EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 9.11.2011 KOM(2011) 737 v konečném znění 2011/0333 (CNS)
Návrh NAŘÍZENÍ RADY o metodách a postupech pro poskytování vlastního zdroje založeného na dani z přidané hodnoty
CS
CS
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1
SOUVISLOSTI NÁVRHU
1.1.
Úvod
Dne 29. června 2011 Komise přijala návrh rozhodnutí Rady […/…] o systému vlastních zdrojů Evropské unie (dále jen „RVZ 2014“)1. Tímto návrhem byl vytvořen nový vlastní zdroj založený na „podílu z daně z přidané hodnoty“ (DPH) za dodání zboží a poskytnutí služeb, pořízení zboží a dovoz zboží „podléhající základní sazbě DPH v každém členském státě“ v celé Evropské unii (dále jen „nový vlastní zdroj z DPH“). Komise oznámila, že do konce roku 2011 předloží příslušné prováděcí předpisy. Účelem tohoto návrhu je stanovit v souladu s čl. 322 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) metodu, kterou by členské státy měly používat pro výpočet tohoto nového vlastního zdroje, a postupy pro jeho poskytování do rozpočtu EU. Tato úprava doplňuje opatření stanovená v RVZ 2014 a prováděcí opatření stanovená v čl. 311 odst. 4 SFEU týkající se kontroly, dohledu a dodatečných požadavků na podávání zpráv2. Tento návrh čerpá z minulých zkušeností nabytých se správou vlastního zdroje plynoucího z DPH. Jeho cílem je zjednodušit výpočet příspěvků členských států a tím snížit správní náklady a zvýšit transparentnost a usnadnit demokratickou kontrolu tohoto zdroje, což posílí skutečnou provázanost mezi politikou EU v oblasti DPH, veřejnými financemi členských států a financováním rozpočtu EU. 1.2.
Nová metoda výpočtu
1.2.1.
Základní zásady
Novou navrhovanou metodu výpočtu lze popsat v následujících čtyřech bodech. •
Metoda používá jako východisko konečné a snadno dostupné údaje – údaje členských států o příjmech DPH. Aby se zajistilo, že budou zahrnuty pouze příjmy DPH, bude muset přibližně polovina členských států nadále opravovat své údaje tak, aby nezahrnovaly úroky ani penále. Menšina členských států bude muset nadále provádět úpravy, aby zohlednily zámořská území, zvláštní režim DPH v některých okrajových regionech a dotace, které poskytují prostřednictvím systému DPH.
•
K dosažení maximální jednoduchosti a transparentnosti a minimálních správních nákladů se navrhuje, aby Komise zajistila výpočet jednotného celoevropského průměrného podílu z příjmů DPH, které vznikají ze zdanění dodávek na konečnou spotřebu, na které se uplatňuje v každém členském státě základní sazba (tj. pro domácnosti nebo jiné subjekty, které nemají právo na odpočet DPH, jež jim byla účtována). K zajištění předvídatelnosti by se tento průměr používal po celou dobu jednoho finančního rámce.
1 2
CS
Úř. věst. L […], […], s. […]. Pozměněný návrh nařízení Rady, kterým se stanoví prováděcí opatření pro systém vlastních zdrojů Evropské unie, KOM(2011) 740 ze dne 9.11.2011.
2
CS
•
Členské státy uplatní jednotný celoevropský průměrný podíl na své upravené příjmy. Výsledný údaj o „zdanitelných příjmech DPH“ se s pomocí platné základní sazby DPH v každém členském státě přepočítá na hodnotu základu bez daně.
•
Po určení hodnoty zdanitelného základu se k výpočtu skutečného příspěvku použije podíl stanovený v nařízení, kterým se provádí rozhodnutí o vlastních zdrojích. Nepoužije se žádné umělé omezení zdanitelných základů.
Celkově lze říci, že členské státy každý měsíc provedou jednoduchý výpočet, při němž použijí své (upravené) příjmy DPH za daný měsíc, jednotný celoevropský průměrný podíl z příjmů DPH plynoucích z dodávek na konečnou spotřebu zdaňovaných základní sazbou, který jim poskytne Komise, svou základní sazbu a podíl definovaný pro nový vlastní zdroj z DPH. 1.2.2.
Hlavní výhody ve srovnání se současnou metodou
V porovnání s metodou, která se v současnosti používá k výpočtu vlastního zdroje z DPH, představuje tato zjednodušená metoda tři hlavní výhody: •
Snižuje počet oprav, které členské státy musí dělat ve svých příjmech DPH. Už nebude potřebné provádět opravy týkající se paušálních zemědělských režimů. Současná oprava je velmi složitá, ale význam konečných úprav je omezený – v roce 2009 ani ne 1 % příjmů u všech u všech členských států (kromě dvou). Stejně tak se již nebude vyžadovat ani oprava týkající se režimů odstupňovaných daňových výhod.
•
Není již potřeba vypočítávat náhrady. Je to opodstatněné, protože různé úpravy zřejmě celkově neměly významný vliv na příspěvky členských států (platí to, zejména když se bere v úvahu úloha zdroje založeného na HND), nehledě na administrativní zátěž pro členské státy3. V praxi to znamená, že osmnáct náhrad, které kompenzují položky, u nichž směrnice 2006/112/ES povolila členským státům volbu, zda je budou nebo nebudou zdaňovat, se již nebude vyžadovat, vzhledem k důslednému důrazu jen na plnění zdaňované základní sazbou. Zruší se také jiné náhrady platné v některých členských státech. Patří mezi ně náhrady v souvislosti s rozdílnými prahovými hodnotami pro registraci, které mají značný význam jen ve dvou členských státech, přičemž jejich význam bude s navrhovaným důrazem na plnění zdaňované základní sazbou klesat. Stejně tak budou odstraněny velmi složité náhrady týkající se zdaňování služebních vozidel daní z přidané hodnoty na vstupu. Náhradu vypočítává většina členských států, ale skutečné snížení příspěvků do vlastního zdroje z DPH pro každý členský stát lze odhadnout na méně než tři setiny procenta. Na závěr třeba uvést, že kdyby bylo potřebné provést nějakou úpravu v důsledku porušení práva EU, řešily by se v budoucnu úpravou příjmů.
•
3
CS
Zaměření výlučně na dodávky na konečnou spotřebu zdaňované základní sazbou DPH spolu s navrhovaným centralizovaným výpočtem jednotného celoevropského
Viz příloha pracovního dokumentu útvarů Komise „Financování rozpočtu EU: zpráva o fungování systému vlastních zdrojů“, SEK(2011) 876, s. 104.
3
CS
průměrného podílu pro takové transakce odstraňuje potřebu, aby členské státy vypočítávaly váženou průměrnou sazbu (WAR). Navrhovaná metoda tak představuje obrovské zjednodušení systému a zároveň zvyšuje jeho přehlednost a předvídatelnost jen s mírným snížením přesnosti. 1.3.
Poskytování nového vlastního zdroje z DPH do rozpočtu EU
1.3.1.
Základní zásady
Navrhovaná úprava poskytování vlastního zdroje a úpravy dalších účetních a správních postupů představují kombinaci příslušných aspektů předchozích úprav týkajících se vlastního zdroje z DPH a tradičních vlastních zdrojů. Je třeba zdůraznit dva hlavní rysy návrhu: •
Nárok na vlastní zdroj vzniká až po skutečném výběru příjmů členskými státy. Vzniká tak úzké a automatické propojení mezi vnitrostátními příjmy DPH a hospodářskými poměry na jedné straně a rozpočtem EU na straně druhé. Nový vlastní zdroj z DPH bude přímo ovlivněn politikou EU a vnitrostátními politikami v oblasti DPH.
•
Aby se umožnil rychlejší a efektivnější výběr tohoto vlastního zdroje, navrhuje se poskytovat příjmy prostřednictvím systému měsíčních výkazů s uvedením přesného data, do kterého musí být částky vlastních zdrojů poskytnuty. Tyto částky se převedou na stejný účet, který se používá i pro jiné vlastní zdroje.
V této souvislosti je třeba poznamenat, že Zelenou knihou o budoucnosti DPH4 odstartovala Komise iniciativu za reformu systému DPH, mimo jiné s cílem rozšířit základ daně a omezit podvody a daňové úniky. Navrhovaný nový vlastní zdroj z DPH je dostatečně pružný k tomu, aby bylo možné pokračovat v práci se změnami, které tato reforma přinesla. 1.3.2.
Hlavní výhody ve srovnání se současným systémem
Navrhovaný postup poskytování nového vlastního zdroje z DPH do rozpočtu EU je podstatně jednodušší a přehlednější, než je tomu u současného vlastního zdroje založeného na DPH. Použití příjmů skutečně získaných členskými státy odstraní potřebu výpočtu prognóz a následných úprav, jakož i výpočtů zůstatků DPH ke konci roku. Významně se tak sníží administrativní správa a související náklady na tento zdroj. Obsah právního návrhu je shrnut v následujícím přehledu.
4
CS
KOM(2010) 695, 1.12.2010. (Pracovní dokument útvarů Komise (SEK(2010) 1455 ze dne 1. prosince 2010).
4
CS
2. 2.1
PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Úvod
Tento návrh tvoří součást balíku, jehož součástí je i návrh nařízení Rady týkající se toho, jak poskytovat do rozpočtu EU vlastní zdroj založený na dani z finančních transakcí5, a změněné a přepracované stávající nařízení Rady o poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastního zdroje založeného na HND6. Komise prozkoumá možnost sloučit ustanovení týkající se určování a poskytování všech vlastních zdrojů Unie do jednoho nařízení poté, co bude dosaženo celkové dohody o balíku vlastních zdrojů. 2.2
Kapitola I „Obecná ustanovení“
–
Článek 1 návrhu, „Předmět“: v tomto článku se upřesňuje, že navrhovaná úprava se vztahuje na nový vlastní zdroj z DPH uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí […/...].
–
Článek 2 návrhu „Definice“ vysvětluje nejdříve pojem „plnění“, tak jak se používá v tomto nařízení s odvoláním na hlavu IV směrnice Rady 2006/112/EC7. Kromě toho se v tomto článku stanovují charakteristiky dodání, pořizování a dovozu, z nichž vzniká daňová povinnost pro účely nového vlastního zdroje z DPH. Tak se budou zdaňovat všechny zdanitelné transakce ve smyslu hlavy IV směrnice Rady 2006/112/ES, na které se vztahuje základní sazba DPH, ve všech členských státech v celé Evropské unii. K tomu, aby se pro účely tohoto nařízení pohlíželo na plnění jako na zdanitelné dodání, nebude nutné, aby plnění skutečně podléhalo sazbě DPH. Vznik daňové povinnosti ve spojení s plněním se nebude řídit jeho skutečnými okolnostmi, nýbrž tím, že obrat je zdanitelný (závazkovým charakterem transakce). Dodání zboží nebo služeb, které v souladu s ustanoveními směrnice Rady 2006/112/ES v kterémkoli členském státě Unie řádně podléhá snížené sazbě DPH, tedy není zdanitelným plněním, bez ohledu na to, že tatáž transakce by ve skutečnosti mohla podléhat základní sazbě DPH v jednom nebo několika jiných členských státech Unie. Stejně tak není zdanitelným plněním ani dodání zboží nebo poskytnutí služeb řádně osvobozené od DPH nebo osvobozené od DPH s nárokem na odpočet DPH v předchozím stupni v jednom či několika členských státech podle tytéž směrnice.
–
5 6
7
CS
Článek 3 návrhu, „Průměrný podíl Unie ze zdanitelných plnění“: tento článek vysvětluje koncept získání jednotného celoevropského podílu ze zdanitelných plnění, který se použije k výpočtu měsíční hodnoty podílu z nového vlastního zdroje z DPH spolu s četností jeho určování. Při zpracovávání průměrného podílu se bude Komise
Návrh nařízení Rady o metodách a postupech pro poskytování vlastních zdrojů založených na dani z finančních transakcí , KOM(2011) 738 ze dne 9.11.2011. Návrh nařízení Rady o metodách a postupu pro poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastních zdrojů z HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků, KOM(2011) 742 ze dne 9.11.2011, kterým se mění KOM(2011) 512 ze dne 29.6.2011. Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.
5
CS
nebo subjekt, který k tomuto účelu Komise určila, možná muset obrátit na orgány členských států, aby získala informace a názory. Členské státy by proto měly zajistit, aby příslušné úřady nebo agentury poskytly zplnomocněným zástupcům pomoc potřebnou k výkonu jejich povinností. 2.3 Hlava II „Výpočet podílu“ –
Článek 4 návrhu „Metoda výpočtu“: tento článek stanoví kroky, které se mají dodržet při výpočtu příspěvků členských států do nového vlastního zdroje z DPH. Navrhovaná metoda se od předešlé velmi liší. Hlavní změnou je, že jednotný průměrný podíl stanoví Komise. Tento podíl bude představovat podíl ze zdanitelných plnění pro konečnou spotřebu, které podléhají základní sazbě DPH v celé EU. Každý členský stát použije k výpočtu tento jednotný podíl, který bude za normálních okolností platit po celou dobu finančního rámce. Tento podíl se uplatní na údaj daného členského státu o čistých příjmech DPH – po provedení nutných úprav k zahrnutí případných okrajových příjmů a k vyloučení částek, které sice mají souvislost s DPH, ale nepředstavují přímé příjmy DPH. Některé členské státy budou muset upravit také svá původní čísla, aby zohlednily vrácení daně osobám nepovinným k dani nebo osobám povinným k dani za nezdanitelná plnění, kde takové vrácení daně není v souladu s ustanoveními směrnice Rady 2006/112/ES. Výsledná hodnota se přepočte na hodnotu plnění osvobozených od daně s použitím základní sazby DPH, která platí v příslušném členském státě. Z této hodnoty zdanitelného základu se potom vypočte podíl stanovený nařízením […/…].
–
Článek 5 návrhu, „Období výpočtu“ navrhuje, aby byl členským státům poskytnut maximální manévrovací prostor ke sladění období používaných k výpočtu nového vlastního zdroje z DPH s jejich účetními předpisy, aby se tak vyhnuly nutnosti upravovat příjmy výlučně za účelem dodržení termínů.
2.4 Hlava III „Poskytování vlastního zdroje z DPH“ –
Článek 6 návrhu, „Účtování“: tento článek stanoví úpravy navrhované pro nový vlastní zdroj z DPH, které se shodují s úpravami, jež se již používají pro stávající vlastní zdroje podle článku 9 nařízení č. 1150/2000. Uvedený souhrnný účet může být spojen s podobným účtem vedeným pro jiné vlastní zdroje podle čl. 6 odst. 1 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/20008.
–
Článek 7 návrhu, „Zapisování na účty, vykazování a harmonogram poskytování“: tento článek stanoví úpravy navrhované pro nový vlastní zdroj z DPH, které se shodují s úpravami, jež se již používají pro stávající vlastní zdroje podle nařízení č. 1150/2000. Je zachováno stejné datum (konkrétně první pracovní den v měsíci), k němuž má být zdroj poskytnut. Změny oproti předchozím úpravám týkajícím se DPH zahrnují použití měsíčního výkazu, který musí být předložen nejméně deset dnů před termínem poskytnutí zdrojů, tedy před prvním pracovním dnem druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž členský stát přijal platbu. Zápis na souhrnný účet by se měl normálně provést v čase zaslání měsíčního výkazu, ale v každém případě ve stejné lhůtě.
8
CS
Toto nařízení je předmětem pozměněného návrhu na přepracování. Toto ustanovení se nyní objevuje v článku 5 pozměněného návrhu na přepracovaní.
6
CS
–
V článku 8 návrhu, „Účetní opravy“ se navrhuje, aby se pro nový vlastní zdroj z DPH používala stejná lhůta, jaká se v současnosti používá pro jiné vlastní zdroje podle článku 7 nařízení 1150/20009.
–
Článek 9 návrhu, „Úroky z částek poskytnutých opožděně“: navrhuje se, aby jakékoli prodlení při poskytování nového vlastního zdroje z DPH podléhalo stejnému režimu úroků z prodlení, jaký se v současnosti uplatňuje podle článku 11 nařízení č. 1150/200010.
2.5 Kapitola IV „Správní opatření“ –
V článcích 10 „Uchovávání podkladů“ a 11 „Správní spolupráce“ se navrhuje, aby se povinnosti, které jsou v současnosti uložené členským státům v souvislosti s jinými vlastními zdroji podle článků 3 a 4 nařízení č. 1150/200011, obdobně uplatňovaly i na nový vlastní zdroj z DPH.
2.6 Kapitola IV „Závěrečná ustanovení“ –
9 10 11
CS
Článek 12 návrhu, „Postup projednávání ve výboru“: Stanoví, aby se novým vlastním zdrojem z DPH zabýval Poradní výbor pro vlastní zdroje Společenství (ACOR), který v současnosti působí podle článku 20 nařízení č. 1150/2000 a v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
Toto nařízení je předmětem pozměněného návrhu na přepracovaní. Toto ustanovení se nyní objevuje v článku 6 pozměněného návrhu na přepracovaní. Toto nařízení je předmětem pozměněného návrhu na přepracovaní. Toto ustanovení se nyní objevuje v článku 11 změněného a přepracovaného návrhu. Toto nařízení je předmětem pozměněného návrhu na přepracovaní. Tato ustanovení se nyní objevují v článcích 3 a 4 změněného a přepracovaného návrhu.
7
CS
2011/0333 (CNS) Návrh NAŘÍZENÍ RADY o metodách a postupech pro poskytování vlastního zdroje založeného na dani z přidané hodnoty
RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 322 odst. 2 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii12, a zejména s článkem 106a této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu13, s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora14, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Vlastní zdroj Unie založený na podílu daně z přidané hodnoty (DPH) uvedený v čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí Rady […/…] o systému vlastních zdrojů Evropské unie (dále jen „vlastní zdroj z DPH“) by se měl Unii poskytovat za co nejlepších podmínek, a proto by se měla pro členské státy stanovit pravidla pro poskytování tohoto vlastního zdroje Komisi.
(2)
V zájmu jednoduchosti a transparentnosti a s cílem snížit správní náklady by se měl určit průměrný podíl Unie na hodnotě zdanitelných plnění ve srovnání s hodnotou celkových plnění.
(3)
Způsob výpočtu vlastního zdroje z DPH by se měl určit jednotně.
(4)
Vlastní zdroj z DPH by se měl poskytovat formou zápisu splatných částek na účet založený pro tento účel podle nařízení Rady […/...] o metodách a postupu poskytování tradičních vlastních zdrojů a vlastního zdroje založeného na HND a o opatřeních ke krytí hotovostních nároků15. K omezení pohybu finančních prostředků na míru nezbytně nutnou pro plnění rozpočtu by se Unie měla omezit při čerpání z těchto účtů pouze na výběry, které slouží k pokrytí hotovostních potřeb Komise.
12
Úř. věst. L […], […], s. […]. Úř. věst. L […], […], s. […]. Úř. věst. L […], […], s. […]. Úř. věst. L […], […], s. […].
13 14 15
CS
8
CS
(5)
V případě zpoždění v připisování vlastního zdroje z DPH na účty by měly členské státy platit úroky. V souladu se zásadou řádného finančního řízení je třeba dbát na to, aby náklady na vymožení dlužných úroků nepřesáhly částku splatných úroků.
(6)
Členské státy by měly uchovávat pro Komisi a v případě potřeby jí předávat dokumenty a informace potřebné k tomu, aby mohla uplatňovat pravomoci, které jí byly svěřeny v souvislosti s vlastními zdroji Unie .
(7)
Vnitrostátní orgány příslušné k vybírání vlastních zdrojů by měly být schopny kdykoli Komisi předložit podklady o vybraných vlastních zdrojích.
(8)
Je nezbytné zajistit úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí s cílem usnadnit správné uplatňování finančních předpisů týkající se vlastních zdrojů.
(9)
V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi. Tyto pravomoci je třeba vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí16.
(10)
Při přijímání prováděcích aktů za účelem stanovení podrobných pravidel týkajících se měsíčních výkazů účtů pro vlastní zdroj z DPH, a za účelem určení a aktualizace průměrného podílu Unie, by se měl, vzhledem k odbornému charakteru těchto opatření, uplatňovat poradní postup.
(11)
Nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1553/89 ze dne 29. května 1989 o konečné jednotné úpravě vybírání vlastních zdrojů vycházejících z daně z přidané hodnoty17 by se mělo zrušit.
(12)
Toto nařízení by se mělo začít uplatňovat ve stejný den jako rozhodnutí […/…],
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1 Předmět Tímto nařízením se stanoví pravidla výpočtu a poskytování vlastního zdroje Unie založeného na podílu daně z přidané hodnoty (DPH) uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. c) rozhodnutí […/…] Komisi (dále jen „vlastní zdroj z DPH“).
16 17
CS
Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. Úř. věst. L 155, 7.6.1989, s. 9.
9
CS
Článek 2 Definice Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice: 1) "plnění" znamená dodání zboží a poskytnutí služeb, pořízení zboží uvnitř Společenství a dovoz zboží podle definice uvedené v hlavě IV směrnice Rady 2006/112/ES18; 2) „zdanitelné plnění“ znamená plnění, na které se vztahuje základní sazba DPH uplatňovaná v jednotlivých členských státech. Článek 3 Průměrný podíl Unie na zdanitelných plněních 1. Před začátkem každého víceletého finančního rámce Komise určí jednotný průměrný podíl Unie z hodnoty zdanitelných plnění ve srovnání s hodnotou celkových plnění. Tento podíl se vyjádří v procentech. 2. Průměrný podíl Unie uvedený v odstavci 1 se použije po dobu platnosti víceletého finančního rámce. Komise se však v řádně odůvodněných případech může rozhodnout průměrný podíl Unie aktualizovat. Aktualizovaný podíl se použije od začátku kalendářního roku následujícího po aktualizaci. 3. Členské státy poskytnou Komisi nebo subjektu, který k tomuto účelu jmenovala Komise, pomoc a informace potřebné k určení a aktualizaci průměrného podílu Unie uvedeného v odstavci 1. 4. Komise přijme prováděcí akty k určování a aktualizaci průměrného podílu Unie podle odstavce 1 a 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.
18
CS
Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1.
10
CS
KAPITOLA II VÝPOČET VLASTNÍHO ZDROJE Z DPH
Článek 4 Metoda výpočtu 1. Každý členský stát vypočítá vlastní zdroj z DPH pro daný měsíc z čistého součtu DPH vybrané daným členským státem v předchozím měsíci. Tato částka se opraví s ohledem na: (a)
platby přijaté v souvislosti s případnými pokutami, které byly vyměřeny z důvodu neplnění jakékoli povinnosti osobou povinnou k dani, pokud jde o DPH, nebo platby přijaté z jakýchkoli úroků splatných z důvodu prodlení s plněním těchto povinností;
(b)
jakékoli částky, na něž by se pro účel vlastního zdroje mělo pohlížet jako na transakce, jejichž původ nebo místo určení je v členském státě, třebaže vznikly na třetím území nebo byly pro třetí území určeny podle článku 6 směrnice Rady 2006/112/ES;
(c)
jakékoli částky pocházející z některého místa uvedeného v článku 7 směrnice Rady 2006/112/ES, pokud členské státy mohou prokázat, že příjem byl do tohoto místa převeden;
(d)
jakékoli částky, které jsou příjmem pro jiný členský stát, pokud členské státy mohou prokázat, že tento příjem byl do jiného členského státu převeden;
(e)
případnou úpravu, která je nutná v důsledku uplatnění druhé nebo nižší základní sazby v konkrétních lokalitách podle článků 104 nebo 105 nebo 120 směrnice 2006/112/ES;
(f)
jakékoli vrácení daně nebo úhrad provedených ze sociálních a podobných důvodů ve prospěch osob nepovinných k dani nebo za nezdanitelné činnosti, s výjimkou případů přípustných podle směrnice Rady 2006/112/ES.
2. Částka získaná podle odstavce 1 se vynásobí průměrným podílem Unie ze zdanitelných plnění na konečnou spotřebu uvedeným v článku 3. 3. Výsledek z odstavce 2 se vynásobí převrácenou hodnotou základní procentuální sazby DPH, která se uplatňuje v daném členském státě podle směrnice 2006/112/ES. 4. Výsledek z odstavce 3 se vynásobí procentem stanoveným v čl. 1 odst. 2 nařízení […/…] a výsledkem bude vlastní zdroj z DPH, který má být poskytnut do rozpočtu Unie.
CS
11
CS
Článek 5 Období výpočtu 1. Vlastní zdroj z DPH se vypočítá na základě kalendářních měsíců. 2. Odchylně od odstavce 1 lze k výpočtu vlastního zdroje z DPH bez jakýchkoli jiných úprav, než jsou úpravy uvedené v čl. 4 odst. 1, použít též jiná období než kalendářní měsíce v některém z těchto případů: a) pokud členské státy používají účetnictví na základě standardních účetních období, která se neshodují s kalendářními měsíci; b) pokud členské státy provádějí v určitých obdobích roku konkrétní opatření za účelem uzavření běžného účetního období. 3. Pokud členský stát zavede změnu základní sazby DPH, revidovaná sazba se uplatní pro účely použití ustanovení čl. 4 odst. 3 od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, v němž nová základní sazba nabyla účinnosti.
KAPITOLA III POSKYTOVÁNÍ VLASTNÍHO ZDROJE Z DPH
Článek 6 Účtování 1. Každý členský stát připisuje vlastní zdroj z DPH na účet založený podle článku 9 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/200019 jménem Komise u státní pokladny nebo u subjektu, který určí. 2. Členské státy nebo subjekty určené členskými státy předají Komisi elektronickou cestou: a) nejpozději druhý pracovní den po připsání na účet výpis z účtu jako doklad připsání vlastního zdroje z DPH na účet; b) není-li k dispozici výpis uvedený v písmenu a) v pracovní den, v němž byly vlastní zdroje připsány na účet Komise, avízo o zúčtování ve prospěch účtu, které dokládá zapsání vlastního zdroje založeného na VAT. 3. Připsané částky se zúčtovávají v eurech v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 1605/200220.
19 20
CS
Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1. Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.
12
CS
4. Souhrnný účet vlastního zdroje z DPH vede státní pokladna členského státu nebo jím určený subjekt. Článek 7 Zapisování na účty, vykazování a harmonogram poskytování 1. Částky vypočítané podle článku 4 se zapisují na účty uvedené v čl. 6 odst. 1 v první pracovní den druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla částka vypočtena. 2. Nejméně deset pracovních dnů před datem uvedeným v odstavci 1 zašle každý členský stát Komisi měsíční výkaz o stavu na účtech vlastního zdroje z DPH. 3. Zápis na souhrnný účet uvedený v čl. 6 odst. 4 se provede nejpozději v první pracovní den druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, pro který byla částka vypočtena. 4. Komise přijme prováděcí akty, v nichž stanoví podrobná pravidla týkající se měsíčních výkazů uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2. Článek 8 Účetní opravy Členské státy vyrozumí Komisi o případných opravách měsíčních výkazů zaslaných podle čl. 7 odst. 2. Po 31. prosinci třetího roku následujícího po daném roce již nelze provádět žádné další opravy v měsíčních výkazech za daný rok s výjimkou bodů, na které buď Komise nebo daný členský stát upozorní ještě před tímto dnem. Článek 9 Úroky z částek poskytnutých opožděně 1. V případě jakéhokoli zpoždění v připisování částek na účet uvedený v čl. 6 odst. 1 zaplatí dotyčný členský stát úroky. Úroky, jejichž částka je nižší než 500 EUR, se nevymáhají. 2. Úroky se hradí v sazbách a za podmínek stanovených v čl. 11 odst. 2 a 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000. 3. Na úhradu úroků uvedených v odstavci 1 se obdobně uplatní čl. 6 odst. 2 a 3.
CS
13
CS
KAPITOLA IV SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
Článek 10 Uchovávání podkladů Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily, že podklady pro poskytování vlastního zdroje z DPH budou uchovávány nejméně po dobu tří kalendářních let od konce roku, k němuž se tyto podklady vztahují. Pokud se na základě prověrky podkladů uvedených v prvním odstavci provedené podle článku 5 nařízení (EU) […/…] ukáže, že je nutno provést opravu, musí být tyto podklady uchovány i po uplynutí lhůty stanovené v prvním odstavci po dostatečně dlouhou dobu umožňující opravu provést a zkontrolovat. Urovná-li se spor mezi určitým členským státem a Komisí, který se týká povinnosti poskytnout jistou částku vlastního zdroje z DPH, vzájemnou dohodou nebo na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, dotyčný členský stát předloží do dvou měsíců po urovnání sporu Komisi podklady nezbytné pro další finanční opatření. Článek 11 Správní spolupráce 1. Každý členský stát poskytne Komisi tyto údaje: (a)
názvy úřadů nebo subjektů příslušných pro výběr, kontrolu a poskytování vlastního zdroje z DPH a základní právní předpisy týkající se úlohy a činnosti těchto úřadů a subjektů,
(b)
obecná ustanovení zákonů, jiných právních předpisů nebo správních aktů a ustanovení, která se týkají účetních postupů upravujících výběr DPH, výpočet příspěvků na vlastní zdroj z DPH a jejich poskytování Komisi;
(c)
přesný název všech správních a účetních záznamů, do nichž se zapisuje vlastní zdroj z DPH, a zejména těch, které se používají k výpočtu podle článku 4, a účetních výkazů uvedených v článku 7.
Komise je bezodkladně informována o každé změně těchto informací. 2. Komise předá všem členským státům na žádost jednoho z nich informace uvedené v odstavci 1.
CS
14
CS
KAPITOLA V ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 12 Postup projednávání ve výboru 1.
Komisi je nápomocen Poradní výbor pro vlastní zdroje zřízený nařízením (EU) č. […/…]. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011. Článek 13
Nařízení (EHS, Euratom) č. 1553/89 se zrušuje. Ustanovení toho nařízení se však nadále použijí k výpočtu a poskytování vlastních zdrojů plynoucích z daně z přidané hodnoty, které členské státy vybraly před 1. lednem 2014. Článek 14 Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2014. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne
Za Radu předseda/předsedkyně
CS
15
CS
