rekultiva ních prací (ve vzdáleném asovém horizontu). Velká vodní plocha s plážemi zasazená v malebném p írodním prost edí m že sehrát roli regionálního st ediska rekreace, vodních sport , rybolovu apod. ÚP VÚC pro tyto funkce rámcov vymezuje vhodné lokality a nazna uje p ístupové trasy z širšího okolí. Využití prostoru lze zajistit po stránce technické infrastruktury v koordinaci se zajišt ním obsluhy vlastní obce (plynofikace, obnova vodovodní sít , vybudování oddílné kanaliza ní soustavy v etn OV). Z pohledu provázanosti sídla a budoucích aktivit se širším prostorem s návazností na nad azenou dopravní strukturu má nezastupitelný význam stávající i navrhovaná silni ní sí . Stávající sí je tvo ena silnicemi III. t ídy Most – Janov – ernice a Záluží u Mostu - Horní Ji etín - Nová Ves, která v návaznosti na silnici II/255 Postoloprty – Bylany – Komo any – Záluží u Mostu umož uje propojení osídlení Krušných hor s m sty pánevní oblasti. Ob silnice sou asn slouží jako další nouzové záložní komunika ní spojení mezi m sty Litvínovem a Mostem v p ípad vy azení ásti silnice I/27 z provozu. S ohledem na d ležitost propojení h ebenových sídelních a rekrea ních oblastí s nad azenou silni ní sítí, pánevními sídly i rekrea ními aktivity budoucího jezera (po zatopení zbytkové jámy dolu SA) je navrhováno p azení silnice III/2541 v ose (Komo any -) Záluží u Mostu – Nová Ves – Brandov do sít silnic II. t ídy (v návaznosti na II/255). Pro obnovení podélného propojení po úpatí Krušných hor, spolu s požadavkem zp ístupn ní rekrea ních aktivit budoucího jezera, je navrhováno obnovení komunika ního spojení s dopln ním vybavenosti pro motorizované návšt vníky v ose Most – Horní Ji tín – ernice Vysoká Pec – Jirkov (s díl ími obchvaty Horního Ji etína a ernic). Vzhledem ke komplikovaným terénním podmínkám v úseku pod Jeze ím musí být prostorové vedení navrhované komunikace zp esn no v koordinaci s komplexními návrhy rekultivace prostoru lomu a zbytkové jámy. K problematice zam stnanosti související s variantou A se vyjad uje podkladová Studie Úloha hn douhelného hornictví ve struktu e energetických zdroj R (zpracovatel VÚHU, a.s. 2004). Uvádí se v ní že zastavením lomu SA na úrovni sou asných územn ekologických limit kolem roku 2017 dle varianty A, vznikne nejmén 1 600 nezam stnaných ze všech propušt ných ve skupin MUS a ztrátou míst multiplikací 1:1,5 (v navazujících odv tvích a službách) dalších 2 400 nezam stnaných. Na druhé stran se edpokládá že zachování územn ekologických limit v tomto území bude mít významné stimulující vlivy vedoucí ke stabilizaci obyvatelstva a k rozvoji území v etn podnikatelských aktivit p inášejících pracovní p íležitosti. V každém p ípad p ijetí ešení obsažené ve variant A vyžaduje v asná opat ení na podporu vytvo ení náhradních pracovních míst za ukon ené žební a navazující provozy.
Shrnutí Základní kladné aspekty sledované ÚP VÚC c
Potvrzení stability sídelní soustavy na Mostecku s p íznivými vlivy na sociální i podnikatelskou sféru i image Mostecka.
c
Zachování tradi ních sídel Horního Ji etína - ernic (obecní spole enství, obytná zástavba, urbanistická struktura, kulturní památky, místní vybavenost a pracovní íležitosti), potvrzení územních podmínek pro územní rozvoj obce.
c
Vytvo ení p edpoklad pro obnovu a posílení p erušeného pásu atraktivního podkrušnohorského osídlení mezi Litvínovem a Chomutovem.
c
Zachování kvalit životního prost edí západní ásti Litvínova bez kontaktu s t žebními innostmi a zachování podmínek pro územní rozvoj této ásti m sta.
c Zachování a zlepšení podmínek pro další existenci památkového souboru zámku Jeze í - krajinné dominanty Mostecka. c V relativn krátkodob jším horizontu cca do roku 2017 dokon ení t žebních inností, následn cca po roce 2030 provedení základní rekultivace exponované krajiny pod Jeze ím, vytvá ející IMAGE Mostecka. c
P ízniv jší územní p edpoklady pro rozvoj sídelní i rekrea ní funkce navazujícího horského osídlení - zachováním sídel v podh í Horního Ji etína a ernic, stávajícího dopravního napojení a rychlejším provedením rekultivací navazujícího pánevního území (zejména Nová Ves v Horách a Hora sv. Kate iny).
c
Nižší t žba uhlí znamená omezení jeho spalování v elektrárnách a zmenšení míry emisí škodlivých látek v ovzduší v prostoru Ústeckého kraje.
c
Hypotetická možnost v budoucnu využít ložiska hn dého uhlí v centrální ásti SHP alternativními metodami pro perspektivní pot eby (z dnešního hlediska se jedná o experimentální a teoretické možnosti). Základní nep íznivé d sledky sledované ÚP VÚC
c
Ukon ení innosti lomu kolem roku 2017 a s tím spojená ztráta adekvátního množství pracovních p íležitostí v lomu a v navazujících provozech (v . tepelné energetiky a elektroenergetiky).
c
Ukon ení innosti lomu kolem roku 2017 znamená pravd podobn ukon ení povrchové lomové t žby v centrální ásti SHP spojené s nevyužitím možnosti získat cca 255 mil. tun hn dého uhlí v prostoru tzv. II. etapy t žby. Nevyhovuje bilan ním p edstavám SEK (zpracována do roku 2030) v t žb uhlí a následné výrob elekt iny, zvyšuje tempo energetické závislosti R na dovozech energetických komodit z externích zdroj .
VARIANTA B – prov ující možnosti p ekro ení stávajících limit t žby na lomu SA do tzv. II. etapy (do prostoru Horního Ji etína a ernic) Rozhodnutím po izovatele po odevzdání konceptu ÚP VÚC Ústeckého kraje v dubnu 2004 obsahující ešení dle varianty A, bylo uloženo rozpracovat ešení pokra ování t žby lomu SA s p ekro ením územn ekologických limit . K tomuto ú elu byly zpracovány dv podkladové studie - Úloha hn douhelného hornictví ve struktu e energetických zdroj R (zpracovatel VÚHU Most, a.s.) a Studie variantních možností využití zásob hn dého uhlí Velkolomu SA ve II. ekonomické etap t žby a ešení jejich územních d sledk (zpracovatel eská geologická služba). Ob studie byly dokon eny v podzimních m sících 2004. Dodatkem smlouvy o dílo . 2 bylo zpracovateli uloženo zapracovat výsledky t chto studií do aktualizovaného konceptu ÚP VÚC Ústeckého kraje. Na základ výsledk t chto dvou studií byla v rámci konceptu ÚP VÚC ÚK prov ena varianta B, která p edpokládá pokra ovat v t žb do prostoru tzv. II. ekonomické etapy lomu SA s tím, že stávající územn ekologické limity budou p ekro eny. Po p ekro ení územních ekologických limit bude lom SA dle varianty B postupovat východním sm rem p es osadu ernice - cca po roce 2012 a p es obec Horní Ji etín – cca po roce 2016. Podmínkou pro realizaci postupu je realizace náhradní výstavby a následné odstran ní osady ernice a obce Horní Ji etín (s možnou výjimkou její horní ásti pod Mariánským údolím).
Kompromisní postup t žební fronty, který by variantn zachovával ásti Horního Ji etína a ernic, byl ve studii eské geologické služby a Výzkumného ústavu hn dého uhlí zamítnut jako technicky a zejména ekonomicky nep ijatelný a dále s ním proto není uvažováno. Stejn tak byla - jako technicky a ekonomicky neúm rn náro ná a neefektivní vzhledem k vyt žitelnému objemu suroviny hn dého uhlí - odmítnuta hlubinná t žba v tomto prostoru. Mezi osadou ernice a Horním Ji etínem se horní hrana lomu posunuje k horským partiím Krušných hor, nep ekra uje však výškovou úrove kóty 320 m n. m., ímž se zásah do svah Krušných hor redukuje na cca 500 m úseku lesa v prostoru pod historickými lomy na kamencovou b idlici, nedochází tak k zásahu do lesního porostu na úpatí Krušných hor. Další postup lomu by sm oval jižním sm rem p es území Hornoji etínské výsypky, s ukon ením postupu na hranici ochranného pásma obce Janov a na hranici areálu Chemopetrolu. Podkladové studie pro variantu B eší problematiku náhrady jednotlivých narušených územních systém – osídlení, vodního hospodá ství a dopravy. V sou asné dob je t žebními organizacemi zkoumán širší výb r lokalit, ve kterých by mohly být nahrazeny zrušené obytné soubory Horní Ji etín a ernice. Lokality jsou charakterizovány dostupností do cca 10 km od rušené lokality osídlení, zachovávají rámec území pod Krušnými horami s nabídkou venkovského, p ím stského i m stského typu prost edí. Jedná se o studijn prov ované lokality v prostoru obcí Vysoká Pec - Drmaly, Lom u Litvínova, Most – nad jezerem a n kolik dalších uvažovaných lokalit ve m st Most a jeho okolí (u Velebudické výsypky, u Vtelna) a v Háji u Duchcova. Studijn prov ované lokality jsou zobrazeny v grafické dokumentaci varianty B. P i výb ru lokalit byla zohled ována možnost p echodu rozhodující ásti ob anských spole enství sou asné obce do nového obytného souboru. Ochrana lomu p ed p ívalovými vodami z oblasti Krušných hor vyvolá nutnost náro ných technických opat ení s p evedení ástí n kterých tok . Z vodu narušení p eložky Šramnického a ernického potoka a Ji etínského potoka v prostoru Horního Ji etína a dále erného a Janovského potoka a potoka Loupnice, je provedena úprava celkového vodohospodá ského ešení této oblasti, kombinující p evedení vod pomocí štol a eložek potok , do asných trubních p evod v r zných etapách provozu lomu. Tato opat ení se dotknou okraje nadregionálního biocentra Jeze í a jsou koncipována tak, aby se jimi v pánevním prostoru vytvo ily podmínky pro pozd jší realizaci prvk ekologické stability, též náhradou za žbou rušený biokoridor regionálního významu. Složité technické ešení je popsáno v samostatných kapitolách výše uvedených podkladových studií. Z pohledu silni ní sít a dopravních vazeb, z stane zachována silnice Janov – Nová Ves, p erušena bude silnice Záluží – Horní Ji etín a Ji etín – ernice – zámek Jeze í, za kterou se navrhuje vybudování náhradní komunikace. Hypoteticky má dle bá ských hledisek rozvoj lomu ve II. etap i význam z pohledu strategického. Kone né postavení lomu na hranici ochranného pásma areálu Chemopetrolu a.s. umož uje, aby lom po roce 2060 rozvinul sv j postup do III. a IV. etapy, ve které je dle podklad k dispozici cca 480 mil. t uhelných zásob - a to zejména v prostorech areálu Chemopetrolu a.s. Tento postup by však byl spojen s regionáln významnými územními d sledky – zejména st hováním nebo rušením rozsáhlého pr myslového areálu (Chemopetrolu) a p eložením koridoru dopravy a technické infrastruktury propojujícího Most a Litvínov. Celkové rekultiva ní ešení, za p edpokladu ukon ení t žby v rámci II. ekonomické etapy p ed areálem Chemopetrolu p edpokládá zatopení zbytkové jámy lomu SA na kótu 200 m n.m., což znamená vytvo ení nepr to ného jezera s vodní plochou o rozloze 1000 ha. Jezero zbytkové jámy bude napoušt no p edevším povod ovými pr toky z eky Bíliny, vodami Ji etínského potoka a p ítoky z vlastního povodí zbytkové jámy. Vzhledem k tomu, že se nepo ítá s t sn ním zbytkové jámy proti systému d lních sta inových vod, bude jezero dopl ováno i t mito vodami. edpokládané napušt ní jezera lomu SA na kone nou úrove vodní hladiny je cca 35 let. Rekultivace zbývajících ploch bude provedena s p evahou rekultivací lesnických, se zvýrazn ním ekologické funkce vytvá ené krajiny. Lesnická rekultivace bude zam ena edevším na mimoproduk ní funkce lesa v etn rekrea ní. Zem lská rekultivace není navrhována vzhledem k absenci disponibilního množství ornice i nedostate ného venkovského osídlení v okolí. P íslušná váha je i p isouzena i sportovn rekrea nímu pojetí, p edevším ve
vazb na jezero zbytkové jámy. Oproti variant A dojde ke zrušení stávajícího silni ního spojení III/2451 Záluží u Mostu – Horní Ji etín – Mariánské Údolí a silni ního spojení III. t ídy Janov – ernice – zámek Jeze í. Venkovské osídlení a rekrea ní prostory Krušnohorského h ebene stanou tak komunika napojeny pouze ve sm ru od Litvínova silnicí III. t ídy, vedenou podél hrany t žební jámy lomu SA (varianta B) v relaci Janov - Nová Ves – Brandov. Dopravní ístupnost zámku Jeze í bude v této variant ve stávající trase p erušeno - viz studie VÚHU a.s. Most (2004). Zp ístupn ní zámku Jeze í, které eší návrh nové komunikace, je vedeno od silnice III. t ídy z prostoru Mariánského Údolí po úbo í krušnohorského h ebene k zámku. Navrhovaná trasa je v horských podmínkách z hlediska technického ešení zna náro ná, ve vztahu k ochran krajiny a p írody i zna konfliktní. P ípadná stabilizace koridoru pro náhradní komunika ní zp ístupn ní zámku Jeze í musí být prov enou podrobn jší komplexní studií. Ve variant B je v rámci rekultivace celého prostoru pro obnovení propojení podél úpatí Krušných hor je výhledov navrhováno (obdobn jako u varianty A) nové komunika ní spojení, dopln né vybaveností pro motorizované návšt vníky, v ose Janov – Horní Ji etín – ernice - Vysoká Pec – Jirkov. Toto spojení zp ístupní možné rekrea ní aktivity budoucích jezer v lomu SA i zámku Jeze í. Prostorové vedení navrhované silnice bude zp esn no v koordinaci s celkovou rekultivací celého prostoru. Pro napojení budoucího rekultivovaného krajiná ského a rekrea ního prostoru i h ebenových aktivit a sídelní struktury od silnice I/13 je navrhováno nové komunika ní propojení v úrovni silnice II. t ídy MÚK-I/13 Komo any – Mariánské Údolí s vazbou na stávající spojení Nová Ves – Brandov, doporu ené k p azení do sít silnic II. t ídy. Podkladová studie Úloha hn douhelného hornictví ve struktu e energetických zdroj R (zpracovatel VÚHU Most, a.s. 2004) komentuje rovn ž problematiku zam stnanosti. Studie uvádí, že pokra ování t žby v lomu SA ve II. etap nejen zamezí ztrátám pracovních míst (1 600 + 2 400), ale zajistí i jejich výrazné navýšení v t žebních i navazujících provozech. Na druhé stran je t eba uvést úbytek pracovních míst v rušených územích obcí (cca 200) a upozornit na doprovodné širší nep íznivé vlivy na zam stnanost spojené s dlouhodobým pokra ováním t žebních inností v tomto prostoru (nap . další ztráta potenciálu území, neumožn ní transformace inností díky blokování území t žbou).
Shrnutí Základní kladné aspekty sledované ÚP VÚC c Dlouhodobé prodloužení pracovních p íležitostí v dále provozovaném lomu a v navazujících provozech (v . tepelné energetiky) cca do roku 2060. c Možnost získání cca 255 mil. tun kvalitního uhlí p i t žb v tzv. II. etap v prostoru Horní c Ji etín, ernice. c Výhodné ukládání skrývkových hmot do vnit ního prostoru lomu. c V dlouhodobém výhledu lepší technické terénní p edpoklady pro obnovu dopravního podkrušnohorského propojení Litvínov – Chomutov. c P edpoklad vzniku náhradního nového obytného souboru ve vytipované lokalit est hované obyvatele z Horního Ji etína a ernic.
pro
c Vyhovuje bilan ním p edstavám SEK (zpracována do roku 2030) v t žb uhlí a následné výrob elekt iny, snižuje tempo nár stu energetické závislosti R na dovozech energetických komodit z externích zdroj . Základní nep íznivé d sledky sledované ÚP VÚC c Zásah do siln narušené sídelní soustavy Mostecka s dalekosáhlými d sledky pro sociální a podnikatelskou oblast.
c Likvidace obce Horní Ji etín a ernice a nutnost p est hování cca 2000 obyvatel (psycho- sociální dopady – zejména starší obyvatelé, ztráta veškerých hodnot rušeného sídla, v . jeho kulturních památek, ztráta místní vybavenosti a místních pracovních íležitostí). c P erušení potenciáln atraktivního podkrušnohorského Chomutovem a Ústím nad Labem v rozsahu cca 10 km.
sídelního
pásu
mezi
c Dlouhodobé nep íznivé ovlivn ní životního prost edí západní ásti Litvínova t žebními innostmi (hlu nost, prašnost, ztráta jihozápadního krajinného zázemí s izola ní funkcí i areálu Chemopetrol, vizuální kontakt s p et ženou krajinou) a omezení rozvojových možností západního okraje m sta. c Dlouhodob znevýhodn ná pozice zámku Jeze í zp sobená likvidací nejbližšího osídlení a p erušením hlavní stávající p ístupové silnice (s nutností vybudovat náhradní p ístup v komplikovaných územních podmínkách). c Dlouhodobé áste né snížení sídelního a rekrea ního rozvojového potenciálu horských obcí, redukcí p ístupových cest, ztrátou navazujících sídel v podh í a p sobením navazujícího prostoru narušeného t žbou (zejména Nová Ves v Horách, Hora sv. Kate iny). c Narušení okraje nadregionálního biocentra Jeze í (též lesy zvláštního ur ení) stavebními zásahy p i realizaci t žbou vyvolaných dopravních a vodohospodá ských staveb, dále riziko t žebního zásahu do les pod úpatím Krušných hor. c Rozší ení rozsahu území zasaženého t žebními innostmi, asové prodloužení vliv žebních inností cca do horizontu r. 2060 a p edpoklad provedení úplné základní rekultivace prostoru lomu po roce 2070 (za p edpokladu že t žba nebude pokra ovat do III. A IV. etapy).
Záv r Územní plán velkého územního celku Ústeckého kraje - etapa koncept, celkov posoudil územní problematiku Krajinného prostoru lomu Ležáky a jeho zázemí (oblast lom SA) a doporu uje schválit územní ešení dle varianty A – zachovávající stávající územn ekologické limity t žby lomu SA, bez p ekro ení do II. etapy t žby. i doporu ení varianty A se územní plán odvolává na její p evažující výše uvedené základní kladné aspekty které odpovídají napln ní požadavk obsažených v Zadání Územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje (zejména ásti Hlavní cíle rozvoje území a Základní úkoly zadávaného územního plánu). Vyhodnocení doporu ené varianty A z hlediska napln ní požadavk a cíl Státní energetické koncepce (zpracována s výhledem do roku 2030) p esahuje rámec možností i obsah zadání ÚP VÚC Ústeckého kraje.
žba hn dého uhlí Úvod Severo eská hn douhelná pánev, jako nejvýznamn jší eské hn douhelné ložisko, je situována mezi m sty Ústí nad Labem na východ a Kadaní na západ . Ložisko má protáhlý tvar s délkou cca 80 km a prom nlivou ší kou od 3 do 25 km. Ze severní strany je omezeno masivem Krušných hor, z jižní strany eským st edoho ím. Pánev, vzniklá ve spodním oligocénu t etihor, se rozprostírá na ploše 1 420 km2, z nichž zhruba 850 km2 je uhlonosných. Vývoj mocných uhelných slojí (cca 30 m, výjime až 60 m) spadá do spodního miocénu. Význam tohoto ložiska je pro eskou energetiku stále nezastupitelný. T žba hn dého uhlí zásadním zp sobem ovlivnila rozvoj tohoto území v minulosti, bude však hrát d ležitou úlohu i v budoucnu.
Hn dé uhlí a jeho t žba Základní východiska Základním východiskem pro další prognózu t žby hn dého uhlí je Státní energetická koncepce R, schválená v b eznu 2004 usnesením vlády R .211/2004. Významnou roli sehrávají i další faktory jako nap íklad: vstup do prost edí Evropské unie, privatizace akciové spole nosti Severo eské doly, a.s., problematika územních ekologických limit t žby, privatizace energetiky ( EZ, a.s.), sociální problematika (zam stnanost).
Organiza ní uspo ádání v rámci Severo eské hn douhelné pánve (SHP) V rámci SHP t ží hn dé uhlí tyto organizace: c Mostecká uhelná, a.s., právní nástupce – její sou ástí jsou lomy armády ( SA), Jan Šverma a Vršany.
eskoslovenské
c Severo eské doly, a.s. – sou ástí jsou lomy Libouš a Bílina. c D l Kohinoor, a.s. – sou ástí je d l Centrum, c Net žební organizace Palivový kombinát Ústí n.L., s.p. – sdružuje utlumované lokality – lom Chaba ovice, a od 1.1. 2004 ve smyslu usnesení vlády R . 395/2003 a . 1128/2003 lom Ležáky a d l Kohinoor.
Zadání ÚP VÚC Ústeckého kraje a Státní energetická koncepce (SEK) ve vztahu k t žb hn dého uhlí Z vládou R schváleného usnesení ke Státní energetické koncepci (usnesení vlády R . 211/2004) plyne, že energetická koncepce vyjád ená ve variant „zelené – U“p edpokládá, vedle r stu energetické efektivnosti a podpory obnovitelných zdroj energie, téžzvýšení disponibility a prodloužení životnosti domácího potenciálu zásob tuhých paliv, p edevším hn dého uhlí. Podmínkou pro navrhovanou výstavbu a obnovu dožívajících elektráren spalujících hn dé uhlí, která by m la probíhat v období let 2010 – 2020, je uvoln ní zásob hn dého uhlí v pot ebné výši na dalších minimáln 40 let. Nástrojem k zajišt ní dostatku paliva se má stát racionální p ehodnocení vládních usnesení o územních limitech t žby hn dého uhlí. Tím že se rozhodování o územním limitování t žby hn dého uhlí má dle SEK p enést v souladu s platnou legislativou na územn samostatné orgány*/, nabývá na významu pot eba porovnání a skloubení požadavk SEK s obsahem Zadání ÚP VÚC Ústeckého kraje které se v ad bod vyjad uje k územní regulaci t žby hn dého uhlí a ukládá zpracovateli ÚP VÚC tyto úkoly: c •navrhnout zachování, i modifikaci nebo rozší ení územn ekologických limit postupu žby hn dého uhlí, c •zamezit extenzivnímu rozvoji jednostranné ekonomické základny (t žba hn dého uhlí, energetika, t žký hutní a chemický pr mysl) využívající území regionu nad mez jeho irozené kapacity, c •formulovat územní podmínky pro stabilizaci osídlení a populace, s nutností zajistit prost edí srovnatelné s ostatními oblastmi státu c •navrhovaná ešení pod izovat cíli dosažení podstatného, markantn viditelného zlepšení životního prost edí, krajiny i sídel, jako limitující podmínky dosažení ostatních cíl , stability obyvatelstva, rozvoje žádoucích podnikatelských aktivit, rehabilitace tradi ního láze ství, rozvoje turistiky a cestovního ruchu apod.
Územní ekologické limity (ÚEL) c Územní ekologické limity t žby hn dého uhlí a energetiky v Severo eské hn douhelné pánvi (dále také ÚEL) byly jako závazné linie omezení t žby a výsypek byly vyhlášeny usnesením vlády eské republiky . 444 v roce 1991, v tomto usnesení bylo mimo jiné uvedeno, že je nutno p i koncipování státní energetické politiky eské republiky do roku 2005 vycházet z tohoto vládního usnesení. c Státní energetická koncepce, schválená usnesením vlády do roku 2030.
R . 211/2004, eší období
c Podle schváleného scéná e SEK („zelený – U“) by tepelné elektrárny v pánevní oblasti ly po roce 2010 postupn projít obnovou s cílem dosažení vyšší energetické ú innosti a p ízniv jšího vlivu na životní prost edí.
c Podmínkou realizace zám ru je zabezpe ení uhlí pro tyto zdroje na dobu minimáln 40 let, což p i prodloužení platnosti územních ekologických limit za rok 2005 nebude možno zajistit ze zdroj v SHP. c V souladu s obsahem Zadání ÚP VÚC Ústeckého kraje a p i zohledn ní požadavk SEK zpracovatel p istoupil k racionálnímu p ehodnocení platnosti územních ekologických limit t žby hn dého uhlí, vzhledem ke složitosti a rozdílné územní problematice v jednotlivých lomech byla otázka zachování nebo p ekro ení územn ekologických limit posuzována v ÚP VÚC Ústeckého kraje – koncept, individueln . c Výše uvedený požadavek zabezpe ení uhlí pro energetické zdroje na minimáln 40 let provozu spl uje v plném rozsahu lom Vršany, který zásobuje elektrárnu v Po eradech. c Rozsah t žby v lomu Libouš v rámci stanovených územn ekologickým limit je respektován, není požadováno jejich p ekro ení, lomem Libouš zásobované energetické zdroje se tomuto omezení p izp sobují. c Pro období platnosti zpracovávaného ÚP VÚC Ústeckého kraje je zásadní rozhodnutí o zachování nebo p ekro ení územn ekologických linií v lomu SA a v lomu Bílina. c ÚP VÚC ÚK eší problematiku ÚEL v SA variantn – varianta A navrhuje zachování stávajících limit t žby a omezuje životnost lomu do roku cca 2017, varianta B – prov uje p ekro ení ÚEL do II. etapy a prodlužuje životnost lomu do roku cca 2060 (V rámci II. etapy by bylo možno vyt žit cca 255 mil. tun kvalitního uhlí, je p edest ena i hypotetická možnost pokra ování t žby do III. a IV. etapy – ovšem s dalekosáhlými územními d sledky: p est hování nebo likvidace areálu Chemopetrolu a p eložky regionáln významného koridoru dopravní a technické infrastruktury). c ÚP VÚC ÚK eší problematiku ÚEL v lomu Bílina variantn , p ekro ení ÚEL v menším rozsahu - varianta A, ve v tším rozsahu – varianta B. Uvoln ní postupu lomu Bílina prodlužuje životnost t žby uhlí do cca 2043 – 2055, t žba však m že být realizována až po roce 2035, resp. 2040, a kapacitn p edstavuje maximáln necelou ½ nebo ¼ II. etapy t žby na lomu SA. c Diskutovaný p ípadný další postup povrchové t žby lomu Bílina do centrální ásti revíru SHP - sm rem do prostoru areálu Chemopetrol (jako alternativa za nerealizovanou II. etapu lomu SA) je nereálný. Lom nemá pro tento postup dostatek vlastních výsypných prostor a ukládání nap . do lomu SA by bylo ekonomicky vysoce náro né a ekologicky nep ípustné. c Možnosti využití ložiska v centrální ásti revíru SHP jinými metodami než povrchovou lomovou t žbou - tj hlubinnou t žbou, jsou technicky náro né a z dnešního hlediska ekonomicky neefektivní, eventualita jiných alternativních zp sob t žby je z hlediska aktuálních znalostí a technologických možností teoretickým p edpokladem. c P i rozhodování o volb variant ešení je t eba brát v úvahu riziko že snížení životnosti tepelných elektráren by mohlo znamenat výrazné snížení t žby uhlí, dokonce i ed asné ukon ení t žby na n kterých lokalitách, aniž by dot žily uhelné zásoby na úrove schválených limit nebo dobývacích prostor . c V p ípad nedot žení uhelných zásob v rámci schválených dobývacích prostor nebo územních ekologických limit by byla nemusela být vytvo ena dostate ná finan ní rezerva na sanace a rekultivace ve smyslu horního zákona. c Komplexní územní posouzení kladných a záporných stránek ešení územn ekologických limit v lomu SA a Bílina dle variant A a B, je obsahem kapitoly B4. Návrh uspo ádání území, vymezení významných rozvojových ploch a p ípadn území speciálních zájm .
Ochrana ložisek Dobývací prostory (DP) Problematiku dobývacích prostor (hranice, stanovení, zm ny, zrušení, evidence a další) eší horní zákon . 44/1988 Sb. a navazující legislativa (vyhláška BÚ . 172/1992 Sb. a vyhláška BÚ . 351/2000). Stanovení, zm na i zrušení DP p ísluší orgán m státní bá ské správy ( BÚ, OBÚ). V sou asné dob je v oblasti Severo eské hn douhelné pánve (SHP) 23 platných dobývacích prostor v oblasti t žby uhlí, z toho v rámci Mostecké uhelné, a.s., právní nástupce 14, Severo eských dol (SD), a.s. - 3, Palivového kombinátu Ústí n. L. (PKÚ), s.p. - 3, Kohinooru, a.s. - 1, SD – Humatex, a.s. - 2. Základní údaje o dobývacích prostorech jsou uvedeny v p íslušných tabulkách, situování na mapové p íloze.
Návrhy na zrušení DP V letech 2001- 2003 byly na ložiskách hn dého uhlí zrušeny DP Louka ( . 30071), DP Proboštov ( . 30045), DP Chomutov ( .30086), DP Želénky ( . 30055), DP Pohradice ( . 30075) a DP Jeníkov ( . 30041). V rámci nového výpo tu z roku 2004 bylo na ložisku Chomutov-pilí provedeno p ehodnocení zásob hn dého uhlí, nacházejícího se pod souvislou obytnou zástavbou m stské aglomerace Chomutov – Jirkov, které ve smyslu podmínek využitelnosti není možno zahrnout do zásob a zárove ložisko není možno t žit lomem. Východní ást ložiska a partie p i výchozu uhelné sloje není možno dobývat ani hlubinným zp sobem. Proto zásoby na ložisku Chomutov-pilí byly navrženy k odpisu a áste vy íslené zbytkové zásoby ložiska byly p len ny k sousednímu ložisku Droužkovice-východ. Návrh na zrušení DP v rámci PKÚ, s.p. . 3/0032 – Chaba ovice bude podán po spln ní zákonných povinností (horní zákon) v souladu s termínem plánu likvidace lomu. V rámci zpracování ÚP VÚC ÚK – koncept se podává doporu ení k navržení na zrušení: c •DP . 3/0069 – Lom I c •DP . 3/0056 - Most V první variant konceptu ÚP VÚC Ústeckého kraje (4/2004) uvád ný návrh na zrušení DP . 3/0070 - Lom II se nyní nedoporu uje vzhledem k nevyjasn nosti dalšího pokra ování t žby a rozsahu p ekro ení územn ekologických limit lomu Bílina.
Chrán ná ložisková území (CHLÚ) CHLÚ se stanovuje jako ochrana výhradního ložiska proti znemožn ní nebo ztížení jeho budoucího dobývání v souladu s horním zákonem a následnou vyhláškou MŽP R . 364/1992 Sb. ízení a rozhodnutí o stanovení CHLÚ, zm nebo zrušení, v etn evidence CHLÚ ísluší MŽP R. V sou asné dob je evidováno na území SHP 29 CHLÚ, vztahujících se k žb uhlí. Jejich p ehled je uveden v p íslušné tabulce, situování na mapové p íloze.
Návrh na p ehodnocení CHLÚ Ochrana u ady ložisek formou CHLÚ již není nezbytná. ÚP VÚC ÚK doporu uje ehodnotit tato CHLÚ: Modlany a Chaba ovice I Tato CHLÚ jsou situována mezi m sty Chaba ovice a Teplice v území, kde se p ipravuje rozsáhlý rozvoj. Ložisko má velmi nep íznivý p íkryvný pom r a je intenzivn p erubáno bývalou hlubinnou t žbou.
Old ichov u Duchcova, Proboštov, Teplice – Duchcov – Václav, Jeníkov, Háj u Duchcova, Duchcov - Pokrok Tato CHLÚ se nacházejí v severní a severozápadní ásti Teplicka, p ehodnocení se doporu uje p edevším pro složité bá sko geologické podmínky, áste zastav nost území. Varvažov CHLÚ se nachází severn od Ústí nad Labem. Jedná se malou separátní pánvi ku s velmi komplikovanými úložními podmínkami ložiska. Chomutov Doporu ujeme áste
uvolnit pro plánovanou výstavbu.
Sou asný stav využití zásob Sou asný stav využití zásob je dokumentován tabulkou „Využitelné zásoby pro lomovou žbu v SHP k 1.1.2004“. Z výše uvedené tabulky vyplývá, že k 1.1.2004 je p i prodloužení platnosti územn ekologických limit v SHR k dispozici již pouze 938 mil. tun uhlí do vyuhlení zásob. i uvoln ní limit lze vyt žit na lokalit SA p i postupu do II. etapy (varianta B) dalších 255 mil. tun uhlí. Na lomu Bílina p i uvoln ní limit ve variant A cca dalších 60 mil. tun, ve variant B dalších 120 mil. tun. Prognózními rezervními lokalitami jsou: 1. Podlešice – Veliká Ves nacházející se jižn od Kadan s vyt žitelnými zásobami cca 124 mil. tun uhlí o pr rné výh evnosti 9,64 MJ/kg. 2. Zaho any, které leží rovn ž jižn od Kadan s využitelnými zásobami 164 mil. Tun o pr rné výh evnosti 9,9 MJ/kg. 3. Bylany, které jsou situovány jihozápadn od Mostu s vyt žitelnými zásobami 163 mil. tun uhlí s pr rnou výh evností 9,24 MJ/kg. Celkov tyto prognózn rezervní lokality p edstavují 451 mil. vyt žitelných zásob uhlí. Uhelné zásoby t chto ložisek jsou chrán ny vyhlášenými CHLÚ. U ložiska Bylany bude nutno vy ešit st et mezi ochranou ložiska a plánovaným rozvojem (pr myslová zóna, silnice I. t ídy 27). Jako postprognózní lokalita je sledována SA ve své III. a IV. etap , která by v p ípad pokra ování t žby ve vzdálené budoucnosti umožnila vyt žit dalších 486 mil. tun uhlí. Ta se však váže na uvoln ní ochranného pilí e Chemických závod v prostoru Litvínov – Záluží. Za podmínky likvidace nebo p est hování areálu Chemopetrolu a p eložky regionáln významného koridoru dopravní a technické infrastruktury).
Hlubinná t žba V sou asné dob ukon ena v roce 2007.
t ží z hlubinných dol
pouze d l Centrum, jehož innost bude
Poddolovaná území Podstatná ást území SHP byla v minulosti t žena hlubinným dobýváním. Posledním hlubinným dolem, který v sou asné dob t ží uhlí je lokalita Centrum, která ukon í t žbu do roku 2007. Hlubinná t žba se projevuje na povrchu poklesovými deformacemi. Jejich velikost (plocha hloubka) je dána celou adou faktor . Nap . hloubkou uložení t žené sloje, zvolenou metodou dobývání, tvarem a objemem vyrubaných prostor, geologickou charakteristikou nadložních zemin, asovým odstupem od termínu t žby a dalšími. Využívání poddolovaných
území pro jednotlivé typy staveb musí být v ad p ípad výrazn omezeno, limitn vylou eno. Stavby na poddolovaném území musí respektovat SN 73 00 39.
žba uhlí podle uhelných spole ností a) Mostecká uhelná a.s., právní nástupce Tato spole nost provozuje t žební innost v Mostecko - Komo anské oblasti severo eské hn douhelné pánve na t chto lokalitách: c Lom eskoslovenské armády ( SA), c Lom Vršany, c Lom Jan Šverma. Mimo tyto t žební lokality a související aktivity provozuje spole nost také úpravnu uhlí Komo any. Lom
eskoslovenské armády Lom provozuje svoji t žební innost v severozápadní partii Mostecko - Komo anské ásti pánve. Uhelná sloj o pr rné mocnosti 25-30 m má na hn douhelné pom ry vysokou kvalitu. Pr rná výh evnost iní 18,11 MJ.kg-1. Lom tak t ží ze všech povrchových lomových provoz v R uhlí nejvyšší kvality, které je vedle dnes b žného užití, vhodné i pro vyšší formy istých uhelných technologií, jako jsou paroplynový cyklus, výroba kapalných paliv apod. vodní koncepce rozvoje lomu p edpokládala úplné vyt žení uhelné sloje v dobývacích prostorech Erv nice a Komo any až k jejímu výchozu, a to paralelním postupem lomu východním sm rem podél jižního úpatí Krušných hor, v jeho tzv. I. etap . Následným postupem jihovýchodním sm rem v tzv. II. etap , omezené ochranným pásmem Chemopetrolu Litvínov (postup zhruba do 60. let 21. století) m lo být dosaženo postavení lomu pro jeho p ípadnou t žbu ve III. a IV. Etap . Sou asný stav lomu a jeho technologické vybavení vyplývá z usnesení vlády . 444/91. Koncepci rozvoje lomu bylo nutno redukovat na území I. etapy. Lom tak postoupil v p vodním sm ru pouze k hygienickému ochrannému pásmu osady ernice. Tohoto stavu dosáhla jeho horní hrana již v roce 1996. Od této pozice lom opustil postup východním sm rem a stá í se postupn na JV ke zbytkové jám bývalého lomu Obránc míru. Další postup bude veden tak, že z dnešního postavení budou t žební fronty pokra ovat dále jihovýchodním sm rem s technologickým vybavením výše popsaným. V d sledku respektování ochranného pásma arboreta Jeze í, zapsaného do souboru kulturních památek, dojde ke zkracování skrývkových i uhelných ez , p i jejich sou asném zaklesávání do hlubší ásti dobývacího prostoru. Jednotlivé t žební ezy ukon í svoji innost po postupném proniknutí do zbytkové jámy bývalého lomu Obránc míru. Toto ešení odpovídá variant A. V p ípad prolomení územních ekologických limit bude další rozvoj lomu blízký p vodní koncepci rozvoje SA – varianta B. P edpokládá postup lomu východním sm rem p es osadu ernice (cca po roce 2012) a obec Horní Ji etín (cca po roce 2016) a poté jižním sm rem p es územní Hornoji etínské výsypky, s ukon ením postupu na hranici ochranného pásma Chemopetrolu. P itom východní okraj lomu respektuje hranici ochranného pásma obce Janov. Mezi osadou ernice a Horním Ji etínem se horní hrana lomu posunuje k horám, nep ekra uje však úrove 320 m n. m., ímž se minimalizuje zásah do svah Krušných hor. S výjimkou cca 500 m úseku lesa v prostoru pod historickými lomy na kamencovou b idlici, nedochází k zásahu do lesního porostu na úpatí Krušných hor. Z toho co bylo uvedeno vyplývá, že nezbytnou podmínkou pro realizaci postupu dle této varianty je p emíst ní a následné uvoln ní prostoru osady ernice a obce Horní Ji etín. Práv uvoln ní území osady ernice pro postup lomu je asov limitujícím prvkem pro p echod lomu za hranici ÚEL. Má-li být tento p echod plynulý, musí být o uvoln ní ÚEL v tomto území
rozhodnuto do konce roku 2005, v krajním p ípad v roce 2006, aby nebyla neúnosn zhoršena efektivnost budoucí t žby. Pokud se týká obce Horní Ji etín, vyžaduje postup lomu dle této varianty p emíst ní celé obce (s možnou výjimkou její horní ásti pod Mariánským údolím) a následné uvoln ní jejího území pro t žbu. Z d vodu narušení p eložky Šramnického a ernického potoka a Ji etínského potoka v prostoru Horního Ji etína a dále erného a Janovského potoka a potoka Loupnice za obcí, je nutno upravit i celkové vodohospodá ské ešení této oblasti. Pokud se týká silni ní sít , z stane zachována silnice Janov – Nová Ves, p erušena bude silnice Záluží – Horní Ji etín a Ji etín – ernice – zámek Jeze í, za kterou bude vybudována náhradní komunikace. Z hlediska bá sko technického je možno u této varianty rozlišit tyto dv postupové fáze. V prvé fázi t žební fronta, po p ekro ení hranic dle ÚEL v r. 2011, postupuje v jí ovit – paralelním zp sobem severním až severovýchodním sm rem p es území osady ernice k výchozu uhelné sloje na úpatí krušnohorských svah a dále k území obce Horní Ji etín. V pr hu této fáze dojde k obnov t žební technologie TC1 a TC2 s pásovou dopravou a k nasazení diskontinuální (kolové) technologie na odkliz su ových ploch na úpatí krušnohorských svah . Sou asn jsou odt žovány ty ásti výsypkového t lesa v bývalém lomu OM, které blokují uvoln ní uhelné sloje v tomto prostoru. V druhé fázi postupuje lom p evážn v jí ovitým zp sobem, p es území Horního Ji etína zprvu východním, pozd ji p es Ji etínskou výsypku jihovýchodním až jižním sm rem k hranici ochranného pásma Chemopetrolu, kde sv j postup kon í. Konstrukce záv rných svah lomu dle této varianty rozvoje lomu v prostoru II. etapy byla provedena v souladu se stabilitním posudkem „Stanovení záv rného svahu lomu SA v území II. etapy p i respektování kompromisní hranice vyuhlení“ (VÚHU a.s. Most, 04/2004). Popsaným zp sobem vyt ží lom za hranicí dle ÚEL celkem 255 mil. t uhlí a 1 310 mil. m3 nadložních zemin s p íkryvným pom rem 5,12 m 3.t-1. Dojde tak k prodloužení životnosti lomu o 44 rok , takže lom ukon í svoji životnost v r. 2061. Z bá sko technického hlediska je exploatace zásob hn dého uhlí v daném prostoru dle této varianty ešena standardním zp sobem, odpovídajícím technologii lomové t žby. Rozvoj lomu má strategické aspekty. Kone né postavení lomu na hranici ochranného pásma Chemopetrolu umož uje, aby lom rozvinul sv j postup do III. a IV. etapy, ve které je k dispozici dalších 486 mil. t vyt žitelných uhelných zásob. To by umožnilo jejich využívání až za horizont roku 2100 - za podmínky výrazného zásahu do urbanistické struktury Mostecka (likvidace nebo est hování areálu Chemopetrolu a p eložka regionáln významného koridoru dopravní a technické infrastruktury). Lom Vršany (Šverma – Vršany) Lom provozuje t žbu p i jihozápadním okraji Mostecko - Komo anské ásti Severo eské hn douhelné pánve. Uhelné souvrství je rozšt peno do ty samostatných slojí, odd lených navzájem meziložím. Pr rná mocnost hlavní sloje iní 15-20 m, u ostatních t í slojí se pohybuje od 3,5 do 6,5 m. Pr rná výh evnost 11 MJ.kg-1 za azuje uhlí k využití v tepelných elektrárnách. Koncepce rozvoje lomu je založena na paralelním postupném vyuhlování dobývacího prostoru Vršany, s plynulým pokra ováním severním sm rem do DP Holešice, kde dochází k propojování porubních front s lomem Jan Šverma. Lom Vršany pat í mezi t žební lokality, u nichž stanovené územn ekologické limity dle vládního usnesení . 444/91 p vodní rozvojové zám ry lomu nijak neomezují. Proto další rozvoj lomu se uskute ní dle tzv. velké varianty s odt žením Ho anského koridoru. Postup lomu severním sm rem bude zprvu shodný s variantou malou. V pr hu severního postupu dojde k p eložce inženýrských sítí Ho anského koridoru východním sm rem (produktovody CHEZA, ropovod, plynovod, pr myslový vodovod z Nechranic, el. linky vn , eložka horkovodu Komo any – Most, likvidace silnice Bylany – Ho any). Po uvoln ní území
blokovaného koridorem, vyt ží lom postupn uhelnou substanci pod i za p vodní trasou koridoru. S ohledem na výrazné prodloužení životnosti lomu, vyžaduje tato varianta obnovu stávající t žební technologie. Jeho životnost je p edpokládána do roku 2058. Z hlediska vyt žitelných zásob (k 1.1.2003 spole s lomem Jan Šverma) p edstavuje velká varianta 350 mil. tun. Lom Jan Šverma (Šverma – Vršany) Lom je provozován v jihozápadní ásti Mostecko - Komo anské SHP charakteristické tím, že p vodn jednotná uhelná sloj je zde rozšt pena na t i samostatné sloje, navzájem odd lené meziložím. Hlavní sloj má pr rnou mocnost 20 m, u zbývajících dvou se pohybuje od 5 do 10 m. Kvalitativní znaky uhlí jsou podobné jako u lomu Vršany. Lom postupuje jižním sm rem a jeho ezy se postupn propojují s lomem Vršany. Ješt v 80. a p evážné ásti 90. let minulého století p edstavoval lom jednu z dominantních t žebních kapacit v SHP. V d sledku probíhajícího útlumu uhlí v R ro ní t žba postupn klesla ke 3 mil. tun a lom se tak stal ur itým vyrovnávacím lánkem k t žb lomu Vršany. Ukon ení jeho t žby se p edpokládá v letech 2007 - 2010.
b) Severo eské doly, a.s. Chomutov (SD) Spole nost provozuje svoji t žební innost na dvou t žebních lomových lokalitách: c •lom Libouš, organiza za len ný do t žební jednotky Doly Nástup Tušimice, c •lom Bílina, organiza za len ný do t žební jednotky Doly Bílina. Mimo tyto t žební lokality a související aktivity, provozuje spole nost také úpravnu uhlí Ledvice. Lom Libouš Lom provozuje svoji t žební innost v západní-chomutovské ásti SHP. Mocnost uhelné sloje se pohybuje mezi 20-25 m a je rozšt pena proplástkovým horizontem o prom nlivé mocnosti 1-14 m. Kvalita uhlí se zhoršuje ve sm ru S-J i Z-V a s výh evností pohybující se v pr ru mezi 11,3 až 10 MJ.kg-1 se jedná o uhlí energetické, s využitím v parních uhelných elektrárnách. S ro ní t žbou kolem 13 mil. t je lom Libouš nejv tší t žební lokalitou v R. Koncepce rozvoje lomu p edpokládala, že po vyuhlení sloje severním paralelním postupem ve st ední ásti dobývacího prostoru Tušimice, zahájí lom postup do jeho východní ásti (d íve DP Droužkovice), spojený s likvidací stejnojmenné obce a jižní ásti obce Spo ice. Po vyhlášení územn ekologických limit dle vládního usnesení . 444/91 musela být podstatná ást tohoto zám ru opušt na, došlo ke zmenšení území možné t žby, ímž se zmenšil i objem vyt žitelných zásob uhlí. V sou asné dob postupuje hlavní t žební fronta severním sm rem k hranici dobývacího prostoru u obce ernovice. Zárove je dot žována i ást bývalé t žební fronty lomu Merkur, jehožt žba byla zastavena v roce 1999. Vyt žitelné zásoby v hranicích územn ekologických limit k 1.1.2005 iní 320 mil. t. U tohoto lomu se nep edpokládá p ekro ení hranice územn ekologických limit . Pro zajišt ní alespo 25 leté životnosti místních elektráren bude nutno snížit ro ní t žby na 9 mil. tun. V závislosti na skute dosahovaných ro ních t žbách uhlí tak lze o ekávat ukon ení životnosti lomu Libouš v rozmezí let 2034-2036. Lom Bílina Lom provozuje svoji innost p i jihovýchodním okraji centrální ásti SHP. Uhelná sloj o mocnosti 30 až 50 m severním sm rem zaklesává do v tších hloubek. Svojí výh evností se žené hn dé uhlí svými kvalitativními parametry adí v R na druhé místo za lomem SA.
Pr rná výh evnost uhlí p edstavuje 14,4 MJ.kg-1. Naproti tomu má na ekonomiku t žby negativní vliv nejvyšší p íkryvný pom r mezi všemi lomy, provozovanými v R. Koncepce rozvoje lomu je založena na vyuhlování dobývacího prostoru Bílina paralelním postupem t žebních ez západním sm rem. Další postup lomu bude paralelním zp sobem severozápadním sm rem k hranici dobývacího prostoru Bílina, s áste obnoveným technologickým vybavením. Provoz na vn jší výsypce Pokrok bude ukon en cca v roce 2015 a následn veškeré skrývkové hmoty budou zakládány do vnit ní výsypky. Provoz na vn jší výsypce Radovesice byl ukon en v roce 2003. Vyt žitelné zásoby k 1.1. 2005 iní 239 mil. t. V závislosti na skute docilovaných budoucích t žbách uhlí tak lze o ekávat ukon ení životnosti lomu Bílina v p ípad nep ekro ení územn ekologických limit v letech 2035 až 2040. ÚP VÚC Ústeckého kraje, koncept navrhuje v p ípad lomu Bílina variantní p ekro ení územn ekologických limit . Nep ekro itelnou linií je i tom hranice hygienického ochranného pásma obce Mariánské Rad ice, která je navržena ve variant A ve vzdálenosti 1000 metr a dle varianty B ve vzdálenosti 500 m od intravilánu obce. Dosažení p edpokládané linie nevyvolává ne ešitelné st ety zájm , nebo v území uvažovaného záboru není žádné osídlení. Postupem skrývky bude narušena sou asná trasa 1. p eložky silnice Bra any – Mariánské Rad ice, takže bude nutno provést 2. etapu její p eložky. Bude nutno rovn ž upravit navrhovanou trasu komunikace Most – Mariánské Rad ice. Rozsah rozší ení výsypky Pokrok bude rozdílný podle varianty A a varianty B. Nové koncepci rozvoje bude také nutno p izp sobit vodohospodá ské ešení jeho edpolí pro ochranu p ed p ítokem povrchových vod do lomu Bílina. žbu za hranicemi dle územn ekologických limit lze, za p edpokladu brzkého rozhodnutí o zm sou asné koncepce rozvoje lomu, uskute nit plynulým postupem lomu z dobývacího prostoru Bílina do dobývacích prostor Lom 2 a Hrdlovka.Postup jižního k ídla žební fronty se p itom zpomalí a vyžádá si odt žení ásti jižního výb žku R žodolské výsypky (MUS, a.s.). Musí být také rozší ena západním sm rem vn jší výsypka Pokrok. Rozší ením území pro bá skou innost lomu v rozsahu popsaném v p edchozím textu se zvýší vyt žitelné zásoby uhlí o dle varianty A o cca 60 mil. tun uhlí na celkovou hodnotu 300 mil. t a prodlouží se životnost t žby o cca 8 let , takže lom ukon í svoji innost cca v roce 2042. Dle varianty B se zvýší vyt žitelné zásoby uhlí o cca 120 mil. tun na celkovou hodnotu 361 mil. t a prodlouží se životnost t žby o 15 let, takže lom ukon í svoji innost cca v roce 2049. Podmínkou pro realizaci tohoto zám ru však je rozhodnutí o zm p vodní rozvojové koncepce nejpozd ji do r. 2007. Je to nutné z toho d vodu, aby bylo možno v as realizovat nezbytná bá sko-technická opat ení, vyvolaná nejen zaklesáváním uhelné sloje v severovýchodní ásti rozší eného území t žby, doprovázeným zvýšením p íkryvného pom ru z hodnoty r. 2003 na úrovni 5,08 m3.t-1 až na hodnoty pod 7,0 m3.t-1 a úpravou postupu t žebních front, ale také prodloužením celkové životnosti lomu. Jedná se p edevším o v tší rozsah obnovy žební technologie oproti p vodní koncepci, technologické zm ny související s rozší ením výsypky Pokrok a podobná opat ení, která jsou z asového i ekonomického hlediska velmi náro ná.
c) D l Kohinoor, a.s. Hlubinný d l Centrum l t ží uhelnou sloj v dobývacím prostoru Dolní Ji etín metodou st nování v lávkách s vypoušt ním stropu. T žené uhlí má p íznivé kvalitativní parametry (výh evnost 15,40 MJ.kg-1). Vyt žené uhlí je sm rováno do tepláren Chemopetrolu, a.s., Litvínov. Vzhledem k omezené životnosti p íslušného spot ebi e, ukon í d l svoji t žbu cca v roce 2007.
Sanace a rekultivace území narušeného t žbou uhlí žba užitkových nerost zvlášt provád ná velkoplošn s velkostrojovou technologií zp sobuje rozsáhlou devastaci území, na kterých je realizována, v etn prostor vn jších výsypek. Náprava t chto negativních následk hornické innosti na území se provádí sana ními a rekultiva ními pracemi. Tato povinnost je uložena horním zákonem. Povinností t ža e je provést sanaci a rekultivaci území, které bylo využíváno pro t žbu (stanovený dobývací prostor), zakládání skrývkových hmot (vn jší výsypky), respektive pro jiné s t žbou související innosti (dopravní koridory, skládkové plochy, montážní místa apod.). Vlastní rekultiva ní innost je realizována v souladu s adou zákon (nap . o ochran zem lského p dního fondu, o ochran p írody a krajiny, lesní, stavební, vodní). Rekultivace je v severo eské hn douhelné pánvi (SHP) provád na jiždéle než 50 let. Za toto období prošla svým vývojem, kdy v za átcích se jednalo p edevším o ozelen ní jednotlivých pozemk bez jakýchkoliv dalších vazeb. Další vývoj sm oval zejména k hospodá skému využití rekultivovaných ploch, a to v období direktivn plánovacího ízení národního hospodá ství s up ednost ováním zem lského zp sobu rekultivací, po spole ensko politických zm nách v roce 1989 byla výrazn preferována lesnická rekultivace. V sou asné dob je prosazováno nové pojetí rekultiva ních prací, které jsou zam eny edevším na obnovu funkce krajiny (území) narušené hornickou inností, realizovanou v širokých územních a technických souvislostech, s cílem dosažení harmonické pln funk ní krajiny, která bude zajiš ovat nejen složku krajinnou (ekologickou a estetickou) ale i sociáln ekonomickou (využití území pro rekreaci, sport, oddych, ale i pro rozvoj s tím spojených podnikatelských aktivit). Dosažené výsledky jsou dokumentovány v p íslušných tabulkách. Tabulky jsou sestaveny podle jednotlivých ástí území SHP bez ohledu na organiza ní za len ní p íslušných lokalit. Jako výchozí stav jsou uvedeny rekultivace (v obvyklém len ní na lesnické, zem lské, hydrické a ostatní) ukon ené k 31.12.2003. Z nich je patrný stále velký podíl rekultivací zem lských. Další ást tabulky p edstavuje stav p edpokládaných ukon ených rekultivací k roku 2020. V další ásti tabulky jsou vy ísleny rekultivace, které budou dokon eny v letech 2004 – 2020. Z nich vyplývá postupné zvýšené zam ení na lesnické a hydrické formy. Pro možnost provedení celkové bilance rekultiva ní innosti za celou SHP je dále uveden stav rozpracovaných rekultivací k roku 2020 a plánované rekultivace po roce 2020 do úplného zahlazení následk t žby. Z tabulek vyplývá, že ke konci roku 2003 byla dokon ena rekultivace na ploše 9 496,28 ha, k roku 2020 to bude p edstavovat již plochu 17 834,68 ha. Po ukon ení t žby uhlí v rámci územních limit a zahlazení následk této innosti bude bilance rekultivací celé SHP od jejího zahájení p edstavovat celkem 28 523,87 ha.
Organiza ní za len ní jednotlivých lokalit v rámci SHP pro ú ely rekultivace Pro ú ely rekultivace je pod názvem Ústecko je zahrnut lom Chaba ovice a další bývalé lokality (nap . lom Zápotocký, Petri a další). Teplicko – Bílinsko edstavuje p edevším lom Bílina, ale i další vyuhlené lomy (Jirásek, Fu ík, bývalé lomy v podh í Krušných hor). Lom Šverma edstavuje vnit ní výsypky tohoto lomu, Velebudickou výsypku, lom Vrbenský. Lom SA zahrnuje krom vlastního lomu výsypku lomu Obránci míru, R žodolskou a Hornoji etínskou výsypku. Pod lomem Hrabák jsou vedeny zejména výsypky lomu Vršany, Malé ezno, Slatinice, epirohy. l Kohinoor obsahuje bývalé hlubinné doly celé oblasti. l Centrum edstavuje vlastní lokalitu. Chomutovsko zahrnuje lom Libouš (v n m jsou bývalé lomy Merkur, Pruné ov, B ezno). Koncepce sana ní a rekultiva ní innosti je prezentována po jednotlivých oblastech. mi jsou: c Mostecko - dále len né na územní celky: o Komo ansko
o Slatinicko o Mostecko o Most - jihovýchod o Litvínov - jih c Teplicko - Bílinsko o Teplická ást o Bílinsko - Duchcovská ást o Radovesická výsypka c Ústecko o Lom Chaba ovice c Chomutovsko o Lom Libouš
ešení nové koncepce rekultivace t žebních prostor Jedním z problém sou asné krajiny v pánevní oblasti je to, že je rozd lena na velké homogenní celky, zatímco tato krajina v minulosti (poznatky ze studia stabilního katastru – 18411845) byla velmi heterogenní s množstvím r zných typ vegetace a krajinných typ (tzv. ekoton ). To dává jednak prostor pro rozvoj r zných druh organizm , jednak se v takové krajin mohou lépe odehrávat energetické d je (rosa, výpar, intercepce). Vezmeme-li v úvahu edpokládané klimatické zm ny, prezentované v r zných scéná ích, vycházejí z nich pro zájmové území n které zásadní principy, které je t eba brát v úvahu p i ešení obnovy funkce krajiny. Nap íklad výpo ty vlivu možných klimatických zm n ukazují, že v severo eské pánvi by tyto zm ny mohly mít zna né dopady na p ežití vegetace v rekultivované krajin . P estože tyto scéná e nep edpokládají významné zm ny dlouhodobého ro ního úhrnu srážek, zm ny jejich rozd lení v pr hu roku s negativním dopadem na vegeta ní období spole se zvýšením teploty by výrazn prodloužily období, kdy bude vegetace pod stresem z nedostatku vláhy. Potom by m ly v tší nad ji na p ežití rostliny stepního charakteru. Z modelového porovnání dlouhodobých zm n sumy srážek mezi T ebo skem a Mosteckem vyšlo, že snížení srážek ve vegeta ním období na T ebo sku by p edstavovalo 5%, na Mostecku to bylo 15 %. Velký rozdíl je zp soben odvodn ním krajiny v d sledku rozsáhlé pr myslové innosti, velkou koncentrací osídlení a navazující infrastruktury, isituováním pánevní oblasti ve srážkovém stínu Krušných hor, p edevším však ztrátou malého ob hu vody. Z výše uvedeného vyplývá, že jsou dva zp soby ešení tohoto problému, a to krajinu osazovat xerofitní (suchomilnou) vegetací a dále ji vysušovat a nebo ovliv ovat mikro a mezo klima navrácením vody a funk ní vegetace do krajiny. Jsme toho názoru, že druhý zp sob je efektivn jší, je t eba jej kombinovat se zvyšováním heterogenity krajiny. Tyto zám ry je potom nutno promítnout do vlastních rekultiva ních zám a do vytvo ení podmínek pro posílení územního systému ekologické stability. Pro strategii obnovy malého vodního cyklu jako jednoho ze základních p edpoklad pro obnovu funkce krajiny narušené povrchovou t žbou je podstatné zejména maximální zadržování vody v krajin vytvá ením vodních ploch, mok adních biotop , funk ní nivy potok a ek, vodní makrovegetace, litorální porosty rákosin a vysokých ost ic, podpora vývoje trvalé vegetace. Dále presentovaný návrh rekultivace území po t žb po ítá s výše uvedenými a dalšími principy, jejichžrealizace by m la posílit optimální funkci krajiny.
Mostecko Územní celek Komo ansko Územní celek Komo ansko tvo í t žební prostory lom SA a Obránc míru a vn jší výsypka Kopisty o celkové vým e více než 4 000 ha. Dot ené území je situováno p evážn na území obcí s rozší enou p sobností Most a Litvínov, menší ást zasahuje do území obce s
rozší enou p sobností Chomutov. Koncepce rekultivace této oblasti vychází p edevším z írodních podmínek zájmového území, z tvaru reliéfu vzniklého bá skou inností a záv re nou sanací, z množství ornice a zúrodnitelných zemin, které budou v daném území k dispozici. Zohled uje rovn ž aktuální požadavky vytvá ení p írod blízkých spole enstev v rámci územních systém ekologické stability, které mají zvlášt v intenzivn využívané krajin mimo ádný ekologický význam. Dále zohled uje sociáln -ekonomický aspekt vývoje zájmového území, charakter a rozmíst ní okolních sídel, možnosti dalšího využití daného prostoru. Celkové ešení sanace a rekultivace území lomu SA dle varianty A p edpokládá ízené zatopení zbytkové jámy lomu na kótu 180 m n.m. a její postupné velmi pomalé samovolné zatopení až na kótu p elivu (230 m n.m.). Na kót 180 m n.m. se vytvo í vodní plocha o rozloze 700 ha a kubatu e vody cca 235 mil. m3, v p ípad hladiny na kót 230 m n.m. plocha o rozloze 1 349 ha s objemem vody cca 700 mil. m3. Z hlediska krajinné tvorby, územního plánování a rekultivací je velmi d ležitý asový faktor napoušt ní zbytkové jámy. Existuje celá ada variant od samovolného a velmi pomalého zapln ní zbytkové jámy vodami z vlastního povodí, p es svedení n kterých nebo i všech p vodních krušnohorských potok do zbytkové jámy. Z pohledu budoucího využití území i z d vod nezanedbatelných náklad na do asné rekultivace se jeví jako nejp ijateln jší varianta co nejrychlejšího napušt ní alespo na kótu 180 m n.m. Vzhledem k historickému geomorfologickému uspo ádání území je nejlogi jším a nejp irozen jším ešením gravita ní svedení krušnohorských potok p vodn tvo ících Komo anskou pánev do zbytkové jámy. Návrh rekultiva ního ešení po ítá s nejpomalejší variantou zatáp ní. Ta v sob zahrnuje do asnou rekultivaci území mezi kótami 150 – 180 m n.m. Zde se asový horizont pohybuje ádov v desítkách let. Mezi kótami 180 – 230 m n.m. je situace odlišná, nebo zde se doba pln ní po ítá na staletí. Na tomto území je navržena kombinace vzrostlé skupinové zelen a zatravn ní. Tato forma rekultivace umožní rozhodnout bez v tších škod o napušt ní jámy po kótu 230 m n.m. nebo o ponechání zájmového území samovolnému vývoji. Nad kótou 230 m n.m. je tvo ena krajina k trvalému užívání a mají v ní své místo jak plochy hospodá ské ur ené k pr myslové, lesnické a áste i zem lské výrob , tak i plochy s rekrea ní funkcí a plochy írodní. Rekultivace zbývajících ploch bude provedena s p evahou rekultivací lesnických, se zvýrazn ním ekologické funkce vytvá ené krajiny. Lesnická rekultivace je d lena na kategorii les hospodá ských, u nichž jsou p evažujícími funkcemi p doochranná a hospodá ská, a kategorii ostatní ve ejné zelen , kde p evažuje funkce rekrea ní a krajinn estetická. Zem lská rekultivace (orná p da) v tomto území není navrhována vzhledem k absenci disponibilní ornice i nedostate ného venkovského osídlení v okolí. P íslušná váha je i isouzena sportovn rekrea nímu pojetí, p edevším ve vazb na jezero zbytkové jámy. Celkové ešení dle varianty B p edpokládá zatopení zbytkové jámy lomu SA na kótu 200 m n.m., což znamená vytvo ení nepr to ného jezera s vodní plochou o rozloze 1000 ha a kubatu e vody cca 692 mil. m3. Jezero zbytkové jámy bude napoušt no p edevším povod ovými pr toky z eky Bíliny, vodami Ji etínského potoka a p ítoky z vlastního povodí zbytkové jámy. Vzhledem k tomu, že se nepo ítá s t sn ním zbytkové jámy proti systému d lních sta inových vod, bude jezero dopl ováno i t mito vodami. Net sn ní zbytkové jámy umožní komunikaci jezerních vod z lomu SA s jezerními vodami lomu Bílina. Tím vznikne spojený systém jezerních vod, který umožní vyrovnávat hladinu vody v obou jezerech s p etokem do eky Bíliny. P edpokládaná doba pro napušt ní jezera lomu SA na kone nou úrove vodní hladiny je cca 35 let. Rekultivace zbývajících ploch bude provedena s p evahou rekultivací lesnických, se zvýrazn ním ekologické funkce vytvá ené krajiny. Lesnická rekultivace bude zam ena edevším na mimoproduk ní funkce lesa (p doochranná, p dotvorná, klimatická, hygienická ekologická, estetická, rekrea ní). Zem lská rekultivace (orná p da) v tomto území není navrhována vzhledem k absenci disponibilní ornice i nedostate ného venkovského osídlení v okolí. P íslušná váha je i p isouzena sportovn rekrea nímu pojetí, p edevším ve vazb na jezero zbytkové jámy.
Územní celek Slatinicko Územní celek Slatinicko zahrnuje bývalý dobývací prostor lomu Slatinice (dnes Slatinická výsypka) a sou asné dobývací prostory lom J. Šverma a Vršany s jejich vnit ními výsypkami o celkové rozloze tém 3 000 ha, a dále vn jší výsypky t chto lom - Bylany, epirohy a Malé ezno o celkové rozloze cca 400 ha. Dot ené území se rozkládá z v tší ásti na území obce s rozší enou p sobností Most, z menší ásti na území obce s rozší enou p sobností Chomutov. Koncep ní ešení rekultivace lomu Vršany p edpokládá zatopení zbytkové jámy vodou s vytvo ením jezera s kótou hladiny 210 – 215 m n.m. Zásadním problémem této varianty je nedostatek vody. Na za átku napoušt ní jezera budou p esm rovány vody z obtoku výsypky Malé B ezno a Slatinice. K další dotaci bude nutné p istoupit vodou erpanou, kdy bude pot eba využít pr myslový vodovod, který p ivádí vodu z Oh e. Celkový objem jezera na kót 215 m n.m edstavuje 73,6 mil. m3, p emž celkové množství vody, které bude muset být erpáno z Oh e je 38,7 mil. m3. Rekultiva ní ešení vychází z p írodních podmínek, geografické polohy, disponibilního množství ornice a zúrodnitelných zemin a reliéfu vytvo eného bá skou inností a respektuje rozpracované a nov zahajované rekultivace dle generelu rekultivací. Vzhledem k tomu, že zájmové území bylo vždy zem lsky využíváno a existuje p edpoklad zájmu o zem lské hospoda ení, je na výsypkách navrženo cca 340 ha zem lské rekultivace. Velikost jednotlivých hon se pohybuje od 15 do 45 ha a jsou odd leny pr lehy a pásy vysoké zelen , které p sobí jako protierozní ochrana a zárove zvyšují ekologickou stabilitu. Pro lesnickou rekultivaci je v nováno více než1 200 ha. Územní celek Mostecko Územní celek Mostecko tvo í t žební prostory bývalých lom Vrbenský, Ležáky a Most o rozloze tém 1 700 ha, spole s vn jšími výsypkami Ho any, St imice a Rudolice o rozloze 430 ha. Dot ené území se rozkládá na území obce s rozší enou p sobností Most. Územní celek Mostecko je z pohledu celkové koncepce rekultivace a následné revitalizace území p edur en pro p ím stskou rekreaci. Po zatopení zbytkové jámy lomu Ležáky vznikne v blízkosti m sta Mostu atraktivní vodní plocha. Plochy p i jihozápadním okraji jezera v ímé návaznosti na m sto Most skýtají obrovský potenciál pro rozvoj rekrea sportovních a zábavn vzd lávacích aktivit. Podmínkou je však provedení všech nezbytných sana ních opat ení, a to nejen ve zbytkové jám , ale i v poddolovaném území sm rem k pr myslovému areálu v Kopistech a Záluží, kde se mimo jiné nacházejí potencionáln nebezpe né pr myslové skládky. ást území po bá ské innosti bude zachována jako sou ást Podkrušnohorského technického muzea. Jihovýchodním sm rem od budoucího jezera se na výsypce pod vrchem Špi ák nachází podmíne zastavitelné území, i formou trvalého bydlení. Zbytková jáma lomu bude zatopena na kótu 199 m n. m., což je pr rná kóta rovnovážného stavu mezi p ítoky z podpovodí a deš ovými srážkami na jedné stran a výparem z volné hladiny jezera na stran druhé. Napoušt ní zbytkové jámy je p edpokládáno z Pr myslového vodovodu Nechranice (PVN). Celkový objem vody v jeze e bude 68,9 mil.m3. Jezero bude mít po napušt ní plochu 311,1 ha, maximální hloubku 75 m. P íslušná váha je i zde isouzena vymezení ploch pro sportovn rekrea ní funkce ve vazb na jezero zbytkové jámy. Územní celek Most - jihovýchod Do tohoto územního celku je za azen dobývací prostor Havra o vým e více než 1 400 ha, který se nachází z p evážné ásti na území obce s rozší enou p sobností Most, pouze nepatrnou ástí p esahuje do území obce s rozší enou p sobností Louny. Sou asné využití zájmového území, kterým je v p evážné mí e zem lská výroba, je v souladu se zám ry obcí a v tomto sm ru se nepo ítá s jiným zp sobem využití pozemk . Velebudická výsypka se nachází na území obce s rozší enou p sobností Most. Rekultiva ní práce zde byly zahájeny na nejnižších etážích již v roce 1965. Využití Velebudické
výsypky bylo cílen koncipováno již od roku 1973 se zám rem výstavby ko ské dostihové dráhy na hlavní etáži. Z tohoto zám ru vycházela i urbanistická studie z roku 1986, která již ešila kompletní výstavbu "Rekultiva ního parku Velebudice" na celé Velebudické výsypce jako architektonický celek, který odpovídá p ím stskému rekrea nímu zázemí m sta Mostu. Územní celek Litvínov - jih Územní celek Litvínov - jih je tvo en dv mi vn jšími výsypkami – R žodolskou a Hornoji etínskou o celkové rozloze p es 1 000 ha. Území dále zahrnuje oblasti hlubinných dol Centrum a Kohinoor. Dot ené území leží na území obce s rozší enou p sobností Litvínov. Aktivní d lní innost je provozována pouze na hlubinném dole Centrum. V oblasti se nenachází žádný aktivní povrchový lom. Ob zmín né výsypky jsou již tak ka celé zrekultivované, p emž dominuje lesnická rekultivace. Zem lská rekultivace byla provád na spíše v území postiženém t žbou hlubinného dolu Kohinoor. Z hlediska celkové koncepce revitalizace je t eba p ednostn vy ešit problémové oblasti poddolovaných území tak, aby do budoucna byla odstran na i alespo minimalizována ípadná rizika, která jsou úzce vázána p edevším na vodní režim území. U obou vn jších výsypek – Hornoji etínské a R žodolské – nelze p edpokládat jejich intenzivní využívání pro rekrea -sportovní ú ely. Výsypky jsou tém souvisle zalesn ny a nenachází se v nejbližším okolí m sta Litvínov. Jejich význam spo ívá spíše v extenzivn jším využívání jako oddychové plochy, tj. formou cyklistických a turistických stezek. V p ípad postupu lomu SA za územní ekologické limity bude velká ást Hornoji etínské výsypky odt žena. Postupem lomu Bílina bude ást R žodolské výsypky rovn žodt žena.
Teplicko - Bílinsko Teplická ást Teplická ást Bílinsko - Teplické oblasti je vymezena zrušenými dobývacími prostory: Háj, Jeníkov, Old ichov, Koš any, Pozorka, Proboštov. Jedná se o pom rn široký pás krajiny probíhající podél úpatí Krušných hor. Rekultivace v této ásti Teplicka byly již ukon eny v minulosti, provádí se však opat ení k zabezpe ení jeho geotechnické stability (v souladu s usnesením vlády R . 272/2002). Bílinsko - Duchcovská ást Bílinsko - Duchcovská ást je vymezena inným dobývacím prostorem lomu Bílina a DP s ukon enou t žbou – Duchcov a Želénky. Spadá sem tedy vlastní lom Bílina, jeho bá sky aktivní vnit ní výsypka a vn jší výsypka Pokrok a dále p ilehlé prostory s ukon enou bá skou inností jako jsou: výsypka St imice, Bra any, Fu ík, Václav, V trák, Želénky a další. Území zahrnuje prostor mezi m stem Bílina, Duchcovem a Bra any a na západ je ohrani eno edpokládanou kone nou hranou lomu, na východ dopravním koridorem a ekou Bílinou. Kolem roku 2015 se p edpokládá ukon ení bá ské innosti na vn jší výsypce Pokrok, kde budou následovat poslední rekultiva ní etapy. Princip rekultivace území lomu Bílina je stejný nehled na varianty A a B postupu t žby. K rekultivaci zbývá vnit ní výsypka a zbytková jáma samotného lomu Bílina. Po ukon ení žební innosti bude mít zbytková jáma lomu Bílina tvar nepravidelného p tiúhelníka s evažující délkou ve sm ru sever – jih 4 700 m a ší kou ve sm ru východ –západ 3 900 m. Jejím zatopením na kótu 200 m n. m. vznikne vodní plocha o rozloze 945 ha, která bude pr to ná. Napoušt ní jezera se p edpokládá gravita z eky Bíliny. Uvažuje se i s posílením pr tok v ece Bílin erpáním z Oh e. Pr to né jezero by m lo mít odtok zp t do eky Bíliny. Rozší ením plochy hladiny východním sm rem do svah vnit ní výsypky se v tomto prostoru vytvo í rozsáhlé m í plochy o rozloze cca 200 ha, které mohou být v okrajových ástech
využívány pro rekrea ní ú ely, v tší ást plochy m in bude koncipována z hlediska posílení ekologických funkcí. Celková vým ra hydrické rekultivace tak dosáhne 1 145 ha. Na nezatopené svahy zbytkové jámy jsou plánovány lesnické rekultivace a ostatní rekultivace pro rekrea ní ú ely a pro posílení ekologické stability území. Dalších cca 850 ha p edstavuje rekultivace vnit ní výsypky. K jejímu postupnému dalšímu uvol ování bá ským provozem dojde až po roce 2010, takže výhledové rekultivace nastupují až po tomto roce. Rekultivace je navrhována obdobn jako na výsypce Pokrok, a to kombinace lesnické a zem lské rekultivace, dopln ná drobnými vodními plochami, které obvykle p irozen vzniknou na náhorních plošinách. Zem lská rekultivace o celkové vým e es 320 ha je navržena s p evrstvením ornicí jako trvalý travní porost. Tento zp sob rekultivace umož uje extenzivní zp sob hospoda ení a zárove podle vývoje podmínek i p em nu na intenzivní využití (orná p da). Zem lská rekultivace bude na plošinách dopln na rozptýlenou zelení plnící funkci v trolam a len ní ploch. Lesnická rekultivace vnit ní výsypky p edstavuje vým ru cca 480 ha a bude sm ována edevším do svahových partií vnit ní výsypky. Vytvo í se tak v blízkosti budoucího jezera pom rn rozsáhlý lesní komplex s velkým významem ekostabilizujícím a zárove s možností klidových rekrea ních aktivit. Postupem lomu za hranice územních ekologických limit nedojde ke zm v koncepci rekultivací. Zv tší se vým ry jednotlivých ploch, jezero zbytkové jámy se posune sm rem na západ. Detailní len ní a díl í údaje nejsou dosud k dispozici. Radovesická výsypka Zájmové území této ásti je od Bílinsko - Duchcovské odd leno dopravním koridorem (silnice I/13) a ekou Bílinou. Je to území, které je v úzkém kontaktu s eským st edoho ím. Vedle rozsáhlého t lesa vn jší Radovesické výsypky sem spadá i na ní p ímo navazující výsypka Jirásek a dále již d íve rekultivované území po t žb bývalých dol i lom Lotta-Marie, Jarmila, Svornost a Karolina I a II, zahrnutých v tšinou v CHLÚ Pohradice. Zájmové území je charakterizováno práv úzkou vazbou na dynamický reliéf a celkový p írodní i historicky kulturní charakter eského st edoho í. Celková koncepce kone ného rekultiva ního ešení vychází z pot eby za lenit rozsáhlé výsypkové t leso do okolní krajiny a umožnit jeho plnohodnotné využití. Snaží se maximáln využít obrovského p írodního potenciálu okolí. Cílem je vytvo it vyváženou polyfunk ní krajinu s evažující funkcí rekrea ní a ekologickou, s možností zem lského využití spíše extenzivního charakteru a samoz ejm s možností p stování lesa. Velká pozornost je v nována zájm m ochrany p írody vzhledem k t sné vazb na chrán nou krajinnou oblast eské st edoho í. Prostorové len ní jednotlivých druh rekultivací se ídí zásadou ú elnosti a zárove využívá estetických hodnot místních krajinných dominant. Zem lská rekultivace je navržena s cílovou kulturou trvalý travní porost s tím, že pokud by byl zájem ze strany budoucích uživatel , bude možné tyto pozemky p evést na ornou du. Lesní rekultivace slouží pro prostorové i pohledové odd lení jednotlivých dalších typ rekultivace a v prostoru napojení na rostlý terén slouží k pozvolnému p echodu mezi ob ma prost edími. Další plochy jsou zamýšleny jako kombinace luk a skupinové výsadby vysoké zelen . Význam ploch ponechaných p irozené sukcesi spo ívá v umožn ní ší ení voln žijících živo ich a rostlin. V místech, kde je sukcese již zna rozvinuta hrají tyto plochy významnou ekostabilizující roli pro okolní devastované území.
Ústecko Lom Chaba ovice V sou asné dob není již v ústecké oblasti provozován žádný hn douhelný d l ani lom. Poslední z nich byl lom Chaba ovice, jako sou ást státního podniku Palivový kombinát Ústí. V rámci zahlazování následk t žební innosti se na tomto lomu provád jí sana ní a rekultiva ní práce. Základem koncep ního ešení sanace a rekultivace lomu Chaba ovice je hydrický zp sob rekultivace jeho zbytkové jámy, tzn. napušt ní vodou. Vzniklé jezero bude mít rozlohu cca 250 ha, pr rnou hloubku 15,5 m a maximální hloubku 22 m. Objem vody v tomto jezeru bude p edstavovat cca 35 mil. m3. U takto vybudovaného jezera se p edpokládá jeho mnohostranné využití, a to nejen pro rekreaci a sport, ale i pro sportovní rybolov. Velmi významná bude jeho funkce ekologická, krajinn estetická, p edevším potom p i spojení rekultivovaného území lomu a výsypek s okolní t žbou nenarušenou krajinou. Komplexní sanace a rekultivace je navržena s rozdílným využitím jednotlivých ástí území p iléhajících k jezeru. Byla vy len na a následn upravována morfologie terénu v severovýchodní ásti vyhovující budoucímu cílovému zam ení, a to pro rekreaci a sport (koupání, sportovišt , d tská išt a jejich zázemí). Západní, severní a východní ást svah , p iléhajících k jezeru bude zalesn na, zárove bude umož ovat i rozptýlenou rekreaci a koupání, v budoucnu áste i výstavbu rekrea ních objekt . Jižní ást území je plánovaná k pln ní p edevším ekologických funkcí. Lesnickou rekultivaci budou p irozen dopl ovat zatravn né plochy. ást území je v nována sukcesnímu vývoji. V tomto prostoru byla vybudována tzv. protieutrofiza ní nádrž, jejíž posláním bude napomáhat ke zlepšování kvality vody, která bude p ivád na jednak Modlanským potokem a jednak odvod ovacími p íkopy z výsypek pro dopl ování výparu z jezera. Zárove se edpokládá, že se stane p irozeným hnízdišt m ptactva a oblíbeným místem pro lesní zv . Rekultivace lomu Chaba ovice a jeho následná revitalizace by m ly vytvo it nejenom velmi významné rekrea ní zázemí pro m sto Ústí n. L., ale i místo pro poznávání p írodních krás a estetických hodnot nov vznikající krajiny, která postupn splyne s okolní p írodou. V ervnu 2001 bylo zahájeno napoušt ní zbytkové jámy lomu vodou. Vzhledem ke složitým hydrogeologickým podmínkám sta inového systému d lních vod bylo navrženo ut snit vlastní leso jezera a odd lit vody povrchové a sta inové.
Chomutovsko Lom Libouš Sou asná koncepce sanace a rekultivace území dot eného t žební innosti lomu Libouš edpokládá vytvo ení pr to ného jezera ve zbytkové jám lomu, a to p i kót hladiny 275,2 m n.m. Jezero bude mít plochu 1 083 ha, objem vody po zatopení 248 mil. m3, maximální hloubku 75,8 m, pr rnou 22,9 m. Jezero bude napoušt no p edevším erpáním z eky Oh e do Podkrušnohorského ivad e (PKP), áste bude využívána i voda z krušnohorských potok , pln voda z podpovodí zbytkové jámy. Doba napušt ní jezera bude závislá p edevším na erpaném množství vody z Oh e. P i využití p edpokládané napoušt cí kapacity z eky Oh e ve výši 1 m3/s bude jezero napušt no cca za 7 let. Ostatní plochy budou rekultivovány takto: Severovýchodní a východní ást lomu bude mít vazbu p edevším na jezero zbytkové jámy. B ehová linie jezera v severní a severovýchodní, východní a áste jižní ásti jezera bude opevn na kombinací technických a biologických opat ení. Takto provedené opevn ní bude
krom ochrany b eh p ed abrazí plnit úlohu ekologickou a nebude p edm tem masivní návšt vnosti. Jednotlivé svahy a plošiny mezi nimi jsou doporu eny rekultivovat zp sobem írod blízkým (kombinace výsadby strom - p edevším listnatých s loukami, malými jezírky a mok ady a plochami ponechanými sukcesi). Vodní a mok adní plochy budou situovány a dimenzovány tak, aby neohrožovaly stabilitu jednotlivých svah . edpokládá se, že pom rn zna ná ást území p iléhající k jezeru (západní ást a zátoka v jižní ásti (území v okolí bývalých tras pasových dopravník ) budou využívány edevším pro rekreaci a sport. Svah mezi územím ur eným pro rekrea ní aktivity v jižní ásti lomu a zátokou jezera bude zalesn n tak, aby odclonil tuto ást od rekrea ní zóny (zejména jako ochrana proti hluku a zne išt ní ovzduší), v ásti tohoto území bude z ízen lesopark. Zbývající ást území (výsypek) bude rekultivována standardní lesnickou rekultivací, nebo kombinací lesa s trvalými trávními porosty. ást bude p edstavovat lesnická rekultivace, tzv. írod blízká (lesní porosty, sukcesní plochy, jezírka, mok adní plochy, trávní porosty). Území dnešní homogeniza ní skládky a její okolí, vzhledem k tomu, že tvo í gravita neodvodnitelnou depresi bude zatopeno vodou. Tím vznikne jezero o ploše cca 35 ha, které by lo plnit p edevším ekologické úkoly, zárove by mohlo být využitelné pro sportovní ryba ení.
Záv ry a zásady 1. Pro další vývoj dobývání hn dého uhlí v Ústeckém kraji je zásadním úkolem respektování cíl a požadavk obsažených v Zadání ÚP VÚC Ústeckého kraje a snaha o jejich skloubení se zám ry Státní energetické koncepce p i racionalizaci p ehodnocení územn ekologických limit t žby hn dého uhlí stanovených vládním usnesením 444/1991 v zájmu optimálního využití všech vyt žitelných zásob hn dého uhlí a dalších paliv, které se nacházejí na území R. 2. Racionální posouzení územn ekologických limit v rámci zpracování ÚP VÚC Ústeckého kraje - koncept vedlo k p edložení variant nového návrhu územn ekologických limit v lomu SA (varianty A a B) a v lomu Bílina - v etn vn jší výsypky Pokrok (varianty A a B). V lomech Libouš a Vršany z stávají územn ekologické limity beze zm ny. Posouzení p ínos a negativ variant A, B a doporu ené ešení je obsaženo v kapitole „Návrh uspo ádání území p i t žb HU ve variantních ešení“ 3. Vzhledem k dosavadnímu vývoji je žádoucí, aby odv tví palivo-energetického komplexu doposud nosná v rámci podkrušnohorské pánve, byla nahrazována novou sociáln ekonomickou strukturou odpovídající trend m 21. století, postupn a citliv bez sociálních ot es , za podpory státu. 4. Míru závaznosti p edložených koncepcí sanace, rekultivace a revitalizace území dot ených t žbou hn dého uhlí je t eba chápat diferencovan podle asového horizontu jejich uvažované realizace. Zejména u dlouhodobých zám nutno po ítat s pr žnou korekcí návrh ešení podle míry poznání složité problematiky.
Zpracoval: Ing. Vladimír Vlk, vedoucí energetické sekce SZ evzato z ÚP VÚC Ústeckého kraje – návrh konceptu, kapitoly B4 a B7
