Návrh strategického dokumentu města Lanškroun. Diplomová práce

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Návrh strategického dokumentu města Lanškroun Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Ing. Jan Přenosil

Bc. Pavlína Šolcová

Brno 2007

2

Prohlášení: Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

V Brně dne 25. května 2007

…………………………………………

3

Poděkování: Děkuji Mgr. Ing. Janu Přenosilovi za odborné vedení diplomové práce a poskytování cenných rad při jejím zpracování. Děkuji těm, kteří mi poskytli informace, materiály důležité pro řešení práce, především panu MgA. Přemyslu Kokešovi, Mgr. Miloši Krejčímu a paní Hedvice Fialové.

4

ABSTRAKT Šolcová, P. Návrh strategického dokumentu města Lanškroun. Diplomová práce. 2007 Diplomová práce se zabývá problematikou návrhu strategického dokumentu pro město Lanškroun. V práci jsou nejprve zpracovány teoretické základy strategického plánování, poté je v praktické části navržen strategický dokument tak, aby na základě zhodnocení dosavadního vývoje a identifikování hlavních problémů a cílů hledal cesty k jejich řešení. V diskuzi je položena otázka, proč byla práce psána jako návrh strategického dokumentu. V Závěru práce jsou shrnuty výsledky, stanoveno doporučení pro město Lanškroun. Klíčová slova: strategie, strategický plán, SWOT analýza, strategická vize, strategické záměry a cíle, programové aktivity.

ABSTRACT

Šolcová, P. The strategic document proposal of the city Lanškroun. Diploma thesis. 2007. Diploma thesis deals with the strategic document proposal concerning the city of Lanškroun. The theoretical part explains strategic planning and describes the method how to create a strategic document. In practical part analysis is done on accordance with the created methodology, evaluated strategies and set main project activity. In the discussion part the question is assessed why is the work written as a strategic document proposal. The diploma thesis is concluded by a summary of important findings and at the same time determines recommendation for the city of Lanškroun. Key words: strategy, strategic plan, SWOT analysis, strategic vision, strategic intention and goals, project activity.

5

Obsah 1. ÚVOD A CÍL PRÁCE............................................................................................... 7 1.1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY............................................................................. 7 1.1 CÍL PRÁCE ........................................................................................................... 8 2. TEORETICKÉ VYMEZENÍ PROBLÉMU ........................................................... 9 2.1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY............................................................................. 9 2.2 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ............................................................................ 5 2.3 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LANŠKROUNA .......................... 7 2.4 STRUKTURA STRATEGIE PRO LANŠKROUN .............................................. 8 2.4.1 Profil města ................................................................................................... 14 2.4.2 Analýza SWOT............................................................................................... 9 2.4.3 Strategická vize............................................................................................... 9 2.4.4 Strategické záměry a cíle .............................................................................. 14 2.4.5 Rozvojové aktivity a financování ............................................................... 150 3. APLIKAČNÍ ČÁST............................................................................................... 194 (NÁVRH STRATEGICKÉHO DOKUMENTU PRO MĚSTO) 3.1 METODIKA ...................................................................................................... 194 3.2 PROFIL MĚSTA ............................................................................................... 216 3.2.1 Perspektivní město...................................................................................... 216 3.2.2 Prosperující město....................................................................................... 294 3.2.3 Fungující město........................................................................................... 361 3.2.4 Obyvatelné město ....................................................................................... 472 3.3 ANALÝZA SWOT............................................................................................ 672 3.4 STRATEGICKÁ VIZE...................................................................................... 716 3.5 STRATEGICKÉ ZÁMĚRY A CÍLE ................................................................ 727 3.5.1 Vnější vztahy .............................................................................................. 727 3.5.2 Správa a řízení města .................................................................................. 727 3.5.3 Ekonomika města.......................................................................................... 69 3.5.4 Vzdělání ...................................................................................................... 761 3.5.5 Technická infrastruktura města................................................................... 772 3.5.6 Územní plánování ....................................................................................... 794 3.5.7 Obyvatelstvo, život ve městě ...................................................................... 805 3.6 ROZVOJOVÉ AKTIVITY A FINANCOVÁNÍ ............................................... 861 4. 5. 6. 7. 8.

DISKUZE ............................................................................................................... 883 ZÁVĚR ................................................................................................................... 894 SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ ............................................................... 905 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ......................................................................... 927 PŘÍLOHY............................................................................................................. 9388

6

1. ÚVOD A CÍL PRÁCE 1.1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY Princip strategického plánování vychází původně z oblasti ekonomiky a řízení podniků. V souvislosti s měnícím se společenským a ekonomickým prostředím našel rovněž uplatnění v jiných, složitějších organizačních jednotkách, jakými jsou např. města. Plánovací proces není chápán pouze jako prostorový regulativní nástroj, ale jako stimul inovací, ekonomického a sociálního rozvoje. Jedním z průvodních znaků dobře fungujícího města je systematická péče o rozvoj města, což podporuje i rozvoj regionu, státu. Jednou z cest, jak napomoci uskutečnění tohoto cíle, je vytvoření strategie rozvoje města (strategického dokumentu). Strategický plán města je zastřešující koncepcí, která vytváří rámec pro směřování dílčích sektorových politik a programů. Vzniká jako výsledek otevřeného procesu založeného na dialogu mezi spektrem městských subjektů a skupin. Výsledkem dialogu je dohoda o definovaných cílech. Strategický plán je základem proaktivního rozhodování ve střednědobém až dlouhodobém horizontu. Navrhované dlouhodobé cíle a kroky vedoucí k jejich realizaci přitom zohledňují působení vnějších trendů i vnitřní potenciál a limity města. Nastavený systém monitoringu a hodnocení strategického plánu umožňuje cyklické opakování plánovacího procesu a je podmínkou udržování „živého“ dokumentu. Město tím vytváří podmínky pro hospodářský, sociální a kulturní rozvoj v rámci svého územního obvodu. Plánování jako kvalifikovaný odhad budoucnosti prostě k moderní společnosti patří. Pro dobré plánování je nutné naplnit tři základní atributy: dobře znát dosavadní vývoj a současný stav, dobře definovat budoucí očekávaný stav, velmi podrobně naplánovat kroky, které přispějí k realizaci naplánovaného stavu. Chceme-li dobře odhadovat budoucí vývoj, je nutné vyjít ze současného situace. Reálné vypracování strategických postupů musí obsahovat zásadní vlivy působící na život města. Rozbory vývoje komunity v minulosti a vyhodnocení její současné situace umožní objektivní výhled rozvoje v budoucnosti. Ekonomický rozvoj města, zlepšování infrastruktury, prosperita podnikatelských aktivit subjektů na jeho území, vyšší kvalita každodenního života ve městě, jeho pozitivní image i budování občanské společnosti, to všechno jsou cíle, které chce město dosáhnout. Chce-li město naplňovat určitou vizi, musí zvolit priority a cíle svého snažení a vybrat si strategii, se kterou vytčené cíle dokáže realizovat. Mělo by vědět, co udělat ihned a proč, co může ještě počkat, na co má, na co může prostředky získat z různých grantů a rozvojových programů, kdy se bude muset obrátit na sponzory z řad místních podnikatelů, na co bude muset teprve ušetřit a kde se pokusí hledat nové zdroje a rezervy. Mělo by také vědět, jaký efekt jednotlivé investice obci přinesou, kde mohou nastat nějaké problémy a jak je případně řešit.

7

1.1 CÍL PRÁCE Lanškroun nemá vypracovaný svůj strategický plán rozvoje, proto vedení města souhlasilo, ať je zpracován návrh strategického dokumentu, který pak město může prakticky využít, který se může stát se podkladem pro strategický plán města. Mým úkolem v této práci bude zastoupit město (tým, který se k těmto účelům sestavuje) a vytvořit návrh plánu města. Výsledný produkt mé práce obsahující zvolené strategické postupy – návrh strategického dokumentu – se tak může stát pomocným, informačním dokumentem města. Strategie, koncepce, plán je podmínkou realizace harmonického rozvoje města. V první - vstupní – kapitole teoretického vymezení by měla být objasněna strategie jako nástroj řízení. V následujících kapitolách je cílem postupně popsat termíny strategické plánování, strategického plánu města a dopracovat se až ke konkrétní struktuře strategie pro město Lanškroun. Výstupem tvorby tohoto dokumentu by mělo být vymezení základních priorit rozvoje města a definování cílů rozvoje a jednotlivých opatření k jejich naplnění. Výstupem práce by měl být přehled programových aktivit, na které by se město mělo v budoucnu zaměřit, a návrh možnosti financování u těch projektů, kde to bude možné. V závěru práce budou zhodnoceny důležitá poznání, výsledky a stanoveno doporučení pro město Lanškroun. Zpracováním této publikace chci přispět k pochopení a následně k úspěšné realizaci strategického plánování města.

8

2. TEORETICKÉ VYMEZENÍ PROBLÉMU 2.1 ÚVOD DO PROBLEMATIKY Slovo strategie je možné v dnešní době slyšet všude kolem nás. Strategie jednotlivých zemí, politických stran, strategie rozvoje jednotlivých ministerstev, strategie firmy, města obce či osobní strategie apod. Co to vlastně strategie je a k čemu nám slouží se budu snažit vysvětlit v této kapitole. Pojem strategie je odvozen od řeckého „strategos“ znamenající souhrn manévrů potřebných k překonání nepřítele. Dále ho lze chápat jako [6]: • vědomé rozhodnutí o směru a způsobu konání, • důraz na budoucnost, směr a priority, • výběr budoucích možností, • dlouhodobý záměr činností k dosažení určitého cíle. Efektivní strategie [15] • má jasné cíle, • buduje sílu subjektu (firmy, města apod.), • s sebou přináší iniciativu a energii k plnění úkolů, • vytváří prostředí odhodlání a důvěry, • je politicky přijatelná, • je spjatá s filosofií a hodnotami subjektu, • funguje. Proč se strategie nedaří realizovat? Překážky internalizace a odhodlání: • Pochopení a prosazení strategie, • Účast zaměstnanců, • Délka strategického procesu, • Povědomí o realizaci strategie. Překážky v řízení: • Dotýkají se budoucnosti zainteresovaných, • Systémy řízení a postoje, • Strategické schopnosti vedoucích pracovníků/skupin vedoucích pracovníků. Procedurální překážky: • přehnaný důraz na rozpočtový proces v řízení, • jednotlivé strategie, • navazování a průběžná kontrola.

9

Závažnost a dlouhodobost strategického procesu Závažnost strategického rozhodnutí je dána tím, že ovlivňuje nasměrování obce do budoucnosti. Tvorba strategie není ničím jiným než prostorem k tomu, aby si všichni, jimž na obci záleží uvědomili, v jakém stavu se nachází, v jakém prostředí bude muset obstát v budoucnosti, jakou by ji rádi viděli za pár let a jak toho chtějí dosáhnout. Závažnost rozhodnutí spočívá v tom, že si obec vybírá jednu cestu z mnoha a přijímá riziko, že se později ukáže, že vybraná cesta nebyla tou nejlepší. Změna rozhodnutí je sice možná, ale je spojené s dodatečnými náklady (ztráta peněz, času, zájmu lidí apod.) Dlouhodobost je charakteristikou, kterou se tyto plány liší od jiných zpracovávaných plánů. Běžně se strategie zpracovávají na dobu tří až pěti let, spadají tedy do skupiny střednědobých plán, i na delší časovou dobu, to už jsou plány dlouhodobé. Časový výhled, pro který je strategie zpracovaná, závisí na prostředí, ve kterém se organizace, obec zrovna nachází. Čím stabilnější prostředí, tím delší může být období pokryté strategickým plánem. [15] Strategie jako nástroj řízení je v České republice již několik let upřednostňována, neboť jde o systematický způsob jak organizovat a řídit změny a vytvářet v organizacích, obcích, městech, regionech a následně i v celé společnosti široký konsensus na společné vizi pro lepší ekonomickou budoucnost. (i když po r. 1989 strategické plánování a řízení bylo postaveno mimo pozornost ekonomů, politiků, řídících zaměstnanců jako přežitek z doby centrálního plánování).

2.2 STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Plánování je výchozím bodem, který předchází výkonu všech ostatních funkcí. Je tomu proto, že plánování obsahuje vymezení cílů naznačení cest jimiž mají být tyto cíle dosaženy. Představuje takové aktivity, které jsou zaměřeny na určování cílu a stanovení postupů jak těchto cílů dosáhnou. Strategické plánování je tvůrčí proces, v jehož průběhu dochází (ve spolupráci zastupitelstva a rady obce, vybraných odborníků a dalších skupin, které mají k obci významný vztah) k formulaci základní vize rozvoje města či regionu, kde rozvoj chápeme jako proces zlepšování pomocí rozšiřování, zvětšování nebo zdokonalování [5], stanovení jednotlivých cílů a strategií a také postupů vedoucích k vlastní realizaci navržených záměrů. [7] Výsledkem procesu strategického plánování je komplexní dokument zvaný strategický plán. Každý plán, který je založen na konsenzu veřejného a soukromého sektoru a na aktivní účastí občanů, by měl obsahovat: • čeho chceme dosáhnout, • jak to chceme dosáhnout.

10

Obrázek č. 1: Tvorba strategické plánu

Zastupitelstvo města

Rada města

Územní plán

Odbory města

Strategický plán

Organizace města

Občané

Podnikatelé Odborové koncepce

Zdroj: Strategický plán Česká Třebová, www.zpravodaj.ceskatrebova.cz

Strategický plán by měl být “živým” dokumentem a měl by být schopen pružně reagovat na měnící se podmínky a potřeby občanů města. V budoucnu tedy bude stále konfrontován se skutečností a průběžně aktualizován. Obsah Strategického plánu není stanoven žádným závazným předpisem. Strategický plán mnohem více přizpůsobit konkrétním potřebám plánování rozvoje jednotlivých sídel města. Cílem strategického plánu je vytvoření základního dokumentu pro rozvoj města, umožňujícího jeho vyvážený sociální a ekonomický rozvoj. [8] Hlavní rysy, kterými se Strategický plán vyznačuje, spatřuji v následujících bodech [8]: • • • • • • •

pomáhá organizovat změny ve společnosti, definuje prioritní oblasti a cíle rozvoje obce, usiluje o minimalizaci hrozeb a maximalizaci příležitostí obce, nabízí možnosti identifikace obyvatel s rozvojovými záměry města, spojuje představitele soukromého a veřejného sektoru v obci, je typickým dokumentem prostorového plánování, tzn. zabývá se kromě územních aspektů rozvoje ve stejné míře také otázkami sociálními, ekonomickými, kulturními a ekologickými, je otevřeným, dynamickým dokumentem s velkou mírou flexibility, řeší problémy dlouhodobě a komplexně, slouží jako základ pro přípravu územního plánu, strategický plán na rozdíl od územního plánu nepředepisuje detailní využití jednotlivých ploch, nýbrž stanovuje rámcová pravidla rozvoje obcí a měst, vytyčuje hlavní cíle rozvoje a připravuje realizaci těchto cílů formou rozvojových programů.

11

Strategický plán umožňuje [8]: • • • •

rozhodovat v orgánech města v širším koncepčním rámci, ovlivňovat procesy tak, aby docházelo k naplňování dlouhodobých strategických cílů a strategické vize města dávat do souladu zájmy různých subjektů působících ve městě a využívat jejich potenciálu k dosažení cílů definovat hlavní zásady pro tvorbu dalších koncepčních dokumentů města.

Strategický plán je tvořen pro střednědobý či dlouhodobý časový horizont. Dokument by neměl vzniknout jen jako představa obecního úřadu, ale do procesu jeho přípravy a realizace by měla být zapojena široká veřejnost. Subjekty na území obce by měly být o dění informovány. Před samotným procesem strategického plánování je třeba sestavit orgán, který bude celý proces organizovat. Základní fáze procesu strategického plánování jsou [2]: • • • • • • • •

příprava procesu strategického plánování, Analýza současné situace obce, Formulace vize rozvoje obce, vymezení problémových oblastí Vnější a vnitřní analýza, SWOT analýza, Definice cílů rozvoje obce a opatření vedoucích k jejich naplnění Sestavení a přijetí strategického plánu Realizace strategického plánu Hodnocení plnění strategického plánu a jeho aktualizace.

2.3 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LANŠKROUNA Strategický plán rozvoje města by měl být zpracováván jako nástroj pro plánování a řízení města. Strategický plán rozvoje města Lanškrouna postihuje dlouhodobé aspekty rozvoje města (naznačuje záměry města zhruba na 10-15 let), které vytvářejí jeho identitu a vnější viditelnost. Strategický plán jako komplexní programový dokument poskytuje přehled dlouhodobých rozvojových linií města. Výhledově je tak významným podkladem pro komunikaci a spolupráci mezi městem a evropskými, národními či regionálními strukturami. Průmětem vybraných rozvojových priorit do fyzického prostoru města je územní plán. Strategie pro Lanškroun je tedy rámcovým společenským zadáním územního plánu definujícím žádoucí sociologicko-ekonomický rozvoj města. Strategický plán svým pojetím rovněž otevírá problematiku formulování dlouhodobé vize města široké veřejnosti, ať už odborné, či laické. Mým cílem práce není vytvoření strategického plánu, nýbrž jen jeho návrhu. Je to z několika důvodů: • omezená dostupnost dat,

12

• • • • •

na plánu obvykle spolupracuje celá řada expertů (skupina odpovídající za celý proces plánování), město spolupracuje s veřejností, vede průzkumy, otázka politické přijatelnosti, časová omezenost, strategický plán jako dokument rozvoje města prochází dalšími fázemi: schválení zastupitelstvem města, realizace (zapojení subjektů, důležité pochopení činnosti, odpovědnost za výsledek), hodnocení (to co bylo dosaženo v porovnání s tím, co bylo zamýšleno), aktualizace (přepracování neaktuálních cílů apod.) .

2.4 STRUKTURA STRATEGIE PRO LANŠKROUN Strategický plán bude rozdělen do částí [12]: • • • • •

Profil města Analýza SWOT Strategická vize Strategické záměry a programové cíle Rozvojové projekty a financování

Proces Strategie pro Lanškroun lze rozdělit na dvě hlavní etapy. Etapa diagnostická zahrnuje zpracování vstupních analýz (Profil města), jejich interpretaci (Analýza SWOT) a částečně i vytyčení dlouhodobě platných cílových stavů (Strategická vize). Etapa formulační obsahuje výběr hlavních strategických linií (Strategické záměry) a jejich rozpracování do dílčích cílů (Programové cíle). Poslední fáze je financování, v této části budou navrhnuty možnosti financování jednotlivých projektů. Obrázek č. 2: Struktura strategie Etapa diagnostická

Profil města

Analýza SWOT

Strategická vize

Etapa formulační

Strategické záměry Programové cíle

Financování

Zdroj: Strategie pro Brno, www..brno.cz/strategie2002

13

2.4.1

Profil města

Profil města je výchozí analýzou, která na základě vybraných dat popisuje stav města v jeho jednotlivých sektorech. Účelem je najít jednak místní specifika v porovnání s regionálními či celostátními trendy, ty jsou pak zdrojem východ či ohrožení obce a dále analyzovat strukturu místní ekonomiky a vztahy mezi jednotlivými subjekty. Každá kapitola Profilu města by měla mít formulovaný závěr, shrnutí podstatných zjištění a tím pomoci stanovit problémy či možnosti rozvoje apod. Tam, kde je to možné, by se mělo uvádět srovnání s regionem, okresem, krajem, říci zda je pozitivní trend vývoje či naopak. Kde statistická data není možné dohledat, je nutno hodnotit na základě „měkkých dat“, tj. na základě výpovědí jednotlivých aktérů, osob se zkušenostmi či znalostmi souvislostí dané problematiky. Profil města je podává celostní pohled na stav a dosavadní vývoj města - tomu je podřízena skladba sledovaných ukazatelů a proporčnost jednotlivých kapitol. 2.4.2

Analýza SWOT

Analýza SWOT je standardní metodou interpretace nashromážděných analytických podkladů. Definuje silné a slabé stránky města, rozvojové příležitosti a rizika, resp. vnější stimuly či ohrožení dalšího vývoje. Silné a slabé stránky (Strenghts, Weeknesses) jsou vnitřní faktory efektivnosti obce. Příležitosti a hrozby (Opportunities, Threats) vymezují vnější prostředí, vnější faktory efektivnosti obce. Vnitřní analýza je zaměřena na ty stránky obce, které obec může svým chováním ovlivnit. Vnější analýza se zabývá faktory a trendy, které sice ovlivňují pozici obce, ale které obec nemůže svým chováním sama ovlivnit. Analýza vymezuje prostor pro definování jednotlivých položek strategické vize. 2.4.3

Strategická vize

Strategická vize, celostní pohled na objekt strategie, vychází ze sektorových analýz zpracovaných v Profilu města a jejich interpretací obsažených v Analýze SWOT. Vize zohledňuje vnitřní predispozice města i působení vnějších trendů na jeho rozvoj. Strategická vize je souborem obecných cílů, které vymezují věcný rámec pro formulaci jednotlivých strategických záměrů a následně i dílčích programů. V sevřené formě charakterizuje výchozí situaci objektu a kam má v horizontu strategie objekt dospět. Rámcově určuje globální cíle vymezující základní cesty a výsledky rozvojového procesu a problémové okruhy strategie. 2.4.4

Strategické záměry a cíle

Strategické záměry jsou dlouhodobými strategickými liniemi danými transformací strategické vize. Jejich doplňková charakteristika zahrnuje popis záměru (cíl, obsah, značka záměru) a indikátory umožňující sledovat vývoj problematiky pokryté daným záměrem.

14

Programové cíle detailněji specifikují jednotlivé linie strategických záměrů. Strategické záměry a v detailnější úrovni i programové cíle určují žádoucí směry rozvoje města a svým pojetím respektují hranici mezi ideálním vývojem města a reálnými předpoklady. Cíle rozvoje by měly být definovány tak, aby byly [2]: • srozumitelné (Single), • měřitelné (Measurable) – aby bylo možné určit, zda dochází k jejich naplňování, • akceptovatelné (Acceptable) – shoda mezi subjekty podílejících se na plánu, • reálné (Real) – musí motivovat k jejich dosažení, • termínované (Termined) – musí být zřejmý termín naplnění a kdo za toto naplnění zodpovídá. 2.4.5

Rozvojové aktivity a financování

Rozvojové aktivity jsou konkrétní aktivity (programy, projekty apod.), jejichž prostřednictvím jsou realizovány strategické cíle. V této části práce je nutné stanovit priority jednotlivých projektů a navrhnout vhodný program financování. Orgány obce pro své rozhodování musí mít jasnou investiční strategii, zřetelné priority podložené znalostí preference obyvatel. Je žádoucí dosáhnout konsensu projednávání mezi zastupiteli a politickými stranami, zda je např. nejdříve potřeba stavba hřiště či kanalizace. Prvním krokem rozhodování o příští investici by mělo být provedení inventury stávajících zařízení posouzení zda nejde rozšířit jejich využívání (např. rozšíření pracovní doby). Příklad špatného plánování jsou investice do výstavby školy, hřiště či kina, které pak nejsou kapacitně vytíženy. Je třeba také rozhodnout kolik projektů a v jakých termínech budou realizovány (při více projektech v krátkém období je zde nebezpečí přesáhnutí finančních možností obce). Důležitou roli předpokládané investice také mohou sehrát [4]: • technologické aspekty investice (otázka koupě zastaralého x supermoderního vybavení), • ekologické požadavky (např. standardy EU), • inflace (může vést k prodražování výstavby) • vymezení cílové skupiny (užitek z investice by neměl být omezen jen na úzké vrstvy obyvatelstva, prospěch z investiční akce by měla mít co největší část obce) Zda posuzujeme prioritu projektů je také nezbytné uvážit: • investiční náročnost (kapitálové výdaje zasáhnout i do v následujících rozpočtových let, dlouhodobé splácení úvěrů) • rozsah provozních nákladů (po uvedení objektu do provozu)

15

• •

sdružování prostředků a investic (investice slouží více obcím, efektivnější využití vede k úsporám z rozsahu) vypracování několika variant řešení, které by braly v úvahu jak rozdílnost možného užitku z investice, tak finanční náročnost, délku výstavby, provozní výdaje apod.

Odhad finančního rámce je nejobtížnější a pravděpodobně v jednotlivých strategiích nejméně často uváděný krok. Aby bylo možné postupně realizovat zvolené směry strategie, je nutné připravit takový postup, který je možní z jednotlivých finančních zdrojů opravdu realizovat. Nutné je, aby u jednotlivých nástrojů byla orientačně uvedena jejich cena, aby mohl budoucí uživatel jasněji definovat možné náklady na realizaci strategie nebo jejich jednotlivých kroků. Určení finančního rámce zásadně vychází z orientačních nebo známých cen a má za cíl stanovit pouze orientační ceny s přihlédnutím k místním podmínkám. V této části musí být jasně uvedeny i disponibilní finanční zdroje nebo alternativní možnosti financování z dalších dotačních programů. [3] Volba finančních zdrojů Investice je možné financovat [2]: a) vlastními zdroji Vlastní zdroje obce získají zpravidla buď tak , že prodají nepotřebný či nevyužívaný majetek, nebo tím, že si potřebné prostředky naspoří. Znamená to pro ně nutnost hospodařit po určitý čas s přebytkem a tyto přebytky akumulovat například v peněžních fondech.Finance, které město vydává na investici se nazývají kapitálové výdaje rozpočtu města. Kapitálové výdaje slouží k financování dlouhodobých potřeb obce, zpravidla také přesahující jedno volební období. Může se jednat o pořízení nového dlouhodobého majetku, zhodnocení majetku již pořízeného, investiční transfery či půjčky. Kapitálové výdaje mají vazbu na výdaje běžné, neboť s každou investicí jsou spjaty výdaje spojené s provozem a údržbou investice po jejím dokončení. Je třeba také zvažovat, že po určité době bude třeba investici obnovit. b) dluhovým financováním Často naléhavost investice či politické tlaky vedou obce k tomu, že upřednostňují financování z cizích zdrojů a teprve následné splácení dluhu včetně jeho nákladů. Pokud na sebe obec bere závazek, měla by zvažovat únosnost zadlužení z hlediska objemu, nákladů a trvání dluhu a formy dluhu. Při přijímání dluhu by obec měla: • provést analýzu minulého hospodaření, • postihnout zásadní faktory, které působily na vývoj jednotlivých složek příjmů a výdajů a zvážit, zda je možné tento vývoj očekávat i v budoucnosti, • provést analýzu běžného rozpočtu, • znát možnosti kapitálových příjmů.

16

Provedené analýzy by měly dát obci obraz o tom, zda je schopna v budoucnu přijatý dluh splácet a jak budoucí splátky úroků i dluhu zatíží její rozpočet. Formy dluhu, které obce využívají jsou: • úvěr od peněžního ústavu Obce jsou vnímané jako méně rizikový dlužník, výhodou je relativní jednoduchost a snadnost přístupu k prostředkům. Obec si může dohodnout individuální podmínky úvěru. Nejobvyklejším ručením je majetek obce, ručení třetí osobou nebo budoucími příjmy obce. • emise obligací Je to přímá alternativa získání bankovního úvěru v případě většího objemu financí. U klasických obligací jsou pod obu trvání dluhu spláceny pouze úroky a splátka jistiny je odložena až do skončení dluhu. Komunální obligace jsou vydávány přímo obci, ta ručí svým majetkem. U obligací existuje široká variabilita typů a podmínek k nim vázaným. Může se jednat např. o různé stanovení výnosu z obligací, způsob splácení, volba mezi listinnou a zaknihovanou formou, obligacemi na jméno či doručitele. Obligace mohou být denominovány jak v domácí, tak v zahraniční měně (je třeba zhodnotit, který fin.zdroj je vyšší). • získání zvýhodněné půjčky či návratné finanční výpomoci Jedná se o půjčky se zvýhodněnou úrokovou sazbou či o bezúročnou půjčku. Získání těchto prostředků závisí především na iniciativě obce. Půjčky jsou poskytovány z jednotlivých programů vypisovaných např. Státním fondem pro životní prostředí, programů krajů či Evropské unie. Podmínky poskytnutí půjčky včetně její splatnosti a ručení jsou obsaženy v podmínkách jednotlivých programů. • emise směnky Směnka může nahrazovat hotové peníze a vystupovat jako platební prostředek. Představuje bezpodmínečný závazek výstavce směnky zaplatit věřiteli dlužnou částku v určité době (směnka vlastní) nebo příkaz výstavce třetí osobě, aby zaplatila určitou částku v určité době na daném místě věřiteli výstavce (směnka cizí). • finanční leasing Jde o financování pomocí smlouvy s leasingovou společností. Tento dlouhodobý pronájem umožňuje využívání majetku po určitou dobu, aniž se majetek stává obecním vlastnictvím. Pronajímatel převádí na nájemce všechna rizika a výnosy spojené s využíváním majetku. Servis, opravy a údržbu majetku si hradí nájemce. • Půjčky od občanů obce Pro získání těchto prostředků obec musí prezentovat záměry obce občanům pro jejich přesvědčení a získání podpory. Tato půjčka může přispět k rychlejší realizace projektu, zájmu a větší angažovanosti občanů. Naopak je zde administrativní náročnost, musí se uzavřít, evidovat a plnit velký počet smluv o půjčce, musí se stanovit všeobecné podmínky půjčky pro občany (nemělo by se

17

řešit individuálně). Příkladem je spolufinancování rekonstrukce náměstí A. Jiráska městem a firmou AVX c) Dotační tituly Patří jsem zdroje ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje, ze Státního fondu životního prostředí, dotace z EU apod. Dotace ze státního rozpočtu jsou rozpočtovány přes kapitolu všeobecná pokladní správa nebo přes resorty. Pokud jde o dotace a návratné finanční pomoci ze Státního fondu životního prostředí, fond vyhlašuje každoročně kritéria a programy, na které přijímá žádosti. [4] Co se týče dotací z EU, je možné využít podpory strukturálních fondů (regionální politika). Ty mají pro období 2007 – 2013 rozpočet 752 mld. Kč a cíle: konvergence, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, evropská teritoriální kooperace. Finanční instrumenty pro naplnění cílu jsou: ERDF, ESF a Kohezní fond. Pro dané období je v Národním strategickém referenčním rámci navrženo 24 operačních programů (OP), návrh ještě musí být odsouhlasen Evropskou komisí. Operační programy se rozdělují na tématické OP, regionální OP (ROP) a evropskou územní spolupráci a OP Praha. Jednotlivé OP určují: kdo může žádat o finanční dotaci, která instituce má OP na starosti (jednotlivá ministerstva, kraje) a jaká je možnost, podmínky financování. Po schválení OP Evropskou komisí budou vyhlášeny výzvy pro odevzdávání projektů pro jednotlivé OP. Přijaté projekty jsou financovány podle pravidla „n+2“ či „n+3“, tzn. že finanční prostředky musí být vyplaceny nejpozději 2-3 roky po přijetí žádosti. Mezi navrhované OP tématické patří: OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Vzdělání pro konkurenceschopnost, Integrovaný OP, OP Technická pomoc. U regionálních OP město Lanšrkroun může využít ROP NUTS II Severovýchod, u tématických OP pak meziregionální spolupráce.

18

3. APLIKAČNÍ ČÁST (NÁVRH STRATEGICKÉHO DOKUMENTU PRO MĚSTO)

3.1 METODIKA Základní metodikou Návrhu strategického dokumentu pro město Lanškroun je profil města, SWOT analýza, určení vizí, specifikace záměrů a cílů a dále vytvoření projektových aktivit s uvedením možnosti financování (viz následující schéma). Základní strukturu práce jsem zpracovala na základě Strategie pro Brno, 2002. Tato část je zpracovaná tak, aby na základně zhodnocení dosavadního vývoje (analýzy) a identifikování hlavních vizí, záměrů a cílů (prognózy) hledala cesty, které povedou k naplnění cílů a k řešení dosavadních problémů. Proto návrh strategického dokumentu obsahuje části [3] : • analýza, • syntéza, • prognóza. Pro práci je použita expertní metoda zpracování strategického plánu. Analýza je založena na podrobném hodnocení jednotlivých funkčních složek prostředí města. Má charakter obšírnějšího sběrného zpracování všech aktivit v území a teprve následně třídění informací (např. obyvatelstvo a třídění na vývoj obyvatelstva, stav domovního fondu, národnostní složení). Sběr dat pro práci bylo formou buď vlastního šetření (získání podkladů z interní databáze subjektů, rozhovorem) nebo získáním z veřejně přístupných zdrojů (internet, literaturou apod.). Tam, kde nebyly dostupné data, byla problematika objasněna na základě výpovědí kompetentních osob. Při zpracování syntézy je hlavním cílem shrnout dosavadní dílčí závěry jednotlivých oblastí a identifikovat hlavní vize budoucího rozvoje. Pro zhodnocení dílčích závěrů je použita SWOT analýza. Klíčovou část přípravy strategického dokumentu je vlastní prognóza. Představuje soubor nástrojů, které by měly vést k dosažení kýženého cílového vztahu. Postup této práce lze rozdělit na kroky: stanovení záměru, dílčích cílů, nalezení nástrojů, vymezení aktérů, programových aktivit a jejich financování. Odhad finančního rámce je nejobtížnějším krok, vychází z orientačních nákladů projektů. Praktická část neuvádí přesné a podrobné financování z důvodu chybějících podkladů odhadovaných nákladů, o disponibilních zdrojů, možnosti financování z dotačních programů (OP doposud nejsou schváleny Evropskou komisí). U kapitoly Programové aktivity a finacování bude stěžějním výsledkem tabulka, kde v druhém sloupci budou uvedeny odhadované náklady (na základě informací od P. Kokeše), ve třetím pak možnosti spolufinancování, kde se vychází z teoretického základu kap. Rozvojové projekty a financování. V posledním sloupci se stanoví priority projektu z hlediska města Lanškrouna (1 – nejvíce potřebné, 2 – potřebné, 3 – střední priorita preference, 4 – méně potřebné, 5 – nejméně potřebné). Návrh strategického dokumentu pro město Lanškroun by měl sloužit pro přípravu Strategického plánu pro městu, další činnosti orgánů města při stanovování úkolů pro systematický rozvoj města v zájmu jejich obyvatel. Jelikož se do zpracování

19

tohoto návrhu promítl individuální pohled, vyskytne se jistě celá řada oponentů. Proto praktická část je podkladem také pro řadu diskuzí jak v prostředí městské správy, tak na veřejnosti. Obrázek č. 3: Strategická koncepce

Strategická vize

Perspektivní město

Prosperující město

Fungující město

Obyvateln é město

Strategické záměry a

Strategické záměry a

Strategické záměry a

Strategické záměry a

Rozvojové aktivity a financování, vymezení aktérů

Rozvojové aktivity a financování, vymezení aktérů

Rozvojové aktivity a financování, vymezení aktérů

Zdroj: vlastní tvorba

20

Rozvojové aktivity a financování, vymezení aktérů

3.2 PROFIL MĚSTA 3.2.1 Perspektivní město Město Lanškroun na východě Čech nedaleko zemské hranice s Moravou. Je městem s rozvinutou podnikatelskou činností a žije v něm 9791 obyvatel. Je městem elektroniky, strojírenství, papírenského průmyslu i městem středních škol, živé kultury a moderních sportovišť. Je správním centrem regionu Lanškrounsko pro 22 obcí s téměř 25 000 obyvateli. Region Lanškrounsko vznikl jako sdružení s právní subjektivitou v roce 2000. Jde o území o rozloze cca 280 km2. Tento region je charakteristický výraznou vertikální členitostí s níže položenou západní částí vhodnou pro relativně intenzivní zemědělství a s hornatější východní částí atraktivní pro rekreaci a cestovní ruch. Z demografického hlediska je region charakteristický existencí populačně větších obcí. Téměř celé území bylo poznamenáno poválečným vystěhováním německého obyvatelstva, pozdějším dosídlením. Významným prvkem regionu je existence průmyslového podniku AVX Czech Republic s.r.o. v Lanškrouně, který patří mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v celém Pardubickém kraji. Na tento podnik je navázána celá řada subdodavatelů v regionu. [11]

Tab. č. 1: Lanškroun – základní data: vlastní tvorba status:

město

NUTS V (obec):

CZ0534 580511

NUTS IV (okres)

Ústí nad Orlicí

NUTS III (kraj):

Pardubický

NUTS II

Oblast Severovýchod

NUTS I

ČR

obec s rozšířenou působností:

Lanškroun

pověřená obec:

Lanškroun

historická země:

Čechy

katastrální výměra:

20,64 km²

obyvatel:

9911 (2. 10. 2006)

zeměpisná šířka:

49° 54' 47"

zeměpisná délka:

16° 36' 36"

nadmořská výška:

373 m

základní sídelní jednotky:

15

místní části:

4

katastrální území:

2

starosta:

Ing. Martin Košťál

Geografická poloha Město Lanškroun leží v Lanškrounské kotlině pod nejjižnějšími výběžky Orlických hor na 49°55‘ severní šířky a 16°37‘ východní délky v nadmořské výšce 380 m n. m. Z pohledu regionálního - do severozápadní části zasahují Orlické hory, přesněji jejich východní pásmo – Bukovohorská hornatina. Na východě navazuje na Orlické hory pohoří Králického Sněžníku, ležící severně od území Lanškrounska. Toto pohoří, které má největší průměrnou výšku v České republice, vytváří ve spojení s Bukovohorskou hornatinou vzájemně se doplňující území s velmi významným turistickým potenciálem.

21

Do východní části území zasahuje Zábřežská pahorkatina, která na severu přechází v pohoří Hrubého Jeseníku, na jihu oblast regionu ohraničují Třebovské stěny. Lanškrounskem prochází hlavní evropské rozvodí Severního a Černého moře od Bukové hory (958 m n. m.) s lyžařským areálem přes poutní místo Mariánská hora (502 m n. m.) a přírodní rezervaci Třebovské stěny (Palice, 613 m n. m.) po Třebovické sedlo v jihozápadním cípu Lanškrounska, které je svými 438 m n. m. nejnižším místem celého evropského rozvodí Labe - Dunaj. Na Bukové hoře také pramení řeka Lanškrounské kotliny - Moravská Sázava. [13] Město je zasazeno do atraktivního prostředí. Je zde možnost vyžití v horském prostředí, v létě láká přírodní park sedmi Lanškrounských rybníků s vycházkovým okruhem, možností rybaření, rekreace, cyklistiky. Historie Lanškrouna Město Lanškroun bylo založeno v 2. polovině 13. století v době vlády Přemysla Otakara II. v souvislosti s kolonizací rozsáhlého území na řekách Tiché Orlici, Třebovce a Moravské Sázavě. Jeho zakladateli byli pravděpodobně bratři Oldřich a Heřman z Drnholce. Dějiny Lanškrouna a okolí byly po celý středověk těsně spjaty s dějinami lanšperského panství. V roce 1507 získali sňatkem Markéty Kostkové s Vojtěchem z Pernštejna lanšperské panství i s Lanškrounem a okolím Pernštejnové. Za jejich působení v r. 1561 došlo k přenosu správy panství z Lanšperka do Lanškrouna a také majitelé při návštěvě již pobývali v Lanškrouně a ne v Lanšperku. Posledním feudálním pánem lanškrounského panství byl Alois Josef z Lichtenštejna. Za něho čítalo panství tři města, jedno městečko a 51 vsí. V roce 1858 postoupil Alois Josef z Lichtenštejna hospodářské budovy Lanškrounského zámku městu V polovině 19. století se stal Lanškroun sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu a až do roku 1960 zůstal okresním městem. [13] Historie Lanškrouna je bohatá. Od ní se odvíjí množství atraktivních historických památek, zajímavostí, tradicí, které do města mohou přilákat turisty, obchodníky či nové obyvatele. Historie města také určovala jeho postavení a budoucí ekonomický vývoj.

Lanškroun a širší vztahy V této kapitole jsou popsány územní vazby – krajské, okresní a regionální. a) Kraj Pardubický Svou rozlohou 4 518 km2 (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 1. 1. 2006 celkem 452 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR) s 3. nejmenší průměrnou rozlohou katastru

22

obce 10,0 km2 a průměrným středním počtem 1 120 obyvatel (10. pořadí mezi 14 kraji ČR). [10] Pardubického kraje je na principu partnerství obcí založeno postupné formování mikroregionů, je to jedna z jeho silných stránek, která by měla přispět k jeho celkovému rozvoji. V obcích s méně než 500 obyvateli žije 14,1 % obyvatelstva kraje, což je o 2/3 větší podíl, než je průměr ČR. Postupně narůstá podíl obyvatel v obcích od 500 do 1 999 obyvatel, nyní 23,7 % – o 1/3 nad průměrem ČR. V obcích od 2 000 do 9 999 obyvatel je podíl obyvatel v kraji 21,8 % – o 7,7 % nad průměrem ČR. Podíl obyvatel v obcích nad 10 000 obyvatel činí 40,4 %, což je cca o 1/4 méně než průměrná hodnota ČR. Srovnání obcí v kraji (počet obyv., zalidnění, výměra) je uvedeno v příloze 1. Obrázek č. 4: hustota zalidnění v Pardubickém kraji

Zdroj: Portál veřejné správy ČR, http://geoportal.cenia.cz

b) Okres Ústí nad Orlicí Svoji rozlohou 1 265 km2 je po okrese Svitavy druhým největším okresem v kraji, na jeho rozloze se podílí 28 %. Hustota zalidnění 110 obyvatel na km2 je v kraji druhá nejvyšší po okrese Pardubice. Tvoří severovýchodní výběžek Pardubického kraje. Kromě krátké hranice s Polskou republikou na severovýchodě (30 km) hraničí na východě s Olomouckým krajem (51 km), na jihu a západě postupně s okresy Pardubického kraje, přitom nejdelší hranici má s okresem Svitavy (65 km). Na severozápadě sousedí s Královéhradeckým krajem (53 km). Silniční dopravě slouží hraniční přechod Dolní Lipka, železniční dopravě hraniční přechod Lichkov. Okres Ústí nad Orlicí má po okrese Pardubice nejrozsáhlejší průmyslovou základnu. Podíl průmyslu na krajské produkci je vyšší než podíl zemědělství. Průmysl není v okrese

23

orientován jednostranně, struktura oborů je poměrně pestrá. Největší objem produkce připadal v předchozích letech na elektrotechniku, textilní a oděvní průmysl, výrobu strojů a zařízení. K největším investicím v průmyslu patří výstavba závodu KORADO v České Třebové, SCHOTT v Lanškrouně, Moldex Metric v Ústí nad Orlicí, Brück AM v Zámrsku a rekonstrukce montážní linky v Karose Vysoké Mýto. c) Pohled regionální Region Lanškrounsko vznikl jako sdružení 22 obcí s právní subjektivitou v roce 2000. Leží na východě Pardubického kraje a svojí východní částí hraničí s obcemi Olomouckého kraje. Na jižní straně je obklopen obcemi Moravskotřebovska, na západní obcemi Svitavska, Českotřebovska a Ústeckoorlicka. Severní částí sousedí se správním obvodem Žamberk a Králíky. Území Lanškrounska leží na 27 516 hektarech a zaujímá 6,1 % rozlohy kraje. Hustota zalidnění (79,2 osob/km2) je výrazně pod krajským průměrem. V sídle správního obvodu – městě Lanškroun – které je zde jedinou obcí se statutem města, žije 45,2 % obyvatel. [10] Obrázek č. 5: Administrativní mapa správního obvodu Lanškroun (stav k 1.1. 2003)

Zdroj: ČSÚ Pardubice, www.pardubice.czso.cz

Veřejná správa a řízení města [14] • Institucionální východiska Po roce 1990 došlo k určité snaze o přiblížení výkonu státní správy občanovi. Státní správa je na nižší úrovni než je území okresu vykonávána prostřednictvím pověřených obecních úřadů, obecních úřadů na něž byla přenesena kompetence

24

stavebních úřadů a matrik, finančních úřadů, kontaktních míst státní sociální podpory a některé kompetence byly přeneseny na všechny obce. Lanškroun je obec s rozšířenou působností (správní obvod 22 obcí) a obec s pověřeným obecním úřadem. Přehled o místech výkonu výše uvedených kompetencí dle jednotlivých obcí regionu poskytuje tabulka přílohy 1. Mezi nejvýznamnější oblasti samosprávných pravomocí patří: správa obecního majetku, oblast rozpočtu a financování, školství, kultury a sociální a zdravotní péče, koordinace a schvalování územního, ekonomického a sociálního rozvoje. [23] Lanškroun se člení na 4 městské části: Lanškroun-Vnitřní Město, Dolní Třešňovec, Ostrovské Předměstí, Žichlínské Předměstí. Struktura orgánů veřejné správy na celoměstské úrovni a na je dána Zákonem o obcích a je obecně shodná se situací v České republice. Státní správa je vertikálně a hierarchicky organizovaná. Nejvyšším samosprávným orgánem města je Zastupitelstvo města Lanškrouna. Zastupitelstvo města. Zastupitelstvo města je 21 členné, volené na období 4 let. Současné volební období končí v listopadu 2010. Volby, které se konaly roku 2006. měly účast 45,73 %. S největším počtem hlasů byly Občanská demokratická strana (získala tak 7 mandátů), MůjLanškroun (4 mandáty), Česká strana sociálně demokratická (3 mandáty) a Křesť. demokr. unie (3 mandáty). Podrobnější informace viz Příloha 1. Graf č. 1: Výsledky voleb do zastupitelstva Lanškroun, 2006

Zdroj: Město Lanškroun, www.lanškroun.cz

Výkon státní správy je realizován Městským úřadem v Lanškrouně, který zároveň vykonává i samosprávné činnosti. Jeho organizační struktura proto do značné míry reflektuje význam a sektorové rozložení jednotlivých samosprávných aktivit. Městský úřad v samostatné působnosti plní úkoly, které mu uloží zastupitelstvo a rada, pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. V přenesené působnosti vykonává státní správu. Městský úřad se podle rozhodnutí rady města člení na deset odborů a jedno oddělení (viz obrázek níže).

25

Organizační hierarchie úřadu zachovává výraznou vertikální strukturu. Státní správa i správa města je rozmístěna rozmístěn v několika budovách, jednak v radnici města, dvou budovách na náměstí J. M. Marků a jedné budově mimo centrum. Město nemá sloučené úřady městské správy v jednom objektu a státní správu v jiném, to znesnadňuje komunikaci s občany. Je tu problém i s funkčností města jako obce s rozšířenou působností, i přes tuto funkci se za mnohými úřady stále dojíždí do okresního města. Úřady města jsou nekontaktními místy, tzn. že jednotlivé odbory jsou rozděleny do kanceláří, nejsou velkými otevřenými prostory. Obrázek č. 6: Organizační struktura Městského úřadu Lanškroun

Zdroj: Město Lanškroun, www.lanškroun.cz

•

Rozpočet města Městský rozpočet je jedním z nástrojů realizace samosprávné politiky města. Struktura rozpočtu, zejména příjmová základna, vymezuje prostor pro možnosti města uplatňovat své záměry a do značné míry určuje i rozsah výdajů. Základní položku příjmů pro rok 2006 tvoří daňové příjmy, jejich podíl se ve městě pohybuje okolo 39 %, z toho je 44 % vybráno na daních z příjmu FO. Dalšími příjmy města jsou příjmy kapitálové, kde velkou část tvoří kapitálové dotace. Podíváme-li se na příjmy podrobněji, do městské pokladny jde nejvíce peněz z všeobecné pokladní správy (daně, místní poplatky, správní poplatky, majetkoprávní výdaje/nákupy apod.)

26

Graf č. 2: Struktura příjmů rozpočtu pro r. 2006, bez financování

Graf č. 3: Vývoj kapitálových a běžných výdajů města Lanškroun

Struktura příjm ů 2006

Vývoj kapitálových a běžných výdajů 250000 200000

28% 39%

150000 daňové příjmy

100000

nedaňové příjmy přijaté dotace

50000

kapitálové příjmy

23%

0 10%

2004

2005

2006

2007

běžné výdaje kapitálové výdaje

Zdroj: Město Lanškroun, www.lanškroun.cz Pozn.: Pro rok 2007 je u vývojových a běžných výdajů se vychází ze schváleného rozpočtu 2007.

Výdajová část rozpočtu poskytuje městu nástroj k realizaci jednotlivých politik a záměrů. Mezi hlavní položky výdajů města pro r. 2006 patří výdaje na poskytnuté dotace, dále to jsou kapitálové výdaje na investiční nákupy. Přesněji město vydalo nejvíce na výstavbu (39679 tis.), vnitřní správu města (32392 tis., zejména na provoz úřadu) a dopravu (22307 tis.). Podíváme-li se na vývoj kapitálových a běžných výdajů během let 2004-2007 (viz tabulka č. v příloze č. 1), vidíme výrazný pokles kapitálových výdajů (investiční nákupy, kapitál. dotace jiným subjektům) a to o 99012 tis., ale stále je pro rok 2007 kapitálový výsledek (kapitálové příjmy - výdaje) záporný. Během období 2004 – 2006 můžeme vidět pokles ve stránce příjmové i výdajové, saldo příjmů a výdajů má klesající tendenci, v roce 2007 je plánován rozpočtový přebytek. Jestliže se zaměříme na plnění rozpočtu (tzn. schválený návrh rozpočtu versus skutečnost) dochází zejména ke kolísání plnění u výdajů. Město by mělo lépe plánovat výdajovou stránku rozpočtu, k tomu by mělo pomoci i vytvoření strategického plánu města. Město se tak nebude muset tolik zadlužovat, naplánuje si přesněji financování schodku rozpočtu, celkově lepší hospodaření města. Tab. č. 2: Plnění rozpočtu v Lanškrouně Příjmy celkem (%) Výdaje celkem (%) 2006 79,53 76,61 2005 100,52 94,03 2004 100,20 86,00 2003 98,97 98,26 2002 86,66 86,52 Zdroj: Město Lanškroun, www.lanskroun.cz

27

Podle specialisty na veřejné rozpočty, p. Luďka Tesaře, by pro město bylo vhodné výpadky v příjmech vyrovnat dočasně úvěrem, zmapovat potenciál rozvoje města např. spoluprací se soukromým sektorem, systematicky snižovat míru běžných výdajů a udržet velký objem investic, zavést projektové řízení a usilovat o zdroje z EU. [13] •

komunikace s občany Komunikace mezi občanem a veřejnou správou i komunikace (přímé, nepřímé) mezi jednotlivými orgány veřejné správy probíhá ve dvou rovinách. Rovina “povinné komunikace” vyplývá z příslušných zákonů, vyhlášek a norem. Rovina nepovinné komunikace vycházející z tradic, kultury, obecných zvyklostí a představ o slušnosti, respektuje místní specifika a reaguje na konkrétní problémy. Důležitá je informovanost, je prokázáno, že s větší mírou informovanosti občanů a s větší snahou zapojit veřejnost do komunikace se zmenšuje pozdější riziko s projednáváním či samotnou realizací jakýchkoliv záměrů. Občané Lanškrouna se mohou informovat na informacích MÚ Lanškrouna či na příslušném odboru, s úřední desky veřejně přístupné na úřední tabuli. V druhé oblasti jsou nejvýznamnějším zdrojem informací veřejné sdělovací prostředky, především pak tisk. Město vydává Lanškrounské listy. Dalším zdrojem informací o městě je denní tisk například Orlické noviny, MF Dnes – Pardubický kraj, rozhlas, tam však role radnice již není přímá, ale je do jisté míry transformována zájmem a invencí redaktorů příslušných sdělovacích prostředků. Zdroji informací jsou i informační materiály a publikace o Lanškrouně, které vydává např. IC Lanškroun, Městské muzeum, internetové stránky www.lanskroun.cz, kde lze najít informace o městu Lanškroun, městském úřadě a regionu Lanškrounsko. Na stránkách jsou k vidění i Lanškrounské listy v elektronické podobě. Město dostatečné informuje občany nepřímo. Účinnější by ale bylo informovat veřejnost předem o projednávání, kdy by pak byla silná účast veřejnosti ve fázi zadání dokumentace (územní plány, investiční akce apod.). Pro město by bylo dobré pořádat seminářů, konferencí, veřejných slyšení a hovory politiků s občany i tzv. akční plánování, kde se veřejnost formou plánovacích víkendů zúčastňuje procesu tvorby určitého prostoru nebo řešení určitého problému. •

občanská angažovanost Míra občanské angažovanosti je obtížně kvantifikovatelnou charakteristikou, hraje však důležitou roli v rozvoji a správě města. Občanskou participaci lze sledovat u účasti na volbách do zastupitelstva města. V roce 2006 byla volební účast 45,7 %. Co se týče posledních voleb pořádaných v Lanškrouně, do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR byla účast 65,8 %, do Evropského parlamentu pak 27,4 %. .

28

3.2.2 Prosperující město Ekonomika • Ekonomická historie Ekonomická historie sahá až do 2. poloviny 13. století, kdy bylo založeno město v souvislosti s kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum lanšperského panství. Postupem času docházelo k hospodářskému i kulturnímu rozmachu. N přelomu 17. a 18. století byla dokončena stavba knížecího pivovaru. Rozmach města dokládá stavba železniční přípojky Lanškroun – Rudoltice v Čechách (1885). V 70. letech vzniká tabáková továrna, továrna Pam a Co. na výrobu textilních dutinek, mrazírny Jana Riesse, zlatnická firma E. Langera, firma Stodolowski na výrobu plyšových přikrývek, koberců a potahových látek. [19] Po roce druhé svět. válce, kdy byla většina továren začleněna do zbrojního průmyslu, se Lanškroun začíná opět rozvíjet již jako město české, dochází k socializaci obchodů, řemesel a živností. V 80. letech 20. st. byla budována obchodní síť v budovách převážně převzatých postavených před 1. svět. válkou a v období 1. republiky, proto byla nutná rozsáhlá rekonstrukce. Po roce 1989 se ve městě objevují první soukromé prodejny, byla zahájena první burza roku 1990. K největšímu rozmachu podnikání v Lanškrouně došlo v r. 1992, vzniká mnoho specializovaných prodejen, Městská tržnice. Roku 1999 bylo evidováno 1131 podnikatelů, 351 provozoven, služby nabízelo 15 prodejen potravin, 5 prodejen ovoce a zeleniny, 16 restaurací a hotelů, 7 autodopravců, 9 počítačových firem, 9 stavebních firem, 4 reklamní firmy a 5 obchodních firem. [1] •

Ekonomika současného města Za rozvojem ekonomiky města stojí celá řada úspěšných místních podnikatelů a manažerů, i významné investice mnoha mezinárodních společností, které v Lanškrouně vyrábějí. V Lanškrouně působí 2148 ekonomických subjektů, v regionu Lanškrounsko je to 4209 k 31.12. 2006. Ekonomika města je založena především na obchodu (51 %) a průmyslu (28 %), stejně jako region. Čísla regionu a města se výrazněji liší u počtu ekonomických subjektů v zemědělství, kde v regionu je větší o 9 % (viz grafy). To může být způsobeno tím, že region kromě Lanškrouna tvoří malé obce s velkými pozemky založenými na zemědělství. Ve srovnání s rokem 2004 došlo k nárůstu počtu ekonomických subjektů celkem a to o 84 subjekt, největší nárůst je zaznamenán u stavebnictví a to o 204 ekonomických subjektů.

29

Graf č. 4, 5: Odvětvová struktura v Lanškroun a regionu Lanškrounsko podle počtu subjektů k 31. 12. 2006 Odvětvová struktura, region Lanškrounsko

Odvětvová struktura, Lanšrkoun 6%

15% zemědělství a lesnictví

zemědělství a lesnictví

28% 51%

průmysl

průmysl

42%

Stavebnictví

Stavebnictví

25%

obchod

15%

obchod

18%

Zdroj: ČSÚ Pardubice, www.pardubice.czso.cz

Když se podíváme na členění ekonomických subjektů podle právní formy, pro rok 2006, v Lanškrouně je 1 724 fyzických osob, 1 554 živnostníků, 56 SHR a zem. podnikatelů, 424 právnických osob (z toho 223 obchodních společností). Srovnání počtů ekonomických subjektů města a regionu podle právní formy najdeme v následujícím grafu. Graf č. 6: Počty ek. subjektů podle právní formy pro rok 2006 Právní form a ek. subjektů 4 000 3 000 Lanškroun

2 000

Lanškrounsko

1 000 0 fyzické osoby

živnostníci

SHR a zem. Podnikatelé

právnické osoby

Zdroj: ČSÚ Pardubice, www.pardubice.czso.cz

Na základě aktuálního Registru ekonomických subjektů jako nejvýznamnější zaměstnavatelé v Lanškrouně (i na Lanškrounsku) vychází následující firmy (v pořadí od největšího zaměstnavatele, popisy firem viz příloha 2) [24]: - AVX Czech Republic s.r.o. – podnik (tantalová divize), člen průmyslové skupiny Kyocera Group, je významným výrobcem tantalových čipových kondenzátorů. - SCHOTT Electronic Packaging Lanškroun s. r. o. – druhý největší zaměstnavatel ve městě společnost SCHOTT, vyrábí sklo-kovová pouzdra, nyní již výhradně pro využití v automobilovém průmyslu, pouzdra zapalovače airbagů apod.

30

-

dále to jsou v pořadí Papírny Vltavský mlýn, a.s.,Dlouhý a spol. (kompletace elektrodílů, konektorů a el. nářadí, největším poskytovatelem domácí práce v regionu), spol. s r.o.,ORPA a.s. (papírny, 35 % produkce se vyváží), INA Lanškroun (kovoobrábění a nástrojařské práce – valivá ložiska, mateřská firmy INA-Schaeffler KG), s.r.o., SOMA spol. s r. o (výrobce strojů především pro polygrafický a zpracovatelský průmysl, 80 % objemu výroby je pro vývoz). Mimo Lanškroun, spadající pod region lanškrounsko, jsou to dále: Zemědělskoobchodní družstvo Žichlínek, OREZ s.r.o., Ostrov, TWIST, spol. s r.o., Strážná. Jde o firmy se sídlem v obcích ORP, ale mohou mít své závody i jinde (v jiném kraji) a počty zaměstnanců těchto závodů se započítávají do sídelní organizace. A naopak firmy, které mají oficiální sídlo mimo ORP, ale mají svůj závod v ORP, se mi zde nepromítnou. Hlavní centrum průmyslu v Lanškrouně tvoří západní průmyslová zóna Lanškrouna (vznikla po roce 1885 poblíž vlakového nádraží a hlavní severojižní silnice směr Wroclaw, Klodsko - Brno, Vídeň). Dnes tu jsou soustředěny velké průmyslové společnosti opírající se o vysoce kvalifikované pracovníky a vlastní vývoj. Menší východní průmyslová zóna je na protilehlé straně města a soustřeďuje zejména dynamické firmy střední velikosti. Hlavními průmyslovými odvětvími v Lanškrouně jsou elektrotechnický průmysl (výroba elektronických prvků a součástí), strojírenský průmysl (zejména výroba jednoúčelových strojů a nástrojů), papírenský průmysl (výroba, obchod a distribuce papírenských výrobků) a stavebnictví. Z Lanškrouna pochází více než dvě třetiny světové produkce roznětek pro airbagy, čtvrtina celosvětové výroby tantalových kondenzátorů do telefonů nebo automobilu apod. [14] Na město nelze ale pohlížet jen jako na město průmyslu, obchodu, služeb, ale je tu rozvinutý i cestovní ruch. Bohužel je město nabízeno spíše k individuální turistice, jelikož tu chybí síť hotelů vyšší třídy, kapacitně vyhovující. Její možná výstavba by přispěla k celkové atraktivitě města, cestovnímu ruchu především. •

Zaměstnanost a trh práce Průmyslové podniky zajišťují vysokou zaměstnanost obyvatel Lanškrouna i jeho okolí. Současná průmyslová síla Lanškrouna se projevuje například tím, že v cca desetitisícovém městě je jen v samotném průmyslu kolem 6 000 pracovních míst, takže velké firmy dováží své zaměstnance z okruhu 50 km. Nejvíce obyvatel je zaměstnáno v průmyslu elektrotechnickém, strojírenském, v obchodě a službách, dále v zemědělství a v papírenském průmyslu. Příkladem je jeden z největších zaměstnavatelů v kraji, firma AVX v Lanškrouně. Společnost r. 2006 zaměstnávala 2060 zaměstnanců (meziroční pohyb zaměstnanosti +209), ale v minulosti zde pracovalo dokonce kolem pěti tisíc lidí. Fluktuace je obvyklá u všech velkých firem. V AVX vyplývá hlavně z toho, že podnik sváží zaměstnance z veliké dálky. V regionu je totiž hodně práce a nízká nezaměstnanost. Dostatek lidí proto společnosti v regionu tradičně nenachází. [13] Další velcí zaměstnavatelé (počet zaměstnanců, pohyb zaměstnanců) jsou uvedeni v tabulce v příloze 2.

31

Tab. č. 3: Míra nezaměstnanosti 2005 7,3 Lanškroun 8,0 Okres Ústí n./O. 8,3 Pardubický kraj 7,9 ČR Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz

2006 k 4/2007 5,6 5,3 6,1 5,4 6,8 5,7 7,1 6,1

Ekonomická aktivita obyvatel Lanškrouna byla naposled evidována ve Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [9] (viz Příloha 2). V Lanškrouně jsou více ekonomicky aktivní muži a to o 321 osob. Z mužů pracují nejvíce vyučení bez maturity (27,8 %), osoby s středním odborným vzděláním bez maturity (22,7 %) a se střední školou s maturitou (22,2 %). Nejméně pak osoby bez vzdělání (0,1). U žen jsou nejvíce ekonomicky aktivní osoby se střední školou s maturitou (27,3 %) a nejméně pak s učebním oborem s maturitou (0,5 %). Ekonomicky aktivních obyvatel ve městě bylo (v r. 2001) 53,7 % (5363 osob), z toho bylo 95,2 % (5105) zaměstnaných. Ve srovnání s okresem bylo v Lanškrouně o 3,4 % více ekonom. aktivních obyvatel, z toho zaměstnaných o 2,7 %. Ekon. neaktivních obyvatel bylo r. 2001 v Lanškrouně 4 606 (46,1 %), o 3,1 % méně než v okrese. Podíváme-li se na rozdělení ekon. neaktivního obyvatelstva, nejvíce je z toho nepracujících důchodců. Data jsou velmi podobná i za vyšší správní celky (viz graf v Příloze 2) K 31.12.2006 bylo na Lanškrounsku nabízeno 490 volných míst a k tomuto datu připadalo na jedno volné místo 1,3 uchazeče. V průměru bylo v roce 2006 registrováno 376,8 volných míst a na jedno místo připadalo 2,2 uchazeče což je o 11,1 uchazeče méně než v předchozím roce. (viz Příloha 2) Nejvyšší počet volných míst nabízely prostřednictvím úřadu práce firmy AVX Czech Republic, s.r.o., Lanškroun – poptávka po elektrotechnických profesích, Martin Rakošan, provozovna Lanškroun – dělnické profese v elektrotechnice a FOREZ s.r.o. – dělnické a technické profese ve strojírenství. Nabídka volných míst často neodpovídá poptávce, volná místa jsou hlášena především do směnných a nepřetržitých provozů, zaměstnanost mikroregionu může výrazně ovlivnit vývoj situace u hlavního zaměstnavatele. [24] Vzdělání V 2. polovině 19. století vznikají centra vzdělanosti – Gymnázium (1874) a Střední odborná tkalcovská škola. V průběhu 20. století došlo k vzrůstu vlivu českého obyvatelstva ve městě a byla zde zřízena i česká měšťanská škola. Školství je v Lanškrouně zastoupeno kromě VŠ všemi stupni. Ve městě je nyní pět mateřských škol (pro děti ve věku 3 – 6 let), čtyři základní školy (6 – 15 let), tři střední školy (15 – 18 let). Současné střední školství - Gymnázium, Střední průmyslová škola a střední odborné učiliště (SOŠ a SOU ) a Střední zemědělská škola - poskytují střední všeobecné i odborné vzdělání. Pro hendikepované děti a studenty tu působí speciální a zvláštní škola. Programy, kroužky a aktivity Domu dětí a mládeže mohou využít děti ve volném čase, umělecky nadané žáky a studenty rozvíjí v Lanškrouně Základní umělecká škola Jindřicha Pravečka se zaměřením na taneční a výtvarný obor. [14]

32

Vzdělanostní struktura obyvatel v Lanškrouně byla naposled evidována při sčítání lidu r. 2001 (viz graf). Vzdělanostní struktura pro město a okres je podobná, v Lanškrouně je o 2,2 % více vysokoškoláků a osob se střední školou ukončenou maturitou. Graf č. 7: Vzdělanostní struktura pro r. 2001

Vzdělanostní struktura (%) 120 100 80

8,4 27,4

6,2 25,2

8,9 24,9

36,9

40,4

38

23,14

23,30

23

Lanškroun

Okres Ú n/O.

ČR

vysokoškolské střední s maturitou

60 40 20 0

vyučení, stř.odborné bez maturity Základní

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, www.czso.cz Pozn.: Data jsou evidována pro obyvatelstvo straší 15 let, vzdělání základní je včetně nedokončeného studia

• Mateřské školy (MŠ) Ve městě je 5 mateřských škol zřízených městem Lanškroun, žádná soukromá [20]: - MŠ Žižkova – je škola se speciální třídou pro děti s vadami řečí. Škola má jako jediná svoji tělocvičnu. - MŠ Wolkerova – děti jsou zde rozděleny do tříd podle věku, ke škole patří pěvecký soubor Motýlek, který vystupuje na okresních přehlídkách, vernisážích apod. a soubor Flétničky, který učí děti hře na flétnu. Na škole je poskytována základní logopedická péče, předplavecký výcvik atd. - MŠ Na Výsluní – děti jsou zde do tříd rozděleny ne podle věku, ale podle specializace: třída hudební, výtvarná a dramatická. - MŠ Vančurova – děti rozděleny podle zájmů, ne věku. Nadstandardní nabídka školy je spolupráce se souborem Motýlek, pořádání lyžařského výcviku. V prostorech školy sídlí občanské sdružení Mateřské centrum Dětský svět. - MŠ v Dolním Třešňovci – jde o jednotřídní školu s 24 dětmi. Škola sídlí v budově ZŠ, má svoji hernu, ložnici a kancelář. Jde o školu rodinného typu. Časové uspořádáni dne je uvolněné, činnosti se střídají podle potřeb dětí. Škola spolupracuje se ZŠ, což je výhodné pro vstup dětí do ZŠ. Všechny MŠ mají svoje jídelny a kuchyně, sociální zařízení, zahradu s pískovišti, průlezkami, apod. Zahrada MŠ Na Výsluní se může pochlubit bazénem a zahrada MŠ na

33

Vančurově ulici umělým kopcem. Dle slov vedoucí Odboru školství a kultury MÚ v Lanškrouně, jsou MŠ kapacitně (přehled počtu dětí viz tabulka č. 4) plně využívány, v současné době nevidí žádné nedostatky. K rozsáhlým opravám MŠ došlo v období 2003 až 2006. Tab. č. 4: Skutečnost 2006/2007 MŠ Mateřská škola Počet dětí/tříd Žižkova 64/3 Wolkerova 81/3 Na Výsluní 76/3 Vančurova 100/4 Dolní Třešňovec 24/1 Zdroj: vlastní šetření – Odbor školství a kultury MÚ v Lanškrouně

•

Základní školy (ZŠ) a speciální školy Město má 4 základní školy, které spravuje Odbor školství a kultury MÚ v Lanškrouně jako příspěvkové organizace s právní subjektivitou [20]: - ZŠ A. Jiráska – má největší počet dětí pro tento školní rok (2006/2007). Byla zřízena r. 1995. Na této škole probíhá výuka ve dvou budovách rozdělených na I. stupeň + školní družina a II. stupeň. Budova školy prošla v letech 989 – 1993 rozsáhlou rekonstrukcí. Škole chybí vlastní kuchyně, jídlo se dováží ze ŠJ Madoret a vydává v budově na I. stupně. Ke škole patří tělocvična, kde byla přistavěna horolezecká stěna r. 2005. Výuka probíhá dle studijních programu Základní škola. Žáci se mohou účastnit zájmových kroužků, soutěží či výměnného zájezdu na Slovensko. Ve škole jsou integrovány handicapované děti. - ZŠ B. Smetany – je umístěna v rekonstruované budově z roku 1909 s přístavbou, kde je kromě učeben i školní družina, kuchyně, tělocvična a šatny. Škola postupuje dle plánu Základní škola. Žáci si prohlubují znalosti, dovednosti ve volitelných předmětech, kroužcích. Při škole vychází časopis (práce žáků a pedagog. pracovníků), pracuje zde žákovský parlament. Škola integruje i handicapované děti. - ZŠ Dobrovského – areál školy se skládá z I., II. stupně, je k dispozici hřiště, bazén, sauna školní jídelna. Škola disponuje odbornými učebnami pro výuku fyziky, přírodopisu, psaní strojem, školní kuchyňkou, knihovnou, apod. Škola využívá program Obecná škola, školní vzdělávací program „Škola dětí“. - ŽŠ Dolní Třešňovec – škola rodinného typu, s počítačovou učebnou, zahradou. 3kola je zapojena do programu pro 3. tisíciletí Tvořivá škola.

34

Tab. č. 5: Počty dětí v základních školách Základní škola Počet dětí/tříd r. 2006/07 2005/2006 2004/2005 A. Jiráska 414/18 437/18 423/18 B. Smetany 377/18 393/18 382/18 Dobrovského 347/15 378/17 443/20 Dolní Třešňovec 28/2 28/2 30/2 Zdroj: vlastní šetření – Odbor školství a kultury MÚ v Lanškrouně

Ve městě se dále nacházejí dvě školy speciální [21]: Základní škola praktická – jejímž zřizovatelem je od r. 2001 Pardubický kraj, škola je příspěvková organizace s právní subjektivitou. Navštěvují ji děti z celého regionu (Lanškroun, 16 vesnic), které se nemohou úspěšně vzdělávat na základní škole. Ve školním roce ji navštěvuje 99 žáků spadajících do 10 tříd. Žáci se vyučují podle vzdělávacího dokumentu pro zvláštní školy. Škola k dispozici cvičební sál, školní družinu, cvičnou kuchyni, školní hřiště, školní zahradu. Škola se zapojila do četných projektů jako: Nikdy nejsi sám, Hodina, Koordinátor, Canisterapie. Základní škola speciální – byla založena r. 1995, vzdělává se zde 25 dětí se středně těžkým a těžký stupněm mentálního postižení, s kombinovaným postižením, s lékařskou diagnózou artismus. Žáci pracují podle individuálního vzdělávacího plánu. Škola nemá vlastní tělocvičnu, pro rehabilitační cvičení využívá vhodně upravenou třídu, má k dispozici zahradu. Důraz je kladen na pravidelnou spolupráci s rodiči. Prostory škol jsou dostatečné, počet škol kapacitně vyhovuje. Město nepotřebuje zřizovat další základní školy. •

Střední školy Současné střední školství navazuje na více než stoletou tradici lanškrounského Gymnázia a místní živnostenské školy. Gymnázium, SOŠ a SOU a Střední zemědělská škola jsou základem pro střední všeobecné i odborné vzdělání pro celé Lanškrounsko. Gymnázium pro rok 2006/2007 mělo 355 studentů/29 vyučujících. Škola má k dispozici malou tělocvičnu. Gymnázium se podílí na kulturním dění ve městě: studenti pořádají Majáles či divadelní vystoupení. SOŠ a SOU mají ve shodném roce 532 studentů/29 učitelů včetně externích. Je možné zde studovat obory jako slaboproudá elektronika, kosmetička apod. Škola má k dispozici Domov mládeže – víceúčelové hřiště, sportovní halu, kadeřnický a kosmetický salón, počítačové učebny. Střední zemědělská škola nabízí obory Agropodnikání, Chov koní a jezdectví, Podnikání a služby. Škola pořádá jezdecké závody o Hliněný pohár. Lze říci, že v oblasti je silné zastoupení středního školství. Odborné střední školy mají nadregionální působnost. Mimo region jsou nejdostupnější další střední školy v České Třebové a Ústí nad Orlicí. V České Třebové je Vyšší odborná škola a Střední odborná škola (obory sociální a dopravní) a detašované pracoviště Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice. Nabídku středoškolského vzdělání lze hodnotit jako dostatečnou, dostupnost vysokoškolského vzdělání je ovlivněna dopravní dostupností. Nejbližší vysoké školy jsou v Pardubicích, Hradci Králové, Olomouci. [23]

35

•

Jiné vzdělání [21] Základní umělecká škola – škola sídlící na nám. A. Jiráska ve dvou budovách, jedna nově postavená, druhá po dřívější rekonstrukci. Vyučuje žáky v hudebním, výtvarném a tanečním oboru. Žáci vyšších ročníků mají možnost uplatnění v souborech komorní hry, komorního pěveckého sboru, tanečním orchestru VOKINS. Dům dětí a mládeže – státní mimoškolní zařízení s právní subjektivitou. Jeho zřizovatelem je Krajský úřad Pardubického kraje. Rozvíjí činnost v oblasti zájmového vzdělávání dětí, žáků, studentů a dospělých: tělovýchova a sport, technika a přírodověda, výtvarná výchova, výuka cizích jazyků, základů práce s PC apod. Zájmové útvary, kterých je 36, navštěvuje v průměru 600 členů. Zařízení se potýká s problémy jako jsou: nevhodné prostory – málo místa, zastaralé vybavení, nedoceněná práce zařízení, nedostatečné finance, rezervy v oblasti propagace, nízký počet pracovníků a jejich přetěžování apod., to může vést k poklesu počtu klientů, k odchodu pracovníků a tím i k snížení atraktivity, možnosti zájmového vzdělání v Lanškrouně.

3.2.3 Fungující město [21] Mobilita Jedním ze základních předpokladů fungování města je kvalitní dostupnost města. Jednotlivé dopravní systémy a infrastruktura se však rozvíjejí s rozdílnou intenzitou a často se dostávají do konfliktu s dosavadní prostorovou strukturou města. Mezi nejviditelnější projevy patří prudký nárůst automobilové dopravy a tím celkové zvýšení dopravní zátěže města. Zklidnění dopravy i důraz na podmínky nemotorických doprav, pěší a cyklistické, směřují k naplnění základního požadavku, jakým je uchování a rozvíjení kvality životního prostředí v takto perspektivním městě. Území, v němž došlo k vysazení města, lez charakterizovat jako mezilehlé v pásmu Orlických hor a Českomoravské vrchoviny poblíž nejnižšího místa evropské rozvodnice – Třebovského sedla. Geomorfologické podmínky takto předurčily zásadní polohu komunikačního spojení mezi Čechy a Moravou v síti cest a silnic, ale i v průchodu železničních tratí. •

automobilová doprava Pro řešení negativních vlivů ve městě, podmínkou pro rozvoj města a zklidnění dopravy v něm je důležitá realizace navrženého obchvatu města a severní sběrné městské komunikace. Vychází se z dlouhodobého trendu rozvoje, stupňováním dopravní zátěže sítě města (viz Příloha 3 – Sčítání dopravy). Nejzávaznější radiální přivaděč k území města je nezávisle jihozápadní trasa silnice I/43 (s připravovanou přeložkou u Opatova), vedený po jihovýchodním obvodu historického jádra města. Tento převaděč dále pokračuje z města severovýchodně (Lanškroun – Štíty – Králíky; přechod hraničním Mladkovským sedlem) a navazuje v Polsku na Kladsko. Konkrétně dle územního plánu 2002 je navržen odklon jihozápadního přivaděče (I/43) mimo souvisle zastavěné území města s možností vazby na stávající II/315 (Ústí n.O. – Zábřeh) západní spojkou jako etapového obchvatu I/43. S předpokladem odklonu trasy I/43 bude spojen stávající průtah hlavní sběrné

36

komunikace (poloha hradební polokruh historického jádra města), jen s lokálními úpravami uzlů odbočení. Obchvat města se dělí na: jižní segment, jihovýchodní segment, východní segment. Základní a doplňující dopravní síť města tvoří [22]: - I/43 Rudoltice, Nádražní ulicí, - silnice II/311 Hor. Čermná (elevace do 500 m n.m.), kde se počítá s možností úprav, s odbočením v SV části města, - II/315 Ústí nad Orlicí, - III/368 19 (Luková) ulicí Husovou, - III/368 10 (Žichlínek) Lidickou ul. S odklonem ul. Svobody – Janáčkovou, Slovenskou, - III/314 17 (Horní Čermná) přes Dolní Třešňovec, - III/315 14 (Dolní Čermná) ulicí T. G. Masaryka. Cestovní ruch je soustředěn do městského centra, vyhlášeného městskou památkovou zónou, kde lze využít okrajových odstavných stání i kapacity obou náměstí, zatímco uliční spojnice Školská a 28. října jsou považovány za pěší zónu s povolenou jednosměrnou obsluhou (doplňování zboží do obchodů apod.) Na dopravní siť města jsou navázány regulační úpravy (dopravní značení, zjednosměrnění, apod.) obslužné komunikace města vstupujících do jednotlivých zón města. Je nutné provést i zklidnění budoucí obchodní ulice T.G. Masaryka. Významné se jeví i propracování území, kde lze předpokládat významné soustředěné stavební činnosti a to do prostorů bývalého pivovaru a starého závodu papíren, kam je směrována nezbytná vybavenost města, kde jsou nároky na dopravu značné. Z pohledu regionálního, oblastí neprochází žádná dálnice ani jiná rychlostní komunikace tohoto typu. Nejbližší napojení na dálnici je u Poděbrad, na rychlostní komunikaci dálničního typu pak u Mohelnice. Regionem prochází jen několik (z celorepublikového pohledu) méně důležitých silnic 1. třídy (I/11 Praha – H. Králové – Žamberk – Ostrava, I/43 hraniční přechod D. Lipka – Lanškroun – Svitavy –Brno). Na styku s regionem je silnice 1. třídy I/14 Náchod – Ústí nad Orlicí – Česká Třebová – Třebovice. Silnice I/43 není sice významnou z celorepublikového pohledu, ale je významná pro krajskou úroveň, je jediným přímým silničním napojením Pardubického kraje na území sousedního státu a to na Polskou republiku. Pro region by měla velký význam uvažovaná rychlostní komunikace R 43 (Brno – PL) a R35 (Hradec Králové – Olomouc), která by spojovala města H. Králové a Olomouc a tím by celý region významně napojovala na dálniční síť České republiky. Severní varianty této připravované rychlostní komunikace procházejí jižní částí území regionu. [23] Stavět se bude komunikace, která vyvede dopravu z obce Opatov. Jak uvedl pan Vebr, z krajského Ředitelství silnic a dálnic: „Je součástí silnice, která spojuje Svitavy a Lanškroun. Letos tu budeme investovat okolo 20 milionů korun. Celkem však obchvat stál 400 milionů. Tento rok se začnou stavět i průtahy ve městech Lanškroun, Česká Třebová, Letohrad nebo Brandýs n/O.“ [13]

37

•

železniční doprava a autobusová Železniční doprava. Lanškroun má jedno vlakovou stanici, kde končí lokální trať Rudoltice – Lanškroun. Pro spoj do Rudoltic, eventuelně přímo do České Třebové se používá motorový jedno či dvou-vagónový motorový vlak. Koncová železniční stanice Lanškroun je vymezena úrovňovým železničním přejezdem silnice I/43, za níž následuje dopravní navázání budovy s možností propojení podél kolejiště s jednosměrným ukončením A. Dvořáka. Nový jízdní řád umožňuje, kromě dopoledního přepravního sedla, cestovat z Lanškrouna v podstatě každou hodinu na přípojné vlaky do České Třebové. Je možné využít buď nových přímých vlaků – ty jedou každé dvě hodiny a v České Třebové mají téměř okamžité přípoje, anebo v ostatních časech je zajištěno (dříve klasické přestupní) spojení s přestupem v Rudolticích. Stejný princip cestování je v opačném směru, do Lanškrouna. Vlaky jedou denně, některé mají víkendové omezení. Nový model přinesl Lanškrounu a okolí vyšší počet vlaků – nárůst dopravy je o více než 5% a ten je kompenzován zavedením tzv. specifického způsobu odbavení – vlaky jezdí bez průvodčích. Tím došlo ke snížení mzdových nákladů a uspořené prostředky byly vloženy částečně do nárůstu dopravy. Každý vlak má 55 sedadel (ranní školní spoje mají i přívěsný vůz o kapacitě dalších 62 sedadel) a v období od zavedení jízdního řádu do 22. 1. bylo zaznamenáno pouze 6 případů, kdy byla kapacita sedaček překročena, zpravidla to bylo o 5 až 8 míst. Jedná se zejména o páteční spoje; vzhledem k technologii není možné je posílit (vlaky obracejí za 3 minuty); cestovní doba stojících cestujících je minimální – od 6 do 15 minut. [13] Železniční trati dvojkolejové procházející širším územím lze vymezit [22]: - Č. Třebová – Olomouc - Praha – Č. Třebová, - Č. Třebová – Brno. Podle územního plánu města 2002 je výhledově počítáno se spojnicí tratí Lanškroun – Letohrad. Dále se spojkou tratí Praha – Hradec Králové a Česká Třebová – Olomouc a tím vytvoření nácestné stanice Lanškroun (v poloze s atraktivním vztahem k centru cca 2 km), která může výhledově uvolnit stávající kusou trať jen pro potřeby nákladové dopravy a významně eliminovat její kolisi se silniční dopravou. Železniční doprava je tak výhledově orientována do nového nádraží v jižním okraji města. Vedení trati by dále umožňovalo zřízení mezilehlých zastávek Dolní a Horní Černá, Albrechtice – Sázava. Regionem prochází hlavní železniční tah České republiky Praha – Olomouc – Přerov – Ostrava. V Třebovicích odbočuje trať do Chornice, která prochází jihozápadní částí regionu. Poslední tratí, která se nachází na území regionu, je trať Rudoltice – Lanškroun. Celkově lze však hodnotit napojení železniční dopravou z pohledu technické infrastruktury jako velmi dobré. V současné době však železniční doprava prochází postupnou restrukturalizací a ještě stále nedošlo k ujasnění toho, jaký bude další osud zejména regionálních tratí. Autobusová doprava. Stávající umístění centrální autobusové stanice (400 m od centra) je při vnitřním sběrném okruhu města. Podle územního plánu z roku 2002 se

38

výhledově ponechává stávající umístění. Autobusová nádraží je po úpravě rozmístění stání. Je třeba počítat s novým rozmístěním, stavbou zastávek. • -

cyklistická doprava Je na základních trasách založena zejména na křižujících se radiálních směrech: Letohrad – Dol. Čermná – Jakubovice – Hor. Třešňovec – Lanškroun, Výprachtice – Albrechtice – Lanškroun, Mladějov – Rychnov na Moravě – Žichlínek – Lanškroun, Česká Třebová – Rybník – Rudoltice – Lanškroun.

V návrhu obsaženém v územním plánu města z r. 2002, je zaznamenán průběh těchto základních tras územím města a zamýšleno jejich doplnění o případné další trasy. V přírodním parku Lanškrounské rybníky od rekreační zóny Obora, je vedena nová cyklistická stezka přes Sluneční rybník až do Ostrova. Dále v roce 2003 vznikla cyklostezka z Lanškrouna do Albrechtic. Uvedené i další trasy tvoří ucelené tahy, často sdružované s obslužnou dopravou nebo pěšími trasami na spojnicích míst životních aktivit města i s přesahem do jeho zájmového území. •

letecká a vodní doprava Na území města a ani regionu se nenacházejí žádná civilní letiště. Nejbližší letiště jsou v Ústí nad Orlicí a v Žamberku, která mají především sportovní využití, případně pro Leteckou záchrannou službu. Ve Vysokém Mýtě je letiště s betonovou přistávací drahou, které má statut letiště s občasným mezinárodním provozem, to znamená, že na požádání přepravce je provedeno celní odbavení konkrétního letadla. Nejbližší letiště se smíšeným provozem je v Pardubicích, letiště s pravidelnými linkami až v Praze, Brně či Ostravě. V územním plánu města 2002 je pro leteckou dopravu zastoupen návrh pro eventuelní heliporty (oblast Krátký rybník či Dvorská průmyslová zóna), které by sloužily zejména rozvoji průmyslových podnikatelských aktivit i mimořádným nárokům. Územím města, regionu neprochází žádná vodní dopravní cesta. Nejbližším splavným tokem je Labe ve Chvaleticích. Připravuje se splavnění jeho toku až do Pardubic. Regionem prochází připravovaná trasa navrhovaného průplavu Dunaj – Odra – Labe, která může v případě realizace významně zvýšit jeho význam. S realizací však v nejbližší době není uvažováno. [23] Inženýrské sítě • Zásobování vodou Ve městě Lanškrouně je v provozu veřejný městský vodovod, který je ve správě společnosti Vodovody a kanalizace a.s., jablonné nad Orlicí, provozní středisko Lanškroun. Současná vodovodní síť města byla vybudována v letech 1899 – 1990. Průběžnou údržbou byla vyměňována a zvětší části je současná síť z let kolem roku 1920. Siť je provedena z litinových tlakových trub DN 60, 80, 10, 125, 150 mm. Základní kostra skupinového vodovodu byla položena v 60. letech a v následujícím

39

období byla dále postupně budována. Město je zásobováno vodou v jednom tlakovém pásmu (0,4 – 0,5 MPa). Vodní zdroje pro skupinový vodovod Lanškroun jsou jímací zařízení v oblasti prameniště Horní Čermná, Albrechtice a horní Třešňovec. Celková kapacita vodních zdrojů je zřejmá z následující tabulky. Tab.č. 6: Celková kapacita vodních zdrojů Zdroj [m3/rok] [m3/měsíc] Horní Čermná

2207520

183960

Horní Třešňovec

41000

3000

Albrechtice

236000

20000

Celkem

2484520

206960

Zdroj: Lanškroun – Územní plán sídelního útvaru, 2002

Zdrojem užitkové vody pro průmyslové účely je Krátký rybník a lokalita jihozápadně od města v prostoru Zámeček, kde je využíváno vod z pramenících zářezů. Měrná spotřeba vody na jednoho obyvatele ve městě (v roce 2002) byla vypočtena na 222 l/os. den, v hodnotě je obsažena celková spotřeba pro bytovou sféru i z průmyslové činnosti a terciální sféry. Při postupném rozšiřování města se rozšiřuje vodovod napojením na stávající vodovodní síť. Dle výpočtu v územním plánu Lanškroun (Lanškroun – Územní plán sídelního útvaru, 2002) vyplývá, že očekávaný přírůstek potřeby vody ve městě neovlivní negativním způsobem disponibilní kapacitu zdrojů. Pokud bude v některé z rozvojových lokalit situován spotřebitel s vysokou spotřebou vody, je třeba provést nový kapacitní přepočet a případně řešit zdrojovou část systému zásobování města vodou. Podíváme-li se na problematiku zásobování vodou z širšího pohledu: Region Lanškrounsko je území s dostatečnými zásobami podzemních vod s kvalitou vody na uspokojivé úrovni. Většina obcí je vybavena veřejným vodovodem. [23] •

Kanalizace Ve městě Lanškroun je v provozu městská veřejná kanalizační síť ve správě společnosti Vodovody a kanalizace a.s. jablonné n. Orlicí. Kanalizační síť je jednotná, pouze v Žichlinském předměstí je část kanalizace vybudována jako oddílná. Odvodnění města prošlo dlouhým vývojem od počátku 20. stolení. Původní kanalizace byla navržena jako jednotná síť v centru města s odvedením odpadních vod do místních vodotečí. Stoky jsou provedeny z pískovce nebo vyzdívaného průřezu. Postupně se pak, dle potřeby a rozvoje města zřizovaly nové stoky, ale nejednalo se o soustavné odkanalizování území. Základní kostra současné kanalizační sítě města byla dána výstavbou nového sídliště v sev. části města „U papírny“ Odpadní vody z většiny odkanalizovaných částí města jsou přivedeny do městské čistírny odpadních vod (ČOV) s kapacitou 29 833 E.Q, tedy s dostatečnou kapacitou i pro uspokojení budoucí poptávky. Čistička odpadních vod je i z kvalitativního hlediska vyhovující. Avšak v územním plánu z roku 2002 byla navržena nezbytná intenzifikace a rekonstrukce čistírny. Letos (2007) byla tato rekonstrukce dokončena a kolaudována. Přestavba stála bezmála 90 miliónů korun.

40

V případě dalšího rozšiřování města bude třeba doplnit stávající kanalizační systém, tak aby bylo možné všechny odpadní vody odvést na ČOV. Koncepce doplňování sítí bude poplatná finančním možnostem obce a provozovatele sítí. Pro jednotlivé etapy bude potřeba vypracovat podrobnější předprojektovou dokumentaci, projekt stavby. Vzhledem k tomu, že počet obyvatel připojených na ČOV se bude s postupným odkanalizováním celého města (včetně obcí Dolní a Horní Třešňovec) zvyšovat, dá se předpokládat zlepšení kvality povrchových vod v okolí (Ostrovský potok, soustava rybníků). Problematičtější je situace v odkanalizování a v čištění odpadních vod v regionu. Odkanalizování téměř celého sídla a čištění odváděných odpadních vod má pouze Lanškroun, Výprachtice mají ČOV, která čistí vody části obce. Menší obce budou muset vynaložit milionové náklady na čistírny. Podle zákona by měly totiž do roku 2010 mít svou čističku všechna sídla s více než dvěma tisíci obyvateli. •

Zásobování elektrickou energií Dodávku elektrické energie pro město zajišťuje východočeská energetika a.s. Napájecím uzlem je rozvodna 110 kV/22 kV umístěná v jihozápadní části katastru města Lanškroun. Je osazena dvěma transformátory à 25 MVA. Tato rozvodna je součástí VVN rozvodného systému V4E a je napájena dvěma linkami vedení 110 kV – VVN 1122 z rozvodný Česká Třebová a VVN 1125 z rozvodny Krasíkov. Dále je rozvodna propojena s rozvodnou Rudoltice. Stávající systém zásobování města Lanškroun lze považovat za technicky a kapacitně vyhovující pro zabezpečení současných potřeb města. Vzhledem k tomu, že město má dobré podmínky využití zemního plynu pro výrobu tepla nepředpokládá se větší rozvoj el. vytápění objektů. Zajištění poptávky po elektřině bude vyžadovat výstavbu několika nových trafostanic, případně rekonstrukci stávajících a výstavbu kabelových rozvodů. Nárůst spotřeby nevyvolá nutnost rekonstrukce elektrických zařízení nadřazeného sytému. •

Plynárenství Zemní plyn je brán od společnosti Východočeská plynárenská a.s. Město Lanškroun je z rozhodující části plošně plynofikováno NTL plynovodem. Hranici plošné plynofikace města tvoří na západě průmyslová oblast, v severozápadní části pokračuje nízkotlaký rozvod až k papírnám a hříštím minigolfu. Na východě je posledním plynofikovaným místem ulice Albrechtická. Na severním okraji města končí NTL plynofikace v křížení ulic Třešňovecká a V houšti. [21]: Lze konstatovat, že město má obecně vhodné podmínky pro využívání zemního plynu jako primárního zdroje energie, do budoucna se předpokládá využívání zemního plynu ve velké míře. V důsledku toho se předpokládá jeho využití pro vytápění, přípravu TUV i vaření při krytí všech nových potřeb tepla v bytové i komerční sféře. Předpokládaný rozvoj plynofikace je možno realizovat pouze za předpokladu posílení stávajících VTL regulačních stanic. Jedna z posledních investiční akcí města v plynárenství byla přeložka VTL plynovodu Na Výsluní.

41

Graf č. 8: Odběr zemního plynu u Východočeské plynárenské a.s. Odběr zemního plynu (v MWh) 12000000 10000000 domácnosti

8000000

maloodběratelé

6000000

střední odběratelé

4000000

velkodoběratelé

2000000 0 2006

2005

Zdroj: Východočeská plynárenská a.s., www.rwe-vcp.cz

• Radiokomunikace Ve městě je základní kabelová a datová síť. Prostorový rozvoj Koncepce prostorového rozvoje města je vyjádřena v územním plánu. Územní plán zakládá možnosti pro podnikání místních i zahraničních investorů. Vyjadřuje územní strategii rozvoje města, jejímž cílem je především využitelnost a obyvatelnost území. •

Územní plán města Návrh Územního plánu sídelního útvaru byl schválen Zastupitelstvem města Lanškrouna v červnu 1997, v prosinci 2002 byl pak po druhé změněn. Dále byla zpracována změna č.3 a změna č. 4 (z r. 2006, viz Příloha 3), tyto aktualizace však řešily již pouze dílčí části a město je má jen ve výkresové podobě. Změna č. 2 z r. 2002 (viz Příloha 3) řeší koncept celého území města, je pro navrhované období do roku 2015. Pořizovatelem bylo město Lanškroun, zpracovatelem Teboding Czech Republic s.r.o. Cílem plánu je, že ve vazbě na rozvoj průmyslové činnosti ve městě je nutné korigovat názor na rozvoj města novým řešením dopravního systému, technické infrastruktury, rozvoje průmyslu a tím související bytové výstavby a občanské vybavenosti. [21] Rozvojové plochy: pro bydlení 49,15 ha pro průmysl a sklady 25,35 ha pro vybavenost včetně sportu 11,50 ha zeleň parková změna kultury 9,90 ha Lanškroun je vymezen správním územím a to 2064,7 ha. Největší plochu zabírá zemědělská půda (1452,5 ha), orná půda (1188,6 ha).

42

Graf č. 9: Rozdělení půdy v Lanškrouně pro r. 2006 Bilance funkčních ploch

2,4% 6,7% 1,9% 6,5%

Orná půda

33,8%

Zahrady Ovocné sady Trvalé travní porosty (býv.louky) Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy

2,7% 41,3%

0,1%

Zastavěné plochy Ostatní plochy

4,7%

Zdroj: ČSÚ Pardubice, www.pardubice.czso.cz

Návrh urbanistické koncepce rozvoje města vychází z respektování základní historické koncepce [21]:: Historické jádro města (centrum města) je podle návrhu respektováno jako celek, kde drobné dostavby a přestavby povedou k jeho rehabilitaci. Důraz je kladen i na ochranu zeleně. Centrální zóna (historické jádro města) bude sloužit správě města, kultuře, školství, obchodu, službám a bydlení. V centru města musí být zachován maximální možný počet bytů, aby bylo centrum zachováno jako živý organismus. Kontaktní zóna je prstenec zástavby mezi historickým jádrem a pozdější zástavbou z 20. stol. Dnes je to nejdevastovanější část města a její rehabilitace je pro celkovou pohodu města velice důležitá (na severu je území bylo zastavěno pivovarem a papírnami, na ostatním obvodě podlehla drobná zástavba asanacím vyvolaným průtahem komunikace). V tomto území má město velké rezervy pro rozvoj občanské a obchodní vybavenosti a pro služby a zeleň. Plánované je zklidnění dopravy západní a jižní část zóny města vybudováním jižního obchvatu města. Na rehabilitaci území se by se měla podílet postupná přestavba pivovaru a papíren na komplexy občanské vybavenosti. Tímto budou městu dány možnosti k zhodnocení života ve městě. (důraz na zeleň, pěší prostupnost). Základní lokalizace ploch pro bydlení je dobrá. Rozvojové plochy pro bydlení jsou navrženy na severu, jihu a východě města. Uvnitř lokalit a na jejich vnějším obvodu je navržena veřejná zeleň. Lokality na severu města včetně sídliště mají v blízkosti sportovní zařízení, rekreační přírodní zeleň. Plochy pro průmysl a sklady jsou převážně soustředěny kolem železnice (západ města), na ostatních místech města je umístěn spíše průmysl doprovodný. Průmysl bude dále využívat určené zóny na západě a severovýchodě města, drobnější výrobny se plánují v zónách na JV města. Doprava – realizace navrženého obchvatu města a severní sběrné městské komunikace jsou podmínkou pro skutečné řešení negativních jevů ve městě a podmínkou pro rozvoj města a zklidnění života v něm.

43

Zeleň ve městě je jedním z problémů, město strádá nedostatkem ploch veřejné zeleně. V rozvojových lokalitách pro bydlení a pro občanskou vybavenost jsou navrženy plochy pro zeleň veřejnou, v lokalitách pro průmysl pro zeleň vyhrazenou a ochrannou. Je třeba zpracovat detailní názor na řešení tohoto problému (i z důvodu, že město nemá městskou hromadnou dopravu) a soustředit se i na pěší propojení ploch zeleně s vazbou na pěší a cyklistické trasy vedoucí do přírody, míst rekreace, zaměstnání. Okolní přírodní zeleň je v územním plánu rozdělena na plochy s převažující funkcí pro rekreaci, pro územní systémy ekologické stability, pro funkce pozemků určených k plnění funkce lesa, zemědělského půdního fondu, vždy ale s tím, že bude současně sledována její funkce krajinotvorná. Rekreační zóna již ve své dnešní formě vytváří obyvatelům města zázemí pro rekreaci a sport. Nevyhovující jsou však zařízení pro koupání u Dlouhého rybníka. Technické vybavení - systém zásobování vodou zůstane nezměněn, pro odkanalizování města je plánované doplnění sítě stok svedených do městské čistírny odpadních vod, aby postupně byla veškerá zástavba napojena na městskou čistírnu odpadních vod. V Oblasti zásobování elektrickou energií se plánuje rozvíjet výstavbou nových trafostanic napojených na distribuční systém, teplo by mělo být zajišťováno plynofikací města. Pro veškeré činnosti ve městě by měly být dodržovány všeobecně platné regulativy, regulativy pro jednotlivé funkční plochy a limity využití území. (Lanškroun – Územní plán sídelního útvaru, 2002) Současné době se zamýšlí nový návrh územního plánu, jelikož je třeba zachytit měnící se potřeby prudce se rozvíjejícího města. Změny územního plánu jsou dané stavebním zákonem, vyhodnocení a změny plánu se musí provést nejpozději do 4 let od vydání územního plánu. [17] Problém v územním plánování jsem shledala v tom, že plán počítá s nárůstem obyvatelstva města, v mé analýze obyvatelstva populace naopak reálně klesá. Pokles populace města je vyvolán především migrací, podle slov p. Kokeše: „Lidé se stěhují především do okolních vesnic, a to nejvíce do Rudoltic, proto populace Lanškrouna klesá. Územní plán ale musí počítat s rostoucí populací, jelikož jeho cíl je rozšiřování, zatraktivnění, čím se vyvolá naopak nárůst přistěhovalých.“ Toto tvrzení dokazují i mé výsledky z analýzy obyvatelstva, kde sice populace Lanškrouna klesá, avšak populace regionu Lanškrounska převážně roste (viz graf č. 11, 12 - Vývoj počtu obyvatel). •

Hlavní rozvojové projekty V této kapitole se blíže podívám na hlavní rozvojové projekty města, které byly či jsou plánovány k realizaci a přispívají k řešení některých latentních problémů města a zároveň posilují jeho konkurenceschopnost. V tabulce jsou shrnuty hlavní rozvojové projekty uskutečněné v období 2003 – 2006. Největší investicí byl Domov důchodců a Sportovní hala B. Modrého.

44

Tab. č. 7: Hlavní rozvojové projekty v Lanškrouně, 2003-2006 Název akce Hodnota díla (Kč) Cyklostezka Lanškroun - Albrechtice 5052157 Inženýrské sítě Pod Penzionem 16260750 Prodloužení kom. Za Střelnicí a U Stadionu 33078640 Přístupová kom.k revital.brownfield - pivovar 20000000 Kanalizace- připojení býv.areálu Tesly 31581412 Vestavba učeben Gamnázium Lanškroun 4496129 Oprava ZŠ A. Jiráska 4124411 Výstavba Domov důchodců 120000000 Výstavba šaten - volejbalový areál 5324795 Sportovní hala B.Modrého 104020332 Bytové domy Sokolská 90174615 Zdroj: MÚ Lanškroun, Odbor investiční – vlastní šetření

Realizace 2003 2004 2004 2006 2006 2003 2006 2006 2003 2005 2005

Podíváme-li se na rozdělení investic podle kategorií v průběhu let 2003-2006, největší investice je do bytové výstavby (159 629 615 Kč), budov města (140 429 286 Kč) a sportovních zařízení (115 889 541 Kč). Investice vychází z návrhu územního plánu. Graf č. 10: Investiční akce Lanškroun Investice 2003 - 2006 17% 1% 30%

2% 1%

Komunikace, opravy ulic Kanalizace,ostatní sítě Opravy ZŠ Opravy MŠ Budovy města Sportovní zařízení

27%

Bytová výstavba

22%

Zdroj: MÚ Lanškroun, Odbor investiční – vlastní šetření

V Lanškrouně bylo v roce 2007 dokončeno několik více i méně významných akcí. Tou finančně nejnákladnější a pro mnohé nejdéle očekávanou záležitostí byl zajisté projekt Domova důchodců v Lanškrouně. V areálu SZeŠ byl postaven psí útulek, zaplatil ho soukromý sponzor. Na cyklostezce Lanškroun - Albrechtice byl zřízen nový přejezd pro cyklisty (snížení rychlosti na 50km/h spolu s dopravním značením bezpečně propojilo cyklostezku se směrem na Sázavské údolí). „Stavbou roku Pardubického kraje“ byla vyhlášena budova advokátní kanceláře manželů Mackových na nám. J. M. Marků v Lanškrouně realizovaná podle projektu MgA. Přemysla Kokeše. Během roku byla postavena i horolezecká stěna na ZŠ A. Jiráska. [13]

45

Mezi hlavní připravované projekty patří: Lanškrounské rybníky. Cílem projektu bude zlepšení podmínek pro uspokojování potřeb sportovního vyžití, zlepšení podmínek pro rekreaci místních obyvatel i návštěvníků regionu, rozvoj cestovního ruchu. Dle koncepce studie rozvojového území Lanškrounské rybníky [14] by v tomto areálu mohlo vzniknout přírodní koupaliště s atrakcemi, parkoviště, komunikací na pravém břehu rybníka, autokemp, sportoviště na pláži, sjezdová lyžařská trať, cyklostezka, okruh in-line bruslení, pěší stezky, běžecký okruh, bazén, rozhledna apod. Pro financování projektu se jeví jako nejvhodnější možnost získání prostředků z EU - Regionální operační program NUTS II Severovýchod. Pivovarské náměstí ( Přestavba pivovaru na komplexy občanské vybavenosti). Projekt „Pivovarské náměstí“ má za sebou dokončení povrchů, včetně inženýrských sítí, s pomocí dotace z EU. Následující vývoj mají v rukách jednotliví investoři Náměstí zaujímá prostor zhruba lichoběžníkový, od stávající brány pivovaru až k Perníkářovu dvoru, to je strana delší, dále pak od Pivovarských schodů, až k hlavní budově pivovaru, to je byla strana kratší. Uprostřed náměstí zůstane stát původní správní budova, která je vyčleněna pro úřad. Je to odkaz na historické město Lanškroun s náměstím Marka Marků, v jehož středu byla rovněž vystavěna budova úřadu, tedy radnice. Pivovarské náměstí by mělo vytvořit první městský prostor na obvodu města, a bude doplněno dalšími náměstími (například i Magdalénské), které nakonec vytvoří jakýsi věnec několika náměstí kolem historického centra. Jde tedy o ucelenou koncepci, kterou není možné vytrhnout z celoměstských souvislostí systému ulic, náměstí a parků založených z části na provozních a z části na mystických základech. V areálu by měl také vzniknout Spolkový dům, který by měl být centrem volno-časových aktivit, klubů, spolků, poskytnout prostory k společenským akcím či různým konferencím a schůzím. Plocha náměstí již byla upravena, vydlážděna a doplněna novými stromy, uliční lucerny jsou dokončeny i komunikace (částečné financováno programem Phare). Dále je již v provozu sportovně relaxační centrum s restauračními zařízeními. Na ose pohledu z Erbovní uličky je plánováno postavení sloupu se sochou, zatímco strana před Perníkářovým dvorem bude vybavena další městskou kašnou obklopenou stromy. Domy obklopující náměstí jsou v opravě či probíhá částečná výstavba nových budov. (Podle urbanistického záměru p. MgA. Kokeše). Zastupitelé města na jaře 2003 schválili rekonstrukci lokality bývalého pivovaru dle této urbanistické studie a založili poradní komisi. Časový rozměr této akce je přibližně plánován do roku 2009.

46

3.2.4 Obyvatelné město Obyvatelstvo Rozvoj města Lanškrouna je významným způsobem ovlivňován počtem a strukturou jeho obyvatel. Vývoj lanškrounské populace je stejně jako v celé České republice od počátku devadesátých let silně ovlivněn měnícími se hospodářskými a sociálními podmínkami. Demografický vývoj města je rovněž modelován řadou vlivů s evropskou či celorepublikovou působností (populační stagnace, úbytek a stárnutí obyvatelstva) •

Vývoj počtu obyvatel K 31. 12. 2006 žilo na území města Lanškroun 9791 obyvatel, z toho žen 5105 (52,1%) a mužů 4686 (47,9%). V porovnání s předchozím rokem byl zaznamenán pokles o 16 osob. Podíváme-li se na vývoj z dlouhodobého hlediska, u Lanškrouna vidíme pokles počtu obyvatel od roku 1991 (10442) o 651 osob. Opačná situace je v regionu Lanškrounsko, kde v porovnání s rokem 1991(21547) zaznamenáváme růst o 503 osob. Nárůst počtu obyvatel je mimo jiné způsobeno investicí obce Rudoltic do činžovních domů, v oblasti pod Zámečkem, tím způsobený i odliv obyvatel z Lanškrouna. Podrobnější data k jednotlivým rokům viz Příloha 3. [24]: Změna počtu obyvatelstva bývá někdy označována jako jeden z relativně syntetických ukazatelů, zohledňujících atraktivitu obce či regionu. Při stávající nepříliš dobré situaci na trhu s byty se však lidé většinou nestěhují tam, kde by skutečně za ideálních podmínek chtěli žít, ale spíše tam, kde je možno sehnat bydlení. Proto například i dynamický rozvoj Lanškrouna ve sféře pracovních příležitostí není dosud doprovázen odpovídajícím nárůstem počtu obyvatel. Dále je nutno si uvědomit, že tyto trendy mohou mít i své nepříznivé dopady. Většinou se totiž stěhují lidé na menší vzdálenost, což znamená, že výrazný nárůst počtu obyvatel určitého sídla či regionu je často doprovázen poklesem počtu obyvatel v jeho nejbližším okolí. Graf č. 11, 12: Vývoj počtu obyvatel Lanšrkounsko a Lanškroun Lanškrounsko 22100

Lanškroun 10 600

22000 10 400

21900 21800

10 200

21700 10 000

21600 21500

9 800

21400 9 600

21300 21200

19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

9 400

Zdroj: ČSÚ Pardubice, www.pardubice.czso.cz

47

•

Věková struktura obyvatel Pro rok 2006 je největší podíl obyvatelstva v letech 15-64 (71,3 %), v posouzení s rokem 2003 je tu zaznamenán nízký pokles o 0,2 %. Větší pokles je u obyvatelstva v rozmezí 0-14 let a to o 0,8 % oproti roku 2003. Nárůst však můžeme vidět u populace 65+, kde je nárůst o 1,5 % oproti roku 2003. Můžeme tak říci, že roste podíl osob starších 65 let a naopak je méně dětí 0-14 let, obyvatelstvo tedy stárne. Stejnou tendenci můžeme vidět pro region Lanškrounsko a okres Ústí nad Orlicí. Tab. č. 8: Věková struktura obyvatel 2003 Lanškroun

0-14 1559(15,8%)

15-64 7040(71,5%)

65+ 1248(12,7%)

Lanškrounsko

3 684(16,9%)

15451(70,9%)

2670(12,2%)

okres ÚO

23312 (16,8%)

96856 (69,8%)

18594 (13,4%)

2006 Lanškroun

0-14 1420(14,5%)

15-64 6978(71,3%)

65+ 1393(14,2%)

Lanškrounsko

3521(16,0%)

15699(71,2%)

2830(12,8%)

okres ÚO 21938(15,8%) 97672(70,3%) Zdroj: ČSÚ Pardubice, www.pardubice.czso.cz

19343(13,9%)

Podíváme-li se blíže na věkovou strukturu obyvatel Lanškrouna pro rok 2006, můžeme říci, že muži i ženy mají podobnou věkovou strukturu. Silnou věkovou skupinu tvoří osoby kolem 29 roku a kolem 57 roku života, jak u žen tak u mužů. Od roku 57 je počet mužů menší jak počet žen. Graf č. 13: Strom života obyvatel Lanškrouna, 2006 (vlastní tvorba) MUŽI X

ŽENY

100 91 82 73 64 55 46 37 28 19 10 -150

-100

-50

1

0

50

100

150

Věk

48

•

Pohyb obyvatelstva ve městě [24] V průběhu roku 2006 se v kraji živě narodilo 110 dětí, což je oproti předchozímu roku o 9 dětí více. Během sledovaného období zemřelo 75 osob, což je o 20 osob méně než v roce 2005. Hlavní příčinou smrti i nadále zůstávají nemoci oběhové soustavy. Přirozenou měnou přibylo ve městě roce 2006 celkem 35 obyvatel. Z územního hlediska nastal přírůstek obyvatel přirozenou měnou i v okrese Ústí nad Orlicí (přírůstek o 190 osob), v ostatních okresech kraje došlo k úbytku počtu obyvatel přirozenou měnou. V roce 2006 v Lanškrounu se vystěhovalo více lidí než přistěhovalo a to celkem o 51 osob. Naopak přírůstek obyvatel stěhováním se projevil ve všech okresech kraje, nejvyšší byl zaznamenán v okrese Pardubice (o 1 301 osob), tento přírůstek byl způsoben především zahraniční migrací. Největší migrační saldo (rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých celkem) u města vidíme v roce 2001 (viz graf č. 14). Migrační saldo se pohybuje převážně v záporných hodnotách. V průběhu roku 2006 nastal ve městě Lanškroun celkový populační pokles obyvatel o 16 osob, přičemž ve všech okresech kraje byl zaznamenán celkový přírůstek, nejvyšší v okresech Pardubice (o 1 244 osob) a Ústí nad Orlicí (o 262 osob). Depopulační vývoj pak především souvisí s odkládáním sňatků a rozením dětí do pozdějšího věku, snižování počtu dětí v rodinách, zvyšování počtu dětí narozených mimo manželství, stejně jako zvyšování počtu svobodných a samostatně žijících osob. Změny demografického chování jsou pokládány za jedny z hlavních příčin současné velmi nízké porodnosti, počtu narozených dětí, a tím i úbytku počtu obyvatel. V roce 2006 bylo uzavřeno 59 sňatků a ve srovnání s rokem 2005 se jejich počet zvýšil o 3. Od roku 1991 má tento ukazatel rostoucí tendenci. Počet sňatků vzrostl nejvíce v okrese Pardubice o 14 %, naopak se snížil nejvíce v okrese Chrudim. Počet rozvodů ve městě se oproti roku 2005 snížil o 6 (tj. o 16,6 %). K poklesu rozvodovosti došlo v okresech Chrudim, Svitavy a Ústí nad Orlicí a pouze na Pardubicku se počet rozvodů zvýšil o 11,6 %. Počet potratů se v roce 2006 zvýšil oproti roku 2005 o 14. Mírné zvýšení počtu potratů také zaznamenaly okresy Chrudim a Svitavy. Podrobné informace viz Příloha č. 3. Graf č. 14: Migrační saldo - Lanškroun Migrační saldo 50

19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06

0 -50

-100 -150 -200

Zdroj: ČSÚ Pardubice

49

•

Národnosti a náboženství Podle údajů zjištěných ve Sčítání lidu, domů a bytů r. 2001 (SLBD), kde je však národnost uváděna podle vlastního rozhodnutí každého občana, bylo na územní města Lanškrouna sečteno 9486 osob národnosti české, 205 národnosti slovenské, 85 národnosti ukrajinské a 44 národnosti moravské. Výrazně méně osob se hlásí k ostatním národnostem – polské (27), vietnamské (21), německé (18). Tyto národnosti jsou v grafu č. zahrnuty pod ukazatel „ostatní“. Podle vlastního rozhodnutí je při SLBD uváděna i náboženská příslušnost. 6290 osob je podle pře výsledků z roku 2001 bez vyznání, 966 osob je nezjištěného vyznání. Mezi věřícími tvoří nejpočetnější skupinu 2189 osob římskokatolického vyznání, 262 osob českobratrská církev evangel. Mezi příslušníky jiného náboženství, dle grafu č. „ostatní náb.“, patří církev českosl. Husitská (46), pravoslavná církev (78), Nábož. spol. Svědci Jehovovi (9). Graf č. 15: Obyvatelstvo Lanškrounu podle národností Graf č. 16: Náboženské složení

2,1

Národnostní složení (%) 0,9 0,4 0,7

Obyvatestvo - náboženské vyznání 10%

22%

česká 3%

slovenská

1%

ukrajinská

církev římskokatolická českobratrská církev evangel. Ostatní náb. Bez vyznání

moravská ostatní 64% 95,9

Nezjištěné vyznání

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, www.czso.cz

Bydlení Potřeba bydlení je jednou ze základních lidských priorit. Vytvoření příznivých podmínek pro bydlení je významným aspektem, který může napomoci ke změně současné nepříznivé demografické struktury města z hlediska věku jeho obyvatel a nastavení migračních trendů zejména mladých a vzdělaných skupin obyvatelstva. Pohodu bydlení ovlivňuje komplex faktorů – od kvality bytu a objektu bydlení až po kvalitu veřejných prostranství, úrovně občanské vybavenosti atd. Komplexní inventura bytového fondu prováděna pouze při sčítání lidu, domů a bytů. Podle výsledků 2001 bylo v Lanškrouně sečteno celkem 1630 domů, z toho 1508 trvale obydlených. Struktura domovního fondu (80% z nich jsou domy rodinné) určuje profil bytové zástavby. Díky restitucím a prodeji do osobního vlastnictví se vlastnická struktura bytového fondu v Lanškrouně skládá především z domů v osobním vlastnictví (1191). Obce vlastní pouze 117 domů. Pro okres jsou domy nejvíce vlastněny fyzickými osobami a to z 88,9 %, ve vlastnictví obce či města je pouze 4 % trvale obytných domů.

50

Graf č. 17: Podíl trvale obydlených domů v Lanškrouně Graf č. 18: Postavené domy v Lanškrouně podle vlastníka podle doby výstavby do r. 2001 Dom y podle vlastnictví

Počet postavených dom ů 700

7% 8%

600 500

soukromé osoby obce, stát

400 300 200

SBD

100

85%

0 do 1919

1920-1945

1946-1980

1981-2001

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, www.czso.cz Poznámka: rozdělení postavených domů do jednotlivých časových období záleželo na pojetí tvůrce statistických dat.

Z celkového počtu 3835 bytů je 3571 bytů obydleno trvale, 264 bytů je neobydlených. Převážná část neobydlených bytů je v obydlených domech, 45,1 % neobydlených bytů je obydlena přechodně a 3,4 % z nich slouží k rekreaci. Lanškroun vykazuje nižší poměr nevyužívaných bytů v porovnání se situací v regionu, okrese i v kraji. Mezi příčinami nevyužívání bytového fondu dominuje jeho používání pouze přechodně, které je poměrně vyšší v porovnání s regionem (o 27,9 %), okresem (27 %) i krajem. 3,4 % bytů je neobydleno z důvodu, že slouží k rekreaci, toto číslo je velmi malé v porovnání s ostatními územními celky. V porovnání se stavem v regionu, okrese i kraji je více zastoupena i nezpůsobilost k bydlení. (viz tabulka v Příloze č. 4) Průměrný počet osob na jeden obydlený byt je 2,75 a průměrný počet osob na jednu obydlenou místnost na 8 m2 je 1. Podíváme-li se na vlastnictví domů, největší zastoupení domů vlastní fyzické osoby (4360 domů a bytů), obec vlastní 1568 bytů a domů. Graf č. 19: Domy v Lanškrouně podle vlastnictví, 2001 Domy podle vlastnictví 13% fyzická osoba

2%

obec, stát

43% 26%

stavební bytové družstvo ostatní právnické osoby kombinace vlastníků

16%

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, www.czso.cz

51

Životní úroveň obyvatelstva •

Příjmová situace

Nové společenské podmínky zasáhly všechny oblasti veřejného i soukromého života. Pro hodnocení životní úrovně je charakteristické, že její vnímání není závislé pouze na objektivních podmínkách, ale stejně tak na jejich subjektivní interpretaci, na jejich prožívání. K popsání všech změn, k nimž během posledních let došlo, by bylo nutné využít rozsáhlá sociologická šetření, protože však žádné tak komplexní šetření není k dispozici, je nutné využít dostupná statistická data. Průměrná hrubá měsíční mzda v kraji vzrostla ve v roce 2006 oproti minulému roku o 5,6 % a činila na fyzickou osobu 17 273 Kč, v přepočtu na plně zaměstnané 17 871 Kč. Nejnižší mzdy z hlavních odvětví vykazovalo ubytování a stravování (11 688 Kč), nejvyšší odvětví finančního zprostředkování (33 836 Kč). Podíváme-li se na data pro okres, které jsou k dispozici do r. 2005, vidíme rozdíl mezi průměrnou mzdou v kraji a to o 4,9 % pro rok 2005 a o 3,7 % v roce 2004 a o 3,5% v roce 2003. Vidíme tu zvětšující se rozdíl hrubé průměrné mzdě. Graf č. 20: Průměrné hrubé měsíční mzdy v Kč (fyzické osoby) 25000 20000

15000

Pardubický kraj okres Ústí nad Orlicí ČR

10000 5000

06 20

05 20

04 20

03 20

02 20

01 20

00 20

99 19

19

98

0

Zdroj: ČSÚ, www.czso.cz

•

Sociální problematika

Při koncipování rozvoje města a jeho praktickém řízení je nezbytné zajišťovat sociální pomoc občanům, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci a potřebují odbornou pomoc k jejímu překonání. Cílem sociální pomoci je kompenzace nepřiměřených sociálních důsledků nerovností ve schopnostech a možnostech lidí a důsledků různých znevýhodnění a i různé neúspěšnosti na trhu práce, a to formou poskytování sociálních dávek anebo sociálních služeb.

52

Sociální služby jsou poskytovány Odborem sociální věcí a zdravotnictví. Na sociální dávky bylo vyplaceno: - v roce 2004, 23 478 000,- Kč - v roce 2005, 22 501 000,- Kč - v roce 2006, 23 524 000,- Kč Sociální služby poskytuje rovněž řada zařízení provozovaných nestátními organizacemi. V sociální a sociálně zdravotní oblasti působí na 25 organizací a sdružení. Situaci v sociální oblasti zachytí připravovaná koncepce rozvoje sociální pomoci v městě Lanškrouně, která má být dokončena do konce roku 2007. Jejím cílem bude formulace problémů a priorit v sociální péči pro určité období a návrh jejich řešení. Podle předběžných informací (poskytnutých V. Ptáčkovou, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví v Lanškrouně) je situace stabilizovaná v oblasti poskytnutí azylového domu pro matky s dětmi. Pro tyto účely jsou totiž volné kapacity v azylových domech v Koclířově, Žamberku. Největší problém v sociální oblasti podle předběžných zjištění je v poskytování denní péče pro osoby nesoběstačné a tělesně postižené (chybí denní stacionář). V této oblasti v Lanškrouně existuje speciální škola, kde se starají o osoby pouze do 26 let, od tohoto věku je s touto péčí problém. V regionu je pak jeden ústav se sociální péčí – Ústav sociální péče pro dospělé v Anenské studánce. K nepříznivým trendům v Lanškrouně patří nárůst podílu seniorů v populaci města, jenž je vyšší než v regionu, okrese a následné zvyšování poptávky po sociálních službách pro seniory, kterou jejich současná kapacita není schopna plně uspokojit. V Lanškrouně jsou evidované dvě sociální zařízení a to: -

-

Dům s pečovatelskou službou, který má kapacitu 104 lůžek, z toho obsazených je 88. V pořadníku žadatelů, který se vede od r. 1996, je v současné době 230 žadatelů. Domov – penzion pro důchodce s kapacitou 78 lůžek, je v současné době plně obsazen. V pořadníku vedeného od 2/2006 je 96 osob.

Kapacity sociálních zařízení prodělaly v posledních letech relativně výrazný nárůst. Přesto nelze konstatovat, že základní péče o staré občany je zajištěna dostatečně. Tab. č. 9: Seznam sociálních institucí v Lanškrouně Adresář sociálních institucí v Lanškrouně Český červený kříž Lanškroun Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba – Lanškroun Koruna – sdružení rodičů a přátel zdravotně postižených dětí Mateřské centrum "Dětský svět" Svaz tělesně postižených v ČR - Místní organizace Lanškroun Klub důchodců města Lanškroun, při ORPA, ZO OS KOVO

Zdroj: Město Lanškroun, www.lanskroun.cz

53

Systém sociální pomoci musí reagovat na řadu ekonomických, demografických a sociálních změn a celospolečenských trendů. Vedle tradičních cílových skupin (senioři, zdravotně postižení občané, děti a mládež) narůstá v posledních letech také potřeba péče o další marginalizované skupiny obyvatelstva, které jsou ohroženy sociální exkluzí (sociálně nepřizpůsobiví, matky s dětmi v tísni, drogově závislí, mládež s výchovnými problémy). Odbor sociálních věcí a zdravotnictví v Lanškrouně sleduje počet osob společensky nepřizpůsobivých (v evidenci kurátorů) - zejména mladistvých ohrožených závislostí na různých substancích, bezdomovectvím, kriminalitou a sociálním vyloučením: -

rok 2004 – 35 osob, rok 2005 – 35 osob, rok 2006 – 38 osob. Tyto počty jsou založeny na přihlášení nepřizpůsobivých osob na Odboru sociálních věcí a zdravotnictví, jedná se převážně o osoby po výkonu trestu Proto tedy nemůžeme říci, že tato čísla odpovídají skutečným počtům těchto osob ve městě. Kvalita života Pro každého občana jsou základní potřeby zdraví, šťastný rodinný život, bezpečí, společenské vyžití. Tyto oblasti nelze udržet pouze z iniciativy jedince, ale musí se o ně postarat i stát, město. •

Zdraví

Zdravotnické služby jsou v Lanškrouně poskytovány ambulantním způsobem. Nejbližší nemocnice je v Ústí nad Orlicí (cca 20 km), dále pak v Litomyšli (cca 35 km) a Moravské Třebové (cca 35 km). Celkově lze říci, že rozsah základní zdravotní péče pro řešenou oblast je dostatečný. Za speciálními úkony a zákroky a za zdravotnickými službami spojenými s hospitalizací je nutno dojíždět do výše uvedených zařízení. Problém nastává podíváme-li se na počet obyvatel na lékaře. Na jednoho praktického lékaře pro dospělé spadá 1958 osob. To se odráží v přeplněných čekárnách, k přetížení ordinací lékařů, lékaři nepřijímají nové pacienty. Podle slov MUDr. B. Skály (předsedy okresního Sdružení praktických lékařů): „V Lanškrouně v přepočtu pacientů na jednoho lékaře skutečně jeden doktor chybí.“ Problém vidí v tom, že pojišťovny si stanovily normu, že pokud lékař překročí stanovený počet 2050 jednicových pacientů na ordinaci, bude mu kapitační platba krácena, protože v kapitační platbě je zahrnuta péče o pacienta i návštěvní služba, komplexně vše, co pacient potřebuje . „A mám-li pacientů více, logicky se jim mohu věnovat méně. Má to sloužit jako brzda proti lékařům, kteří by si kvůli penězům chtěli nabrat pacienty na úkor kvality.“ [13]: Někteří lékaři se obrací na normu, že nemusí přijmout pacienta, pokud by tím byl překročen jeho pracovní potenciál anebo by místo trvalého bydliště pacienta bylo vzdálené a pacient má dostupnou zdravotní péči blíže bydlišti. V tomto ohledu mají největší potíže tzv. problémoví pacienti z nejnižších sociálních vrstev. Řešit to může

54

pojišťovna nebo státní správa, ale nikdy do toho nemůže zasahovat obec, nemá k tomu žádné pravomoce. Síť zdravotních zařízení vytváří hlavně finanční politika zdravotních pojišťoven a částečně i státní správa na úrovni kraje, nikoliv obec. [13] Všichni lékaři v Lanškrouně jsou soukromé subjekty působící v soukromé ordinace. Město však vlastní několik budov zdravotnictví, které pronajímá: - budovu Sdružení ambulantních lékařů, kde se nachází množství ordinací - tato budova je však zastaralá, kapacitně nevyhovující, - zubní oddělení (Strážní ul.), - Rehabilitační oddělení. Ve městě je jedno středisko záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci (nová výstavba), čtyři zařízení lékárenské péče. Tab. č. 10: Počet lékařů ve městě pro rok 2006 Lékaři Počet Praktičtí lékaři pro dospělé (od 18 let) 6 Praktičtí lékaři pro děti a dorost 2 Lékaři specialisté 23 Zubní lékaři 9 Zdroj: Inforočenka Lanškrounska 2007

Prům. počet os./lékař 1305 981 426 1088

Pro dobré zdraví je nutné především správný životní styl (výživa, sport, ne stres) a prevence. Nejčastějšími příčinami úmrtí jsou nemoci oběhové soustavy a novotvary. Z hlediska prevence by město mělo apelovat na dostatečnou informovanost obyvatel o problematice zdraví a na vyhovující počet praktických lékařů. Ohledně druhého bodu však ze zákona vychází, že obec nemůže řešit problémy zdravotnictví. Existuje však jediný paragraf, podle kterého se může město řídit, a to, že obec má spoluvytvářet podmínky pro zdravotnictví. Provozy ve městě působí značnou zanedbaností (poliklinika, zubní oddělení). •

Kultura

Ve městě se vyskytuje 17 hudebních souborů a skupin, 5 dětských skupin, 3 divadelní soubory a 4 kulturní zařízení města (viz tabulka č. 11). Mezi nejúspěšnější hudební soubory patří [20]: - Big Band Lanškroun – hraje swing, jazzrock, funky i pop, patří mezi nejlepší amatérské big bandy v České Republice. - Lanškrounští pištci – soubor dětí, hráčů na zobcové flétny (hudba renesance a baroka), vystupuje při kulturních akcích ve městě, hradech a zámcích ČR. - Lanškrounský smíšený sbor – 38 zpěváku, zpívá skladby všech slohových období.

55

Tab. č. 11: Kultura statistika Objekt Hudební soubory a skupiny Dětské sbory a skupiny Divadelní soubory Kulturní zařízení města

Počet 17 5 3 4

Zdroj: Inforočenka Lanškrounska 2007

Mezi kulturní zařízení (příspěvkové organizace zřízené městem) patří [20]: - Kino Lanškroun – historie kina sáhá až do roku 1914. Český biograf obdržel licenci k provozu v roce 1927 a byl provozován v místím spolkovém domě. Od roku 1992 dochází k postupné rekonstrukci kina, k poslední došlo r. 2004/2005 (ozvučení, sedačky), nyní je technický stav na dobré úrovni. Kino docílilo v roce 2001 poprvé ve sví historii tržby přesahující 1 mil. Kč, rovněž zaznamenalo vzestup návštěvníků o 2500 oproti minulému roku. Kino Lanškroun je jediné v celém okrese Ústí nad Orlicí, které promítá každý den. Výsledky, kterých dosahuje, jsou na úrovni předních kin Pardubického kraje, je nejnavštěvovanější v regionu. Kino pravidelně spolupracuje především s mateřskými školkami a školními družinami. Pro základní školy a střední školy organizuje pravidelné školní představení. Tradicí je i pořádání Dny polské kultury, kdy uskutečňuje přehlídku polského filmu. Předností kina je i možnost využití parkoviště pana Hejla. I přes rozvoj záznamové techniky kino zaznamenává stoupající návštěvnost. [1] - Kulturní centrum Lanškroun – tato organizace zařizuje kulturní programy v průběhu roku, koncerty, hudební festivaly (Jazz a Little Otherwise, Dravečkův Lanškroun, Jazz Lanškroun), dny kultur partnerských měst, divadelní představení, cestopisné reportáže a přednášky, módní přehlídky, pořady pro děti a městské slavnosti. Dále poskytuje vzdělání: jazykové, tance (společenské, orientální), hudební (klavír, kytara, Lanškrounská dřevěná píšťalka). Kulturní centrum zajišťuje i společenské akce jako jsou prezentace firem, konference, plesy, rauty. Poskytuje k pronájmu sál Zámku (max. 166 osob). Mezi největší akce pořádané v roce 2007 patří jazz a Little otherwise, Kaleidoskop kultur partnerských měst, Pravečkův Lanškroun, Městské slavnosti, Jazz Lanškroun. Podle slov pí J. Krejčové (vedoucí Odboru školství a kultury): „Kulturní centrum pracuje dobře, není zde třeba hledat problémy či nedostatky“. [24] - Městské muzeum Lanškroun – historie muzea začíná v roce 1905. Nově rekonstruované muzeum bylo otevřeno r. 1992, sídlí v budově Zámku. V roce 1996 byly rozšířeny výstavní plochy v části bývalé konírny na galerii. V muzeu jsou k vidění stále expozice. V současnosti plní muzeum všechny své funkce – sbírkotvornou, vědeckou, publikační a propagační, výstavní , badatelskou, výchovnou apod. (bližší ifnormace viz Příloha 4) - Městská knihovna Lanškroun – knihovna se dělí na půjčovnu pro dospělé, pro děti a čítárnu, k dispozici je také internet. Otevírací doba pro dospělé je úterý čtvrtek celý den, pondělí v odpoledních, v pátek v dopoledních hodinách. Pro

56

děti je půjčovna otevřená třikrát týdně v odpoledních hodinách. Knihovna sídlí v bývalém obytném domě od roku 1986. V dnešní době je knihovna nejen kulturní institucí, shromažďující a poskytující literaturu, ale i informačním centrem, které pohotově reaguje na potřeby vývoje společnosti. Přehled o knihovním fondu najdeme v elektronickém katalogu, katalog je umístěn i na elektronických stránkách knihovny, v knihovně je k dispozici internet. Mezi služby knihovny patří kromě vypůjčování literatury také lekce knihovnicko – informatické výchovy a literární besedy, kopírování, prodej vyřazených knih, reklama pro sponzory v nakoupených knihách a v prostorách knihovny. Městská knihovna se snaží naplnit obsah poslání veřejné knihovny, jak je formulován v Manifestu Unesco o veřejných knihovnách: „Veřejná knihovna je místním informačním střediskem zabývajícím se zpřístupňováním všech druhů vědomostí a informací svým uživatelům“. [1] Počet návštěvníků v knihovně se pohybuje průměrně podobně za uplynulé 4 roky. Kolísání hlavně způsobuje pozdní (až další rok) nahlášení celých skupin dětí ve školním roce. Tab. č. 12: Statistika Městská knihovna Lanškroun Rok Počet registrovaných čtenářů Počet výpůjček Počet návštěv knihovny/rok 2006 1916 (z toho 584 do 15 let) 84 609* 19 583 2005 2004 (z toho 596 do 15 let) 92 824 20 213 2004 1958 (z toho 563 do 15 let) 95 147 21 240 2003 2003 ( z toho 606 do 15 let) 93 690 20 604 Zdroj: vlastní šetření – informace od ředitelky Městské knihovny L. Matlasové * Pokles výpůjček byl z důvodu přechodu na jiný systém evidence výpůjček, nepřičítají se někt. Výpůjčky (reálný pokles je tak menší).

Paní L. Matlasová, ředitelka Městské knihovny Lanškroun, spatřuje problémy knihovnictví v Lanškrouně následovně [24]: - nedostatek prostorů, malé prostory jak pro půjčovny, tak pro další akce a případné rozšíření knihovny o novinky (hudební oddělení, oddělení pro zrakově postižené, dětský koutek, koutek pro maminky s dětmi, kavárna, studovna, - chybí větši (flexibilnější) prostor - sál na přednášky a podobné akce, - při dalším rozvoji knihovny chybí pracovní síla Možnosti rozvoje knihovny jsou: větší spolupráce s MŠ, ZŠ, středními školami v Lanškrouně a okolí, s maminky s dětmi. Dále pokud by knihovna fungovala v jiném prostoru (větší, rekonstruovaný), mohla by fungovat ve společných prostorech s další organizací, centrem (např. infocentrem). Ve městě je, podle Infocentra Lanškroun, během roku 2007 pořádáno 35 akcí, z toho 17 akcí kulturních (Majáles, Pravečkův Lanškroun, apod.), 9 sportovních (Malý závod míru, Běh do Zámeckého vrchu, jezdecké závody) a 19 ostatních (maturitní plesy, turistické akce). Ve městě ale chybí prostory (venkovní prostory, sál) pro pořádání větších akcí. Problém kultury je zejména v provozovacích prostorech. Dle slov p. Kokeše (městský architekt) jsou nedostačující, nemoderní prostory u městské knihovny, dále zde není kapacitně vyhovující společenský sál (pro jednání, prezentace apod.). Město by

57

dále potřebovalo prostory zejména pro větší kulturní a společenské akce, zatím pro tyto účely využívá sál na Zámku či ve Společenském domě, který je v nájmu soukromníků, tam sál nevyhovuje ze stránky technické, žádá rekonstrukci. •

Volný čas Současnou městskou civilizaci charakterizuje stoupající objem volného času, který je podmínkou, ale také příčinou stále se rozrůstajícího spektra volnočasových aktivit. Kromě aktivit realizovaných v prostředí domova jde o činnosti vyžadující různou míru vybavenosti. Lanškroun má z hlediska dlouhodobé a víkendové rekreace velikou výhodu ve svém atraktivním prostředí, nicméně i toto zázemí potřebuje svou vybavenost. Lanškroun má cca 25 stravovacích zařízení (zahrnuty restaurace, pizzerie, cukrárny a pekárny, pensiony, pivnice), cca 13 ubytovacích zařízení (z toho ani jeden penzion 4 hvězdičkový – malý kapacitně, jinak žádné ve vyšší třídě), 3 rekreační zařízení (Obora – Neptun, obora Hurt, Obora Motz), 1 kemp (Knoflík). Kapacity a úroveň ubytovacích možností ve městě je malá. U stravovacích zařízení chybí větší různorodost (nabídka stále stejných pokrmů), např. rybí, řecká, italská restaurace. [21] Tab. č. 13: Přehled ubytovacích kapacit Lanškroun Ubytovací zařízení Kapacita Domov mládeže SZeŠ a SOU 150 lůžek/50 pokojů Domov mládeže SPŠ a SOU 165lůžek/55 pokojů Hotel Pohoda 265 lůžek Hotel Slavie 42 lůžek Hotel Společenský dům 19 pokojů/1 apartmán Hotel Zemská koruna 9 pokojů/1 apartmán Chata pod sjezdovkou Pro 10 osob Penzion Jakub 40 lůžek Penzion Karolina 18 lůžek/9 pokojů Penzion Martina**** 4 pokoje/1 apartmán Penzion Seven K-M s.r.o. 60 lůžek/3 apartmány Ubytovna na faře 20 lůžek Zdroj: Inforočenka Lanškrounska 2007

Z hlediska krátkodobé – každodenní rekreace mají největší, tj. masový význam především aktivity kulturně-zábavní (viz Kultura) a sportovně-rekreační (viz Sport). Město má dále jeden Dům dětí a mládeže, který poskytuje volno-časové aktivity nejen pro dětskou část populace, vzdělanostní kurzy - jazykové, počítačové (viz vzdělání). Pro večerní zábavu je zde k dispozici 5 diskoték, které jsou zaměřeny spíše pro mladší generaci. Pro starší občany tu chybí místo pro večerní zábavu s tancem. Samostatnou kapitolou jsou pak takové aktivity, jako využívání veřejných prostor pro procházky, odpočinek v parcích, ulicích města. V centru města jsou umístěny lavičky na nám. J.M.Marků, nám. A. Jiráska, nově na Pivovarském náměstí či v okolních parcích. Mimo centrum je k dispozici areál Lanškrounské rybníky. Město Lanškroun poskytuje řadu charakteristických kvalit pro volný čas a rozvoj cestovního ruchu. Krajina se vyznačuje členitostí, která obyvatelům, turistům umožňuje

58

vybrat si z množství nejrůznějších aktivit, ale nabízí i mnoho příležitostí k odpočinku. Nabízí nejrůznější sportovní vyžití – turistiku, lyžování, cykloturistiku, jezdectví, letecké sporty a v neposlední řadě i bohaté kulturní zážitky při návštěvě četných památek (viz Památky) typické podorlické lidové architektury, či městského muzea, které je i centrem informací o daném regionu. Pro informace o městě a aktivitách v něm lze využít Turistické informační centrum města Lanškroun a regionu Lanškrounsko (IC), které sídlí na hlavním náměstí J. M. Marků od 2/2002. Souběžně v těchto prostorách zřídily České dráhy ČDcentrum. Infocentrum je nejen součástí informačního systému cestovního ruchu, ale poskytuje i přímý informační servis občanům města a regionu. Hlavní činností infocentra je bezplatné poskytování informací veřejnosti a doplňkovou činností jsou služby poskytované za úplatu, např. prodej map, upomínkových předmětů, kopírování, faxové služby, internet, poskytování speciálních informací, tvorba a organizování turistických a prezentačních produktů, marketingové služby. Infocentrum zajišťuje propagaci města a regionu se sílícím ekonomickým přínosem oblasti. Do budoucna infocentrum připravuje projekty prezentací, jejichž cílem je zvýšení návštěvnosti města s důsledkem nárůstu cestovního ruchu a tím ekonomického přínosu městu. Infocentrum mělo v r. 2006 návštěvnost 18227 osob. Podle Grafu vidíme rozdělení návštěvníků do skupin. Nejvíce návštěvníků bylo tuzemců (8468) a těch, co mají dotaz na ČDcentrum (7855), že největší návštěvnost IC je v srpnu a září. [24] Graf č. 21: Návštěvnost IC v Lanškrouně pro r. 2006

Návštěvnost dle měsíců roku 2006

Počty návštěvníků

2500 2000 TELEFON

1500

DOPRAVCI CIZINCI

1000

TUZEMCI

500

op ad Pr os in ec

Li st

í

íje n

Zá ř

Ř

n Kv ět en Č er ve Č er n ve ne c Sr pe n

n

en

ub e

D

Bř ez

Ú

Le de

no r

0

Zdroj: Infocentrum Lanškroun, vlastní šetření Pozn: telefon: návštěvníci žádající o radu telefonem, dopravci: návštěvnící žádající pomoc u Českých drah, tuzemci – čeští návštěvníci, cizinci – zahraniční návštěvníci

Turistický potenciál řešené oblasti je vysoký. Stravovací služby odpovídají současné úrovni turistického využívání města, problém je u ubytovacích kapacity, kde chybí kapacitně vyhovující ubytování vyšší třídy. Rezervy jsou v infrastruktuře, zejména chybí dostatek zařízení pro trávení volného času, zejména za špatného počasí. To může vyřešit plánovaná výstavba spolkového domu na Pivovarském náměstí či nová budova knihovny. Podle Mgr. M. Krejčího (Infocentrum) městu chybí aktuální

59

informace o městu, vhodná mapa města, turistické směrníky a informační poutače v prostoru města. Městu chybí veřejné sociální zařízení. •

Sport a tělovýchova

V Lanškrouně je možné využít řadu sportovišť. V zimě je možné jít bruslit či na hokej do nové (r. 2005) sportovní haly B. Modrého s ledovou plochou. Nejbližším lyžařským areálem jsou Čenkovice (cca 20 km) – k dispozici sjezdové a upravené běžecké tratě. Další areály jsou České Petrovice Ski areál, Dlouhoňovice Ski klub, Jablonné nad Orlicí Malák, Pastviny Přívrat u České Třebové Ski klub, Výprachtice Ski areál OVAZ Merta. Lanškroun má jednu sjezdovku v areálu lanškrounských rybníků. V létě přírodní koupaliště Dlouhý rybník s upravovanou pláží a minigolfem. Po většinu roku je otevřen krytý plavecký bazén při ZŠ Dobrovského (12,5 x 6 m) s nově otevřenou saunou či velká sportovní hala Střelnice. Celoročně můžete navštívit bowling centrum, posilovnu, fitness studio. Mezi venkovními sportovišti lákají např. kvalitní volejbalové, beachvolejbalové a tenisové kurty či fotbalové hřiště. Kolem Lanškrouna je množství cyklistických stezek vedených terénem i po komunikacích (viz kapitola 3.2.3 Fungující město – mobilita). Po většinu roku je splavná řeka Moravská Sázava z Krasíkova, ve Výprachticích lze vyzkoušet paragliding nebo využijete možnosti vyhlídkových letů na některém ze třech letišť v okruhu patnácti kilometrů. Ve městě se vyskytuje množství oddílů, klubů a sportovišť(viz Příloha č. 4). Plánované jsou dále přírodní koupaliště u dlouhého rybníka, krytý bazén či lehkoatletický station. Město investovalo 115 889 541 Kč do sportovních zařízení v roce 2003-2006, a to zejména do výstavby volejbalových šaten, beachvolejbalového hřiště, kabin a soc. zařízení na fotbalovém hříšti, sportovní haly B. Modrého, horolezecké stěny ZŠ A. Jiráska. Od města lze získat příspěvek z rozpočtu na podporu sportovních aktivit dětí a mládeže prostřednictvím sportovní komise města. Nabídka sportovních aktivit je ve městě dobrá. Město poskytuje širokou nabídku sportů jak v zimě (hala s ledovou plochou, bazén, sauna, v blízkosti areál Čenkovic), tak v létě (volejbal, fotbal, cyklistické stezky apod.), což městu zatraktivňuje z hlediska kvality občanského žití i turistiky. Co ve městě chybí je sportovní sál, který by byl využit pro hodiny tance, aerobiku, jógy apod. •

Památky Město Lanškroun má bohatou historii a tím souvisí i velké množství památek. Ve vnitřním městě se nachází cca 22 památek. Mezi nejvýznamnější patři [19]: - Radnice ve středu náměstí – renesanční stavba z let 1581 – 1582. Dnes je sídlem Městského úřadu Lanškroun. - Kostel sv. Václava a Zámek – gotický augustiniánský klášter, po husitských válkách přestavěný na konci 15. stol. na zámek, kostel barokně přestavěný. V zámku dnes sídlí městské muzeum. - Hostinec Krčma – částečně roubený zájezdní hostinec z r. 1860 s lomenicí a trojosou zvýšenou vstupní částí vysazenou na dřevěných sloupcích.

60

-

-

-

Gymnázium - postaveno v letech 1872 - 1874 v novorenezančním slohu lanškrounským stavitelem Andreasem Seifertem podle projektu ing. E. Jantsche z Vídně na místě pěti dřevěných domů. Kostel sv. Anny - tento barokní kostel byl postaven architektem G. P. Tencallou v letech 1700 - 1705 i s přilehlým hřbitovem. Dům Piáno - stojí na místě horní městské brány, která byla před 150 lety zbourána, původně renezanční budova byla barokně upravena po roce 1750. Kostel sv. Máří Magdaleny - z roku 1827 vystavěná v empírovém slohu nákladem Josefa Langera, na místě bývalého kláštera lateránských kanovníků sv. Augustina.

Životní prostředí •

Povrchové vody Vodní plochy a toky jsou ze zákona významným krajinným prvkem. Lanškroun patří do úmoří Černého moře, do povodí řeky moravské Sázavy. Hlavní vodoteč Ostrovský potok protéká před vstupem do města soustavou rybníků. Patří sem rybníky Slunečný, Pšeničkův, Olšový, Dlouhý a Krátký. Levostranným přítokem Ostrovského potoka ve městě je Třešňovecký potok, městem protéká od severu k jihu. Nynější regulace potoka není dimenzována na stoletou vodu, rovněž tak většina lávek a mostů nemá dostatečnou průtočnou kapacitu. Vodní plochy tvoří 1,9 % funkčních ploch na území města. V území s rybníky vyhlášeném jako přírodní park Lanškrounské rybníky je nutné dodržovat příslušnou vyhlášku. Využití dlouhého rybníka ke koupání je podmíněno kolísající nezávadností vody, rybník je navržen k využívání pro vodní sporty. U Dlouhého rybníka je výhledově navrženo přírodní koupaliště, jeho výstavba nesmí narušovat okolní životní prostředí. Přehled toků je uveden v tabulce pod textem. Podle správce toku povodí Moravy byla kvalita v tocích Ostrovského a Třešňoveckého potoka určena jako nevyhovující, spadají do IV. třídy jakosti. Nevyhovující jakost vody ve zmíněných vodotečích se bude zlepšovat připojováním dalších částí území města na čistírnu odpadních vod, dostavbou kanalizační sítě. [21] Tab. č. 14: Přehled vodních toků Vodní tok Plocha Slunečný rybník 3,1 ha Pšeničkův rybník 3,0 ha Olšový rybník 60 875,0 m2 Dlouhý rybník 214 821,0 m2 Krátký rybník 42 336,0 m2 Plocha povodí/délka Třešňovecký potok 6,2 km2/5,8 km Ostrovský potok 38,4 km2/11,5 km Zdroj: Územní plán města Lanškroun, 1997

61

•

Ovzduší Současné emisní koncentrace jsou v normě. Do budoucna lze očekávat vyšší tvorbu emisí ve městě. Přírůstky emisí jsou u bodových zdrojů a to tuhých látek, SO2, CO, CxHy., zanedbatelné. Imisní přírůstky NOx lze očekávat na plochách lokalit výstavby, v lokalitách s hustším osídlením. Přírůstky imisních koncentrací vlivem nárůstu dopravy se budou projevovat bezprostředně v blízkosti frekventovaných silnic. S přihlédnutím k současné úrovni imisních koncentrací a k počítaným přírůstkům imisních koncentrací se nepředpokládá překroční imisních limitů u žádné ze sledovaných škodlivin vlivem výstavby lokalit. Ústav pro výzkum motorových vozidel s.r.o. stanovil emisní faktory u liniových zdrojů pro podmínky přibližující se podmínkám dané oblasti a pro strukturu vozového parku, viz následující tabulka. [21] Tab. č. 15: Emisní faktory u automobilů (g/km) Škodlivina Rok HS-80 MK neřízená MK řízená NOx 2000 4,74 5,30 7,20 2010 2,14 2,33 3,15 CO 2000 2,00 3,50 2,50 2010 0,94 1,40 1,90 Zdroj: Lanškroun – územní plán sídelního útvaru, 2002

HP popojíždění 17,90 8,02 15,90 6,30

Stoupání 6% 10,10 4,47 6,40 2,90

HS-80 = provoz bez omezení MK neřízená = městská komunikace s vysokým provozem, bez světelné signalizace MK řízená = městská komunikace s vysokým provozem, řízená světelnou signalizací

Tyto emisní faktory v sobě zahrnují podíl automobilů vybavených třícestnými katalyzátory. Emisní faktor pro rok 2000 tak počítá s 75 % podílem těchto moderních vozů. Emisní faktory pro rok 2010 předpokládají 100 % podíl vozů vybavených třícestným katalyzátorem. •

Hluk

Ve městě působí řada bodových a liniových zdrojů hluku. Bodové zdroje jsou vesměs lokálního charakteru z provozoven a výrobních závodů, firem. Tyto zdroje hluku mají poměrně malý rozsah a hluk většinou nepřesáhne limitní hodnotu do hranic areálu. Daleko výraznější podíl necelkovém hluku mají liniové zdroje hluku (doprava). V této části je zhodnocen vliv dvou komunikací uvnitř města na hlukovou situaci města. Je počítána ekvivalentní hladina akustického tlaku A pro denní a noční dobu. Ve smyslu nařízení vlád\ č 502/2000 Sb. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku ve venkovním prostředí stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T = 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu. Hodnocené lokality lez považovat za obytnou zónu, pro kterou je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A stanovena LAeq = 55/45 dB den/noc. Vzhledem k tomu, ze se jedná vesměs o obytnou zástavbu v okolí hlavních komunikací, lze uplatnit další korekci +5 dB. Potom je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq = 60/50 dB den/noc.

62

Silniční profil – komunikace Dvořákova Jedná se o silnici II. třídy. Ulice prochází centrem města. Jedná se o oboustranně zastavěnou komunikaci s převažujícím podílem obytných domů. Vstupní parametry zadané do výpočtu a vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro denní a noční dobu jsou: - intenzita dopravy: 5 tis. vozidel/24 hod., z toho 15 % nákladní vozidla, - výpočtová rychlost: 45 km/hod, - jelikož se jedná o komunikaci uvnitř města, byl výpočet proveden pouze v jednom bodě a to v 7,5 m od osy komunikace, - výsledek: LAeq = 62,9/50,6 dB den/noc. Vypočtené hodnoty nesplňují základní nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku A pro denní i noční dobu (55/45 dB den/noc). Při použití korekce pro hlavní komunikace (60/50 dB den/noc) vypočítané hodnoty také tento limit překračují. Silniční profil – komunikace Komenského Jedná se o silnici II. třídy. Ulice prochází centrem města. Jedná se o oboustranně zastavěnou komunikaci s převažujícím podílem obytných domů. Vstupní parametry zadané do výpočtu a vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku pro denní a noční dobu jsou: - 12 tis. vozidel/24 hod., z toho 5 % nákladní vozidla, - výpočtová rychlost: 45 km/hod, - výpočet byl proveden v jednom bodě a to v 7,5 m od osy komunikace, - výsledek: LAeq = 64,3/52,5 dB den/noc. Vypočtené hodnoty nesplňují základní nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku A (55/45 dB den/noc) a ani hladinu s korekcí (60/50 dB den/noc) pro denní a noční dobu. Z vypočtených hodnot je patrné, že v centru města je dodržení nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku problém. V obou výpočtových profilech je hladina překračována a to i s korekcí. Liniové zdroje hluku (doprava) jsou velkým problémem právě v centu měst. U liniových zdrojů hluku se jako protihluková opatření využívají protihlukové stěny, avšak stavět v centru města takovou protihlukovou bariéru je nereálná představa. Určitým způsobem může jako protihluková bariéra sloužit vzrostlá zeleň (stíní, pohlcuje hluk). Dalším opatřením je snížení intenzity dopravy na problémových komunikacích. U plánované realizace obchvatu města (viz Doprava), by bylo možné jako opatření použít právě protihlukové bariéry (komunikace by neprocházely přímo obytnou částí města). U těchto plánovaných projektů je však nutné provést podrobnější hodnocení hlukové zátěže a uvést návrh protihlukových opatření. [21] •

Zeleně a lesy

Zeleň je hlavní součástí přírodního prostředí, urbanizovaného prostředí i zemědělského půdního fondu. Je ji možno chápat jako sourodý systém s výrazným

63

kladným vlivem na kvalitu životního prostředí. Území katastru Lanškrouna tvoří mělce zvlněná kopcovina s vysokým podílem orné půdy v okolí města a nedostatkem vzrostlé zeleně. Město má jeden park a více menších parkově upravených ploch. K městské zeleni je možno počítat i pás lesů s rekreačním využitím vedoucí od západního okraje sídla k lesnímu komplexu přírodního parku. Zeleň se kategorizuje [20]: - Zeleň veřejná – je vysázená podle odborně zpracovaného návrhu, udržovaná. Patří sem zeleň přístupná všem občanům, jsou to parky, zeleň na ulicích, náměstích, před veřejnými budovami, zeleň sídlištní apod. Do kategorie parků patří v Lanškrouně Zámecký park. Pro větší funkční využití by bylo vhodné uvažovat o přímém propojení parku na Jiráskovo náměstí. Parkově upravené plochy se vyskytují na malých plochách po celém sídle. Některé jsou udržované, u jiných je třeba docílit efektivnější údržby ploch a vyššího estetického účinku. Zeleň sídlištní by měla sloužit hlavně obyvatelům sídliště k odpočinku. Průchody sídlištěm by se měly izolovat zelení. - Zeleň krajinná – trvalé travní porosty, nelesní porosty, je zde důležitá ochrana a vytváření území, mající hodnoty z hlediska ekologického, krajinotvorného, z hlediska prostředí pro zvěř a ptactva, mohou se vytvářet polní cesty, turistické a cyklistické stezky, trasy nadřazených a inženýrských sítí a jejich ochranná pásma. - Zeleň vyhrazená – sloužící určitému účelu, zahrady MŠ, škol, zeleň dětských hřišť, hřbitov, plochy jsou oploceny. - Zeleň soukromá – představuje zahrady u rodinných domků. Plošně zaujímá podstatnou část města a podílí se tak výrazně na mikroklimatu. - Zeleň – sady, zahradnictví, patří sem plochy určené pro pěstování ovoce, zeleniny a okrasných rostlin, objekty sloužící k pěstování spec. kultur, prodeji, sloužící provozu a skladování. Zahrádkářské kolonie Za tratí a Za cihelnou by bylo vhodné začlenit do okolní krajiny výsadbou po obvodu plochy. - Zeleň doprovodná a rozptýlená – je podél vodních toků a komunikací, ekologicky i esteticky je nepostradatelná. Zastoupení zeleně v řešeném území je velmi nízké, doprovodná zeleň toku chybí převážně u Jánského potoka pod Lanškrounem. Výskyt rozptýlené zeleně ve volné krajině je minimální, chybí doprovodná zeleň polních cest, remízky. Lesy území Lanškrouna se rozprostírají převážně v severozápadní části území, zabírají 6,5 % z funkčních ploch. Lesní porosty území slouží z velké části k rekreaci. Jsou to lesy přírodního parku Lanškrounské rybníky a rekreační lesy Obora, které jsou vázány na soustavu rybníků. Tvoří větší počet nesouvislých částí se silně členitými okraji, tím dochází k velkému vzájemnému ovlivnění lesních a zemědělských ploch, což je příznivé pro ekologickou stabilitu území, méně však pro produkční funkci lesa. Lesy se nacházejí ve 4. vegetačním stupni dubobukovém s pestrou druhovou skladbou. Lesy jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení, subkategorie 3 e – lesy postihované exhalacemi, a vyžadují odlišný způsob hospodaření. Celé území spadá do pásma

64

ohrožení C – lesy středně ohrožené imisemi. Porosty jsou mírně až středně poškozené, především se jedná o starší porosty smrku a borovice. Velká část lesů je součástí regionálního biocentra. Hospodaření v této části bude muset být zaměřeno na docílení druhové skladby blížící se původní dřevinné skladbě. Soudobé lesy jsou v majetku státu, hospodaří s nimi Lesní správa Lanškroun (vznik 1992). V roce 2003 hospodařila lesní správa Lanškrouna na 11 400 ha státního lesa a z toho na výměře 9380 ha vykonávala odborného lesního hospodáře. Plochy lesů jsou chráněny jako jeden z významných krajinných prvků. Lesy mohou být vedeny státní silnici či obslužné komunikace, turistické a cyklistické stezky. Připouštěno je také pěstování lesních porostů a těžba dřeva, zařízení pro péči o zvěř, objekty sloužící hospodaření v lese. [1]: •

Ochrana přírody [22] V přírodě jsou chráněny veškeré lesy, nivy a vodní plochy a toky. Agentura ochrany přírody v Pardubicích eviduje na katastru Lanškroun následující zvláště chráněná území přírody. Lesy – jakákoliv činnost na pozemcích určených k funkci lesa včetně ochranného pásma lesů 50 m musí být projednána s Okresním úřadem Ústí nad Orlicí, referátem ŽP, orgánem správy lesů. Přírodní park „Lanškrounské rybníky“ – oblast klidu – je významná ornitologická lokalita s funkcí ochrany krajinného rázu, udržení genofondu rostlinných a živočišných druhů, ekologické výchovy a ambulantní rekreace, o ploše 233, 1291 ha. Vyhláška Okresního národního výboru v ústí n/O.(schválená 9/1990) říká, že veškerá činnost na ploše parku musí být předem konzultována s Okresním úřadem Ústí nad Orlicí, referátem ŽP, orgánem ochrany přírody a krajiny. Vyhlášené VKP – jsou rybníky Pšeničkův, Olšový, dlouhý a Slunečný včetně břehů. Veškerá činnost na ploše VP musí být předem konzultována s Okresním úřadem Ústí nad Orlicí, referátem ŽP, orgánem ochrany přírody a krajiny. Památný strom – patří sem lípa srdčitá v Lanškrouně u evangelického kostela. Životní prostředí – ovzduší – veškeré provozní stavby musí být posouzeny podle zákona O ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, podle zákona O státní správě ochrany ovzduší, podle vyhlášek Emisní limity a podmínky provozu stacionárních zdrojů znečištění a ochrany ovzduší. Podíváme-li se na koeficient ekologické stability KES – podíl ekologicky stabilních k ekologicky labilním prvkům, který pro město Lanškroun je 0, 3277, můžeme ho zhodnotit jako velmi nízký. KES do 0,39 totiž představuje velmi intenzivně využívané území, tedy s malým zastoupením stabilních prvků. •

Zemědělský půdní fond (ZPF)

Největší výměru půdy zabírá zemědělská půda tvořící 41,3 % a orná půda tvořící 33,8 % funkčních ploch města. (viz graf č. 9, kapitola Fungující město). Území města patří do okrsku Lanškrounské kotliny, podcelku moravskotřebovská pahorkatina. Lanškrounská kotlina je tektonicky podmíněná kotlina v povodí Moravské Sázavy na slínovcích, spongilitech, a pískovcích středního turonu až koniaku a neogenních

65

mořských slínech a píscích. Klimaticky jde o oblast mírně teplou, vlhkou – klimatický region MT 4, s průměrnou roční teplotou vzduchu 7-8 ˚C a ročním úhrnem srážek 700 – 800 mm. Podle rajonizace rostlinných společenstev spadá území do podtypu III 6 bramborářsko – ječného na propustných hlinitých mírně podzolovaných půdách. Ekologická rovnováha území není vyvážená. Příčin je více: špatný klimatický režim rozlehlých polních kultur, narušené hydrologické poměry apod. Problém je i snížená estetická hodnota krajiny, chybí krajinotvorné prvky. Proto je potřebný převod neproduktivních půd ZPF do lesního půdního fondu. Současně by měly být podporovány tendence vedoucí k tvorbě mezí, remízů a stromořadí. [22] Město vytváří sídelní enklávu obklopenu ze všech stran pozemky náležejícími do ZPF, většinou velmi bonitních. V budoucím rozvoji města jsou navrhnuté investice, které by zasahovaly do ploch ZPF, a to konkrétně obchvat města. Proto je tu problém vyšší bonity půdy (vynětí ze ZPF) v lokalitách pro předpokládanou výstavbu. •

Odpady [21]

Organizaci všech manipulací s odpadem od obyvatelstva zajišťují Technické služby města Lanškroun. Svoz a likvidace komunálního odpadu je řešena částečně pravidelným svozem popelových nádob podle harmonogramu a částečně nepravidelným svozem popelových nádob. Separovaný sběr druhotných surovin v Lanškrouně je řešen rozmístěním kontejnerů na sklo, papír a plasty, drobný kovový odpad. Svoz těchto druhotných surovin zajišťují rovněž Technické služby, které je dotřiďují a prodávají k dalšímu zpracování. Odpady náležející do nebezpečného odpadu, které je zakázáno ukládat do popelnic mohou občané odložit bezplatně v pěti sběrných dvorech rozmístěných v Lanškrouně a Dolním Třešňovci. Pro separovaný sběr suchých článků jsou ve městě rozmístěny speciální kontejnery. Komunální odpady ze svozu odvážejí Technické služby na řízenou skládku tuhého komunálního odpadu v Dolním Třešňovci. Skládka je v provozu od r. 1993. Ve správě Technických služeb je plocha pod Lískovým kopcem, která slouží jako deponie silničního odpadu určeného k dalšímu zpracování. Stávající sběr separovaného odpadu, nebezpečných odpadů a komunálních odpadů je organizován dobře, problémem zůstává pouze omezená otevírací doba skládkových dvorů. Pro zefektivnění sběru specielně nebezpečných odpadů je nutné otevírací dobu rozšířit. Problémem, který zůstává stále aktuální je zabezpečení skládkových dvorů proti únikům škodlivin do okolního prostředí a tím spojené problémy. Stávající ukládání odpadů na skládku v Dolním Třešňovci vyhovuje a po vyčerpání kapacity skládky není nutné, aby město budovalo novou skládku pro komunální odpad. Ve vyhovující vzdálenosti se nacházejí dvě skládky s dostatečnou kapacitou (Libchavy, Semanín – cca 30 km od Lanškrouna). Množství stavební sutě a výkopové zeminy ukládané na skládku je snaha omezit na nejvyšší možnou míru, aby současná skládka mohla svému účelu sloužit co nejdéle. Při nárůstu tohoto materiálu nad kapacitu skládky souvisejícím s rozvojem města, se tento problém eventuelně musí řešit v projektové dokumentaci.

66

3.3 ANALÝZA SWOT a) SWOT - Perspektivní město

Silné stránky - turisticky zajímavá a přitažlivá krajina - atraktivní historie - průmyslové firmy v Lanškrouně jsou jedny z největších firem v okrese - ekonomické, kulturní centrum regionu (jediné se statusem města) - obec s rozšířenou působností - odbory MÚ v Lanškrouně situované převážně v centru města - snižování schodků městského rozpočtu do r. 2006, plánovaný přebytek pro r. 2007 - velký objem investic města - funkční informační systém města - internetové stránky města, virtuální mapa průchodem města, Lanškrounské listy - hustota zalidnění jedna z největších v kraji

Slabé stránky -

-

-

-

-

Příležitosti princip partnerství obcí – možnost postupného formování mikroregionů v kraji - možnost dalšího rozvoje průmyslu - město leží v okrese s nejrozsáhlejší průmysl. základnou v kraji po Pardubicích - možnost vytvoření strategického plánu města - možnost plánování financování schodku rozpočtu - možnost úvěru při výpadcích v příjmech města - možnost větší spolupráce města se soukromým sektorem (zmapovat potenciál rozvoje města) - možnost finančních zdrojů z EU - možnost zavedení projektové řízení - možnost dalšího růstu objemu investic města - možnost účinnější informovanosti občanů o projednávání města - možnost větší spolupráce města s veřejností (semináře, veřejná slyšení, plánovací víkendy)

-

67

malá otevřenost (není přímá kontakt) Městského úřadů občanům nesloučenost úřadů městské správy a státní správy (rozptýlení do 4 budov ve městě) chybí poradenská činnost při MÚ v oblasti dotačních příležitostí (manažer projektů) kolísání plnění výdajů v městs. rozpočtu nižší volební účast v komunálních volbách, volbách do Evrop. parlamentu nefunkčnost města jako obce s rozšířenou působností (za mnohými úřady se ještě dojíždí do Ústí nad Orlicí) absence dlouhodobých finančních (rozpočtových) priorit města a uceleného souhrnu investičních potřeb města Neexistence strategického plánování ve městě

Rizika a ohrožení - nepřesné plánování rozpočtu - negativní zásahy státu do hospodaření a financování obcí - nepřipravené projekty, které mohou být vhodné pro spolufinancování z EU.

b) SWOT – Prosperující město

Silné stránky - tradice průmyslu - podnikatelské investice nadnárodních společností - ekonomika založena na obchodu, průmyslu - působnost velkých firem v oblasti průmyslu - vývoj hospodářského potenciálu města (strojírenství, dodavatelský obor) - nízká míra nezaměstnanosti - nižší míra nezaměstnanosti než v okrese, kraji, ČR - dostatečná nabídka specializovaných ZŠ - vyhovující síť ZŠ, MŠ - nadregionální působnost odborných středních škol v Lanškrouně - sídlo nejvýznamnějších firem v regionu, okrese, kraji - vytváření vhodných podmínek pro příliv investorů

Příležitosti růst počtu ekonom. subjektů růst oboru stavebnictví sponzorství firem investice zahraničních společností vstup nových investorů a oborů působení velkých, nadnárodních firem ve městě - rostoucí spolupráce města se středními, základními školami - růst osob s vyšším vzděláním - široká základna elektrotech., strojírenského, papírenského průmyslu - areál Pivovarského náměstí - vytvoření politiky vzdělávání zaměřené na celoživotní učení či rekvalifikace v závislosti na poptávce trhu práce (využití místních školských kapacit) - využití krajinného potenciálu blízkého okolí města k rozvoji cestovního ruchu či venkovské turistiky, spolupráce s okolními obcemi v této oblasti - možná výstavba hotelů (růst cestovního ruchu)

-

68

Slabé stránky -

-

-

velký podíl ekonom. neaktivních obyvatel - seniorů nízké průměrné měsíční mzdy vzhledem ke kraji (konkurenční výhoda z pohledu investorů, nízká kupní síla vliv na „odliv mozku“ nevhodné prostory pro Dům dětí a mládeže chybí vzdělávací instituce ve smyslu celoživotního vzdělání pro dospělé (rekvalifikace, kurzy) chybí plochy pro další rozvoj průmyslu

Rizika a ohrožení - nárůst nezaměstnanosti (lokální nezaměstnanost) v důsledku omezování činnosti významných zaměstnavatelů - investice zahraničních a jiných společností do oblastí mimo Lanškroun - růst ekonomicky neaktivních obyvatel (důchodců) - nárůst nezaměstnanosti - odliv lidí s vyšším vzděláním - snížení zájmového vzdělání (pokles atraktivity Domů dětí a mládeže)

c) SWOT – Fungující město Slabé stránky

Silné stránky - v blízkosti železniční uzel Česká Třebová - hustá síť komunikací - rekonstruovaná čistička odpadních vod - kvalitní zdroje pitné vody - jediné město v regionu, které má odkanalizování téměř celého území a čističku odpad. vod - vyhovující systém zásobování el. energií - lokality bydlení v blízkosti sportovních zařízení, rekreační přírodní zeleně - uskutečněná investice do bytové výstavby, budov města, sportovních zařízení - základní kabelová a datová síť

-

-

Příležitosti možnost výstavba rychlostní komunikace - plánovaný obchvat města - plánované vytvoření sběrné městské komunikace (D. Třešňovcem) - možnost výstavby nového nádraží v Lanškrouně – spojnice tratí - možnost výstavby cyklistických stezek - možnost zlepšení kvality povrch.vod (při doplnění stávajícího kanalizačního systému) - možná rekonstrukce či nová výstavba trafostanic - možné posílení stávajících VTL regulačních stanic (rozvoj plynofikace) - možnost vypracování nového územního plánu - možnost výstavby nových bytů - možná přestavba pivovaru a papíren na komplexy občanské vybavenosti - možnost realizace navržených ploch zeleně - areál Lanškrounské rybníky - rozvoj cestovního ruchu – vystavení ubyt. zařízení

zvýšená dopravní zátěž v centru města omezené spoje vlakové, autobusové dopravy o víkendu, v nočních hodinách jednokolejová trať vedoucí do města není civilní letiště, ani v regionu nevhodné (nedostatečné) silniční napojení na rychlostní komunikace v rámci celé republiky neúplný kanalizační systém nevyhovující koupání u Dlouhého rybníka stávající plochy městské zeleně jsou poddimenzované degradace veřejného prostoru umísťováním soukromých reklam málo ploch pro individuální bydlení existence průmyslového objektu (papírny) v centru města zvýšení problémovosti urbanistické skladby, technické kvality objektů (panelové domy)

Rizika a ohrožení - zhoršování spojů veřejné dopravy - omezené dopravní spojení – vlaky, autobusy - stupňování dopravní zátěže města - vybudování rychlostní komunikace vedoucí územím města - dlouhodobé neřešení problematického stavu v silniční dopravě (nerealizace silničního obchvatu, resp. R 35), - možné znečištění podzemních vod - zvýšení imisních koncentrací ovzduší v souvislosti s rozvojem města - pokles počtu obyvatel - nedostatek financí na připravované projekty - možnost postupného narůstání tuhých komunálních odpadů s rozvojem města

-

69

d) SWOT – Obyvatelné město

Silné stránky - růst počtu seniorů ve městě - rodí se více dětí, je více sňatků - nová investice Domov důchodců - turisticky zajímavá nabídka vyžití v letní i v zimní sezóně - Infocentrum v Lanškrouně - dobrá činnost Městského muzea - dostatečný počet zubních lékařů - aktivní spolky v oblasti kultury - dobré sportovní zázemí(kluby, spolky) - Sportovní hala Lanškroun - velké množství historických památek - relativně čisté ovzduší - internetové stránky města – virtuální mapa (průchod města) - nízký počet trvalo neobydlených domů

Slabé stránky -

Příležitosti možnost růstu pracovních příležitostí možné budování obchvatu města možná výstavba cyklostezek možná připravovaná koncepce rozvoje v sociální oblasti - možnost rozvoje neziskových organizací a stimulace k dobrovolné práce v sociální a

pokles počtu obyvatel stárnutí obyvatelstva pokles dětí ve věku 0-14 let záporné migrační saldo chybí denní péče pro osoby nesoběstačné, tělesně postižené velký počet domů postavených v letech 1960-89 (panelové domy) byty nezpůsobilé k bydlení malý počet dětských doktorů nevyhovující budova polikliniky, zubního oddělení nedostatečné ordinační hodiny u doktorů specialistů nedostatečné prostory městské knihovny chybí kapacitně, technicky vyhovující společenský sál chybí venkovní prostory odkloněné od města pro větší kulturní akce chybí kapacitně vyhovující ubytování vyšší třídy chybí zařízení pro trávení volného času za špatného počasí chybí turistické směrníky a informační poutače¨ chybí sportovní sál nejen ke sportovním účelům nevyhovující kvalita vody místních toků problém s dodržováním ekvivalentní hladiny akustického tlaku v centru chybí parky s kultivovaným prostředím chybí propojení odpočinkových zón se středem města chybí veřejné sociální zařízení nízký koeficient ekologické stability pro území Lanškrouna chybí krajinotvorné prvky u půd ZPF chybí areál pro volný čas, sport

Rizika a ohrožení - stěhování lidí do ostatních míst v regionu, okrese - větší průměrná mzda v kraji, okrese, ČR (faktor pro nežádoucí ekonom. migraci obyvatel - s rozvojem města nárůst stavební sutě a vykopané zeminy – nedostačující

-

70

-

-

kulturní oblasti možnost výstavby nových bytových oblastí možnost výstavby společenského sálu možnost využití venkovních prostor odkloněných od města k pořádání větších kulturních akcí možnost výstavby kapacitně vyhovující ubytování vyšší třídy možnost plánované výstavba atletického stadionu možnost realizace nové sportovní kluby možnost investice Lanškrounské rybníky, Spolkový dům možnost využití prostor na Pivovarském náměstí Krytý bazén

-

skládky pokračování nepříznivých demografických trendů

3.4 STRATEGICKÁ VIZE Strategická koncepce města Lanškrouna je rozdělena do čtyř hlavních oblastí, pro něž jsou určeny jednotlivé vize. a) Perspektivní město • Rozvoj spolupráce s obcemi, městy. • Město efektivně hospodařící. • Efektivně fungující státní správa, samospráva. b) Prosperující město • Rozvoj ekonomiky města, podnikání. • Rozvoj vzdělání. Fungující město • fungující technické infrastruktura a kvalitního životního prostředí. • Rozvoj dopravní infrastruktury. • Rozvoj města strategicky, územně plánovaný. c) Obyvatelné město • rozvoj kvalitního obytného prostředí a místy k odpočinku. • rekreačně ekologický rozvoj. • Rozvoj zdravotnictví. • rozvoj kulturních, sportovních a volnočasových aktivit.

71

3.5 STRATEGICKÉ ZÁMĚRY A CÍLE 3.5.1 Vnější vztahy Vize – rozvoj spolupráce s obcemi, městy Lanškroun bude významným regionálním i nadregionálním rozvíjejícím se městem poskytujícím kvalitní služby a aktivity, zapojeným do spolupráce obcí, měst. Strategický záměr – vnější spolupráce města Město bude spolupracovat s obcemi, městy nejen regionu na projektech týkající se vzdělání, kultury, společných investičních projektů. Město bude i nadále rozvíjet spolupráci se zahraničními městy (nejen v oblasti kultury, turistického ruchu jak doposud). Celý tento proces pomůže k zviditelnění města, k ušetření nákladů na investiční projekty a celkově k jeho růstu ekonomickému, kulturnímu, sociálnímu. Dílčí cíle • Identifikace možných partnerských obcí, měst. • Vytvoření databáze možných projektů, ve kterých by město chtělo spolupracovat s okolím • podpora propagace města v rámci sítě regionálních i nadregionálních center. • začleňování města do nadnárodních projektů. • dále rozvíjet a rozšiřovat partnerství se zahraničními městy dalšími subjekty. Dotčené subjekty • město, jiné obce a města, region, kraj apod. • město, zahraniční obce města Nástroje • Projektová dokumentace spolupráce města s dalšími obcemi, městy. • Vymezení projektů, oblastí žádoucích spolupráci. • reklama města, výstavy, prezentace města Návrhy programových aktivit • Projekt kulturních festivalů v kraji. • Projekt partnerská zahraniční města • Spolupráce s Ústím nad Orlicí o zřízení pobočky katastrálního úřadu města Lanškrouna

3.5.2 Správa a řízení města Vize - efektivně fungující státní správa, samospráva Město bude městem racionálně řízeným úřadem městské správy, bude dobře plnit svou funkci obce s rozšířenou působností. Město bude městem přívětivým a vstřícným k potřebám jeho občanů a návštěvníků, bude se snažit o snadnější, přímější komunikaci s občany. Občané se budou snadno orientovat ve správě města. Komunikace úřadů s občany bude přímá, snadnější.

72

Strategický záměr – Funkčnost státní správy, samosprávy Ve městě budou odděleny úřady městské správy a státní správy do dvou samostatných budov. Cílem je zlepšit organizační a systémové podmínky pro výkon městské správy. Zamezí se tak nepřehlednosti ve struktuře úřadů, odstraní se rozmělnění úřadů správy do několika budov ve městě. Budovy úřadů budou konstruovány, aby maximálně zjednodušovaly, usnadňovaly komunikaci úřadů s občany. Státní správa bude sídlit v nové budově, která bude situována pod Nám. J. M. Marků, u kruhového objezdu (Odbor stavební úřad, sociálních věcí, obecní živnostenský úřad, životního prostředí, dopravy a silničního hospodářství, školství a kultury). Zde je možné tento úřad postavit, v místě kde jsou soukromé objekty. Je zde k dispozici velké parkoviště, v blízkosti je centrum se sídlem městského úřadu. V budově budou sídlit kromě odborů státní správy také finanční úřad, bude tu pobočka katastrálního úřadu (ta je dnes v Ústí nad Orlicí). Městský úřad bude sídlit v současné budově Radnice. Hala Radnice bude přizpůsobena přímé komunikaci s občany, tj. hala bude rozčleněna do jednotlivých buněk s pulty, kde občan přijde přímo k okýnku a bude přímo obsloužen podle čekacího pořadníku (viz systém v peněžních institucí) V hale budou mít sídlo úřady, které občané nejvíce využívají, různá oddělení úřadů budou mít rozděleny otevírací hodiny v hale, kde se budou střídat. Zajistí se tak i efektivita, kontrola práce úřadu. Dílčí cíle • Aktivní jednání, spolupráce s města v této věci. • Identifikace vlastníků ploch u kruhového objezdu ve městě, zavedení objektu do územního plánu. • vyjasnění pozemkové držby pro stavbu budovy úřadu. • Vypracování podrobné dokumentace řešení správy v Lanškrouně. • zpracování kvalifikovaného odhadu nezbytných potřeb. • Informovat veřejnost, udělat výzkum pro zjištění názorů obyvatel města. Nástroje • změna územního plánu • Jednání s vlastníky pozemku u kruhového objezdu • výkup pozemků • projektové dokumentace k výstavbě úřadu, rekonstrukci haly Radnice. • veřejný průzkum, vytvoření sytému pravidelného monitoringu a vyhodnocování názorů občanů Dotčené subjekty • město, veřejnost • město, vlastníci pozemků. • město, možní investoři. Návrhy programových aktivit • Nová budova státní správy. • Rekonstrukce haly Radnice pro přímou komunikaci městské správy s občany.

73

Vize - město efektivně hospodařící Město bude efektivně hospodařit, své aktivity strategicky plánovat a využívat různých možností financování (programů EU). Strategický záměr – rozvoj plánování , zprůhlednění hospodaření města Město bude efektivně hospodařit. Toho docílí i tím, že bude strategicky plánovat. Vytvoří a příjme strategický plán města, kde budou zmapovány všechny oblasti města. Město bude systematicky a plánovaně snižovat výpadky v příjmech a výdaje. Bude plánovat a využívat dotací EU a jiného financování. Dílčí cíle • zavedení účinného systému prezentace výsledků práce Městského úřadu v Lanškrouně včetně srozumitelné, jednoduché a průhledné prezentace hospodaření města (městský rozpočet) • zpracování strategického plánu města • možnost přesného plánování financování rozpočtu – výpadky v příjmech, výdajů • Pro vyrovnání výpadků v příjmech zmapovat potenciál rozvoje města např. spoluprací se soukromým sektorem • Systematicky snižovat míru běžných výdajů a udržet velký objem investic • Zavést projektové řízení a usilovat o zdroje z EU Dotčené subjekty • město • jednotlivé odbory města Nástroje • Strategický plán • Plán financování • Projektové řízení • Vypracovaný finanční rámec projektů Návrhy programových aktivit • Strategický plán města Lanškrouna. • nová pozice „manažer projektů“ ve městské správě. 3.5.3 Ekonomika města Vize - Rozvoj ekonomiky města, podnikání Lanškroun bude usilovat o to, aby se stala konkurenceschopným městem s atraktivním podnikatelským prostředím, prosperující ekonomikou, zajišťující dobré podmínky svým obyvatelům. Lanškroun bude městem s velkým průmyslovým sektorem zaměřeným především na technologicky vyspělá odvětví strojírenství, elektrotechniky. Ve městě bude vytvořeno investičně atraktivní prostředí pro malé a střední podnikání. Město bude centrem progresivního sektoru obchodu a služeb, včetně služeb cestovního ruchu a specializovaných výrobních a obchodních služeb.

74

Strategický záměr 1 – rozvoj malého a středního podnikání Rozvoj malého a středního podnikání ve službách drobných výrobních průmyslových závodech, napojením na místní infrastrukturu, snížení závislosti města na velkých zaměstnavatelích ve městě. Tato podnikatelská část by měla být součástí nové průmyslové zóny. Jednotlivé části se budou vzájemně doplňovat. Na území města bude vybudováno podnikatelské, průmyslové centrum a to v západní části (pozemky vlastněny soukromníky) města, kde by tato nově vzniklá zóna navazovala na průmyslovou zónu již existující. U nové průmyslové časti by se jednalo o 5-10 tis. m2, u podnikatelské části o 2-5 tis. m2. V novém areálů budou vytvořeny podmínky – napojení na sítě technické infrastruktury, vyřešení parkování apod., pro rozvoj nekonfliktního podnikání, průmyslu včetně možnosti rozvoje zahraniční spolupráce, dojde ke zvýšení počtu ochodů a služeb. Současně tato zóna bude napojena na budoucí obchvat města, čímž se zásobování podnikatelského areálu vyhne městskému centru. Dílčí cíle • Změny v územních plánech, aby bylo možné vybudovat podnikatelský, průmyslový areál, napojení na obchvat. • Identifikace vlastníků jednotlivých pozemků. • Aktivní spolupráce a účast podnikatelů. • Nabídka ploch pro případné investory. • Vybudování kapacitních sítí pro připojení areálu na vodovodní řád, plynovod a vybudování kanalizační přípojky. • Napojení na budoucí obchvat města. • Podpora obchodníkům v centrální části města za předpokladu nabídky základních služeb. Nástroje • Změna územního plánu. • Jednání s vlastníky, výpisy z katastru nemovitostí. • vybudování podnikatelského areálu. • Inzerce a reklama investičních příležitostí. • Výkup pozemků. • Příprava projektové dokumentace na jednotlivé sítě • Projekt a realizace obchvatu města • Pravidelný grantový program pro jasně vymezené skupiny obchodníků. Aktéři • Město, dosavadní vlastníci. • Investor, strukturální fondy. • Město, místní podnikatelé. • Město, budoucí investor. • Město, stát. Návrhy programových aktivit • výstavba průmyslové zóny. • výstavba podnikatelské zóny.

75

Strategický záměr 2 – rozvoj cestovního ruchu Ve městě budou vybudovány ubytovací zařízení vyšší třídy (tří, čtyřhvězdičkové) dostatečnou kapacitou s návazností atraktivní rekreační a volnočasové služby, což zajistí především budoucí areál Lanškrounských rybníků a Pivovarského náměstí. Hotely budou sloužit návštěvníkům žádajících vyšší standard ubytování, obchodníkům manažerům, cizincům apod. Ubytovací zařízení se budou nacházet v centru i mimo něj. Město zatraktivní oblast cestovního ruchu, město nebude nabízet pouze individuální turistiku (z hlediska nedostačujících kapacit ubytování) Oblast hotelnictví bude úzce spjata se službami města, tím poroste ekonomika Lanškrouna celkově. Dílčí cíle • Změny v územních plánu, aby bylo možné vybudovat ubytovací zařízení u Pivovarského náměstí. • Identifikace vlastníků jednotlivých pozemku u Pivovarského náměstí. • Nabídka ploch pro případné investory u Pivovarského náměstí. • Aktivní spolupráce města a podnikatelů v oblastí stávajícího Společenského domu. • Grantový program na podporu podnikání s návazností na turistiku, cestovní ruch. Dotčené subjekty • Město, místní podnikatel (Společenský dům). • Město, investoři. • Město, dosavadní vlastníci. Nástroje • Změna územního plánu – nový hotel. • inzerce investičních příležitostí. • výkup pozemku u Pivovarského náměstí. • příprava projektové dokumentace pro nové ubytovací zařízení. • Jednání s místním podnikatelem o rekonstrukci Společenského domu. Návrhy programových aktivit • Stavba hotelu u Pivovarského náměstí. • Rekonstrukce stávajícího Společenského domu. 3.5.4 Vzdělání Vize - Rozvoj vzdělání Lanškroun bude centrem vzdělávání zvyšujícího potenciál lidských zdrojů města. Město bude rozvíjet i oblast celoživotního vzdělání. Město vytvoří politiku vzdělávání zaměřenou na celoživotní učení či rekvalifikace v závislosti na poptávce trhu práce. Strategický záměr – rozvoj celoživotního vzdělání Ve městě vznikne centrum celoživotního vzdělání, to bude mít na starosti Dům dětí a mládeže, který se přemístí do nové budovy Spolkového domu na Pivovarském náměstí.

76

Tím se vyřeší stávající problémy této instituce (nevyhovující stávající prostory), zvýší se atraktivita nejen celoživotního vzdělávání, které má Dům dětí a mládeže na starosti. Instituce bude mít k dispozici dobré zázemí s vybavenými učebnami, dobrým přístupem do budovy i pro hendikepované obyvatelstvo. Prostory spolkového domu nebudou sloužit jen pro účely Domů dětí a mládeže, budou zde další objekty. Učebny a sály si budou moci pronajímat i soukromé subjekty ke školením, přednáškám a jiným vzdělávacím, společenským aktivitám. Dílčí cíle • vypracován projektového dokumentu práce Domů, dětí a mládeže v novém objektu. • Schválení vypracovaného projektu Spolkový dům. • vypracování finančního rámce projektu • propagace projektu, provedení průzkumu názoru veřejnosti • aktivní spolupráce města, Domů dětí a mládeže a dalších subjektů spojených se Spolkovým domem. Dotčené subjekty • město, Dům dětí a mládeže. • Město, ostatní objekty působící ve Spolkovém domě. • Město, podnikatelé. Nástroje • Projektový dokument Domů, dětí a mládeže • Projekt Spolkový dům • Veřejný průzkum • Grantové programy. Návrhy programových aktivit • Spolkový dům 3.5.5 Technická infrastruktura města Vize - fungující technické infrastruktura a kvalitního životního prostředí. Město bude systematicky obnovovat a rozvíjet technickou infrastrukturu v souladu s dlouhodobými rozvojovými záměry města. Lanškroun bude usilovat o to, aby dopravní infrastruktura podporovala rozvoj místní ekonomiky v souladu s ochranou životního prostředí. Strategický záměr – zkvalitnění, rozšíření technické infrastruktury Město doplní stávající kanalizační systém města, rekonstruuje trafostanice a posílí stávající VTL regulační stanice. Dále s rozvojem města bude souviset další rozšíření technických sítí, zejména v nových obytných zónách, v nové průmyslové, podnikatelské zóně. Doplněním kanalizačního systému se částečně vyřeší problém znečištění povrchových vod.

77

Dílčí cíle • projektování technické infrastruktury v územním plánu. • Detailnější propracování dílčích projektů. • doplnění, další budování kanalizačního systému. • rekonstrukce a stavba trafostanic. • posílení VTL stanic. • Identifikace oblastí, popř. vlastníků pozemků., kterých se týkají tyto akce. Dotčené subjekty • město, místní podnikatelé. • Město, vlastníci pozemků. Nástroje • územní plán. • Odborné projektové dokumentace. • Jednání s podnikateli (dojednání práce – oprava, rekonstrukce technické infrastruktury) Návrhy programových aktivit • doplnění kanalizačního systému • rekonstrukce a stavba trafostanic. • posílení VTL stanic. Vize - Rozvoj dopravní infrastruktury Lanškroun bude usilovat o to, aby dopravní infrastruktura podporovala rozvoj místní ekonomiky v souladu s ochranou životního prostředí. Strategický záměr – vytvoření kvalitního dopravního systému Kvalitní dopravní systém je nezbytným předpokladem pro úspěšný ekonomický rozvoj města, hraje důležitou roli při posuzování kvality života v něm a v neposlední řadě má též výrazný vliv na životní prostředí. Dálniční síť a síť rychlostních komunikací dovoluje obyvatelstvu rychle a pohodlně se přemisťovat a podnikům efektivně distribuovat zboží. Napojení města na rychlostních komunikací R35 a vybudování železniční přípojky a nádraží se pro město stane bezesporu konkurenční výhodou. Bude skýtat spojení s trhem pro ekonomické transfery produkce a vzájemnou kooperaci. Hluk a znečištění negativně působí na kvalitu životního prostředí a živo ve městě, to se vyřeší i odklonem páteřní silnice I/43 vedené městem. V rámci rozvoje města bude vybudována sběrná komunikace vedoucí Dolním Třešňovcem, zajišťující dopravní spojení v severní časti, kde je síť komunikací slabá. Město bude opravovat stávající komunikace a zasíťuje nové oblasti rozvoje města. Dílčí cíle • dopravní systém zachytit v územním plánu. • Identifikace vlastníků potřebných pozemků • Sjednocení nebo vyjasnění pozemkové držby • Realizace všech staveb a opatření souvisejících s napojením města na republikové dopravní sítě

78

• • • •

vybudování sběrné komunikace opravení stávajících komunikací vybudování železničního nádraží, traťového připojení. dopravní zasíťování nových oblastí rozvoje – pro to získání pozemků na jihu města • Vyhledat možné grantové programy pro stavbu sběrné komunikace, opravu stávajících komunikací či zasíťování nových oblastí. Dotčené subjekty • město, vlastníci pozemků • město, stát • město, České dráhy. Nástroje • Územní plán. • Jednání s vlastníky pozemků, výpisy z katastru nemovitostí. • Výkup pozemků. • Příprava projektové dopravní dokumentace. • Nalezení grantových programů. Návrhy programových aktivit • Výstavba sběrné komunikace. • Oprava stávajících komunikací. • Vypracování koncepce dopravního systému. • Dopravní zasíťování nových oblastí rozvoje –jih města 3.5.6 Územní plánování Vize - strategicky, územně plánovaný rozvoj města Lanškroun bude městem podporujícím ekonomické, sociální funkce s ohledem na prostorové možnosti a vyváženost území. Strategický záměr – územní plánování Město vytvoří nový územní plán, jelikož dosavadní je již nevyhovující vzhledem k rozvoji města. Dílčí cíle • Aktivní spolupráce investičního odboru s dalšími odbory města. • Aktivní spolupráce s Úřadem práce, Českým statistickým úřadem Pardubice a dalšími potřebnými orgány. • Analýza stávající situace, navrhnutí koncepce pro jednotlivé části analýzy. • Stanovení rozvojových ploch, stanovení řešeného území. • Výběr zpracovatele projektu územního plánu. • Schválení projektu.

79

Dotčené subjekty • Město – investiční oddělení spolupráce dalšími odděleními. • Město, Český statistický úřad, Úřad práce v Ústí nad Orlicí, Katastrální úřad v Ústí nad Orlicí apod. Nástroje • Příprava projektové dokumentace ke zpracování plánu. • Jednání s možnými zpracovateli plánu. • Jednání se státními, krajskými, okresními úřady. • Spolupráce odborů města. Návrhy programových aktivit • Vytvoření územního plánu města. 3.5.7 Obyvatelstvo, život ve městě Vize - rozvoj kvalitního obytného prostředí a místy k odpočinku Lanškroun bude sídlem s dostatečným, kvalitním obytným prostředím a kultivovanými místy k odpočinku s dostatkem zeleně Strategický záměr 1 – parková zeleň, odpočinkové zóny Ve městě budou zrekonstruovány stávající zahrady, vytvořeny nové parky. Objekty budou s kultivovaných prostředím, zapojení vodních prvků (kašen, fontán). Jednotlivé odpočinkové zóny budou propojeny s centrem města. Blíže se jedná o výstavbu parku Pivovarská louka, který se bude nacházet u Pivovarského náměstí. Objekty budou propojeny navzájem i se středem města. Dále se bude rekonstruovat Zámecká zahrada u Dělnického domu, která se propojí s nám. A. Jiráska, umožní se tak volný průchod do centra města na nám. J. M. Marků. Dílčí cíle • Změny v územním plánu. • Identifikace vlastníků potřebných pozemků. • Grantové programy pro jednotlivé aktivity. • Propojení odpočinkových zón se středem města. • Výstavba parku „Pivovarská louka“ • Rekonstrukce Zámecké zahrady. Dotčené subjekty • Město, vlastníci pozemků • Město, kraj (dotační politika), dotace EU Nástroje • Změna územního plánu. • Jednání s vlastníky pozemků, výkup pozemků. • Projekty jednotlivých objektů. • Projektová dokumentace na grantový program financování.

80

Návrhy programových aktivit • Výstavba parku – Pivovarská louka, • Rekonstrukce Zámeckého parku. • Propojení zámeckého parku s centrem města. Strategický záměr 2 – kvalitní obytné prostředí k bydlení Ve městě se projevuje nedostatečná kapacita vhodných bytů, zejména pro mladé lidi, sociálně potřebné (seniory a handicapované občany). Město proto vystaví další obytné zóny s kultivovaným prostředím. Dojde k rekultivaci prostředí sídlišť a budov samotných. U sídlišť chybí upravená zeleň, odpočinkové zóny apod. Dílčí cíle • Změna územního plánu. • Identifikace vlastníků potřebných pozemků pro bytovou výstavbu. • Sjednocení, vyjasnění pozemkové držby pro bytovou výstavbu. • Technické zasíťování pozemků pro bytovou výstavku. • Identifikace problémů prostředí panelových domů, projektové řešení. • Aktivní spolupráce s občany při rekultivaci prostředí panelových domů. Dotčené subjekty • Město, vlastníci pozemků. • Město, vlastníci panelových bytů • Město, kraj (dotační politika) Nástroje • Změna územního plánu. • Jednání s vlastníky pozemků, výkup pozemků. • Projekty jednotlivých objektů. • Projektová dokumentace na grantový program financování. Návrhy programových aktivit • Výstavba nových bytových jednotek • Rekultivace prostředí panelových domů Vize – rekreačně ekologický rozvoj Trvale udržitelný rozvoj kvalitního přírodního prostředí s důrazem na ekologicky nenáročnou rekreaci a aktivní trávení volného času, podpora ekologického, extenzivního způsobu hospodaření na půdě. Strategický záměr – kvalitní životní, rekreační prostředí. Budou odstraněny současné ekologické zátěže, potoky budou revitalizovány, doplní se břehová zeleň. Bude vybudován prostředí lanškrounských rybníků bude přizpůsobeno volnočasovým aktivitám, bude zde síť cyklistických stezek a rekreačních. Budou doplněny turistické značky a informační tabule. Lanškroun se bude prezentovat v celostátní a mezinárodní síti ubytovacích služeb. Dosavadní orná půda ležící ladem se bude postupně přeměňovat na pastviny nebo bude zalesněna

81

Dílčí cíle • Identifikace ekologických zátěží • Revitalizace malých vodních toků, krajiny (zemědělských ploch) Lanškrouna a doplnění vhodné vysoké zeleně. • Vybudování areálů Lanškrounských rybníků s důrazem na ekologickou stránku. • Vyznačení cyklistických tras a doplnění turistického značení včetně informačních tabulí. • Grantový program pro podporu podnikání s návazností na turistiku. • Vytvoření databáze podnikatelů v cestovním ruchu. Dotčené subjekty • Město, místní podnikatelé. • Jednotlivý vlastníci zemědělských ploch, podpora z programů EU. Nástroje • Terénní průzkum • Projekt revitalizace místních toků. • Projektová dokumentace k areálu Lanškrounských rybníků. • Vymezení cest a jejich osazení informačními a směrovými tabulemi • Vytvoření grantového programu • Vytvoření databází služeb pro podnikatele v cestovním ruchu, informace o volných kapacitách a poskytovaných službách. Návrhy programových aktivit • Revitalizace Třešňoveckého potoka • Revitalizace Ostrovského potoka. • Lanškrounské rybníky • Databáze podnikatelů v cestovním ruchu. • Vyznačení cyklistických tras, doplnění turistického značení včetně informačních tabulí. Vize – rozvoj zdravotnictví Lanškroun bude městem zohledňujícím stárnutí populace, populaci nesoběstačnou, tělesně postiženou a přihlížející k riziku nárůstu sociálně ohrožených skupin obyvatelstva. Bude poskytovat kvalitní zázemí pro zdravotnické služby v Lanškrouně. Strategický záměr 1 – Zaměření na sociálně, zdravotně slabší skupiny obyvatel Lanškroun bude zohledňovat osoby nesoběstačně, zdravotně postižené. Na základě koncepce rozvoje v sociální budou stanoveny základní priority rozvoje v této oblasti. Bude postavený objekt denní péče o osoby nesoběstačné, zdravotně postižené (denní stacionář). Zde bude poskytovaná péče pouze přes den, umožní to zapojení osob starajících se o tyto slabší občany nejen pracovního procesu, zkvalitnění jejich života. Dále město postaví Spolkový dům (celoživotní vzdělání, internetová kavárna, mateřské centrum, apod.), který bude bezbariérovým centrem, tedy umožní vstup, zapojení do vzdělávacích aktivit, volnočasových aktivit i osobám na vozíku.

82

Dílčí cíle • Postavení objektu pro denní péči o osoby nesoběstačné, zdravotně postižené. • Sjednocení a ujasnění pozemkové držby pro objekt denní stacionář. • Projektovat Spolkový dům jako nízkoprahové centrum. • Identifikovat problémy v sociální oblasti. • vytvořit strategický dokument pro rozvoj sociální oblasti • umožnit osobám zdravotně postiženým se účastnit vzdělávacích, společenských aktivit. Dotčené subjekty • Město, Sdružení ambulantních lékařů • Město, vlastníci pozemků či objektu pro denní stacionář. • Město, Odbor zdravotnictví a sociálních věcí v Lanškrouně. • Město, kraj (dotační politika), dotace EU. Nástroje • Změna územního plánu. • Jednání s vlastníky pozemků, objektu pro denní stacionář. • Projekty jednotlivých objektů. • Projektová dokumentace pro grantový program. • Aktivní spolupráce města s Odborem zdravotnictví a sociálních věcí. Návrhy programových aktivit • vystavění „Denního stacionáře“ pro osoby nesoběstačné, zdravotně postižené. • Koncepce rozvoje v sociální oblasti. • Spolkový dům (nízkoprahový objekt). Strategický záměr 2 – zkvalitnění zázemí zdravotní péče V Lanškrouně bude vybudovány kvalitní zázemí zdravotní péče. Jedná se o rekonstrukcí a modernizaci stávajících městských objektů, případně jejich rozšíření, a to budovu polikliniky, kde sídlí Sdružení ambulantních lékařů a dále budovu Zubního oddělení. Dílčí cíle • vypracovat projektovou dokumentaci řešení objektů. • aktivní spolupráce s lékaři sídlícími v obou objektech. • aktivní spolupráce s krajem. Dotčené subjekty • Město, lékaři • město, kraj Nástroje • Projektová dokumentace. • Vytvoření grantového programu Návrhy programových aktivit • Rekonstrukce, modernizace objektů Sdružení ambulantních lékařů (poliklinika). • Rekonstrukce, modernizace budovy zubního oddělení.

83

Vize - rozvoj kulturních, sportovních a volnočasových aktivit. Lanškroun bude městem spokojených obyvatel a atraktivním místem pro návštěvníky. Město bude rozvíjet svou funkci centra kulturních, sportovních a volnočasových aktivit Strategický záměr 1 – kvalitní zázemí kultury, volnočasových aktivit Město bude kulturním centrum. Cílem města je obohatit kulturní vyžití občanů všech věkových kategorií ve městě a v regionu využitím a rozšířením stávajících městských objektů. Bude třeba vytvořit dobré zázemí. V oblasti kultury bude postaven divadelní sál ve Spolkovém domě na Pivovarském náměstí. Společenský sál ve Společenském domě bude zrekonstruován, aby plně vyhovoval. Bude plně zrekonstruováno či rozšířeno stávající kino. Knihovna bude přemístěna do nových, větších prostor (v prostorách k areálu Kostela sv. Máří Magdaleny či v dalším objektu v centru města). Město rozšíří možnosti volnočasových aktivit pro mladistvé organizováním zábav a dalších kulturních akcí vybudováním „open air“ areálu , který umožní pořádat velké akce, nebude rušit. Kvalitní kulturní život ve městě bude podporovat rozvoj a rozšíření cestovního ruchu, propagaci města. Dílčí cíle • Identifikace, získání, rekonstrukce prostor pro Městskou knihovnou v Lanškrouně • Vytvoření centra kultury, volnočasových aktivit, společenských aktivit – Spolkový dům – kde bude i divadelní sál. • generální rekonstrukce Společenského domu, jednání se místním podnikatelem • Nabídka ploch pro investory, kteří se budou podílet na poskytování atraktivních, volnočasových služeb (Pivovarské náměstí apod.). • Podpora podnikatelů zaměřující se na volnočasové aktivity. • Identifikace prostoru, vyjasnění jeho pozemkové držby pro následné vybudování „open air areálu“. • Technické, dopravní zasíťování potřebných oblastí. Dotčené subjekty • město, soukromí podnikatelé. • Město, kraj v rámci dotační politiky, dotace EU. Nástroje • vypracování projektové dokumentace k jednotlivých projektům. • Začlenění projektů do územního plánu. • možné dotace, grantové programy – vypracování projektů pro tyto tituly. • Veřejné průzkumy. • Jednání s vlastníky pozemků potřebných prostor. Návrhy programových aktivit • Přemístění Městské knihovny do vyhovujících prostor • projekt Spolkový dům a Lanškrounské rybníky • Společenský dům • „Open air“ areál.

84

Strategický záměr 2 – kvalitní sportovní zázemí Město bude sportovní centrum nejen celého regionu. Budou vybudovány sportovní objekty, které ve městě chybí a které napomůžou k zpestření výběru sportovních (volnočasových) aktivit. To přispěje nejen ke spokojenosti občanů, jejich zdravému způsobu života, ale i městu jako celku. Kvalitní sportovní zázemí bude podporovat rozvoj a rozšíření cestovního ruchu ve městě, služeb města. Objekty budou převážně soustředěny kolem stávající Sportovní haly (zimní stadion), zde bude vystavěn krytý bazén, atletický areál. Sportovní sál bude realizován v blízkosti škol (ZŠ Dobrovského, gymnázia a ZŠ A. Jiráska) Síť cyklostezek se bude budovat především kolem Lanškrounských rybníků, je důležitě napojení na obec Ostrov a další regionální, nadregionální stezky. Dílčí cíle • vypracování projektové dokumentace k jednotlivých projektům. • Identifikace držby pozemků, jednání s vlastníky pozemků potřebných prostor. • Začlenění projektů do územního plánu. • technické, dopravní zasíťování vytyčených oblastí. • Nabídka ploch pro případné investory (občerstvení v areálu bazénu, sportovní sál). • možné dotace, grantové programy – vypracování projektů pro tyto tituly. • Veřejné průzkumy. • Stavba atletického stadionu. • Postavení víceúčelového sportovního sálu. • Postavení krytého bazénu • Vystavení sítě cyklistických stezek Dotčené subjekty • město, podnikatelé • město, vlastníci pozemků • město, kraj (dotační politika), dotace EU. Nástroje • Projektové dokumentace jednotlivých objektů • začlenění objektů do územního plánu • Veřejné průzkumy • Jednání s vlastníky pozemků • Výkup pozemků • grantové programy Návrhy programových aktivit • Dostavení atletického stadionu • Víceúčelový sportovní sál • Krytý bazén • Síť cyklistických stezek.

85

3.6 ROZVOJOVÉ AKTIVITY A FINANCOVÁNÍ V této části jsou uvedeny hlavní projekty vycházející ze stanovených cílů. V tabulce jsou doplněny odhadované náklady, doba realizace, ty jsou určeny tam, kde existují projektové studie, návrhy apod. V možnosti financování (viz kap. 2.4.5) je uváděn operační program, pomocí kterého by šlo spolufinancovat daný projekt, a další možnosti spolufinancování jako z rozpočtu kraje, z vlastních či cizích zdrojů města. U každého projektu je možné spolufinancovat realizace, kombinovat finanční zdroje od uvedených subjektů. Určení priority vychází z provedených analýz a z konzultace s architektem města Lanškrouna. U některých projektů se náklady nedaly určit, např. vytvoření strategického plánu, vytvoření nové prac. pozice v městské správě etc. Doba realizace jednotlivých projektů, závisející na finančním rámci, by měla vycházet z projektových dokumentů, návrhů, které se budou muset vypracovat. V této fázi s kalkulací financí nemohu pracovat. Projektové návrhy jsou již zpracovány u investiční aktivity Spolkový dům, kde se realizace počítá do r. 2009 – 2010 a u areálů Lanškrounských rybníků s realizací do r. 2013 – 2015. Tab. č. 16: Přehled výsledných projektů (vlastní zpracování) Rozvojová aktivita Odhadované Možnosti financování náklady (mil. Kč) Nová budova státní správy 50 EU-Integrovaný OP, kraj, vlastní , cizí zdroje město Rekonstrukce haly Radnice pro 3 EU-Integrovaný OP, kraj, vlastní , přímou komunikaci městské správy cizí zdroje město s občany Strategický plán města Lanškroun

-

nová pozice „manažer projektů“ ve městské správě výstavba průmyslové zóny

60

výstavba podnikatelské zóny

30

Rekonstrukce stávajícího Společenského domu

170

doplnění kanalizačního systému

100

rekonstrukce a stavba trafostanic

-

posílení VTL stanic

-

Výstavba sběrné komunikace

-

Oprava stávajících komunikací

150

EU-Integrovaný OP, kraj, vlastní , cizí zdroje město EU-Integrovaný OP, kraj, vlastní , cizí zdroje město EU –OP Podnikání a inovace, kraj, kraj, vlastní , cizí zdroje město, soukromé subjekty EU - OP Podnikání a inovace, kraj, kraj, vlastní , cizí zdroje město, soukromé subjekty EU – EU-Integrovaný OP, kraj, kraj, vlastní , cizí zdroje město, soukromé subjekty EU- ROP NUTS II Severovýchod, vlastní , cizí zdroje město, VČE s.r.o., vlastní a cizí zdroje města EU - ROP NUTS II Severovýchod, vlastní a cizí zdroje města EU-OP Doprava, kraj, vlastní a cizí zdroje města EU-OP Doprava, kraj, vlastní a cizí

86

Priorita (1-5) 5 5

2

3

2

2 -

2

Vypracování koncepce dopravního systému Stavba hotelu u Pivovarského náměstí

zdroje města EU-OP-Doprava, kraj vlastní a cizí zdroje města EU – Integrovaný OP, kraj, kraj, vlastní , cizí zdroje město, soukromé subjekty EU-OP Doprava, kraj, vlastní a cizí zdroje města EU-Integrovaný OP, kraj, vlastní , cizí zdroje město EU- ROP NUTS II Severovýchod, OP Životní prostředí, vlastní , cizí zdroje města EU- ROP NUTS II Severovýchod, OP Životní prostředí, vlastní , cizí zdroje města EU- ROP NUTS II Severovýchod, Integrovaný OP, vlastní a cizí zdroje města EU-Integrovaný OP, kraj, vlastní , cizí zdroje město EU-Integrovaný OP, kraj, vlastní , cizí zdroje město EU- ROP NUTS II Severovýchod, OP Životní prostředí, vlastní , cizí zdroje města EU- ROP NUTS II Severovýchod, OP Životní prostředí, Integrovaný OP, vlastní a cizí zdroje města, soukromé subjekty EU- ROP NUTS II Severovýchod, Integrovaný OP, kraj, vlastní a cizí zdroje města EU- ROP NUTS II Severovýchod, Integrovaný OP, kraj, OP vzdělávání pro konkurenceschopnost, vlastní a cizí zdroje města EU- ROP NUTS II Severovýchod, Integrovaný OP, kraj, vlastní a cizí zdroje města EU- ROP NUTS II Severovýchod, Integrovaný OP, vlastní a cizí zdroje města EU- ROP NUTS II Severovýchod, Integrovaný OP, vlastní a cizí zdroje města EU- ROP NUTS II Severovýchod, vlastní a cizí zdroje města EU- ROP NUTS II Severovýchod, vlastní a cizí zdroje města EU- ROP NUTS II Severovýchod, kraj, vlastní a cizí zdroje města

50

Dopravní zasíťování nových oblastí rozvoje –jih města Vytvoření územního plánu města

100 5

Výstavba parku – Pivovarská louka

20

Rekonstrukce Zámeckého parku

20

Propojení zámeckého parku s centrem města

10

Výstavba nových bytových jednotek

100

Rekultivace prostředí panelových domů Revitalizace Třešňoveckého potoka, Ostrovského potoka

200 30

Lanškrounské rybníky

300

vystavění „Denního stacionáře“ pro osoby nesoběstačné, zdravotně postižené Spolkový dům (nízkoprahový objekt)

10

Rekonstrukce, modernizace, rozšíření objektů Sdružení ambulantních lékařů (poliklinika) Nové prostory Městské knihovny

60

80

30 Stavba atletického stadionu

30

Víceúčelový sportovní sál

50

Krytý bazén

80

Síť cyklistických stezek.

30

87

3

1 1 1

1

2 1 5

1

3

1

3

2

2

2 4 1

4. DISKUZE Tuto práci zpracovávám jako návrh strategického dokumentu. Nemůže jít o standardní strategický dokument z několika důvodů. Jak již jsem v teoretickém přehledu zdůraznila tvorba strategie má několik základních kroků od přípravy procesu strategického plánování až po samotnou realizaci strategického plánu, případně jeho hodnocení plnění a aktualizace. Hned tyto krajní body základního rámce plánování jsem nemohla pro tuto práci splnit. Příprava procesu plánování v sobě zahrnuje stanovení pracovní skupiny, jeho vedoucí, kteří za proces tvorby strategického dokumentu budou zodpovědní. Skupina by měla být složena z jednotlivých expertů pro danou problematiku. Čím více se budou člení skupiny lišit svým zaměřením, tím více by měl být plán kvalitní, jelikož budou mít širší pohled na řešenou věc. To může být jedním nedostatkem mé práce, plán je zpracováván na základě mého osobního pohledu, i když se samozřejmě snažím být nestranná. Co se týče realizace strategického plánu, tzn. postupné uskutečňování jednotlivých cílů, projektových aktivit, to je krok, který je v rukou vedení města. Město by se ale nemělo přestat zabývat strategickým plánováním tím, že realizuje stanovené cíle, ale mělo by hodnotit, jak se dané cíle splnily, jestli podle plánu a následně strategický dokument aktualizovat podle dalšího rozvoje města. V mé práci jsem dodržela strukturu tvorby plánu: analýza současné situace, formulace vize, záměrů a cílů, stanovení projektových aktivit a jejich shrnutí. Při přípravě hodnocení současné situace jsem se setkala s problémy, které mohly částečně ovlivnit moje stanovení a to: - nedostupnost dat, - neaktuálnost dat, - data se lišily ve vyjádření kraje a města, - neexistence dat pro správní jednotku obec, - dlouhé čekání na poskytnutí dat, - neochota kompetentních pracovníků poskytnout data. Naopak musím ocenit spolupráci s Českým statistickým úřadem práce, kde mně nejen poskytli potřebná data, ale i vysvětlili případné nejasnosti, případně doporučili pomoc z jiné strany. Strategický plán je to dokument, který komplexně formuluje strategii rozvoje celého území a dotýká se všech občanů i návštěvníků města. Proto by jeho zpracování mělo být konzultováno, připomínkováno obyvateli města. Mělo by dojít dotazníkovému šetření mezi místními podnikateli, občany města a průzkum v rámci Městského úřadu. Při mém širokém zaměření jsem tuto aktivitu nemohla provést. Další otázkou je politická přijatelnost plánu. Při reálném plánování dochází k ovlivňování plánování jednotlivými politickými skupinami, které obhajují své zájmy. Hlavní politické tlaky jsou při příjímání strategického dokumentu Zastupitelstvem města, kde se musí dojít k vzájemné shodě či kompromisu. Pro tyto důvody jsem práci cílila jako návrh strategického dokumentu pro město Lanškroun. Věřím, že i přes jeho nedostatky, bude užitečným podkladem pro zpracování samotného strategického plánu města.

88

5. ZÁVĚR V úvodu práce jsem si položila cíl vytvořit návrh strategického dokumentu města Lanškrouna jako pomocného dokumentu pro město k vytvoření skutečného strategického plánu. Zpracování strategického dokumentu představuje úkol, který umožňuje dobře poznat spravované území, nabízí možnosti shrnutí vybraných zjištění a především nabízí možnosti pro uplatnění dlouhodobých změn v celém území. Dobrá strategie musí jednak analyzovat dosavadní vývoj, musí i na základě shrnutí podstatných výsledků analýzy nabízet variantní řešení dalšího rozvoje a konkrétní nástroje a kroky, jak dosáhnout popsaných cílů. Pro to, aby strategie byla použitelná pro zlepšení současné situace, by měla obsahovat nejen popis budoucnosti ale i nástroje, aktéry záměru. Postupy tvorby strategie ale nejsou závazné, body, které uvádí (navržené nástroje, postupy, finanční rámce) mohou představovat použivatele pouze soubor doporučení a možností. V teoretické části jsem objasnila problematiku strategického plánování, jak jsem si stanovila. Postupovala jsem od všeobecného pojmu strategie ke konkrétnějšímu termínu strategický plán a jeho struktura, na konci kapitoly jsem popsala konkrétní body strategického dokumentu města Lanškrouna. Praktickým výstupem práce je analýza současného stavu města, která byla vypracována na základě sběru dat, jejich třídění a zpracování. V této části jsem se setkala s problémy, které jsou blíže popsány v části diskuze, která konfrontuje tuto práci řešenou jako návrh strategického dokumentu se strategickým plánem jako takovým. Diskuze je založena na osobním pohledu autora. Důležitým výsledkem aplikované části jsou na základě SWOT analýzy stanovené vize, záměry, dílčí cíle a jednotlivé programové aktivity. Dílčí aktivity jsou sumarizované a ohodnocené podle priority realizace. Možnosti financování jsou navrženy pouze okrajově z důvodu nedostatku podkladů pro jejich zpracování (orientačních cen místních podmínek, odhadované náklady apod.) Zpracování finančního rámce může být podnětem další odborné práci a spolupráce s městem. Strategie představuje nabídku aktivit, které jsou zaměřeny na zlepšení sociálně ekonomického prostředí. Tento návrh strategického dokumentu sám o sobě nepředstavuje zlepšení, je pouze podkladem pro město pro vytvoření skutečného strategického dokumentu. Vlastní zlepšení situace ve městě a odstranění některých problémů je možné za předpokladu, že na základě vlastního strategického plánu budou realizovány stanovené záměry, cíle. Strategie není neměnná. Naopak každá strategie by měla být podrobena například po roce,dvou letech kritickému zhodnocení a měla by být aktualizována. Návrh strategického dokumentu bude sloužit jako podklad pro vypracování strategického plánu pro město Lanšrkoun, využije ho ke své práci i městský architekt MgA. Přemysl Kokeš. V předkládaném návrhu se jistě odráží indiviuální pojetí autora, tudíž se vyskytne řada oponentů. Vytvoří se tak prostor pro řadu diskuzí nejen uvnitř města, ale i s veřejností. I to, že se o problematice strategického plánování v souvislosti s touto prací začne mluvit, můžeme brát za její přínos.

89

6. SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ Literární zdroje [1] BORKOVCOVÁ M. a kol., Krajem koruny země – vlastivěda Lanškrounska. Lanškroun: TG TISK s.r.o., 2002. 560 str. ISBN 80-238-9081-6. [2] HRABALOVÁ S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 93 str. ISBN 80-210-3356-8. [3] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strategický plán mikroregionu. Praha: AGAkcent, 2002. 52 str. ISBN 80-903093-0-5. [4] REKTOŘÍK J., ŠELEŠOVKSÝ J. a kol. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. Brno: Masarykova univerzita, 1999. 140str. ISBN 80-210-2126-8. [5] BERAN V., DLASK P. Management udržitelného rozvoje regionu, sídel a obcí. Praha: Academia, 2005, 323 str. ISBN 80-200-1201-X.

Internetové zdroje [6] ABZ SLOVNÍK CIZÍCH SLOV. Strategie. [online]. 2006. [cit. 2007-04-23]. Dostupné na: http://slovník-cizích-slov.abz.cz/web.php/slovo/strategie. [7] AGORA CE. Strategické plánování. [online]. 2004. [cit. 2007-04-22]. Dostupné na: http://www.agora-ce.cz/?apc=--cz1928238. [8] ČESKÁ TŘEBOVÁ. Strategický plán města Česká Třebová. [online]. 2001. [cit. 2007-04-21]. Dostupné na: http://www.zpravodaj.ceskatrebova.cz/Strateg_plan1.htm. [9] ČSÚ. Regiony, města, obce. [online]. [cit. 2007-04-05]. Dostupné na: http://www.czso.cz. [10] ČSÚ PARDUBICE. [online]. [cit. 2007-03-03]. Dostupné na: http://www.pardubice.czso.cz. [11] ENCYKLOPEDIE. Lanškroun. [online]. 2007. [cit. 2007-03-04]. Dostupné na: http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/136304-lanskroun. [12] MĚSTO BRNO. Strategie pro Brno. [online]. 2002. [cit. 2007-04-03]. Dostupné na: http://www.brno.cz/strategie2002/index.html.

90

[13] MĚSTO LANŠKROUN. Listy Lanškrounska – výběr z textů 2007. [online]. 2007 [cit. 2007-05-16]. Dostupné na http://listy.mesto-lanskroun.cz/2007. [14] MĚSTO LANŠKROUN. Město lanškroun. [online]. 2007. [cit. 2007-03-20]. Dostupné na: http://www.mesto-lanskroun.cz. [15] MVČR. Modernizace ústřední státní správy. [online]. 2000. [cit. 2007-04-22]. Dostupné na: http://www.mvcr.cz/reforma/phare/2000/strat_pj.ppt. [16] PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR. Hustota zalidnění [online]. [cit. 2007-05-06]. Dostupné na: http://geoporatal.cenia.cz. [17] SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKASTAVEBNÍ ZÁKON. Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon. [online]. 2006 [cit. 2007-05-16]. Dostupné na http: http://www.stavební-zákon.cz. [18] VÝCHODOČESKÁ PLYNÁRENSKÁ a.s. Výroční zpráva za rok 2006. [online]. 2006 [cit. 2007-05-16]. Dostupné na: http://www.rwevcp.cz/doc/VCP_VZ_2006_CZ.pdf.

Další zdroje [19] INFOCENTRUM LANŠKROUN. Prohlídka vnitřního města. Informační brožura. [20] KREJČÍ, M. A KOL. Inforočenka Lanškrounska 2007. Lanškroun: TG TISK s.r.o., 2006. 128 str. [21] MAREŠ, M. A KOL. Lanškroun – Územní plán sídelního útvaru - změna č. 2. Praha: Tebodin Czech Republic s.r.o., 2002. 121 str. [22] MAREŠ, M. A KOL. Územní plán města Lanškroun – Návrh. Praha: Projekta s.r.o., 1997. 163 str. [23] RRA PK. Strategický rozvojový plán regionu Lanškrounsko. 2003 [24] Vlastní šetření: ČSÚ Pardubice – H. Fialová, MÚ Lanškroun – P. Kokeš, V. Ptáčková, Infocentrum Lanškroun – M. Krejčí, Městské muzeum Lanškroun – M. Borkovcová.

91

7. SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulky Tab. č. 1: Lanškroun – základní data: vlastní zdroj Tab. č. 3: Míra nezaměstnanosti Tab. č. 2: Plnění rozpočtu v Lanškrouně Tab. č. 4: Skutečnost 2006/2007 MŠ Tab. č. 5: Počty dětí v základních školách Tab. č. 6: Celková kapacita vodních zdrojů Tab. č. 7: Hlavní rozvojové projekty v Lanškrouně, 2003-2006 Tab. č. 8: Věková struktura obyvatel Tab. č. 9: Seznam sociálních institucí v Lanškrouně Tab. č. 10: Počet lékařů ve městě pro rok 2006 Tab. č. 11: Kultura statistika Tab. č. 12: Statistika Městská knihovna Lanškroun Tab. č. 13: Přehled ubytovacích kapacit Lanškroun Tab. č. 14: Přehled vodních toků Tab. č. 15: Emisní faktory u automobilů (g/km) Tab. č. 16: Přehled výsledných projektů (vlastní zpracování) Grafy Graf č. 1: Výsledky voleb do zastupitelstva Lanškroun, 2006 Graf č. 2: Struktura příjmů rozpočtu pro r. 2006, Lanškroun Graf č. 3: Vývoj kapitálových a běžných výdajů města bez financování Graf č. 4, 5: Odvětvová struktura v Lanškroun a regionu Lanškrounsko podle počtu subjektů k 31. 12. 2006 Graf č. 6: Počty ek. subjektů podle právní formy pro rok 2006 Graf č. 7: Vzdělanostní struktura pro r. 2001 Graf č. 8: Odběr zemního plynu u Východočeské plynárenské a.s. Graf č. 9: Rozdělení půdy v Lanškrouně pro r. 2006 Graf č. 10: Investiční akce Lanškroun Graf č. 11, 12: Vývoj počtu obyvatel Lanškrounsko a Lanškroun Graf č. 13: Strom života obyvatel Lanškrouna, 2006 Graf č. 14: Migrační saldo - Lanškroun Graf č. 15: Obyvatelstvo Lanškrounu podle národností Graf č. 16: Náboženské složení Graf č. 17: Podíl trvale obydlených domů v Lanškrouně podle vlastníka do r. 2001 Graf č. 18: Postavené domy v Lanškrouně podle doby výstavby Graf č. 20: Průměrné hrubé měsíční mzdy v Kč (fyzické osoby) Graf č. 21: Návštěvnost IC v Lanškrouně pro r. 2006

92

8. PŘÍLOHY Příloha 1: Perspektivní město Příloha 2: Prosperující město Příloha 3: Fungující město Příloha 4: Obyvatelné město

93