Návrh naučné stezky Vyšehrad, kolébka českých dějin

Návrh naučné stezky „Vyšehrad, kolébka českých dějin“

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. 12. 2015 ...................................................... Podpis

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Obor Cestovní ruch

Návrh naučné stezky „ Vy š e h r a d , k o l é b k a č e s k ý c h d ě j i n “ Bakalářská práce

Autor: Petra Stráníková Vedoucí práce: prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Jihlava 2016

Copyright © 2015 Petra Stráníková

Abstrakt STRÁNÍKOVÁ, Petra: Návrh naučné stezky „Vyšehrad, kolébka českých dějin“. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 120 stran. Cílem práce je obecně charakterizovat naučné stezky, vypracovat komplexní charakteristiku oblasti Národní kulturní památky Vyšehrad, připravit vlastní návrh naučné stezky s názvem „Vyšehrad, kolébka českých dějin“ a zdůvodnit potřeby její výstavby, vypracovat návrhy grafického řešení informačních panelů a textového průvodce po naučné stezce, vyčíslit předběžnou kalkulaci finančních náklady na realizaci naučné stezky, zdůvodnit význam nové naučné stezky pro cestovní ruch a navrhnout její praktické využití.

Klíčová slova Naučná stezka. Informační panel. Praha. Vyšehrad. Historie.

Abstract STRÁNÍKOVÁ, Petra: The Proposal of Educational Trail "Vyšehrad, the Cradle of Czech History". Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Degree of Qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 120 pages. The aim of this thesis is to characterize educational trails, to create general characteristic of National cultural landmark Vyšehrad, to prepare proposal of educational trail „Vyšehrad, the Cradle of Czech History“ and to clear the need of its realization, to create graphic designs of informational panels and text guide of educational trail, to calculate preliminary financial costs, to clear importance of new educational trail for tourism and to suggest its practical usege.

Key Words Educational trail. Informational panel. Prague. Vyšehrad. History. 5

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 1

Cíl práce .................................................................................................................. 11

2

Analýza současného stavu řešené problematiky ..................................................... 12 2.1

Naučné stezky .................................................................................................. 12

2.1.1

Druhy naučných stezek ............................................................................. 13

2.1.2

Značení naučných stezek .......................................................................... 15

2.1.3

Informační panely ..................................................................................... 17

2.1.4

Textový průvodce ..................................................................................... 18

2.1.5

Tvorba naučné stezky ............................................................................... 19

2.2

Předpoklady cestovního ruchu ......................................................................... 25

2.2.1

Lokalizační předpoklady........................................................................... 26

2.2.2

Selektivní předpoklady ............................................................................. 40

2.2.3

Realizační předpoklady............................................................................. 43

2.3

Současný stav informačního značení a zdrojů informací ................................. 50

3

Diskuze literatury .................................................................................................... 54

4

Metody a jejich zdůvodnění .................................................................................... 56

5

Komplexní charakteristika modelové oblasti ......................................................... 59

6

5.1

Základní charakteristika lokality ...................................................................... 59

5.2

Historie ............................................................................................................. 59

5.3

SWOT analýza ................................................................................................. 63

Naučná stezka „Vyšehrad, kolébka českých dějin“ ................................................ 67 6.1

Návrh trasy naučné stezky ............................................................................... 67

6.1.1 6.2

Mapa trasy naučné stezky a její popis ...................................................... 68

Jednotlivá zastavení a obsah informačních panelů .......................................... 73

6.2.1

Texty k jednotlivým zastavením a umístění stanovišť v terénu ............... 73

6.2.2

Grafické návrhy informačních panelů ...................................................... 84 6

6.3

Textový průvodce po naučné stezce ................................................................ 95

6.4

Kalkulace nákladů na realizaci naučné stezky ................................................. 99

6.4.1

Výroba a instalace informačních panelů ................................................... 99

6.4.2

Značení a údržba naučné stezky ............................................................. 100

6.4.3

Propagace naučné stezky ........................................................................ 100

6.4.4

Celkové náklady na realizaci naučné stezky........................................... 101

6.4.5

Možné zdroje financování ...................................................................... 101

7

Využití výsledků závěrečné práce v cestovním ruchu .......................................... 104

8

Závěr ..................................................................................................................... 106

9

Bibliografie ........................................................................................................... 107

7

Úvod Vyšehrad vypínající se na skále, jakoby vyrůstající z řeky Vltavy na jejím pravém břehu, patří mezi nejvýznamnější místa historie našeho národa, mezi kolébky českých politických a kulturních dějin. Místo zahalené dávnými událostmi vyvolává tajemnost a mimořádný genius loci. Tento duch místa vystupuje ze Starých pověstí českých od Aloise Jiráska, z obrazu Julia Mařáka, zní ze symfonické básně Vyšehrad Bedřicha Smetany či z veršů básníků Karla Jaromíra Erbena a Julia Zeyera. Jedním ze záměrů této bakalářské práce je pozdvihnout a zdůraznit velký potenciál Národní kulturní památky Vyšehrad. Jeho význam se mi v porovnání s ostatními pražskými památkami zdá být nedoceněný, ač je Vyšehrad po Pražském hradu druhým nejpamátnějším místem našeho hlavního města. Mnoho místních obyvatel i výletníků z ostatních regionů České republiky si při pohledu na panorama pevnosti s věžemi novogotického kostela pomyslí, že už na Vyšehradě kdysi byl se školou nebo s rodinou. Zahraniční turista o této národní kulturní památce možná ani neví nebo ji v průvodci Prahou přejel očima s tím, že cihlových pevností už viděl nespočet. Ráda bych tyto názory změnila a nalákala návštěvníky do areálu staroslavného Vyšehradu jednou z jeho bran vstoupit, a také proto jsem si Vyšehrad vybrala jako místo pro realizaci návrhu nové naučné stezky. To, že od místa bydlím jen několik málo minut a dobře ho znám, bylo dalším z hlavních důvodu volby Vyšehradu. Cílem práce je tedy vytvořit návrh naučné stezky s názvem „Vyšehrad, kolébka českých dějin“. Současný stav informačního značení v areálu hodnotím jako nedostatečný a zdrojů informací je přímo na místě velice málo. Proto považuji vybudování naučné stezky na tomto významném místě i z hlediska zahraničního cestovního ruchu za velice vhodné. Posláním navrhované tematické naučné stezky je představit návštěvníkům kulturněhistorické dědictví Vyšehradu a seznámit je s bohatou historií a významnými historickými památkami a stavbami tohoto místa. Návrhem trasy naučné stezky bych návštěvníkům Vyšehradu ráda usnadnila orientaci v množství zajímavostí na relativně malém území a nabídla tak i těm, kteří to na místě vůbec neznají, jakýsi doporučený postup, jak národní kulturní památkou projít a nevynechat nic významného. Bakalářská práce je rozdělena do tří částí. V teoretické části se zabývám analýzou současného stavu řešené problematiky, tedy naučných stezek, které zde včetně způsobů jejich značení, zásad tvorby informačních panelů a textových průvodců či jejich údržby, 8

obecně charakterizuji. Následně na základě teoretických poznatků o lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladech cestovní ruchu, specifikuji tyto faktory konkrétně na území Národní kulturní památky Vyšehrad. V praktické části práce komplexně charakterizuji oblast Vyšehradu a pomocí SWOT analýzy definuji klíčové silné a slabé stránky lokality a příležitosti a hrozby působící na nový produkt cestovního ruchu z vnějšího okolí. Tyto faktory jsou souhrnem informací zjištěných během tvorby předchozích kapitol práce. Hlavní částí mé bakalářské práce je samotný návrh naučné stezky, stanovení její trasy a jejích zastavení včetně návrhů umístění stanovišť v terénu, které jsou doloženy panoramatickými fotografiemi. Za podstatnou část práce považuji návrhy grafického řešení všech informačních panelů k jednotlivým zastavením naučné stezky a grafický návrh průvodcovského textu. Následuje předběžná kalkulace nákladů na realizaci naučné stezky a v aplikační části bakalářské práce pak uvádím možnosti využití nové naučné stezky v cestovním ruchu.

9

I. Část teoretická

10

1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je: -

obecně charakterizovat naučné stezky, zásady tvorby informačních panelů a textových průvodců, údržbu naučných stezek;

-

vypracovat komplexní charakteristiku oblasti Národní kulturní památky Vyšehrad;

-

připravit vlastní návrh naučné stezky s názvem „Vyšehrad, kolébka českých dějin“ a zdůvodnit potřebu její výstavby;

-

vypracovat návrhy grafického řešení informačních panelů a textového průvodce po naučné stezce;

-

vyčíslit předběžnou kalkulaci finančních nákladů na realizaci naučné stezky;

-

zdůvodnit význam nové naučné stezky pro cestovní ruch a navrhnout její praktické využití.

11

2 Analýza současného stavu řešené problematiky Tato kapitola pojednává obecně o naučných stezkách, jejích druzích, značení, zásadách tvorby informačních panelů a textového průvodce, v neposlední řadě pak o samotné tvorbě naučné stezky včetně výběru její trasy, vhodné propagace a možných zdrojích financování. Tyto teoretické poznatky jsou nezbytné pro následnou vlastní tvorbu návrhu naučné stezky, která je podstatnou částí mojí bakalářské práce. Následně na základě teoretických poznatků o lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladech cestovní ruchu, specifikuji tyto faktory konkrétně na území Národní kulturní památky Vyšehrad. Jedná se o přírodní předpoklady místa a především pak kulturně-historické předpoklady zahrnující historické památky, jejichž existence má na samotný rozvoj cestovního ruchu na tomto památném místě českého národa bezpochyby největší význam. Zmiňuji se také o politických, ekonomických či ekologických předpokladech, následně pak uvádím informace o dopravní infrastruktuře místa se specifikováním všech dostupných druhů dopravy. Protože jsou realizační předpoklady nezbytné pro samotnou realizaci cestovní ruchu v dané lokalitě, popisuji také jeho materiálně technickou základnu včetně ubytovacích a stravovacích zařízení. Popsáním předpokladů cestovního ruchu jsem chtěla především ujasnit velkou atraktivitu a přístupnost Národní kulturní památky Vyšehrad. Přesto se na tomto vyhledávaném místě turisty i místními obyvateli dosud žádná značená naučná stezka s informačními panely nenachází, ani tudy neprochází značená turistická trasa Klubu českých turistů. Neexistenci naučné stezky v tomto místě považuji za velký nedostatek. Návštěvníkům je v současnosti k dispozici pouze několik druhů informačního značení, o kterých se včetně fotografického doložení zmiňuji v závěru této kapitoly.

2.1 Naučné stezky Naučné stezky (dále také NS) jsou venkovní předem určené značené turistické trasy. Jedná se o výchovně vzdělávací stezky vedoucí vybraným územím, přírodně nebo kulturně pozoruhodnými oblastmi a místy, například lesy, městy, hrady, zámeckými parky nebo chráněnými územími. Protože cílem naučné stezky je podat informace lidem, kteří ji procházejí, po délce trasy jsou vybrány významné objekty a na těchto stanovených místech je pak podán výklad prostřednictvím informačních panelů nebo tištěného průvodcovského textu, případně kombinací obou způsobů. Naučné stezky se sérií těchto 12

informačních panelů odlišují od běžné turistické trasy a nejčastěji čítají kolem 10 až 15 takových zastavení. Jejich délka obvykle dosahuje několika kilometrů, může však i mít jen několik set metrů. Značeny jsou obvykle smluvenou značkou pro naučné stezky v podobě bílého čtverce se šikmým zeleným pruhem. (1) (2) (3) (4) Posláním naučných stezek je seznámení jejich návštěvníků s danou oblastí zájmu, její přírodou, krajinou a tím, o což se snaží především mnou navrhovaná naučná stezka Vyšehradem, její historií. Kromě výchovně-vzdělávacího poslání mají především funkci informační o významných objektech či událostech s místem spojených, dále funkci estetickou a také propagační. Naučné stezky jsou formou představení přírodního a kulturního dědictví, posílení hodnoty a charakteru dané oblasti a jsou tak součástí rozvoje cestovního ruchu. (5) (6) Za první naučnou stezku u nás je považována trasa na vrch Medník, kterou vytvořili Jan Čeřovský a Aleš Záveský v roce 1965. V současnosti není budování naučných stezek v České republice povinně evidováno a neexistuje jejich celkový soupis, počet lze tedy pouze odhadovat na několik stovek, a to asi na 700 naučných stezek, a stále přibývají další. Mnohé z nich však postupem času naopak zanikají nebo jsou v neudržovaném a nepoužitelném stavu. (7)

2.1.1 Druhy naučných stezek Naučné stezky se dělí z hlediska několika kritérií a existuje široká škála jejich druhů. Klasickou naučnou stezkou je trasa doprovázená informačními panely, které blíže vysvětlují významné body nacházející se na jejím průběhu. Může se ale také jednat o stezku procházející kolem tzv. bodových informačních panelů. Jak již bylo zmíněno v předchozí části práce, často se panely staví na již existující turisticky značené trasy. (8) (4) Naučné stezky mohou být podle způsobu provedení panelové nebo bezpanelové. Jak napovídá název, panelový typ stezky je tvořen souborem informačních tabulí s popisem zastávky rozmístěných u jednotlivých stanovišť po celé délce naučné stezky, jejichž doplňkem může být také tištěný průvodce. U bezpanelových naučných stezek je hlavním průvodcem po stezce většinou pouze tištěný průvodce nebo informační list obsahující doprovodný text ke každé zastávce. (9)

13

Naučné stezky jsou určené různým cílovým skupinám, podle uživatelů je pak lze rozdělit na naučné stezky určené pro děti, mládež, dospělé, tělesně či mentálně postižené, rodiče s kočárky či jednoduše pro širokou veřejnost. Základním typem naučné stezky je naučná stezka pro pěší, existují však i jiné druhy stezek podle způsobu zdolávání, a to cyklistické, lyžařské, pro běžkové lyžaře, vodácké, pro jezdce, motoristy a další. Podle délky trasy se rozlišují čtyři kategorie naučných stezek, a to velmi krátké trasy pouze do 1 kilometru, krátké trasy do 5 kilometrů, středně dlouhé trasy nejčastěji o délce 5 až 15 kilometrů a dlouhé trasy dosahující přes 20 kilometrů, které jsou již spíše vlastivědně turistického charakteru. Trasa naučné stezky může být ve svém průběhu buď průběžná, a to jednosměrná nebo dvousměrná s jasným vyznačením začátku a konce trasy, přerušovaná s měnícím se směrem postupu trasy nebo okružní. Okružní naučná stezka s jedním počátkem, kdy návštěvník vychází a končí prohlídku naučné stezky ve stejném bodě, je tzv. uzavřená. Okružní stezka s více počátky pak tzv. otevřená, kde je možné se na ní napojit nebo z ní vystoupit na více než jednom místě. Poslední jmenovaný typ trasy, především pak její uzavřená varianta, je z důvodu praktičnosti doporučován jako nejvýhodnější. (1) Jedním z typů naučných stezek podle způsobu předávání informací jsou naučné stezky s průvodcovskou službou. Průvodce, který je odborně obeznámen s vědomostmi týkajících se dané stezky, návštěvníkům v jejím celém průběhu podává výklad. Výhodná je u tohoto přístupu především vzájemná interakce mezi návštěvníkem a průvodcem, možnost se ho ptát na dodatečné otázky. Průvodce může svůj výklad přizpůsobit například věku návštěvníků nebo reagovat na aktuální situace, například kvetoucí rostliny. Typem naučné stezky, kterou si návštěvník prochází sám a může si dle vlastního uvážení a fyzické zdatnosti zvolit tempo prohlídky nebo zvážit, zda ji například vzhledem ke svým časovým možnostem nebo počasí absolvuje celou, je tzv. samoobslužná stezka. Tento způsob realizace stezky, kde je návštěvníkovi výklad podáván prostřednictvím průvodcovského textu, informačních tabulí nebo audiovizuálních pomůcek, je v České republice nejčastější. V menší míře existují i stezky s kombinovaným výkladem, které jsou kombinací obou předchozích typů. Na takové stezce jsou k dispozici informační panely, případně i tištěný průvodce a při zvláštních příležitostech také možnost objednání školeného průvodce pro předem domluvené skupiny. (1)

14

Obsahově specializované tematické naučné stezky se zaměřují na určitý jev a oblast zájmu. Jednostranně zaměřené naučné stezky se ale objevují zřídka, obvykle ve svém průběhu kombinují více témat z velké části vyjmenovaných níže. Naučné stezky jsou nejčastěji tvořeny v přírodním prostředí, kromě ryze přírodních stezek seznamujících návštěvníky s krajinou, sem patří i naučné stezky přírodovědné, a to lesnické, zoologické, botanické, geologické, ekologické, mineralogické, vlastivědné, etnografické, ochranářské a další. Dalšími typy stezek se speciálně zaměřeným naučným obsahem jsou například stezky hornické, rybářské, vinařské nebo také sportovní. Zahradami a sady vedou naučné stezky parkové. Velice oblíbeným typem je skupina naučných stezek historických, a to památkářské, kulturní a archeologické, většinou pak kombinace těchto typů, například stezky po stopách slavné osobnosti, přibližující kulturní lidové stavby, technické památky či naučné stezky městské vedoucí obvykle historickým centrem města. (1) (3) (2)

2.1.2 Značení naučných stezek Naučné stezky mají zvláštní smluvenou značku v podobě bílého čtverce velikosti 10 x 10 centimetrů s úhlopříčným zeleným pruhem o šířce 3 centimetry z levého do pravého dolního rohu, která se umisťuje na dohled ve směru trasy například na stromech nebo sloupech pomocí plechu nebo umělé hmoty. Protože jsou naučné stezky v Česku zřizovány nejrůznějšími subjekty a vyznačují se samostatně nebo ve spolupráci s Klubem českých turistů, zájmových, účelových a dalších organizací, způsob značení se může lišit. Naučná stezka může být kromě smluvené značky značena například tzv. místním psaníčkem, značkou s logem nebo může vést po již existující turisticky značené trase. V posledním případě vytvářet zvláštní značení NS není doporučováno, a pokud je to možné, naučná stezka se zřizuje na trasách již vyznačkovaných pásovým nebo místním značením (Obrázek 1). Návštěvník však musí být na průběh takto souběžné naučné stezky upozorněn na všech rozcestích směrovkami s textem a piktogramem naučné stezky, aby bylo jasné, kudy stezka vede a kde začíná a končí. Zvláštní značky naučné stezky s úhlopříčným zeleným pruhem se pak používá jako symbol stezky na informačních panelech a v průvodcích. Na informačním panelu nebo v tištěném průvodci může být značka uprostřed doplněna oranžovým číslem udávajícím pořadí zastavení naučné stezky (Obrázek 2). K vlastnímu vyznačkování trasy v terénu se zvláštní značka NS používá jen zřídka. Krátká naučná stezka do délky asi 1 kilometru, kde je plánek jejího průběhu vyznačen na jednotlivých informačních panelech umístěných podél trasy stezky, může 15

zůstat bez směrovek. Pokud naučná stezka vede po relativně malém území nebo po hlavních silnicích, návštěvník se snadno orientuje podle mapy umístěné na každém informačním panelu. (10) (11) (2) (4) (12)

Obrázek 1: Vlevo pásová značka, vpravo místní značka (12)

Obrázek 2: Vlevo značka naučné stezky, vpravo s číslicí označující zastavení NS (12)

Nejspolehlivějším řešením je uzavřít smlouvu s Klubem českých turistů a svěřit mu tak vyznačkování naučné stezky podle platných metodických pravidel klubu. V tomto oboru má organizace mnoholeté zkušenosti a česká síť pěších značených tras je svou hustotou a kvalitou hodnocena jako nejlepší v Evropě. Naučná stezka převzatá do správy Klubu českých turistů by se stala součástí této sítě a značení by bylo průběžně udržováno v rámci plánu obnovy sítě turistických značených tras. Více o dohodě mezi zřizovatelem stezky a Klubem českých turistů a následném způsobu vyznačení naučné stezky se zmiňuji v kapitole týkající se tvorby naučné stezky. (4)

16

2.1.3 Informační panely Charakter naučné stezky získá trasa vybavením stabilními informačními panely představující zastavení naučné stezky, kterých nejčastěji bývá 10 až 15. Panely jsou relativně rovnoměrně rozmístěné po celé délce trasy a jsou tak důležitou a nejvíce viditelnou součástí naučné stezky. Většinou jsou vzestupně číslované od výchozího místa ke konečnému, přičemž na stanovených místech podávají výklad obvykle se zabývající jedním tématem nebo jevem, který je na daném místě možné pozorovat. Je tedy důležité umístit informační panely tak, aby se vysvětlující text vztahoval ke konkrétním objektům, u nichž zastávka stojí a návštěvník je tak měl možnost ihned vidět. (2) (13) (14) Každý informační panel na stanovišti naučné stezky by měl být především přehledný a obsahovat název naučné stezky, název zastávky a její pořadové číslo, mapu naučné stezky s vyznačením její trasy bez nepodstatných detailů, všech jejích zastávek a označením zastávky, u které návštěvník právě stojí, přičemž plánek na úvodním panelu naučné stezky by měl být podrobnější a větší, úvodní zastavení by mělo obsahovat také informace o délce a náročnosti naučné stezky. (13) (14) Podstatnou částí informačních panelů je vysvětlující text k zajímavostem daného místa, který by měl být srozumitelný a ne přehnaně odborný a dlouhý, neměl by se tedy snažit sdělit návštěvníkovi úplně všechno. Naopak by měl především zachytit základní myšlenky, vzbudit v čitateli zájem o danou problematiku a ten by pak měl být schopen vstřebat údaje i při letmém čtení. Jednoduše řečeno by obsah měl být přizpůsoben jeho uživatelům, z převážné části laické veřejnosti. Text na informačních panelech by tedy neměl být formou dlouhých bloků textu se složitými souvětími, doporučený obsah na jenom panelu je 200 slov a velikost písma odpovídat velikosti panelu tak, aby byl text čitelný i za zhoršených podmínek, doporučuje se alespoň 8 milimetrů. Vhodné je výklad rozčlenit pomocí nadpisů a podnadpisů tak, aby se v něm návštěvník dokázal rychle zorientovat. Pozornost by měla být věnována také srozumitelnosti textu bez cizích nebo neobvyklých slov a novotvarů a především také správnému pravopisu. (13) (14) Protože by obsah informačních panelů měl návštěvníka na první pohled zaujmout, je vhodné kromě informačního sdělení prostřednictvím textu umístit na panely také související obrázky, pouze velmi kvalitní kresby a kvalitní fotografie, kterých by díky jejich přístupnosti širokému spektru návštěvníků včetně dětí měla být v porovnání s textem převaha. Obrazového materiálu se užívá především pro znázornění jevů, které 17

nejsou vidět, například starší podoby budov. Návštěvníka zaujmou také zvláštnosti vztahující se k daném místu, v případě Vyšehradu se jedná především o báje a pověsti. (2) (13) (14) Informační panel může mít různé formy, žádné zásady o jeho podobě neexistují. Ztvárnění, materiál a velikost panelů musí být přizpůsobeny charakteru krajiny, do které budou umístěny, přičemž musí být podél celé trasy ztvárněny graficky i materiálně jednotně. Nejvíce rozšířenou formou jsou tabule na jednom či dvou kůlech usazených do země nejčastěji v betonových základech. Výběr materiálu pro nosnou konstrukci by měl být zvážen především z hlediska zapadnutí do krajiny, nejčastěji používanými materiály jsou dřevo a kov, přičemž ocel nebo hliník se hodí spíše do města a dřevo například do lesa. Stříška má u informačního panelu především estetický význam a slouží také jako ochrana proti nepříznivým přírodním vlivům. Na nosné konstrukci panelu je pak připevněna hlavní deska sloužící k uchycení informační tabule, která může být buď kolmá, nebo skloněná v úhlu řečnického pultu. Ať už je použit jakýkoli ze způsobů, deska především nesmí bránit ve výhledu. Na hlavní desce je nalepená informační tabule zabezpečená sklem, plexisklem, laminátem, plastem či speciální fólií chránící před přírodními vlivy. U textové části informačního panelu je velice důležitá volba pozadí, které by mělo zůstat jednobarevné, přičemž bílé pozadí se nedoporučuje, protože za jasného počasí příliš září a text je obtížně čitelný. (15) (6)

2.1.4 Textový průvodce Hlavními výkladovými a informačními prostředky k naučné stezce a jednotlivým zastavením jsou již výše jmenované a popsané informační panely nebo tištěný průvodcovský text, k některým stezkám je k dispozici obojí, přičemž na panelech je tématika zpravidla popsána stručněji a v průvodci pak objasněna podrobněji. (2) Volba, zda nová naučná stezka bude panelová či bezpanelová, závisí na několika faktorech. Častěji vídaným typem naučné stezky je ta s informačními panely, ty však nelze umístit všude. V první řadě je důležité posoudit, zda jejich výstavbou nebude prezentované místo narušeno. Důležité je také předem zvážit jejich vyšší pořizovací hodnotu, obtížnější možnost aktualizace a obtížnější údržbu z hlediska relativně krátké životnosti vlivem přírodních vlivů, vandalů a dalších faktorů, o kterých se více zmiňuji v kapitole věnované údržbě naučných stezek. Výhodou vydání pouze tištěného 18

průvodcovského textu je bezesporu úspora financí, dále také předávání většího objemu informací najednou a poskytnutí mapy, kterou má návštěvník stále při sobě, což je vhodné především u naučných stezek s větší vzdáleností a obtížnějším způsobem orientace. Kromě toho může být tištěný průvodce pro návštěvníka suvenýrem z výletu a možností čerpat z něj informace v budoucnu i po absolvování naučné stezky. (6) (2) O formě výkladu prostřednictvím průvodcovského textu platí podobná pravidla jako pro obsah informačních tabulí, který jsem již zmínila výše. Také tedy obsahuje textovou a obrazovou část, přičemž text může být delší a obsahovat podrobnější popis k jednotlivým zastavením. Nutnou součástí tištěného průvodce je mapa nebo plánek s vyznačenou trasou naučné stezky a jejích zastavení. (1) Nezbytné je zvážit dostatečnou distribuci textového průvodce, především pak přímo v místě naučné stezky. V jeho tištěné formě může být poskytována zdarma nebo za úplatu v informačních centrech, trafikách, poštách či stáncích s občerstvením. Vhodným a v dnešní době stále více využívaným způsobem je nabídnout tyto materiály ke stažení v elektronické formě na internetových stránkách. (1) (2) QR kódy Využití nových technologií je v dnešní době pro návštěvníky velice atraktivní. QR kódy (Quick Response Code) mohou být umístěné přímo na informačních panelech a jejich načtením do chytrého mobilního telefonu má návštěvník naučné stezky možnost si propojením na internet textového průvodce stáhnout přímo do svého zařízení. (16)

2.1.5 Tvorba naučné stezky První fází při záměru vybudovat naučnou stezku je volba lokality a také stanovení typu naučné stezky, kterých je, jak bylo již dostatečně popsáno v kapitole týkající se druhů naučných stezek, velká řada, ať už z hlediska vybavení a způsobu provedení, cílových skupin, způsobu zdolávání, jejich délky, způsobu předávání informací či jedná-li se o tematicky specializované naučné stezky, ať už monotematické nebo polytematické. Důležité je především zvolit, zda se bude jednat o stezku panelovou nebo bezpanelovou. V prvním případě je následně nutné také učinit obsahový a grafický návrh informačních panelů, případně také textového průvodce, o jejichž podobě a zásadách jsem se již zmiňovala v předchozích částech této kapitoly. Druh naučné stezky se kromě stanovisek 19

vyplývajících z charakteru vybrané lokality volí také s ohledem na předpokládanou cílovou skupinu uživatelů, záměr a cíl naučné stezky, možnosti údržby a další, přičemž se veškeré další kroky plánování naučné stezky musí její zamýšlené povaze přizpůsobit. Výběr trasy naučné stezky Po zvolení lokality pro vytvoření nové naučné stezky a specifikování jejího typu je dalším krokem naplánování konkrétní trasy, jejíž vedení je stejně důležité jako samotný obsah informací, které jsou na trase podávány, musí mít vypovídací hodnotu a kulturně výchovný potenciál. Trasa naučné stezky musí tedy procházet územím s významným přírodním nebo kulturním bohatstvím a pro volbu jejího průběhu je nutné zjistit četnost a atraktivitu všech takových objektů nacházejících se ve vybrané lokalitě, kterých by bylo možné na jednotlivých zastaveních stezky prezentovat. Průzkum přímo v terénu je možné porovnat s literárními prameny, případně se poradit s odborníky. (17) Podle charakteru zvolené lokality je nezbytné zvážit další možné důsledky vybudování nové naučné stezky. Pokud se jedná o městskou sídelní aglomeraci, je vhodné posoudit například koncentraci silničního provozu, hluku či bezpečnost účastníků. Na druhou stranu, jedná-li se o chráněné území, často ovšem i v případech krajiny oficiálně nechráněné, je nutné zvážit vhodnost vedení naučné stezky a z toho plynoucí větší koncentraci turistického ruchu z hlediska možného narušení přírody či kulturního dědictví. Vhodně vedeným průběhem trasy je však možné ochraně objektů naopak prospět a z naučné stezky tak vytvořit prostředek ochrany přírody, kdy jsou její návštěvníci usměrňováni k pohybu převážně po trase naučné stezky a o přírodním či kulturním dědictví a jeho ochraně jsou zároveň dostatečně informováni. (17) Kromě estetické a poučné stránky je důležité také zvážení náročnosti trasy v souvislosti s předpokládanou cílovou skupinou návštěvníků a dodržování zásad bezpečnosti a komfortu trasy, tedy především dbát na schůdnost terénu za každého počasí, bezpečné přecházení silnic, železnic a vodních toků. Na možná rizika v průběhu trasy je nutné upozornit účastníky předem. Ideální je vést trasu po již existující schůdné síti cest, podle typu naučné stezky pro pěší, průjezdné pro kola, koně atd., vyhýbat se obtížným místům a nestabilním a erozivním půdám, strmým svahům a srázům či hustým přírodním porostům. Budování nových komunikací a další infrastruktury jako například můstků, ve velké míře zvyšuje náklady na vybudování naučné stezky. (1) (18)

20

Předem vybrané objekty zájmu se jako zastavení naučné stezky propojí do ucelené trasy z hlediska požadované délky a typu naučné stezky, přičemž záměrem je propojit co nejvíce pozitivních rysů s minimálním počtem vlivů negativních částečně popsaných výše. Pořadí vybraných zastavení se stanoví na základě možností vedení trasy v daném terénu, logického postupu výkladu a geografické orientace. (1) (17) V této části plánování naučné stezky je kromě pořadí vybraných zastavení naučné stezky také důležitá volba jejího výchozího místa, které by mělo být dostupné pomocí veřejných dopravních prostředků, nejlépe také vybavené dostatečným počtem míst k parkování. Pokud je v rámci naučné stezky plánováno i vydání průvodcovského tištěného textu je vhodné umístit začátek stezky například u informačního centra tedy tam, kde je možné zajistit jeho distribuci. Výchozím bodem by měla současně být významná krajinná dominanta či památka. (1) (17) Stanovením jednotlivých zastavení naučné stezky se kromě délky určí také její tvar. Nejpreferovanějším tvarem stezky je okruh. Pokud se nejedná o okružní naučnou stezku, platí pro cílový bod stejné požadavky jako pro bod výchozí tak, aby jí bylo možno procházet oběma směry. (17) Projekt na zřízení naučné stezky Návrh na zřízení nové naučné stezky může podat jako zřizovatel kterákoliv právnická nebo fyzická osoba, tedy téměř kdokoliv od vášnivého cestovatele po město či kulturní organizaci. U nás naučné stezky nejčastěji zřizují obce, neziskové organizace, konkrétně pak Český svaz ochránců přírody a Lesy České republiky. Každý zřizovatel se musí v prvé řadě řídit možnostmi vybraného území, které jsou stanoveny především v územně plánovací dokumentaci. (4) Navrhovatel musí, a to nejlépe již ve stádiu záměru vybudování naučné stezky, svůj písemný projekt předložit příslušnému orgánu ochrany přírody a v případě průchodu NS v památkové rezervaci nebo zóně také příslušnému krajskému středisku státní památkové péče. Dále je nezbytné zajistit jednání všech zainteresovaných partnerů, a to místních samospráv, odborníků a majitelů pozemků, kdy bude navržená trasa a projekt posouzen, přijat nebo upraven a bude dohodnut další postup včetně konkrétních úkolů a závazků těchto partnerů. (1) (4)

21

Kromě základních platných právních předpisů neexistuje v České republice žádné závazné pokyny týkající se projektování naučných stezek. Zřizovatel však musí splnit kritéria daná doporučenými zásadami, které společně vypracovalo Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo pro místní rozvoj a Klub českých turistů s cílem sjednotit podmínky zřizování, značení a údržby naučných stezek. Pouze při splnění kritérií popsaných níže může zřizovatel pro naučnou stezku získat dotace z programů jmenovaných ministerstev a jsou také podmínkou pro vyznačkování nové naučné stezky Klubem českých turistů včetně jeho další údržby. Na základě dohod s kompetentními partnery tedy zřizovatel zpracuje písemný projekt naučné stezky, který musí mít kromě tematického obsahu stezky a jejího účelu následující základní body: úplná adresa zřizovatele, průběh trasy naučné stezky včetně zákresu v mapě, způsob vyznačení naučné stezky, vybavení NS informačními panely a podmínky pro zabezpečení ekologicky udržitelného cestovního ruchu s výjimkou naučných stezek plánovaných budovat v památkových rezervacích a zónách. S projektem musí zřizovatel nezbytně předložit také souhlas vlastníků či správců daných pozemků, vyjádření příslušného orgánu ochrany přírody, případně státní památkové péče. (4) Vyznačení naučné stezky Jak jsem již nastínila v kapitole týkající se značení naučných stezek, vhodným řešením je konzultovat způsob vyznačení nové naučné stezky s osvědčeným Klubem českých turistů a uzavřít s ním na tuto činnost i následnou průběžnou údržbu značení smlouvu. Smlouva musí být přílohou písemného projektu, přičemž musí obsahovat také závazek zřizovatele udržovat schůdnost naučné stezky a dobrý stav informačních panelů. Spolupráce s Klubem českých turistů při značení nové naučné stezky a respektování jejich zásad popsaných v následujícím textu, je vhodnou prevencí před nesmyslným budování vzájemně se křížících naučných stezek, protože organizace může zprostředkovat informování jinak vzájemně nespolupracujících složek. (17) (4) Po uzavření dohody provede Klub českých turistů vyznačení naučné stezky podle jejich platných metodických pravidel, která umožňují dva způsoby značení. Přednostně se volí ten způsob, kdy trasa naučné stezky vede po již existující turisticky značené trase, jejíhož značení se využije a zvláštní značka naučné stezky se již nevyznačkuje. Uživatel naučné stezky je o jejím průběhu informován zvláštními směrovkami. Pokud se trasa naučné stezky neshoduje s průběhem trasy již značené turistické trasy, posoudí se přizpůsobení 22

průběhu naučné stezky turistické trase, případně naopak. Pokud však trasa nové naučné stezky leží mimo existující síť turisticky značených tras, přistoupí se k alternativní možnosti značení, a to vyznačkování novou pásovou značkou, místní značkou nebo zvláštní značkou naučné stezky. (4) Toto značení bude Klub českých turistů pod svou správou pravidelně udržovat v rámci plánu obnovy své sítě turisticky značených tras. Údržbu schůdnosti naučné stezky prostřednictvím například zábradlí a údržbu vybavení stezky, ať už informačních panelů či průvodcovských textů, musí však vždy zajistit zřizovatel. Více o údržbě naučných stezek se zmiňuji v následující kapitole. (4) Na mapách a pláncích, které jsou součástí informačních panelů nebo průvodcovského textu, musí být vedle průběhu samotné naučné stezky vyznačen také průběh turisticky značených tras, pokud po nich tato naučná stezka vede. Zákresy trasy naučné stezky bude mít ve své péči na základě uzavřené smlouvy Klub českých turistů a uveřejní je také ve svých turistických mapách a dalších propagačních materiálech. (4) Údržba naučné stezky Naplánováním realizace nové naučné stezky není konečnou fází, nezbytnou součástí jejího vybudování je i rozvaha o budoucí údržbě naučné stezky v následujících letech, protože stezka bez základní péče přibližně v době pěti let podlehne v různých vlivů zániku. Je nutné průběžně pečovat o značení stezky, které v případě uzavřené smlouvy zajišťuje Klub českých turistů. Péče o její vybavení a celkový technický stav je však povinností každého zřizovatele stezky s cílem co nejvíce prodloužit její trvanlivost. Každoročně by proto měl vyhradit finanční prostředky na pravidelnou údržbu stezky a případné opravy. (4) Působením klimatických podmínek vybavení naučné stezky stárne, vlivem slunečního záření ztrácí barvu a text čitelnost. Kromě nových nátěrů je proto nutná úplná obnova textové a mapové části informačních panelů přibližně každé tři roky. Protože trasa naučné stezky a její okolí zarůstá vegetací, jedná se také o její průběžnou údržbu například úpravou chodníků, čištění zastavení od větví, kopřiv a další vegetace. Důležitou součástí úvahy o údržbě je také nakládání s odpady, a to vysypávání odpadkových košů a sběr odpadků. Kromě opotřebování v důsledku času a nepříznivého počasí se na trvanlivosti a stavu naučné stezky podílejí vandalové, po jejichž útoku je často nutné rozbité či popsané 23

části vybavení naučné stezky vyměnit. K určitému omezení takto způsobených škod může pomoci specializovaná služba. (2) (1) Kdo bude tuto průběžnou údržbu naučné stezky zajišťovat, by mělo být určeno již na začátku její realizace. Kromě Klubu českých turistů při obnovování značení to mohou být technické služby při svozu odpadu, strážní služba při ochraně před vandaly, organizace ochránců přírody, skupina brigádníků nebo místní nadšení členové zájmových skupin. (1) Propagace naučné stezky Vhodná a dostatečná propagace je důležitou součástí každého produktu cestovního ruchu, především pak nově vytvořeného. Strategie propagace nové naučné stezky by tedy měla být zvolena již v počátcích jejího plánování a současně s tím s ní počítat i v nákladech pro její zbudování. Propagace je nezbytná z hlediska informovanosti o vzniku nové naučné stezky a jejího představení tak, aby se dostala do povědomí široké veřejnosti, v neposlední řadě pak z hlediska poskytnutí potřebných informací. Kvalitní propagace by měla být dostupná co největšímu počtu potencionálních návštěvníků, aby v nich mohla probudit zájem a ti se poté mohli rozhodnout, zda naučnou stezku navštíví či nikoli. Nejúčinnějším a doporučovaným řešením je kombinace více způsobů propagace naučné stezky, které popisuji níže. Různých forem propagace je celá řada. Prezentace nové naučné stezky na internetu je snadným a velice oblíbeným řeším. Informace je vhodné umístit na internetové stránky obce a regionu, stránky zabývající se cestovním ruchem, a pokud má oblast vlastní oficiální internetový server, tak také samozřejmě i na něj. Nespornou výhodou této formy propagace je zjištění informací předem v pohodlí domova potencionálního návštěvníka. V rámci médií je možné vytvořit pro novou naučnou stezku krátký klip nebo reklamu pro televizní nebo rozhlasové vysílání. Pokud se zřizovatel rozhodne pro tuto formu prezentace, je vhodné reklamu či video umístit také na dané internetové stránky. Klasickou a stále účinnou formou propagace produktů cestovního ruchu je vytvoření letáků a brožur, které by měly být dostupné v informačních centrech v okolí naučné stezky, na informačních stojanech přímo v místě jejího vybudování, dále například na veletrzích cestovního ruchu. Návštěvník naučné stezky tak má možnost mít mapu stezky a doplňující informace k jednotlivým zastavením stále při sobě a nahlížet do materiálů vždy, když je potřeba. 24

Slavnostní otevření nové naučné stezky může být také spojeno s konáním kulturní nebo sportovní události. Možnost velkého přínosu z hlediska informovanosti široké veřejnosti v celostátním měřítku přináší také Klub českých turistů, který v případě uzavření smlouvy se zřizovatelem uveřejní zákresy průběhu naučné stezky ve svých turistických mapách a dalších propagačních materiálech. (4) Financování naučné stezky Nutným krokem po naplánování nové naučné stezky je získání financí pro její realizaci. Jednou z možností je financovat projekt z vlastních zdrojů nebo oslovit potencionální sponzory, případně dobrovolné dárce, v jejichž zájmu by bylo dostat se účastí na spolufinancování projektu do širšího povědomí veřejnosti. Kromě možných zainteresovaných podnikatelských subjektů lze čerpat finance na zřízení naučné stezky také prostřednictvím dotačních titulů v rámci národních a evropských programů. Získání takové finanční podpory probíhá na základě sestavení projektu naučné stezky a následné žádosti o dotaci. (8) Zřizovatel má možnost uplatnit žádost o dotaci v rámci operačních programů Evropské unie, a to například programu Životní prostředí řízeným Ministerstvem životního prostředí nebo Programu rozvoje venkova řízeným Ministerstvem zemědělství. Finanční podpora může být poskytnuta také prostřednictvím národního programu vyhlášeného Ministerstvem životního prostředí a financovaného ze státního rozpočtu s názvem Program péče o krajinu. V rámci regionální politiky má několik vyhlášených podpůrných programů a dotačních titulů také Ministerstvo pro místní rozvoj, a to například program Podpora obnovy a rozvoje venkova. (19) (20) (21)

2.2 Předpoklady cestovního ruchu Předpoklady cestovního ruchu významně ovlivňují realizaci a samotnou existenci cestovního ruchu na daném území. Souhrn těchto předpokladů pak tvoří potenciál cestovního ruchu a na jejich základě lze zhodnotit možnosti jeho dalšího rozvoje. K vymezení předpokladů rozvoje a rozmístění cestovního ruchu je několik různých přístupů. Nejčastěji užívaným členěním, které používám i v následujícím textu, je funkčně-chronologický model členění na předpoklady lokalizační, selektivní a realizační. (22) (23)

25

2.2.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady tvoří potenciál pro realizaci produktu cestovního ruchu a především pak určují místo jeho lokalizace. Vyjadřují vhodnost krajiny pro určitou aktivitu na základě faktorů, které jsou touto krajinou dány a určují, jaké formy cestovního ruchu se zde mohou rozvíjet, čím bude území vůči konkurenci vynikat a jak se bude v oblasti cestovního ruchu prezentovat. Lokalizační předpoklady jsou limitujícím faktorem a mají buď kladný nebo záporný vliv na rozvoj cestovního ruchu v určitém regionu, oblasti nebo středisku. Rozhodující úlohu má především geografická poloha místa a jeho předchozí historický vývoj. Jedná se o faktory relativně neměnné z hlediska přírodních možností a charakteru společenských a kulturně-historických podmínek. (24) (25) (26) Přírodní předpoklady Přírodní předpoklady zahrnují klima, vodstvo, reliéf, faunu, flóru a celkovou atraktivitu krajiny. Jsou rozhodujícím faktorem pro většinu forem cestovního ruchu. Významné destinace vznikají zpravidla v místech, kde se vyskytují alespoň dvě příznivé hodnoty z přírodních činitelů jako je geografická poloha, charakter reliéfu nebo klimatické podmínky, a to ve spojení s vhodnými selektivními a realizačním předpoklady cestovního ruchu, kterými se zabývám v dalších částech práce. (22) (23) Klimatické podmínky Klimatické podmínky mají klíčovou úlohu při rozmístění a realizaci cestovního ruchu. Klima v určité oblasti je dáno především její geografickou polohou v některém z podnebných pásů, které předurčují možnosti existence různých forem cestovního ruchu. Dobré předpoklady pro rozvoj aktivit cestovního ruchu, které jsou zde v celosvětovém měřítku doloženy největším počtem přijíždějících turistů, mají oblasti umístěné v mírném podnebném pásu, do kterého spadá i Česká republika. Podnebí na celém území naší republiky je mírné a zároveň rozmanité místně i v průběhu roku střídáním čtyř ročních období lišících se především změnami teplot a intenzitou srážek. Nejvíce se pak na těchto změnách podílí výšková členitost a nadmořská výška. Hlavní město Praha má vlastní klimatologické poměry odlišné od okolních území Česka. Praha vykazuje nejvyšší průměrné teploty vzduchu, přičemž průměrná lednová teplota je -0,2°C a červencová asi 20°C, v létě však dosahují teploty v centru města až 35 °C a více, nejvýše naměřené 26

hodnoty z celé České republiky. Přispívá k tomu především silný vliv tzv. tepelného ostrova velkoměsta. Efekt je způsoben velkou koncentrací tepelných zdrojů, urbanizací povrchu, kde převládají zpevněné plochy nad vegetací a také systémem kanalizace, kam odtéká převážná část dešťových srážek. (22) (27) (28) (29)

Úhrn srážek [mm]

Průměrné územní srážky v Praze (2004 - 2014) 170 160 150 140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

2014

Měsíc

Graf 1: Průměrné územní srážky v Praze (2004 - 2014) (127)

Průměrné územní teploty v Praze (2004 - 2014) 22

Průměrná územní teplota [°C]

20 18

2004

16

2005

14

2006

12

2007

10

2008

8

2009

6

2010

4

2011

2

2012

0 -2

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

X.

XI.

XII.

2013 2014

-4

-6

IX.

Měsíc

Graf 2: Průměrné územní teploty v Praze (2004 - 2014) (128)

27

Vodstvo Přírodním činitelem, který také ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu, je vodstvo. Vodní plochy působí kromě možnosti k využití pro rekreaci v neposlední řadě také jako kladný estetický prvek v krajině, který závisí mimo jiné na čistotě vody a kvalitě přilehlého zázemí. Z vodních ploch jsou ve velkým městech pro turisty atraktivní především řeky, kolem kterých jsou většinou vybudována historická centra. Stejně tak je to i v Praze, kterou protéká nejdelší česká řeka Vltava o celkové délce asi 430 kilometrů symbolicky rozdělující město na dvě poloviny. Tok pramenící na Šumavě do hlavního města vtéká z jihu v části Zbraslav a opouští ji přes území Suchdola na severní straně, což tvoří délku toku přes území města necelých 32 kilometrů. Majestátní řeka je využívána pro osobní dopravu, je oblíbená mezi rybáři a slouží také pro účely rekreace. (22) (30) (31) Přes Vltavu vede na území Prahy osmnáct mostů a stejně tak jako Karlův most neodmyslitelně patří k pohledu na Hradčany, tak železniční most je spjat s dnešním panoramatem Vyšehradu. Vyšehrad se nachází v bezprostřední blízkosti několik minut chůze od pravého břehu Vltavy, jeho areál je jí vymezen ze západní strany a nabízí tak krásné výhledy na její koryto a možnost návštěvy malebných nábřeží, která plní úlohu oblíbené oázy relaxace pro turisty i místní obyvatele především v letních měsících. Plocha přímo u řeky Vltavy se nazývá Rašínovo nábřeží a slouží především ke kotvení a přistávání lodí. Náplavka, jak jí nazývají Pražané, je hojně využívaným místem na procházky, jízdu na kole, pro bruslaře a v neposlední řadě i na pořádání různých akcí včetně pravidelných farmářských trhů. (22) (30) (31) (32) (33) Reliéf Reliéf výrazně ovlivňuje přitažlivost území pro využití v cestovním ruchu. Svrchní plocha zemské kůry úzce souvisí s charakterem hornin, jejich stářím a uložením. Území Prahy je součástí dvou subprovincií České vysočiny, převážně leží v oblasti Poberounské soustavy, menší část na severovýchodě je součástí České tabule. Poberounská soustava je tvořena geomorfologickými celky Brdské oblasti, z nichž téměř celá část území města leží na Pražské plošině. (34) (35) Charakter dnešního reliéfu Prahy ovlivnila v první řadě erozní a akumulační činnost Vltavy. Charakteristickým rysem reliéfu Prahy je kontrast mezi rozsáhlými plochami zarovnaných povrchů vysoko položených plošin a poměrně hluboce zaříznutá údolí Vltavy a jejich přítoků. Území města má tedy rozdílně členitý povrch, zatímco zarovnaný 28

reliéf s malými výškovými rozdíly dodává většině Prahy plošinný ráz, zahloubená údolí místy připomínají vrchovinný až hornatý reliéf. Průměrná nadmořská výška Prahy je 235 m. n. m., nejvyšším bodem je vrch Teleček s nadmořskou výškou 399 m. n. m. ležící na západním okraji Prahy, nejníže je pak místo, kde hladina Vltavy v nadmořské výšce 177 m. n. m. překračuje hranice Prahy na jejím severním okraji. Výškové rozdíly na území Prahy tedy dosahují až 225 metrů, což je charakteristické pro výškovou členitost pahorkatin. (34) (35) (31) Rozmanitý reliéf Prahy a její unikátní panorama tedy nezaměnitelně tvoří různé hory a vrcholky, které dříve sloužily i pro obrannou funkci města. Kromě pražských vrcholů Bílá Hora, Petřín nebo Vítkov, patří k těm nejvýznamnějším i vyvýšenina Vyšehrad s nadmořskou výškou 231 m. n. m., která je tvořena převážně prvohorními břidlicemi a křemenci. (36)

Mapa 1: Výškový reliéf Prahy s vyznačením nejvyššího a nejnižšího bodu, měřítko 1:275000 (130)

Flora Subjektivní vjemy účastníků cestovního ruchu významně ovlivňuje jako součást přírodních předpokladů také biosféra. Zejména pak vegetace ovlivňuje fyziologii krajiny a dotváří její estetické působení a přitažlivost. V souvislosti se snahou o uchování krajiny 29

je důležité regulování cestovního ruchu na hodnotném území například po naučných stezkách. (35) (37) (38) Pražské rostlinstvo je poměrně druhově bohaté, řeka Vltava je zde přirozeným biokoridorem pro šíření rostlinných a živočišných druhů, také se v Praze vyskytuje pestrá paleta půdních typů. Na území města roste na tisíc druhů vyšších rostlin. Protože byl prostor vzniklý po zrušení městských hradeb ve 2. polovině 19. století na rozdíl od většiny evropských měst zastavěn, centrum Prahy má poměrně málo kvalitní veřejné zeleně. Přesto můžeme ve městě najít mnoho parků, sadů, zahrad či obor. Počet městských parků i rozmanitých sadů každým rokem stoupá a město se snaží i o údržbu těch, které Prahu zkrášlují již několik desetiletí. Na území Prahy se nachází také řada zahrad ležících u šlechtických paláců či sídel, kde se pěstují okrasné rostliny a různorodé dřeviny. (37) (38) Katastrální území hlavního města je asi z deseti procent tvořeno původními lesními porosty, z centra Prahy byly však téměř vytlačeny a leží na jejím obvodu většinou na příkrých a nepřístupných místech. Převážně v průběhu 20. století vznikaly především v těchto okrajových částech města i lesoparky. (35) (37) (38) Vzácnou zeleň nalezneme na území hlavního města ve dvou botanických zahradách. Nejznámější je ta v Troji, nedaleko Vyšehradu však leží botanická zahrada Univerzity Karlovy. V několika pavilonech a exteriérech je zde pěstována řada vzácných a exotických rostlin. Nejcennějšími expozicemi jsou sbírka středoevropské flóry a kolekce dřevin, ve sklenících pak sbírka kaktusů a sukulentů. Kromě toho tvoří asi čtyři procenta Prahy desítky oblastí chráněné přírody, jejichž jádrem jsou přírodní parky, přírodní rezervace či významné stromy. (39) (40) Vyšehradské sady byly původně využívány jako vinice. Současnou podobu získaly sady až v 19. století a parkové úpravy pokračovaly až do 60. let století minulého. Zdejší zeleň tvoří dva soukromé parky Karlachovy a Štulcovy sady, dvě privátní zahrady Nového probošství a Nového děkanství, park Pod hradbami a Vyšehradský hřbitov. Uprostřed centrální travnaté plochy jsou umístěny sousoší od Josefa Václava Myslbeka. (41) Fauna V porovnání s ostatními lokalizačními předpoklady je význam živočišstva na území Prahy téměř zanedbatelný, přesto zde oplývá poměrně velkou biodiverzitou. Mnoho druhů živočichů, které se v Praze dříve vyskytovaly, díky činnosti člověka vymizely, 30

přesto zde v rámci poměrně malých rozměrů města žije velké množství bezobratlovců a asi 300 druhů obratlovců, z toho 32 druhů ryb, 11 druhů obojživelníků, 7 druhů plazů včetně kriticky ohrožené zmije obecné, 243 druhů ptáků a asi 60 druhů savců. K atraktivitám cestovního ruchu bezesporu patří zoologické zahrady, ta pražská v Troji byla i díky stále narůstajícímu počtu chovaných zvířecích druhů vyhlášena jednou z nejkrásnějších zahrad na světě. (37) (42) Kulturně-historické předpoklady Lokalizační předpoklady zahrnují kromě výše zmíněných atraktivit přírodního charakteru také předpoklady společenské neboli kulturně-historické, které uspokojují především potřebu poznání, vzdělání a zábavy. Vyplývají tvořivou činností člověka a vypovídají o historickém vývoji, architektuře a kultuře oblasti. Jedná se o kulturně-historické památky, kulturní zařízení a kulturní, sportovní a zábavní akce, které jsou v oblasti uskutečňovány. (22)

Mapa 2: Kulturně-historické památky v areálu Národní kulturní památky Vyšehrad, měřítko 1:7000 (107)

Kulturně-historické památky Kulturně-historické památky mají výjimečné postavení v souvislosti s motivací účastníků v rámci domácího i mezinárodního cestovního ruchu a mají v rámci kulturně-historických 31

předpokladů největší význam. Nejvíce navštěvovaná jsou pak historická centra měst plná architektonických památek, hrady, zámky, kláštery a kostely. Mnohé z nich jsou součástí městských památkových rezervací. Mezi kulturně-historické památky dále spadají i archeologické lokality, památky lidové architektury nebo památky technické. Významné jsou především ty atraktivity, které jsou součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, iniciativy mezinárodního významu. Na území hlavního města České republiky Prahy je atraktivit téměř všech výše zmiňovaných typů nespočet, v následujícím textu se zaměřím na kulturně-historické památky areálu Vyšehrad. (22) (25)

Obrázek 3: Leopoldova brána (vlastní zdroj)

K Vyšehradu neodmyslitelně patří jeho opevnění, kterým byl jako hradiště obehnán již brzy po svém vzniku. Současné opevnění pochází z druhé poloviny 17. století, dnes jeho část slouží jako oblíbené vyhlídkové terasy. Pro vstup do opevnění se dochovaly tři novověké brány, a to Táborská, Leopoldova a Cihelná brána. Vnější vstupní branou Vyšehradu od Pankráce je brána Táborská, jejíž průčelí se obrací k Nuslím. Ranně barokní brána byla postavena v letech 1655 – 1656 při přestavbě Vyšehradu na barokní pevnost jako součást předsunutého vyšehradského opevnění, které střežilo nejohroženější místo vyšehradské citadely z jihovýchodní strany. Na koruně brány je původní cimbuří a nad jejím průjezdem čtyři střílny, místnost dříve sloužící jako strážnice a místnost pro obsluhu padací mříže. Za vnější Táborskou bránou se nachází brána Leopoldova, která 32

tvoří vnitřní vstup do vlastní pevnosti Vyšehradu. Brána, která je často pokládána za nejkrásnější z pražského barokního opevnění, byla postavena v letech 1653 – 1672 podle návrhu architekta Carla Luraga a vyzdobena štítem s kamenickými artefakty v podobě dvou ležících lvů a třemi erby z pískovce, kterému vévodí orlice na vrcholu. Mezi dvěma výše jmenovanými bránami se nachází zbytky gotické brány Špička postavené v polovině 14. století a zbořené v polovině 17. století. Dnes je zde umístěno informační centrum, o kterém se blíže zmiňuji v části realizačních předpokladů oblasti. (43) (44) (45) (46) (47) Na protilehlé severní straně Vyšehradu je nejmladší ze tří dochovaných bran zvaná Cihelná, která umožňuje přístup na Vyšehrad z Nového Města. Empírovou stavbu nechal postavit pražský místodržící Karel Chotek v letech 1841 – 1842 podle návrhu Jiřího Weisse. Z Cihelné brány je vstup do vyšehradských kasemat vybudovaných v hradbách po obou stranách brány francouzskými vojáky v roce 1742 během francouzské okupace. Úzké podzemní zděné chodby sloužící k soustředění vojska jsou asi 2 metry vysoké a 1,5 metrů široké, a ač jsou mnohem rozsáhlejší, veřejnosti přístupné v délce asi 1 kilometru. Pravá část chodeb ústí po několika stovkách metrů do obrovského podzemního sálu zvaného Gorlice, který býval shromaždištěm vojáků, munice, skladem potravin a případným protileteckým krytem. Dnes je tento sál zpřístupněn veřejnosti jako sochařská galerie originálů šesti soch z Karlova mostu. Dochovala se také část obvodového zdiva strážní bašty tzv. Libušina lázeň na vyšehradské skále, odkud prý bájná kněžna Libuše věštila slávu Praze a odkud z vysokého ostrohu nad stavbou skočil do Vltavy kůň Šemík, aby zachránil Horymíra od popravy. Za nejstarší prvek opevnění Vyšehradu lze však považovat zbytky zdiva kamenného románského mostu z 11. nebo počátku 12. století, dnes odkrytého na severní straně Vyšehradských sadů. (44) (47) (48) Hlavní vyšehradskou dominantou viditelnou zdaleka díky jeho dvěma věžím je bazilika sv. Petra a Pavla. Kapitulní kostel prošel od svého založení kolem roku 1070 knížetem Vratislavem II. podle vzoru římského kostela sv. Petra a Pavla mnoha stavebními úpravami. Podoba stavby se měnila od původní románské baziliky v 11. století přes gotickou podobu za vlády Karla IV., barokní přestavbu ve 20. letech 18. století po poslední novogotickou podobu, kterou prováděl od roku 1885 architekt Josef Mocker a architekt František Mikš, který projektoval vysoké věže kostela, ji pak v roce 1903 dokončil. Vnitřek kostela je zdoben ornamentální a figurální secesní nástěnnou malbou, na které se podíleli umělečtí řemeslníci a přední malíři včetně manželů Urbanových. Reliéf tympanonu hlavního portálu vytesal Štěpán Zálešák na motivy Posledního soudu, 33

hlavní oltář chrámu pak navrhl již jmenovaný Josef Mocker. Nejvzácnějším deskovým obrazem je obraz Panny Marie Dešťové ze 14. století. Mezi další významná díla v interiéru chrámu jsou v presbytáři umístěné fresky malíře Karla Jobsta nebo oltář českých patronů v druhé kapli od řezbáře Jana Kastnera, na průčelí chrámu pak pamětní deska připomínající pokřtění 14 českých knížat v Řezně roku 845. Kapitulní chrám byl v roce 2003 papežem Janem Pavlem II. povýšen na papežskou baziliku minor. Každou hodinu rozezní Vyšehrad a jeho blízké okolí zvonkohra baziliky, v jejíž paměti je několik desítek písní vybíraných také s přihlédnutím k období církevního roku. (44) (49) (50)

Obrázek 4: Chrám sv. Petra a Pavla, sousoší Josefa Václava Myslbeka (vlastní zdroj)

Jedinými tehdy stojícími stavbami, které se po boji o Vyšehrad mezi husity a Zikmundem v roce 1420 dochovaly, byly výše zmíněný kapitulní chrám a románská rotunda sv. Martina. Rotunda postavená koncem 11. století za vlády Vratislava II. je nejstarší dochovanou stavbou Vyšehradu a současně nejstarší a největší rotundou celé Prahy. Původně pravděpodobně sloužila jako farní kostel předhradí a po zřízení pevnosti byla využívána jako skladiště prachu, později i jako obydlí chudiny. Současná podoba je výsledkem stavebních úprav z konce 19. století. (47) (51) Druhou nejstarší církevní stavbou Vyšehradu byla po rotundě sv. Martina románská bazilika sv. Vavřince postavená také ve 2. polovině 11. století. Její zbytky byly objeveny 34

a odkryty během archeologického výzkumu v roce 1903. Dnes se na místě této bývalé baziliky nachází budova starého děkanství Vyšehradské kapituly, jehož počátky sahají až do 15. století. Komplex církevních staveb, kterými Vyšehradská kapitula disponuje je velice rozsáhlý. Úřední sídlo kapituly je umístěno v novogotické palácové stavbě nového děkanství vybudované na konci 19. století. Ze stejného období pocházejí i další církevní domy kapituly farní budova a kanovnické rezidence. Nejvýznamnější z budov postavených v 19. století je však budova nového probošství s výjimečnou gotickou fasádou. Jejím předchůdcem byla barokní rezidence starého probošství z první poloviny 18. století. (47) (52) (53) Vedle rotundy sv. Martina se nacházejí další církevní památky, které sice nejsou tak významné, ale v historickém vývoji Vyšehradu také sehrály svou úlohu. Patří k nim barokní kaple Panny Marie Šancovské, která vznikla na konci 18. století a v dalším století byla doplněna o přístavbu a Lurdskou jeskyňku. Po levé straně od kaple jsou za železnými vrátky v náspu opevnění ukryty zbytky kostela Stětí sv. Jana Křtitele z období vrcholného středověku. Mezi kapličkou a Rotundou sv. Martina se nachází také morový sloup Boží muka s mozaikovým vyobrazením českých světců. (54) (44) Vedle baziliky sv. Petra a Pavla se nachází místo národní hrdosti a jeden z nejvýznamnějších pražských hřbitovů vyšehradský hřbitov. Je zde pochováno asi 600 nejvýznamnějších českých osobností od spisovatelů, básníků, malířů, skladatelů a herců po významné lékaře a politiky. Návrh soustředit ostatky významných osobností národa na jedno čestné místo na Vyšehradě vznikl v době národního obrození ve 2. polovině 19. století z podnětu probošta Václava Štulce. Pohřebiště bylo zřízeno na místě farního hřbitova, kde se pohřbívalo již ve středověku. Hřbitov je obehnán novorenesančními arkádami s plastikami a náhrobky. Místem posledního odpočinku je Vyšehrad například pro Antonína Dvořáka, Karla Čapka, Boženu Němcovou či Bedřicha Smetanu. Dominantou a součástí hřbitova je hrobka Slavín ležící na jeho východní straně. Jsou zde pochováni národní velikáni kulturního a politického života. Hrobka vznikla na konci 19. století díky spolku Svatobor a navrhl ji architekt Antonín Wiehl. Bohaté sochařské výzdobě Slavína dominuje socha okřídleného Génia vlasti, po stranách pak sochy Vlasti jásající a Vlasti truchlící. Pár let po vybudování hroby zde byl jako první pochován spisovatel Julius Zeyer. (55) (44)

35

Vyšehradské sady jsou také plné soch, sousoší a pomníků, ať už se jedná o znázornění slavných osobností nebo díla z historie české země. Nejvýznamnějšími sochařskými díly na Vyšehradě jsou bezesporu čtyři monumentální sousoší stojící na travnaté ploše v jihozápadní části areálu, jejichž autorem je Josef Václav Myslbek. Tato přes čtyři metry vysoká sousoší na náměty z českých bájí byla v 19. století vytvořena původně pro Palackého most. Sousoší Libuše a Přemysl, Lumír a Píseň, Záboj a Slavoj, Ctirad a Šárka byly po válečných náletech v roce 1945 z mostu sejmuty a umístěny na současné místo ve Vyšehradských sadech, nálety prakticky zničené sousoší Libuše a Přemysl muselo být však nahrazeno kopií. (56) (48)

Obrázek 5: Čertův sloup (vlastní zdroj)

Ve Štulcových sadech stojí kopie jezdecké sochy sv. Václava od pražského sochaře Jana Jiřího Bendla ze 17. století, jejíž originál byl původně umístěn na tehdejší Koňský trh, dnešní Václavské náměstí. Kousek od jezdecké sochy se nachází pomník s bronzovou bustou probošta Václava Štulce, který navrhl sochař Štěpán Zálešák a byl odhalen roku 1910. V blízkých Karlachových sadech stojí socha sv. Jana Nepomuckého z 19. století zřízená stejně jako řada dalších soch v areálu Vyšehradu z iniciativy probošta Karlacha. Nedaleko od ní je usazeno nejnovější sochařské dílo Vyšehradu pomník probošta Mikuláše Karlacha z roku 2003. Dalšími sochařskými výtvory v areálu národní kulturní památky je socha sv. Ludmily z počátku 18. století, sv. Šebestián také z 18. století či pamětní deska geologa prof. Jana Krejčího. Kromě těchto sochařských děl se na Vyšehradě nachází záhadný kamenný objekt zvaný Čertův sloup. Umělecké dílo bylo do 36

Karlachových sadů umístěno koncem 19. století. Původ trojice sloupů zapuštěných do země však není jednoznačně prokázán a pojí se s nimi řada pověstí. Podle jedné z nich je na Vyšehrad přinesl sám čert, když se po prohrané sázce s místním knězem, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než doslouží mši, rozčílil a vztekle upustil sloup nad vyšehradským chrámem. (48) (57) (44) Protože počet historických památek v areálu Národní kulturní památky Vyšehrad je opravdu velký, jmenuji ještě několik dalších. Jedná se například o budovu Starého purkrabství situovanou v tzv. královském okrsku v těsné blízkosti hradeb. Původně palácový objekt pochází z období přestavby Vyšehradu Karlem IV. ve 14. století. Dříve bylo purkrabství využíváno Sokolem a Slavojem Vyšehrad pro sportovní účely nebo jako pohostinné zařízení. Dnes je zde po rekonstrukci objektu ukončené v roce 2005 zařízený komorní sál pro 90 diváků a kavárna. Provozně propojený se Starým purkrabstvím je historicky i technicky významný objekt z období barokní citadely Gotický sklep, který je nyní zrekonstruován pro stálou expozici s názvem Historické podoby Vyšehradu. Nedaleko uprostřed Vyšehradských sadů s Myslbekovými sochami je zachována středověká studna. Bránu mezi sady a prostorem před bazilikou sv. Petra a Pavla tvoří dva portály zachované z barokní zbrojnice ze 17. století. Mezi další budovy nacházející se v areálu Vyšehradu patří sanatorium a škola pro tělesně postižené děti Jedličkův ústav nebo domek spisovatelky a vlastenky Popelky Biliánové, která po většinu života sbírala a sepisovala vyšehradské pověsti. (44) (58) (59) O amfiteátru Letní scéna se blíže zmiňuji v další části práce, o bývalém nádraží Praha – Vyšehrad a technické památce železniční most pak v části věnované železniční dopravě. Nádraží ani železniční most se však již nenachází v areálu Národní kulturní památky Vyšehrad, ale v jeho přilehlém okolí, stejně tak jako pod Vyšehradem před více než sta lety postavené kubistické domy architekta Josefa Chochola, které ale jako světový unikát také stojí za zmínku. (60) Kulturní zařízení Většina kulturních zařízení jsou pouze doplňkem jiných významných kulturněhistorických památek, ale pokud tato zařízení soustředí výjimečné ukázky umění nebo důležité akce, jejich význam může být i značný a mohou tak být hlavním cílem pro návštěvu dané oblasti. Kulturní zařízení mají nejen funkci poznávací, ale také společenskou. Patří mezi ně muzea a galerie soustřeďující sbírky výtvarného a užitého 37

umění se stálými nebo sezónními výstavami, církevní památky související s náboženskými slavnostmi a poutěmi a všechna kulturní střediska, díky nimž je možné realizovat kulturní a jiné akce, například divadelní či hudební představení, festivaly, folklorní slavnosti nebo v rámci incentivního cestovního ruchu také kongresy. (22) Stálé výstavy současného výtvarného umění se konají v Galerii Vyšehrad, jejíž budova je pozůstatkem středověké strážní věže, tedy součástí středověkého opevnění. Hlavní orientace galerie je na malbu a příbuzná média, nově se zaměřuje především na mladé autory. Kromě ledna a února, kdy je galerie zavřená, je otevřená denně od 9:30 do 17:00 hodin (listopad až prosinec, březen) a do 18 hod (duben až říjen) s jednotným vstupným 20 Kč. (61) V areálu Vyšehradu se koná několik stálých expozic, například expozice šperků a vzácných tkanin vyšehradské kapituly v klenotnici baziliky sv. Petra a Pavla nebo expozice dějin Vyšehradu v prostorách nového děkanství. Jedna z významnějších stálých expozic s název Historické podoby Vyšehradu se nachází ve zrekonstruovaném Gotickém sklepě. Nová expozice představuje Vyšehrad v různých časových proměnách s doklady získané archeologickou činností dokládající činnost lidí na Vyšehradě již ve 4. tisíciletí před Kristem, předměty související s činností vyšehradské kapituly od 11. do 20. století a řadu dalších ceněných památek. Otevřeno je denně od 9:30 do 17:00 hodin (leden až březen, listopad až prosinec) nebo do 18:00 hodin (duben až říjen). Základní vstupné činí 50 Kč, snížené 30 Kč, rodinné 100 Kč a děti do 6 let mají vstup zdarma. (47) (62) Další stálou historickou expozici je možné navštívit v Cihelné bráně. Moderní audiovizuální expozice nese název Vyšehrad v dějinách pražského opevnění. Historický výklad doplňují trojrozměrné exponáty, například na trojrozměrném modelu současné Prahy mohou návštěvníci sledovat vývoj Vyšehradu v souvislosti s vývojem města. Z Cihelné brány je vstup a začátek prohlídky vyšehradských kasemat, které jsem již blíže popsala v předchozí kapitole o historických památkách, stejně tak jako sál Gorlice, do kterého podzemní chodby ústí a je součástí jejich prohlídky. Obrovský podzemní sál je zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti od 90. let 20. století a je využit k uložení šesti originálních soch z Karlova mostu. Gorlice je využívána také jako příležitostná koncertní síň nebo jako místo pro realizaci výstavních a divadelních projektů. Vstupné do Cihelné brány, kasemat s průvodcem a sálu Gorlice je 60 Kč, snížené 30 Kč, rodinné 120 Kč a

38

pro děti do 6 let je vstup zdarma. Otevřeno je denně od 9:30 do 17:00 hodin (leden až březen, listopad až prosinec) nebo do 18 hodin (duben až říjen). (47) (63) (64) Areál Vyšehradu se pyšní významným kulturním zařízením, divadlem pod otevřeným nebem Letní scéna. Venkovní amfiteátr se nachází v nejsevernější části opevnění uprostřed hradeb a je v provozu od 90. let 20. století. V létě tento prostor ožívá bohatým programem naplánovaným od května do září. Každoročně se tu odehrává tradiční divadelní přehlídka METROpolitní léto hereckých osobností. Nově se v srpnu připravuje také Léto slovenských hvězd, přehlídka divadelních souborů z Bratislavy. Začátkem školního roku se pak pořádají Vyšehrátky pro děti a jejich rodiče. Protože je jeviště kryté, představení se konají i za deště a nejsou nikdy rušena předem, diváci navíc dostanou od pořadatelů pláštěnky. Na internetových stránkách je pro zájemce zveřejněn aktuální kalendář akcí. (65) (66) Dalším zařízením, díky němuž je možné realizovat kulturní programy na Vyšehradě, je komorní multifunkční prostor, který vznikl po rekonstrukci Starého purkrabství v roce 2005. Komorní sál je možné si pronajmout na kulturní a společenské akce včetně svateb, které se mohou pořádat i v sadech pod širým nebem. V současnosti je v sále s kapacitou pro 90 diváků kromě koncertů či různých přednášek pořádán víkendový program pro děti, a to pohádky, divadlo, výtvarné dílny, akce sdružení Vyšehrátky a interaktivní programy pro školy. Vstupné na pohádky činí 60 Kč a na večerní pořady 100 až 180 Kč. Přehled aktuálně pořádaných akcí ve Starém purkrabství je k dispozici na internetových stránkách. (47) (58) Společenské akce Protože přírodní a kulturní podmínky jsou relativně neměnné a jejich umístění je fixně dané, potenciál cestovního ruchu v oblasti může změnit pořádání různých akcí cestovního ruchu, které mohou být pouze jednorázové nebo sezónní. Jedná se o kulturní, sportovní, kongresové a další společenské akce včetně náboženských poutí a zábavních akcí zahrnujících festivaly, folklórní a historická představení. (22) (25) Kromě výše jmenovaných stálých expozic, výstav, divadelních programů a akcí pro děti, se na Vyšehradě pořádají další společenské akce jako letní folkové koncerty, šermířská vystoupení či každoroční promenádní koncerty ve Vyšehradských sadech před Myslbekovým sousoším. O výčtu všech pořádaných akcí v areálu Národní kulturní

39

památky Vyšehrad je možné se informovat v Informačním centru Špička, kde jsou k dispozici letáky s programem na aktuální měsíc, které visí ve formě plakátů i na několika místech v areálu Vyšehradu, kalendáře akcí jsou pak snadno k nalezení na několika internetových stránkách. (47) (67)

2.2.2 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady lze charakterizovat jako předpoklady, které stimulují vznik cestovního ruchu a jeho rozvoj ve funkci poptávky. Díky selektivním předpokladům je možné vybrat obyvatele, regiony a konkrétní lokality, které mají různě příznivý potenciál podílet se na cestovním ruchu. Řadíme k nim objektivní a subjektivní faktory. (22) (26) Objektivní předpoklady Objektivní faktory určují schopnost území přijímat turisty a dále se rozdělují na předpoklady politické, ekonomické, demografické, urbanizační a ekologické. Politické předpoklady Rozvoj turismu významně ovlivňuje mírové uspořádání světa a válečné konflikty, náboženský extremismus a jiná ohniska neklidu, tedy bezpečnost v zemi. Bezpečnostní situace v České republice odpovídá standardu evropských zemí. Doporučuje se pouze zvýšená opatrnost před kapesními krádežemi, a to především na místech se zvýšenou koncentrací lidí, tedy i na turisticky atraktivních místech jako je Vyšehrad. Značný vliv na mezinárodní cestovní ruch mají i státní hranice. V České republice došlo vstupem státu do Evropské unie v roce 2004 ke zjednodušení provozu na hranicích a zrušily se celní kontroly, po začlenění země do Schengenského prostoru o tři roky později pak byly kontroly zrušeny úplně a hranicemi je možné procházet zcela bez zastavení. (22) (68) (69) Ekonomické předpoklady Z ekonomické stránky stimulují rozvoj cestovního ruchu v daném území především dosažená životní úroveň a s ní spojený fond volného času, tím projevující se kulturní a vzdělanostní úroveň, zdravotní péče, úroveň výživy či bydlení, délka pracovního a volného času a délka dovolených. Podíl účasti obyvatelstva na cestovním ruchu je úměrný jejich životnímu standardu. Jako měřítko životní úrovně a bohatství společnosti lze použít hrubý domácí produkt přepočtený na jednoho obyvatele. Změnou hrubého domácího 40

produktu za určité období lze vyjádřit rychlost hospodářského růstu země, přičemž platí, že růstem ekonomiky státu roste i aktivita obyvatelstva na cestovním ruchu. Podle Českého statistického úřadu hrubý domácí produkt České republiky roste vedle Irska nejvýrazněji ze všech evropských zemí a meziroční růst ekonomiky v Česku je v roce 2015 největší za posledních osm let. Mezi tzv. zeměmi hospodářsky vyspělého světa pak Česká republika vykazuje třetí nejlepší výsledek po Číně a Indonésii. Mezi odvětví české ekonomiky je hospodářský růst podle statistiků rozprostřen rovnoměrně, přičemž cestovní ruch na něj má příznivý dopad na národní i regionální úrovni. Podle satelitního účtu cestovního ruchu, který je nástrojem zachycujícím přínos tohoto odvětví pro národní hospodářství, se cestovní ruch podílí na hrubém domácím produktu české ekonomiky asi 3 %. Tato situace se ve významu cestovního ruchu velmi podobá Švédsku nebo Nizozemsku. Česko patří mezi dvě třetiny zemí Evropské unie, kde příjmy z cestovního ruchu převyšují výdaje. (22) (70) (71) (72) (73) Demografické předpoklady Charakter cestovního ruchu, jeho směry a intenzitu ovlivňuje i demografická struktura světa. Mezi demografické charakteristiky patří věková struktura. Nejčastějšími účastníky cestovního ruchu jsou občané vyspělých zemí s vysokými příjmy a životní úrovní a ekonomicky aktivní mladší věkové skupiny v rozmezí od 15 do 40 let. Početnými účastníky jsou pak také důchodci, kteří mají dostatek volného času. Z hlediska úrovně dosaženého vzdělání vyhledávají účast na cestovním ruchu osoby s vyšším vzdělání, kteří mají zpravidla větší zájem o poznání. Zdrojovými zeměmi pro Českou republiku a především její hlavní město Prahu jsou dlouhodobě především hosté z Německa, Ruska, Velké Británie, dále pak Polska, Itálie nebo USA. Praha se těší čím dál větší oblibě také u cestovatelů z Číny a ostatních asijských zemí. (22) (74) Urbanizační předpoklady Výrazný vzrůst podílu městského obyvatelstva je z hlediska rozvoje cestovního ruchu významný především proto, že obyvatelé větších měst jsou v cestovním ruchu aktivnější a mají vyšší požadavky při účasti na něm než obyvatelstvo venkovské. Role města a především jeho historických center roste a v současné době patří mezi nejdůležitější destinace cestovního ruchu, nejčastěji se jedná o formu krátkodobých poznávacích cest častěji v roce. Praha je významný evropský reprezentant urbanistického a architektonického vývoje a dlouhodobě se řadí k nejnavštěvovanějším městům Evropy, 41

vyhledávanou destinací je vedle Dubaje, Tokia nebo New Yorku i v rámci celého světa. Na druhé straně růst míry urbanizace a přesouvání obyvatel do měst vyvolává jejich zájem o přírodu a venkov se zájmem o udržitelný rozvoj. (22) (26) (75) (74) Ekologické předpoklady Životní prostředí, zejména kvalita ovzduší je v Praze přes rostoucí tlak a snahy posledních let stále hodnocena jako nevyhovující. Znečištění ovzduší oxidem siřičitým převyšuje v centru města a v prostoru údolí Vltavy platný roční imisní limit, každoročně však klesá. Dlouhodobě bohužel narůstá znečištění oxidem dusíku v centrální části města a podél hlavních automobilových tahů. Závažný dopad na životní prostředí má také hluková zátěž, kterou stejně jako vibrace s negativními dopady na lidské zdraví i historické budovy, generuje především silniční doprava. V místech výskytu turisticky atraktivních míst nemusí být dopady cestovního ruchu na životní prostředí vždy negativní, protože tyto významné objekty s výjimečnými kulturními, architektonickými a uměleckými hodnotami jsou dotčeny památkovou ochranou. Je tomu tak i u Vyšehradu, který je součástí Pražské památkové rezervace a současně národní kulturní památkou. Památková rezervace je chráněna a při prohlášení vládou České republiky jsou stanoveny podmínky této ochrany. Protože areál Vyšehradu zahrnuje kromě architektonických památek také velkou plochu parků s trávníky, stromy a dalšími rostlinami, Národní kulturní památka dlouho hledala způsob, jak zpracovávat zbytkovou biomasu, která vzniká při údržbě vyšehradského parku. Vzniklo tak ekocentrum - kompostárna u Táborské brány, odkud pak přírodní suroviny slouží zpětně pro hnojení trávníků, keřů, stromů a květin vyšehradských parků. (22) (35) (76) (77) Subjektivní předpoklady Subjektivní faktory ovlivňují rozhodování jedince k účasti na cestovním ruchu a také k výběru navštívené lokality, jedná se tedy o řadu psychologických a dalších pohnutek ovlivněných kulturou obyvatel a charakterovými vlastnostmi národa. Významnou úlohu mají předchozí zkušenosti s cestováním, znalosti jazyků, obraz destinace u potenciálních návštěvníků, kde hraje důležitou roli především propagace destinace vedoucí k její módnosti. (22) (26)

42

2.2.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady mají dominantní úlohu pro konečnou fázi uskutečňování cestovního ruchu, zabezpečují jeho realizaci v jednotlivých lokalitách a vytváří nabídku pro funkční využití předpokladů lokalizačních. Pomocí dopravní infrastruktury tedy umožňují cílovou oblast dosáhnout a následně uskutečnit nároky rekreantů prostřednictvím materiálně technické základny cestovního ruchu, a to ubytovacích, stravovacích, zábavních a ostatních zařízeních. (23) Realizační předpoklady cestovního ruchu dělíme na suprastrukturu a infrastrukturu, přičemž suprastrukturu tvoří sektor ubytovacích služeb, stravovacích služeb a dalších zařízení jako jsou kulturní a sportovní zařízení, informační střediska, směnárenské služby. Dopravní infrastruktura a dostupnost místa pak tvoří infrastrukturu, kam náleží i veřejná doprava, parkovací plochy či doprava cyklistická. (22) Dopravní infrastruktura Dopravní infrastruktura patří mezi základní podmínky realizace cestovního ruchu. Pro možnost turistické prosperity je důležitá hlavně dostupnost cílového místa a kvalita a hustota dopravní sítě v dané oblasti. Dopravní služby zahrnují jak samotnou přepravu účastníka cestovního ruchu mezi výchozím místem a cílovou destinací a mezi místy cestovního ruchu, tak další související služby jako rezervace míst, poskytování informací o spojích či prodej dopravních cenin. Dopravu můžeme z hlediska druhu klasifikovat na dopravu leteckou, silniční, a to automobilovou a autobusovou, dále dopravu železniční, vodní, ostatní druhy dopravy, kam řadíme vertikální a městskou hromadnou dopravu a dopravu pěší včetně cyklistické. Při volbě dopravního prostředku působí na účastníka cestovního ruchu řada faktorů, především podmínky geografické, ekonomická úroveň nebo charakter destinace. V následujícím textu se budu blíže věnovat realizačním předpokladům lokality Vyšehrad. (78) (79) (22) Letecká doprava Nejbližším a zároveň nejvíce vytíženým letištěm v České republice je Letiště Václava Havla v Praze. To ročně odbaví 11 až 12 milionů cestujících, mezi kterými je řada turistů mířících do Prahy. Letiště nabízí velmi dobré spojení do destinací po celé Evropě i mimo ní. V letní sezóně roku 2015 bylo v Praze k dispozici pravidelné letecké spojení do 138 destinací, které bylo provozováno 60 leteckými dopravci. Mezi země, odkud do Prahy 43

přilétá nejvíce letadel, dlouhodobě patří Itálie, Velká Británie, Španělsko, Rusko a Řecko. V poslední době se rozšiřuje nabídka dálkových letů, mezi nejvzdálenější města kam se lze z Prahy dostat bez mezipřistání patří Soul, Peking, New York a kanadská města Montreal a Toronto. Pro nadcházející rok se připravuje také přímé spojení se Šanghají a další posílení letů do Toronta. (80) Spojení letiště a centra Prahy, kde se nachází i areál Vyšehradu, je možné městskou hromadnou dopravou a to jak přes den autobusovými linkami 100, 119 a 191 v kombinaci s metrem nebo spojem Airport Express, tak v noci autobusovou linkou 510. Dojezdová doba je přibližně 45 až 60 minut. (81) (82) Silniční doprava Praha je hlavním silničním uzlem České republiky. Nejdůležitějšími silnicemi vedoucími do Prahy jsou dálnice D1 vedoucí do Brna a Ostravy, dálnice D5 směrem na Plzeň, dálnice D8 na Ústí nad Labem a dálnice D11 do Hradce Králové. Mimo to do Prahy vede několik rychlostních komunikací a celá řada silnic nižších tříd. (83) Automobilová doprava v Praze se potýká s nedostatečnou kapacitou parkovacích míst a zejména v dopravních špičkách pracovních dnů s častými kolonami. V centru města je proto snaha individuální dopravu co nejvíce omezovat a to i z ekologických důvodů. I za těmito účely vznikly takzvané modré zóny, kde je parkování umožněno pouze rezidentům s platnou parkovací kartou. Do těchto zón spadá i městská část Praha 2, tedy okolí Vyšehradu. Doporučuje se proto automobil pro cestu do centra Prahy nepoužívat, případně ho zaparkovat na některém ze záchytných parkovišť u stanic metra. Parkování pro nerezidenty je možné ve velmi omezené míře a za poplatek v následujících ulicích v okolí Vyšehradu: V Pevnosti, Slavojova, Jaromírova, Ostrčilovo náměstí, Horská, Korčákova, Albertov, Studničkova, Vnislavova, Vyšehradská. (83) (84) Autobusy spojují Prahu s celou řadou českých i zahraničních měst. Odjíždějí z několika autobusových nádraží, která jsou převážně umístěna v okrajových částech metropole u stanic metra. Výjimku tvoří největší autobusové nádraží v Praze s názvem Florenc, které je umístěno v centru města u stejnojmenné stanice metra. Sem zajíždějí dálkové a mezinárodní linky. Nejbližším autobusovým nádražím u Vyšehradu je stanice Na Knížecí, poblíž stanice metra B Anděl s převládající regionální dopravou. Vyjíždějí odtud ale i dálkové vnitrostátní spoje směrem na jih České republiky. (85)

44

Železniční doprava Praha je významným železničním uzlem a disponuje velmi dobrým napojením na českou železniční síť, včetně mezinárodních železničních koridorů. Denně sem míří desítky regionálních i dálkových spojů. Většina spojů je zařazena do systému Pražské integrované dopravy, který sjednocuje tarifní podmínky dopravců a umožňuje cestování na jednu jízdenku vlakem, vybranými autobusy a městskou hromadnou dopravou v Praze a některých okolních městech. (86) Nejbližší železničními stanicemi s pravidelným provozem osobní dopravy jsou od areálu Vyšehradu pražská nádraží Smíchov, Vršovice a Hlavní nádraží. Železniční stanice Praha – Smíchov se nachází na levém břehu Vltavy přibližně na úrovni Vyšehradu v pěší vzdálenosti 1,8 kilometru, což představuje asi 30 minut chůze. Nabízí velmi časté spojení osobními příměstskými vlaky západním směrem na Karlštejn a Beroun, zastavují zde také rychlíky na Plzeň a Cheb a mezinárodní vlaky do Mnichova. (87) (88) Dalším významným nádražím v okolí Vyšehradu jsou Vršovice, vzdálené asi 2,5 kilometru směrem na východ od Vyšehradu. Dostaneme se sem pěšky přibližně za 45 minut, případně tramvají. Z Vršovic odjíždějí vlaky směrem na jih do Benešova u Prahy a dále do Českých Budějovic a Rakouska. Na druhou stranu vlaky projíždějí tunelem na hlavní nádraží. (87) (88) Největším nádražím v Praze, které nabízí spojení prakticky do všech směrů je Praha – Hlavní nádraží. Z Vyšehradu je dobře dostupné zejména městskou hromadnou dopravou v délce cesty asi 30 minut, a to tramvají nebo metrem linky C. Denně je odtud vypraveno v průměru více než 600 vlaků od příměstských osobních po mezinárodní vlaky EuroCity. Ty směřují především na Slovensko, do Rakouska a Maďarska, případně do Německa. (87) (88) Často využívaná železniční trať č. 170 je vedena přímo pod Vyšehradem, a to od Hlavního nádraží a nádraží Praha – Vršovice do nádraží Praha – Smíchov. Na této trati vedoucí nuselským údolím se nachází také železniční stanice Praha – Vyšehrad. Tato kulturní památka již dlouhodobě chátrá, jako železniční stanice byla zrušena roku 1960, v roce 2007 pak byla odkoupena soukromou společností. Budova stanice však chátrá nadále, krom toho byla soukromou společností ilegálně zbořena památkově chráněná čekárna. Ze zastávky Praha – Vyšehrad pokračuje trať po ocelovém železničním mostě vedoucím přes řeku Vltavu z Výtoně na Smíchov. Železniční most, po jehož obou 45

stranách vede i lávka pro pěší s krásným výhledem jak na blízký Vyšehrad, tak na panorama Hradčan, je sám o sobě významnou technickou památkou. (89)

Obrázek 6: Vyšehradské vlakové nádraží (131)

Vodní doprava Vodní doprava slouží především k rekreačním účelům. Nejbližší přístaviště výletních lodí od Vyšehradu nalezneme na náplavce, odkud jsou turistům k dispozici pravidelné hodinové plavby po Vltavě v Praze, případně do zoologické zahrady nebo i celodenní plavby na Slapskou přehradu. K dispozici je také 7 přívozů s pravidelným jízdním řádem, které jsou součástí Pražské integrované dopravy a slouží k přepravě cestujících přes Vltavu především v místech, kde nejsou mosty pro pěší. Některé přívozy jsou v provozu celoročně, některé pouze v letní sezóně. Nejbližším přívozem u Vyšehradu je sezónní přívoz P5 Císařská louka – Výtoň – Náplavka Smíchov. (90) Městská hromadná doprava Praha disponuje rozsáhlou sítí městské hromadné dopravy. Většinou ze spojů na území hlavního města provozuje Dopravní podnik hlavního města Prahy. Všechny spoje jsou integrovány v Pražské integrované dopravě. Páteř tvoří tři linky metra a hustá tramvajová doprava, přičemž celkem 149 kilometrů tramvajových tratí řadí Prahu k největším

46

tramvajovým provozům na světě. Autobusy zajišťují dopravní obslužnost především v okrajových částech města. (91) (92) Nejvhodnějšími stanicemi, které lze při návštěvě Vyšehradu využít jsou následující: Vyšehrad (metro C), Karlovo náměstí (metro B; bezbariérově nepřístupná), Palackého náměstí (tramvaje 3, 4, 7, 10, 14, 16, 17; autobus 176; noční tramvajové linky 52, 54; noční autobusové linky 504, 510), Albertov (tramvaje 6, 7, 18, 24; noční tramvajové linky 53, 55), Ostrčilovo náměstí (tramvaje 6, 7, 18, 24; noční tramvajové linky 53, 55; bezbariérově nepřístupná), Výtoň (tramvaje 3, 7, 17; noční tramvajová linka 52). (84) Cyklistická doprava Podél pravého břehu řeky Vltavy přímo pod Vyšehradem probíhá také velmi oblíbená cyklistická stezka. Je označena jako A2 a vede z Kralup nad Vltavou až po Vrané nad Vltavou s celkovou délkou 30 kilometrů. Má převážně asfaltový povrch a je vhodná také pro běh nebo jízdu na kolečkových bruslích. (93)

Mapa 3: Dopravní infrastruktura kolem NKP Vyšehrad (125) (vlastní zpracování)

47

Materiálně technická základna cestovního ruchu Jak již bylo uvedeno výše, suprastrukturou je myšlen sektor materiálně technických předpokladů cestovního ruchu, které představují zařízení ubytovací, stravovací, zábavní, kulturní a sportovní, dále informační střediska a směnárenské služby, tedy všechna zařízení, díky nimž je možné realizovat cestovní ruch v dané oblasti a uspokojit nejrůznější potřeby a zájmy jeho účastníků. K hodnocení úrovně těchto realizačních faktorů se využívá několik ukazatelů, mezi něž patří občanská vybavenost místa, kapacita a úroveň výše jmenovaných zařízení a současně kvalita v nich poskytovaných služeb, od čehož se také odvíjí koncentrace cestovního ruchu a jeho rozmístění. (22) (26) Vyšehrad a jeho blízké okolí nabízí kromě krásného parku a atmosféry hluboké i nedávné minulosti také několik možností ubytování, občerstvení v několika kavárnách nebo restauraci, dětské hřiště, amfiteátr zvaný Letní scéna s bohatým programem či denně otevřené infocentrum Špička. Suprastrukturou Vyšehradu se zabývám v následujících odstavcích. Ubytovací zařízení Vzhledem k poloze Vyšehradu v samém centru Prahy je možností ubytování v rámci celého města nespočet. Zaměřím-li se pouze na úzké okolí objektu, i zde nemůže být pro návštěvníky těžké najít si vyhovující ubytovací zařízení, ať už z hlediska požadovaného komfortu či cenové relace. Pro cestovatele, kteří rádi vsadí na prověřené a striktně dané standardy hotelových řetězců se v blízkosti Vyšehradu nachází hotely Holiday Inn a Park Inn vyznačující se moderním, komfortním a elegantním interiérem typickým pro tyto světové korporace. Ceny ubytování se zde pohybují kolem 3000 Kč za noc. V těsné blízkosti Kongresového centra se tyčí další z velkých a moderních hotelových komplexů Corithia Hotel s jedinečným panoramatickým výhledem na Prahu. Nemálo podnikatelů provozujících ubytovací služby si do názvu svého zařízení propůjčilo jméno slavné památky, patří mezi ně např. Rezidence Vyšehrad ležící přímo vedle hradeb či Hotel Vyšehrad zařízený v dekorativním stylu 19. století. Čtyřhvězdičkových hotelů, do jejichž kategorie spadají všechny výše zmiňované, je v okolí Vyšehradu největší počet. Mezi další taková ubytovací zařízení, kde se cena ubytování na jednu noc pohybuje kolem 2000 Kč, patří Hotel Coronet nebo Hotel Union. (94) (95) (96)

48

Do kategorie tříhvězdičkových ubytovacích zařízení spadá pod Vyšehradem stojící Hotel Amadeus, Hotel Inos a turisty velmi oblíbený rodinný Hotel U Šemíka ležící přímo pod hradbami Vyšehradu. Hotel U Šemíka nese nejen legendární jméno koně, který skokem z vyšehradských hradeb do řeky Vltavy zachránil svého pána Horymíra, ale nabízí také atmosféru starobylé Evropy nejen v okolních ulicích, ale i v samotné budově hotelu pocházející z roku 1884. (96) (97) Několik minut chůze od Vyšehradu lze najít i levnější způsoby ubytování v pensionech či hostelech. Možnost využití ubytovacích služeb pro méně náročné cestovatele nabízí Pension Beta, kde se cenové relace pohybují v polovičních částkách než u hotelů předchozích, pension však nabízí přenocování až v pětilůžkových pokojích. Podobné ubytovací služby nižšího standardu, které rádi využijí především mladí lidé a studenti, nabízí Hostel Albert nebo Charles Square Hostel, kde lze lůžko v pokoji obstarat již od 500 Kč za noc. (98) (99) Stravovací zařízení V areálu Národní kulturní památky Vyšehrad se nachází několik zařízení poskytujících stravovací služby. Mezi místními obyvateli se velké oblibě těší především Hospůdka Na Hradbách. Jak napovídá její název, nachází se přímo na vyšehradských hradbách, kde je možné posedět na lavicích podél hradeb nebo u stolů se slunečníky. Tato kultovní hospůdka pro méně náročnou klientelu, která ráda posedí i na trávě u točeného piva a pokrmů přímo z grilu, je otevřená celoročně. Pro chladnější období jsou kromě venkovní zahrádky k dispozici také tři menší vnitřní místnosti. Pravidelně se v objektu konají koncerty živé hudby a jiné akce. (100) Klasickým restauračním zařízením na vyšší úrovni je nově zrekonstruovaná hospůdka VCafe nabízející jak českou, tak zahraniční kuchyni, cenově je dle recenzí návštěvníků však předražená. Noblesní restaurací ležící na nepřehlédnutelném místě naproti katedrále sv. Petra a Pavla je však restaurace s názvem Rio’s, oblíbený podnik pro pořádání okázalých večírků a svatebních hostin. Restaurace s vyhlášenou kuchyní je zařízena v luxusním historickém stylu, k posezení nabízí také zimní a letní zahradu. Kavárna v prvním patře nabízí i rychlejší a menší jídla. Prostředí klasické české hospůdky s letní zahrádkou nabízí Garden Restaurant nacházející se za Leopoldovou bránou cestou směrem ke stanici metra Vyšehrad. Impozantní atmosféru pod korunami stromů uprostřed Vyšehradských sadů nabízí kavárna Café Citadela v budově Starého purkrabství. 49

Nejjednodušším, ale ne nejméně navštěvovaným zařízením, kde je možné se na Vyšehradě osvěžit kávou či českým pivem, je rychlé občerstvení nazvané U Vokénka. Dle mého názoru je výběr ze zařízení nabízejících stravovací služby pro návštěvníky Vyšehradu dostačující, ať už z hlediska sortimentu či cenové úrovně. (101) (102) (103) Doplňková zařízení Informační centra poskytující úplný informační servis v místě svého působení jsou neodmyslitelnou součástí služeb cestovního ruchu a potřeb s ním spojených. Důležitým článkem propagace Národní kulturní památky Vyšehrad je denně otevřené infocentrum Špička s prodejnou publikací a suvenýrů nacházející se před vstupem do areálu směrem od metra Vyšehrad v části středověkých zdí, které jsou pozůstatkem dávné brány Špička postavené v době Karla IV. a zbořené v polovině 80. let 17. století. (104) Žádné sportovní zařízení se v areálu Vyšehradu nenachází, ale návštěvníci s malými dětmi mohou využít dvou dětských hřišť. Na jednom z nich, které leží vlevo směrem od Cihelné brány, jsou kromě kolotoče také posilovací stroje určené spíše dospělým. Slavné legendy z Kosmovy kroniky známé dětem z Jiráskových Starých pověstí českých, připomíná mnohem více povedené a oblíbené veřejné dětské hřiště, které leží na kopečku proti rotundě svatého Martina. Hřiště nazvané stejně jako legendární kniha je určeno především mladším dětem. Herní prvky jsou dřevěné, nechybí houpadla, prolézací domky nebo lanovky. Děti zde mohou potkat bájné postavy Přemysla Oráče, Bivoje s kancem na zádech či praotce Čecha v podobě dřevěných soch. O kulturních a zábavních zařízení jsem se více zmínila v části práce věnované lokalizačním předpokladů v podkapitole kulturně-historické předpoklady. (105) (106)

2.3 Současný stav informačního značení a zdrojů informací Jak jsem již nastínila v úvodu této kapitoly, na území Národní kulturní památky Vyšehrad se žádná značená naučná stezky dosud nenachází. Návštěvníkům je nicméně k dispozici několik druhů informačních tabulí. U dvou hlavních vstupů na Vyšehrad, Táborské a Cihelné brány, je umístěn orientační plán celé národní kulturní památky, na kterém je znázorněno rozmístění jednotlivých zajímavostí, které se zde nacházejí. Ty jsou očíslovány a tímto způsobem je naznačena trasa, kterou lze areálem Vyšehradu projít. Zastavení jsou v některých částech trasy

50

očíslována poněkud nesouvisle, čísel je na mapě mnoho a nedomnívám se, že všechny z uvedených očíslovaných míst je zajímavé procházet. Na tabulích je dále možno najít několik základních pravidel z návštěvního řádu, které jsou znázorněny piktogramy. Tabule jsou z plastu, umístěné na železném rámu. Na některé zásady z návštěvního řádu dále upozorňují malované obrázky, které najdeme na řadě míst. Na významnějších památkách se nacházejí tabule s názvem, případně krátkým doplňujícím popisem. Provedení těchto tabulí není zcela sjednocené, tabule mají různé velikosti, je použito několik druhů fontů a různí se i množstvím poskytovaných informací. Jsou většinou plastové s imitací kovu. Dále jsou na několika místech, zpravidla na pouličním osvětlení u silnic, umístěny hliníkové směrovky, které navádějí návštěvníky k vybraným místním cílům, ale také k cílům mimo Vyšehrad. Provedení odpovídá městskému mobiliáři na celém území hlavního města Prahy. Mimo výše jmenovaná značení můžeme na několika místech najít kovové směrovky na Letní scénu a Galerii Vyšehrad, ve stejném duchu je proveden vstupní poutač Národní kulturní památky Vyšehrad nacházející se před vstupem do areálu směrem od stanice metra a u tramvajové zastávky. Na dvou vyhlídkových místech pak nalezneme žulové desky s vyobrazením zajímavostí, které je možné z místa pozorovat. Další žulová deska s orientačním plánem Národní kulturní památky Vyšehrad se nachází nedaleko Myslbekových soch.

Obrázek 7: Tabule s plánem Vyšehradu (vlastní zdroj)

Obrázek 8: Malované zásady návštěvního řádu (vlastní zdroj)

51

Obrázek 9: Tabule umístěné na památkách (vlastní zdroj)

Obrázek 11: Kovové směrovky (vlastní zdroj)

Obrázek 10: Směrovky (vlastní zdroj)

Obrázek 12: Žulové desky na vyhlídkových místech (vlastní zdroj)

Z předchozího přehledu vyplývá, že současný stav informačního značení na Vyšehradě je zcela nedostatečný, nesjednocený, místy dokonce nepřehledný. Mapy jsou umístěny pouze u vstupů, což znesnadňuje orientaci v množství zajímavostí, které se na Vyšehradě nachází a je tak pravděpodobné, že některé z nich řada návštěvníků zcela přehlédne. Pokud si turisté nepřinesou vlastní průvodce, případně nevyužijí služeb informačního centra, pak na místě vyjma několika základních faktů nezískají žádné další informace. 52

V Informačním centru Špička, které se nachází nedaleko za vstupní Táborskou branou, je návštěvníkům k dispozici k zakoupení několik tištěných zdrojů informací. Jedná se o brožuru Plán Vyšehradu, která obsahuje orientační plán Vyšehradu a jeho stručnou historii a o Vyšehradská zastavení, stručného průvodce Vyšehradem. Obě vydala Národní kulturní památka Vyšehrad, která také spravuje oficiální internetové stránky www.prahavysehrad.cz, kde je zájemcům k dispozici kromě mapy také celá řada dalších informací. (107) (108)

53

3 Diskuze literatury Před samotným vlastním návrhem naučné stezky jsem považovala za nezbytné nastudování literatury týkající se problematiky naučných stezek, jejich poslání, historie a jednotlivých druhů. Při zpracování této teoretické části jsem kromě internetových zdrojů pracovala s literaturou Stezky k přírodě od autorů Čeřovský a Záveský (1989), Budování a využití naučných stezek od autorů Friedlová, Kocourek a Souček (1991) nebo s Příručkou pro plánování a tvorbu prezentací místních zajímavostí od Ptáčka (2004). V části týkající se značení naučných stezek mi pak byla nápomocná Základní pravidla značení turistických tras od autorů Pásler, Cír a Pernica (2013). Při zpracování zásad pro tvorbu informačních panelů a textových průvodců jsem pak využila také informací z internetových serverů zabývajících se touto problematikou, a to www.stezky.info a www.naucnoustezkou.cz. Publikace Krajinná rekreologie od autorů Schneider, Fialová a Vyskot (2008) poskytla zásady, jak postupovat při výběru trasy naučné stezky. Při zpracování části práce týkající se projektu na zřízení naučné stezky jsem vycházela především z dokumentu Doporučené zásady pro zřizování, značení a údržbu naučných stezek a pro zřizování bodových informačních panelů (2001), v části možných zdrojů financování naučných stezek jsem pak navštívila oficiální internetové stránky Ministerstva životního prostředí a Ministerstva pro místní rozvoj. Teoretické poznatky o lokalizačních, selektivních a realizačních předpokladech cestovního ruchu jsem čerpala především z Geografie turismu od autorky Hamarneh (2012), Techniky služeb cestovního ruchu od Oriešky (1999) či z publikace Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky od Bíny (2002). Při specifikaci těchto předpokladů cestovního ruchu konkrétně na území Národní kulturní památky Vyšehrad jsem pracovala s informacemi z velkého množství různých internetových zdrojů, z těch nejpoužívanějších jmenuji www.praha-vysehrad.cz, www.praguecityline.cz a www.prague.eu. Informace o kulturně-historických památkách, které jsem poté použila i při tvorbě textů na jednotlivé informační panely, jsem čerpala z průvodce Vyšehradská zastavení od Státníkové (2013).

54

Při zpracování stručné historie Vyšehradu jsem pracovala se Starými pověstmi českými od Jiráska (2008), dále pak s informacemi z oficiálního internetového portálu Národní kulturní památky Vyšehrad a elektronického zdroje www.starapraha.cz. U teoretického úvodu ke SWOT analýze mi byla nápomocna publikace Marketing podniku: Marketingové aktivity a tvorba marketingové strategie podniku od Tomka (1991). Při samotné tvorbě návrhu naučné stezky, její trasy a celkovém zpracování jsem vycházela z poznatků a zásad nastřádaných v teoretické části bakalářské práce. Texty k jednotlivým zastavením, které jsou pak obsahem informačních panelů a textového průvodce po naučné stezce, jsem čerpala z již nastudovaných a výše jmenovaných materiálů, především pak z Vyšehradských zastavení od Státníkové (2013).

55

4 Metody a jejich zdůvodnění Studiem literatury a elektronických zdrojů vztahujících se k dané problematice jsem získala potřebné informace pro zpracování bakalářské práce. Diskuze těchto použitých zdrojů je obsahem předchozí kapitoly. Jako součást analýzy cestovního ruchu na Vyšehradě jsem v souvislosti s návrhem nové naučné stezky vytvořila SWOT analýzu, kde jsem definovala klíčové silné a slabé stránky lokality a příležitosti a hrozby působící na nový produkt cestovního ruchu z vnějšího okolí. Podstatnou částí mé práce při zpracování návrhu naučné stezky byl však terénní průzkum. Území Vyšehradu pro realizaci nové naučné stezky jsem si vybrala především z důvodu, že bydlím několik málo minut od této lokality a dobře místo znám. Dalším důvodem je to, že současný stav informačního značení v areálu považuji za nepřehledný a zdrojů informací je přímo na místě velice málo. Proto považuji vybudování naučné stezky na tomto významném místě z hlediska cestovního ruchu za velice vhodné. Terénním šetřením v areálu Vyšehrad jsem nejprve zhodnotila současný stav informačního značení a zdrojů informací, který jsem následně vyhodnotila jako nedostatečný. Následně jsem průzkumem v terénu provedla návrh průběhu trasy naučné stezky, který jsem sestavila tak, aby procházel podél významných a atraktivních objektů. Vybrané objekty zájmu jsem sestavila do konečné verze trasy naučné stezky a pořadí těchto zastavení, včetně volby vhodného výchozího místa trasy, jsem stanovila na základě jejich umístění v dané lokalitě a logickém postupu výkladu. Vlastní terénní šetření jsem při tvorbě návrhu naučné stezky kombinovala se zásadami uvedenými v odborné literatuře. Během nespočtu návštěv Národní kulturní památky Vyšehrad jsem pořídila fotodokumentaci, kterou jsem v bakalářské práci využila k ilustraci kulturně-historických památek, k doložení současného stavu několika druhů informačního značení a především pak k návrhům umístění informačních panelů přímo v terénu prostřednictvím panoramatických fotografií. Grafické návrhy všech deseti informačních panelů a textového průvodce, které odpovídají zásadám jejich tvorby uvedených v prostudovaných zdrojích, jsem vytvořila v grafickém

56

editoru Adobe Photoshop CS6. Trasa naučné stezky a její zastavení byla na mapový podklad vyznačena v programu Microsoft Visio 2010. Na základě dostupných informací a cen zjištěných v rámci průzkumu trhu jsem provedla přibližnou celkovou kalkulaci nákladů na realizaci navrhované naučné stezky z nejprve zvlášť zpracovaných dílčích kalkulací na jednotlivé typy nákladů.

57

II. Část praktická

58

5 Komplexní charakteristika modelové oblasti 5.1 Základní charakteristika lokality Vyšehrad je čtvrť hlavního města Prahy ležící v jižní části správního a městského obvodu Praha 2, který leží v jejím bezprostředním okolí. Katastrální území Vyšehradu zaujímá rozlohu 36 hektarů a čítá necelých 2000 obyvatel. (89) Historické hradiště a pevnost Vyšehrad se tyčí na skále nad pravým břehem řeky Vltavy asi tři kilometry jihovýchodně od Pražského hradu. Území Vyšehradu je vymezeno ulicemi Na slupi, Botičskou, Na Děkance a Svobodovou ze severní strany, hradbami pevnosti nad Nuslemi z jižní a východní strany a Vltavou pak ze strany západní. (89) Vyšehrad a jeho temná silueta štíhlých věží na skále tyčící se nad řekou neodmyslitelně patří k panoramatu našeho hlavního města a k jeho nejznámější místům nejen díky bájným pověstem. Dnes je tato národní kulturní památka sčítající několik významných objektů lemovaných opevněním oblíbeným cílem procházek Prahou, který nabízí magickou atmosféru staré Evropy. Kromě kulturního vyžití představuje Vyšehrad pro většinu obyvatel především často navštěvovaný městský park plný romantických zákoutí a krásných výhledů na koryto Vltavy a Hradčany. (109)

5.2 Historie Vyšehrad je neodmyslitelně spjat s pověstmi, které ze starých kronik literárně zpracoval spisovatel Alois Jirásek ve svém díle Staré pověsti české. Pověsti vypráví o udatném Bivojovi, o bájném koni Šemíkovi a jeho skoku z vyšehradské skály, o dívčí válce či o kněžně Libuši, jež ze svého sídla na Vyšehradě věštila budoucí slávu Prahy slovy „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat“. Díky těmto pověstem oslavujících počátky přemyslovského státu se Vyšehrad stal jedním z nejpamátnějších míst českého národa. (110) Podle pověsti Vyšehrad založil bájný kníže Krok kolem roku 453, podle Václava Hájka z Libočan kolem roku 650. Kníže Krok v době, kdy sídlil na Budči, vyslal posly, aby našli bezpečnější místo, na skále nad Vltavou pak nechal vykácet les a vystavět hrad. Po Krokově smrti se vlády ujala jeho dcera Libuše. Muži si však nepřáli vládu ženy, Libuše tak přikázala poslům, ať najdou jejich nového vládce následováním jejího koně. Třetí den 59

poslové našli Přemysla, jak ve vesničce Stadice orá s párem volů na poli. Protože se u něj kůň zastavil, Přemysl byl s velkou slávou převezen na Vyšehrad a po boku Libuše usedl na trůn vládnout českému lidu. Byl nazván Oráčem a stal se podle pověsti čtvrtým českým vládcem. (110) Osídlení Vyšehradu je archeologicky prokázáno nálezy z období eneolitu 3200 let před naším letopočtem a patří tak k nejdéle osídleným lokalitám pražské kotliny. Jedná se o pozůstatky sídliště kultury s nálevkovitými poháry a kultury řivnáčské. Nálezy z dalších období nebyly doloženy a scházejí tak až do 1. poloviny 10. století. (89) (111) Nynější Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště v 10. století. Z této doby byly nalezeny zbytky keramiky či základy kostelíka pod zbytky pozdější baziliky sv. Vavřince. Stavba je datována asi do 80. až 90. let 10. století. Díky těmto nálezům se předpokládá, že Vyšehrad je asi o jedno století mladší než Pražský hrad. Prvním písemným dokladem o existenci Vyšehradu jsou přemyslovské denáry Boleslava II. ražené v místní knížecí mincovně v polovině 10. století. Vedle mincí je Vyšehrad písemně zmiňován až v prvních letech 11. století, kdy se o něm zmiňuje kronikář Kosmas. Prostor, který zaujímalo raně středověké hradiště, byl mnohem menší, než jak areál známe dnes. Nacházel se zde knížecí dvorec s mincovnou, sruby vojenské družiny, stájemi a jinými stavbami, například příbytky místních obyvatel vázaných zde službou, mnichů, čeledníků a kněžích. (112) (113) Kníže Vratislav II. se z důvodu sporů se svým bratrem Jeronýmem přestěhoval z Pražského hradu a během své vlády v druhé polovině 11. století si zvolil Vyšehrad za svou rezidenci. Vratislav tak otevřel novou kapitolu v dějinách tohoto místa. Vratislav II. zesílil opevnění Vyšehradu a vybudoval zde kamenný románský hrad s knížecím palácem, baziliku sv. Petra a Pavla, baziliku sv. Vavřince a nejstarší pražskou románskou rotundu sv. Martina stojící zde dodnes. Při kostele sv. Petra a Pavla zřídil kolem roku 1070 Vyšehradskou kapitulu, církevní jednotku podřízenou přímo papeži, která se těšila velké pozornosti mnoha českých panovníků a získala řadu politických a hospodářských výsad. Panovnický palác stával v jihozápadní části hradu, s okrskem kapitulního chrámu v severním sousedství byl spojen kamenným mostem. Vyšehrad byl zámožným obchodním i kulturním střediskem. Místo vynikalo rozlohou i bezpečností nad Pražským hradem a zůstalo sídlem českých panovníků až po vládu Soběslava I., který během ní v letech 1125 až 1140 také pečoval o společenskou prestiž místa. Korunovací Vladislava 60

II. roku 1140 však skončil význam tohoto sídla v porovnání s Pražským hradem a čeští panovníci přesídlili zpět tam. (89) (112) (113)

Obrázek 7: Rekonstrukce Vyšehradu z konce 11. století od Ing. arch. Ondřeje Šefců (114)

I když stavební ruch na Vyšehradě utichl a hrad začal upadat, byl stále významný díky vyšehradské kapitule podřízené přímo papežskému stolci, kde vládli vyšehradští probošti. Představení kapituly byli využívání k diplomatickým jednáním a hodnost probošta byla propojena s funkcí královského kancléře. (89) Až ve 14. století za doby vlády Karla IV. dosáhl Vyšehrad svého druhého vrcholu, i když nebyl panovnickým sídlem. Karel IV. přestavěl Vyšehrad jako kamennou pevnost, jejíž opevnění mělo dvě velké brány, a to Špičku na pankrácké straně a Jeruzalémskou na novoměstské straně. Hradiště bylo přestavěno na gotický hrad, byl vybudován nový palác, domy pro hradní čeleď a další kostely a kaple. Karel IV. Připojil Vyšehrad budovanými městskými hradbami k Novému Městu pražskému a v souvislosti s panovníkovým zájmem přihlásit se k návaznosti na tradici přemyslovské dynastie zavedl do korunovačního ceremoniálu českých králů pouť na Vyšehrad, kde se budoucí král účastnil mše. Protože byl Vyšehrad obýván kromě hradního lidu a členů kapitoly také měšťany, potřeba vedla k postavení školy, radnice či vodovodu. V Podvyšehradí byly

61

kromě jiného postaveny také lázně, nemocnice nebo útulek pro chudé. Ve stejném období byly také svahy Vyšehradu osázeny vinicemi. (112) (113) V roce 1420 oblehli Vyšehrad husité a přinesli tak místu zkázu. Místo bylo dobyto a proměněno v ruiny. V následující době byl Vyšehrad s podhradím osídlen chudými řemeslníky a ve 2. polovině 15. století založil král Jiří z Poděbrad město hory Vyšehradu. Později se Vyšehrad stal především pevností s vojenskou posádkou střežící Prahu od jihu, od poloviny 17. století pak barokně přebudovanou. Barokní pevnost byla budována sto let a v jejím zdivu zmizela další část středověkého hradu. Byla dostavěna brána Táborská a později brána Leopoldova neboli Francouzská. V rámci sedmileté války o rakouské dědictví v 18. století zde francouzská armáda zbudovala kasematy napojené na další podzemní chodby, které prý vedly pod dnem řeky Vltavy až na Pražský hrad. Krátce před revolučním rokem 1848, kdy byl Vyšehrad s podhradím osamostatněn, byla postavena místo zbořené Jeruzalémské brány brána Cihelná, díky níž byla komunikace přes Vyšehrad chráněna z dolní strany, Táborskou branou pak nahoře. Jako samosprávné město vydržel Vyšehrad do spojení s Prahou v roce 1883. Pod vojenskou správou zůstal až do roku 1911, kdy byl předán městu v téměř stejné podobě, jakou má Vyšehrad dodnes. (112) Ve druhé polovině 19. století si obyvatelstvo uvědomuje národní a historický význam Vyšehradu a v duchu národního obrození se o současnou podobu Vyšehradu zasloužili probošti Václav Štulc a Mikuláš Karlach. Kostel sv. Petra a Pavla byl přestavěn v novogotickém slohu podle návrhu architekta Josefa Mockera a Františka Mikše, přičemž respektovali dispozice gotické stavby Karla IV. V této době vznikl také nápad přetvořit farní hřbitov při kostele sv. Petra a Pavla na národní pohřebiště v čele s hrobkou Slavín. Hřbitov je dnes výjimečnou galerií hřbitovní plastiky a místem posledního odpočinku téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti. (112) (115) Počátkem 20. století bylo vybodováno zvýšené nábřeží a tunel Vyšehradskou skálou, čímž byla zničena zástavba na úpatí Vyšehradu. Na jejím místo po několika letech vznikly kubistické doby Josefa Chochola, které jsou dodnes světovým unikátem. V letech 1948 až 1970 byla do sadu jižně od kostela umístěna monumentální sousoší postav české mytologie od Josefa Václava Myslbeka. Od roku 1962 je Vyšehrad národní kulturní památkou. Historické centrum Prahy, které tvoří i Vyšehrad, bylo v roce 1971 prohlášeno Pražskou památkovou rezervací a v roce 1992 zapsáno na Seznam světového kulturního 62

dědictví UNESCO. Část majetku v areálu byla v roce 1991 vrácena vyšehradské kapitule, zbylou část spravuje magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím organizace Správy národní kulturní památky Vyšehrad. (113) (111) (47)

5.3 SWOT analýza Jednou z nejpoužívanějších analytických technik je SWOT analýza, jejímž účelem je především zjistit užitečné informace pro následné určení strategických opatření v oblasti uspokojování potřeb zákazníků, přičemž je možné tuto analýzu použít nejen pro určitý podnik nebo jeho jednotlivé části, ale také pro nové produkty cestovního ruchu. (116) SWOT je zkratka vytvořená z počátečních písmen jejích jednotlivých faktorů, a to strengths – silné stránky, weaknesses – slabé stránky, opportunities – příležitosti, threats – hrozby. Základem této analýzy je tedy identifikovat a zhodnotit vnitřní faktory podniku zahrnující silné a slabé stránky a vnější faktory zahrnující příležitosti a hrozby z okolního prostředí podniku, následně lze interakcí těchto faktorů vyhodnotit úspěšnost analyzovaného podniku či produktu a určit vhodná opatření. (116) (117) Jako součást analýzy cestovního ruchu na Vyšehradě jsem v souvislosti s návrhem nové naučné stezky vytvořila SWOT analýzu, kde jsem definovala klíčové silné a slabé stránky lokality a příležitosti a hrozby působící na nový produkt cestovního ruchu z vnějšího okolí. Jmenované faktory v této analýze jsou souhrnem informací zjištěných během vytváření všech předchozích kapitol této práce. Na jejich základě jsem pak mohla při tvorbě vlastního návrhu naučné stezky postupovat tak, abych co nejvíce využila silné stránky a příležitosti a vyvarovala se zjištěným slabinám a hrozbám. Zmapování výše jmenovaných vnitřních a vnějších faktorů jsem provedla sestavením následujícího přehledu. Silné stránky -

Výhodná geografická poloha Prahy z pohledu zahraničního cestovního ruchu

-

Poloha Vyšehradu v centru Prahy turisticky oblíbené ve světovém významu

-

Památkové území nejvyšší hodnoty: historické centrum Prahy – Pražská památková rezervace, UNESCO; Vyšehrad – národní kulturní památka

-

Významné památné místo českého národa s bohatou historií spjaté s pověstmi literárně zpracovanými Aloisem Jiráskem 63

-

Mimořádné kulturně-historické bohatství a existence velkého množství významných historických staveb a památek na relativně malém území

-

Kulturní význam s řadou kulturních zařízení a společenských akcí

-

Mimořádný genius loci s duchovní atmosférou

-

Dlouhodobá estetická atraktivita krajiny s výrazným fenoménem Vltavy

-

Krásné výhledy na panorama Hradčan

-

Často navštěvovaný městský park

-

Otevřené hranice České republiky vstupem do schengenského prostoru

-

Blízkost mezinárodního Letiště Václava Havla a z něj dobré spojení do centra města

-

Dobrá dostupnost Prahy 2 z dálnic a silnic

-

Hlavní nádraží v Praze jako železniční uzel a několik železničních stanic v okolí Vyšehradu

-

Rozsáhlá síť dobře fungující městské hromadné dopravy – Vyšehrad v dosahu stanic metra, tramvají, autobusů i nočních spojů

-

Vhodné okolí pro cykloturistiku přímo pod Vyšehradem s cyklistickou stezkou podél Vltavy

-

Možnost pěší docházky do historického centra Prahy 1

-

Dostatečná ubytovací kapacita v okolí Vyšehradu

-

Stravovací zařízení všech cenových kategorií přímo v areálu Vyšehradu

-

Informační centrum v areálu Vyšehradu

-

Přístupnost pro handicapované osoby a matky s kočárky

Slabé stránky -

Projevy vandalismu a nárůst kapesních krádeží na místech s velkým počtem turistů

-

Silné znečištění ovzduší a nadměrná hluková zátěž v centru města způsobená především dopravou

-

Přetížení centra města, především PPR, intenzivní dopravou a kolonami způsobenými nedostatkem objízdných tras okolo Prahy a vnitřního města

-

Nedostatečná kapacita parkovacích míst, modré zóny v centru města pouze pro rezidenty

-

Nedostatečná prezentace NKP Vyšehrad

-

Žádná možnost ubytování přímo v areálu Vyšehradu

-

Neexistence doprovodných sportovních zařízení a akcí přímo v areálu Vyšehradu 64

-

Žádná značená naučná stezka s informačními panely ani turisticky značená trasa Klubu českých turistů

-

Nedostatečné a nesjednocené informační značení v areálu NKP Vyšehrad a špatná orientace v množství zajímavostí

-

Nemožnost získání podrobnějších informací přímo na místě bez předchozí návštěvy infocentra nebo vlastních informačních materiálů

Příležitosti -

Snaha vyvolat zájem o místo nabídkou kulturních akcí a programů i mimo letní sezónu

-

Regulování cestovního ruchu po naučné stezce pro uchování krajiny

-

Možnost získání podrobnějších informací na informačních panelech naučné stezky a lepší orientace pomocí map na nich uvedených

-

Uchování charakteru místa při realizaci nových záměrů a produktů cestovního ruchu

-

Budování image a posilování genia loci využitím bájných pověstí a dalších místních zajímavostí

-

Obnova železniční stanice Praha – Vyšehrad

-

Snížení dopravní zátěže v centru města dobudování městského okruhu, nových komunikací a mostů v okolí

-

Méně intenzivní automobilová doprava v centru města preferencí MHD, doplnění tramvajových tras

-

Vhodně zvolená propagace NKP Vyšehrad a její nové naučné stezky včetně aktivní prezentace na internetu

-

Dovybavení a rekonstrukce dětského hřiště u Gorlice

-

Cizojazyčné značení na informačních tabulích a směrovkách

-

Možnost získání finančních prostředků z dotačních titulů národních programů a fondů Evropské unie

Hrozby -

Nárůst kriminality ve městě, především kapesních krádeží na místech s velkou koncentrací lidí

-

Projevy vandalismu, nečistota a zanedbanost veřejných prostranství, objektů a veřejné zeleně 65

-

Orientace turistů především na krátkodobý cestovní ruch

-

Ztráta genia loci Vyšehradu a narušení historického místa nevhodnými stavebními zásahy

-

Zanedbaná péče o historické památky a budovy, nedostatek finančních prostředků na jejich údržbu a obnovu

-

Podcenění péče o místní zeleň a nevyhovující stav zelených ploch

-

Další negativní dopady na životního prostředí přetížeností centra města dalším nárůstem automobilové dopravy, zpožďování výstavby městského okruhu a nových komunikací

-

Kvalitativně nízká úroveň stravovacích služeb

-

Nekvalitní a nepřehledné vyznačení nové naučné stezky

-

Nedostatek finančních prostředků na zbudování nové naučné stezky

-

Složité majetkové vztahy různých vlastníků pozemků

-

Nedostatečná průběžná údržba naučné stezky a jejího vybavení

-

Nedostatečná propagace Vyšehradu a nové naučné stezky

66

6 Naučná stezka „Vyšehrad, kolébka českých dějin“ Mnou navrhovaná naučná stezka, jejíž trasa vede územím Národní kulturní památky Vyšehrad, nese název „Vyšehrad, kolébka českých dějin“. Jedná se o tematickou naučnou stezku obsahově zaměřenou na bohatou historii tohoto místa. Cílem naučné stezky je tedy představit návštěvníkům kulturně-historické dědictví Vyšehradu a seznámit je s významnými historickými památkami a stavbami spjatými s památným místem českého národa. Novou naučnou stezku navrhuji řešit jako panelovou a samoobslužnou. Je tvořená sérií deseti informačních panelů, které jsou umístěné u významných bodů podél celé trasy naučné stezky. Výklad je kromě těchto panelů podáván také prostřednictvím tištěného průvodcovského textu. Popis jednotlivých zastavení a grafické návrhy informačních panelů a textového průvodce jsou umístěny v další části práce. V neposlední řadě je posláním této naučné stezky usnadnit návštěvníkům Vyšehradu orientaci v množství zajímavostí na relativně malém území a nabídnout tak i těm, kteří to na Vyšehradě vůbec neznají jakýsi doporučený postup, jak národní kulturní památkou projít a nevynechat nic významného. Za důležitou funkci naučné stezky považuji také poskytnout návštěvníkům možnost získat podrobnější informace o pamětihodnostech přímo na místě prostřednictvím informačních tabulí. Tuto možnost bez předchozí návštěvy Informačního centra Špička nebo svých vlastních přinesených informačních materiálů sehnaných před návštěvou místa v současné době nemají. Navrhovaná naučná stezka je základním typem stezky určené pro pěší chodce. Stezka se nesoustředí na žádnou konkrétní cílovou skupinu potencionálních návštěvníků, naopak by měla sloužit pro širokou veřejnost všech věkových kategorií. Stezka je určená pro celoroční období a její trasa je, jak bude poukázáno na mapě naučné stezky a v jejím popisu v další části práce, spíše vycházková.

6.1 Návrh trasy naučné stezky Návrh trasy naučné stezky jsem provedla na základě průzkumu přímo v terénu a její průběh jsem sestavila tak, aby procházela podél významných a atraktivních objektů nacházejících se ve vybrané lokalitě. Trasa je vedena po již existující síti cest pro pěší, která je schůdná za každého počasí, nenáročná a vhodná, kromě krátkých schodů u Letní 67

scény a v Galerii Vyšehrad, i pro matky s kočárky, osoby s omezenou pohyblivostí či tělesně postižené. Žádné budování nových komunikací či další infrastruktury tedy není pro realizaci této naučné stezky nutné. Vybrané objekty zájmu jsem poté sestavila do konečné verze trasy naučné stezky a pořadí těchto zastavení jsem stanovila na základě jejich umístění v dané lokalitě a logickém postupu výkladu. Jako výchozí místo trasy naučné stezky jsem zvolila Táborskou bránu, která je vnější vstupní branou do areálu Vyšehradu směrem od Pankráce a je dostupná městskou hromadnou dopravou ideálně ze stanice metra Vyšehrad. Pokud návštěvník přijede automobilem, má několik možností parkování pro nerezidenty za poplatek v okolí areálu, o kterých jsem se již zmiňovala v části práce věnované realizačním předpokladům cestovního ruchu, přímo v areálu Vyšehradu pak u výchozího místa naučné stezky v ulici V Pevnosti. Protože je součástí mého návrhu naučné stezky také vydání textového průvodce, umístila jsem začátek naučné stezky tam, kde je možná jeho distribuce, tedy u Informačního centra Špička, které se nachází několik kroků za Táborskou bránou. Stanovením průběhu trasy naučné stezky a jejích jednotlivých zastavení jsem určila její délku, která činí asi 1 a půl kilometru a spadá tak do kategorie krátkých tras od 1 do 5 kilometrů. Kromě délky naučné trasy jsem určila také její tvar, který je průběžný a jednosměrný s vyznačením začátku a konce trasy, který se nachází u vstupní Cihelné brány ze směru od Nového města. Protože se však jedná o malé území, není problém dojít v případě například zaparkovaného auta na výchozím bodě naučné stezky zpět, jedná se o krátkou vzdálenost. Trasa se také může procházet z obou směrů podle preferencí návštěvníka. Cílový bod naučné stezky je dobře dostupný městskou hromadnou dopravou stejně jako místo výchozí. Zásadní rozdíl mezi výchozím a cílovým bodem je především v tom, že na výchozím místě naučné stezky se nachází místní informační centrum.

6.1.1 Mapa trasy naučné stezky a její popis Trasu naučné stezky s vyznačením jednotlivých zastavení prostřednictvím čísel jsem zakreslila do mapového podkladu a slovně popsala. Základní informace o trase naučné stezky Název naučné stezky: Vyšehrad, kolébka českých dějin 68

Tematické zaměření stezky: kulturně-historická naučná stezka Typ stezky: pro pěší Délka a tvar trasy: 1,5 km (krátká trasa), průběžná (jednosměrná, příp. obousměrná) Náročnost trasy: nenáročná vycházková trasa Provedení: informační panely, textový průvodce Počet zastavení: 10 Výchozí bod: Táborská brána Cílový bod: Cihelná brána Doprava: automobil (parkování za poplatek), městská hromadná doprava (metro, tramvaj, autobus) Omezení: schody u Letní scény a v Galerii Vyšehrad; vhodná pro matky s kočárky, osoby s omezenou pohyblivostí a handicapované; celoročně schůdná Otevírací doba: expozice jsou otevřeny denně od 9:30 do 17:00 hod v zimním období (listopad až březen) a do 18:00 hod v letním období (duben až říjen); Galerie Vyšehrad je v lednu a únoru zavřená; komentované prohlídky v Kapli Stětí sv. Jana Křtitele se konají první a třetí víkend v měsíci od 11:00 a 14:00 hod; Bazilika sv. Vavřince je otevřená ve středu až neděli od 10:00 do 17:30 hod (červenec až srpen) (47) Informační body naučné stezky „Vyšehrad, kolébka českých dějin“ Zastavení č. 1 – Táborská brána, zbytky gotické brány Špička Zastavení č. 2 – dům Popelky Biliánové, Jedličkův ústav, Leopoldova brána Zastavení č. 3 – rotunda sv. Martina, Boží muka, kostel Stětí sv. Jana Křtitele, kaple Panny Marie Šancovské Zastavení č. 4 – farní budova, kanovnické rezidence, nové děkanství, pomník probošta Mikuláše Karlacha, socha sv. Jana Nepomuckého, Čertův sloup, staré děkanství, zbytky románské baziliky sv. Vavřince Zastavení č. 5 – vyhlídkové místo, Libušina lázeň, Staré purkrabství 69

Zastavení č. 6 – Gotický sklep, Galerie Vyšehrad, zbytky zdiva gotického paláce, vyhlídkové místo Zastavení č. 7 – sousoší od Josefa Václava Myslbeka, zbytky zdiva kamenného románského mostu, středověká studna, portál z barokní zbrojnice Zastavení č. 8 – kapitulní chrám Sv. Petra a Pavla, vyšehradský hřbitov, Slavín, socha sv. Ludmily, socha sv. Šebestiána, medailon geologa prof. Jana Krejčího Zastavení č. 9 – staré probošství, nové probošství, socha sv. Václava, pomník probošta Václava Štulce, Letní scéna, možnost návštěvy vyhlídkového místa Zastavení č. 10 – Cihelná brána, kasematy, Gorlice Mapa naučné stezky s vyznačením jednotlivých zastavení

Mapa 4: Trasa naučné stezky s vyznačením jednotlivých zastavení, měřítko 1:7000 (107)

Výchozím místem trasy naučné stezky je vnější vstupní brána do areálu Národní kulturní památky Vyšehrad zvaná Táborská. Za touto novověkou bránou je umístěno první zastavení naučné stezky, které jako úvodní zastavení stručně pojednává o historii Vyšehradu a základních informacích o trase, dále pak o samotné Táborské bráně a zbytcích gotické brány Špička ze 14. století, které se nacházejí o pár metrů dál. Dnes je 70

zde umístěno Informační centrum Špička, kde mají návštěvníci možnost obstarat si kromě suvenýrů také tištěného textového průvodce po naučné stezce. Druhé zastavení naučné stezky se nachází na prostranství mezi bránou Táborskou a bránou Leopoldovou. Tématem druhého zastavení je v dohledu stojící dům spisovatelky a vlastenky Popelky Biliánové, sanatorium a škola Jedličkův ústav a především pak klenot pražského barokního opevnění Leopoldova brána tvořící vnitřní vstup do pevnosti Vyšehrad. Třetí bod naučné stezky se nachází několik kroků za Leopoldovou bránou. Zastavení pojednává o nejstarší dochované stavbě Vyšehradu románské rotundě sv. Martina. Na levé straně od rotundy se nacházejí další církevní památky, a to barokní kaple Panny Marie Šancovské, zbytky kostela Stětí sv. Jana Křtitele a mezi nimi se tyčí morový sloup Boží muka. Obsahem výkladu čtvrtého zastavení jsou některé budovy z rozsáhlého komplexu církevních staveb Vyšehradské kapituly, a to farní budova, kanovnická rezidence a novogotická palácová stavba nového děkanství. V Karlachových sadech, u kterých je toto zastavení umístěno, se nachází také několik sochařských děl – uprostřed sadů stojí socha sv. Jana Nepomuckého a napravo od ní pak nejnovější socha Vyšehradu pomník iniciátora několika soch umístěných na Vyšehradě probošta Mikuláše Karlacha. V levém rohu sadů stojí záhadný kamenný objekt zvaný Čertův sloup, jehož původ se pojí s řadou pověstí. Obsahem tohoto zastavení je také další budova kapituly staré děkanství, která se nachází za rohem o několik metrů dál cestou po směru naučné stezky. Tato budova se nachází na místě bývalé baziliky sv. Vavřince, jejíž zbytky objevené během archeologického výzkumu jsou zde dnes odkryty. Páté zastavení naučné stezky je umístěno na oblíbené vyhlídkové terase vyšehradského opevnění, která skýtá nádherný výhled jižním směrem na koryto řeky Vltavy s památkově chráněnou loděnicí jachetního klubu či budovou podolské vodárny. Na pravé straně je možné na vyšehradské skále spatřit tzv. Libušinu lázeň, která je částí dochovaného obvodového zdiva strážní bašty. Místo je spjaté s řadou pověstí, přičemž nejznámější z nich je skok koně Šemíka do Vltavy z vysokého ostrohu nad touto stavbou, aby zachránil svého Horymíra od popravy. Tématem pátého zastavení je také budova Starého purkrabství, která se nachází v těsné blízkosti hradeb.

71

Naučná stezka pokračuje šestým zastavením, v jehož dohledu je možné vidět na předchozí zastávce popsané Staré purkrabství a s ním provozně propojený historicky i technicky významný Gotický sklep, kde se dnes nachází stálá expozice Historické podoby Vyšehradu. Vedle něj se nachází Galerie Vyšehrad nabízející zájemcům o současné výtvarné umění stálé výstavy. Na tomto prostranství je možné také vidět zbytky zdiva gotického paláce. Z terasy vedle galerie se nabízí nádherný výhled na panorama Hradčan a významné pražské mosty doložené vyobrazením pozorovaných zajímavostí na žulovém kameni. Z důvodu velkého počtu historických památek na malém území je sedmé zastavení stezky umístěné jen několik kroků od předchozího. Zastavení se nachází přímo u travnaté plochy Vyšehradských sadů s nejvýznamnějšími sochařskými díly Vyšehradu od Josefa Václava Myslbeka. Dílo tvoří čtyři monumentální sousoší o výšce přesahující čtyři metry, které byly vytvořeny na náměty z českých bájí a nesou názvy Libuše a Přemysl, Lumír a Píseň, Záboj a Slavoj, Ctirad a Šárka. Na severní straně Vyšehradských sadů jsou odkryty zbytky zdiva kamenného románského mostu, které jsou považovány za nejstarší prvek vyšehradského opevnění. Uprostřed sadů je dále zachována středověká studna. Trasa naučné stezky pokračuje bránou tvořenou dvěma portály z barokní zbrojnice. Branou se projde na prostranství před bazilikou sv. Petra a Pavla, která je jako mimořádná vyšehradská dominanta hlavním tématem osmého zastavení naučné stezky. Kromě rozmanitého historického vývoje této stavby od jejího založení kolem roku 1070 knížetem Vratislavem II., se toto zastavení, které lze považovat možná za nejvýznamnější z celé naučné stezky, věnuje také vyšehradskému hřbitovu a Slavínu. Jeden ze vstupů na Vyšehradský hřbitov jako na místo národní hrdosti s ostatky nejvýznamnějších českých osobností se nachází přímo vedle chrámu. Dominantou hřbitova s bohatou sochařskou výzdobou je hrobka Slavín na jeho východní straně. Cestou po směru trasy naučné stezky jsou k vidění další sochařské výtvory, a to socha sv. Ludmily, sv. Šebestián a na vnější straně opevnění pak medailon geologa prof. Jana Krejčího. Předposlední zastavení naučné stezky s číslem devět se nachází ve Štulcových sadech a pojednává o budově nového probošství s výjimečnou gotickou fasádou a jejím předchůdci budově barokní rezidence starého probošství. Uprostřed sadů stojí kopie jezdecké sochy sv. Václava a pomník s bronzovou bustou probošta Václava Štulce. V nejsevernější části hradeb se po levé straně nachází divadlo pod širým nebem Letní 72

scéna. U tohoto zastavení je doporučována možnost procházky po hradbách vedoucích směrem po pravé straně, která nabízí mimořádné výhledy na Nové a Staré Město. Cílovým bodem a tedy desátým zastavení naučné stezky je nejmladší z dochovaných vyšehradských bran zvaná Cihelná, ve které se nachází vstup do kasemat. Tyto podzemní zděné chodby jsou veřejnosti přístupné v délce asi jednoho kilometru a jejich pravá část ústí po několika stovkách metrů do obrovského sálu Gorlice. Tento podzemní sál je dnes sochařskou galerií s originály šesti soch z Karlova mostu.

6.2 Jednotlivá zastavení a obsah informačních panelů V této kapitole se věnuji popisu jednotlivých zastavení naučné stezky na Vyšehradě, tedy obsahu a textu jednotlivých informačních panelů rozmístěných v průběhu její trasy. Podstatnou částí mé bakalářské práce jsou návrhy grafického řešení všech deseti informačních panelů, které jsem následně vytvořila. Pomocí panoramatických fotografií pořízených během výzkumu přímo v terénu také navrhuji konkrétní umístění stanovišť těchto informačních panelů a demonstruji tak, co je možné v jejich dohledu pozorovat. Mimo to je součástí kapitoly také návrh vhodného použití materiálu na konstrukční zpracování těchto informačních panelů. Deset informačních panelů je relativně rovnoměrně rozmístěno po celé délce trasy naučné stezky. Návrhy jejich umístění doložené panoramatickými fotografiemi jsou stanoveny tak, aby se vysvětlující text vztahoval ke konkrétním objektům, u nichž zastávka stojí a návštěvník je tak měl možnost z místa pozorovat.

6.2.1 Texty k jednotlivým zastavením a umístění stanovišť v terénu Zastavení první Národní kulturní památka Vyšehrad, kterou je místo od roku 1962, je neodmyslitelně spjata s pověstmi, které ze starých kronik literárně zpracoval spisovatel Alois Jirásek ve svém díle Staré pověsti české. Podle pověsti Vyšehrad založil bájný kníže Krok kolem roku 453, podle Václava Hájka z Libočan kolem roku 650. Osídlení Vyšehradu je však archeologicky prokázáno nálezy z období eneolitu 3200 let před naším letopočtem a patří tak k nejdéle osídleným lokalitám pražské kotliny. Nálezy z dalších období nebyly doloženy a scházejí tak až do první poloviny 10. století. Nynější Vyšehrad vznikl jako 73

opevněné hradiště v 10. století a prvním písemným dokladem o jeho existenci jsou přemyslovské denáry Boleslava II. ražené v místní knížecí mincovně v polovině tohoto století. Vedle mincí je Vyšehrad písemně zmiňován až v prvních letech 11. století kronikářem Kosmasem. Více o historickém vývoji tohoto památného místa se dozvíte procházkou po naučné stezce. (110) (111) (112) (113) Do pevnosti Vyšehradu jste vstoupili ranně barokní Táborskou bránou, která byla postavena v letech 1655 - 1656 při přestavbě Vyšehradu na barokní pevnost jako součást předsunutého vyšehradského opevnění, které střežilo nejohroženější místo vyšehradské citadely z jihovýchodní strany. Na koruně brány je původní cimbuří a v prostoru nad jejím průjezdem čtyři střílny kryjící prostor před bránou, místnost dříve sloužící jako strážnice a místnost pro obsluhu padací mříže. (44) (45) (107) Po vstupu do pevnosti můžete vidět části středověkých zdí, pozůstatek gotické brány Špička, která měla charakter malé průjezdní pevnosti a bývala dominantou Vyšehradu. Špička byla postavená v polovině 14. století a zbořená v polovině 17. století v době budování pražské barokní pevnosti. Dnes je zde umístěno Informační centrum Špička, kde máte možnost obstarat si tištěný průvodcovský text po naučné stezce s jejím plánkem, který tak můžete mít stále při sobě. (44) (107)

Obrázek 8: Umístění zastavení č. 1 v terénu (vlastní zdroj)

Zastavení druhé Nenápadná přízemní stavba s čp. 12 byla postavena v roce 1841 pro úřadovnu a byt výběrčího mýta a potravní daně. Domek je významný především tím, že je silně spjatý s životem spisovatelky a vlastenky Popelky Biliánové (vlastním jménem Marie Popelková), která se po většinu života aktivně věnovala sbírání a sepisování vyšehradských pověstí. Tato vyšehradská obyvatelka s mírně podivínskými rysy

74

pečovala i o hroby českých osobností pochovaných na vyšehradském hřbitově a stala se patriotkou tohoto místa. (44) (107) Přímo naproti domu Popelky Biliánové stojí velká klasicistní budova Jedličkova ústavu, která byla v letech 1912 – 1913 zásluhou chirurga dr. Rudolfa Jedličky přestavěna na sanatorium a školu pro tělesně postižené děti. (44) (107) Vstup do vlastní pevnosti Vyšehradu je tvořen Leopoldovou bránou, která je pokládána za nejkrásnější dochovanou barokní bránu a nejkrásnější část z pražského barokního opevnění. Leopoldova brána, původně Nová, byla postavena v letech 1653 – 1672 podle návrhu architekta Carla Luraga. Brána s centrálním průjezdem a postranními fortnami pro pěší je vyzdobena štítem s kamenickými artefakty v podobě dvou ležících lvů a třemi erby z pískovce, kterému vévodí orlice na vrcholu. Vrata a mechanismus s kladkami vznikl nejdříve kolem roku 1840. (44) (46) (107) Za Leopoldovou bránou se nachází rozcestí, které nabízí parkové cesty vpravo a vlevo, trasa naučné stezky k dalšímu zastavení pokračuje rovně po hlavní cestě.

Obrázek 9: Umístění zastavení č. 2 v terénu (vlastní zdroj)

Zastavení třetí Po pravé straně stojí relativně skromná, ale velmi působivá stavba románské rotundy sv. Martina. Rotunda postavená kolem roku 1100 je nejstarší dochovanou stavbou Vyšehradu a současně nejstarší a největší rotundou celé Prahy. Původně pravděpodobně sloužila jako farní kostel předhradí, kolem kterého se rozkládal hřbitov. Za husitských válek v roce 1420 byla rotunda vypleněna. Během třicetileté války byla využívána jako skladiště prachu, později i jako obydlí chudiny. Koule ve zdi rotundy pochází z doby bombardování Prahy Prusy v roce 1757. Současná podoba rotundy je výsledkem stavebních úprav z konce 19. století podle návrhů architekta Antonína Bauma. Z doby těchto úprav pochází pseudorománský portál na jižní straně rotundy, který byl vytvořený

75

podle motivů z významné románské památky z 11. století, tzv. Vyšehradského kodexu. (47) (51) (107) Vedle rotundy se tyčí morový sloup Boží muka postavený pravděpodobně již před rokem 1685 s mozaikovými vyobrazeními českých světců, která byla doplněna zřejmě počátkem 20. století. (44) (54) Další církevní památkou je po levé straně stojící barokní kaple Panny Marie Šancovské, také Loretánské či Na Hradbách, která vznikla v roce 1764 a původně byla určena pro sochu P. Marie Loretánské (Šancovní). Kaple byla zrušena za reforem císaře Josefa II., socha přenesena do kapitulního kostela a k znovuvysvěcení kapličky došlo až v roce 1889. (44) (54) (107) Za kaplí za železnými vrátky jsou v hradební zdi ukryty zbytky kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Původně gotická dvoulodní kaple pocházela z doby kolem poloviny 14. století. Při stavbě vyšehradské barokní pevnosti byl kostel zapojen do nového opevnění. Koncem 18. století byl zrušen a sloužil jako skladiště a zbrojnice, dokonce i jako obydlí či chlév. Na konci 19. století byla přistavena lourdská jeskyňka a kostel prošel stavebními úpravami, v průběhu dalšího století však dále pustl. Dnes je zde lapidárium a příležitostná výstavní síň. (54) (107) Trasa naučné stezky pokračuje doleva po vedlejší cestě.

Obrázek 10: Umístění zastavení č. 3 v terénu (vlastní zdroj)

Zastavení čtvrté Podél ulice stojí řada kanovnických domů, které spadají pod Vyšehradskou kapitulu. První z rozsáhlého komplexu církevních domů je v zahradě za vysokou zdí stojící pozdně klasicistní farní budova z roku 1875 postavená podle plánů Františka Nováka. Sousední novogotický dvojdomek byl postaven v roce 1874 podle plánů Josefa Niklase pro Vyšehradskou kapitulu jako kanovnická rezidence. Úřední sídlo kapituly je umístěno v následující novogotické palácové budově nového děkanství postavené také v 80. letech 76

19. století a navržené Františkem Novákem a Janem Ripotou. S dalším dvojdomkem tzv. staré rezidence, postaveným v klasicistním stylu podle plánů Jana Ripoty v letech 1846 – 1849, tvoří celý objekt urbanistický celek charakteristický pro dobu svého vzniku. (53) (107) (118) (119) Vyšehradská kapitula hraje v dějinách místa důležitou úlohu. Byla založena českým králem Vratislavem II. roku 1070, který si královský hrad na Vyšehradě zvolil jako své sídelní místo kvůli sporům se svým bratrem sídlícím na Pražském hradě. Vratislav II. dal založit kapitulu, aby oslabil vliv pražského biskupství, byla tedy zcela vyňata z jeho pravomoci a podřízena přímo papeži. (120) Park rozkládající se na druhé straně ulice nese název Karlachovy sady, které byly založeny Vyšehradskou kapitulou z iniciativy probošta Karlacha. Ten sem koncem 19. století nechal zhotovit uprostřed sadů stojící sochu sv. Jana Nepomuckého. V pravé části sadů je usazeno nejnovější sochařské dílo Vyšehradu pomník zakladatele parku probošta Mikuláše Karlacha z roku 2003. V levém rohu sadů stojí záhadný kamenný objekt zvaný Čertův sloup, který sem byl umístěn koncem 19. století. Původ trojice sloupů zapuštěných do země však není jednoznačně prokázán a pojí se s nimi řada pověstí. (57) (107) (48) Podle pověsti přinesl sloup na Vyšehrad sám čert, když s místním knězem uzavřel sázku, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než kněz doslouží mši. S pomocí sv. Petra kněz sázku vyhrál a vzteklý pekelník upustil sloup nad vyšehradským chrámem, jehož rozbitý strop se pak dlouhá léta prý nedařilo zaklenout. (44) (107) Trasa naučné stezky dále pokračuje ulicí směrem doleva, kde se nachází další budova kapituly staré děkanství stojící na místě bývalé trojlodní románské baziliky sv. Vavřince postavené již ve 2. polovině 11. století. K jejímu zničení došlo v roce 1420 v době husitských bouří. Zbytky této baziliky byly objeveny a odkryty během archeologického výzkumu v roce 1903. (52) (107)

Obrázek 11: Umístění zastavení č. 4 v terénu (vlastní zdroj)

77

Zastavení páté Vyhlídková terasa vyšehradského opevnění skýtá nádherný výhled jižním směrem na koryto řeky Vltavy. V jeho okolí se nachází rozsáhlý komplex podolského sanatoria, na jih památkově chráněná podolská vodárna a Kavčí hory. Dále podél Vltavy leží pražská část Braník s pivovarem, Modřany, Zbraslav a v dálce pak lesy Závisti s keltským hradištěm. Na protějším břehu Vltavy se tyčí skála zvaná Dívčí hrady, před ní zlíchovský kostelík a na obzoru dále pak Chuchle a Radotín. Směrem doprava na druhém břehu řeky se rozkládá Smíchov s nádražím a na Vltavě ostrov Císařská louka s památkově chráněnou loděnicí jachetního klubu. (107) Na pravé straně je možné na vyšehradské skále spatřit tzv. Libušinu lázeň, která je částí dochovaného obvodového zdiva strážní bašty. Vyšehradská skála bývala základní překážkou dopravního spojení mezi pražskými městy a Podolím. Teprve vybudování obloukového vyšehradského tunelu podle projektu Ing. Viléma Dvořáka na začátku 20. století vedlo ke změně propojení Podolí s Prahou. Vyšehradská skála je místo těsně spjaté s mýtickou minulostí Vyšehradu a Libušina lázeň nejen svým názvem připomíná staré české pověsti, bájný mýtický cyklus spojený s dějinami našeho státu. (44) (107) Na vrcholku vyšehradské skály prý stála bájná kněžna Libuše, když zakládala město Prahu a věštila její slávu slovy „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat“. Podle jiné známé pověsti shazovala kněžna své milence z Libušiny lázně dolů do řeky. (107) (110) Podle další místní pověsti spí ve skále rytíři, kteří přijdou českému národu na pomoc ve chvíli, kdy bude nejhůře. Jednou za rok ze skály vystoupí český lev, který mohutně zařve a pokud neobdrží odpověď, rytíři ve skále zůstanou. (107) Podle možná nejznámější z vyšehradských legend od kronikáře Václava Hájka z Libočan, skočil věrný kůň Šemík z této skály do řeky Vltavy, aby zachránil svého pána Horymíra od popravy. (107) (110) V těsné blízkosti hradeb se nachází budova Starého purkrabství. Původně palácový objekt pochází z období přestavby Vyšehradu Karlem IV. ve 14. století. Dříve bylo purkrabství využíváno Sokolem a Slavojem Vyšehrad pro sportovní účely nebo jako pohostinné

78

zařízení. Dnes je zde po rekonstrukci objektu ukončené v roce 2005 zařízený komorní sál pro veřejnost a kavárna. (44) (58)

Obrázek 12: Umístění zastavení č. 5 v terénu (vlastní zdroj)

Zastavení šesté Po pravé straně stojí v tzv. královském okrsku na předchozím zastavení zmiňovaná budova Starého purkrabství. S ním je provozně propojený historicky i technicky významný objekt z období barokní citadely Gotický sklep, jehož vstup je možné vidět na druhé straně cesty. Dnes je Gotický sklep zrekonstruován pro stálou expozici Historické podoby Vyšehradu. (62) Budova Galerie Vyšehrad je pozůstatkem strážní věže, tedy součástí středověkého opevnění. Konají se zde stálé výstavy současného výtvarného umění. Hlavní orientace galerie je na malbu a příbuzná média, nově se zaměřuje především na mladé autory. (61) Na travnatém prostranství u galerie se rozprostírá místo, kde stával středověký knížecí, resp. královský palác. Jsou zde znatelné jeho obrysy. Nejslavnějším obdobím historie Vyšehradu je doba, kdy v tomto královském paláci pobýval v druhé polovině 11. století kníže Vratislav II. (107) Z terasy vedle galerie se nabízí jedinečný pohled na Prahu, panorama Hradčan, Smíchov, Petřín, řeku Vltavu a její významné mosty. Výhled je doložen žulovou deskou s vyobrazením těchto zajímavostí, které je možné z místa pozorovat.

Obrázek 13: Umístění zastavení č. 6 v terénu (vlastní zdroj)

79

Zastavení sedmé Na travnaté ploše Vyšehradských sadů stojí čtyři monumentální sousoší od Josefa Václava Myslbeka. Tato přes čtyři metry vysoká pískovcová sousoší na náměty z českých bájí byla v 19. století vytvořena původně pro Palackého most, kde zdobila budky, v nichž se vybíralo mostní clo. Sousoší představují bájné osobnosti z českých mýtů a nesou názvy Libuše a Přemysl, Lumír a Píseň, Záboj a Slavoj, Ctirad a Šárka. Po válečných náletech 14. března roku 1945 byly sochy poničeny a v roce 1947 pak z mostu sejmuty a osazeny na současné místo ve Vyšehradských sadech. Nálety prakticky zničené sousoší Libuše a Přemysl muselo být nahrazeno kopií. (48) (56) Na severní straně Vyšehradských sadů jsou odkryty zbytky zdiva kamenného románského mostu z 11. nebo počátku 12. století, které jsou považovány za nejstarší prvek vyšehradského opevnění. Most spojoval královskou akropoli s bazilikou. Měřil 23 metrů a byl funkční do 15. století. (107) (48) Trasa naučné stezky pokračuje bránou tvořenou dvěma portály zachovanými z bývalé barokní zbrojnice ze 17. století, která stávala na ploše parku. Zbrojnice, která vyhořela v roce 1927, měla obdélný půdorys a na její výstavbě se podíleli významné osobnosti jako Giovanni Capauli, Carlo Lurago a Santino Bossi. Před portálem je po levé straně zachována středověká studna. (59) (107)

Obrázek 14: Umístění zastavení č. 7 v terénu (vlastní zdroj)

Zastavení osmé Hlavní vyšehradskou dominantou viditelnou zdaleka díky jeho dvěma věžím je bazilika sv. Petra a Pavla. Kapitulní kostel prošel od svého založení kolem roku 1070 knížetem Vratislavem II. mnoha stavebními úpravami. Podoba stavby se měnila od původní románské baziliky v 11. století přes gotickou podobu za vlády Karla IV., barokní přestavbu ve 20. letech 18. století po poslední novogotickou podobu, kterou prováděl od

80

roku 1885 architekt Josef Mocker a architekt František Mikš, který projektoval vysoké věže kostela, ji pak v roce 1903 dokončil. Vnitřek kostela je zdoben ornamentální a figurální secesní nástěnnou malbou, na které se podíleli umělečtí řemeslníci a přední malíři včetně manželů Urbanových. Reliéf tympanonu hlavního portálu vytesal Štěpán Zálešák na motivy Posledního soudu, hlavní oltář chrámu pak navrhl Josef Mocker. Kapitulní chrám byl v roce 2003 papežem Janem Pavlem II. povýšen na papežskou baziliku minor. (44) (49) (50) Jeden ze vstupů na vyšehradský hřbitov se nachází po levé straně přímo vedle chrámu. Na tomto místě národní hrdosti je pochováno asi 600 nejvýznamnějších českých osobností. Návrh soustředit ostatky významných osobností národa na jedno čestné místo na Vyšehradě vznikl v době národního obrození ve 2. polovině 19. století z podnětu probošta Václava Štulce. Pohřebiště, které je také jedinečnou galerií hřbitovního sochařství, bylo zřízeno na místě farního hřbitova, kde se pohřbívalo již ve středověku. U vstupu je umístěna tabule s umístěním hrobů těch nejvýznamnějších osobností. (44) (55) Dominantou hřbitova je hrobka Slavín ležící na jeho východní straně. Ve společné hrobce je dodnes pochováno 54 národních velikánů kulturního a politického života. Mauzoleum vzniklo na konci 19. století z iniciativy Mikuláše Karlacha a navrhl ho architekt Antonín Wiehl. Bohaté sochařské výzdobě Slavína dominuje socha okřídleného Génia vlasti, po stranách pak sochy Vlasti jásající a Vlasti truchlící. (55) (107) Směr naučné stezky pokračuje po západním úpatí na sever. Na rohu stojí v malé kapličce socha sv. Ludmily pocházející z počátku 18. století z dílny Michala Jana Brokoffa. Několik metrů od ní stojí vlevo při zdi socha sv. Šebestiána také z první poloviny 18. století. Nedaleko od ní se na vnější straně ohradní zdi nachází pamětní deska významného geologa prof. Jana Krejčího, která vznikla současně s výstavbou vyšehradského tunelu a byla téměř sto let umístěna na zdi poblíž něj. (107) (44)

Obrázek 15: Umístění zastavení č. 8 v terénu (vlastní zdroj)

81

Zastavení deváté Po pravé straně stojí barokní rezidence starého probošství z první poloviny 18. století. Dům je vyzdoben freskami Jana Ferdinanda Sochora. Za ním se nachází jedna z nejvýznamnějších budov postavených v 19. století, novogotická stavba nového probošství od architekta Josefa Niklase s výjimečnou gotickou fasádou. (52) Uprostřed Štulcových sadů stojí kopie jezdecké sochy sv. Václava od pražského sochaře Jana Jiřího Bendla ze 17. století, jejíž originál byl původně umístěn na tehdejší Koňský trh, dnešní Václavské náměstí. Bendlův barokní originál byl v druhé polovině 20. století uložen do Národního muzea a na tomto místě nahrazen kopií od Jiřího Nováka. Ve Štulcových sadech dále stojí pomník s bronzovou bustou probošta Václava Štulce, který navrhl sochař Štěpán Zálešák a byl odhalen roku 1910. (48) (107) V nejsevernější části vyšehradského opevnění se po levé straně nachází zároveň jeho nejmladší část tzv. redan, opevňovací objekt vybudovaný k účelu odstřelování Podskalí, Vltavy a části Nového Města vídeňskou vládou v letech 1849 – 1850. Pro tento účel však nebyl redan nikdy využit a dnes je zde umístěno divadlo pod širým nebem Letní scéna, kde se zejména v letní období konají významné kulturní akce. Venkovní amfiteátr je v provozu od 90. let 20. století. (107) (66) (65) U tohoto zastavení doporučujeme procházku po hradbách vedoucích směrem po pravé straně, která nabízí mimořádné výhledy na celý prostor historických pražských měst. Na obzoru se rozprostírá Pražský hrad s Malou Stranou a na levém břehu Vltavy Petřín, na pravém břehu řeky pak Nové a Staré Město. V dálce je možné spatřit současnou hradbu panelových domů Severního města. Trasa naučné stezky pokračuje cestou dolů směrem po pravé straně.

Obrázek 16: Umístění zastavení č. 9 v terénu (vlastní zdroj)

82

Zastavení desáté Poslední zastavení naučné stezky leží na severní straně Národní kulturní památky Vyšehrad u nejmladší z dochovaných vyšehradských bran zvané Cihelná brána. Empírovou stavbu nechal postavit pražský místodržící Karel Chotek v letech 1841 – 1842 podle návrhu Jiřího Weisse v souvislosti s vybudování nové Táborské silnice. Předchůdcem této brány byla ve středověku brána Jeruzalémská. V Cihelné bráně je dnes umístěna stálá historická audiovizuální expozice s názvem Vyšehrad v dějinách pražského opevnění. (44) (47) (63) Z Cihelné brány je vstup do vyšehradských kasemat vybudovaných v hradbách po obou stranách brány francouzskými vojáky v roce 1742 během francouzské okupace. Úzké podzemní zděné chodby sloužící k soustředění vojska jsou asi 2 metry vysoké a 1,5 metrů široké, a ač jsou mnohem rozsáhlejší, veřejnosti přístupné v délce asi 1 kilometru. (44) Pravá část kasemat ústí po několika stovkách metrů do obrovského podzemního sálu zvaného Gorlice, který býval shromaždištěm vojáků, munice, skladem potravin a případným protileteckým krytem. Dnes je tento sál zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti od 90. let 20. století jako sochařská galerie originálů šesti soch z Karlova mostu – sousoší sv. Bernarda s Madonou od M. V. Jäckla, sousoší sv. Augustina a sv. Mikuláše Tolentinského od J. B. Kohla, socha sv. Vojtěcha od F. M. Brokoffa, Sv. Anna od M. V. Jäckla a sousoší sv. Ludmily s malým Václavem od M. B. Brauna. Gorlice je využívána také jako příležitostná koncertní síň nebo jako místo pro realizaci výstavních a divadelních projektů. (107) (64)

Obrázek 17: Umístění zastavení č. 10 v terénu (vlastní zdroj)

83

6.2.2 Grafické návrhy informačních panelů Grafické návrhy všech informačních panelů jsou ztvárněny jednotně. Kromě přehledného vysvětlujícího textu k zajímavostem daného místa obsahuje každý panel název naučné stezky, název zastávky a její pořadové číslo, mapu naučné stezky s vyznačením její trasy, všech jejích zastávek a označením zastávky, u které návštěvník právě stojí. Úvodní zastavení obsahuje navíc také základní informace o trase naučné stezky. Návštěvník má možnost stáhnout si průvodce naučnou stezkou načtením QR kódu umístěného v pravém dolním rohu panelu. Kromě výše jmenovaných náležitostí jsou na panelech uvedeny zákazové piktogramy znázorňující pravidla chování v průběhu naučné stezky. Kromě informačního sdělení prostřednictvím textu jsou na panelech umístěny kvalitní fotografie a obrázky znázorňující starší podoby budov či stavby, které se na místě v současnosti již nenachází. Pro zajímavost jsou některé informační panely doplněny o pověsti vztahující se k danému místu. Pozadí informačních panelů je jednobarevné s jemným vyobrazením panoramatu Vyšehradu tak, aby text byl čitelný i za jasného počasí. Informační panely jsou vzestupně číslované od výchozího místa ke konečnému. Na infomačních panelech je použita zvláštní značka naučné stezky s úhlopříčným zeleným pruhem a uprostřed je doplněna oranžovým číslem udávajícím pořadí zastavení naučné stezky. Konstrukční zpracování informačních panelů Ztvárnění, materiál a velikost panelů navrhuji zhotovit po celé délce trasy naučné stezky jednotně a jejich podobu přizpůsobit historickému charakteru Národní kulturní památky Vyšehrad. Navrhuji zhotovit jemnou nosnou konstrukci z kovu hodící se do městského prostředí tak, aby nebyl narušen soulad s daným prostředím a duchem místa. Ke dvěma nosným kůlům usazených do země v betonových základech je možné přidat nenápadnou stříšku ze stejného materiálu, která kromě estetické funkce slouží také jako ochrana proti nepříznivým přírodním vlivům. Hlavní desku sloužící k uchycení informační tabule navrhuji umístit v kolmém úhlu tak, aby nebránila ve výhledu. Informační tabule s textovou a obrazovou částí pak může být zabezpečena sklem, plexisklem nebo laminátem, díky kterému by se snížily náklady na výrobu informačních tabulí. 84

Obrázek 18: Grafický návrh informačního panelu č. 1 (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (107) (132) (133) (134) (135) (136) (137) (138) (139) (140)

85

Obrázek 19: Grafický návrh informačního panelu č. 2 (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (107) (132) (133) (134) (135) (136) (137) (141) (142)

86

Obrázek 20: Grafický návrh informačního panelu č. 3 (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (107) (132) (133) (134) (135) (136) (137) (143) (144) (145)

87

Obrázek 21: Grafický návrh informačního panelu č. 4 (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (107) (132) (133) (134) (135) (136) (137) (146) (147)

88

Obrázek 22: Grafický návrh informačního panelu č. 5 (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (107) (132) (133) (134) (135) (136) (137) (148) (149) (150) (151)

89

Obrázek 23: Grafický návrh informačního panelu č. 6 (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (107) (132) (133) (134) (135) (136) (137) (152) (153) (154)

90

Obrázek 24: Grafický návrh informačního panelu č. 7 (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (107) (132) (133) (134) (135) (136) (137) (155) (156) (157) (158)

91

Obrázek 25: Grafický návrh informačního panelu č. 8 (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (107) (132) (133) (134) (135) (136) (137) (165) (166) (167)

92

Obrázek 26: Grafický návrh informačního panelu č. 9 (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (107) (132) (133) (134) (135) (136) (137; 159) (160) (161)

93

Obrázek 27: Grafický návrh informačního panelu č. 10 (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (107) (132) (133) (134) (135) (136) (137) (162) (163) (164)

94

6.3 Textový průvodce po naučné stezce Výklad o zajímavostech naučné stezky je kromě informačních panelů podrobně popsaných a navržených v předchozí kapitole, podáván také prostřednictvím průvodcovského textu. Tohoto tištěného průvodce s plánkem naučné stezky by si její návštěvníci měli možnost obstarat přímo v místě naučné stezky, konkrétně pak v Informačním centru Špička, které se nachází několik kroků za Táborskou bránou, zvoleným výchozím bodem naučné stezky. Kromě tištěné verze textového průvodce by bylo vhodné mít možnost stáhnout si tento materiál v elektronické formě na internetu. Přímo na všech navrhovaných informačních panelech mají návštěvníci možnost stáhnout si průvodce načtením QR kódu do svého chytrého mobilního telefonu. Grafický návrh na tištěnou verzi textového průvodce v podobě brožury je součástí této kapitoly. Kromě plánku s vyznačenou trasou naučné stezky a jejích jednotlivých zastavení a základních informací o naučné stezce obsahuje, stejně jako informační panely, textovou část vztahující se k jednotlivým zastavením naučné stezky.

Obrázek 28: Grafický návrh textového průvodce - 1. část (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (132)

95

Obrázek 29: Grafický návrh textového průvodce - 2. část (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (132) (107) (133) (134) (137)

Obrázek 30: Grafický návrh textového průvodce - 3. část (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (132)

96

Obrázek 31: Grafický návrh textového průvodce - 4. část (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (132)

Obrázek 32: Grafický návrh textového průvodce - 5. část (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (132)

97

Obrázek 39: Grafický návrh textového průvodce - 6. část (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (132)

Obrázek 40: Grafický návrh textového průvodce - 7. část (vlastní zpracování) Zdroje obrázků (132)

98

6.4 Kalkulace nákladů na realizaci naučné stezky 6.4.1 Výroba a instalace informačních panelů Velkou část nákladů na realizaci nové naučné stezky tvoří náklady na výrobu a instalaci informačních panelů, kterých je podél trasy umístěno deset. Výše těchto nákladů se odvíjí od druhu a množství použitého materiálu na výrobu informačních panelů a od ceníku konkrétní společnosti, u které je jejich zpracování objednáno. Kromě ceny materiálu jsou v kalkulaci zahrnuty také náklady na grafické práce a autorská práva, v neposlední řadě pak náklady spojené s prací na výstavbu těchto zařízení v terénu. Na základě mnou provedeného průzkumu trhu navrhuji výrobu informačních panelů zadat specializované firmě Na Svahu. Cena informačního panelu se odvíjí od objednaných částí její výroby, které firma nabízí zrealizovat i samostatně, pro mnou navrhovanou naučnou stezku by však byly využity všechny. První z fází výrobního procesu je konstrukce informační tabule včetně kotvicích prvků a potištěné desky. Firma nabízí také kovové informační tabule se stříškou opatřené ochranným nátěrem ve zvoleném odstínu. Dále firma provádí grafické práce na základě dodaných podkladů včetně zajištění autorských práv na použití mapy. Grafická část informačního panelu je vytištěna na plastovou desku odolnou vůči povětrnostním podmínkám. Poslední fází výrobního procesu zadaného této firmě je instalace dvounohé informační tabule na místo, kde se ukotví do země pomocí betonových patek, a to vyvrtáním děr, osazením profilů, zabetonováním a montáží tabule. Ceny uvedené v kalkulaci jsou orientační a včetně DPH. (121) Tabulka 1: Náklady na výrobu a instalaci informačních panelů (vlastní zpracování)

Náklady na výrobu a instalaci informačních panelů Konstrukce kovového informačního panelu se stříškou

10 000 Kč

Grafické práce z dodaných podkladů

2 000 Kč

Autorská práva na užití mapy

3 000 Kč

Tisk grafiky na plastové desce

1 800 Kč

Instalace informačního panelu

5 000 Kč

Náklady na jeden informační panel Celkové náklady na deset informačních panelů

21 800 Kč 218 000 Kč 99

6.4.2 Značení a údržba naučné stezky Součástí předběžné kalkulace nákladů na realizaci nové naučné stezky jsou také náklady na její značení. Vhodným řešením je konzultovat způsob vyznačení nové naučné stezky s osvědčeným Klubem českých turistů a uzavřít s ním na tuto činnost i následnou průběžnou údržbu značení smlouvu. Klub českých turistů uvádí, že náklady na značení 1 kilometru naučné stezky činí asi 400 Kč a každé značení se v rámci plánu obnovy sítě turisticky značených tras obnovuje po třech letech. (8) Nezbytnou součástí předběžné kalkulace na realizaci nové naučné stezky je i rozvaha o její budoucí údržbě. Kromě údržby o značení stezky, kterou v případě uzavřené smlouvy zajišťuje Klub českých turistů, je také nutná péče o její vybavení a celkový technický stav. To je povinností každého zřizovatele stezky, každoročně by proto měl vyhradit finanční prostředky na pravidelnou údržbu stezky a případné opravy poškozených nebo opotřebovaných částí informačních panelů. Každé tři roky se pak doporučuje úplná výměna textové a mapové části informačních panelů, případně také aktualizace tištěných textových průvodců. Jedná se také o průběžnou údržbu schůdnosti stezky, protože trasa a její okolí zarůstá vegetací. Důležitou součástí úvahy o údržbě je dále nakládání s odpady, a to vysypávání odpadkových košů a sběr odpadků. Přibližné náklady na tuto průběžnou údržbu naučné stezky, kterou mohou zajišťovat technické služby při svozu odpadu, organizace ochránců přírody, skupina brigádníků nebo místní nadšení členové zájmových skupin, činí přibližně 40 000 Kč ročně. (1) (4) Tabulka 2: Náklady na značení a údržbu naučné stezky (vlastní zpracování)

Náklady na značení a údržbu naučné stezky Cena za 1 km značení

400 Kč

Náklady na značení naučné stezky o délce 1,5 km

600 Kč

Náklady na průběžnou údržbu naučné stezky (za rok)

40 000 Kč

6.4.3 Propagace naučné stezky Významný podíl na celkových nákladech zbudování nové naučné stezky nesou náklady vynaložené na její vhodnou a dostatečnou propagaci. Navrhuji informace o existenci nové naučné stezky a její prezentaci prostřednictvím například textového průvodce ke stažení umístit na internetový portál hlavního města Prahy (www.praha.eu), oficiální webový

100

portál Prahy 2 (www.praha2.cz) a stránky samotné Národní kulturní památky Vyšehrad (www.praha-vysehrad.cz). V začátcích existence nové naučné stezky by bylo vhodné využít také klasickou a účinnou formu propagace vytištěním letáků. Firma Letáky For You nabízí jejich tisk ve formátu A4 za 3,40 Kč při objednávce 1000 kusů. Nezbytné je také započítat náklady na tisk průvodcovského textu, jehož grafickou podobu jsem pro tuto naučnou stezku navrhla. U stejné firmy vyjde tisk barevné brožury ve formátu A5 se 14 stranami na 18 Kč při objednávce 500 kusů. Distribuce těchto tištěných materiálů by pak měla být k dispozici především v místním Informačním centru Špička, dále například na veletrzích cestovního ruchu. (122) (123) (108) (124) Tabulka 3: Náklady na propagaci naučné stezky (vlastní zpracování)

Náklady na propagaci naučné stezky Barevné skládané letáky ve formátu A4 (1000 kusů)

3 400 Kč

Barevné brožury ve formátu A5 (500 kusů)

9 000 Kč

Prezentace na internetových stránkách

1 000 Kč

Celkové náklady na propagaci naučné stezky

13 400 Kč

6.4.4 Celkové náklady na realizaci naučné stezky Z dílčích kalkulací na jednotlivé typy nákladů zpracovaných zvlášť, jsem následně vytvořila přibližnou celkovou kalkulaci nákladů na realizaci navrhované naučné stezky, které tak činí přibližně 272 000 Kč. Tabulka 4: Celkové náklady na naučnou stezku (vlastní zpracování)

Celkové náklady na naučnou stezku Náklady na výrobu a instalaci informačních panelů Náklady na značení naučné stezky

218 000 Kč 600 Kč

Náklady na průběžnou údržbu naučné stezky (za rok)

40 000 Kč

Náklady na propagaci naučné stezky

13 400 Kč

Celkové náklady na realizaci naučné stezky

272 000 Kč

6.4.5 Možné zdroje financování O možných zdrojích financování naučné stezky se zmiňuji v teoretické části bakalářské práce. V zásadě se jedná o tři možnosti, a to financování projektu z vlastních zdrojů, 101

finanční pomoc od sponzorů či dobrovolných dárců a čerpání financí prostřednictvím dotačních titulů v rámci národních a evropských programů na základě sestavení projektu naučné stezky a následné žádosti o dotaci. V rámci operačních programů Evropské unie se pak jedná například o program Životní prostředí řízený Ministerstvem životního prostředí nebo Program rozvoje venkova řízený Ministerstvem zemědělství. V rámci národních podpůrných programů může být finanční podpora poskytnuta prostřednictvím Programu péče o krajinu vyhlášeného Ministerstvem životního prostředí. (19) (20)

102

III. Část aplikační

103

7 Využití výsledků závěrečné práce v cestovním ruchu Způsobů využití nové naučné stezky je několik a úzce souvisejí se samotným důvodem jejího zbudování, tedy především funkcemi, které naučná stezka plní. U mnou navrhované tematické naučné stezky s kulturně-historickým zaměřením se bezesporu jedná o funkci informační, tedy poučení jejích návštěvníků o bohaté historii a významných historických památkách a stavbách Vyšehradu. Informační panely rozmístěné po celé délce trasy naučné stezky a průvodcovský text plní také funkci výchovně-vzdělávací. Protože je průběh naučné stezky veden územím Národní kulturní památky Vyšehrad, která je atraktivní nejen díky svému mimořádnému kulturněhistorickému dědictví, ale také rozsáhlými travnatými plochami v podobě několika udržovaných sadů, plní nepochybně i funkci estetickou. Naučná stezka by měla plnit také funkci motivační a vybízecí, tedy rozvíjet a upevňovat pozitivní vztah k místu, podělit se o zážitek s ostatními a vzbudit zájem o další účast na poznávání míst spjatých s českou historií. V neposlední řadě by zbudování nové naučné stezky plnilo další, pro Vyšehrad velmi výhodnou, funkci propagační. (5) Nová naučná stezka v úzké vazbě na kulturně-historické dědictví je budována především za účelem turistického využití a posílení cestovního ruchu v lokalitě Národní kulturní památky Vyšehrad. Pro turisty nabízí putování po kvalitně zpracované naučné stezce hodnotné využití času a obohacení jejich výletu. Za velice důležité u této naučné stezky považuji její využití jako účinného prostředku k posílení a oživení vztahu ke kulturnímu a historickému dědictví na lokální a regionální úrovni. Domnívám se, že naučná stezka může být atraktivním zdrojem informací a poučení nejen pro turisty, ale i pro místní obyvatele. Prohloubení znalostí místních obyvatel během absolvování naučné stezky může napomoci posílení a formování místní paměti, kořenů a sounáležitosti k Vyšehradu jako památnému místu našeho národa. (16) V rámci rozvoje cestovního ruchu přináší zbudování naučné stezky zvýšení atraktivity místa a přitáhnutí nových návštěvníků, díky tomu tak může být přínosem pro podnikatele v místních ubytovacích a stravovacích zařízeních a stimulovat další rozvoj a zkvalitňování nabízených služeb. Vzájemně výhodným využitím této naučné stezky pro místní instituce cestovního ruchu by mohla být jejich spolupráce, například propojení činnosti naučné stezky s aktivitami 104

místních muzeí nebo spolupráce s informačními centry v okolí Vyšehradu, která by nabízela informace o naučné stezce a distribuci tištěných průvodcovských textů a letáků. Naučné stezky jsou jedinečným výchovným a vzdělávacím prostředkem zábavnou formou na čerstvém vzduchu, proto považuji za vhodné využití této kulturně-historické stezky pro vzdělávací potřeby, nejen pražských, škol. Výlety a exkurze na Vyšehrad s absolvováním naučné stezky mohou být obohacujícím doplněním klasické školní výuky především na základních školách. Díky obsahovému zaměření naučné stezky lze její návštěvu účelně zapojit do výuky předmětů týkajících se českého jazyka a literatury, občanské výchovy, vlastivědy, umění a kultury, zeměpisu a především pak dějepisu. (16) (5)

105

8 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo vytvořit konkrétní návrh naučné stezky „Vyšehrad, kolébka českých dějin“, kterou jsem pojala jako tematickou naučnou stezku obsahově zaměřenou na bohatou historii tohoto místa. Kombinací průzkumu přímo v terénu a studia literatury a dalších zdrojů jsem sestavila průběh trasy naučené stezky tak, aby procházela podél významných historických památek a staveb. Konečnou verzi trasy naučné stezky a pořadí zastavení, které jsem stanovila na základě jejich umístění v dané lokalitě, jsem zakreslila do mapového podkladu. Pomocí panoramatických fotografií pořízených během výzkumu v terénu jsem navrhla konkrétní umístění stanovišť informačních panelů tak, aby se vysvětlující text vztahoval ke konkrétním objektům, u nichž zastávka stojí a návštěvník je tak měl možnost z místa pozorovat. Podstatnou částí mé bakalářské práce jsou návrhy grafického řešení všech deseti informačních panelů, které jsem následně vytvořila. Protože je součástí návrhu naučné stezky také vydání průvodcovského textu, jehož grafické řešení je v bakalářské práci také vytvořeno, výchozí bod naučné stezky jsem umístila u Informačního centra Špička, tedy tam, kde je možná jeho distribuce. Věřím, že poslání této naučné stezky představit návštěvníkům kulturně-historické dědictví Vyšehradu a jeho bohatou historii, by při případné realizaci naučné stezky bylo na základě takto zpracovaných a užitých poznatků, vhodného vedení trasy a grafických návrhů, splněno. Za důležitý úkol této naučné stezky, který jsem se v průběhu jejího zpracování snažila splnit, bylo usnadnit návštěvníkům Vyšehradu orientaci v množství zajímavostí na relativně malém území a poskytnout jim možnost získat podrobnější informace o zajímavostech přímo na místě, ať už prostřednictvím informačních panelů nebo průvodcovského textu, který by měli možnost stáhnout si přímo do svého mobilního telefonu načtením QR kódu umístěného u každého zastavení naučné stezky. Jako jeden ze záměrů této bakalářské práce jsem si v jejím úvodu stanovila pozdvihnout a zdůraznit velký potenciál Národní kulturní památky Vyšehrad. Dle mého názoru by realizace nové naučné stezky zvýšila oblibu Vyšehradu nejen jako hezkého městského parku, ale stal by se stejně jako Hradčany jasnou součástí návštěvy hlavního města Prahy. Samotnou procházkou po této naučné stezce s magickou atmosférou staré Evropy se prohlubují znalosti, posiluje vztah ke kulturnímu a historickému dědictví a oživuje hrdý pohled na Vyšehrad jako na památné místo našeho národa, které stojí za bližší poznání. 106

9 Bibliografie 1. ČEŘOVSKÝ, J. a ZÁVESKÝ, A. Stezky k přírodě. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1989. ISBN 80-04-22378-8. 2. Co je naučná stezka. Stezky. [Online] 2009. [Citace: 22. září 2015.] http://www.stezky.info/obecne-o-stezkach/co-je-naucna-stezka.htm. 3. Naučná stezka. Wikipedia. [Online] 2015. [Citace: 22. září 2015.] https://cs.wikipedia.org/wiki/Nau%C4%8Dn%C3%A1_stezka#Nau.C4.8Dn.C3.A9_ste zky_v_.C4.8Cesku. 4. Doporučené zásady pro zřizování, značení a údržbu naučných stezek a pro zřizování bodových informačních panelů. Plzeňský kraj. [Online] 2001. [Citace: 22. září 2015.] http://www.plzenskykraj.kct.cz/nastezky/nszasady.pdf. 5. FRIENDLOVÁ, L., P., KOCOUREK a SOUČEK, Z. Budování a využití naučných stezek. Praha : Český ústav ochrany přírody Praha, 1991. ISBN 80-85386-23-2. 6. PTÁČEK, L. Interpretace místního dědictví: Příručka pro plánování a tvorbu prezentací místních zajímavostí. Brno : Nadace Partnerství, 2004. ISBN 80-239-2068-5. 7. BÍLEK, J. Naučné stezky Jižní Čechy a Šumava. Milevsko : Spolek pro rozvoj kultury v Milevsku, 2007. ISBN 978-80-239-9723-1. 8. Turistické stezky a využívání cestní sítě v krajině pro turistiku. Ústav inženýrských staveb, tvorby a ochrany krajiny. [Online] [Citace: 22. září 2015.] http://www.utok.cz/node/145. 9. DOHNALOVÁ, A. Návrh naučné stezky "Za poznáním do Třebíče". Brno : bakalářská práce, 2011. 10. Jak značit naučnou stezku. Stezky. [Online] 2009. [Citace: 22. září 2015.] http://www.stezky.info/obecne-o-stezkach/jak-znacit-naucnou-stezku.htm. 11. Jak nejlépe značit naučnou stezku. Naučnou stezkou. [Online] 2008. [Citace: 22. září 2015.] http://www.naucnoustezkou.cz/jak-nejlepe-znacit-naucnou-stezku. 12. PÁSLER, J., I., CÍR a M., PERNICA. Základní pravidla značení turistických tras. Praha : Rada značení ÚV KČT, 2013. 107

13. Podoba a texty panelů naučné stezky. Stezky. [Online] 2009. [Citace: 22. září 2015.] http://www.stezky.info/obecne-o-stezkach/podoba-a-texty-panelu-naucne-stezky.htm. 14. Podoba a texty informačních panelů naučné stezky. Naučnou stezkou. [Online] 2008. [Citace: 22. září 2015.] http://www.naucnoustezkou.cz/podoba-a-textyinformacnich-panelu-naucne-stezky. 15. Naučné stezky a interpretace. RŮŽIČKA, T. roč. 4, místo neznámé : Krása našeho domova, 2004, Sv. podzim/zima 2004. ISSN 1213-5488. 16. WOITSCH, J. a PAUKNEROVÁ, K. Metodika pro prezentaci sídelního a krajinného prostoru a kulturního dědictví prostřednictvím naučných stezek. Plzeň : Západočeská univerzita v Plzni, 2014. 17. SCHNEIDER, J., FIALOVÁ, J. a VYSKOT, I. Krajinná rekreologie I. Brno : Mendelova univerzita v Brně, 2008. 18. OTRUBA, I. Zahradní architektura. místo neznámé : Era, 2002. ISBN 80-8651713-6. 19. Programy pro programové období 2014 - 2020. Evropské strukturální a investiční fondy. [Online] 2014. [Citace: 1. říjen 2015.] http://www.dotaceeu.cz/cs/FondyEU/2014-2020/Operacni-programy. 20. Národní programy. Ministerstvo životního prostředí. [Online] [Citace: 1. říjen 2015.] http://www.mzp.cz/cz/narodni_programy. 21. Dotace a programy. Ministerstvo pro místní rozvoj. [Online] [Citace: 1. říjen 2015.] http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika/ProgramyDotace?page=2. 22. HAMARNEH, I. Geografie turismu. Praha : Grada Publishing, 2012. ISBN 978-80247-4430-8. 23. MARIOT, P. Geografia cestovného ruchu. Bratislava : Veda, 1983. 24. PLESNÍK, P. Vymedzenie a ocenenie regiónov cestovného ruchu. Bratislava : Ekonóm, 2008. ISBN 978-80-225-2476-6.

108

25. Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. BÍNA, J. Brno : Ústav územního rozvoje, 2002, Sv. Urbanismus a územní rozvoj. ISSN 1212-0855. 26. RYGLOVÁ, K., BURIAN, M. a VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příleţitosti v praxi. Praha : Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-40393. 27. Klimatické podmínky. Česká republika. [Online] 2010. [Citace: 15. srpen 2015.] http://www.czech.cz/cz/ceska-republika/geografie/klimaticke-podminky/. 28. Hajduch Ondřej. Podnebí ČR. Geografický web. [Online] 2010. [Citace: 15. srpen 2015.] http://www.hajduch.net/cesko/priroda/podnebi. 29. Klimatické regiony ČR. MIG Energy Saving Paint. [Online] 2008. [Citace: 15. srpen 2015.] http://www.migesp.cz/klimaticke-regiony-cr. 30. Vodstvo. Prahaa. [Online] 2008. [Citace: 20. srpen 2015.] http://prahaa.webnode.cz/vodstvo/. 31. Daubner Petr. Pražská nej I. - Povrch a vodstvo. Kompas. [Online] 2009. [Citace: 20. srpen 2015.] http://www.kompas.estranky.cz/clanky/clanky---praha/prazska-nejpovrch-vodstvo-praha.html. 32. Železniční most. Atlas Česka. [Online] [Citace: 20. srpen 2015.] http://www.atlasceska.cz/praha/zeleznicni-most/. 33. Náplavka - Rašínovo nábřeží. Prague City Line. [Online] [Citace: 20. srpen 2015.] http://www.praguecityline.cz/misto/naplavka-rasinova-nabrezi. 34. Geomorfologické poměry a členění reliéfu. Monet. [Online] [Citace: 20. srpen 2015.] http://www.monet.cz/atlas/kap04.htm. 35. Hlavní město Praha - charakteristika. Metodická podpora regionálního rozvoje. [Online] [Citace: 20. srpen 2015.] http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/praha.html. 36. Pražské vrchy a hory. Atlas Česka. [Online] [Citace: 20. srpen 2015.] http://www.atlasceska.cz/praha/priroda/povrch/hory-a-vrchy/.

109

37. Daubner Petr. Pražská nej III. - Chráněná území, zeleň, rostlinstvo a živočišstvo. Kompas. [Online] 2009. [Citace: 1. září 2015.] http://www.kompas.estranky.cz/clanky/clanky---praha/prazska-nej-chranena-uzemizelen.html. 38. Pražská zeleň. Atlas Česka. [Online] [Citace: 1. září 2015.] http://www.atlasceska.cz/praha/priroda/zelen/. 39. O zahradě. Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty UK v Praze. [Online] [Citace: 1. srpen 2015.] https://bz-uk.cz/cs/o-zahrade. 40. Pražská chráněná příroda. Atlas Česka. [Online] 2015. [Citace: 1. září 2015.] http://www.atlasceska.cz/praha/priroda/chranena-priroda/. 41. Vyšehradské sady. Prague. [Online] 2015. [Citace: 1. září 2015.] http://www.prague.eu/cs/objekt/mista/562/vysehradske-sady?back=1. 42. Pražské zoo. Atlas Česka. [Online] 2015. [Citace: 1. září 2015.] http://www.atlasceska.cz/praha/priroda/zoo/. 43. Vyšehradské hradby. Atlas Česka. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] http://www.atlasceska.cz/praha/vysehradske-hradby/. 44. Mapa Vyšehradu - detail. NKP Vyšehrad. [Online] 2010. [Citace: 6. září 2015.] http://www.praha-vysehrad.cz/area472#hlca6. 45. Táborská brána a Vyšehradské tunely. Prague City Line. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/vysehrad-taborska-brana-avysehradske-tunely. 46. Leopoldova brána. Prague City Line. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/vysehrad-leopoldova-brana. 47. Vyšehrad. Praha - ryzí emoce. [Online] 2015. [Citace: 24. červen 2015.] http://www.prague.eu/cs/objekt/mista/137/vysehrad?back=1. 48. Rybařík Václav. Kamenné památky královského Vyšehradu. Kámen. [Online] 2007. [Citace: 6. září 2015.] http://www.revuekamen.cz/kamenne-pamatky-vysehrad1.htm.

110

49. Bazilika sv. Petra a Pavla. Prague City Line. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/bazilika-sv-petra-a-pavla. 50. Bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. Prague. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] http://www.prague.eu/cs/objekt/mista/14/bazilika-sv-petra-a-pavla-na-vysehrade. 51. Vyšehrad - rotunda sv. Martina. Praha, matka měst. [Online] 2011. [Citace: 6. září 2015.] http://www.matkamest.cz/vysehrad---rotunda-sv-martina---romanskarotunda.html. 52. Budovy Vyšehradské kapituly II. Prague City Line. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/vysehrad-budovy-vysehradskekapituly-ii. 53. Budovy Vyšehradské kapituly I. Prague City Line. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/vysehrad-budovy-vysehradskekapituly-i. 54. Boží muka, Kaple Panny Marie Šancovské a Kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Prague City Line. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] http://www.praguecityline.cz/prazskepamatky/vysehrad-bozi-muka-kaple-panny-marie-sancovske-a-kostel-steti-sv-janakrtitele. 55. Vyšehradský hřbitov - místo národní hrdosti. Prague City Line. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/vysehradskyhrbitov-misto-narodni-hrdosti. 56. Sochy a sousoší Vyšehradu I. Prague City Line. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/sochy-a-sousosi-na-vysehrade-i. 57. Socha sv. Jana Nepomuckého. Hrady. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] http://www.hrady.cz/?OID=12004. 58. Národní kulturní památka Vyšehrad - Staré purkrabství. Pěkný den. [Online] 2014. [Citace: 6. září 2015.] http://www.peknyden.cz/katalog/vysehrad-starepurkrabstvi/?locality=praha-2. 59. Vyšehradská zbrojnice. Hrady. [Online] 2007. [Citace: 6. září 2015.] http://www.hrady.cz/?OID=5851. 111

60. Vyšehrad a Kubistické domy pod Vyšehradem. Výletník. [Online] 2015. [Citace: 6. září 2015.] https://www.vyletnik.cz/tipy-na-vikendy/praha/praha-2-sirsi-centrum-novemesto-vinohra/1608-vysehrad-a-kubisticke-domy-pod-vysehradem/. 61. Galerie Vyšehrad. NKP Vyšehrad. [Online] 2010. [Citace: 15. září 2015.] http://www.praha-vysehrad.cz/Galerie-Vysehrad. 62. Gotický sklep. NKP Vyšehrad. [Online] 2010. [Citace: 15. září 2015.] http://www.praha-vysehrad.cz/Goticky-sklep. 63. Pevnost Vyšehrad v dějinách pražského opevnění. Akce. [Online] 2015. [Citace: 20. září 2015.] http://www.akce.cz/akce/352844/pevnost-vysehrad-v-dejinach-prazskehoopevneni. 64. Gorlice. NKP Vyšehrad. [Online] 2010. [Citace: 20. září 2015.] http://www.prahavysehrad.cz/Gorlice. 65. Letní scéna Vyšehrad. Kudy z nudy. [Online] 2015. [Citace: 1. srpen 2015.] http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Letni-scena-Vysehrad---divadlopod-sirym-nebem.aspx. 66. Letní scéna Vyšehrad. Prague - ryzí emoce. [Online] 2015. [Citace: 1. srpen 2015.] http://www.prague.eu/cs/objekt/mista/2157/letni-scena-vysehrad?back=1. 67. Kalendář akcí. NKP Vyšehrad. [Online] 2015. [Citace: 20. září 2015.] http://www.praha-vysehrad.cz/Program/area575. 68. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. [Online] [Citace: 5. srpen 2015.] http://www.mzv.cz/jnp/. 69. Státní hranice Česka. Wikipedie. [Online] 2015. [Citace: 5. srpen 2015.] https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_hranice_%C4%8Ceska. 70. HDP. Peníze. [Online] [Citace: 5. srpen 2015.] http://www.penize.cz/hdp. 71. Trhy. Trhy, měšec. [Online] 2015. [Citace: 5. srpen 2015.] http://trhy.mesec.cz/clanky/jeste-lepsi-cr-je-jednou-z-nejrychleji-rostoucich-ekonomikvyspeleho-sveta/.

112

72. Kolik vydělává tuzemský cestovní ruch. Statistika a my. [Online] 2015. [Citace: 5. srpen 2015.] http://www.statistikaamy.cz/2015/04/kolik-vydelava-tuzemsky-cestovniruch/. 73. Cestovní ruch české ekonomice pomáhá. Statistika a my. [Online] 2015. [Citace: 5. srpen 2015.] http://www.statistikaamy.cz/2015/01/cestovni-ruch-ceske-ekonomicepomaha/. 74. Demografické změny a cestovní ruch. Czech Tourism. [Online] 2011. [Citace: 5. srpen 2015.] http://vyzkumy.czechtourism.cz/0607/demograficke-zmeny-a-cestovniruch. 75. Praha opět patří mezi 20 nejnavštěvovanějích měst světa. Investujeme. [Online] 2015. [Citace: 5. srpen 2015.] http://www.investujeme.cz/praha-opet-patri-mezi-20nejnavstevovanejsich-mest-sveta/. 76. Kulturní hodnoty a památková ochrana v území. Praha 2. [Online] 2013. [Citace: 8. srpen 2015.] http://www.praha2.cz/file/roi1/Kap-4-Kulturni-hodnoty-a-pamatkovaochrana-v-uzemi.pdf. 77. Petr Plíva. Kompostování Ekocentrum Vyšehrad. Výzkumný ústav zemědělské techniky. [Online] 2013. [Citace: 8. srpen 2015.] http://www.vuzt.cz/svt/vuzt/publ/P2013/032.PDF. 78. ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. Praha : Idea Servis, 1999. ISBN 80-85970-27-9. 79. FRANCOVÁ, E. Cestovní ruch. Olomouc : Univerzita Palackého, 2003. ISBN 80244-0719-1. 80. Letní letový řád na Letišti Václava Havla. Václav Havel Airport Prague. [Online] 2015. [Citace: 27. srpen 2015.] http://www.prg.aero/cs/o-letisti-praha/tiskovecentrum/tiskove-zpravy/letni-letovy-rad-na-letisti-vaclava-havla-prinasi-radu-novinekcestujici-budou-mit-k-dispozici-rekordnich-138-primych-spojeni-do-celeho-sveta/. 81. Doprava na letiště Praha. Pražská integrovaná doprava. [Online] 2015. [Citace: 27. srpen 2015.] http://www.ropid.cz/cestujeme/doprava-na-letiste-praha-od7.4.2015__s191x548.html.

113

82. Dopravní spojení na Letiště Václava Havla Praha. Dopravní podnik hlavního města Prahy. [Online] 2015. [Citace: 27. srpen 2015.] http://www.dpp.cz/doprava-na-letiste . 83. Automobilová doprava. Portál hlavního města Prahy. [Online] 2015. [Citace: 27. srpen 2015.] http://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/automobilova/ . 84. Oficiální mapový portál MČ P2. Webgis Praha 2. [Online] 2015. [Citace: 27. srpen 2015.] http://mapy.praha2.cz/tms/obcan_a/#c=-742957%252C1044583&z=2&l=zm,oba_hr,pop,oba_bbpid&p=gispoi_bbpid&pb=gispoi_bbpid:6541 &. 85. Autobusová doprava. Portál hlavního města Prahy. [Online] 2015. [Citace: 27. srpen 2015.] http://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/autobusova/index.html . 86. Pražská integrovaná doprava. Portál hlavního města Prahy. [Online] 2015. [Citace: 27. srpen 2015.] http://www.praha.eu/jnp/cz/doprava/prazska_integrovana_doprava/ . 87. České dráhy. České dráhy. [Online] 2009. [Citace: 27. srpen 2015.] http://www.cd.cz/ . 88. Mapy. Mapy. [Online] [Citace: 27. srpen 2015.] http://mapy.cz/ . 89. Vyšehrad. Wikipedie. [Online] 2015. [Citace: 20. 2 2015.] http://cs.wikipedia.org/wiki/Vy%C5%A1ehrad. 90. Přívozy v PID. Pražská integrovaná doprava. [Online] 2015. [Citace: 27. srpen 2015.] http://www.ropid.cz/cestujeme/Privozy-v-PID-(od-1.4.2009)__s191x694.html . 91. Dopravní schémata. Dopravní podnik hlavního města Prahy. [Online] 2015. [Citace: 27. srpen 2015.] http://www.dpp.cz/dopravni-schemata/ . 92. Co o tramvaji určitě nevíte aneb deset pražských tramvajových nej. Technet. [Online] 2008. [Citace: 27. srpen 2015.] http://idnes.cz/L9Fhc. 93. Cyklotrasa A2 - Vltava pravobřežní. Pražské cyklostezky. [Online] 2010. [Citace: 27. srpen 2015.] http://www.prazskecyklostezky.cz/cyklostezka/a2.aspx . 94. Ubytování. Holiday Inn. [Online] 2014. [Citace: 1. červenec 2015.] http://www.holidayinn.cz/ubytovani/.

114

95. Pokoje. Corinthia Hotel Prague. [Online] 2015. [Citace: 1. červenec 2015.] http://marketing.corinthia.com/cs/prague/. 96. Ubytování. Prague - ryzí emoce. [Online] 2015. [Citace: 1. červenec 2015.] http://www.prague.eu/cs/objekty/ubytovani. 97. Představení. U Šemíka. [Online] [Citace: 1. červenec 2015.] http://www.usemika.cz/cs/hotel/predstaveni/. 98. About pension Beta. Pension Beta. [Online] 2010. [Citace: 1. červenec 2015.] http://pensionbeta.cz/. 99. Ceník a provozní řád. Charles Square Hostel. [Online] 2010. [Citace: 1. červenec 2015.] http://www.hostel-vysehradska.cz/en/cenik-a-provozni-rad. 100. Hospůdka Na Hradbách. Prague - ryzí emoce. [Online] 2015. [Citace: 1. červenec 2015.] http://www.prague.eu/cs/objekt/jidlo/304/hospudka-na-hradbach?back=1. 101. Vyšehrad - restaurace. Zomato. [Online] [Citace: 1. srpen 2015.] https://www.zomato.com/cs/praha/vy%C5%A1ehrad-restaurace. 102. VCafe Vyšehrad. České hospůdky. [Online] [Citace: 1. srpen 2015.] http://www.ceske-hospudky.cz/restaurace/praha/vcafe-vysehrad-10837. 103. Rio's Vyšehrad. Rio's Restaurant. [Online] [Citace: 1. srpen 2015.] http://www.riorestaurant.cz/. 104. Infocentrum Špička. NKP Vyšehrad. [Online] 2010. [Citace: 1. srpen 2015.] http://www.praha-vysehrad.cz/Infocentrum-Spicka. 105. Dětské hřiště. Vyšehrad - národní kulturní památka. [Online] 2010. [Citace: 1. srpen 2015.] http://www.praha-vysehrad.cz/Detske-hriste. 106. Mapa dětských hřišť - Vyšehrad. Portál hlavního města Prahy. [Online] 2014. [Citace: 1. srpen 2015.] http://www.praha.eu/jnp/cz/o_meste/zivot_v_praze/mapa_detskych_hrist/praha_2/vyseh rad.html. 107. STÁTNÍKOVÁ, P. Vyšehradská zastavení - stručný průvodce. Praha : Národní kulturní památka Vyšehrad, 2013. ISBN 80-238-7269-9.

115

108. NKP Vyšehrad. Vyšehrad. [Online] 2010. [Citace: 26. září 2015.] http://www.praha-vysehrad.cz/. 109. Stavební proměny NKP Vyšehrad. Časopis stavebnictví. [Online] 2009. [Citace: 24. červen 2015.] http://www.casopisstavebnictvi.cz/stavebni-promeny-nkpvysehrad_N2881. 110. JIRÁSEK, A. Staré pověsti české. Praha : Albatros, 2008. ISBN 9788000022550. 111. Historie a současnost NKP Vyšehrad. Zahrada, park, krajina. [Online] [Citace: 20. 2 2015.] http://www.zahrada-parkkrajina.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=139:historie-a-souasnostnarodni-kulturni-pamatky-vyehrad&catid=62:teorie-a-djiny-zahradnihoumni&Itemid=125. 112. NKP Vyšehrad. Historie. Vyšehrad - národní kulturní památka. [Online] 2010. [Citace: 20. 2 2015.] http://www.praha-vysehrad.cz/Historie. 113. DEGEN, M. Vyšehrad. Stará Praha. [Online] [Citace: 20. 2 2015.] http://www.starapraha.cz/historie-praha-vysehrad.php. 114. Ikoničtí architekti a jejich otisk na území dnešní Prahy. Architecture Week. [Online] 2014. [Citace: 22. září 2015.] http://www.architectureweek.cz/clanky/praha163.html. 115. Vyšehrad není jen bájná historie. Pravá Praha. [Online] 12. 12 2013. [Citace: 20. 2 2015.] http://www.pravapraha.cz/cs/clanek/vysehrad-neni-jen-bajna-historie. 116. SWOT analýza. Management Mania. [Online] 2015. [Citace: 8. říjen 2015.] https://managementmania.com/cs/swot-analyza. 117. TOMEK, J. Marketing podniku: Marketingové aktivity a tvorba marketingové strategie podniku. Praha : Aleko, 1991. ISBN 80-85341-02-6. 118. Farní budova. Vyšehradská kapitula. [Online] 2012. [Citace: 8. listopad 2015.] http://www.kkvys.cz/farni-budova/. 119. Kanovnické rezidence. Vyšehradská kapitula. [Online] 2012. [Citace: 8. listopad 2015.] http://www.kkvys.cz/kanovnicke-rezidence-2/.

116

120. Vyšehradská kapitula - historie. Prague City Line. [Online] 2015. [Citace: 8. listopad 2015.] http://www.praguecityline.cz/prazske-pamatky/vysehradska-kapitulahistorie. 121. Informační tabule. Na Svahu. [Online] [Citace: 18. listopad 2015.] http://nasvahu.net/grafika/informacni-tabule/. 122. Portál hlavního města Prahy. Magistrát hlavního města Prahy. [Online] 2015. [Citace: 18. listopad 2015.] http://www.praha.eu/jnp/cz/index.html. 123. Městská část Praha 2. Oficiální webový portál Prahy 2. [Online] 2014. [Citace: 18. listopad 2015.] http://www.praha2.cz/. 124. Brožury a skládané letáky. Letáky4U. [Online] 2013. [Citace: 18. listopad 2015.] http://www.letaky4u.cz/brozury-skladacky/. 125. Mapy Google. Google. [Online] 2015. [Citace: 27. srpen 2015.] maps.google.com. 126. Turistické značení. Klub českých turistů. [Online] 2015. [Citace: 22. září 2015.] http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct. 127. Územní srážky. Český hydrometeorologický ústav. [Online] [Citace: 5. listopad 2015.] http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-srazky . 128. Územní teploty. Český hydrometeorologický ústav. [Online] [Citace: 5. listopad 2015.] http://portal.chmi.cz/historicka-data/pocasi/uzemni-teploty#. 129. Národní kulturní památka Vyšehrad . Plán Vyšehradu. Praha : autor neznámý. 130. Základní charakteristika města. Praha životní prostředí. [Online] 2011. [Citace: 5. listopad 2015.] http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/Pr09_html/kap_a2.htm. 131. Vyšehradské vlakové nádraží. Vyšehrad na starých pohlednicích a vedutách. [Online] 2014. [Citace: 15. listopad 2015.] http://www.kkvys.cz/vysehrad-na-starychpohlednicich-a-vedutach-2/2014-01-23_162502/. 132. Panorama Vyšehradu. Naše Praha. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.naseprahacentrum.cz/data/USR_001_PRAHA_2/10724467864f3cdcf04abe c_-var-www-vhosts-ceskydomov-cz-httpdocs-uploads-temp12438793344f3cdcf049b7a-aaa-jpg.jpg.

117

133. Logo Prahy. Praha. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.praha.eu/public/cd/f4/84/2050384_594106__3_710.jpg. 134. Logo NKP Vyšehrad. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] https://lh4.googleusercontent.com/YOw1CKf9WDY/AAAAAAAAAAI/AAAAAAAAABQ/xMFehvx9-Zg/photo.jpg. 135. Značka naučné stezky. Wikipedia. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Naucnastezka.svg/2000px-Naucna-stezka.svg.png. 136. QR kód. QR generátor. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.qrgenerator.cz/. 137. Zákazové piktogramy. Lesy České republiky. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.lesycr.cz/volny-cas-v-lese/informacni-system-v-lese/Stranky/default.aspx. 138. Rekonstrukce jižní brány - Špičky. Blog IDnes. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://blog.idnes.cz/blog/19336/402300/vysehrad2.jpg. 139. Letecký pohled na Vyšehrad. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.rodsnajdr.estranky.cz/img/mid/167/letecky-pohled-na-areal-kapitul.kostela-sv.-petra-a-pavla.jpg. 140. Rytina Vyšehradu 1420. Česká koruna. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.ceska-koruna.cz/i/vysehradska_mincovna.jpg. 141. Obrázek Popelky Biliánové. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.langhans.cz/media/cache/b0/61/b061ecf31909c6a020a9a0f42c8b56bc.jpg. 142. Leopoldova brána. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.kkvys.cz/wpcontent/uploads/2014/01/2014-01-23_162747.jpg. 143. Kodex Vyšehradský. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] https://cs.wikipedia.org/wiki/Kodex_vy%C5%A1ehradsk%C3%BD#/media/File:Kodex _vy%C5%A1ehradsk%C3%BD1.jpg. 144. Panna Marie Loretánská. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://veranovotna.blog.cz/galerie/maria/marianska-poutnimista/loreto/obrazek/80862395. 118

145. Interiér rotundy sv. Martina. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.nockostelu.cz/f/repository/2547/DSC00271.JPG. 146. Vratislav II. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.ucivo.wz.cz/panovnici2.html. 147. Půdorys baziliky sv. Vavřince. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://pravoslavnacirkev.cz/Novinky/Nlez-kostela-byzantskho-typu-na-praskmVyehrad. 148. Kůň Šemík. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://media.novinky.cz/432/224328-top_foto1-5n2d9.jpg?1281952801. 149. Vyšehradský tunel. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.kkvys.cz/wpcontent/uploads/2014/01/2014-01-23_162519.jpg. 150. Dům převozníka. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.kkvys.cz/wpcontent/uploads/2014/01/2014-01-23_162346.jpg. 151. Vyšehrad kolem roku 1900. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.kkvys.cz/wp-content/uploads/2014/01/2014-01-23_162225.jpg. 152. Vyšehrad - nákresy. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://blog.idnes.cz/blog/19336/402300/vysehrad2.jpg. 153. Denáry. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://aukcie.machochlapovic.com/sk/a70013-7397.html. 154. NECHVÁTAL, B. Schéma středověkých budov. Knížecí a královská akropole na Vyšehradě (Přehled výzkumu a problematiky). [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/128312/2_ArchaeologiaHisto rica_38-2013-1_8.pdf?sequence=1. 155. Palackého most. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.prazsketramvaje.cz/obrazky/mosty/palackeho/most-palackeho-075.jpg. 156. Josef Václav Myslbek. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.shopkabinet.cz/files/img/products/cz_plc_vv_pos_josef_vaclav_myslbek.jp g.

119

157. Zbrojnice. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.praguecityline.cz/wpcontent/gallery/vysehrad-historicke-fotografie/vysehrad0010.jpg. 158. Vyšehrad - letecký z roku 1922. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.galerietousek.cz/tousek.vystavy/Image.vystava.2010/15.v.1922.jpg. 159. Josef Niklas. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/05/Josef_Niklas_1895_Vili m.jpg/200px-Josef_Niklas_1895_Vilim.jpg. 160. C. a K. armáda. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.kkvys.cz/wpcontent/uploads/2014/01/2014-01-23_162446-150x150.jpg. 161. Panorama Prahy z Vyšehradu. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.kkvys.cz/vysehrad-na-starych-pohlednicich-a-vedutach-2/. 162. Cihelná brána. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.praguecityline.cz/wp-content/gallery/vysehrad-historickefotografie/vysehrad010022.jpg. 163. Rytina z roku 1607. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.kkvys.cz/wpcontent/uploads/2014/01/sadeler-egidius-vysehrad-mediryt-1607-1.jpg. 164. Podzemní sál Gorlice. [Online] [Citace: 10. listopad 2015.] http://www.prague.eu/file/edee/object/59/vysehrad-sal-gorlice.jpg. 165. Barevný pohled Vyšehradu z roku 1906. Vyšehrad na starých pohlednicích a vedutách. [Online] [Citace: 18. listopad 2015.] http://www.kkvys.cz/vysehrad-nastarych-pohlednicich-a-vedutach-2/. 166. Barokní podoba baziliky sv. Petra a Pavla. Prague City Line. [Online] [Citace: 18. listopad 2015.] http://www.praguecityline.cz/wpcontent/gallery/cache/5177__320x240_vysehrad010049.jpg. 167. Vyšehrad v roce 1420. Galerie Tousek. [Online] [Citace: 18. listopad 2015.] http://www.galerietousek.cz/tousek.vystavy/Image.vystava.2010/08.m.vysehrad.1420.jp g.

120