Návrh opatření zlepšení systému financování města Olomouc

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Návrh opatření zlepšení systému financování města Olomouc Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Mgr. Jan Přenosil, Ph.D.

Hana Škrabalová

Brno 2010

Děkuji Mgr. Ing. Janu Přenosilovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za pomoc a cenné rady, které mi poskytl při vypracování této bakalářské práce. Dále chci poděkovat mým rodičům za vynaloženou podporu během mého studia.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh opatření zlepšení systému financování města Olomouc vypracovala samostatně a použila pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 20. května 2010

__________________

Abstract Škrabalová, H., Proposal of measures to improve the system of financing of the city of Olomouc. Bachelor thesis. Brno: MENDELU in Brno, 2010. The presented bachelor thesis concerns in questions of system of financing of municipalities. The aim of the work is to propose measures to improve the system of financing of the city of Olomouc. The process of revision of public service between 1999 – 2002 and concepts of budgetary process, transferred financing and autonomous competence are defined in the theoretical part. The practical part particularly focuses on the system of financing of the city of Olomouc before the revision and after. In the conclusion the work conducts an overall evaluation of the financing of the city of Olomouc. Keywords Budgetary process, transferred and autonomous competence, municipality financing.

Abstrakt Škrabalová, H., Návrh opatření zlepšení systému financování města Olomouc. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2010. Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematiku systému financování územních samosprávných celků. Cílem práce je navrhnout opatření na zlepšení systému financování města Olomouce. V teoretické části je vymezen průběh reformy veřejné správy v letech 1999 – 2002 a pojmy rozpočtový proces, financování přenesené a samostatné působnosti. Praktická část se konkrétně zaměřuje na sytém financování města Olomouc před reformou a po ní. V závěru práce je provedeno celkové zhodnocení financování města Olomouc. Klíčová slova Rozpočtový proces, přenesená a samostatná působnost, financování obce.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod a cíl práce

8

1.1

Úvod .......................................................................................................... 8

1.2

Cíl práce .................................................................................................... 8

2

Metodika řešení

9

3

Literární přehled

10

3.1

Rozpočtový proces ...................................................................................10

3.1.1 3.2

Financování přenesené působnosti......................................................... 11

3.2.1

Obec s pověřeným obecním úřadem ............................................... 11

3.2.2

Obec s rozšířenou působností..........................................................12

3.3

Financování samostatné působnosti .......................................................12

3.3.1

Samostatná působnost obce dle zákona o obcích............................13

3.3.2

Samostatná působnost dle zvláštních zákonů .................................14

3.4

4

Rozpočtové zásady ........................................................................... 11

Reforma 1999 – 2002 ..............................................................................14

3.4.1

Postupy vlády před reformou ..........................................................15

3.4.2

I. fáze reformy ..................................................................................15

3.4.3

II. Fáze reformy................................................................................16

3.4.4

Sladění správních obvodů obcí ........................................................ 17

3.4.5

Další směřování reformy ................................................................. 17

3.4.6

Vliv reformy veřejné správy na postavení obcí................................18

Vlastní práce 4.1

19

Organizační složky města Olomouce a jejich činnosti ............................19

4.1.1

Samospráva statutárního města Olomouce a její vývoj ..................19

4.1.2

Struktura zaměstnanců v letech 2004 – 2008............................... 22

4.1.3 Samostatná a přenesená působnost jednotlivých odborů města Olomouce...................................................................................................... 23 4.2

Financování přenesené a samostatné působnosti města Olomouce ......31

4.2.1

Výsledky hospodaření města Olomouce za rok 1999 ..................... 32

Obsah

6

4.2.2

Výsledky hospodaření města Olomouce za rok 2000 .................... 33

4.2.3

Výsledky hospodaření města Olomouce za rok 2001..................... 34

4.2.4


4.2.5


4.2.6


4.2.7

Výsledky hospodaření města Olomouce za rok 2005 .....................37

4.2.8

Výsledky hospodaření města Olomouce za rok 2006 .....................37

4.2.9


4.2.10 Výsledky hospodaření města Olomouce za rok 2008 .................... 39 4.2.11 4.3

Schválený rozpočet města Olomouce na rok 2009 ........................ 40

Změna financování po reformě 1999 - 2002.......................................... 40

5

Diskuze

42

6

Závěr

43

7

Použité zdroje

44

Seznam tabulek

7

Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12

Rozdělení počtu zaměstnanců KÚ podle výkonu státní správy a samosprávy v letech 2004-2008 .................................................... 22 Rekapitulace příjmů, výdajů a financování k 31. 12. 1999.................. 33 Rekapitulace příjmů, výdajů a financování k 31. 12. 2000................. 33 Rekapitulace příjmů, výdajů a financování k 31. 12. 2001 ................. 34 Rekapitulace příjmů, výdajů a financování k 31. 12. 2002................. 35 Rekapitulace příjmů, výdajů a financování k 31. 12. 2003................. 35 Rekapitulace příjmů, výdajů a financování k 31. 12. 2004................. 36 Rekapitulace příjmů, výdajů a financování k 31. 12. 2005................. 37 Rekapitulace příjmů, výdajů a financování k 31. 12. 2006................. 38 Rekapitulace příjmů, výdajů a financování k 31. 12. 2007 ................. 39 Rekapitulace příjmů, výdajů a financování k 31. 12. 2008................. 39 Schválený rozpočet – příjmy, výdaje a financování na rok 2009....... 40

Seznam grafů Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4

Vývoj samosprávy města Olomouc 1998 – 2010.................................21 Počet zaměstnanců v období 2004 – 2008 ........................................ 22 Průběh a změny schváleného rozpočtu v období 1999 – 2009 .......... 40 Průběh a změny plnění k 31. 12. v období 1999 – 2008 .....................41

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Město Olomouc je vnímáno jako klenot Hané. Patří mezi nejvýznamnější centra v České republice. Olomouc byla vždy atraktivním místem pro turisty, obchodníky a podnikatele, a to hlavně pro svou centrální polohu v rámci Moravy. Láká bohatou historií, starobylou univerzitou, kulturními a řemeslnými tradicemi. Díky své poloze, hospodářské tradici a kvalifikované pracovní síle má nápadný potenciál růstu. Olomouc, jako každá obec, je základní územní samosprávní celek. Finanční prostředky obec získává ze státního rozpočtu nebo svou činností. Zdroje ze státního rozpočtu jsou obci přiznány ve výši podle počtu obyvatel, tyto prostředky jsou na provoz veřejné správy. Na zajištění úkolů v rámci přenesené působnosti obce dostávají neúčelové dotace ze státního rozpočtu. Obce se také mohou obrátit na subjekty soukromého charakteru, ty ale požadují vrácení částky i s úroky. Další možností jsou regionální nebo tématické operační programy v rámci Evropské unie. I přes takové množství zdrojů financování, je mnoho nerealizovaných projektů z důvodu nedostatků finančních prostředků. Každá obec má své osobité podmínky dané historickým vývojem, současným ekonomickým a sociálním postavením i geografickými a demografickými podmínkami. Proto je velmi složité najít optimální model jejich financování.

1.2 Cíl práce Cílem práce je popsat obecně systém financování územních samosprávných celků a navrhnout opatření na zlepšení systému financování města Olomouc. Dílčím cílem je zaměřit se na rozpočtový proces, financování přenesené a samostatné působnosti obecně. V praktické části své práce se budu zabývat systémem financování města Olomouc před reformou 1999 – 2002 a po ní. Popíšu změnu financování a finanční dopad po reformě. K vybrání tématu, včetně výběru města, mě vedla skutečnost, že bydlím v Olomouckém kraji. Problematika systému financování města Olomouce doposud nebyla v jiných pracích řešena. Provedená analýza územní samosprávy by mohla sloužit jako podklad pro Odbor územní veřejné správy, která na jejich základě připravuje další návrhy na postu při vytváření zejména právních podmínek pro zkvalitňování činnosti územních samosprávných celků v oblasti přenesené i samostatné působnosti. Práce by měla být uceleným obrazem o současném stavu financování obcí.

Metodika řešení

9

2 Metodika řešení Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části budou nejprve vysvětleny základní pojmy z oblasti finančních zdrojů územních samospráv. V první fázi se jedná o seznámení s okruhy rozpočtový proces, financování přenesené a samostatné působnosti. Zde se bude práce zabývat etapami rozpočtového procesu, které představují návrh veřejného rozpočtu, jeho projednání a schválení, hospodaření podle rozpočtu během rozpočtového období, průběžnou a následnou kontrolu plnění rozpočtu. Dále bude v práci vymezen pojem obec a její dělení v rámci přenesené působnosti. Jedná se o obec s pověřeným obecním úřadem a obec s rozšířenou působností. Práce také určí samostatnou působnost obce podle zákona o obcích a podle zvláštních zákonů. V druhé fázi se práce bude zabývat průběhem reformy veřejné správy v České republice v období 1999 – 2002 a změnou financování po této reformě. Obě fáze budou dále podrobněji popsány v praktické části. Praktická část bude zaměřena na zpracování návrhu zlepšení systému financování města Olomouc. Bude popsáno město Olomouc, jeho organizační složky, přenesená a samostatná působnost jednotlivých odborů tohoto města. Velký důraz zde bude kladen na financování města Olomouce v jednotlivých letech v období 1999 – 2002. V závěru práce bude zhodnocena změna financování po reformě veřejné správy v České republice v období 1999 – 2002. Pro definování a vymezení pojmů bylo potřeba získat podklady z odborné literatury a internetu. Všechny použité zdroje jsou uvedeny v přiloženém seznamu literatury. Celkově bude k řešené problematice přistupováno spíše z obecného hlediska. Důvodem je, že tato problematika je velmi obsáhlá a její podrobné popsání rozsahově přesahuje rámec bakalářské práce.


10

3 Literární přehled 3.1 Rozpočtový proces Etapy rozpočtového procesu představují sestavení návrhu příslušného veřejného rozpočtu, jeho projednání a schválení, hospodaření podle rozpočtu během rozpočtového období, průběžnou a následnou kontrola plnění rozpočtu. (Peková, Pilný, 2002) Rozpočtový proces je delší než rozpočtové období, zpravidla zahrnuje dobu 1,5 až 2 roky. V každé zemi je rozpočtové období na úrovni územní samosprávy shodné s rozpočtovým obdobím celé rozpočtové soustavy. Ve většině zemí, i v České republice, se kryje s kalendářním rokem a trvá 1 rok. (Peková, 2004)

Příjmy

Výdaje Státní rozpočet

Dotace Příjmy

Fondové financování

Výdaje

Dotace Dotace Příjmy

Rozpočty krajů

Výdaje

Dotace

Příjmy

Obr. 1 Zdroj:

Rozpočty obcí

Výdaje

Fondové financování může být také na krajské úrovni a obecní úrovni

Model rozpočtové soustavy ČR Rektořík, Šelešovský, 2002

Příslušný výkonný orgán obce, finanční odbor, sestavuje návrh rozpočtu. Je to jedna z nejsložitějších etap, mají-li být příjmy i výdaje rozpočtu reálné. Rozpočet obce projednává a schvaluje volený orgán obce, v České republice se jedná o zastupitelstvo a příslušné výbory (rozpočtový a kontrolní). (Peková, Pilný, 2002) Není-li příslušný územní rozpočet schválen před začátkem rozpočtového období, hospodaří obce až do schválení rozpočtu podle tzv. rozpočtového provizoria. Na začátku rozpočtového období nemusí ještě obec znát objem dotací, které dostane ze státního rozpočtu (případně z ostatních rozpočtů a peněžních fondů), proto je rozpočtové provizorium časté. Územní samospráva hospodaří zpravidla buď podle skutečnosti stejného období v předchozím kalendářním roce, nebo podle plánovaného rozpočtu. (Peková, 2004)


3.1.1

11

Rozpočtové zásady

V rozpočtovém hospodaření se uplatňují tyto rozpočtové zásady (Peková, Pilný, 2002): • zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu; • zásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu, tj. reálný odhad příjmů a výdajů rozpočtu, aby bylo možné splnit rozpočet jako finanční plán bez výrazných odchylek; • zásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu, dosažená pomocí závazné rozpočtové skladby; • zásada dlouhodobé vyrovnanosti rozpočtu; • zásada publicity, tj. důkladná informovanost občanů o hospodaření obce; • zásada efektivnosti a hospodárnosti; někdy se uvádí i • zásada účelovosti a propadávání nevyužitých finančních prostředků. Jednotlivé rozpočtové zásady působí komplexně. (Peková, 2004)

3.2 Financování přenesené působnosti Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů na územním celku, který je vymezený hranicí území obce. Disponuje vlastním majetkem, spravuje své záležitosti samostatně, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Pokud obec splňuje určitá kritéria, tak může nést i označení město. V zákoně o obcích je uvedena zvláštní kategorie měst, která je označena jako územně členěná statutární města. Statutárních měst je v České republice 24. Jsou jimi významná města, která upravují své vnitřní poměry statutem a jejich správa je odlišná od ostatních měst především samosprávou městských částí. Hlavní město Prahu a jeho poměry upravuje zvláštní zákon o hlavním městě Praze. (Brůna, 2005) V rámci vykonávání i výkonu státní správy v tzv. smíšeném modelu místní správy obec plní přenesenou funkci. Přenesenou působnost vykonávají výkonné orgány obcí a jsou v této aktivitě podřízeny a kontrolovány orgány státní správy, v některých oblastech krajskými úřady (od r. 2001). Obecní úřad zastává v přenesené působnosti státní správu v rozsahu vymezeném zákonem o obcích. V rámci této působnosti obce zajišťují úlohy z oblasti částečně decentralizované veřejné správy jako čistý veřejný statek, ale zároveň zabezpečují i další veřejné statky nejen pro občany své obce, ale i obcí sousedních, tzn. jde o veřejné statky nadlokálního významu. (Brůna, 2005) Vykonávání přenesené působnosti je nejen právem, ale i povinností obce ji řádně zabezpečit. Osoby mají právo na fungující veřejnou správu, a to zvláště pokud jsou v nich uskutečňována jejich práva (např. výplata sociálních dávek). (Koudelka, 2003) Kategorie obcí v současné době rozlišujeme podle míry přenesení státní správy. Tyto skupiny se dělí na obec, obec s matričním úřadem, obec se stavebním úřadem, obec s pověřeným obecním úřadem a obec s rozšířenou působností. (Brůna, 2005) 3.2.1

Obec s pověřeným obecním úřadem

Obec s pověřeným obecním úřadem zastává přenesenou působnost pro více obcí, a to v zákonem stanoveném rozsahu a ve správních obvodech daných vyhláškou Ministerstva vnitra. Ze zákona o obcích tuto působnost vykonávají statutární města.


12

Obec s pověřeným obecním úřadem má oprávnění rozhodovat ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, v případě že zvláštní zákon nestanoví příslušnost jinou. Krajský úřad může přenést výkon i základní přenesené působnosti z obce ve správní obvodu pověřeného obecního úřadu na obec s pověřeným obecním úřadem. Toto rozhodnutí je nutné zveřejnit nejméně 15 dnů na úřední desce obecního úřadu obce, které je přenesená působnost odmítnuta. (Koudelka, 2003) Pověřený úřad obce vykonává přenesenou působnost. Obec má právní subjektivitu, nikoliv její orgán, a proto je tedy působnost přenesena ze státu na příslušnou obec a ne úřad. Přenesenou působnost může vykonávat obecní úřad, zvláštní orgán obce nebo komise rady. (Koudelka, 2003) 3.2.2

Obec s rozšířenou působností

Obec s rozšířenou působností také vykonává přenesenou působnost pro více obcí v zákonem stanoveném rozsahu a v správních obvodech daných vyhláškou Ministerstva vnitra. Po jednání Ministerstva vnitra s věcně příslušným ústředním správním úřadem se přenáší celý nebo část výkonu přenesené působnosti jiné obce s rozšířenou působností, a to té obce, která není sama schopna zaopatřit její řádný výkon vlastním obecním úřadem. Toto rozhodnutí je nutné zveřejnit ve Věstníku právních předpisů kraje, na úředních deskách obecních úřadů ve správním obvodu obce a nejméně 15 dnů na úřední desce obecního úřadu obce, které je přenesená působnosti odmítnuta. (Koudelka, 2003) Ministerstvo vnitra na návrh obce s pověřeným obecním úřadem má právo rozhodnout o delegování určitého rozsahu výkonu státní správy obce s rozšířenou působností na obec s pověřeným obecním úřadem. Toto rozhodnutí je doporučením krajského úřadu a projednává se s dotčenou obcí s rozšířenou působností. Žádost se předkládá nejpozději do 15. ledna, rozhodnutí se nevydává podle správního řádu a nabývá účinnosti jen k 1. lednu. (Koudelka, 2003)

3.3 Financování samostatné působnosti Obec plní vlastní samosprávní funkci, tzv. samostatnou působnost, v otázkách, o kterých může samostatně rozhodovat, tzn. má jisté zákonem upravené pravomoci. Obec jako územní společenství občanů má právo na samosprávu, právo samostatně rozhodovat v mnoha oblastech veřejné správy. V České republice obec vykonává veřejnou správu a samosprávu v samostatné působnosti. Volené zastupitelstvo obce svým rozhodnutím svěřuje vlastní realizaci výkonným orgánům na obecním úřadu. Přesto nejde jen o zajišťování čistého veřejného statku, ale i o zabezpečování dalších druhů lokálních veřejných statků. (Brůna, 2005) Zákon č. 128/2000 Sb. ve svém paragrafu č. 35 uvádí: Do samostatné působnosti obce patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejich občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajů nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon. Při výkonu samostatné působnosti se obce řídí při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem a v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona. (zákon č. 128/2000 Sb., o obcích) Pokud zákon nestanoví o jakou působnost se jedná, platí, že jde o samostatnou působnost. Samostatná působnost obcí je uvedena v zákonech příkladným výčtem a dále jako péče o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování


13

potřeb svých občanů v souladu s místními předpoklady a zvyklostmi, zejména uspokojováním potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. (Koudelka, 2003) 3.3.1

Samostatná působnost obce dle zákona o obcích

Do samostatné působnosti ze zákona o obcích zejména patří (Koudelka, 2003): • hospodaření obce. Obec je povinna hospodařit účelně, chránit svůj majetek a vést jeho evidenci. Slouží-li obecní majetek k uspokojení potřeb jednotlivců, je považován za obecní statek. Pokud obecní statek slouží všem občanům, stává se obecním statkem veřejným; • rozpočet obce. Obsahem rozpočtu jsou příjmy, výdaje a ostatní peněžní operace, a to včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud neprobíhají mimo rozpočet. Rozpočet obce má vnější vztahy ke státu, krajům, jiným obcím či jiným osobám, ale i vnitřní vztahy k vlastním institucím; • závěrečný účet obce; • trvalé a dočasné peněžní fondy obce; • právnické osoby obce a organizační složky obce, účast obce v právnických osobách. Jako speciální právnické osoby může územní samospráva zakládat své příspěvkové organizace, jejichž hlavním cílem zpravidla není vytvoření zisku. Zákon o obcích neomezuje zakládání obchodní společnosti obcemi. Naproti tomu zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů výslovně umožňuje zakládání akciových společností a společností s ručením omezením. U jiných připouští účast na nich s jinými osobami. Žádný zákon nezakazuje účast územního samosprávného celku komanditní společnosti a veřejné obchodní společnosti; • vydávání obecně závazných vyhlášek obce; • místní referendum; • návrh změn katastrálního území uvnitř obce, změny hranic obce, slučování obcí; • ustanovování starosty, místostarosty, rady, výborů zastupitelstva, komisí rady obce a stanovení odměn členům zastupitelstva; • osobní a věcné výdaje na činnost obecního úřadu a zvláštních orgánů obce organizace, řízení, personální a materiální zabezpečení obecního úřadu; • obecní policie; • zřizování části obce, stanovení názvu částí obce, ulic a dalších veřejných prostranství; • čestné občanství a ceny obce; • hospodaření s majetkem obce, nabývání, zcizení a zatěžování majetku, poskytování a přijímání půjček, emise komunálních obligací; • řešení návrhů, podnětů a připomínek zastupitelů obce a orgánů obce; • ukládání pokut za správní delikty v samostatné působnosti. Jde o pokuty podle zákona o obcích ukládané podnikajícím fyzickým nebo právnickým osobám za nesplnění povinnosti v označování ulic a domů, za porušování povinností v oblasti čistoty a pořádku v obci a za porušení právních předpisů obce; • napomáhání odpovídajícího důstojného umístění pro orgány státu a kraje;


14

• péče v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytvoření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb občanů obce, tj. ochrana a rozvoj zdraví, bydlení, doprava a spoje, informovanost, výchova a vzdělání, celkový kulturní rozvoj, ochrana veřejného pořádku aj.); • program rozvoje územního obvodu obce; • územní plán obce a regulační plán a vyhlašování jejich závazné části obecně závaznou vyhláškou. Oba plány jsou složkami územně plánovací dokumentace. Obec tyto plány pořizuje v přenesené působnosti, ale jejich schvalování je působností samostatnou. Územní plán obce určí urbanistickou koncepci, řeší funkční využití ploch, stanovuje základní regulaci území a definuje hranice zastavitelného území, vyznačí se v něm i hranice současného zastavěného území. Regulační plán určuje využití jednotlivých pozemků a stanovuje regulační prvky plošného a prostorového uspořádání; • spolupráce s jinými obcemi atd. 3.3.2

Samostatná působnost dle zvláštních zákonů

Na základě zvláštních zákonů dále do samostatné působnosti obce patří (Brůna, 2005): • místní poplatky; • zřizování jednotky dobrovolných hasičů a zabezpečení úkolů požární ochrany v obci; • zajišťování připravenosti obce na mimořádné události a podílení se na nich; • provádění záchranných a likvidačních prací a na ochraně obyvatelstva; • zřizování a správa předškolních zařízení, základních škol, základních uměleckých škol a zařízení jim sloužících; • zřizování zdravotnických zařízení a ochrana veřejného zdraví; • ochrana před alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Obec v rámci samostatné působnosti zejména zajišťuje různé druhy veřejných statků pro své občany. Ti rovněž v rozhodující míře mají z těchto veřejných statků užitek. Nedílnou součástí všech činností obce je i rozhodování o způsobu zabezpečování veřejných statků, o způsobu financování nákladů souvisejících se zabezpečováním veřejných statků, o hospodaření s finančními prostředky v rámci svého rozpočtu s maximální hospodárností. V samostatné působnosti obce je i kontrola, včetně finanční kontroly. (Koudelka, 2003) V rámci vlastní samosprávní funkci obec rozhoduje i o směrech dalšího sociálně ekonomického rozvoje obce, vytváří tak podmínky pro podnikání, pro vytváření dalších pracovních míst v soukromém sektoru v obci a v rámci lokálního veřejného sektoru. (Koudelka, 2003)

3.4 Reforma 1999 – 2002 Veřejná správa je oblast, která významně ovlivňuje veřejný život a spokojenost občanů. Dosavadní vývoj reformy veřejné správy v Československu a v České republice po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 může rozdělit na tři období (Brůna, 2005): 1.

1990 – 1992: období federálního státu;


2. 3.

15

1992 – 1997: období dvou koaličních vlád; 1998 – 2002: období menšinové vlády sociálně-demokratické.

3.4.1

Postupy vlády před reformou

Reforma veřejné správy je pokládána za dlouhodobý proces, ale usnesením vlády z 23. března 1998, kdy vláda projednala a schválila materiál předložený ministrem vnitra o dalším postupu, bylo považováno za nutné (Brůna, 2005): • uvést postavení a úkoly orgánů územní samosprávy do souladu s ústavou České Republiky a s dokumenty Evropské unie, • přistoupit k decentralizaci státní správy na orgány územní samosprávy a k dekoncentraci státní správy na nižší stupně správních orgánů při respektování zásady subsidiarity, • provést dělbu působnosti v samosprávě mezi obce a vyšší územní samosprávní celky, • přistoupit k právní úpravě státní služby, • vybudovat správní soudnictví a v souvislosti s tím nově upravit správní řízení, • vytvořit předpoklady pro stabilitu státní správy, její zefektivnění a ochranu před politickými vlivy. V tomto materiálu byly podrobně popsány záměry vlády v reformě veřejné správy a navrhovaná věcná řešení měla být použita při přípravě konkrétních vládních návrhů zákonů, tyto zákony byly uvedeny v harmonogramu v příloze usnesení vlády. Vedle členění na územní samosprávu, územní státní správu a ústřední státní správu jsou součástí záměrů vlády také státní služba a vzdělávání správních úředníků na všech úrovních, reformy právního řádu a kontrola veřejné správy. Vláda pověřila Ministerstvo vnitra, aby plnilo úlohu ústředního orgánu pro reformu veřejné správy a koordinovalo na tomto úseku plnění úkolů ostatními orgány státní správy. Tato situace měla zaplnit období, než bude přijata potřebná zákonná úprava, ale od počátku nebyla v souladu s Ústavou České republiky, která v článku 79 odst. 1 stanoví, že ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem. (Brůna, 2005) Tento stav přetrval i celé funkční období další vlády pod předsednictvím Miloše Zemana, která nahradila vládu Josefa Tošovského volbami konanými v polovině roku 1998. Vláda Miloše Zemana tvrdila, že v zahraniční politice bude pokračovat v úsilí o vstup do Evropské unie. Necelých osm měsíců poté, co Parlament přijal ústavní zákon o vytvoření vyšších územních samosprávních celků s účinností od 1. ledna 2000, se ujala moci a navázala na již připravenou reformu veřejné správy. (Brůna, 2005) 3.4.2

I. fáze reformy

Cíle reformy veřejné správy v České republice reagovaly na požadavky Evropské unie, které byly kladeny po podání přihlášky ke členství v roce 1996. Do jednotlivých kroků reformy veřejné správy byly promítnuty principy zavedené v demokratických státech, tzn. spolehlivost, předvídatelnost, transparentnost výkonu veřejné správy, odpovědnost, manažerské způsoby řízení, profesionalita a účast občanů. Cílem této reformy bylo zvýšit kvalitu výkonu veřejné správy, její modernizaci a informatizace, zvýšit profesionalizaci úředníků a také přiblížit státní správu k občanům


16

prostřednictvím její decentralizace a dekoncentrace. Příprava České republiky na přistoupení k Evropské unii vyžadovala zajištění úkolů v oblasti veřejné správy tak, aby byla zaručena implementace komunitárního práva a jeho vymahatelnost. V Československé republice došlo po obnovení demokratických principů k prvním změnám v územní veřejné správě v roce 1990, byla obnovena samospráva obcí zákonem o obcích. Obce nabyly majetek a možnost ovlivňovat rozvoj území. V rámci I. fáze reformy územní veřejné správy k 1. lednu 2001 zahájily svoji činnost vyšší územní samosprávní celky – kraje. Tímto významným krokem byl vybudován další stupeň samosprávy a učiněn krok k zahájení decentralizace státní správy. Kraje v rámci samostatné nebo přenesené působnosti měly na sebe převedeny některé kompetence ústřední státní správy, zároveň převzaly majetek státu a některé zřizovatelské funkce. (Vostrá, 2004) 3.4.3

II. Fáze reformy

73 okresních úřadů ke konci roku 2002 ukončily svou činnost, jejich působnost byla přenesena z velké části na 205 obcí s rozšířenou působností. Menší část kompetencí byly přenesena na krajské úřady a na další správní úřady. U krajských úřadů se jednalo o působnosti zpravidla nevyžadující přímý osobní kontakt občanů při vyřizování osobních věcí. Nově vznikl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který byl zřízen na základě zákona 1.7.2002 v gesci Ministerstva financí. Pozemkové referáty okresních úřadů byly přetransformovány v Pozemkové úřady v gesci Ministerstva zemědělství. Tímto krokem bylo dosaženo lepší dostupnosti veřejné správy pro občany od 1.1.2003 a také byla posílena samospráva a demokracie. V jednotlivých oblastech státní správy se přeneslo prvoinstanční rozhodování na co nejnižší možné úrovně veřejné správy, a tak se většině občanům zjednodušil kontakt s úřady. (Vostrá, 2004) Obce s rozšířenou působností vykonávají dva druhy působností, a to výkon státní správy v přenesené působnosti pro občany v určeném správním obvodu a samosprávnou činnost pro svou obce. Příkladem přenesené působnosti státní správy je vykonávání agendy evidence obyvatel, vydávání občanských průkazů, cestovních dokladů a řidičských průkazů, zajišťování agend dopravně – správních činností, evidence vozidel a řidičů. Dále zajišťují agendu silničního, vodního a odpadového hospodářství, ochrany životního prostředí, myslivosti a rybářství, státní správy lesů, živnostenskou agendu a působnost na úseku dávek a služeb sociální péče. Ve většině správních řízení se odvolacím orgánem pro prvoinstanční rozhodování obecních úřadů staly krajské úřady. (Vostrá, 2004) Aby byl zajištěn plynulý přechod státní správy, bylo nezbytné vyřešit zajištění finančních, materiálních a personálních podmínek samosprávných celků k převzetí agend od okresních úřadů. Každá z oblastí byla postupně řešena schválením řady materiálů vládou a přijetím zákonů. Finanční podíl na přípravě budov krajských úřadů a budov úřadů obcí s rozšířenou působností měl stát. Movitý majetek, který dříve užívaly okresní úřady, byl vyčleňován na výkon státní správy v přenesené působnosti. Specifický byl převod software (licence, datové sady a komunikační sítě), který byl řešen samostatně v průběhu celého roku 2003. (Vostrá, 2004) U personálního zabezpečení výkonu přenášených agend byl zákonem stanoven způsob přechodu výkonu práv a povinností. Šlo o pracovněprávní vztahy zaměstnanců okresních úřadů přenášené na obce s rozšířenou působností, kraje a příslušné dotčené orgány státu, pokud na ně jejich činnost přecházela. Na okresních úřadech bylo celkem 19 050 funkčních míst, z toho na obce a kraje bylo delimitováno


17

15 060 míst, na která samosprávy obdržely příspěvek na výkon státní správy. Celkem bylo vyčleněno 12 429 úředníků. Jednalo se o 94 % zaměstnanců, kterých se delimitace týkala. Tímto krokem bylo zaměstnanci, kteří přešli z řad zkušených a kvalifikovaných úředníků, pokryto 83 % funkčních míst, převedených na samosprávné orgány a tak zajištěna dostatečná spojitost výkonu státní správy. Problém s nedostatkem finančních prostředků k výkonu přenesených působnosti řešilo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Ministerstvem financí. V průběhu II. fáze reformy územní veřejné správy v České republice proběhly zásadní změny ve výkonu veřejné správy, přesto lze tento vývoj považovat za úspěšný. (Vostrá, 2004) 3.4.4

Sladění správních obvodů obcí

V rámci reformy územní veřejné správy byla řešena otázka sladění správních obvodů speciálních správní úřadů s okresní působností se správními obvody obcí s rozšířenou působností. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002 byly zahájeny intenzivní práce na věcném řešení návrhu zákona, kterým se měnilo vymezení hranic krajů. Týkalo se to 28 obcí projevujících zájem o změnu krajské příslušnosti. Návrh se zabýval jednotlivými úrovněmi sladění mezi okresy, v rámci okresu a krajskou úrovní. (Vostrá, 2004) Sladění mezi okresy, tzn. změnou okresní příslušnosti, se rozumí případy obcí, kdy byly správní obvody obcí s rozšířenou působností vytvořeny přes okresní hranice. Tato změna se týkala celkem 152 obcí. Základem územní působnosti je správní obvod obce s rozšířenou působností. Tomu se přizpůsobují územní obvody orgánů státu s okresní působností. Okres jako územní jednotka zůstal zachován, protože místní příslušnost orgánů státu je v řadě předpisů vymezena právě územím okresů. (Vostrá, 2004) Sladění v rámci okresu se týkalo orgánů státu s území působností menší než je plocha okresu. Jedná se o finanční úřady, detašovaná pracoviště úřadů práce a další. Správní obvod obce s rozšířenou působností zahrnuje jeden a více správních obvodů orgánů státu, tzn. platí zde zásada vázanosti územní působnosti orgánů na správní obvody obcí s rozšířenou působností. Toto sladění mělo za cíl odstranit případy, kdy občané územně přísluší do jednoho správního obvodu určitého úřadu, ale spadají do dvou různých správních obvodů obcí s rozšířenou působností. (Vostrá, 2004) Existence dvojího krajského členění vyvolala potřebu sladění na krajské úrovni. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. upravuje vytvoření vyšších územních samosprávných celků, kterých je 14. Zákonem č. 36/1960 Sb. o územním členění státu jsou dané kraje, kterých je 8. Sladěním není chápáno zvýšení počtu krajských orgánů státu, ale jen změny v územní působnosti 8 krajů tak, aby vždy byly složeny z 1 až 3 vyšších územních samosprávných celků. (Vostrá, 2004) Řešením mělo být přehledné uspořádání veřejné a státní správy v území, které bude sloužit k lepší orientaci občanů a usnadnění vyřizování jejich záležitostí na úřadech a zároveň k lepší souhře činnosti orgánů státu a jejich spolupráce na jednotlivých úrovních. (Vostrá, 2004) 3.4.5

Další směřování reformy

Vláda České republiky se zavázala k dokončení reformy územní veřejné správy a k modernizaci ústřední státní správy prostřednictvím programového prohlášení vlády ze srpna 2002. Chtěla se zařadit po vstupu do Evropské unie mezi její plnohodnotné členy a dokázat tak efektivně spolupracovat na místní


18

a regionální úrovni, i na úrovni ústřední státní správy s jejími členskými zeměmi. (Vostrá, 2004) 3.4.6

Vliv reformy veřejné správy na postavení obcí

Při vzniku krajů (1.1.2001) chyběla ucelená koncepce celé reformy veřejné správy a nebyl definován konečný cíl. Ukázalo se, že byla nehospodárně budována sídla krajských úřadů pro určitý počet úředníků, kterých byl po II. etapě reformy dvojnásobný počet. Také nebyl stanoven pravidelný zdroj příjmů krajů z daní. Další chybou byl vznik 14 zcela nesrovnatelných celků s různou velikostí území, odlišným počtem obyvatel a rozdílným ekonomickým potenciálem. Zejména menší obce se bránily tomu, aby kompetence a finanční prostředky při převádění prostředků programu obnovy venkova byly převáděny na kraje. V České republice na kraje přešly poměrně významné kompetence. Bohužel jde o oblasti z minulosti zadlužené a zanedbané: školství, dopravní obslužnost, správa a údržba komunikací, nemocnice a zdravotnictví. (Vostrá, 2004) Malé obce, jejichž počet se prudce zvýšil, jsou hospodářsky slabé a nejsou schopny samy ze svých rozpočtových prostředků budovat ani udržovat své základní infrastruktury. Reforma se příliš nedotkla jen magistrátních měst a hlavního města Prahy. Veřejná správa České republiky po reformě se jeví značně rozbujelá a nepřehledná. (Vostrá, 2004)

Vlastní práce

19

4 Vlastní práce Poloha města: střední Morava – Olomoucký kraj, město Olomouc se nachází 80 km severovýchodně od města Brna Správní území: 26 městských částí, okresní město, obec s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem Nadmořská výška: 219 m n.m. Počet obyvatel: 100.373 (stav k 31. 12. 2007) Rozloha: 10.336 ha (O městě Olomouci, 2010) Centrum kraje město Olomouce je po Praze druhou nejvýznamnější a nejrozsáhlejší městskou památkovou rezervací v České republice. Díky své bohaté historii, univerzitě, kulturním a řemeslným tradicím, ale především centrální poloze v rámci Moravy byla vždy lákavým místem pro turisty, obchodníky a podnikatele. Z ekonomického pohledu je město Olomouc možné vystihnout jako průmyslové s rozvíjejícími se službami. Díky dobré poloze, hospodářské tradici i kvalifikované pracovní síle má město výrazný potenciál růstu. (O městě Olomouci, 2010) Od počátku roku 2001 je Olomouc centrem Olomouckého kraje, tedy i sídlem Krajského úřadu. Olomoucký kraj se rozprostírá na severu střední Moravy a od roku 1997 je vymezený pěti okresy: Olomouc, Prostějov, Šumperk, Přerov a Jeseník. Tento kraj zaujímám 6,5 % rozlohy České republiky a je osmý v pořadí z celkového počtu krajů. Geograficky je kraj členěn na severní, střední a jižní část. V severní části kraje se rozprostírá pohoří Jeseníky s nejvyšší horou Praděd, většina jižních a středních částí kraje je tvořena především zemědělskou půdou. Spolu se Zlínským krajem tvoří NUTS II1 – Střední Morava. (O městě Olomouci, 2010) Statutární město Olomouc má zájem na udržení konkurenceschopnosti tradičních průmyslových odvětví a také na zlepšování podmínek pro rozvoj nových oborů a firem. Silným vývojem prochází také sektor služeb a ochodu, město se stalo regionálním nákupním centrem se zastoupením významných obchodních řetězců. Ve městě Olomouci jsou pro české i zahraniční investory příznivé podmínky a dobrá je i vysoká úroveň vzdělanosti a poloha města. (O městě Olomouci, 2010)

4.1 Organizační složky města Olomouce a jejich činnosti 4.1.1

Samospráva statutárního města Olomouce a její vývoj

Náměstci primátora statutárního města Olomouce mají v aktuálním volebním období v kompetencích 20 odborů a 87 oddělení. Tajemníkovi přísluší oddělení kancelář tajemníka. (Samospráva statutárního města Olomouce, 2009)

1

Územní statistická jednotka, používaná v rozhodování pro přidělování dotací z programů EU

Vlastní práce

20

primátor

náměstci primátora

tajemník Obr. 2 Zdroj:

Organizační schéma Magistrátu města Olomouce 2010 Samospráva statutárního města Olomouce, 2009

Ve volebním období 1998 – 2002 byl celkový počet zaměstnanců samosprávy města 61 osob. V daném období byl primátorem statutárního města Olomouce Ing. Martin Tesařík. Tento prostějovský rodák je místopředsedou České strany sociálně demokratické. Do jeho kompetencí v daném volebním období spadal odbor vnitřního auditu a kontroly, odbor kanceláře primátora, městská polici, zastupování navenek a předsednictví Bezpečnostní rady města Olomouce a Povodňové komise. Náměstkem primátora pro ekonomiku, bydlení, hospodářský rozvoj a živnostenský odbor byl In. Pavel Horák, který je členem Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové. PaedDr. Miroslav Pilát, příslušník Unie svobody – Demokratické unie, byl v tomto období náměstkem primátora pro sociální a zdravotní záležitosti, školství, kulturu, sport, volný čas, prevenci kriminality, životní prostředí, cestovní ruch a památky. Dalším náměstkem primátora byl Ing. Jaromír Czmero, člen České strany sociálně demokratické. V jeho kompetencích byl odbor koncepce a rozvoje, městské organizace a majetkoprávní záležitosti. Náměstkem primátora pro investice, odbor dopravy a odbor ochrany byl příslušník České strany sociálně demokratické Ing. Jan Látal, který byl zároveň předsedou Komise pro obnovu a rozvoj, členem Bezpečnostní rady města Olomouce a členem Povodňové komise. Rada města Olomouce měla v tomto volebním období 11 členů, z toho 5 uvolněných a 6 neuvolněných. Byli zároveň předsedy 19 komisí rady města. Finanční výbor měl 6 členů a jeho předsedou byl Ing. Vladimír Procházka. Předsedou šestičlenného kontrolního výboru byl Ing. Miroslav Kořenek. Celkem mělo zastupitelstvo 45 členů v rámci 6 volebních obvodů. (Samospráva statutárního města Olomouce, 2009) V následujícím volebním období 2002 – 2006 byl celkový počet zaměstnanců v samosprávě města 62 osob. Ing. Martin Tesařík byl opět zvolen primátorem. Jeho kompetencemi v tomto období byl odbor vnitřního auditu a kontroly, odborech ochrany, odbor kancelář primátora, městská policie a zastupování navenek. Náměstků primátora bylo celkem 5. Prvním z nich je Ing. Vladimír Pokorný, člen Občanské demokratické strany, který se staral o odbor sociální pomoci, odbor sociálních služeb a zdravotnictví, odbor vnějších vztahů a informací, odbor školství a příspěvkové organizace. Náměstkem primátora pro odbor majetkoprávní, odbor koncepce a rozvoje, odbor dopravy, příspěvkové organizace a akciové společnosti s městkou částí byl Ing. Jaromír Czmero. Člen Občanské strany demokratické Martin Novotný byl náměstkem primátora pro odbor ekonomický. Dalším náměstkem byl Bc. Miroslav Petřík, člen České strany sociálně demokratické, který měl v kompetenci odbor investic, odbor životního prostředí, odbor informatiky

Vlastní práce

21

a příspěvkové organizace. Správu nemovitostí Olomouce měla na starost náměstkyně primátora PhDr. Marcela Hanáková, ta je členkou Občanské demokratické strany. Rada města Olomouce měla v tomto období 11 členů, z toho 6 uvolněných a 5 neuvolněných. Celkem bylo 22 komisí Rady města Olomouce. Finanční výbor zastupitelstva města Olomouce se skládal z 8 členů a předsedy Ing. Oldřich Šupty. Stejný počet měl i kontrolní výbor v čele s Ing. Miroslavem Markem. V zastupitelstvu města Olomouce bylo celkem 45 členů v rámci 5 volebních obvodů. (Samospráva statutárního města Olomouce, 2009) V současném volebním období 2006 – 2010 je celkový počet zaměstnanců ve samosprávě města Olomouce 63 osob. Primátorem je Martin Novotný, který byl v minulém období náměstkem primátora. Nyní je 6 náměstků primátora. Prvním je Mgr. Svatopluk Ščudlík, člen České strany sociálně demokratické. V jeho kompetencích je v rámci Magistrátu města Olomouce odbor dopravy, odbor životního prostředí a odbor vnitřního auditu a kontroly. Dále jeho pravomoc sahá do příspěvkových organizací a akciových společností. Druhým náměstkem primátora je RNDr. Jan Holpuch, Ph.D., příslušník Občanské strany demokratické, který se stará o odbor sociální pomoci, odbor vnějších vztahů a informací, odbor informatiky, příspěvkové organizace a akciové společnosti. Člen Občanské strany demokratické JUDr. Martin Major je dalším náměstkem primátora, a to pro odbor investic a akciové společnosti. Odbor sociálních služeb a zdravotnictví, odbor evropských projektů, akciové společnosti a družstva má v kompetenci člen Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové RNDr. Ladislav Šnevajs. Náměstkyní primátora pro odbor majetkoprávní a akciové společnosti je členka České strany sociálně demokratické Hana Kaštilová Tesařová. Posledním náměstkem primátora je příslušník Občanské strany demokratické Jiří Martinák, který má v kompetenci ekonomický odbor, odbor ochrany, akciové společnosti a Městskou policii Olomouc. Současná Rada města Olomouce má 11 členů, z toho 7 uvolněných a 4 neuvolněné, a 20 komisí. Finanční výbor zastupitelstva města se skládá ze 7 členů a předsedy Ing. Oldřicha Šputy. Předsedou sedmičlenného kontrolního výboru je PaedDr. Miroslav Skácel. Celkový počet členů zastupitelstva města Olomouce je 45 v rámci 5 volebních obvodů. (Samospráva statutárního města Olomouce, 2009) Graf 1

Vývoj samosprávy města Olomouc 1998 – 2010 50 40 30 počet zam ěstnanců 20 10 0 1 998 - 2002

2002 -2006

2006 - 201 0

období

Zdroj:

primátor

náměstci primátora

zastupitelstv o města

v olební obv ody

Rada města

Samospráva statutárního města Olomouce, 2009, vlastní zpracování

Vlastní práce

22

Graf 1 znázorňuje, jak se ve volebních obdobích od roku 1998 do současnosti měnila struktura samosprávy města Olomouce. Místo primátora, počet členů Rady města a zastupitelstva města se během sledovaného období neměnilo. Počet náměstků primátora se každé čtyřleté volební období zvýšil o jednoho, naopak u volebních obvodů byl jejich počet snížen ze 6 na 5. 4.1.2

Struktura zaměstnanců v letech 2004 – 2008

Tab. 1 Rozdělení počtu zaměstnanců Krajského úřadu podle výkonu státní správy a samosprávy v letech 2004-2008 Obecní úřad III

Zdroj:

rok

samostatná působnost

přenesená působnost

celkem

2004

278,00

310,30

588,30

2005

234,00

333,00

567,00

2006

241,00

363,50

604,50

2007

253,55

386,35

639,90

2008

258,97

404,20

662,22

Ministerstvo vnitra České republiky

Graf 2 Počet zaměstnanců v období 2004 – 2008 7 00 600 500 400 počet zam ěstnanců 300 200 1 00 0 2004

2005

2006

2007

2008

rok samostatná působnost

přenesená působnost

celkem

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky, vlastní zpracování

Graf 2 znázorňuje vývoj počtu zaměstnanců v rámci samostatné a přenesené působnosti v letech 2004 – 2008. Počet zaměstnanců přenesené působnosti města Olomouce rostl v každém roce o zhruba 20 až 30 osob. Olomouc je krajským městem, a právě na taková města přešly po reformě veřejné správy České republiky poměrně významné kompetence. Proto počet zaměstnanců v této působnosti rostl. Naopak v samostatné působnosti proběhl výrazný pokles v roce 2005. Ke konci roku

Vlastní práce

23

2002 ukončily svou činnost okresní úřady. Jejich působnost byla tedy přenesena na obce s rozšířenou působností a na krajské úřady. Budovaly se tedy sídla krajských úřadů a navyšoval se počet zaměstnanců v samostatné působnosti. Sídla byla budována pro dvojnásobný počet úředníků. 4.1.3

Samostatná a přenesená působnost jednotlivých odborů města Olomouce

1. Odbor dopravy Odbor dopravy se člení na 4 oddělení: odd. městské hromadné dopravy, odd. oprav komunikací, odd. dopravních opatření a odd. správa letiště. V rámci samostatné působnosti oddělení oprav komunikací má na starost výkon správy, oprav a údržby místních a účelových komunikací a výkon správy, provozu, oprav a údržby veřejného osvětlení a světelných signalizačních zařízení. Oddělení městské hromadné dopravy zajišťuje komplexní činnost při zajištění integrovaného dopravního systému na území statutárního města Olomouce i mimo něj. Oddělení správa letiště zabezpečuje využití potencionálu městského letiště se zaměřením co nejlepšího využití ke stanovým účelům a funkcím dle statutu a oprávnění k provozování letiště v rozsahu veřejného mezinárodního letiště. Vydávání vyjádření k přechodnému a k trvalému dopravnímu značení obstarává oddělení dopravních opatření. (Magistrát města Olomouce, 2010) V přenesené působnosti se odbor dopravy jako celek podílí na přípravě návrhů právních předpisů města vydávaných v přenesené působnosti v oblasti dopravy, včetně jejich projednávání a odsouhlasení. Oddělení dopravních opatření zajišťuje vydávání rozhodnutí v oblasti udělení výjimky z dopravního značení „Pěší zóna“. Druhým oddělením je odd. městské hromadné dopravy, které zabezpečuje výkon státního odborného dozoru. Jednotlivé odbory se na těchto činnostech podílí ve výkonu přenesené působnosti v základním rozsahu stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu daném územím města Olomouc. (Magistrát města Olomouce, 2010) 2. Odbor agendy řidičů a motorových vozidel Odbor agendy řidičů a motorových vozidel se člení na 6 oddělení: odd. technické způsobilosti vozidel, odd. evidence vozidel, odd. přestupků v dopravě, odd. přestupků proti zákonnému pojištění, odd. evidence řidičů a odd. zkušební komisaři autoškol. V rámci samostatné a přenesené působnosti samostatní zaměstnanci přebírají, zapisují, rozdělují a archivují všechny došlé spisy na odboru. Oddělení technické způsobilosti vozidel zajišťuje oblast technické změny a dovozu vozidel, oblast taxislužby, stanic měření emisí a označení vozidel praktického lékaře. Oddělení evidence vozidel se podílí na registraci a odhlášení vozidel. Oddělení přestupků v dopravě zabezpečuje zastupování celospolečenských zájmů při rozhodčí činnosti v konkrétních případech určených zákonem o provozu na pozemních komunikacích. Oddělení přestupků proti zákonnému pojištění má v kompetenci zastupování celospolečenských zájmů při rozhodčí činnosti v konkrétních případech určených zákonem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Oddělení evidence řidičů má na starosti udělením rozšíření a výměnu řidičského oprávnění. Oddělení zkušební komisaři autoškol zajišťuje výkon státní správy a státního dozoru ve věcech získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidle v rozsahu vymezeném zákonem a státní správu na úseku provozu na pozemních komunikacích. (Magistrát města Olomouce, 2010)

Vlastní práce

24

3. Odbor ekonomický Odbor ekonomický se dělí na 5 oddělení: odd. účetnictví, odd. rozpočtu, odd. evidence městského majetku a finanční strategie, odd. poplatku za komunální odpad a odd. poplatků. Odbor se řídí zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Při výkonu samostatné působnosti oddělení účetnictví zabezpečuje vedení účetnictví, odsouhlasení výkazů a provádění veškerých bankovních operací. Oddělení rozpočtu se podílí na sestavení souhrnného rozpočtu města a jeho dílčího sledování dle požadovaných hledisek. Oddělení evidence městského majetku a finanční strategie zajišťuje sledování a řízení finančních toků s důrazem na aktuální a perspektivní potřeby hotovostních plateb a zhodnocování dočasně volných finančních prostředků. Oddělení poplatku obstarává zpracování, novelizace a dodržování vyhlášky o místních poplatcích: za provozovaný výherní hrací přístroj, ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, ze vstupného, z ubytovací kapacity a za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí města. Oddělení poplatků za komunální odpad se věnuje zpracování, novelizaci a dodržování vyhlášky o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. (Magistrát města Olomouce, 2010) V rámci přenesené působnosti oddělení poplatku zajišťuje povolování tombol, loterií a výherních hracích přístrojů. Oddělení poplatků za komunální odpad zabezpečuje výkon správy místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběre, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, zejména – vyhledání daňových subjektů, vyměření, vybírání, vyúčtování, vymáhání nebo kontrolu jejich splnění ve stanovené výši a době, odvolací řízení. Město Olomouc vykonává přenesenou působnost pouze v základním rozsahu stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu daném územím města Olomouc. (Magistrát města Olomouce, 2010) 4. Odbor evropských projektů Odbor evropských projektů se dělí na 2 oddělení: odd. přípravy a realizace projektů a odd. integrovaných plánů rozvoje města. V samostatné působnosti oddělení přípravy a realizace projektů obstarává návrhy a podílení se na zpracování projektů včetně žádostí uplatňovaných na čerpání finanční pomoci z fondů a programů EU pro statutární město Olomouc. Oddělení integrovaných plánů rozvoje města odpovídá za přípravu, realizaci a vyhodnocení integrovaných plánů rozvoje města. (Magistrát města Olomouce, 2010) Přenesenou působnost odbor evropských projektů nevykonává. 5. Odbor informatiky Odbor informatiky se člení na 4 oddělení: odd. uživatelské podpory, odd. geografických aplikací, odd. databázových aplikací a odd. správních aplikací. Při výkonu samostatné působnosti oddělení uživatelské podpor a oddělení správních aplikací zajišťují instalaci a konfiguraci PC a tiskáren, kancelářských a uživatelských softwarů. Oddělení geografických aplikací provádí tvorbu a aktualizaci geografických dat. Oddělení databázových aplikací obstarává instalaci a konfiguraci uživatelských aplikací a databázových serverů. (Magistrát města Olomouce, 2010) Odbor informatiky přenesenou působnost nevykonává.

Vlastní práce

25

6. Odbor interního auditu a kontroly Odbor interního auditu a kontroly má pouze samostatné zaměstnance, tedy žádná oddělení. Pracovníci odboru při výkonu samostatné působnosti zajišťují na základě schváleného střednědobého a ročního plánu, písemného pověření primátora a následně příkazu vedoucího odboru kontrolní činnost v následujících oblastech: činnost a služby odborů města Olomouce a příspěvkových organizací, šetření podání na vyžádání členů Rady města Olomouce, hospodaření města Olomouce, vedení pokladen, finanční podpory poskytované žadatelům z rozpočtu města Olomouce a také finanční podpory poskytované organizacích, mateřským a základním školám s právní subjektivitou. (Magistrát města Olomouce, 2010) Odbor interního auditu a kontroly města Olomouce nevykonává přenesenou působnost. 7.

Odbor investic Odbor investic se skládá ze 4 oddělení: odd. přípravy staveb, odd. realizace staveb, odd. veřejných zakázek a odd. implementační skupina. V rámci samostatné působnosti oddělení přípravy staveb obstarává komplexní činnost přípravy stavby od jejího zadání až po nabytí právní moci stavebního povolení. Oddělení realizace staveb zajišťuje komplexní činnost od zahájení stavby až po její kolaudaci a předání uživateli, včetně technického dozoru investora v průběhu realizace stavby. Oddělení veřejných zakázek zabezpečuje přípravu a organizaci celého průběhu zadávacích řízení pro statutární město Olomouc v souladu s platnou právní úpravou. Oddělení implementační skupina se podílí na naplnění stanovených cílů a opatření plynoucích z Rozhodnutí komise Evropského společenství o udělení pomoci z Fondu soudržnosti a Rozhodnutí ministra životního prostředí o poskytnutí finančních prostředků a dalších pokynů vydaných administrátorem projektu v průběhu realizace. (Magistrát města Olomouce, 2010) Odbor investic přenesenou působnost nevykonává.

8. Odbor kancelář primátora Odbor kancelář primátora se člení na 4 oddělení: odd. organizační, odd. sekretariátů členů Rady města Olomouc, odd. tiskové a odd. zahraniční. V okruhu samostatné působnosti oddělení sekretariátů členů Rady města Olomouc zabezpečuje chod a činnost sekretariátů jednotlivých uvolněných členů rady a sekretariátu radních. Oddělení organizační zajišťuje rozpracování a kontrolu usnesení rady města a zastupitelstva. Oddělení tiskové obstarává přípravu tiskových zpráv pro veškerá média. Oddělení zahraniční připravuje program zahraničních návštěv primátora města Olomouce, tlumočnický a překladatelský servis. (Magistrát města Olomouce, 2010) Přenesenou působnost tento odbor nevykonává. 9. Odbor koncepce a rozvoje Odbor koncepce a rozvoje tvoří 5 oddělení: odd. územního plánování a architektury, odd. koncepce dopravy, odd. koncepce zeleně a rekreace, odd. technické infrastruktury a odd. hospodářského rozvoje. V samostatné působnosti oddělení územního plánování a architektury zajišťuje zadávání a koordinování zpracování architektonicko-urbanistických studií přestavbových a rozvojových lokalit v centru města a těsné návaznosti na něj nebo se podílí na jejich zpracování. Oddělení koncepce dopravy má na starosti přípravu a podílení se na zpracování odvětvových rozvojových dokumentů města

Vlastní práce

26

včetně dokumentů v oblasti organizace, řízení a regulace dopravy dlouhodobého a střednědobého charakteru. Oddělení koncepce zeleně a rekreace zabezpečuje zpracování odborných technických podkladů v oblasti zeleně, rekreace, sportu a protipovodňových opatření využitelných pro žádosti o dotace, plánování investičních prostředků a vlastní realizaci. Zpracování rozvojových dokumentů a programů rozvoje města v oblasti technické infrastruktury a podílení se na jejich zpracování zajišťuje oddělení technické infrastruktury. Poslední oddělení hospodářského rozvoje obstarává podporu hospodářského rozvoje města jako centra významného regionu České republiky a usiluje o vytvoření nových pracovních příležitostí, diverzifikaci obchodní a průmyslové základny a podporuje aktivity vedoucí k všestrannému rozvoji města a mikroregionu, přitom spolupracuje s Olomouckým krajem. (Magistrát města Olomouce, 2010) V rozsahu přenesené působnosti oddělení územního plánování a architektury zabezpečuje garanci za odbor koncepce a rozvoje při pořizování regulačního plánu Městské památkové rezervace a dalších regulačních plánů řešících oblasti této rezervace a jejích bezprostředním okolí. Oddělení koncepce dopravy, oddělení koncepce zeleně a rekreace a oddělení technické infrastruktury poskytují součinnost ve svém oboru při pořizování územního plánu a regulačních plánů, při pořizování změn a úprav územně plánovací dokumentace, při zajišťování zpracování zprávy o uplatňování územního plánu a jejího předložení zastupitelstvu pro správní území města a při pořizování územně plánovacích podkladů a jejich průběžné aktualizaci, a to územně analytických podkladů pro celé území obce s rozšířenou působností včetně správního území města a územní studie pro správní území města. Oddělení hospodářského rozvoje zabezpečuje dílčí úkoly spojené s procesem podpory regionálního rozvoje a na žádost příslušného ministerstva nebo kraje poskytuje nezbytnou součinnost při přípravě a realizaci strategie regionálního rozvoje, státních programů regionálního rozvoje a programu rozvoje územního obvodu kraje. Jednotlivá oddělení odboru koncepce a rozvoje se na těchto oblastech podílí ve výkonu přenesené působnosti v základním rozsahu stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu daném územím města Olomouc. (Magistrát města Olomouce, 2010) 10. Odbor majetkoprávní Odbor majetkoprávní se člení na 5 oddělení: odd. právní, odd. evidence majetku, odd. majetkových řízení, odd. infrastrukturního majetku a odd. prodeje domů. V rámci samostatné působnosti oddělení právní vypracovává podklady pro rozhodování orgánů města o likvidaci nepotřebného majetku či nápravě škod vzniklých v souvislosti s činností města pro jednání škodní a likvidační komise a následně rady města a zastupitelstva města. Oddělení evidence majetku vede evidenci nemovitého majetku města a s tím spojené úkony. Oddělení majetkových řízení vypracovává podkladů pro rozhodování orgánů města o manipulaci s majetkem města pro jednání majetkoprávní komise a následně rady města a zastupitelstva města. Oddělení infrastrukturního majetku připravuje podklady pro nabytí a následnou dispozici se stavbami pro vodní hospodářství, stavbami pro rozvod energií a stavbami komunikací, chodníků a veřejného osvětlení ve vlastnictví města. (Magistrát města Olomouce, 2010) Přenesenou působnost odbor majetkoprávní nevykonává.

Vlastní práce

27

11. Odbor ochrany Odbor ochrany má 3 oddělení: odd. ochrany obyvatel, odd. pro řešení mimořádných situací, odd. obrana a sbor dobrovolných hasičů. V samostatné působnosti oddělení ochrany obyvatel zajišťuje přípravu, školení, informování a varování obyvatel na řešení mimořádné situace. Oddělení pro řešení mimořádných situací vykonává činnost související s povodňovou situací. Oddělení obrany připravuje obyvatele na krizové situace a zajišťuje součinnost s Armádou České republiky. (Magistrát města Olomouce, 2010 Přenesenou působnost odbor ochrany nevykonává. 12. Odbor památkové péče Odbor památkové péče samostatnou působnost nevykonává. V rámci přenesené působnosti odbor vydává závazná stanoviska pro údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jiné úpravy kulturních památek nebo jejich prostředí. (Magistrát města Olomouce, 2010) 13. Odbor sociální pomoci Odbor sociální pomoci se člení na 6 oddělení: odd. péče o rodinu a děti, odd. pomoci v hmotné nouzi, odd. sociální pomoci poživatelům důchodů a osobám se zdravotním handicapem, odd. příspěvku na péči, odd. sociální prevence a sociálně právní ochrany dětí a mládeže a odd. právní a vnitřní správy. V samostatné a přenesené působnosti oddělení péče o rodinu a děti a oddělení sociální prevence a sociálně-právní ochrany dětí a mládeže zajišťují sociálně-právní poradenství. Oddělení pomoci v hmotné nouzi poskytuje pomoc k zajištění základních životních podmínek fyzickým osobám, které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi, a to příspěvku na živobytí, doplatku na bydlení a dávek mimořádné okamžité pomoci. Oddělení sociální pomoci poživatelům důchodů a osobám se zdravotním handicapem poskytuje mimořádné výhody I. – III. stupně občanům starším jednoho roku s těžkým zdravotním postižením. Oddělení příspěvku na péči poskytuje pomoc a podporu fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím příspěvku na péči, a to občanům starším jednoho roku závislým na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřební pomoci. Právně poradenské a konzultační činnosti orientované dovnitř odboru zajišťuje oddělení právní a vnitřní správy. Město Olomouc přenesenou působnost vykonává v základním rozsahu stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu daném územím města Olomouc. Dále se jedná o přenesenou působnost v rozsahu pověřeného obecního úřadu stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem a také přenesenou působnost v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. (Magistrát města Olomouce, 2010) 14. Odbor sociálních služeb a zdravotnictví Obor sociálních služeb a zdravotnictví se člení na 6 oddělení: odd. služeb seniorům a občanům se zdravotním postižení, odd. opatrovnické, odd. sociálních kurátorů, odd. Azylový dům, odd. Domov pro matky a ženy s dětmi a odd. dětských jeslí na Třídě spojenců. V rámci samostatné působnosti oddělení služeb seniorům občanům se zdravotním postižením, oddělení opatrovnické, oddělení Azylový dům, oddělení Domov pro matky a ženy s dětmi a oddělení sociálních kurátorů zajišťují sociálně právní poradenství. Provoz dětských jeslí a zdravotně výchovnou péči pro děti

Vlastní práce

28

od jednoho do čtyř let věku zabezpečuje oddělení dětských jeslí na Třídě spojenců. (Magistrát města Olomouce, 2010) Přenesenou působnost zajišťuje vedoucí odboru řízením, organizací a kontrolou výkonu státní správy odboru v určeném rozsahu a požadované kvalitě. Oddělení služeb seniorům a občanům se zdravotním postižením zabezpečuje písemné doporučeni pro uzavření smlouvy o nájmu bytu zvláštního určení dle zákona č. 102/1992. Oddělení sociálních kurátorů poskytuje sociálně právní poradenství občanům společensky nepřizpůsobeným, tj. pomoc občanům propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, pomoc občanům, proti nimž je vedeno trestní řízení a kteří je potřebují k překonání nepříznivých sociálních dopadů, pomoc občanům závislým na alkoholu nebo jiných toxikomaniích, kteří sociální péči potřebují v řešení sociálních situacích, pomoc občanům žijícím nedůstojným způsobem života, dále pomoc občanům propuštěným ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti. Odbor sociální služeb a zdravotnictví vykonává státní správu stanovenou zákonem o obcích a zvláštními zákony v územním rozsahu města Olomouce, obce s přenesenou a rozšířenou působností. (Magistrát města Olomouce, 2010) 15. Odbor správy Odbor správy se skládá z 8 oddělení: odd. ekonomické, odd. evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů, odd. informace a ostraha objektů, odd. matrika, odd. personální a právní, odd. práce a mzdy, odd. přestupkové a odd. správa budov. V samostatné působnosti oddělení ekonomické zajišťuje likvidaci faktur, sledování čerpání tužkového pro pracovníky odboru správy a vystavování objednávek pro odbor správy i ostatní odbory. Oddělení informace a ostraha objektů podává informace občanům při vyřizování jejich záležitostí o věcné, místní a funkční příslušnosti orgánů města, o postupech při vyřizování záležitostí občanů, a o náležitostech podání, které průběžně aktualizuje. Oddělení personální a právní provádí agendu spojenou s vedením osobních spisů zaměstnanců, agendu výběrových řízení na obsazení pracovních pozic Magistrátu města Olomouc, agendu spojenou s kvalifikací zaměstnanců Magistrátu města Olomouc, evidenci závodní preventivní péče a legislativní a právní agendu města Olomouc. Oddělení práce a mzdy zpracovává a zadává základní mzdové údaje z evidence docházky. Oddělení správa budov zajišťuje vyhotovení objednávek na různé opravárenské práce a služby výrobní či nevýrobní činnosti. Oddělení matrika, oddělení přestupkové a oddělení evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů samostatnou působnost nevykonává. (Magistrát města Olomouce, 2010) Oddělení ekonomické, oddělení personální a právní, oddělení správa budov a oddělení matrika se v rámci přenesené působnosti podílí na organizaci voleb, referenda a sčítání lidu a také na organizaci voleb. Oddělení evidence obyvatel, občanských průkazů a cestovních dokladů zajišťuje zadávání údajů a veškerých změn do databáze počítačové sítě. Oddělení přestupkové provádí kompletní evidenci přestupků projednávaných Magistrátem města Olomouce. Odbor správy vykonává přenesenou působnost v základním rozsahu stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu daném územím města Olomouc. Dále se jedná o přenesenou působnost v rozsahu pověřeného obecního úřadu stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem a také přenesenou působnost v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu obce

Vlastní práce

29

s rozšířenou působností. Tento odbor vykonává také přenesenou působnost v rozsahu matričního úřadu svěřeném zákonem č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících předpisů ve správním obvodu matričního úřadu a také přenesenou působnost matričního úřadu v sídle kraje svěřeného podle vyhlášky č. 300/2006 Sb., k provedení zákona o registrovaném partnerství č. 115/2006 Sb. Poslední přenesená působnost je působnost vykonávaná na základě veřejnoprávních smluv. (Magistrát města Olomouce, 2010) 16. Odbor živnostenský Odbor živnostenský se člení na 2 oddělení: odd. registrace a odd. kontroly. Obě oddělení samostatnou působnost nevykonávají. V rámci přenesené působnosti oddělení registrace vykonává činnosti v rozsahu stanovené zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Jedná se zejména o přijímání ohlášení živnosti a žádosti o vydání koncese, včetně oznámení příslušných změn. Oddělení kontroly provádí živnostenskou kontrolu a ukládá pokuty za porušení povinností uložených živnostenským zákonem. Odbor správy vykonává přenesenou působnost v základním rozsahu stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu daném územím města Olomouc a také přenesenou působnost v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. (Magistrát města Olomouce, 2010) 17. Odbor stavební Odbor stavební se dělí na 4 oddělení: odd. pozemních staveb, odd. výkonu státní správy na úseku pozemních komunikací, odd. stavebně právní a odd. územně správní. V okruhu samostatné působnosti oddělení územně správní poskytuje právní porady a konzultace orgánům samosprávy. Oddělení pozemních staveb přiděluje čísla popisná, orientační a evidenční. Oddělení státní správy na úseku pozemních komunikací spolupracuje při zpracování dopravně inženýrských podkladů pro statutární město Olomouc. Oddělení stavební právní zajišťuje spolupráci a podíl na tvorbě právních předpisů města Olomouce až po jejich projednání v Radě a Zastupitelstvu města Olomouc. (Magistrát města Olomouce, 2010) V rozsahu přenesené působnosti oddělení územní správní a oddělení pozemních staveb zabezpečují působnost obecného stavebního úřadu. Oddělení státní správy na úseku pozemních komunikací zajišťuje výkon státní správy ve věcech, které stanoví zákon jako silniční správní úřad a jako speciální stavební úřad pro silnice II. a III. třídy, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace, jako drážní správní úřad a jako dopravní úřad. Oddělení stavebně právní vykonává státní správu ve věcech, které stanoví zákon (vstupy na pozemek a stavby, projednání deliktů). Odbor stavební vykonává státní správu stanovenou zákonem o obcích a zvláštními zákony v územním rozsahu města Olomouc, obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem. Dále odbor vykonává státní správu na základě rozhodnutí krajského úřadu nebo rozhodnutí ministerstva vnitra. (Magistrát města Olomouce, 2010) 18. Odbor školství Odbor školství se skládá ze 2 oddělení: odd. rozpočtu a odd. středisko rozvozu stravy. Oddělení rozpočtu v samostatné působnosti zajišťuje podklady pro zřizování, zrušování, popř. slučování škol, předškolních a školských zařízení, jejichž zřizovatelem je statutární město Olomouc a další související činnosti, zpracování podkladů pro zápis školy nebo změnu v zápise do rejstříku škol

Vlastní práce

30

a školských zařízení. Oddělení středisko rozvozu stravy provádí opravy a údržbu automobilů zajišťujících rozvoz stravy a také zajišťuje rozvoz stravy ze školních jídelen zřizovaných statutárním městem Olomouc na mateřské, základní a středí školy bez jídelen v Olomouci, na mateřské a základní školy bez jídelen v okolních obcích, cizím odběratelům stravy. (Magistrát města Olomouce, 2010) Přenesenou působnost odbor školství nevykonává. 19. Odbor vnějších vztahů a informací Odbor vnějších vztahů a informací se člení na 6 oddělení: odd. informační centrum Olomouc, odd. cestovního ruchu, odd. kultury, odd. sportu, odd. propagace marketingu a odd. detašovaných pracovišť a komisí Statutárního města Olomouce. Oddělení informační centrum Olomouc v rozsahu samostatné působnosti zajišťuje turistické informace, služby v oblasti cestovního ruchu, kulturní, společenské a sportovní informace, prodej propagačních materiálů, předprodej vstupenek a informace o činnosti Magistrátu města Olomouce a dalších institucí. Oddělení cestovního ruchu koordinuje činnosti oddělení, spolupracuje s Krajským úřadem Olomouckého kraje, se Sdružením cestovního ruchu Střední Moravy a s letišti v České republice, zajišťuje prezentace města Olomouce a vytváří databáze pro média. Oddělení kultury zajišťuje organizace kulturních akcí pořádaných městem Olomouc, institucemi a kultními příspěvkovými organizacemi města. Oddělení sportu zajišťuje veřejnou finanční podporu, spolupráci s organizacemi při uspořádání jednotlivých akcí a sportovních aktivit a zabezpečuje provoz plaveckého stadionu, zimního stadionu, dětského dopravního hřiště, veřejných sportovních hřišť a školních sportovních areálů. Oddělení propagace a marketingu koordinuje aktivity města v oblasti marketingu, graficky připravuje a koordinuje výroby tiskových a prezentačních materiálů města. Oddělení detašovaných pracovišť a komisí Statutárního města Olomouce personálně a ekonomicky zajišťuje chod vybraných míst veřejného internetu, detašovaných pracovišť a komisí městských částí. (Magistrát města Olomouce, 2010) Přenesenou působnost vykonávají zaměstnanci odboru vnějších vztahů a informací pouze v územních rozsahu města Olomouce. (Magistrát města Olomouce, 2010) 20. Odbor životního prostředí Odbor životního prostředí tvoří 6 oddělení: odd. odpadového hospodářství a péče o prostředí, odd. ochrany ovzduší, odd. péče o krajinu a zemědělství, odd. péče o zeleň, odd. ekologické výchovy a odd. vodního hospodářství. Oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí v samostatné působnosti zajišťuje kontrolu dodržování vyhlášky města č. 3/2001, o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nakládání se stavebním odpadem na území města Olomouce. Provoz tří služebních vozidel odboru životního prostředí, vedení knihy záznamů o provozu vozidel, čerpání pohonných hmot, kontrolu a doplňování provozních kapalin, zpracování měsíčních výkazů jízd a spotřeby pohonných hmot zajišťuje oddělení ochrany ovzduší. Oddělení péče o krajinu a zemědělství zabezpečuje veřejnou finanční podporu v oblasti tvorby a ochrany životního prostředí. Oddělení péče o zeleň provádí komplexní správu nad údržbou městské zeleně zařazené do údržby prostřednictvím Technických služeb města Olomouce a výstavnické organizace Výstaviště Flora Olomouce, včetně přebírání provedených prací a kontroly jejich fakturace. Výkon státní správy a samosprávy na úseku vodního hospodářství

Vlastní práce

31

dle právních norem provádí oddělení vodního hospodářství. (Magistrát města Olomouce, 2010) V rozsahu přenesené působnosti oddělení odpadového hospodářství a péče o prostředí zajišťuje kontrolu, zda právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání využívají systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem pouze na základě písemné smlouvy s obcí a zda fyzická osoba, která není podnikatelem, se zbavuje odpadu pouze v souladu s tímto zákonem. V rámci oddělení ochrany ovzduší je obecní úřad oce se základním pověřením dotčeným správním orgánem v územním, stavebním a jiném řízení podle stavebního zákon a vydává stanovisko pro účely kolaudačního souhlasu z hlediska ochrany ovzduší u malých stacionárních zdrojů. Oddělení péče o krajinu a zemědělství vydává a odebírá rybářské lístky, ustanovuje odvolává či zrušuje rybářskou stráž a také eviduje rybářskou stráž ve své působnosti. Kompetence vodoprávního úřadu obce s rozšířenou působností upravuje, omezuje, popřípadě zakazuje obecné nakládání s povrchovými vodami v případ, kdy se nejedná o obecné nakládaní s vodami vodních toků tvořících státní hranici. Obor životního prostředí vykonává přenesenou působnost v základním rozsahu stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu daném územím města Olomouc. Dále se jedná o přenesenou působnost v rozsahu pověřeného obecního úřadu stanoveném zákone o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu obce s pověřeným obecním úřadem a také přenesenou působnost v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností stanoveném zákonem o obcích a dalšími zákony ve správním obvodu obce s rozšířenou působností. Tento odbor přenesenou působnost také vykonává na základě veřejnoprávních smluv. (Magistrát města Olomouce, 2010) 21. Městská policie Městská policie se dělí na 5 oddělení. Tyto oddělení se dále rozdělují na pododdělení: pořádková služba, dopravní služba, operační středisko a spisová služba. V rámci samostatné působnosti ředitel zajišťuje řízení, organizaci a kontrolu zaměstnanců Statutárního města Olomouce zařazených k Městské policii Olomouce. Civilní zaměstnanci zabezpečují informační, organizační, evidenční práce a agendy Městské policie Olomouc. Strážníci plní úkoly obecní policie při ochraně veřejného pořádku, osob, majetku a zařízení v obci. (Magistrát města Olomouce, 2010)

4.2 Financování přenesené a samostatné působnosti města Olomouce Objemově nejvyšší položkou příjmů jsou daňové příjmy – třída 1. Do položky daň z příjmů právnických osob za obce patří odvody ze strany příspěvkových a akciových společností, včetně vlastního podílu města. Tato položka je přímo provázána s převody z vlastní hospodářské činnosti. Ostatní poplatky a daně převáděné z Finančního úřadu tvoří především inkasa, spojená s určitou účinností a mají trvale klesající trend. Součástí daňových příjmů jsou i různé typy místních poplatků. Od 1. 1. 1999 Finanční úřad dle zákona 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků nemůže sdělovat, od koho jsou odvody za odnětí zemědělské půdy vymoženy. Na této položce jsou tedy všechny odvody bez časového rozlišení a projevuje se zde velký nárůst v plnění. Další oblastní jsou nedaňové příjmy – třída 2. Položky příjmy z poskytování služeb a výrobků se týká školní stravování, ubytování Azylového domu a zařízení jeslí. Příjmy z úroků se mění v důsledku zhodnocování přechodně volných finančních

Vlastní práce

32

zdrojů. Položka realizované kurzové zisky plynou především z titulu splátek devizových úvěrů. Částka tržeb z integrovaného dopravního systému, náklady soudních řízení a vratky přeplatků záloh za energie patří do přijatých nekapitálových příspěvků a náhrad. Na položku ostatní nedaňové příjmy náleží jednorázové příjmy z minulých období v příštích letech se neopakující. Splátky zaměstnanců Úřadu města Olomouce do sociálního fondu a klasické splátky obyvatelstva do Fondu rozvoje bydlení se objevují na položce splátky půjček od obyvatelstva. Poslední položkou nedaňových příjmů jsou neinvestiční dary. Na položce příjmy z prodeje majetku, která patří do kapitálových příjmů – třída 3, se promítají výnosy z prodeje majetku města před zavedením hospodářské činnosti Úřadu města Olomouce. Do kapitálových příjmů patří i tržby z prodeje akcií. Přijaté dotace a převody patří do třídy 4. Na položce neinvestiční dotace od obcí se promítají úhrady za cizí žáky v olomouckých školách. Do tohoto druhu příjmů náleží také převody z vlastních fondů nemajících charakter veřejných rozpočtů. Výdaje města Olomouce se dělí na provozní a investiční. Celkově dosažená skutečnost provozních výdajů – třída 5 je ovlivněna existencí výdajů z účelových fondů. Pokud dojde v rámci odborů k překročení na některé z položek, je to kompenzováno nedočerpáním na položce jiné. I u investičních výdajů – třída 6 je nutné dodržovat pravidla rozpočtové kázně. V oblasti investic se promítá zapojení běžných účelových státních dotací a také i dotací formou limitních účtů. Nedílnou součástí obecních rozpočtů je financování – třída 8. Zde se promítají splátky úvěrů a také přijetí nových úvěrů. Výsledky hospodaření města Olomouce jsou vždy přezkoumány odborným auditem. 4.2.1

Výsledky hospodaření města Olomouce za rok 1999

Tak jako v jiných letech byl rozpočet města Olomouce na rok 1999 sestaven jako vyrovnaný, tzn. že příjmová strana rozpočtu ve výši 1 204 945 tis. Kč kryla výdaje ve výši 1 170 719 tis. Kč. Třída 8 – financování, ve které bylo promítnuto splácení úvěrů a zapojení přebytku hospodaření města Olomouce z předchozího roku, činila rozdíl příjmů a výdajů ve výši -34 226 tis. Kč. Financování města se napojilo na státní rozpočet a částečně i na rozpočet Okresního úřadu. Docházelo tedy v průběhu roku k hojným úpravám schváleného rozpočtu, protože státní dotace a příspěvky jsou položky předem nerozpočtované. Nevšední formou státní dotace byly v roce 1999 limitní účty. Ty pro město Olomouc účelově zřídilo Ministerstvo financí České republiky. Také dary od různých subjektů se v rozpočtu projevily až v okamžiku jejich obdržení, a to jako zvýšení příjmů a následně i výdajů. V průběhu roku byly četné i přesuny výdajů v rámci jednotlivých odborů, paragrafů a položek.

Vlastní práce Tab. 2

33

Rekapitulace příjmů, výdajů a financování k 31. 12. 1999 výdaje

rok 1999

příjmy třída 1 - 4

schválený rozpočet na rok 1999 v Kč

1 204 945 000,00

upravený rozpočet k 31. 12. 1999 v Kč

1 439 902 194,74

plnění k 31. 12. 1999 v Kč

1 461 401 461,28

Zdroj:

provoz třída 5

financování třída 8

investice třída 6

1 170 719 000,00 - 34 226 000,00 889 479 000,00

281 240 000,00

1 403 634 194,74 - 36 268 000,00 948 482 174,74

455 152 020,00

1 397 683 364,97 - 63 718 096,31 949 360 537,63

448 322 827,34

Magistrát města Olomouce, vlastní zpracování

Celková zadluženost města Olomouce k 31. 12. 1999 činila 468 559 028,43 Kč, z toho bankovní úvěry byly ve výši 333 439 028,43 Kč a návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky ve výši 135 120 000 Kč. 4.2.2


Rozpočet města Olomouce na rok 2000 byl sestaven jako vyrovnaný. Příjmová strana rozpočtu ve výši 1 305 709 tis. Kč se tedy překrývala s výdaji ve výši 1 265 709 tis. Kč. Rozdíl příjmů a výdajů činil -40 000 tis. Kč. Zde se promítlo splácení úvěrů a také přijetí nových úvěrů. V průběhu roku docházelo k četným úpravám schváleného rozpočtu a také přesunům výdajů v rámci jednotlivých odborů, paragrafů a položek. Tab. 3


rok 2000



1 305 709 000,00


1 590 171 494,00

plnění k 31. 12. 2000 v Kč

1 630 792 508,25

Zdroj:

provoz třída 5

investice třída 6


1 265 709 000,00 - 40 000 000,00 938 106 000,00

327 603 000,00

1 625 806 504,00 35 635 010,00 1 088 000 136,00

537 806 368,00

1 551 342 927,35 - 79 449 580,00 1 032 160 275,91


519 182 651,44

Vlastní práce

34

Celková zadluženost města Olomouce k 31. 12. 2000 bez úroků činí 477 230 000 Kč. Z toho bankovní úvěry se rovnají 309 000 000 Kč, návratná finanční výpomoc na čistírnu odpadních vod 118 230 000 Kč a úvěr od Středomoravské vodárenské 50 000 000 Kč. 4.2.3


Sestavený rozpočet města Olomouce na rok 2001 byl deficitní. Příjmy rozpočtu ve výši 1 452 584 tis. Kč se nekryly s výdaji ve výši 1 523 839 tis. Kč. Splácení úvěrů a zapojení přebytku hospodaření města Olomouce z předchozího roku je promítnuto ve financování, které bylo na rok 2001 stanoveno ve výši 71 255 tis. Kč. V tomto roce docházelo k přesunům výdajů v rámci jednotlivých odborů, paragrafů a položek a také k úpravám schváleného rozpočtu. Tab. 4


rok 2001



1 452 584 000,00


1 811 816 150,00

plnění k 31. 12. 2001 v Kč

1 781 213 645,71

Zdroj:

provoz třída 5

investice třída 6


1 523 839 000,00 71 255 000,00 1 169 356 000,00

354 483 000,00

1 896 784 395,00 84 968 245,00 1 371 787 368,00

524 997 027,00

1 790 498 980,15 9 285 334,44 1289432975,07

501 066 005,08


Celková zadluženost města Olomouce k 31. 12. 2001 bez úroků činí 480 497 608,50 Kč. Z toho jsou bankovní úvěry rovny 266 000 000 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na čistírnu odpadních vod 1001 340 000 Kč, úvěr od Středomoravské vodárenské 100 000 000 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na akcii Kanalizace – Holice – připojení na čistírnu odpadních vod 8 543 808,50 Kč a úročená půjčka od Státního fondu životního prostředí na akci Rekultivace skládky TKO Grygov 4 613 800 Kč. 4.2.4


Tak jako v předchozím roce byl rozpočet města Olomouce na rok 2002 sestaven jako deficitní. Příjmy ve výši 1 484 195 tis. Kč byly nižší než výdaje ve výši 1 520 980 tis. Kč. Rozdíl příjmů a výdajů činil 36 785 tis. Kč. Ve financování se promítlo splácení úvěrů a zapojení přebytku hospodaření města z předcházejícího roku.


35


rok 2002



1 484 195 000,00


1 846 645 716,00

plnění k 31. 12. 2002 v Kč

1 842 027 426,85

Zdroj:

provoz třída 5

investice třída 6


1 520 980 000,00 36 785 000,00 1 192 387 000,00

328 593 000,00

1 998 328 511,00 151 682 795,00 1 510 824 274,00

487 504 237,00

1 870 707 623,79 28 680 196,94 1 400 370 848,69

470 336 775,10


Celková zadluženost města Olomouce k 31. 12. 2002 bez úroků činí 512 032 908,50 Kč. Z toho jsou bankovní úvěry ve výši 260 200 000 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na čistírnu odpadních vod 84 450 000 Kč, úvěr od Středomoravské vodárenské 150 000 000 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na akci Kanalizace – Holice – připojení na čistírnu odpadních vod 7 670 908,50 Kč a úročená půjčka od Státního fondu životního prostředí na akci Rekultivace skládky TKO Grygov 9 712 000 Kč. 4.2.5


Tab. 6


rok 2003



1 743 697 000,00


2 149 578 075,30

plnění k 31. 12. 2003 v Kč

2 044 912 013,88

Zdroj:

provoz třída 5

investice třída 6


1 753 049 000,00 9 352 100,00 1 452 154 000,00

300 895 000,00

2 268 912 255,30 58 369 297,52 1 797 177 710,90

471 734 544,40

2 103 281 311,40 58 369 297,52 1 661 985 029,98

441 296 281,42


Tak jako v předchozích dvou letech jsou stanoveny vyšší výdaje než příjmy. Rozpočet města Olomouce na rok 2003 byl tedy stanoven jako deficitní. Příjmy byly ve výši

Vlastní práce

36

1 743 697 tis. Kč, výdaje ve výši 1 753 049 tis. Kč a jejich rozdíl činil 9 352,1 tis. Kč. Ve financování bylo bráno v úvahu splácení úvěrů a přebytek hospodaření města z předchozího roku. V průběhu roku docházelo k hojným úpravám takto schváleného rozpočtu. Proběhly četné změny i v oblasti výdajů v rámci jednotlivých odborů, paragrafů a položek. Celková zadluženost města Olomouce k 31. 12. 2003 bez úroků činí 617 064 188,50 Kč. Z toho bankovní úvěry činí 334 382 180 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na čistírnu odpadních vod 67 560 000 Kč, úvěr od Středomoravské vodárenské 200 000 000 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva finanční České republiky na akci Kanalizace – Holice – připojení na čistírnu odpadních vod 6 798 008,50 Kč a úročená půjčka od Státního fondu životního prostředí na akci Rekultivace skládky TKO Grygov 8 324 000 Kč. 4.2.6


Tab. 7


rok 2004



1 843 554 000,00


2 258 063 634,87

plnění k 31. 12. 2004 v Kč

2 268 789 589,39

Zdroj:

provoz třída 5

investice třída 6


1 890 604 000,00 47 050 000,00 1 343 663 000,00

546 941 000,00

2 440 894 787,13 182 831 152,26 1 825 679 891,83

615 214 895,30

2 340 684 410,80 71 894 821,41 1 750 395 383,60

590 289 027,20


Rozpočet města Olomouce na rok 2004 byl stanoven také jako deficitní. Výdaje ve výši 1 890 604 tis. Kč přesahovaly příjmy ve výši 1 843 554 tis. Kč. Splácení úvěrů a přebytek hospodaření města Olomouce z předchozího roku se promítli na výši financování, které činilo 47 050 tis. Kč. I v tomto roce docházelo v průběhu roku k četným úpravám schváleného rozpočtu a také k přesunům výdajů v rámci jednotlivých odborů, paragrafů a položek. Celková zadluženost města Olomouce k 31. 12. 2004 bez úroků činí 640 366 108,50 Kč. Z toho jsou bankovní úvěry ve výši 388 600 000 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na čistírnu odpadních vod 50 670 000 Kč, úvěr od Středomoravské vodárenské 188 25 000 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na akci Kanalizace – Holice – připojení na čistírnu odpadních vod 5 925 108,50 Kč a úročení půjčka od Státního fondu životního prostřední na akci Rekultivace skládky TKO Grygov 6 936 000 Kč.

Vlastní práce

4.2.7

37


Po čtyřech letech, kdy byl schválený rozpočet deficitní, byl stanoven rozpočet města Olomouce na rok 2005 jako vyrovnaný. Příjmová strana rozpočtu ve výši 2 076 054 tis. Kč kryla výdaje ve výši 2 002 038 tis. Kč. Rozdíl příjmů a výdajů činil -74 016 tis. Kč. Do financování se promítlo splácení úvěrů a zapojení přebytku hospodaření města z předcházejícího roku.V průběhu roku docházelo k hojným úpravám schváleného rozpočtu, protože státní dotace a příspěvky jsou položky předem nerozpočtované. Byly četné i přesuny výdajů v rámci jednotlivých odborů, paragrafů a položek. Tab. 8


rok 2005



2 076 054 000,00


2 410 500 183,90

plnění k 31. 12. 2005 v Kč

2 422 788 623,83

Zdroj:

provoz třída 5

investice třída 6


2 002 038 000,00 - 74 016 000,00 1 412 144 000,00

589 894 000,00

2 607 132 211,33 196 632 027,43 1 524 779 342,53

1 082 352 868,80

2 382 629 545,60 - 40 159 078,23 1 413 669 068,04

968 960 477,56


Celková zadluženost města Olomouce k 31. 12. 2005 bez úroků činí 802 175 646,93 Kč. Z toho jsou nesplacené zůstatky úvěrů u bankovních institucí 502 119 186,43 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na čistírnu odpadních vod 33 780 000 Kč, úvěr od Středomoravské vodárenské 176 470 000 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na akci Kanalizace – Holice – připojení na čistírnu odpadních vod 5 052 208,50 Kč, úročená půjčka od Státního fondu životního prostředí na akci Rekultivace skládky TKO Grygov 5 548 000 Kč, úročená půjčka od Státního fondu životního prostředí na akci ISPA – rekonstrukce a dobudování stokové sítě 9 597 252 Kč a návratná finanční výpomoc – Fond rozvoje bydlení 69 609 000 Kč. 4.2.8


Rozpočet města Olomouce pro rok 2006 byl schválený jako deficitní. Příjmy ve výši 2 389 577,311 tis. Kč byly nižší než výdaje ve výší 2 518 661, 311 tis. Kč. Jejich rozdíl tedy činil 129 084 tis. Kč. Do financování se promítlo splácení úvěrů a zapojení přebytku hospodaření města Olomouce z předchozího roku. Ve schváleném rozpočtu došlo k četným změnám, jednalo se i o přesuny výdajů v rámci jednotlivých odborů, paragrafů a položek.


38


rok 2006



2 389 577 311,00


2 689 512 879,54

plnění k 31. 12. 2006 v Kč

2 636 191 563,96

Zdroj:

provoz třída 5

investice třída 6


2 518 661 311,00 129 084 000,00 1 448 528 311,00

1 070 133 000,00

3 069 933 395,86 380 420 516,32 1 736 658 924,10

1 333 274 471,76

2 789 110 202,32 152 918 638,36 1 594 001 807,17

1 195 108 395,15


Celková zadluženost města Olomouce k 31. 12. 2006 bez úroků činí 937 616 163,50 Kč. Z toho jsou nesplacené bankovní úvěry 667 000 000 kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na čistírnu odpadních vod 16 890 000 Kč, úvěr od Středomoravské vodárenské 164 705 000 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na akci Kanalizace – Holice – připojení na čistírnu odpadních vod 4 179 308,50 Kč, úročená půjčka od Státního fondu životního prostředí na akce Rekultivace skládky TKO Grygov 4 160 000 Kč, úročená půjčka od Státního fundu životního prostředí na akci ISPA 15 272 855 Kč a návratná finanční výpomoc – Fond rozvoje bydlení 65 409 000 Kč. 4.2.9


Rozpočet města Olomouce na rok 2007 byl stanovený jako vyrovnaný. Příjmy ve výši 2 182 107,777 tis. Kč kryly výdaje ve výši 2 092 955,777 tis. Kč. Financování, do kterého se promítlo splácení úvěrů a přebytek hospodaření města z předchozího roku, činilo -89 152 tis. Kč. V průběhu roku docházelo k mnohým úpravám schváleného rozpočtu. Přesuny probíhaly i v oblasti výdajů v rámci jednotlivých odborů, paragrafů a položek. Celková zadluženost města Olomouce k 31. 12. 2007 bez úroků činí 918 921 377,92 Kč. Z toho jsou nesplacené bankovní úvěry ve výši 739 025 726,42 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na čistírnu odpadních vod 0 Kč, úvěr od Středomoravské vodárenské 152 940 000 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na akci Kanalizace – Holice – připojení na čistírnu odpadních vod 3 306 408,50 Kč, úročená půjčka od Státního fondu životního prostředí na akci Rekultivace skládky TKO Grygov 2 772 000 Kč, úročená půjčka od Státního fondu životního prostředí na akci ISPA 12 883 243 Kč a návratná finanční výpomoc – Fond rozvoje bydlení 7 994 000 Kč.


39


rok 2007



2 182 107 777,00

upravený rozpočet k 31. 12. 2007 v Kč.

2 828 170 908,61

plnění k 31. 12. 2007 v Kč

2 714 211 427,74

Zdroj:

provoz třída 5

investice třída 6


2 092 955 777,00 - 89 152 000,00 1 297 486 777,00

795 469 000,00

3 033 001 215,65 204 830 307,04 1 745 682 072,70

1 287 319 142,95

2 762 589 075,90 48 377 648,16 1 542 869 738,43

1 219 719 337,47


4.2.10 Výsledky hospodaření města Olomouce za rok 2008 Rozpočet města Olomouce na rok 2008 byl stanoven stejně jako v přecházejícím roce jako vyrovnaný. Příjmová strana rozpočtu ve výši 2 142 222,7 tis. Kč kryla výdajovou stratu ve výši 2 091 049,7 tis. Kč. Jejich rozdíl činil -51 173 tis. Kč. Do financování bylo zahrnuto splácení úvěrů a přebytek hospodaření města z předchozího roku. Během roku 2008 proběhlo k četným změnám schváleného rozpočtu. Probíhaly změny i v oblasti výdajů v rámci jednotlivých odborů, paragrafů a položek. Tab. 11


rok 2008



2 142 222 700,00

upravený rozpočet k 31. 12. 2008 v Kč.

2 710 686 770,38

plnění k 31. 12. 2008 v Kč

2 716 130 940,93

Zdroj:

provoz třída 5

investice třída 6


2 091 049 700,00 - 51 173 000,00 1 341 727 700,00

749 322 000,00

2 803 872 018,79 93 185 248,41 1824204592,81

979 667 425,98

2 663 119 137,98 - 53 011 802,95 1 701 276 565,62

961 842 572,36


Celková zadluženost města Olomouce k 31. 12. 2008 bez úroků činí 865 439 751,50 Kč. Z toho nesplacené bankovní úvěry činí 710 000 000 Kč, úvěr od Moravské vodárenské 141 175 000 Kč, návratná finanční výpomoc od Ministerstva financí České republiky na akci Kanalizace – Holice – připojení na čistírnu odpadních

Vlastní práce

40

vod 2 433 508,50 Kč, úročená půjčka os Státního fondu životního prostředí na akci Rekultivace skládky TKO Grygov 1 384 000 Kč, úročená půjčka od Státního fondu životního prostředí na akci ISPA 10 447 243 Kč a návratná finanční výpomoc – Fond rozvoje bydlení 0 Kč. 4.2.11

Schválený rozpočet města Olomouce na rok 2009

Schválený rozpočet města Olomouce na rok 2009 byl stanoven jako vyrovnaný. Příjmy ve výši 2 073 152 tis. Kč kryly výdajovou stranu ve výši 2 026 694 tis. Kč. Financování, ve kterém bylo promítnuto splácení úvěrů a zapojení přebytku hospodaření města Olomouce z předchozího roku, činilo -46 458 tis. Kč. Tab. 12

Schválený rozpočet – příjmy, výdaje a financování na rok 2009 výdaje

rok 2009



2 073 152 000,00

Zdroj:

provoz třída 5


investice třída 6

2 026 694 000,00 - 46 458 000,00 1 581 372 000,00

445 322 000,00


4.3 Změna financování po reformě 1999 - 2002 Graf 3 Průběh a změny schváleného rozpočtu v období 1999 – 2009 3000000000,00 2500000000,00 2000000000,00 Kč

1 500000000,00 1 000000000,00 500000000,00 0,00 -500000000,00 1 999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

rok příjmy

v ý daje

financov ání

Zdroj: Magistrát města Olomouce, vlastní zpracování

Graf 3 znázorňuje průběh a změny schváleného rozpočtu na daný rok v období 1999 – 2009. Schválený rozpočet by měl být vyrovnaný, a to dokazuje i tento graf. Příjmy kryjí výdaje. Jen v letech 2001, 2002, 2003, 2004 a 2006 byl schválený rozpočet deficitní, tzn. výdaje byly stanoveny vyšší než příjmy.

Vlastní práce

41

Graf 4 Průběh a změny plnění k 31. 12. v období 1999 – 2008 3000000000,00 2500000000,00 2000000000,00 1 500000000,00 Kč 1 000000000,00 500000000,00 0,00 -500000000,00

1 999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

rok příjmy

v ý daje

financov ání

Zdroj: Magistrát města Olomouce, vlastní zpracování

Graf 4 znázorňuje průběh a změny skutečného plnění k 31. 12. daného roku v období 1999 – 2008. V tomto období neproběhla ve vztahu k upravenému rozpočtu žádná viditelná změna. Reforma veřejné správy v České republice se příliš nedotkla hlavního města Prahy a magistrátních měst, tzn. i města Olomouce. Příjmy města Olomouce byly v roce 1999 ve vztahu k upravenému rozpočtu naplněny na 101, 49 %, v roce 2000 na 102,55 %, v roce 2001 na 98,31 %, v roce 2002 na 99,75 %, v roce 2003 na 95,13 %, v roce 2004 na 100,48 %, v roce 2005 na 100,51 %, v roce 2006 na 98,02 %, v roce 2007 na 95,97 %, v roce 2008 na 100,20 %. Čerpání výdajové části města Olomouce v roce 1999 bylo ve výši 99,58 %, v roce 2000 ve výši 95,42 %, v roce 2001 ve výši 94,40 %, v roce 2002 ve výši 93,61 %, v roce 2003 ve výši 92, 70 %, v roce 2004 ve výši 95,89 %, v roce 2005 ve výši 91,39 %, v roce 2006 ve výši 90,85 %, v roce 2007 ve výši 91,08 % a v roce 2008 ve výši 94, 98 %. V rámci čerpání svých provozních rozpočtů jsou jednotlivé odbory Magistrátu města Olomouce přímo zodpovědné za dodržení rozpočtové kázně a z jejich strany nedocházelo ve sledovaných letech k přečerpání. Celkově dosažená skutečnost provozních výdajů je vůči upravenému rozpočtu ovlivněna existencí výdajů z účelových fondů, především pak přímými výdaji z Fondu rozvoje bydlení, které se sice nerozpočtují, ale podle platné metodiky rozpočtové sklady jsou takto zapojeny. Pokud došlo v rámci odborů k překročení na některé z položek, bylo kompenzováno nedočerpáním na položce jiné. Příspěvkové organizace jsou financovány pouze do výše upraveného rozpočtu.

Diskuze

42

5 Diskuze Hlavním aspektem, který jsem si při zpracování této bakalářské práce stanovila, bylo provedení dílčích analýz hospodaření města Olomouce v letech 1999 – 2009. Na jejich základě jsem měla stanovit změnu financování po reformě veřejné správy v České republice v období 1999 – 2002 a její finanční dopad. Prvním bodem vlastní práce byl popis statutárního města Olomouc. Toto krajské město je významnou městskou památkovou rezervací v České republice. Z ekonomického pohledu jej můžeme označit jako průmyslové, kde se velmi dobře rozvíjí sektor služeb a obchodu. Druhá část práce se zabývá organizačními složkami města Olomouce a jejich činnostmi. Jsou zde popsána tři volební období, která se týkala období reformy veřejné správy až po současnost. Vývoj struktury samosprávy města Olomouce nebyl nijak dramatický. Změny se týkaly pouze zvýšení počtu náměstků primátora a snížení volebních obvodů. Nynějším primátorem města Olomouce je Martin Novotný a celkový počet členů zastupitelstva města je 45 osob v rámci 5 volebních obvodů. V této části práce jsem se zaměřila i na rozdělení počtu zaměstnanců krajského úřadu podle výkonu státní správy a samosprávy v letech 2004 – 2008. U přenesené působnosti rostl počet zaměstnanců města Olomouce v každém roce zhruba o 20 až 30 osob. Nebyla zde zaznamenána žádná výrazná změna. U samostatné působnosti jsem zachytila výrazné snížení počtu zaměstnanců města Olomouce v roce 2005. Po reformě veřejné správy v České republice na krajská města přešly poměrně významné kompetence. Jednalo se o oblasti z minulosti zadlužené a zanedbané (zdravotnictví a nemocnice, školství, dopravní obslužnost, správa a údržba komunikací). Zejména menší obce se bránily tomu, aby kompetence a finanční prostředky byly převáděny na kraje. Takové obce jsou hospodářsky slabé a nejsou schopny samy ze svých rozpočtových prostředků budovat ani udržovat své infrastruktury. Veřejná správy v České republice se po reformě jeví jako rozbujelá a nepřehledná. Dalším důležitým bodem vlastní práce je přehled samostatné působnosti jednotlivých odborů města Olomouce. Město má 20 odborů, 87 oddělení a spadá pod něj i Městská policie. Většina odborů vykonává obě působnosti města. Jen některé vykonávají pouze samostatnou působnost (odbor evropských projektů, odbor informatiky, odbor interního auditu a kontroly, odbor investic, odbor kancelář primátora, odbor majetkoprávní, odbor ochrany, odbor školství a také Městská policie). Dva odbory (odbor živnostenský a odbor památkové péče) vykonávají pouze přenesenou působnost. Poslední částí praktické části této bakalářské práce je popis financování města Olomouce a výsledky hospodaření jednotlivých let v období 1999 – 2009. Financování města se napojilo na státní rozpočet a částečně i na rozpočet Okresního úřadu. V průběhu každého sledovaného roku docházelo k hojným úpravám schváleného rozpočtu. Projevily se zde státní dotace, které jsou položkami předem nerozpočtovanými. Také dary od různých subjektů se v rozpočtu projevují až v okamžiku jejich obdržení, a to jako zvýšení příjmů a následně i výdajů.

Závěr

43

6 Závěr Bakalářská práce se zabývá financování města Olomouce a reformou veřejné správy v České republice. Jejím cílem byl popis systému financování územních samosprávných celků a návrh opatření na zlepšení systému financování města Olomouc. V první části jsem se zaměřila na teoretické vymezení pojmů z oblasti finančních zdrojů územních samospráv. Jedná se o vymezení pojmů rozpočtový proces, financování samostatné a přenesené působnosti. Dále jsem se zaměřila na pojem obec, její dělení v rámci přenesené působnosti a vymezení samostatné působnosti obce podle zákona o obcích a podle zvláštních zákonů. V neposlední řadě jsem vymezila reformu veřejné správy v České republice v období 1999 – 2002 a její dopad na financování obcí. V druhé části práce jsem aplikovala své teoretické poznatky na konkrétní příklad financování města Olomouce. Definovala jsem město Olomouc, její financování a prostřednictvím dílčích analýz jsem hledala návrhy opatření zlepšení systému financování města. Reforma veřejné správy v České republice se příliš nedotkala magistrátního města Olomouc. V současné době je těžké pro město navrhnout zlepšení systému financování, které by přineslo do budoucna pokles zadluženosti města. Snížení zadluženosti města není krátkodobou záležitostí, jde o dlouhodobý časový horizont. Město Olomouc by se mělo orientovat zvláště na efektivní nakládání s majetkem města a vyrovnanost městského rozpočtu. Mělo by dbát na snižování poměru provozních výdajů (třída 5) vůči investičním výdajům (třída 6) v městském rozpočtu. Také by mělo zvýšit úsilí při hledání vnějších finančních zdrojů, ať už formou státní dotace nebo Evropské unie. Jako příklad bych uvedla využívání kulturních grantů z kohezních fondů Evropské unie.

Použité zdroje

44

7 Použité zdroje Monografie BRŮNA, Miroslav, a kol. Veřejná správa v České republice. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2005. 120 s. ISBN 80-238-4709-5. KOUDELKA, Zdeněk. Průvodce územní samosprávou po 1. 1. 2003 včetně úplného znění obecního a krajského zřízení. Praha: Linde Praha a.s., 2003. 237 s. ISBN 80-7201-403-X. PEKOVÁ, Jitka . Hospodaření a finance územní samosprávy . 1. vyd. Praha : Management Press,, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. PEKOVÁ, Jitka, PILNÝ, Jaroslav. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 1. vyd. Praha : ASPI Publishing, s.r.o., 2002. 442 s. ISBN 80-86395-21-9. REKTOŘÍK, J; ŠELEŠOVSKÝ, J. Jak řídit kraj, město, obec. Brno : Masarykova univerzita, 2002. 135 s. ISBN 80-210-2955-2. VOSTRÁ, Lenka; ČERMÁKOVÁ, Jarmila; GROSPIČ, Jiří. Reforma veřejné správy v teorii a praxi . Plzeň : Aleš Čeněk,, 2004. 406 s. ISBN 80-86473-71-6. Elektronické zdroje Magistrát města Olomouce [online]. 12. 5. 2010 [cit. 2010-05-20]. Informační server statutárního města. Dostupné z WWW: <www.olomouc.eu>. O městě Olomouci [online]. 10. 3. 2010 [cit. 2010-05-20]. Informační server statutárního města. Dostupné z WWW: <www.olomouc.eu>. Samospráva statutárního města Olomouce [online]. 29. 10. 2009 [cit. 2010-05-20]. Informační server statutárního města. Dostupné z WWW: <www.olomouc.eu>. Legislativa Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) Interní materiály Výsledky hospodaření města Olomouce 1999, zdroj: Magistrát města Olomouce Výsledky hospodaření města Olomouce 2000, zdroj: Magistrát města Olomouce Výsledky hospodaření města Olomouce 2001, zdroj: Magistrát města Olomouce Výsledky hospodaření města Olomouce 2002, zdroj: Magistrát města Olomouce Výsledky hospodaření města Olomouce 2003, zdroj: Magistrát města Olomouce

Použité zdroje

Výsledky hospodaření města Olomouce 2004, zdroj: Magistrát města Olomouce Výsledky hospodaření města Olomouce 2005, zdroj: Magistrát města Olomouce Výsledky hospodaření města Olomouce 2006, zdroj: Magistrát města Olomouce Výsledky hospodaření města Olomouce 2007, zdroj: Magistrát města Olomouce Výsledky hospodaření města Olomouce 2008, zdroj: Magistrát města Olomouce Výsledky hospodaření města Olomouce 2009, zdroj: Magistrát města Olomouce

45

Návrh opatření zlepšení systému financování města Olomouc

Recommend Documents