Návrh modelu sociální služby AZYLOVÉ DOMY
Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 1 projektu „Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK“, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019.
Služby azylového domu napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob. „Cílem je napomáhat osobám k překonání nepříznivé sociální situace spojené se ztrátou bydlení a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů.“ •
vymezení typických nepříznivých situací, na které služba reaguje - Ztráta bydlení (přístřeší), nejisté a nevyhovující bydlení. - Materiální problémy (nízký příjem, zadlužení, exekuce). - Rizikový způsob života (konzumace alkoholu, gamblerství, trestná činnost) - životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností. - Ohrožení práv a zájmů – oběť agrese, trestné činnosti (např. „bílý kůň“), domácího násilí. - Ztráta zaměstnání. - Sociální vyloučení - Služba azylový dům reaguje nejčastěji na nepříznivou situaci uživatelů v oblasti bydlení, zaměstnání, rozpadu rodinných vztahu, zadluženosti, alkoholismu, zhoršujícího se zdravotního stavu po dlouhodobém pobytu na ulici, apod.
•
specifikace potřeb, na které služba reaguje - Materiální potřeby – bydlení (bezpečné zázemí, soukromí, prostor pro péči o svou osobu, stravování), hygiena, stravování nebo vytvoření podmínek pro přípravu stravy, zajištění oblečení. - Sociální potřeby – potřeba „někam patřit“ (společenství), potřeba sociálního kontaktu se projevuje touhou po společnosti, po okamžicích lidské vzájemnosti, družnosti, po možnosti s někým si promluvit, někomu být nablízku (naplňováno v rámci individuálních rozhovorů nebo v rámci komunitně-skupinových setkání); prosazování práv a oprávněných zájmů; zajištění kontaktu se společenským prostředím (naplňováno v rámci sociálního poradenství). - Psychologické potřeby – potřeba citového vyžití, být v bezpečí, být chráněn, mít se kam uchýlit, mít sociální odezvu přátelství, lásku, moci s někým spolupracovat (naplňováno v rámci individuálních rozhovorů nebo komunitně-skupinových setkání); potřeba seberealizace (naplňováno v rámci aktivizačních programů, pracovní terapie apod.). - Spirituální potřeby – hledání smyslu života; proč žiju: „odkud jsem vyšel, kdo jsem a kam jdu kam vlastně směřuje můj život?“ (naplňováno v rámci pohovorů se sociálním pracovníkem, zprostředkování na pastorační službu, biblických hodin, bohoslužeb). - První potřebou, kterou zájemce o službu azylový dům má je bydlení. Potřebuje mít střechu nad hlavou a zajištěné hygienické podmínky. Potřeba být prostě v teple je vyslovena drtivou většinou žadatelů. Často pak následuje potřeba odrazit se, začít znovu, od začátku. Najít si jiné bydlení je v žádostech o sociální službu uváděno častěji, než najít si zaměstnání. Je to i způsobeno tím, že uživatelé stárnou a na hledání zaměstnání již často rezignovali z důvodu častého odmítání potencionálních zaměstnavatelů, různorodého zdravotního omezení, vyššího věku (nad 50 let), kdy už se hledá práce těžko. Tito uživatelé, mezi 50 a 60 lety poté zůstávají v azylových domech dlouhodobě, protože nemají práci a do důchodu je „daleko“. Co se týče uživatelů nad 60 let bez přiznání starobního důchodu nebo s nízkým důchodem, je také problém tyto uživatele umístit. Nemají ještě nárok na příspěvek na péči, takže pro klasické domovy pro seniory nejsou prioritou
a domovy se zvláštním režimem jsou přeplněné a čekací doby dlouhé. Tito uživatelé mají především potřebu mít malý pokoj, garsonku, kde by mohli již v klidu „žít“! Když se jejich zdravotní stav zhorší natolik, že přestanou být soběstační, kolují pak mezi nemocnicí, léčebnou a LDN. - U mladých uživatelů (nejčastěji do 26 let, odhadem 10% uživatelů služeb), kteří přicházejí do azylového domu je první potřebou vždy zaměstnání. Často jim však chybí jakékoliv pracovní návyky a jsou ohroženi drogami a kriminální činností. Jedná se v drtivé většině o muže jednotlivce ze sociálně znevýhodněného prostředí (z rozvrácených rodin s chybějícím otcem). Již v tak mladém věku mají za sebou výkon trestu, někdy i opakovaný, je u nich také častý výskyt závislosti na drogách (THC, pervitin) a někdy jsou již také zadlužení. Na azylovém domě jsou ubytování většinou tři měsíce až půl roku (pokud porušují domovní řád i kratší dobu). Jsou vybízení (někdy i trochu více motivováni) k větší aktivitě a plnění si svých povinností. Odcházejí buď opravdu do zaměstnání (převážně na dohodu) nebo někdy do výkonu trestu, či dostanou podmínku s výkonem obecně prospěšných prací. - Potřeba oddlužení je nejčastějším tématem u uživatelů ve věku od 30 do 48 let. Jejich dluhy bývají hodně vysoké, někdy jde až o půl milionu. Peníze dluží většinou nebankovním společnostem (Provident, Home credit). Uvědomují si, že bez práce to nepůjde, zaměstnání si však hledají poměrně dlouho a hodně si vybírají, co budou dělat a za kolik peněz. •
optimální počet uživatelů s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu - S ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu se jeví jako optimální velikost pro jednotlivce od 30 do 40 lůžek, v rámci této služby je potřeba pracovat s menší skupinou uživatelů, u domů pro rodiny je to od 8 do 10 rodin. - Pro jednotlivce jedno nebo dvoulůžkové pokoje, které umožní větší prostor pro soukromí, u domů pro rodiny je ideální zajištění ubytování se samostatnou kuchyňkou a sociálním zázemím. - Maximální počet vytíženosti doporučujeme obsazovat do 80% dané kapacity, 20% jako krizová místa v zájmu zachování preventivního charakteru služby azylového domu.
•
optimální počet pracovníků s ohledem na ekonomickou udržitelnost provozování služby, charakter služby a cílovou skupinu - Pouhý přepočet na jednoho uživatele nemůže zohlednit náročnost práce s cílovou skupinou a dynamikou změn, která se projevuje v cílové skupině. V současnosti se v cílové skupině objevují lidé s různým psychickým onemocněním. Tato skutečnost vede poskytovatele ke zvyšování kvalifikace stávajících pracovníků – „specialistů“ zaměřených na adiktologii, psychologii apod., nebo se uchyluje k zaměstnávání externích odborníků. Doporučování uživatelů azylových domů k využití externích odborníků je pro tuto cílovou skupinu téměř nemožné, což souvisí s celkovou „neatraktivitou“ této cílové skupiny ve společnosti. - Azylový dům může využívat i cílová skupina, která neřeší více oblastí potřeb prostřednictvím této služby , služba je tak schopna obsloužit větší počet uživatelů na jeden úvazek.
Které oblasti potřeb uživatelů služba řeší Potřeba zajištění ubytování Potřeba osobního prostoru Potřeba prostoru pro osobní věci Bydlení
Potřeba prostoru pro trávení volného času Potřeba podpory a pomoci při hledání bydlení Potřeba porozumět a orientovat se v nájemní a podnájemní smlouvě Potřeba podpory a pomoci s vedením domácnosti
Péče o svou osobu - hygiena, zevnějšek Bezpečí Stravování
Mít možnost osobní hygieny (sprcha, WC) Mít možnost praní a sušení osobních věcí Mít čisté prádlo a dostatek oblečení Potřeba být v bezpečném prostředí Potřeba být v chráněném prostředí Možnost připravit si stravu Potřeba podpory při zajištění stravy Uplatňování lidských a občanských práv Uzavírání smluv Mít osobní doklady, např. občanský průkaz
Uplatnění práv
Uplatnění politických práv Uplatnění majetkových práv Pracovně - právní vztahy Znalost základních lidských práv Vyřízení odpovídajících dávek, dokladů, potřebných dokumentů
Vyřizování běžných záležitostí
Jednání u lékařů, na úřadě, u institucí apod. Získání a udržení bytu Využití sociálních dávek
Plánování a hospodaření s financemi
Uplatnění práva na hmotné zabezpečení ve stáří a invaliditě Hospodaření s finančními prostředky Řešení dluhové problematiky Vyjasnění vlastnických práv k majetku
Práce
Vyhledávání pracovní příležitosti Obnovení pracovních návyků – příprava na zařazení se na trh práce Vyhledání a zprostředkování rekvalifikačních kurzů Potřeba získat registraci u lékaře
Zdraví
Potřeba řešit závislost (alkohol, drogy apod.) Zajistit základní zdravotní prevenci, vč. očkování
Udržování kontaktů, vztahů s rodinou, blízkými osobami Navazování a udržování sociálních kontaktů Vztahy
Vytváření funkčních sociálních vazeb s vrstevníky Orientace v nájemní a podnájemní smlouvě Pomoc s vedením domácnosti
Zajištění kontaktu se společenským prostředím Posílení rodičovských kompetencí Seberealizace
Kontakt s institucemi Zvládnout výchovu a péči o dítě Zajistit bezpečné prostředí pro děti Hledání smyslu života, priorit, ukotvení
Jednoznačně lze doporučit více sociálních pracovníků na počet uživatelů, podporu externích odporníků (psycholog, psychoterapeut, socioterapeut); potřebnost externích „specialistů“ působících na AD. •
optimální provozní doba - Vzhledem k charakteru služby se počítá s nepřetržitým provozem včetně personálního zajištění.
•
optimální výsledek práce služby směrem k uživatelům (včetně kvantifikace), minimalizovat množství vnějších překážek; tak abychom mohli říct, že jsme opravdu udělali maximum - Ideálním výsledkem (cílem, účelem, záměrem) je úplné osamostatnění uživatele, tj. jeho maximální integrace (začlenění, zapojení, sjednocení, splynutí) do běžného (normálního, standardního) života. - Rozložení cílů uživatelů z azylového domů 1. Nalezení vhodného bydlení. 50 - 60% (domovy pro seniory, garsonky, komerční ubytovny, podnájmy) 2. Nalezení práce na smlouvu. 5 - 40 % 3. Řešení specifických problémů: 5 - 35% •
oddlužení,
•
stabilizace zdravotního stavu,
•
uzdravení (narovnání, napřímení) rodinných vztahů – návrat k rodině,
•
získání návyku racionálního hospodaření s penězi,
•
prohloubení dovednosti (kompetence) uplatňovat svá práva a respektovat práva druhých,
•
upevnění hygienických návyků,
•
vyřízení důchodu (invalidní, starobní).
Zapojení azylového domu do schématu koncepce řešení bezdomovství1
1 http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Koncepce-prevence-a-reseni-problematiky-bezdomovectvi-v-CR -do-roku-2020.pdf
