NÁVRH METODIKY ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ KLICPERA J. Inženýrská ekologie, Za Školkou 647, 533 41 Lázně Bohdaneč
1. Výchozí materiál a cíle studie Ke zpracování dokumentace vlivů na životní prostředí je předložen koncepční materiál zadavatele, který má být zpracován podle zákona 244/1992 Sb. resp. podle nového zákona, který je t.č. v přípravě (dále jen Zákona). V dosavadním Zákoně není koncepční materiál jednoznačně definován a nejsou jednoznačně uvedeny ani požadavky na způsob zpracování výsledku. V zásadě jde o rozvojové koncepce regionů nebo republiky, koncepce dopravy, těžby surovin, energetiky, vodohospodářský plán, přípravu chráněných území, průmyslových zón a podobně. Návrh nového zákona určuje novou dokumentaci velmi složitě v § 13 - 19 a zvlášť se věnuje přeshraničním vlivům. Cílem řešení je zpracovat dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí předepsanou dosud Zákonem v § 14 (dokumentaci EIA pro strategickou koncepci, dále pracovně SEA) a předložit ji zadavateli úkolu (objednateli, předkladateli Koncepce) k oznámení a provedení procedury podle § 7-11 Zákona. Řešení by mělo být provedeno v takové formě, aby umožňovalo sečíst jednotlivé výstupy za různé koncepční obory. Bude-li dosaženo potřebné unifikace výstupů, bude možno hodnotit současně vlivy různých koncepcí současně. Jako příklad je možno uvést kvantifikaci emisí z dopravy, energetiky, těžby surovin a jejich zpracování. Každá z koncepcí samostatně může provést potřebné kvantifikace samostatně a vláda resp. pověřené ministerstvo provede jejich sumarizaci a zhodnotí jejich vlivy jako celek. Ten je zapotřebí např. k tomu, aby bylo vyhodnoceno plnění našich nadnárodních závazků. Je tak možno vyhodnotit například požadovaný budoucí celkový pokles emisního zatížení oxidy síry a dusíku nebo pokles vypouštěného znečištění do vod. Výsledky jednotlivých koncepcí pak je možno sečítat pomocí maticového systému.
2. Definice partnerů Předkladatelem Koncepce je odborný nebo územní orgán, schvalujícím orgánem Koncepce je vláda ČR nebo regionální orgán. V zákoně není tento postup zatím výslovně uveden, vycházím tudíž z toho, že vláda je instituce nadřízená ministerstvům. Orgánem příslušným k vydání stanoviska je ze Zákona (§20, odst.1 písm.d) ovšem MŽP, které může být současně jeho předkladatelem, dojde tedy v takovém případě ke konfliktu zájmů. Objednatelem SEA je předkladatel. Zpracovatelem SEA je tým odborníků, zahrnující i externí spolupracovníky. V týmu jsou oprávněné osoby ve smyslu Zákona, odborní poradci a konzultanti jsou dalšími členy týmu. V souladu s § 14, odst. 3) a 4) je předkladatel koncepce povinen zajistit zveřejnění koncepce k případným připomínkám veřejnosti. Dalšími partnery se tak stane i veřejnost a lze očekávat, že aktivně budou vystupovat také různé ekologické organizace, lokální iniciativy aj.
3. Obsah a rozsah dokumentace SEA, její členění V úvodu by měla být s ohledem na termín PŘIMĚŘENĚ zařazena: část A – Základní identifikace obsahující základní údaje o zadavateli, účelu a vstupech, kterých se SEA dotýká, popř. kapacity a časový horizont hodnocení a dále údaje o složení týmu zpracovatelů a o konzultantech.. Pokud jde o časové horizonty, tak za základní časový horizont doporučuji vzít předpokládaný rok schválení dokumentu. Jako srovnávací pak určit rok, pro který existují dostupné statistické údaje, včetně údajů o bilanci zdrojů a spotřeb energie. Za budoucí časové horizonty doporučuji zvolit roky 2010, 2020 a případně i rok 2030, pokud budou existovat funkční scénáře, na kterých se zadavatelé a zpracovatelé shodnou. Scénáře budoucích potřeb a disponibilních zdrojů např. energetických zdrojů musí vycházet ze scénářů rozvoje makroekonomiky. Zde je možno vycházet z přístupu použitého Evropskou Unií, tj. zvažovat tři scénáře typu: - BITEVNÍ POLE, který je charakterizován: bouřlivým světem, kde protiklady a nestabilita v celkovém ekonomickém vývoji ztěžují zapojení ČR do EU. Světový ekonomický růst je omezen a stejně tak zdroje dostupného kapitálu. Krátkodobé vzestupy jsou střídány poklesy.
IUAPPA Praha 2000
49
Section: A
Klicpera J.: Návrh metodiky zpracování dokumentace vlivů na životní prostředí -
FORUM, který je charakterizován efektivním řešením světových problémů a úspěšnou ekonomickou integrací. Koncepce jsou silně ekologicky ovlivněné a existuje silná investiční podpora trvale udržitelnému rozvoji. Celkový ekonomický růst je značný a plynulý GLOBÁLNÍ TRH, který je charakterizován prosperitou sil svobodného trhu a minimalizací státních zásahů. Evropská ekonomická integrace pokračuje, ale značně zpomaleným tempem. Ve svém důsledku to povede k rychlému růstu v počátečním, krátkodobém období s následným poklesem růstových temp.
S tempem růstu ekonomiky pochopitelně významně souvisí charakter energetického rozvoje i těžba a užití palivoenergetických surovin. Představu dává následující tabulka, která byla zpracována pro přípravu scénářů rozvoje energetiky. Porovnání je provedeno pouze pro dva vybrané scénáře temp HDP (rok 1995 je srovnávací, tempa HDP jako roční průměr v %): Období Rychlý růst Pomalý růst
96-00 1,2 0,9
01-05 4,1 2,1
06-10 4,6 2,4
11-15 4,4 2,6
16-20 4,2 2,6
21-30 3,9 2,6
2030/1995 363% 218
Z tabulky je zřejmé, že rozdíl v rozvoji ekonomiky je v těchto variantách mimořádně významný, tj. růst o 263% oproti růstu o 118%% za posuzované období 35 let, tj. více než dvojnásobný rozdíl. Provádět posouzení environmentálních vlivů tak širokého vějíře variant a subvariant by bylo nejen časově nemožné, ale také nepřehledné. Smysl SEA je posoudit současnou situaci a porovnat ji s očekávanou situací ve zvoleném časovém horizontu. Máme-li na mysli posoudit extrémní podmínky například pro surovinovou politiku v části palivoenergetických surovin, doporučuje se vybrat pouze makroekonomický scénář FORUM a k němu dva možné scénáře energetického rozvoje charakterizované platností nebo zrušením těžebních limitů. Tento postup může odhalit krajní vlivy surovinové politiky na životní prostředí. část B – Základní charakteristika předložené koncepce Obsahuje údaje o lokalizaci jednotlivých projektů s uvedením koncepce, hlavních staveb, kapacit, produkčních technologií a vznikajících odpadů. V každém bodě by měly být uvedeny rozhodující lokality (pod lokalitami rozumíme spíše celou charakteristickou oblast než jednotlivé společnosti nebo dílčí projekty) a u nich uvedeny a posouzeny jednotlivé výstupy do ŽP v členění: I. Společné hodnoty – ovzduší, voda, odpady, záření, hluk a vibrace, energie, půda, geofaktory, fauna a flora, poddolovaná a jinak narušená území, ÚSES, podíl exportu nebo importu surovin a výrobků, dopravní a energetické nároky, způsob těžby surovin II. Individuální charakteristiky – vlivy dopravy, zaměstnanosti, ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva, vlivy na NP, CHKO a CHOPAV, velkoplošné a jiné vlivy tak, jak připadají v úvahu. III. Kvantifikace vstupů - mají být uvedeny současné a minulé hodnoty a předpokládané trendy (i varianty), vyjádření tabulkové i grafické. Porovnat případné tuzemské potřeby a exportní snahy. Tyto vlivy by měly být podle možností kvantifikovány a konfrontovány se současným stavem a možnostmi (únosností) území (např. potřeba vody a zdroje, čištění a vypouštění). Zákon stanoví v § 14 odst. 2, že posouzení se provede PŘIMĚŘENĚ rozsahu podle přílohy č. 3 části C bodu III. a IV. Zákona. Obsah by tedy měl být následující: část C. - Komplexní popis a zhodnocení vlivů na životní prostředí I. Komplexní popis vlivů na životní prostředí I.A Vlivy na obyvatelstvo I.B Vlivy na ekosystémy, jejich složky a funkce I.B.1 Vlivy na ovzduší a klima I.B.2 Vlivy na vodu I.B.3 Vlivy na půdu, území a geologické podmínky I.B.4 Vlivy na flóru a faunu I.B.5 Vlivy na ekosystémy I.C Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce I.D Vlivy na strukturu a funkční využití území I.E Ostatní vlivy IUAPPA 2000
50
Section: A
Klicpera J.: Návrh metodiky zpracování dokumentace vlivů na životní prostředí
I.F II. III.
Velkoplošné vlivy v krajině Komplexní zhodnocení vlivů na životní prostředí Opatření navržená k eliminaci, minimalizaci , prevenci, popř. kompenzaci účinků na prostředí
Do hodnocení bude třeba zahrnout ještě další důležité vlivy: Ovlivnění starými zátěžemi a jejich likvidací – hodnotit po jednotlivých lokalitách – a synergické působení dalších vlivů, u dopravy např. rezortu energetiky a těžby a dopravy energetických surovin, v energetice vlivy dálkového přenosu emisí a lokální produkce a jiné. Existuje řada vlivů na životní prostředí, které se projevují bezprostředně na těžební lokalitě nebo v jejím bezprostředním okolí. Jde např. o vlivy na území (flóru, faunu, apod.) dotčené těžbou a ukládáním hlušiny, respektive zahlazením následků těžby, důlní vody, vliv na dopravní infrastrukturu zajišťující vývoz uhlí z lokality a mnohé další. U řady dalších vlivů na životní prostředí však nutno zkoumat situaci spojenou s užitím těžených a dovážených paliv v zařízeních provádějících palivoenergetické přeměny, nebo v konečné spotřebě u uživatele. Jde o produkci pevných a plynných odpadů znečišťujících především ovzduší a vyžadující prostory pro ukládání odpadů. Problematika užití palivoenergetických surovin a jejich vlivu na životní prostředí nesouvisí jenom s výší jejich těžeb, případně jejich dovozu a vývozu, ale i se skladbou spotřebitelů energie u jednotlivých skupin odběratelů. Např. vyšší spotřeba pevných paliv v domácnosti, kde jsou jen velmi obtížně realizovatelná opatření na snížení jejich vlivu na okolí, zvyšuje ekologickou zátěž, zejména v přízemních vrstvách atmosféry. Opatření, přijatá jak na straně těžeb a úpravě paliv, tak na straně uživatelů při jejich spalování, mají vést ke snížení jejich negativních ekologických vlivů. Na tuto problematiku má vliv nejen dostupnost jednotlivých druhů energie, ale také jejich cenové relace, tempo růstu životní úrovně, nezaměstnanosti apod. Z výše uvedeného je patrné, že řadu vlivů na životní prostředí nelze zkoumat jen na produkčních lokalitách, ale především na úrovni celého státu. To podtrhuje nutnost míti k dispozici scénáře rozvoje ekonomiky a odpovídající scénáře budoucí bilance energie a shodnout se na výběru těch, které budou použity pro SEA. Dalším problémem je, zda posuzovat pouze vliv domácích surovin nebo i dovážených. Doporučujeme posouzení SEA provést na všechny suroviny užité v zemi, tj. včetně salda dovozu a vývozu s tím, že pochopitelně vlivy na životní prostředí, spojené bezprostředně s těžebními lokalitami, budou posouzeny ve vztahu na výši tuzemských těžeb. Dále by měla být podle potřeby provedena syntéza všech těchto vlivů také podle přirozených územních celků, kterými by neměly být administrativní, ale přirozené přírodní oblasti: NP, CHKO, CHOPAV, povodí a geografické celky. Jako příklad je možno uvést Krušné hory a Podkrušnohoří, Českomoravskou vysočinu, Krkonošský národní park a Podkrkonoší, NP Šumava, Berounsko, Jeseníky, Povodí Želivky, Povodí Nisy, Beskydy, Dyjsko-svratecký úval a podobně. Tyto potřeby by měl specifikovat zadavatel. Dále by měla následovat část D – Závěry a doporučení V této části by měly být zhodnoceny vlivy po jejich sumarizaci a zvýrazněny nejvýznačnější klady i zápory ve vztahu k životnímu prostředí. Je otázkou, zda v této části uplatnit i ekonomické aspekty či zda tyto nechat do samostatné studie, např. Studie proveditelnosti. Znamená to zhodnotit např. dopady zavedení ekologické (uhlíkové) daně, poplatků za odběr vod, za vypouštění odpadních vod a emisí, poplatků za ukládání hlušiny, zábory půd, náklady na náhradní rekultivace atd., což by ale zřejmě přesahovalo úkoly pouhé dokumentace vlivů na ŽP ve smyslu SEA. Mělo by se to ale udělat pro potřeby vlády v dalším na toto navazujícím dokumentu. Vlivy by měly být vhodně vyznačeny v grafické formě v přílohách, včetně základní fotodokumentace současného stavu. V souladu s bodem C.III budou v závěru navržena opatření k eliminaci, minimalizaci, prevenci, popř. kompenzaci účinků na životní prostředí. Jejich časový horizont by měl být rozdělen na cíle a opatření - Krátkodobé, 1 – 3 roky trvání, okamžitá realizace - Střednědobé, realizace do 5 let, trvání do 10 let - Dlouhodobé, realizace do 5 – 10 let, trvání 20 - 30 let.
4. Vedlejší potřebné podklady a srovnávací údaje Předkládaný materiál neobsahuje většinou zcela konkrétní údaje o jednotlivých vstupech a je třeba vstoupit do jednání s osobami a institucemi, které je mají k dispozici. Půjde o provozní společnosti, zejména v části týkající se jednotlivých lokalit (EIA jednotlivých již existujících projektů, EIA nových investičních záměrů apod.), geologické podklady (souhrnné údaje zásob, těžeb a pod.), podklady ministerstev a další. Získat zde potřebné údaje bude většinou nemožné bez účinné pomoci objednatele SEA nebo ustanovení nového zákona. Doporučuje se na ministerstvech nebo úřadech zpracovávajících koncepce určit styčné osoby pro upřesňování
IUAPPA 2000
51
Section: A
Klicpera J.: Návrh metodiky zpracování dokumentace vlivů na životní prostředí podkladů a jejich případné doplňování. V týmu zpracovatele by měla jedna osoba být určena jako koordinátor, který by byl průběžně informován o všech aktivitách týmu. Pro srovnání se stavem v EU je třeba použít všechny dostupné údaje. Zajistit pro tým možnost používání podkladů ministerstev (knihovny, databáze…) např. prostřednictvím koordinátora úkolu a styčných osob. Bude třeba vycházet ze směrnic EU. Dále bude třeba mít k dispozici mezinárodní smlouvy, kterými je vláda ČR vázána (např. RIO, KYOTO, limity vývozu a dovozu surovin, podmínky). Tyto materiály jsou v ČR k dispozici zpravidla v anglickém originále a problém bývá získat autorizovaný český text.
5. Způsob hodnocení – kriteria a nástroje Kriteria hodnocení je třeba rozdělit na: 5.1 kvantifikovatelná v měřitelných jednotkách 5.2 exaktně nekvantifikovatelná, vyhodnocná např. abundancí nebo metodou TUKP a za případného použití korekčních faktorů. U každé použité metody musí být především budoucímu čtenáři jasné o co jde a nesmí být proto použity metody a názvosloví na vysoce odborné úrovni, která by snižovala vypovídací schopnost dokumentu. Neobvyklé metody musí být jasně vysvětleny. 5.1 Kvantifikovatelná kriteria Základní údaje musí poskytnout zadavatel. Jde o takové podklady, jako jsou spotřeby energií, surovin, produkce odpadů, zábory půdy, použité technologie a vývojové trendy. Jiné podklady může získat zpracovatel z dalších zdrojů, nebo si je přímo vytvořit. V práci týkající se palivoenergetických surovin bylo např. možno získat značnou část potřebných údajů přímo z modelových propočtů scénářů rozvoje energetiky. Tyto scénáře mohou být propočteny několika variantními modely. Existuje např. lineární optimalizační model energetického hospodářství používaný v zemích OECD pro přípravu energetických koncepcí.. Tento model umožňuje nalezení optimálního řešení metodou IRP /integrated resource planning – integrované plánování zdrojů), což znamená současnou optimalizaci jak na straně zdrojů, tak spotřeby. Model tedy optimalizuje i využití potenciálu energetických úspor. Což je však pro SEA zvláště přínosné je, že poskytuje i propočet kvantifikovatelných emisí ze spalovaných paliv. Tabulka umožňuje expertům provádějícím SEA provést jak porovnání stávajících vlivů na životní prostředí, a to ve vazbě na platné mezinárodní závazky a v porovnání s vybranými zeměmi, tak provést porovnání budoucího vývoje proti současnosti, respektive jednotlivých variant mezi sebou. Na základě těchto porovnání, včetně porovnání s mezinárodními úmluvami, závaznými pro ČR, bylo možno navrhnout i odpovídající opatření k dalšímu snížení nepříznivých vlivů surovinové politiky na životní prostředí. Zvláště citlivé vazby se nacházejí mezi energetickou a surovinovou politikou ve vazbě na koncepci jaderného podílu v energetice. Je to nejen otázka těžby uhlí, ale také otázka těžby doprovodných surovin, zejména vápence potřebného k odsíření. Jednoduché modely je možno snadno vytvořit na PC. Pro těžbu surovin byla předběžně vybrána tato kvantifikovatelná kriteria: Kriterium
Jednotka
zásoba celkem zásoba těžitelná roční dovoz roční vývoz energetická náročnost těžby energetická náročnost zpracování životnost zásob roční potřeba v ČR Potřeba záboru půdy Potřeba vody Emise do vody: BSK5 CHSK Rozp.látky Nerozp. látky Kovy Jiné – teplota, radiace
kt kt kt kt MJ/t MJ/t rok kt ha, km2 mil. m3/r kt/r kt/r kt/r kt/r kt/r ročně
Emise do ovzduší: CO2
kt/r
IUAPPA 2000
52
celkové množství
Roční množství
Section: A
Klicpera J.: Návrh metodiky zpracování dokumentace vlivů na životní prostředí
kt/r kt/r kt/r kt/r kt/r kt/r
SO2 NOx CO CH4 NMVOC Prach Radiace Tuhé odpady, včetně popelovin Kaly a pastovité odpady Nároky na plochu ukládání Nároky na objem ukládání Cena za ukládání odpadů
kt/r, t/t výr. kt/r, t/t výr. mil. m2 mil. m3 Kč
u CHKO vlivy celkem rozsah poddolovaných území počet budov ovlivněných poddolovaným územím
t/ha, t/km2 km2 ks
U jiných hodnocení je třeba zachovat jednotlivé hlavní položky označené velkými písmeny a doplnit je o další specifické, např. o dopravovaná množství v tunách a v tkm vozidel, délce silniční sítě a pod. 5.2 Nekvantifikovatelná kriteria Je možno použít hodnocení pomocí relativní stupnice, kde jsou uvedeny k jednotlivým intenzitám vlivů číselné hodnoty (abundance) a dále se může jednotlivým vlivům ještě přiřadit určitá ”váha” nebo ”preference”: Slovním hodnocením nebo abundancí v dohodnuté stupnici je možno také hodnotit vzácnost a nahraditelnost zdroje (suroviny), úroveň těžební technologie a účinnost získávání vlastní suroviny, přístupnost jiných zdrojů a možnosti recyklace. Hodnocení koncepce může být provedeno také JEN způsobem nekvantifikovatelných kriterií, protože vždy nemusí být k dispozici potřebné rozhodující údaje. Zvláštní důraz pak bude kladen na další slovní hodnocení a postupy vedoucí např. k recyklaci surovin, podpoře potřebných technologií a zhodnocení vlivu recyklace na novou těžbu nebo nákup surovin a energetické úspory. Vliv bude dle možností vyhodnocen i na skládkování. Známý a výrazný vliv na úspory energie je v tomto případě demonstrovatelný u hliníku nebo skla. Slovní hodnocení lze vždy alespoň do jisté míry transponovat na číselné hodnoty. Použitelná stupnice: vliv se vůbec neprojeví vliv se projeví jen velmi málo, je rozpoznatelný jen špičkovými odborníky malý vliv, rozeznatelný školenými osobami malý vliv, ale rozeznatelný i laiky střední vliv, ovlivňující již zřetelněji ŽP významný vliv, velmi zřetelný velmi významný vliv, zcela převažující nad jinými
0 1 2 3 5 7 9
Čísla zde mohou nabývat kladných i záporných hodnot – např. srážecí technologie se projeví výrazně kladně na kvalitě vyčištěné vody (+7), ale výrazně negativně při ukládání kalů na skládku (-5). Hodnocení se uspořádá do matice interakcí: Příklad: Vlivy vliv těžby a zpracování suroviny XY na okolí: voda vliv zápach 0 druhová diverzita v okolí -2 ekologická stabilita -2 situace při inverzích 0 kyselé deště -5 zvýšení zaměstnanosti 0 stav občanské vybavenosti 0 doprava 0 -9 celkem: IUAPPA 2000
53
ovzduší
půda
obyvatelstvo
-5 -1 -2 -3 -5 0 0 -1 -17
-1 -3 -3 -1 -5
-3 -2 0 -5 -2 +9 +9 +2 +8
0 -1 -14
Section: A
Klicpera J.: Návrh metodiky zpracování dokumentace vlivů na životní prostředí Velmi závažným problémem u tohoto způsobu hodnocení je jeho ovlivnění subjektivním názorem či přístupem hodnotitele. Proto se u těchto způsobů používá princip více expertů, jejichž dílčí názory se poté matematickým aparátem vyrovnávají. Výběr hodnotitelů by proto měl zahrnout jak relativně nestranné experty, tak experty z řad ekologických iniciativ a reprezentantů průmyslu. Obtížnosti takového výběru jsem si vědom. Pro zpracování SEA doporučuji proto volit výběr alespoň pěti pokud možno nezávislých expertů. Dalším problémem je hodnocení vlivů nezahlazených starých zátěží. Je otázkou, zda mají být také předmětem hodnocení SEA. Dle mého názoru tyto vlivy nutno ocenit v SEA také. Část z nich je možno kvantifikovat, ale převažovat budou nekvantifikovatelná kritéria a proto doporučuji provést hodnocení jenom druhým, nekvantifikovatelným způsobem. Velký ohled je třeba vzít také na možné nevratné změny, které také někdy nelze dost dobře kvantifikovat. Příklad: Některé nevratné změny způsobované těžbou surovin, velkými průmyslovými stavbami nebo koncepčními změnami využití území: znečištění ovzduší emisemi hořící haldy, prašnost při odstřelech a drcení kameniva, průmyslové emise z technologií, emise z dopravy změna chemismu vod kontaminace kyselými vodami z atmosférických srážek nebo oxidací pyritických břidlic, výluhy, působení odpadních vod z plavení na odkaliště, průmyslové odpadní vody, vyčištěné vody a kaly užívané v zemědělství změna hydrologického vliv čerpání důlních vod, výstupy podzemních vod do povrchových a jejich režimu podzemních vod propojování, vodárenské a balneologické využívání, vypouštění vyčištěných vod do vod podzemních a závlahy v zemědělství změna hydrografické sítě přeložky vodních toků, vznik nových jezer a biotopů, vznik nebo zánik mokřadních území zranitelnost horninového velkoplošné a dlouhodobě nerekultivované otevřené těžby prostředí ochrana doprovodných při těžbě vyhrazeného nerostu bývá nedostatečně chráněn nebo zůstane nevyužit surovin další doprovodný nevyhrazený nerost, např. štěrkopísek nebo jíl v nadloží dlouhodobé zábory půdy degradace půd při nedostatečných rekultivacích, šíření plevelů narušení přírodních narušení jak přímou těžbou, tak umístěním výsypek a přeložkami dopravních a biocenter a biokoridorů inženýrských sítí, stavba dopravních koridorů změny v přírodních destrukce lesních porostů vlivem emisí, vznik novotvarů včetně rekultivací, trvalá poměrech změna kultur při zemědělském obhospodařování změna funkcí krajiny přerušení zemědělské činnosti při velkoplošné těžbě, odnímání půdy zemědělskému využití ve prospěch průmyslových nebo obchodních center eroze a sesuvy půdy výsypky jsou dlouhodobě nestabilní prvek v krajině, ohrožují prostředí v okolí při kritických meteorologických situacích (inverze a srážky) a mohou změnit charakter dílčích povodí a působit multikriteriálně. Tatáž a další problematika je spojena s poddolovanými územími, kde dochází k poklesům s ohrožením statiky a funkčnosti budov i objektů infrastruktury. výrazná změna reliéfu otevření nebo uzavření horizontu –změna směru a intenzity větrů a tím další ovlivnění meteosituace a srážek, estetické změny krajiny narušení funkce sídelní zánik a přesídlení obcí včetně nutnosti likvidace infrastruktury, např. silnic, infrastruktury kanalizací, septiků, ale i hřbitovů, ztráta schopnosti obhospodařovat okolní půdu likvidace historických nutná záchrana historických staveb, ale také archeologických nalezišť. památek aktivace starých zátěží otevření a porušení izolace starých uzavřených a neevidovaných skládek a úložišť, vlivy vyluhování, eroze a koroze přeshraniční dopady vlivy dálkového přenosu emisí nebo těžby v sousední lokalitě za hranicemi, vlivy možností zaměstnání za hranicemi společenské vlivy výrazné změny v poměru odborníků a nekvalifikovaných sil při výrazné změně zaměstnanosti v oblasti, vč. odlivu do zahraničí Hodnocení těchto vlivů je třeba provést individuálně podle lokalit. Pro hodnocení interakcí je možno využít metodu průsvitek a k predikci vlivů v daném případě jako nejlepší může být expertní odhad. Lze dobře využít prostředků výpočetní techniky. I zde bude platit poznámka o nutnosti zapojení více expertů do hodnocení jednoho a téhož problému.
IUAPPA 2000
54
Section: A
Klicpera J.: Návrh metodiky zpracování dokumentace vlivů na životní prostředí
6. Odhad časového harmonogramu projednání konceptu metodiky v týmu, úprava a doplnění o další návrhy, týmová komunikace zajištění podkladových materiálů a variant, zveřejnění návrhu koncepce doplnění o upřesňující podklady, stanovení indikátorů a způsobu jejich použití, určení nástrojů, zpracování databází první varianta konceptu k projednání, grafické přílohy v konceptu zapracování připomínek, doplnění, zajištění fotodokumentace lokalit doplněná varianta konceptu k definitivní redakci projednání se zadavatelem, předání k posuzování předání k posuzování, zveřejnění připomínky veřejnosti a orgánů st. správy veřejné projednání zpracování stanoviska a předložení do vlády nebo regionu
tým
1 měsíc
tým a zadavatel
do 3 měsíců
tým
do 4 měsíců
tým, zadavatel
4 měsíce
tým
do 6 měsíců
tým tým, zadavatel předkladatel předkladatel, oponent tým, předkladatel hodnotitel
6 měsíců 7 měsíců 7 - 8 měsíců 8 - 9 měsíců 9 - 10 měsíců 10 - 12 měsíců od zahájení práce
Literatura: [1] Zákon 244/1992 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí [2] Návrh zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, MŽP 1999 [3] Čížek, R., Klicpera, J., Rosa Jar., Říha, Jos., a kol.: Dokumentace hodnocení vlivů na životní prostředí pro Státní surovinovou politiku, VIP s.r.o. a Ministerstvo průmyslu a obchodu, 1999 [4] Klicpera, J.: Návrh metodiky zpracování integrované dokumentace vlivů na životní prostředí pro koncepční dokumenty - SEA - Environmentální aspekty podnikání, 38, 2, 2000 CEMC Praha
IUAPPA 2000
55
Section: A
