Návrh činnosti děkana 2014-2018 prof. PhDr. Petr Kyloušek, CSc. Bilance a rozbor situace Stanovit program činnosti, znamená, dříve než se určí jeho hlavní osy, zhodnotit současný stav. Do mého hodnocení se promítne jednak dílčí zkušenost s řízením Ústavu románských jazyků a literatur a se spoluprací s jinými katedrami a ústavy v rámci projektů, jednak pohled vnější spojený s členstvím v Akreditační komisi ČR, které mi dovolilo dlouhodobě pozorovat nejen vývoj naší fakulty, ale také její síly a slabiny v porovnání s ostatními filozofickými fakultami v ČR. O kvalitách FF MU máme jistě mnoho důkazů. Práce předchozích děkanů a proděkanů dokázala stimulovat vývoj správným směrem, tak aby se mohla projevit kvalita akademického sboru i administrativy; prokázala schopnost kvalitní interakce se studentskou obcí a využití jejího potenciálu na společném díle. Za klíčové úspěchy považuji zejména: 1. Stabilizaci fakulty po roce 2000, a to nejen po stránce finanční, ale také v oblasti gesce. 2. Badatelský a publikační rozvoj minulého desetiletí. 3. Zkvalitnění administrativy v některých sektorech, zejména v oblasti studentské agendy. 4. Schopnost koncipovat a realizovat rozsáhlé projekty. 5. Výstavbu nové budovy fakulty a rekonstrukci budovy C, neboť jsou zárukou budoucího rozvoje. Dokončení tohoto úkolu bude patřit k cílům nastávajícího období. Je přáním i povinností děkana, tak jako u jeho předchůdců, pracovat pro to, abychom se na fakultě cítili dobře, zdravě, sebevědomě, nezpochybnitelně, abychom na svá pracoviště přicházeli rádi, abychom si byli vědomi, že svou fakultu si vytváříme společně, že práce, která nás živí, je dílo vzájemné, že na naší spolupráci a sdílení záleží úspěch a další rozvoj. Proto musí děkan umět naslouchat, vysvětlit své kroky, zdůvodnit je. Je jeho úkolem přispívat transparentností a spoluutvářením jasných pravidel k ovzduší vzájemné důvěry mezi studenty a vyučujícími, mezi vyučujícími a administrativou, mezi studenty a administrativou. Pro další rozvoj FF MU je nutno vzít v úvahu nejen výsledky dosavadní práce a porovnat je s Dlouhodobým záměrem FF MU 2011-2015, ale také posoudit citlivé body, které lze nově považovat za slabá místa, případně za zdroje budoucího ohrožení, neboť tam bude nutno napřít část úsilí po celé období děkanského mandátu. 1. Křehkost některých oborů: mnohé obory stále ještě nedisponují docenty a profesory v dostatečném počtu a přiměřeného věku, generační průzev na některých oborech ještě ani nebyl zdaleka zacelen. Je marné se utěšovat, že na sesterských fakultách může být situace často horší. Nemylme se: i některé nové univerzity (Ostrava, České Budějovice) v kvalifikačních parametrech u některých oborů Brno předstihují. Situace je tím vážnější, že je nutno nyní klást důraz na magisterské a doktorské studium, mimo jiné v souvislosti s projektem CARLA, kde by mělo být badatelské centrum. Není třeba připomínat, že počty doktorských studentů závisejí na počtu docentů a profesorů, že je tu i otázka další existence oborů a výuky, neboť od kvalifikačních kritérií a kvality pracovišť se odvíjejí reakreditace. Má-li být FF MU považována za prestižní fakultu, musí si udržet i akreditace habilitační a jmenovací, tedy právě ono důležité oprávnění mít důležitý podíl kontroly nad docenturami a jmenováním profesorů. 2. Izolovanost: a) V mentální mapě řady českých intelektuálů existují bariéry (konkurence, rivalita, pocit ohrožení, přezíravost?), které brněnskou fakultu izolují od ostatních filozofických fakult. Jistě, situace se liší obor od oboru a nelze ani popřít, že mnohé se v poslední době změnilo k lepšímu (projekty, součinnost). Přesto není situace ideální, a je proto nutno využít i toho, že např. na FF UK a FF UP je nové či obnovené vedení složené vesměs z nastupující akademické 1
generace a že je historicky vhodná chvíle k navázání jiného druhu komunikace i na nejvyšší úrovni. b) Určitá izolovanost se projevuje i ve vztazích FF se zahraničím. V rámci různých programů sice do Brna přichází nemalý počet zahraničních přednášejících, ale počty přijíždějících studentů nejsou dostatečně vysoké. Je třeba zvýšit atraktivitu FF a vytvořit pro zahraniční studenty vhodné podmínky, tak aby se případně kompenzovaly komparativní výhody konkurenčních fakult. V tom vedení fakulty prospěje i intenzivní spolupráce s RMU. 3. Kvalita komunikace Tato hrozba navazuje na konstataci předchozí, ale týká se izolace vnitrofakultní. Projekt CARLA, krok nutný, pozitivní a slibující do budoucna velké možnosti, přinesl přechodně některá úskalí, vynutil si přemístění mnoha ústavů a kateder mimo jádro fakulty. Řada vazeb se zpřetrhala, lidé se potkávají méně často. To nemá jen rozměr lidský, ale i myšlenkový. Nelze totiž podceňovat nebezpečí dopadu na badatelský potenciál, propojenost oborů, využití onoho bohatství filozofických fakult spočívajících v jejich oborové rozmanitosti a kombinovatelnosti. Nalézání nových cest k odborné a badatelské spolupráci bude součástí práce děkanova grémia (viz níže). Vedle toho je tu i rozměr technický. Většina informací mezi obory, mezi katedrami a ústavy, mezi výzkumníky, mezi administrativou a akademickými pracovníky, mezi fakultou a studenty nyní proudí elektronickými kanály. Tuto odlidštěnost je nutno umět vyvážit: osobním stykem děkana a proděkanů, vytvářením neformálních prostorů a příležitostí k potkávání. Na některé kroky lze již navázat: např. již zavedené „setkávání na schodech“ je rozhodně cesta správným směrem. Ale nová situace, v novém prostorovém uspořádání po dokončení stavebních prací si vyžádá vyšší nárok na invenci i na stálý dialog a „drobnou práci“ také v této oblasti. 4. Problém generační: kontinuita a diskontinuita v situaci tekuté modernity Jako příslušník starší, již odcházející generace jsem si vědom, že je nutno uvolnit cestu nastupující generaci vzešlé ze studentů a doktorandů minulých dvou desetiletí. Mnozí již dosáhli docentury, jiní teprve po docentuře sahají a během následujících let jí dosáhnou. Povětšinou mají rozhled po světě, kontakty se špičkovými centry či pracovišti, mají nezanedbatelný výzkumný i pedagogický potenciál, který může být do jisté míry blokován autoritou generace předchozí. Důležitost této nové generace není zvýrazněna v gesci fakulty. Ve vědecké radě fakulty působím již desetiletí a přibližně stejnou dobu i ve vědecké radě MU: za tu dobu se příslušná grémia omladila jen částečně a je možná vhodná chvíle k dalším krokům tímto směrem na půdě FF MU. Neexistuje ani fakultní orgán či fórum, kde by měla nastupující generace větší zastoupení a mohla vyslovit, společně formulovat a případně uplatnit své představy. Tuto situaci je třeba napravit (viz níže). 5. Administrativa Četné projekty, ať už výzkumné, nebo rozvojové, zvýšily administrativní náročnost. Rozhojňují administrativu, kladou vyšší nároky na správu i kontrolu. Nebezpečí, které zde kromě nárůstu administrativy hrozí, spočívá v mylné distribuci kompetencí, jak naznačují některé zkušenosti: je zde tendence přenášet odpovědnost běžných administrativních, zejména finančních záležitostí jednak na řešitele, jimiž jsou vesměs akademičtí pracovníci, jednak na úseky administrativy, které by se měly více zabývat koncepčními záležitostmi projektů než běžnou finanční kontrolou. Pokud by dosavadní trend pokračoval, vedl by k dalšímu vázání značné intelektuální kapacity na úkoly kontrolní, nikoli výzkumně a projektově produktivní. Je nutno rozmotat bludný kruh, kdy více projektů zvyšuje podíl evidenční a kontrolní složky práce. Řešení lze vidět v součinnosti dvou pochodů: redistribuci úloh a podstatném zkvalitnění administrativy. 6. Realizace projektu CARLA a Karel Zásluhou zodpovědné práce nynějšího vedení FF MU je projekt CARLA realizován dle plánu. Lze se nadít, že projekt bude dokončen včas. Prodleva ovšem nyní hrozí u návazného projektu 2
KAREL. Je třeba počítat třeba i s krajní komplikací, že totiž druhá etapa rekonstrukce historického jádra FF MU nebude realizována. Tuto hrozbu je nutno odvrátit, zároveň je nutno připravit náhradní řešení. 7. Finanční zabezpečení Mnoho závisí na kvalitě pedagogických a výzkumných výsledků, na kvalitě publikací. To jsou jediná fakta, která lze ovlivnit a uplatnit při rozdělování rozpočtu na úrovni RMU. Ostatní závisí na pravidlech schválených AS MU, na státní politice a dalších faktorech, které vedení FF MU neovlivní. Úzká spolupráce s tajemníkem fakulty je nezbytná, už proto, že právě on má cenné informace o finančních tocích, o poměrech mezi jednotlivými složkami zdrojů. Tyto informace lze promítnout do trendů činnosti pro další období.
Cíle práce děkana jeho grémia Vycházejí jednak Dlouhodobého záměru FF MU 2011-2015, jednak z pohledu na současný stav. Vytčené cíle jsou orientační body představ kandidátského grémia a budou upřesněny v koordinaci se zainteresovanými činiteli akademické obce.
Cíle meliorativní směřují k zachování progresivní kontinuity: 1. Spolupráce mezi vedením fakulty a Akademickým senátem: přál bych si nastolit a udržet konstruktivní spolupráci, která by byla zdrojem podnětů a inovací, byť by vzešly z rozdílných pohledů. 2. Otevřenost jednání a kontaktu se studenty: rozhodně je třeba podpořit kvalitu práce studijního oddělení, ale také kvalitu práce a otevřenost akademických pracovníků, neboť i zde jsou cesty ke zlepšení. Studijní řád umožňuje řešení konfliktů a nedorozumění, postupuje-li se včas a transparentně. 3. Stipendijní podpora nadaných studentů: je nutno vytvořit pravidla, která by ve výsledcích zohlednila specifičnost studijních výsledků na jednotlivých oborech. 4. Podpora rozvoje výuky by měla směřovat k mezioborové spolupráci, ke zkvalitňování výuky s využitím sebehodnocení oborů i hodnocení výuky v jednotlivých předmětech a podkladů vyhodnocujících zahraniční výměny a kontakty. 5. Otevřenost v komunikaci mezi vedením, administrativou a katedrami a ústavy: za jednu z hrozeb, které jsem zmínil, považuji izolovanost pracovišť, ať už je dána současnou přestavbou ve spojitosti s projektem CARLA (a KAREL), nebo přirozenou rozrůzněností oborů. V okamžiku, kdy bude přestavba dokončena a řada pracovišť se bude stěhovat zpět do staronových prostor, nastane nevyhnutelně pnutí, jež bude možno eliminovat jen kvalitní vzájemnou komunikací. Bude úlohou děkana a proděkanů tuto situaci zvládnout lidsky, s empatií, uměním dialogu. 6. Nutnost citlivé personální politiky ve vztahu mezi děkanem a pracovišti je potřebná zejména tam, kde nejsou zcela dobré vztahy uvnitř pracovišť nebo mezi pracovišti. S tím souvisí i možnost vypsání výběrových řízení. 7. Nutnost zkvalitnit administrativu vypsáním výběrových řízení, kde bude třeba: cílem je zejména podpora postupné redistribuce úloh, tak aby se uvolnily produktivní síly, zvýšila se přehlednost, informovanost, spolupráce a koordinace, zlepšila se správa na úrovni centrální i v ústavech a na katedrách. Dávám k úvaze možnost a vhodnost vnitřní anonymní evaluace administrativních pracovníků: měla by být obdobná té, kterou již mají k dispozici pedagogové 3
v podobě pravidelných studentských anket. Prospěch vidím v dobré zpětné vazbě a vzájemné informovanosti. 8. Zachování postavení FF MU v rámci Masarykovy univerzity, spolupráce s ostatními fakultami. 9. Meziuniverzitní diplomacie: v současnosti se nabízí příznivá situace ke zlepšení kontaktů s novým vedením FF UK Praha a obnoveným vedením FF UP Olomouc, stejně jako s ostatními filozofickými fakultami. Je to především možnost, jak zkvalitnit vzájemné vztahy, zmírnit riziko izolace, zvýraznit se na veřejnosti. Je nutno pokračovat v rozvoji a především zkvalitnění stávající spolupráce s univerzitami zahraničními. 10. Propagace a zviditelnění fakulty: a) Systematizace webových stránek fakulty a kateder (tak aby se nedublovaly informace). b) Jednotná prezentace konferenčních a publikačních aktivit, tak aby bylo od úvodních informací zřejmé, že FF MU je místo, kde se dělá věda. c) Prezentace ostatních důležitých výsledků.
Cíle rozvojové vytvářejí budoucnost, navazují na hlavní body Dlouhodobého záměru FF MU 2011-2015: 1. Podpora kvalifikačního růstu akademického i administrativního personálu. Tato podpora již existuje, avšak je třeba ji zvýraznit, zejména u akademických pracovníků na oborech, kde není kvalifikační struktura uspokojivá: to znejišťuje postavení fakulty jak uvnitř Masarykovy univerzity, tak mezi sesterskými fakultami, ohrožuje akreditace na různých úrovních – od bakalářských oborů po doktorské programy a akreditace habilitační a profesorské. Cílem je podstatné zlepšení kvalifikační struktury do 4-5 let. Kvalifikace bude ovlivňovat početní stavy magisterských a doktorských studentů, tedy to, co by mělo zajišťovat i finanční budoucnost fakulty. Tento cíl je v hlavní gesci proděkana pro vědu a doktorské studium, jemuž poslouží podpůrná opatření: a) Pokračování v podpoře habilitandů formou vnitrofakultních grantů. Po dohodě s vedoucími ústavů a kateder by bylo možno také zavést pravidla pro institucionalizaci sabatických semestrů. b) Omlazení vědecké rady, tak aby i zde vedle starších odborníků dostali slovo příslušníci mladší badatelské generace. c) Vytvoření – po dohodě s vedoucími kateder a ústavů — fondu pro habilitace a jmenovací řízení, který usnadní zapojení zahraničních odborníků v habilitačních a jmenovacích komisích, bude-li třeba. d) Pomoc při evidenci a bodování publikačních výsledků. Týká se to zejména publikací sborníkové povahy a jejich bodového hodnocení. e) Dokončení projektu CARLA a nová dislokace administrativy umožní reorganizovat průběh závěrečných doktorských zkoušek a obhajob, tak aby probíhaly na jednom místě s pomocí pověřené administrativní pracovnice (oznámení jednání na internetových stránkách, zápis, sčítání hlasů apod.). Nové uspořádání by mohlo tuto fázi doktorského studia více otevřít veřejnosti, zviditelnit ji. 2. Výzkumné a rozvojové projekty. Tento cíl přesahuje jedno volební období, závisí na něm rozvoj fakulty a univerzity. Vyplývá mimo jiné ze záměru rozvojového projektu CARLA, který by měl vytvořit centrum pro doktorské studium a výzkum. Tento cíl má nejen složku výzkumnou, ale uvnitř složky výzkumné i důležité aspekty generační, mezigenerační a mezioborové. Proto je nutno dobře nastavit východiska a směr. a) Posílení úlohy proděkana pro rozvoj a výzkum: proděkan by měl mít k dispozici kvalitní administrativu – oddělení zajišťující tuto oblast koncepčně (vyhledávání vhodných projektů s důrazem na mezioborovost, poradenskou službu, pomoc při 4
zpracování projektů). Toto oddělení by mělo být vyvázáno z úlohy kontrolní a ekonomické. V souvislosti s tím bude ovšem nutno nově promyslet organizaci ekonomického oddělení, tak, aby mohlo ve větší míře zastávat právě onu kontrolní a ekonomickou funkci při podávání a realizaci výzkumných projektů. b) Vytvoření širšího fakultního poradního grémia proděkana pro rozvoj a výzkum, které by bylo tvořeno vedle některých starších profesorů především docenty mladšího věku a odbornými asistenty zapojenými do projektů, napříč obory. Nic nebrání ani tomu, pokud to bude vhodné, aby byli přizváni odborníci z jiných fakult či univerzit. Toto grémium by mělo vytvářet jakýsi „think tank“ pro vytváření i předběžné oponentury mezioborových projektů, a to nejen v rámci fakulty, ale také projektů mezifakultních a meziuniverzitních. c) Nutnost — pro proděkana — navazovat vztahy mezifakultní a meziuniverzitní. d) Nutnost kvalitní propagace výzkumné činnosti v součinnosti s proděkany pro zahraniční styky a internacionalizaci studia a zejména proděkanem pro ediční činnost a IT. 3. Internacionalizace studia je další dlouhodobý cíl přesahující volební období děkana. Filozofické fakulty jsou na jedné straně nezastupitelnými garanty přenosu zahraničních kultur a zahraniční jinakosti do českého prostředí, na druhé straně jsou zdrojem univerzálního vědění a bádání, které by mělo svou přitažlivostí obstát v mezinárodní konkurenci, motivovat ke studiu v Brně — jak se to již na některých pracovištích a katedrách děje — zahraniční studenty a doktorandy. Tento úkol, který připadne proděkanovi pro zahraniční styky a internacionalizaci studia, se člení do více kroků: a) Systematizace webových stránek fakulty a kateder a pořízení adekvátních verzí v angličtině (ve spolupráci s děkanem pro publikační aktivity a IT). Je záhodno, aby FF MU byla od úvodní stránky prezentována jako místo, kde se dělá věda. b) Pokračování v podpoře tvorby přednášek a výukových programů v angličtině, popř. v jiném světovém jazyce. c) Vyhodnocování zahraničních výměn v obou směrech — studentů, pedagogů — nalezení kritérií pro finanční zhodnocení četnosti a kvality výměn. d) Kvalifikační růst administrativních pracovníků zajišťujících kontakt se zahraničními studenty, a to nejen na příslušném oddělení pro zahraniční styky, ale také na oddělení studijním, případně na dalších referátech. 4. Příprava nástupu nové generace do vedení fakulty. Otázka kontinuity a diskontinuity v situaci tekuté modernity si vyžaduje vyšší integraci nastupující akademické generace do poradních a později do rozhodovacích mechanismů. K tomu by mělo posloužit mimo jiné i výše zmíněné poradní grémium proděkana pro rozvoj a výzkum. Souběžným efektem práce grémia by totiž měla být právě příprava generační sukcese v podobě vzájemného poznávání a spolupráce nastupující generace při spoluutváření vlastní budoucnosti. Ba mohli by se zde profilovat budoucí proděkani a děkani, již hlouběji seznámení s problematikou fakultního dění. 5. Podpora publikačních aktivit a registrace publikačních výsledků bude v gesci proděkana pro ediční činnost a IT. Navazuje se na důležité realizace, ve kterých bude nutno pokračovat v těchto bodech: a) Jednotná prezentace a propagace publikací: je třeba lépe prezentovat na webových stránkách publikační činnost. Pro přístup k publikacím FF již byla vytvořena digitální knihovna, která obsahuje plné texty všech monografií edice Spisy a všech fakultních časopisů. V rámci hnutí open access je třeba podpořit další rozvoj digitální knihovny – zahrnout (podle možností licenčních smluv) další i mimouniverzitní publikace pracovníků FF. b) Prodej publikací: je nutno vyřešit vleklý problém prodeje jak tištěných vydání, tak možnost prodeje elektronických verzí, a to po internetu.
5
c) Koordinace při evidenci a bodování publikačních výsledků: je třeba pokračovat v úsilí o to, aby se časopisy FF dostaly do relevantních databází, zejména databází mezinárodních. d) Ve spolupráci s vedoucími kateder a ústavů sestavit doporučený rámec pro finanční oceňování kvality a četnosti publikací. Je třeba posílit stimulační podněty v této oblasti.
Rozdělení činnosti děkana a proděkanů Rozdělení je dáno distribucí úloh mezi referáty děkanů. Některé jsou více zaměřeny na kontinuitu, tak aby byl zaručen spolehlivý chod fakulty, některé jsou po výtce rozvojové. Ty by měly předjímat vývoj a obracet pozornost k dlouhodobým cílům přesahujícím jedno volební období. Děkan Vede a koordinuje vnitrofakultní, mezifakultní a meziuniverzitní záležitosti. Proděkan pro vědu a doktorské studium – prof. PhDr. Milan Pol, CSc., Ústav pedagogických věd Má nezastupitelnou úlohu pro kontinuitu a rozvoj personálního růstu fakulty. Koordinuje práci Vědecké rady FF, má dohled nad habilitačním a jmenovacím řízením, řídí doktorské studium. Je oporou děkana v personální politice, zejména při vytváření dobrých vztahů mezi pracovišti. Je také důležitou osobou při styku s ostatními fakultami MU i fakultami jiných univerzit. Proděkan pro rozvoj a výzkum – prof. PhDr. Jiří Hanuš, Ph.D., Historický ústav Je klíčovou osobou stěžejního rozvojového cíle – řízení a koordinace výzkumných a rozvojových projektů. V jeho kompetenci bude i zřízení poradního grémia pro rozvojové a výzkumné projekty. Proděkan pro studijní záležitosti a přijímací řízení – doc. Mgr. Irena Radová, Ph.D., Ústav klasických studií Pečuje o dobrou administrativu studijních záležitostí od akreditací přes přijímací řízení až po o kvalitu kontaktů mezi studijním oddělením a studenty. Důraz pro nastávající období by měl patřit též propagaci studia na filozofické fakultě mezi studenty středních škol s cílem získat motivované a nadané jedince. Proděkan pro zahraniční styky a internacionalizaci studia – doc. PhDr. Jana Chamonikolasová, Ph.D., Katedra anglistiky a amerikanistiky Spolu s proděkanem pro rozvoj a výzkum tvoří dvojici, která zásadně ovlivní perspektivy dalšího rozvoje fakulty. Oporou tomuto referátu bude proděkan pro ediční činnost a IT v té části činností, které se týkají propagace. Proděkan pro ediční činnost a IT – doc. PhDr. BcA. Jiří Raclavský, Ph.D., Katedra filozofie V jeho gesci bude především podpora publikačních aktivit a registrace publikačních výsledků, prezentace a propagace fakulty jako místa, kde se dělá věda a které je otevřené zahraničním studentům a badatelům.
6
