Národní památkový ústav Valdštejnské nám. č. 3 Praha 1 – Malá Strana Praha 1. května 2004 Směrnice generálního ředitele č. 7/2004 Účtování o dani z přidané hodnoty v podmínkách NPÚ __________________________________________________________________________ Národní památkový ústav je čtvrtletním plátcem DPH1 s účinností od 1.1.2003. Osvědčením o registraci čj.: 20758/03/001901/6805 ze dne 29.1.2003 bylo NPÚ přiděleno DIČ: 001-75032333 a to Finančním úřadem pro Prahu 1. Na základě zákona č.235/2004 Sb. ze dne 1.4.2004, o DPH, který vstoupil v platnost dne 1.5.2004 se daňová identifikace 001 mění na kód země - CZ a proto DIČ od 1.5.2004 je ve tvaru CZ75032333. NPÚ je povinen jako daňový subjekt od 1.5.2004 uvádět toto změněné daňové identifikační číslo. Je to důležité zejména v případě intrakomunitárních dodávek, protože v registru plátců EU již budou čeští plátci označeni novým DIČ. Podle bodů 3 a 4 § 111 zákona č. 235/2004 Sb., zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen ZDPH) je stanoven postup při podávání daňových přiznání a zdaňovací období pro plátce se čtvrtletním zdaňovacím obdobím za II. čtvrtletí 2004. NPÚ jako čtvrtletní plátce daně je povinen do 25. července 2004 podat daňové přiznání za duben 2004 podle právních předpisů platných do 1.5.2004 a za období od 1. května 2004 do 30. června 2004 podle nového zákona, tj. za II. čtvrtletí 2004 bude muset NPÚ podat daňové přiznání nadvakrát, a to za duben 2004 podle dříve platného zákona na starém tiskopise a za květen a červen 2004 podle nového zákona na již novém tiskopise. Od 1. července 2004 se již bude podávat daňové přiznání standardním způsobem podle nového zákona. 2 NPÚ byl Ministerstvem kultury založen jako státní příspěvková organizace pro výkon a koordinaci veškeré odborné činnosti v oboru státní památkové péče a ostatních kulturních činností podle svého statutu. Podle nové právní úpravy se pro uplatňování DPH nerozlišuje zařazování činností do hlavní nebo hospodářské. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti. I. Uplatňování daně Daň se podle § 1 ZDPH uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek stanovených tímto zákonem. Národní památkový ústav je právnická osoba a jako veřejnoprávní subjekt podle odst. 3 § 5 ZDPH má zvláštní postavení mezi osobami povinnými k dani. Pokud bude NPÚ jako státní příspěvková organizace vykonávat pouze činnost při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy, nebude považována za osobu povinnou k dani. 1
Od roku 2005 s největší pravděpodobností budeme měsíční plátci (překročíme hranici 10 milionů zdanitelných plnění). 2 V účetním programu WAM S/3 bude podle firmy MIKROS následující postup: za duben se udělá měsíční DPH a za květen a červen bude návod teprve vypracován. Pokud jde o koeficienty, pak je podle MIKROSU nutno zadat ručně na vypočítaném formuláři DPH na záložce hodnoty DPH.
Jako veřejnoprávní subjekt však bude osobou povinnou k dani, jestliže bude splněna některá z následujících podmínek: • bude při výkonu působnosti v oblasti veřejné správy provádět činnosti, které by narušovaly podle rozhodnutí příslušného orgánu závažně pravidla hospodářské soutěže, tj. např. archeologický průzkum prováděný pro právnické a fyzické osoby mimo resort Ministerstva kultury (tzn., že na tuto činnost nejsou čerpány provozní dotace podle ČÚS 519 a 520), • nebo bude podle odst. 4 § 5 ZDPH uskutečňovat ekonomické činnosti uvedené v příloze č.3 k ZDPH, např. bude uskutečňovat krátkodobý pronájem3, nájem prostor a míst k parkování vozidel, nájem bezpečnostních schránek nebo trvale instalovaných zařízení a strojů4, dále činnosti reklamní, skladovací, pořádání veletrhů a dodání nového zboží vyrobeného nebo nakoupeného za účelem dodání v nezměněném stavu. II. Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně jsou v podmínkách NPÚ plnění podle písmen a,e, f) § 61 ZDPH. Zejména v písm. e) tohoto § se jedná o poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího, pokud jsou poskytovány právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury, vyššími územními samosprávnými celky nebo obcí podle zvláštního právního předpisu nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání. V písmenech a ,f je vyjmenováno osvobození pro dodání zboží právnickými osobami v souvislosti s poskytnutými službami a poskytování služeb a dodání zboží osobami, jejichž činnosti byly osvobozeny od daně ve stanovených případech, pokud toto osvobození nenaruší hospodářskou soutěž. Podmínkou je, že poskytování služeb a dodání zboží je těmito osobami prováděno výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které byly tyto osoby založeny nebo zřízeny. V podmínkách NPÚ se toto ustanovení týká zboží úzce souvisejícího s poskytnutím kulturních služeb (např. pohledy a suvenýry s tématikou, která se týká historického nebo i jiného objektu, se kterým má právo hospodaření PO NPÚ). Podle odst. 5 § 56 ZDPH se NPÚ jako plátce daně rozhodl, že u nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor uplatní osvobození od daně.
III. Pořízení zboží a služeb z jiného členského státu Aby se jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu, musí být toto zboží fyzicky přemístěno z jiného státu EU do ČR. NPÚ sdělí dodavateli DIČ a dodavatel mu dodá zboží bez DPH (nutno pečlivě sledovat). NPÚ pak toto pořízení zboží uvede do daňového přiznání k DPH na řádku 220 nebo 225 a má-li nárok na odpočet, uvede ho do řádku 320 nebo 325. Obdobně se postupuje i 3
Krátkodobý pronájem pro účely této vnitřní směrnice se považuje pronájem do 48 hodin. Trvale instalovanými zařízeními a stroji se rozumí zařízení nebo stroje, které jsou pevnou součástí stavby, ale podle zvláštního právního předpisu jsou zařazeny do jiné odpisové skupiny než stavba. 4
u služeb poskytnutých zahraniční osobou. Má-li tato osoba povinnost přiznat daň, uvede se na řádku 230 nebo 235 a vznikne-li nárok na odpočet daně z plnění za poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, uvede ho na řádku 330 nebo 335. Místem zdanitelného plnění při poskytnutí služeb je obecně sídlo poskytovatele. Ve většině případů, poskytují-li se služby mezi plátci v EU, dochází k přesunutí, převrácení místa zdanitelného plnění (reverse charge), kde má osoba, které je služba poskytnuta ( a sdělila své DIČ), své sídlo nebo místo pobytu (§ 10 ZDPH). Z toho vyplývá, že při poskytování kulturních a podobných služeb je místem zdanitelného plnění místo, kde je tato služba uskutečňována. Daňovou povinnost plní příjemce těchto služeb. Faktura jako daňový doklad je vystavena bez DPH a organizace si DPH dopočte v platné tuzemské sazbě. Pro účely tohoto zákona se pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený ČNB a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň5, popřípadě přiznat osvobození od daně. Pokud je daňový doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který daňový doklad vystavil nebo jehož jménem byl daňový doklad vystaven, nebo osoba, která takový doklad přijala, povinna na žádost správce daně zajistit jeho překlad do českého jazyka, přičemž není povinnost překladu soudního znalce.
IV. Daňové doklady V § 26 ZDPH jsou stanovena obecná pravidla pro vystavování daňových dokladů. Daňový doklad je nadále rozhodujícím dokladem pro daň z přidané hodnoty. Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně je povinen vystavit daňový doklad na vyžádání, a to za každé zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro: • osobu povinnou k dani (plátce, osobu registrovanou k dani v jiném členském státě) • právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání. Daňový doklad musí plátce vystavit nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění plnění nebo do 15 dnů ode dne přijetí platby, pokud k přijetí platby došlo před uskutečněním zdanitelného plnění DPH a zálohy Po novele zákona o DPH vznikne daňový závazek rovněž z přijatých záloh, tj. z plateb předcházejících zdanitelná plnění. Datum uskutečnění zdanitelného plnění je platba, tj. příjem na bankovní účet nebo příjem v hotovosti. V podmínkách NPÚ se zdanění záloh týká zdanitelných plnění podle § 13 - § 19 ZDPH. Na tyto skutečnosti musí pamatovat i účetní postupy. V následujícím příkladu je uveden příklad zálohové platby na základě zálohové faktury s tím, že o vydání zálohové faktury se neúčtuje, účetní případ nastává až přijetím zálohové platby.
5
Dle § 25 ZDPH – ke dni vystavení daňového dokladu nebo k patnáctému dni v měsíci následujícího po měsíci v němž bylo zboží pořízeno – podle toho který den nastane dřív (§ 24 ZDPH)
Příklad: daňový subjekt A přijme zálohu na 1 000,- a DPH 190,- od daňového subjektu B. Celková fakturovaná částka pak činí 3 000,- a DPH 570,- (účtování při poskytnutých zálohách) Operace částka MD D 1. Uhrazení zálohové faktury - výdej z účtu 1 000,- 314 241 2. Uhrazení DPH ze zálohy 190,- 343 241 Takto lze zálohu zaúčtovat, pokud mám od dodavatele daňový doklad. Nemám-li ho, nemohu uplatnit odpočet !!! Z toho vyplývá jiná účetní operace: 1. Uhrazení zálohové faktury - výdej z účtu 1 000,314 241 2. Interně – daňový doklad 190,343 314 3. Zaúčtování konečné faktury 3 000,518 321 314 321 4. Odpočet zálohy - 1 000,základ daně 2 000,5. DPH 19 % 380,343 321 6. Úhrada konečné faktury 2 380,321 241 3. Zaúčtování konečné faktury 4. Zaúčtování DPH z faktury 5. Zápočet zálohy 6. Zápočet uhrazené DPH 7. Úhrada zůstatku zákl.daně faktury 8. Úhrada DPH
3 000,570,1 000,190,2 000,380,-
518 343 321 321 321 321
321 321 314 343 241 241
Jestliže by zálohová a konečná faktura spadaly do různých zdaňovacích období, pak by v prvém se uplatnil nárok na odpočet 190,- a ve druhém na 380,-. Předpokládá se v daňovém přiznání tento jediný účetní případ. Příklad: daňový subjekt B přijme zálohu na 1 000,- a DPH 190,- od daňového subjektu A. Celková fakturovaná částka pak činí 3 000,- a DPH 570,-( účtování při přijatých zálohách). Operace 1. Příjem přijaté zálohy na účet 2. Příjem DPH k záloze 3. Výdej konečné faktury 4. DPH ke konečné faktuře 5. Zápočet zálohy v konečné faktuře 6. Zápočet přijaté DPH 7. Příjem rozdílu faktury 8. Úhrada DPH
částka 1 000,190,3 000,570,1 000,190,2 000,380,-
MD 241 241 311 311 324 343 241 241
D 324 343 6xx 343 311 311 311 311
Pokud jde o přijatou zálohu na služby, lze ke dni přijetí platby vystavit fakturu (nejen daňový doklad) s dnem uskutečněného zdanitelného plnění, který se rovná dni přijetí. Účetní jednotka se tak vyhne pracnému vyúčtování na 2. daňovém dokladu (§ 21 odst.4). Pak se už vystaví jen další faktura na doplatek.
1. Příjem přijaté zálohy na účet 1 190,241 2 .Interně – daňový doklad 190,324 Na tento postup jsme povinni na vyžádání vystavit daňový doklad 3. Vystavení faktury 3 000,311 4. Odpočet zálohy - 1 000,311 základ daně 2 000,5. 19 % DPH 380,311 6. Úhrada faktury – příjem na účet 2 380,241
324 343 600 324 343 311
DPH v ostatních případech Při vnitrostátním plnění, včetně vystavování dobropisů a vrubopisů nedochází ke změnám. Totéž se týká dovozů a vývozů ze třetích zemí, kde základním daňovým dokladem zůstává JCD.
V. Odpočet daně Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká plátci dnem uskutečnění zdanitelného plnění nebo dnem přijetí platby, a to tím dnem, který nastane dříve. Pozdější uplatnění odpočtu daně je možné za podmínek stanovených v § 73 odst. 11, a to pouze v dodatečném daňovém přiznání a stejně jako dosud nejdéle do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo byla přijata platba.
Způsob krácení odpočtu daně V § 76 ZDPH jsou stanovena pravidla pro zkracování nároku na odpočet daně. Z odstavce 1 vyplývá, že povinnost zkracovat nárok na odpočet daně má plátce pouze v případě, že přijatá plnění použije jak pro svá plnění, u kterých má nárok na odpočet daně, tak i pro svá plnění, u kterých nemá nárok na odpočet daně (přijatá plnění podle § 72 odst.4, pro které se zavádí legislativní zkratka „krácená plnění“). Poměrná část nároku na odpočet daně se vypočte jako součin daně na vstupu u krácených plnění za příslušné zdaňovací období a koeficientu, jehož konstrukci uvádí odst. 2 § 76 ZDPH. Podle tohoto odstavce se koeficient stanoví jako podíl, v jehož čitateli je součet částek bez daně za veškerá plátcem uskutečněná plnění s nárokem na odpočet daně (vykazuje se v řádku 510 daňového přiznání) a ve jmenovateli celkový součet údajů v čitateli a navíc součet uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně (řádek 530 daňového přiznání). Do čitatele i jmenovatele se započítávají i přijaté platby, pokud z těchto přijatých plateb plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 21 odst. 1 ZDPH. Vypočtený koeficient se nově zaokrouhluje pouze na dvě desetinná místa nahoru.
Příklad: výpočet koeficientu je možno schematicky vysvětlit v následujícím příkladu: Plátce v období 05 – 12/04 uskutečnil (v tis. Kč) a) zdanitelná plnění (ř.210 + 215) b) dodání zboží do EU (ř. 410) c) vývoz zboží (ř.440) d) reklamní služby do EU e) prodej dlouhodobého majetku (ne u PO)6 f) osvobozená plnění dle § 51 (ř. 530) g) přílež. finanční činnost a+b+c+d -e
3 500 1 200 500 100 200 800 400
5 300 - 200
5 100
K= —————————— = —————————————= —————= 0,93 a+b+c+d -e+f–g
5 300 - 200 + 800 - 400
5 500
Pokud je koeficient podle odstavců 1 až 4 § 76 ZDPH roven 0,95 nebo vyšší, považuje se za roven jedné a plátce za příslušné zdaňovací období u krácených zdanitelných plnění má nárok na uplatnění odpočtu daně v plné výši. Ve zdaňovacím období běžného kalendářního roku provede plátce krácení odpočtu daně koeficientem vypočteným z údajů za zdaňovací období přecházejícího kalendářního roku při vypořádání odpočtu daně. (Pro NPÚ je vypočtený koeficient z roku 2003 ve výši 0,01). VI. Závěrečná ustanovení Směrnicí ekonomického úseku č. 5/2004 ze dne 1.5.2004 – Účtování o dani z přidané hodnoty v podmínkách NPÚ (podle zákona č.235/2004 Sb., o DPH, ze dne 1.4 2004, který vstoupil v platnost dne 1.5. 2004), se ruší Směrnice ekonomického úseku č. 2/2003 o DPH ze dne 11. března 2003 podle zákona č.588/1992 Sb. o DPH , jehož platnost skončila dne 30. 4. 2004.
Zpracovali: Marcela Kaiserová hlavní účetní NPÚ Ing. Jaroslav Štěpánek vedoucí ekonomického oddělení
6
Podle § 6 zákona č.218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, je příjem z prodeje nemovitého majetku České republiky, se kterým hospodaří příspěvkové organizace příjmem státního rozpočtu.
Národní památkový ústav ústřední pracoviště Valdštejnské náměstí č. 3/162 118 01 Praha 1 - Malá Strana
Příloha ke směrnici GŘ NPÚ č. 7/2004 Příklady uplatňování DPH u vybraných činností zajišťovaných Národním památkovým ústavem (Čísla § a odstavců se vztahují k zákonu o DPH č. 235/2004 ze dne 1.4.2004) Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, ( dále pak parkovacích ploch, strojů a zařízení a ost. mobiliáře ) -
-
krátkodobý pronájem ( kterým se rozumí pronájem do 48 hod. nepřetržitě) podléhá DPH ve výši 19% ( termín krátkodobý pronájem je blíže vymezen v .pokynu D-181 MF k uplatňování DPH u pronájmů ) pronájem na dobu delší, než je výše uvedený termín ( dlouhodobý pronájem ), je od daně osvobozen podle § 56 odst. 4 zákona nájem prostor a míst k parkování vozidel (vyjmut z osvobození, zdaňován DPH 19%) nájem trvale instalovaného zařízení a strojů, které tvoří pevnou součást stavby, ale podle zvláštního předpisu (zák.č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů v pl.zn.) jsou zařazeny do jiné odpisové skupiny než stavba ( např. čistička odpadních vod, ta je však podle Přílohy 2 zařazena do snížení sazby 5% )) jsou předmětem DPH ve výši 19% pronájem ostatních movitých předmětů, např. mobiliář kulturní hodnoty je předmětem daně podle §5 odst.2. (19%)
Přeúčtovávání energií -
účtování el. energie mezi právnickými subjekty je nepřípustné. ( porušení § 4 zák.č.458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích ).V tomto případě je žádoucí, aby každý odběratel byl vybaven vlastním měřícím zařízením a hradil skutečnou spotřebu vlastním jménem. To platí i u pronájmu bytových prostor.
-
V případech, kdy se hradí spotřeba energie paušálem, nebo je stanovena nepřímou metodou klíčování mezi jednotlivé uživatele, je předmětem DPH ve výši 19% bez nároku na odpočet DPH na vstupu
-
Obdobný postup je vhodné uplatnit i v případě vody, plynu, tepla a chladu.
-
V případě, že na základě sjednaných smluvních podmínek plátce pouze požaduje úhradu výdajů zaplacených za jinou osobu a neuplatní si při pořízení služeb či uvedených druhů zboží nárok na odpočet daně, nejedná se při přeúčtování další osobě o zdanitelné plnění a daň na výstupu se neuplatní ( § 36 odst 5 zákona o DPH ).
Záchranný archeologický průzkum -
plně hrazený z provozní dotace zřizovatele, osvobozen od daně bez nároku na odpočet (§ 61, odst. e) komerčně zaměřený výzkum fakturovaný odběrateli je předmětem DPH ve výši 19 %
Tržby ze vstupného -
osvobozeno od DPH (poskytnutí kulturních služeb podle § 61 odst. e ) vstupné s kulturní vložkou ( hudební představení, šermíři ...) je osvobozeno od DPH podle § 61, pís.e. a to za podmínky, že vystoupení je součástí prohlídkového okruhu ; platí pro návštěvníka objektu se vstupenkou vstupné na kulturní akce pořádané NPU ( nejsou splněny podmínky osvobození podle § 61 zákona)) podléhá 5 % DPH ( viz. Příloha č. 2 zák.č. 235/2004 Sb. ,kulturní činnosti SKP 92 a 92.3 )
Prodej zboží - prodej zboží úzce souvisejícího s poskytovanými službami kulturní povahy ( pohledy, publikace a suvenýry s tematikou objektu ) je osvobozen od DPH bez nároku na odpočet (§ 61 odst. e), - prodej zboží v nezměněném stavu je předmětem DPH ve výši 19 % ( a též 5%-potraviny ) - tržby z komisního prodeje jsou předmětem daně ve výši 19 % - prodej přebytků ( např. dřeva) , jedná se o ekonomickou činnost podle § 5 odst.l (za předpokladu, že náklady související s tímto prodejem jsou nižší než výnosy z tohoto prodeje, je tato činnost předmětem DPH ve výši 19 % ). Vzhledem k tomu, že nikde není specifikováno co je to nahodilá, nebo soustavná činnost, přikláníme se k variantě zdanit. Služby -
Malířské a restaurátorské práce vykonávané mimo NPÚ. Ekonomická činnost podle § 5 odst 1. Je předmětem DPH 19 %.
-
Tržby z kulturních akcí ( velikonoční trhy, koncerty, jarmarky, ) jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet podle § 61 za splnění následujících podmínek. Jedná se o službu kulturní povahy ( písm. e. ), poskytovanou právnickou osobou zřízenou ministerstvem kultury .... ( tuto podmínku NPU bezpochyby splňuje ) Uvedené osvobození nebude způsobilé narušit hospodářskou soutěž Služba je poskytována výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem pro které byla organizace poskytující tyto služby založena Nesmí se jednat o soustavnou činnost ( viz dopis MF č.j. 05/77920/2004-181 ze dne 16.7.2004 který rozesílalo MK ČR i všem ÚOP NPÚ ). Při pronájmu ( např. prodejního stánku ) je možné využít ustanovení § 56 odst.4 o krátkodobém a dlouhodobém pronájmu.
-
Tržby za fotografování a používání videokamery v památkovém objektu: u komerčního využití DPH 19% u návštěvníka se vstupenkou se jedná o službu kulturní povahy tj. osvobozené plnění podle § 61 odst. e
-
-
-
Zajišťování reklamních služeb je vždy předmětem DPH ve výši 19% ( Příloha č. 3 ), jedná se o daň na výstupu. v této souvislostí je rovněž vždy možné , při úhradě nákladů za reklamu, uplatnit nárok na odpočet Tržby z provozování WC na památkovém objektu , jedná se o ekonomickou činnost která podléhá DPH Forma vybírání poplatku a jejich výše není pro posuzování zařazení mezi zdaňované činnosti směrodatná, ( opět se zde nabízí řešení formou dlouhodobého pronájmu zařízení ). Zapůjčení textů ( na památkovém objektu v jiné jazykové mutaci návštěvníkovi se vstupenkou) = služba kulturní povahy, osvobozeno podle § 61 odst. e., Totéž se týká ostatních služeb přímo souvisejících s poskytováním služeb kulturní povahy. Tržby za zhotovení dokumentace, zhotovení fotografií a kopírování = ekonomická činnost podléhající DPH ve výši 19 %. Filmování : záleží na formulaci smlouvy. V případě pronájmu objektu k filmování je vodítkem pro zařazení do DPH doba pronájmu viz. kapitola o pronájmech. V ost. případech se jedná o službu na komerční bázi což znamená, že je tato činnost předmětem DPH a to ve výši 19%..
Poskytnutí reklamního předmětu -
Peněžní dary lze poskytovat pouze z FKSP (§ 62 odst.1, zák.č. 218/2000 Sb. v platném znění ). V případě, že jednotková cena poskytnutého reklamního nebo propagačního předmětu nepřevýší 500,-Kč ( bez DPH ), není tato činnost předmětem DPH. V opačném případě podléhá DPH ve výši 19% V tomto případě je nutné vystavit doklad o použití a odvést příslušnou DPH z ceny obvyklé — v případě, že na tento druh zboží byl uplatněn na vstupu nárok na odpočet..
Převod pozemků -
Převod pozemků je osvobozen od DPH podle § 56 odst. 3 s výjimkou stavebních parcel.
Nově sjednávaná věcná břemena -
Zatřídění mezi zdaňovaná, nebo nezdaňovaná plnění : v tomto případě bude záležet na povaze věcného břemene. Zde bude nezbytné přistupovat ke zdanění individuálně. V některých případech, kdy půjde o těsné sepjetí s památkovou péčí, bude zřejmě možné osvobození podle § 61, jinak bude nutné tyto výnosy danit jako ekonomickou činnost.
V Praze 18.10.2004
Ing.Aleš Krejčů zástupce generálního ředitele NPÚ
9
