Návrh možnosti optimalizace podnikatelských aktivit u živnostníka

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín

1

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín studijní obor: Účetnictví a finanční řízení

Návrh možnosti optimalizace podnikatelských aktivit u živnostníka

červenec 2014

Eva Broklová


2

Tato absolventská práce s názvem „Návrh možnosti optimalizace podnikatelských aktivit u živnostníka“ byla zpracována jako práce v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038 “Inovace vzdělávacích programů dle požadavků podnikatelské praxe v rámci procesu stabilizace VOŠE Zlín“. ABSTRAKT Cíle absolventské práce je navrhnout možnosti optimalizace podnikatelských aktivit živnostníka. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. Teoretická část objasňuje informace o živnostech, daňové evidenci, dani z přidané hodnoty, mzdových nákladech a tvorbě vnitropodnikových směrnic. V praktické části je představena vybraná společnosti a následné vytvoření střediska služeb jako možnost optimalizace společnosti a návrhy vnitropodnikových směrnic. Klíčová slova: živnostenské podnikání, daňová evidence, daň z přidané hodnoty, mzdové náklady, dotace na zaměstnance, vnitropodnikové směrnice, středisko služeb.

ABSTRACT The aim of this graduate thesis is to propose options for optimizing tradesman´s business activities. The work is divided into two parts - theoretical and practical part. The theoretical part explains trade informations, tax accounting, value added tax, labor costs and creation of internal guidelines. In the practical part, there is presented the choosen company and the subsequent creation of service centers such a posibility of the company optimizing and suggestion of the internal guidelines. Keywords: skilled trades, tax records, value added tax, labor costs, grants to employees, internal guidelines, service Centre.

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala rodině za podporu při psaní absolventské práce.

Prohlášení

Já, Eva Broklová, absolventka denního studia Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín tímto prohlašuji, že: a) jsem autorkou a nositelkou autorských práv k absolventské práci na téma „Návrh možnosti optimalizace podnikatelských aktivit u živnostníka“, která vznikla v rámci studia na Obchodní akademii Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín a v rámci projektu reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0038; b) k práci jsem použila zdroje, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury; c) s účinností od dnešního dne poskytuji k této absolventské práci níže specifikovanou licenci

Creative

commons,

jejíž

plné

znění

je

dostupné

na

adrese

http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode (dále jen „licence“), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: 

licence opravňuje nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vždy s uvedením jména autora a názvu díla;



licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření upraveného díla;



licence vylučuje jakékoli komerční využití díla;

d) na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněna ji poskytnout; e) souhlasím s tím, aby absolventská práce byla k dispozici v Informačním centru pro potřeby studentů Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborné školy ekonomické Zlín.

Ve Zlíně, dne 31. 7. 2014 .......................................... podpis

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 7 I TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 8 1 ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ .............................................................................. 9 1.1 DĚLENÍ ŽIVNOSTÍ ............................................................................................... 9 1.1.1 Řemeslná živnost ................................................................................ 9 1.1.2 Volná živnost .................................................................................... 10 2 DAŇOVÁ EVIDENCE ............................................................................................ 11 2.1 PŘEDMĚT A CÍL DAŇOVÉ EVIDENCE ................................................................. 11 2.2 FORMA A OBSAH DAŇOVÉ EVIDENCE ............................................................... 11 2.3 EVIDENCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ........................................................................... 12 2.3.1 Evidence příjmů ............................................................................... 12 2.3.2 Evidence výdajů ............................................................................... 12 3 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY ............................................................................... 14 3.1 PŘEDMĚT DANĚ ............................................................................................... 14 3.2 PLÁTCE DPH ................................................................................................... 14 3.3 DAŇOVÁ EVIDENCE PLÁTCE DPH .................................................................... 15 4 MZDOVÉ NÁKLADY, ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ.................................. 16 4.1 DEFINICE MZDY ............................................................................................... 16 4.2 SUPERHRUBÁ MZDA ......................................................................................... 16 4.3 ČISTÁ MZDA .................................................................................................... 16 4.4 ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ ................................................................................. 17 4.4.1 Dotace na zaměstnance z úřadu Práce .............................................. 17 4.4.2 Příspěvky na zaměstnání osob se zdravotním postižením................ 18 4.4.3 Zaměstnávání učňů ........................................................................... 19 5 VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE ..................................................................... 21 5.1 TVORBA VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC ........................................................ 21 5.2 ODPISOVÝ PLÁN .............................................................................................. 22 5.3 HMOTNÝ A NEHMOTNÝ MAJETEK .................................................................... 22 5.3.1 Majetek a jeho evidence ................................................................... 22 5.3.2 Pořízení dlouhodobého majetku ....................................................... 23 5.3.3 Oceňování majetku ........................................................................... 23 5.3.4 Vyřazení majetku ............................................................................. 23 5.3.5 Inventarizace majetků a závazků ...................................................... 24 5.4 POKLADNA, POKLADNÍ OPERACE ..................................................................... 24 5.5 POUŽÍVÁNÍ FIREMNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL .............................................. 25 5.5.1 Evidence ujetých kilometrů .............................................................. 25 5.5.2 Výdaje spojené s používáním motorového vozidla .......................... 25 5.6 CESTOVNÍ NÁHRADY ....................................................................................... 25 II PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 26 6 PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI .......................................................................... 27 7 DAŇOVÁ EVIDENCE ............................................................................................ 29

PŘÍJMY FIRMY .................................................................................................. 29 VÝDAJE FIRMY ................................................................................................ 30 7.2.1 Možnosti snížení výdajů ................................................................... 30 8 VYTVOŘENÍ STŘEDISKA SLUŽEB JAKO OPTIMALIZACE AKTIVIT ŘEMESLNÍKA ...................................................................................... 34 8.1 ORGANIZAČNĚ PRACOVNÍ STRUKTURA ............................................................ 36 8.2 SPOLUPRÁCE STŘEDISKA SLUŽEB S ŘEMESLNÍKY Z FINANČNÍHO HLEDISKA ........................................................................................................ 36 8.3 VYUŽITÍ INTERNETU ........................................................................................ 39 8.4 PROCES KOMUNIKACE PŘI ZPRACOVÁNÍ A REALIZACI ZAKÁZKY ...................... 40 9 DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY ............................................................................... 42 10 MZDOVÉ NÁKLADY ............................................................................................. 47 10.1 MZDA SOUČASNÉHO ZAMĚSTNANCE ................................................................ 48 10.2 PODMÍNKY ZÍSKÁNÍ PŘÍSPĚVKU OD ÚŘADU PRÁCE .......................................... 48 Při zaměstnání osoby z Úřadu práce............................................................... 49 10.3 VÝPOČET MZDY S OHLEDEM NA PŘÍSPĚVEK OD ÚŘADU PRÁCE ........................ 49 10.3.1 Výpočet mzdy zaměstnance z Úřadu práce ...................................... 50 10.3.2 Výpočet mzdy zaměstnance se zdravotním postižením ................... 50 10.4 ZAMĚSTNÁNÍ STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL ...................................................... 51 11 VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE PRO STŘEDISKO SLUŽEB .................. 53 11.1 POKLADNA, POKLADNÍ OPERACE ..................................................................... 53 11.2 DLOUHODOBÝ HMOTNÝ A NEHMOTNÝ MAJETEK ............................................. 55 11.3 ODPISOVÝ PLÁN .............................................................................................. 57 11.4 POUŽÍVÁNÍ FIREMNÍCH MOTOROVÝCH VOZIDEL .............................................. 58 11.5 SMĚRNICE O CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH ........................................................... 59 11.6 SMĚRNICE PRO PRAVIDLA SPOLUPRÁCE ŘEMESLNÍKŮ ...................................... 60 12 DOPORUČENÍ ......................................................................................................... 63 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 64 RESUME ............................................................................................................................ 65 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 66 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 69 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 70 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 71 7.1 7.2


7

ÚVOD V dnešní době se každá firma snaží optimalizovat své podnikatelské aktivity za předpokladu využití co nejmenších nákladů. Tato absolventská práce se zabývá návrhy možností optimalizace podnikatelských aktivit. Hlavním cíle práce je popsat tyto možnosti optimalizace u firmy Libora Utínka VODOTOPO. Jako hlavní možnost optimalizace bylo vytvoření Střediska služeb, jehož hlavní podnikatelskou činností bude zprostředkování zakázek řemeslníkům ve Zlínském kraji. Prvotním smyslem vytvoření Střediska služeb bude zvýšení příjmů firmy. Středisko služeb by mohlo přispět ke snížení nezaměstnanosti ve Zlínském kraji. Dílčím cílem bylo zajištění fungování Střediska služeb s ohledem na přání a potřeby zákazníků, spolupráce Střediska služeb a řemeslníků a zajištění vnitřní komunikace a pracovních postupů ve firmě pomocí vytvoření vnitropodnikových směrnic. Absolventská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje vysvětlení základních pojmů, které souvisí s následným vytvořením Střediska služeb. Popisuje živnostenské podnikání a podmínky provozování volné a řemeslné živnosti. Dále objasňuje pojmy související s daňovou evidencí a daní z přidané hodnoty. Další kapitola popisuje mzdové náklady v souvislosti na možnosti využití dotací poskytnutých na zaměstnance z ÚP a spolupráci firmy a Středních škol. Závěr teoretické části je vymezen tvorbě vnitropodnikových směrnic. V praktické části je představena firma Libor Utínek VODO-TOPO a její dosavadní podnikatelské aktivity. Dále je rozebrána daňová evidence z hlediska příjmů a výdajů, které souvisejí s činností firmy a možnosti zvýšení příjmů a snížení výdajů za pomoci vytvoření Střediska služeb. Další kapitola praktické části popisuje možné varianty řetězení plátců a neplátců, které mohou nastat jak u dodavatelů, tak u konečného zákazníka. Na kapitolu s názvem daňová evidence navazuje i následující kapitola, ve které je rozebráno vytvoření Střediska služeb. Tato kapitola řeší hlavní cíle Střediska služeb, vytvoření organizačně pracovní struktury, způsob spolupráce Střediska služeb a řemeslníků s ohledem na finance, využití internetu a postup komunikace při realizaci zakázek. Praktická část pokračuje popsáním pracovní náplně jednotlivých zaměstnanců, výpočet jejich mzdy s ohledem na získání dotací a možnosti spolupráce se školami. Závěr praktické části je věnován tvorbě vnitropodnikových směrnic vytvořených pro Středisko služeb.

I TEORETICKÁ ČÁST


1

9

ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ

Živnostenské podnikání je soustavné činnost, provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených Živnostenským zákonem.“ (Živnostenský zákon, 2014, s. 2)

1.1 Dělení živností Rozdělení živností najdeme v § 9 živnostenského zákona. Tento zákon živnosti rozděluje podle způsobu vzniku živnostenského oprávnění na živnosti ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek mohou být provozovány na základě ohlášení, a koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese. (Živnostenský zákon, 2014, s. 9) Živnosti ohlašovací se dále dělí na: 

živnosti řemeslné,



živnosti vázané,



živnost volnou. (Živnostenský zákon, 2014, s. 13)

1.1.1 Řemeslná živnost Pro získání živnostenského oprávnění pro tuto živnost je potřebné splnění všeobecných podmínek, ale i splnění zvláštních podmínek odborné způsobilosti. (Živnostenský zákon, 2014, s. 6) Mezi všeobecné podmínky provozování řemeslné živnosti patří podle Živnostenského zákona: 

plná svéprávnost, ta lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování podnikatelské činnosti



bezúhonnost. (Živnostenský zákon, 2014, s. 6)

Odborná způsobilost získaná vyučením v oboru nebo jiným odborným vzděláním je základní podmínka provozování ohlašovací živnosti. Kvalifikace se prokazuje výučním listem nebo jiným dokladem o řádném ukončení učebního oboru. (Živnostenský zákon, 2014, s. 14) Vymezení a obsah jednotlivých řemeslných živností je stanoven v současné době přílohou č. 1 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností ve znění zákona č. 130/2009 Sb.


10

1.1.2 Volná živnost Ohlašovací živností volnou jsou takové podnikatelské činnosti, které mají charakter výrobní, obchodní činnosti nebo poskytující služby a nejsou uvedeny v žádné z příloh Živnostenského zákona, nejsou vyloučeny z jeho působnosti a naplňují znaky živnosti. (Horzinková, 2010, s. 32) Pro provozování volné živnosti musejí být splněny pouze všeobecné podmínky, stanovené Živnostenským zákonem. (Horzinková, 2010, s. 32) U provozování volné živnosti zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. Od roku 2008 může podnikatel provozovat všechny obory činností, které živnost obsahuje. Živnostník musí oznámit ty obory činnosti, které bude v rámci volné živnosti vykonávat. (Horzinková, 2010, s. 32)


2

11

DAŇOVÁ EVIDENCE

Hlavním cílem daňové evidence je poskytnou údaje potřebné ke zjištění daně z příjmů. Je určena pro subjekty, které nejsou účetními jednotkami ve smyslu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Daňová evidence je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. (Sedláček, 2014, s. 9)

2.1 Předmět a cíl daňové evidence Daňová evidence zachycuje podle zásady jednoduchosti pouze peněžní toky, související bezprostředně s podnikáním, stav majetku a dluhů firmy na konci zdaňovacího období. Vymezuje složky majetku, podléhající evidenci, určuje metody oceňování majetku a dluhů. Forma evidence není výslovně předepsána. (Sedláček, 2014, s. 9) Podle druhu příjmů fyzické osoby, poplatníků daně z příjmů získávají a jaké výdaje k těmto příjmům uplatňují, musí povinně vést následující dokumentaci: 

záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých podnikatelskou nebo jinou samostatně výdělečnou činností



záznamy o příjmech a vynaložených výdajích v časovém sledu, evidenci majetku, který lze odpisovat, evidenci o pohledávkách ve zdaňovacím období, mzdové listy (Sedláček, 2014, s. 10)

Mezi hlavní cíle daňové evidence je zjištění základu daně z příjmů a poskytnutí přehledu o stavu a pohybu majetku a dluhů firmy, využitelné pro rozhodování při řízení firmy. Zajištění prvotních nákladů poskytuje správné vedení daňové evidence, která je vstupní databází pro daňové přiznání. (Sedláček, 2014, s. 11) Další úkol daňové evidence je zajištění povinnosti plynoucí podnikateli z § 11 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, pokud je registrovaným plátcem této daně. Daňová evidence se vede v členění pro sestavení měsíčního nebo čtvrtletního daňového přiznání. (Sedláček, 2014, s. 12)

2.2 Forma a obsah daňové evidence Daňová evidence obsahuje údaje o: 

příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základů a daně,



majetku a dluzích podnikatele. (Sedláček, 2014, s. 14)


12

Hlavním rysem evidovaných peněžních i hmotných toků je jejich přímý vztah k podnikání, jsou získávány z prodeje výrobků, zboží a služeb a vynakládány na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Mezi obchodní majetek patří dlouhodobý majetek, který se člení na nehmotný, hmotný a finanční majetek, a oběžný majetek, zahrnující zásoby, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, finanční majetek a peněžní prostředky. Dluhy podnikatele představují dluhy vůči věřitelům či dodavatelům. (Sedláček, 2014, s. 14) Forma daňové evidence se odvíjí od jednotlivých složek obchodního majetku. Pro peněžní prostředky je vhodná evidence v deníku příjmů a výdajů a pro ostatní složky majetku a dluhů evidenční karty.(Sedláček, 2014, s. 15)

2.3 Evidence příjmů a výdajů Do daňové evidence vstupují veškeré příjmy z podnikatelské činnosti spojené s majetkem zahrnutým v obchodním majetku. Mimo příjmy se zde evidují výdaje, vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, které zde mohou být zahrnuty pouze v prokázané výši a nejvýše v zákonem stanovené. (Sedláček, 2014, s. 19) 2.3.1 Evidence příjmů Příjmem se rozumí podle § 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, peněžité i nepeněžité plnění, které nabývá poplatník v průběhu podnikání. Mezi zdroje podnikání patří podle § 22 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů např.: 

příjmy z činností vykovávaných prostřednictvím stálé provozovny,



příjmy ze závislé činnosti,



příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů, příjmy z obchodního, technického poradenství, zprostředkovatelské činnosti a podobných činností.(Daňové zákony, 2014, s. 14)

2.3.2 Evidence výdajů V evidenci výdajů se zaznamenávají kromě skutečných odtoků peněz podnikatele, z pokladny nebo účtu u banky, veškeré nepeněžní výdaje, vynaložené na dosažení a zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Výdaje mohou být daňově neuznatelné i daňově uznatelné. Podle § 24 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, patří mezi výdaje např.:

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín 

13

pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem,



nájemného podle právních předpisů upravujících účetnictví,



bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,



výdaje na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu.(Daňové zákony, 2014, s. 34)

Výběr je zúžen na příjmy a výdaje, které souvisí s podnikáním firmy, vybrané pro absolventskou práci.


3

14

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Tato daň se uplatňuje na zboží, nemovitosti a služby za podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Dnešním dnem je základná sazba stanovena na 21 %, snížená sazba 15 %. (Dušek, 2014, s. 15)

3.1 Předmět daně Předmětem daně je dodání zboží, převod nemovitosti nebo přechod nemovitostí, dále poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku aj. (Dušek, 2014, s. 15)

3.2 Plátce DPH Plátcem DPH se můžeme stát dobrovolně nebo povinně. Rozdíl mezi plátcem a neplátcem daně spočívá v možnosti nároku nebo naopak v povinnosti daň odvést. Plátce DPH má povinnost vést evidenci k DPH ve členění, aby byl schopen kdykoliv svůj nárok nebo povinnost odvodu DPH prokázat. Povinnost osoby stát se plátcem DPH uskutečňující ekonomickou činnost: 

po překročení obratu 1 000 000 Kč za předchozích 12 kalendářních měsíců,



pokračováním činnosti po zemřelém plátci,



poskytnutím služby v jiném členském státě, pokud povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká příjemci služby a z dalších důvodu uvedených v § 94 zákona i DPH. (Plátce DPH, © 2007-2014)

Pokud se chce někdo stát dobrovolných plátcem DPH, musí si uvědomit, zda bude nakupovat převážně od plátců či neplátců DPH a kdo jsou jeho koneční zákazníci. Registrace k DPH je nejvíce vhodná pro firmy, které nakupují zboží nebo služby rovněž od plátců DPH, protože si daň na vstupu mohou odečíst, po odečtení daně se jim cena nákupu snižuje. Ovšem u konečné ceny výrobků a služeb bude o DPH na výstupu vyšší. (Plátce DPH, © 2007-2014) Jestliže jsou uskutečněné výdaje podnikatele vyšší než jeho příjmy, nastává zde nadměrný odpočet, což znamená, že v celkovém součtu finančnímu úřadu DPH neodvádí, ale úřad navrátí peníze podnikateli. (Plátce DPH, © 2007-2014)


15

3.3 Daňová evidence plátce DPH Jakmile se podnikatel stane plátcem DPH, musí k deníku příjmů a výdajů připojit i evidenci k DPH. Zde podnikatel uvádí pro účely daně veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje pro její správné stanovení. (Plátce DPH, © 2007-2014) Deník příjmů a výdajů je hlavním podkladem pro daňovou evidenci. Deník slouží pro stanovení výše základu daně z příjmů. DPH ale základ daně z příjmů neovlivňuje. Do deníku příjmů a výdajů se zapisují pohyby peněz, u DHP je rozhodující datum uskutečnění zdanitelného plnění, které je zachyceno v evidenci k DPH. (Plátce, © 20072014)


4

16

MZDOVÉ NÁKLADY, ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ

Mzdové náklady patří mezi nejvyšší náklady zaměstnavatele. Tyto náklady výrazně zvyšují odvody sociálního a zdravotního pojištění, které musí zaměstnavatel platit za své zaměstnance. Pro zaměstnavatele je rozhodujícím údajem, kolik ho zaměstnanec stojí, tyto údaje se označují jako celkové mzdové náklady.

4.1 Definice mzdy I. Tomší (2008, s. 28-29) definoval mzdu jako peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (v případě naturální mzdy) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Mzda a plat jsou poskytovány podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Zaměstnavatel není při tvorbě mzdy omezováním zákonem, může si zvolit jakoukoliv formu mzdy, a to buď hodinovou, měsíční nebo úkolovou. Při stanovení mzdy zákon pouze stanovuje minimální mzdu. (Neščáková, 2014, s. 269).

4.2 Superhrubá mzda Superhrubá mzda označuje základní hrubou mzdu zaměstnance zvýšenou o pojistné, placené zaměstnavatelem. Po součtu následujících složek se superhrubá mzda zdaní 15 % daní. (Mzda a plat, © 1998-2014) Mezi složky superhrubé mzdy patří: 

základní hrubá mzda stanovená v pracovní smlouvě,



příplatky nebo odměny zaměstnance,



zaměstnanecké výhody, které se počítají do příjmu,



sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. (Mzda a plat, © 1998-2014)

4.3 Čistá mzda Při výpočtu nejdříve kalkulujeme s konkrétní výší hrubé mzdy (zde jsou položky jako základní mzda, příplatky, odměny či náhrady), které zaměstnanci náleží za jeho odvedený výkon v příslušném kalendářním měsíci. K této částce se připočítá zdravotní (9 %) a sociální pojištění (25 %), které odvádí zaměstnavatel za pracovníka státu. Pojistné se


17

zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Po přičtení těchto položek dostaneme superhrubou mzdu, ze které se vypočítá výše daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, které činí 15 %. Výsledná částka po výpočtu výše daně z příjmů, je každý měsíc zaměstnavatelem za pracovníka odváděna státu. (Mzda a plat, © 1998-2014) Pro výpočet čisté mzdy je nutné od hrubé mzdy odečíst měsíční zálohu na daň z příjmů, poté od hrubé mzdy odečítáme slevy na dani. (Mzda a plat, © 1998-2014) Po odečtení slevy na dani, snížíme hrubou mzdu o sociální (6,5 %) a zdravotní pojištění (4,5 %), toto pojištění platí zaměstnance ze své mzdy. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Po odečtení zálohy na daň, slevy na dani, daňového zvýhodnění, sociální a zdravotního pojištění získáme čistou mzdu, kterou zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci za příslušný kalendářní měsíc. (Mzda a plat, © 1998-2014)

4.4 Získávání pracovníků Cílem získávání a výběru pracovníků je zajistit, aby volné pracovní místo ve firmě přilákalo dostatečné množství vhodných uchazečů, a to s vynaložením minimálních nákladů. Dalším úkolem je získání přiměřených informací o jednotlivých uchazečích, aby bylo možné později na jejich základě spolehlivě vybrat nejvhodnějšího z nich. (Koubek, 2007, s. 69) Možnosti získání zaměstnanců s využitím programu dotací Dotace je formou poskytnutí určitého množství finančních prostředků, nejčastěji ze státního rozpočtu nebo z územního rozpočtu nebo může být chápána jako veřejná podpora investičních nákladů projektu. Účel dotace může a nemusí být stanoven. (Co jsou to granty a dotace, © 2014) 4.4.1 Dotace na zaměstnance z úřadu Práce Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa je obsazení míst uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit jiným způsobem pracovní místo, včetně zahájení samostatné výdělečné činnosti uchazečem. (Aktivní politika zaměstnanosti …, © 2002-2012) Základní podmínkou poskytnutí dotace je evidence na úřadu práce. Zájemce se musí zaevidovat na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. Dále podnikání musí být hlavní


18

činností. Maximální výše je stanovena na šestinásobek průměrné mzdy. (Aktivní politika zaměstnanosti …, © 2002-2012) Žádost o dotaci Pokud chce živnostník o tento příspěvek zažádat, stačí vyplnit příslušný formulář k získání dotace. K příslušnému formuláři je třeba doložit některé dokumenty typické pro žádost o úvěr, jedná se například o podnikatelský záměr, seznam nákladů, na které bude dotace použita, výpis z živnostenského rejstříku, doklady o bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně. (Aktivní politika zaměstnanosti …, © 2002-2012) O poskytnutí příspěvku rozhoduje přímo vedení Úřadu práce. Pokud se úřad práce rozhodne poskytnout příspěvek, může být ve formě: 

návratného příspěvku,



příspěvku na úhradu úroků z úvěrů,



jiného účelově určeného příspěvku nebo



částečné nebo plné úhrady vyplacených mzdových nákladů. (Aktivní politika zaměstnanosti …, © 2002-2012)

4.4.2 Příspěvky na zaměstnání osob se zdravotním postižením Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s příslušným Úřadem práce. Na zřízení tohoto místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi účastníky. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. (Příspěvek na podporu …, © 2002-2012) Dotace a finanční výpomoci při zaměstnávání zdravotně postižených Je to specifická forma podpory pro zaměstnavatele zdravotně postižených občanů. Žádost mohou podnikatelé podat u krajských poboček úřadů práce v příslušném místě podnikaní za předpokladu splnění základních podmínek: 

žadatel nesmí být v konkurzu či likvidaci,



žadatel nesmí dlužit na daních ani na sociálním pojištění. (Veber, 2005, s. 159)

Příspěvek slouží k nahrazování skutečných vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance se zdravotním postižením, který je v pracovním poměru, včetně pojistného


19

na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Pro stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši. (Příspěvek na podporu …, © 2002-2012) Při podání žádosti je nutné doložit: 

celkový průměrný přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením,



jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených prostředků na mzdy a platy, včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti



skutečnost, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením. (Příspěvek na podporu …, © 2002-2012)

4.4.3 Zaměstnávání učňů Učňovská příprava kombinuje odbornou přípravu ve firmách, tedy praxi na pracovišti, a školní výuku ve škole. (Nezaměstnanost mládeže …, © 2014) Mezi zaměstnavatelem a učněm je vytvořen smluvní vztah. Při tomto vztahu se podnikatel řídí Vyhláškou školství č. 224/2005 Sb., kdy smlouvu uzavírá se školou. Při této praxi se z odměny učňů neodvádí pojistné a odměna se pouze daní. Produktivní činnosti žáků a odměny za produktivní činnost. (Nezaměstnanost mládeže …, © 2014) Produktivní práce lze charakterizovat jako činnost, při které žáci vykonávají praktické vyučování. Jsou to výrobky nebo služby, která se zhodnotí formou prodeje a přináší tím škole příjem. (Podpora spolupráce škol …, © 2011-2014) Výkon produktivní činnosti V souladu s § 65 odst. 2 zákona č 561/2004 Sb. se praktické vyučování žáků střední školy uskutečňuje také na pracovištích fyzických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínkách pro jeho konání. (Podpora spolupráce škol …, © 2011-2014) Poskytování odměn za práci


20

V souladu s § 122, odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb. školského zákona se odměna žákům dané školy poskytuje za produktivní činnost a z prostředků získaných touto produktivní činností. Praktické vyučování, které se koná na pracovištích fyzické osoby, která má oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělávání a uzavřela se školou smlouvu o obsahu a rozsahu praktického vyučování a podmínek jeho konání, vyplácí žákům odměnu za produktivní práci tato fyzická osoba. Vyplácení odměn žákům se řídí příslušnými mzdovými a daňovými právními předpisy, Zákoníkem práce a Školských zákonem. (Podpora spolupráce škol …, © 2011-2014) Stanovení výše odměny za práci Dle § 122, zák. č. 561/2004 Sb. o hmotném zabezpečení a odměňování žáků za produktivní činnost přísluší žákům minimální měsíční odměna ve výši 30% minimální mzdy při 40 hodinové týdenní pracovní době. Podkladem pro odměnu za produktivní činnost jsou zakázkové listy, které předkládá učitel odborného výcviku příslušnému vedoucímu pracoviště. Každá škola si sama stanovuje výše odměny za danou činnost produktivní hodinou v dané výši, uvedené v Kč. (Podpora spolupráce škol …, © 2011-2014) Výplata odměn za produktivní činnost se provádí vždy za období jednoho kalendářního měsíce ve stanoveném termínu, určeného jednotlivými školami pro všechny učební obory. Podklady pro výplatu odměny žákům předává odpovědný učitel praktického vyučování pracovnici technicko-ekonomického úseku jednotlivých škol. Podkladem pro odměnu jsou zakázkové listy, které jsou zároveň podkladem k fakturaci. (Podpora spolupráce škol …, © 2011-2014)


5

21

VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE

Základní charakteristikou vnitropodnikových směrnic je stanovení pravidel, organizace, podmínek, povinností, odpovědnosti a pravomocí v určité pracovní činnosti. Smyslem směrnic je aplikace zákonných předpisů na konkrétní podmínky v účetní jednotce. (Wolters Kluwer, © 2014) Směrnice slouží k zajištění jednotného metodického postupu při sledování skutečností a zachycování hospodářských operací v jiných vnitropodnikových útvarech ve stejném časovém úseku. Pří řešení stejných operací je jednotný postup důležitý z hlediska správného posuzování a hodnocení určitých skutečností. (Kovalíková, 2003, s. 5)

5.1 Tvorba vnitropodnikových směrnic Všechny účetní jednotky musí dodržovat vnitřní předpisy, které jsou zákonem nařízené. Účetní jednotka vytváří takové směrnice, pro které má náplň a důvod. Interní směrnice, vyplývající z legislativy jsou: 

základní vymezení daňové evidence - systém zpracování,



organizační pravidla - podpisové vzory, oběh účetních dokladů, harmonogram účetní závěrky, inventarizace, skladování a archivace účetních dokladů,



specifika účtování - dlouhodobý majetek, odpisový plán, kurzové rozdíly, cizí měny, inventarizační rozdíly, pracovní cesty, zásoby, pracovněprávní záležitosti, odložená daň. (Louša, 2014, s. 9)

Minimální interní směrnice, vyplývající z legislativy se týkají následujících oblastí: 

odpisový plán (§ 28 zákona o účetnictví),



hodnotová hranice pro stanovení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (§ 6 a § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.),



účtování o zásobách - Metoda A nebo B (vyhláška č. 500/2002 Sb.),



inventarizační rozdíly - technické a technologické ztráty, které se nepovažují za manko (zákon o účetnictví a ČÚS - inventarizační rozdíly) a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob,



způsob přepočtu majetku v cizí měně na Kč (§ 24 zákona o účetnictví),



organizační pravidla, především odpovědnostní záležitosti - hmotné odpovědnosti, podpisové vzory. (Vnitropodnikové účetní směrnice, © 2012)


22

Mezi další vnitropodnikové směrnice, které jsou pro podnik velmi důležité, patří např. oběh účetních dokladů, úschova účetních písemností a záznamů na technických nosičích, harmonogram účetní závěrky, používání podnikových motorových vozidel, pokladna a reklamační řízení. (Sotona, 2006, s. 5)

5.2 Odpisový plán Odpisový plán nám určuje životnost jednotlivých skupin dlouhodobého majetku. Účetní jednotky, které mají vlastnické nebo jiné právo k majetku, o něm účtují a odpisují v souladu s příslušnými metodami. Účetní jednotky jsou povinny sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádějí odpisování majetku v průběhu jeho používání. (Louša, 2014, s. 30) V odpisovém plánu by mělo být alespoň stanoveno: 

metoda odpisování - zda bude použito rovnoměrného, výkonového či zrychleného způsobu odpisování a zda bude nebo nebude využita metoda komponentního odpisování,



předpokládaná doba používání dle jednotlivých předmětů, jejich skupin, může zde být i stanoven způsob určování této doby a z toho vyplývající velikost odpisů dle jednotlivých skupin předmětů,



obsah odpisového plánu by mohl obsahovat další ustanovení související s dlouhodobým majetkem, jako pravidla pro jeho pořizování, uvádění do užívání a likvidaci. (Louša, 2014, s. 38)

5.3 Hmotný a nehmotný majetek Tato směrnice řeší základní pojmy a stanovuje způsoby pořizování, zařazování, oceňování a vyřazování dlouhodobého majetku. Vypracování vnitropodnikové směrnice je povinné ze zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. (Kovalíková, 2012, s. 101-103) 5.3.1 Majetek a jeho evidence a. Dlouhodobý nehmotný majetek má tyto položky - zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, goodwill, ostatní dlouhodobý nehmotný majetek. (Kovalíková, 2012, s. 101-103)


23

b. Dlouhodobý hmotný majetek má tyto položky - stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, pěstitelské celky trvalých porostů, dospělá zvířata a jejich skupiny, ostatní dlouhodobý hmotný majetek. (Kovalíková, 2012, s. 101-103) 5.3.2 Pořízení dlouhodobého majetku Pořízení dlouhodobého majetku se zachycuje v evidenci dlouhodobého majetku na jednotlivých kartách majetku. Dlouhodobý majetek se může pořídit koupí, vytvořením vlastní činností, nabytím práv k výsledkům duševní a tvořivé činnosti, darováním, vkladem dlouhodobého majetku od jiné osoby, bezúplatným převodem podle právních předpisů nebo převodem z osobního vlastnictví do obchodního majetku individuálního podnikatele. (Sotona, 2006, s. 72) 5.3.3 Oceňování majetku Účetní jednotka oceňuje majetek pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou nebo vlastními náklady a to v případě pořízení majetku ve vlastní činnosti. (Kovalíková, 2012, s. 112). Ocenění majetku účetní jednotka zvýší o technické zhodnocení a to v případech, kdy se o technické zhodnocení zvyšuje vstupní cena majetku podle zákona o daních z příjmů, tzn. technické zhodnocení majetku provedené po zaevidování majetku, a to nejpozději v prvním roce odpisování. (Sotona, 2006, s. 73) 5.3.4 Vyřazení majetku Vyřazení majetku se provádí na základě protokolu o vyřazení. Účetní jednotka si stanový odpovědnou osobu rozhodující o vyřazení majetku. Majetek lze vyřadit následujícími způsoby: 

prodejem - na základě vystavení faktury nebo daňového dokladu,



darováním - pomocí sepsání darovací smlouvy,



likvidací - jde o neopravitelný, nepoužitelný nebo opravitelný majetek s neúměrně vysokými náklady. (Kovalíková, 2012, s. 112)


24

5.3.5 Inventarizace majetků a závazků Inventarizace je proces při, které účetní jednotka zjišťuje skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřuje, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví. (Sotona, 2006, s. 53) Při provádění inventarizace vyplývá ze zákona: 

povinnost určit osoby odpovědné za provedení inventury,



povinnost určit termín inventarizace, případně termíny průběžné inventarizace,



tři etapy inventarizace - inventura, srovnání zjištěných skutečností s účetním stavem a zjištění, zda není důvod provést odpis hodnoty majetku,



povinnost uložení inventarizační dokumentace po dobu 5 let,



co jsou inventarizační rozdíly a povinnost jejich zúčtování. (Louša, 2014, s. 40)

Za inventarizační rozdíly, kdy je rozdíl mezi stavem majetku a závazků evidovaným v účetnictví a skutečným stavem majetku a závazků zjištěným inventarizací, se považují: 

manko, popř. schodek - kdy skutečný stav je nižší než stav evidovaný v účetnictví, tento stav nelze doložit účetním dokladem ani jiným způsobem stanoveným zákonem,



přebytek - skutečný stav je vyšší než stav evidovaný v účetnictví a stejně jako u manka nelze doložit žádným dokladem,



škoda - jde o fyzické znehodnocení, může jít o poškození nebo zničení. (Kovalíková, 2012, s. 220)

5.4 Pokladna, pokladní operace V současné době neexistuje žádný zvláštní právní předpis, který by upravoval pokladní agendu. Pravidla pro její vedení je potřebné určit ve vnitropodnikové směrnici, kde by bylo možné upravit pravidla pro výdej peněz, stanovit dny výplat mezd a pravidla pro jejich zasílání. Je potřebné stanovení termínů pro vyúčtování výdajů, limity čerpání, druhy výdajů. Dále je vhodné stanovit odpovědného pracovníka za vedení a celkovou zodpovědnost pokladny. (Louša, 2014, s. 104-105) Účetní jednotka zde účtuje o stavu a pohybu hotovosti na základě pokladních dokladů, o stavu a pohybu šeků přijatých místo hotových peněz, poukázek k zúčtování. Taktéž se zde účtuje o stavu a pohybu cenin, jako jsou poštovní známky, kolky, telefonní karty,


25

poštovní známky, dálniční nálepky, stravenky do provozoven veřejného stravování před jejich vydáním. (Kovalíková, 2012, s. 156)

5.5 Používání firemních motorových vozidel Zaměstnavatel může rozhodnout o poskytování motorového vozidla zaměstnanci, a to bezplatně, k používání pouze pro služební účely. Může se jednat pouze o motorové vozidlo zaměstnavatele, které je zahrnuto o obchodním majetku zaměstnavatele. (Kovalíková, 2012, s. 198) Zaměstnavatel musí zabezpečit pravidelné proškolení všech zaměstnanců, kteří jsou oprávněni používat motorové vozidlo k plnění svých pracovních povinností, a to podle zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. (Kovalíková, 2012, s. 198) 5.5.1 Evidence ujetých kilometrů Zaměstnance, používající motorové vozidlo zaměstnavatele, je povinen po ukončení jednotlivé jízdy evidovat ujeté kilometry v přidělené knize jízd daného vozidla. Kniha jízd se předkládá odpovědné osobě ke kontrole, která kontrolu provede a potvrdí ji svým podpisem. (Kovalíková, 2003, s. 65) 5.5.2 Výdaje spojené s používáním motorového vozidla Účetní jednotka tyto výdaje zahrnuje do výdajů spojených s vlastnictvím a správou motorového vozidla a výdajů za spotřebované pohonné hmoty. (Kovalíková, 2012, s. 200)

5.6 Cestovní náhrady Cílem této směrnice je zabezpečení průkaznosti, přehlednosti, správnosti, srozumitelnosti a úplnosti záznamů při vyplácení cestovních náhrad. Tyto náhrady se týkají používání silničních motorových vozidel při pracovních cestách, výše průměrných cen pohonných hmot. (Vnitropodnikové účetní směrnice, © 2014) Zaměstnanec musí prokázat cenu pohonné hmoty dokladem o nákupu, které jasně souvisí s pracovní cestou. Pokud zaměstnanec neprokáže cenu pohonné hmoty, využijí se průměrné ceny stanovené vyhláškou. (Vnitropodnikové účetní směrnice, © 2014) Výdaje na provoz auta se můžou uplatnit podle dokladů, paušálem podle počtu ujetých kilometrů nebo paušálem na dopravu. (Cestovní náhrady …, © 2014)

II PRAKTICKÁ ČÁST


6

27

PŘEDSTAVENÍ SPOLEČNOSTI

Název firmy: Libor Utínek - VODO-TOPO IČO: 02724472 Právní forma: Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona Adresa: Mysločovice 114, 763 01 Mysločovice Datum vzniku: 3. března 2014 Firma vznikla v roce 2014, jako samostatný subjekt. V prvním roce svojí činnosti bylo pro firmu prioritní vybudování klientské základny a spolupráce s dodavateli. I přesto, že je firma mladá, pan Utínek využil svých poznatků z předchozího zaměstnání, a pomohl tak rozjezdu firmy. Mezi velkou výhodu patří vlastnictví platných certifikátů a dokladů o školení a proškolení pro zmiňované činnosti. Předmět podnikatelské činnosti Předmětem podnikatelské činnosti firmy Libor Utínek - VODO-TOPO jsou instalatérské práce, především provádění dodávky kompletních topných, plynových vodovodních a solárních systémů: 

topné systémy z materiálů plast, měď, ocel, uhlíková ocel, nerez,



provádění spojů dle materiálu svařováním, letováním, listováním,



rozvody pitné vody z materiálu měď, nerez,



dodávky a montáže čistírny odpadních vod,



solární systémy - nerez, měď,



dodávky a výměny zdrojů tepla - kotle, tepelná čerpadla,



kotelny, výměníkové stanice,



tepelné kanály, rozvody tepla,



podlahové vytápění,



dodávka a montáž sanitární techniky,



servis kondenzačních kotlů.

V roce 2014 má firma za sebou zakázky pro obec Sazovice, kde se účastnila revitalizace mateřské školy a pro tento rok již uzavřela další dohody na provedení zakázek. Firma se snaží, rovněž zajišťovat i malé zakázky a opravy, které jsou pro větší firmy nerentabilní a nemají o ně zájem.


28

Dnešním dnem má firma v majetku drobné nářadí a specializované přístroje pro výkon práce. Pro výkon práce využívá pan Utínek auto v osobním vlastnictví. Firma zaměstnává 1 zaměstnance, na pozici účetní firmy.


7

29

DAŇOVÁ EVIDENCE

V současné době firma vede daňovou evidenci v účetním programu Pohoda. Výhodou programu je snadnější a rychlejší zadávání účetních případů. Po vytvoření střediska služeb chce firma tento program ponechat. V účetním programu firma vede: 

daňovou evidenci - peněžní deník,



adresář - obchodní kontakty,



finance - pokladna, banka,



daně - podklady pro daň z příjmů,



fakturace - vydané faktury a přijaté faktury,



objednávky - nabídky, poptávky,



evidenci majetku - dlouhodobý a drobný majetek,



knihy jízd - druhy vozidel, jízdy,



mzdy - mzdy pro neomezený počet zaměstnanců.

7.1 Příjmy firmy Hlavním příjmem firmy je poskytování služeb. Pomocí vytvoření Střediska služeb, chce firma zvýšit svoje příjmy. Tyto příjmy by se měly zvýšit na základě: 

většího počtu zakázek,



finančních provizí za zprostředkování služeb řemeslníkům,



získání stálých zákazníků,



zvýšení konkurenceschopnosti ve Zlínském kraji.

Příjmy získané na začátku fungování Střediska služeb se vynaloží především na nákup drobného majetku, potřebného k výkonu práce. Firma má také v plánu pořízení motorového vozidla, které bude v obchodním majetku firmy. Možnosti zvýšení příjmů firmy jsou rozebrány v následující kapitole 8 - Optimalizace a vytvoření Střediska služeb.


30

7.2 Výdaje firmy Na začátku podnikání se předpokládají vysoké výdaje. I přesto se firma bude snažit tyto výdaje minimalizovat. Středisko služeb má tyto hlavní výdaje: 

mzdové náklady,



na pohonné hmoty,



na nákup materiálu



na nákup nářadí,



na správu webového portálu,



na nájemné.

7.2.1 Možnosti snížení výdajů Mzdové náklady Pro firmu představují velké výdaje. Středisko služeb využije na snížení těchto výdajů příspěvky na zaměstnání osob z Úřadu práce. Tyto výdeje jsou rozebrány v kapitole 10 - Mzdové náklady. Výdaje na pohonné hmoty Předpokládá se, že se zvyšujícím počtem zakázek, se zvýší náklady na tuto položku. Momentálně firma nemá v obchodním majetku motorové vozidlo, pouze vozidlo v osobním vlastnictví pana Utínka. Firma plánuje pořízení motorového vozidla během následujících měsíců. Pro výkon řemeslné činnosti tohoto druhu je nezbytné vlastnění motorového vozidla. Hlavním důvodem nákupu motorového vozidla, je snadnější přemísťování řemeslníků, materiálu a nářadí, potřebného k výkonu práce. Pro firmu bude při nákupu materiálu rozhodující: 

druh automobilu - firma potřebuje vozidlo uzpůsobené pro přepravu více řemeslníků, materiálu většího objemu. Ideálním vozidlem bude dodávka nebo vozidlo typu pick-up.



Cena automobilu - pro snížení nákladů za nákup vozidla by firma využila možnosti nákupu ojetého automobilu. U automobilu bude rozhodující mimo ceny i množství najetých kilometrů, celkový stav vozidla. Pro zjištění cen příslušných autobazarů, využije internetové stránky a telefonickou komunikaci.



Cena pohonných hmot - důležitým kritériem nákupu automobilu je druh pohonných hmot a jejich spotřeba. Podle zjištění cen pohonných hmot, by bylo nejlepší


31

nakoupit automobil na motorovou naftu. Další možností je předělání benzinového motorového vozidla na plyn. Prvotní náklady na toto předělání vycházejí okolo 27 000 Kč, kdy návratnost těchto nákladů by měla být okolo 1 roku, a to při každodenním využití automobilu. Při rozhodování o druhu pohonných hmot je důležité, rozhodnout se, jaký typ automobilu si firma pořídí. Pokud se firma rozhodne pořídit dodávku, pak bude úspornější motorová nafta, pokud se rozhodne o pořízení pick-up, zde by bylo výhodnější předělání automobilu na plyn. Aby firma snížila tyto náklady, je nezbytné věnovat nákupu automobilu velkou pozornost. Je nezbytné zjištění veškerých nabídek u prodejců námi požadovaných automobilů. Porovnání těchto nabídek a zajištění nejvýhodnější z nich. Při koupi automobilu bude firma vyhledávat prodejce automobilů ve Zlínském kraji. Firma chce na pořízení automobilu využít své vlastní zdroje. Pan Utínek si uvědomuje, že využitím jakéhokoliv podnikatelského úvěru, by došlo ke zvýšení nákladů, které jsou v jeho začátku podnikání vysoké. Výdaje na nákup nářadí Tyto výdaje představují pro firmu na začátku podnikání největší náklady. Firma plánuje nákup ručního i elektrického nářadí. Pro nákup nářadí je pro firmu rozhodující kvalita nářadí a s ní spojená dlouhodobá trvanlivost nářadí. Předpokládá se, že drobné nářadí využívané k výkonu jednotlivých řemeslných prací, budou mít řemeslníci své vlastní. Výdaje na správu webového portálu Spolu se vznikem Střediska služeb je potřebné vytvoření webového portálu. Dnes existuje řada firem, které nabízejí nejen vznik webového portálu, ale i jeho údržbu. Je nezbytné, aby se firma informovala o nabídkách a cenách jednotlivých firem poskytující tyto služby a vybrala si podle svých požadavků. Pan Utínek předpokládá, že nebude schopen si spravovat webové stránky sám, což představuje pro firmu další náklady. Vybraná firma poskytne středisku služeb měsíčně upgrade redakčního systému, pravidelné aktualizace, optimalizace a další služby. Pan Utínek si vymezil na tyto výdaje 15.000 Kč na založení webového portálu a na pravidelnou měsíční údržbu 1.000 Kč, což činí za 12 měsíců 12.000 Kč. I přes vysoké výdaje jsou webové stránky pro fungování a zajištění zákazníků nezbytné.


32

Výdaje na nájemné Výhodou firmy je využití soukromých prostorů rodinného domu pana Utínka. V blízké době firma nezamýšlí změnu místa provozovny. Při zaměstnání osoby se zdravotním postižením bude však nebytné uzpůsobit pracovní místo. Tyto výdaje mohou představovat např. instalace rampy pro osoby na vozíčku, rozšíření rámů dveří a přizpůsobení pracovního místa pro práci na PC. Výdaje při nákupu materiálu Vytvoření střediska služeb zajistí větší počet zakázek, což přináší větší objem materiálu. Pořízení materiálu patří u takto orientovaných firem mezi nákladově nejvyšší položky. Registrace a následné odběry materiálu u níže uvedených velkoobchodů může firma pomocí slev snížit tuto nákladovou položku. Velkoobchody umožňují registraci pouze živnostníkům, což středisko služeb splňuje. 

Geinger, spol. s r.o. - obchodní skupina zaměřená na velkoobchodní činnost topení, sanita, instalace, klimatizace, větrání, elektro. Nejbližší sklad společnosti se nachází v Napajedlích.



Ptáček - velkoobchod, a.s. - společnost patří mezí největší velkoobchody v oblasti topení - plyn - voda - inženýrské sítě - koupelny. Ve Zlínském kraji se velkoobchod nachází v Březnici u Zlína.

Firma se orientuje na zakázky ve Zlínském kraji. Proti hlavním kritériem výběru těchto firem byla dostupnost velkoobchodů. Oba velkoobchody nabízí široký výběr materiálu. Po registraci u velkoobchodů nám bude automaticky poskytnuta na každý nákup automaticky sleva až 50 %. Pro výši slevy je rozhodující druh materiálu. Každá firma poskytuje na totožný materiál jinou slevu. Proto bych doporučovala z počátku vzniku střediska služeb zajištění ceníků obou firem a zjištění slev na materiál, který bude potřebný. Zajištění ceníku a zjištění jednotlivých slev provede administrativní pracovník. Ostatní drobné výdaje Mezi tyto výdaje se řadí výdaje na zajištění běžného chodu firmy. Především k zajištění práce v kanceláři. Kancelář je zatím zařízena pouze pro jednoho pracovníka a je nezbytné, při zaměstnání druhého pracovníka, rozšíření základního vybavení kanceláře. Patří sem pořízení běžných kancelářských potřeb, PC soustava pro administrativního pracovníka, a dalšího základního vybavení kanceláře, jako je pracovní stůj, kancelářská židle.


33

Předpokládá se i nákup mobilního telefonu určeného pro vyřizování zakázek a samotné komunikace se zákazníkem.


8

34

VYTVOŘENÍ STŘEDISKA SLUŽEB JAKO OPTIMALIZACE AKTIVIT ŘEMESLNÍKA

Pan Utínek chce vytvořit Středisko služeb, jehož hlavním cílem by bylo zprostředkování zakázek řemeslníkům z různých řemeslných oborů ve Zlínském kraji a zajištění jejich úzké spolupráce. Hlavním přínosem Střediska služeb bude možnost nabídky klientům z široké řady řemeslných prací, které uspokojí jejich přání a potřeby. Je důležité vytvořit takový systém střediska služeb, aby fungoval jak ze strany živnostník a klient, tak mezi jednotlivými živnostníky. Pro fungování střediska služeb je nezbytná spolupráce řemeslníků v kraji a poskytování komplexních a kvalitních služeb zákazníkovi. S vytvořením Střediska služeb si firma stanovila základní cíle, které rozdělila na krátkodobé, kterých chce dosáhnout do 1 roku podnikání a dlouhodobé, které chce realizovat do 5 let svého působení na trhu. Hlavní cíle střediska služeb: Pořadí

Krátkodobé cíle

Dlouhodobé cíle

1.

Založení střediska služeb

Spokojenost zákazníků, zaměstnanců, řemeslníků

2.

Vytvoření a fungování webových stránek

Ziskovost střediska služeb

3.

Zvyšování konkurence

Zdokonalení služeb s ohledem na přání zákazníka

4.

Kladný HV

Upevnění pozice na trhu

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 1 Krátkodobé a dlouhodobé cíle střediska služeb Středisko služeb bude nabízet řemeslníkům: 

zprostředkování příslušných zakázek, zajištěných Střediskem služeb za stanovené ceny,



přípravu veškerých dokumentů potřebných k zakázce - smlouvy mezi řemeslníky a Střediskem služeb, smlouvy se samotným zákazníkem



zajištění příslušnému materiálu, případně zajištění kvalitního nářadí k jednotlivým zakázkám,


možnost zapůjčení firemního automobilu,



zdarma reklama na našich webových stránkách - reference, profil řemeslníka.

35

Aby Středisko služeb mohlo fungovat a plnit přání zákazníků, je nezbytné, aby řemeslníci, kteří chtějí spolupracovat se Střediskem služeb, splnili tyto základní požadavky: 

platný živnostenský list,



praxi v oboru minimálně 3 roky,



příjemné vystupování,



základní nářadí k výkonu práce.

Tyto podmínky se nevztahují na studenty, kteří ve středisku služeb budou vykonávat odbornou praxi. Výčet a charakteristika řemeslných prací Dnešním dnem firma poskytuje pouze instalatérské práce. Středisko služeb chce spolupracovat s řemeslníky z níže uvedených oborů. Tyto obory byly vybrány na základě potřebnosti ze strany zákazníků. Zednické práce - příprava stavebních konstrukcí, stavba a oprava omítek, příprava zdicího materiálu, stavba komínů, krbů, údržba a obnova zdiva budov. Instalatérské práce - montáž a opravy vodovodních, plynových potrubí, montáž a demontáž kotelen, kontrola rozvodů a zařízení. Elektrikářské práce - instalace a servis elektrického zařízení, návrh rozmístění elektrického vedení, zapojování elektrických zařízení do sítě. Malířské práce - příprava povrchu pro lakování, broušení ploch, stříkání nebo natírání barvou, tmelení povrchů, písmomalířské práce. Pokrývačské práce - řezání a štípání materiálu, pokládání a spárování krytin, údržba a oprava krytin. Podlahářské práce - úprava podkladu, kladení a lepení podlahových povlaků, oprava všech druhů podlahovin, přebrušování parketových podlah. Pokud by se Středisku služeb dařilo, chce firma rozšířit řemeslnické práce např. o tesařské, stolařské, truhlářské, zámečnické práce, práce výstavby a čištění kotlů, výstavba kamen a krbů, zahradní práce, úklidové práce, práce hodinového manžela aj. a to v souvislosti na poptávce a přání zákazníků.


36

8.1 Organizačně pracovní struktura V souvislosti na počtu řemeslníků u jednotlivých druhů řemesel, je důležité stanovit organizačně pracovní strukturu, tj. strukturu podle, které se bude řemeslníkům přiřazovat práce. Řemeslníky jsme rozdělili do dvou skupin. První, hlavní řemeslníky nesou označení „jedničky“. Hlavním řemeslníkům se bude pracovní nabídka přiřazovat jako prvním. Mezi tyto řemeslníky jsou zařazeni pracovníci, se kterými pan Utínek již spolupracoval na různých zakázkách, řemeslníci, kteří mají nejlepší reference od zákazníků. Tato organizačně pracovní struktura je potřebná kvůli možné počáteční neznalosti řemeslníků. Výhody řemeslníků označených jako „jedničky“: 

přiřazení velkých zakázek,



možnost výběru zakázek,



využití firemního automobilu,



samostatný nákup materiálu.

„Dvojky“, takto označena druhá skupinu řemeslníků. Sem budou zařazeni noví řemeslníci, méně zkušení řemeslníci nebo řemeslníci, kteří nemají hodnocení zákazníků. Při využití možnosti spolupráce se školami, chceme zaměstnat studenty střední školy příslušného oboru. Pro středisko služeb by bylo přínosné vychovat si vlastní řemeslníky. Student by byl přiřazen ke zkušenému řemeslníkovi, který by mu předával získané zkušenosti. Graficky znázorněná organizačně pracovní struktura řemeslníků

„jedničky“ →

Zedník

Instalatér

Elektrikář

Pokrývač

Podlahář

„dvojky“ →

Zedník

Instalatér

Elektrikář

Pokrývač

Podlahář

Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 1 Organizačně pracovní struktura řemeslníků

8.2 Spolupráce Střediska služeb s řemeslníky z finančního hlediska Spolupráce mezi Střediskem služeb a řemeslníky bude na základě smlouvy. Kde je nezbytné vymezení z hlediska financí. Předpokládá se, že Středisko služeb zajistí příslušným řemeslníkům zakázky. V této souvislosti si Středisko služeb jako


37

zprostředkovatel zakázek bude brát od jednotlivých řemeslníků odměnu a to v závislosti na druhu řemeslné práce. Způsoby odměn Středisku služeb za zprostředkování zakázek 

roční poplatky poskytované středisku služeb,



procentuální provize z jednotlivých zakázek Střediska služeb,



kombinace ročních poplatků a procent z jednotlivých zakázek.

Roční poplatky poskytované řemeslníky Středisku služeb Tyto poplatky bude každý řemeslník jednou ročně poskytovat Středisku služeb jako kompenzaci za zajištění pracovních nabídek. Výše těchto poplatků bude v závislosti na jednotlivé řemeslné práce. Různorodost poplatků je v souvislosti na ceně jednotlivých řemeslných prací. V následující tabulce bude znázorněn u každého řemesla poplatek, který by příslušný řemeslník odvedl Středisku služeb. Řemeslo

Roční poplatek

Elektrikář Instalatér Malíř Podlahář Pokrývač Zedník

12 000 Kč 10 500 Kč 8 000 Kč 9 000 Kč 10 000 Kč 8 500 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 2 Přehled ročních poplatků Velkou nevýhodou poplatků je neschopnost zajistit všem řemeslníkům stejně velké zakázky. Může se stát, že i přes stejný poplatek, bude řemeslníkům přiřazena cenově jiná zakázka. Navíc v dnešní době je velmi velká konkurence a může nastat situace, kdy Středisko služeb nebude moci všem řemeslníkům zajistit zakázky. Proto se spíše přikláním k variantě provizí z jednotlivých zakázek. Provize z jednotlivých zakázek Střediska služeb Středisko služeb by si z každé zakázky, kterou uskuteční jednotliví řemeslníci, vzalo určité procento jako kompenzaci za zajištění pracovních nabídek řemeslníkům. Výše procenta bude taktéž v závislosti na ceně jednotlivých řemeslných prací.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Řemeslo

38

Výše provize


5% 4,5% 3% 3,5% 4% 2,5%

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 3 Přehled provizí podle druhu živnosti Po osobním rozhovoru s řemeslníky z různých oborů, se tento způsob jeví jako nejoptimálnější. Každý bude odvádět určité procento, a to podle výše zakázky. Pro začátek podnikání budou nastaveny výše uvedené procenta, v budoucnu je možné změnit tyto procenta v závislosti na vývoji Střediska služeb. Kombinace ročních poplatků a provizí z jednotlivých zakázek V tomto případě by byl roční poplatek nižší a pro všechny řemeslné práce stejný, taktéž by se snížila výše procentuální provize. Stanovení optimální výše poplatků u různorodých řemeslných prací, je velmi složité a v praxi takřka nereálné. Zde by bylo možné nastavit jednotlivý poplatek pro řemeslníky, které jsme označili „jedničkou“ a odlišný poplatek pro „dvojky“. V následující tabulce jsem se pokusila reálně vystihnout kombinaci poplatků a provizí v závislosti na organizačně pracovní strukturu. Skupina řemeslníků

Roční poplatek

"Jedničky" "Dvojky"

Výše provize

5 000 Kč 4 000 Kč

1,5% 1,2%

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 4 Přehled kombinace ročních poplatků a provizí Vyčíslení ročního poplatku a výše provizi je velmi obtížné a po komunikaci s řemeslníky, tato varianta patří k nejméně vhodným. Řemeslníci by nechtěli platit roční poplatek a ještě k tomu odvádět příslušné procento provizí. Navíc přesto, že skupina řemeslníků označena jako „jedničky“ mají právo výběru zakázek, nelíbí se jim, že by měli odvádět větší provize a poplatky než „dvojky“, a to kvůli jejich dobrému hodnocení. Po srovnání variant při stanovení možnosti provizí od řemeslníků Středisku služeb, je zcela jednoznačně nejlepší možnost procentuální provize. Příslušná procenta byla nastavena


39

na začátek fungování Střediska služeb. Je možné, že se v průběhu existence Střediska služeb změní. Při začátku fungování Střediska služeb je však potřebné zajištění řemeslníků a výše procentuální provize by mohla řemeslníky odradit od spolupráce se Střediskem služeb.

8.3 Využití internetu V současné době je nezbytné využití webových stránek. Součástí vytvoření Střediska služeb bude i vytvoření webových stránek pro toto středisko. Středisko služeb chce využít webové stránky k hlavnímu přísunu poptávky ze strany zákazníků, ale i k získání řemeslníků z našeho kraje, ať už na dlouhodobou nebo nárazovou spolupráci. Pomocí webových stránek by mohli řemeslníci informovat Středisku služeb a domluvit se na případné spolupráci s ním. Po osobním kontaktu s řemeslníkem a dohodě o příslušné spolupráci se Střediskem služeb, se podepíše smlouva o obchodním zastoupení. Ta chrání Středisko služeb, jako zprostředkovatele zakázek jednotlivým řemeslníkům a uvádí příslušnou odměnu, kterou nám řemeslníci zpětně odvádí. Stránky by měly obsahovat stručný popis rozsahu činnosti, výčet všech řemesel, které středisko nabízí. Dále je potřebné uvedení kontaktních údajů, adresy, popřípadě i mapy, kde nás budou moci naši potencionální zákazníci navštívit osobně. Mezi další potřebné údaje by měla být e-mailová adresa pro komunikaci se zákazníky. Pro tyto účely bude zavedena nová e-mailová adresa a vyhrazeno telefonní číslo. Stránky budou sloužit především k zadávání objednávek, ale také k hodnocení jednotlivých řemeslníků. K tomuto hodnocení bude vytvořen pro všechny řemeslníky vlastní profil. V profilu řemeslníka bude uvedeno: 

jméno řemeslníka, popřípadě fotografie,



profese,



popis - živnosti, specializace,



hodnocení řemeslníka - zákazník bude hodnotit řemeslníky pomocí bodové stupnice,



reference.

Je důležité, aby webové stránky byly přehledné a zákazník se zde mohl snadno orientovat. Zákazník bude mít možnost specifikovat jednotlivé požadavky podle parametrů, např. podle druhu řemesla, referencí, hodnocení.


40

Na webových stránkách bude postupem času přidán ceník služeb, ve kterém bude uvedena cena za jednotlivé služby.

8.4 Proces komunikace při zpracování a realizaci zakázky Komunikace při zpracování zakázky je velmi důležitá pro všechny zúčastněné strany. Nezbytné je poskytnutí všech informací jak zákazníkovi, tak řemeslníkovi pro výkon jeho činnosti. Administrativní pracovník bude zastupovat Středisko služeb při komunikaci se zákazníkem i řemeslníkem a je nezbytné dodržet následující postup, který středisku služeb zajistí řádný postup při zpracování a realizaci zakázky. Zákazník

Administrativní pracovník

Řemeslník Zdroj: Vlastní zpracování Obr. 2 Proces komunikace Účastníci - mezi účastníky patří Středisko služeb, zastupující administrativním pracovníkem a zákazník, který poptává určité služby z naší nabídky řemesel a to prostřednictví osobní, telefonické nebo e-mailové komunikace. Klient vždy komunikuje administrativním pracovníkem, který mu poskytne veškeré informace o našich službách a vytvoří na základě jeho požadavků objednávku. Administrativní pracovník je obeznámen

se

všemi

probíhajícími

zakázkami,

tudíž

dokáže

rychle

stanovit

pravděpodobnost realizace požadované objednávky. Mezi účastníky patří i řemeslníci spolupracující

se

Střediskem

služeb,

tito

řemeslníci

komunikují

především

s administrativním pracovníkem. Objednávka - v objednávce je důležité přesně vymezit rozsah řemeslných prací, stanovit termín realizace, přibližnou cenu zakázky. V objednávce je možné i doložení dalších dokumentů, fotek pro bližší představu.


41

Sepsání smlouvy - smlouva se sepisuje mezi Střediskem služeb a klientem, a taktéž mezi Střediskem služeb a řemeslníkem. Smlouva bude obsahovat veškeré informace stanovené v objednávce, kompletní soupis a ceník jednotlivých řemeslných prací, datum realizace zakázky. Zadání zakázky řemeslníkům - administrativní pracovník kontaktuje požadované řemeslníky o zakázce. Obeznámí je o podrobnosti zakázky a popřípadě zařídí objednávku materiálu pro danou zakázku. Objednávku a nákup materiálu zajišťuje buď administrativní pracovník, nebo samotný řemeslník, v závislosti na dohodě mezi pracovníky. Realizace zakázky - po podepsání a zadání zakázky řemeslníkům může dojít k realizaci zakázky. Při realizaci zakázky je nezbytný neustálý kontakt mezi řemeslníky a administrativním pracovníkem. Řemeslníci průběžně kontaktují o průběhu realizace zakázky. Dokončení a předání zakázky - po dokončení zakázky předá administrativní pracovník dokumenty s vyúčtováním zákazníkovi. Účetní vystaví fakturu za odvedené práce a předá ji zákazníkovi. Po dokončení zakázky Středisko služeb bude požadovat po řemeslníkovi příslušnou odměnu za zprostředkování zakázky.


9

42

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY

V současné době není firma pana Utínka plátcem DPH. V budoucnosti by to pro firmu mohlo představovat značné nevýhody. Aby bylo možné porovnat výhody a nevýhody plátce DPH, znázornila jsem pro přehlednost všechny možné kombinace řetězení plátců a neplátců, které mohou v našem případě nastat. Předpokládám, že firma A jsou v našem případě velkoobchody, které jsme si vybrali pro odběr materiálu. Při nákupu od velkoobchodů přihlížím k faktu, že velkoobchod bude spíše plátce DPH. Tato firma nakoupila daný materiál u námi neznámé firmy za cenu 100 Kč. Při prodeji chce každá firma dosahovat zisku, proto jsem přidala každé firmě zisk 20 Kč, pro zjednodušení jsem dala každé firmě stejný zisk. V praxi je zřejmé, že každá firma bude mít stanovenou jinou marži nebo zisk. 1. Firma A - plátce → Středisko služeb - plátce → Firma B - plátce Plátce A Nákup Cena bez DPH DPH 21% Celkem

Prodej 100,00 Kč Cena bez DPH 21,00 Kč DPH 21% 121,00 Kč Celkem

Plátce - Středisko služeb Nákup Cena bez DPH DPH 21% Celkem

120,00 Kč 25,20 Kč 145,20 Kč

Prodej

120,00 Kč Cena bez DPH 25,20 Kč DPH 21% 145,20 Kč Celkem

140,00 Kč 29,40 Kč 169,40 Kč

Plátce B Nákup Cena bez DPH DPH 21% Celkem


160,00 Kč 33,60 Kč 193,60 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 5 DPH - firma A plátce → Středisko služeb plátce → Firma B plátce Tabulka znázorňuje situaci, kdy by naše firma byla plátce DPH. Vidíme, že pokud bychom prodávali plátcům DPH, tak si můžou DPH na vstupu odečíst, a my máme zároveň levnější nákupy od plátců DPH, protože si toto DPH můžeme odečíst. Tímto způsobem můžeme dosahovat nižších cen produktů.


43

2. Firma A - neplátce → Středisko služeb - neplátce → Firma B - neplátce Neplátce A Nákup Cena bez DPH Celkem

Prodej 100,00 Kč Cena bez DPH 100,00 Kč Celkem

Neplátce - Středisko služeb Nákup Cena bez DPH Celkem

120,00 Kč 120,00 Kč

Prodej

120,00 Kč Cena bez DPH 120,00 Kč Celkem

140,00 Kč 140,00 Kč

Neplátce B Nákup Cena bez DPH Celkem


160,00 Kč 160,00 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 6 DPH - firma A neplátce → Středisko služeb neplátce → Firma B neplátce Pokud budeme prodávat neplátcům DPH, je lepší být neplátcem i když ceny nákupů dražší, ale pro neplátce nebudeme dražší o DPH, které bychom si k ceně přidali. Pokud bychom byli plátcem DPH, prodražil by se prodej pro neplátce, a tím bychom mohli přijít o klienty. 3. Firma A - plátce → Středisko služeb - neplátce → Firma B - neplátce Plátce A Nákup Cena bez DPH DPH 21% Celkem


Neplátce - Středisko služeb Nákup Cena bez DPH Celkem

120,00 Kč 25,20 Kč 145,20 Kč

Prodej


165,20 Kč 165,20 Kč

Neplátce B Nákup Cena bez DPH Celkem


185,20 Kč 185,20 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 7 DPH - Firma A plátce → Středisko služeb neplátce → Firma B neplátce


44

Pokud by firma byla neplátce a nakupovala od plátce, cena materiálu by vzrostla o DPH, které by se stalo součástí ceny. Potom by se tato cena projevila i u prodeje daného produktu našemu zákazníkovi, který by nebyl taktéž plátce DPH. 4. Firma A - plátce → Středisko služeb - plátce → Firma B - neplátce Plátce - firma A Nákup Cena bez DPH DPH 21% Celkem


Plátce - Středisko služeb Nákup Cena bez DPH DPH 21% Celkem

Cena bez DPH Celkem

Prodej

120,00 Kč Cena bez DPH 25,20 Kč DPH 21% 145,20 Kč Celkem

Neplátce - firma B Nákup

120,00 Kč 25,20 Kč 145,20 Kč

140,00 Kč 29,40 Kč 169,40 Kč


189,40 Kč 189,40 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 8 DPH - Firma A plátce → Středisko služeb plátce → Firma B neplátce V tomto případě by firma nakupovala od plátce DPH, a DPH by si mohla odečíst, ale pokud bychom produkt dále prodávali, bylo by to pro koncovou firmu B nevýhodné, cena by se jí zvýšila o DPH, které by si nemohl odečíst.


45

5. Firma A - plátce → Středisko služeb - neplátce → Firma B - plátce Plátce - firma A Nákup Cena bez DPH DPH 21% Celkem


Neplátce – Středisko služeb Nákup Cena bez DPH Celkem

Cena bez DPH DPH 21% Celkem

Prodej


Plátce - firma B Nákup

120,00 Kč 25,20 Kč 145,20 Kč

165,20 Kč 165,20 Kč


185,20 Kč 38,89 Kč 224,09 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 9 DPH - Firma A plátce → Středisko služeb neplátce → Firma B plátce Kdyby firma, která je neplátce DPH, nakupovala od plátce DPH, pak by se do ceny výrobku připočítalo i DPH. I pro konečného zákazníka by tato cena vzrostla, když by si mohl uplatnit DPH na vstupu. Shrnutí variant řetězení plátců a neplátců DPH Po rozboru variant řetězení plátců a neplátců, jsem došla k názoru, že nejideálnější je varianta, pokud prodáváme plátcům, tak je výhodné být také plátce a naopak, pokud prodáváme neplátcům, tak je výhodnější být neplátce DPH. Varianty, které se řadí mezi nejideálnější, jsou: 

Firma A - plátce → Středisko služeb - plátce → Firma B - plátce



Firma A - neplátce → Středisko služeb - neplátce → Firma B - neplátce



Firma A - plátce → Středisko služeb - neplátce → Firma B - neplátce

Firma VODO-TOPO se zatím nachází v situaci, kdy je neplátce DPH, nakupuje od plátce DPH, dnešním dnem je konečný zákazník spíše neplátcem DPH. Tato varianta patří mezi výše uvedené. Předpokládá se však, že po vytvoření Střediska služeb dojde k rozšíření zakázek i ze strany větších firem a pokud chce Středisko služeb spolupracovat s těmito


46

podniky, které jsou většinou plátci DPH, měla by možnost si DPH na vstupu odečíst a tím snížit cenu služeb nebo výrobku. Pro Středisko služeb je rozhodující konečný zákazník a množství těchto zákazníků, pokud většina zákazníků bude ze strany velkých podniků, bylo by pro Středisko služeb výhodné stát se dobrovolným plátcem DPH, pokud zákazníci budou občané, nemusí se Středisko služeb zabývat placením DPH.


47

10 MZDOVÉ NÁKLADY V současné době pan Utínek zaměstnává 1 zaměstnance na plný úvazek. Zaměstnance je na pozici účetní. Pracovní náplň - účetní 

vedení daňové evidence,



vedení všeobecného účetnictví - banka, pokladna, pohledávky a závazky,



příprava podkladů pro daňová přiznání,



zpracování účetních dokladů,



fakturace a následné zaúčtování faktur,



cestovní příkazy, internetové bankovnictví,



komunikace s úřady a jinými institucemi.

Kvůli vytvoření Střediska služeb a následnému rozšíření rozsahu činnosti, bude potřebné rozšířit počet zaměstnanců. Paní, která dnes vykonává práci účetní, v roce 2015 chystá do starobního důchodu. Pan Utínek se rozhodl při získávání zaměstnanců využít možnosti zaměstnat zaměstnance z úřadu práce a vytvořit pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením. V obou případech je možnost vyžádání příspěvku na tyto zaměstnance. Při zaměstnání dvou osob se pozice účetní rozšíří o pozici administrativního pracovníka. Při výběru zaměstnance bude firma požadovat na pozici administrativního pracovníka minimálně dokončené středoškolské vzdělání ekonomického směru, znalost práce na PC, základní znalost účetnictví. Pro výběr na pozici účetní firmy bude požadovat taktéž výše uvedené požadavky. Při výběru zaměstnance na pozici účetní bude nejdůležitější znalost účetnictví a praxe v tomto oboru. Pracovní náplň pro účetní by měla zůstat stejná jako v minulosti a hlavní náplň práce administrativního pracovníka by měla být následující. Pracovní náplň - administrativní pracovník 

přijímání a zajištění poptávek - telefonicky, elektronicky,



tvorba obchodních nabídek,



telefonická,

osobní

živnostníky, 

objednávání materiálu,

komunikace

s klienty,

velkoobchody,

spolupracujícími


tvorba podkladů pro přípravu smluv,



správa firemních vozidel,



vedení pokladny,



archivace dokumentů,



případná výpomoc při jednoduchých úkonech vedení obecného účetnictví.

48

10.1 Mzda současného zaměstnance V následující tabulce jsou uvedeny současné mzdové náklady a výpočet mzdy zaměstnance na pozici účetní. CELKEM PŘÍJEM

15 000

Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem

1 350

Sociální pojištění placené zaměstnavatelem

3 750

Základ daně

20 100

Záloha na daň

3 015

Sleva na dani na poplatníka

2 070

Zdravotní pojištění - zaměstnanec

675

Sociální pojištění - zaměstnanec

975

ČISTÁ MZDA

12 405

Mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance

20 100

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 10 Výpočet mzdy zaměstnance na pozici účetní V současné době představují pro firmu mzdové náklady na 1 zaměstnance 20 100,- Kč. Využitím příspěvku od státu na zaměstnance, by měla firma optimalizovat mzdové náklady.

10.2 Podmínky získání příspěvku od Úřadu práce Pokud se firma rozhodne využít možnosti zaměstnat osoby z Úřadu práce, musí splnit příslušné podmínky. Podmínky na získání příspěvku jsou různorodé a to v závislosti na osobě, na kterou chceme získat příspěvek. Pro Středisko služeb je důležitá znalost podmínek při zaměstnání osoby registrované na Úřadu práce a na osoby se zdravotním postižením.


49

Při zaměstnání osoby z Úřadu práce 

tato osoba musí být vedena v evidenci Úřadu práce po dobu delší než 6 měsíců.



Po splnění první podmínky, musí zaměstnavatel vyplnit příslušné dokumenty na získání příspěvku na osobu.



Po schválení dokumentů, podepíše zaměstnavatel smlouvu s Úřadem práce.



Zaměstnavatel musí se zaměstnancem podepsat pracovní smlouvu na dobu určitou a to minimálně na 1 rok.



Po uzavření smluv má zaměstnavatel nárok po dobu 6 měsíců na příspěvek v částce 6 000 Kč/ měsíc.



Úřad práce je povinen uhradit tento příspěvek do konce měsíce, kdy byla vyplacena mzda.



Zaměstnavatel je povinen po dobu čerpání příspěvku, informovat každý měsíc o zaplacení sociálního a zdravotního pojištění a o výši mzdových nákladů na zaměstnance.

Při zaměstnání osoby se zdravotním postižením 

tato soba musí být vedena v evidenci Úřadu práce po dobu delší než 3 měsíce.



stejně jako u předchozích podmínek, musí zaměstnavatel vyplnit všechny formuláře a podepsat smlouvu s Úřadem práce.



Po schválení, zaměstnavatel sepíše s budoucím zaměstnancem smlouvu na dobu určitou a to minimálně na rok.



Po uzavření smluv má zaměstnavatel nárok po dobu 6 měsíců na příspěvek od státu v částce 12 000 Kč/ měsíc.



Pro Úřad práce zde platí stejné podmínky k vyplacení částky jako v předchozím případě.



Zaměstnavatel je, stejně jako v předchozím případě, povinen po dobu čerpání příspěvku, informovat o požadovaných dokumentech.

10.3 Výpočet mzdy s ohledem na příspěvek od Úřadu práce V následujících tabulkách je znázorněn výpočet mzdy a vyčísleny celkové mzdové náklady na příslušného zaměstnance. Zaměstnanci na pozici účetní a administrativní pracovnice mají obdobou náplň práce jak po obsahové stránce, tak po náročnosti, proto je hrubá mzda stanovena na 15 000 Kč na každého z nich.


50

10.3.1 Výpočet mzdy zaměstnance z Úřadu práce Výpočet hrubé a čisté mzdy zaměstnance na pozici účetní, bude ve stejné výši jako u předchozí zaměstnankyně na pozici účetní. Přesto jsem zde tabulku s výpočtem uvedla, pro lepší přehlednost. Mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance činí 20 100 Kč, po získání a následném čerpání příspěvku od Úřadu práce se tato částka sníží po dobu 6 měsíců o 6 000 Kč. Celkové mzdové náklady po odečtení této částky budou činit 14 100 Kč. Kdyby zaměstnavatel nečerpal příslušné příspěvky, celkové mzdové náklady by za 6 měsíců vzrostly na 120 600 Kč. Při využití příspěvku činí za toto období pouze 36 000 Kč. CELKEM PŘÍJEM

15 000


1 350


3 750

Základ daně

20 100

Záloha na daň

3 015

Sleva na dani na poplatníka

2 070


675


975

ČISTÁ MZDA

12 405


20 100

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 11 Výpočet mzdy zaměstnance z Úřadu práce 10.3.2 Výpočet mzdy zaměstnance se zdravotním postižením U výpočtu mzdy zaměstnance se zdravotním postižením jsou celkové mzdové náklady ve stejné výši jako u předchozího zaměstnance, pokud se zde odečte výše příspěvku, který činí 12 000 Kč, pak celkové mzdové náklady zaměstnavatele na zaměstnance klesnou na 8 100 Kč. Stanovenou výši příspěvku bude zaměstnavatel dostávat po dobu 6 měsíců. Zaměstnavatel za celkových 6 měsíců ušetří na mzdových nákladech na tohoto zaměstnance 72 000 Kč. Podrobný výpočet je zobrazen v následující tabulce.

Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín CELKEM PŘÍJEM

15 000


1 350


3 750

Základ daně

51

20 100

Záloha na daň

3 015

Sleva na dani

3 015


675


975

ČISTÁ MZDA

13 350


20 100

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 12 Výpočet mzdy zaměstnance se zdravotním postižením

10.4 Zaměstnání studentů středních škol Firma by chtěla využít tuto možnost a spolupracovat se střední odbornou školou, která má studenty s příslušných řemeslných oborů. Tato možnost nabízí získání a následné zaučení pro budoucí povolání. Další výhodou zaměstnání učně je, že zaměstnavatel neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Firma má v plánu možnost vychovat si budoucí řemeslníky pro další spolupráci se Střediskem služeb. Středisko služeb kontaktuje příslušnou školu, se kterou chce spolupracovat. Pokud škola bude souhlasit a poskytne firmě příslušného studenta k výkonu praxe, která je stanovena na dva týdny v měsíci. Hlavní podmínkou spolupráce mezi školou a firmou je podepsání příslušné smlouvy, ve které nalezneme věci specifikované v teoretické části absolventské práce. Odměny studentům se zapisují do zakázkových listů, které zaměstnavatel předá příslušnému učiteli odborného výcviku. Středisko služeb by mělo zájem o studenty z učebních oborů: 

elektro - provozní elektrotechnika, elektrikář.



Stavebních - instalatér, malíř, zedník, případně v budoucnu tesař, truhlář.

Náležitosti smlouvy o zřízení pracoviště praktického vyučování: 

název, adresa, zastoupení příslušné školy - firma využije školy ve Zlínském kraji, např. Střední odbornou školu v Otrokovicích, která má požadované učební obor,


52



název, adresa, zastoupení firmy - adresa pana Utínka,



zákony, jimiž se smlouva řídí - Zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce,



pro jaký učební obor se pracoviště zřizuje - instalatér,



místo výkonu praktického vyučování - firma pana Utínka,



časový rozpis praktického vyučování - začátek a konec praktického vyučování, příslušný ročník, ve které student je, pracovní hodiny a přestávka na jídlo,



počet celkových studentů přijatých na praxi - např. 2 studenti,



závazky provozovatele - poskytnutí nástrojů a nářadí k výkonu práce, poučení o bezpečnosti při praktickém vyučování, podmínky praktického vyučování, odpovědnost za škodu, za vznik vady díla při praktickém vyučování,



odměna za produktivní činnost - částka, způsob a doba vyplácení - měsíčně,



počet vyhotovení smlouvy - obvykle jsou to dvě vyhotovené, jedno pro zaměstnavatele, druhé pro školu,



den vyhotovení smlouvy, podpisy příslušných stran.

Zaměstnavatel musí sepsat nejen smlouvu o zřízení pracoviště praktického vyučování, ale i smlouvu s příslušným řemeslníkem, o pověření do funkce instruktora žáků. Příslušný řemeslník touto smlouvou potvrdí, že se o příslušné studenty bude starat a poskytne jim veškeré informace, potřebné k získání příslušných vědomostí v oboru.


53

11 VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE PRO STŘEDISKO SLUŽEB Jak je uvedeno v teoretické části, vnitřní směrnice jsou nezbytné k zajištění jednotného metodického postupu při sledování skutečností a zachycení hospodářských operací. Je to stanovení pravidel, podmínek a povinností v určité pracovní činnosti. Při vzniku Střediska služeb je proto nezbytné vytvoření alespoň základních vnitropodnikových směrnic, které nám zajistí jednotný a jasný postup při řešení různých záležitostí. Pro začátek bude stačit vytvoření základních vnitropodnikových směrnic, vybraných podle důležitosti a vhodnosti. Mezi tyto směrnice patří, interní směrnici pro dlouhodobý majetek a odpisový plán, směrnici pro pokladní operace a pokladnu, směrnice pro používání firemních motorových vozidel, směrnici pro cestovní náhrady a pro nás nejdůležitější směrnice pro pravidla fungování Střediska služeb. Základní hlavička pro vnitropodnikové směrnice Střediska služeb bude jednotná pro všechny vytvořené směrnice. Případné rozdíly, jako je číslo směrnic a jméno zodpovědné osoby za danou směrnici, budou zvlášť uvedeny u každé směrnice samostatně. Základní hlavička pro vnitropodnikové směrnice Firma: Středisko služeb Sídlo: Mysločovice 114, 763 01 Mysločovice Účinnost od: 1. ledna 2015 Schválil: Libor Utínek - majitel firmy

11.1 Pokladna, pokladní operace Číslo směrnice: 1 Za dodržování této směrnice zodpovídá: administrativní pracovník - jméno

Odpovědný zaměstnance, zde účtuje o stavu a pohybu pokladní hotovosti, cenin na základě pokladních dokladů. Zaměstnanec, námi jmenovaný administrativní pracovník, který je zodpovědný za nakládání s peněžními prostředky v hotovosti, musí být sepsána dohoda o hmotné


54

odpovědnosti. V souvislosti podepsáním hmotné odpovědnosti stvrzuje zaměstnanec svým podpisem převzetí klíče od pokladny. Pokladna je otevřena po celou dobu přítomností administrativního pracovníka tj. 8:00 - 16:30 . Odpovědný pracovník pokladny vykonává tyto činnosti: 

vydává a přijímá peněžní prostředky v hotovosti,



vede evidenci o pohybu peněžních prostředku v hotovosti,



vystavuje pokladní doklady,



zodpovídá za formální správnost podkladních dokladů,



předává pokladní doklady k zaúčtování,



provádí kontrolu dokladů,



informuje o úbytku peněz v hotovosti.

Kontrola zůstatku se provádí na základě pokladní knihy a je prováděna vždy na konci pracovní směny při uzavření pokladny. Administrativní pracovník provádí výše uvedené činnosti a taktéž předává podklady pro zaúčtování do daňové evidence účetní firmy. Ve firmě je zavedena pouze korunová pokladna. Minimální zůstatek bude v pokladně stanoven na 15 000 Kč, výše je stanovena kvůli případným výdajům, které mohou nastat. Pokud zůstatek v pokladně klesne pod stanovenou hranici, odpovědný zaměstnanec je povinen tuto skutečnost oznámit majiteli firmy. Odvod peněz z pokladny do banky bude prováděn na základě pokynu majitele firmy. Částka, která bude odvedena do banky, závisí na zůstatku hotovosti v pokladně, který je stanoven výše. Inventarizace hotovosti se provádí vždy k poslednímu pracovnímu dni v měsíci. Z důvodu nepřítomnosti administrativního pracovníka bude vždy provedena mimořádná inventarizace pokladny, a to za přítomnosti účetní nebo majitele firmy. O výsledném stavu bude sepsán protokol a podepsán pracovníkem, který provedl inventarizaci pokladny. Stejně tak bude provedeno po předání pokladny zpět administrativnímu pracovníkovi. Na konci každého dne je administrativní pracovník povinen předat majiteli firmy hotovost z poklady přesahující minimální zůstatek 15 000 Kč.


55

11.2 Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek Číslo směrnice: 2 Za dodržování této směrnice zodpovídá: účetní - jméno

Charakteristika dlouhodobého majetku Za dlouhodobý majetek je považován veškerý majetek firmy, který splní podmínky podle Zákona o dani z příjmu. Hranice pořizovací ceny pro zařazení majetku do dlouhodobého je stanovena na 40 000 Kč. Firma má v evidenci pouze dlouhodobý hmotný majetek. Majetek a jeho evidence Dlouhodobý majetek je veden v evidenci majetku a to v účetním programu Pohoda. Každý majetek je evidován samostatně na kartě majetku, kde je zařazen na základě podkladů o zařazení majetku do používání. Za dlouhodobý majetek firmy zodpovídá účetní firmy, která je povinna informovat majitele firmy o skutečnostech, které souvisí s dlouhodobým majetkem. Pořízení dlouhodobého majetku Při pořízení a následném zařazení majetku do užívání informuje majitel firmy účetní a předá jí veškerou dokumentaci spojenou s pořízením majetku. Účetní má povinnost vystavit v souladu se směrnicí inventární kartu dlouhodobého majetku, v níž budou uvedeny následující informace: 

inventární číslo majetku,



název a popis majetku,



vstupní cena,



datum a způsob pořízení, uvedení do užívání a vyřazení,



odpisová skupina,



způsob odpisování,



doba odpisování,



roční daňové a účetní odpisy,



zůstatková cena.


56

Oceňování majetku Majetek oceňuje účetní firmy pořizovací cenou, včetně vedlejších pořizovacích nákladů (poštovné, balné, dopravné, montáž aj.). Tato cena je uvedena na inventárních kartách příslušného majetku. Vyřazení majetku O vyřazení majetku z používání rozhoduje majitel firmy. Účetní na základě rozhodnutí vystaví protokol o vyřazení s uvedením data a způsobu vyřazení. Majetek se bude vyřazovat především prodejem, likvidací nebo zcizením. Drobný hmotný majetek Jedná se o majetek hmotné movité povahy, jehož pořizovací je stanovena do 40 000 Kč. Tento majetek bude evidován v inventární knize drobného majetku. Za drobný majetek se ve firmě považuje nářadí k výkonu práce řemeslníka. Inventarizace majetku a závazků Inventarizaci ve firmě provádí minimálně dva odpovědní pracovníci, jmenovaní majitelem firmy. Majitel firmy pověřil odpovědnými zaměstnanci administrativního pracovníka a účetní firmy. Za provedení inventarizace, dodržení postupu a termínu odpovídá u veškerého dlouhodobého majetku účetní firmy. Inventarizace majetku a závazků se provádí k poslednímu dni účetního období. U majetku hmotné povahy je prováděna fyzická inventura, u majetku nehmotné povahy je prováděna dokladová inventura. Zjištěné stavy se zapíší do inventurní soupisky, která obsahuje informace o zahájení a skončení inventury, skutečný stav majetku a závazků. Účetní po vyplnění údajů, potvrdí soupisku svým podpisem a předá ke schválení majiteli firmy. Za vzniklé inventarizační rozdíly je zodpovědná příslušná osoba, která danou inventarizaci provádí. O zjištěném rozdílu je povinna sepsat protokol a poté informovat majitele firmy.


57

11.3 Odpisový plán Číslo směrnice: 3 Za dodržování této směrnice zodpovídá: účetní - jméno

Odpisování dlouhodobého majetku se provádí pouze daňovými odpisy. Účetní odpisy jsou shodné s odpisy daňovými. Pro daňové odpisy je používán rovnoměrný způsob odpisování. Daňové odpisy se provádí k poslednímu dni zdaňovacího období, kdy je vyčíslena i zůstatková cena majetku. Za správné zařazení majetku a vedení daňových odpisů odpovídá vždy účetní firmy. Doba odpisování činí: Odpisová skupina

Doba odpisování

1 2 3 4 5 6

3 5 10 20 30 50

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 13 Doba odpisování Tabulka odpisových sazeb pro zrychlené odpisování: Odpisová skupina

Koeficient pro zrychlené odpisování v 1. roce

1 2 3 4 5 6

v dalších letech

3 5 10 20 30 50

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 14 Odpisové sazby - zrychlené odpisování

4 6 11 21 31 51


58

Tabulka odpisových sazeb pro rovnoměrné odpisování: Odpisová skupina

Roční odpisová sazba v % v 1. roce

v dalších letech

20,00 11,00 5,50 2,15 1,40 1,02

40,00 22,25 10,50 5,15 3,40 2,02

1 2 3 4 5 6 Zdroj: Vlastní zpracování

Tab. 15 Odpisové sazby - rovnoměrné odpisování Evidence daňových odpisů je vedena na inventárních kartách v účetním programu Pohoda. Rozhodnutí změnit způsob odpisování je možné pouze při změně vnitropodnikové směrnici, toto právo má pouze majitel firmy - Libor Utínek. Firma si vyčíslila výši daňových odpisů pro automobil v obchodním majetku, který je zařazen ve 2. odpisové skupině a odepisován 5 let, rovnoměrným způsobem. Pořizovací cena automobilu byla 137 000 Kč, včetně ostatních nákladů na pořízení. Výpočet daňových odpisů Období 2015 2016 2017 2018 2019

Pořizovací cena 137 000 137 000 137 000 137 000 137 000

Odpisy 15 070 30 483 30 483 30 483 30 481

Oprávky 15 070 45 553 76 036 106 519 137 000

Zůstatková cena 121 930 91 447 60 964 30 481 0

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 16 Výpočet daňových odpisů - automobil v obchodním majetku

11.4 Používání firemních motorových vozidel Číslo směrnice: 4 Za dodržování této směrnice zodpovídá: účetní firmy - jméno


59

Zaměstnanec může používat firemní motorové vozidlo pouze k výkonu práce. Majitel firmy má oprávnění stanovit seznam zaměstnanců, kteří můžou využívat firemní vozidlo. V majetku firmy jsou pro tyto účely k dispozici 1 firemní motorové vozidlo. Zaměstnance, který použije firemní automobil k výkonu práce, je povinen na konci cesty umístit vozidlo zpět na místo k tomu určené. Majitel firmy určil tímto místem, parkovací místo před provozovnou firmy, tj. Mysločovice 114, 763 01 Mysločovice Jestliže zaměstnanec využívá firemní automobil, má povinnost nahlásit účetní jednotce příslušné informace. Aby zaměstnanec tyto informace nemusel hlásit při každé jízdě, je přidělena každému zaměstnanci kniha jízd, kterou má povinnost odevzdat na konci každého měsíce spolu se všemi doklady, které byl nucen vynaložit na zajištění chodu služebního vozidla, účetní firmě. Zaměstnanci jsou povinni evidovat v knize jízd tyto údaje: 

typ vozidla, státní poznávací značku,



stav tachometru na počátku a konci používání vozidla,



datum jízdy,



cíl jízdy,



počet ujetých km,



datum tankování pohonných hmot.

Po odevzdání knihy jízd má povinnost účetní přepsat tyto informace do evidence jízd. Ta firmě slouží pro účely uplatnění daňových výdajů na pohonné hmoty. Za správné vyplnění jednotlivých knih jízd a odevzdání všech výdajových dokladů zodpovídá sám zaměstnanec. Za správnost celkové evidence jízd zodpovídá účetní firmy.

11.5 Směrnice o cestovních náhradách Číslo směrnice: 5 Za dodržování této směrnice zodpovídá: účetní firmy - jméno

Tato směrnice upravuje poskytování výdajů při pracovní cestě zaměstnanců a řemeslníků, kteří spolupracují se Střediskem služeb.


60

Pracovní cestou se rozumí cesta za účelem výkonu práce mimo místo sjednané ve smlouvě. Ve firmě jsou stanoveny pouze tuzemské pracovní cesty. Zaměstnanec je povinen před pracovní cestou vyplnit cestovní příkaz a předat ho administrativnímu pracovníkovi ke schválení a podpisu. Zástupce v nepřítomnosti administrativního pracovníka je účetní firmy. Cestovní příkaz zůstává po čas pracovní cesty uschovaný u administrativního pracovníka. Po návratu z pracovní cesty si zaměstnanec cestovní příkaz vyzvedne a je povinen do 10 dnů od ukončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli vyplněný cestovní příkaz a doklady potřebné k vyúčtování pracovní cesty. Pracovní cesta začíná odjezdem zaměstnance z místa výkonu práce. Zaměstnavatel poskytuje náhradu vyslanému zaměstnanci na jízdní výdaje, výdaje za ubytování, stravné, nutné vedlejší výdaje. Tyto výdaje musí být doloženy daňovými doklady, které musí mít dané náležitosti: 

správné datum,



určení výdaje,



označení dodavatele,



cena.

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanců, náhradu jízdních výdajů podle zákona o cestovních náhradách v paušální výši. O změnách podmínek cen dopravy má právo rozhodnout pouze majitel firmy. Paušální výdaj na dopravu autem Administrativní pracovník je povinen odevzdat každá měsíc účetní všechny cestovní příkazy se všemi náležitostmi. Účetní je povinna obstarat si aktuální tabulku průměrných cen pohonných hmot pro daný rok. Poté vypočítá průměrnou spotřebu. Konkrétní vyčíslení poté zaúčtuje před interní doklady do daňové evidence a odevzdá jako kopii přiznání k dani Finančnímu úřadu.

11.6 Směrnice pro pravidla spolupráce řemeslníků Číslo směrnice: 6 Za dodržování této směrnice zodpovídá: účetní firmy - jméno


61

V této směrnici se stanoví zásady pro fungování Střediska služeb. Směrnice bude obsahovat: 

smlouvu mezi Střediskem služeb a jednotlivými řemeslníky – smlouva o obchodním zastoupení,



stanovení finančních poplatků za zprostředkování práce,



vztahy mezi řemeslníky.

Smlouva o obchodním zastoupení Administrativní

pracovník

má

povinnost

při

zprostředkování

zakázky novému

řemeslníkovi, vystavit smlouvu o obchodním zastoupení mezi příslušným řemeslníkem a Střediskem služeb. Tato smlouva chrání Středisko služeb před nepoctivými řemeslníky. Tato smlouva bude stejná pro všechny řemeslníky. Administrativní pracovník musí každou smlouvu upravit pro příslušnému řemeslníku a vyhotovit ve dvou kopiích. Tato smlouva bude obsahovat následující údaje: 

smluvní strany o Zprostředkovatel - firma, IČO, sídlo, majitel firmy, kontaktní údaje, o Příslušný řemeslník - jméno, IČO, místo podnikání, kontaktní údaje, bankovní spojení,



místo, den, měsíc a rok uzavření smlouvy, podle ustanovení příslušného zákona,



definice a vymezení pojmů - kdo je zhotovitel, objednavatel, zákazník, nabídka práce, oborová profil, dílo, objednávka díla, soupis prací, termíny realizace zakázky, splatnost faktur, jednotlivé ceny práce, cena za dílo,



předmět smlouvy - vymezení práv a povinností smluvních stran při jejich spolupráci,



práva a povinnosti Střediska služeb - prezentace řemeslníka pomocí webového portálu, sdělování veškerých informací o uzavírání zakázek a smluv o dílo, poskytovat veškeré podklady, sdělení o podrobnostech jednotlivých zakázek, uzavření smluv o jednotlivých zakázkách, pečlivě zajistit zprostředkovatelskou činnost, úschova veškerých dokladů v souvislosti se zprostředkovatelskou činností,



práva a povinnosti řemeslníka - jednat s objednavateli a se zákazníky s vědomím Střediska služeb, neprovádět dílo bez uzavření smlouvy o dílo, provést dílo řádně a včas podle smlouvy o dílo, postupovat s odborností, odstranit vzniklé vady,


62

upozornit objednavateli na prodlení, překážky týkající se předmětu díla, dokumentace průběžného postupu, předat dílo objednavateli, zaplatit středisku služeb odměny za zprostředkovatelskou činnost v příslušné částce, 

vymezení provize - stanovení odměn Středisku služeb, příslušná % výše provize, možné postihy za neuhrazení provize,



trvání smlouvy - vymezení doby trvání smlouvy, možnosti odstoupení od smlouvy, zaniknutí smlouvy,



mlčenlivost - zachovávat obchodní tajemství, důvěrné informace,



sankce za porušení smlouvy - stanovení částky smluvní pokuty, termín zaplacení pokuty, vymezení oprávnění o náhradu škody zprostředkovateli za porušení smlouvy,



přílohy smlouvy - vzorové znění dalších smluv,



den, místo podpisu smlouvy,



podpisy - majitele střediska služeb, příslušného řemeslníka.

Stanovení finančních poplatků za zprostředkování práce Řemeslníci jsou povinni za zprostředkování práce zaplatit středisku služeb odměnu. Tato odměna byla stanovena provizí z jednotlivých zakázek podle druhu živnosti. Výše jednotlivých provizí je stanovena v následující tabulce. Změny u provizí jednotlivých řemesel může změnit pouze majitel firmy - Libor Utínek. O této skutečnosti je povinen informovat řemeslníky dříve než k ní dojde. Řemeslo

Výše provize


5% 4,5% 3% 3,5% 4% 2,5%

Zdroj: Vlastní zpracování Tab. 17 Přehled provizí u jednotlivých řemesel Veškeré náležitosti a podmínky pro spolupráce řemeslníků a Střediska služeb je sepsané ve smlouvě. Proto je nezbytné sepsání smlouvy věnovat velkou pozornost. Administrativní pracovník má povinnost o všech změnách ve smlouvě informovat majitele firmy.


63

12 DOPORUČENÍ Vytvořením Střediska služeb chce Pan Utínek optimalizovat svoji činnost a zajistit zvýšení svých příjmů. Přesto, že jeho firma je na trhu necelý rok, má velké zkušenosti v tomto oboru. Pro Středisko služeb je nejdůležitější zajištění zakázek řemeslníkům. Tyto zakázky bude především získávat prostřednictvím webového portálu, který vznikne spolu se Střediskem služeb. Aby si středisko služeb zajistilo spolupráci s řemeslníky, je velmi důležité najít optimální řešení finančních poplatků za zprostředkování. Pro Středisko služeb je zásadní naleznout způsoby snížení počáteční výdajů a zvýšit prvotní příjmy, které na začátku podnikání nebývají příliš vysoké. Způsoby snížení počátečních výdajů Mzdové náklady - zaměstnáním osob z ÚP může Středisko služeb dostat na tyto osoby dotace, které jsou sice časově omezené, ale mohou pomoci v začátku vytvoření Střediska služeb. Pohonné hmoty - jedním ze způsobů jak snížit výdaje na pohonné hmoty je pořízení automobilu s nízkou spotřebou. Středisko služeb by případně využilo možnosti předělání benzinového automobilu na plynový. Počáteční výdaje tohoto předělání jsou sice vysoké, ale návratnost při každodenním užívání automobilu je takřka okamžitá. Webový portál - vytvoření internetové stránky vyžaduje poměrně vysoké výdaje, ale tyto internetové stránky slouží k získání zákazníků i řemeslníků a jsou velmi důležité. Nájemné - Středisko služeb bude využívat dosud používané prostory rodinného domu pana Utínka. Nákup materiálu - představuje nejvyšší položku Střediska služeb. Proto je důležité těmto výdajům věnovat velkou pozornost. K snížení těchto výdajů využijeme množstevní slevy u námi zvolených dodavatelů. Středisko služeb předpokládá větší zakázky a potřebu většího množství materiálu, což pro něho znamená větší množstevní slevu. Tato sleva může dosahovat až 50 % původní ceny. Pro získání slevy je potřeba registrace u dodavatelů a případná osobní domluva. Pokud Středisko služeb dokáže maximálně snížit svoje výdaje, pak bude moci využít tyto prostředky k rozšíření svých služeb.


64

ZÁVĚR Hlavním cílem absolventské práce byl návrh možností optimalizace podnikatelských aktivit. Po představení společnosti bylo vymezení hlavních příjmů firmy, hlavním cílem bylo zvýšení těchto příjmů právě pomocí vytvoření Střediska služeb, které je popsáno v samostatné kapitole, která se zabývá důvodem, proč by právě vytvoření Střediska služeb mělo zvýšit příjmy firmy, cíli Střediska služeb, kterých by chtělo dosáhnout a následně, což je pro Středisko služeb nejdůležitější, samotnou spolupráci mezi řemeslníky z příslušných oborů, které jsou popsány v práci. Bylo potřebné rozlišit řemeslníky, se kterými firma již spolupracovala a nové, kteří chtějí spolupracovat se Střediskem služeb, pro tyto účely byla stanovena tzv. organizačně pracovní struktura, ve které jsou řemeslníci označeni jako „jedničky“ a „dvojky“. Pro Středisko služeb bylo důležité stanovit podmínky spolupráce s řemeslníky, mezi které patřilo např. vlastnictví živnostenského listu. Poté vytvoření systému finančních provizí za zprostředkování služeb Střediskem příslušným řemeslníkům, rozdělených podle organizačně pracovní struktury. Sekundární cíle byly splněny v dalších kapitolách, a to v kapitole daň z přidané hodnoty, která je zde znázorněna na příkladech řetězení plátců a neplátců, řetězení je zde znárodněno v tabulkách a poté okomentováno, na konci jsou znázorněny nejlepší varianty řetězení a shrnutí zda by pro Středisko služeb bylo lepší stát se dobrovolným plátcem DPH nebo zůstat neplátcem. Výpočet mzdových nákladů, které firma má, bylo znárodněno rovněž na příkladech výpočtu mezd u dvou zaměstnanců s ohledem na odečtení získané dotace. Nezbytné bylo vytvoření vnitropodnikových směrnic, které povedou k jednoznačnému postupu při hospodářských operací. Nejdůležitější z nich byla směrnice - princip spolupráce řemeslníků, ve které je uveden způsob finanční odměny Středisku služeb za zprostředkování služeb, smlouva uzavíraná mezi řemeslníky a Střediskem služeb a její nezbytné náležitosti. Bylo potřeba stanovit směrnici pro používání firemního automobilu, a to především podmínky při půjčování tohoto automobilu.


65

RESUME Graduate thesis is processed in the company of Libor Utinek VODO-TOPO. The Service center has been created in order to optimize the company Mr. Libor Utinek. The core activity of the Service Center will be mediation of contracts of cooperating craftsmen. The company wants this optimization to lead to an increase in revenues of the company, but will add for higher initial costs. Graduate thesis lists the possibilities with reduced costs, such as labor costs, rent, purchase of materials, the cost of fuel. Today, the company doesn‘t pay value added tax, after the creation of service centers is necessary to consider all options of the chain which inculudes payers and non-payers from suppliers to end customers. Thesis lists all the possible options that may arise and consequently evaluates each of them. For the service center would be suitable to become a volunteer payer of value added tax in the case both suppliers and end customers will be also payers of value added tax. However, if the service center will have more orders from ordinary citizens- non VAT payers, then it‘s better for him to remain as a non-payer. Labor costs are among the highest costs of the company. Due to the possibility to recese a grant from the Office of labor per employee, these expenses can be reduced. It is important to fulfill the basic conditions set out in the thesis. The Service center also wants to pursue the opportunity of cooperation with high schools to raise its own craftsmen. Another advantage of that for the Service center is that it by law doesn’t have to pay for students health and social insurance but the set hourly fee. With the creation of internal guidelines the Center will ensure a uniform procedure of business operations. The guidelines were established for fixed assets, amortization schedule, in which are calculated depreciation of cars owned by Service center and guidelines for the use of company vehicles. A guidline for the most important rules of operation of the Service center has been established which states set financial commission paid by craftsmen for mediation services and procedures with craftsmen.


66

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.

Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Integrovaný

portál

MPSV

[online].

[cit.

2014-08-15].

Dostupné

z:

https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/dotace/apz 2.

Co jsou to granty a dotace. Dotaceonline.cz - Abyste už nepřišli o žádné peníze, na které máte nárok [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.dotaceonline.cz/page.aspx?SP=ResourceCentre

3.

Cestovní náhrady: Výdaje, náklady na auto. Jak podnikat: Pár slov pro podnikatele a ostatní OSVČ [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.jakpodnikat.cz/cestovni-nahrady.php

4.

Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2014. Praha: Grada, 2014, sv. ÚZ. ISBN 978-80-247-3206-0.

5.

DUŠEK, Jiří. DPH 2014: zákon s přehledy : [právní stav k 1.1.2014]. Praha: Grada, 2014, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-5119-1.

6.

HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi 2010/2011. Olomouc: ANAG, 2010, sv. Právo (ANAG). ISBN 978-80-7263-615-0.

7.

KOUBEK, Josef. Personální práce v malých a středních firmách. 3., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 261 s. ISBN 978-80-247-2202-3.

8.

KOVALÍKOVÁ, Hana. Jednoduchý průvodce základními vnitropodnikovými směrnicemi: včetně přílohy CD-ROM. Olomouc: Anag, 2003, 119 s. ISBN 80726-3181-0.

9.

KOVALÍKOVÁ, Hana. Vnitřní směrnice pro podnikatele 2012. 10. aktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2012, 407 s. Účetnictví (ANAG). ISBN 978-80-7263743-0.

10. LOUŠA, František. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví: včetně přílohy CDROM. 6., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2014, 119 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 978-80-247-5172-6. 11. Mzda

a

plat.

Měšec.cz

[online].

[cit.

2014-08-15].

Dostupné

z:

http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/mzda-a-plat/pruvodce/ 12. NEŠČÁKOVÁ, Libuše a Jaroslav JAKUBKA. Zákoník práce 2014 v praxi: komplexní průvodce s řešením problémů. Praha: Grada, 2014, sv. Právo pro praxi. ISBN 978-80-247-5124-5.


67

13. Nezaměstnanost mládeže: studie prokázaly, že systémy učňovské přápravy a odborné praxe jsou užitečné, ale musí se zlepšit. Europa.eu: Press releases database [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/pressrelease_IP-12-731_cs.htm 14. Plátce DPH. INTERNET INFO, s.r.o. Podnikatel.cz - průvodce vaším podnikáním

[online].

[cit.

2014-08-15].

Dostupné

z:

http://www.podnikatel.cz/specialy/dph/platce-dph/ 15. Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné zvdělávání v praxi. Střední průmyslová škola Otrokovice [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.spsotrokovice.cz/detail?iddesignu=422 16. Příspěvek na podporu zaměstnání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2014-0815].

Dostupné

z:

https://portal.mpsv.cz/sz/zamest/zamestnaniosob/prispeveknapodporu 17. SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2014. Praha: Grada, 2014, sv. Účetnictví a daně. ISBN 978-80-247-5117-7. 18. SOTONA, Milan. Vnitropodnikové směrnice 2006: včetně přílohy CD-ROM. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2014, 119 s. Účetnictví a daně (Grada). ISBN 80-251-0924-0. 19. TOMŠÍ, Ivan. Mzdy a mzdové systémy. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2008, 335 s. ISBN 978-80-7357-340-9. 20. VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. 21. Vnitropodnikové směrnice. Portál.POHODA.cz: Pro podnikatele [online]. [cit. 2014-08-15].

Dostupné

z:

http://portal.pohoda.cz/pro-podnikatele/uz-

podnikam/vnitropodnikove-smernice/ 22. Vnitropodnikové účetní směrnice. Daňaři online - portál daňových poradců a profesionálů

[online].

[cit.

2014-08-15].

Dostupné

http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d2607v3373vnitropodnikove-ucetni-smernice/?search_query=vnitropodnikov%C3%A9+ sm%C4%9Brnice&search_results_page=

z:


68

23. Vnitropodnikové účetní směrnice. Účetní kavárna [online]. [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d2607v3373vnitropodnikove-ucetni-smernice/ 24. Změny v cestovních náhradách od roku 2014. Podnikatel.cz - průvodce vaším podnikáním

[online].

[cit.

2014-08-15].

Dostupné

z:

http://www.podnikatel.cz/clanky/zmeny-v-cestovnich-nahradach-od-roku2014/ 25. Živnostenský zákon: 2014 : redakční uzávěrka 7.10.2013. Ostrava: Sagit, 2013, 112 s. ÚZ. ISBN 978-80-7488-006-3.


69

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Organizačně pracovní struktura řemeslníků ............................................................. 36 Obr. 2 Proces komunikace ................................................................................................... 40


70

SEZNAM TABULEK Tab. 1 Krátkodobé a dlouhodobé cíle střediska služeb ....................................................... 34 Tab. 2 Přehled ročních poplatků .......................................................................................... 37 Tab. 3 Přehled provizí podle druhu živnosti ........................................................................ 38 Tab. 4 Přehled kombinace ročních poplatků a provizí ........................................................ 38 Tab. 5 DPH - firma A plátce → Středisko služeb plátce → Firma B plátce ....................... 42 Tab. 6 DPH - firma A neplátce → Středisko služeb neplátce → Firma B neplátce ............ 43 Tab. 7 DPH - Firma A plátce → Středisko služeb neplátce → Firma B neplátce ............... 43 Tab. 8 DPH - Firma A plátce → Středisko služeb plátce → Firma B neplátce .................. 44 Tab. 9 DPH - Firma A plátce → Středisko služeb neplátce → Firma B plátce .................. 45 Tab. 10 Výpočet mzdy zaměstnance na pozici účetní ......................................................... 48 Tab. 11 Výpočet mzdy zaměstnance z Úřadu práce ............................................................ 50 Tab. 12 Výpočet mzdy zaměstnance se zdravotním postižením ......................................... 51 Tab. 13 Doba odpisování ..................................................................................................... 57 Tab. 14 Odpisové sazby - zrychlené odpisování ................................................................. 57 Tab. 15 Odpisové sazby - rovnoměrné odpisování.............................................................. 58 Tab. 16 Výpočet daňových odpisů - automobil v obchodním majetku ............................... 58 Tab. 17 Přehled provizí u jednotlivých řemesel .................................................................. 62


SEZNAM PŘÍLOH PI

Vzor vnitropodnikových směrnic

71

PŘÍLOHA P I: VZOR VNITROPODNIKOVÝCH SMĚRNIC

Utínek - VODO - TOPO

VNITROPODNIKOVÁ SMĚRNICE Č. Název příslušné vnitropodnikové směrnice

Firma: Středisko služeb (Libor Utínek) Sídlo: Mysločovice 114, 763 01 Mysločovice IČO: 02724472

Návrh možnosti optimalizace podnikatelských aktivit u živnostníka

Recommend Documents