Návrh optimálního zdanění pohonných hmot v České republice

MENDELOVA UNIVERZITA PROVOZNĚ-EKONOMICKÁ FAKULTA

Návrh optimálního zdanění pohonných hmot v České republice BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor práce: Vedoucí práce:

Michal Semerád Ing. Veronika Sobotková

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh optimálního zdanění pohonných hmot v ČR vypracoval samostatně pod vedením Ing. Veroniky Sobotkové a že jsem uvedl všechny použité literární a odborné zdroje. V Brně dne 1. května 2012 _____________________ Autor práce

2

Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Veronice Sobotkové za odborné vedení, pomocí nichž jsem mohl vypracovat tuto bakalářskou práci.

3

Abstrakt Bakalářská práce na téma „Návrh optimálního zdanění pohonných hmot v České republice“ vysvětluje základní pojmy a problematiku spojenou se současným daňovým systémem zdanění v České republice a aktuálním způsobem zdaněním. Zabývá se daňovým zatížením a inkasem daně uvalené na pohonné hmoty u nás, jednotlivými problémy v uvedené oblasti a návrhem možných řešení, která by měla pozitivní dopad pro ekonomiku státu a státní rozpočet.

Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, spotřební daň, daňová optimalizace, pohonné hmoty

Abstract Bachelor thesis "Optimal taxation of fuel in the Czech Republic" explains the basic concepts and issues related to the current tax system of taxation in the Czech Republic and the way the current tax. It deals with the tax burden and collection of tax imposed on fuel in this country, in that individual problems and proposing possible solutions that would have a positive impact on the economy and state budget.

Keywords Value added tax, excise duty, tax optimization, fuel

4

OBSAH 1.

ÚVOD ............................................................................................................. 11

2.

CÍL A METODIKA PRÁCE.............................................................................12

3.

TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................14 3.1.

4.

Daňová soustava v České republice .......................................................14

3.1.1.

Daň.............................................................................................................. 14

3.1.2.

Základní pojmy ........................................................................................... 14

3.1.3.

Vývoj daňové soustavy v ČR ........................................................................15

3.1.4.

Funkce daní ................................................................................................ 16

3.1.5.

Lafferova křivka ...........................................................................................17

3.1.6.

Daňová soustava ..........................................................................................17

3.1.7.

Správa daně ................................................................................................ 20

3.1.8.

Daňové principy.......................................................................................... 20

3.1.9.

Daňová optimalizace a daňový únik ............................................................21

NEPŘÍMÉ DANĚ .......................................................................................... 23 4.1.

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY............................................................... 23

4.1.1.

Výhody a nevýhody DPH ............................................................................ 23

4.1.2.

Základní pojmy DPH .................................................................................. 24

4.1.3.

Vývoj DPH od roku 1993 do roku 2013 ...................................................... 25

4.1.4.

Některá zákonná opatření proti daňovým únikům na DPH....................... 26

4.2.

SPOTŘEBNÍ DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ..................................... 27

4.2.1.

Plátce daně.................................................................................................. 27

4.2.2. Složení ceny PHM a sazby spotřební daně ................................................. 28 4.2.3. Některé příklady daňových úniků u spotřební daně .................................. 29 4.2.4. Stejná spotřební daň pro všechny ropné produkty .................................... 30

5.

PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................ 32 5.1.

Komparace daňového zatížení u nás a naších sousedních států .......... 32

5.1.1.

Česká republika........................................................................................... 32

5.1.2.

Slovensko .................................................................................................... 33

5.1.3.

Polsko.......................................................................................................... 34

5.1.4.

Rakousko .................................................................................................... 34

5.2.

Pomůže zvýšení spotřebních daní státnímu rozpočtu? ........................ 35

5

5.2.1.

Rostoucí stupeň motorizace........................................................................ 36

5.2.2. Česká republika se blíží zdaněním PHM Německu .................................... 37 5.2.3.

Pohled na Slovenskou republiku ................................................................ 38

5.2.4. Vybereme na spotřební dani skutečně více?............................................... 39

5.3.

Zavedení daně z ropných produktů ...................................................... 40

5.4.

Boj s daňovými úniky ............................................................................ 42

5.4.1.

Tříměsíční společnosti................................................................................ 42

5.4.2. Vývoz PHM z daňového skladu................................................................... 43 5.4.3. Stát každý rok přijde o 3O miliard?............................................................ 44

5.5.

Obsah biosložek v PHM ........................................................................ 44

5.5.1.

Vliv zavedení bioložek v České republice.................................................... 45

5.5.2.

Je tedy zavedení biopaliv prospěšné?......................................................... 46

5.6.

Základ DPH ........................................................................................... 46

5.7.

Na jedno RČ třeba i 50 firem? .............................................................. 46

5.8.

Rozdílné sazby daní v EU...................................................................... 47

5.9.

Změna sazby spotřební daně ................................................................ 49

6. Závěr .............................................................................................................. 53 7.

POUŽITÁ LITERATURA .............................................................................. 55 7.1.

Tištěná literatura................................................................................... 55

7.2.

Právní předpisy ..................................................................................... 56

7.3.

Internetové prameny............................................................................. 57

8. PŘÍLOHY........................................................................................................61

6

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Historické změny sazeb DPH………………………………………..…….…….24 Tabulka 2: Složení ceny motorové nafty……………………………………………………..29 Tabulka 3: Zdanění PHM v České republice………………………………………..………32 Tabulka 4: Zdanění PHM na Slovensku……………………………………………………....33 Tabulka 5: Zdanění PHM v Polsku………………………………………………………..……34 Tabulka 6: Zdanění PHM v Rakousku…………………………………………..…….……..34 Tabulka 7: Výsledky regresní analýzy………………………………………………….………36 Tabulka 8: Osobní automobily registrované v ČR…………………..…………...………37 Tabulka 9: Nákladní vozidla registrovaná v ČR……………………………..…….………37 Tabulka 10: Zdanění a ceny PHM v ČR a vybraných zemí EU…………………..……………38

Tabulka 11: Celkové částky vybrané na spotřební dani…………………….…..………40 Tabulka 12: Vliv změny spotřební daně u nafty motorové na inkaso daně…...…49 Tabulka 13: Navrhovaná změna spotřební daně…………………………………………..50 Tabulka 14: Vliv změny spotřební daně u benzínu na inkaso daně…………………51 Tabulka 15: Navrhovaná změna spotřební daně…………………………………………..52 Tabulka 16: Sazby spotřební daně…………………………………….…………………..……61 Tabulka 17: Automobilové bezolovnaté benzíny………………………….………..……..62 Tabulka 18: Celkové dodávky nafty motorové…………………………..…………………63

7

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Procentuální složení motorové nafty…………………………….………………..29 Graf 2: Vývoj dodávek automobilových benzinů celkem……..………………………39 Graf 3: Vývoj dodávek nafty motorové v letech 2007 – 2011………………….……40 Graf 4: Navýšení cen PHM po zavedení povinné příměsi bioložek…………...….45 Graf 5: Výše SpD na bezolovnatý benzín v členských státech EU…………………..48

8

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Lafferova křivka……………………………………………….………….….…..17 Obrázek č. 2: Daňová soustava v České republice……………..……………….……….18

9

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČSSD

Česká strana sociálně demokratická, IČ 00409171

DPFO

Daň z příjmů fyzických osob

DPH

Daň z přidané hodnoty

DPPO

Daň z příjmů právnických osob

DŘ

Daňový řád

EU

Evropská unie

GFŘ

Generální finanční ředitelství

GŘC

Generální ředitelství cel

MF ČR

Ministerstvo financí České republiky

MPO

Ministerstvo průmyslu a obchodu

ODS

Občanská demokratická strana, IČ 16192656

PHM

Pohonné hmoty (motorová nafta a automobilový benzin)

PL

Parlamentní listy

PM

PETROL magazín

RČ

rodné číslo fyzické osoby

SČS

Společenství čerpacích stanic

SPD

Spotřební daň

TOP 09

česká politická strana TOP 09, IČ 71339728

z.DPH

zákon o dani z přidané hodnoty

ZoSDP

zákon o správě daní a poplatku

z.SPD

zákon o spotřebních daních

10

1. ÚVOD „Pohonné hmoty jsou krví ekonomiky“, takto jednoznačně vyjádřil pohled na pohonné hmoty bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek v jednom z jeho četných rozhovorů (Petrol magazín, 5/2011). Tato jeho jednoduchá věta jasně vysvětluje jejich význam pro nejen českou ekonomiku. I proto jakékoliv výkyvy v cenách vyvolávají okamžité veřejné diskuze o zdanění této komodity. Pohled na jejich zdanění není jednotný. Dopravci a další subjekty, které se bez pohonných hmot nemohou obejít, navrhují snížení spotřební daně. V tomto je podporují i samotní prodejci, kterým od 1. ledna 2010 poklesly výtoče, především z důvodu navýšení sazby spotřební daně o 1 Kč u motorové nafty a automobilového benzinu (Rod, 2011). Okolní státy totiž buď spotřební daň naopak snížily (např. Slovenská republika) nebo jejich sazby rostly pomaleji (např. Rakousko). Pohledy parlamentních stran se také liší v závislosti na jejich postavení a vlivu na současnou vládu. Zatímco někteří politici např. Bohuslav Sobotka (ČSSD) navrhují snížení spotřební daně až o 2,50 Kč na litru (Vlková, 2011), Ministerstvo financí České republiky (dále jen „MF ČR“) v čele s ministrem Miroslavem Kalouskem (TOP 09) tento krok odmítá. Naopak tvrdí, že na vině za vysoké ceny pohonných hmot jsou distributoři, zpracovatelé ropy a prodejci na čerpacích stanicích (Parlamentní listy, 30.1.2012). Proti tomuto výroku se ihned ohradilo Společenství čerpacích stanic (SČS), za které předložil protiargumenty předseda představenstva Ivan Indráček. Ten mimo jiné uvádí, že je sazba spotřební daně z motorové nafty o zhruba 10 % vyšší než celoevropský průměr (Petrol.cz, 2.2.2012). Je velice zajímavé sledovat názorové změny u politiků největších dvou parlamentních stran. Podobná situace s navyšováním cen jako nyní1 proběhla i v roce 2005 po ničivých následcích hurikánu Katrina ve Spojených státech amerických. Ten způsobil výrazný nárůst cen ropy na světových trzích. Tehdy právě pravicová strana ODS navrhovala snížení spotřební daně a právě Bohuslav Sobotka (ČSSD) byl proti (Richterová, Janouš, 2005).

1

Zvyšování cen v lednu 2012 mělo být z důvodu uvalení embarga na ropu dováženou z Iránu (Polochová, Horáček, 2012).

11

Práci jsem si vybral, protože je mi tato problematika velice blízká. Již tři roky působím jako obchodní zástupce jedné společnosti, která provozuje čerpací stanice a zabývá se také velkoobchodem s pohonnými hmotami. Pod vedením své vedoucí paní Ing. Veroniky Sobotkové chci navrhnout optimální způsob zdanění, který by měl pozitivní dopad na českou ekonomiku, resp. aby došlo ke zvýšení prodeje PHM u nás a došlo tak ke zvýšení daňových příjmů do státního rozpočtu.

2. CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem práce je v teoretické části základní pojmy, pro lepší pochopení a orientaci v textu a dále pak současný daňový systém zdanění v České republice a aktuální způsob zdanění. Primárním cílem je na základě komparační analýzy daňového zatížení a inkasa daně uvalené na pohonné hmoty v České republice, navrhnout koncepci optimálního zdanění pohonných hmot v České republice. Dílčím cílem je rozbor problematických oblastí v procesu zdanění PHM a uvézt možné řešení dané situace. Dále nastínit problematiku daňových úniků v oblasti pohonných hmot a pokusit se najít řešení u každé z jednotlivých situací. Bakalářská práce je psána na základě prostudování odborné literatury, která mi významným způsobem pomohla rozšířit mé praktické vědomosti a znalosti o zdaňování pohonných hmot. Informace jsem získával z českých i zahraničních tištěných i elektronických zdrojů. Pro správné definování daní byly využity odborné publikace předních ekonomů na daňovou problematiku. Pro hlubší vysvětlení problematiky byly využity tištěné i elektronické zdroje odborných petrolejářských periodik, a dále pak osobní konzultace jak s vedoucí práce, tak i se zástupci petrolejářských společností a se zástupci státní správy (zejména daňové2 a celní3). Seznam všech použitých zdrojů je uveden v použité literatuře. Pro navržení prosaditelného řešení byla v práci využita kompilace různých názorů a pohledu, především s důrazem na jejich racionální a argumentační část. Jak bylo uvedeno v úvodu, pohled různých politiků na zdanění se může s vlivem a časem měnit a proto jsem se snažil o co největší nadhled a nestrannost. 2 3

GFŘ – Generální finanční ředitelství GŘC – Generální ředitelství cel

12

V práci jsou dále uváděny modelové příklady zdanění, které by měly vysvětlit způsob zdanění PHM v České republice a případné bariéry legislativní i praktické. Na základě těchto příkladů bude navržen způsob, dle mého názoru, lepšího způsobu zdanění. Můj postoj a vysvětlení přínosu řešení je součástí těchto příkladů. V práci jsem užíval také metody deskripce, která může taky vyjádřit popis a byla využita jak v teoretické části, tak i praktické části u výše uvedených příkladů. Základní metodikou je komparační analýza, na které jsem ukázal rozdíly mezi různými způsoby zdanění PHM, a na základě těchto argumentů jsou sestaveny návrhy pro optimální způsob zdanění.

13

3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1.

Daňová soustava v České republice

3.1.1. Daň Daň je možné definovat jako povinnou formu výběru finančních prostředků do veřejného rozpočtu, která je určena pouze zákonem a je realizována v určitých časových intervalech formou pravidelných plateb nebo realizována při určitých okolnostech (Svirák, 1998). V jiných definicích je daň uvedena jako povinná, nenávratná, neekvivalentní, neúčelová platba do veřejného rozpočtu (Stejskal, 2008). Stát má své mocenské postavení a sílu vybírat daně a téměř dle svého uvážení měnit jednotlivé parametry daní. Vždy však musí být podloženy zákonem. Tuto povinnost lze nalézt i v článku 11, odst. 6, Listiny základních práv a svobod. Právě neekvivalentnost a neúčelovost vzbuzují neochotu poplatníků4 (plátců5) platit daně a snaží se o to, aby platili co nejméně. Takové chování je různými autory nazýváno daňovou optimalizací nebo daňovým únikem. 3.1.2. Základní pojmy Poplatník daně je dle par. 6, odst. 2) zákona o správě daní a poplatků osoba, jejíž příjmy, majetek, či úkony jsou podrobeny zdanění. Plátce daně je dle par. 6, odst. 2) zákona o správě daní a poplatků osoba, která odvádí správci daně výslednou daň vybranou od poplatníků nebo sráženou poplatníkům, a to v rámci své vlastní majetkové odpovědnosti. Daňová povinnost je povinností uvedeného ekonomického subjektu týkající se daní a zároveň je to významný bod daňového řízení. Přesnou definici daňové

4

Poplatník daně – Fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou předmětem daně (§6 odst. 2, ZoSDP). 5 Plátce daně – Fyzická nebo právnická osoba, která vybírá daň od poplatníků a pod vlastní majetkovou odpovědností ji v souladu se zákonem odvádí do státního rozpočtu (§6 odst. 3, ZoSDP).

14

povinnosti v zákoně nenajdeme a dle Vančurové (2000, str. 11) právě z této absence v zákoně vyplývá riziko snížení právní jistoty všech účastníků řízení. Daňové přiznání je dle par. 4O odst. 1) zákona o správě daní a poplatků povinen podat každý daňový subjekt správci daně, ve kterém uvádí výši svého daňového základu, z nějž je následně vypočtena výsledná daň. 3.1.3. Vývoj daňové soustavy v ČR

Tvorba nové daňové soustavy začala v roce 1989, kdy byly stanoveny v rámci daňové reformy složité cíle (např. odstranění z daňové soustavy prvky třídní diskriminace z let sovětské nadvlády nad Českou republikou). Cílem tedy bylo, aby současná reforma zajistila rovný přístup ke všem ekonomickým subjektům v rámci zdanění. Dalším cílem bylo nastavení určitých daňových zásad, např. spravedlnosti a schopnosti platit daň, fiskální výtěžnosti6, neutrality v působení na rozhodování ekonomických subjektů o alokaci zdrojů, právní perfektnosti, korektnosti, daňové jistoty a minimalizaci nákladů na správu a výběr daní. Je ale zřejmé, že tyto všechny cíle nelze splnit jednou daňovou reformou, a to jedno z vysvětlení, proč během posledních dvou desetiletí byly daňové zákony novelizovány.

Cíle

daňové

reformy

bychom

tedy

mohli

vystihnout

v následujících bodech (Peková, 2008): Sjednocení dopadu daní na daňového poplatníka a bez ohledu na vlastnictví a odvětví, sjednocení pravidel pro výpočet dílčích základů daní a pochopitelně i využití daňových sazeb všech daní; Posílení zásady spravedlnosti, sociální rozdíly se mohou zohledňovat pouze do určité míry; Udržet neutralitu působení daní a rozsáhlejší využívání nepřímých daní; Využití zejména univerzálních daní7 a používání daňových sazeb také univerzálním způsobem; Dlouhodobé snižování daňového zatížení subjektů a využití ukazatele daňové kvóty8

6

Výnosnosti pro soustavu veřejných rozpočtů Univerzálnost je chápána tak, že příslušná daň souhrnně zdaňuje různé dílčí základy daně. 8 Daňová kvóta – je podílem daní na HDP v % 7

15

Rozšíření předmětu daní a snížení daňových úlev a osvobození od daně, jako výsledek snižování daňového úrokové míry, aby nedošlo k poklesu daňových příjmů; Zjednodušení systému daní, ale především snížení nákladů na výběr daní Snaha o sjednocení daňových sazeb a konstrukcí daní s ostatními zeměmi Evropské unie, a to ještě před samotným vstupem do EU9

3.1.4. Funkce daní Se vznikem daní se můžeme setkávat již od vzniku prvních organizovaných forem státu, kdy jejich základní funkcí bylo financování samotného fungování státu. Samozřejmě během své dlouhé historie si daně prošly podstatným vývojem, který reagoval na vývoj celé společnosti (Hruška, 2007). Daně plní v ekonomice každého státu mnoho funkcí: Funkce alokační – využívá se v případech, kdy trh nedokáže správně alokovat zdroje, aby bylo možné získání dostatku prostředků na financování trhem nevyužitých oblastí Funkce redistribuční – je založeno na přerozdělování důchodů a tím zajištění větší vyrovnanosti bohatství jednotlivců v systému, daně tedy zmírňují rozdíly jednotlivých důchodů tím, že vyšší bohatství je zdaněné více Funkce stabilizační – je využívána v případech, kdy vláda mění daňové zatížení v rámci zmírnění výkyvů hospodářského cyklu, vláda je tak schopna ovlivnit makroekonomické ukazatele (agregátní poptávka, cenová stabilita, apod.) a tím tedy i ovlivnit chování ekonomických subjektů. Funkce fiskální – jedná se o nejvýznamnější funkci daní, daně jsou největším příjmem státu10, jedná se tedy o financování chodu státu. (Peková, 2007)

9

Proces harmonizace daní je velice obtížný, a to nejen pro ČR, ale i ostatní státy žádající o vstup do EU. V České republice činí daňové příjmy z celkového podílu příjmu do státního rozpočtu přes 90 %

10

16

3.1.5. Lafferova křivka Nastavení optimální sazby daně je velice obtížné. Touto problematikou se zabýval již Arthur B. Laffer, který na své křivce ukazuje závislost celkové výše vybrané na dani na míře zdanění. Obrázek 1: Lafferova křivka

Zdroj: Wikimedia Tato křivka ukazuje (Fuchs, Tuleja, 2005), že daňový výnos (TR) a míra zdanění nesouvisí přímo úměrně. Z toho vyplývá, že maximalizovat příjem TR není možné růstem zdanění bez omezení. Výnosu lze dosáhnout při různých mírách zdanění. Pokud se sazba pohybuje vzestupné fází, daň nepůsobí proti ekonomické aktivitě. Naopak pokud se sazba dostává do prohibitivní zóny (zakázané zóny) tato utlumuje ekonomickou aktivitu. Jak uvádí (Fuchs, Tuleja, 2005), možným důsledkem je i vznik podzemní ekonomiky. 3.1.6. Daňová soustava Daně je možné třídit do několika kategorií. Jedno ze základních rozdělení je dělení daní na daně přímé a daně nepřímé.

17

Obrázek 2: Daňová soustava v České republice

Zdroj: Hruška (2007), rozšířeno o ekologické daně, vlastní grafické zpracování Při pohledu na daňový systém České republiky můžeme systém daní dělit dle různých kritérií. Jedno ze základních rozlišení daní je podle vztahu na důchod poplatníka dně, tedy na daně přímé a nepřímé. Přímé daně definuje Hruška (2007) jako daně, které platí poplatník na úkor svého důchodu s předpokladem, že je nemůže přenést na jiný subjekt. Jedná se o daně z důchodu a daně majetkové. Od příjmů, které podléhají zdanění, jsou odečteny výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, a následně vyměřena daň. Daně nepřímé, jsou takové daně, které odvádí daňový subjekt11. Neplatí je z vlastního důchodu, ale přenáší je na jiný subjekt (Hruška, 2007). David (2007) dále uvádí, že daně ze spotřeby jsou jedny z nejstarších. Původně měly tyto daně postihovat obraty a zisky. Obchodníci je však přenášeli do cen a tak je reálně platili kupující (spotřebitelé). Kubátová (2009) rozděluje nepřímé daně na: •

Daně všeobecné, tedy daně z prodejů (obratů), včetně DPH,

•

Daně selektivní, tedy vlastní spotřební daně (akcízy).

Dalším kritériem tříděním daní je podle objektu, na jehož základě je výsledná dň vypočítávána: 11

Daňovým subjektem je osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje za poplatníka nebo jako plátce daně (§20, odst.1, DŘ).

18

Z důchodu (příjmů) – využívají se ke zdanění všech typů příjmů (mzda, zisk, úrok apod.) Ze spotřeby – které můžeme ještě dále členit na: o Daně univerzální – jedná se o daně nepřímé a nejsou závislé na množství odebraného zboží (daň z přidané hodnoty, obratové daně, prodejní daně); o Daně selektivní (specifické) – jedná se také o druh nepřímých daní, a to konkrétně o daně spotřební na specifikované druhy zboží; můžeme sem řadit také cla; Z majetku – zdaňují majetek movitý i nemovitý (daň z převodu nemovitosti, silniční daň apod.) Dalším způsobem členění daní je na základě použité daňové sazby: Daně s pevnou sazbou – v současné době daň ze staveb; tato daň je stanovena v korunách na základě tabulek v zákoně Daně s procentní sazbou – využívají se například u daně z příjmu o Proporciální (lineární) – jsou pevně stanoveny pro všechny stejné bez ohledu na výši příjmu; o Progresivní12 – daňová sazba roste s rostoucími důchody; o Degresivní – jedná se o opak daně progresivní, tedy s rostoucími důchody klesá daňová sazba, nicméně v praxi se s degresivní daní prakticky nepotkáme; Dalším kritériem třídění daní je podle vztahu k platební schopnosti poplatníka daně: Osobní daně – jsou daněmi adresnými, tedy vypočítávají se na základě vazby na uvedeného daňového poplatníka, u nějž jsou respektovány jeho platební schopnosti, mezi osobní daně patří daně z příjmu;

12

Progresivní zdanění se řadí mezi nepřímé nástroje fiskální politiky vlády. Tyto tržní nástroje, jak bývají rovněž nazývány, nepůsobí v ekonomice formou administrativních zásahů ze strany státu, nýbrž automaticky jako tzv. vestavěné stabilizátory. V období hospodářského vzestupu (konjunktury), kdy ekonomické subjekty získávají vyšší důchody, se zároveň větší část obyvatelstva dostává do pásma vyššího zdanění příjmů. Tímto způsobem je část přebytečného důchodu odčerpána ve prospěch příjmové strany veřejných rozpočtů. Opačným způsobem funguje tento samočinný systém i v období hospodářského poklesu (recese). Výhodou vestavěných stabilizátorů je tedy výrazně proticyklický efekt, dochází totiž ke zmírňování cyklických oscilací ekonomiky kolem potenciálního produktu.

19

Daně in rem (neboli daně z věci) – jsou daně z věci, kde není uvažováno s platební schopností, stanovuji se na základě hodnoty určitého majetku, výkonu, případně důchodu, n. Jako příklady můžeme zmínit daně majetkové, spotřební, daně z přidané hodnoty apod. V dnešní době je také často využívané třídění daní podle kritérií OECD, což umožňuje získávat dlouhodobé a prostorové analýzy a to i v mezinárodním měřítku. Jedná se o následující třídění (Peková, 2008): Důchodové daně, daně ze zisku a z kapitálových zisků, Dávky na sociální pojištění, Daně z objemu mezd nebo daně z pracovní síly u zaměstnavatele, Daně z majetku, Daně ze zboží a služeb, Daně z používání zboží nebo z povolení užívat statky, Ostatní daně.

3.1.7. Správa daně Správa daní je v České republice vymezena daňovým řádem (dále jen „DŘ“). Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém je mu zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní (§10, odst 1, DŘ). Správce daně vede daňová řízení a jiná řízení podle daňového zákona, provádí vyhledávací činnost, kontroluje plnění povinností osob zúčastněných na správě daní, vyzývá ke splnění povinností, zabezpečuje placení daní (§11, odst. 1 písm. a až e, DŘ).

3.1.8. Daňové principy Daňový systém může být efektivní pouze v případě, že jsou dodržovány určité daňové zásady, resp. principy. Názory na daňové principy jsou různé, nicméně hlavním zdrojem se stal Adam Smith a jeho Daňové kanóny.

20

Spravedlnost – daně by měly být spravedlivé a korektní, tzn. daně by měly být stanovené tak, aby je mohl daňový poplatník vůbec zaplatit a aby jej to stále motivovalo k další ekonomické aktivitě Efektivnost – aby byly daně prospěšné a splňovaly princip efektivnosti, tak se požaduje, aby: o Daně nevytvářely výkyvy v cenách a užitku, neměly by tlačit na poplatníka, aby hledal ke své spotřebě substituty s menším daňovým

zatížením,

neměly

by

působit

na

rozhodování

ekonomických subjektů, chuť vytvářet finanční rezervu apod. o Byly náklady na správu a výběr daní minimální (aby nebyly vybrané finanční prostředky využity především na uvedené činnosti) Průhlednost – tento princip je založený na tom, aby bylo zřejmé, kdo daň platí a z jakých zdrojů Obecně ovšem převládá názor, že nejvýznamnějšími daňovými principy jsou efektivnost a spravedlnost, protože právě v těchto dvou uvedených principech nalezneme všechny principy. 3.1.9. Daňová optimalizace a daňový únik Bohužel ne všechny daňové principy jsou naplňovány přesně tak, jak by měly. Dle Širokého (2008) je možné se setkat s pojmem daňové úniky v různých významech a souvislostech. Odvolává se proto na anglicky psané texty, které rozlišují toto chování na základě legálnosti – tax avoidence a tax evasion. Široký (2008) vysvětluje tax avoidence jako legální způsob, jakým si poplatník snižuje daňovou povinnost např. využitím výjimek v zákoně. Naopak tax evasion považuje za podvod. Za tuto činnost může být daňový subjekt trestně odpovědný (§240 Zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). Často se může stát, že plátce daně jedná pouze z neznalosti, protože pro něj může být (finančně) náročné se novelu zákona učit. Nemůže se však vymlouvat, protože dle jiných legislativních předpisů, plátce vědět měl a mohl. Soudy potom pohlíží na takového „neznalého“ ve znění ignorantia iuris neminem excusat13.

13

Neznalost práva nikoho neomlouvá; Anglicky též „Ignorance of the Law Excuses No One.“

21

Dle Holmana (2005) daně oslabují motivace lidí k pracovním výkonům, čímž dochází ke sklonu k úsporám a dochází k nižšímu ekonomickému růstu. Jak Holman dále uvádí, v důsledku vysokých daní, dochází k vyhýbání se daňové povinnosti. Způsobů, jak obejít i sebedokonalejší mechanismy, je mnoho a kreativita poplatníků nemá mezí.

22

4. NEPŘÍMÉ DANĚ 4.1. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY 4.1.1. Výhody a nevýhody DPH Dle Kubátové (2009) je největší změnou posledních desetiletí 20. století ve spotřebním zdanění masové zavádění daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) v zemích

s vyspělou

tržní

ekonomikou

a

v devadesátých

letech

také

v postkomunistických zemích (vč. České republiky). Široký (2008) i Kubátová (2009) uvádějí jako hlavní pozitiva daně její neutralitu, transparentnost pro zdanění zboží i služeb, výhodnost pro mezinárodní obchod, odolnost proti daňovým únikům, výnosnost pro státní příjmy. Neutralitou je rozuměn fakt, že nezvýhodňuje žádnou výrobní aktivitu. Tím, že se odvádí DPH po odečtení daně zaplacené na předchozím stupni (inputů) nediskriminuje komodity s vyšším počtem stupňů zpracování. Transparentnost pro zdanění zboží i služeb spočívá v tom, že vylučuje nahodilost zdanění. DPH zvyšuje úspěšnost zdanění služeb, u nichž existuje větší možnost daňových úniků. Výhodnost pro mezinárodní obchod. Koncepčně je daň uvalena pouze na přidanou hodnotu vytvořenou v dané zemi. Daň je tak neutrální k zahraničnímu obchodu. Dovoz zboží je zdaněn ve stejné výši jako tuzemské zboží, zatímco export zdaněn není. Výhodnost lze spatřit ve vyrovnání podmínek, neboť se liší sazby DPH v jednotlivých zemích. Odolnost proti daňovým únikům. Oba autoři uvádí, že pokud je DPH dobře promyšleno a důsledně realizováno, nutí k daňové disciplíně a zabraňuje daňovým únikům. Bez vedlejších pohnutek daňových plátců je postoj správný. Napříč Evropskou unií jsou však daňové úniky obrovským problémem. DPH je zasažena tzv. karuselovými podvody14.

14

Karuselový podvod je druh podvodu, při kterém dochází k prodeji mezi jednotlivými plátci v rámci jednoho státu nebo více států. Stejné zboží já dále prodáváno tolikrát, kolikrát je to jen v daném místě a čase možné pro zkomplikování odhalení podvodu správci daně. V průběhu se navyšuje cena. Podvod

23

Výnosnost pro státní příjmy. Vlivem všeobecnosti daně, patří příjmy z DPH mezi největší. V zemích, kde ještě není zavedena, se o jejím zavedení uvažuje právě z důvodu vysokých výnosů z daně. DPH má ale také své nevýhody proti klasickým obratovým daním. Kubátová (2009) uvádí např. tyto nevýhody, kvůli nimž nebyla DPH v některých státech zavedena: Náročnost přechodu na novou daň a administrativní náklady. Zavedení nové daně s sebou nese politické problémy. Je zapotřebí velice silných tlaků, aby bylo možné zavést novou daň. Rovněž tak plátci daně mají přirozenou neochotu k dani. Přináší s sebou i administrativní náklady, neboť se musí plátci seznámit s novou daní, naučit se ji používat a to vše komplikuje její zavedení. Proto některé státy umožňují menším podnikatelům osvobození od daně (v České republice je povinná registrace v platnosti od 1.1.2012 po překročení obratu 1 000 000 Kč (§6 z.DPH.). 4.1.2. Základní pojmy DPH Pro účely této práce jsou definovány základní pojmy následovně: Předmět daně je dodání zboží, převod nemovitosti, poskytnutí služby, pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie nebo dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku osobě povinné k daní v rámci uskutečňovanou ekonomické činnosti tuzemsku a za úplatu. (§2 odst. 1 z.DPH) Úplatou se rozumí částka v penězích nebo v platebních prostředcích nahrazujících peníze nebo hodnota poskytnutého nepeněžního plnění (§4 odst. 1 písm. a z.DPH) Daň na vstupu je daň obsažená v částce za přijaté plnění. (§4 odst. 1 písm. c z.DPH) Daň na výstupu je daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění. (§4 odst. 1 písm. h z.DPH) Vlastní daňová povinnost vzniká pokud daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období (§4 odst. 1 písm. l z.DPH)

vznikne tím, že jeden z plátců v řetězci nezaplatí daň, ačkoliv si všichni ostatní plátci nárokují odpočet (Financial Action Task Force, 2007).

24

Nadměrný odpočet je daňová povinnost, v případě kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období. (§4 odst. 1 písm. m z.DPH) Osoba povinná k dani. Fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. (§5 odst. 1 z.DPH) Osoby osvobozené od uplatňování daní. Takové osoby povinné k dani, které mají sídlo v tuzemsku, jsou osvobozeny od uplatňování daně, pokud jejich obrat

nepřesáhne

částku

1.000.000Kč

za

nejvýše

12

bezprostředně

předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. (§6 odst. 1 z.DPH) Obrat. Souhrn úplat bez daně, vč. dotace k ceně, které OPD náleží za uskutečněná plnění, jde-li o úplaty za zdanitelné plnění a plnění osvobozené od daně s nárokem nebo bez nároku na odpočet (§6 odst. 2 z.DPH) Plátce. Osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku uvedenou v § 6, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat, nestane-li se podle tohoto zákona plátcem dříve. (§94 odst. 1 z.DPH).

4.1.3. Vývoj DPH od roku 1993 do roku 2013 Změny daňových sazeb v legislativě České republiky jsou relativně běžnou praxí a sazby daně z přidané hodnoty nejsou žádnou výjimkou. V samotné historii České republiky byly již sazby DPH změněny celkem šestkrát. Najdeme i státy, ve kterých se tato sazba měnila ještě častěji, nicméně díky opakovaným změnám daňových sazeb vznikají různé chyby a nepřesnosti, rostou náklady spojené s odvodem daní (jak ze strany soukromého sektoru, tak ze strany státu). Daně jsou vnímány jako složité a nepřehledné a komplikují tak zdravý růst soukromého a zároveň veřejného sektoru.

25

Tabulka 1: Historické změny sazeb DPH Datum platnosti

ZÁKL. SAZBA DPH

SNÍŽENÁ SAZBA DPH

Leden 1993 – prosinec 1994

23 %

5%

Leden 1995 – duben 2004

22 %

5%

Květen 2004 – prosinec 2007

19 %

5%


19 %

9%


20 %

10 %


20 %

14 %

Leden 2013 - ?

17,5 %

Zdroj: Vlastní práce autora za použití daňových zákonů 4.1.4. Některá zákonná opatření proti daňovým únikům na DPH Daňové úniky u DPH jsou závažným problémem. Z tohoto důvodu se zákonodárce snaží novelizovat zákon, aby byl odolnější proti daňovým únikům. Ručení za nezaplacenou daň (§109 z.DPH)15. Toto opatření, které vstoupilo v účinnost 1.4.2011, může za zákonem definovaných podmínek přenést daňovou povinnost z poskytovatele plnění (prodávajícího) na příjemce plnění, tedy kupujícího. Tento paragraf je v souladu se Směrnicí Rady 2006/112/ES bod 44. Členské státy by měly mít možnost stanovit, že za odvod DPH ručí společně a nerozdílně jiná osoba než osoba povinná odvést daň. První odstavec však je kritizován. Např. Semerád (2012A) uvádí, že jej nejde naplnit z důvodů rozsudků Evropského soudního dvora – případ Optigen (C-440/04) a případ Halifax (C-439/04). Podle rozsudku v kauze Optigen neručí kupující za nezaplacenou daň v případě, že nevěděl, že daň nebude zaplacena. Podle rozsudku z kauzy Halifax neručí za nezaplacenou daň ani v případě, že věděl, že je součástí podvodu, ale neobohatil se na něm. Z tohoto důvodu lze očekávat, že by správce daně případný spor asi prohrál. 15

(1) Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen „příjemce zdanitelného plnění“), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl, že a) daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena, b) plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo c) dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.

26

Semerád (2012B) proto navrhuje, aby se správce daně zaměřil na druhý odstavec16, který přenáší ručení v případě neobvyklé ceny. Obvyklá cena17 na trhu s PHM je však obtížně zjistitelná, proto svůj pohled směřuje na základní týdenní ceny společnosti ČEPRO, a.s., které jsou zjistitelné.

Doporučuje

dlouhodobé sledování vývoje cen, a z těchto následně v šestitýdenních intervalech komparovat možnou cenu, kterou lze ještě získat legálním způsobem. Dle názoru MF ČR (Kalousek, 2011) by správě daně (DPH) u pohonných hmot pomohlo zavedení Režimu přenesení daňové povinnosti18 (tzv. reverse charge mechanismus). Tento vládní návrh byl Evropskou komisí odmítnut. Protože však byl zaveden institut Ručení za nezaplacenou daň (§109 z.DPH), umožňuje z. DPH tzv. zvláštní zajištění daně (§109a z.DPH). Jedná se zjednodušeně o „dobrovolný“ reverse charge. Příjemce plnění má možnost zaplatit DPH přímo správci daně z identifikovaného plnění a tím se vyhne ručení za nezaplacenou daň z tohoto plnění. Správce daně má možnost na základě zajišťovacího příkazu, zmrazit účet podvodného prodejce v případě podezření spáchání hospodářské trestné činnosti. Problém je ale se skutečnou efektivitou vybraných finančních prostředků. Od roku 2009 doměřili správci daně u obchodů s PHM 14,5 miliardy korun a pod zajišťovacími příkazy mají dalších 10 miliard korun. Jak však prezentuje výsledky těchto opatření Knížek, podařilo se vybrat necelou miliardu (iHNED.cz, 15.1.2012).

4.2. SPOTŘEBNÍ DAŇ Z MINERÁLNÍCH OLEJŮ 4.2.1. Plátce daně Na základě § 4 Zákona o spotřební dani můžeme definovat plátce daně jako toho, kdo má povinnost zaplatit daň (Finance.cz, 14.2.2012)

16

(2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny. 17 Obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu (např. stav tísně prodávajícího), osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby (§2 zákon o oceňování majetku). 18 Při reverse charge je dodání nebo služby bez daně. Daň je povinen vypočítat a odvést příjemce plnění (kupující). Teprve potom může nárokovat daň na vstupu z tohoto plnění.

27

Při použití nebo prodeji minerálních olejů uvedených, které nebyly zdaněny nebo u nichž byla uplatněna sazba daně nižší než sazba daně stanovena pro daný účel použití, pro účely, pro které je stanovena vyšší sazba; Při použití nebo prodeji směsi minerálních olejů určených pro pohon dvoutaktních motorů za účelem pohonu jiných než dvoutaktních motorů; Při použití nebo prodeji minerálních olejů pro pohon motorů nebo pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla; Při použití nebo prodeji přísady či plnidla do minerálních olejů a v dalších zákonem stanovených případech. 4.2.2. Složení ceny PHM a sazby spotřební daně Pohonné hmoty jsou složeny z několika různých částí. Téměř polovinu ceny tvoří pořizovací náklady z rafinerií (49%). Neméně významnou částí jsou DPH (17%) a spotřební daň (29%). V závislosti na prodejní ceně u čerpacích stanic je součástí ceny také marže prodejce (5%). Nákupní cena je složena z nákupní ceny v rafinerii a se spotřební daní. ČEPRO, a.s. v roce 2010 zakázalo obchodování s prodeji ve svých skladech, aby omezilo daňové úniky (ČEPRO, 2010). Spotřební daň je ve výši pevné sazby (10 950 Kč/1 000 litrů) a vstupuje do základu daně pro výpočet DPH (§36 zákona o DPH). Dle některých autorů dochází k paradoxu, kdy se platí daň z daně (např. Hruška, 2007). Toto místo by však také mohlo být náchylné k daňovému úniku na DPH, protože by prodejci nemuseli zahrnout SPD do základu daně. Zaplatili by zvlášť spotřební daň a DPH by vypočítali jen z ceny rafinerie. Tímto postupem by mohli získat i několik korun (Semerád, 2012A).

28

Tabulka 2: Složení ceny motorové nafty Cena ČEPRO19

Motorová nafta

Cena v rafinerii

18,14

Spotřební daň

10,95

Marže prodejce

1,74

DPH

6,17

Prodejní cena

37.00

Zdroj: Vlastní práce autora

Graf 1: Procentuální složení motorové nafty

Zdroj: Vlastní výzkum na základě informací od společnosti ČEPRO, a.s.

4.2.3. Některé příklady daňových úniků u spotřební daně V souvislosti s pohonnými hmotami je Česká republika zasažena jevem, který odborná veřejnost označuje tzv. pančováním. Semerád (2012A) definuje pančování pohonných hmot jako proces, při kterém dochází k úmyslnému pozměňování chemického složení a fyzikálně-technických vlastností pohonné

19

Byla použita základní týdenní cena společnosti ČEPRO, a.s. pro období 13.3.-19.3.2012 (28,79 Kč). Do nákupní ceny byly připočteny dopravní náklady ve výši 0,30 Kč/litr.

29

hmoty, který není v souladu s platnými zákonnými ani technickými normami. Probíhá bez vědomí a souhlasu příslušných ministerstev a státních institucí za účelem obchodu a konečného prodeje. Cílem je vybrat od spotřebitele daň, tuto nepřiznat anebo řádně neodvést. Obvykle jsou přimíchávány chemické látky, sloučeniny a směsi s podobnými technickými vlastnostmi, avšak s nižší sazbou spotřebních daní, nebo které jsou vyňaty od zdanění zcela nebo za určitých podmínek, tzn. že jsou určeny k jinému způsobu užití nebo k likvidaci. Může tak dojít k ohrožení zdraví a života spotřebitelů, k poškození majetku a znečištění životního prostředí.

4.2.4. Stejná spotřební daň pro všechny ropné produkty Velkým problémem, který se projevil na začátku devadesátých let minulého století, byl prodej nafty motorové, která však byla označována jako lehký topný olej20. Následně byly LTO prodány přes několik fiktivních společností, až se změnilo označení opět na naftu a skončila u konečného spotřebitele. Problémem celé kauzy LTO spočíval v tom, že lehké topné oleje nebyly zdaněny spotřební daní. Výsledná cena na čerpacích stanicích byla ve výši klasicky zdaněné nafty, nicméně daň z obratu21 stát z tohoto prodaného zboží nikdy neviděl. V průběhu těchto obchodů rapidním způsobem došlo ke snížení státních příjmu se zdaněnou naftou a naopak narůstalo množství zdaněných LTO. Problémem však je rozdíl v příslušné dani, která měla být subjekty odváděna (Lorencová, Večeř; 2006). "Podvody s LTO jen na jedné vlakové cisterně o obsahu 50 až 55 tun motorové nafty deklarované jako LTO poškodily na dani stát o 500 tisíc korun. Pokud došlo k daňovému úniku ve výši 60 miliard, pak jde o 120 tisíc cisteren. To není jehla v kupce sena. To jde dohledat i dnes," prohlásil bývalý pracovník celní správy Miroslav Vintr z Brna. (Novinky.cz, 10.3.2012) Je patrné, že kauza LTO byla založena na špatné legislativě, kterou pravděpodobně zákonodárci ani nechtěli řešit. Jestli to bylo z důvodu zapojení některých politiků do celé kauzy, nebo to byl pouze nezájem a neznalost celé problematiky.

20 21

LTO = lehký topný olej Daň z obratu – předchůdce dnešních nepřímých daní, tato daň byla uplatňována do konce roku 1992

30

Situaci řešilo barvení lehkých topných olejů jinou barvou, aby byla odlišná od nafty motorové. Pokud ale mají dva produkty podobné, či stejné obsahové vlastnosti, tak by mělo být zboží zdaněno stejnou sazbou. Tím by se eliminovala snaha podvodníků o různé záměny specifikací jednotlivých produktů.

31

5. PRAKTICKÁ ČÁST 5.1.

Komparace daňového zatížení benzínu a nafty u nás a naších sousedních států

Výše ceny, kterou platíme za pohonné hmoty je v jednotlivých státech rozdílná, což můžeme nejvíce pocítit právě při cestě do našich sousedních států. Jak již bylo zmíněno, tak cenu PHM ovlivňuje více faktorů, nicméně zatížení nepřímými daněmi je zřejmě faktorem nejvýraznějším. V následujícím textu je uvedeno porovnání zdanění PHM u nás a v okolních státech. V rámci podpory úspornějších naftových motorů je stejně jako u nás, tak v okolních státech levnější nafta motorová, než benzín, i když v některých případech je rozdíl minimální. Na výslednou cenu PHM, kterou lze vidět na stojanech čerpacích stanic má vliv jak spotřební daň z minerálních olejů, tak základní sazba daně z přidané hodnoty. Ovšem DPH je počítáno z částky, ve které je již spotřební daň zahrnuta. Následná komparace uvedených států střední Evropy ukazuje, že v České

republice

společně

s Německem

je

nejvyšší

míra

zdanění

PHM.(Firmy.finance.cz, 14.1.2012) 5.1.1. Česká republika Tabulka 3: Zdanění PHM v České republice BENZÍN 22

NAFTA MOTOROVÁ

Průměrná cena23

35,40 Kč

34,80

Spotřební daň z 1 litru

12,84 Kč

10,95

Sazba DPH 20%

5,90 Kč

5,80 Kč

Cena benzínu bez daně

16,66 Kč

18,05 Kč

Zdaněná částka z 1 litru

18,74 Kč

16,75 Kč

Míra zdanění

53%

48%

Zdroj: Penize.cz

22

Výpočet je prováděn pro bezolovnatý benzín, protože olovnatý benzín ji není na převážné většině čerpacích stanic k dispozici k prodeji. 23 Ceny byly stanoveny na základě průměrných cen PHM v listopadu 2011

32

Je nutné podotknout, že výpočet vychází z cen, které byly aktuální na počátku roku 2012 a je jasné, že se v době prezentace této práce budou ceny pohonných hmot na jiné úrovni a lze těžko odhadnout zda vyšší nebo nižší úrovni, což by byla pro konečného spotřebitele pochopitelně lepší varianta nižší ceny. Při pohledu na uvedené tabulky můžeme jasně vidět relativně velké rozdíly v míře zdanění pohonných hmot mezi Českou republikou a okolními státy Polsko, Slovensko a Rakousko. Myslím, že není podstatné mít tabulky v jedné měně, protože komparace na základě ceny by měla jediný význam v momentě, kdy bychom eliminovali měnové riziko. Komparace ceny PHM za 1 litr by měla význam pouze v určitém okamžiku, ale nikoliv na plošné znázornění rozdílu v míře zdanění PHM v uvedených státech Střední Evropy.

5.1.2. Slovensko Tabulka 4: Zdanění PHM na Slovensku BENZÍN

NAFTA MOTOROVÁ

Průměrná cena

1,49 €

1,38 €


0,515 €

0,368 €

Sazba DPH 20%

0,25 €

0,23 €


0,725 €

0,78 €


0,765 €

0,60 €

Míra zdanění

51%

43%

Zdroj: Penize.cz Při porovnání České republiky s našimi východními sousedy Slovenskem lze vidět, že míra zdanění benzínu je sice také nad padesáti procenty, přesto je však o dva procentní body nižší. U nafty motorové je tento rozdíl výraznější a sahá na hranici 5 procentních bodů, kde už je rozdíl výrazný.

33

5.1.3. Polsko Tabulka 5: Zdanění PHM v Polsku BENZÍN

NAFTA MOTOROVÁ

Průměrná cena

1,32 €

1,28 €


0,42 €

0,32 €

Sazba DPH 23%

0,25 €

0,24 €


0,65 €

0,72 €


0,67 €

0,56 €

Míra zdanění

51%

44%

Zdroj: Penize.cz Při komparaci s Polskem jsem přepočítal polskou měnu na euro s využitím kurzu 1 € = 3,937 PLN. Míra zdanění benzínu je stejné jako v případě Slovenska, tedy o 2 procentní body nižší než v případě České republiky. Při pohledu na zdanění nafty motorové má Polsko o 1 procentní bod vyšší zdanění než Slovensko, nicméně v porovnání s Českou republikou je opět vidět propastný rozdíl. 5.1.4. Rakousko Tabulka 6: Zdanění PHM v Rakousku BENZÍN

NAFTA MOTOROVÁ

Průměrná cena

1,42 €

1,34 €


0,482 €

0,4 €

Sazba DPH 20%

0,24 €

0,22 €


0,7 €

0,72 €


0,72 €

0,62 €

Míra zdanění

51%

46%

Zdroj: Penize.cz Pokud se podíváme na zdanění benzínu v Rakousku, tak je míra zdanění opět stejná jako v předchozích dvou případech na 51%, tedy o 2 procentní body menší hodnota než v České republice. Náš jižní sousední stát se České republice v míře zdanění podobá ze tří zmiňovaných států nejvíce. U nafty je rozdíl totožní s rozdílem u benzínu, a to opět o 2 procentní body.

34

5.2. Pomůže zvýšení spotřebních daní státnímu rozpočtu? Spotřební daně lze řadit mezi daně nepřímé, tedy poplatníkem je v jejich případě konečný spotřebitel. Nepřímé daně obecně patří do největšího příjmu do státního rozpočtu, ale skutečně zvýšení nepřímých daní bude mít za výsledek zvýšení příjmu do státní kasy? Plátcem daně jsou provozovatelé čerpacích stanic, výrobci a v neposlední řadě daňové sklady. Poplatník daně tedy zaplatí daň, která je zahrnuta v ceně výrobku a plátce jí následně hradí státnímu aparátu. Významem spotřebních daní je mj. snížení spotřeby škodlivého zboží24 a právě jejich vysoká míra zdanění má omezit poptávku po těchto výrobcích. Stejné tvrzení uvedl Jan Procházka z vládního poradního orgánu NERV: „Spotřební daň není určena pouze k tomu k nafukování státního rozpočtu, ale především k omezení škodlivých účinků některých komodit na zdraví nebo životní prostředí“. (Usporim.cz, 27.12.2011) Od 1.1.2010 přišla v účinnost novela zákona upravující sazby spotřebních daní, a tím došlo ke zvýšení cen PHM asi o 1 korunu. Přesto si však vláda s výběrem daní moc nepomohla, protože výrazně poklesl prodej PHM v České republice. Na základě výsledků průzkumu Českého statistického úřadu došlo v roce 2010 k poklesu spotřebu benzínu o 5,2% a v případě nafty se v ČR prodalo o 9,1% méně litrů. Vrchní ředitel sekce produkčních statistik ČSÚ Josef Vlášek potvrdil, že za hlavní důvod s nížení spotřeby PHM došlo z důvodu, že tankování benzínu a nafty je atraktivnější v okolních státech, právě kvůli nižším cenám (Patria.cz, 27.12.2011). Podstatná část dopravců, kteří jezdí do zahraničí, si raději natankují před hranicemi kvůli nižší ceně. Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu uvedl: „Dopravní firmy uvádějí, že přibližně čtvrtinu a třetinu nafty tankují mimo území České republiky“ (Usporim.cz, 27.12.2011). Takže ve výsledku se moc nedá říct, že by bylo ušetřeno životní prostředí, protože ty pohonné hmoty jsou spotřebovány tak, či tak, akorát došlo ke snížení konkurenceschopnosti českých (primárně příhraničních) čerpacích stanic.

24

Tabákové výrobky, alkohol, minerální oleje (pohonné hmoty)

35

5.2.1. Rostoucí stupeň motorizace Pokles spotřeby PHM v České republice, o kterém jsem se zmiňoval v předchozí kapitole, nelze přisuzovat pouze faktu, že došlo ke zvýšení spotřební daně. Protože na samotnou celkovou spotřebu v ČR ovlivňují i další faktory, bylo by vhodné je alespoň ve stručnosti zmínit. Jedním z faktorů, který má obrovský vliv na tuto problematiku je i dopad tzv. hypoteční krize. Domácnosti, ale i firmy neměly takové množství disponibilních zdrojů, a tak došlo i k omezení výdajů za provoz vozidla. Lze vidět i na následující tabulce, tak v roce 2010 došlo k mírnému nárůstu registrovaných osobních vozidel v České republice. Dochází tedy k mírnému meziročnímu nárůstu nových vozidel, která však mají výrazně nižší spotřebu, než vozidla starší, která jsou každoročně vyřazovány. Dochází tedy sice k růstu počtu vozidel, ale tím, že spotřeba každoročně u nových vozidel klesá a roste zájem o výrobu ekologičtějších vozidel, nemůžeme změny osobních vozidel považovat za významné pro naší úvahu ovlivnění celkové spotřeby PHM. Na základě dostupných údajů o registrovaných osobních automobilech v České republice (tabulka 7) a celkovém počtu dodaných litrů benzínu a nafty (graf 2), jsem provedl regresní analýzu s následujícími výsledky: Tabulka 7: Výsledky regresní analýzy Sledovaný jev

Korelační koeficient

Výsledek

Nákladní vozidla v porovnání s celkovým množstvím spotřebovaných litrů benzínu

-0,536851087

Lineárně nezávislé

Nákladní vozidla v porovnání s celkovým množstvím spotřebovaných litrů nafty

-0,37367221


Osobní vozidla v porovnání s celkovým množstvím spotřebovaných litrů benzínu

-0,922128334


Osobní vozidla v porovnání s celkovým množstvím spotřebovaných litrů nafty

-0,624596074


Zdroj: Vlastní práce autora Z uvedených výsledků regresní analýzy sledovaných jevů je zřejmé, že neexistuje lineární závislost mezi počty registrovaných vozidel v České republice a množstvím spotřebovaný litrů pohonných hmot. Musím uvézt, že využívaná data nebyla očištěna a máme k dispozici málo hodnot, tudíž mohlo dojít ke 36

zkreslení jednotlivých výsledků korelačních koeficientů. Je však patrné, že budou jiné faktory, které ovlivňují spotřebu PHM u nás. Tabulka 8: Osobní automobily registrované v ČR ROK

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Počet celkem 25

3 958

4 108

4 280

4 423

4 435

4 496

4 582

Zdroj: Sydos.cz, vlastní zpracování Avšak vozidla, která skutečně dle mého názoru ovlivňují počet prodaných litrů na čerpacích stanicích, jsou nákladní vozidla. Mírný meziroční pokles je zaznamenán již v roce 2009, ovšem v roce 2010 byl pokles téměř dvojnásobný. I za předpokladu, že se vývoj a technologie motorů u nových vozidel jde dopředu stejně rychle, jako je tomu tak u osobních vozidel, nemůžeme předpokládat, že je pokles spotřeby PHM u nás zapříčiněn poklesem registrovaných vozidel. Můžeme tedy skutečně spekulovat nad faktem, že za touto problematikou stojí z největší míry navýšení spotřební daně z pohonných hmot. Tabulka 9: Nákladní vozidla registrovaná v ČR ROK

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Počet celkem

415 101

468 282

533 916

589 598

587 032

584 921

585 873

Zdroj: Sydos.cz, vlastní zpracování 5.2.2. Česká republika se blíží zdaněním PHM Německu V lednu 2010 jsme se dostali cenami benzínu a nafty na úroveň Německa a tento stav přetrvává bohužel až do současnosti. Naftu, jejíž prodej je dlouhodobě v České republice vyšší než v případě benzínu (Auto.idnes.cz, 12.1.2012), máme obecně jednu z nejdražších v celé Evropě. Společně s naším západním sousedem patříme mezi 7 států Evropy, kde se prodává nafta za nejvyšší cenu.

25

Údaje jsou uvedeny v tis. kusů

37

Tabulka 10: Zdanění a ceny pohonných hmot v ČR a vybraných zemí EU

Vybrané státy EU

Spotřební daň 26(Kč/l) benzín

nafta

Česko

12,84

10,95

Francie

15,80

Itálie

DPH (%)

Průměrná cena (Kč/l) benzín

nafta

20

31,20

29,64

11,10

19,6

34,06

28,34

14,70

11,00

20

34,32

30,16

Maďarsko

11,70

9,70

25

30,94

29,12

Německo

17,40

12,20

19

35,10

29,90

Nizozemsko

18,20

10,70

19

37,44

28,34

Polsko

12,70

8,80

22

28,34

26,00

Rakousko

11,50

9,00

20

29,64

27,04

Slovensko

13,40

9,60

19

30,68

27,04

Stanovené minimum EU/ evropský průměr

9,30

8,60

-

30,94

27,82

Zdroj: Magazín Petrol 1/2010, str. 25 Obrovský problém s konkurenceschopností bojují především čerpací stanice poblíž hranic s Rakouskem, Slovenskem a Polskem, kde v některých případech drží majitelé své provozovny jen díky doplňkového zboží. Zkrátka doby, kdy jezdili řidiči z okolních států tankovat k nám, aby ušetřili, jsou v nedohlednu. 5.2.3. Pohled na Slovenskou republiku Slovensko zvolilo daňovou politiku v oblasti pohonných hmot přesně opačnou než naši zákonodárci. Slovenským parlamentem totiž prošel návrh na snížení spotřební daně uvalenou na naftu motorovou, a to přibližně o 3,40 Kč za litr po přepočtu z eura. Slovensko tak učinilo v rámci podpory slovenských dopravců, kvůli zavedení mýtného systému na slovenských komunikacích. V rámci Slovenska se jedná dle mého názoru o obrovský krok kupředu, protože do té dobry patřily ceny nafty vždy mezi nejvyšší v celé Evropě. Na to pochopitelně dopravci reagovali tím, že téměř 80 % spotřeby nafty čerpali

26

Spotřební daně a ceny v zahraničí jsou orientační a jsou vypočteny na základě kurzu CZK/EUR = 26,00; zdroj průměrných cen: Clever-tanken (3.týden ledna 2010)

38

v zahraničí, převážně u nás a v Rakousku, kde byla nafta motorová podstatně levnější. V současnosti se tedy karta obrátila a naopak na Slovensku je téměř o 2 koruny levnější nafta. Problém slovenských dopravců se přesunul na dopravce z České republiky a tedy i naši dopravci raději začali tankovat v zahraničí, než aby čerpali drahou naftu u nás. Dostali jsme se tedy k jádru problému, proč došlo k poklesu spotřeby PHM v průběhu roku 2010. Samozřejmě zde působí vliv ekonomické recese, neustálé zlepšování technologií vedoucích ke snížení spotřeby vozidel, ale největším problémem je pochopitelně rostoucí cena zapříčiněná nárůstem zdanění PHM. 5.2.4. Vybereme na spotřební dani skutečně více? Ministerstvo financí navrhlo zvýšení spotřební daně za účelem vyššího příjmu do státního rozpočtu. V roce 2010 bylo očekáváno o 7 miliard více ze spotřební daně z PHM, než v roce 2009. Tento výsledek se pochopitelně nedostavil.27 Můžeme se podívat na následující graf, kde je zřejmý pokles dodávek benzinu právě po navýšení spotřební daně o 1 korunu za litr. Graf 2: Vývoj dodávek automobilových benzinů v letech 2007 - 2011

Zdroj: CAPPO.cz Pokud bychom se podívali na skutečný výběr spotřební daně do státního rozpočtu, tak se rokem 2010 také chlubit nemůžeme. U motorového benzínu došlo k poklesu o více jak 5 miliard korun.

27

U následujících úvah opět bereme pochopitelně zřetel na období ekonomické krize, která měla globální následky a do jisté míry ovlivnila pokles spotřeby PHM.

39

Tabulka 11: Celkové částky vybrané na spotřební dani Výměr SPD

2009

2010

Benzin

31 901 519 561 Kč

26 685 481 174 Kč

Nafta

49 896 766 684 Kč

37 095 906 309 Kč

Celkem

81 798 286 358 Kč

63 781 224 072 Kč

Zdroj: Vlastní práce autora na základě informací z Celní správy Při pohledu na vývoj týkající se nafty motorové, lze vidět opět výrazný pokles dodávek v roce 2010. Ovšem podstatnější úbytek si uvědomíme až při pohledu na obrovský pokles vyměřené spotřební daně uvalené na pohonné hmoty celní správou v letech 2009 a 2010.

Očekávané zvýšení příjmu ze

spotřební daně z PHM o 7 miliard nebylo a v očekávání ministerstvo financí zřejmě nepočítalo s odchylkou 25 miliard. Opět mě to tedy vede k názoru, že spotřební daně v České republice uvaleny na pohonné hmoty jsou přehnaně vysoké a jejich snížení je nevyhnutelné. Graf 3: Vývoj dodávek nafty motorové v letech 2007 - 2011

Zdroj: CAPPO.cz

5.3. Zavedení daně z ropných produktů V posledních měsících muselo ministerstvo průmyslu a obchodu řešit další problém v otázce zásobování ropy, a to konkrétně v jeho nestabilních dodávkách z ruského ropovodu. Začalo se tedy uvažovat o navýšení státních hmotných rezerv, které by v současnosti vydrželi v případě potřeby 90 dní, a to je právě podle vyjádření MPO málo a plánuje navýšení na 120 dní. (Byznys.ihned.cz, 17.4.2012)

40

Vláda o podobném kroku přemýšlí již delší dobu28, nicméně k jeho realizaci zatím nedošlo. Nyní chce Vláda skutečně udělat další krok pro bezpečnost ropných zásob a jejich dodávek a na doporučení Evropské komise ze 14.9.2009 (Petrol.cz, 20.4.2012) plánuje navýšení státních hmotných rezerv ropy na 120 dní. Podle Tomáše Patáka z odboru komunikace ministerstva průmyslu již tento návrh byl schválen Legislativní radou vlády a momentálně se čeká na jednání samotné vlády. Financování navýšení státních hmotných rezerv by mělo být z plánované daně z ropných produktů, čímž se stát zbaví obrovského závazku z financování ropných zásob. „Plánovaná výše nové daně by měla činit 140 Kč za 1000 litrů PHM,“ zmínil Paták. Důsledkem zavedení nové daně bude ještě další navýšení cen ropných produktů, u kterých můžeme v současné době při současných cenách mluvit skutečně o tragédii pro všechny řidiče. „Česká republika má jedny z nejvyšších cen PHM v EU a další zdražování přivede řadu dopravců ke krachu, jelikož se potýkají s existenčními problémy již při současných cenách,“ prohlásil předseda Unie malých a středních podniků David Šeich. (Mediafax.cz; 1.5.2012) Na začátku této práce jsme řešili problematiku Lafferovy křivky, která znázorňuje optimální daňové zatížení. Nicméně v parlamentu je další navýšení cen PHM pravděpodobně považováno za ideální variantu, jak vybrat potřebné zdroje k financování navýšení státních hmotných rezerv ropných produktů. V této situaci plně souhlasím s komentářem celé situace Šeicha, který dodal: „Plně si uvědomujeme význam navyšování hmotných rezerv, stát by ale měl na jejich pokrytí najít zdroje jinde.“ (Mediafax.cz; 1.5.2012) Dle mého názoru Česká republika není v situaci, kdy je vhodné navyšování zdanění PHM. Jsem přesvědčen, že význam navýšení státních hmotných rezerv je důležitou podmínkou pro zabezpečení klidnějšího chodu České republiky v situaci nenadálé situace, která by znemožnila pravidelné dodávky ropných produktů do České republiky. Ale po přijetí uvedeného kroku je dost pravděpodobný další pokles spotřeby PHM u nás. Pokud již teď zaznamenáváme pokles spotřeby pohonných hmot za současných podmínek, které pro řidiče nejsou vůbec nějak příznivé, tak by velice pravděpodobně došlo k dalšímu snížení čerpání PHM

28

Naposledy v roce 2008, kdy došlo k dosud poslední vážné situaci v zásobování ropou kvůli sporům mezi Ruskem a Běloruskem o poplatky za užívání ropovodů.

41

v České republice celé kamionové dopravy, protože kdo bude mít možnost, ten si načerpá plnou nádrž ještě před hranicemi s ČR.

5.4. Boj s daňovými úniky Na pohonné hmoty dopadá vysoké daňové zatížení a jsou tak velice lákavé pro podvodníky, kteří v oblasti daňových úniků na PHM vidí snadnou možnost zbohatnout. Boj s daňovými úniky v některých případech připomíná boj s větrnými mlýny. Pokud se podaří úprava legislativy nebo zavedení jiných opatření k potlačení daňového úniku, může docházet k obcházení zákona jiným způsobem. Jako příklad lze uvést zavedení nároku na odpočet u DPH. Ten může plátce uplatnit až v okamžiku, kdy má mj. daňový doklad z tohoto plnění. Toto opatření by mohlo být obejito vystavováním daňových dokladů vystavenými daty a zaúčtováno ještě do předchozího zdaňovacího období. V následujícím textu se pokusím vystihnout některé z problematických oblastí, kde by se dalo určitým způsobem daňovým únikům zabránit. 5.4.1. Tříměsíční společnosti Obrovským problémem se v poslední době staly krátkodobé, tzv. tříměsíční společnosti, které využívají kvartálního období pro vyměření DPH. Záleží jen na době, kterou trvá vystavení daňových dokladů mezi společnostmi, které jsou do podvodu zapojeny. Pochopitelně větší množství fiktivních, ale i reálných firem komplikuje správci daně dohledat, zda se jedná o podvod, či ne. S těmito karuselovými obchody se můžeme prakticky setkat v jakémkoliv odvětví, nicméně u PHM je z důvodu velkého odbytu vyšší ztráta státu za případnou neodvedenou daň. V momentě, kdy dojde ke zjištění, že daň nebyla zaplacena, je již společnost převedena na „bílého koně“ 29, kterého může být často majitelem i několika firem. Tyto praktiky narušují i běžný prodej PHM, protože společnosti, které působí na trhu s PHM a aplikují podobné metody, často nabízí zboží i o korunu, či dvě pod nákupní cenou přímo z rafinérie, což je doslova nemožné, aby takové zboží splňovalo normy pro prodej PHM, nebo aby se jednalo o zboží, za které není odvedena daň. Správci daně ani nemohou dle zákona provézt daňovou 29

Bílý kůň – jedná se obvykle o nemajetnou osobu nebo recividistu. Tím je ztíženo doměření výsledné daně.

42

kontrolu, pokud k tomu nemají určitý důvod (Nález Ústavního soudu ČR, I.ÚS 1835/07). Nicméně v našem případě je zahájení daňové kontroly až v následujícím zdaňovacím období zbytečnou záležitostí. Jako řešení se nabízí stanovení zákonné povinnosti všech subjektů, kteří obchodují s PHM, aby byly automaticky měsíčními plátci DPH. Pak by stačilo, aby daňový subjekt prodal jednu cisternu plnou zboží, kde můžeme kalkulovat cenu 35Kč/l a plnou cisternu 30.000 litrů, dostaneme se na částku 1.050.000 Kč. Tím dojde k překroční zákonného limitu pro obrat ve zdaňovacím období. Tím pádem by byla daňová kontrola přístupnější pro správce daně a došlo by tak k zamezení určitých podvodů u těchto společností. V tuzemsku je registrováno přibližně 1000 společností, které obchodují s PHM. Na základě informací od správců daně jsou největším rizikem čtvrtletní plátci. Tedy jedná se o tzv. tříměsíční společnosti. A bylo by tedy na místě podrobit čtvrtletní plátce, kteří prodávají PHM, větší kontrole a zavézt určitý systém dohledu nad těmito subjekty. Kontrola již v průběhu právě probíhajícího zdaňovacího by mohla odhalit překročení zákonného limitu 1.000.000 Kč a v případě, že by se tomu tak stalo, byla by obratem vyměřena daňová povinnost. 5.4.2. Vývoz PHM z daňového skladu Objednávky PHM můžeme v České republice realizovat v rámci různých zprostředkovatelů, nebo přímo z daňového skladu (např. ČEPRO, a.s.). Podle logického vysvětlení platí poučka „čím více zprostředkovatelů, tím vyšší je konečná cena“. To stejné platí i u PHM, ovšem může se někdy stát, že i samotný řidič může do svého vozidla natankovat levněji, než jaká je nákupní cena v daňovém skladu. Je to samozřejmě již extrémní případ, který se nejspíš nestane. Jak by bylo možné dospět k tomuto paradoxu? Běžné praktiky byly ještě donedávna takové, že při prodeji PHM v daňovém skladu byl produkt následně opět prodán bez spotřební daně. Faktura byla vystavena na celkovou částku včetně DPH a až subjekt, který prodal PHM mimo daňový sklad, odpovídá za DPH za kompletní dodávku PHM, ve které je zahrnuta i spotřební daň. A konkrétně tato část DPH nebyla u nelegálních obchodů placena, protože spotřební daň jednoduše nebyla součástí výpočtu daně (Ceproas.cz, 6.3.2012). "Do daňového skladu společnosti Čepro

43

byly nakupovány pohonné hmoty. Uvnitř skladu pak docházelo k účelovým obchodním operacím mezi spřízněnými obchodními společnostmi," potvrdil státní zástupce Karel Kalda. (Ceskatelevize.cz, 6.3.2012) 5.4.3. Stát každý rok přijde o 3O miliard? S podvody s pohonnými hmotami jsme se setkali hned po samotném vzniku České republiky a po stanovení určitých legislativních pravidel by se mohlo zdát, že už podobné podvody jsou nemožné. Bohužel opakem je pravdou a i co do rozsahu se podobné podvody dějí i dnes. Podle generálního ředitele finančního ředitelství Jana Knížka stát přijde kvůli daňovým únikům podle odhadů o 25 miliard ročně. Z toho přibližně 15 miliard za podvody v oblasti DPH a asi 8 miliard souvisejících se spotřebními daněmi. „To číslo se špatně odhaduje, nikdo ho přesně nezná a je otázka, co označíte za daňový únik,“ dodal k odhadům Knížek. Záleží podle něj, zda se mezi úniky zařadí i kroky plátců na hraně legislativy, kde není možné striktně jejich postup za daňový únik označit. Nicméně neoficiální odhady se zmiňují až o 80 miliardách ročně. (Zprávy.E15.cz, 7.2.2012)

5.5. Obsah biosložek v PHM V dnešní době se setkáváme s problémem sice menšího rozsahu, nicméně se skupinkami pohybujícími se na trhu s PHM, které opět vidí šanci, jak zbohatnout. Bohužel České republice cestu za dokonalou státní regulací trochu komplikuje také Evropská unie, která schválila, že do roku 2020 musí být povinný obsah nafty motorové s 10% podílem biosložky. K tomuto kroku se EU uchýlila z důvodu šetření neobnovitelných zdrojů na úkor kvality PHM. Když se na tento problém podíváme z druhé strany, tak k samotnému šetření životního prostředí tímto nařízením rozhodně nedojde, protože při výrobě zmíněných biosložek dochází k nepřiměřenému uvolňování škodlivin do ovzduší, takže do jisté míry je toto rozhodnutí minimálně zvláštní. Pokud bychom si řekli, že se tento problém netýká zdanění, tak se můžeme zmýlit. Protože EU zveřejnila hodnoty, ke kterým se musí všechny státy do roku 2020 dostat, a to doporučeným systémem postupného zvyšování procentuálního podílu biosložky v PHM. Ale zaměření jednotlivých států k zemědělství je pochopitelně odlišné a může tak docházet k tomu, že státy s vyšším podílem zemědělství na HDP upraví

44

zákonem složení PHM tak, aby více podpořilo domácí zemědělce z důvodu vyššího zastoupení biosložek v PHM. Dospěli bychom tedy do stavu, kdy v každém státě bude odlišná kvalita PHM, ačkoliv vždy v mezích zákonů jednotlivých států. 5.5.1. Vliv zavedení bioložek v České republice V České republice došlo k povinnému přimíchávání biosložek do PHM začátkem června roku 2010. Stát tak připravil pro řidiče druhý cenový šok během 6 měsíců, protože v lednu roku 2010 zase došlo k navýšení spotřebních daní uvalených na PHM o jednu korunu. Na následujícím grafu lze vidět výsledné cenové změny. Graf 4: Navýšení cen PHM po zavedení povinné příměsi bioložek

Zdroj: CCS S biopalivy se podle politiků lze setkat z důvodu šetření přírody, nicméně opakem je pravdou. Bez fosilních zdrojů (na kterých by neměla vznikat závislost), resp. bez umělých hnojiv ze zemního plnu by řepka nebyla použitelná pro příměsi do nafty. Ani znečišťování ovzduší tímto nelze zabránit, protože biopaliva zvyšují spotřebu až o 8%, tedy do ovzduší se dostane z výfuků motoru více CO2, než při využívání „čistých“ minerálních paliv. Při zpracování ropy se také uvolní podstatně méně oxidu uhličitého do ovzduší, než při tvorbě umělých hnojiv a řepkového oleje (Machpetrmach.blog.idnes.cz, 11.3.2012). Podle odborníku je k výrobě 1 litru biopaliva zapotřebí k zavlažování polí přibližně 2.500 litrů vody (Aktualne.centrum.cz, 10.3.2012). Množství zrna, které je 45

potřeba na výrobu ethanolu pro plnou nádrž moderních sportovních vozidel by stačilo k jídlu pro jednoho člověka na jeden rok. David Pimentel, který působí jako profesor ekologie na Cornellově Univerzitě tuto situaci přirovnává k „dotovanému spalovaní potravin“. (Igreens.org.uk, 6.3.2012) 5.5.2. Je tedy zavedení biopaliv prospěšné? Podle většiny automobilek díky biopalivům klesá výdrž motorů, oleje a filtry se musí měnit častěji (machpetrmach.blog.idnes.cz, 11.3.2012), ovšem největším negativem na tzv. „zelené naftě“ její vyšší cena. Výroba bioložek, které se musí ze zákona přidávat do nafty motorové v maximálním poměru až do 6 %, jsou je výrazně dražší než samotná nafta, tudíž dochází k dalšímu nárůstu cen nafty. Tím se opět cenou dostáváme na jinou úroveň, než se kterou by byly čerpací stanice v tuzemsku schopny konkurovat svým zahraničním kolegům. Dle mého názoru bioložky do nafty vůbec nepatří, a to z několika důvodů, které byly v této kapitole rozepsány.

5.6. Základ DPH V posledních letech jsme došlo k několika legislativním změnám sazeb DPH, které by se měly od příštího roku sjednotit. Samotná volba základu daně je pro zákonodárce velice komplikovaná, a to se nemusíme bavit pouze o DPH, ale také spotřební daně, daně z příjmu, z nemovitosti apod. Při pohledu do zákonu totiž můžeme vidět celou řadu výjimek, které jsou do zákonu vždy připsány při každé novele kvůli zmírnění zdanění pro určité specifické situace. To má ale za následek, že se ze zákona stane nepřehledný text a umožňuje tak dvojí výklad určitých pasáží v zákoně a následnému hledání různých právních kliček jak se vyhnout daňové povinnosti.

5.7. Na jedno RČ třeba i 50 firem? Již několikrát jsem se setkal s případem, kdy určitý ekonomický subjekt poškodil druhý ekonomický subjekt (ať už stát při daňových únicích, ale častěji jinou společnost, které není uhrazený nějaký závazek). Následně jde firma do insolvence a všechny její závazky zůstanou neuhrazené. Klidně hned druhý den může být založena druhá společnost, se stejným předmětem podnikání a kde je

46

statutárním orgánem stejná osoba. Tudíž vznikl nový ekonomický subjekt, který má jednou změnu, a to třeba jedno písmeno ve stejném názvu. Tohle není mým výmyslem, ale bohužel čistá realita. V létě roku 2010 jsem měl možnost navštívit Spojené státy americké, kde mě zaujala jedna určitá legislativní odlišnost od Evropy. Jedná se o to, že v určitých státech USA je zavedený systém, že subjekty, jejichž společnost zkrachuje, již nemají možnost v daném státě založit společnost novou. Jistě se jedná o legislativní prvek, který by mohli zvážit i zákonodárci v České republice. Jednoduše by se zamezilo vydání čtvrtého živnostenského oprávnění FO, či PO, které již ve stejném oboru třikrát neúspěšně „podnikaly“. Omezení by se mělo vztahovat také na členství ve statutárních orgánech dané společnosti, aby nedošlo k situaci, kdy bude osoba působit ve třech společnostech pouze např. v představenstvu a následně by se mu vyhnulo zmíněné omezení. Uvedené legislativní omezení by se dalo samozřejmě obejít nastrčením jiné osoby, ať už rodinného příslušníka, nebo tzv. bílého koně. Tohle legislativní omezení nenavrhují pouze z důvodu zamezení daňových úniků, ale odhaduji také snížení soudních sporů mezi jednotlivými ekonomickými subjekty, a to nemluvím o efektivnosti a rychlosti těchto soudních sporů, které se často protahují na několik let.

5.8. Rozdílné sazby daní v EU V kapitole 5.1 jsem porovnával nepřímé daně v některých zemích střední Evropy. Porovnával jsem zde pouze 4 státy, které společně sousedí, a přesto byly ukázány obrovské rozdíly ve zdanění PHM. Při pohledu na celou Evropu lze vidět rozdíly ještě rapidnější. To je příčinou, kvůli které celá řada ekonomických subjektů zakládá, případně přesouvá své společnosti mimo Českou republiku do tzv. daňových rájů30, kde očekávají přijatelnější míru zdanění. Tento postup je pochopitelně legální, firmy jdou pouze za lepšími podmínkami. Dává to tedy prostor pro různé podvodné machinace, které se 30

Daňový ráj - označujeme země, ve kterých jsou mimořádně daňově zvýhodněny zahraniční firmy. Zisky zahraničního podniku jsou daněny pouze zanedbatelně, dividendy takového podniku vůbec. Většinou se jedná o země s malou rozlohou a nízkým počtem obyvatel, které však vykazují vysoké ekonomické výkony. Počet založených společností v některých daňových rájích dokonce převyšuje počet obyvatel.

47

mohou stát těžko dohledatelnými. Určitě by bylo jednodušší, kdyby celá Evropská unie v rámci evropské integrace zavedla vedle společné měnové politiky, jednotného trhu i jednotnou daňovou politiku. Což by eliminovalo různé pokusů o daňovou optimalizaci. Dospět ke společné daňové politice je velice obtížné a jedná se skutečně o dlouhodobý proces, který se do jisté míry obtížností podobá zavedení společné evropské měny euro31. Na následujícím grafu je znázorněno porovnání všech členských států EU a jejich velikost spotřebních daní uvalených na bezolovnatý benzín.32

Graf 5: Výše spotřebních daní na bezolovnatý benzín v členských státech Evropské unie

Zdroj: Ec.europa.eu Je zde patrný velký rozdíl ve zdanění pohonných hmot a budoucí sjednocení by tedy bylo velice náročné u všech 27 členských států EU, u kterých je domluva každým dnem obtížnější už jen z důvodu současné „dluhové“ krize velice náročná.

31 32

EURO – je měnou eurozóny, kterou využívá 17 členských států EU a 6 států mimo EU Uvedené hodnoty se vztahují k datu 1.1.2012

48

5.9. Změna sazby spotřební daně V situacích, kdy dochází na světových trzích k rostoucí ceně ropy, nebo k depreciaci české koruny, dochází také logicky k růstu cen pohonných hmot. Teoreticky by tak mělo dojít ke zvýšení příjmů do státního rozpočtu, ovšem realitu uvádím již v předchozím textu. V posledních měsících došlo k velkému zvýšení maloobchodních cen PHM na čerpacích stanicích po celé České republice. Je pochopitelné, že se toto zvýšení nelíbí ani zákazníkům, tak prodejcům a podle mého názoru je nejlepší variantou snížení spotřební daně uvalené na PHM. Variantu snížení základní sazby DPH bych nevolil, jako aktuální řešení problému, z důvodu legislativní náročnosti případných změn. Nicméně i jakákoliv změna je vládou neustále odmítána s protiargumenty, že by došlo ke snížení příjmů do státního rozpočtu. Provedl jsem tedy analýzu dopadu na příjem státního rozpočtu inkasovaného ze spotřební daně uvalené na PHM. Na grafu 1 je znázorněno procentuální složení ceny jednoho litru nafty. Mimo uvedené daně (DPH a spotřební daň) je dalším příjmem státního rozpočtu také daň z příjmu (dále pak sociální a zdravotní pojištění) jednotlivců a firem operujícím ve výrobním a obchodním odvětví s PHM. Ovšem poslední zmiňované nebudu ve své kalkulaci uvádět. Rostoucí výrobní cena vede ke zvýšení maloobchodní ceny, tedy následné i výši vybrané daně z přidané hodnoty, která je dána 20% z ceny. Spotřební daň je stanovena fixní částkou za každý prodaný litr a její výše tedy nepodléhá změnám výrobních cen PHM. Tabulka 12: Vliv změny spotřební daně u nafty motorové na inkaso daně Cena PHM

DPH 20 %

Cena bez DPH

SpD

Obchodní přirážka

Výrobní cena

25 4,17 20,83 6,88 30 5 25 11,05 10,95 3 35 5,83 29,17 15,22 40 6,67 33,33 19,38 Pozn. Veškeré údaje jsou uvedeny v jednotce [Kč/l] Zdroj: Souček, Souček; 2012; vlastní zpracování

33

K výpočtu je použita hodnota prodaných litrů nafty v roce 2011

49

DPH a Spotřební daň

15,12 15,95 16,78 17,62

Inkaso daně 33

60,7 mld. Kč 64 mld. Kč 67,3 mld. Kč 70,7 mld. Kč

Z výsledků znázorněných v tabulce je vidět, že při rostoucí ceně nafty motorové z hodnoty 25 Kč/l na 40 Kč/l dojde ke zvýšení inkasa daně o 2,50 Kč/l, což je při prodeji 4.013 miliónu tun nafty (stejně jako v roce 2011) rozdíl 10 mld. Kč vybraných do státního rozpočtu. Ve výpočtech je zanedbáván klesající trend spotřeby PHM v České republice, stejně jako popisuje graf 3.

Při

zvýšení průměrných cen nafty z hodnoty 30 Kč/l na 40 Kč/l je rozdíl ve vybrané dani 1,67 Kč/l a tedy inkaso se zvýší přibližně o 6,7 mld. Kč. Při růstu průměrných cen nafty z hodnoty 35 Kč/l na 40 Kč/l je rozdíl ve vybrané dani 0,84 Kč/l a tedy inkaso se zvýší přibližně o 3,4 mld. Kč. Tabulka 12 nemá ukázat rozdíl v inkasované dani, protože pochopitelně při rostoucí cenové hladině nezůstane stejná hladina poptávané nafty, ale má ukázat především vliv výrobní ceny na konečnou cenu pro spotřebitele. Navýšení cen PHM, vlivem rostoucích výrobních cen, by bylo možné regulovat mírným snižováním spotřební daně, ale zároveň aby bylo možné udržení stávající úroveň poptávky po PHM a byla zachována hodnota inkasované daně do státního rozpočtu. Tabulka 13: Navrhovaná změna spotřební daně Cena PHM

DPH 20 %

Cena bez DPH

SpD

Výrobní cena

Nová cena PHM

30

5

25

10,12

11,05

29,17

35

5,83

29,17

9,29

15,22

33,34

40

6,67

33,33

8,45

19,38

37,5

35

5,83

29,17

10,12

15,22

34,17

40

6,67

33,33

9,28

DPH a SpD

Inkaso daně

15,1234

60,7 mld. Kč

15,9535

64 mld. Kč

38,33 19,38 Zdroj: Souček, Souček; 2012; vlastní zpracování

Z uvedeného vyplývá, že po zavedení uvedených změn by došlo k významnému poklesu ceny nafty motorové a jelikož by došlo k vyrovnání cen se státy jako je Rakousko, Polsko a Slovensko, lze očekávat postupný nárůst poptávky po naftě u většiny dopravců a mohli bychom tak využít vyšší potenciál polohy 34 35

České

republiky,

jako

tzv.

Inkaso daně v Kč/l při hodnotě 25 Kč/l (Tabulka 12) Inkaso daně v Kč/l při hodnotě 30 Kč/l (Tabulka 12)

50

„tranzitní

země“.

Je

tedy

velice

pravděpodobné, že by celkové inkaso daně mohlo dále růst. Případný růst prodaného množství nafty motorové o 1 % by znamenalo navýšení inkasa daně o přibližně 600 mil. Kč, tedy navýšení prodeje nafty o 10 % by znamenalo navýšení o 6 mld. Kč, a takové navýšení je dle mého názoru reálné, protože by se prodané množství mohlo dostat na úroveň z let 2009, tedy období před navýšením spotřebních daní uvalených na PHM o 1Kč/l. To by mělo pozitivní dopad jak na soukromé subjekty, ale i pro dopravce a obecně na celou ekonomiku země. Stejné výpočty jsem provedl i v případě benzínu, kde je poptávka sice poloviční ve srovnání s naftou motorovou, nicméně je na tento produkt uvalena vyšší sazba spotřební daně. Při zvýšení ceny benzínu z úrovně 25 Kč/l na 40 Kč/l, dojde ke zvýšení inkasa daně, stejně jako je tomu u nafty motorové, o 2,50 Kč/l, což je při prodeji 1.781 miliónu tun benzínu (stejně jako v roce 2011) rozdíl 4,4 mld. Kč vybraných do státního rozpočtu. Ve výpočtech je zanedbáván klesající trend spotřeby PHM v České republice, který znázorňuje graf 2. Při zvýšení průměrných cen benzínu z úrovně 30 Kč/l na 40 Kč/l, je rozdíl ve vybrané dani 1,67 Kč/l, a tedy inkaso se zvýší přibližně o 2,9 mld. Kč. Zvýšení cen benzínu z 35 Kč/l na 40 Kč/l je rozdíl ve vybrané dani 0,84 Kč/l a tedy inkaso se zvýší přibližně o 1,4 mld. Kč. Tabulka 14: Vliv změny spotřební daně u benzínu na inkaso daně Cena PHM

DPH 20 %

Cena bez DPH

SpD

Obchodní přirážka

Výrobní cena

25 4,17 20,83 4,99 30 5 25 9,16 12,84 3 35 5,83 29,17 13,33 40 6,67 33,33 17,49 Pozn. Veškeré údaje jsou uvedeny v jednotce [Kč/l]

DPH a SpD

Inkaso daně

17,01 17,84 18,67 19,51

30,3 mld. Kč 31,8 mld. Kč 33,3 mld. Kč 34,7 mld. Kč

36

Zdroj: Vlastní práce autora V následující tabulce jsou uvedeny upravené sazby spotřební daně, které su budou opět vyvíjet degresivně v závislosti na celkové částce za jeden litr.

36

K výpočtu je použita hodnota prodaných litrů benzínu v roce 2011

51

Tabulka 15: Navrhovaná změna spotřební daně Cena PHM

DPH 20 %

Cena bez DPH

SpD

Výrobní cena

Nová cena PHM

30

5

25

12,01

9,16

29,17

35

5,83

29,17

11,18

13,33

33,34

40

6,67

33,33

10,34

17,49

37,5

35

5,83

29,17

12,01

13,33

34,17

40

6,67

33,33

11,17

17,49

38,33

DPH a SpD

Inkaso daně

17,0137

30,3 mld. Kč

17,8438

31,8 mld. Kč

Zdroj: Vlastní zpracování autora Opět je patrný velice významný pokles ceny, který by dle mého názoru ovlivnit mj. i prodej osobních vozidel s benzínovými motory, který je v posledních letech v porovnání s automobily s naftovými motory na ústupu. Tudíž další možnost zvýšení HDP České republiky. Problém by mohl nastat ve zmiňovaném řešení v tom, že by se musela výše spotřební daně odvíjet od cen výrobních. Případně se tento systém mohl řídit cenami vyhlašovanými státní společností ČEPRO, a.s., aby došlo k eliminaci možnosti ovlivnění výpočtu soukromým subjektem podnikajícím na trhu s pohonnými hmotami.

37 38

Inkaso daně v Kč/l při hodnotě 25 Kč/l (Tabulka 14) Inkaso daně v Kč/l při hodnotě 30 Kč/l (Tabulka 14)

52

6. Závěr Problematika optimálního zdanění pohonných hmot je aktuální nejenom v České republice, ale podle mého názoru v celé Evropě, která se momentálně potýká s dluhovou krizí a každý stát se snaží šetřit, kde se dá. Navýšení nepřímých daní je vždy pro každého přijatelnější, než navýšení daní přímých. Přesto si však málo kdo uvědomí, že i když při zvýšení daní přímých dochází k poklesu disponibilních důchodů jednotlivců, tak pří navyšování daní nepřímých dochází k paušálnímu zdražení prakticky veškerého zboží. V ceně každého zboží je totiž zahrnuta i doprava, která se zdražováním cen PHM promítá i u ostatního zboží. V mé práci jsem se zabýval optimalizací zdanění pohonných hmot v České republice. Jedná se o skutečně širokou problematiku, která zahrnuje celou škálu problémů, se kterými by se mělo něco dělat. Moje návrhy jsou v některých případech obecného rázu, v jiných se dostávám ke konkrétnímu řešení dané situace. Za největší problém považuji rozdílné zdanění PHM s okolními státy a tím prakticky znemožňujeme konkurenceschopnost čerpacích stanic u nás. Od roku 2010 výrazně poklesla spotřeba PHM u nás a za jeden z faktorů, které to způsobily, považuji navýšení spotřební daně o 1 Kč/l. Proto dle mého názoru není vhodné zavádět novou plánovanou „daň z ropných produktů“, která by měla posloužit k financování navýšení státních hmotných rezerv ropných produktů z 90 na 120 dnů. Tato legislativní změna by znamenala další navýšení jednoho litru o další korunu. A při dnešních rekordně vysokých cenách benzínu a nafty nejsou podobné změny, vedoucí k dalšímu nárůstu cen pohonných hmot, vhodné a naopak by mělo dojít ke snížení daňového zatížení. Stát se snaží postupným zvyšováním daňového zatížení také navýšit příjem do státního rozpočtu. Nejenom, že se po zvýšení nepřímých daní za poslední roky poklesl příjem z uvedených daní, ale také to motivuje podnikající subjekty k zvýšení nelegálních aktivit. Problematika daňových úniků v oblasti PHM je dá se říci aktuálním tématem od vzniku samostatné České republiky. Pravděpodobně nikdy nebude stačit pouze jedna legislativní změna, případně jedno opatření, které by mělo paušálně zamezit této nelegální činnosti. V mé práci navrhuji určitá řešení, která by mohla přinejmenším znepříjemnit 53

pachatelům této trestné činnosti následující budoucí činnost. Především bych navrhl, aby byly veškeré produkty se stejným, nebo podobným chemickotechnickým složením zatíženy stejnými sazbami nepřímých daní. Další významnou navrhovanou změnou je degresivní sazba spotřební daně uvalené na pohonné hmoty v České republice, protože se tak vyřešila situace se stále rostoucími cenami PHM v České republice, ale především by se zvýšila konkurenceschopnost českých distributorů v porovnání se subjekty v zahraničí. Navrhované změny jsou řešením aktuálních problémů na trhu s PHM a měli by vést ke snížení podvodů a daňových úniků, tedy ke zvýšení inkasa daní z obchodu s pohonnými hmotami.

54

7. POUŽITÁ LITERATURA 7.1.

Tištěná literatura

CNOSSEN, S. Theory and practice of excise taxation: smoking, drinking, gambling, polluting, and driving. New York: Oxford University Press, 2005, xii, 255 p. ISBN 01-992-7859-8. DAVID, P. Teorie daňové incidence s praktickou aplikací. Brno. 2007. CERM. 1. vydání. 111. S. ISBN 978-80-7204-522-8. EUROPEAN COMMISSION. General Report on the Activities of the European Union. Brussels: Office for Official Publications of the European Communities, 2003. ISBN 92-894-4688-9. FUCHS, K.,TULEJA, P. Základy ekonomie. Praha. 2005. Ekopress. 2. upr. vyd. 347 s. ISBN 80-86119-94-7. HOLMAN, R. Ekonomie. Praha. 2005. C.H.Beck. 4. přeprac. vydání. 709 s. ISBN 80-7179-891-6. HRUŠKA, J. Daňové teorie. Brno. 2007. CERM. 88 s. ISBN 978-80-8634272-6. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie : úvod do problematiky. Praha. 2009. ASPI. 2. vydání. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. LORENCOVÁ, VEČEŘ. Krvavé oleje: můj přítel vrah. Brno: Jan Krystek, 2006, 455 s. ISBN 80-239-7050-X. PEKOVÁ, J. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008, 579 s. ISBN 978-80-7357-358-4. SEMERÁD, P. (A) Value added tax evasion and excise duty fraud on fuel market in the Czech Republic. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun. 2012. LX. No. 2. pp. 335-340, ISSN 1211-8516. SEMERÁD, P. (B) Ručení za nezaplacenou daň – Je možné stanovit obvyklou cenu u pohonných hmot? [CD-ROM]. In ExFoS 2012 (Expert Forensic Science) s. 27-33, ISBN 978-80-214-4412-6.

55

STEJSKAL, J. Daňová teorie a politika I. díl. Pardubice. 2008. Univerzita Pardubice. 1. vyd. 71 s. ISBN 978-80-7395-097-2. SVIRÁK, P. Daňové teorie. Brno. 1998. Fakulta podnikatelská VUT v Brně. 4. vyd. 124 s. ISBN 80-214-1085-X. ŠIROKÝ, J. Daňové teorie : s praktickou aplikací. Praha. 2008. C. H. Beck. 2. vyd. 301 s. ISBN 978-80-7400-005-8.

7.2. Právní předpisy MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2011 : úplná znění platná k 1.4.2011. Praha: Grada, 2011. 263 s. ISBN 978-80-247-3944-1. Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006, o společném systému daně z přidané hodnoty. Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 91/2011 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů Zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 353/2004 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů 56

Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

7.3. Internetové prameny Aktuálně.cz: Svět čeká boj o vodu. Brzy bude chybět půlce lidstva [online]. 15.3.2009 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://aktualne.centrum.cz/priroda/clanek.phtml?id=631999 AutoIdnes.cz: Průměrný Čech spotřebuje ročně 705 litrů benzinu a nafty [online]. 19.6.2007 [cit. 2011-01-12]. Dostupné z: http://auto.idnes.cz/prumerny-cech-spotrebuje-rocne-705-litru-benzinu-anafty-pi4-/automoto.aspx?c=A070619_180535_automoto_fdv ČAPPO. Vývoj dodávek celkem v letech 2007 - 2011. [online]. 2012, s. 4 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.cappo.cz/res/data/000059.pdf ČEPRO, a.s. Omezení obchodu v daňovém skladu ČEPRO je úspěšné, firma minimalizovala daňové úniky. [online]. 2010-09-23. [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: Daňařionline.cz: Vývoj DPH od roku 1993 do roku 2013 [online]. [cit. 201203-01]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/blog/detailprispevku/articleid-824-vyvoj-dph-od-roku-1993-do-roku-2013/ EUROPEAN COMMISSION. EXCISE DUTY TABLES: Part II – Energy products and Electricity [online]. Brussels, Belgium, 2012, s. 67 [cit. 2012-0420]. Finance.cz: Spotřební daň - minerální olej [online]. 2012 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: www.finance.cz/dane-a-mzda/dph-a-spotrebni-dane/spotrebnidane/mineralni-olej/ Financial Action Task Force. Laundering the proceeds of VAT carousel fraud

[online].

2007.

[cit.

2012-02-15].

Dostupné

. Firemnífinance.cz: Porovnání zdanění benzínu a nafty v ČR a u našich sousedů [online]. 16.6.2011 [cit. 2012-01-16]. Dostupné z: 57

z

http://firmy.finance.cz/zpravy/finance/314546-porovnani-zdaneni-benzinu-anafty-v-cr-a-u-nasich-sousedu/ IDnes.cz: Darebáctví poslanců s biopalivy [online]. 26.5.2010 [cit. 2012-0311]. Dostupné z: http://machpetrmach.blog.idnes.cz/c/140313/Darebactviposlancu-s-biopalivy.html IGreens.org.uk: Ethanol from corn: burning money and oil [online]. [cit. 2012-03-6]. Dostupné z: http://www.igreens.org.uk/ethanol_from_corn_.htm IHNed.cz: Ministr Kuba chce kvůli bezpečnosti státu zavést ropnou daň. Zvýší tím cenu benzinu [online]. 17.4.2012 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-55460400-ministr-kuba-chce-kvuli-bezpecnostistatu-zavest-ropnou-dan-zvysi-tim-cenu-benzinu iHNED.cz. Stát doměřuje za podvody s DPH miliardy, dokáže ale vybrat jen stovky

milionů.

[online].

2012-01-15.

[cit.

2012-03-13].

Dostupné

z:

INDRÁČEK, I. SČS: Marže pumpařů nejsou nepřiměřeně vysoké, jak tvrdí Kalousek.

2.2.2012

[cit.

2012-02-02].

Petrol.cz.

Dostupné

z:

. KALOUSEK, M. Boj proti daňovým únikům. [online]. 2011-05-19. [cit. 201203-13].

Dostupné

z:

<

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/TK_Prezentace_Boj_proti_danovym_ unikum_19052011.pdf > KOCOUREK, M. Rozhovor. Praha. 2011. PETROLmagazín. 6/2011. Dostupné z: . Mediafax.cz: Podnikatelé: Další zvyšování cen pohonných hmot může být likvidační [online]. 25.4.2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.mediafax.cz/ekonomika/4045189-Podnikatele-Dalsi-zvysovanicen-pohonnych-hmot-muze-byt-likvidacni MINISTERSTVO DOPRAVY ČR. Ročenka dopravy 2010 [online]. 2011, s. 167 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: https://www.sydos.cz/cs/rocenka_pdf/Rocenka_dopravy_2010.pdf

58

Novinky.cz: Policie znovu šetří staré podvody s LTO [online]. 29.9.2004 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/krimi/40874-policie-znovusetri-stare-podvody-s-lto.html Parlamentní listy. Kalousek: Ceny benzinu závisí na prodejcích, stát zasahovat nemusí. [online] 30.1.2012 [cit. 2012-02-02]. Dostupné z: . Patria.cz: Spotřeba PHM loni klesla [online]. 27.4.2011 [cit. 2011-12-27]. Dostupné z: http://www.patria.cz/Zpravodajstvi/1814517/csu-spotrebapohonnych-hmot-loni-klesla-motoriste-vice-tankovali-v-cizine-vyvoz-elektrinyroste-vyrazne-nad-vyrobou.html Peníze.cz: Vývoj ceny benzínu a ceny nafty [online]. [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.penize.cz/interaktivni-grafiky/97013-vyvoj-cenybenzinu-a-ceny-nafty#historyTable Petrol.cz: Rezervy ropy a daň z benzinu [online]. 20.4.2012 [cit. 2011-04-20]. Dostupné z: http://petrol.cz/clanky/rezervy-ropy-a-dan-z-benzinu-575.aspx POLÁCHOVÁ, I., HORÁČEK, F. Evropská unie vyhlásila kvůli jádru embargo na dovoz ropy z Íránu. [online]. 23.1.2012 [cit. 2012-02-02]. iDNES.cz. Dostupné z: . RICHTEROVÁ, M., JANOUŠ, V. ODS navrhla snížit spotřební daň z benzínu a nafty. [online]. 21.9.2005 [cit. 2012-02-02]. Rozhlas.cz. Dostupné z: . ROD, A. Efektivnost nastavení sazby spotřební daně v České republice (nafta + benzin).

[online] PETROLsummit 11. Praha. 2011 [cit. 2012-02-02].

Dostupné

z:

.

59

Uspořím.cz: Proč je cena benzínu a nafty tak vysoká? Mohou za to daně [online]. 14.3.2011 [cit. 2011-12-27]. Dostupné z: http://www.usporim.cz/procje-cena-benzinu-a-nafty-tak-vysoka-mohou-za-to-dane-685.html VLKOVÁ, J. Nafta může zlevnit až o tři koruny na litr. Navzdory odporu Kalouska. [online]. 26.10.2011. [cit. 2012-02-02]. iDNES.cz. Dostupné z: . Wikimedia Foundation. Soubor: Lafferova křivka.png. [online]. [2006-0313].

[cit.

2012-03-13].

Dostupné

60

z:

8. PŘÍLOHY Tabulka 16: Sazby spotřební daně Kód nomenklatury 2710

2711

Text

Sazba daně

Motorové a ostatní benzíny a letecké PHM benzinového typu podle §45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova do 0,013g/l včetně

12 840 Kč/1000l

Motorové a ostatní benzíny a letecké PHM benzinového typu podle §45 odst. 1 písm. a) s obsahem olova nad 0,013g/l včetně

13 710 Kč/1000l

Střední oleje, těžké plynové oleje podle §45 odst. 1 písm. b)

10 950 Kč/1000l

Těžké topné oleje podle §45 odst. 1 písm. c)

472 Kč/t

Odpadní oleje podle §45 odst. 1 písm. d)

660 Kč/1000l

Zkapalněné ropné plyny podle §45 odst. 1 písm. e)

3 933 Kč/t

Zkapalněné ropné plyny podle §45 odst. 1 písm. f)

0 Kč/t

Zkapalněné ropné plyny podle §45 odst. 1 písm. g)

1 290 Kč/t

Zdroj: Zákon o spotřební dani

61

Tabulka 17: Automobilové bezolovnaté benzíny Pozn.: jednotka – tis. tun

Zdroj: ČAPPO.cz

62

Tabulka 18: Celkové dodávky nafty motorové Pozn.: jednotka – tis. tun

Zdroj: ČAPPO.cz

63

Návrh optimálního zdanění pohonných hmot v České republice

Recommend Documents