NÁVRH USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne
č.
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů Vláda I. s c h v a l u j e návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, s úpravami podle připomínek uvedených ve stanovisku Legislativní rady vlády; II. u k l á d á ministru školství, mládeže a tělovýchovy vypracovat konečné znění vládního návrhu zákona podle bodu I tohoto usnesení; III. p o v ě ř u j e 1 . předsedu vlády předložit vládní návrh zákona podle bodů I a II tohoto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k dalšímu projednání, 2 . ministra školství, mládeže a tělovýchovy, aby odůvodnil vládní návrh zákona v Parlamentu České republiky.
Provedou: předseda vlády ministr školství, mládeže a tělovýchovy
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Č.j.: MSMT-16392/2013 V Praze dne Výtisk č.: PRO SCHŮZI VLÁDY Věc: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů
Důvod předložení: Předkládá se v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2013 (usnesení vlády ze dne 10. dubna 2013 č. 241) a v souladu s Programovým prohlášením vlády ze srpna 2010.
Předkládá: prof. PhDr. Petr F i a l a, Ph.D., LL.M. ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Obsah: I. Návrh usnesení II. Předkládací zpráva III. Návrh zákona s důvodovou zprávou IV. Platné znění novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn V. Výsledky připomínkového řízení (- bude doplněno)
II. Předkládací zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů Návrh zákona je předkládán v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2013 (usnesení vlády ze dne 10. dubna 2013 č. 241). Potřeba legislativně upravit prostředí vysokého školství v ČR zároveň vyplývá z Programového prohlášení vlády ze srpna 2010. Dlouhodobě probíhající veřejná diskuse o stavu vysokého školství v České republice ukazuje na nutnost systémových změn, které by zabezpečily důvěru veřejnosti ve vysoké školství, jednotlivé vysoké školy a výsledky jejich činnosti a podpořily výkon vysokého školství odpovídající různým typům funkcí vysokých škol podle mezinárodních standardů. Hlavní témata, kterých se novela zákona o vysokých školách dotýká, jsou následující: 1) Profilace Úprava rozliší tři profily studijních programů (z hlediska jejich cílů a naplnění různorodých požadavků studentů i budoucích zaměstnavatelů) - „profesní“, „akademický“ a „výzkumný“. Profilace bude probíhat na úrovni bakalářských a magisterských studijních programů; doktorské studijní programy profilovány nebudou. 2) Hodnocení kvality a akreditace Pro vysoké školy, které mají vyspělý vnitřní systém řízení a hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání, úprava zásadním způsobem zvýší jejich autonomii ve vytváření studijních programů. Proces akreditace bude založen na hodnocení činnosti podle známých standardů. Dojde k posílení pravomocí reprezentací vysokých škol při výběru odborníků, kteří budou členy hodnoticích komisí a kteří se budou hodnocení a akreditací účastnit. Budou zavedeny institucionální akreditace a akreditace oblasti vzdělávání pro příslušný typ studia na VŠ. Pokud vysoká škola získá akreditaci oblasti vzdělávání, bude moci prostřednictvím vnitřní akreditace zřizovat studijní programy v dané oblasti vzdělávání. Vysoká škola bude autonomně v rámci vnitřní akreditace rozhodovat o studijních programech, které bude realizovat v rámci akreditace oblasti vzdělávání, jíž je držitelem. Navrhuje se zřídit Národní akreditační agenturu (dále jen „NAA“) jako profesionální správní úřad, který bude rozhodovat ve správním řízení o akreditacích. V čele NAA bude předseda jmenovaný vládou na návrh ministra školství, mládeže a tělovýchovy, na kterém se shodl s reprezentací vysokých škol. Rada NAA bude 17-členný sbor jmenovaný vládou. Návrhovými místy bude ministr školství, mládeže a tělovýchovy, reprezentace vysokých škol a další instituce spojené s vysokým školstvím. Jejím členem bude i jeden student. 3) Konsolidace Úprava podpoří a usnadní změny (např. slučování) v sektoru soukromého vysokého školství. Smyslem úpravy je zjednodušit podmínky pro pokračování ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu v případě zániku právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, v důsledku sloučení. 4) Personální autonomie Úprava nově zavádí možnost vysoké školy, aby pracovní pozice profesora byla obsazena osobou,
1
která neprošla jmenovacím řízením, ale která srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí nebo která ve své dosavadní odborné praxi prokázala potřebné znalosti a schopnosti. Pro takto obsazené pozice se zavádí označení mimořádný profesor. 5) Organizační autonomie Úprava jednoznačně svěřuje pravomoci vysoké škole jako právnické osobě a umožňuje, aby vysoká škola některé pravomoci delegovala na součásti. Kompetence akademického senátu, správní rady a vědecké rady vysoké školy se doplňují o nové pravomoci a odpovědnosti spojené zejména s vnitřními akreditačními mechanismy a uzavíráním rámcové smlouvy o dlouhodobém státním financování vysoké školy. 6) Možnost zřizovat veřejné výzkumné instituce Novelou zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích bude umožněno veřejné vysoké škole zřídit veřejnou výzkumnou instituci. Zároveň bude tímto krokem umožněn přechod působnosti zřizovatele na jinou právnickou osobu. 7) Financování Úprava zavede pro veřejné vysoké školy formu financování i na základě rámcové smlouvy, která lépe prováže strategické záměry vysoké školy s financováním její činnosti a vysoké škole přinese vyšší míru stability jejího financování. Zároveň však bude financování vázáno na plnění klíčových ukazatelů. Rámcová smlouva bude smlouvou mezi státem (ministerstvem) a veřejnou vysokou školou. Zákon o vysokých školách upraví některé náležitosti rámcové smlouvy, zejména pak obsahové části. Rámcová smlouva bude uzavírána na tři roky s klouzavým charakterem (prostřednictvím dodatků ke smlouvě) a v souladu s Aktualizací Dlouhodobého záměru vysoké školy bude každoročně aktualizována. Finanční prostředky poskytované vysokým školám v rámci rámcové smlouvy budou mít povahu příspěvku. Nebude rozlišováno, zda se jedná o kapitálové či běžné prostředky. Příspěvek nebude účelově určený. Rámcová smlouva bude založena na systému kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Kvantitativní ukazatele budou vycházet zejména ze současné struktury přepočtených počtů studentů a absolventů, normativních studií, a to v typech studijních programů v jednotlivých oblastech vzdělávání. Kvalitativní parametry budou specificky navržené pro jednotlivé typy a jednotlivé profily studijních programů. 8) Další úpravy, které vedou k řešení problémů spojených s aplikací dnešní legislativní úpravy - Uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání (zpoplatnění na 3 tis. Kč za přijetí žádosti); - Možnost vysokých škol nabývat v rámci doplňkové činnosti majetek i pro tyto účely; - Zvýšení poplatku za žádost o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola (z 25 tis. Kč na 100 tis. Kč). Bude zavedena lhůta 1 roku od rozhodnutí o nevydání státního souhlasu. Teprve po jejím uplynutí bude možné žádost opakovat; - Zjednodušení doručování rozhodnutí studentům (zavedení elektronického doručování); - Zavedení zdravotní způsobilosti uchazeče ke studiu jako možné další podmínky pro přijetí ke studiu (ovšem pouze, vyžaduje-li to charakter studijního programu a vždy podle posouzení příslušného lékaře). - Zavedení odkladu povinnosti zveřejňovat vysokoškolské kvalifikační práce až o 5 let od jejího obhájení v případě, že by obsahovaly části, které mohou podléhat ochraně duševního vlastnictví; - S ohledem na neúměrnou administrativní zátěž spojenou s uznáváním středoškolského studia získaného v zahraničí bude pro účely přijetí na vysokou školu v ČR umožněno, aby vysoká škola uznala doklad vydaný příslušným orgánem, kterým uchazeč prokáže, že v zemi, ve které středoškolské vzdělání úspěšně ukončil, toto vzdělání postačuje k přijetí na vysokou školu. - Z důvodu zvýšení právní jistoty budou upraveny podmínky přijetí do magisterského studijního programu, který navazuje na bakalářský studijní program. Podmínku řádného ukončení studia v bakalářském studijním studiu bude možné nahradit řádným ukončením studia v magisterském
2
studijním programu. Příprava a projednávání návrhu zákona Návrh novely zákona o vysokých školách byl zpracován postupem zahrnujícím hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (viz Důvodová zpráva) a otevřené konzultace s odbornou veřejností a zainteresovanými organizacemi včetně orgánů reprezentace vysokých škol podle § 92 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). Od října 2012 do poloviny května 2013 proběhlo bezmála 110 jednání za účasti orgánů reprezentace vysokých škol, dalších institucí spojených s vysokoškolským prostředím v ČR, představitelů dalších vládních rezortů a členů Parlamentu ČR. K účinnosti navrhovaných změn S ohledem na rozsah navrhovaných změn v právní úpravě se navrhují přechodná ustanovení a přechodná období. Navrhuje se, aby do 31. prosince 2014 probíhala akreditační řízení podle dosavadních pravidel. Platnost akreditací, která uplyne v období od 1. ledna 2015 do 30. června 2016, bude ze zákona prodloužena o dva roky, a to z toho důvodu, aby se zamezilo přetížení NAA v počátcích jejího fungování. Stávající Akreditační komise přijímá žádosti o akreditace nových studijních programů, případně rozšíření stávajících akreditací do 30. června 2015. Od 1. července 2015 žádosti o akreditace přijímá NAA a na akreditační řízení se vztahují nová pravidla. To se týká i řízení zahájených před 30. červnem 2015. Řízení, která nebudou pravomocně skončena do 30. června 2015, se tedy stanou dnem 1. července 2015 řízeními podle novelizovaných pravidel. Poskytování příspěvku na základě rámcové smlouvy bude možné od 1. ledna 2016.
Návrh zákona byl předložen do mezirezortního připomínkového řízení dne… se lhůtou pro sdělení připomínek do… Během lhůty stanovené pro sdělení připomínek nezaslal připomínky ani sdělení, že připomínky neuplatňuje… Zásadní připomínky uplatnila následující připomínková místa… Vypořádání připomínek proběhlo dne… Návrh se předkládá vládě bez rozporu/ s rozporem s…
Podrobnější vyhodnocení připomínek bude uvedeno v části V tohoto materiálu.
3
III. Návrh ZÁKON ze dne …………………….2013, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna zákona o vysokých školách Čl. I Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 48/2013 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. a) se na konci textu písmene a) doplňují slova „(dále jen „tvůrčí činnost“)“. 2. V § 2 odst. 4 se slova „vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ zrušují. 3. V § 2 odst. 5 se slova „výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další“ zrušují. 4. V § 2 odst. 6 se slova „Akreditační komise“ nahrazují slovy „Národní akreditační agentury“. 5. V § 2 odst. 8 se slova „vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují. 6. V § 6 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
1
„d) hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy,“. Dosavadní písmena d) až l) se označují jako písmena e) až m). 7. V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují. 8. V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní: „n) stanovení výše poplatků za úkony spojené s habilitačním řízením a s řízením ke jmenování profesorem.“. 9. V § 7 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Orgánem veřejné vysoké školy je rovněž rada pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy, pokud její působnost nevykonává v souladu s § 16a odst. 2 vědecká rada veřejné vysoké školy.“. 10. V § 8 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Rektor, prorektor, předseda správní rady a jím pověřený člen správní rady mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají.“. 11. V § 9 odst. 1 písmeno b) zní: „b) na návrh rektora, a v případě jednacího řádu akademického senátu vysoké školy na návrh člena nebo skupiny členů akademického senátu vysoké školy, schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí,“. 12. V § 9 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) schvaluje návrh rámcové smlouvy o dlouhodobém státním financování vysoké školy (dále jen „rámcová smlouva“) s Českou republikou - Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo dodatku k této smlouvě, předložený rektorem,“. Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena d) až k). 13. V § 9 odst. 1 písm. e) se slovo „předloženou“ nahrazuje slovem „předložené“. 14. V § 9 odst. 1 písm. f) se slova „hodnocení činnosti vysoké školy předložené“ nahrazují slovy „zprávu o hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy předloženou“.
2
15. V § 9 odst. 1 písm. g) se slova „členů vědecké rady a“ nahrazují slovy „ostatních členů vědecké rady a členů“. 16. V § 9 odst. 1 písm. j) se slova „vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují a slova „po projednání ve vědecké radě“ se nahrazují slovy „předložený rektorem“. 17. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d), e) a f) je akademický senát veřejné vysoké školy povinen zveřejnit nejméně dva týdny před jejich projednáváním způsobem, který umožňuje dálkový přístup.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 18. V § 9 odst. 4 větě první se slova „odstavce 1 písm. h)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. i)“ a ve větě druhé se slova „jeho odvolání“ nahrazují slovy „odvolání rektora“. 19. V § 11 odstavec 1 zní: „(1) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor, který jmenuje ostatní členy vědecké rady; délku funkčního období může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy.“. 20. V § 11 odst. 2 se slova „vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ zrušují. 21. V § 11 se odstavec 3 zrušuje. 22. V § 12 odst. 1 písm. a) se slova „dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy“ nahrazují slovy „na návrh rektora návrh dlouhodobého záměru veřejné vysoké školy před jeho předložením akademickému senátu veřejné vysoké školy“. 23. V § 12 odst. 1 písm. b) se slova „studijní programy, pokud jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen "vědecká rada fakulty")“ nahrazují slovy „návrhy studijních programů“. 24. V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až h), která znějí: „d) projednává návrh vnitřního předpisu veřejné vysoké školy o standardech vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy předložený rektorem před předložením
3
návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, e) projednává návrhy rektora na jmenování a odvolání členů rady pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy, pokud je zřízena, f) projednává návrh zprávy o hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy předložený rektorem před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, g) projednává návrh výroční zprávy o činnosti vysoké školy před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, h) vykonává další působnost stanovenou statutem veřejné vysoké školy s výjimkou působnosti, která je tímto zákonem svěřena akademickému senátu veřejné vysoké školy nebo správní radě veřejné vysoké školy.“. 25. V § 12 odst. 2 se za slovo „vyjadřuje“ vkládá slovo „zejména“. 26. V § 14 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě, že dojde k zániku funkce člena správní rady před uplynutím funkčního období podle odstavce 3 písm. b) až e), je nový člen správní rady jmenován pouze na zbytek funkčního období.“. 27. V § 14 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Funkce člena správní rady veřejné vysoké školy zaniká a) uplynutím funkčního období, b) vzdáním se funkce, c) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, d) dnem vzniku neslučitelnosti funkcí podle odstavce 1, e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen správní rady veřejné vysoké školy odsouzen pro trestný čin nebo kterým byla omezena jeho svéprávnost.“. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4. 28. V § 14 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Rektor, prorektor, kvestor, předseda akademického senátu veřejné vysoké školy a jím pověřený člen akademického senátu veřejné vysoké školy mají právo se zúčastnit zasedání správní rady veřejné vysoké školy a mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají.“. 29. V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) O návrzích schvalovaných akademickým senátem veřejné vysoké školy, k nimž se po jejich schválení akademickým senátem veřejné vysoké školy vyžaduje schválení správní
4
radou veřejné vysoké školy, musí správní rada rozhodnout do dvou týdnů ode dne postoupení schváleného návrhu akademickým senátem správní radě; v případě, že správní rada v této lhůtě nerozhodne, platí, že s návrhem vyslovila souhlas. V případě, že s návrhem správní rada nesouhlasí, vrátí jej k novému projednání akademickému senátu veřejné vysoké školy; návrh je v takovém případě schválen bez potřeby dalšího následného schválení správní radou, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. Věta první a druhá se nevztahují na případy uvedené v § 15 odst. 1.“. 30. V § 15 odstavec 2 zní: „(2) Správní rada veřejné vysoké školy po schválení v akademickém senátu vysoké školy a) projednává návrh rámcové smlouvy nebo návrh dodatku k této smlouvě předložený rektorem, b) projednává zprávu o hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy předloženou rektorem, c) schvaluje rozpočet vysoké školy, d) schvaluje dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy, e) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy.“. 31. V § 15 odst. 3 se za slova „Správní rada veřejné vysoké školy“ vkládají slova „se vyjadřuje k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor;“. 32. V § 16 odst. 1 se slova „jejím jménem“ nahrazují slovy „za ni“. 33. Za § 16 se vkládá nový § 16a, který včetně nadpisu zní: „§ 16a Hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola si zřizuje radu pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy; členy této rady jmenuje a odvolává rektor. (2) Na veřejné vysoké škole, která nemá institucionální akreditaci, může působnost rady pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy vykonávat vědecká rada veřejné vysoké školy, stanoví-li tak statut veřejné vysoké školy. (3) Výsledky pravidelného hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy a přijatá opatření k odstranění případných zjištěných nedostatků vysoká škola zveřejňuje a informuje o nich Národní akreditační agenturu.
5
(4) Standardy hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy se rozumí soubor pravidel, kterými se řídí orgány veřejné vysoké školy při vnitřním hodnocení a zajišťování kvality. Standardy hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality upravují zejména a) činnost rady pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy, b) postupy, kterými vysoká škola hodnotí a zajišťuje kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti. (5) Standardy hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy jsou stanoveny vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.“.
34. V § 17 odst. 1 písm. b) se slova „a jednací“ zrušují. 35. V § 17 odst. 1 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) a j), která znějí: „i) standardy hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy, j) jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy,“. Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno k). 36. V § 17 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy uvedené v písmenech b) až k) musejí být v souladu se statutem veřejné vysoké školy.“. 37. V § 17 odst. 2 se písmeno e) zrušuje. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena e) až h). 38. V § 18 odst. 2 písm. a) se slova „vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ zrušují. 39. V § 18 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „ , a to minimálně ve výši dohodnuté v rámcové smlouvě, byla-li smlouva uzavřena“, ve větě druhé se slova „vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují a ve větě třetí se slova „vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další“ zrušují. 40. V § 18 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 8d zrušuje. Dosavadní odstavce 6 až 13 se označují jako odstavce 5 až 12. 41. V § 18 odst. 6 větě první a větě páté se slova „v odstavci 6“ nahrazují slovy „v odstavci 6
5“. 42. V § 18 odst. 9 větě první se slova „odstavce 9 písm. c)“ nahrazují slovy „odstavce 8 písm. c)“. 43. V § 18a odstavec 1 zní: „(1) Příspěvek se poskytuje na základě rámcové smlouvy nebo na základě rozhodnutí ministerstva podle odstavce 3.“. 44. V § 18a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 28 znějí: „(2) Rámcová smlouva se uzavírá na dobu tří let, a to v kalendářním roce, ve kterém vysoká škola rámcovou smlouvu uzavírá poprvé anebo v roce, který je posledním rokem účinnosti dosavadní rámcové smlouvy nebo v roce, pro který rámcová smlouva nebyla dosud uzavřena. Na příslušný kalendářní rok se stanoví příspěvek formou rozhodnutí v souladu s rámcovou smlouvou. Rámcová smlouva se řídí ustanoveními o veřejnoprávní smlouvě podle jiného právního předpisu28). (3) Nesjedná-li veřejná vysoká škola rámcovou smlouvu před začátkem kalendářního roku, pro který není poskytování příspěvku rámcovou smlouvou sjednáno, přizná ministerstvo vysoké škole příspěvek pro následující kalendářní rok svým rozhodnutím; v takovém případě však bude výše příspěvku pro následující kalendářní rok o 10% nižší než výše příspěvku poskytnutého vysoké škole v daném kalendářním roce. --------------28) § 160 správního řádu.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 4 až 8. 45. V § 18a odstavec 6 zní: „(6) Veřejná vysoká škola je povinna čerpat a používat příspěvek v souladu s účelem, jehož má být dosaženo, a podle jiných právních předpisů upravujících účetnictví. Zůstatky příspěvku na konci každého kalendářního roku veřejná vysoká škola převede pro další kalendářní roky do svých fondů podle § 18 odst. 6. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rozhodnutím zkrátí nebo odejme, pokud jej veřejná vysoká škola čerpá v rozporu se zákonem nebo v rozporu s rámcovou smlouvou nebo v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí příspěvku. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rozhodnutím odejme, pokud zanikl akreditovaný studijní program, na jehož uskutečňování byl příspěvek poskytnut. Ministerstvo je povinno uzavřít rámcovou smlouvu s veřejnou vysokou školou, která má akreditovaný nejméně jeden studijní program a tento program začala uskutečňovat, nebo má akreditovanou nejméně jednu oblast vzdělávání a začala uskutečňovat nejméně jeden studijní program v této oblasti, pokud vysoká škola bude souhlasit s pravidly pro poskytování příspěvku podle odstavců 1 až 8. Pravidla pro stanovení výše příspěvku ministerstvo zveřejní způsobem, který umožňuje dálkový přístup.“.
7
46. V § 18a odst. 7 se slova „§ 18 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 6“. 47. V § 19 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a k činnostem, které vykonává v doplňkové činnosti podle § 20“. 48. V § 20 odst. 1 se slova „výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují. 49. V § 20 odst. 2 se slova „výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ zrušují. 50. V § 20 odst. 3 větě třetí se slova „, poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3 a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 4“ nahrazují slovy „a poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3“. 51. V § 21 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní: „c) zveřejňovat způsobem, který umožňuje dálkový přístup, uzavřenou rámcovou smlouvu a její dodatky,“. Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i). 52. V § 21 odst. 1 písmeno d) zní: „d) poskytovat ministerstvu a Národní akreditační agentuře na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost a pro statistické účely podle tohoto zákona,“.
53. V § 21 odst. 1 písm. h) se slovo „činnosti“ nahrazuje slovy „vnitřního systému zajišťování kvality“ a slova „a zveřejňovat jeho výsledky“ se zrušují. 54. V § 21 odst. 1 písmeno i) zní: „i) na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje, včetně jejich typu a profilu, jejich případné členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, s uvedením fakulty, je-li studijní program nebo obor, ve kterém je oprávněna konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, uskutečňován na fakultě.“. 55. V § 21 odst. 2 písm. b) se slovo „činnosti“ nahrazuje slovy „vnitřního systému zajišťování
8
kvality“. 56. V § 22 odst. 1 písm. c) se slova „výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ zrušují. 57. V § 23 odst. 1 se slova „vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ zrušují. 58. V § 23 odst. 3 se věta druhá zrušuje. 59. V § 24 se vkládá nový odstavec 1, který zní: „(1) Fakulta má právo určovat vnitřní organizaci fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak.“. Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 2 a 3. 60. V § 24 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „jménem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty“ nahrazují slovy „za veřejnou vysokou v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy nebo jiným vnitřním předpisem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty“. 61. V § 24 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) provádění hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality fakulty,“. Dosavadní písmena a) až h) se označují jako písmena b) až i). 62. V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují. 63. V § 24 odst. 2 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h). 64. V § 25 odst. 1 písmeno c) zní: „c) vědecká rada nebo umělecká rada fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“),“.
9
65. V § 26 odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Děkan, proděkan, rektor, prorektor a předseda akademického senátu veřejné vysoké školy mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají.“. 66. V § 27 odst. 1 písmeno b) zní: „b) na návrh děkana, a v případě jednacího řádu akademického senátu fakulty na návrh akademického senátu fakulty, schvaluje návrhy vnitřních předpisů fakulty a postupuje je prostřednictvím rektora ke schválení akademickému senátu vysoké školy,“. 67. V § 27 odst. 1 písm. d) se slovo „předloženou“ nahrazuje slovem „předložené“. 68. V § 27 odst. 1 písm. f) se slova „členů vědecké rady fakulty a“ nahrazují slovy „ostatních členů vědecké rady fakulty a členů“. 69. V § 27 odst. 1 písm. h) se slova „vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují. 70. V § 29 odstavec 1 zní: „(1) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan, který jmenuje ostatní členy vědecké rady; délku funkčního období může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy.“. 71. V § 29 odst. 2 se slova „vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ zrušují. 72. V § 29 se odstavec 3 zrušuje. 73. V § 30 odst. 1 písm. a) se slova „dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty“ nahrazují slovy „návrh dlouhodobého záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty a jeho aktualizace“. 74. V § 30 odst. 1 písm. b) se slova „schvaluje studijní programy“ nahrazují slovy „projednává návrhy studijních programů“. 75. V § 30 odst. 2 se za slovo „vyjadřuje“ vkládá slovo „zejména“. 76. V § 33 odst. 2 písm. b) se slova „a jednací“ zrušují. 77. V § 33 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
10
„c) jednací řád akademického senátu fakulty,“. Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f). 78. V § 34 odst. 1 se slova „vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ zrušují. 79. V § 34 odst. 4 se slova „jménem veřejné vysoké školy“ nahrazují slovy „za veřejnou vysokou školu“. 80. V § 35 odst. 4 se slova „jménem veřejné vysoké školy“ nahrazují slovy „za veřejnou vysokou školu“. 81. V § 39 odstavec 2 zní: „(2) Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 11 a 12.“. 82. V § 39 odst. 4 písm. c) se slova „vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují. 83. V § 39 odst. 4 písm. d) se slova „finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění“ nahrazují slovy „personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení“. 4. V § 39 odst. 6 se slovo „nedostatky“ nahrazuje slovem „vady“. 85. V § 39 odstavec 7 zní: „(7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 120 dnů ode dne jejího doručení. Udělení státního souhlasu samo o sobě nezakládá nárok na udělení institucionální akreditace, akreditace oblasti vzdělávání, akreditace studijního programu a akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem.“. 86. V § 39 odst. 8 písmeno a) zní: „a) Národní akreditační agentura nevydala souhlasné stanovisko k udělení státního souhlasu,“. 87. V § 39 odst. 8 písm. b) se slova „vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují a slova „činnosti, nebo“ se nahrazují slovem „činnosti,“.
11
88. V § 39 odst. 8 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“. 89. V § 39 odst. 8 písm. d) se slovo „akreditace“ nahrazuje slovy „státního souhlasu“. 90. V § 39 odstavce 9 a 10 znějí: „(9) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o registraci vnitřních předpisů. V případě, že ministerstvo státní souhlas neudělí, může žadatel podat novou žádost o udělení státního souhlasu nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení státního souhlasu. (10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže soukromá vysoká škola do dvou let od nabytí jeho právní moci nezíská akreditaci a nezahájí uskutečňování alespoň jednoho studijního programu.“. 91. V § 39 se doplňují odstavce 11 až 13, které znějí: „(11) Zrušuje-li se právnická osoba, mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, změnou právní formy anebo fúzí podle jiného právního předpisu (dále jen „přeměna“) s jinou nebo jinými právnickými osobami majícími státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, přechází účinností přeměny oprávnění zanikající právnické osoby působit jako soukromá vysoká škola, její platné akreditace studijních programů (včetně případných omezení či pozastavení akreditace podle § 85) i její studenti akreditovaných studijních programů na nástupnickou právnickou osobu, má–li tato své sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie nebo byla-li zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie. (12) Má-li akreditace studijního programu, která přechází na nástupnickou právnickou osobu podle odstavce 11, různou dobu platnosti, platí ode dne účinnosti přeměny delší z nich; před uplynutím této platnosti akreditace studijního programu může nástupnická právnická osoba požádat o její prodloužení podle § 80 odst. 2. Vznikla-li nástupnická soukromá vysoká škola změnou právní formy anebo splynutím podle odstavce 11, je povinna do čtrnácti dnů po svém vzniku požádat ministerstvo o registraci vnitřních předpisů. (13) Ustanovení odstavce 11 o přechodu akreditace studijních programů zanikající právnické osoby na nástupnickou právnickou osobu se nevztahuje na přechod institucionální akreditace, akreditace oblasti vzdělávání a akreditací habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem.“. 92. V § 40 odst. 1 se slova „vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou a další“ zrušují. 93. V § 40 odst. 2 se slova „ , s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ nahrazují slovy „a s nimi spojenou“.
12
94. V § 40 odst. 3 se slova „vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další“ zrušují. 95. V § 42 odst. 1 písmeno c) zní: „c) poskytovat ministerstvu a Národní akreditační agentuře na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost a pro statistické účely podle tohoto zákona,“. 96. V § 42 odst. 1 písm. d) se slova „činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky“ nahrazují slovy „vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy“. 97. V § 42 odst. 1 písm. e) se za slovo „typu“ vkládají slova „a profilu, jejich případné“. 98. V § 42 odst. 1 písm. g) se za slovo „ministerstvu“ vkládají slova „a Národní akreditační agentuře“ a na konci textu písmene g) se doplňují slova „ , nebo její zrušení podle § 39 odst. 11“. 99. V § 43 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ani žádnou oblast vzdělávání“. 100. V § 43 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo akreditace oblasti vzdělávání,“. 101. V § 43 odst. 2 písmeno c) zní: „c) opakovaně neplní povinnosti stanovené v § 43 odst. 1,“. 102. V § 43 odstavec 4 zní: „(4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola a uskutečňovat akreditované činnosti.“. 103. V nadpisu části čtvrté se za slova „STUDIJNÍ PROGRAM“ doplňují slova „A OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ“. 104. V § 44 se doplňuje nadpis, který zní: „Studijní program“.
13
105. V § 44 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za akreditovaný studijní program se pro účely tohoto zákona považuje i studijní program uskutečňovaný vysokou školou v rámci akreditovaných oblastí vzdělávání (§ 81b).“. 106. V § 44 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ ; v případě bakalářského a magisterského studijního programu též údaj o zamýšlených profilech studijních programů“. 107. V § 44 odst. 2 se na začátek písmene b) vkládají slova „případné zamýšlené“. 108. V § 44 odst. 2 písm. c) se slova „charakteristika studijních předmětů“ nahrazují slovy „popis výstupů z učení“. 109. V § 44 odst. 2 písm. e) se slova „v akademických rocích“ nahrazují slovy „v letech“. 110. V § 44 odst. 2 písm. h) se slovo „studia“ nahrazuje slovem „vzdělávání“. 111. V § 44 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Profil bakalářského a magisterského studijního programu je: a) profesně zaměřený s důrazem na zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi, b) akademicky zaměřený s důrazem na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a poskytující rovněž prostor pro osvojení nezbytných praktických dovedností, nebo c) výzkumný s důrazem na teoretické znalosti a dovednosti nezbytné pro tvůrčí činnost. (6) Pro studijní programy, které uskutečňuje vysoká škola nebo její součást, jmenuje vysoká škola pro zajištění kvality a rozvoj příslušného studijního programu garanta studijního programu podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy.“. 112. Za § 44 se vkládá nový § 44a, který včetně nadpisu zní: „§ 44a Oblast vzdělávání (1) Oblast vzdělávání je ucelená část vysokoškolského vzdělávání, v jejímž rámci jsou připravovány, schvalovány a uskutečňovány studijní programy blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření.
14
(2) Oblast vzdělávání je vymezena především popisem odborných znalostí a odborných dovedností, které jsou pro danou oblast vzdělávání typické. (3) Jednotlivé oblasti vzdělávání stanoví ministerstvo vyhláškou.“. 113. V § 45 odst. 1 se věta druhá zrušuje. 114. V § 45 odst. 4 se slova „úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích“ nahrazují slovy „středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři“. 115. V § 46 odst. 2 se slova „může být udělena akreditace magisterskému studijnímu programu, který nenavazuje“ nahrazují slovy „nemusí magisterský studijní program navazovat“. 116. V § 46 odst. 4 se slova „úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích“ nahrazují slovy „středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři“. 117. V § 47 odst. 5 se slova „ , v oblasti teologie akademický titul "doktor teologie" (ve zkratce "Th.D." uváděné za jménem)“ zrušují. 118. V § 47b odst. 1 se slova „bakalářské a rigorózní“ nahrazují slovy „bakalářské, rigorózní a habilitační“. 119. V § 47b odst. 2 se slova „bakalářské a rigorózní“ nahrazují slovy „bakalářské, rigorózní a habilitační“. 120. V § 47b se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 29 zní: „(4) Vysoká škola může odložit zveřejnění disertační, diplomové, bakalářské, rigorózní a habilitační práce nebo jejich části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění29), nejdéle však na dobu pěti let. Odložení zveřejnění musí být náležitě odůvodněno. -------29) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
121. V § 48 odstavec 1 zní: „(1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati 15
též uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu.“. 122. V § 48 odst. 2 se slova „úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích“ nahrazují slovy „středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři“. 123. V § 48 se doplňují odstavce 4 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 17 znějí: „(4) Uchází-li se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční středoškolské vzdělání absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole, v mezinárodní střední škole, v evropské škole působící podle Úmluvy o statutu Evropských škol nebo ve škole, v níž ministerstvo povolilo podle školského zákona plnění povinné školní docházky, prokazuje splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, uvedené v odstavci 1 větě první, a) dokladem o obecném uznání rovnocennosti nebo platnosti zahraničního dokladu o dosažení středního vzdělání v České republice, získaným podle školského zákona nebo podle dřívějších právních předpisů, b) dokladem o udělení Evropského bakalaureátu, c) zahraničním dokladem o zahraničním středním vzdělání s maturitní zkouškou, je-li v České republice dle jejích mezinárodních závazků automaticky rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo d) zahraničním dokladem o zahraničním středoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole působící podle právních předpisů některého z ostatních členských států Evropské unie (§ 106 odst. 2) a který v daném členském státě opravňuje jeho držitele k přístupu ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program; ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé a § 90 odst. 3 se užijí obdobně. (5) Uchází-li se o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky řádného ukončení studia ve studijním programu, uvedené v odstavci 3 nebo v odstavci 1 větě třetí, a) dokladem o obecném uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice, získaným podle § 89 a 90 tohoto zákona nebo podle dřívějších právních předpisů,
16
b) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který je v České republice podle jejích mezinárodních závazků automaticky rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo c) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole působící podle právních předpisů některého z ostatních členských států Evropské unie (§ 106 odst. 2); ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé a § 90 odst. 3 se užijí obdobně. (6) Ustanovení odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c) se uplatní pouze v případě, že vysoká škola nemá pochybnosti o úrovni, rozsahu nebo obsahu předchozího zahraničního vzdělání uchazeče, doloženého zahraničním dokladem; má-li vysoká škola pochybnosti, vyzve uchazeče k prokázání vzdělání způsobem uvedeným v odstavci 4 písm. a) nebo odstavci 5 písm. a). (7) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 4 a 5, který činí nejvýše 500 Kč. Poplatek je příjmem vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17). -------17) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
124. V § 49 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Další podmínkou přijetí ke studiu, vyžaduje-li to charakter studijního programu, může být i zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu podle posouzení lékaře se způsobilostí v oboru praktický lékař, v oboru praktický lékař pro děti a dorost, v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru tělovýchovné lékařství.“. 125. V § 49 odst. 6 se slova „studijnímu programu udělena akreditace“ nahrazují slovy „udělena akreditace studijního programu nebo oblasti vzdělávání Národní akreditační agenturou“. 126. V § 53 odst. 1 se za slovo „výsledku“ vkládají slova „a obhajoba disertační práce“. 127. V § 56 odst. 1 písm. d) se slova „podle § 80 odst. 4“ zrušují. 128. V § 58 odstavec 6 zní: „(6) Výši poplatků spojených se studiem pro příští akademický rok stanoví a zveřejní na úřední desce veřejná vysoká škola nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podávání přihlášek ke studiu. Pravidla pro stanovení výše, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy.“.
17
129. V § 68 odst. 3 písmeno c) zní: „c) přerušení studia,“. 130. V § 68 odst. 3 v závěrečné části ustanovení se za slova „do vlastních rukou“ vkládají slova „ ; rozhodnutí ve věcech uvedených v písmenu e) se doručuje prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví-li tak vnitřní předpis vysoké školy nebo její součásti“ a slova „v písmenech a) až f)“ se nahrazují slovy „v písmenech a) až i)“.
131. V § 70 odstavce 1 až 3 znějí: „(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost. Jsou to profesoři, mimořádní profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti, kteří uspěli ve výběrovém řízení podle § 77 odst. 1 nebo u nichž bylo od výběrového řízení upuštěno podle § 77 odst. 1. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy. (2) Pracovní místo akademického pracovníka, který je zařazen jako a) docent, může zastávat pouze osoba, která byla na základě habilitačního řízení jmenována docentem, b) profesor, může zastávat pouze habilitovaná osoba, která byla na základě řízení ke jmenování profesorem jmenována profesorem, c) mimořádný profesor, může zastávat pouze osoba, která srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí nebo která ve své dosavadní odborné praxi prokázala potřebné znalosti a schopnosti, v případě, že jsou tato pracovní místa vysokou školou zřízena; pracovní místo podle písmene c) může být zřízeno pouze vysokou školou, která má institucionální akreditaci. (3) Pracovní poměr akademických pracovníků lze sjednat na dobu určitou, zpravidla v délce pěti let. Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat opakovaně nebo dohodou účastníků prodlužovat na dobu delší, než je uvedena ve větě první.“.
132. V § 70 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5. 133. V § 70 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a emeritních profesorů“.
18
134. V § 72 se doplňuje odstavec 16, který včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „(16) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením, který činí nejvýše čtyřnásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit. Poplatek je příjmem vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17). ---------17) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
135. V § 74 se doplňuje odstavec 10, který včetně poznámky pod čarou č. 17 zní: „(10) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem, který činí nejvýše šestinásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit. Poplatek je příjmem vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17). ---------17) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
136. V § 75 odst. 2 písm. a) se slova „rodné číslo“ nahrazují slovy „datum narození“ a slova „stav a“ a „u cizinců též datum narození,“ se zrušují. 137. V nadpisu § 77 se slovo „veřejné“ zrušuje. 138. V § 77 odst. 1 větě první se slovo „Místa“ nahrazuje slovy „Pracovní místa“ a slovo „veřejné“ se zrušuje. 139. V § 77 odst. 2 se slova „v hromadném sdělovacím prostředku s celostátní působností“ nahrazují slovy „způsobem, který umožňuje dálkový přístup,“. 140. V § 77 odstavec 3 zní: „(3) Podrobnosti o výběrovém řízení na pracovní místa akademických pracovníků na vysoké škole stanoví vnitřní předpis vysoké školy.“. 141. V § 77 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Úspěšné ukončení habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem samo o sobě nezakládá žádné pracovněprávní nároky ve vztahu k vysoké škole, na níž se dané řízení 19
konalo, nebo k vysoké škole, vůči které je akademický pracovník v pracovněprávním vztahu.“. 142. Nadpis nad § 78 se zrušuje. 143. § 78 a 79 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 19a znějí: „§ 78 Akreditace (1) Za kvalitu vysokoškolského vzdělávání odpovídá vysoká škola. K tomu účelu je povinna zavést, udržovat a v pravidelných obdobích hodnotit vnitřní systém zajišťování kvality vysoké školy, který je založen na součinnosti orgánů vysoké školy v postupech upravených jejími vnitřními předpisy při tvorbě, uskutečňování a hodnocení kvality studijních programů a při tvorbě, organizaci a využívání personálního, materiálního a dalšího zabezpečení vysokoškolského vzdělávání poskytovaného vysokou školou v souvislosti s její tvůrčí činností. (2) Oprávnění vysoké školy uskutečňovat za podmínek stanovených tímto zákonem studijní programy vyplývá z institucionální akreditace ve spojení s akreditací oblasti nebo oblastí vzdělávání, anebo z akreditace studijního programu. (3) Institucionální akreditace se uděluje vysoké škole, která má zavedený vnitřní systém zajišťování kvality a splňuje standardy pro akreditace podle § 83b odst. 4 písm. a), a dbá na jeho kvalitu. Institucionální akreditací se uděluje vysoké škole oprávnění k podávání žádostí o akreditaci oblastí vzdělávání. (4) Akreditace oblasti vzdělávání se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy pro akreditace podle § 83b odst. 4 písm. b) pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programu. Akreditací oblastí vzdělávání se uděluje vysoké škole oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat určený typ nebo určené typy studijních programů v jedné nebo více oblastech vzdělávání. (5) Akreditace studijního programu se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy pro akreditaci podle § 83b odst. 4 písm. c) daného typu studijního programu. Akreditací studijního programu se uděluje vysoké škole oprávnění uskutečňovat určitý studijní program daného typu a profilu v případě, že takové oprávnění nevyplývá z akreditace oblastí vzdělávání. (6) Podmínkou pro udělení akreditace studijního programu je v případě studijního programu, zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání, stanovisko příslušného uznávacího orgánu, že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání.19a) (7) Není-li studijní program akreditován, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani přiznávat akademické tituly. (8) V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5; v případě akreditace oblasti vzdělávání je toto oprávnění zahrnuto v oprávněních vyplývajících z akreditace oblasti vzdělávání.
20
Akreditace studijního programu § 79 (1) Akreditaci studijního programu uděluje Národní akreditační agentura na základě písemné žádosti vysoké školy. (2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní program uskutečňovat, b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2, c) doklady o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia, d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium, e) v případě studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání též oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a stanovisko příslušného uznávacího orgánu, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. 19a) (3) Má-li žádost vady, které jsou odstranitelné, vyzve Národní akreditační agentura vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila, a řízení o žádosti přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Národní akreditační agentura rozhodnutí na základě původních podkladů. (4) Národní akreditační agentura rozhodne o udělení akreditace do 120 dnů od obdržení žádosti. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti včetně hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy a případně hodnocení některou z hodnoticích agentur, které vysoká škola podstoupila z vlastního podnětu a na vlastní náklady. (5) Národní akreditační agentura akreditaci neudělí, jestliže a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona, b) studijní program není dostatečně zabezpečen zejména po stránce personální, finanční a materiální, c) vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky, d) vysoká škola nevyhovuje požadavkům § 78 odst. 1, nebo e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci. ---------19a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“.
144. V § 80 se na konci odstavce 1 doplňují slova „ ; v rozhodnutí musí být uveden typ 21
studijního programu a jeho profil“. 145. V § 81 odst. 1 se slova „vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další“ zrušují. 146. V § 81 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4. 147. V § 81 odst. 3 se slova „odstavců 1 až 3“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“. 148. Za § 81 se vkládají nové § 81a až 81c, které včetně nadpisu znějí: „Institucionální akreditace a akreditace oblasti vzdělávání § 81a (1) Institucionální akreditaci uděluje Národní akreditační agentura na základě písemné žádosti vysoké školy. (2) Písemná žádost o institucionální akreditaci obsahuje a) název vysoké školy, b) vymezení oblastí vzdělávání, ve kterých vysoká škola na základě akreditace hodlá působit, c) údaje o vnitřním systému zajišťování kvality vysoké školy, d) hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy. (3) Má-li písemná žádost o institucionální akreditaci vady, které jsou odstranitelné, vyzve Národní akreditační agentura vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila, a řízení o žádosti přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Národní akreditační agentura rozhodnutí na základě původních podkladů. (4) Národní akreditační agentura do 120 dnů od obdržení žádosti rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti včetně vnitřního hodnocení systému zajišťování kvality vysoké školy a případně k hodnocení některou z hodnoticích agentur, které vysoká škola podstoupila z vlastního podnětu a na vlastní náklady. (5) Národní akreditační agentura institucionální akreditaci neudělí, jestliže
22
a) vysoká škola nemá zřízenu radu pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy, b) vnitřní systém zajišťování kvality vysoké školy neskýtá záruky, že vysoká škola ve své působnosti posoudí studijní programy navrhované k uskutečňování na vysoké škole v rozsahu odpovídajícím § 79, c) vysoká škola neskýtá pro účely svého navrhovaného působení ve vzdělávací činnosti záruky rozvoje tvůrčí činnosti vysoké školy související s příslušnou vzdělávací činností, anebo nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje, d) vysoká škola ke dni podání žádosti neuskutečňovala nejméně jeden studijní program po dobu odpovídající alespoň dvojnásobku standardní doby jeho studia nebo e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci. (6) Písemnou žádost o institucionální akreditaci může podat vysoká škola, která nemá institucionální akreditaci zároveň s písemnou žádostí o akreditaci alespoň jedné oblasti vzdělávání. (7) Vysoká škola, která má udělenou akreditaci alespoň jedné oblasti vzdělávání, může novou písemnou žádost o institucionální akreditaci podat pouze tehdy, pokud platnost akreditace této oblasti vzdělávání je na dobu nejméně čtyř let ode dne podání této žádosti.
(8) V případě, že vysoké škole byla rozhodnutím odňata institucionální akreditace nebo uložena sankce za správní delikt podle § 93a, může novou písemnou žádost o institucionální akreditaci podat nejdříve po uplynutí pěti let ode dne nabytí právní moci uvedeného rozhodnutí. § 81b (1) Akreditaci oblasti vzdělávání uděluje Národní akreditační agentura na základě písemné žádosti vysoké školy. (2) Písemná žádost o akreditaci oblasti vzdělávání obsahuje a) název vysoké školy, b) označení oblasti vzdělávání a typu studijních programů a údaje o jejich profilech, c) hodnocení vysoké školy v tvůrčí činnosti související s příslušnou vzdělávací činností a hodnocení nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje. (3) Má-li žádost vady, které jsou odstranitelné, vyzve Národní akreditační agentura vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila, a řízení o žádosti přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Národní akreditační agentura rozhodnutí na základě původních podkladů.
23
(4) Národní akreditační agentura do 120 dnů od obdržení žádosti rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti, včetně hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnoticích agentur, které vysoká škola podstoupila z vlastního podnětu a na vlastní náklady. (5) Národní akreditační agentura akreditaci oblasti vzdělávání neudělí, jestliže a) vysoká škola nemá udělenou institucionální akreditaci, b) vnitřní systém zajišťování kvality vysoké školy neskýtá záruky, že vysoká škola v navrhované oblasti vzdělávání ve své působnosti posoudí studijní programy navrhované k uskutečňování na vysoké škole v rozsahu odpovídajícím § 79, c) vysoká škola neskýtá v navrhované oblasti vzdělávání záruky rozvoje tvůrčí činnosti vysoké školy související se vzdělávací činností, anebo nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje, d) vysoká škola ke dni podání žádosti neuskutečňovala v navrhované oblasti vzdělávání nejméně jeden studijní program alespoň po dobu odpovídající dvojnásobku standardní doby jeho studia nebo e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci. § 81c (1) Institucionální akreditace a akreditace oblasti vzdělávání se uděluje na dobu deseti let počínající dnem nabytí právní moci rozhodnutí; v rozhodnutí musí být uveden typ studijního programu. (2) Institucionální akreditace a akreditace oblasti vzdělávání zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Národní akreditační agentuře, že se vysoká škola akreditace vzdává. Vzdání se institucionální akreditace není přípustné po zahájení řízení o jejím odnětí. (3) Zanikla-li akreditace oblasti vzdělávání, studijní programy uskutečňované vysokou školou na jejím základě ke dni zániku akreditace se považují za studijní programy akreditované na dobu tří let. Národní akreditační agentura přitom musí ve lhůtě 120 dnů ode dne zániku akreditace oblasti vzdělávání pro tyto studijní programy stanovit případná omezení nebo pozastavení akreditace studijního programu podle § 85 odst. 2 písm. a) nebo b). (4) V případě, že došlo k zániku uskutečňování studijních programů z důvodů uvedených v odstavci 3, je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole.“. 149. V § 82 odst. 1 se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“ a slovo „ministerstvo“ se nahrazuje slovy „Národní akreditační agentura“.
24
150. V § 82 odst. 2 písm. b) se slova „habilitace nebo jmenování“ nahrazují slovy „habilitačního řízení a řízení ke jmenováním profesorem“. 151. V § 82 odst. 2 písmeno c) zní: „c) hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy v tvůrčí činnosti související s příslušnou vzdělávací činností a hodnocení nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje,“. 152. V § 82 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d). 153. V § 82 odst. 2 písm. d) se slova „její součásti“ nahrazují slovy „členů vědeckých rad dotčených součástí“. 154. V § 82 odst. 3 se slova „§ 79 odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „§ 79 odst. 3“. 155. V § 82 odst. 4 se slova „Akreditační komise“ nahrazují slovy „Národní akreditační agentura“, slova „odstavce 2 písm. c) až e)“ se nahrazují slovy „odstavce 2 písm. c) a d)“ a slova „ , a vydá stanovisko k žádosti“ se zrušují. 156. V § 82 odstavce 5 a 6 znějí: „(5) Národní akreditační agentura rozhodne o udělení akreditace do 120 dnů od obdržení žádosti. (6) Národní akreditační agentura akreditaci neudělí, jestliže a) vysoká škola neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, b) vysoká škola nemá akreditován a neuskutečňuje v rámci akreditované oblasti vzdělávání doktorský studijní program po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia, který svým zaměřením odpovídá oboru habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, nebo c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci.“. 157. V § 82 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.
25
158. V § 82 odst. 7 se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“. 159. V § 82 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Národní akreditační agentuře, že se vysoká škola akreditace vzdává.“. 160. § 83 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 4 a 5 zní: „Národní akreditační agentura § 83 (1) Zřizuje se Národní akreditační agentura jako správní úřad s celostátní působností; je organizační složkou státu a účetní jednotkou. (2) Prostředky státního rozpočtu, s nimiž hospodaří Národní akreditační agentura, stanoví v rámci své kapitoly státního rozpočtu ministerstvo. (3) V čele Národní akreditační agentury je Rada Národní akreditační agentury, která rozhoduje ve všech věcech náležejících do působnosti Národní akreditační agentury, nestanoví-li zákon nebo statut Národní akreditační agentury jinak. K přijetí usnesení Rady Národní akreditační agentury ve věcech uvedených v odstavci 12 písm. a) a i) je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech jejích členů. (4) Radu Národní akreditační agentury tvoří předseda Národní akreditační agentury a 16 dalších členů Rady Národní akreditační agentury. Funkce předsedy Národní akreditační agentury nebo jiného člena Rady Národní akreditační agentury je neslučitelná s jinou funkcí zřízenou podle tohoto zákona a zákona o Akademii věd České republiky a s funkcí poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce a člena Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda Národní akreditační agentury a její další členové jsou povinni se vzdát uvedených neslučitelných funkcí do 30 dnů ode dne svého jmenování, jinak jmenování pozbývá platnosti. (5) Předsedu Národní akreditační agentury jmenuje na funkční období deseti let vláda na návrh ministra z osob, které jsou všeobecně uznávanou odbornou autoritou; opětovné jmenování je vyloučeno. Ministr návrh nepředloží bez předchozího kladného vyjádření orgánů reprezentace vysokých škol podle § 92. Funkce předsedy Národní akreditační agentury je veřejnou funkcí vykonávanou v pracovním poměru k České republice. (6) Další členy Rady Národní akreditační agentury jmenuje vláda na návrh ministra vycházející z doporučení orgánů reprezentace vysokých škol podle § 92 nebo z doporučení Akademie věd České republiky a zástupců zaměstnavatelů v Radě hospodářské a sociální dohody České republiky, a to, nejedná-li se o studenta doporučovaného orgánem reprezentace vysokých škol podle § 92 odst. 1 písm. a), z osob, které jsou všeobecně uznávanou odbornou autoritou. Nejméně deset členů Rady Národní akreditační agentury je vždy jmenováno z osob navržených podle doporučení orgánů reprezentace vysokých škol; jeden člen musí být
26
jmenován z řad studentů na základě doporučení orgánu reprezentace vysokých škol uvedeného v § 92 odst. 1 písm. a). (7) Funkční období členů Rady Národní akreditační agentury, s výjimkou předsedy Národní akreditační agentury a člena Rady Národní akreditační agentury jmenovaného z řad studentů na základě doporučení orgánu uvedeného v § 92 odst. 1 písm. a), je šestileté; funkční období člena Rady Národní akreditační agentury jmenovaného z řad studentů na základě návrhu orgánu reprezentace vysokých škol uvedeného v § 92 odst. 1 písm. a) je dvouleté. Nikdo nemůže být členem Rady Národní akreditační agentury déle než dvanáct let. V případě, že dojde k zániku funkce člena Rady národní akreditační agentury před uplynutím funkčního období, je nový člen Rady národní akreditační agentury jmenován pouze na zbytek funkčního období. (8) Funkce členů Rady Národní akreditační agentury, s výjimkou předsedy Národní akreditační agentury, je veřejnou funkcí vykonávanou v obecném zájmu4), za jejíž výkon může být podle pravidel uvedených ve statutu Národní akreditační agentury poskytnuta odměna; uvedeným členům Rady Národní akreditační agentury též přísluší cestovní náhrady obdobné cestovním náhradám podle jiného právního předpisu pro zaměstnance v pracovním poměru5). (9) Do funkce předsedy Národní akreditační agentury nebo jiného člena Rady Národní akreditační agentury nemůže být jmenována osoba odsouzená pro trestný čin nebo které byla omezena její svéprávnost. (10) Funkce předsedy Národní akreditační agentury nebo jiného člena Rady Národní akreditační agentury zaniká a) uplynutím funkčního období, b) vzdáním se funkce, c) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, d) dnem vzniku neslučitelnosti funkcí podle odstavce 4 věty druhé, nebo e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl předseda Národní akreditační agentury nebo jiný člen Rady Národní akreditační agentury odsouzen pro trestný čin nebo kterým byla omezena jeho svéprávnost. (11) Předseda Národní akreditační agentury nebo jiný člen Rady Národní akreditační agentury může být odvolán z funkce, jestliže po dobu šesti měsíců bez vážného důvodu nevykonává funkci, nebo jestliže se dopustil jednání zpochybňujícího nezávislost rozhodování Národní akreditační agentury. Návrh na odvolání z funkce podle věty první podává Rada Národní akreditační agentury prostřednictvím ministra; o odvolání rozhoduje vláda. (12) Radě Národní akreditační agentury je vyhrazeno a) usnášet se o návrhu statutu Národní akreditační agentury a předkládat jej vládě prostřednictvím ministra, 27
b) rozhodovat ve věcech akreditací podle § 78 až 82 a § 85, c) předkládat ministerstvu podněty pro úpravu standardů pro akreditace vyhláškou podle § 87 písm. g), d) stanovit postupy a metody hodnotící činnosti Národní akreditační agentury v souladu se standardy pro akreditace podle § 83b odst. 3 a 4, e) posuzovat námitky proti výsledku hodnocení vysoké školy podle § 84 odst. 1 písm. a), f) posuzovat námitky k určení typu vysoké školy, g) vydávat stanovisko ke státnímu souhlasu, h) zařazovat navržené kandidáty do seznamu hodnotitelů pro institucionální akreditaci a seznamu hodnotitelů pro oblasti vzdělávání a vést tyto seznamy, i) usnášet se na základě podnětu nejméně třetiny členů Rady Národní akreditační agentury, orgánu reprezentace vysokých škol nebo ministra o návrhu na odvolání předsedy Národní akreditační agentury nebo jiného člena Rady Národní akreditační agentury podle odstavce 11, j) volit a odvolávat za podmínek uvedených ve statutu Národní akreditační agentury ze členů Rady Národní akreditační agentury místopředsedu nebo místopředsedy Národní akreditační agentury. (13) Předseda Národní akreditační agentury a) v souladu se zákonem, statutem Národní akreditační agentury a usneseními Rady Národní akreditační agentury řídí činnost Národní akreditační agentury a jedná jejím jménem navenek, b) svolává a řídí jednání Rady Národní akreditační agentury, c) podle pravidel uvedených ve statutu Národní akreditační agentury rozhoduje o sestavení hodnoticí komise k hodnocení vysoké školy, o námitkách proti jejímu složení a o námitkách proti postupu hodnotící komise, d) vykonává ostatní činnosti svěřené mu tímto zákonem a statutem Národní akreditační agentury. (14) Předsedu Národní akreditační agentury v době nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu v jím určeném pořadí místopředsedové Národní akreditační agentury. ________ 4) § 200 a násl. zákoníku práce. 5) § 156 a násl. zákoníku práce.“.
161. Za § 83 se vkládají nové § 83a a 83b, které včetně poznámek pod čarou č. 4 a 5 znějí:
28
„§ 83a (1) Zásady činnosti a vnitřní organizační struktury Národní akreditační agentury stanoví statut, který na návrh Rady Národní akreditační agentury předložený prostřednictvím ministra schvaluje vláda. (2) Národní akreditační agentura je povinna poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona. § 83b (1) K zabezpečení hodnoticí činnosti podle § 84 odst. 1 písm. a) zřizuje Národní akreditační agentura za podmínek uvedených ve statutu Národní akreditační agentury potřebné vnitřní organizační útvary Národní akreditační agentury a hodnoticí komise pro jednotlivá hodnocení. Členové hodnoticích komisí jsou jmenováni z osob uvedených v seznamu hodnotitelů pro institucionální akreditaci a seznamu hodnotitelů pro oblasti vzdělávání. Činnost členů hodnoticí komise je vykonávána v obecném zájmu4), za její výkon jim může být za podmínek uvedených ve statutu Národní akreditační agentury poskytnuta odměna; členům hodnoticí komise též přísluší cestovní náhrady obdobné cestovním náhradám podle jiného právního předpisu pro zaměstnance v pracovním poměru5). (2) Seznam hodnotitelů pro institucionální akreditaci a seznam hodnotitelů pro oblasti vzdělávání vede Národní akreditační agentura; z řad osob zařazených do seznamu hodnotitelů pro oblasti vzdělávání jsou jmenováni rovněž členové hodnoticích komisí pro hodnocení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Návrhy na zařazení významných a uznávaných osobností vysokého školství a praxe do seznamů hodnotitelů předkládají Národní akreditační agentuře orgány reprezentace vysokých škol, Akademie věd České republiky a zástupci zaměstnavatelů v Radě hospodářské a sociální dohody České republiky. Navržené osobnosti jsou v seznamech hodnotitelů zařazeny po dobu pěti let; do seznamu hodnotitelů mohou být navrženy opakovaně. (3) Hodnocení činnosti vysoké školy je prováděno podle standardů pro akreditace; standardy berou v úvahu účel hodnocení, typ vysoké školy a profily studijních programů. Standardy pro akreditace se rozumí soubor požadavků týkajících se vysoké školy, které Národní akreditační agentura zohledňuje v rámci správního uvážení při své činnosti podle tohoto zákona. (4) Standardy pro akreditace obsahují zejména a) v případě institucionální akreditace soubor minimálních požadavků na systém řízení, zabezpečení a kontroly všech činností vysoké školy, zejména však činnosti vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti, s ohledem na to, aby studijní prostředí umožnilo naplňovat poslání vysoké školy (§ 1) a zajišťování kvality při respektování principu transparentnosti, b) v případě akreditace oblasti vzdělávání soubor minimálních požadavků na zajištění schopnosti tvořit studijní programy, výstupy z učení, na odborné znalosti a odborné dovednosti ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na infrastrukturu a studijní prostředí, na rozsah a kvalitu související tvůrčí činnosti a na rozsah mezinárodní spolupráce a spolupráce s odbornou praxí,
29
c) v případě akreditace studijního programu soubor minimálních požadavků na výstupy z učení, na odborné znalosti a odborné dovednosti, na infrastrukturu a kvalitu studijního prostředí, na rozsah a kvalitu související tvůrčí činnosti a na rozsah mezinárodní spolupráce a spolupráce s odbornou praxí a další požadavky, jde-li o studijní program zaměřený na přípravu k výkonu regulovaného povolání, d) v případě akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem soubor minimálních požadavků nutných k prokázání schopnosti vysoké školy odpovědně a transparentně posoudit žádosti uchazečů podle § 72 a 74 a soubor požadavků na rozsah a kvalitu související vzdělávací a tvůrčí činnosti, na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí. ________ 4) § 200 a násl. zákoníku práce. 5) § 156 a násl. zákoníku práce.“.
162. § 84 až 86 znějí: „§ 84 (1) Národní akreditační agentura pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a všestranně posuzuje vzdělávací a tvůrčí činnost vysokých škol. K tomuto cíli zejména a) hodnotí činnost vysokých škol a kvalitu akreditovaných činností a zveřejňuje výsledky hodnocení, b) posuzuje další záležitosti týkající se vysokého školství, které jí předloží ministr, a vydává k nim stanovisko, c) vydává stanovisko k typu vysoké školy, d) předkládá ministerstvu podněty pro tvorbu právních předpisů, které se týkají její činnosti. (2) Hodnocení podle odstavce 1 písm. a) provádí Národní akreditační agentura s využitím hodnocení vysoké školy. Hodnocení provádí: a) na základě žádosti vysoké školy, b) v případě vysokých škol bez institucionální akreditace zpravidla jednou za pět let, c) v případě podání žádosti vysoké školy o institucionální akreditaci je povinným podkladem pro institucionální akreditaci, Ze závažných důvodů může Národní akreditační agentura provést též mimořádné hodnocení činnosti vysoké školy a kvality akreditovaných činností. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci, standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci jednotlivých oblastí vzdělávání, standardy pro akreditaci studijního programu a standardy pro akreditaci habilitačního řízení a
30
řízení ke jmenování profesorem. § 85 (1) Zjistí-li Národní akreditační agentura nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, doporučí vysoké škole, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (2) V případě závažných nedostatků při uskutečňování studijního programu rozhodne Národní akreditační agentura podle povahy věci o a) omezení akreditace studijního programu spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče, b) pozastavení akreditace studijního programu spočívajícím v zákazu konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly nebo c) odnětí akreditace studijního programu v případě, že zjištěné nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny. (3) V případě závažných nedostatků v činnosti vysoké školy mající institucionální akreditaci rozhodne Národní akreditační agentura o odnětí institucionální akreditace. (4) V případě závažných nedostatků při uskutečňování studijních programů v rámci akreditované oblasti vzdělávání rozhodne Národní akreditační agentura podle povahy věci o a) omezení akreditace oblasti vzdělávání spočívajícím v pozastavení nebo zániku oprávnění ve vztahu k určité oblasti vzdělávání nebo její části, b) pozastavení akreditace oblasti vzdělávání spočívajícím v pozastavení veškerých oprávnění vyplývajících z akreditace oblasti vzdělávání nebo c) odnětí akreditace oblasti vzdělávání. (5) V případě závažných nedostatků v habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem rozhodne Národní akreditační agentura podle povahy věci o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. (6) Národní akreditační agentura akreditaci odejme i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci. (7) Řízení ve věcech uvedených v odstavcích 2 až 6 se zahajuje do 120 dnů ode dne zjištění rozhodných skutečností. (8) V případě, že došlo k odnětí akreditace podle odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 4 písm. c), je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. § 86
31
(1) Účastníkem řízení ve věcech uvedených v ustanoveních § 78 až 82 a v ustanoveních § 85 je pouze vysoká škola, která je držitelem příslušné akreditace nebo žadatelem o akreditaci. (2) Proti rozhodnutí Národní akreditační agentury ve věcech uvedených v odstavci 1 lze podat odvolání k ministerstvu; ministerstvo může v řízení o odvolání napadené rozhodnutí pouze potvrdit nebo zrušit a věc vrátit Národní akreditační agentuře k novému projednání.“.
163. V § 87 písm. b) se slova „§ 18 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 18 odst. 3“.
164. V § 87 písmeno g) zní: „g) stanoví vyhláškou podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci, seznam oblastí vzdělávání, standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci jednotlivých oblastí vzdělávání, standardy pro akreditaci studijního programu a standardy pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem,“. 165. V § 87 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní: „j) vede, zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve věcech akreditací, v elektronické podobě registr vysokých škol a registr uskutečňovaných studijních programů členěný podle oblastí vzdělávání a typů studijních programů a jejich profilů, evidující i případné studijní obory,“. Dosavadní písmena j) až v) se označují jako písmena k) až w). 166. V § 87 písmeno k) zní: „k) vede, zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve věcech akreditací, v elektronické podobě registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů veřejných, státních a soukromých vysokých škol, obsahující o uvedených zaměstnancích daných vysokých škol zejména tyto údaje: 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zaměstnance; u cizinců též pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství, 2. údaje o oboru vysokoškolského vzdělání zaměstnance, o jeho akademických titulech, vědeckých hodnostech a úspěšně ukončených habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem, včetně uvedení programů nebo oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány a habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena, 3. údaje o vzniku, změnách a skončení pracovního poměru, popřípadě pracovních poměrů, zaměstnance k vysoké škole (popřípadě k České republice, jedná-li se o zaměstnance působícího na státní vysoké škole), včetně údajů o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na kterou je pracovní poměr s vysokou školou (popřípadě s Českou 32
republikou) sjednán, a obdobné údaje o služebním poměru, je-li místo akademického pracovníka působícího na státní vysoké školy obsazeno vojákem v činné službě nebo příslušníkem Policie České republiky ve služebním poměru; strukturu informační věty provozované databáze a její technické podmínky stanoví ministerstvo, stejně jako lhůty, v nichž veřejné, státní a soukromé vysoké školy oznamují ministerstvu změny v údajích týkajících se jejich zaměstnanců,“. 167. V § 87 se na konci textu písmene m) doplňují slova „ , vedeném v rámci výkonu státní správy“. 168. V § 87 písm. n) se slova „§ 37, 38, 43 a 85“ nahrazují slovy „§ 37, 38 a 43“. 169. V § 87 písm. o) se slova „§ 89 a 90“ nahrazují slovy „§ 89 až 90a“. 170. V § 87 písmeno u) zní: „u) informuje na základě podkladů od Národní akreditační agentury Ministerstvo zdravotnictví o vydání rozhodnutí o udělení akreditace studijnímu programu zdravotnického zaměření nebo o uskutečňování studijního programu tohoto zaměření v rámci udělené akreditace oblasti vzdělávání, ke kterému bylo vydáno stanovisko podle § 78 odst. 6 a § 79 odst. 2 písm. e); daný studijní program zašle Ministerstvu zdravotnictví zároveň se zaslanou informací,“. 171. V § 87 písm. w) se slova „písmene t)“ nahrazují slovy „písmene v)“. 172. V § 87 se na konci písmene w) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena x) a y), která znějí: „x) umožňuje nahlížet do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů veřejných, státních a soukromých vysokých škol, uvedeného v písmenu k), Národní akreditační agentuře, rektorům veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol plnícím funkci rektora, jakož i zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným rektorem; vysoká škola využívá informace z registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů zejména pro účely akreditací a vzniku pracovněprávních vztahů, y) ukládá sankce za správní delikty.“. 173. Za § 90 se vkládá nový § 90a, který včetně poznámek pod čarou č. 30 a 31 zní: „§ 90a „Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání podle § 89 podléhá zpoplatnění podle zákona o správních poplatcích30). Je-li žádost přijímána veřejnou vysokou školou, je poplatek příjmem veřejné 33
vysoké školy. Daňový řád31) se na poplatek uvedený ve větě druhé nevztahuje. Vysoká škola může též snížit jeho výši nebo od jeho placení žadatele osvobodit. ---------30) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 31) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
174. V § 92 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol záměry a opatření ministerstva, která se vysokých škol významně týkají, zejména návrhy prováděcích právních předpisů uvedených v § 44a odst. 3, § 50 odst. 8, § 84 odst. 3 a § 87 písm. g) a záměry ministerstva týkající se zásad uplatňování ustanovení § 18 a § 18a. (4) Reprezentace vysokých škol zejména a) předkládá ministrovi návrhy kandidátů na členy Rady Národní akreditační agentury podle § 83 odst. 6, b) se vyjadřuje k návrhu ministra na kandidáta na předsedu Rady Národní akreditační agentury před jeho předložením vládě podle § 83 odst. 5; k návrhu se vyjadřují oba orgány uvedené v odstavci, c) projednává návrh statutu Národní akreditační agentury, d) předkládá Národní akreditační agentuře návrhy na zařazení osob do seznamu hodnotitelů pro institucionální akreditaci a do seznamu hodnotitelů pro oblasti vzdělávání podle § 83b.“.
175. Za část jedenáctou se vkládá nová část dvanáctá, které včetně nadpisu zní: „ČÁST DVANÁCTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY § 93a (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) má v rozporu s § 2 odst. 3 ve svém názvu označení „vysoká škola", popřípadě z něho odvozené tvary slov, nebo označení „univerzita", popřípadě z něho odvozené tvary slov, b) v rozporu s § 2 odst. 9 přiznává akademické tituly, koná habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, používá akademické insignie nebo koná akademické obřady, nebo c) v rozporu s § 21 odst. 1 písm. c) a § 42 odst. 1 písm. c) neposkytuje ministerstvu a Národní akreditační agentuře na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta ve výši od 500 000 Kč do 2 000 000 Kč. 34
§ 93b (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle § 93a projednává ministerstvo. (5) Na řízení o správních deliktech se vztahuje správní řád. (6) Pokuta je splatná do 30 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. (7) Právnická osoba, která porušila ustanovení § 2 odst. 3 a byla jí uložena pokuta, je povinna do tří měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty uvést svůj název do souladu s uvedeným ustanovením.“. Dosavadní části dvanáctá až patnáctá se označují jako části třináctá až šestnáctá.
176. V § 94 odst. 1 se za slovo „síly“ vkládají slova „ ; připravují odborníky pro bezpečnostní systém státu a občany k obraně státu32)“. Poznámka pod čarou č. 32 zní: „32) § 52 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb.“. 177. V § 95 odst. 1 větě první se slova „§ 18 až 20“ nahrazují slovy „§ 18, 19, 20 a § 18a v případě financování vzdělávání vojáků v činné službě“. 178. V § 95 odst. 1 větě třetí se slova „a odst. 5“ nahrazují slovy „ ; prostředky se poskytují pouze na základě rozhodnutí“. 179. V § 95 odst. 2 se slova „činí zpravidla jednu třetinu kapacity vojenských vysokých škol a“ zrušují.
35
180. V § 95 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Počet studentů, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky, je každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva vnitra na přípravu studentů-příslušníků Policie České republiky.“. 181. V § 95 odst. 7 písm. b) se slova „a po stanovisku Akreditační komise“ zrušují.
182. V § 95 odst. 8 písm. k) se slova „§ 37, 38 a 85“ nahrazují slovy „§ 37 a 38“.
183. V § 95 odst. 8 písm. l) se slova „v § 21 odst. 1 písm. a) až c), § 75 a 86“ nahrazují slovy „v § 21 odst. 1 písm. a) až c) a § 75“.
184. V § 95 odst. 9 se slova „§ 89 a 90“ nahrazují slovy „§ 89 až 90a“. 185. V § 95 odst. 13 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Národní akreditační agentura“ a na konci odstavce se doplňují věty „Podmínkou pro vydání rozhodnutí o udělení akreditace podle § 78 je souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. V případě, že jde o akreditaci studijních programů zaměřených na přípravu odborníků pro bezpečnostní systém státu a občanů k obraně státu a pro bezpečnostní sbory, které budou uskutečňovat veřejné a soukromé vysoké školy, postupuje se podle § 79 odst. 2 písm. e). O vydaných rozhodnutích informuje Národní akreditační agentura Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra. “. 185. V § 95 se doplňuje odstavec 14, který zní: „(14) Ministerstvo obrany pro akreditaci podle § 78 až 82 a 85 zaměřenou na přípravu odborníků pro bezpečnostní systém státu a občanů k obraně státu, a Ministerstvo vnitra pro akreditaci zaměřenou na bezpečnostní sbory, navrhuje odborníky do seznamu hodnotitelů podle § 83b.“. 186. V § 99 odst. 10 se slova „. , v oblasti teologie zkratkou "Th. D." “ zrušují. 187. V § 105 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 33 zní: „(2) Na výkon působnosti Národní akreditační agentury a jejích orgánů se nevztahují obecné předpisy o kontrole33). ---------33) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
36
Čl. II Přechodná ustanovení 1. Studijní programy, které uskutečňují vysoké školy podle dosavadních předpisů ke dni 30. června 2015, se dnem 1. července 2015 stávají studijními programy akreditovanými podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2015, a jsou akreditovány na stanovenou dobu, nejméně však na dobu tří let; opatření přijatá na základě § 85 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2015, zůstávají zachována. 2. Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem podle dosavadních předpisů, které měla vysoká škola ke dni 30. června 2015, se dnem 1. července 2015 stává oprávněním konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem akreditovaným podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2015, a to na stanovenou dobu, nejméně však na dobu tří let. 3. Příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost bude vysokým školám poskytován na základě rámcové smlouvy o dlouhodobém státním financování vysoké školy, bude-li sjednána, od 1. ledna 2016. 4. Vysoké školy předloží k registraci vnitřní předpisy upravené podle tohoto zákona do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zprovozní registr vysokých škol a registr uskutečňovaných studijních programů do 1. ledna 2016. 6. Pracovní poměry na dobu určitou podle § 70 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do jejich skončení řídí dosavadními právními předpisy. 7. Ustanovení § 72 odst. 16 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, o poplatku se nevztahuje na habilitační řízení, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Ustanovení § 74 odst. 10 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, o poplatku se nevztahuje na řízení ke jmenování profesorem, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Ustanovení § 90a zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na řízení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Správní řízení ve věcech akreditací nebo státního souhlasu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem 1. července 2015, se dokončí podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2015.
37
11. Působnost Národní akreditační agentury, uvedenou v § 2 odst. 6, § 21 odst. 1 písm. c), § 42 odst. 1 písm. c) a g) a § 87 písm. w) zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonává do 30. června 2015 Akreditační komise. 12. Jmenování předsedy Národní akreditační agentury a dalších členů Rady Národní akreditační agentury na funkční období počínající nejdříve dnem 1. července 2015 je možno v souladu s postupy uvedenými v zákoně č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni 1. července 2015, uskutečnit i přede dnem 1. července 2015, nejdříve však po dni 31. prosince 2014. 13. Při prvním jmenování členů Rady Národní akreditační agentury, majících podle § 83 odst. 7 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni 1. července 2015, šestileté funkční období, určí vláda jména jedné třetiny těchto členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny těchto členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech. 14. Za funkční období člena Rady Národní akreditační agentury se pro účely § 83 odst. 7 věty druhé zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni 1. července 2015, považuje i funkční období člena Akreditační komise.
ČÁST DRUHÁ Změna zákona o správních poplatcích Čl. III Položka 22 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 53/2012 Sb. a zákona č. 225/2012 Sb., se mění takto: 1. V písmenu e) se částka „Kč 25 000“ nahrazuje částkou „Kč 100 000“.
2. Doplňuje se písmeno r), které včetně poznámky pod čarou č. 74 zní: „r) Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání podle zákona o vysokých školách74)
Kč
3000
----------------------------------74) § 89 a § 95 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.“.
3. Doplňuje se poznámka k této položce, která zní: „Poznámka Je-li žádost podle písmene r) přijímána veřejnou vysokou školou, poplatek podle písmene r) se neplatí na zvláštní účet státního rozpočtu a nelze jej platit kolkovými známkami; poplatek
38
je v uvedeném případě příjmem dané veřejné vysoké školy, která stanoví způsob jeho placení a může též snížit jeho výši.“. 4. Doplňuje se osvobození k této položce, které zní: „Osvobození Je-li žádost podle písmene r) přijímána veřejnou vysokou školou, od poplatku podle písmene r) je žadatel osvobozen v případech stanovených vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.“.
Čl. IV Přechodné ustanovení Ustanovení článku III tohoto zákona se nevztahují na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ Změna zákona o veřejných výzkumných institucích Čl. V Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona 533/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb., se mění takto: 1. V § 1 písm. b) se za slovo „zřizovatele“ vkládají slova „veřejné výzkumné instituce (dále jen „zřizovatel“)“. 2. V § 2 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 40 zní: „(2) Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou, územním samosprávným celkem nebo veřejnou vysokou školou; jménem České republiky plní funkci zřizovatele ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (dále jen "organizační složka státu"). Veřejná výzkumná instituce může být zřízena i společně více veřejnými vysokými školami, které si za tímto účelem upravily vzájemné vztahy písemnou společenskou smlouvou o sdružení do společnosti za společným účelem podle jiného právního předpisu40); v uvedené společenské smlouvě o sdružení veřejných vysokých škol, která se (stejně jako její případné změny) zakládá do sbírky listin rejstříku veřejných výzkumných institucí společně se zřizovací listinou (a jejími případnými změnami) veřejné výzkumné instituce jednomyslně pořízenou zřizujícími veřejnými vysokými školami, musí být upraveno, která z dotčených veřejných vysokých škol bude výlučně vykonávat práva a povinnosti zřizovatele anebo jak 39
bude působnost při výkonu funkce zřizovatele mezi dotčené veřejné vysoké školy rozdělena. ---------40) § 2716 až 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.“.
3. V § 3 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo zřizovateli“. 4. V § 3 odst. 2 písmeno a) zní: „a) označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, veřejná vysoká škola nebo více veřejných vysokých škol, název a identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") zřizovatele nebo zřizovatelů,“.
5. V § 6 odst. 3 písmeno d) zní: „d) označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je-li zřizovatelem územní samosprávný celek, veřejná vysoká škola nebo více veřejných vysokých škol, název a identifikační číslo zřizovatele nebo zřizovatelů,“. 6. V § 6 odst. 3 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní: „i) den, ke kterému byl proveden převod působnosti zřizovatele podle § 15a a informace vztahující se ke zřizovateli podle § 15a odst. 2, a to v rozsahu stanoveném písmenem d) tohoto odstavce,“. Dosavadní písmena i) až t) se označují jako písmena j) až u). 7. V § 8 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní: „f) stejnopis veřejnoprávní smlouvy podle § 15a,“. Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena g) až k). 8. Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 40 až 42 zní: „§ 15a Převod působnosti zřizovatele (1) Zřizovatel může uzavřít veřejnoprávní smlouvu41) s jiným subjektem uvedeným v § 2 odst. 2, jejímž předmětem je převod práv a povinností vyplývajících z působnosti zřizovatele podle § 15. (2) O výběru subjektu, s nímž zřizovatel uzavře smlouvu podle odstavce 1, rozhodne zřizovatel na základě řízení o výběru žádosti42). Právní mocí rozhodnutí o výběru žádosti 40
vzniká vybranému subjektu právo na uzavření smlouvy podle odstavce 1. (3) Nabyvatel podle odstavce 1 se okamžikem převodu považuje za zřizovatele. (4) Nabyvateli může být společně i více veřejných vysokých škol, které si za tímto účelem upravily vzájemné vztahy písemnou společenskou smlouvou o sdružení do společnosti za společným účelem podle jiného právního předpisu40), jejíž prostá kopie musí být předložena současně se žádostí. ---------40) § 2716 až 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 41) § 160 správního řádu. 42) § 146 správního řádu.“.
ČÁST ČTVRTÁ Účinnost Čl. VI Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, nejdříve však dnem 1. ledna 2014, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 4, 52, 8ř a 86, 89, 91, 95, 98 až 100, 103, 105, 111 pokud jde o odstavec 6, 125, 143 a 144, 146 až 150, 152 až 162, 168 až 171, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2015, b) čl. I bodů 39 až 46 a 178,
které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016.
41
DŮVODOVÁ ZPRÁVA k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů.
I. Obecná část a) zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace
Právní předpisy vztahující se k vysokému školství: I. Zákony a) zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů; b) zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon upravuje mj. působení vyšších odborných škol a uskutečňování akreditovaných vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání. c) zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů; Zákon o státní sociální podpoře upravuje podmínky pro přiznání přídavku na dítě a vydávání písemných potvrzení orgány státní sociální podpory o této skutečnosti. d) zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon o archivnictví upravuje úkoly vysokých škol jako veřejnoprávních původců archiválií. e) zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon upravuje studium na vysoké škole jako právní titul pro povolení dlouhodobého pobytu na území České republiky. f) zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů; Zákon upravuje povinnosti státních orgánů a vysokých škol v souvislosti s vedením evidencí podle zákona o vysokých školách. g) zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů; h) zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů; Zákony se vztahují na některé aspekty právního postavení studentů, kteří studují na státních vysokých školách v rámci služebního poměru. i) zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů; j) zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů; Právní předpis mimo jiné upravuje nakládání s prostředky státního rozpočtu, které získávají formou příspěvku veřejné vysoké školy na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a formou dotace na rozvoj vysoké školy a na ubytování a stravování studentů. k) zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů; 42
Tento právní předpis stanoví zejména, kdo je účetní jednotkou, povinnost účetní jednotky vést účetnictví a její rozsah, případy kdy účetní jednotky sestavují účetní závěrku a způsob oceňování jejich majetku a závazků. k) zákon 328/1998 Sb., o občanských průkazech ve znění pozdějších předpisů; Zákon stanoví způsob zápisu titulů a akademických titulů do občanských průkazů. l) zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanoví zápis titulů a akademických titulů do cestovních dokladů. m) zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. n) zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. II. mezinárodní smlouvy o uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, které je možné rozdělit na tyto smlouvy: 1. smlouvy vícestranné o uznání studií a diplomů v evropském regionu sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 77/1990 Sb., o přijetí Úmluvy o uznávání studií a diplomů týkajících se vysokého školství ve státech evropského regionu (pro ČSSR vstoupila v platnost dnem 6. června 1988, pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 1. ledna 1993), sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 627/1992 Sb., o přijetí Evropské úmluvy o rovnocennosti dokladů umožňujících přístup na vysoké školy č. 15 (pro ČSFR vstoupila v platnost dnem 26. března 1991, pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1993), sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 628/1992 Sb., o Evropské úmluvě o rovnocennosti částečného studia na vysokých školách č. 21, (pro ČSFR vstoupila v platnost dnem 26. března 1991, pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1993), sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 609/1992 Sb., o Evropské úmluvě o akademickém uznávání univerzitní kvalifikace č. 32, (pro ČSFR vstoupila v platnost dnem 27. dubna 1991, pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1993), sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 622/1992 Sb., o Dodatkovém protokolu k Evropské úmluvě o rovnocennosti dokladů o vzdělání umožňujících přístup na vysoké školy č. 49, (pro ČSFR vstoupila v platnost dnem 27. dubna 1991, pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1993), sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2000 Sb., o Úmluvě o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu, podepsaný členskými státy Rady Evropy v Lisabonu 10. dubna 1997 (pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 1. února 2000), 2. smlouvy dvoustranné o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělávání, akademických titulech a vědeckých hodnostech: sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 89/1991 Sb., o Dohodě mezi vládou Československé socialistické republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech, vydávaných v Československé socialistické republice a Socialistické federativní republice Jugoslávii (pro ČSSR vstoupila v platnost dnem 27. srpna 1990, pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 1. ledna 1993) – platí jen pro Slovinsko
43
sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 92/2005 Sb. m. s., o Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Maďarské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech, vydávaných v České republice a v Maďarské republice (pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 9. června 2005), sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 104/2006 Sb. m. s., o Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemném uznávání částí studia, rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v České republice a v Polské republice (pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 1. listopadu 2006), sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 33/2001 Sb. m. s., o Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice (pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 23. března 2001), sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 60/2008 Sb. m. s., o Dohodě mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání v oblasti vysokého školství (pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 7. července 2008); 3. smlouvy o právní pomoci s jednotlivými státy a vícestranná smlouva o zjednodušení ověřování cizích veřejných listin: sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/1999 Sb., o Úmluvě o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, přijaté dne 5. října 196+ v Haagu (pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 16. března 1999); Mezinárodní smlouvy o uznávání vysokoškolského vzdělání a kvalifikace upravují proces vzájemného uznávání vysokoškolského vzdělávání nebo jeho části podle § 89 a 90 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. II. Vyhlášky a) vyhláška č. 343/2002 Sb., o postupu a podmínkách při zveřejnění průběhu přijímacího řízení na vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška přesně stanoví, jaké informace o přijímacích zkouškách a výsledcích přijímacího řízení je vysoká škola povinna zveřejňovat. b) vyhláška č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, ve znění pozdějších předpisů; Platný předpis podrobně stanoví obsah žádosti o akreditaci bakalářského, magisterského a doktorského studijního programu a jaké doklady o zabezpečení konkrétního studijního programu musí být připojeny k této žádosti. c) vyhláška č. 10/2004 Sb., o vyšším odborném vzdělávání. Platná vyhláška stanoví obsah písemné žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, který bude uskutečňovat, pokud bude akreditován, vyšší odborná škola, jaké náležitosti má mít předkládaný návrh vzdělávacího programu a jaké doklady o odborném zabezpečení výuky vzdělávacího programu musí být k tomuto programu předloženy. Právní úprava správních poplatků Správní poplatky jsou upraveny zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Součástí tohoto předpisu je příloha, která obsahuje vymezení jednotlivých správních poplatků vč. částek uvedených v Kč. Právní úprava veřejných výzkumných institucí
44
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 341/2005 Sb.“) nabyl účinnosti dne 13. září 2005, ke stejnému datu nabyl účinnosti zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích. Zákon č. 341/2005 Sb. ve své příloze č. 1 stanovuje příspěvkové organizace, které se ke dni 1. ledna 2007 staly veřejnými výzkumnými institucemi. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) k témuž dni zapsalo tyto veřejné výzkumné instituce do Rejstříku veřejných výzkumných institucí. Zákon č. 341/2005 Sb. byl doposud změněn sedmi zákony: 1. zákonem č. 533/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 341/2006 Sb., o veřejných výzkumných institucích - z přílohy č. 1 zákona č. 341/2005 Sb. byly vyjmuty 4 státní příspěvkové organizace: Psychiatrické centrum Praha, Institut zdravotní politiky a ekonomiky, Česká geologická služba a Český hydrometeorologický ústav. Tyto příspěvkové organizace se tedy ke dni 1.1.2007 nestaly veřejnou výzkumnou institucí; 2. zákonem č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím - byla upravena ustanovení týkající se konkursu a vyrovnání (údaje v rejstříku veřejných výzkumných institucí, podmínky zrušení veřejné výzkumné instituce); 3. zákonem č. 379/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii české republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony do českého právního řádu byla transponována Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu; 4. zákonem č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony - rozsáhlá úprava, která mění název zákona, rozšiřuje předmět úpravy (o podporu inovací), zakládá Technologickou agenturu České republiky, mění postavení ústředních orgánu a Rady pro výzkum a vývoj, ruší 2 prováděcí předpisy atd.; 5. zákonem č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech - formulační úpravy týkající se označení identifikačního čísla a správce registru; 6. zákonem č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu - ruší se kompetence celního úřadu k vymáhání pokut za správní delikty; 7. zákonem č. 427/2010 Sb. kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – pouze drobná úprava: v § 30b odst. 7 a § 30c odst. 6 zákona č. 341/2005 Sb. se slova „Policii České republiky“ nahradila slovy „Ministerstvo vnitra“. b) odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace
Změna zákona o vysokých školách
45
1) Profilace Úprava rozliší tři profily studijních programů (z hlediska jejich cílů a naplnění různorodých požadavků studentů i budoucích zaměstnavatelů) - „profesní“, „akademický“ a „výzkumný“. Profilace bude probíhat na úrovni bakalářských a magisterských studijních programů; doktorské studijní programy profilovány nebudou. Profil studijních programů je v zákoně rámcově specifikován. 2) Hodnocení kvality a akreditace Pro vysoké školy, které mají vyspělý vnitřní systém řízení a hodnocení kvality vysokoškolského vzdělávání, úprava zásadním způsobem zvýší jejich autonomii ve vytváření studijních programů. Proces akreditace bude založen na hodnocení činnosti podle známých standardů. Jednoznačně se definuje způsob ustanovení hodnoticích komisí s posílením pravomocí reprezentací vysokých škol při výběru odborníků, kteří se hodnocení a akreditací účastní. - Systematicky jsou v zákoně nejprve řešeny jednotlivé druhy akreditací a postupy řízení. Poté následují ustanovení týkající se Národní akreditační agentury (dále jen „NAA“) jako správního úřadu odpovědného za oblast akreditací. - Budou zavedeny institucionální akreditace a akreditace oblasti vzdělávání pro příslušný typ studia na vysokých školách. Udělení institucionální akreditace bude podmíněno pozitivním vyhodnocením vnitřního systému řízení kvality. Vyhodnocení bude provádět NAA. Institucionální akreditace bude udělena té vysoké škole, která doloží splnění standardů pro institucionální akreditaci, zejména obecnou způsobilost vysoké školy poskytovat vysokoškolské vzdělání a dbát na jeho kvalitu. Doba platnosti institucionální akreditace bude 10 let; v případě, že byly shledány nedostatky, upozorní NAA ministerstvo, a podle závažnosti nedostatků příp. sama zahájí řízení o změně rozsahu akreditace. Institucionální akreditace nebude pro vysoké školy povinná. Doba platnosti akreditace oblasti vzdělávání bude 10 let. Akreditace pro oblast vzdělávání bude udělována v jednotlivých typech studia, přičemž budou stanoveny požadavky na garanci dané oblasti nikoli svázané s jednotlivým garantem, ale budou posuzovány výkony osob a pracovišť (ve vzdělávací, výzkumné, vývojové, inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti) a další kvalitativní kritéria (např. zapojení do mezinárodní spolupráce). Akreditaci oblasti vzdělávání bude moci vysoká škola získat pouze, pokud bude držitelem institucionální akreditace. Platí ale, že o institucionální akreditaci žádá vysoká škola společně s žádostí o akreditaci alespoň jedné oblasti vzdělávání. Akreditace studijního programu bude užita tehdy, pokud o to sama vysoká škola požádá. Dále bude užita v případech, kdy vysoká škola nebude držitelem institucionální akreditace a v případě omezení akreditace oblasti vzdělávání. Vysoká škola bude autonomně v rámci vnitřní akreditace rozhodovat o studijních programech, které bude realizovat v rámci akreditované oblasti vzdělávání, jíž je držitelem. Podrobnosti procesu vnitřní akreditace stanoví vnitřní předpis vysoké školy. - Návrh ponechává současnou úpravu akreditací ve spolupráci s jinou právnickou osobou beze změny. Uvedené se týká rovněž spolupráce vysokých škol s Akademií věd České republiky na uskutečňování zejména doktorských studijních programů, kde je Akademie věd České republiky v některých studijních programech zapojena významným způsobem. Navrhované legislativní změny tedy nijak nezhoršují postavení Akademie věd České republiky a nezmenšují její podíl na spolupráci při uskutečňování studijních programů. - Organizačně se NAA bude členit takto:
46
3)
4)
5)
6)
7)
- předseda, - Rada NAA, - sekretariát, - další potřebné útvary. V čele NAA bude předseda jmenovaný vládou na návrh ministra, na kterém se shodl s reprezentací vysokých škol. Funkční období předsedy bude 10 let, přičemž nebude možno být ve funkci déle než 12 let. Předseda bude jménem NAA vystupovat navenek. Rada NAA bude 17-členný sbor jmenovaný vládou. Návrhy budou moci předkládat ministr a prostřednictvím ministra také orgány reprezentace vysokých škol, Akademie věd České republiky a zástupci zaměstnavatelů v Radě hospodářské a sociální dohody České republiky (tzv. tripartitě). Studentského zástupce nominuje reprezentace vysokých škol (orgán složený z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány). Další náležitosti organizačního uspořádání NAA stanoví statut. Statut NAA bude schvalovat vláda. Konsolidace Úprava podpoří a usnadní změny (např. slučování) v sektoru soukromého vysokého školství. Smyslem úpravy je zjednodušit podmínky pro pokračování ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu v případě zániku právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, v důsledku sloučení. Personální autonomie Úprava zachovává stávající praxi habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem se spojením potřebné akreditace do jednoho aktu. Zároveň je ale zpřesňována role výběrových řízení na obsazení pracovních míst akademických pracovníků. Úprava nově zavádí možnost vysoké školy, aby pracovní pozice profesora byla obsazena osobou, která neprošla jmenovacím řízením, ale která srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí nebo která ve své dosavadní odborné praxi prokázala potřebné znalosti a schopnosti. Pro takto obsazené pozice se zavádí označení mimořádný profesor. Organizační autonomie Úprava jednoznačně svěřuje pravomoci vysoké škole jako právnické osobě a umožňuje, aby vysoká škola některé pravomoci delegovala na své součásti. Kompetence akademického senátu, správní rady a vědecké rady vysoké školy se doplňují o nové pravomoci a odpovědnosti spojené zejména s vnitřními akreditačními mechanismy a uzavíráním rámcové smlouvy. Možnost zřizovat veřejné výzkumné instituce Novelou zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, bude umožněno veřejné vysoké škole zřídit veřejnou výzkumnou instituci. Zároveň bude tímto krokem umožněn přechod působnosti zřizovatele na jinou právnickou osobu. Financování Úprava zavede pro veřejné vysoké školy formu financování i na základě rámcové smlouvy, která lépe prováže strategické záměry vysoké školy s financováním jejich činnosti a vysoké škole přinese vyšší míru stability v této oblasti. Zároveň však bude financování vázáno na plnění klíčových ukazatelů. Rámcová smlouva bude smlouvou mezi státem (ministerstvem) a veřejnou vysokou školou. Rámcová smlouva bude uzavírána na tři roky s klouzavým charakterem (prostřednictvím dodatků ke smlouvě) a v souladu s Aktualizací Dlouhodobého záměru vysoké školy bude každoročně aktualizována. Finanční prostředky poskytované vysokým školám v rámci rámcové smlouvy budou mít povahu příspěvku. Nebude rozlišováno, zda se jedná o kapitálové
47
či běžné prostředky. Příspěvek nebude účelově určený. V tomto ohledu bude třeba novelizovat vyhlášku Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Rámcová smlouva bude založena na systému kvalitativních a kvantitativních ukazatelů. Kvantitativní ukazatele budou vycházet zejména ze současné struktury přepočtených počtů studentů a absolventů, normativních studií, a to v typech studijních programů v jednotlivých oblastech vzdělávání. Kvalitativní parametry budou specificky navržené pro jednotlivé typy a jednotlivé profily studijních programů. 8) Další úpravy, které vedou k řešení problémů spojených s aplikací dnešní legislativní úpravy - Uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání (zpoplatnění na 3 tis. Kč za přijetí žádosti); - Umožnit vysokým školám nabývat v rámci doplňkové činnosti majetek i pro tyto účely; - Zvýšení poplatku za žádost o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola (z 25 tis. Kč na 100 tis. Kč). Bude zavedena lhůta 1 roku od rozhodnutí o nevydání státního souhlasu. Teprve po jejím uplynutí bude možné žádost opakovat; - Zjednodušení doručování rozhodnutí studentům (zavedení elektronického doručování); - Zavedení zdravotní způsobilosti uchazeče ke studiu jako možné další podmínky pro přijetí ke studiu (ovšem pouze, vyžaduje-li to charakter studijního programu a vždy na základě posouzení lékařem). - Zavedení odkladu povinnosti zveřejňovat vysokoškolské kvalifikační práce až do okamžiku, kdy pominou důvody, pro které práce, nebo její část, nemohla být zveřejněna po konání obhajoby, v případě, že by obsahovaly části, které mohou podléhat ochraně duševního vlastnictví. Odložit zveřejnění práce nebo její části z těchto důvodů bude možné nejvýše na dobu pěti let od úspěšně ukončené obhajoby; - Z důvodu zvýšení právní jistoty budou upraveny podmínky přijetí do magisterského studijního programu, který navazuje na bakalářský studijní program. Podmínku řádného ukončení studia v bakalářském studijním programu bude možné nahradit řádným ukončením studia v jakémkoliv typu studijního programu (tedy rovněž v magisterském studijním programu nenavazujícím na bakalářský studijní program). Současný právní stav nevykazuje znaky diskriminace. Pokud jde např. o rovnost mezi pohlavími, dlouhodobě v počtech studentů vysokých škol převažují ženy nad muži. Pokud jde o přístup osob se specifickými potřebami a osob socioekonomicky znevýhodněných k vysokoškolskému vzdělání, zákon o vysokých školách již v současnosti disponuje mechanismy, jak tyto okruhy osob zohlednit. V tomto ohledu tedy navrhovaná úprava nic nemění. Změna zákona o správních poplatcích Navrhuje se zvýšení poplatku za přijetí žádosti o udělení státního souhlasu právnické osobě působit jako soukromá vysoká škola (podle § 39 zákona o vysokých školách) – a to z nynějších 25 000 Kč na 100 000 Kč. Dále se navrhuje zavést nový správní poplatek za přijetí žádosti o uznání vysokoškolského studia a vzdělání (podle § 89 a § 95 odst. 9 zákona o vysokých školách).
48
Změna zákona o veřejných výzkumných institucích Veřejné výzkumné instituce, které vznikly ke dni 1. ledna 2007 transformací z příspěvkových organizací, získaly relativně vysokou autonomii na svých zřizovatelích. Zřizovatelé mohou uplatňovat svůj vliv na řízení a chod jednotlivých veřejných výzkumných institucí pouze prostřednictvím zastoupení svých zástupců v dozorčích radách, případně v radách instituce. Navrhovaná úprava zákona rozšiřuje seznam možných zřizovatelů veřejných výzkumných institucí o veřejné vysoké školy. Je také umožněno, aby v případě veřejných vysokých škol mohlo být zřizovatelů více. V takovém případě mezi sebou uzavřou smlouvu o sdružení podle občanského zákoníku, která se jeví pro tento případ jako nejvhodnější (společné přičinění o dosažení sjednaného účelu). Vzrostl by tím počet možných potenciálních partnerů pro transformaci stávajících veřejných výzkumných institucí. Navrhuje se zavést legislativní podklad pro převod působnosti zřizovatele na jiný subjekt, který může být zároveň zřizovatelem. Toto by bylo řešením pro případy, kdy na jedné straně zanikl zájem zřizovatele vykonávat dále příslušné funkce ke zřízené veřejné výzkumné instituci, avšak na straně druhé je dán veřejný zájem na jejím zachování. Cesta zrušení a následného zřízení (materiálně totožné) veřejné výzkumné instituce se přitom nejeví jako vhodná s ohledem na povahu veřejné výzkumné instituce. c) vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Změna zákona o vysokých školách Vysoké školství je v současné době upraveno zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změnách a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., č. 147/2001 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 96/2004 Sb., č. 121/2004 Sb., č. 473/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 552/2005 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 310/2006 Sb., č. 624/2006 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 189/2008 Sb., č. 110/2009 Sb., č. 419/2009 Sb., č. 159/2010 Sb, č. 365/2011 Sb., č. 420/2011 Sb. a č. 48/2013 Sb. K charakteristice tohoto zákona je možné uvést následující: 1. Jedná se o právní úpravu komplexní ve vztahu k vysokému školství bez ohledu na formu zřízení (vlastnictví) vysoké školy, její typ a povahu vysokoškolské vzdělávací činnosti. V tomto ohledu stávající právní úprava zachovává legislativní tradici trvající v oblasti vysokoškolského práva již téměř 60 let. 2. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), který navázal na první polistopadový vysokoškolský zákon č. 172/1990 Sb., zahájil převážnou většinu pozitivních trendů, které navrhovaná právní úprava má prohloubit. Jedná se zejména o právní oddělení veřejných vysokých škol od státu, samosprávné mechanismy řízení veřejných vysokých škol, mezinárodně a evropsky obvyklou strukturu studijních programů (v souvislosti s novelizací provedenou zákonem č. 147/2001 Sb.) a jednotný systém vnějšího zajišťování kvality pro celý vysokoškolský systém. Navzdory nesporné pozitivní roli, kterou stávající právní úprava sehrála, jsou zde závažné důvody pro její komplexní revizi, mají-li zahájené trendy v kontextu právního řádu jako celku úspěšně pokračovat. 3. Navzdory značné podrobnosti úpravy vnitřní struktury veřejné vysoké školy postrádá zákon o vysokých školách dostatečnou úpravu funkčních vazeb mezi veřejnou vysokou školou jako celkem a jejími součástmi, takže například neexistuje povinnost projednání dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí
49
činnosti fakulty a jejích výročních zpráv o činnosti a o hospodaření fakulty s orgány veřejné vysoké školy, a celkově nejsou zákonem vytvořeny podmínky aktivního působení z úrovně veřejné vysoké školy na fakulty, vyjma situací, které lze pokládat za krizové (§ 28 odst. 3, § 38 odst. 1 zákona o vysokých školách, přičemž omezení samosprávné působnosti fakulty v důsledku závažného porušení zákonných povinností fakulty navíc vyžaduje rozhodnutí ministerstva). Mechanismus přezkoumávání některých úkonů orgánů veřejné vysoké školy akademickým senátem veřejné vysoké školy na návrh rektora podle § 9 odst. 1 písm. j) zákona o vysokých školách v praxi dosud aplikován nebyl, přičemž lze mít značné pochybnosti o jeho funkčnosti v dané konstrukci. 4. Řada ustanovení zákona o vysokých školách vyvolává složité interpretační problémy především ve světle pozdějších právních úprav jiných oborů práva. Například: jak rozumět autonomii fakult v pracovněprávních vztazích, když veřejná vysoká škola jako jediný subjekt podléhá povinnosti zaměstnavatele zaručit rovné zacházení se všemi svými zaměstnanci podle zákoníku práce; jak interpretovat rozsah úkolů jednotlivých úrovní veřejné vysoké školy při aplikaci předpisů o bezpečnosti práce nebo zvláštních předpisů ohledně některých regulovaných výzkumných činností; jak rozumět ustanovení § 10 odst. 1 věty druhé zákona o vysokých školách, že rektor vykonává působnost statutárního orgánu podle zvláštních předpisů, jestliže současně platí jiná kompetenční ustanovení téhož zákona (zejm. § 24). Takto formované právní prostředí je do značné míry nejisté a vytváří rizika vyplývající z nejednoznačnosti platného práva. 5. Právním vývojem, především judikaturou správních soudů, byla již překonána koncepce speciální výlučné úpravy řízení ve věcech uchazečů o studium na vysoké škole (§ 50 zákona o vysokých školách) a ve věcech práv a povinností studentů vysokých škol včetně disciplinárního řízení (§ 68 a § 69 zákona o vysokých školách). Vysoké školy jsou podle současného standardu správního práva, jak se vyvinul také pod vlivem interpretace Ústavy České republiky, Listiny základních práv a svobod a Evropské úmluvy o ochraně základních práv a svobod, povinny vyhovět při správních rozhodováních analogickým kritériím jako jiné správní orgány. Tento aspekt, vyplývající také ze základních zásad správního procesu podle správního řádu (dle § 177 odst. 1 správního řádu) stávající zákon o vysokých školách nereflektuje, stejně jako nevytváří – až na ojedinělé a dílčí ustanovení § 57 odst. 3 – podmínky pro elektronizaci správních procesů ve věcech studentů vysokých škol, jak by to odpovídalo soudobému významu informačních technologií a systémů v řízení vysokých škol. 6. Krajně problematická je z pohledu soudobého legislativního standardu legislativnětechnická a formulační úroveň řady ustanovení zákona o vysokých školách. To platí zejména o těch ustanoveních, která byla předmětem četných novelizací, vycházejících zpravidla z poslanecké iniciativy. V tomto ohledu „vyniká“ naprosto zásadní úprava financování veřejných vysokých škol ze státního rozpočtu (resp. zejm. nároku veřejné vysoké školy na příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost), kde ze změti odkazů a speciálních ustanovení nelze ani spolehlivě dovodit, v jakém rozsahu se na daný právní vztah použije zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, nemluvě o tom, že některá hmotně-právní ustanovení § 18a zákona o vysokých školách je možno smysluplně interpretovat v podstatě jen se znalostí jejich geneze. Souhrnně je možno konstatovat, že ačkoli byl stávající zákon o vysokých školách v době vydání progresivní právní úpravou a vytvořil právní základ pro vývoj českého vysokého školství v uplynulých 10 letech, nepředstavuje již v současné době z řady hledisek adekvátní právní úpravu.
50
Navrhovaná novela zákona vychází též z nutnosti legislativně podpořit rozvoj znalostní společnosti a tím konkretizovat důraz, které na vzdělání v České republice kladou ve svých vyjádřeních jak zákonodárné orgány, tak vlády České republiky za posledních 20 let. Navrhovaná novela zákona vytvoří legislativní podmínky pro zkvalitnění vysokého školství, jejichž uplatnění však bude nutno podpořit řadou dalších nástrojů, a to zejména systémem financování veřejných vysokých škol – který je na nastavení reformy adaptován již od roku 2011 – a novými standardy pro zajištění kvality ve vysokém školství. Jedním z důvodů pro změny v legislativním rámci je rovněž potřeba umožnit vysokým školám pružněji reagovat na dynamické mezinárodní prostředí, a zajistit jim tak větší schopnost adaptovat se na změny vnějšího prostředí (např. rozvoj online vzdělávání). Změna zákona o správních poplatcích Navrhuje se zvýšit správní poplatek stanovený zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, za přijetí žádosti o udělení státního souhlasu právnické osobě působit jako soukromá vysoká škola (podle § 39 zákona o vysokých školách) – a to z nynějších 25 000 Kč na 100 000 Kč. Podáním žádosti se zahajuje správní řízení, jehož výsledkem může být „zřízení“ soukromé vysoké školy, resp. konstituování oprávnění právnické osoby působit jako soukromá vysoká škola. Současná výše správního poplatku však již neodpovídá reálné náročnosti prováděného správního řízení, které předchází vydání rozhodnutí, zejména zvýšeným nákladům ministerstva - státního orgánu udělujícího státní souhlas. Navrhuje se nově zavést správní poplatek za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání. Dosavadní zákon o vysokých školách stanovení tohoto poplatku neumožňoval. Navrhuje se tedy, aby přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání příslušným uznávacím orgánem (vysokou školou, ministerstvem, Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem obrany) podléhalo správnímu poplatku, a to s ohledem na náklady spojené s odborným posouzením obsahu vzdělání získaného v zahraničí. Změna zákona o veřejných výzkumných institucích Okruh zřizovatelů veřejných výzkumných institucí je v současnosti velmi omezený, a neumožňuje tedy efektivní transformaci některých veřejných výzkumných institucí, ani nepodporuje prohlubování spolupráce mezi vysokými školami ve vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti. d) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona se dotýká následujících ustanovení Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“): čl. 79 odst. 1 a 2 Ústavy – návrhem zákona se zřizuje Národní akreditační agentura, jako správní úřad s celostátní působností. Návrh vymezuje působnost Národní akreditační agentury a její kompetence, upravuje se postavení členů Národní akreditační agentury. Úpravě statutu Národní akreditační agentury jsou vyhrazeny vnitřní organizační struktura a zásady činnosti. Návrhem zákona se upravuje i působnost ministerstva v ust. § 87 zákona (zejména
51
ukládání sankcí za správní delikty). Uvedené je v souladu se zásadou zákonnosti výkonu státní moci vyjádřenou v čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny. čl. 79 odst. 3 Ústavy – novela rozšiřuje zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu (vyhlášky) ministerstvem, v souladu s ustanovením, dle něhož ministerstva mohou na základě a v mezích zákona vydávat předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny – návrh zákona v plné míře respektuje rovnost před zákonem a zákaz diskriminace. Výslovně zakotvené oprávnění vysoké školy stanovit jako podmínku přijetí i zdravotní způsobilost uchazeče je vázáno na věcné důvody spočívající v charakteru studijního programu, které takový požadavek odůvodňují. Uvedené je též v souladu s čl. 31 Listiny. čl. 15 odst. 2 Listiny – svoboda vědeckého bádání a umělecké tvorby není návrhem dotčena (ust. § 4 zákona). Nepřímo je vědecká, výzkumná i umělecká činnost podpořena profilací studijních programů. čl. 10 odst. 3 Listiny – ochrany soukromí a ochrany osobních údajů se dotýká úprava registru akademických pracovníků veřejných, soukromých a státních vysokých škol. Návrh zákona v návaznosti na stávající právní úpravu taxativně vymezuje, jaké údaje jsou v registru sdružovány a za jakým účelem. Uvedené je též v souladu i čl. 7 odst. 1 Listiny. čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny – svobodná volba povolání a příprava na něj je podpořena profilací bakalářských a magisterských studijních programů. Podmínky udělení akreditace studijního programu současně reflektují potřebu zvláštních požadavků v případě tzv. regulovaných povolání (stanovisko příslušného uznávacího orgánu). Návrh nepřímo ovlivňuje i právo podnikat, pokud jde o úpravu státního souhlasu a jeho převoditelnosti v případě přeměny právnických osob, popř. úpravu správního poplatku spojeného se žádostí o udělení státního souhlasu. Šetří však podstatu těchto práv a nepředstavují omezení svobody podnikání. čl. 32 Listiny – ochrana rodičovství a rodiny, popř. zvláštní péče o ženy v těhotenství, je promítnuta v rámci zvláštních podmínek studia studentů v době těhotenství nebo osobní péče o dítě ve věku do tří let. čl. 33 Listiny – právo každého na vzdělání není návrhem zákona dotčeno. Úprava poplatkové agenda se týká habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem a uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání. Podmínka zdravotní způsobilosti uchazeče je vázána na charakter studijního programu a posouzení lékaře. Dílčí úpravy zvyšují právní jistotu v rámci podmínek přijímání ke studiu (možnost nahradit řádně ukončené studium v bakalářském studijním programu řádně ukončeným studiem v magisterském studijním programu). čl. 34 Listiny – ochrany práv k výsledkům tvůrčí duševní činnosti se týká zavedení odkladu zveřejňování kvalifikačních vysokoškolských prací. e) zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh zákona je s právem Evropské unie plně slučitelný. Navrhovaná právní úprava obsažená v předloženém návrhu zákona náleží do oblasti, ve které [s ohledem na čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (býv. článek 149 a 150 Smlouvy o založení Evropského společenství] nemá sbližování právních předpisů pomocí aktů Evropské unie, resp. harmonizace zákonů a ostatních předpisů členských států obligatorní charakter. Evropská unie plně respektuje odpovědnost členských států mj. za organizaci jejich vzdělávacích systémů. Sbližování právních předpisů je členskými státy realizováno na 52
základě dobrovolnosti, tj. na základě aktů Evropské unie, které mají pouze doporučující charakter. (Přičemž problematika akreditace studijních programů není právem Evropské unie výslovně upravena ani doporučujícím způsobem.) K návrhu se vztahuje čl. 49 Smlouvy o fungování Evropské unie (býv. čl. 43 Smlouvy o založení Evropského společenství) a dále směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006, o službách na vnitřním trhu (dále jen „směrnice“). Směrnice v čl. 9 a násl. umožňuje zavést povolovací postupy (k nimž mj. náleží řízení o žádostech o akreditaci studijních programů či o žádostech o institucionální akreditaci a akreditaci vzdělávacích oblastí) na základě „naléhavého důvodu veřejného zájmu“ (což vyžaduje čl. 9 odst. 1 písm. b) směrnice); takovýmto důvodem je v daném případě potřeba zajistit vysokou úroveň vzdělávacího systému, resp. vzdělávání. Povolovací postup je v právu Evropské unie interpretován široce jako jakékoli vstupní podmínky nutné pro přístup k činnosti (v daném případě se jedná o přístup na trh vysokoškolského vzdělávání s možností udělování akademických titulů) a proto je vedle udělení státního souhlasu jeho součástí také akreditace studijního programu či institucionální akreditace ve spojení s akreditací oblasti (nebo oblastí) vzdělávání (viz nové znění § 78 odst. 7 zákona o vysokých školách – bez akreditace nelze ve studijním programu mj. konat výuku, zkoušky a přiznávat akademické tituly), neboť obojí se v podstatě považuje za překážku svobodě usazování. Z povahy činnosti, kdy se jedná o úpravu uskutečňování vysokoškolských studijních programů, tedy o dlouhodobé vzdělávání v řádu několika let, se bude aplikovat pouze svoboda usazování, zatímco volné poskytování služeb (nemůže jít o dočasný ani příležitostný výkon) je vyloučeno. f) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Mezinárodní smlouvy vážící Českou republiku danou problematiku neupravují; výjimkou je pouze problematika nostrifikací, resp. uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělávání a dokladů o tomto vzdělání, která je upravena řadou mnohostranných či dvoustranných smluv, kterými je Česká republika vázána. [Jedná se mj. o tyto smlouvy a) mnohostranné mezinárodní smlouvy upravující vzájemné uznávání (nebo uznávání rovnocennosti) dokladů o vzdělání aa) Úmluva Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) • Úmluva o uznávání studií a diplomů týkajících se vysokého školství ve státech evropského regionu (Convention on the Recognition of Studies, Diplomas and Degrees concerning Higher Education in the States belonging to the Europe Region) - tzv. PAŘÍŽSKÁ ÚMLUVA, přijatá v Paříži dne 21. prosince 1979, (publ. pod č. 77/1990 Sb.); vstoupila v platnost 19. února 1982; pro ČSSR vstoupila v platnost dnem 6. června 1988 (pro Českou republiku 1. ledna 1993). ab) Úmluvy Rady Evropy
53
• Evropská úmluva o rovnocennosti dokladů umožňujících přístup na vysoké školy č. 15 (European Convention on the Equivalence of Diplomas leading to Admission to Universities), přijatá v Paříži dne 11. prosince 1953, (publ. pod č. 627/1992 Sb.); vstoupila v platnost 20. dubna 1954; pro ČSFR vstoupila v platnost dnem 26. března 1991 (pro Českou republiku 1. ledna 1993). • Dodatkový protokol k Evropské úmluvě o rovnocennosti dokladů o vzdělání umožňujících přístup na vysoké školy č. 49 (Protocol to the European Convention on the Equivalence of Diplomas leading to Admission to Universities), přijatý ve Štrasburku dne 3. června 1964 (publ. pod č. 622/1992 Sb.); vstoupil v platnost dnem 4. července 1964; pro ČSFR vstoupil v platnost dnem 27. dubna 1991 (pro Českou republiku 1. ledna 1993). • Evropská úmluva o rovnocennosti částečného studia na vysokých školách č. 21 (European Convention on the Equivalence of Periods of University Study), přijatá v Paříži dne 15. prosince 1956, (publ. pod č. 628/1992 Sb.); vstoupila v platnost dnem 18. září 1957; pro ČSFR vstoupila v platnost dnem 26. března 1991 (pro Českou republiku 1. ledna 1993). • Evropská úmluva o akademickém uznávání univerzitní kvalifikace č. 32 (European Convention on the Academic Recognition of University Qualifications ), přijatá v Paříži dne 14. prosince 1959, (publ. pod č. 609/1992 Sb.); vstoupila v platnost dnem 27. listopadu 1961; pro ČSFR vstoupila v platnost dnem 27. dubna 1991 (pro Českou republiku 1. ledna 1993). • Úmluva o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu, č. 165 (Convention on the Recognition of Qualifications concerning Higher Education in the European Region), tzv. LISABONSKÁ ÚMLUVA, přijatá v Lisabonu dne 11. dubna 1997, (publ. pod č. 60/2000 Sb.m.s.); vstoupila v platnost dnem 1. února 1999; pro Českou republiku vstoupila v platnost dnem 1. února 2000. b) dvoustranné mezinárodní smlouvy upravující vzájemné uznávání (nebo uznávání rovnocennosti) dokladů o vzdělání • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a Svazovou výkonnou radou Skupštiny Socialistické federativní republiky Jugoslávie o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech, vydávaných v Československé socialistické republice a v Socialistické federativní republice Jugoslávii, podepsaná v Bělehradě dne 12. září 1989 (publ. pod č. 89/1991 Sb.); dohoda vstoupila v platnost dnem 27. srpna 1990; platná pro Českou republiku pouze ve vztahu ke Slovinsku. • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání v oblasti vysokého školství, podepsaná v Praze dne 23. března 2007(publ. pod č. 60/2008 Sb.m.s.); dohoda vstoupila v platnost dnem 7. července 2008). • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o vzájemném uznávání částí studia, rovnocennosti dokladů o vzdělání a dokladů o vědeckých hodnostech a titulech vydávaných v České republice a v Polské republice, podepsaná v Praze dne 16. ledna 2006 (publ. pod č. 104/2006 Sb.m.s.); dohoda vstoupila v platnost dnem 1. listopadu 2006.
54
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice, podepsaná v Praze dne 23. března 2001 (publ. pod č. 33/2001 Sb.m.s. a v sešitu 5/2001 Věstníku MŠMT ČR); dohoda vstoupila v platnost dnem 23. března 2001.] Přijetí změny zákona o vysokých školách a změny zákona o správních poplatcích se nedotkne provádění mezinárodních smluv o uznávání vzdělávání, neboť navrhovaná novela v zásadě nemění systém českých vysokoškolských studijních programů, pokud jde o např. o jejich délku a obsah a rozsah poskytovaného vzdělání. Významněji dotčena pak je zejm. výše zmíněná tzv. Lisabonská úmluva. V jejím článku III.1 je uvedeno, že „Držitelé kvalifikací vydaných v jedné ze Stran budou mít adekvátní přístup k hodnocení těchto kvalifikací na základě žádosti podané příslušnému orgánu.“. V Důvodové zprávě k Lisabonské úmluvě je pak v komentáři k cit. ustanovení úmluvy mj. uvedeno, že „Hodnocení by mělo být založeno na adekvátní odborné znalosti a transparentních postupech a kritériích a mělo by být dosažitelné za přiměřenou cenu a v přiměřené lhůtě.“. V dané souvislosti lze konstatovat, že navrženou výši nově zaváděného správního poplatku (viz čl. I bod 133 a čl. III bod 2 novely) za uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a dokladu o tomto vzdělání, provedené podle zákona o vysokých školách, (tj. částku 3 000 Kč) je možno považovat za „přiměřenou“ s ohledem na náročnost úkonů prováděných uznávacím orgánem. (Nebude tedy ani třeba uplatnit ustanovení § 106 odst. 1 zákona o vysokých školách o přednosti mezinárodních smluv, podle kterého „Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“.) g) předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí,
Předložená novela zákona o vysokých školách je připravována ve shodě s reformou veřejných financí, a proto neobsahuje žádné prvky, které by byly se zamýšlenou reformou v rozporu. V souladu s Programovým prohlášením vlády návrh novely zákona o vysokých školách usiluje o dlouhodobě chápanou fiskální neutralitu. Zřízení Národní akreditační agentury jako správního úřadu s celostátní působností, který bude organizační složkou státu a účetní jednotkou, bude představovat finanční nároky na státní rozpočet, které budou hrazeny v rámci rozpočtové kapitoly školství. Navýšení oproti současnému stavu lze reálně očekávat o 20 mil., tj. do výše 35 mil. Kč ročně. Navýšené výdaje oproti současnému provozu budou kryty v rámci výdajů ministerstva, a uvedená částka je maximální, dá se ale očekávat, že bude nižší. Návrh změny zákona o veřejných výzkumných institucích nepředpokládá žádné dodatečné nároky na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Návrh změny zákona o správních poplatcích zvyšuje poplatek za podání žádosti o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola ze současných 25 tis. Kč na 100 tis. Kč. Celkový dopad na státní rozpočet bude (při cca 3 žádostech za kalendářní rok) zhruba 225 tis. Kč ročně. Návrh rovněž zavádí poplatek za uznávání předchozího vysokoškolského vzdělání získaného v zahraničí. V případě, že v první instanci rozhoduje ministerstvo, je poplatek příjmem státního rozpočtu. Navrhuje se zavedení poplatku 3 tis. Kč za přijetí 55
žádosti. Odhaduje se, že celkový dopad na státní rozpočet bude (při cca 500 žádostech za kalendářní rok) zhruba 1 500 tis. Kč ročně. Návrh nebyl zaslán ke konzultaci Evropské centrální bance, neboť podle Rozhodnutí Rady č. 98/415/ES ze dne 29. června 1998 nepodléhá takové konzultaci. Návrh zákona nebude mít podstatné dopady na podnikatelské prostředí, vyjma podnikatelského prostředí v souvislosti se zakládáním a působením soukromých vysokých škol. Návrh zákona je v souladu s rovností žen a mužů zaručenou ústavním pořádkem ČR. Zaručuje rovný přístup ke vzdělání všem, kteří prokážou potřebné předpoklady, bez ohledu na jejich ekonomické, sociální a zdravotní handicapy. Navrhovaná právní úprava nepřipouští diskriminační přístup. Oblast, která je předmětem tohoto návrhu, ani změny v předmětném návrhu zákona obsažené, nezakotvují žádné rozdíly, které by ve svém důsledku bylo možné vnímat jako diskriminační z pohledu specifických skupin obyvatelstva. Návrh zákona nebude mít žádné dopady na životní prostředí. h) zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nebude mít dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. Návrh zákona není v rozporu s Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (vyhlášené pod č. 115/2001 Sb.m. s.), směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, ani se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. i) zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nepřináší nová rizika spojená s korupčním chováním. Nové pojetí akreditačních postupů naopak zavádí prvky transparentnosti, předvídatelnosti a profesionalizace, což povede ke snížení korupčních rizik. j) předpokládaná struktura prováděcích předpisů
-
-
Předpokládá se nahrazení stávající vyhlášky č. 42/1999 Sb., o obsahu žádosti o akreditaci studijního programu, ve znění pozdějších předpisů novým předpisem (vyhláškou ministerstva o akreditacích), která bude vedle obsahu žádosti o akreditaci obsahovat rovněž standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci oblasti vzdělávání, standardy pro akreditaci studijního programu a standardy pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Dále bude obsahovat seznam oblastí vzdělávání. Vyhláška tedy bude komplexně upravovat oblast akreditací. Předpokládané datum účinnosti je 1. července 2015. Dále se předpokládá vydání pravidel pro poskytování příspěvku podle § 18 odst. 2 a 3 a § 18a (vč. vymezení způsobu, jakým bude ministerstvo postupovat při sjednávání rámcových smluv o dlouhodobém státním financování vysokých škol). Tato pravidla budou mít podobu opatření vydaného ve Věstníku ministerstva. Předpokládané datum účinnosti je 1. ledna 2016.
56
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (REGULATORY IMPACT ASSESSMENT – RIA) 1. Důvod předložení a cíle 1.1 Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů. 1.2 Definice problému
Ačkoliv byl stávající zákon o vysokých školách v době vydání progresivní právní úpravou a vytvořil právní základ pro vývoj českého vysokého školství v uplynulých 10 letech, nepředstavuje již v současné době z řady hledisek adekvátní právní úpravu pro oblast vysokého školství v České republice. Současná úprava neumožňuje vysokým školám, ani státu alespoň částečně pokrývat náklady spojené s výkonem některých činností. Okruh zřizovatelů veřejných výzkumných institucí je v současnosti velmi omezený, a neumožňuje tedy efektivní transformaci některých veřejných výzkumných institucí, ani nepodporuje prohlubování spolupráce mezi vysokými školami ve vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti. 1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Vysoké školství je v současné době upraveno zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změnách a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., č. 147/2001 Sb., č. 362/2003 Sb., č. 96/2004 Sb., č. 121/2004 Sb., č. 473/2004 Sb., č. 562/2004 Sb., č. 342/2005 Sb., č. 552/2005 Sb., č. 161/2006 Sb., č. 165/2006 Sb., č. 310/2006 Sb., č. 624/2006 Sb., č. 261/2007 Sb., č. 296/2007 Sb., č. 189/2008 Sb., č. 110/2009 Sb., č. 419/2009 Sb., č. 159/2010 Sb, č. 365/2011 Sb., č. 420/2011 Sb. a č. 48/2013 Sb. Správní poplatky jsou upraveny zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Součástí tohoto předpisu je příloha, která obsahuje vymezení jednotlivých správních poplatků vč. částek uvedených v Kč. Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 341/2005 Sb.“) nabyl účinnosti dne 13. září 2005, ke stejnému datu nabyl účinnosti zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích. Zákon č. 341/2005 Sb. ve své příloze č. 1 stanovuje příspěvkové organizace, které se ke dni 1. ledna 2007 staly veřejnými výzkumnými institucemi. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) k témuž dni zapsalo tyto veřejné výzkumné instituce do Rejstříku veřejných výzkumných institucí. Zákon č. 341/2005 Sb. byl doposud změněn sedmi zákony 1.4 Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty budou zejména vysoké školy a zakladatelé soukromých vysokých škol, veřejné výzkumné instituce, členové akademické obce (akademičtí pracovníci a studenti), vědečtí pracovníci a ostatní zaměstnanci vysokých škol, uchazeči o studium a žadatelé o uznání vysokoškolského vzdělání získaného v zahraničí. 57
1.5 Popis cílového stavu
Po nabytí účinnosti navrhované právní úpravy budou vytvořeny podmínky pro fungování vysokého školství jako klíčového nástroje dlouhodobé mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky. Budou vytvořeny podmínky pro profilaci jednotlivých vysokých škol, a tak podpořeno kvalitní naplňování jejich rolí v oblasti vzdělávání, výzkumu, vývoje, inovací, umění a dalších tvůrčích činností. Bude posílena autonomie a odpovědnost tak, aby umožňovaly zohlednit společenské potřeby a specifické role jednotlivých vysokých škol. Budou nastavena transparentní pravidla financování tak, aby umožňovala strategické řízení a profilaci vysokých škol a podporovala efektivitu systému jako celku. Bude snížena administrativní zátěž vysokých škol a odstraněny technické překážky pro rozvoj a zkvalitňování jejich činnosti. Prostřednictvím možnosti zakládat veřejné výzkumné instituce budou vysoké školy moci efektivněji spolupracovat mezi sebou ve vědě, výzkumu, vývoji, inovacích, v umění a v dalších tvůrčích činnostech. 1.6 Zhodnocení rizika
Riziko, které vyplývá z neřešení stávajícího stavu, spočívá zejména v tom, že současný systém akreditací je dlouhodobě neudržitelný. Kapacity Akreditační komise, finanční i personální, nejsou schopné zajistit, aby v situaci, kdy se akreditují jednotlivé studijní obory, došlo k věcnému a systematickému posouzení každé žádosti. Negativně kvalitu vysokého školství ovlivňuje rovněž proces masifikace, který probíhal od roku 2000, a jeho důsledky, které se intenzívně promítají zejména v posledních letech. Neexistující profilace studijních programů a absence jim uzpůsobených mechanismů hodnocení kvality a financování s sebou nese neefektivity v nakládání s veřejnými prostředky. V podmínkách, kdy jsou veřejné zdroje plynoucí do vysokého školství omezené, nepřispívá stávající stav k jejich účelnému využití, a negativně tak ovlivňuje konkurenceschopnost českého vysokého školství a jednotlivých vysokých škol. 2. Návrh variant řešení
Změna zákona o vysokých školách Varianta 1 (nulová) Nedojde k žádným legislativním úpravám v oblasti vysokého školství. Stávající zákon, včetně všech platných podzákonných předpisů budou platit v současném znění. Tato varianta s sebou přinese všechna rizika spojená s nečinností (viz výše). Zároveň nebudou naplněny cíle a konkrétní závazky z Programového prohlášení vlády České republiky. Nedojde k potřebné modernizaci českého vysokého školství. Varianta 2 Novelizace stávajícího zákona o vysokých školách. Jde o věcnou novelu dnes platného právního předpisu. Varianta 3 Přijetí nového zákona o vysokých školách. Tato varianta znamená přípravu nového právního
58
předpisu, který bude regulovat vysoké školství v České republice. Změna zákona o správních poplatcích Varianta 1 (nulová) Nedojde ke změnám zákona o správních poplatcích, což znamená zachování stavu, kdy některé činnosti vysokých škol sice vyplývají ze zákona, ale vysoká škola nemá možnost náklady na takové činnosti částečně pokrýt z poplatků. Dále bude zachován stav, kdy náklady na řízení o udělení státního souhlasu působit jako vysoká škola nepokrývají administrativní náklady, které se v posledních letech navíc zvyšují. Varianta 2 Dojde k novelizaci zákona o správních poplatcích, navýšením poplatku za přijetí žádosti o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola a zavedením poplatku za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání. Varianta 3 Dojde pouze k částečné novelizaci zákona o správních poplatcích, a to buď navýšením poplatku za přijetí žádosti o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola, nebo zavedením poplatku za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání. Změna zákona o veřejných výzkumných institucích Varianta 1 (nulová) Nedojde k úpravám zákona o veřejných výzkumných institucích. Varianta 2 Novelizace stávajícího zákona o veřejných výzkumných institucích rozšířením okruhu zřizovatelů o veřejné vysoké školy a s tím souvisejícím zavedením možnosti přechodu působnosti zřizovatele na jinou právnickou osobu, která může být zřizovatelem veřejné výzkumné instituce. 3. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Změna zákona o vysokých školách Varianta 1 (nulová) Zachování legislativního rámce vysokého školství v současné podobě s sebou přináší všechna rizika spojená s nečinností (viz kap. 1.6), tedy: -
Dlouhodobá neudržitelnost akreditačního systému; Neefektivita v nakládání s veřejnými prostředky v situaci neprofilovaného systému studijních programů; Tlak na pokles kvality českého vysokého školství; 59
-
Nižší mezinárodní konkurenceschopnost českých vysokých škol; Nižší míra flexibilní reakce na dynamické změny v okolním prostředí.
Přínosy varianty:
Žádné.
Náklady varianty:
Naplnění rizik spojených s nečinností.
Varianta 2 Novelizace stávajícího zákona, a to pouze v těch oblastech, kde je to potřebné, eliminuje všechna rizika uvedená v kap. 1.6. Přínosy varianty:
a) Celková modernizace českého vysokého školství; b) Profesionalizace a zefektivnění akreditačních procesů; c) Pojetí vysokých škol jako autonomních právnických osob včetně umožnění strategického plánování prostřednictvím víceletých rámcových smluv uzavíraných s Českou republikou, a tedy celkové reálné upuštění od, legislativně již překonaného, pojetí veřejných vysokých škol jako příspěvkových organizací; d) Větší internacionalizace prostřednictvím flexibilnějšího získávání odborníků ze zahraničí a z praxe (institut mimořádného profesora); e) Úprava nevyváženosti mezi zákonnými kompetencemi rektora vysoké školy jako jejího statutárního orgánu a mezi jeho odpovědností, která mu ze zákona plyne; f) Upravení ostatních legislativních institutů, jejichž uplatňování v praxi přinášelo problémy; g) Eliminace dalších rizik spojených s nečinností; h) Novelizace pouze těch institutů v zákoně o vysokých školách, kde to je potřebné; i) Prostřednictvím vyšší autonomie zajistit větší schopnost vysokých škol adaptovat se na změny vnějšího prostředí (např. rozvoj online vzdělávání).
Náklady varianty:
Finanční náklady (uvedené v Obecné části Důvodové zprávy, písm. g)).
Varianta 3 Přijetí zcela nového právního předpisu pro regulaci vysokého školství v České republice s sebou přináší následující přínosy a náklady: Přínosy varianty:
Přínosy Varianty 3 budou obdobné jako ve Variantě 2 (vyjma písm. h)).
Náklady varianty:
a) Finanční náklady (uvedené v Obecné části Důvodové zprávy, písm. g)); b) Nutnost koncipování regulatorní legislativní úpravy pro celou oblast vysokého školství, tj. i pro instituty, které ve stávajících podmínkách nevyžadují novelizaci, a z toho
60
plynoucí nadměrná regulatorní a související zátěž adresátů nové právní úpravy, zejména vysokých škol. Změna zákona o správních poplatcích Varianta 1 (nulová) V případě realizace nulové varianty jsou identifikovány tyto přínosy a náklady: Přínosy varianty:
Nebudou se zvětšovat finanční dopady na dotčené skupiny subjektů (právnické osoby, které chtějí působit jako soukromé vysoké školy a žadatelé o uznání svého vysokoškolského vzdělání získaného v zahraničí).
Náklady varianty:
Vysokým školám a státu se nebudou pokrývat stále rostoucí náklady spojené s řízením o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola a náklady spojené s řízením o uznání vysokoškolského vzdělání získaného v zahraničí.
Varianta 2 V případě realizace této varianty jsou identifikovány tyto přínosy a náklady: Přínosy varianty: Vysoké školy a stát budou moci pokrýt alespoň část stále rostoucích nákladů spojených s řízením o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola a část nákladů spojených s řízením o uznání vysokoškolského vzdělání získaného v zahraničí. Náklady varianty:
Vyšší finanční dopady na dotčené skupiny subjektů (právnické osoby, které chtějí působit jako soukromé vysoké školy a žadatelé o uznání svého vysokoškolského vzdělání získaného v zahraničí).
Varianta 3 V případě realizace této varianty jsou identifikovány tyto přínosy a náklady: Přínosy varianty:
Vysoké školy a stát budou moci pokrýt alespoň část stále rostoucích nákladů spojených buď s řízením o udělení státního souhlasu působit jako soukromá vysoká škola, nebo s řízením o uznání vysokoškolského vzdělání získaného v zahraničí
Náklady varianty:
Vyšší finanční dopady na dotčené skupiny subjektů (právnické osoby, které chtějí působit jako soukromé vysoké školy nebo žadatelé o uznání svého vysokoškolského vzdělání získaného v zahraničí)
Změna zákona o veřejných výzkumných institucích
61
Varianta 1 (nulová) V případě realizace nulové varianty jsou identifikovány tyto přínosy a náklady: Přínosy varianty:
Neprovedení legislativních změn zásadním způsobem nezhorší současnou situaci.
Náklady varianty:
Neumožnění přechodu působnosti zřizovatele veřejné výzkumné instituce na jinou právnickou osobu neusnadní transformaci některých veřejných výzkumných institucí. Zachování dosavadního omezeného okruhu možných zřizovatelů veřejných výzkumných organizací neumožní zvýšení efektivity a potenciálu spolupráce mezi vysokými školami v jejich vědecké, výzkumné, vývojové, inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti.
Varianta 2 V případě realizace této varianty jsou identifikovány tyto přínosy a náklady: Přínosy varianty:
Umožnění přechodu působnosti zřizovatele veřejné výzkumné instituce na jinou právnickou osobu usnadní transformaci některých veřejných výzkumných institucí. Rozšíření dosavadního omezeného okruhu možných zřizovatelů veřejných výzkumných organizací umožní zvýšení efektivity a potenciálu spolupráce mezi vysokými školami v jejich vědecké, výzkumné, vývojové, inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti.
Náklady varianty:
Žádné
4. Návrh řešení
Změna zákona o vysokých školách Jako nejvhodnější se porovnáním přínosů a nákladů (viz kap. 3) jeví Varianta 2 – novelizace stávajícího zákona o vysokých školách. Tato varianta umožní dosáhnout vytčených cílů (viz kap. 1.5) a eliminovat rizika (viz kap. 1.6). Varianta 3 by rovněž vedla ke stanoveným cílům, nicméně, s ohledem na věcné změny, které je třeba v legislativě provést, se jeví nový právní předpis jako nadbytečný. Varianta 1 ke stanoveným cílům nepovede, rizika jsou u této varianty nejvyšší (viz kap. 1.6). Změna zákona o správních poplatcích Jako nejvhodnější se porovnáním přínosů a nákladů (viz kap. 3) jeví Varianta 2. Změna zákona o veřejných výzkumných institucích Jako nejvhodnější se porovnáním přínosů a nákladů (viz kap. 3) jeví Varianta 2. 5. Implementace doporučené varianty a vynucování
62
Orgánem odpovědným za implementaci je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy jako ústřední orgán státní správy na úseku školství (kompetenční zákon č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Národní akreditační agentura bude představovat správní úřad s celostátní působností odpovědný za akreditace vysokých škol a obecně za kvalitu vysokoškolského vzdělávání v České republice. Neplnění stanovených povinností mohou subjekty vymáhat podle správního řádu a soudní cestou. Ve změně zákona o vysokých školách je zahrnut návrh úpravy správních deliktů a sankcí za porušení některých ustanovení zákona o vysokých školách. 6. Přezkum účinnosti regulace
S ohledem na nutnost zavedení přechodných období u různých právních institutů, které jsou změnami v právní úpravě dotčeny, bude možné provést účinnost regulace až v období po uplynutí těchto přechodných období. Dále, vzhledem k tomu, že reakce systému na změny lze (při velké setrvačnosti) očekávat až s několikaletým zpožděním, nebude možné přezkoumat účinnost regulace dříve než v roce 2020. Přezkum účinnosti provede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, přičemž bude sledovat zejména, jak probíhá profilace studijních programů, kolik vysokých škol žádá o institucionální akreditaci a jaká je úspěšnost, jak se změnily počty žádostí o jednotlivé studijní programy, jak se vyvíjejí akreditace oblastí vzdělávání, apod. V rámci institutu rámcových smluv bude ministerstvo zejména sledovat průběh přípravy a vyjednávání těchto smluv na straně jednotlivých vysokých škol. V oblasti veřejných výzkumných institucí bude předmětem přezkumu, mimo jiné, počet veřejných výzkumných institucí, jejichž zřizovatelem je veřejná vysoká škola nebo veřejné vysoké školy, a počet veřejných výzkumných institucí, u kterých proběhl přechod působnosti zřizovatele. Lze očekávat, že přezkum provede v rámci své rozhodovací pravomoci i Nejvyšší správní soud ČR. 7. Konzultace a zdroje dat
Navrhované změny byly postupně konzultovány, nejdříve po věcné stránce, posléze i samotný návrh paragrafovaného znění, s reprezentacemi vysokých škol (Česká konference rektorů, Rada vysokých škol včetně Studentské komory) a dalšími institucemi, které jsou úzce spjaty s vysokoškolským prostředím v České republice (Akademie věd České republiky, Vysokoškolský odborový svaz, Akreditační komise, Česká studentská unie, Svaz průmyslu a dopravy České republiky). Možnosti řešení byly konzultovány i s dalšími zástupci odborné akademické obce (akademické senáty) na početných jednáních. Celkově proběhlo zhruba 70 jednání k tomuto tématu. 8. Kontakt na zpracovatele RIA
Mgr. et. Mgr. Tomáš HRUDA, náměstek ministra, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; e-mail:
[email protected]; tel.: +420 234 812 100; Ing. Adam KRČÁL, skupina pro vysoké školství a výzkum, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy; e-mail:
[email protected]; tel. +420 234 811 293.
63
II. Zvláštní část K Části první návrhu zákona (změna zákona o vysokých školách) Článek I K bodům 1-3 Zavádí se legislativní zkratka. K bodu 6 Uvedená změna souvisí se změnami v akreditačních procesech. K bodu 8 Souvisí se zavedením poplatků za habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem. K bodu 9 Mezi orgány veřejné vysoké školy se doplňuje rada pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy. Uvedená změna souvisí se změnami v akreditačních procesech. Tento orgán nebude samosprávným akademickým orgánem veřejné vysoké školy. K bodu 10 Rozšiřuje se okruh osob, které mají právo vystoupit na zasedání akademického senátu. Uvedená změna souvisí s novými pravomocemi správní rady ve věcech schvalování některých materiálů, které jsou postoupeny akademickým senátem. K bodům 11-12 a 14 Navrhuje se prolomit výlučnou návrhovou pravomoc rektora pro předkládání návrhů vnitřních předpisů a jejich změn akademickému senátu. Uvedená změna se týká pouze jednacího řádu akademického senátu veřejné vysoké školy, kdy bude nově oprávněn člen akademického senátu veřejné vysoké školy (nebo skupina členů) předkládat návrh tohoto vnitřního předpisu a jeho změn na zasedání. Dále se akademickému senátu přidává pravomoc schvalovat návrh rámcové smlouvy a schvalovat zprávu o hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy. K bodu 15 Souvisí s vyjasněním postavení rektora jako člena vědecké rady vysoké školy a zároveň jejího předsedy ze zákona. K bodu 17 Navrhuje se, aby klíčové návrhy a materiály, které jsou akademickému senátu předloženy a o kterých akademický senát hlasuje, byly před zasedáním, na kterém jsou projednávány, nejméně dva týdny zveřejněny způsobem, který umožňuje dálkový přístup. Vzhledem k tomu, že akademický senát je orgánem voleným členy akademické obce a že zasedání jsou ze zákona veřejná, měla by akademická obec mít možnost se před zasedáním seznámit se s klíčovými návrhy. K bodům 19 a 21 Dochází k vyjasnění postavení rektora jako člena vědecké rady vysoké školy a zároveň jejího předsedy ze zákona. Zároveň se umožňuje, aby vnitřní předpis veřejné vysoké školy mohl stanovit délku funkčního období dalších členů vědecké rady. Funkční období rektora jako
64
člena a předsedy vědecké rady plyne ze zákona a shoduje se s obdobím, po které vykonává funkci rektora. K bodům 22-24 Vědecká rada vysoké školy projednává návrh dlouhodobého záměru veřejné vysoké školy a schvaluje návrhy studijních programů. Jedná se o legislativně-technickou změnu. Působnost vědecké rady je dále rozšířena o záležitosti související s legislativním ukotvením vnitřního systému zajišťování kvality. K bodu 25 Jedná se o legislativně-technickou změnu. K bodu 26 Vyjasňuje se trvání funkčního období členů správní rady. K bodům 27-29 Navrhuje se doplnění chybějících ustanovení o zániku funkce členství ve správní radě. Doplňuje se právo předsedy akademického senátu a jím pověřeného člena kdykoliv vystoupit na zasedání správní rady (souvisí s novými dělenými pravomocemi akademického senátu a správní rady v některých oblastech). Navrhuje se nová schvalovací procedura pro klíčové dokumenty veřejné vysoké školy. Kromě souhlasného vyjádření akademického senátu se vyžaduje rovněž souhlas správní rady v některých otázkách (ve lhůtě dvou týdnů). V případě, že správní rada ve lhůtě o materiálu rozhodne a nevysloví s ním souhlas, akademický senát vyjadřuje souhlas kvalifikovanou většinou. V případě, že správní rada v této lhůtě nerozhodne, má se za to, že s návrhem vyslovila souhlas. To, že správní rada má právo vrátit akademickému senátu přijatý návrh, znamená vyvažování kompetencí správní rady jako vnitřního orgánu vysoké školy s řadou kontrolních pravomocí a akademického senátu vysoké školy jako vrcholného zastupitelského orgánu. Role správní rady je zde ovšem limitována, protože akademický senát disponuje právem „veto“ správní radu přehlasovat s konečnou platností. K bodům 30-31 Souvisí s §14, upravují se kompetence správní rady. K bodu 33 V souvislosti se změnami akreditací se v zákoně upravuje hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy. K tomuto účelu se mj. zavádí nový orgán, rada pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy. V případě, kdy se jedná o vysokou školu, která nemá udělenou institucionální akreditaci, může být působnost tohoto orgánu svěřena vědecké radě veřejné vysoké školy. Zároveň se zavádí pojem standardy hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy jako nový vnitřní předpis veřejné vysoké školy. S ohledem na to, že rektor veřejné vysoké školy je zároveň jejím statutárním orgánem, patří do jeho působnosti jmenovat a odvolávat členy rady pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy. Návrhy rektora na jmenování a odvolání členů přísluší projednávat vědecké radě vysoké školy. Existence rady pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy bude nutnou podmínkou pro udělení institucionální akreditace. K bodům 34-36
65
Do výčtu vnitřních předpisů veřejné vysoké školy se přidávají standardy hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy. Volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy se rozděluje na dva samostatné vnitřní předpisy (souvisí se změnou kompetencí akademického senátu veřejné vysoké školy navrhovat si vlastní jednací řád). Zároveň se upravuje význam statutu veřejné vysoké školy jako nadřazeného vnitřního předpisu, přičemž ostatní vnitřní předpisy musejí být v souladu se statutem. K bodu 37 Vzhledem k novému pojetí vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy se toto ustanovení stává nadbytečným. K bodům 38-46 Zavádí se institut rámcové smlouvy o dlouhodobém státním financování vysoké školy, která by měla být uzavírána na tříleté období a měla by z větší části nahradit dosavadní komplikovanou soustavu jednostranných rozhodnutí ministerstva o poskytování příspěvku ze státního rozpočtu na vzdělávací činnost (a další činnosti s ní spojené), který je poskytován na období nejvýše jednoho roku. Příspěvek je dnes roztříštěn do řady dílčích příspěvků často účelově určených. Dále jsou některé prostředky určené na vzdělávací činnost rozdělovány formou dotačních titulů (např. na rozvoj či mezinárodní spolupráci). Rámcová smlouva by měla většinu těchto příspěvku a dotací nahradit jedním příspěvkem. Pouze pro případy, že nebude rámcová smlouva uzavřena, bude zachována dosavadní praxe jednoletých jednostranných rozhodnutí ministerstva o poskytování příspěvku na vzdělávací činnost. Smlouva bude uzavírána na tři roky s klouzavým charakterem (prostřednictvím dodatků ke smlouvě) a v souladu s aktualizací Dlouhodobého záměru vysoké školy bude každoročně aktualizována. Finanční prostředky poskytované vysokým školám v rámci smlouvy budou mít povahu příspěvku. Příspěvek nebude účelově určený. Ke změnám objemu a počtů v dalších letech platnosti smlouvy bude docházet na základě výsledků vysoké školy v ukazatelích kvality. Půjde o veřejnoprávní smlouvu, která se bude řídit ustanoveními o veřejnoprávní smlouvě podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Pro případ, kdy nedojde k uzavření rámcové smlouvy, se ponechává ministerstvu současný způsob financování vzdělávací činnosti na veřejných vysokých školách prostřednictvím rozhodnutí na aktuální rok. V ukazatelích kvality a výkonu, které budou jedním z východisek pro určení výše příspěvku každé vysoké školy, se počítá s využíváním údajů z databází Rejstříku informací o výsledcích (RIV) a Registru uměleckých výstupů. V této souvislosti se předpokládá spolupráce s Ministerstvem financí na úpravě vyhlášky č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Vzhledem k tomu, že ministerstvo bude vysokým školám garantovat vždy nejvýše 90 % střednědobého výhledu státního rozpočtu pro oblast vysokých škol, nejedná se o mandatorní výdaj státního rozpočtu (jakými jsou např. důchody či sociální dávky). K bodu 47 Navrhované znění se dává do souladu s nyní platnou právní úpravou. K bodu 51 Upravuje se povinnost veřejné vysoké školy zveřejňovat uzavřenou rámcovou smlouvu a její dodatky. K bodu 54 S ohledem na nové pojetí akreditačních mechanismů, se nemusí studijní programy nutně členit na studijní obory. Uvedená změna dává současné znění do souladu.
66
K bodu 58 Navrhuje se prolomení dosavadní podmínky předchozího stanoviska akreditačního orgánu (Akreditační komise) k tomu, aby mohlo dojít ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty. V souladu s autonomií vysoké školy bude toto rozhodnutí ponecháno na návrhu rektora a souhlasu akademického senátu vysoké školy. K bodům 59-61 a 63 Navrhované úpravy řeší dosavadní rozdělení odpovědností a působnosti mezi rektora vysoké školy a děkana fakulty. Zatímco rektor v současné době nese (z titulu statutárního orgánu vysoké školy) veškerou odpovědnost za vysokou školu, i její součásti (které nemají právní subjektivitu), zákon o vysokých školách mu naopak odebírá část působnosti a tyto deleguje na součásti (fakulty). Navrhuje se, v souladu s autonomií vysokých škol, ponechat delegaci působnosti rektora na statutu vysoké školy. Tímto krokem může rektor prostřednictvím vnitřních předpisů delegovat část své působnost (za účelem jejich snadnější realizace) na součásti vysoké školy. K bodu 65 Navrhuje se udělit rektorovi a prorektorovi vysoké školy možnost vystoupit i na zasedání akademického senátu fakulty. K bodu 66 Navrhuje se prolomit výlučnou návrhovou pravomoc děkana pro předkládání návrhů vnitřních předpisů a jejich změn akademickému senátu fakulty. Uvedená změna se týká pouze jednacího řádu akademického senátu fakulty, kdy bude nově oprávněn i akademický senát fakulty (vedle děkana) předkládat tento vnitřní předpis a jeho změny na zasedání. K bodu 68 Souvisí s vyjasněním postavení děkana jako člena vědecké rady fakulty a zároveň jejího předsedy ze zákona. K bodům 70 a 72 Dochází k vyjasnění postavení děkana jako člena vědecké rady fakulty a zároveň jejího předsedy ze zákona. Zároveň se umožňuje, aby vnitřní předpis veřejné vysoké školy mohl stanovit délku funkčního období dalších členů vědecké rady. Funkční období děkana jako člena a předsedy vědecké rady plyne ze zákona a shoduje se s obdobím, po které vykonává funkci děkana. K bodu 73 Vědecká rada fakulty projednává návrh dlouhodobého záměru fakulty a projednává návrhy studijních programů, které mají být uskutečňovány na fakultě. K bodům 76-77 Volební a jednací řád akademického senátu fakulty se rozděluje na dva samostatné vnitřní předpisy (souvisí s rozšířením působnosti akademického senátu fakulty o oprávnění navrhovat si vlastní jednací řád). K bodům 81-91 Navrhuje se zavést lhůtu jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení státního souhlasu, po kterou nemůže subjekt-žadatel o státní souhlas podat novou žádost.
67
Současná praxe naznačuje zneužívání systému v případě opakovaných žádostí o udělení státního souhlasu v situacích, kdy žadatel v krátké době od nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení státního souhlasu podává opakovaně nové žádosti, přičemž je zřejmé, že objektivně nebyl schopen v této lhůtě napravit skutečnosti, pro které státní souhlas nebyl udělen. Navrhuje se prolomit dosavadní zásadu zakotvenou v § 39 odst. 2 zákona o vysokých školách, podle které je oprávnění působit jako soukromá vysoká škola nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce. V nově doplněném ustanovení § 39 (odst. 11, 12 a 13) bude stanovena výjimka pro případy, kdy a) existující soukromá vysoká škola změní svou právní formu, b) dojde ke sloučení existujících soukromých vysokých škol (při sloučení nejméně jedna ze zúčastněných soukromých vysokých škol zaniká a práva a povinnosti přecházejí na jednu ze zúčastněných existujících soukromých vysokých škol jako na nástupnickou právnickou osobu) nebo c) dojde ke splynutí dvou nebo více soukromých vysokých škol (tj. dojde k zániku všech zúčastněných soukromých vysokých škol a ke vzniku nové právnické osoby jako osoby nástupnické, na niž přejdou práva a povinnosti všech zanikajících osob). Podmínkou pro přechod státního souhlasu na nově vzniklou právnickou osobu bude též skutečnost, že i nástupnická právnická osoba bude splňovat podmínku uvedenou v § 39 odst. 1 zákona o vysokých školách, tj. že bude zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie (přičemž podle § 106 odst. 2 zákona o vysokých školách se pro účely daného zákona za členský stát Evropské unie považuje i jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace) nebo že bude mít „své sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie“ (kterážto formulace byla do § 39 odst. 1 zákona o vysokých školách dříve zakotvena v rámci jeho euronovely mj. s přihlédnutím k terminologii obsažené v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru a ve Smlouvě o založení Evropských společenství a která odpovídá i současnému znění čl. 54 Smlouvy o fungování Evropské unie). V uvedených třech případech přejdou na nástupnickou právnickou osobu platné akreditace studijních programů zanikající soukromé vysoké školy. Ze zákona dojde rovněž k přechodu studentů – ze studentů zanikající soukromé vysoké školy se stanou studenti nástupnické soukromé vysoké školy. Vznikne-li fúzí soukromých vysokých škol (nebo změnou právní formy) nová právnická osoba, dojde rovněž k přechodu oprávnění působit jako soukromá vysoká škola (k přechodu státního souhlasu). K bodu 96 Uplatnění principů týkajících se hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy i na soukromé vysoké školy. K bodům 99-102 Upřesňují se podmínky odnětí státního souhlasu ministerstvem. Úprava vychází rovněž z nového pojetí akreditačních procesů a se zavedením akreditací oblastí vzdělávání, se kterým se dává do souladu. K bodům 103-111 Upravuje se v souvislosti se zaváděním vnitřní akreditace studijních programů v případě, že má vysoká škola udělenou akreditaci oblasti vzdělávání. V souvislosti se zaváděním profilace studijních programů se navrhuje přidat údaj o profilu studijního programu jako jeho povinnou součást. Navrhuje se v zákoně uvést bližší vymezení profilů studijních programů. Profilace
68
studijních programů nevylučuje ani jinak nebrání vzájemné prostupnosti mezi studijními programy. Ponechává se na vnitřních předpisech vysoké školy, jaké postavení bude mít garant studijního programu a to vč. např. požadavků, které musí garant splňovat. K bodu 112 Pojmově zavádí oblast vzdělávání jako novou jednotku, na které mohou (v případě, že má vysoká škola udělenou institucionální akreditaci), probíhat akreditace a v rámci které pak může vysoká škola autonomně tvořit a uskutečňovat jednotlivé studijní programy. Seznam oblastí vzdělávání bude vymezen ministerstvem ve vyhlášce. K bodu 113 Jedná se o nadbytečnou právní úpravu. K bodům 114 a 116 Jde o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s novelou zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. K bodu 115 Legislativně-technická změna K bodu 117 Navrhuje se, aby absolventům doktorských studijních programů byl vždy udělován titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za jménem), a to bez ohledu na oborové zaměření. K bodům 118-119 Doplnění habilitačních prací mezi výčet závěrečných prací, které vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje. K bodu 120 Současná povinnost zveřejňovat závěrečné práce se doplňuje o možnost odložit zveřejnění té části závěrečné práce (nejvýše o pět let), která podléhá ochraně podle jiných právních předpisů. Zejména se může jednat o případy, kdy část práce podléhá licenční smlouvě s vydavatelem periodika, jejímž předmětem je závazek autora nepublikovat příslušný příspěvek na jiném místě. K bodům 121-122 Jde o legislativně-technickou úpravu v souvislosti s novelou zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Dále se jedná o legislativně-technickou úpravu, která vyjasňuje např. případy, kdy se o přijetí do navazujícího magisterského studijního programu uchází uchazeč, který je absolventem magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program. V tomto případě není nutné požadovat předchozí úspěšně absolvovaný bakalářský studijní program. K bodu 123 Současná praxe v uznávání středoškolského vzdělání získaného v zahraničí ukazuje na složitost nostrifikačního procesu a neúměrnou přísnost podmínek nostrifikace v České republice. Státy argumentují Evropským kvalifikačním rámcem (dále jen „EQF“) a Lisabonskou smlouvou a uvádějí, že například čeští občané mohou být na tamní vysoké školy
69
přijímáni bez nutnosti projít nejdříve nostrifikačním procesem. Ukazuje se jako žádoucí, aby posouzení podmínky získání středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání nebylo odděleno od přijímacího řízení k vysokoškolskému studiu, ale probíhalo v rámci přijímacího řízení. Vysoká škola by měla primárně přihlížet ke kvalifikačnímu stupni dle EQF, do něhož je uchazečem předkládaný doklad zařazen ve státě, podle jehož právního řádu byl doklad vydán. Návrh proto umožní vysokým školám, aby, v případě, že nemají pochybnosti, umožnily uchazeči o studium prokázání získání úplného středního vzdělání i jiným způsobem než prostřednictvím procesu nostrifikace. Dosavadní úpravu uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace, obsaženou v § 89 a 90 zákona o vysokých školách, se navrhuje doplnit novou právní úpravou, zohledňující skutečnost, že právo Evropské unie rozlišuje tzv. akademické uznávání odborných kvalifikací (jehož výsledkem je rozhodnutí o tom, zda vzdělání získané v zahraničí je rovnocenné vzdělání poskytovanému v domovském členském státě, prováděné zejm. pro účely školské, které je v působnosti jednotlivých členských států) a tzv. vzájemné profesní uznávání odborných kvalifikací - tj. uznávání pro účely výkonu regulovaných povolání, upravované právními akty EU. Právo Evropské unie tedy upravuje pro účely volného pohybu osob mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie postup při uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti pro zahájení regulované činnosti a pro její výkon na území členského státu Evropské unie, pokud byla odborná kvalifikace pro výkon této regulované činnosti získána nebo byla tato činnost vykonávána v jiném členském státě státními příslušníky členských států Evropské unie (a dalšími vymezenými kategoriemi osob). Zákon o vysokých školách by měl proto být nově doplněn o úpravu tzv. akademického uznávání – tj. uznávání pro školské účely. Navržená úprava (zmiňující uznávání pro účely přijetí k dalšímu vysokoškolskému studiu přihlíží též k úpravě obsažené v tzv. Lisabonské úmluvě (tj. v Úmluvě o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu č. 165, přijaté v Lisabonu dne 11. dubna 1997, publ. pod č. 60/2000 Sb.m.s.). Nově navrhovaná právní úprava řeší případě uznání získaného vzdělání pro akademické účely, tedy pouze v rámci přijímání ke studiu na „české“ vysoké škole. Tj. pouze pro účely prokázání splnění podmínky přijetí ke studiu ve vysokoškolskému studiu (uznání střední školy s maturitou) a studiu v magisterském studijním programu navazujícím na bakalářský studijní program po řádném ukončení studia v bakalářském studijním programu (uvedené v § 48 odst. 1 větě třetí zákona o vysokých školách) nebo pro účely prokázání splnění podmínky přijetí ke studiu v doktorském studijním programu po řádném ukončení studia v magisterském studijním programu (uvedené v § 48 odst. 3). Navržená úprava dále rozšiřuje okruh vysokých škol, které budou mít oprávnění akademické uznávání provádět na všechny vysoké školy (tedy i soukromé), které získají podle nové právní úpravy institucionální akreditaci. K bodu 124 Zavádí se možnost vyžadovat po uchazečích ke studiu na vysoké škole v rámci přijímacího řízení rovněž podmínku zdravotní způsobilosti, vyžaduje-li to charakter studijního programu. Zdravotní způsobilost může zhodnotit pouze lékař. Lékařské prohlídky podle nové právní úpravy upravuje na středních a vyšších odborných školách § 51 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Citovaný zákon se však na zdravotní prohlídky uchazečů o studium ve studijních programech, které poskytují vysokoškolské vzdělání a které uskutečňuje vysoká škola, nevztahuje. Z tohoto důvodu se navrhuje tento nedostatek odstranit, protože pro studium zejména studijních programů v oblasti lékařství, ale i technických věd a technologií může být zdravotní způsobilost (určité zdravotní předpoklady vyjádřené v lékařském posudku) nezbytnou podmínkou pro práci v laboratořích apod.
70
K bodu 126 Legislativně-technická změna vedoucí k vyjasnění pochybností o veřejnosti obhajoby disertační práce. K bodu 127 Souvisí s novým pojetím akreditačních procesů. K bodu 128 Jde o úpravu lhůty pro stanovení a zveřejnění výše poplatků spojených se studiem tak, aby veřejná vysoká škola mohla zveřejnit aktuální výši poplatků. Statut veřejné vysoké školy zároveň stanoví pouze pravidla pro stanovení výše, formu placení a splatnost poplatků tak, aby při změně absolutní částky nemuselo docházet ke komplikovaným změnám vnitřních předpisů veřejné vysoké školy. Současná právní úprava, podle které musí být ve statutu vysoké školy stanovena konkrétní výše poplatku za studium, se neosvědčila. Vnitřní předpisy podléhají registraci ze strany ministerstva, která je podmínkou jejich platnosti, což je časově náročné (sám zákon o vysokých školách předpokládá, že registrace bude provedena do tří měsíců) a proto nevyhovující, neboť poplatky za studium se často mění. K bodu 130 Dochází k rozšíření možností doručení rozhodnutí studentovi o elektronickou formu v případě, že se jedná o rozhodnutí o přiznání stipendia. K bodům 131-133 Do výčtu akademických pracovníků se přidávají mimořádní profesoři. Zavádí se vymezení některých kategorií pracovních míst akademických pracovníků. V případě, že vysoká škola zřizuje tato pracovní místa, platí pro ně toto vymezení. Pracovní místo mimořádného profesora může zřizovat pouze ta vysoká škola, která má udělenou institucionální akreditaci. Jedná se o prvek regulace, který zamezí možné inflaci takových pracovních míst. Institut garanta studijního programu bude zachován. Základem hodnocení bude ovšem posouzení výkonu celého pracoviště; k osobě garanta bude přihlíženo. Uvedená změna souvisí s novým pojetím akreditací (§§ 78 – 86). Kvalitu studijního programu bude nově třeba posuzovat s ohledem na výkon celých pracovišť, která uskutečňování studijních programů zajišťují, nikoliv dle výkonu a postavení jednotlivých osob. Do kompetence vysokých škol se přidává úprava postavení emeritních profesorů ve vnitřním předpise vysoké školy. K bodům 134-135 Zavádí se možnost stanovení poplatku za úkony spojené s habilitačním řízením a řízením ke jmenování profesorem. S uskutečňováním těchto řízení jsou spojené náklady, které může vysoká škola prostřednictvím poplatků částečně pokrýt (např. finanční zabezpečení jednání vědeckých rad, činnost habilitačních a hodnotících komisí a vypracování oponentských posudků). K bodům 137-141 Úspěšné ukončení habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem samo o sobě nezakládá pracovněprávní nároky ve vztahu k vysoké škole. Tyto osoby nemají automatický nárok na zařazení na pracovní místo odpovídající vyšší kvalifikaci. K bodům 142-159
71
Dosavadní pojetí akreditací studijních programů (často v kombinaci se studijními obory), oborů habilitačního řízení a oborů řízení ke jmenování profesorem se nahrazuje akreditací institucionální v případné kombinaci s akreditací oblastí vzdělávání, akreditací studijních programů a akreditací habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Nositelem akreditací bude vysoká škola. Základní jednotkou pro akreditaci vzdělávacích činností na vysoké škole je studijní program. Lhůty pro řízení o akreditacích se navrhuje sjednotit na 120 dní. § 78 obsahuje obecná ustanovení k akreditacím. Obecným požadavkem je, aby vysoká škola disponovala vnitřním systémem zajišťování kvality. Institucionální akreditace bude udělena na základě žádosti vysoké škole, která ve vnějším hodnocení prokáže odpovídající nastavení vnitřních procesů hodnocení a zajišťování kvality. Institucionální akreditace nebude pro vysoké školy povinná. Udělení institucionální akreditace je nutnou podmínkou pro udělení akreditace oblasti vzdělávání. V případě, že vysoké škole bude udělena akreditace oblasti vzdělávání, může v rámci této oblasti vzdělávání vytvářet a uskutečňovat studijní programy autonomně bez nutnosti vnější akreditace takových studijních programů. V případě, že vysoká škola nebude mít udělenou institucionální akreditaci, může žádat o vnější akreditaci jednotlivých studijních programů. Podobně může vysoká škola žádat o akreditace studijních programů i v případě, že má udělenou institucionální akreditaci a akreditaci oblasti vzdělávání, a to zejména, jedná-li se o studijní programy, které nespadají do oblastí vzdělávání, pro které má vysoká škola udělenou akreditaci. Na základě § 140 správního řádu bude moci Národní akreditační agentura rozhodnout o tom, že v jednom řízení projedná více žádostí o akreditaci oblasti vzdělávání pro jednu vysokou školu. V těchto případech ale vysoká škola vždy obdrží samostatná rozhodnutí o akreditaci pro každou z oblastí vzdělávání, o jejichž akreditaci požádala. § 79, § 80 a § 81 obsahují speciální ustanovení k akreditacím studijního programu, požadavky na obsah písemné žádosti o akreditaci a podmínky, za kterých NAA akreditaci neudělí. Ustanovení o akreditaci studijního programu, o které společně s vysokou školou žádá i jiná právnická osoba, zůstávají nezměněna. § 81a obsahuje speciální ustanovení k institucionální akreditaci, požadavky na obsah písemné žádosti o akreditaci a podmínky, za kterých NAA akreditaci neudělí. § 81b obsahuje speciální ustanovení k akreditacím oblastí vzdělávání, požadavky na obsah písemné žádosti o akreditaci a podmínky, za kterých NAA akreditaci neudělí. § 81c obsahuje společná ustanovení pro institucionální akreditaci a akreditaci oblasti vzdělávání. Navrhuje se udělovat oba typy akreditací na dobu deseti let. § 82 obsahuje speciální ustanovení k akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, požadavky na obsah písemné žádosti o akreditaci a podmínky, za kterých NAA akreditaci neudělí. K bodu 160 Zřizuje se Národní akreditační agentura (dále jen „NAA“) jako správní úřad s celostátní působností. Bude organizační složkou státu a samostatnou účetní jednotkou. Finanční prostředky pro NAA stanoví ministerstvo v rámci své rozpočtové kapitoly. NAA nahrazuje Akreditační komisi zřízenou tímto zákonem. Dosavadní pojetí akreditačního procesu, kdy Akreditační komise dává stanovisko ministerstvu, které se nemůže, v případě negativního stanoviska, odchýlit a kdy ministerstvo rozhoduje ve správním řízení o akreditacích, se nahrazuje novým pojetím, kdy akreditační orgán (NAA) bude správním úřadem, a bude tedy rozhodovat již v první instanci. Ministerstvo bude rozhodovat v druhé instanci, ale nebude oprávněno rozhodnutí NAA meritorně změnit, pouze potvrdit či vrátit k novému projednání. Rada je vrcholným orgánem NAA. K přijetí usnesení ve věcech návrhu statutu NAA a jeho změn a ve věci odvolání předsedy NAA je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech jejích členů.
72
Rada NAA má zásadní postavení v řízení o akreditacích. Radu tvoří sedmnáct členů jmenovaných vládou na návrh ministra. Upravuje se neslučitelnost funkcí s členstvím v Radě NAA. S ohledem na rozsah funkcí, kterých se toto ustanovení může týkat, je řešeno částečně v obecné podobě. Přidává se neslučitelnost s funkcí některých ústavních činitelů. Účelem ustanovení je zaručit, že člen Rady NAA nebude ve střetu zájmů při výkonu své funkce. V čele Rady je předseda, který je zároveň předsedou NAA. Předseda, v souladu se zákonem, statutem NAA a usnesením Rady zastupuje NAA navenek, jedná jejím jménem a řídí její činnost. Navrhuje se pouze jedno funkční období. O návrhu ministra na jmenování předsedy NAA se usnáší vláda. Ministr návrh vládě nepředloží bez předchozího kladného vyjádření orgánů reprezentace vysokých škol. O návrhu ministra na jmenování členů Rady NAA se usnáší vláda. Doporučení na členy Rady NAA dávají ministrovi orgány reprezentace vysokých škol nebo jiné orgány jiných institucí. Ustanovení upravuje povinnou strukturu Rady NAA a to tak, aby vždy byly alespoň dvě třetiny členů jmenovány z osob navržených podle doporučení orgánů reprezentace vysokých škol. Zároveň platí, že jeden člen Rady NAA musí být studentem navrženým orgánem reprezentace tvořeným členy akademických obcí vysokých škol delegovanými jejich zastupitelskými akademickými orgány. Funkční období členů Rady NAA je šest let (s výjimkou předsedy NAA a s výjimkou studenta). Funkční období každého člena Rady NAA je omezeno maximální délkou dvanácti let. Členové Rady NAA (s výjimkou předsedy NAA) vykonávají funkci v obecném zájmu, za což jim může být poskytnuta odměna a za což jim přísluší cestovní náhrady. Upravují se podmínky zániku funkce předsedy NAA, podmínky zániku funkce členství Rady NAA a podmínky, za kterých mohou být z funkcí odvoláni. Upravují se kompetence, které jsou vyhrazeny Radě NAA. Zejména se jedná o její roli v řízeních o akreditacích podle tohoto zákona, kde Rada NAA svým usnesením rozhoduje ve správním řízení v první instanci. Upravují se kompetence předsedy NAA. Předseda mj. řídí činnost NAA a jedná jejím jménem navenek, rozhoduje o sestavení hodnoticích komisí a o námitkách proti jejímu složení. Funkční období předsedy je deset let. Zákonem a statutem NAA mu mohou být svěřen výkon jiných činností. Vzhledem k tomu, že po určitou dobu bude zřejmě nutný souběh stávající Akreditační komise s nově zřizovanou NAA, se nepředpokládá přechod zaměstnanců v současnosti delimitovaných na ministerstvu (s agendou akreditačních řízení) na NAA. Mzdové a další finanční prostředky nutné k pokrytí činností NAA budou hrazeny z prostředků kapitoly ministerstva. Předpokládá se, že aparát bude mít, kromě předsedy, 15 zaměstnanců (v pracovním poměru k České republice). Členové Rady NAA a členové hodnoticích komisí nebudou v pracovním poměru k České republice, jejich funkce budou vykonávány ve veřejném zájmu. K bodu 161 Statut NAA bude základním vnitřním předpisem NAA. NAA si za podmínek stanovených ve statutu zřizuje vnitřní orgány potřebné pro svoji činnost (sekce, odbory, oddělení a další útvary). Jednotlivá hodnocení prováděná NAA provádí k tomu určená hodnoticí komise, jejíž členové jsou jmenování ze Seznamu hodnotitelů pro institucionální akreditaci a Seznamu hodnotitelů pro oblasti vzdělávání, které NAA vede. Činnost členů hodnoticí komise je prováděna ve veřejném zájmu a může za ni příslušet odměna. Možnost sestavení hodnoticí komise přísluší plně do kompetence NAA, a je tak naplněna jedna z podmínek Evropské asociace pro zajišťování kvality ve vysokém školství – ENQA. Návrhy osob, které jsou významnými osobnostmi vysokého školství, k zařazení na seznamy hodnotitelů předkládají
73
NAA orgány reprezentace vysokých škol, Akademie věd České republiky a zástupci zaměstnavatelů v Radě hospodářské a sociální dohody České republiky. NAA při své hodnoticí činnosti respektuje standardy pro akreditace. Vymezení standardů je součástí zákona, detailněji budou vymezeny ve vyhlášce, kterou vydá ministerstvo (po předchozí konzultaci s reprezentací vysokých škol). K bodu 162 NAA předkládá ministerstvu podněty pro tvorbu obecně závazných právních předpisů, které se týkají její činnosti. Toto ustanovení se vztahuje zejména na podzákonné předpisy vydávané ministerstvem, které upravují oblast akreditací, obsah žádosti o akreditaci, standardy pro akreditaci, apod. Hodnocení prováděné NAA (podle § 84 odst. 1 písm. a), což může být i tzv. hodnocení pro zlepšení, staví na vlastním hodnocení vysoké školy prováděné v pravidelných intervalech, ale umožňuje se též, aby NAA ze závažných důvodů provedla mimořádné hodnocení. Upravuje se zmocňovací ustanovení pro vydání vyhlášky ministerstva, kterou stanoví podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci, standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci oblasti vzdělávání, standardy pro akreditaci studijního programu a standardy pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Tuto vyhlášku a její změny ministr podle § 92 projednává s orgány reprezentací vysokých škol. V souvislosti se zavedením institutu akreditace oblasti vzdělávání se doplňují rovněž možnosti postupu NAA v případě, že zjistí závažné nedostatky. Upřesňuje se, že účastníkem řízení o akreditacích je pouze vysoká škola, která je držitelem příslušné akreditace nebo žadatelem. Dále se upravuje postup při odvolání. Ministerstvo je odvolacím orgánem, ale navrhuje se, aby mohlo napadené rozhodnutí pouze potvrdit nebo zrušit a vrátit NAA k novému projednání a rozhodnutí. Tato změna se navrhuje z toho důvodu, že odborné kapacity schopné posoudit meritum věci budou soustředěné zejména v rámci NAA. Ministerstvo bude v odvolacím řízení zkoumat zejména to, zda v rámci řízení v první instanci byla dodržena zákonná práva účastníků a zda řízení probíhalo v souladu s právními předpisy. K bodům 163-172 písm. g) – Souvisí s novým pojetím akreditačních postupů. písm. j) – Navrhuje se, aby ministerstvo vedlo v elektronické podobě registr vysokých škol a, s ohledem na nové pojetí akreditací, rovněž registr uskutečňovaných studijních programů členěných podle oblastí vzdělávání a typů studijních programů (vč. evidence studijních oborů). Oficiální registr vysokých škol dnes neexistuje, v případech registru studijních programů se jedná o právní ukotvení dosavadního faktického stavu. písm. k) – Změny souvisí se změnami v §§ 70 – 77. písm. m) – Jedná se o legislativně-technickou změnu. písm. u) – Zpřesňuje se informační povinnost ministerstva vůči Ministerstvu zdravotnictví. písm. x) – Navrhuje se umožnit vybranému okruhu osob nahlížet do registru podle písm. k). písm. y) – souvisí se zavedením možnosti uložit sankce. Ministerstvo ukládá sankce za správní delikty. K bodu 173 Navrhuje se, aby přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání příslušným uznávacím orgánem (vysokou školou, ministerstvem, Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem obrany) podléhalo správnímu poplatku, a to s ohledem na náklady spojené s odborným posouzením obsahu vzdělání získaného v zahraničí. Přičemž v případě řízení prováděného veřejnou vysokou školou by poplatek byl příjmem veřejné vysoké školy, která
74
by mohla snížit jeho výši, stanovenou zákonem o správních poplatcích, či od jeho placení žadatele osvobodit. K bodu 174 Dosavadní ustanovení se zpřesňuje o uvedení konkrétních návrhů, kterých se ustanovení týká. Jedná se zejména o návrhy vyhlášky ministerstva, která stanoví podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci, standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci oblasti vzdělávání, standardy pro akreditaci studijního programu a standardy pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, vyhlášky, kterou ministerstvo stanoví postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení a návrh opatření ministerstva, kterým se stanoví pravidla pro poskytování příspěvku podle § 18 odst. 2 a 3 a § 18a (vč. úpravy sjednávání rámcových smluv o dlouhodobém státním financování vysoké školy). Reprezentace předkládá ministrovi návrhy kandidátů na členy Rady NAA, návrhy na zařazení osob do Seznamu hodnotitelů pro institucionální akreditaci a do Seznamu hodnotitelů pro oblasti vzdělávání a schvalují ministrův návrh na předsedu Rady NAA před jeho předložením vládě. K bodu 175 Navrhuje se doplnit do zákona chybějící ustanovení o správních deliktech a sankcích. Za správní delikt se uloží pokuta od 500 000 do 2 000 000 Kč. Řízení o správních deliktech probíhá podle správního řádu. K bodům 176-186 Jedná se o legislativně-technické změny související s přijetím nových právních předpisů, kterými se řídí speciálně státní vysoké školy. Dále dochází k zpřesnění formulací. Rovněž se doplňuje podmínka souhlasného stanoviska Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra v případě akreditací studijních programů zaměřených na přípravu odborníků pro bezpečnostní systém státu a občanů k obraně státu a pro bezpečnostní sbory, které budou uskutečňovat veřejné a soukromé vysoké školy. Dále se doplňuje oprávnění Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra navrhovat odborníky do seznamu hodnotitelů (souvisí s novým pojetím akreditačních procesů). K bodu 187 Souvisí se změnami v § 47. K bodu 188 S ohledem na charakter činnosti NAA se navrhuje její vynětí z působnosti obecných předpisů o kontrole. Návrh nemění rozsah působnosti ministerstva kontrolovat hospodaření s poskytnutými veřejnými prostředky na vysokých školách (veřejnosprávní kontroly). Rovněž působnost Nejvyššího kontrolního úřadu zůstává nezměněna. Pokud by měla NAA fungovat rovněž v režimu kontrolního řádu, znamenalo by to neúměrný nárůst administrativy jak pro vysoké školy, tak pro NAA. Zároveň by se umožňovalo NAA, aby mohla provádět na vysokých školách kontroly nejen ve věcech akreditací a hodnocení kvality, což není přijatelné. NAA tedy bude při výkonu své působnosti postupovat podle zákona o vysokých školách. Článek II S ohledem na rozsah navrhovaných změn platné právní úpravy se navrhují přechodná ustanovení a přechodná období.
75
Navrhuje se, aby do 30. června 2015 probíhala akreditační řízení podle dosavadních pravidel. Od 1. července 2015 žádosti o akreditace bude přijímat NAA a na akreditační řízení se vztahují nová pravidla. Poskytování příspěvku na základě rámcové smlouvy bude možné od 1. ledna 2016. Do období dvanácti let výkonu funkce člena Rady NAA se započítává i doba členství v Akreditační komisi. Další navrhovaná přechodná ustanovení zaručují, že se nové poplatky, vybírané případně vysokými školami za úkony spojené s habilitačním řízením či s řízením ke jmenování profesorem či za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání, budou vztahovat pouze na řízení zahájená po nabytí účinnosti novely zákona o vysokých školách, stejně jako poplatky vybírané za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání ministerstvem (popřípadě Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra). Rovněž řízení ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace se dokončí podle dosavadních předpisů. K Části druhé návrhu zákona (změna zákona o správních poplatcích) Článek III Navrhuje se zvýšit správní poplatek stanovený zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, za přijetí žádosti o udělení státního souhlasu právnické osobě působit jako soukromá vysoká škola (podle § 39 zákona o vysokých školách) – a to z nynějších 25 000 Kč na 100 000 Kč. Podáním žádosti se zahajuje správní řízení, jehož výsledkem může být „zřízení“ soukromé vysoké školy, resp. konstituování oprávnění právnické osoby působit jako soukromá vysoká škola. Současná výše správního poplatku však již neodpovídá reálné náročnosti prováděného správního řízení, které předchází vydání rozhodnutí, zejména zvýšeným nákladům ministerstva - státního orgánu udělujícího státní souhlas. Neúspěšní žadatelé nejen, že využívají opravného prostředku (rozkladu), ale žádosti podávají opakovaně (v průměru tři žádosti o udělení státního souhlasu ročně), což zvyšuje administrativní zatížení správního orgánu. Nezbytnou součástí posouzení žádostí je vypracovávání odborných posudků k řadě dokumentů (např. k návrhu studijních programů a zajištění jejich uskutečňování) a proto se zvyšuje zatížení i odborníků posuzujících podklady pro udělení akreditace a zvyšují se tak náklady na činnost jak správního orgánu (ministerstva), tak orgánu, který rozhoduje o akreditaci. Z tohoto důvodu je navrhováno zvýšení správního poplatku na 100 000 Kč. Navrhuje se nově zavést správní poplatek za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání. Dosavadní zákon o vysokých školách stanovení tohoto poplatku neumožňoval. Navrhovaná změna zákona o vysokých školách tuto možnost zavádí, a proto je třeba do zákona o správních poplatcích stanovit výši tohoto poplatku – navrhuje se 3 000 Kč. Navrhuje se tedy, aby přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání příslušným uznávacím orgánem (vysokou školou, ministerstvem, Ministerstvem vnitra nebo Ministerstvem obrany) podléhalo správnímu poplatku, a to s ohledem na náklady spojené s odborným posouzením obsahu vzdělání získaného v zahraničí. Přičemž v případě řízení prováděného veřejnou vysokou školou by poplatek byl příjmem veřejné vysoké školy, která by mohla snížit jeho výši, stanovenou zákonem o správních poplatcích, či od jeho placení žadatele osvobodit. Dále se za účelem odstranění nejasností při interpretaci sazebníku správních poplatků navrhuje zakotvit zvláštní ustanovení o poplatku za ověření (legalizaci) českých vysokoškolských dokladů o vzdělání, které nyní provádí ministerstvo.
76
Poznámka: K nově zavedenému správnímu poplatku za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání se doplňuje poznámka, která upravuje způsob hrazení poplatku pro případ, kdy je řízení o žádosti o uznání vedeno nikoliv ministerstvem (či Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra), ale veřejnou vysokou školou. Osvobození: Pro případy, kdy o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání rozhoduje veřejná vysoká škola, se zakotvuje možnost osvobození od poplatkové povinnosti – a to v případech, kdy tak stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. Článek IV Navrhované přechodné ustanovení k novele zákona o správních poplatcích zaručuje žadatelům, že poplatek za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání se bude vztahovat pouze na řízení, která budou zahájena po nabytí účinnosti novely zákona. Stejně tak zvýšení poplatku za přijetí žádosti o udělení státního souhlasu. K Části třetí návrhu zákona (změna zákona o veřejných výzkumných institucích) Článek V K bodům 2-4 Navrhuje se doplnit seznam možných zřizovatelů veřejných výzkumných institucí o veřejné vysoké školy, popř. o více veřejných vysokých škol. Navrhovaná úprava tak rozšíří možnosti případné transformace výzkumných ústavů. Dále se navrhují legislativně-technické změny, které s uvedenou změnou okruhu zřizovatelů souvisejí. K bodům 5-8 Návrh zavádí legislativní podklad pro převod působnosti zřizovatele na jiné subjekty, které jsou samy způsobilé být zřizovateli veřejných výzkumných institucí. Jako právní titul převodu se navrhuje veřejnoprávní smlouva (koordinační) podle správního řádu. Aby k rozhodování o tom, s kým zřizovatel uzavře smlouvu, nedocházelo svévolně, navrhuje se pro výběr vhodné smluvní strany řízení o výběru žádosti podle § 146 správního řádu. Zároveň se zavádí fikce, podle níž se nabyvatel okamžikem převodu považuje za zřizovatele. Tím implicitně vstupuje do role zřizovatele se všemi právy a povinnostmi s tím souvisejícími, včetně povinností vážících se k rejstříku veřejných výzkumných institucí. Dále se navrhují legislativnětechnické změny, které s uvedenou změnou okruhu zřizovatelů a převodem působnosti zřizovatele souvisejí.
77
IV.
Text novelizovaných zákonů nebo jejich částí v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
(K části první návrhu zákona)
Platné znění zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 48/2013 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ZÁKON o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ § 1 Úvodní ustanovení Vysoké školy jako nejvyšší článek vzdělávací soustavy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že: a) uchovávají a rozhojňují dosažené poznání a podle svého typu a zaměření pěstují činnost vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen „tvůrčí činnost“), b) umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace a přípravu pro výzkumnou práci a další náročné odborné činnosti, c) poskytují další formy vzdělávání a umožňují získávat, rozšiřovat, prohlubovat nebo obnovovat znalosti z různých oblastí poznání a kultury a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání, d) hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní, e) přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou a kulturní sférou, f) rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci jako podstatný rozměr svých činností, podporují společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí, vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických pracovníků a studentů. § 2 (1) Vysoká škola uskutečňuje akreditované studijní programy a programy celoživotního vzdělávání. Typ
2
vysokoškolské vzdělávací činnosti je určen typem uskutečňovaných akreditovaných studijních programů. Typy studijních programů jsou bakalářský, magisterský a doktorský. (2) Vysoká škola je právnickou osobou. (3) Vysoká škola je univerzitní nebo neuniverzitní. Označení "vysoká škola", popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy. Označení "univerzita", popřípadě z něho odvozené tvary slov mohou mít ve svém názvu pouze vysoké školy univerzitní. (4) Vysoká škola univerzitní může uskutečňovat všechny typy studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. (5) Vysoká škola neuniverzitní uskutečňuje bakalářské studijní programy a může též uskutečňovat magisterské studijní programy a v souvislosti s tím výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Vysoká škola neuniverzitní se nečlení na fakulty. (6) Typ vysoké školy je uveden v jejím statutu a musí být v souladu se stanoviskem Akreditační komise Národní akreditační agentury. (7) Vysoká škola je veřejná, soukromá nebo státní. Státní vysoká škola je vojenská nebo policejní. (8) Na vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysokých škol se mohou podílet i jiné právnické osoby, které se touto činností zabývají. (9) Nikdo kromě vysoké školy nemá právo přiznávat akademický titul, konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování profesorem, používat akademické insignie a konat akademické obřady. (10) Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a organizovat činnost politických stran a politických hnutí.1) § 3 Akademická obec vysoké školy Akademičtí pracovníci a studenti vysoké školy tvoří akademickou obec vysoké školy. § 4 Akademické svobody a akademická práva Na vysoké škole se zaručují tyto akademické svobody a tato akademická práva: a) svoboda vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování jejich výsledků, b) svoboda výuky spočívající především v její otevřenosti různým vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám a uměleckým směrům, c) právo učit se zahrnující svobodnou volbu zaměření studia v rámci studijních programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce, d) právo členů akademické obce volit zastupitelské akademické orgány, e) právo používat akademické insignie a konat akademické obřady. ČÁST DRUHÁ VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA A JEJÍ SOUČÁSTI
3
HLAVA I VEŘEJNÁ VYSOKÁ ŠKOLA § 5 Zřízení veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. (2) Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné veřejné vysoké školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem. (3) V případě zrušení veřejné vysoké školy podle odstavce 1 nebo sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy podle odstavce 2 zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází její majetek a závazky a které veřejné vysoké školy umožní dokončení vysokoškolského vzdělání studentům zrušené veřejné vysoké školy. § 6 (1) Do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména: a) vnitřní organizace, b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení, c) tvorba a uskutečňování studijních programů, d) hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy, d) e) organizace studia, e) f) rozhodování o právech a povinnostech studentů, f) g) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, g) h) pracovněprávní vztahy a určování počtu akademických pracovníků a ostatních zaměstnanců, h) i) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, i) j) spolupráce s jinými vysokými školami a právnickými osobami a zahraniční styky, j) k) ustavování samosprávných akademických orgánů vysoké školy, pokud tento zákon nestanoví jinak, k) l) hospodaření vysoké školy a nakládání s majetkem v souladu se zvláštními předpisy, l) m) stanovení výše poplatků spojených se studiem. , n) stanovení výše poplatků za úkony spojené s habilitačním řízením a s řízením ke jmenování profesorem. (2) Organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy. (3) Státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným.
4
§ 7 Orgány veřejné vysoké školy (1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné vysoké školy jsou a) akademický senát, b) rektor, c) vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada (dále jen "vědecká rada veřejné vysoké školy"), d) disciplinární komise. (2) Dalšími orgány veřejné vysoké školy jsou a) správní rada veřejné vysoké školy, b) kvestor. (3) Orgánem veřejné vysoké školy je rovněž rada pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy, pokud její působnost nevykonává v souladu s § 16a odst. 2 vědecká rada veřejné vysoké školy. Akademický senát veřejné vysoké školy § 8 (1) Akademický senát veřejné vysoké školy je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně jedenáct členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu veřejné vysoké školy volí ze svých řad členové akademické obce veřejné vysoké školy. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí. (2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů. (3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté. Je‐ li student zvolený do akademického senátu veřejné vysoké školy v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 9. Rektor nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby. (4) Zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy jsou veřejně přístupná. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Rektor, prorektor, předseda správní rady a jím pověřený člen správní rady mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost rektora je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu veřejné vysoké školy. § 9 (1) Akademický senát veřejné vysoké školy a) rozhoduje na návrh rektora o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení součástí vysoké školy, na základě souhlasného vyjádření orgánů nebo osob stanovených statutem jako vedoucí zaměstnanci vysoké školy
5
rozhoduje také o zřízení nebo zrušení společných pracovišť součástí vysoké školy, b) na návrh rektora nebo na základě postoupení předpisu akademickým senátem fakulty schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejich součástí, b) na návrh rektora, a v případě jednacího řádu akademického senátu vysoké školy na návrh člena nebo skupiny členů akademického senátu vysoké školy, schvaluje vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí, c) schvaluje návrh rámcové smlouvy o dlouhodobém státním financování vysoké školy (dále jen „rámcová smlouva“) s Českou republikou ‐ Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nebo dodatku k této smlouvě, předložený rektorem, c) d) schvaluje rozpočet vysoké školy předložený rektorem a kontroluje využívání finančních prostředků vysoké školy, d) e) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy předloženou předložené rektorem, e) f) schvaluje hodnocení činnosti vysoké školy předložené zprávu o hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy předloženou rektorem, f) g) schvaluje návrh rektora na jmenování a odvolání členů vědecké rady a ostatních členů vědecké rady a členů disciplinární komise veřejné vysoké školy, g) h) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech, které se neuskutečňují na fakultách, h) i) usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, i) j) schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti veřejné vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci (dále jen "dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy") po projednání ve vědecké radě předložený rektorem, j) k) na návrh rektora zruší vnitřní předpis, rozhodnutí nebo jiný úkon orgánu součásti veřejné vysoké školy anebo pozastaví jeho účinnost, pokud je tento vnitřní předpis, rozhodnutí nebo úkon v rozporu se zvláštními předpisy nebo vnitřními předpisy veřejné vysoké školy. (2) Akademický senát veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména a) k návrhům těch studijních programů, které se neuskutečňují na fakultách, b) k záměru rektora jmenovat nebo odvolat prorektory, c) k právním úkonům, které vyžadují souhlas správní rady veřejné vysoké školy podle § 15 odst. 1 písm. a) až d), d) k podnětům a stanoviskům správní rady veřejné vysoké školy podle § 15 odst. 3. (3) Návrhy podle odstavce 1 písm. c), d), e) a f) je akademický senát veřejné vysoké školy povinen zveřejnit nejméně dva týdny před jejich projednáváním způsobem, který umožňuje dálkový přístup. (3) (4) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. h) odstavce 1 písm. i) se akademický senát veřejné vysoké školy usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu veřejné vysoké školy; návrh na jeho odvolání odvolání rektora je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. § 10 Rektor
6
(1) V čele veřejné vysoké školy je rektor; jedná a rozhoduje ve věcech školy, pokud zákon nestanoví jinak. V případech, kdy zvláštní předpis předpokládá působnost statutárního orgánu, plní ji rektor. (2) Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministr"). (3) Funkční období rektora je čtyřleté. Funkci rektora může tatáž osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období. (4) Rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři. Prorektory jmenuje a odvolává rektor. (5) Mzdu rektora stanoví ministr. Vědecká rada veřejné vysoké školy § 11 (1) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jmenuje a odvolává rektor. (1) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor, který jmenuje ostatní členy vědecké rady; délku funkčního období může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (2) Členy vědecké rady veřejné vysoké školy jsou významní představitelé oborů, v nichž vysoká škola uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce této školy. (3) Předsedou vědecké rady veřejné vysoké školy je rektor. § 12 (1) Vědecká rada veřejné vysoké školy a) projednává dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy na návrh rektora návrh dlouhodobého záměru veřejné vysoké školy před jeho předložením akademickému senátu veřejné vysoké školy, b) schvaluje studijní programy, pokud jejich schválení nepatří do působnosti vědecké rady nebo umělecké rady fakulty (dále jen "vědecká rada fakulty") návrhy studijních programů, c) vykonává působnost v řízení ke jmenování profesorem a v habilitačním řízení v rozsahu stanoveném tímto zákonem. , d) projednává návrh vnitřního předpisu veřejné vysoké školy o standardech vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy předložený rektorem před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, e) projednává návrhy rektora na jmenování a odvolání členů rady pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy, pokud je zřízena, f) projednává návrh zprávy o hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy předložený rektorem před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, g) projednává návrh výroční zprávy o činnosti vysoké školy před předložením návrhu akademickému senátu veřejné vysoké školy, h) vykonává další působnost stanovenou statutem veřejné vysoké školy s výjimkou působnosti, která je
7
tímto zákonem svěřena akademickému senátu veřejné vysoké školy nebo správní radě veřejné vysoké školy. (2) Vědecká rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména k otázkám, které jí předloží rektor. § 13 Disciplinární komise veřejné vysoké školy (1) Členy disciplinární komise veřejné vysoké školy a jejího předsedu jmenuje rektor z řad členů akademické obce. Polovinu členů disciplinární komise tvoří studenti. (2) Funkční období členů disciplinární komise veřejné vysoké školy je nejvýše dvouleté. (3) Disciplinární komise veřejné vysoké školy projednává disciplinární přestupky studentů veřejné vysoké školy, pokud nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult, a předkládá návrh na rozhodnutí rektorovi. (4) Pokud jsou všichni studenti veřejné vysoké školy zapsáni na jejích fakultách, disciplinární komise veřejné vysoké školy se nezřizuje. Správní rada veřejné vysoké školy § 14 (1) Správní rada veřejné vysoké školy má nejméně devět členů, jejich počet musí být vždy dělitelný třemi. Členy správní rady veřejné vysoké školy po projednání s rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména představitelé veřejného života, územní samosprávy a státní správy. Členové správní rady nemohou být zaměstnanci dané veřejné vysoké školy. (2) Členové správní rady veřejné vysoké školy jsou jmenováni na dobu šesti let. Po prvním jmenování členů správní rady se losem určí jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech. V případě, že dojde k zániku funkce člena správní rady před uplynutím funkčního období podle odstavce 3 písm. b) až e), je nový člen správní rady jmenován pouze na zbytek funkčního období. (3) Funkce člena správní rady veřejné vysoké školy zaniká
a) uplynutím funkčního období, b) vzdáním se funkce, c) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, d) dnem vzniku neslučitelnosti funkcí podle odstavce 1, e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl člen správní rady veřejné vysoké školy odsouzen pro trestný čin nebo kterým byla omezena jeho svéprávnost. (3) (4) Zasedání správní rady veřejné vysoké školy svolává její předseda, a to nejméně dvakrát ročně. Rektor nebo v jeho zastoupení prorektor a kvestor má právo se zúčastnit zasedání správní rady. Rektor, prorektor, kvestor, předseda akademického senátu veřejné vysoké školy a jím pověřený člen akademického senátu veřejné vysoké školy mají právo se zúčastnit zasedání správní rady veřejné vysoké školy a mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost rektora je předseda správní rady povinen svolat mimořádné zasedání správní rady veřejné vysoké školy. Volbu předsedy, místopředsedů a způsob jednání správní rady veřejné vysoké školy upraví její statut, který schvaluje ministr. (5) O návrzích schvalovaných akademickým senátem veřejné vysoké školy, k nimž se po jejich schválení akademickým senátem veřejné vysoké školy vyžaduje schválení správní radou veřejné vysoké školy, musí správní rada rozhodnout do dvou týdnů ode dne postoupení schváleného návrhu akademickým
8
senátem správní radě; v případě, že správní rada v této lhůtě nerozhodne, platí, že s návrhem vyslovila souhlas. V případě, že s návrhem správní rada nesouhlasí, vrátí jej k novému projednání akademickému senátu veřejné vysoké školy; návrh je v takovém případě schválen bez potřeby dalšího následného schválení správní radou, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. Věta první a druhá se nevztahují na případy uvedené v § 15 odst. 1. § 15 (1) Správní rada veřejné vysoké školy vydává předchozí písemný souhlas a) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést nemovité věci, b) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést movité věci, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle zvláštního předpisu2) za hmotný majetek, c) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo, d) k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá založit jinou právnickou osobu, a k peněžitým a nepeněžitým vkladům do těchto a jiných právnických osob. (2) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje zejména a) k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy a k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor nebo ministr, b) k rozpočtu vysoké školy, c) k výroční zprávě o činnosti a výroční zprávě o hospodaření vysoké školy a k výsledkům hodnocení činnosti vysoké školy. (2) Správní rada veřejné vysoké školy po schválení v akademickém senátu vysoké školy a) projednává návrh rámcové smlouvy nebo návrh dodatku k této smlouvě předložený rektorem, b) projednává zprávu o hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy předloženou rektorem, c) schvaluje rozpočet vysoké školy, d) schvaluje dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy, e) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy. (3) Správní rada veřejné vysoké školy se vyjadřuje k dalším věcem, které jí k projednání předloží rektor; dává podněty a vyjadřuje stanoviska k činnosti veřejné vysoké školy, která zveřejňuje. (4) Při úplatném smluvním převodu movité věci podle odstavce 1 písm. b) se cena3) sjednává ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze movitou věc převést pouze ve veřejném zájmu nebo je‐li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí. (5) Správní rada veřejné vysoké školy právní úkon neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné vysoké školy nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění úkolů školy. (6) Vydání předchozího písemného souhlasu k právním úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. a) až d) je povinna správní rada veřejné vysoké školy oznámit do sedmi dnů od jeho vydání Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo"). (7) Právní úkony uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) jsou bez souhlasu správní rady veřejné vysoké
9
školy a bez oznámení ministerstvu podle odstavce 6 neplatné. (8) Správní rada veřejné vysoké školy dbá na zachování účelu, pro který byla veřejná vysoká škola zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na řádné hospodaření s jejím majetkem. (9) Činnost členů správní rady veřejné vysoké školy je úkonem v obecném zájmu.4) Těmto osobám poskytuje veřejná vysoká škola cestovní náhrady podle zvláštního předpisu;5) ministerstvo jim může poskytnout odměnu. (10) Na činnost členů správní rady veřejné vysoké školy se vztahují zvláštní předpisy.6) § 16 Kvestor (1) Kvestor řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a vystupuje jejím jménem za ni v rozsahu stanoveném opatřením rektora. (2) Kvestora jmenuje a odvolává rektor. § 16a Hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola si zřizuje radu pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy; členy této rady jmenuje a odvolává rektor. (2) Na veřejné vysoké škole, která nemá institucionální akreditaci, může působnost rady pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy vykonávat vědecká rada veřejné vysoké školy, stanoví‐li tak statut veřejné vysoké školy. (3) Výsledky pravidelného hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy a přijatá opatření k odstranění případných zjištěných nedostatků vysoká škola zveřejňuje a informuje o nich Národní akreditační agenturu. (4) Standardy hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy se rozumí soubor pravidel, kterými se řídí orgány veřejné vysoké školy při vnitřním hodnocení a zajišťování kvality. Standardy hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality upravují zejména a) činnost rady pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy, b) postupy, kterými vysoká škola hodnotí a zajišťuje kvalitu vzdělávací a tvůrčí činnosti. (4) Standardy hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy jsou stanoveny vnitřním předpisem veřejné vysoké školy. § 17 Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy (1) Vnitřními předpisy veřejné vysoké školy jsou a) statut veřejné vysoké školy, b) volební a jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy, c) vnitřní mzdový předpis,7)
10
d) jednací řád vědecké rady veřejné vysoké školy, e) řád výběrového řízení pro obsazování míst akademických pracovníků, f) studijní a zkušební řád, g) stipendijní řád, h) disciplinární řád pro studenty, i) standardy hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy, j) jednací řád akademického senátu veřejné vysoké školy, i) k) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy. Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy uvedené v písmenech b) až k) musejí být v souladu se statutem veřejné vysoké školy. (2) Statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména a) název, sídlo a typ vysoké školy, b) právní předchůdce, c) podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek, d) podmínky studia cizinců, e) vymezení obsahu, podmínek a četnosti hodnocení činnosti vysoké školy, f) e) organizační strukturu, g) f) ustanovení o poplatcích spojených se studiem, h) g) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů, i) h) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy. § 18 Rozpočet veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola sestavuje rozpočet na kalendářní rok a hospodaří podle něj. Rozpočet veřejné vysoké školy nesmí být sestavován jako deficitní. (2) Příjmy rozpočtu veřejné vysoké školy jsou zejména: a) příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost (dále jen "příspěvek")8), b) podpora výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu8e), c) dotace ze státního rozpočtu (dále jen "dotace"), d) poplatky spojené se studiem,
11
e) výnosy z majetku, f) jiné příjmy nebo jiné příspěvky než uvedené v písmenu a) ze státního rozpočtu, ze státních fondů, z Národního fondu a z rozpočtů obcí a krajů, g) výnosy z doplňkové činnosti, h) příjmy z darů a dědictví. (3) Veřejná vysoká škola má nárok na příspěvek podle odstavce 2 písm. a), a to minimálně ve výši dohodnuté v rámcové smlouvě, byla‐li smlouva uzavřena. Pro stanovení výše příspěvku podle odstavce 2 písm. a) je rozhodný typ a finanční náročnost akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, počet studentů a dosažené výsledky ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnost. Pro výši příspěvku je též rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol vypracovaný ministerstvem a jeho každoroční aktualizace (dále jen "dlouhodobý záměr ministerstva"). Veřejné vysoké škole přísluší záloha na příspěvek stanovená na základě rozhodných údajů podle stavu k 31. říjnu předchozího kalendářního roku. Příspěvek je z rozpočtové kapitoly poskytován podle obecných předpisů pro poskytování prostředků státního rozpočtu pro dotace8a), pokud tento zákon nestanoví jinak. (4) Ministerstvo rozhodnutím stanoví, zda poskytovaný příspěvek nebo dotace je účastí státního rozpočtu na financování programu8b), přičemž příspěvek nebo dotace na stavbu8c) je vždy, s výjimkou její údržby a oprav, účastí státního rozpočtu na financování programu, je‐li vyšší než 10 000 000 Kč. (5) Veřejná vysoká škola má nárok na dotaci na rozvoj vysoké školy. Veřejné vysoké škole se může poskytnout dotace zejména na ubytování a stravování studentů. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu8d) a zvláštními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje8e). Pro výši dotací je rozhodný dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a dlouhodobý záměr ministerstva. (6) (5) Veřejná vysoká škola zřizuje tyto fondy: a) rezervní fond určený zejména na krytí ztrát v následujících účetních obdobích, b) fond reprodukce investičního majetku, c) stipendijní fond, d) fond odměn, e) fond účelově určených prostředků, f) fond sociální, g) fond provozních prostředků. (7) (6) Fondy veřejné vysoké školy uvedené v odstavci 6 v odstavci 5 písm. a), b), d) a g) jsou vytvářeny ze zisku, není‐li výslovně stanoveno jinak; fond reprodukce investičního majetku a fond provozních prostředků též ze zůstatku příspěvků podle odstavce 2 písm. a) k 31. prosinci běžného roku, fond reprodukce investičního majetku též z odpisů hmotného a nehmotného majetku9). Zdroji stipendijního fondu jsou převody poplatků za studium podle § 58 odst. 7 a převody daňově uznatelných výdajů podle zvláštního předpisu9a). Veřejná vysoká škola může rozdělovat do fondů zisk po zdanění pouze v případě, že byla uhrazena případná ztráta z minulých období. Zůstatky fondů k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. Použití prostředků fondů uvedených v odstavci 6 v odstavci 5 písm. a) až d), f) a g) a podmínky převodu prostředků mezi fondy uvedenými v odstavci 6 v odstavci 5 písm. a), b), d) a g) upravuje
12
vnitřní předpis veřejné vysoké školy; veřejná vysoká škola je povinna zajistit, aby prostředky fondů vytvořené převodem zůstatku příspěvku podle věty první použila pouze na financování své činnosti, kterou se neúčastní hospodářské soutěže na společném trhu ani ji nemůže touto činností ovlivnit. (8) (7) Podmínky tvorby a užití fondů stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy tak, aby prostředky získané ze zisku pocházejícího z provádění základního výzkumu, aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje a šíření jejich výsledků prostřednictvím výuky, publikování nebo převodem technologií, které byly podpořeny z veřejných prostředků, byly využity zpětně pouze na tyto činnosti, nebo na šíření jejich výsledků nebo na výuku. (9) (8) Fond účelově určených prostředků vytváří veřejná vysoká škola z: a) účelově určených darů, s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, b) účelově určených peněžních prostředků ze zahraničí, c) účelově určených veřejných prostředků, včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou vysokou školou použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty. (10) (9) Účelově určené prostředky podle odstavce 9 písm. c) odstavce 8 písm. c) může veřejná vysoká škola převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné vysoké škole na jednotlivé projekty výzkumu, experimentálního vývoje a inovací či výzkumné záměry v daném kalendářním roce; v případě jiné podpory z veřejných prostředků do výše 5 % objemu této podpory poskytnuté veřejné vysoké škole v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná vysoká škola písemně oznámí jejich poskytovateli. (11) (10) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná vysoká škola použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty. (12) (11) Sociální fond je tvořen základním přídělem na vrub nákladů veřejné vysoké školy do výše 2 % z ročního objemu nákladů veřejné vysoké školy zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. (13) (12) Prostředky rozpočtu se používají pouze na financování činností, pro které byla veřejná vysoká škola zřízena, a na financování doplňkové činnosti podle § 20 odst. 2. § 18a Poskytování příspěvku (1) O poskytnutí příspěvku podle § 18 odst. 2 písm. a) rozhoduje ministerstvo rozhodnutím na základě žádosti veřejné vysoké školy. (1) Příspěvek se poskytuje na základě rámcové smlouvy nebo na základě rozhodnutí ministerstva podle odstavce 3. (2) Rámcová smlouva se uzavírá na dobu tří let, a to v kalendářním roce, ve kterém vysoká škola rámcovou smlouvu uzavírá poprvé anebo v roce, který je posledním rokem účinnosti dosavadní rámcové smlouvy nebo v roce, pro který rámcová smlouva nebyla dosud uzavřena. Na příslušný kalendářní rok se stanoví příspěvek formou rozhodnutí v souladu s rámcovou smlouvou. Rámcová smlouva se řídí ustanoveními o veřejnoprávní smlouvě podle jiného právního předpisu28). (3) Nesjedná‐li veřejná vysoká škola rámcovou smlouvu před začátkem kalendářního roku, pro který není poskytování příspěvku rámcovou smlouvou sjednáno, přizná ministerstvo vysoké škole příspěvek pro následující kalendářní rok svým rozhodnutím; v takovém případě však bude výše příspěvku pro následující
13
kalendářní rok o 10% nižší než výše příspěvku poskytnutého vysoké škole v daném kalendářním roce (2) (4) Ministerstvo v rozhodnutí uvede účel, na který je příspěvek určen, výši poskytované částky. Ministerstvo může rovněž stanovit další podmínky a povinnosti podle povahy účelu, na který je příspěvek poskytnut, nebo podle akreditovaného studijního programu, na jehož uskutečňování je příspěvek určen. Pro ostatní náležitosti rozhodnutí se použijí přiměřeně ustanovení zvláštního zákona pro vydání rozhodnutí o poskytování dotací ze státního rozpočtu9b) a pro rozhodování o odnímání dotací9c). Příspěvek ministerstvo poskytne převodem ze svého účtu na bankovní účet veřejné vysoké školy. (3) (5) Ministerstvo vede evidenci poskytnutých příspěvků. (4) (6) Veřejná vysoká škola je povinna čerpat a používat příspěvek v souladu s účelem, jehož má být dosaženo, a podle zvláštních právních předpisů upravujících účetnictví. Zůstatky příspěvku na konci každého kalendářního roku veřejná vysoká škola převede pro další kalendářní roky do svých fondů podle § 18 odst. 7. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rozhodnutím odejme, pokud jej čerpá v rozporu se zákonem nebo v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí příspěvku. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rovněž rozhodnutím odejme, pokud zanikl akreditovaný studijní program, na jehož uskutečňování byl příspěvek poskytnut, nebo pokud se poskytnutý příspěvek dostal do rozporu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy (§12). (6) Veřejná vysoká škola je povinna čerpat a používat příspěvek v souladu s účelem, jehož má být dosaženo, a podle jiných právních předpisů upravujících účetnictví. Zůstatky příspěvku na konci každého kalendářního roku veřejná vysoká škola převede pro další kalendářní roky do svých fondů podle § 18 odst. 6. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rozhodnutím zkrátí nebo odejme, pokud jej veřejná vysoká škola čerpá v rozporu se zákonem nebo v rozporu s rámcovou smlouvou nebo v rozporu s rozhodnutím o poskytnutí příspěvku. Ministerstvo příspěvek veřejné vysoké škole rozhodnutím odejme, pokud zanikl akreditovaný studijní program, na jehož uskutečňování byl příspěvek poskytnut. Ministerstvo je povinno uzavřít rámcovou smlouvu s veřejnou vysokou školou, která má akreditovaný nejméně jeden studijní program a tento program začala uskutečňovat, nebo má akreditovanou nejméně jednu oblast vzdělávání a začala uskutečňovat nejméně jeden studijní program v této oblasti, pokud vysoká škola bude souhlasit s pravidly pro poskytování příspěvku podle odstavců 1 až 8. Pravidla pro stanovení výše příspěvku ministerstvo zveřejní způsobem, který umožňuje dálkový přístup. (5) (7) Za vypořádání příspěvku se státním rozpočtem v příslušném rozpočtovém roce se považuje jeho vyčerpání v souladu s tímto zákonem a se zvláštním zákonem upravujícím rozpočtová pravidla, převedení do fondů podle § 18 odst. 7 § 18 odst. 6 pro další kalendářní rok nebo odejmutí příspěvku. (6) (8) Na řízení o vydání rozhodnutí o poskytnutí příspěvku a na řízení o jeho odnětí se nevztahuje správní řád. § 19 Majetek veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola vlastní majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena a k činnostem, které vykonává v doplňkové činnosti podle § 20. Majetkem veřejné vysoké školy jsou věci, byty a nebytové prostory, práva a jiné majetkové hodnoty. (2) O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. V případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) rozhoduje rektor po předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy. (3) Veřejná vysoká škola může nabývat pouze cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil a nebo cenné papíry obchodní společnosti, do které veřejná vysoká škola vložila majetek.
14
§ 20 Hospodaření veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem. (2) V doplňkové činnosti veřejná vysoká škola vykonává za úplatu činnost navazující na její vzdělávací a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo činnost sloužící k účinnějšímu využití lidských zdrojů a majetku. Doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena. (3) Veřejná vysoká škola není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti. Veřejná vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu, poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3 a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 4 a poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3. Podmínkou peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním předpisem veřejné vysoké školy. (4) Stát neručí za závazky veřejné vysoké školy. (5) Veřejná vysoká škola účtuje v soustavě podvojného účetnictví, ve kterém je povinna důsledně oddělit náklady a výnosy spojené s doplňkovou činností. V ostatním platí pro veřejnou vysokou školu obecné předpisy o účetnictví.10) (6) Za účelné využívání příspěvků a dotací a za vypořádání dotací se státním rozpočtem a za řádné hospodaření s majetkem veřejné vysoké školy je ministrovi odpovědný rektor. § 21 Další povinnosti veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola je povinna a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr opatřením zveřejněném ve Věstníku ministerstva, b) vypracovat, projednat s ministerstvem a zveřejnit dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr, c) zveřejňovat způsobem, který umožňuje dálkový přístup, uzavřenou rámcovou smlouvu a její dodatky, c) d) poskytovat Akreditační komisi a ministerstvu a Národní akreditační agentuře a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost a pro statistické účely podle tohoto zákona, d) e) poskytovat uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi, e) f) činit všechna dostupná opatření pro vyrovnání příležitostí studovat na vysoké škole, f) g) činit vhodná opatření pro studium rodičů, a to po dobu, po kterou by jinak trvala jejich mateřská či rodičovská dovolená11a) (dále jen „uznaná doba rodičovství”), g) h) provádět pravidelně hodnocení činnosti vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky,
15
h) i) na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje včetně jejich typu, členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, s uvedením fakulty, je‐li studijní program nebo obor, ve kterém je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, akreditován na fakultě. i) na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje, včetně jejich typu a profilu, jejich případné členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, s uvedením fakulty, je‐li studijní program nebo obor, ve kterém je oprávněna konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, uskutečňován na fakultě. (2) Výroční zpráva o činnosti veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné: a) přehled činností vykonávaných v kalendářním roce, b) výsledky hodnocení činnosti vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy, c) změny vnitřních předpisů a změny v orgánech vysoké školy, k nimž došlo v průběhu roku, d) další údaje stanovené správní radou veřejné vysoké školy. (3) Výroční zpráva o hospodaření veřejné vysoké školy obsahuje mimo jiné: a) roční účetní závěrku a zhodnocení základních údajů v ní obsažených, b) výrok auditora k roční účetní závěrce, pokud byla auditorem ověřena, c) přehled o peněžních příjmech a výdajích, d) přehled rozsahu příjmů a výnosů v členění podle zdrojů, e) vývoj a konečný stav fondů, f) stav a pohyb majetku a závazků, g) úplný objem nákladů v členění na náklady pro plnění činností doplňkových a ostatních. (4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření, dlouhodobý záměr veřejné vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti veřejné vysoké školy musí být veřejně přístupné. HLAVA II SOUČÁSTI VEŘEJNÉ VYSOKÉ ŠKOLY § 22 Členění veřejné vysoké školy (1) Veřejná vysoká škola se může členit na tyto součásti: a) fakulty, b) vysokoškolské ústavy, c) jiná pracoviště pro vzdělávací a výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost nebo pro poskytování informačních služeb,
16
d) účelová zařízení pro kulturní a sportovní činnost, pro ubytování a stravování zejména členů akademické obce nebo k zajišťování provozu školy. (2) Vnitřní předpisy součástí musí být v souladu s vnitřními předpisy veřejné vysoké školy. Díl 1 Fakulta § 23 Fakulta (1) Fakulta uskutečňuje nejméně jeden akreditovaný studijní program a vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. (2) Na fakultě se ustavuje samosprávný zastupitelský akademický orgán. Fakulta má právo používat vlastní akademické insignie a konat akademické obřady. (3) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. Toto rozhodnutí je podmíněno předchozím stanoviskem Akreditační komise . § 24 Práva fakulty (1) Fakulta má právo určovat vnitřní organizaci fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak. (1) (2) Orgány fakulty mají právo rozhodovat nebo jednat jménem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty za veřejnou vysokou v rozsahu stanoveném statutem veřejné vysoké školy nebo jiným vnitřním předpisem veřejné vysoké školy v těchto věcech týkajících se fakulty: a) provádění hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality fakulty, a) b) tvorba a uskutečňování studijních programů, b) c) zaměření a organizace vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, c) d) pracovněprávní vztahy, d) e) habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem, e) f) zahraniční styky a aktivity, f) g) ustavování samosprávných akademických orgánů fakulty a vnitřní organizace fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak, g) h) g) nakládání s přidělenými finančními prostředky, h) i) h) doplňková činnost a nakládání s prostředky získanými z této činnosti. (2) (3) Orgány fakulty rozhodují v dalších věcech veřejné vysoké školy, pokud jim rozhodování o nich svěří statut veřejné vysoké školy. § 25 Orgány fakulty
17
(1) Samosprávnými akademickými orgány fakulty jsou a) akademický senát fakulty, b) děkan, c) vědecká rada fakulty, c) vědecká rada nebo umělecká rada fakulty (dále jen „vědecká rada fakulty“), d) disciplinární komise fakulty. (2) Dalším orgánem fakulty je tajemník. (3) Akademickou obec fakulty tvoří akademičtí pracovníci působící na této fakultě a studenti zapsaní na této fakultě. Akademický senát fakulty § 26 (1) Akademický senát fakulty je jejím samosprávným zastupitelským akademickým orgánem. Má nejméně devět členů, z toho nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu tvoří studenti. Členy akademického senátu fakulty volí ze svých řad členové akademické obce fakulty. Volby jsou přímé, s tajným hlasováním. Vnitřní předpis fakulty stanoví zejména počet členů akademického senátu, způsob jejich volby a způsob volby předsedy akademického senátu, orgány akademického senátu a jejich ustavování a důvody zániku členství v akademickém senátu a případnou neslučitelnost členství v akademickém senátu s výkonem jiných funkcí. (2) Členství v akademickém senátu je neslučitelné s funkcí rektora, prorektorů, děkanů a proděkanů. (3) Funkční období jednotlivých členů akademického senátu fakulty je nejvýše tříleté. Je‐li student zvolený do akademického senátu fakulty v průběhu svého funkčního období přijat do jiného, bezprostředně navazujícího studijního programu, může vnitřní předpis veřejné vysoké školy stanovit podmínky, za kterých jeho členství v akademickém senátu fakulty nezaniká. Funkční období všech členů akademického senátu fakulty skončí, jestliže akademický senát po dobu šesti měsíců nekoná podle § 27. Děkan nejpozději do 30 dnů vyhlásí nové volby. (4) Zasedání akademického senátu fakulty jsou veřejně přístupná. Děkan nebo v jeho zastoupení proděkan má právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádá. Děkan, proděkan, rektor, prorektor a předseda akademického senátu veřejné vysoké školy mají právo vystoupit na zasedání, kdykoliv o to požádají. Na žádost děkana je předseda akademického senátu povinen bezodkladně svolat mimořádné zasedání akademického senátu fakulty. § 27 (1) Akademický senát fakulty a) na návrh děkana rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakultních pracovišť, b) na návrh děkana schvaluje návrh vnitřních předpisů fakulty a postupuje je ke schválení akademickému senátu vysoké školy, b) na návrh děkana, a v případě jednacího řádu akademického senátu fakulty na návrh akademického senátu fakulty, schvaluje návrhy vnitřních předpisů fakulty a postupuje je prostřednictvím rektora ke schválení akademickému senátu vysoké školy,
18
c) schvaluje rozdělení finančních prostředků fakulty předložené děkanem a kontroluje jejich využívání, d) schvaluje výroční zprávu o činnosti a výroční zprávu o hospodaření fakulty předloženou předložené děkanem, e) schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních programech uskutečňovaných na fakultě, f) schvaluje návrh děkana na jmenování a odvolání členů vědecké rady fakulty a ostatních členů vědecké rady fakulty a členů disciplinární komise fakulty, g) usnáší se o návrhu na jmenování děkana, popřípadě navrhuje jeho odvolání z funkce, h) na návrh děkana schvaluje dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy po projednání ve vědecké radě fakulty. (2) Akademický senát fakulty se vyjadřuje zejména a) k návrhům studijních programů uskutečňovaných na fakultě, b) k záměru děkana jmenovat nebo odvolat proděkany. (3) O návrzích zejména podle odstavce 1 písm. g) se akademický senát fakulty usnáší tajným hlasováním. Návrh na jmenování děkana je přijat, jestliže se pro něj vyslovila nadpoloviční většina všech členů akademického senátu fakulty; návrh na jeho odvolání je přijat, jestliže se pro něj vyslovily nejméně tři pětiny všech členů akademického senátu. § 28 Děkan (1) V čele fakulty je děkan; jedná a rozhoduje ve věcech fakulty, pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Děkana jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu fakulty rektor. (3) Rektor může odvolat děkana z vlastního podnětu, a to pouze po předchozím vyjádření akademického senátu fakulty a se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy v případě, kdy děkan závažným způsobem neplní své povinnosti nebo závažným způsobem poškozuje zájem vysoké školy nebo fakulty. (4) Funkční období děkana je čtyřleté. Funkci děkana může tatáž osoba vykonávat na téže fakultě nejvýše dvě po sobě bezprostředně jdoucí funkční období. (5) Děkana zastupují v jím určeném rozsahu proděkani. Proděkany jmenuje a odvolává děkan. Vědecká rada fakulty § 29 (1) Členy vědecké rady fakulty jmenuje a odvolává děkan. (1) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan, který jmenuje ostatní členy vědecké rady; délku funkčního období může stanovit vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (2) Členové vědecké rady fakulty jsou významní představitelé oborů, v nichž fakulta uskutečňuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Nejméně jedna třetina členů jsou jiné osoby než členové akademické obce veřejné vysoké školy, jejíž je fakulta součástí.
19
(3) Předsedou vědecké rady fakulty je děkan.
§ 30 (1) Vědecká rada fakulty a) projednává dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti fakulty návrh dlouhodobého záměru vzdělávací a tvůrčí činnosti fakulty a jeho aktualizace vypracovaný v souladu s dlouhodobým záměrem veřejné vysoké školy, b) schvaluje studijní programy projednává návrhy studijních programů, které mají být uskutečňovány na fakultě, c) vykonává působnost v habilitačním řízení a v řízení ke jmenování profesorem v rozsahu stanoveném tímto zákonem. (2) Vědecká rada fakulty se vyjadřuje zejména k otázkám, které jí předloží děkan. § 31 Disciplinární komise fakulty (1) Členy disciplinární komise fakulty a jejího předsedu jmenuje děkan z řad členů akademické obce fakulty. Polovinu členů disciplinární komise fakulty tvoří studenti. (2) Funkční období členů disciplinární komise fakulty je nejvýše dvouleté. (3) Disciplinární komise fakulty projednává disciplinární přestupky studentů zapsaných na fakultě a předkládá návrh na rozhodnutí děkanovi. § 32 Tajemník (1) Tajemník řídí hospodaření a vnitřní správu fakulty v rozsahu stanoveném opatřením děkana. (2) Tajemníka jmenuje a odvolává děkan. § 33 Vnitřní předpisy fakulty (1) Vnitřní předpisy fakulty upravují záležitosti fakulty spadající do její samosprávné působnosti a její vztah k veřejné vysoké škole, pokud nejsou upraveny zákonem. (2) Vnitřními předpisy fakulty jsou a) statut fakulty, b) volební a jednací řád akademického senátu fakulty, c) jednací řád akademického senátu fakulty, c) d) jednací řád vědecké rady fakulty, d) e) disciplinární řád pro studenty, e) f) další předpisy, pokud tak stanoví statut fakulty.
20
(3) Na obsah statutu fakulty se vztahuje přiměřeně § 17 odst. 2. (4) Vnitřní předpisy teologických fakult se předkládají ke schválení akademickému senátu vysoké školy po jejich schválení příslušnou církví nebo náboženskou společností, pokud je povinnost schválení zakotvena ve vnitřních předpisech této církve nebo náboženské společnosti. Díl 2 Vysokoškolský ústav § 34 (1) Vysokoškolský ústav vykonává vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost a může se podílet na uskutečňování akreditovaných studijních programů nebo jejich částí. (2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského ústavu rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. (3) V čele vysokoškolského ústavu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor. (4) Ředitel vysokoškolského ústavu je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy za veřejnou vysokou školu pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy. (5) Ředitel vysokoškolského ústavu jmenuje se souhlasem akademického senátu veřejné vysoké školy vědeckou radu nebo uměleckou radu nebo na neuniverzitní škole akademickou radu vysokoškolského ústavu (dále jen "vědecká rada vysokoškolského ústavu"), pro kterou platí § 29 a 30 přiměřeně. Díl 3 Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek § 35 (1) Vysokoškolský zemědělský nebo lesní statek je pracoviště veřejné vysoké školy, kde se uskutečňuje praxe studentů studijních programů v oblasti zemědělství, veterinárního lékařství a hygieny nebo lesnictví a v návaznosti na tyto studijní programy se vykonává výzkumná nebo vývojová činnost. (2) O zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku rozhoduje na návrh rektora akademický senát veřejné vysoké školy. (3) V čele vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je ředitel, kterého jmenuje a odvolává rektor. (4) Ředitel vysokoškolského zemědělského nebo lesního statku je oprávněn jednat jménem veřejné vysoké školy za veřejnou vysokou školu pouze ve věcech, o nichž to stanoví vnitřní předpis této školy. HLAVA III PŮSOBNOST MINISTERSTVA § 36 (1) Vnitřní předpisy veřejné vysoké školy podléhají registraci ministerstvem. Žádost o registraci podává ministerstvu rektor. (2) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 90 dnů ode dne jejího předložení. Je‐li žádosti vyhověno, vyznačí registraci ministerstvo na stejnopisu registrovaného vnitřního předpisu. Rozhodnutí o registraci se nevydává.
21
(3) Odporuje‐li vnitřní předpis veřejné vysoké školy zákonu nebo jinému právnímu předpisu, ministerstvo žádost o registraci rozhodnutím zamítne. (4) Vnitřní předpis nabývá platnosti registrací. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 platí i pro změny vnitřních předpisů. § 37 Je‐li některé opatření veřejné vysoké školy nebo její součásti v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví‐li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. § 38 (1) Jestliže veřejná vysoká škola nebo její součást a) neustavila některý ze svých samosprávných orgánů, b) nepřijala vnitřní předpisy, které je povinna podle tohoto zákona přijmout, c) nemá akreditován žádný studijní program nebo má pozastavenou akreditaci všech studijních programů, d) vykazuje ve svém hospodaření závažné nedostatky ohrožující plnění jejích úkolů, nebo e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem, může ministerstvo omezit výkon působnosti orgánů veřejné vysoké školy nebo její součásti, popřípadě může veřejné vysoké škole nebo její součásti výkon této působnosti odejmout. (2) Při rozhodování o obsahu omezení nebo o odnětí výkonu působnosti se vychází ze závažnosti nedostatků a z charakteru a rozsahu způsobené nebo hrozící újmy. Omezení se provede v rozsahu potřebném ke zjednání nápravy. (3) Jestliže se opatření podle odstavce 1 týká orgánů veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na ministerstvo nebo na veřejnou vysokou školu, kterou ministerstvo výkonem této působnosti po vzájemné dohodě pověří. Týká‐li se opatření podle odstavce 1 orgánů součásti veřejné vysoké školy, přechází působnost těchto orgánů na rektora. (4) Nevylučuje‐li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit veřejnou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 1 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (5) Pominou‐li důvody, pro které bylo rozhodnuto o opatření podle odstavce 1, ministerstvo přijaté opatření zruší. ČÁST TŘETÍ SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA § 39 Státní souhlas (1) Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo udělilo státní souhlas. (2) Oprávnění soukromé vysoké školy je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce.
22
(2) Oprávnění působit jako soukromá vysoká škola je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce, s výjimkou případů uvedených v odstavcích 11 a 12. (3) Na žádost zřizovatelů nebo zakladatelů může ministerstvo vydat státní souhlas i před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního nebo jiného rejstříku (dále jen "rejstřík"), jedná‐li se o právnickou osobu zapisovanou do rejstříku, jestliže je prokázáno, že tato právnická osoba byla zřízena nebo založena. Tato právnická osoba je povinna předložit ministerstvu výpis z rejstříku ve lhůtě do 15 dnů od doručení příslušného dokladu o zápisu do rejstříku. Státní souhlas nabývá účinnosti vznikem právnické osoby. (4) Žádost o udělení státního souhlasu obsahuje a) název, sídlo a typ vysoké školy, b) právní formu právnické osoby a statutární orgán, c) dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy (dále jen „dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy"), d) údaje o finančním, materiálním, personálním a informačním zajištění personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení činnosti soukromé vysoké školy, e) návrhy studijních programů, f) návrh vnitřních předpisů upravujících organizaci a činnost soukromé vysoké školy a postavení členů akademické obce. (5) Žadatel je povinen údaje uvedené v žádosti doložit. (6) Jsou‐li případné nedostatky vady žádosti podle odstavce 4 odstranitelné, vyzve ministerstvo žadatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil, a řízení přeruší. V případě, že žadatel vady ve stanovené lhůtě neodstraní, rozhodne ministerstvo ve věci na základě původních podkladů. (7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 150 dnů ode dne jejího doručení. Před rozhodnutím si ministerstvo vyžádá stanovisko Akreditační komise k návrhům studijních programů. (7) Ministerstvo rozhodne o žádosti do 120 dnů ode dne jejího doručení. Udělení státního souhlasu samo o sobě nezakládá nárok na udělení institucionální akreditace, akreditace oblasti vzdělávání, akreditace studijního programu a akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. (8) Ministerstvo státní souhlas neudělí, jestliže a) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko alespoň k jednomu předloženému studijnímu programu, a) Národní akreditační agentura nevydala souhlasné stanovisko k udělení státního souhlasu, b) zjistí, že nejsou předpoklady pro řádné zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, nebo činnosti, c) návrh vnitřních předpisů je v rozporu se zákony nebo jinými právními předpisy, nebo d) právnická osoba žádající o udělení státního souhlasu byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného působení jako vysoká škola, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace státního souhlasu, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu27); žádost o
23
vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (9) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o akreditaci příslušných studijních programů a o registraci vnitřních předpisů.
(10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže soukromá vysoká škola nezahájí vzdělávací činnost do dvou let od nabytí jeho právní moci. (9) Pokud ministerstvo udělí státní souhlas, rozhodne také o registraci vnitřních předpisů. V případě, že ministerstvo státní souhlas neudělí, může žadatel podat novou žádost o udělení státního souhlasu nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o neudělení státního souhlasu. (10) Státní souhlas pozbude platnosti, jestliže soukromá vysoká škola do dvou let od nabytí jeho právní moci nezíská akreditaci a nezahájí uskutečňování alespoň jednoho studijního programu. (11) Zrušuje‐li se právnická osoba, mající státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, změnou právní formy anebo fúzí podle jiného právního předpisu (dále jen „přeměna“) s jinou nebo jinými právnickými osobami majícími státní souhlas působit jako soukromá vysoká škola, přechází účinností přeměny oprávnění zanikající právnické osoby působit jako soukromá vysoká škola, její platné akreditace studijních programů (včetně případných omezení či pozastavení akreditace podle § 85) i její studenti akreditovaných studijních programů na nástupnickou právnickou osobu, má–li tato své sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie nebo byla‐li zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie. (12) Má‐li akreditace studijního programu, která přechází na nástupnickou právnickou osobu podle odstavce 11, různou dobu platnosti, platí ode dne účinnosti přeměny delší z nich; před uplynutím této platnosti akreditace studijního programu může nástupnická právnická osoba požádat o její prodloužení podle § 80 odst. 2. Vznikla‐li nástupnická soukromá vysoká škola změnou právní formy anebo splynutím podle odstavce 11, je povinna do čtrnácti dnů po svém vzniku požádat ministerstvo o registraci vnitřních předpisů. (13) Ustanovení odstavce 11 o přechodu akreditace studijních programů zanikající právnické osoby na nástupnickou právnickou osobu se nevztahuje na přechod institucionální akreditace, akreditace oblasti vzdělávání a akreditací habilitačních řízení a řízení ke jmenování profesorem. § 40 Financování soukromé vysoké školy (1) Právnická osoba, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a vědeckou nebo výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou a další tvůrčí činnost. (2) Ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké škole působící jako obecně prospěšná společnost12) dotaci na uskutečňování akreditovaných studijních programů a programů celoživotního vzdělávání, s nimi spojenou vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další a s nimi spojenou tvůrčí činnost. Soukromé vysoké škole může ministerstvo poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e), podle § 91 odst. 3. Podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu. (3) Výše dotací podle odstavce 2 se určuje na základě dlouhodobého záměru soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizace, dlouhodobého záměru ministerstva, typu a finanční náročnosti akreditovaných studijních programů, počtu studentů a dosažených výsledků ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti a její náročnosti.
24
(4) Poskytování dotací soukromým vysokým školám na výzkum a vývoj se řídí zvláštními právními předpisy upravujícími podporu výzkumu a vývoje7a). § 41 Vnitřní předpisy (1) Vnitřní předpisy soukromé vysoké školy stanoví, které orgány vykonávají působnost podle části čtvrté až deváté tohoto zákona. (2) Pro registraci vnitřních předpisů soukromé vysoké školy a jejich změn platí § 36 obdobně. § 42 Další povinnosti soukromé vysoké školy (1) Soukromá vysoká škola je povinna a) každoročně vypracovat, předložit ministerstvu a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit výroční zprávu o činnosti a v případě, že obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření vysoké školy v termínu a formě, kterou stanoví ministr, b) vypracovat, projednat s ministerstvem a jako neperiodickou publikaci11) zveřejnit dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a jeho každoroční aktualizaci v termínu a formě, kterou stanoví ministr, c) poskytovat Akreditační komisi ministerstvu a Národní akreditační agentuře a ministerstvu na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost a pro statistické účely podle tohoto zákona, d) provádět pravidelně hodnocení činnosti vysoké školy a zveřejňovat jeho výsledky vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy, e) na úřední desce zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů, které uskutečňuje včetně jejich typu a profilu, jejich případné členění na studijní obory, formy výuky a standardní doby studia a seznam oborů, ve kterých je oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, f) oznámit ministerstvu, že na soukromou vysokou školu byl prohlášen nebo ukončen konkurs podle předpisů upravujících úpadek a způsoby jeho řešení13) nebo že soukromá vysoká škola byla pravomocně odsouzena za trestný čin, g) oznámit ministerstvu a Národní akreditační agentuře zánik právnické osoby, která získala oprávnění působit jako soukromá vysoká škola, nebo její zrušení podle § 39 odst. 11. (2) Na obsah výroční zprávy o činnosti soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 2 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.14) (3) Na obsah výroční zprávy o hospodaření soukromé vysoké školy se vztahuje § 21 odst. 3 obdobně, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. (4) Výroční zpráva o činnosti a výroční zpráva o hospodaření, dlouhodobý záměr soukromé vysoké školy a výsledky hodnocení činnosti soukromé vysoké školy musí být veřejně přístupné. § 43 Působnost ministerstva (1) Jestliže je některé opatření soukromé vysoké školy v rozporu se zákonem nebo jiným právním předpisem a nestanoví‐li zákon jiný způsob jeho přezkoumání, vyzve ministerstvo vysokou školu, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu.
25
(2) Ministerstvo může soukromé vysoké škole udělený státní souhlas odejmout, jestliže a) nemá akreditovaný žádný studijní program ani žádnou oblast vzdělávání, b) v průběhu jednoho roku jí byla odňata akreditace více než dvou studijních programů nebo akreditace oblasti vzdělávání, c) jí byla pozastavena akreditace všech studijních programů, c) opakovaně neplní povinnosti stanovené v § 43 odst. 1, d) se v její činnosti projevují závažné nedostatky znemožňující plnění jejích úkolů podle tohoto zákona, nebo e) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jejím vnitřním předpisem. (3) Ministerstvo odejme státní souhlas v případě, že v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro udělení státního souhlasu nebo že došlo k takovým změnám, za kterých by souhlas nemohl být vydán. (4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola. Ministerstvo zároveň rozhodne o odnětí akreditace studijních programů. (4) Odnětím státního souhlasu pozbývá právnická osoba oprávnění působit jako vysoká škola a uskutečňovat akreditované činnosti. (5) Nevylučuje‐li to povaha věci, je povinností ministerstva nejprve upozornit soukromou vysokou školu na skutečnosti uvedené v odstavci 2 a vyzvat ji, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (6) Jestliže soukromá vysoká škola přestala uskutečňovat vzdělávací činnost z jiného důvodu než z důvodu odnětí státního souhlasu, je povinna to bezodkladně oznámit ministerstvu. ČÁST ČTVRTÁ STUDIJNÍ PROGRAM A OBLAST VZDĚLÁVÁNÍ § 44 Studijní program (1) Vysokoškolské vzdělání se získává studiem v rámci akreditovaného studijního programu podle studijního plánu stanovenou formou studia. Za akreditovaný studijní program se pro účely tohoto zákona považuje i studijní program uskutečňovaný vysokou školou v rámci akreditovaných oblastí vzdělávání (§ 81b). (2) Součástmi studijního programu jsou a) název studijního programu, jeho typ, forma a cíle studia; v případě bakalářského a magisterského studijního programu též údaj o zamýšlených profilech studijních programů, b) členění případné zamýšlené členění studijního programu na studijní obory, jejich charakteristika a jejich kombinace, jakož i stanovení profilu absolventa příslušných studijních oborů, c) charakteristika studijních předmětů popis výstupů z učení, d) pravidla a podmínky pro vytváření studijních plánů, popřípadě délka praxe, e) standardní doba studia při průměrné studijní zátěži vyjádřená v akademických rocích v letech,
26
f) podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu a při jeho řádném ukončení podle § 45 odst. 3, § 46 odst. 3 a § 47 odst. 4 včetně obsahu státních zkoušek, g) udělovaný akademický titul, h) návaznost na další typy studijních programů v téže nebo příbuzné oblasti studia vzdělávání. (3) Studijní plán stanoví časovou a obsahovou posloupnost studijních předmětů, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků. (4) Forma studia vyjadřuje, zda jde o studium prezenční, distanční nebo o jejich kombinaci. (5) Profil bakalářského a magisterského studijního programu je:
a) profesně zaměřený s důrazem na zvládnutí praktických dovedností potřebných k výkonu povolání podložených nezbytnými teoretickými znalostmi,
b) akademicky zaměřený s důrazem na získání teoretických znalostí potřebných pro výkon povolání včetně uplatnění v tvůrčí činnosti a poskytující rovněž prostor pro osvojení nezbytných praktických dovedností, nebo
c) výzkumný s důrazem na teoretické znalosti a dovednosti nezbytné pro tvůrčí činnost. (6) Pro studijní programy, které uskutečňuje vysoká škola nebo její součást, jmenuje vysoká škola pro zajištění kvality a rozvoj příslušného studijního programu garanta studijního programu podle pravidel stanovených vnitřním předpisem vysoké školy. § 44a Oblast vzdělávání (1) Oblast vzdělávání je ucelená část vysokoškolského vzdělávání, v jejímž rámci jsou připravovány, schvalovány a uskutečňovány studijní programy blízkého nebo příbuzného obsahového zaměření. (2) Oblast vzdělávání je vymezena především popisem odborných znalostí a odborných dovedností, které jsou pro danou oblast vzdělávání typické. (3) Jednotlivé oblasti vzdělávání stanoví ministerstvo vyhláškou. § 45 Bakalářský studijní program (1) Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu povolání a ke studiu v magisterském studijním programu. V bakalářském studijním programu se bezprostředně využívají soudobé poznatky a metody; obsahuje též v potřebném rozsahu teoretické poznatky. (2) Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. (3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. (4) Absolventům studia v bakalářských studijních programech se uděluje akademický titul "bakalář" (ve zkratce "Bc." uváděné před jménem), v oblasti umění akademický titul "bakalář umění" (ve zkratce "BcA." uváděné před jménem); absolventům v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího
27
odborného vzdělání v konzervatoři. § 46 Magisterský studijní program (1) Magisterský studijní program je zaměřen na získání teoretických poznatků založených na soudobém stavu vědeckého poznání, výzkumu a vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí schopností k tvůrčí činnosti; v oblasti umění je zaměřen na náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu. (2) Magisterský studijní program navazuje na bakalářský studijní program; standardní doba tohoto studia je nejméně jeden a nejvýše tři roky. V případech, kdy to vyžaduje charakter studijního programu, může být udělena akreditace magisterskému studijnímu programu, který nenavazuje nemusí magisterský studijní program navazovat na bakalářský studijní program; v tomto případě je standardní doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků. (3) Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství a veterinárního lékařství a hygieny se studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou. (4) Absolventům studia v magisterských studijních programech se udělují tyto akademické tituly: a) v oblasti ekonomie, technických věd a technologií, zemědělství, lesnictví a vojenství "inženýr" (ve zkratce "Ing." uváděné před jménem), b) v oblasti architektury "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch." uváděné před jménem), c) v oblasti lékařství "doktor medicíny" (ve zkratce "MUDr." uváděné před jménem), d) v oblasti zubního lékařství "doktor zubního lékařství" (ve zkratce MDDr. uváděné před jménem), e) v oblasti veterinárního lékařství a hygieny “doktor veterinární medicíny" (ve zkratce "MVDr." uváděné před jménem), f) v oblasti umění "magistr umění" (ve zkratce "MgA." uváděné před jménem), g) v ostatních oblastech "magistr" (ve zkratce "Mgr." uváděné před jménem). Absolventům studia v magisterských studijních programech v oblasti umění přijatým ke studiu podle § 48 odst. 2 se uděluje akademický titul až po dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. (5) Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali akademický titul "magistr", mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba rigorózní práce. Za úkony spojené s přijetím přihlášky k této zkoušce a s konáním této zkoušky může vysoká škola stanovit poplatek, který činí nejvýše dvojnásobek základu podle § 58 odst. 217). Tito absolventi mají právo za úplatu používat zařízení a informační technologie potřebné pro přípravu k této zkoušce v souladu s pravidly určenými vysokou školou. Po jejím vykonání se udělují tyto akademické tituly: a) v oblasti práva "doktor práv" (ve zkratce "JUDr." uváděné před jménem), b) v oblasti humanitních, pedagogických a společenských věd "doktor filozofie" (ve zkratce "PhDr." uváděné před jménem), c) v oblasti přírodních věd "doktor přírodních věd" (ve zkratce "RNDr." uváděné před jménem), d) v oblasti farmacie "doktor farmacie" (ve zkratce "PharmDr." uváděné před jménem),
28
e) v oblasti teologie "licenciát teologie" (ve zkratce "ThLic." uváděné před jménem) nebo "doktor teologie" (ve zkratce "ThDr." uváděné před jménem); pro oblast katolické teologie "licenciát teologie". § 47 Doktorský studijní program (1) Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. (2) Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři roky. (3) Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. (4) Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění.15) (5) Absolventům studia v doktorských studijních programech se uděluje akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem), v oblasti teologie akademický titul "doktor teologie" (ve zkratce "Th.D." uváděné za jménem). (6) Studium v doktorském studijním programu sleduje a hodnotí oborová rada ustavená podle vnitřního předpisu vysoké školy nebo její součásti, která má akreditovaný příslušný studijní program. Pro studijní programy ze stejné oblasti studia mohou vysoké školy nebo jejich součásti na základě dohody vytvořit společnou oborovou radu. Předsedu oborové rady volí ze svého středu její členové. § 47a (1) Studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu může probíhat též ve spolupráci se zahraniční vysokou školou, která realizuje obsahově související studijní program. (2) Podmínky spolupráce upraví podle odstavce 1 v souladu s ustanoveními zákona dohoda zúčastněných vysokých škol. (3) Absolventům studia ve studijním programu uskutečňovaném v rámci spolupráce se zahraniční vysokou školou se uděluje akademický titul, podle § 45 odst. 4, § 46 odst. 4 nebo § 47 odst. 5 a případně také akademický titul zahraniční vysoké školy podle legislativního stavu platného v příslušné zemi. Ve vysokoškolském diplomu je uvedena spolupracující zahraniční vysoká škola a případně skutečnost, že udílený zahraniční akademický titul je společným titulem udíleným současně i na zahraniční vysoké škole. § 47b Zveřejňování závěrečných prací (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní bakalářské, rigorózní a habilitační práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a záznamu o průběhu a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní bakalářské, rigorózní a habilitační práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není‐li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.
29
(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. (4) Vysoká škola může odložit zveřejnění disertační, diplomové, bakalářské, rigorózní a habilitační práce nebo jejich části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění29), nejdéle však na dobu pěti let. Odložení zveřejnění musí být náležitě odůvodněno. ČÁST PÁTÁ STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE Přijímání ke studiu § 48 (1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu je dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním poskytovaným v konzervatořích. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v bakalářském studijním programu. (1) Podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském a magisterském studijním programu je dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou. Ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči s vyšším odborným vzděláním v konzervatoři. Podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je rovněž řádné ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu. (2) Ke studiu v oblasti umění mohou být výjimečně přijati též uchazeči bez dosažení úplného středního nebo úplného středního odborného vzdělání nebo vyššího odborného vzdělání poskytovaného v konzervatořích středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. (3) Podmínkou přijetí ke studiu v doktorském studijním programu je řádné ukončení studia v magisterském studijním programu a v oblasti umění též získání akademického titulu. (4) Uchází‐li se o přijetí ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční středoškolské vzdělání absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole, v mezinárodní střední škole, v evropské škole působící podle Úmluvy o statutu Evropských škol nebo ve škole, v níž ministerstvo povolilo podle školského zákona plnění povinné školní docházky, prokazuje splnění podmínky dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, uvedené v odstavci 1 větě první, a) dokladem o obecném uznání rovnocennosti nebo platnosti zahraničního dokladu o dosažení středního vzdělání v České republice, získaným podle školského zákona nebo podle dřívějších právních předpisů, b) dokladem o udělení Evropského bakalaureátu, c) zahraničním dokladem o zahraničním středním vzdělání s maturitní zkouškou, je‐li v České republice dle jejích mezinárodních závazků automaticky rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo d) zahraničním dokladem o zahraničním středoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední škole působící podle právních předpisů některého z ostatních členských států Evropské unie (§ 106 odst. 2) a který v daném členském státě opravňuje jeho držitele k přístupu ke studiu v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program; ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé a § 90 odst. 3 se užijí obdobně. (5) Uchází‐li se o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, uchazeč, který získal zahraniční
30
vysokoškolské vzdělání absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole, prokazuje splnění podmínky řádného ukončení studia ve studijním programu, uvedené v odstavci 3 nebo v odstavci 1 větě třetí, a) dokladem o obecném uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace v České republice, získaným podle § 89 a 90 tohoto zákona nebo podle dřívějších právních předpisů, b) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který je v České republice podle jejích mezinárodních závazků automaticky rovnocenný bez dalšího úředního postupu, nebo c) zahraničním dokladem o zahraničním vysokoškolském vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve vysokoškolském programu na zahraniční vysoké škole působící podle právních předpisů některého z ostatních členských států Evropské unie (§ 106 odst. 2); ustanovení § 90 odst. 2 věty druhé a § 90 odst. 3 se užijí obdobně. (6) Ustanovení odstavce 4 písm. d) a odstavce 5 písm. c) se uplatní pouze v případě, že vysoká škola nemá pochybnosti o úrovni, rozsahu nebo obsahu předchozího zahraničního vzdělání uchazeče, doloženého zahraničním dokladem; má‐li vysoká škola pochybnosti, vyzve uchazeče k prokázání vzdělání způsobem uvedeným v odstavci 4 písm. a) nebo odstavci 5 písm. a). (7) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s posouzením splnění podmínky pro přijetí ke studiu podle odstavce 4 a 5, který činí nejvýše 500 Kč. Poplatek je příjmem vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17). § 49 (1) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit další podmínky přijetí ke studiu týkající se určitých znalostí, schopností nebo nadání nebo prospěchu ze střední školy, popřípadě vyšší odborné školy nebo vysoké školy; v případě přijímání ke studiu v magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, též podmínky týkající se příbuznosti studijních oborů nebo počtů kreditů získaných během studia ve vybraných typech předmětů. Kredity se přitom rozumí kvantitativní vyjádření studijní zátěže určité části studia. Kromě toho může stanovit nejvyšší možný počet přijímaných uchazečů, kteří splnili stanovené podmínky; splní‐ li tyto podmínky větší počet uchazečů, rozhoduje pořadí nejlepších. Další podmínkou přijetí ke studiu, vyžaduje‐li to charakter studijního programu, může být i zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu podle posouzení lékaře se způsobilostí v oboru praktický lékař, v oboru praktický lékař pro děti a dorost, v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru tělovýchovné lékařství. (2) Podmínky pro přijetí cizinců ke studiu ve studijním programu musí umožnit splnění závazků, které vyplývají z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. (3) Vysoká škola nebo fakulta může stanovit odlišné podmínky pro přijetí uchazečů, kteří absolvovali studijní program nebo jeho část nebo studují jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí anebo absolvovali akreditovaný vzdělávací program nebo jeho část ve vyšší odborné škole nebo studují akreditovaný vzdělávací program ve vyšší odborné škole v České republice nebo v zahraničí. (4) Splnění podmínek stanovených podle odstavců 1 a 3 se ověřuje, a to zpravidla přijímací zkouškou. (5) Vysoká škola nebo fakulta zveřejní v dostatečném předstihu, nejméně však čtyřměsíčním, lhůtu pro podání přihlášek ke studiu a způsob jejich podávání písemnou nebo elektronickou formou, podmínky přijetí podle odstavců 1 a 3, termín a způsob ověřování jejich splnění, a pokud je součástí ověřování požadavek přijímací zkoušky, také formu a rámcový obsah zkoušky a kritéria pro její vyhodnocení. Tyto skutečnosti musí být zveřejněny na úřední desce vysoké školy nebo fakulty. Stejným způsobem musí být zveřejněn nejvyšší počet studentů přijímaných ke studiu v příslušném studijním programu. (6) Je‐li studijnímu programu udělena akreditace udělena akreditace studijního programu nebo oblasti vzdělávání Národní akreditační agenturou, nemusí vysoká škola nebo fakulta v zájmu zachování
31
začátku akademického roku dodržet čtyřměsíční lhůtu pro podání přihlášek ke studiu. V takovémto případě může být lhůta pro podání přihlášek ke studiu kratší, nejméně však jednoměsíční. Ostatní podmínky uvedené v odstavci 5 zůstávají nezměněny. § 50 Přijímací řízení (1) Přijímací řízení se zahajuje doručením přihlášky ke studiu vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program. V přihlášce uchazeč vždy uvede jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo‐li přiděleno, a adresu místa trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště mimo území České republiky; cizinec uvede též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství. (2) O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, rozhoduje děkan fakulty. O přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje vysoká škola, rozhoduje rektor. (3) Na soukromých vysokých školách rozhoduje o přijetí ke studiu orgán určený vnitřním předpisem. (4) Na rozhodování o přijetí ke studiu se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (5) Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně do 30 dnů od ověření podmínek pro přijetí ke studiu, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být uchazeči doručeno do vlastních rukou. Způsob náhradního doručení stanoví vnitřní předpis. Uchazeči, jehož pobyt není znám, se doručuje vyvěšením rozhodnutí na úřední desce. (6) Uchazeč má právo nahlédnout do všech svých materiálů, které mají význam pro rozhodnutí o jeho přijetí ke studiu. (7) Uchazeč může požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti vyhovět a rozhodnutí změnit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem vysoké školy nebo její součásti nebo podmínkami stanovenými podle § 49 odst. 1 a 3. Jinak žádost zamítne a původní rozhodnutí potvrdí. (8) Do 15 dnů po skončení přijímacího řízení zveřejní vysoká škola nebo fakulta zprávu o jeho průběhu. Pokud jsou součástí přijímacího řízení i písemné přijímací zkoušky, uvede ve zprávě základní statistické charakteristiky všech jejích částí. Ministerstvo stanoví vyhláškou postup a podmínky při zveřejnění průběhu přijímacího řízení, a to včetně požadavků na základní statistické charakteristiky. (9) Vysoká škola nebo fakulta zpracovává a poskytuje údaje o uchazečích pro účely statistických zjišťování v souladu se zvláštním předpisem15a). § 51 Zápis do studia (1) Sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči právo na zápis do studia. Uchazeči se zapisují ve lhůtě stanovené vysokou školou nebo její součástí. (2) Zápis se koná na vysoké škole nebo její součásti, která uskutečňuje příslušný studijní program. § 52 Rozvrh studia a akademický rok (1) Studium je členěno zejména na semestry, ročníky nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestává z období výuky a zkoušek a z období prázdnin.
32
(2) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek stanoví rektor. § 53 Státní zkoušky
(1) Státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh státní zkoušky a vyhlášení výsledku a obhajoba disertační práce jsou veřejné. (2) Právo zkoušet při státní zkoušce mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení příslušnou vědeckou radou. (3) Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. § 54 Přerušení studia (1) Studium ve studijním programu může být za podmínek stanovených studijním a zkušebním řádem i opakovaně přerušeno. Studijní a zkušební řád stanoví nejdelší celkovou dobu přerušení studia. (2) Student má právo na přerušení studia vždy v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to po celou uznanou dobu rodičovství. (3) Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle odstavce 1 ani do maximální doby studia, je‐li taková doba vnitřními předpisy stanovena. (4) V době přerušení studia není osoba studentem. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia. Vysoká škola stanoví podmínky, za nichž se osoba v uznané době rodičovství může opětovně zapsat ke studiu dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno. § 54a Zvláštní ustanovení o průběhu studia V souvislosti s péčí o dítě má student nebo studentka právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností, jakož i pro splnění podmínek pro postup do dalšího semestru, ročníku nebo bloku vyplývající zejména ze studijního a zkušebního řádu, o dobu, po kterou by jinak trvalo jejich čerpání mateřské dovolené15b), a to za podmínky, že v této době studium nepřeruší. Ukončení studia § 55 (1) Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. (2) Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu. § 56 (1) Studium se dále ukončuje a) zanecháním studia, b) nesplní‐li student požadavky vyplývající ze studijního programu podle studijního a zkušebního řádu,
33
c) odnětím akreditace studijního programu, d) zánikem akreditace studijního programu podle § 80 odst. 4, e) vyloučením ze studia podle § 65 odst. 1 písm. c) nebo podle § 67. (2) Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. a) je den, kdy bylo vysoké škole nebo fakultě, kde je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. b) je den stanovený studijním a zkušebním řádem. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. c) je nejpozději den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí ministerstva. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. d) je den, ke kterému vysoká škola oznámila zrušení studijního programu, nebo den, ke kterému skončila udělená akreditace. Dnem ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. (3) O ukončení studia podle odstavce 1 písm. e) nebo přerušení studia podle § 54 rozhodují orgány uvedené v § 50 odst. 2 a 3; na rozhodování se vztahuje § 50 odst. 4 až 7 obdobně. § 57 Doklady o studiu (1) Doklady o studiu ve studijním programu a o absolvování studia ve studijním programu jsou a) průkaz studenta, b) výkaz o studiu, c) vysokoškolský diplom, d) doklad o vykonaných zkouškách, e) doklad o studiu, f) dodatek k diplomu. (2) Průkaz studenta je doklad, který student obdrží po zápisu do matriky studentů. (3) Výkaz o studiu je doklad, do něhož se zapisují zejména studijní předměty a výsledky kontroly studijní úspěšnosti nebo studijního výkonu. Údaje uvedené v první větě lze evidovat rovněž v elektronickém informačním systému vysoké školy nebo fakulty. V takovém případě je vysoká škola nebo fakulta povinna zabezpečit údaje v elektronickém informačním systému proti zásahu neoprávněných osob. Za Výkaz o studiu se pak považuje výpis těchto údajů úředně potvrzený vysokou školou nebo fakultou. (4) Vysokoškolský diplom je dokladem o absolvování studijního programu v příslušném studijním oboru. (5) Doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu obdrží a) osoba, která ukončila studium ve studijním programu podle § 56 odst. 1, b) student na základě své žádosti, c) absolvent studia ve studijním programu na základě své žádosti. (6) Dodatek k diplomu obdrží absolvent studia ve studijním programu. (7) Vysokoškolský diplom a dodatek k diplomu se považují za veřejné listiny a jsou opatřeny státním znakem České republiky16) spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je
34
udělován; vysoká škola je vydává zpravidla při akademickém obřadu. (8) V dokladech o studiu podle odstavce 1 a v rozhodnutích a osvědčeních podle § 50 až 69, § 89 až 91 a § 99 je vysoká škola oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou se jedná, bylo‐li jí přiděleno. Poplatky spojené se studiem § 58 (1) Veřejná vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, který činí nejvýše 20 % základu. (2) Základem pro stanovení poplatků spojených se studiem je 5 % z průměrné částky připadající na jednoho studenta z celkových neinvestičních výdajů poskytnutých ministerstvem ze státního rozpočtu veřejným vysokým školám v kalendářním roce. Základ vyhlásí ministerstvo do konce ledna kalendářního roku; základ platí pro akademický rok započatý v tomto kalendářním roce. Pro výpočet základu slouží údaje za uplynulý kalendářní rok. (3) Studuje‐li student ve studijním programu déle, než je standardní doba studia zvětšená o jeden rok v bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každých dalších započatých šest měsíců studia nejméně jedenapůlnásobek základu; do doby studia se započtou též doby všech předchozích studií v bakalářských a magisterských studijních programech, které byly ukončeny jinak než řádně podle § 45 odst. 3 nebo § 46 odst. 3, přičemž období, ve kterém student studoval v takovýchto studijních programech a v aktuálním studijním programu souběžně, se do doby studia započítávají pouze jednou. Od celkové doby studia vypočtené podle tohoto odstavce se však nejdříve odečte uznaná doba rodičovství. (4) Studuje‐li absolvent bakalářského nebo magisterského studijního programu v dalším bakalářském nebo magisterském studijním programu, stanoví mu veřejná vysoká škola poplatek za studium, který činí za každý další započatý jeden rok studia nejvýše základ podle odstavce 2; to neplatí, studuje‐li absolvent bakalářského studijního programu v navazujícím magisterském studijním programu či jde‐li o souběh řádných studijních programů nepřesahující standardní dobu studia programu jednoho. Pokud celková doba dalšího studia překročí standardní dobu studia, stanoví veřejná vysoká škola poplatek za studium podle odstavce 3. (5) Uskutečňuje‐li veřejná vysoká škola studijní program v cizím jazyce, stanoví poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu; na stanovení výše poplatků spojených se studiem se nevztahují odstavce 2 až 4. (6) Veřejná vysoká škola zveřejní výši poplatků spojených se studiem podle odstavců 1 až 5 pro příští akademický rok před termínem pro podávání přihlášek ke studiu. Výši, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy. (6) Výši poplatků spojených se studiem pro příští akademický rok stanoví a zveřejní na úřední desce veřejná vysoká škola nejpozději poslední den lhůty stanovené pro podávání přihlášek ke studiu. Pravidla pro stanovení výše, formu placení a splatnost poplatků určí statut veřejné vysoké školy. (7) Poplatky za studium s výjimkou odstavce 5 jsou příjmem stipendijního fondu veřejné vysoké školy. (8) Rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem podle odstavce 3 nebo odstavce 4 se vydává alespoň 90 dnů před splatností poplatku. Rektor může v rámci rozhodování o žádosti o přezkoumání rozhodnutí o vyměření poplatku spojeného se studiem vyměřený poplatek snížit, prominout nebo odložit termín jeho splatnosti s přihlédnutím zejména ke studijním výsledkům a sociální situaci studenta podle zásad uvedených ve statutu veřejné vysoké školy. (9) Na poplatky spojené se studiem stanovené podle odstavců 1 až 5 se nevztahují obecné předpisy o poplatcích.17)
35
§ 59 Poplatky spojené se studiem na soukromých vysokých školách stanoví soukromá vysoká škola ve svém vnitřním předpisu. § 60 Celoživotní vzdělávání (1) V rámci své vzdělávací činnosti může vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově. Bližší podmínky celoživotního vzdělávání stanoví vnitřní předpis. Účastníci celoživotního vzdělávání s ním musí být seznámeni předem. (2) O absolvování studia v rámci celoživotního vzdělávání vydá vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů, pokud se stanou studenty podle tohoto zákona (§ 48 až 50), může vysoká škola uznat kredity, které získali v programu celoživotního vzdělávání až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia. (3) Účastníci celoživotního vzdělávání nejsou studenty podle tohoto zákona. § 60a Vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu (1) V rámci své vzdělávací činnosti může veřejná vysoká škola poskytovat bezplatně nebo za úplatu vzdělávání v mezinárodně uznávaném kursu orientovaném na zvýšení odbornosti studentů nebo absolventů zahraniční vysoké školy (dále jen „kurs“). Bližší podmínky kursu stanoví vnitřní předpis. Účastníci kursu s ním musí být seznámeni předem. (2) O absolvování studia v rámci kursu vydá veřejná vysoká škola jeho účastníkům osvědčení. Úspěšným absolventům kursu může veřejná vysoká škola udělit mezinárodně uznávaný titul. (3) Účastníci kursu nejsou studenty podle tohoto zákona. ČÁST ŠESTÁ STUDENTI § 61 (1) Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do studia; osoba, které bylo studium přerušeno, se stává studentem dnem opětovného zápisu do studia. (2) Osoba přestává být studentem dnem ukončení studia podle § 55 odst. 1 a § 56 odst. 1 a 2 nebo přerušení studia podle § 54. § 62 Práva studenta (1) Student má právo a) studovat v rámci jednoho nebo více studijních programů, b) výběru studijních předmětů a vytvoření studijního plánu podle pravidel studijního programu, c) výběru učitele určitého studijního předmětu vyučovaného více učiteli, d) konat zkoušky za podmínek stanovených studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem,
36
e) zapsat se do další části studijního programu, pokud splnil povinnosti stanovené studijním programem nebo studijním a zkušebním řádem, f) navrhovat téma své bakalářské, diplomové, rigorózní nebo disertační práce, g) používat zařízení a informační technologie potřebné pro studium ve studijním programu v souladu s pravidly určenými vysokou školou, h) volit a být volen do akademického senátu, pokud byl akademický senát zřízen, i) na stipendium z prostředků vysoké školy, splní‐li podmínky pro jeho přiznání stanovené ve stipendijním řádu. (2) Na studenta, který vykonává praktickou výuku a praxi, se vztahují obecné předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a pracovních podmínkách žen.18) § 63 Povinnosti studenta (1) Studijní povinnosti studenta vyplývají ze studijního programu a studijního a zkušebního řádu. (2) Student je povinen dodržovat vnitřní předpisy vysoké školy a jejích součástí. (3) Student je dále povinen a) hradit poplatky spojené se studiem a uvést skutečnosti rozhodné pro jejich výši, b) hlásit vysoké škole nebo její součásti, na které je zapsán, adresu určenou pro doručování, c) dostavit se na předvolání rektora, děkana nebo jimi pověřeného zaměstnance vysoké školy k projednání otázek týkajících se průběhu studia nebo ukončení studia. (4) Zaviněným nesplněním povinnosti uvedené v odstavci 3 vzniká studentovi povinnost nahradit vysoké škole náklady, které jí tím způsobil. Disciplinární přestupek § 64 Disciplinárním přestupkem je zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy vysoké školy a jejích součástí. § 65 (1) Za disciplinární přestupek lze uložit některou z následujících sankcí: a) napomenutí, b) podmíněné vyloučení ze studia se stanovením lhůty a podmínek k osvědčení, c) vyloučení ze studia. (2) Od uložení sankce je možné upustit, jestliže samotné projednání disciplinárního přestupku vede k nápravě. (3) Při ukládání sankcí se přihlíží k charakteru jednání, jímž byl disciplinární přestupek spáchán, k okolnostem, za nichž k němu došlo, ke způsobeným následkům, k míře zavinění, jakož i k dosavadnímu chování studenta, který se disciplinárního přestupku dopustil, a k projevené snaze o nápravu jeho následků. Vyloučit ze studia lze pouze v případě úmyslného spáchání disciplinárního přestupku.
37
§ 66 Disciplinární přestupek nelze projednat, jestliže uplynula lhůta jednoho roku od jeho spáchání nebo od pravomocného odsuzujícího rozsudku v trestní věci. Do lhůty jednoho roku se nezapočítává doba, kdy osoba není studentem. § 67 Zvláštní ustanovení o vyloučení ze studia Ze studia bude vyloučen student, který byl ke studiu přijat v důsledku svého podvodného jednání. Rozhodování o právech a povinnostech studentů § 68 (1) Na rozhodování o právech a povinnostech studenta se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. Rozhodnutí musí být vydáno do 30 dnů ode dne přijetí žádosti nebo oznámení předmětné skutečnosti. (2) O rozhodnutí o právech a povinnostech studenta musí být student prokazatelným způsobem uvědoměn. Rozhodnutí se vyznačuje do dokumentace o studentech vedené vysokou školou nebo její součástí, na které je student zapsán. (3) Rozhodnutí ve věcech a) povolení mimořádného opravného termínu zkoušky, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád, b) povolení opakovat část studia uvedenou v § 52 odst. 1, pokud takovou možnost připouští studijní a zkušební řád, c) povolení přerušit studium přerušení studia, d) uznání zkoušek a předepsání rozdílových zkoušek, e) přiznání stipendia, f) vyměření poplatku spojeného se studiem podle § 58 odst. 3 a 4, g) nesplnění požadavků podle § 56 odst. 1 písm. b), h) disciplinárního přestupku, i) vyloučení ze studia podle § 67 musí být vyhotoveno písemně, musí obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost o přezkoumání a musí být studentovi doručeno do vlastních rukou; rozhodnutí ve věcech uvedených v písmenu e) se doručuje prostřednictvím elektronického informačního systému vysoké školy, stanoví‐li tak vnitřní předpis vysoké školy nebo její součásti. Případný způsob náhradního doručení ve věcech uvedených v písmenech a) až f) v písmenech a) až i) může stanovit vnitřní předpis vysoké školy nebo její součásti. (4) Student může do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí podle odstavce 3 doručeno, požádat o přezkoumání rozhodnutí; zmeškání této lhůty lze ze závažných důvodů prominout. Žádost se podává orgánu, který rozhodnutí vydal. Jestliže je tímto orgánem děkan, může sám žádosti pouze vyhovět a rozhodnutí změnit nebo zrušit, jinak ji předá k rozhodnutí rektorovi. Rektor změní nebo zruší rozhodnutí, které bylo vydáno v rozporu se zákonem, vnitřním předpisem veřejné vysoké školy nebo její součásti. Rozhodnutí o disciplinárním přestupku a o vyloučení ze studia podle § 67 zruší i v případě, že dodatečně vyšly najevo skutečnosti, které by odůvodňovaly zastavení řízení. Žádost o přezkoumání rozhodnutí vydaného podle odstavce 3 písm. f) má vždy
38
odkladný účinek. (5) Orgány veřejné vysoké školy nebo její součásti přijmou v návaznosti na rozhodnutí podle odstavce 4 v případě potřeby taková opatření, aby práva studenta byla obnovena a následky, které vadné rozhodnutí způsobilo, byly odstraněny nebo alespoň zmírněny. § 69 (1) Disciplinární řízení zahajuje disciplinární komise veřejné vysoké školy na návrh rektora, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který není zapsán na žádné z jejích fakult, nebo děkana, jestliže jde o projednání disciplinárního přestupku studenta, který je zapsán na fakultě. Návrh obsahuje popis skutku, popřípadě navrhované důkazy, o které se opírá, jakož i zdůvodnění, proč je ve skutku spatřován disciplinární přestupek. Disciplinární řízení je zahájeno seznámením studenta s návrhem. O disciplinárním přestupku se koná ústní jednání za přítomnosti studenta. V nepřítomnosti studenta lze ústní jednání konat pouze v případě, že se k němu nedostaví bez omluvy, ačkoli byl řádně pozván. Rektor nebo děkan nemohou uložit přísnější sankci, než navrhla disciplinární komise. (2) Jestliže vyjde najevo, že nejde o disciplinární přestupek, jestliže se nepodaří prokázat, že disciplinární přestupek spáchal student, nebo jestliže osoba přestala být studentem, disciplinární řízení se zastaví. (3) Žádost o přezkoumání rozhodnutí má vždy odkladný účinek. (4) Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně pro řízení o vyloučení ze studia podle § 67. ČÁST SEDMÁ AKADEMIČTÍ PRACOVNÍCI § 70 Akademičtí pracovníci (1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy. (2) Akademickými pracovníky jsou profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti. (3) Na vysoké škole plní funkci učitelů akademičtí pracovníci.
(1) Akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak tvůrčí činnost. Jsou to profesoři, mimořádní profesoři, docenti, odborní asistenti, asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti, kteří uspěli ve výběrovém řízení podle § 77 odst. 1 nebo u nichž bylo od výběrového řízení upuštěno podle § 77 odst. 1. Akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména vysoké školy. (2) Pracovní místo akademického pracovníka, který je zařazen jako
a) docent, může zastávat pouze osoba, která byla na základě habilitačního řízení jmenována docentem,
b) profesor, může zastávat pouze habilitovaná osoba, která byla na základě řízení ke jmenování profesorem jmenována profesorem,
c) mimořádný profesor, může zastávat pouze osoba, která srovnatelného postavení s docentem nebo profesorem dosáhla v zahraničí nebo která ve své dosavadní odborné praxi prokázala potřebné znalosti a
39
schopnosti, v případě, že jsou tato pracovní místa vysokou školou zřízena; pracovní místo podle písmene c) může být zřízeno pouze vysokou školou, která má institucionální akreditaci. (3) Pracovní poměr akademických pracovníků lze sjednat na dobu určitou, zpravidla v délce pěti let. Pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat opakovaně nebo dohodou účastníků prodlužovat na dobu delší, než je uvedena ve větě první. (4) Pouze profesor nebo docent, který je akademickým pracovníkem příslušné vysoké školy podle odstavců 1 a 2, může garantovat podle § 79 odst. 1 písm. c) kvalitu a rozvoj studijního programu uskutečňovaného danou vysokou školou (nebo její součástí). (5) (4) Na výuce se mohou podílet i další odborníci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. (6) (5) Vnitřní předpis vysoké školy stanoví postavení hostujících profesorů a emeritních profesorů. § 71 Jmenování docentem Docenta pro určitý obor jmenuje rektor na základě habilitačního řízení. § 72 Habilitační řízení (1) V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, a to zejména na základě habilitační práce a její obhajoby a dalších vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, a jeho pedagogická způsobilost na základě hodnocení habilitační přednášky a předcházející pedagogické praxe. (2) Habilitační řízení se zahajuje na návrh uchazeče. S návrhem je nutno předložit životopis, doklady o dosaženém vysokoškolském vzdělání a získaných příslušných titulech, doklady osvědčující pedagogickou praxi, seznam vědeckých, odborných nebo uměleckých prací, přehled absolvovaných vědeckých, odborných nebo uměleckých stáží, jak tuzemských, tak i zahraničních, popřípadě další doklady osvědčující vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci. V návrhu uchazeč též uvede obor, ve kterém žádá o habilitaci. Předloží rovněž habilitační práci. (3) Habilitační prací se rozumí: a) písemná práce, která přináší nové vědecké poznatky, nebo b) soubor uveřejněných vědeckých prací nebo inženýrských prací doplněný komentářem, nebo c) tiskem vydaná monografie, která přináší nové vědecké poznatky, nebo d) umělecké dílo nebo umělecký výkon nebo jejich soubor, kterým je například vynikající veřejná umělecká činnost. (4) Návrh se podává děkanovi fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor habilitace, nebo rektorovi, má‐li akreditaci pro uvedený obor vysoká škola. Nemá‐li návrh všechny potřebné náležitosti a uchazeč jeho vady na výzvu v přiměřené lhůtě neodstraní, děkan nebo rektor habilitační řízení zastaví. (5) Pokud nedojde k zastavení habilitačního řízení podle odstavce 4, předloží děkan nebo rektor věc vědecké radě fakulty nebo vysoké školy spolu s návrhem na složení pětičlenné habilitační komise. Habilitační komise se skládá z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru.
40
Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná. (6) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči o habilitaci požadavek vysokoškolského vzdělání. (7) Habilitační komise ve složení schváleném vědeckou radou jmenuje tři oponenty habilitační práce. Z vysoké školy, na které se habilitační řízení koná, může být jmenován pouze jeden oponent. (8) Habilitační komise posoudí vědeckou nebo uměleckou kvalifikaci uchazeče pro daný obor a jeho předcházející pedagogickou praxi. Na základě posudků oponentů zhodnotí úroveň habilitační práce. Habilitační komise se tajným hlasováním usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská‐li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů habilitační komise, platí, že habilitační komise doporučuje habilitační řízení zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen habilitační komise vědecké radě. (9) Habilitační přednáška a obhajoba habilitační práce se koná na veřejném zasedání vědecké rady. Po rozpravě, ve které musí být uchazeči dána možnost vyjádřit se k posudkům oponentů, obhajovat svoji habilitační práci a vyslovit se ke své dosavadní vědecké nebo umělecké a pedagogické činnosti, se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován docentem. (10) Nezíská‐li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že vědecká rada habilitační řízení zastavuje. (11) Návrh na jmenování docentem postoupí vědecká rada rektorovi. Nesouhlasí‐li rektor s návrhem, předloží jej se svým odůvodněním vědecké radě vysoké školy, která jej projedná a tajným hlasováním se usnáší, zda uchazeč má být jmenován docentem. Nezíská‐li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů vědecké rady, platí, že se řízení zastavuje. V opačném případě rektor docenta jmenuje. (12) V případě zastavení habilitačního řízení se habilitační práce s připojenými doklady vrátí uchazeči. (13) Na habilitační řízení se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (14) Proti postupu při habilitačním řízení může uchazeč podat námitky. Nevyhoví‐li námitkám děkan, předá je k rozhodnutí rektorovi; rozhodnutí rektora je konečné. (15) Stanoví‐li tak vnitřní předpis vysoké školy, může habilitační řízení probíhat před vědeckou radou vysokoškolského ústavu. Úkoly děkana pak plní jeho ředitel. (16) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s habilitačním řízením, který činí nejvýše čtyřnásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit. Poplatek je příjmem vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17). § 73 Jmenování profesorem Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra. § 74 Řízení ke jmenování profesorem (1) V řízení ke jmenování profesorem se prokazuje pedagogická a vědecká nebo umělecká kvalifikace uchazeče, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru. Předpokladem k zahájení řízení je předchozí jmenování docentem na základě habilitačního řízení, pokud jeho součástí bylo předložení habilitační práce. Ve výjimečných případech, kdy je na profesora navrhován někdo, kdo již je profesorem na renomované vysoké škole v zahraničí, může rektor na návrh vědecké rady vysoké školy
41
předchozí jmenování docentem jako předpoklad k zahájení řízení ke jmenování profesorem prominout. (2) Řízení ke jmenování profesorem se zahajuje na návrh uchazeče podpořený alespoň dvěma písemnými stanovisky profesorů téhož nebo příbuzného oboru nebo na návrh děkana nebo rektora podaný vědecké radě fakulty, která má akreditaci pro uvedený obor jmenování, nebo vědecké radě vysoké školy, má‐li akreditaci pro navrhovaný obor vysoká škola. Řízení může zahájit z vlastního podnětu i vědecká rada fakulty nebo vysoké školy. Součástí návrhu jsou náležitosti uvedené v § 72 odst. 2 větě druhé; v návrhu se též uvede obor, ve kterém se řízení ke jmenování profesorem zahajuje. (3) Pro posouzení návrhu schvaluje na návrh děkana nebo rektora příslušná vědecká rada pětičlennou hodnotící komisi složenou z profesorů, docentů a dalších významných představitelů daného nebo příbuzného oboru. Předsedou komise musí být profesor a nejméně tři členové musí být odborníci z jiného pracoviště než z vysoké školy, na které se jmenovací řízení koná. (4) V uměleckých oborech může příslušná vědecká rada prominout uchazeči požadavek vysokoškolského vzdělání. (5) Hodnotící komise posoudí kvalifikaci uchazeče a tajným hlasováním se usnese na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Nezíská‐li návrh na jmenování většinu hlasů všech členů hodnotící komise, platí, že hodnotící komise doporučuje řízení ke jmenování profesorem zastavit. Návrh přednese předseda nebo jím pověřený člen hodnotící komise té vědecké radě, která komisi schválila. Tato vědecká rada vyzve uchazeče, aby na jejím veřejném zasedání přednesl přednášku, ve které předloží koncepci vědecké nebo umělecké práce a výuky v daném oboru. (6) Po přednášce se vědecká rada tajným hlasováním usnáší na návrhu, zda uchazeč má být jmenován profesorem. Jedná‐li se o vědeckou radu vysoké školy, předkládá po schválení návrh na jmenování profesorem ministrovi. V případě, že jde o vědeckou radu fakulty, předkládá návrh vědecké radě vysoké školy, která tajně hlasuje o předložení návrhu ministrovi. Ustanovení § 72 odst. 10 platí v obou případech obdobně. (7) Na řízení ke jmenování profesorem se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (8) Proti postupu při řízení ke jmenování profesorem na fakultě nebo vysoké škole může uchazeč podat námitky, o nichž rozhoduje rektor; rozhodnutí rektora je konečné. (9) Stanoví‐li tak vnitřní předpis vysoké školy, může být řízení ke jmenování profesorem zahájeno na vědecké radě vysokoškolského ústavu, která plní úkoly vědecké rady fakulty. Úkoly děkana pak plní ředitel vysokoškolského ústavu. (10) Vysoká škola může stanovit poplatek za úkony spojené s řízením ke jmenování profesorem, který činí nejvýše šestinásobek základu stanoveného podle § 58 odst. 2; výši poplatku je povinna zveřejnit. Poplatek je příjmem vysoké školy a nevztahují se na něj obecné předpisy o poplatcích17). § 75 Zveřejňování údajů o habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem (1) Vysoká škola nebo její součást zveřejní na úřední desce neprodleně údaje o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a termíny příslušných veřejných zasedání vědeckých rad; neprodleně rovněž zveřejní údaje o ukončení těchto řízení. (2) Vysoká škola oznámí ministerstvu a) při zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem jméno, příjmení, rodné číslo datum narození, stav a trvalý pobyt, u cizinců též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství, a údaje o pracovním poměru uchazeče,
42
b) v průběhu habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo důvod a datum přerušení řízení, c) při ukončení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem datum a výsledek řízení. (3) Ministerstvo zajistí zveřejnění informací o zahájení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem a o výsledcích těchto řízení vhodným způsobem. § 76 Tvůrčí volno (1) Akademickému pracovníku vysoké školy se na jeho žádost poskytne tvůrčí volno v délce šesti měsíců jedenkrát za sedm let, nebrání‐li tomu závažné okolnosti týkající se plnění vzdělávacích úkolů vysoké školy. (2) Po dobu tvůrčího volna náleží akademickému pracovníku mzda. § 77 Výběrové řízení na veřejné vysoké škole (1) Místa Pracovní místa akademických pracovníků na veřejné vysoké škole se obsazují na základě výběrového řízení. Od výběrového řízení lze upustit při opakovaném sjednávání pracovního poměru s akademickým pracovníkem, jde‐li o obsazení jím zastávaného místa. (2) Vypsání výběrového řízení musí být zveřejněno na úřední desce vysoké školy nebo její součásti a v hromadném sdělovacím prostředku s celostátní působností způsobem, který umožňuje dálkový přístup, nejméně 30 dnů před koncem lhůty pro podání přihlášky. (3) Podrobnosti o výběrovém řízení stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. (3) Podrobnosti o výběrovém řízení na pracovní místa akademických pracovníků na vysoké škole stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (4) Úspěšné ukončení habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem samo o sobě nezakládá žádné pracovněprávní nároky ve vztahu k vysoké škole, na níž se dané řízení konalo, nebo k vysoké škole, vůči které je akademický pracovník v pracovněprávním vztahu. ČÁST OSMÁ AKREDITACE Akreditace studijního programu § 78 (1) Studijní program podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo. (2) Není‐li studijní program akreditován, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani přiznávat akademické tituly. (3) V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5. § 79 (1) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje
43
a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní program uskutečňovat, b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2, c) doklady o personálním, finančním, materiálním a technickém a informačním zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia včetně údajů o garantovi studijního programu, d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů o studium, e) v případě studijního programu zdravotnického zaměření též stanovisko Ministerstva zdravotnictví, zda absolventi budou oprávněni vykonávat zdravotnické povolání,19) f) v případě studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání též oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a stanovisko příslušného uznávacího orgánu, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání19a). (2) Ministerstvo neprodleně postoupí žádost Akreditační komisi, která ji posoudí do 120 dnů ode dne, kdy jí byla doručena. (3) Jsou‐li případné nedostatky žádosti odstranitelné, vyzve Akreditační komise vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila, a posuzování přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Akreditační komise stanovisko na základě původních podkladů. (4) Po obdržení stanoviska Akreditační komise ministerstvo do 30 dnů rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti. (5) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona, b) studijní program není dostatečně zabezpečen po stránce personální, přístrojové a informační, c) uskutečňování studijního programu není finančně nebo materiálně a technicky zabezpečeno, d) vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky, e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci, f) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko, g) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného uskutečňování akreditovaného studijního programu, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (6) Akreditační komise nevydá k žádosti o akreditaci studijního programu souhlasné stanovisko z důvodů uvedených v odstavci 5 písm. a) a b). Stanovisko Akreditační komise musí obsahovat zdůvodnění v jakých konkrétních bodech nesplňuje studijní program důvody uvedené v odstavci 5 písm. a) a b). (7) Ministerstvo po dohodě s Akreditační komisí stanoví vyhláškou podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci studijního programu.
44
(8) Zjistí‐li ministerstvo, že skutečnosti uvedené v odůvodnění nevydání souhlasného stanoviska Akreditační komise neodpovídají skutečnosti nebo zákonu, může ministerstvo vyzvat Akreditační komisi k novému jednání k vydání stanoviska a odstranění nedostatků v odůvodnění. § 78 Akreditace (1) Za kvalitu vysokoškolského vzdělávání odpovídá vysoká škola. K tomu účelu je povinna zavést, udržovat a v pravidelných obdobích hodnotit vnitřní systém zajišťování kvality vysoké školy, který je založen na součinnosti orgánů vysoké školy v postupech upravených jejími vnitřními předpisy při tvorbě, uskutečňování a hodnocení kvality studijních programů a při tvorbě, organizaci a využívání personálního, materiálního a dalšího zabezpečení vysokoškolského vzdělávání poskytovaného vysokou školou v souvislosti s její tvůrčí činností. (2) Oprávnění vysoké školy uskutečňovat za podmínek stanovených tímto zákonem studijní programy vyplývá z institucionální akreditace ve spojení s akreditací oblasti nebo oblastí vzdělávání, anebo z akreditace studijního programu. (3) Institucionální akreditace se uděluje vysoké škole, která má zavedený vnitřní systém zajišťování kvality a splňuje standardy pro akreditace podle § 83b odst. 4 písm. a), a dbá na jeho kvalitu. Institucionální akreditací se uděluje vysoké škole oprávnění k podávání žádostí o akreditaci oblastí vzdělávání. (4) Akreditace oblasti vzdělávání se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy pro akreditace podle § 83b odst. 4 písm. b) pro danou oblast vzdělávání v daném typu studijního programu. Akreditací oblastí vzdělávání se uděluje vysoké škole oprávnění samostatně vytvářet a uskutečňovat určený typ nebo určené typy studijních programů v jedné nebo více oblastech vzdělávání. (5) Akreditace studijního programu se uděluje vysoké škole, která splňuje standardy pro akreditaci podle § 83b odst. 4 písm. c) daného typu studijního programu. Akreditací studijního programu se uděluje vysoké škole oprávnění uskutečňovat určitý studijní program daného typu a profilu v případě, že takové oprávnění nevyplývá z akreditace oblastí vzdělávání. (6) Podmínkou pro udělení akreditace studijního programu je v případě studijního programu, zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání, stanovisko příslušného uznávacího orgánu, že absolventi daného studijního programu budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání.19a) (7) Není‐li studijní program akreditován, nelze k jeho studiu přijímat uchazeče, konat výuku, zkoušky ani přiznávat akademické tituly. (8) V rámci akreditace magisterského studijního programu se rozhoduje i o oprávnění přiznávat akademické tituly podle § 46 odst. 5; v případě akreditace oblasti vzdělávání je toto oprávnění zahrnuto v oprávněních vyplývajících z akreditace oblasti vzdělávání. Akreditace studijního programu § 79 (1) Akreditaci studijního programu uděluje Národní akreditační agentura na základě písemné žádosti vysoké školy.
(2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci studijního programu obsahuje a) název vysoké školy, popřípadě její součásti, která bude studijní program uskutečňovat, b) součásti studijního programu podle § 44 odst. 2, c) doklady o personálním, finančním, materiálním a dalším zabezpečení studijního programu nejméně na standardní dobu studia, d) záměr rozvoje studijního programu, jeho odůvodnění a předpokládaný počet přijímaných uchazečů
45
o studium, e) v případě studijního programu zaměřeného na přípravu k výkonu regulovaného povolání též oznámení, že daný studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu regulovaného povolání, a stanovisko příslušného uznávacího orgánu, zda absolventi budou připraveni odpovídajícím způsobem k výkonu tohoto povolání. 19a)
(3) Má‐li žádost vady, které jsou odstranitelné, vyzve Národní akreditační agentura vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila, a řízení o žádosti přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Národní akreditační agentura rozhodnutí na základě původních podkladů. (4) Národní akreditační agentura rozhodne o udělení akreditace do 120 dnů od obdržení žádosti. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti včetně hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy a případně hodnocení některou z hodnoticích agentur, které vysoká škola podstoupila z vlastního podnětu a na vlastní náklady. (5) Národní akreditační agentura akreditaci neudělí, jestliže a) studijní program neodpovídá požadavkům uvedeným v části čtvrté tohoto zákona, b) studijní program není dostatečně zabezpečen zejména po stránce personální, finanční a materiální, c) vysoká škola neskýtá záruku řádného zajištění výuky, d) vysoká škola nevyhovuje požadavkům § 78 odst. 1, nebo e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci. § 80 (1) Akreditace studijního programu se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí; v rozhodnutí musí být uveden typ studijního programu a jeho profil. (2) Platnost akreditace lze i opakovaně prodloužit. Na řízení o prodloužení platnosti akreditace se přiměřeně vztahuje ustanovení § 79. (3) Během uskutečňování akreditovaného studijního programu může vysoká škola požádat o akreditaci jeho rozšíření. (4) Akreditace studijního programu zaniká oznámením vysoké školy o zrušení studijního programu nebo uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena. Vysoká škola zajistí studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. § 81 (1) O akreditaci studijního programu může spolu s vysokou školou požádat též právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, zabývající se vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činností. (2) Spolu se žádostí o akreditaci předloží dohodu s vysokou školou o vzájemné spolupráci při uskutečňování studijního programu. Tato vysoká škola přijímá uchazeče o studium ve studijním programu a uděluje absolventům tohoto studijního programu příslušný akademický titul. Ve vysokoškolském diplomu je též uvedeno, kde byl studijní program uskutečňován. (3) O akreditaci studijního programu může právnická osoba podle odstavce 1 požádat též samostatně.
46
Vydá‐li Akreditační komise souhlasné stanovisko, ministerstvo vyzve příslušnou vysokou školu k uzavření dohody podle odstavce 2 a akreditaci udělí po uzavření této dohody. Odmítne‐li vysoká škola dohodu uzavřít, sdělí toto rozhodnutí a jeho zdůvodnění do 30 dnů ministerstvu a Akreditační komisi. (4) (3) Na žádost o akreditaci studijního programu podle odstavců 1 až 3 odstavců 1 a 2 se vztahuje § 79 přiměřeně. (5) (4) Při společném uskutečňování doktorského studijního programu dohoda též stanoví zastoupení právnické osoby a vysoké školy v oborové radě. Institucionální akreditace a akreditace oblasti vzdělávání § 81a (1) Institucionální akreditaci uděluje Národní akreditační agentura na základě písemné žádosti vysoké školy. (2) Písemná žádost o institucionální akreditaci obsahuje a) název vysoké školy, b) vymezení oblastí vzdělávání, ve kterých vysoká škola na základě akreditace hodlá působit, c) údaje o vnitřním systému zajišťování kvality vysoké školy, d) hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy. (3) Má‐li písemná žádost o institucionální akreditaci vady, které jsou odstranitelné, vyzve Národní akreditační agentura vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila, a řízení o žádosti přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Národní akreditační agentura rozhodnutí na základě původních podkladů. (4) Národní akreditační agentura do 120 dnů od obdržení žádosti rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti včetně vnitřního hodnocení systému zajišťování kvality vysoké školy a případně k hodnocení některou z hodnoticích agentur, které vysoká škola podstoupila z vlastního podnětu a na vlastní náklady. (5) Národní akreditační agentura institucionální akreditaci neudělí, jestliže a) vysoká škola nemá zřízenu radu pro hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality veřejné vysoké školy, b) vnitřní systém zajišťování kvality vysoké školy neskýtá záruky, že vysoká škola ve své působnosti posoudí studijní programy navrhované k uskutečňování na vysoké škole v rozsahu odpovídajícím § 79, c) vysoká škola neskýtá pro účely svého navrhovaného působení ve vzdělávací činnosti záruky rozvoje tvůrčí činnosti vysoké školy související s příslušnou vzdělávací činností, anebo nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje, d) vysoká škola ke dni podání žádosti neuskutečňovala nejméně jeden studijní program po dobu odpovídající alespoň dvojnásobku standardní doby jeho studia nebo e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci.
47
(6) Písemnou žádost o institucionální akreditaci může podat vysoká škola, která nemá institucionální akreditaci zároveň s písemnou žádostí o akreditaci alespoň jedné oblasti vzdělávání.
(7) Vysoká škola, která má udělenou akreditaci alespoň jedné oblasti vzdělávání, může novou písemnou žádost o institucionální akreditaci podat pouze tehdy, pokud platnost akreditace této oblasti vzdělávání je na dobu nejméně čtyř let ode dne podání této žádosti. (8) V případě, že vysoké škole byla rozhodnutím odňata institucionální akreditace nebo uložena sankce za správní delikt podle § 93a, může novou písemnou žádost o institucionální akreditaci podat nejdříve po uplynutí pěti let ode dne nabytí právní moci uvedeného rozhodnutí.
§ 81b (1) Akreditaci oblasti vzdělávání uděluje Národní akreditační agentura na základě písemné žádosti vysoké školy. (2) Písemná žádost o akreditaci oblasti vzdělávání obsahuje a) název vysoké školy, b) označení oblasti vzdělávání a typu studijních programů a údaje o jejich profilech, c) hodnocení vysoké školy v tvůrčí činnosti související s příslušnou vzdělávací činností a hodnocení nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje. (3) Má‐li žádost vady, které jsou odstranitelné, vyzve Národní akreditační agentura vysokou školu, aby je v přiměřené lhůtě odstranila, a řízení o žádosti přeruší. V případě, že vysoká škola vady ve stanovené lhůtě neodstraní, vydá Národní akreditační agentura rozhodnutí na základě původních podkladů. (4) Národní akreditační agentura do 120 dnů od obdržení žádosti rozhodne o udělení akreditace. Přitom přihlíží ke koncepci vzdělávací a tvůrčí činnosti vysoké školy a k hodnocení její činnosti, včetně hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy, a případně k hodnocení některou z hodnoticích agentur, které vysoká škola podstoupila z vlastního podnětu a na vlastní náklady. (5) Národní akreditační agentura akreditaci oblasti vzdělávání neudělí, jestliže a) vysoká škola nemá udělenou institucionální akreditaci, b) vnitřní systém zajišťování kvality vysoké školy neskýtá záruky, že vysoká škola v navrhované oblasti vzdělávání ve své působnosti posoudí studijní programy navrhované k uskutečňování na vysoké škole v rozsahu odpovídajícím § 79, c) vysoká škola neskýtá v navrhované oblasti vzdělávání záruky rozvoje tvůrčí činnosti vysoké školy související se vzdělávací činností, anebo nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje, d) vysoká škola ke dni podání žádosti neuskutečňovala v navrhované oblasti vzdělávání nejméně jeden studijní program alespoň po dobu odpovídající dvojnásobku standardní doby jeho studia nebo e) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci. § 81c (1) Institucionální akreditace a akreditace oblasti vzdělávání se uděluje na dobu deseti let počínající dnem nabytí právní moci rozhodnutí; v rozhodnutí musí být uveden typ studijního programu.
48
(2) Institucionální akreditace a akreditace oblasti vzdělávání zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Národní akreditační agentuře, že se vysoká škola akreditace vzdává. Vzdání se institucionální akreditace není přípustné po zahájení řízení o jejím odnětí. (3) Zanikla‐li akreditace oblasti vzdělávání, studijní programy uskutečňované vysokou školou na jejím základě ke dni zániku akreditace se považují za studijní programy akreditované na dobu tří let. Národní akreditační agentura přitom musí ve lhůtě 120 dnů ode dne zániku akreditace oblasti vzdělávání pro tyto studijní programy stanovit případná omezení nebo pozastavení akreditace studijního programu podle § 85 odst. 2 písm. a) nebo b). (4) V případě, že došlo k zániku uskutečňování studijních programů z důvodů uvedených v odstavci 3, je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. § 82 Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem (1) Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo a řízení ke jmenování profesorem v daném oboru podléhá akreditaci, kterou uděluje ministerstvo Národní akreditační agentura. (2) Písemná žádost vysoké školy o akreditaci obsahuje: a) název vysoké školy, popřípadě název součásti, na které bude řízení probíhat, b) obor habilitace nebo jmenování habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, c) údaje o vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti vysoké školy nebo její součásti v daném oboru, c) hodnocení vnitřního systému zajišťování kvality vysoké školy v tvůrčí činnosti související s příslušnou vzdělávací činností a hodnocení nezbytného personálního, finančního, materiálního a dalšího zabezpečení a jeho rozvoje, d) údaje o profesorech a dalších akademických pracovnících vyučujících a pěstujících daný nebo příbuzný obor na vysoké škole nebo její součásti, e) d) seznam členů vědecké rady vysoké školy, popřípadě její součásti členů vědeckých rad dotčených součástí. (3) Ustanovení § 79 odst. 2 a 3 § 79 odst. 3 platí pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem obdobně. (4) Akreditační komise Národní akreditační agentura posoudí, zda skutečnosti doložené podle odstavce 2 písm. c) až e) odstavce 2 písm. c) a d) vytvářejí předpoklady pro objektivní posouzení pedagogické a vědecké nebo umělecké kvalifikace uchazeče o jmenování docentem nebo profesorem, a vydá stanovisko k žádosti. (5) Ministerstvo rozhodne o udělení akreditace do 30 dnů po obdržení stanoviska Akreditační komise. Přitom přihlíží k dlouhodobému záměru veřejné vysoké školy nebo dlouhodobému záměru soukromé vysoké školy a k hodnocení činnosti vysoké školy. (6) Ministerstvo akreditaci neudělí, jestliže a) vysoká škola neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem,
49
b) není akreditován doktorský studijní program, v jehož rámci se na vysoké škole nebo její součásti vyučuje obor habilitace nebo jmenování nebo alespoň jeho podstatná část, c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci, d) Akreditační komise nevydala souhlasné stanovisko, e) právnická osoba žádající o udělení akreditace byla pravomocně odsouzena za trestný čin, pro který neskýtá záruku řádného konání habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem, pokud se na ni podle zákona nehledí, jako by za takový trestný čin odsouzena nebyla; pro účely posouzení, zda je dán tento důvod neudělení akreditace, si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle jiného právního předpisu27); žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. (5) Národní akreditační agentura rozhodne o udělení akreditace do 120 dnů od obdržení žádosti. (6) Národní akreditační agentura akreditaci neudělí, jestliže a) vysoká škola neskýtá záruku řádného provádění habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, b) vysoká škola nemá akreditován a neuskutečňuje v rámci akreditované oblasti vzdělávání doktorský studijní program po dobu nejméně dvojnásobku jeho standardní doby studia, který svým zaměřením odpovídá oboru habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, nebo c) v žádosti byly uvedeny nesprávné údaje rozhodné pro akreditaci. (7) Výjimku z ustanovení odstavce 6 písm. b) může ministerstvo připustit v případě nově vznikajícího oboru. (8) (7) Akreditace habilitačního řízení nebo a řízení ke jmenování profesorem se uděluje na dobu nejvýše deseti let, počítanou ode dne právní moci rozhodnutí. (8) Akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem zaniká uplynutím doby, na kterou byla akreditace udělena, odnětím akreditace nebo oznámením vysoké školy Národní akreditační agentuře, že se vysoká škola akreditace vzdává. Akreditační komise § 83 (1) Akreditační komise má dvacet jednoho člena. Předsedu, místopředsedu a členy Akreditační komise jmenuje na návrh ministra vláda. Ministr si před předložením návrhu vyžádá doporučení reprezentace vysokých škol, Rady pro výzkum a vývoj a Akademie věd České republiky a návrh s nimi projedná. (2) Členové Akreditační komise jsou jmenováni na dobu šesti let; jmenováni mohou být nejvýše na dvě funkční období. Při prvním jmenování členů Akreditační komise určí vláda jména jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech. (3) Členem Akreditační komise může být jmenována pouze osoba, která je všeobecně uznávanou odbornou autoritou. (4) Funkce člena Akreditační komise je neslučitelná s funkcí rektora, prorektora nebo děkana. (5) Před uplynutím funkčního období může být člen Akreditační komise odvolán z funkce jen pro dlouhodobou neúčast na práci Akreditační komise nebo na vlastní žádost.
50
(6) Členové Akreditační komise jsou při výkonu své funkce nezávislí. (7) Akreditační komise pro odbornou přípravu svých jednání může zřizovat poradní pracovní skupiny, jejichž složení musí odpovídat typu studijního programu, jeho formě a cíli studia; v případě akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem oboru, pro který má být akreditace udělena, nebo oboru příbuznému. (8) Způsob jednání Akreditační komise a jejích pracovních skupin upraví statut Akreditační komise, který schvaluje vláda. Ministerstvo zveřejní vládou schválený statut vhodnou formou. (9) Činnost Akreditační komise materiálně a finančně zabezpečuje ministerstvo. (10) Podání k Akreditační komisi se činí prostřednictvím ministerstva. (11) Činnost členů Akreditační komise a jejích pracovních komisí je úkonem v obecném zájmu.4) Těmto osobám může být poskytnuta odměna a přísluší jim cestovní náhrady podle zvláštního předpisu.5) Národní akreditační agentura
§ 83 (1) Zřizuje se Národní akreditační agentura jako správní úřad s celostátní působností; je organizační složkou státu a účetní jednotkou. (2) Prostředky státního rozpočtu, s nimiž hospodaří Národní akreditační agentura, stanoví v rámci své kapitoly státního rozpočtu ministerstvo. (3) V čele Národní akreditační agentury je Rada Národní akreditační agentury, která rozhoduje ve všech věcech náležejících do působnosti Národní akreditační agentury, nestanoví‐li zákon nebo statut Národní akreditační agentury jinak. K přijetí usnesení Rady Národní akreditační agentury ve věcech uvedených v odstavci 12 písm. a) a i) je zapotřebí souhlasu dvou třetin všech jejích členů. (4) Radu Národní akreditační agentury tvoří předseda Národní akreditační agentury a 16 dalších členů Rady Národní akreditační agentury. Funkce předsedy Národní akreditační agentury nebo jiného člena Rady Národní akreditační agentury je neslučitelná s jinou funkcí zřízenou podle tohoto zákona a zákona o Akademii věd České republiky a s funkcí poslance, senátora, člena vlády, soudce, státního zástupce a člena Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda Národní akreditační agentury a její další členové jsou povinni se vzdát uvedených neslučitelných funkcí do 30 dnů ode dne svého jmenování, jinak jmenování pozbývá platnosti. (5) Předsedu Národní akreditační agentury jmenuje na funkční období deseti let vláda na návrh ministra z osob, které jsou všeobecně uznávanou odbornou autoritou; opětovné jmenování je vyloučeno. Ministr návrh nepředloží bez předchozího kladného vyjádření orgánů reprezentace vysokých škol podle § 92. Funkce předsedy Národní akreditační agentury je veřejnou funkcí vykonávanou v pracovním poměru k České republice. (6) Další členy Rady Národní akreditační agentury jmenuje vláda na návrh ministra vycházející z doporučení orgánů reprezentace vysokých škol podle § 92 nebo z doporučení Akademie věd České republiky a zástupců zaměstnavatelů v Radě hospodářské a sociální dohody České republiky, a to, nejedná‐li se o studenta doporučovaného orgánem reprezentace vysokých škol podle § 92 odst. 1 písm. a), z osob, které jsou všeobecně uznávanou odbornou autoritou. Nejméně deset členů Rady Národní akreditační agentury je vždy jmenováno z osob navržených podle doporučení orgánů reprezentace vysokých škol; jeden člen musí být jmenován z řad studentů na základě doporučení orgánu reprezentace vysokých škol uvedeného v § 92 odst. 1 písm. a). (7) Funkční období členů Rady Národní akreditační agentury, s výjimkou předsedy Národní akreditační agentury a člena Rady Národní akreditační agentury jmenovaného z řad studentů na základě
51
doporučení orgánu uvedeného v § 92 odst. 1 písm. a), je šestileté; funkční období člena Rady Národní akreditační agentury jmenovaného z řad studentů na základě návrhu orgánu reprezentace vysokých škol uvedeného v § 92 odst. 1 písm. a) je dvouleté. Nikdo nemůže být členem Rady Národní akreditační agentury déle než dvanáct let. V případě, že dojde k zániku funkce člena Rady národní akreditační agentury před uplynutím funkčního období, je nový člen Rady národní akreditační agentury jmenován pouze na zbytek funkčního období. (8) Funkce členů Rady Národní akreditační agentury, s výjimkou předsedy Národní akreditační agentury, je veřejnou funkcí vykonávanou v obecném zájmu4), za jejíž výkon může být podle pravidel uvedených ve statutu Národní akreditační agentury poskytnuta odměna; uvedeným členům Rady Národní akreditační agentury též přísluší cestovní náhrady obdobné cestovním náhradám podle jiného právního předpisu pro zaměstnance v pracovním poměru5). (9) Do funkce předsedy Národní akreditační agentury nebo jiného člena Rady Národní akreditační agentury nemůže být jmenována osoba odsouzená pro trestný čin nebo které byla omezena její svéprávnost. (10) Funkce předsedy Národní akreditační agentury nebo jiného člena Rady Národní akreditační agentury zaniká a) uplynutím funkčního období, b) vzdáním se funkce, c) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, d) dnem vzniku neslučitelnosti funkcí podle odstavce 4 věty druhé, nebo e) dnem nabytí právní moci rozsudku, kterým byl předseda Národní akreditační agentury nebo jiný člen Rady Národní akreditační agentury odsouzen pro trestný čin nebo kterým byla omezena jeho svéprávnost. (11) Předseda Národní akreditační agentury nebo jiný člen Rady Národní akreditační agentury může být odvolán z funkce, jestliže po dobu šesti měsíců bez vážného důvodu nevykonává funkci, nebo jestliže se dopustil jednání zpochybňujícího nezávislost rozhodování Národní akreditační agentury. Návrh na odvolání z funkce podle věty první podává Rada Národní akreditační agentury prostřednictvím ministra; o odvolání rozhoduje vláda. (12) Radě Národní akreditační agentury je vyhrazeno a) usnášet se o návrhu statutu Národní akreditační agentury a předkládat jej vládě prostřednictvím ministra, b) rozhodovat ve věcech akreditací podle § 78 až 82 a § 85, c) předkládat ministerstvu podněty pro úpravu standardů pro akreditace vyhláškou podle § 87 písm. g), d) stanovit postupy a metody hodnotící činnosti Národní akreditační agentury v souladu se standardy pro akreditace podle § 83b odst. 3 a 4, e) posuzovat námitky proti výsledku hodnocení vysoké školy podle § 84 odst. 1 písm. a), f) posuzovat námitky k určení typu vysoké školy, g) vydávat stanovisko ke státnímu souhlasu, h) zařazovat navržené kandidáty do seznamu hodnotitelů pro institucionální akreditaci a seznamu hodnotitelů pro oblasti vzdělávání a vést tyto seznamy,
52
i) usnášet se na základě podnětu nejméně třetiny členů Rady Národní akreditační agentury, orgánu reprezentace vysokých škol nebo ministra o návrhu na odvolání předsedy Národní akreditační agentury nebo jiného člena Rady Národní akreditační agentury podle odstavce 11, j) volit a odvolávat za podmínek uvedených ve statutu Národní akreditační agentury ze členů Rady Národní akreditační agentury místopředsedu nebo místopředsedy Národní akreditační agentury. (13) Předseda Národní akreditační agentury a) v souladu se zákonem, statutem Národní akreditační agentury a usneseními Rady Národní akreditační agentury řídí činnost Národní akreditační agentury a jedná jejím jménem navenek, b) svolává a řídí jednání Rady Národní akreditační agentury, c) podle pravidel uvedených ve statutu Národní akreditační agentury rozhoduje o sestavení hodnoticí komise k hodnocení vysoké školy, o námitkách proti jejímu složení a o námitkách proti postupu hodnotící komise, d) vykonává ostatní činnosti svěřené mu tímto zákonem a statutem Národní akreditační agentury. (14) Předsedu Národní akreditační agentury v době nepřítomnosti zastupují v plném rozsahu v jím určeném pořadí místopředsedové Národní akreditační agentury. § 83a (1) Zásady činnosti a vnitřní organizační struktury Národní akreditační agentury stanoví statut, který na návrh Rady Národní akreditační agentury předložený prostřednictvím ministra schvaluje vláda. (2) Národní akreditační agentura je povinna poskytovat ministerstvu na jeho žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jeho činnost podle tohoto zákona. § 83b (1) K zabezpečení hodnoticí činnosti podle § 84 odst. 1 písm. a) zřizuje Národní akreditační agentura za podmínek uvedených ve statutu Národní akreditační agentury potřebné vnitřní organizační útvary Národní akreditační agentury a hodnoticí komise pro jednotlivá hodnocení. Členové hodnoticích komisí jsou jmenováni z osob uvedených v seznamu hodnotitelů pro institucionální akreditaci a seznamu hodnotitelů pro oblasti vzdělávání. Činnost členů hodnoticí komise je vykonávána v obecném zájmu4), za její výkon jim může být za podmínek uvedených ve statutu Národní akreditační agentury poskytnuta odměna; členům hodnoticí komise též přísluší cestovní náhrady obdobné cestovním náhradám podle jiného právního předpisu pro zaměstnance v pracovním poměru5). (2) Seznam hodnotitelů pro institucionální akreditaci a seznam hodnotitelů pro oblasti vzdělávání vede Národní akreditační agentura; z řad osob zařazených do seznamu hodnotitelů pro oblasti vzdělávání jsou jmenováni rovněž členové hodnoticích komisí pro hodnocení habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. Návrhy na zařazení významných a uznávaných osobností vysokého školství a praxe do seznamů hodnotitelů předkládají Národní akreditační agentuře orgány reprezentace vysokých škol, Akademie věd České republiky a zástupci zaměstnavatelů v Radě hospodářské a sociální dohody České republiky. Navržené osobnosti jsou v seznamech hodnotitelů zařazeny po dobu pěti let; do seznamu hodnotitelů mohou být navrženy opakovaně. (3) Hodnocení činnosti vysoké školy je prováděno podle standardů pro akreditace; standardy berou v úvahu účel hodnocení, typ vysoké školy a profily studijních programů. Standardy pro akreditace se rozumí soubor požadavků týkajících se vysoké školy, které Národní akreditační agentura zohledňuje v rámci
53
správního uvážení při své činnosti podle tohoto zákona. (4) Standardy pro akreditace obsahují zejména a) v případě institucionální akreditace soubor minimálních požadavků na systém řízení, zabezpečení a kontroly všech činností vysoké školy, zejména však činnosti vzdělávací a s ní související tvůrčí činnosti, s ohledem na to, aby studijní prostředí umožnilo naplňovat poslání vysoké školy (§ 1) a zajišťování kvality při respektování principu transparentnosti, b) v případě akreditace oblasti vzdělávání soubor minimálních požadavků na zajištění schopnosti tvořit studijní programy, výstupy z učení, na odborné znalosti a odborné dovednosti ve vazbě na příslušnou oblast vzdělávání, na infrastrukturu a studijní prostředí, na rozsah a kvalitu související tvůrčí činnosti a na rozsah mezinárodní spolupráce a spolupráce s odbornou praxí, c) v případě akreditace studijního programu soubor minimálních požadavků na výstupy z učení, na odborné znalosti a odborné dovednosti, na infrastrukturu a kvalitu studijního prostředí, na rozsah a kvalitu související tvůrčí činnosti a na rozsah mezinárodní spolupráce a spolupráce s odbornou praxí a další požadavky, jde‐li o studijní program zaměřený na přípravu k výkonu regulovaného povolání, d) v případě akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem soubor minimálních požadavků nutných k prokázání schopnosti vysoké školy odpovědně a transparentně posoudit žádosti uchazečů podle § 72 a 74 a soubor požadavků na rozsah a kvalitu související vzdělávací a tvůrčí činnosti, na rozsah mezinárodní spolupráce a rozsah spolupráce s odbornou praxí. § 84 (1) Akreditační komise pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a všestranně posuzuje vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost vysokých škol. K tomuto cíli zejména a) hodnotí činnost vysokých škol a kvalitu akreditovaných činností a zveřejňuje výsledky hodnocení, b) posuzuje další záležitosti týkající se vysokého školství, které jí předloží ministr, a vydává k nim stanovisko. (2) Akreditační komise vydává stanovisko a) k žádostem o akreditaci studijních programů, b) k žádostem o oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem, c) ke zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty veřejné vysoké školy, d) k udělení státního souhlasu pro právnickou osobu, která chce působit jako soukromá vysoká škola, e) k určení typu vysoké školy. § 85 (1) Zjistí‐li Akreditační komise nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, doporučí vysoké škole nebo spolupracující právnické osobě, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (2) V případě závažných nedostatků při uskutečňování studijního programu navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy věci a) omezení akreditace spočívající v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče, nebo
54
b) pozastavení akreditace spočívající v zákazu konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly, nebo c) odnětí akreditace. (3) V případě závažných nedostatků v habilitačním řízení nebo řízení ke jmenování profesorem navrhne Akreditační komise ministerstvu podle povahy věci akreditaci pozastavit nebo odejmout. (4) Akreditační komise navrhne ministerstvu akreditaci odejmout i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci. (5) Pominou‐li důvody, pro které bylo učiněno opatření podle odstavce 2 písm. a) nebo b) nebo odstavce 3, Akreditační komise navrhne ministerstvu přijaté opatření zrušit. (6) Ministerstvo rozhodne do 120 dnů po obdržení návrhu Akreditační komise podle odstavců 2 až 5. § 86 (1) V případě, že akreditace studijního programu byla pozastavena nebo odňata, je povinností vysoké školy zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. (2) Pro splnění povinnosti podle odstavce 1 stanoví ministerstvo přiměřenou lhůtu. § 84 (1) Národní akreditační agentura pečuje o kvalitu vysokoškolského vzdělávání a všestranně posuzuje vzdělávací a tvůrčí činnost vysokých škol. K tomuto cíli zejména
a) hodnotí činnost vysokých škol a kvalitu akreditovaných činností a zveřejňuje výsledky hodnocení,
b) posuzuje další záležitosti týkající se vysokého školství, které jí předloží ministr, a vydává k nim stanovisko,
c) vydává stanovisko k typu vysoké školy,
d) předkládá ministerstvu podněty pro tvorbu právních předpisů, které se týkají její činnosti. (2) Hodnocení podle odstavce 1 písm. a) provádí Národní akreditační agentura s využitím hodnocení vysoké školy. Hodnocení provádí: a) na základě žádosti vysoké školy, b) v případě vysokých škol bez institucionální akreditace zpravidla jednou za pět let, c) v případě podání žádosti vysoké školy o institucionální akreditaci je povinným podkladem pro institucionální akreditaci, Ze závažných důvodů může Národní akreditační agentura provést též mimořádné hodnocení činnosti vysoké školy a kvality akreditovaných činností. (3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci, standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci jednotlivých oblastí vzdělávání, standardy pro akreditaci studijního programu a standardy pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem.
55
§ 85 (1) Zjistí‐li Národní akreditační agentura nedostatky při uskutečňování akreditovaných činností, doporučí vysoké škole, aby v přiměřené lhůtě zjednala nápravu. (2) V případě závažných nedostatků při uskutečňování studijního programu rozhodne Národní akreditační agentura podle povahy věci o
a) omezení akreditace studijního programu spočívajícím v zákazu přijímat ke studiu daného studijního programu další uchazeče,
b) pozastavení akreditace studijního programu spočívajícím v zákazu konat státní zkoušky a přiznávat akademické tituly nebo
c) odnětí akreditace studijního programu v případě, že zjištěné nedostatky nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny. (3) V případě závažných nedostatků v činnosti vysoké školy mající institucionální akreditaci rozhodne Národní akreditační agentura o odnětí institucionální akreditace. (4) V případě závažných nedostatků při uskutečňování studijních programů v rámci akreditované oblasti vzdělávání rozhodne Národní akreditační agentura podle povahy věci o
a) omezení akreditace oblasti vzdělávání spočívajícím v pozastavení nebo zániku oprávnění ve vztahu k určité oblasti vzdělávání nebo její části,
b) pozastavení akreditace oblasti vzdělávání spočívajícím v pozastavení veškerých oprávnění vyplývajících z akreditace oblasti vzdělávání nebo
c) odnětí akreditace oblasti vzdělávání. (5) V případě závažných nedostatků v habilitačním řízení a řízení ke jmenování profesorem rozhodne Národní akreditační agentura podle povahy věci o pozastavení nebo odnětí akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem. (6) Národní akreditační agentura akreditaci odejme i v případě, že na straně vysoké školy, její součásti nebo spolupracující právnické osoby nastaly takové okolnosti, které by odůvodňovaly zamítnutí žádosti o akreditaci. (7) Řízení ve věcech uvedených v odstavcích 2 až 6 se zahajuje do 120 dnů ode dne zjištění rozhodných skutečností. (8) V případě, že došlo k odnětí akreditace podle odstavce 2 písm. c) nebo odstavce 4 písm. c), je vysoká škola povinna zajistit studentům možnost pokračovat ve studiu stejného nebo obdobného studijního programu na téže nebo jiné vysoké škole. § 86 (1) Účastníkem řízení ve věcech uvedených v ustanoveních § 78 až 82 a v ustanoveních § 85 je pouze vysoká škola, která je držitelem příslušné akreditace nebo žadatelem o akreditaci. (2) Proti rozhodnutí Národní akreditační agentury ve věcech uvedených v odstavci 1 lze podat odvolání k ministerstvu; ministerstvo může v řízení o odvolání napadené rozhodnutí pouze potvrdit nebo zrušit a věc vrátit Národní akreditační agentuře k novému projednání. ČÁST DEVÁTÁ STÁTNÍ SPRÁVA § 87 Působnost ministerstva
56
Ministerstvo a) registruje vnitřní předpisy vysokých škol, b) vypracovává a zveřejňuje výroční zprávu o stavu vysokého školství a dlouhodobý záměr ministerstva (§ 18 odst. 4 § 18 odst. 3), c) projednává a vyhodnocuje dlouhodobé záměry veřejných vysokých škol a dlouhodobé záměry soukromých vysokých škol a jejich každoroční aktualizaci, d) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu z kapitoly školství vysokým školám a kontroluje jejich využití, e) kontroluje hospodaření veřejné vysoké školy; postupuje při tom podle zvláštního předpisu,20) f) uděluje státní souhlas podle § 39, g) rozhoduje o udělení akreditace studijních programů a o udělení akreditace habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem v daném oboru, g) stanoví vyhláškou podrobnější obsah písemné žádosti o akreditaci, seznam oblastí vzdělávání, standardy pro institucionální akreditaci, standardy pro akreditaci jednotlivých oblastí vzdělávání, standardy pro akreditaci studijního programu a standardy pro akreditaci habilitačního řízení a řízení ke jmenování profesorem, h) jmenuje další členy zkušební komise podle § 53, i) sdružuje a využívá informace o uchazečích o přijetí ke studiu a o účastnících a absolventech celoživotního vzdělávání a informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy; při sdružování a využívání informací a při provádění statistických zjišťování je oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, využívat rodná čísla uchazečů o přijetí ke studiu ve studijním programu, osob přijatých ke studiu ve studijním programu, studentů studujících ve studijním programu, a osob, které přerušily nebo ukončily studium ve studijním programu, účastníků celoživotního vzdělávání a absolventů celoživotního vzdělávání, j) vede, zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve věcech akreditací, v elektronické podobě registr vysokých škol a registr uskutečňovaných studijních programů členěný podle oblastí vzdělávání a typů studijních programů a jejich profilů, evidující i případné studijní obory, j) k) vede, zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve věcech akreditací, v elektronické podobě registr docentů a profesorů zaměstnaných na veřejných a soukromých vysokých školách obsahující o uvedených zaměstnancích zejména tyto údaje:
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo‐li přiděleno, datum narození a místo trvalého pobytu zaměstnance; u cizinců též pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství,
2. údaje o oboru vysokoškolského vzdělání zaměstnance, o jeho akademických titulech, vědeckých hodnostech a vědecko‐pedagogických titulech, včetně uvedení programů nebo oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány,
3. údaje o vzniku, změnách a skončení pracovního poměru, popřípadě pracovních poměrů, zaměstnance k vysoké škole, včetně údajů o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na kterou je pracovní poměr s vysokou školou sjednán,
4. údaje o pracovním zařazení jako docent nebo profesor;
při sdružování, využívání a jiném zpracovávání informací je ministerstvo oprávněno samo, případně prostřednictvím jím pověřené osoby, využívat rodná čísla zaměstnanců evidovaných v registru; strukturu informační věty provozované databáze a její technické podmínky stanoví ministerstvo, stejně jako lhůty, v nichž
57
veřejné a soukromé vysoké školy oznamují ministerstvu změny v údajích týkajících se jejich zaměstnanců, k) vede, zejména pro účely zjišťování skutkového stavu v řízeních ve věcech akreditací, v elektronické podobě registr docentů, profesorů a mimořádných profesorů veřejných, státních a soukromých vysokých škol, obsahující o uvedených zaměstnancích daných vysokých škol zejména tyto údaje: 1. jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu zaměstnance; u cizinců též pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství, 2. údaje o oboru vysokoškolského vzdělání zaměstnance, o jeho akademických titulech, vědeckých hodnostech a úspěšně ukončených habilitačních řízeních a řízeních ke jmenování profesorem, včetně uvedení programů nebo oborů, ve kterých byly tituly a hodnosti získány a habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ukončena, 3. údaje o vzniku, změnách a skončení pracovního poměru, popřípadě pracovních poměrů, zaměstnance k vysoké škole (popřípadě k České republice, jedná‐li se o zaměstnance působícího na státní vysoké škole), včetně údajů o rozsahu práce, vyjádřeném stanoveným počtem hodin výkonu práce za týden, případně za kalendářní rok nebo za jiné příslušné období, a o době, na kterou je pracovní poměr s vysokou školou (popřípadě s Českou republikou) sjednán, a obdobné údaje o služebním poměru, je‐li místo akademického pracovníka působícího na státní vysoké školy obsazeno vojákem v činné službě nebo příslušníkem Policie České republiky ve služebním poměru; strukturu informační věty provozované databáze a její technické podmínky stanoví ministerstvo, stejně jako lhůty, v nichž veřejné, státní a soukromé vysoké školy oznamují ministerstvu změny v údajích týkajících se jejich zaměstnanců, k) l) v souladu s tímto zákonem řídí vysoké školy při výkonu státní správy, l) m) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení, vedeném v rámci výkonu státní správy, m) n) přijímá opatření podle § 37, 38, 43 a 85 § 37, 38 a 43, n) o) uznává zahraniční vysokoškolské vzdělání a kvalifikaci podle § 89 a 90 § 89 až 90a, o) p) přiznává stipendia hrazená ze státního rozpočtu podle § 91, p) q) materiálně a finančně zabezpečuje činnost Akreditační komise, q) r) vyslovuje souhlas nebo se vyjadřuje k záležitostem uvedeným v § 95, r) s) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků, s) t) uděluje věcné a finanční ocenění vynikajícím studentům, absolventům studia ve studijním programu a dalším osobám za mimořádné výsledky ve studiu a ve výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí činnosti, t) u) informuje Ministerstvo zdravotnictví o vydání rozhodnutí o udělení akreditace studijnímu programu zdravotnického zaměření, ke kterému bylo vydáno stanovisko podle § 79 odst. 1 písm. e); akreditovaný studijní program zašle Ministerstvu zdravotnictví zároveň se zaslanou informací, u) informuje na základě podkladů od Národní akreditační agentury Ministerstvo zdravotnictví o vydání rozhodnutí o udělení akreditace studijnímu programu zdravotnického zaměření nebo o uskutečňování studijního programu tohoto zaměření v rámci udělené akreditace oblasti vzdělávání, ke kterému bylo vydáno stanovisko podle § 78 odst. 6 a § 79 odst. 2 písm. e); daný studijní program zašle Ministerstvu zdravotnictví
58
zároveň se zaslanou informací, u) v) poskytuje účelovou podporu z evropských fondů prostřednictvím státního rozpočtu právnickým a fyzickým osobám jako příjemcům, nebo spolupříjemcům, které na základě dohody uzavřené mezi těmito osobami řeší projekty zaměřené na vzdělávací činnost realizovanou na vysokých školách na základě vyhlášené veřejné soutěže, v) w) stanovuje část účelové podpory z evropských fondů, kterou je příjemce povinen poskytnout spolupříjemci podle písmene t) písmene v). Při poskytnutí účelové podpory se nepostupuje podle zvláštního předpisu20a) . , x) umožňuje nahlížet do registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů veřejných, státních a soukromých vysokých škol, uvedeného v písmenu k), Národní akreditační agentuře, rektorům veřejných a státních vysokých škol a orgánům soukromých vysokých škol plnícím funkci rektora, jakož i zaměstnancům vysokých škol zvlášť k tomu pověřeným rektorem; vysoká škola využívá informace z registru docentů, profesorů a mimořádných profesorů zejména pro účely akreditací a vzniku pracovněprávních vztahů, y) ukládá sankce za správní delikty. § 88 Matrika studentů (1) Vysoká škola vede matriku studentů. Matrika studentů slouží k evidenci o studentech a k rozpočtovým a statistickým účelům. (2) Do matriky studentů se zaznamenává jméno, příjmení, rodné číslo, stav a trvalý pobyt studenta, u cizinců též datum narození, pohlaví, bydliště v České republice a státní občanství. (3) V matrice studentů jsou o jednotlivých studentech vedeny zejména údaje o a) zápisu do studia, b) předchozím vzdělání, c) studijním programu, studijním oboru, formě studia, d) zápisu do vyššího ročníku nebo dalšího bloku, e) složené státní zkoušce a uděleném akademickém titulu, f) přerušení studia, g) ukončení studia. Strukturu informační věty provozované databáze a její technické podmínky stanoví ministerstvo po projednání s vysokou školou. (4) Záznamy do matriky studentů mohou provádět pouze zaměstnanci vysoké školy zvlášť k tomu pověření; záznamy podle odstavce 3 písm. a) a c) až g) se provedou neprodleně po rozhodné události. Matrika studentů a doklady o rozhodných událostech jsou archiválie; při jejich archivování a vystavování výpisů a opisů se postupuje podle zvláštních předpisů.21) (5) Vysoká škola sdělí tomu, kdo osvědčil právní zájem, příslušný údaj z matriky studentů.
59
Uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace § 89 (1) Na žádost absolventa zahraniční vysoké školy vydá osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části v České republice: a) ministerstvo, jestliže je Česká republika vázána mezinárodní smlouvou se zemí, kde je zahraniční vysoká škola zřízena a uznána, a ministerstvo je touto smlouvou k uznání zmocněno, b) v ostatních případech veřejná vysoká škola, která uskutečňuje obsahově obdobný studijní program. (2) V pochybnostech určí příslušnost veřejné vysoké školy ministerstvo nebo rozhodne o uznání vysokoškolského vzdělání nebo jeho části samo. (3) Veřejná vysoká škola vydá osvědčení na základě znalosti úrovně zahraniční vysoké školy nebo na základě rozsahu znalostí a dovedností osvědčených vysokoškolskou kvalifikací. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro jednotlivou zkoušku vykonanou na vysoké škole v zahraničí, nejde‐li o společný studijní program s vysokou školou podle tohoto zákona. § 90 (1) Ve věcech uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace veřejnou vysokou školou rozhoduje rektor. (2) Podkladem pro uznání je originál nebo úředně ověřená kopie diplomu, vysvědčení nebo obdobného dokladu vydaného zahraniční vysokou školou, případně originál nebo úředně ověřená kopie dodatku k diplomu a doplňující informace o tom, že studijní program uskutečňovala instituce oprávněná poskytovat vzdělání srovnatelné s vysokoškolským vzděláním podle tohoto zákona, a o náplni vysokoškolského studia v zahraničí. V případě potřeby se připojí úředně ověřený překlad těchto dokladů. (3) Veřejná vysoká škola nebo ministerstvo může požadovat, aby pravost podpisů a otisků razítek na originálech dokladů byla ověřena ministerstvem zahraničních věcí státu, v němž má sídlo vysoká škola, která doklad vydala, nebo příslušným cizozemským orgánem a příslušným zastupitelským úřadem České republiky, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. (4) Jde‐li o osobu, které byla v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie poskytnuta mezinárodní ochrana formou azylu nebo doplňkové ochrany21a) nebo na kterou je třeba na základě mezinárodních závazků České republiky pohlížet jako na uprchlíka nebo vyhnance nebo osobu v podobné situaci jako uprchlíci, lze předložení dokladu uvedeného v odstavci 2 a ověření pravosti podle odstavce 3 nahradit čestným prohlášením takovéto osoby o skutečnostech jinak prokazovaných takovýmto dokladem nebo ověřením. (5) Zjistí‐li veřejná vysoká škola nebo podle § 89 odst. 2 ministerstvo, že jsou studijní programy po jejich srovnání v podstatných rysech odlišné, žádost o uznání zamítne. § 90a Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání podle § 89 podléhá zpoplatnění podle zákona o správních poplatcích3o). Je‐li žádost přijímána veřejnou vysokou školou, je poplatek příjmem veřejné vysoké školy. Daňový řád31) se na poplatek uvedený ve větě druhé nevztahuje. Vysoká škola může též snížit jeho výši nebo od jeho placení žadatele osvobodit. § 91 Stipendia
60
(1) Studentům vysoké školy mohou být přiznána stipendia.
(2) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být studentům přiznána a) za vynikající studijní výsledky, b) za vynikající výzkumné, vývojové a inovační, umělecké nebo další tvůrčí výsledky přispívající k prohloubení znalostí, c) na výzkumnou, vývojovou a inovační činnost podle zvláštního právního předpisu8e). d) v případě tíživé sociální situace studenta, e) v případech zvláštního zřetele hodných. (3) Stipendium podle odstavce 2 písm. d) se přiznává též studentům, kteří mají nárok na přídavek na dítě podle zvláštního právního předpisu21a), jestliže rozhodný příjem v rodině zjišťovaný pro účely přídavku na dítě nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Stipendium ve výši 1 620 Kč se přiznává po standardní dobu studia na deset měsíců v akademickém roce. Nárok na stipendium prokazuje student písemným potvrzením vydaným na jeho žádost orgánem státní sociální podpory, který přídavek přiznal, že příjem rodiny zjišťovaný pro účely přídavku na dítě za kalendářní rok uvedený v potvrzení nepřevýšil součin částky životního minima rodiny a koeficientu 1,5. Potvrzení pro účely přiznání stipendia platí po dobu 21 měsíců od uplynutí roku, za který byl příjem rodiny zjišťován. Nárok na stipendium může student uplatnit za určité časové období pouze jednou. (4) Stipendia hrazená z dotace nebo z příspěvku mohou být přiznána též a) na podporu studia v zahraničí, b) na podporu studia v České republice, c) studentům doktorských studijních programů. (5) Stipendia přiznává studentům vysoká škola nebo fakulta podle stipendijního řádu. (6) Ministerstvo přiznává stipendia za podmínek stanovených v odstavcích 2 a 4 podle programů vyhlašovaných ministrem, s přihlédnutím k závazkům z mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. Ministerstvo může přiznat tato stipendia též občanům České republiky studujícím na vysokých školách v zahraničí. ČÁST DESÁTÁ REPREZENTACE VYSOKÝCH ŠKOL § 92 (1) Reprezentaci vysokých škol tvoří a) orgán složený z členů akademických obcí vysokých škol delegovaných jejich zastupitelskými akademickými orgány, b) orgán složený z představitelů vysokých škol. (2) Podrobnější postup vytvoření těchto orgánů a pravidla jejich jednání stanoví jejich statuty. (3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol návrhy a opatření, která se vysokých škol
61
významně týkají. (4) Reprezentace vysokých škol předkládá ministrovi doporučení na složení Akreditační komise. (3) Ministr projednává s reprezentací vysokých škol záměry a opatření ministerstva, která se vysokých škol významně týkají, zejména návrhy prováděcích právních předpisů uvedených v § 44a odst. 3, § 50 odst. 8, § 84 odst. 3 a § 87 písm. g) a záměry ministerstva týkající se zásad uplatňování ustanovení § 18 a § 18a. (4) Reprezentace vysokých škol zejména a) předkládá ministrovi návrhy kandidátů na členy Rady Národní akreditační agentury podle § 83 odst. 6, b) se vyjadřuje k návrhu ministra na kandidáta na předsedu Rady Národní akreditační agentury před jeho předložením vládě podle § 83 odst. 5; k návrhu se vyjadřují oba orgány uvedené v odstavci 1, c) projednává návrh statutu Národní akreditační agentury, d) předkládá Národní akreditační agentuře návrhy na zařazení osob do seznamu hodnotitelů pro institucionální akreditaci a do seznamu hodnotitelů pro oblasti vzdělávání podle § 83b. ČÁST JEDENÁCTÁ FAKULTNÍ NEMOCNICE § 93 (1) Klinická a praktická výuka v oblasti lékařství a farmacie a v dalších zdravotnických oborech se uskutečňuje zejména ve fakultních nemocnicích22). V těchto nemocnicích se uskutečňuje též vědecká, výzkumná nebo vývojová činnost. (2) Podrobnosti úpravy stanoví zvláštní předpis. ČÁST DVANÁCTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY § 93a (1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že a) má v rozporu s § 2 odst. 3 ve svém názvu označení „vysoká škola", popřípadě z něho odvozené tvary slov, nebo označení „univerzita", popřípadě z něho odvozené tvary slov, b) v rozporu s § 2 odst. 9 přiznává akademické tituly, koná habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem používá akademické insignie nebo koná akademické obřady, nebo c) v rozporu s § 21 odst. 1 písm. c) a § 42 odst. 1 písm. c) neposkytuje ministerstvu a Národní akreditační agentuře na jejich žádost ve stanovených termínech a bezplatně informace potřebné pro jejich činnost podle tohoto zákona. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta ve výši od 500 000 Kč do 2 000 000 Kč. § 93b
62
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle § 93a projednává ministerstvo. (5) Na řízení o správních deliktech se vztahuje správní řád. (6) Pokuta je splatná do 30 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty. Pokuta je příjmem státního rozpočtu. (7) Právnická osoba, která porušila ustanovení § 2 odst. 3 a byla jí uložena pokuta, je povinna do tří měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty uvést svůj název do souladu s uvedeným ustanovením. ČÁST DVANÁCTÁ ČÁST TŘINÁCTÁ VOJENSKÉ A POLICEJNÍ VYSOKÉ ŠKOLY § 94 (1) Vojenské vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro ozbrojené síly; připravují odborníky pro bezpečnostní systém státu a občany k obraně státu32). Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou vojáky v činné službě. (2) Policejní vysoké školy vzdělávají odborníky zejména pro bezpečnostní sbory.22a) Mohou na nich studovat též studenti, kteří nejsou příslušníky bezpečnostního sboru. § 95 (1) Vojenské vysoké školy jsou součástí organizační složky státu23) Ministerstva obrany financované ze státního rozpočtu, zejména z kapitoly Ministerstva obrany, policejní vysoké školy jsou organizační složky státu23) financované z kapitoly Ministerstva vnitra; vztahují se na ně ustanovení části druhé s výjimkou § 14, 15, § 17 odst. 1 písm. c), § 18 až 20 § 18, 19, 20 a § 18a v případě financování vzdělávání vojáků v činné službě. Na státní vysoké školy se nevztahuje ustanovení § 2 odst. 2. Státní vysoké škole mohou být poskytnuty prostředky podle § 18 odst. 2 písm. a) a b) a odst. 5 ; prostředky se poskytují pouze na základě rozhodnutí. Ministerstvo může vojenské vysoké škole poskytnout dotaci na stipendia podle § 91 odst. 2 písm. e) nebo podle § 91 odst. 3 přiznávaná studentům studijních programů v oblasti bezpečnostních studií, kteří nejsou vojáky v činné službě; podmínky dotací, jejich užití a zúčtování se řídí obecnými předpisy pro nakládání s prostředky státního rozpočtu. (2) Vojenské vysoké školy se při přijímání vojáků v činné službě ke studiu řídí požadavky Ministerstva obrany. Průběh služby a hmotné zabezpečení studentů‐vojáků v činné službě se řídí zvláštními právními předpisy.24) Počet studentů, kteří nejsou vojáky v činné službě, činí zpravidla jednu třetinu kapacity vojenských vysokých škol a je každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva obrany na přípravu studentů‐vojáků v činné službě. (3) Policejní vysoké školy se při přijímání příslušníků Policie České republiky ve služebním poměru ke studiu řídí požadavky Ministerstva vnitra. Počet studentů, kteří nejsou příslušníky Policie České republiky, je každoročně upřesňován v návaznosti na výši požadavku Ministerstva vnitra na přípravu studentů‐příslušníků Policie České republiky.
63
(4) Vojenské a policejní vysoké školy, které mají akreditován alespoň jeden doktorský studijní program, mohou požádat o akreditaci magisterského nebo dalšího doktorského studijního programu zabezpečovaného ve spolupráci s veřejnou vysokou školou. O společném zabezpečení těchto studijních programů musí být předem uzavřena mezi zúčastněnými vysokými školami smlouva vymezující vzájemné závazky. K uzavření smlouvy je potřebný souhlas ministerstva a Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. (5) Vojenské a policejní vysoké školy zveřejňují výsledky vědy nebo výzkumu a vývoje v souladu s obecnými předpisy o ochraně státního a služebního tajemství.25) (6) Vojenské vysoké školy vedou matriku studentů‐vojáků v činné službě a matriku ostatních studentů; totéž platí pro policejní vysoké školy ve vztahu ke studentům ve služebním poměru a k ostatním studentům. (7) Ministr obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a ministr vnitra vykonává vůči policejním vysokým školám tyto působnosti: a) předkládá prezidentu republiky návrh na jmenování, popřípadě odvolání rektora, b) rozhoduje o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení nebo zrušení fakulty na návrh rektora a po stanovisku Akreditační komise, c) stanoví plat rektorovi, d) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) a b), e) předkládá prezidentu republiky návrhy vědecké rady vysoké školy na jmenování profesorem, f) pověřuje osoby k výkonu působností jednotlivých orgánů nově zřízené vysoké školy podle § 103 odst. 1. (8) Ministerstvo obrany vykonává vůči vojenským vysokým školám a Ministerstvo vnitra vůči policejním vysokým školám působnost ministerstva v těchto věcech: a) registruje jejich vnitřní předpisy podle § 36 po vyjádření ministerstva, b) rozděluje finanční prostředky ze státního rozpočtu, c) kontroluje zákonnost a hospodárnost při nakládání s finančními a hmotnými prostředky poskytnutými ze státního rozpočtu a při hospodaření s majetkem ve vlastnictví České republiky, d) určuje výši poplatků spojených se studiem, e) může prominout placení úhrad za užívání účelových zařízení, f) může svým rozhodnutím přiznat a vyplácet stipendia studentům a občanům České republiky studujícím v zahraničí, g) může přiznávat podle programů vyhlašovaných ministrem obrany nebo ministrem vnitra stipendium i mimo důvody uvedené v § 91 odst. 2 a 4, jestliže se student zaváže setrvat po absolvování vysoké školy po dohodnutou dobu v činné službě vojáka z povolání nebo ve služebním poměru policisty, h) jmenuje další členy zkušební komise podle § 53 odst. 3, i) může sdružovat a využívat informace z matriky studentů v souladu se zvláštními předpisy, j) plní úkoly nadřízeného správního orgánu vysokých škol ve správním řízení, k) přijímá opatření podle § 37, 38 a 85 § 37 a 38,
64
l) vykonává činnosti stanovené v § 21 odst. 1 písm. a) až c), § 75 a 86 v § 21 odst. 1 písm. a) až c) a § 75, m) poskytuje metodickou pomoc vysokým školám ve věcech přípravy statutů a dalších předpisů vysokých škol a fakult, vedení evidence studentů, statistického výkaznictví, knihovnictví, informačních systémů a zahraničních styků. (9) Ministerstvo obrany v oblasti vojenství a Ministerstvo vnitra v oblasti bezpečnostních služeb plní úkoly ministerstva a veřejné vysoké školy podle § 89 a 90 § 89 až 90a při uznávání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace.
(10) Jsou‐li místa akademických pracovníků vojenských vysokých škol obsazována vojáky v činné službě a policejních vysokých škol příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, vztahuje se na ně § 77. Jejich služební poměr se přitom nemění. (11) Na studenty vojenských vysokých škol, kteří jsou vojáky v činné službě, a na studenty policejních vysokých škol, kteří jsou příslušníky Policie České republiky ve služebním poměru, se vztahují ustanovení tohoto zákona, pokud zvláštní předpisy24) nestanoví jinak. (12) Studium vojáků v činné službě na vojenské vysoké škole se může ukončit též v případě, kdy voják přestane splňovat podmínky stanovené zvláštním předpisem pro službu vojáka z povolání. (13) Před rozhodnutím o akreditaci podle § 78 až 82 a 85 týkajícím se vojenských vysokých škol si ministerstvo Národní akreditační agentura vyžádá stanovisko Ministerstva obrany; týká‐li se rozhodnutí policejních vysokých škol, vyžádá si stanovisko Ministerstva vnitra. Podmínkou pro vydání rozhodnutí o udělení akreditace podle § 78 je souhlasné stanovisko Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra. V případě, že jde o akreditaci studijních programů zaměřených na přípravu odborníků pro bezpečnostní systém státu a občanů k obraně státu a pro bezpečnostní sbory, které budou uskutečňovat veřejné a soukromé vysoké školy, postupuje se podle § 79 odst. 2 písm. e). O vydaných rozhodnutích informuje Národní akreditační agentura Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra. (14) Ministerstvo obrany pro akreditaci podle § 78 až 82 a 85 zaměřenou na přípravu odborníků pro bezpečnostní systém státu a občanů k obraně státu, a Ministerstvo vnitra pro akreditaci zaměřenou na bezpečnostní sbory, navrhuje odborníky do seznamu hodnotitelů podle § 83b. ČÁST TŘINÁCTÁ ČÁST ČTRNÁCTÁ ZMĚNA A DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ § 96 Zákon České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb., se mění a doplňuje takto: 1. V § 4 odst. 1 písm. k) se za slovo "rozpočtu" vkládají tato slova: "a z prostředků veřejné vysoké školy". 2. V § 18 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: "(5) U poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou, jsou předmětem daně všechny příjmy s výjimkou
65
příjmů: a) z investičních transferů, b) z úroků z vkladů na běžném účtu.". 3. V § 18 se dosavadní odstavce 5 až 11 označují jako odstavce 6 až 12. 4. V § 18 odst. 7 se za slova "obecně prospěšné společnosti" vkládají tato slova: "veřejné vysoké školy". [ ČÁST ČTRNÁCTÁ zrušena § 97 zrušen ] ČÁST PATNÁCTÁ ČÁST ŠESTNÁCTÁ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ § 98 (1) Studijní obory, v nichž vysoké školy uskutečňují podle dosavadních předpisů obsahově ucelenou část vysokoškolského studia, vysokoškolské studium a postgraduální studium a jsou uvedeny v jejich statutech, se stávají studijními programy podle tohoto zákona a jsou akreditovány na dobu čtyř let s tím, že: a) ucelená část vysokoškolského studia podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, je považována za bakalářský studijní program podle tohoto zákona, b) vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za magisterský studijní program podle tohoto zákona, c) postgraduální studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. je považováno za doktorský studijní program podle tohoto zákona. (2) Oprávnění udělovat akademické tituly podle § 46 odst. 5 mají vysoké školy a fakulty pouze v oborech, ve kterých mohou uskutečňovat postgraduální studium na základě rozhodnutí ministerstva podle § 41 zákona č. 172/1990 Sb. (3) Dosavadní oprávnění vysokých škol a fakult konat ve stanovených oborech habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zanikají dnem 1. července 1999. Pokud však rektor v této lhůtě podá ministerstvu žádost podle § 82 odst. 2, zůstává do rozhodnutí ministerstva v platnosti stávající oprávnění konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem ve stanovených oborech. § 99 (1) Akademicko‐vědecký titul "doktor" a titul "bakalář" přiznané podle zákona č. 172/1990 Sb. se považují za akademické tituly "doktor" a "bakalář" podle tohoto zákona. (2) Akademický titul "inženýr", který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi technických vysokých škol v oboru architektura, se nahrazuje akademickým titulem "inženýr architekt" (ve zkratce "Ing. arch." uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (3) Titul "bakalář", který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi obsahově ucelené části vysokoškolského studia uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem "bakalář umění" (ve
66
zkratce "BcA." uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (4) Akademický titul "magistr", který získali podle § 21 zákona č. 172/1990 Sb. absolventi uměleckých vysokých škol, se nahrazuje akademickým titulem "magistr umění" (ve zkratce "MgA." uváděné před jménem). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (5) Absolventi vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 a § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul "magistr" s výjimkou absolventů uvedených v odstavci 9, mohou vykonat v téže oblasti studia státní rigorózní zkoušku a získat akademický titul podle § 46 odst. 5. (6) Absolventi univerzitních vysokých škol, kteří získali podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. v oboru ekonomie akademický titul "magistr", mohou požádat o nahrazení tohoto titulu akademickým titulem "inženýr" (ve zkratce "Ing."). Osvědčení o nahrazení tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (7) Akademické tituly podle § 21 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb. mají právo užívat i absolventi vojenských vysokých škol, kteří ukončili studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jim nebyl přiznán akademický titul, stavovské označení nebo jiný titul absolventa vysoké školy podle dřívějších předpisů. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (8) Ustanovení odstavce 7 se nevztahuje na absolventy Vojenské politické akademie. (9) Absolventům postgraduálního studia, kteří získali podle § 21 odst. 2, § 43 odst. 2 a § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademický titul "magistr" a akademicko‐vědecký titul "doktor", se přiznávají akademické tituly podle § 46 odst. 5 tohoto zákona. Osvědčení o přiznání těchto akademických titulů jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (10) Absolventi postgraduálního studia, kteří získali podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. akademicko‐ vědecký titul "doktor", mohou požádat příslušnou vysokou školu o nahrazení zkratky "Dr." zkratkou "Ph. D.", v oblasti teologie zkratkou "Th. D.". Osvědčení o nahrazení zkratky akademicko‐vědeckého titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. (11) Akademický titul "doktor" (ve zkratce "Ph.D." uváděné za jménem) se přiznává absolventům lékařského a veterinárního studia, kteří ukončili studium podle § 22 zákona č. 172/1990 Sb. Osvědčení o přiznání tohoto akademického titulu jim na žádost vydá příslušná vysoká škola. § 100 (1) Vědecká výchova vedoucí k udělení vědecké hodnosti "kandidát věd" (ve zkratce "CSc.") již nebude po dni nabytí účinnosti tohoto zákona zahajována. Účastníci vědecké výchovy, kteří ji zahájili podle dosavadních předpisů, mohou vědeckou výchovu ukončit podle těchto předpisů s tím, že obhajoby kandidátských disertačních prací se ukončí nejpozději do 31. prosince 2001. (2) Účastníci vědecké výchovy mohou být na vlastní žádost přijati ke studiu v doktorském studijním programu. Při přijetí a studiu se přihlíží k dosavadnímu průběhu vědecké výchovy a vykonaným kandidátským zkouškám. § 101 (1) Veřejnými vysokými školami jsou vysoké školy uvedené v příloze č. 1, vojenskými a policejními vysokými školami jsou vojenské a policejní vysoké školy uvedené v příloze č. 2. (2) Vysoké školy uvedené v odstavci 1 předloží k registraci vnitřní předpisy upravené podle tohoto zákona do 1. července 1999. (3) Platnost jmenování nebo volby akademických funkcionářů a jejich funkční období zůstávají tímto
67
zákonem nedotčeny. (4) Studenti studující na vysokých školách uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2 ke dni 1. ledna 1999 jsou studenty podle tohoto zákona. Vysoké školy jsou povinny zápis těchto studentů do matriky studentů provést do 1. března 1999. (5) Dnem 1. ledna 1999 přechází do práva hospodaření ministerstva majetek státu, ke kterému k tomuto dni příslušelo právo hospodaření vysokých škol uvedených v příloze č. 1. Ministerstvo písemně může rozhodnout po dohodě s veřejnou vysokou školou o přechodu tohoto majetku do vlastnictví příslušné veřejné vysoké školy; na žádost veřejné vysoké školy tak rozhodne vždy, jde‐li o majetek potřebný k zajištění vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti při uskutečňování akreditovaných studijních programů. Rozhodnutí musí obsahovat název a sídlo veřejné vysoké školy, vymezení převáděného majetku a závazků k tomuto majetku a den, kdy majetek a závazky k tomuto majetku přecházejí na veřejnou vysokou školu. Na toto rozhodnutí se nevztahují obecné předpisy o správním řízení. (6) Na majetek, který přešel dnem 1. ledna 1999 do práva hospodaření ministerstva podle odstavce 5, a na vlastní majetek veřejné vysoké školy se nevztahují obecné předpisy upravující úpadek a způsoby jeho řešení.13) (7) Práva a závazky fakult, které jsou ke dni 1. ledna 1999 součástí vysokých škol uvedených v příloze č. 1 a v příloze č. 2, přecházejí na příslušnou vysokou školu. § 102 Akademické tituly, stavovská označení a ostatní tituly absolventů vysokých škol přiznané podle dřívějších předpisů s výjimkami uvedenými v § 99 zůstávají nedotčeny. Vědecké hodnosti "kandidát věd" (ve zkratce "CSc.") a "doktor věd" (ve zkratce "DrSc.") udělené podle dřívějších předpisů zůstávají nedotčeny. § 103 (1) Nově zřízená veřejná vysoká škola a vojenská a policejní vysoká škola je povinna ustavit své orgány do dvou let ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 7 vykonávají v nezbytném rozsahu jejich působnost osoby pověřené ministrem. (2) Nově zřízená fakulta je povinna ustavit své orgány do jednoho roku ode dne zřízení. Do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 25 vykonává v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem. (3) U nově zřízeného vysokoškolského ústavu vykonává do doby ustavení jednotlivých orgánů uvedených v § 34 v nezbytném rozsahu jejich působnost osoba pověřená rektorem. § 104 Do doby jmenování členů, předsedy a místopředsedy Akreditační komise podle § 83 vykonávají tyto funkce členové akreditační komise zřízené podle § 17 zákona č. 172/1990 Sb. a nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi. § 105 (1) Nestanoví‐li tento zákon jinak, postupuje se v řízení ve věcech upravených tímto zákonem podle obecných předpisů o správním řízení.26) (2) Na výkon působnosti Národní akreditační agentury a jejích orgánů se nevztahují obecné předpisy o kontrole33). § 106
68
(1) Ustanovení tohoto zákona se použijí, pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. (2) Pro účely tohoto zákona se za členský stát Evropské unie považuje rovněž jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace. § 107 Veřejné vysoké školy uvedou své majetkové poměry do souladu s tímto zákonem do 31. prosince 1999. § 107a zrušen § 108 Zrušovací ustanovení (1) Zrušují se čl. I body 5, 8 a 9 zákona č. 216/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. (2) Zrušují se: 1. § 33 až 41, 43 a 45 zákona č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků. 2. Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb. 3. Zákon č. 232/1992 Sb., o policejních vysokých školách a o zřízení Policejní akademie. 4. Článek VI zákona České národní rady č. 26/1993 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti, a o opatřeních s tím souvisejících. 5. Nařízení vlády České republiky č. 350/1990 Sb., o akreditační komisi. 6. Vyhláška Ministerstva školství a kultury č. 96/1961 Sb., kterou se vydává statut institutů národohospodářského plánování na vysokých školách ekonomických v Praze a Bratislavě, ve znění vyhlášky Ministerstva školství a kultury č. 31/1963 Sb. 7. Vyhláška Československé akademie věd č. 55/1977 Sb., o dalším zvyšování kvalifikace a o hodnocení tvůrčí způsobilosti vědeckých pracovníků. 8. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 144/1979 Sb., o obhajobách kandidátských a doktorských disertačních prací československých státních občanů v členských státech Rady vzájemné hospodářské pomoci. 9. Vyhláška Ministerstva školství České socialistické republiky č. 114/1980 Sb., o poskytování stipendií a příspěvků studentům, kteří po absolvování internátních středních škol pro pracující studují na vysokých školách. 10. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 60/1985 Sb., o doplňujícím studiu studentů vysokých škol a absolventů vysokých a středních škol pro získání pedagogické způsobilosti. 11. § 9 vyhlášky Ministerstva školství České socialistické republiky č. 61/1985 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků.
69
12. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád). 13. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 447/1990 Sb., o habilitaci docentů a podmínkách a průběhu jmenování profesorů. 14. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 476/1990 Sb., o uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu vydaných zahraničními vysokými školami (o nostrifikaci). 15. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 41/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení studentů vysokých škol vysílaných ke studiu do zahraničí. 16. Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia, ve znění vyhlášky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 110/1995 Sb. 17. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o hospodářském zabezpečení studentů vysokých škol v období praxe ze dne 30. května 1969 č.j. 19 261/69‐III/5, registrované v částce 30/1969 Sb., ve znění směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 10. března 1970 č.j. 12 300/70‐III/5, registrované v částce 10/1970 Sb. 18. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o ubytování studentů vysokých škol v kolejích ze dne 20. července 1982 č.j. 20 797/82‐34, registrované v částce 17/1982 Sb. 19. Směrnice Ministerstva školství České socialistické republiky o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol ze dne 20. července 1982 č.j. 20 798/82‐34, registrované v částce 17/1982 Sb., ve znění směrnic Ministerstva školství České socialistické republiky ze dne 16. července 1985 č.j. 15 330/85‐34, registrovaných v částce 19/1985 Sb. (3) Zrušují se: 1. Zákon č. 53/1964 Sb., o udělování vědeckých hodností a o Státní komisi pro vědecké hodnosti. 2. Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků. 3. Vyhláška Československé akademie věd č. 53/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o studijních pobytech, ve znění vyhlášky Československé akademie věd č. 5/1986 Sb. 4. Vyhláška Československé akademie věd č. 54/1977 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti o pracovněprávních vztazích účastníků vědecké výchovy a studijních pobytů a o poskytování stipendií, ve znění vyhlášek Československé akademie věd č. 40/1979 Sb., č. 125/1988 Sb. a č. 393/1992 Sb. 5. Vyhláška České komise pro vědecké hodnosti č. 64/1977 Sb., o řízení při udělování vědeckých hodností, ve znění vyhlášky České komise pro vědecké hodnosti č. 187/1990 Sb. § 109 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až 82, § 84 až 99, § 101 až 107 a § 108 odst. 2, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999, a § 108 odst. 3, který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001.
70
Zeman v. r. Havel v. r. Tošovský v. r. Příl.1 Veřejné vysoké školy v České republice: Univerzita Karlova v Praze Univerzita Palackého v Olomouci České vysoké učení technické v Praze Vysoká škola báňská ‐ Technická univerzita Ostrava Akademie výtvarných umění v Praze Vysoké učení technické v Brně Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Masarykova univerzita Mendelova univerzita v Brně Akademie múzických umění v Praze Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze Janáčkova akademie múzických umění v Brně Univerzita Pardubice Vysoká škola chemicko‐technologická v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Technická univerzita v Liberci Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita Hradec Králové Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ostravská univerzita v Ostravě Slezská univerzita v Opavě Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Západočeská univerzita v Plzni
71
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Vysoká škola polytechnická Jihlava Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Příl.2 Vojenská vysoká škola: Univerzita obrany v Brně. Policejní vysoká škola v České republice: Policejní akademie České republiky v Praze * * * 1. Zákon č. 210/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), nabyl účinnosti dnem 1. září 2000. 2. Zákon č. 147/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. července 2001. 3. Zákon č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005. 4. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. dnem 1. dubna 2004), s výjimkou ustanovení hlavy VII, § 85 odst. 4 a 5, § 95 a 101, která nabyla účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost. 5. Zákon č. 121/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti třicátým dnem ode dne jeho vyhlášení (tj. dnem 18. dubna 2004). 6. Zákon č. 436/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zaměstnanosti, nabyl účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho (tj. dnem 1. října 2004), s výjimkou části čtyřicáté sedmé, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2005. 7. Zákon č. 473/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (tj. dnem 24. srpna 2004). 8. Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005. 9. Zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (tj. dnem 13. září 2005). 10. Zákon č. 552/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti
72
prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. dnem 1. ledna 2006). 11. Zákon č. 161/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 326/199 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dme jeho vyhlášení (tj. dnem 27. dubna 2006), s výjimkou ustanovení s 1.čl. I bodů 4 a 8, bodu 42, pokud jde o §42d a 42e. bodu 43, pokud jde o § 44 odst. 4 písm. g) a § 44 odst. 5, bodu 44, pokud jde o § 44a odst. 2, 6 a 7, bodu 45, bodu 46, pokud jde o § 46 odst. 5, bodu 47, pokud jde o § 46c, bodu 49, pokud jde o § 48 písm. b), c) a d), bodu 50, bodů 61 až 63, bodů 78 a 80, bodu 84, pokud jde o § 119a odst. 4 a 5, bodu 96, bodu 118, pokud jde o § 169 odst. 2 písm. d), a ustanovení čl. II bodů 1, 2 a 4, která nabývají účinnosti 60. dnem po dni jeho vyhlášení, a 2. čl. I bodů 22, 26, 28, 29, bodů 33 až 35, bodu 47, pokud jde o § 46b odst. 2 písm. c), bodu 64, pokud jde o § 75 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 3 větu druhou a třetí a § 77 odst. 2 písm. f), bodu 65, pokud jde o § 87e odst. 1 písm. b), § 87e odst. 3, § 87k odst. 1 písm. e) a § 87 k odst. 2, bodu 83, bodů 91 až 94, bodu 101, pokud jde o § 158 odst. 1 písm. b) bod 9, bodů 136 a 137, ustanovení čl. II bodu 13 a ustanovení čl. III, která nabývají účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku. 12. Zákon č. 165/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem 1. září 2006, s výjimkou ustanovení čl. V bodu 34, pokud jde o § 115 odst. 3 písm. b), které nabylo účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku, a čl. XVIII, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2007. 13. Zákon č. 310/2006 Sb., o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky a o změně některých dalších zákonů (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), nabyl účinnosti dnem 1. července 2006. 14. Zákon č. 624/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (tj. dnem 30. prosince 2006). 15. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2008, s výjimkou ustanovení a) čl. XXVIII bodů 37 a 38, 40 až 49, 51, čl. XXIX bodu 1, čl. XXXV bodu 7 a čl. XXXVI bodu 1, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení (tj. dnem 16. října 2007), b) čl. XXXIX a čl. XL, která nabyla účinnosti dnem 31. prosince 2007, c) čl. I bodů 50, 65, 131, 169, 171, 180, 186, 190, 211, čl. XX bodů 4 a 7, čl. XXIII bodů 4, 11 a 27, čl. XXV bodu 13, čl. XXXV bodů 3, 6 a 17, čl. XXXVI bodů 6 až 11 a 14, čl. XLII bodu 2, čl. XLIII bodu 2, čl. XLIV bodu 2, čl. XLV bodu 2, čl. XLVI bodu 3, čl. XLVII bodu 2, čl. XLIX bodu 6, čl. L bodu 2 a čl. LII až LVIII, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2009, d) čl. XXVIII bodů 36, 39 a 50, která nabyla účinnosti dnem 1. července 2009, e) čl. I bodů 4 a 66, která nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2010. Ustanovení § 48 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném ode dne nabytí
73
účinnosti tohoto zákona, pozbývá platnosti dnem 1. ledna 2011. 16. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (tj. dnem 29. listopadu 2007). 17. Zákon č. 189/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. dnem 1. července 2008). 18. Zákon č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, s výjimkou části druhé bodu 13, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. 19. Zákon č. 419/2009 Sb., o změně názvu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a o změně zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. 20. Zákon č. 159/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. dnem 1. července 2010). 21. Zákon č. 365/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012. 22. Zákon č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2012. 23. Zákon č. 48/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení (tj. dnem 1. dubna 2013). 24. Zákon č. .../2013 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, nabude účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, nejdříve však dnem 1. ledna 2014, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 4, 52, 8ř a 86, 89, 91, 95, 98 až 100, 103, 105, 111 pokud jde o odstavec 6, 125, 143 a 144, 146 až 150, 152 až 162, 168 až 171, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2015, b) čl. I bodů 39 až 46 a 178, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016. [Nepřímá novela : Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení § 20 odst. 3, 5 až 7, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení § 77 až 79, § 80 odst. 3 až 10, § 81 odst. 1 až 8 a § 82 odst. 3, která nabyla účinnosti dnem 1. září 2007. ]
74
* * * Vybraná ustanovení novel Čl.III zákona č. 147/2001 Sb. Přechodná ustanovení 1. Akreditace studijních programů udělené podle dosavadního zákona o vysokých školách jsou tímto zákonem nedotčeny. Ke studiu v akreditovaných magisterských studijních programech však mohou být uchazeči přijímáni pouze do 31. prosince 2003, pokud rektor nebo orgán vykonávající působnost rektora nepodá v této lhůtě Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci nebo její prodloužení nebo rozšíření podle § 79 nebo § 80 odst. 2 a 3 dosavadního zákona o vysokých školách; v případě podání žádosti zůstává do rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v platnosti udělená akreditace. 2. Habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona mohou být dokončena podle dosavadního zákona o vysokých školách nejpozději do 31. prosince 2002. Čl.V zákona č. 121/2004 Sb. Přechodná ustanovení 1. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci zdravotnického magisterského studijního programu zubní lékařství do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obsah a rozsah nového studijního programu zubní lékařství musí odpovídat minimálním požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem a být v souladu s právem Evropských společenství.1) Přijímat studenty do zdravotnického magisterského studijního programu stomatologie lze naposledy pro akademický rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se studenti přijímají pouze do zdravotnického magisterského studijního programu zubní lékařství. Studenti přijatí ke studiu zdravotnického magisterského studijního programu stomatologie mohou studium dokončit podle zdravotnického magisterského studijního programu zubní lékařství. 2. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci zdravotnického magisterského studijního programu farmacie (dále jen "nový studijní program farmacie") do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obsah a rozsah nového studijního programu farmacie musí odpovídat minimálním požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem a být v souladu s právem Evropských společenství.2) Přijímat studenty do zdravotnického magisterského studijního programu farmacie lze naposledy pro akademický rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se studenti přijímají pouze do nového studijního programu farmacie. Studenti přijatí ke studiu dosavadního zdravotnického magisterského studijního programu farmacie mohou studium dokončit podle nového studijního programu farmacie. 3. Vysoké školy jsou povinny předložit Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy žádost o akreditaci bakalářských studijních programů pro přípravu všeobecných sester a bakalářských studijních programů pro přípravu porodních asistentek do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Obsah a rozsah nových studijních programů musí odpovídat minimálním požadavkům stanoveným zvláštním právním předpisem a být v souladu s právem Evropských společenství.3) Přijímat studenty do dosavadních zdravotnických bakalářských studijních programů pro přípravu všeobecných sester a porodních asistentek lze naposledy pro akademický rok 2003/2004. Pro akademický rok 2004/2005 se studenti přijímají pouze do nových studijních programů pro přípravu všeobecných sester a porodních asistentek. Studenti přijatí ke studiu dosavadních zdravotnických bakalářských studijních programů pro přípravu všeobecných sester a porodních asistentek mohou studium dokončit podle nových studijních programů. 1) Směrnice Rady 78/687/EHS ze dne 25. července 1978 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se činnosti zubních lékařů. 2) Směrnice Rady 85/432/EHS ze dne 16. září 1985 o koordinaci právních a správních předpisů ohledně některých činností v oblasti farmacie.
75
3) Směrnice Rady 80/155/EHS ze dne 21. ledna 1980 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti porodních asistentek a jejich výkonu v platném znění. Směrnice Rady 77/453/EHS ze dne 27. června 1977 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se činnosti zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči v platném znění. Čl.II zákona č. 552/2005 Sb. Přechodná ustanovení k čl. I 1. Právnické osoby uvedou svůj název do souladu s tímto zákonem nejpozději k 31. prosinci 2007. 2. Právní úkony učiněné před účinností tohoto zákona podle dosavadního zákona o vysokých školách orgánem veřejné vysoké školy nebo orgánem součásti veřejné vysoké školy zůstávají tímto zákonem nedotčeny. 3. Vyměření poplatku spojeného se studiem podle dosavadního zákona o vysokých školách provedené vysokou školou před účinností tohoto zákona zůstává tímto zákonem nedotčeno. 4. Pro studijní programy, které jsou platné ke dni účinnosti tohoto zákona, jejichž platnost byla udělena na maximální dobu platnosti přípustnou v době udílení akreditace a u nichž byla akreditace udělena bez dalších omezujících podmínek, ministerstvo prodlouží akreditaci na dobu stanovenou tímto zákonem, pokud o to vysoká škola písemně požádá ve lhůtě do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Akreditace habilitačního řízení nebo řízení ke jmenování profesorem v daném oboru zůstávají tímto zákonem nedotčeny s výjimkou akreditací, u kterých nebyla stanovena doba akreditace; akreditace u těchto oborů zaniká dnem 31. prosince 2015. 6. Osoba, která počala vykonávat funkci rektora nebo děkana na základě jmenování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu, která vykonávala nebo vykonává tuto funkci na základě jmenování podle nové právní úpravy. Délka funkčního období, na něž došlo ke jmenování přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se však posuzuje podle dosavadní právní úpravy. Čl.IV zákona č. 624/2006 Sb. Přechodné ustanovení k článku III Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění některých zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, se ve znění tohoto zákona použije poprvé pro rozpočtový rok 2006. Čl. VI zákona č. 110/2009 Sb. Přechodné ustanovení Vznik, trvání, změny a skončení pracovního poměru akademického pracovníka sjednaného před účinností tohoto zákona se řídí dosavadními právními předpisy. Čl. X zákona č. 365/2011 Sb. Pracovní poměry na dobu určitou podle § 70 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do jejich skončení řídí dosavadními právními předpisy. Čl. II zákona č. .../2013 Sb. Přechodná ustanovení
76
1. Studijní programy, které uskutečňují vysoké školy podle dosavadních předpisů ke dni 30. června 2015, se dnem 1. července 2015 stávají studijními programy akreditovanými podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2015, a jsou akreditovány na stanovenou dobu, nejméně však na dobu tří let; opatření přijatá na základě § 85 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. července 2015, zůstávají zachována. 2. Oprávnění vysoké školy nebo její součásti konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování profesorem podle dosavadních předpisů, které měla vysoká škola ke dni 30. června 2015, se dnem 1. července 2015 stává oprávněním konat habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem akreditovaným podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2015, a to na stanovenou dobu, nejméně však na dobu tří let. 3. Příspěvek ze státního rozpočtu na vzdělávací a vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další tvůrčí činnost bude vysokým školám poskytován na základě rámcové smlouvy o dlouhodobém státním financování vysoké školy, bude‐li sjednána, od 1. ledna 2016. 4. Vysoké školy předloží k registraci vnitřní předpisy upravené podle tohoto zákona do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 5. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zprovozní registr vysokých škol a registr uskutečňovaných studijních programů do 1. ledna 2016. 6. Pracovní poměry na dobu určitou podle § 70 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se až do jejich skončení řídí dosavadními právními předpisy. 7. Ustanovení § 72 odst. 16 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, o poplatku se nevztahuje na habilitační řízení, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 8. Ustanovení § 74 odst. 10 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, o poplatku se nevztahuje na řízení ke jmenování profesorem, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 9. Ustanovení § 90a zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona,se nevztahuje na řízení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 10. Správní řízení ve věcech akreditací nebo státního souhlasu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem 1. července 2015, se dokončí podle zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2015. 11. Působnost Národní akreditační agentury, uvedenou v § 2 odst. 6, § 21 odst. 1 písm. c), § 42 odst. 1 písm. c) a g) a § 87 písm. w) zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonává do 30. června 2015 Akreditační komise. 12. Jmenování předsedy Národní akreditační agentury a dalších členů Rady Národní akreditační agentury na funkční období počínající nejdříve dnem 1. července 2015 je možno v souladu s postupy uvedenými v zákoně č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni 1. července 2015, uskutečnit i přede dnem 1. července 2015, nejdříve však po dni 31. prosince 2014. 13. Při prvním jmenování členů Rady Národní akreditační agentury, majících podle § 83 odst. 7 zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni 1. července 2015, šestileté funkční období, určí vláda jména jedné třetiny těchto členů, jejichž funkční období skončí po dvou letech, a jedné třetiny těchto členů, jejichž funkční období skončí po čtyřech letech. 14. Za funkční období člena Rady Národní akreditační agentury se pro účely § 83 odst. 7 věty druhé zákona č. 111/1998 Sb., ve znění účinném ke dni 1. července 2015, považuje i funkční období člena Akreditační komise.
77
____________________
1) § 5 odst. 3 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. 2) § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 3) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 124 odst. 1 a 2 zákoníku práce. 5) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. 4) § 200 a násl. zákoníku práce. 5) § 156 a násl. zákoníku práce. 6) Např. § 255 a 258 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, § 415 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 268 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 7) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. 7a) Zákon o podpoře výzkumu a vývoje. Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb. Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. 8) § 7 odst. 1 písm. t) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 8a) § 10 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8b) § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8c) Sdělení Českého statistického úřadu č. 321/2003 Sb., o zavedení Klasifikace stavebních děl CZ-CC. 8d) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8e) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 461/2002 Sb., o účelové podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o veřejné soutěži ve výzkumu a vývoji. Nařízení vlády č. 462/2002 Sb., o institucionální podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o hodnocení výzkumných záměrů, ve znění nařízení vlády č. 28/2003 Sb. 9) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 9a) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 9b) § 14 odst. 3 písm. a), b), g) a i) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 9c) § 15 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích. 11a) § 195 až 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. 12) Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů. 13) Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. 14) Např. zákon č. 248/1995 Sb., zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 15) § 10 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).
78
15a) § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 15b) § 195, 197 a 198 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 16) § 2 písm. r) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. 17) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 18) § 132 až 138 a § 150 zákoníku práce. 19) § 53 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. 19) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů. 19a) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb. 20a) Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. 21) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb. Směrnice Ministerstva vnitra ČSR č. 7/1975 Ú.v. ČSR, o využívání archiválií, reg. částka 24/1975 Sb., ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb. 21a) § 17 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 21a) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany. 22) Např. vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví České republiky. 22a) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. 23) Zákon ČNR č. 576/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 205/1991 Sb., o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu České republiky a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací, ve znění nařízení vlády č. 48/1995 Sb. 24) Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 113/1996 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška Ministerstva obrany ČR č. 7/1996 Sb., o peněžních a naturálních náležitostech vojáků v činné službě a žáků vojenských škol, kteří nejsou vojáky, ve znění vyhlášky Ministerstva obrany ČR č. 310/1996 Sb. 25) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády ČSSR č. 148/1971 Sb., o ochraně hospodářského a služebního tajemství, ve znění nařízení vlády ČSFR č. 420/1990 Sb.
79
Nařízení vlády ČSFR č. 419/1990 Sb., o základních skutečnostech tvořících předmět státního tajemství. 26) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 27) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů. 28) § 160 správního řádu. 29) Například zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 30) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 31) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. 32) § 52 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. 33) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
80
(K části druhé návrhu zákona)
Platné znění části zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 , zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb.,zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb. a zákona č. 50/2013, s vyznačením
navrhovaných změn a doplnění
ZÁKON o správních poplatcích *** Příloha Sazebník *** Položka 22 81
a) Přijetí žádosti o uznání odborné kvalifikace19)
Kč
2 000
b) Vydání osvědčení o odborné kvalifikaci a výkonu předmětné činnosti19) nebo vydání20) osvědčení o způsobilosti k provozování odborné činnosti, oprávnění k provádění nebo provozování odborné činnosti nebo opakovaně udělované povolení nebo úřední oprávnění
Kč
1 000
c) Udělení povolení k obnově kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi ("povolení k restaurování"),21) udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností22) nebo udělení oprávnění k činnostem vybraných pracovníků23)
Kč
500
d) Prodloužení platnosti dokladů uvedených v písmenu b)
Kč
50
Kč Kč
25 000 100 000
f) Přijetí žádosti o udělení akreditace k působení jako akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb25)
Kč
100 000
g) Přijetí žádosti o vyhodnocení shody nástrojů elektronického podpisu25)
Kč
10 000
h) Oznámení o rozšíření služeb akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb
Kč
25 000
i) Podání žádosti o udělení pověření k provádění akreditace, o udělení pověření k provádění atestací nebo o udělení souhlasu se změnou atestačních podmínek26)
Kč
10 000
j) Podání žádosti o udělení autorizace podle zákona upravujícího ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (oprávnění ověřovat dosažení odborné způsobilosti vyžadované k získání osvědčení o profesní kvalifikaci nebo profesních kvalifikacích) za každou kvalifikaci
Kč
1 500
e) Přijetí žádosti o udělení státního souhlasu právnické osobě působit jako soukromá vysoká škola24)
82
k) Podání žádosti o prodloužení platnosti autorizace uvedené v písmenu j)
Kč
500
l) Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího zařízení podle zákona o sociálních službách26b)
Kč
1 000
m) Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle zákona o sociálních službách26b)
Kč
1 000
n) Přijetí žádosti o udělení akreditace nebo oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Kč
5 000
o) Přijetí žádosti o změnu akreditace k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Kč
4 000
p) Přijetí žádosti o prodloužení platnosti akreditace nebo oprávnění k provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti
Kč
4 000
r) Přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání podle zákona o vysokých školách74)
Kč
3000
Poznámka Je-li žádost podle písmene r) přijímána veřejnou vysokou školou, poplatek podle písmene r) se neplatí na zvláštní účet státního rozpočtu a nelze jej platit kolkovými známkami; poplatek je v uvedeném případě příjmem dané veřejné vysoké školy, která stanoví způsob jeho placení a může též snížit jeho výši. Osvobození Je-li žádost podle písmene r) přijímána veřejnou vysokou školou, od poplatku podle písmene r) je žadatel osvobozen v případech stanovených vnitřním předpisem veřejné vysoké školy. ----------------------------------------------------------19) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
83
20) Například zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí). 21) § 14 odst. 8 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. 22) § 14 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. 23) § 39 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 25) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 366/2001 Sb., o upřesnění podmínek stanovených v § 6 a 17 zákona o elektronickém podpisu a o upřesnění požadavků na nástroje elektronického podpisu. 26) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb. 26a) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). 26b) § 117a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 206/2009 Sb. 74) § 89 a § 95 odst. 9 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
*** Čl. IV zákona č. .../2013 Sb. Přechodné ustanovení Ustanovení článku III tohoto zákona se nevztahují na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
84
(K části třetí návrhu zákona)
Platné znění zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona 533/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb., s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
ZÁKON o veřejných výzkumných institucích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1 Předmět úpravy Tento zákon upravuje a) způsob zřízení, vznik, činnost a způsob zrušení a zánik veřejné výzkumné instituce, b) postavení a působnost zřizovatele veřejné výzkumné instituce (dále jen „zřizovatel“) a orgánů veřejné výzkumné instituce a c) přeměnu příspěvkových organizací zabývajících se výzkumem na veřejné výzkumné instituce. § 2 Veřejná výzkumná instituce (1) Veřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu, vymezený zákonem o podpoře výzkumu, vývoje a inovací1). Veřejná výzkumná instituce svou hlavní činností zajišťuje výzkum podporovaný zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropských společenství2). (2) Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou nebo územním samosprávným celkem dále jen "zřizovatel"); jménem České republiky plní funkci zřizovatele veřejné výzkumné instituce ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (dále jen "organizační složka státu"). (2) Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou republikou, územním samosprávným celkem nebo veřejnou vysokou školou; jménem České republiky plní funkci zřizovatele ministerstvo, jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd České republiky v postavení organizačních složek České republiky (dále jen "organizační složka státu"). Veřejná výzkumná instituce může být zřízena i společně více veřejnými vysokými školami, které si za tímto účelem upravily vzájemné vztahy písemnou společenskou
85
smlouvou o sdružení do společnosti za společným účelem podle jiného právního předpisu40); v uvedené společenské smlouvě o sdružení veřejných vysokých škol, která se (stejně jako její případné změny) zakládá do sbírky listin rejstříku veřejných výzkumných institucí společně se zřizovací listinou (a jejími případnými změnami) veřejné výzkumné instituce jednomyslně pořízenou zřizujícími veřejnými vysokými školami, musí být upraveno, která z dotčených veřejných vysokých škol bude výlučně vykonávat práva a povinnosti zřizovatele anebo jak bude působnost při výkonu funkce zřizovatele mezi dotčené veřejné vysoké školy rozdělena. (3) Činnost veřejné výzkumné instituce musí být v souladu se zvláštními právními předpisy upravujícími veřejnou podporu. (4) Informace o výsledcích výzkumné činnosti veřejné výzkumné instituce musí být veřejně dostupné v informačním systému výzkumu, vývoje a inovací3) a ve výroční zprávě o činnosti a hospodaření veřejné výzkumné instituce (dále jen "výroční zpráva"), zveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději do 30 dnů po jejím schválení, nestanoví‐li zvláštní právní předpisy jinak. (5) Název veřejné výzkumné instituce musí obsahovat označení "veřejná výzkumná instituce" nebo jeho zkratku "v. v. i.". Jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení používat. (6) Závazkové vztahy mezi veřejnými výzkumnými institucemi navzájem a mezi veřejnými výzkumnými institucemi na straně jedné a státem, územním samosprávným celkem nebo vysokou školou na straně druhé při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejných výzkumných institucí, jakož i závazkové vztahy mezi veřejnou výzkumnou institucí a podnikateli při realizaci hlavní, další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituce a podnikatelské činnosti podnikatelů se řídí obchodním zákoníkem. ČÁST DRUHÁ ZŘÍZENÍ A VZNIK VEŘEJNÉ VÝZKUMNÉ INSTITUCE § 3 Zřízení veřejné výzkumné instituce (1) Veřejná výzkumná instituce je zřízena dnem vydání zřizovací listiny zřizovatelem nebo zřizovateli. Zřizovací listina se vydává i při vzniku veřejné výzkumné instituce splynutím (§ 11 odst. 3 a 4) a rozdělením (§ 11 odst. 5 a 6). (2) Zřizovací listina obsahuje a) označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je‐li zřizovatelem územní samosprávný celek, jeho název a identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), a) označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je‐li zřizovatelem územní samosprávný celek, veřejná vysoká škola nebo více veřejných vysokých škol, název a identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo") zřizovatele nebo zřizovatelů, b) název a sídlo veřejné výzkumné instituce, c) určení doby, na kterou je veřejná výzkumná instituce zřizována; v případě zřízení veřejné výzkumné instituce na dobu určitou musí být tato doba uvedena, d) účel, ke kterému je veřejná výzkumná instituce zřizována, a tomu odpovídající druh činnosti ve výzkumu jako předmět hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce, e) předmět, podmínky a rozsah činností, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, f) vymezení majetku, který je vkládán do veřejné výzkumné instituce, včetně ocenění majetku v účetních cenách podle zvláštního právního předpisu, a vymezení závazků, které souvisejí s vkládaným majetkem a
86
přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci, g) stanovení základní organizační struktury veřejné výzkumné instituce, h) určení, kteří zaměstnanci veřejné výzkumné instituce se stávají zaměstnanci veřejné výzkumné instituce, pokud vznikne rozdělením. (3) Jsou‐li předmětem majetku vymezeného ve zřizovací listině nemovitosti evidované v katastru nemovitostí České republiky (dále jen "katastr nemovitostí"), musí být označeny podle zvláštního právního předpisu4). § 4 Vznik veřejné výzkumné instituce (1) Veřejná výzkumná instituce vzniká dnem, ke kterému je zapsána do rejstříku veřejných výzkumných institucí. (2) Návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí podává Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy zřizovatel. V návrhu určí zřizovatel den, ke kterému má být zápis proveden. K návrhu na zápis musí být přiložena zřizovací listina. V případech, kdy veřejná výzkumná instituce vzniká splynutím nebo rozdělením, podává zřizovatel návrh na její zápis společně s návrhem na výmaz zanikajících veřejných výzkumných institucí z rejstříku veřejných výzkumných institucí. § 5 (1) Jménem veřejné výzkumné instituce v době od jejího zřízení do jejího vzniku je oprávněn jednat zřizovatel. (2) V době od vzniku veřejné výzkumné instituce do doby jmenování ředitele veřejné výzkumné instituce je oprávněna jednat jménem veřejné výzkumné instituce osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce. (3) Z jednání podle odstavce 1 je zavázán zřizovatel. Vznikem veřejné výzkumné instituce přecházejí práva a závazky vzniklé z jednání zřizovatele podle odstavce 1 na veřejnou výzkumnou instituci. § 6 Rejstřík veřejných výzkumných institucí (1) Rejstřík veřejných výzkumných institucí je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o veřejných výzkumných institucích. Rejstřík veřejných výzkumných institucí vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2) Na jednání v důvěře v zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí, možnost uplatnění námitek, zveřejňování údajů a obsahu listin, účinky tohoto zveřejnění a důsledky nesouladu mezi zapsanými a zveřejněnými údaji nebo uloženými a zveřejněnými listinami platí obdobně ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího obchodní rejstřík5). (3) Do rejstříku veřejných výzkumných institucí se zapisuje a) den, ke kterému byl proveden zápis, b) změna zřizovací listiny, c) název, sídlo a identifikační číslo veřejné výzkumné instituce,
87
d) označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je‐li zřizovatelem územní samosprávný celek, jeho název a identifikační číslo, d) označení a sídlo organizační složky státu vykonávající funkci zřizovatele nebo, je‐li zřizovatelem územní samosprávný celek, veřejná vysoká škola nebo více veřejných vysokých škol, název a identifikační číslo zřizovatele nebo zřizovatelů, e) jméno, popřípadě jména, příjmení osoby pověřené řízením veřejné výzkumné instituce podle § 5 odst. 2 a místo jejího trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, den udělení nebo den odnětí tohoto pověření, f) jméno, popřípadě jména, příjmení ředitele a místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, den zahájení a ukončení výkonu funkce ředitele, g) předmět hlavní činnosti (druh činnosti ve výzkumu), k jehož provádění byla veřejná výzkumná instituce zřízena, h) předmět další nebo jiné činnosti (§ 21 odst. 3), byla‐li stanovena ve zřizovací listině, i) den, ke kterému byl proveden převod působnosti zřizovatele podle § 15a a informace vztahující se ke zřizovateli podle § 15a odst. 2, a to v rozsahu stanoveném písmenem d) tohoto odstavce, i) j) zrušení veřejné výzkumné instituce, jeho právní důvod a den, ke kterému byla veřejná výzkumná instituce zrušena, j) k) při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací vstup do likvidace a jméno, popřípadě jména, příjmení likvidátora a místo jeho trvalého pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo pobytu na území České republiky, k) l) ukončení likvidace a den, ke kterému byla likvidace ukončena, l) m) sloučení veřejných výzkumných institucí s tím, že u každé zanikající veřejné výzkumné instituce se zapíše, že zanikla sloučením, a název, sídlo a identifikační číslo nástupnické veřejné výzkumné instituce a u nástupnické veřejné výzkumné instituce se zapíše, že na ni přešel majetek a závazky zanikající veřejné výzkumné instituce, a název, sídlo a identifikační číslo zanikající veřejné výzkumné instituce nebo zanikajících veřejných výzkumných institucí, m) n) splynutí veřejných výzkumných institucí s tím, že u zanikajících veřejných výzkumných institucí se zapíše, že zanikly splynutím, a název, sídlo a identifikační číslo nástupnické veřejné výzkumné instituce, která vznikla splynutím, a u nástupnické veřejné výzkumné instituce se zapíše, že na ni přešel majetek a závazky zanikajících veřejných výzkumných institucí, a názvy, sídla a identifikační čísla zanikajících veřejných výzkumných institucí, n) o) rozdělení veřejné výzkumné instituce s tím, že u zanikající veřejné výzkumné instituce se zapíše, že zanikla rozdělením, a názvy, sídla a identifikační čísla nástupnických veřejných výzkumných institucí a u každé nástupnické veřejné výzkumné instituce, která vznikla rozdělením, se zapíše, že vznikla rozdělením, že na ni přešel majetek a závazky zanikající veřejné výzkumné instituce uvedené v rozhodnutí zřizovatele o rozdělení, název, sídlo a identifikační číslo zanikající veřejné výzkumné instituce, jakož i názvy, sídla a identifikační čísla ostatních nástupnických veřejných výzkumných institucí, které vznikly rozdělením, o) p) prohlášení konkursu na majetek veřejné výzkumné instituce, jméno, popřípadě jména, příjmení nebo firma insolvenčního správce a jeho sídlo, p) q) zrušení konkursu a den, ke kterému byl konkurs zrušen, q) r) zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku,
88
r) s) doručení vyrozumění o zahájení exekuce na majetek veřejné výzkumné instituce, jméno, popřípadě jména, příjmení exekutora a místo jeho pobytu na území České republiky, nebo bydliště v cizině a místo jeho pobytu na území České republiky, s) t) změna nebo výmaz zapsaných skutečností, t) u) další skutečnosti, stanoví‐li tak zákon. (4) Návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, návrh na zápis změny zřizovací listiny, změny v osobě ředitele veřejné výzkumné instituce, sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce, vstupu veřejné výzkumné instituce do likvidace a návrh na její výmaz z rejstříku veřejných výzkumných institucí podává zřizovatel. V ostatních případech je osobou oprávněnou podávat návrh na zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí ředitel veřejné výzkumné instituce nebo její likvidátor. (5) Návrh na zápis musí být doložen listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do rejstříku veřejných výzkumných institucí zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin. (6) Údaje uvedené v odstavci 3 zveřejní Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů od provedení zápisu v Obchodním věstníku6). § 7 (1) Při řízení o zápisu veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, jakož i při řízení o zápisu změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, se postupuje podle správního řádu7), nestanoví‐li tento zákon jinak. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o návrhu na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, jakož i o návrhu na zápis změn nebo výmazu dosud zapsaných skutečností, v případě návrhu na zápis veřejné výzkumné instituce přidělí veřejné výzkumné instituci identifikační číslo osoby poskytnuté správcem základního registru osob7a), a bez zbytečného odkladu provede zápis do rejstříku veřejných výzkumných institucí. (3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí, nejsou‐li splněny podmínky stanovené tímto zákonem pro zřízení a vznik, popřípadě pro zánik veřejné výzkumné instituce, vzniká‐li veřejná výzkumná instituce splynutím nebo rozdělením. (4) Po zápisu změny zřizovací listiny zřizovatel bez zbytečného odkladu vyhotoví úplné znění zřizovací listiny a předá je Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, které je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. § 8 (1) Součástí rejstříku veřejných výzkumných institucí je sbírka listin obsahující a) zřizovací listinu a její změny, úplné znění zřizovací listiny, b) výroční zprávy, c) účetní závěrky a zprávy auditora o jejich ověření, d) doklad o jmenování, odvolání nebo o jiném způsobu ukončení výkonu funkce ředitele, popřípadě i likvidátora, nebo doklad o udělení či odnětí pověření řízením veřejné výzkumné instituce, e) podpisový vzor ředitele nebo osoby pověřené zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce, popřípadě i
89
likvidátora, f) stejnopis veřejnoprávní smlouvy podle § 15a, f) g) rozhodnutí týkající se zrušení veřejné výzkumné instituce, g) h) zprávu o průběhu likvidace a zprávu o naložení s majetkem a závazky veřejné výzkumné instituce, h) i) rozhodnutí o sloučení, splynutí nebo rozdělení, popřípadě smlouvu o sloučení nebo splynutí, i) j) rozhodnutí soudu vydaná podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení, j) k) další listiny, o kterých tak stanoví tento zákon. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vede pro každou zapsanou veřejnou výzkumnou instituci ve sbírce listin zvláštní složku. (3) Jestliže ve sbírce listin není uložena některá z listin uvedených v odstavci 1, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jakmile tuto skutečnost zjistí, poznamená to ve sbírce listin, vyzve veřejnou výzkumnou instituci, aby mu listinu určenou k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu předala, a oznámí tuto skutečnost zřizovateli. (4) Není‐li listina, která má být uložena do sbírky listin, vyhotovena v českém jazyce, může si Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyžádat překlad této listiny do českého jazyka provedený tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků9). Pravost podpisu a otisku razítka na originálech předkládaných dokladů, které byly vydány v zahraničí, musí být ověřena. Požadavek na provedení překladu tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků a požadavek na ověření pravosti podpisu a otisku razítka se nevztahuje na státní příslušníky členského státu Evropské unie nebo právnickou osobou se sídlem, úřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie, nejsou‐li pochybnosti o správnosti překladu, popřípadě o pravosti podpisu nebo razítka. § 9 (1) Povinnosti týkající se rejstříku veřejných výzkumných institucí je osoba oprávněná k podání návrhu na zápis, popřípadě výmaz, povinna splnit bez zbytečného odkladu poté, co rozhodná skutečnost nastala. Rozhodnutí soudu, která se zakládají do sbírky listin, předá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy k založení do sbírky listin bez zbytečného odkladu ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soud. (2) Zjistí‐li Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy neshodu mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v rejstříku veřejných výzkumných institucí, vyzve veřejnou výzkumnou instituci ke zjednání nápravy. Nezjedná‐li tato veřejná výzkumná instituce ve lhůtě stanovené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy nápravu, může soud na návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, je‐li takový postup v zájmu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů třetích osob, rozhodnout o zrušení a likvidaci této veřejné výzkumné instituce. (3) Provedení zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí a uložení listiny do sbírky listin Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejní bez zbytečného odkladu v Obchodním věstníku. (4) Zápis veřejné výzkumné instituce a předmětu její činnosti, zápis změn nebo výmaz dosud zapsaných skutečností oznámí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy příslušnému finančnímu úřadu10), o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů., orgánu vykonávajícímu státní statistickou službu8) a orgánu, který vydal živnostenské oprávnění nebo jiné podnikatelské oprávnění, nejpozději do 1 týdne ode dne zápisu. (5) Údaje rejstříku veřejných výzkumných institucí včetně sbírky listin jsou veřejně přístupné v listinné a elektronické podobě, a to i prostřednictvím veřejné informační sítě, zejména na Portálu veřejné správy. Každý má právo do rejstříku nahlížet, pořizovat kopie nebo výpisy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydá na požádání úředně ověřený úplný nebo částečný opis zápisu nebo listiny uložené ve sbírce listin, výpis nebo
90
potvrzení o určitém zápisu nebo o tom, že v rejstříku veřejných výzkumných institucí tento zápis není. ČÁST TŘETÍ Zrušení a zánik veřejné výzkumné instituce § 10 Zrušení veřejné výzkumné instituce (1) Zániku veřejné výzkumné instituce předchází její zrušení bez likvidace nebo s likvidací. (2) Veřejná výzkumná instituce se zrušuje a) rozhodnutím zřizovatele o zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací, b) rozhodnutím zřizovatele o sloučení, o splynutí11) nebo o rozdělení, popřípadě smlouvou o sloučení, o splynutí nebo o rozdělení uzavřenou mezi zřizovateli, c) uplynutím doby, na kterou byla veřejná výzkumná instituce zřízena, d) dosažením účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituce zřízena, e) zamítnutím insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku veřejné výzkumné instituce nebo zrušením konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo zrušením konkursu z důvodu, že majetek veřejné výzkumné instituce je zcela nepostačující, nebo f) rozhodnutím soudu. (3) Veřejná výzkumná instituce se zrušuje v případech uvedených v odstavci 2 písm. a) a b) dnem stanoveným v rozhodnutí; v případě zrušení podle odstavce 2 písm. f) dnem stanoveným v rozhodnutí soudu, nejdříve však dnem nabytí právní moci rozhodnutí. § 11 Zrušení veřejné výzkumné instituce bez likvidace (1) Sloučením dochází k zániku jedné nebo více veřejných výzkumných institucí (dále jen "zanikající instituce"), jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikající instituce včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na jinou veřejnou výzkumnou instituci účastnící se sloučení, která nezaniká (dále jen "nástupnická instituce"). (2) O sloučení rozhoduje zřizovatel s předchozím souhlasem nebo na návrh rady každé z veřejných výzkumných institucí, která se sloučení účastní. Rozhodnutí zřizovatele o sloučení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, název, sídlo a identifikační číslo nástupnické instituce. Současně zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou‐li slučované instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o sloučení smlouva zřizovatelů o sloučení, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel změní zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou‐li slučované veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o sloučení a současně změní zřizovací listinu nástupnické instituce. (3) Splynutím dochází k zániku dvou nebo více veřejných výzkumných institucí, jemuž předchází jejich zrušení bez likvidace; majetek a závazky zanikajících institucí včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nově vznikající nástupnickou instituci. (4) O splynutí rozhoduje zřizovatel s předchozím souhlasem nebo na návrh rady každé z veřejných
91
výzkumných institucí, která se splynutí účastní. Rozhodnutí zřizovatele o splynutí musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikajících institucí. Současně zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou‐li zanikající instituce zřízeny různými zřizovateli, nahrazuje rozhodnutí o splynutí smlouva zřizovatelů o splynutí, která musí dále určit, který ze zřizovatelů bude vykonávat práva a povinnosti zřizovatele ve vztahu k nástupnické instituci. Tento zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. Jsou‐li zanikající veřejné výzkumné instituce zřízeny Českou republikou a působnost zřizovatele vykonávají různé organizační složky státu, uzavřou tyto složky písemnou dohodu, ve které stanoví, která z nich bude vykonávat jménem České republiky práva a povinnosti zřizovatele. Tento zřizovatel vydá rozhodnutí o splynutí a současně vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. (5) Rozdělením veřejná výzkumná instituce zaniká. Jejímu zániku předchází zrušení bez likvidace s tím, že její majetek a závazky včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přecházejí na nástupnické instituce v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o rozdělení. Nástupnická instituce ručí za závazky, které na ni v důsledku rozdělení přešly, do výše hodnoty nabytého majetku snížené o výši závazků, které na ni v důsledku rozdělení přešly. Ze závazků, které nejsou uvedeny v rozhodnutí o rozdělení, jsou nástupnické instituce zavázány společně a nerozdílně. (6) O rozdělení rozhoduje zřizovatel, s předchozím souhlasem nebo na návrh rady instituce. Rozhodnutí zřizovatele o rozdělení musí obsahovat název, sídlo a identifikační číslo zanikající instituce, určení, jaký majetek a jaké závazky, přecházejí na jednotlivé nástupnické instituce. Současně s rozhodnutím o rozdělení zřizovatel vydá zřizovací listinu nástupnické instituce. (7) Právní účinky uvedené v odstavcích 2, 4 a 6 nastávají dnem provedení zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí. Zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací § 12 (1) O zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace rozhoduje zřizovatel s předchozím souhlasem nebo na návrh rady instituce. (2) Nestanoví‐li tento zákon jinak, použijí se při zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací ustanovení zvláštního právního předpisu o likvidaci obchodních společností12). (3) Likvidační zůstatek přejde dnem výmazu z rejstříku veřejných výzkumných institucí na zřizovatele. Zřizovatel nese úhradu nákladů likvidace včetně úhrady nákladů na odměnu likvidátora. § 13 (1) O zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace může rozhodnout krajský soud, v jehož obvodu má veřejná výzkumná instituce sídlo (dále jen "soud") na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, jestliže a) nebyly ustaveny všechny orgány veřejné výzkumné instituce (§ 16 až 19) po dobu delší než 6 měsíců, b) v některém z orgánů veřejné výzkumné instituce zaniklo před více než 6 měsíci členství osoby vykonávající funkci tohoto orgánu nebo jeho člena, aniž by došlo k novému jmenování nebo zvolení daného orgánu nebo člena daného orgánu, c) v posledních 12 měsících existence veřejné výzkumné instituce se nekonalo ani jedno zasedání rady instituce, d) veřejná výzkumná instituce neprovádí hlavní činnost uvedenou ve zřizovací listině po dobu delší než 6 měsíců, e) veřejná výzkumná instituce provozuje další nebo jinou činnost v rozporu s § 21 odst. 3 nebo provozováním další nebo jiné činnosti došlo v období 6 měsíců opakovaně k ohrožení kvality a rozsahu hlavní činnosti, k jejímuž provádění byla veřejná výzkumná instituce zřízena,
92
f) veřejná výzkumná instituce užívá příjmů ze své činnosti nebo ze svého majetku v rozporu s tímto zákonem. (2) Soud může rozhodnout o zrušení veřejné výzkumné instituce a o jejím vstupu do likvidace i bez návrhu, je‐li takový postup v zájmu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů třetích osob a není‐li zjednána náprava při neshodě mezi skutečným právním stavem a stavem zápisů v rejstříku veřejných výzkumných institucí po výzvě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ve lhůtě jím stanovené. (3) Soud stanoví lhůtu k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení veřejné výzkumné instituce navrženo, je‐li odstranění tohoto důvodu možné. (4) Účastníkem řízení je veřejná výzkumná instituce, zřizovatel a v případě, že řízení je zahájeno na návrh, i navrhovatel. Zánik veřejné výzkumné instituce § 14 (1) Veřejná výzkumná instituce zaniká dnem výmazu veřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucí. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o výmazu zanikající veřejné výzkumné instituce z rejstříku veřejných výzkumných institucí bez zbytečného odkladu poté, kdy mu je předložen úplný návrh a jsou‐li splněny podmínky pro zrušení veřejné výzkumné instituce stanovené tímto zákonem. ČÁST ČTVRTÁ Působnost zřizovatele § 15 Zřizovatel a) vydává zřizovací listinu veřejné výzkumné instituce a rozhoduje o změně zřizovací listiny, předkládá zřizovací listinu a její změny Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, b) podává návrh na zápis veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí a na její výmaz z rejstříku, navrhuje den zápisu do rejstříku veřejných výzkumných institucí, c) vkládá do veřejné výzkumné instituce zřizovací listinou nebo její změnou majetek nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována; vykonává‐li jménem České republiky funkci zřizovatele organizační složka státu, může být do veřejné výzkumné instituce vložen pouze takový majetek České republiky, se kterým je tato organizační složka státu příslušná hospodařit a který je nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, d) rozhoduje o zrušení veřejné výzkumné instituce za podmínek stanovených v § 10 až 12, e) v případě vzniku veřejné výzkumné instituce rozdělením rozhoduje o tom, kteří zaměstnanci přejdou do vznikající veřejné výzkumné instituce, f) v případě zrušení veřejné výzkumné instituce s likvidací podle § 12 jmenuje likvidátora a schvaluje zprávu o průběhu likvidace, g) jmenuje a odvolává osobu pověřenou řízením veřejné výzkumné instituce podle § 5 odst. 2, § 16 odst. 2, § 17 odst. 3, h) jmenuje a odvolává ředitele veřejné výzkumné instituce,
93
i) jmenuje a odvolává členy dozorčí rady veřejné výzkumné instituce (dále jen "dozorčí rada"), j) schvaluje jednací řád dozorčí rady a jeho změny a zprávu o činnosti dozorčí rady, k) uděluje předchozí písemný souhlas k právním úkonům veřejné výzkumné instituce uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6, l) navrhuje odvolání člena rady instituce v případě opakovaného neplnění povinností člena rady instituce. § 15a Převod působnosti zřizovatele (1) Zřizovatel může uzavřít veřejnoprávní smlouvu41) s jiným subjektem uvedeným v § 2 odst. 2, jejímž předmětem je převod práv a povinností vyplývajících z působnosti zřizovatele podle § 15. (2) O výběru subjektu, s nímž zřizovatel uzavře smlouvu podle odstavce 1, rozhodne zřizovatel na základě řízení o výběru žádosti42). Právní mocí rozhodnutí o výběru žádosti vzniká vybranému subjektu právo na uzavření smlouvy podle odstavce 1. (3) Nabyvatel podle odstavce 1 se okamžikem převodu považuje za zřizovatele. (4) Nabyvateli může být společně i více veřejných vysokých škol, které si za tímto účelem upravily vzájemné vztahy písemnou společenskou smlouvou o sdružení do společnosti za společným účelem podle jiného právního předpisu40), jejíž prostá kopie musí být předložena současně se žádostí. ČÁST PÁTÁ Orgány veřejné výzkumné instituce § 16 (1) Orgány veřejné výzkumné instituce jsou a) ředitel, b) rada instituce, c) dozorčí rada. (2) Orgány veřejné výzkumné instituce musí být ustaveny do 6 měsíců ode dne jejího vzniku. Do ustavení orgánů veřejné výzkumné instituce vykonává jejich práva a povinnosti osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce (§ 5 odst. 2). (3) Funkce ředitele a funkce člena rady instituce nejsou slučitelné s funkcí člena dozorčí rady téže ěveřejné výzkumné instituce. (4) Náklady na činnost orgánů veřejné výzkumné instituce, náklady spojené s výkonem funkce v těchto orgánech, mzda ředitele a odměny členům dalších orgánů veřejné výzkumné instituce se hradí z prostředků veřejné výzkumné instituce. (5) Rada instituce a dozorčí rada jsou schopny usnášení, je‐li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Nestanoví‐li vnitřní předpis veřejné výzkumné instituce požadavek vyšší, je k rozhodnutí třeba souhlasu prosté většiny přítomných. Ostatní záležitosti upraví jednací řád rady instituce a jednací řád dozorčí rady. (6) Členové orgánů včetně ředitele veřejné výzkumné instituce jsou povinni zachovat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými přijdou do styku v souvislosti s výkonem funkce člena orgánu veřejné výzkumné
94
instituce, stanovenou zvláštními právními předpisy13). Porušení této povinnosti může být důvodem k odvolání z funkce člena orgánu veřejné výzkumné instituce. § 17 Ředitel (1) Ředitel a) je statutárním orgánem veřejné výzkumné instituce, b) rozhoduje ve všech věcech veřejné výzkumné instituce, pokud nejsou tímto zákonem svěřeny do působnosti rady instituce, dozorčí rady nebo zřizovatele, c) zabezpečuje řádné vedení účetnictví, d) předkládá radě instituce a dozorčí radě po ověření účetní závěrky auditorem návrh výroční zprávy, e) předává zřizovateli účetní závěrku ověřenou auditorem a výroční zprávu schválenou radou instituce, f) předkládá poskytovateli14) návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací projednané radou instituce, g) předkládá radě instituce návrhy, které se týkají rozpočtu veřejné výzkumné instituce a jeho změn, a návrhy vnitřních předpisů veřejné výzkumné instituce, s výjimkou jednacího řádu dozorčí rady, a jejich změn, h) předkládá radě instituce návrhy na změny zřizovací listiny; po jejich projednání radou instituce je předává zřizovateli, i) předkládá dozorčí radě ke schválení návrhy právních úkonů, k nimž se vyžaduje předchozí písemný souhlas dozorčí rady podle § 19 odst. 1 písm. b). (2) Ředitele jmenuje zřizovatel na návrh rady instituce předložený na základě výběrového řízení. Pokud zřizovatel nepřijme návrh rady instituce na jmenování ředitele, své rozhodnutí odůvodní. Rada instituce vyhlásí nové výběrové řízení. Ředitele odvolává zřizovatel na návrh rady instituce nebo dozorčí rady nebo z vlastního rozhodnutí se souhlasem rady instituce. V případě, že ředitel přestane splňovat podmínky pro výkon funkce stanovené tímto zákonem, navrhne rada instituce zřizovateli odvolání ředitele bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví. (3) V době do jmenování ředitele podle odstavce 2 vykonává v nezbytně nutném rozsahu jeho působnost osoba pověřená zřizovatelem řízením veřejné výzkumné instituce. (4) Ředitelem může být pouze fyzická osoba, která a) je způsobilá k právním úkonům, b) nebyla pravomocně odsouzena pro trestný čin15), jehož skutková podstata souvisí s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce, nebo pro trestný čin hospodářský nebo trestný čin proti majetku, c) nebyla jí v posledních třech letech uložena sankce podle zvláštních právních předpisů upravujících výkon odborné činnosti související s předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce16). (5) Splnění podmínek podle odstavce 4 písm. c) prokazuje uchazeč o funkci ředitele čestným prohlášením; splnění podmínek podle odstavce 4 písm. b) prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů17) ne starším 3 měsíců. Není‐li uchazeč o funkci ředitele státním občanem České republiky, prokazuje splnění podmínek podle odstavce 4 čestným prohlášením. (6) Ředitel nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících
95
podnikatelskou činnost a nesmí se podílet na podnikání právnických osob působících v oblasti, která je předmětem činnosti veřejné výzkumné instituce. Uvedené omezení se nevztahuje na správu vlastního majetku. (7) Jinou výdělečnou činnost může ředitel vykonávat podle zákoníku práce s předchozím písemným souhlasem zřizovatele18) . (8) Ředitel může být předsedou rady instituce nebo jejím členem. Není‐li ředitel členem rady instituce, je oprávněn účastnit se zasedání rady instituce bez hlasovacího práva. (9) Délka funkčního období ředitele je 5 let. Tatáž osoba může zastávat funkci ředitele nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. Ředitel vykonává tuto funkci v pracovním poměru. § 18 Rada instituce (1) Rada instituce se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších členů rady instituce. Předsedu rady instituce a místopředsedu rady instituce, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, volí a odvolává rada instituce. (2) Rada instituce a) dbá na zachovávání účelu, pro který byla veřejná výzkumná instituce zřízena, na uplatnění veřejného zájmu v její činnosti a na její řádné hospodaření, b) stanovuje směry činnosti veřejné výzkumné instituce v souladu se zřizovací listinou a rozhoduje o koncepci jejího rozvoje, c) schvaluje rozpočet veřejné výzkumné instituce a jeho změny a střednědobý výhled jejího financování, d) schvaluje vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce uvedené v § 20 odst. 1 písm. a) až e), e) schvaluje výroční zprávu a účetní závěrku a rozhoduje o rozdělení zisku nebo úhradě ztráty, f) projednává návrhy změn zřizovací listiny, g) dává předchozí souhlas, popřípadě navrhuje zřizovateli sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce, h) vyhlašuje výběrové řízení, na základě jehož výsledku navrhuje zřizovateli jmenování vybraného uchazeče ředitelem veřejné výzkumné instituce, navrhuje odvolání ředitele, popřípadě dává souhlas k odvolání ředitele podle § 17 odst. 2, i) projednává návrhy projektů výzkumu, vývoje a inovací veřejné výzkumné instituce, j) projednává návrhy na sjednání smluv o zahraniční spolupráci veřejné výzkumné instituce a smluv o spolupráci s institucemi České republiky. (3) Rada instituce má nejméně 5 a nejvýše 15 členů. Počet členů rady instituce podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce, podrobnosti týkající se složení rady instituce, podrobnosti o způsobu volby, popřípadě jmenování externích členů podle odstavce 4, a odvolání členů rady instituce, které nejsou stanoveny tímto zákonem, stanoví volební řád rady instituce. (4) V radě instituce musí být kromě zaměstnanců veřejné výzkumné instituce z řad výzkumných pracovníků zastoupeni i odborníci z jiných právnických osob, popřípadě organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem, a uživatelé výsledků výzkumu (dále jen "externí členové"). Externí členové rady instituce tvoří nejméně jednu třetinu a nejvýše jednu polovinu členů rady instituce. U veřejných výzkumných institucí
96
zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu14) tvoří externí členové rady instituce jmenovaní spolupracujícími výzkumnými organizacemi nejméně dvě třetiny a nejvýše tři čtvrtiny členů rady veřejné výzkumné instituce. (5) Členství v radě instituce vzniká zvolením výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce, s výjimkou externích členů rady instituce, kteří jsou jmenováni za podmínek podle odstavce 4 spolupracujícími výzkumnými organizacemi. Volby členů rady instituce jsou přímé, rovné a s tajným hlasováním. Volení členové rady instituce jsou navrhováni a voleni výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce. K podávání návrhů na externí členy rady instituce vyzve ředitel i představitele jiných právnických osob nebo organizačních složek státu, zabývajících se výzkumem nebo vývojem, popřípadě další představitele odborné veřejnosti. K platnosti voleb je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce. Ke zvolení je potřebná nadpoloviční většina platných hlasů. U veřejných výzkumných institucí zřízených za účelem spolupráce výzkumných organizací při pořízení a využití velké infrastruktury nebo infrastruktury podle zvláštního právního předpisu14) jsou externí členové rady instituce jmenováni a odvoláváni statutárními zástupci spolupracujících výzkumných organizací, a to v počtu odpovídajícím jejich poměrnému zastoupení. (6) Výzkumnými pracovníky veřejné výzkumné instituce se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanci veřejné výzkumné instituce, kteří se v rámci pracovní činnosti zabývají výzkumem a vývojem1) nebo takové činnosti řídí. Podrobnosti stanoví volební řád rady instituce. (7) Délka funkčního období člena rady instituce je 5 let. Tatáž osoba může být zvolena nebo jmenována členem rady instituce opětovně, bez omezení počtu funkčních období. (8) Členem rady instituce může být jen fyzická osoba, která splňuje podmínky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto podmínek se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům rady instituce může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad spojených s výkonem funkce v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě výroční zprávy. (9) Způsob jednání rady instituce stanoví jednací řád rady instituce. (10) Členství v radě instituce zanikne a) uplynutím funkčního období, b) odstoupením, c) odvoláním, nebo d) smrtí. (11) Volený člen rady instituce může být odvolán výzkumnými pracovníky dané veřejné výzkumné instituce; k platnosti odvolání je třeba nadpoloviční účasti výzkumných pracovníků veřejné výzkumné instituce s tím, že k odvolání je třeba nadpoloviční většina platných hlasů. (12) V případě, že se po dobu 6 měsíců nekonalo ani jedno zasedání rady instituce, ač byla po celou tuto dobu rada instituce ustavena, končí funkční období všech členů rady instituce k poslednímu kalendářnímu dni šestého měsíce nečinnosti rady instituce. Ředitel navrhne nové členy rady instituce podle odstavců 4 a 5. § 19 Dozorčí rada (1) Dozorčí rada a) vykonává dohled nad činností a hospodařením veřejné výzkumné instituce; za tím účelem jsou její členové na základě rozhodnutí dozorčí rady oprávněni kdykoliv nahlížet do účetních dokladů a dalších dokumentů této
97
instituce, vyžadovat potřebná vysvětlení a zjišťovat skutečný stav, b) vykonává dohled nad nakládáním s majetkem veřejné výzkumné instituce a vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými veřejná výzkumná instituce hodlá 1. nabýt nebo zcizit nemovitý majetek, 2. nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož hodnota je vyšší než dvousetnásobek částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zvláštního právního předpisu19) za hmotný majetek, 3. zřídit zástavní nebo jiné věcné právo k majetku veřejné výzkumné instituce, 4. založit jinou právnickou osobu, 5. nabýt účast v existující právnické osobě, 6. vložit majetek do jiné právnické osoby, 7. sjednat či měnit nájemní smlouvu o nájmu nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 nebo jinou smlouvu o užívání nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 s dobou nájmu delší než 3 měsíce, c) navrhuje odvolání ředitele zřizovateli, d) připravuje návrhy jednacího řádu dozorčí rady a jeho změn a předkládá je ke schválení zřizovateli, e) vyjadřuje se k návrhům změn zřizovací listiny veřejné výzkumné instituce, f) vyjadřuje se k návrhu na sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné výzkumné instituce, g) vyjadřuje se k návrhu rozpočtu veřejné výzkumné instituce a ke způsobu jejího hospodaření, h) vyjadřuje se k další nebo jiné činnosti veřejné výzkumné instituce a k dalším věcem, které jí předloží ředitel nebo zřizovatel, i) vyjadřuje se k návrhu výroční zprávy; své vyjádření předkládá řediteli a radě instituce, j) vyjadřuje svá stanoviska k činnosti veřejné výzkumné instituce a zveřejňuje je též podle odstavce 3, k) předkládá řediteli, radě instituce a zřizovateli návrhy na odstranění zjištěných nedostatků ve výkonu jejich působnosti, l) předkládá zřizovateli a řediteli nejméně jednou ročně zprávu o své činnosti. (2) Dozorčí rada právní úkon neschválí, jestliže je v rozporu s požadavkem řádného využívání majetku veřejné výzkumné instituce k realizaci její hlavní činnosti nebo jestliže by jím bylo ohroženo plnění účelu, ke kterému byla veřejná výzkumná instituce zřízena. (3) Stanoviska dozorčí rady se zveřejňují ve výroční zprávě. (4) Členy dozorčí rady včetně jejího předsedy a místopředsedy, který zastupuje předsedu v době jeho nepřítomnosti, jmenuje a odvolává zřizovatel tak, aby v ní byli přiměřeně zastoupeni zejména zástupci zřizovatelů, popřípadě zaměstnanci veřejné výzkumné instituce. (5) Délka funkčního období člena dozorčí rady je 5 let. Tatáž osoba může vykonávat funkci člena dozorčí rady nejvýše 2 po sobě jdoucí funkční období. (6) Dozorčí rada má nejméně 5 a nejvýše 7 členů. Počet členů dozorčí rady podle celkového počtu zaměstnanců veřejné výzkumné instituce a způsob jednání stanoví jednací řád dozorčí rady. (7) Členem dozorčí rady může být jen fyzická osoba, která splňuje požadavky podle § 17 odst. 4. Splnění těchto požadavků se prokazuje podle § 17 odst. 5. Členům dozorčí rady může být za výkon funkce poskytnuta odměna včetně poskytování cestovních náhrad, spojených s výkonem funkce, v rozsahu zákona o cestovních náhradách. Výši odměny stanoví zřizovatel na základě zprávy o činnosti dozorčí rady.
98
(8) Ředitel se může účastnit zasedání dozorčí rady bez hlasovacího práva. Na žádost ředitele je předseda dozorčí rady povinen svolat mimořádné zasedání dozorčí rady. Dozorčí rada je povinna tuto skutečnost oznámit zřizovateli. ČÁST ŠESTÁ Vnitřní předpisy veřejné výzkumné instituce § 20 (1) Vnitřními předpisy veřejné výzkumné instituce jsou zejména a) volební řád rady instituce, b) jednací řád rady instituce, c) organizační řád, d) vnitřní mzdový předpis20), e) pravidla pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce, f) jednací řád dozorčí rady. (2) Není‐li ustavena rada instituce, schvaluje volební řád rady instituce zřizovatel. (3) Je‐li mzda sjednána kolektivní smlouvou, zašle veřejná výzkumná instituce kopii kolektivní smlouvy zřizovateli k informaci. ČÁST SEDMÁ Hospodaření veřejné výzkumné instituce § 21 (1) Veřejná výzkumná instituce je povinna majetek využívat k realizaci hlavní činnosti. K další nebo jiné činnosti může majetek využívat jen, stanoví‐li tak tento zákon; další nebo jiná činnost veřejné výzkumné instituce nesmí být hrazena z veřejných prostředků určených na podporu výzkumu. (2) Veřejná výzkumná instituce může kromě své hlavní činnosti provádět i činnosti, které nejsou výzkumem nebo jeho infrastrukturou, kde a) další činností je činnost prováděná na základě požadavků příslušných organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků ve veřejném zájmu a podporovaná z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů21), b) jinou činností je činnost hospodářská prováděná za účelem dosažení zisku. (3) Další nebo jinou činnost může veřejná výzkumná instituce provádět pouze za podmínky, že a) navazují na hlavní činnost veřejné výzkumné instituce, b) jsou prováděny za účelem účinnějšího využití majetku a lidských zdrojů veřejné výzkumné instituce, c) není ohrožena hlavní činnost veřejné výzkumné instituce, d) náklady a výnosy každé z uvedených činností jsou v účetnictví vedeny odděleně,
99
e) jejich předmět a podmínky jejich provádění jsou stanoveny ve zřizovací listině veřejné výzkumné instituce a jsou v souladu se zvláštními právními předpisy22), f) výnosy z těchto činností dosahují alespoň skutečně vynaložených nákladů. (4) Výsledek hospodaření veřejné výzkumné instituce je tvořen výsledkem hospodaření v hlavní činnosti a výsledkem hospodaření v další a jiné činnosti po zdanění. (5) Pokud je na konci účetního období výsledkem hospodaření v další nebo jiné činnosti ztráta, veřejná výzkumná instituce neprodleně takovou činnost ukončí. (6) Zisk po zdanění veřejná výzkumná instituce využívá nejprve k úhradě případné ztráty z minulých období a dále prostřednictvím fondů k podpoře hlavní činnosti. Prostředky podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytovatelem poskytnuty, a to i v případě jejich převodu do fondu účelově určených prostředků podle § 26. § 22 Rozpočet (1) Veřejná výzkumná instituce sestavuje vyrovnaný rozpočet na kalendářní rok. Do svého rozpočtu veřejná výzkumná instituce zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činností. (2) Výnosy veřejné výzkumné instituce jsou zejména finanční prostředky z a) podpory výzkumné organizace na základě jí dosažených výsledků nebo projektů výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštního právního předpisu14), b) podpory hlavní nebo další činnosti z jiných než veřejných prostředků, c) majetku, d) přijatých darů a dědictví, e) dotací na další činnost z veřejných prostředků, f) jiné činnosti. (3) Náklady veřejné výzkumné instituce jsou zejména a) náklady na hlavní činnost, b) náklady na další činnost, c) náklady na jinou činnost. § 23 Fondy (1) Veřejná výzkumná instituce tvoří tyto fondy: a) rezervní fond, b) fond reprodukce majetku, c) fond účelově určených prostředků,
100
d) fond sociální. (2) Zůstatky fondů uvedených v odstavci 1 k 31. prosinci běžného roku se převádějí do následujícího rozpočtového roku. § 24 Rezervní fond (1) Zdrojem rezervního fondu jsou a) příděl finančních prostředků nejméně ve výši 5 % ze zisku běžného účetního období po zdanění, b) peněžní dary, s výjimkou peněžních darů účelově určených. (2) Veřejná výzkumná instituce může použít prostředků rezervního fondu a) k úhradě ztráty, b) k úhradě sankcí, c) ke krytí dočasného nedostatku finančních prostředků, d) k úhradě nákladů hlavní činnosti nezajištěných výnosy, e) k doplnění fondu reprodukce majetku po schválení radou instituce, nebo f) k jiným výdajům, které v mimořádných případech schválí zřizovatel a dozorčí rada [§ 15 písm. k), § 19 odst. 1 písm. b) body 1 až 6]. § 25 Fond reprodukce majetku (1) Zdrojem fondu reprodukce majetku jsou a) finanční prostředky ve výši účetních odpisů dlouhodobého majetku, b) příděl ze zisku, c) peněžní dary určené na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, d) výnosy z prodeje dlouhodobého majetku, e) peněžní prostředky přijaté na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, f) peněžní prostředky přijaté na sdružení prostředků k pořízení dlouhodobého majetku, g) peněžní prostředky rezervního fondu, jejichž převod do fondu reprodukce majetku schválila rada instituce. (2) Veřejná výzkumná instituce použije prostředků fondu reprodukce majetku a) na pořízení dlouhodobého i krátkodobého majetku, b) k financování oprav a udržování dlouhodobého i krátkodobého majetku, c) na technické zhodnocení dlouhodobého majetku, d) pro sdružování prostředků na pořízení dlouhodobého majetku s jinou institucí, nebo
101
e) k úhradě splátek úvěrů a půjček na pořízení dlouhodobého majetku, včetně úroků z těchto úvěrů a půjček. § 26 Fond účelově určených prostředků (1) Zdrojem fondu účelově určených prostředků jsou a) účelově určené peněžní dary s výjimkou darů určených na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého majetku, b) účelově určené peněžní prostředky ze zahraničí, c) účelově určené veřejné prostředky včetně prostředků účelové a institucionální podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků, které nemohly být veřejnou výzkumnou institucí efektivně použity v rozpočtovém roce, ve kterém jí byly poskytnuty. (2) Účelově určené prostředky podle odstavce 1 písm. c) může veřejná výzkumná instituce převést do fondu účelově určených prostředků do výše 5 % objemu účelově určených veřejných prostředků poskytnutých veřejné výzkumné instituci na jednotlivé projekty výzkumu, vývoje a inovací nebo jednotlivé činnosti prováděné v rámci další činnosti v daném kalendářním roce. Převod účelově určených prostředků veřejná výzkumná instituce písemně oznámí jejich poskytovateli. (3) Prostředky fondu účelově určených prostředků může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty. § 27 Sociální fond (1) Zdrojem sociálního fondu je základní příděl na vrub nákladů veřejné výzkumné instituce ve výši 2 % z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituce zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost a příděl ze zisku. Jeho užití se řídí pravidly pro hospodaření s fondy veřejné výzkumné instituce [§ 18 odst. 2 písm. d) a § 20 odst. 1 písm. e)]. (2) Pro účely vymezení způsobilých nákladů ve výzkumu, vývoji a inovacích23) se sociální fond veřejné výzkumné instituce považuje za fond kulturních a sociálních potřeb. § 28 Majetek (1) Zřizovatel vloží do veřejné výzkumné instituce na základě zřizovací listiny majetek potřebný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována, popřípadě na ni převede závazky související s vkládaným majetkem, nejvýše však do výše 20 % hodnoty tohoto vkládaného majetku. Zřizovatel může vložit do veřejné výzkumné instituce majetek, popřípadě na ni převést závazky související s vkládaným majetkem do výše 20 % hodnoty vkládaného majetku, i po jejím vzniku, a to změnou zřizovací listiny. (2) O nakládání s majetkem veřejné výzkumné instituce rozhodují orgány veřejné výzkumné instituce v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem. (3) K přechodu závazků podle odstavce 1 se nevyžaduje souhlas věřitele. Zřizovatel ručí za splnění závazků, které přešly na veřejnou výzkumnou instituci. Veřejná výzkumná instituce bez zbytečného odkladu oznámí věřiteli změnu v osobě dlužníka. (4) Majetek a závazky vymezené ve zřizovací listině včetně práv a povinností z pracovněprávních
102
vztahů přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci dnem jejího vzniku nebo dnem zápisu změny zřizovací listiny, s výjimkou vlastnických nebo jiných věcných práv k nemovitostem, která jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí. Vlastnická nebo jiná věcná práva k nemovitostem24) nabude veřejná výzkumná instituce vkladem těchto práv do katastru nemovitostí. Vklad se provede na základě zřizovací listiny nebo její změny. Návrh na vklad vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitostem do katastru nemovitostí podá oprávněná osoba25) bez zbytečného odkladu po vzniku veřejné výzkumné instituce nebo po zápisu změny zřizovací listiny do rejstříku veřejných výzkumných institucí. (5) K předání a převzetí vkládaného majetku a převáděných závazků podle odstavce 1, popřípadě listin prokazujících jejich existenci, musí dojít bez zbytečného odkladu po jejich nabytí veřejnou výzkumnou institucí a na základě předávacího protokolu. Dnem předání přechází na veřejnou výzkumnou instituci nebezpečí škody na věci. (6) Veřejná výzkumná instituce nemůže bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady činit právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b). K právním úkonům uvedeným v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 je nutný rovněž předchozí písemný souhlas zřizovatele. (7) Právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) jsou bez předchozího písemného souhlasu dozorčí rady neplatné; právní úkony uvedené v § 19 odst. 1 písm. b) bodech 1 až 6 jsou neplatné rovněž bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele. (8) Veřejná výzkumná instituce může sama nebo společně s jinými osobami založit jinou právnickou osobu nebo založit sdružení s jinými právnickými či fyzickými osobami nebo do takového sdružení vstoupit pouze za účelem využívání výsledků své výzkumné činnosti. Veřejná výzkumná instituce může provést peněžitý či nepeněžitý vklad, včetně nemovitých věcí vložených do veřejné výzkumné instituce zřizovatelem, do jiné právnické osoby nebo jinak úplatně nabýt majetkovou účast v jiné právnické osobě pouze v případě, že tato právnická osoba provádí výzkum a vývoj nebo využívá výsledky hlavní činnosti veřejné výzkumné instituce. Veřejná výzkumná instituce však nesmí a) stát se společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, b) vkládat do jiné právnické osoby prostředky z poskytnuté podpory nebo dotace [§ 22 odst. 2 písm. a) a e)], s výjimkou institucionální podpory výzkumné organizace podle zhodnocení jí dosažených výsledků, c) uvedenými úkony ohrozit svou hlavní činnost. (9) Veřejná výzkumná instituce nesmí zajišťovat závazky jiných osob ani zřizovat zástavní právo k nemovitostem a nemůže nabývat jiné cenné papíry než cenné papíry vydané státem nebo územním samosprávným celkem, za jejichž splacení se stát nebo územní samosprávný celek zaručil, kromě případů podle odstavce 7. (10) Zcizí‐li veřejná výzkumná instituce majetek, je povinna sjednat cenu26) ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu. § 29 Účetnictví (1) Veřejná výzkumná instituce je zařazena v rámci účetních jednotek podle zvláštního právního předpisu27) mezi jiné právnické osoby, jejichž hlavní činností není podnikání. (2) Veřejná výzkumná instituce vede účetnictví podle zvláštních právních předpisů28), nestanoví‐li tento zákon jinak. (3) O způsobilých nákladech projektů výzkumu, vývoje a inovací vede veřejná výzkumná instituce oddělenou evidenci a v rámci této evidence sleduje náklady hrazené z institucionální nebo účelové podpory výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků podle zvláštních právních předpisů29).
103
(4) Veřejná výzkumná instituce je povinna mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
§ 30 Výroční zpráva (1) Veřejná výzkumná instituce vypracovává a po schválení radou instituce zveřejňuje výroční zprávu, a to nejpozději do 6 měsíců po skončení hodnoceného období. Hodnoceným obdobím je kalendářní rok. (2) První výroční zprávu po svém vzniku zveřejní veřejná výzkumná instituce nejpozději do 6 měsíců od počátku kalendářního roku následujícího po vzniku veřejné výzkumné instituce. Pouze v případě, že činnost veřejné výzkumné instituce v roce jejího vzniku je kratší než 6 měsíců, prodlužuje se tato lhůta o 1 rok. (3) Výroční zprávu zveřejňuje veřejná výzkumná instituce prostřednictvím jejího uložení ve sbírce listin rejstříku veřejných výzkumných institucí a zároveň prostřednictvím veřejné informační sítě. (4) Výroční zpráva obsahuje a) informace o složení orgánů veřejné výzkumné instituce a o jejich činnosti či o jejich změnách, b) informace o změnách zřizovací listiny, c) hodnocení hlavní činnosti, d) hodnocení další a jiné činnosti, e) informace o opatřeních k odstranění nedostatků v hospodaření a zprávu, jak byla splněna opatření k odstranění nedostatků uložená v předchozím roce, f) stanoviska dozorčí rady, g) další skutečnosti požadované zvláštním právním předpisem30). ČÁST OSMÁ PODMÍNKY PRO PŘIJÍMÁNÍ VÝZKUMNÝCH PRACOVNÍKŮ ZE TŘETÍCH ZEMÍ § 30a (1) Veřejná výzkumná instituce může přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země na dobu delší než 3 měsíce k účasti na řešení výzkumného projektu31), jestliže a) je pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí schválena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, b) uzavřela s výzkumným pracovníkem ze třetí země dohodu o hostování (§ 30c) a c) se písemně zaváže, že uhradí případné náklady spojené s pobytem výzkumného pracovníka na území České republiky po skončení platnosti oprávnění k pobytu na území České republiky, včetně nákladů spojených s vycestováním výzkumného pracovníka z území České republiky, pokud tyto náklady vznikly do 6 měsíců ode dne skončení platnosti dohody o hostování a byly hrazeny z veřejných prostředků. (2) Za výzkumného pracovníka ze třetí země se pro účely tohoto zákona považuje občan státu, který není členským státem Evropské unie, má vysokoškolské vzdělání umožňující přístup ke studiu v doktorském studijním programu a byl veřejnou výzkumnou institucí vybrán k účasti na řešení výzkumného projektu, pro který se daná kvalifikace vyžaduje.
104
(3) Závazku vyplývajícího z odstavce 1 písm. c) se veřejná výzkumná instituce zprostí, prokáže‐li, že vynaložila veškeré úsilí, aby zabránila neoprávněnému setrvání výzkumného pracovníka ze třetí země na území České republiky. § 30b Seznam výzkumných organizací (1) Veřejná výzkumná instituce je oprávněna podat žádost o schválení pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen "žádost o schválení") Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. V žádosti o schválení veřejná výzkumná instituce uvede svůj název, identifikační číslo a své sídlo. (2) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o žádosti o schválení a zapíše veřejnou výzkumnou instituci do zvláštního seznamu výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí (dále jen "seznam výzkumných organizací"). Rozhodnutí o schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí se vydá s platností nejméně na 5 let. (3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne žádost o schválení nebo rozhodne o odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud veřejná výzkumná instituce nesplňuje nebo přestane splňovat podmínky stanovené v § 30a odst. 1. Je‐li žádost o schválení zamítnuta nebo schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit podmínku, že veřejná výzkumná instituce může novou žádost o schválení podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; doba stanovená pro podání nové žádosti však nesmí být delší než 5 let. (4) Do seznamu výzkumných organizací, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se zapisuje a) název, identifikační číslo a sídlo veřejné výzkumné instituce, b) datum nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla schválena veřejná výzkumná instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, c) údaj o odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí před uplynutím doby jeho platnosti nebo údaj o tom, že novou žádost o schválení může veřejná výzkumná instituce podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí podle odstavce 3 s uvedením této doby. (5) Seznam výzkumných organizací je veřejně přístupný, a to i prostřednictvím veřejné informační sítě. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů v souladu s předpisem Evropských společenství31) seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí a bez zbytečného prodlení jeho změny. Na požádání vydá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výpis ze seznamu výzkumných organizací. (6) Veřejná výzkumná instituce je povinna oznámit změnu údajů zapsaných do seznamu výzkumných organizací Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy do 30 dnů ode dne jejich vzniku. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bez zbytečného odkladu provede změnu údajů v seznamu výzkumných organizací. (7) Dozví‐li se Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, že došlo ke vzniku skutečnosti, která má nebo může mít vliv na zamítnutí žádosti o schválení, odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí nebo na zápis veřejné výzkumné instituce do seznamu výzkumných organizací, informuje o tom bezodkladně Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká‐li se tato skutečnost jejich působnosti. § 30c Dohoda o hostování
105
(1) Dohodou o hostování se veřejná výzkumná instituce zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země za účelem jeho účasti na řešení výzkumného projektu a výzkumný pracovník se zavazuje výzkumný projekt provést. Dohoda o hostování stanoví právní vztah a pracovní podmínky výzkumného pracovníka. Ustanovení zvláštního právního předpisu32) týkající se vstupu, pobytu a vycestování cizince z území České republiky nejsou dohodou o hostování dotčena. (2) Veřejná výzkumná instituce může dohodu o hostování s výzkumným pracovníkem ze třetí země uzavřít, jestliže a) ředitel po projednání s radou instituce rozhodl uskutečnit výzkumný projekt a ověřil 1. účel, dobu řešení výzkumného projektu a dostupnost finančních prostředků na provedení výzkumného projektu, 2. dostatečnou odbornou kvalifikaci výzkumného pracovníka ze třetí země k účasti na řešení výzkumného projektu; výzkumný pracovník je povinen svou kvalifikaci doložit ověřenou kopií dokladu o dosaženém vzdělání podle zvláštního právního předpisu33), b) výzkumný pracovník ze třetí země má zajištěn měsíční příjem alespoň ve výši dostačující k pokrytí přiměřených nákladů souvisejících s pobytem na území České republiky po celou dobu trvání dohody o hostování, včetně nákladů spojených s návratem do státu původu po ukončení této dohody, aniž by musel využívat systém sociální pomoci České republiky, c) výzkumný pracovník ze třetí země předloží čestné prohlášení, že uzavře cestovní zdravotní pojištění34) na dobu pobytu ode dne vstupu na území České republiky do doby, než se na něho bude vztahovat pojištění podle zvláštního právního předpisu. (3) Po uzavření dohody o hostování předá veřejná výzkumná instituce výzkumnému pracovníkovi ze třetí země písemný závazek uvedený v § 30a odst. 1 písm. c). (4) Dohoda o hostování zaniká, jestliže a) výzkumnému pracovníkovi ze třetí země není uděleno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu podle zvláštního právního předpisu32), nebo b) dojde mezi veřejnou výzkumnou institucí a výzkumným pracovníkem ze třetí země k ukončení právního vztahu. (5) Ve věcech v tomto zákoně neupravených se dohoda o hostování řídí občanským zákoníkem. (6) Dojde‐li ke vzniku skutečnosti, která brání nebo by mohla zabránit uzavření nebo dalšímu pokračování dohody o hostování, je veřejná výzkumná instituce povinna o této skutečnosti neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy České republiky, týká‐li se tato skutečnost jejich působnosti. § 30d Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovené tímto zákonem se nevztahují na a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany nebo žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, b) žadatele o udělení povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia provádějícího výzkum vedoucí k udělení akademického titulu "doktor" nebo "doktor teologie"35), c) státního občana třetí země, jestliže nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle zvláštního právního předpisu36) nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých,
106
d) výzkumného pracovníka vyslaného výzkumnou organizací z jiného členského státu. § 30e Přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí jinými výzkumnými organizacemi (1) Úprava podmínek pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovená tímto zákonem pro veřejnou výzkumnou instituci platí s odchylkou podle odstavců 2 a 3 obdobně i pro jinou výzkumnou organizaci, za kterou se považuje a) organizační složka státu nebo územního samosprávného celku, b) organizační jednotka Ministerstva obrany nebo Ministerstva vnitra, c) fyzická osoba podnikající podle zvláštního právního předpisu usazená v členském státě Evropské unie, nebo d) právnická osoba se sídlem v členském státě Evropské unie, provádí‐li na území České republiky výzkum vymezený zákonem o podpoře podpoře výzkumu, vývoje a inovací1). (2) Jiná výzkumná organizace k žádosti o schválení přiloží a) ověřenou kopii zřizovací nebo zakládací listiny, společenské smlouvy, stanov nebo jiné zakladatelské listiny, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum, jde‐li o jinou výzkumnou organizaci uvedenou v odstavci 1 písm. a), b) nebo d), b) ověřenou kopii listiny prokazující oprávnění podnikat podle zvláštního právního předpisu, kde je uveden jako předmět činnosti výzkum, jde‐li o jinou výzkumnou organizaci uvedenou v odstavci 1 písm. c), a c) některou z těchto listin: 1. platné rozhodnutí poskytovatele o poskytnutí institucionální podpory podle zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, 2. doklad o uplatnění nároku na odpočet výdajů vynaložených na realizaci projektu výzkumu ze základu daně podle zvláštního právního předpisu37), nebo 3. doklad o dosažení vlastních výsledků ve výzkumu prováděném na území České republiky. Povinnost přiložit k žádosti o schválení tyto listiny se nevztahuje na jinou výzkumnou organizaci, která provádí výzkum na základě zvláštního právního předpisu38). Tato povinnost se dále nevztahuje na jinou výzkumnou organizaci se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, prokáže‐li, že její výzkumná činnost vyplývá z právního předpisu či správního aktu jiného členského státu Evropské unie v obdobném rozsahu jako v případě věty první, a dále na jinou výzkumnou organizaci schválenou v souladu s právním předpisem Evropských společenství31) v jiném členském státě Evropské unie, prokáže‐li se výpisem ze seznamu výzkumných institucí tohoto členského státu ne starším než 90 kalendářních dnů. (3) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy posoudí žádost o schválení předloženou jinou výzkumnou organizací z hlediska její úplnosti, souladu údajů uvedených v žádosti o schválení nebo v přiložených listinách s veřejně přístupnými rejstříky a s podmínkami stanovenými v § 30a odst. 1 a dále postupuje obdobně jako v § 30b odst. 2 a 3. (4) Jiná výzkumná organizace se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, která byla schválena v tomto státě nebo v České republice, může přijímat za podmínek stanovených tímto zákonem výzkumné pracovníky ze třetích zemí po zřízení své organizační složky nebo pracoviště v České republice. § 30f Správní delikty (1) Veřejná výzkumná instituce nebo jiná výzkumná organizace se dopustí správního deliktu tím, že
107
a) přijme výzkumného pracovníka ze třetí země v rozporu s § 30a odst. 1 písm. a), nebo b) nesplní oznamovací povinnost podle § 30b odst. 6. (2) Za správní delikt podle odstavce 1 písm. a) se uloží pokuta do 1 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 1 písm. b) se uloží pokuta do 100 000 Kč. § 30g Společná ustanovení ke správním deliktům (1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. (2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. (3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. (4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby39) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby. (6) Pokuty vybírá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu. ČÁST DEVÁTÁ Přechodná ustanovení § 31 Přeměna příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce (1) Státní příspěvkové organizace, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu, (dále jen "státní příspěvková organizace") se dnem 1. ledna 2007 stávají veřejnými výzkumnými institucemi. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k témuž dni zapíše tyto veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí. (2) Zřizovatel státní příspěvkové organizace vydá zřizovací listinu veřejné výzkumné instituce obsahující údaje podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), g) a h) a předloží ji do 30. června 2006 Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. K témuž dni zřizovatel předloží další údaje nutné k zápisu veřejné výzkumné instituce do rejstříku veřejných výzkumných institucí podle § 6 odst. 3 písm. a), c) až h) a doloží je listinnými doklady prokazujícími skutečnosti, které mají být do rejstříku veřejných výzkumných institucí zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin [§ 8 odst. 1 písm. a), d) a e)]. (3) Pokud zřizovatel nepředloží údaje, listinné doklady nebo listiny podle odstavce 2 nebo je předloží neúplné, vyzve jej Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby ve lhůtě stanovené ve výzvě, která nesmí být kratší než 15 dnů, tyto údaje, listinné doklady nebo listiny doplnil. (4) Zřizovatel nejpozději do 15. prosince 2006 rozhodne o majetku, k němuž má příslušnost hospodaření státní příspěvková organizace, a o jejích závazcích, které nepřejdou na veřejnou výzkumnou instituci; postupuje přitom v souladu s § 28 odst. 1. Zřizovatel zároveň určí příslušnost hospodaření k tomuto majetku České republiky a určí nositele těch závazků, které nepřejdou na veřejnou výzkumnou instituci. Převezme‐li tyto závazky Česká republika, plní je za Českou republiku jako nositele závazků zřizovatel, případně
108
jiná organizační složka státu, kterou určí. K převzetí závazků státní příspěvkové organizace Českou republikou se nevyžaduje souhlas věřitele. (5) Dnem 1. ledna 2007 přechází na veřejnou výzkumnou instituci majetek České republiky, ke kterému měla ke dni 31. prosince 2006 příslušnost hospodaření státní příspěvková organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 1. Aktiva, závazky a další pasiva, příslušející této státní příspěvkové organizaci ke dni 31. prosince 2006, se stávají dnem 1. ledna 2007 aktivy, závazky a dalšími pasivy veřejné výzkumné instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří ke dni 31. prosince 2006 státní příspěvková organizace, se převádějí na účet cizích prostředků vedený organizační složkou státu, která je zřizovatelem státní příspěvkové organizace nebo plní jeho funkci. Peněžní prostředky uvedené v předchozí větě převede organizační složka státu bezodkladně na účet veřejné výzkumné instituce. (6) Zastupitelstvo územního samosprávného celku, který je zřizovatelem příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu (dále jen "příspěvková organizace územního samosprávného celku"), rozhodne do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona, zda se příspěvková organizace územního samosprávného celku dnem 1. ledna 2007 stane veřejnou výzkumnou institucí a současně požádá Ústřední věstník České republiky o uveřejnění tohoto rozhodnutí. Po uplynutí této lhůty není dotčen postup podle § 3. (7) Při vydání zřizovací listiny, předložení zřizovací listiny Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a při zápisu veřejné výzkumné instituce vznikající přeměnou příspěvkové organizace územního samosprávného celku do rejstříku veřejných výzkumných institucí se postupuje podle odstavců 2 a 3 obdobně. (8) Dnem 1. ledna 2007 přechází na veřejnou výzkumnou instituci majetek územního samosprávného celku, který byl ke dni 31. prosince 2006 ve správě jeho příspěvkové organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 6. Aktiva, závazky a další pasiva ve správě této příspěvkové organizace územního samosprávného celku ke dni 31. prosince 2006, se stávají dnem 1. ledna 2007 aktivy, závazky a dalšími pasivy veřejné výzkumné instituce. Peněžní prostředky, se kterými hospodaří příspěvková organizace územního samosprávného celku ke dni 31. prosince 2006, se převádějí na účet cizích prostředků zřizovatele. Peněžní prostředky uvedené v předchozí větě převede územní samosprávný celek bezodkladně na účet veřejné výzkumné instituce. (9) O majetku a závazcích, které přecházejí na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavců 5 a 8, sepíše zřizovatel do 31. ledna 2007 protokol. (10) Zaměstnanci státní příspěvkové organizace, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 1, jakož i zaměstnanci příspěvkové organizace územního samosprávného celku, která se mění na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavce 6, se stávají dnem 1. ledna 2007 zaměstnanci této veřejné výzkumné instituce. (11) Návrh na zápis přechodu vlastnického nebo jiného věcného práva k nemovitému majetku, který přechází na veřejnou výzkumnou instituci podle odstavců 5 a 8, podá do katastru nemovitostí do 31. ledna 2007 zřizovatel. Nemovitosti musí být označeny podle zvláštního právního předpisu4). Přechod vlastnického práva nebo jiného věcného práva se v katastru nemovitostí vyznačí záznamem. (12) Za závazky státní příspěvkové organizace nebo příspěvkové organizace územního samosprávného celku vzniklé v souvislosti s provozováním její hlavní činnosti před její přeměnou na veřejnou výzkumnou instituci ručí i po přeměně příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci zřizovatel. (13) Pokud ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 1. ledna 2007 dojde ke sloučení, rozdělení nebo zániku státní příspěvkové organizace uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, vztahují se odstavce 1 až 5 a 9 až 12 na její nástupnickou příspěvkovou organizaci. ČÁST DESÁTÁ ÚČINNOST § 32
109
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Zaorálek v. r.
Klaus v. r. Paroubek v. r.
Příl.1 Státní příspěvkové organizace, které se dnem 1. ledna 2007 mění na veřejnou výzkumnou instituci --------------------------------------------------------------------------------------zřizovatel
název státní příspěvkové IČ sídlo organizace --------------------------------------------------------------------------------------Ministerstvo Centrum dopravního 44994575 Líšeňská 33a, dopravy výzkumu 636 00 Brno --------------------------------------------------------------------------------------Ministerstvo Výzkumný ústav práce a 45773009 Palackého náměstí 4 práce a sociálních věcí Praha 2 sociálních věcí Výzkumný ústav 00025950 Jeruzalémská 9 bezpečnosti práce Praha 1 --------------------------------------------------------------------------------------Ministerstvo Centrum pro studium 00237752 U Lužického semináře 90/13 školství, mládeže vysokého školství 118 00 Praha 1 - Malá Strana a tělovýchovy --------------------------------------------------------------------------------------Ministerstvo Ústav mezinárodních 48546054 Nerudova 3 zahraničních věcí vztahů Praha 1 --------------------------------------------------------------------------------------Ministerstvo zemědělství
Výzkumný ústav rostlinné 00027006 Drnovská 507 výroby 161 06 Praha 6 - Ruzyně Výzkumný ústav živočišné 00027014 Přátelství 815 výroby Praha - Uhříněves Výzkumný ústav 00027162 Hudcova 70 veterinárního lékařství 621 32 Brno Výzkumný ústav 00027022 Radiová 7/1285 potravinářský v Praze 102 31 Praha 10 - Hostivař Výzkumný ústav zemědělské 00027031 Drnovská 507 techniky 161 06 Praha 6 - Ruzyně Výzkumný ústav meliorací 00027049 Žabovřeská 250 a ochrany půdy 156 27 Praha 5 - Zbraslav Výzkumný ústav lesního 00020702 Jíloviště - Strnady hospodářství a myslivosti 156 04 Praha 5 - Zbraslav ---------------------------------------------------------------------------------------
Ministerstvo životního prostředí
Výzkumný ústav Silva 00027073 Květnové náměstí 391 Taroucy pro krajinu a 252 43 Průhonice okrasné zahradnictví Výzkumný ústav 00020711 Podbabská 219/30 vodohospodářský T. G. M. 160 62 Praha 6 ---------------------------------------------------------------------------------------
Český úřad Výzkumný ústav 00025615 Zdiby 98 zeměměřický a geodetický, topografický okres Praha - východ katastrální a kartografický --------------------------------------------------------------------------------------Státní úřad pro Státní ústav jaderné, 70565813 Příbram - Kamenná jadernou chemické a biologické 262 31 pošta Milín bezpečnost ochrany --------------------------------------------------------------------------------------Akademie věd Archeologický ústav AV 68081758 Královopolská 147, České republiky ČR, Brno 612 64 Brno Archeologický ústav AV 67985912 Letenská 4, 118 01 ČR, Praha Praha 1 Archiv AV ČR 67985921 V Zámcích 56/76, 181 00 Praha 8 - Bohnice Astronomický ústav AV ČR 67985815 Fričova 298, 251 65
110
68081715
Ondřejov Královopolská 135, 612 65 Brno Zámek 1, 252 43 Průhonice Branišovská 31, 370 05 České Budějovice Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1 Jilská 1, 110 00 Praha 1 Na Slovance 2, 182 21 Praha 8 Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 Boční II/1401, 141 31 Praha 4 Rozvojová 135, 165 02 Praha 6 - Lysolaje Prosecká 76, 190 00 Praha 9 Na sádkách 7, 370 05 České Budějovice Národní 3, 115 22 Praha 1 Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1 Žitná 25, 115 67 Praha 1 Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 Politických vězňů 7, 111 21 Praha 1 Pod vodárenskou věží 4, 182 08 Praha 8 Branišovská 31, 370 05 České Budějovice Veveří 97, 602 00 Brno Valentinská 1, 110 00 Praha 1 Jilská 1, 110 00 Praha 1 Národní 3, 110 00 Praha 1 Veveří 97, 611 42 Brno
61388980
250 68 Řež u Prahy
68081766
Květná 8, 603 65 Brno
68378033
Husova 4, 110 00 Praha 1 Na Sádkách 7, 370 05 České Budějovice Rozvojová 135, 165 02 Praha 6 - Lysolaje Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4 Dolejškova 3, 182 23 Praha 8
Biofyzikální ústav AV ČR
68081707
Botanický ústav AV ČR
67985939
Entomologický ústav AV ČR 60077395 Etnologický ústav AV ČR
68378076
Filozofický ústav AV ČR Fyzikální ústav AV ČR
67985955 68378271
Fyziologický ústav AV ČR
67985823
Geofyzikální ústav AV ČR
67985530
Geologický ústav AV ČR
67985831
Historický ústav AV ČR
67985963
Hydrobiologický ústav AV ČR Knihovna AV ČR
60077387
Masarykův ústav AV ČR
67985980
Matematický ústav AV ČR Mikrobiologický ústav AV ČR Národohospodářský ústav AV ČR Orientální ústav AV ČR
67985840 61388971
67985971
67985998 68378009
Parazitologický ústav AV 60077409 ČR Psychologický ústav AV ČR 68081740 Slovanský ústav AV ČR 68378017 Sociologický ústav AV ČR Středisko společných činností AV ČR Ústav analytické chemie AV ČR Ústav anorganické chemie AV ČR Ústav biologie obratlovců AV ČR Ústav dějin umění AV ČR
68378025 60457856
Ústav ekologie krajiny AV ČR Ústav experimentální botaniky AV ČR Ústav experimentální medicíny AV ČR Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR Ústav fyziky atmosféry AV ČR Ústav fyziky materiálů AV ČR Ústav fyziky plazmatu AV
61389021
Ústav geoniky AV ČR
68145535
Ústav chemických procesů AV ČR Ústav informatiky AV ČR
67985858
Ústav jaderné fyziky AV ČR Ústav makromolekulární chemie AV ČR Ústav molekulární biologie rostlin AV ČR Ústav molekulární
67179843 61389030 68378041 61388955 68378289 68081723
67985807 61389005 61389013 60077352 68378050
Boční II/1401, 141 31 Praha 4 Žižkova 22, 616 62 Brno P. O. Box 17, Za Slovankou 182 21 Praha 8 Studentská 1768, 708 00 Ostrava - Poruba Rozvojová 135, 165 02 Praha 6 Pod vodárenskou věží 2, 182 07 Praha 8 250 68 Řež
3,
Heyrovského nám. 2, 162 06 Praha 6 Branišovská 31, 370 05 České Budějovice Flemingovo nám. 2,
111
genetiky AV ČR Ústav organické chemie a biochemie AV ČR Ústav pro českou literaturu AV ČR Ústav pro elektrotechniku AV ČR Ústav pro hydrodynamiku AV ČR Ústav pro jazyk český AV ČR Ústav pro soudobé dějiny AV ČR Ústav přístrojové techniky AV ČR Ústav půdní biologie AV ČR Ústav radiotechniky a elektroniky AV ČR Ústav státu a práva AV ČR
61388963 68378068 67985866 67985874 68378092 68378114 68081731 60077379 67985882 68378122
166 37 Praha 6 Flemingovo nám. 2, 166 10 Praha 6 Na Florenci 3/1420, 110 15 Praha 1 Dolejškova 5, 182 02 Praha 8 Pod Paťankou 30/5, 166 12 Praha 6 Letenská 4, 118 51 Praha 1 Vlašská 9, 118 40 Praha 1 Královopolská 147, 612 64 Brno Na sádkách 7, 370 05 České Budějovice Chaberská 57, 182 51 Praha 8 Národní 18, 116 91 Praha 1 V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8 Prosecká 76, 190 00 Praha 9
Ústav struktury a 67985891 mechaniky hornin AV ČR Ústav teoretické a 68378297 aplikované mechaniky AV ČR Ústav teorie informace a 67985556 Pod vodárenskou věží 4, automatizace AV ČR 182 08 Praha 8 Ústav termomechaniky AV 61388998 Dolejškova 5,182 00 ČR Praha 8 Ústav živočišné 67985904 Rumburská 89, 277 21 fyziologie a genetiky AV Liběchov ČR ---------------------------------------------------------------------------------------
Příl.2 Příspěvkové organizace územních samosprávných celků, o kterých zřizovatel rozhodne, zda se dnem 1. ledna 2007 mění na veřejnou výzkumnou instituci -------------------------------------------------------------------------zřizovatel název příspěvkové IČ sídlo organizace -------------------------------------------------------------------------Jihomoravský kraj Ústav archeologické 48511005 Kaloudova 30, památkové péče Brno 614 00 Brno -------------------------------------------------------------------------Ústecký kraj Ústav archeologické 47325011 Žižkova ul. č.p. 835, památkové péče 434 01 Most severozápadních Čech, příspěvková organizace --------------------------------------------------------------------------
* * * 1. Zákon č. 533/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (tj. dnem 7. prosince 2006). 2. Zákon č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím, nabyl účinnosti dne1. ledna 2008, s výjimkou ustanovení čl. XXXVI bodu 5 a ustanovení čl. LV, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009. 3. Zákon č. 379/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, nabyl účinnosti dnem vyhlášení (tj. dnem 21. prosince 2007), s výjimkou ustanovení a) čl. I bodu 221, pokud jde o § 180g, a bodu 223, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2008,
112
b) čl. I bodů 89, 91 a 945, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009, a c) čl. I bodů 26 až 28, bodů 96, 122, 179, 180, 181, 182, 88, 199, 215 až 218, čl. III bodu 8, čl. IX bodů 7 a 10 a čl. XI, která nabyla účinnosti dnem odstranění kontrol na státních hranicích, stanoveným v rozhodnutí Rady Evropské unie o vstupu v platnost Úmluvy podepsané dne 19. června 1990 v Schengenu mezi Belgickým královstvím, Spolkovou republikou Německo, Francouzskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím a Nizozemským královstvím k provedení dohody podepsané dne 14. června 1985 o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro Českou republiku. 4. Zákon č. 110/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 1320/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, s výjimkou části druhé bodu 13, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010. 5. Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech, nabyl účinnosti dnem 1. července 2010, s výjimkou ustanovení čl. LVII bodů 13, 15, 17 až 19, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2012, ustanovení čl. LXXXII bodů 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 31. května 2010, a ustanovení čl. C bodu60 a čl. CLXVI bodu I, která nabyla účinnosti dnem jeho vyhlášení (tj. dnem 24. července 2009). 6. Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011. 7. Zákon č. 427/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2011, s výjimkou ustanovení a)
čl. I bodů 67, 73, 74, 75, bodu 83, pokud jde o § 44a odst. 12 a 13, bodů 155, 1566, 168, 170, 171, bodu 212, pokud jde o § 103 písm. t), bodu 232, bodu 295, pokud jde o § 156 odst. 1 písm. r), bodů 296, 297, 303, 317, 330 a 362, čl. II bodu 2, čl. III bodu 39, pokud jde o § 52 písm. h) až j), bodu 40, pokud jde o § 53a odst. 6 a 7 a § 53b písm. h) až j), bodů 41, 42, 48 až 52 a bodu 56, čl. IV bodu 2, čl. VI bodů 1 až 4, čl. VII a čl. VIII bodů 5, 6, 8 a 17, které nabyly účinnosti dnem 1. května 2011, b) čl. I bod 15, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013. 8. Zákon č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení části šestnácté, která nabývá účinnosti dnem vyhlášení, ustanovení části druhé čl. III bodu 64, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2013, a ustanovení části první čl. I bodu 78 a části druhé čl. III bodu 65, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2015. 9. Zákon č. .../2013 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů, nabude účinnosti dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, nejdříve však dnem 1. ledna 2014, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 4, 52, 8ř a 86, 89, 91, 95, 98 až 100, 103, 105, 111 pokud jde o odstavec 6, 125, 143 a 144, 146 až 150, 152 až 162, 168 až 171, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2015, b) čl. I bodů 39 až 46 a 178, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2016.
* * * Vybraná ustanovení novel
113
Čl. XXVII zákona č. 396/2012 Sb. Přechodné ustanovení Ustanovení § 6 odst. 3 písm. r) zákona č. 341/2005 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v souvislosti s exekučním řízením vedeným podle části druhé čl. IV bodu 1. ____________________
1) § 2 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů. 2) Čl. 87 a 89 Smlouvy o založení Evropského společenství, ve znění pozdějších smluv. 3) § 12 zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů. 4) § 5 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. 5) § 27 obchodního zákoníku. 6) Nařízení vlády č. 503/2000 Sb., o Obchodním věstníku, ve znění nařízení vlády č. 408/2003 Sb. 7) Správní řád. 7a) Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech. 8) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících. 10) Zákon č. 531/1990 Sb. 12) § 70 až 75b obchodního zákoníku. 13) Například obchodní zákoník, zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, autorský zákon, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 14) Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů. 15) Trestní zákon. 16) Například zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 207/2004 Sb., o ochraně, chovu a využití pokusných zvířat. 17) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb. 18) § 75 zákoníku práce. 20) § 18 odst. 2 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 217/2000 Sb. 21) Například zákon č. 40/2004 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. 22) Živnostenský zákon. Zákon o ochraně hospodářské soutěže.
114
23) § 2 odst. 2 písm. m) zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, ve znění pozdějších předpisů. 24) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. 25) § 4 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., ve znění zákona č. 90/1996 Sb. 26) § 1 odst. 2 písm. a) a § 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů. 27) § 14 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 28) Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví. 29) § 8 odst. 1 zákona o podpoře výzkumu a vývoje. Zákon č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 30) § 21 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 31) Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu. 32) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 33) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. 34) § 5 odst. 2 písm. a) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 379/2007 Sb. 35) Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby. 36) § 179 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění zákona č. 165/2006 Sb. 37) § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb. a zákona č. 56/2006 Sb. 38) Například zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění pozdějších předpisů. 39) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku. 40) § 2716 až 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. 41) § 160 správního řádu. 42) § 146 správního řádu.
***
115
V. Vyhodnocení připomínkového řízení vnějšího (mezirezortního) – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů Připomínkové místo
Článek materiálu
Připomínka
Důležitost
Vypořádání
1
