Návrh a zpracování inline kurzu pro střední školy v okrese Nymburk

Návrh a zpracování inline kurzu pro střední školy v okrese Nymburk

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Zde bych chtěla velmi poděkovat své vedoucí Mgr. Pavle Erbenové, Ph.D. za pomoc při tvorbě mé práce, dále svým přátelům za rady a podporu. A v poslední řadě je nutné poděkovat i všem školám, které byly ochotny spolupracovat a respondentům za jejich odpovědi.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Návrh a zpracování inline kurzu p ro s t ř e d n í š k o l y v o k re s e N y m b u r k

Bakalářská práce

Autor: Eliška Kubíčková

Vedoucí práce: Mgr. Pavla Erbenová, Ph.D.

Jihlava 2015

Copyright © 2015 Eliška Kubíčková

Abstrakt KUBÍČKOVÁ Eliška: Návrh a zpracování inline kurzu pro střední školy v okrese Nymburk. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Pavla Erbenová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015 Cílem této práce je navržení optimálního inline kurzu a jeho programu podle představ studentů středních škol, které spadají pod okres Nymburk. Zpětnou vazbou je zhodnocení realizace navrhnutého kurzu pedagogickými pracovníky těchto škol. Teoretická část je věnována základním informacím o inline bruslení, aktivitách na bruslích a o důležitých pravidlech chování bruslařů. Praktická část je zaměřena na vyhodnocení dotazníkového průzkumu, analýzu stezek ve Středočeském kraji a kalkulaci zájezdu. Klíčová slova: inline kurz, inline bruslení, program, studenti, střední školy

Abstract KUBÍČKOVÁ Eliška: Draft and Process Planning for an inline Course for Secondary Schools in Nymburk County. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. The thesis supervisor Mgr. Pavla Erbenová, Ph.D. Grade of professional qualifications: Bachelor´s degree. Jihlava 2015 The objective of this thesis is to design an optimal inline-skating program and its individual steps in order to create a course suitable for secondary-school students in the Nymburk county. Feedback on actual implementation of the course will be received by the teaching staff of said schools. The theoretical part focuses on the basic information abtou inline skating, inline skating activities and important rules for skater´s behaviour. The practical part focuses the evaulation of the survey, analysis of trails in the Central Region and calculation of tour. Key words: Inline course, inline skating, program, students, secondary schools

7

Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 1 Teoretická část ............................................................................................................. 12 1.1 Inline bruslení ......................................................................................................... 12 1.2 Historie inline bruslení .......................................................................................... 12 1.3 Vlastnosti bruslí ...................................................................................................... 13 1.3.1 Bota ................................................................................................................... 13 1.3.2 Rám ................................................................................................................... 13 1.3.3 Kolečka ............................................................................................................. 14 1.3.4 Ložiska .............................................................................................................. 14 1.3.5 Brzda ................................................................................................................. 15 1.4 Druhy inline bruslení .............................................................................................. 15 1.4.1 Fitness bruslení ................................................................................................. 15 1.4.2 Rychlostní bruslení ........................................................................................... 16 1.4.3 Agresivní bruslení ............................................................................................. 16 1.4.4 Off-road bruslení ............................................................................................... 17 1.4.5 Freestyle bruslení .............................................................................................. 17 1.5 Další aktivity na bruslích ....................................................................................... 19 1.5.1 Kolektivní sporty .............................................................................................. 19 1.5.2 Aerobic ............................................................................................................. 19 1.5.3 Noční jízda (Blade Nights) ............................................................................... 19 8

1.6 Bezpečnostní pravidla ........................................................................................... 20 1.6.1 Zákon ................................................................................................................ 21 1.6.2 Pravidla pro skupinovou vyjížďku .................................................................... 22 1.6.3 Nezbytné vybavení ............................................................................................ 22 1.6.4 Rozcvička .......................................................................................................... 23 1.7 Rozdělení bruslařů dle výkonnosti ........................................................................ 24 1.8 Důležité pojmy pro tvorbu zájezdu ....................................................................... 24 1.8.1 Cestovní ruch .................................................................................................... 24 1.8.2 Zájezd ............................................................................................................... 24 1.8.3 Sportovní zájezd ............................................................................................... 25 1.8.4 Rozdělení kvality povrchu stezek ..................................................................... 25 1.9 Tvorba zájezdu ...................................................................................................... 26 1.9.1 Zpracování trasy ............................................................................................... 26 1.9.2 Zpracování programu ....................................................................................... 27 1.9.3 Harmonogram zájezdu ...................................................................................... 27 1.9.4 Kalkulace ceny zájezdu .................................................................................... 27 2 Metodika práce ............................................................................................................. 30 2.1 Strategie výzkumu .................................................................................................. 30 2.2 Výzkumný soubor .................................................................................................. 30 2.3 Metody sběru dat .................................................................................................... 30 2.4 Metody zpracování dat ........................................................................................... 31

9

3 Praktická část ............................................................................................................... 32 3.1 Výsledky dotazníkového šetření............................................................................. 32 3.1.1 Shrnutí výsledků dotazníku ............................................................................... 42 3.2 Analýza stezek ve Středočeském kraji ................................................................... 43 3.3 Tvorba zájezdu ....................................................................................................... 49 3.3.1 Program zájezdu ................................................................................................ 49 3.3.2 Časový harmonogram zájezdu .......................................................................... 60 3.3.3 Poskytnuté služby ............................................................................................. 61 3.4 Kalkulace ceny zájezdu .......................................................................................... 63 3.4.1 Nepřímé náklady ............................................................................................... 63 3.4.2 Přímé náklady.................................................................................................... 65 3.5 Zhodnocení zájezdu pedagogickými pracovníky .................................................. 66 3.5.1 Shrnutí názorů vyučujících ............................................................................... 69 4 Diskuze a závěry .......................................................................................................... 70 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 72 Seznam obrázků .............................................................................................................. 77 Seznam grafů .................................................................................................................. 79 Seznam tabulek ............................................................................................................... 81 Seznam příloh ................................................................................................................. 82 Přílohy............................................................................................................................. 83

10

Úvod Téma „Návrh a zpracování inline kurzu pro střední školy v okrese Nymburk“ je pro mou osobu zajímavým, a to z toho důvodu, že inline bruslení patří mezi mé oblíbené sportovní aktivity a zároveň pocházím z této oblasti. Střední školy v okrese Nymburk byly zvoleny záměrně, protože je v této oblasti dobrá síť inline stezek, tudíž je počítáno s možným zájmem studentů o inline bruslení. Hlavním cílem práce je sestavení vhodného inline kurzu a jeho programu pro studenty tak, aby byl vyhovující. Poté je zhodnocena jeho možnost realizace z hlediska organizace a náročnosti na uskutečnění dle pedagogických pracovníků. Mezi další cíle patří zjištění aktuální nabídky kurzů na středních školách a také zjištění, zdali některá z těchto škol již inline kurz nabízí. Nejdůležitější je ověření zájmu studentů o tento kurz. Vzhledem k dobré vybavenosti kraje inline stezkami a popularitě inline bruslení, je zájem předpokládán. Pro některé studenty to mohla být zároveň dobrá příležitost, jak se naučit tomuto sportu. V teoretické části jsou popsány základní informace o inline bruslení a o jeho historii. Jsou zde zmíněny různé druhy inline bruslení a k tomu určené brusle. Dále jsou zde charakterizovány komponenty, z kterých se brusle skládá, doporučená velikost koleček a zároveň jejich tvrdost. Zmíněny jsou zde také další aktivity, které je možno praktikovat na bruslích. Důležitou a nezbytnou součástí jsou také sepsaná pravidla pro chování bruslaře na cyklostezce, či vozovce a ve skupině. Nutné je i charakterizovat základní pojmy z oblasti cestovního ruchu a nástin způsobu tvorby zájezdu.

11

1 Teoretická část 1.1 Inline bruslení Inline bruslení se řadí k rychlejšímu pohybu než je chůze a k méně namáhavému než je běh. Bruslit se dá téměř kdekoliv a brusle si můžete vzít s sebou kamkoliv například na dovolenou. Inline bruslení zpevňuje svalstvo a vede k redukci hmotnosti. Při inline bruslení se posiluje hlavně stehenní, hýžďové a zádové svalstvo. Dále se díky tomuto sportu výrazně zvyšuje posílení svalstva lýtkového, holenního, trapézového a deltového. Touto zátěží je spalováno velké množství energie a také je zvyšována kapacita plic. Inline bruslení je často srovnáváno s během a cyklistikou. V porovnání s během je inline bruslení šetrnější ke kloubům. Z hlediska zvýšení fyzické kondice je však běh nenahraditelný. Pro ty, kteří chtějí snížit tělesný tuk a zpevnit svalstvo, je inline bruslení lepší než běh a cyklistika [1].

1.2 Historie inline bruslení Za průkopníka kolečkových bruslí se považuje Belgičan Joseph Merlin, který jako první přišel

s myšlenkou

na

vytvoření

kolečkových

bruslí,

a

to

v 17. století.

Jeho oblibou bylo bruslení v zimě a to ho vedlo k vymyšlení způsobu, jak by tuto oblíbenou činnost mohl vykonávat i v letním období. Jeho nápad spočíval v připevnění dřevěných cívek na své boty. Takovéto brusle však nebyly dokonalé, nedalo se s nimi pořádně zatočit, či zastavit [2]. Jak říká Edwards [2; str. 9]: „První „inline“ brusle byly vyrobeny ve Francii roku 1819. V roce 1823 Angličan Robert John Tyers vyrobil pětikolečkové brusle, na kterých se ale stále nedalo pořádně zatáčet a zastavit, protože byly železné a velmi nestabilní. V roce 1980 se objevily moderní inline brusle, jejichž autory byli američtí hokejisté Scott a Brennan Olsonovi.“

12

Obrázek 1: První inline brusle (zdroj:[2])

Obrázek 2: Moderní inline brusle (zdroj:[2])

1.3 Vlastnosti bruslí Při výběru bruslí je velmi důležité soustředit se zejména na účel, za jakým budou brusle používány. Pro každý druh inline bruslení je vhodný jiný typ bruslí, přičemž brusle se od sebe odlišují ve stavbě boty, v parametrech koleček a ložisek [3].

1.3.1 Bota Bota musí dokonale padnout, nesmí být příliš volná nebo tlačit a dobře odvětrávaná. V současné době je možno se na trhu setkat s modely speciálně navrženými a uzpůsobenými pro ženy. Takové modely se pak vyznačují rozšířenou botou v oblasti lýtka. Toto uzpůsobení je dáno z důvodu rozdílu šířky lýtka mezi mužem a ženou. Je možno nalézt také modely s označením „UNISEX“, které jsou vhodné, jak pro muže, tak pro ženy. Pro začátečníky je doporučeno používat takové boty, které obepínají nohu co nejvýše. Pro sportovnější styl jízdy je naopak doporučeno používat brusle s nižší botou, u kterých opora u kotníku není příliš velká [9].

1.3.2 Rám Rám je připevněn ze spodní části k botě a umožňuje uchycení koleček a brzdy. U některých bruslí je možné rám odmontovat a vyměnit za jiný, například při přechodu na větší kolečka. Ve většině případů je vyráběn z plastů, hliníku, či dalších kovů. Rám z plastů má jednu velkou výhodu a tou je tlumení možných otřesů při jízdě. Z druhého hlediska oplývá špatnou vlastností, a to deformací, vlivem poměrně měkkého materiálu.

13

Hliníkové rámy jsou velmi pevné a díky tomu lépe přenáší bruslařovu energii do odrazů. Mají ale také svou nevýhodu, kterou je nedostatečné tlumení otřesů při jízdě. Na rámu je ve většině případů uvedena informace o maximální vhodné velikosti koleček. U některých modelů rámy umožňují tzv. rockering, což znamená, že je možné uchytit kolečka do různých výšek. To je využíváno zejména u inline hokejistů, kdy první a poslední kolečko je umístěno výše než ta ostatní. Takovéto rozložení koleček zajišťuje lepší manévrovatelnost bruslí. Využívá se to také pro Freestyle jízdu a tanec na bruslích. Pro začátečníka však tato vlastnost není příliš důležitá [9], [1].

1.3.3 Kolečka Kolečka zpravidla bývají umístěná čtyři za sebou, tzv. „inline“. Nejdůležitější vlastností u koleček je velikost a tvrdost. Průměr koleček je udáván v milimetrech a pohybuje se v rozmezí 44 milimetrů až 110 milimetrů. Menší kolečka jsou lépe ovladatelná, ovšem bruslař s nimi nedosáhne příliš velké rychlosti. Oproti tomu velká kolečka umožňují jízdu o dost rychlejší. Tvrdost koleček je označována písmenem A. Pohybuje se od 74A, což jsou nejměkčí až po 100A, a to jsou nejtvrdší. Tvrdší kolečka hůře tlumí otřesy, ale jsou rychlejší a méně se opotřebovávají [9].

1.3.4 Ložiska Každé kolečko je vybaveno dvěma ložisky, která jsou zasunuta v jeho jádře. Celkový součet ložisek na jedné brusli je tedy osm. Kvalita těchto ložisek je nezanedbatelná, jsou důležitou součástí složení bruslí. Na kvalitě ložisek závisí vynaložení energie člověka. Čím jsou ložiska kvalitnější, tím méně energie je zapotřebí vynaložit. Ložiska se označují ABEC-1, ABEC-3, ABEC-5 a ABEC-7. Obvykle se toto označení chybně interpretuje jako označení kvality ložiska. Tato hodnota však určuje přesnost výroby jednotlivých dílů ložiska a přesnost jeho běhu. ABEC-1 označuje nejmenší přesnost a ABEC-7 největší přesnost výroby. To však bohužel nevypovídá nic o kvalitě ložiska. Při koupi bruslí se proto doporučuje vyzkoušet točivost koleček. Je lepší se vyvarovat bruslí, u kterých se kolečka po roztočení prstem točí kratší dobu než ostatní [1].

14

1.3.5 Brzda Brzda je nedílnou součástí bruslí. Ve většině případů jsou brusle vybaveny alespoň jednou brzdou, díky které je zajištěn nejlepší způsob brždění. Rozhodně je velmi důležité naučit se brzdu správně používat a ovládat, naopak za žádných okolností není vhodné brzdu jakkoliv odmontovávat. Dojde-li k opotřebení, je nejjednodušším řešením ji vyměnit. Opotřebení brzdy závisí na její tvrdosti a frekvenci používání. Jsou známy i jiné metody brzdění, které spočívají v práci s kolečky. Tyto metody však nejsou příliš efektivní a navíc se velmi opotřebovávají kolečka, která se mohou pohybovat v jiných cenových relacích. Tudíž náklady na zastavení bez použití brzdy mohou dosahovat vyšších nákladů než náklady za brzdu. Nevýhodou však je, že brzdu může dodat pouze výrobce brusle, proto se doporučuje při koupi bruslí nakoupit i náhradní brzdové špalky. Mohlo by se totiž stát, že by později nebyly k sehnání [9].

1.4 Druhy inline bruslení Pro ujasnění pojmu inline bruslení je třeba zmínit, že existuje více druhů. V následující kapitole je jich zmíněno celkem pět, přičemž je důležité brát na vědomí, že pro každý druh inline bruslení je vhodný jiný typ bruslí s příslušnými vlastnostmi, které jsou přizpůsobeny stylu jízdy.

1.4.1 Fitness bruslení Tento druh bruslení je provozován většinou bruslařů, kteří jezdí pouze rekreačně, nebo se chtějí udržovat v dobré kondici. Fitness bruslení má tu výhodu, že není zapotřebí žádné speciální vybavení a mohou se využívat stezky, které jsou již vybudovány pro cyklisty [10]. Fitness brusle Důležitou vlastností je jednoznačně pohodlnost, přičemž bota by měla být vyrobena z prodyšného materiálu, s několika otvory pro odvětrávání. Výška boty se pohybuje nad kotníky, v této části je zpravidla umístěn zpevňovací popruh se suchým zipem a přezkou umístěnou na vrchní části boty. Rám s připevněnými kolečky může být

15

plastový,

nebo

hliníkový.

Vhodná

velikost

koleček

se

pohybuje

od 78 milimetrů až do 82 milimetrů. Kolečka jsou měkčí, nejčastěji se používá měkkost označená 74A–82A. Z důvodu rozdílné anatomie ženské a mužské nohy jsou rozlišovány dámské a pánské modely. Tento typ bruslí je nejrozšířenější na trhu [1],[3].

1.4.2 Rychlostní bruslení Rychlostní bruslení, anglicky nazývané „speed skating“, se zaměřuje zejména na jízdu na cyklostezkách a na speciálně k tomu upravených tratích. Je zapotřebí používat speciální druh bruslí, který je přizpůsoben stylu jízdy [10]. Rychlostní brusle Bota je velmi lehká a prodyšná, bohužel však neoplývá přílišnou pohodlností vzhledem k minimálnímu vyztužení. Boty určené pro závodění jsou nízké a ukončené pod kotníkem. Jízda na takovýchto bruslích si vyžaduje dlouhou praxi. Rám je delší než u klasických bruslí a vždy je vyroben z hliníku. Je zde umístěno čtyři až pět koleček. Pro rychlejší jízdu jsou vhodnější větší kolečka, a tudíž se používají kolečka o velikost 80 mm až 100 mm. Značnou nevýhodou větších koleček je pak horší ovladatelnost [3].

1.4.3 Agresivní bruslení Jedná se o pokročilejší druh inline bruslení, jehož aktivita spočívá ve skluzech po zábradlí, jízdě přes překážky, jízdě na u-rampě apod. [9]. Brusle pro agresivní jízdu Brusle pro tuto jízdu jsou dvoudílné a velmi robustní. V oblasti kotníku je pevný skelet, díky kterému je zabezpečena pohyblivost kotníku. Rám je zesílený, nízký a je na něm umístěna drážka a plochy pro klouzání po zábradlích či hranách. Kolečka jsou menší a tvrdá, většinou o průměru 43 mm. Tvrdost a velikost koleček se volí dle způsobu užití (rampa, zábradlí apod.). U těchto bruslí je možný tzv. rockering, při kterém se kolečka dají nastavit do různých výšek. Nejčastěji bývá poslední a první kolečko umístěno výš, než ta prostřední. Tím jsou zvýšeny manévrovací možnosti [3].

16

1.4.4 Off-road bruslení Tento typ inline bruslení se zabývá jízdou v terénu mimo upravené stezky. Pro takovou jízdu jsou vhodné lesní cesty, louky, či sjezdovky [9]. Terénní brusle Terénní brusle častěji nazývány jako „off-road“ jsou velmi pevné s masivním rámem. Jsou v nich upevněna dvě až tři velká kolečka, a to z důvodu zlepšení průchodnosti terénem. S těmito bruslemi je možné překonávat různé nerovnosti terénu, které není možno na klasických bruslích zvládnout [3].

1.4.5 Freestyle bruslení Tímto stylem se rozumí takové inline bruslení, které je na hranici dovedností jednotlivého bruslaře. Jízda obsahuje velké množství disciplín a triků, které lze na bruslích provádět. Mezi dvě hlavní odvětví Freestyle bruslení se řadí slalom a tanec [3]. Freestyle brusle Pro Freestyle bruslení jsou navrženy speciální brusle pro technicky náročné bruslení. Tyto brusle vypadají jako fitness brusle, jsou však vyrobeny z kvalitnějších a odolnějších materiálů. K jedné z hlavních předností těchto bruslí patří snadná ovladatelnost, která je u tohoto typu bruslení velmi důležitá. Brusle mají obvykle čtyři kolečka. Liší se však velikostí, která je u každého kolečka jiná. Středová kolečka bývají větší než první a poslední. Tvrdost koleček bývá 80A a to z důvodu lepší přilnavosti k povrchu [4]. Slalom Slalom je v dnešní době jednou z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších disciplín. Zejména pak ve Francii, Velké Británii, Itálii, Rusku a Koreji. Může se dále dělit na Freestyle slalom a Speed slalom [3].

17

Freestyle slalom Takovýto druh slalomu se chápe jako volná jízda na bruslích ve slalomové dráze. Jezdec absolvující tento slalom by měl být zručný na bruslích, ohebný a neměla by mu chybět kreativita. K tréninku není zapotřebí partnera, tudíž je možný trénink podle vlastní chutě a času. Pro slalom není potřeba žádné speciální vybavení, což je jeho další výhoda. Poté postačí pouze rovný povrch a kelímky. Pro tento typ slalomu je zapotřebí 60 kelímků, které se rozdělí do tří řad po dvaceti kelímkách. Vzdálenost mezi kelímky se liší u každé řady. V první řadě je tedy vzdálenost 50 centimetrů, v řadě druhé 80 centimetrů a nakonec v poslední řadě 120 centimetrů. Úkol soutěžícího je předvedení své choreografie, a to ve stanoveném limitu 1,5 minut. Důležitou součástí této choreografie je individuální hudba, kterou si soutěžící zvolí pro svůj doprovod sám. Soutěžící musí projet kolem každého kelímku minimálně jedenkrát, přičemž je nutno ovládat základní triky [3]. Mezi základní triky se řadí: 1) Paralelní jízda (Parallel) – to znamená, že mezi kelímky je prováděn pohyb, jako při jízdě slalomu na lyžích. 2) Jízda s bruslemi za sebou (Monoline) – jedna brusle těsně následuje druhou, přičemž špička zadní brusle se pohybuje hned za patou brusle přední. 3) Jízda na jedné noze (One-foot) – jde o jízdu na jedné noze, zatímco s druhou nohou jsou předváděny cviky. Může se dát za tělo, před tělo či do strany. 4) Jízda křížem (Criss-cross) – brusle se pohybují jako nůžky, což znamená, že značky (kelímky) jsou míjeny střídavě vnitřní a vnější hranou brusle. 5) Slalomová jízda vzad – slalom je možný jet i pozpátku, ale je zapotřebí se naučit dívat po směru jízdy [3]. Speed slalom U tohoto druhu slalomu je důležitá rychlost tím pádem vždy vyhrává rychlejší jedinec. Od Freestyle slalomu se liší tím, že proti sobě jsou dva soupeři, přičemž vyhrává ten, který má lepší čas a zároveň méně shozených kelímků. Nejvhodnější způsob jízdy je na jedné noze [3].

18

Tanec Anglicky nazýván jako Rollerdance je Freestyle na kolečkových bruslích, jehož pohyb je přizpůsoben hudbě. Tanec spočívá v základních krocích, jež jsou považovány za standartní. Od těchto kroků jsou poté odvozeny pokročilejší kroky či jejich kombinace. Rollerdance je americký fenomén, který započal v roce 1980 v afro-amerických komunitách. K tanci je možno užití dvou typů bruslí a to klasické inline brusle nebo tzv. „Quads“, což jsou brusle se dvěma páry koleček, které jsou určeny pro tanec [3].

1.5 Další aktivity na bruslích 1.5.1 Kolektivní sporty K nejznámějším kolektivním sportům na bruslích se řadí inline hokej, který se také může nazývat jako „roller hockey“. První Mistrovství světa mužů proběhlo již v roce 1936, kdy byly používány brusle se dvěma páry koleček. V dnešní době jde o velmi populární sport, který se podobá lednímu hokeji a to jak způsobem hry, tak vybavením. Rozdíly mezi inline hokejem a ledním hokejem spočívají v rozdělení hry na čtvrtiny po 20 minutách. Každé družstvo se skládá ze čtyř hráčů a jednoho brankáře. Hlavní rozdíl spočívá v zákazu vrážení do těla ostatních soupeřů. Mezi další kolektivní sporty se řadí inline basketbal, kopaná a frisbee [3].

1.5.2 Aerobic Jde o aktivitu, při které se inline bruslení využívá jako aerobní cvičení. Minimální doba tréninku by měla být 25 minut. Ve většině případů je trénink veden specializovaným instruktorem, který určuje dobu zátěže a odpočinku, intenzitu a způsob bruslení a rytmus [3].

1.5.3 Noční jízda (Blade Nights) Jedná se o bruslařské noční jízdy většími městy. Trasa je předem určená obvykle 10–20 kilometrů dlouhá. Několik set až tisíc bruslařů je doprovázeno policií

19

a organizátory. Akce tohoto typu jsou pořádány například v Berlíně, Bratislavě a Paříži. U nás je možno zúčastnit se této akce v Opavě, Brně a Praze [3].

1.6 Bezpečnostní pravidla Během posledních let, kdy se inline bruslení stalo velice populární, se velmi často na cyklostezkách vyskytují případy nepřiměřeného chování účastníků provozu, kvůli kterým dochází ke zbytečným zraněním. Ty pak mohou končit trvalými následky, či v nejhorším případě dokonce smrtí. Z důvodu neustále se zdokonalujícího vybavení a zrychlování jízdy bruslařů a cyklistů je důležité nastavit obecně platná pravidla [4]. Dle Procházky [4; str. 16] by měla platit tato pravidla: 1) „Ohled na ostatní účastníky provozu cyklostezky – účastník se musí neustále chovat tak, aby neohrožoval nebo nepoškozoval někoho jiného.“ 2) „Směr pohybu – všichni účastníci provozu cyklostezky jsou povinni se pohybovat po pravém okraji a vždy za sebou! Pouze při sníženém provozu je možné se pohybovat ve dvojicích vedle sebe.“ 3) „Používání bezpečnostních pomůcek – všichni účastníci, kteří využívají cyklostezku ke sportovním aktivitám, jsou povinni používat helmu a další ochranné pomůcky dle uvážení.“ 4) „Zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy – účastník je povinen jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Rychlost a způsob jízdy musí přizpůsobit svým schopnostem tak, aby neohrožoval ostatní účastníky provozu cyklostezky.“ 5) „Zákaz alkoholu – účastníci pod vlivem alkoholických nápojů jsou povinni opustit provoz cyklostezky.“ 6) „Předjíždění – předjíždět se může pouze zleva! Je nutné poskytnout předjížděnému dostatek prostoru, aby nebyl ohrožen. Je možné upozornit předjížděného zvoláním: zleva.“ 7) „Vjíždění a rozjíždění – každý účastník, který chce vjet na cyklostezku nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout kolem sebe a přesvědčit se, že takto může učinit bez nebezpečí pro sebe a ostatní.“

20

8) „Zastavení – každý účastník se musí vyhýbat zbytečnému zdržování na cyklostezce a omezování plynulého provozu. V případě pádu či zranění musí prostor opustit co nejrychleji.“ 9) „Chování při úrazech – pokud dojde k úrazu, je každý účastník provozu cyklostezky povinen poskytnout první pomoc a přivolat v případě nutnosti záchrannou službu.“ 10) „Povinnost prokázání se – každý účastník nebo svědek, ať odpovědný nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje.“

1.6.1 Zákon Pro bruslaře je platný zákon č. 361/2000Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Podle tohoto zákona je bruslař považován za chodce [1]. Podle zákona, který uvádí Krupková [1; str. 20] platí pro bruslaře následující: 1) „Bruslař musí užívat především chodníky nebo stezky pro chodce“ 2) „Bruslař nesmí na chodníku nebo stezce pro chodce ohrozit chodce.“ 3) „Jedná-li se o stezku pro chodce a cyklisty, na které je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je bruslař povinen užít pouze pruh vyznačený pro chodce. Pruh pro cyklisty smí využít jen v momentě předjíždění. Nesmí však při tomto manévru ohrozit jedoucí cyklisty.“ 4) „Jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty může užít i osoba pohybující se na lyžích nebo kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení. Z toho plyne, že bruslař se může pohybovat jak na chodníku, tak na stezce pro cyklisty, nesmí ale nikde nikoho ohrozit.“ 5) „Tam kde není chodník, bruslí se po levé krajnici, nebo co nejblíže k levému okraji vozovky.“ 6) „Chodci i bruslaři mohou jít (jet) maximálně dva vedle sebe.“ 7) „Za snížené viditelnosti smějí bruslaři jet pouze za sebou.“ 8) „Do prostředků hromadné dopravy je vstup na kolečkových bruslích většinou zakázán.“ 9) „Bruslit se nesmí na veřejných parkovištích.“

21

V našich zákonech je vymezení bruslaře poněkud nejasné. Je považován za chodce, ovšem v některých situacích se může chovat také jako cyklista. V žádném případě nesmí nikoho ohrozit nebo narušit plynulost silničního provozu [1].

1.6.2 Pravidla pro skupinovou vyjížďku 1) Skupina musí jet vždy za sebou. 2) Vedoucí skupiny může mít na starosti maximálně osm lidí. 3) Pokud chce někdo předjíždět, je nutné zvolat povel „zleva“, rozhlédnout se a předjet. 4) V případě nebezpečí zpomalení skupiny musí vedoucí skupiny zvednout pravou paži a tím upozorní na nebezpečí na trati. Ostatní udělají to samé, aby se informace dostala až k poslednímu členovi skupiny [4].

1.6.3 Nezbytné vybavení Důležitým vybavením, které by nemělo být opomíjeno, jsou chrániče. Je jisté, že není možno vyhnout se občasným pádům a jelikož se inline bruslení odehrává na tvrdém povrchu, je velmi pravděpodobný vznik odřenin. Před zraněními je možno se chránit helmou a chrániči [4]. Helma Přilba je především velmi důležitá pro děti, ale i pro dospělé. Z důvodu velké koncentrace sportovců na cyklostezce je velice obtížné děti nepřetržitě hlídat. Nepozornost chodce či cyklisty může způsobit nebezpečný pád. Používají se dva druhy přileb, přičemž jedna je speciální uzavřená, která chrání velkou část hlavy a je protažená až do týlu. Druhá helma je klasická cyklistická, která má více otvorů a proto je oblíbená při rychlostním bruslení. Tudíž není zapotřebí kupovat zvlášť přilbu na brusle, ale je možné použít i helmu cyklistickou [3], [4]. Chrániče zápěstí Ruce a zápěstí je považováno za nejčastější místo, kde se může bruslař nejvíce zranit. Chránič může mít několik podob. Důležité je, aby každý měl na dlani umístěnou třecí 22

destičku. Některé chrániče mají i plastovou destičku na hřbetu ruky, zápěstí a dalších částech předloktí, a to z důvodu, aby ruka byla chráněna před vyvrácením zápěstí [2], [4]. Chrániče loktů Hlavní a nejdůležitější vlastností chrániče je zakrývání strany loktů a možnost utáhnutí tak, aby chránič nesklouzl z paže [4]. Chrániče kolen Kolena musí chránič překrývat i ze stran a tak jako u loketních chráničů zde platí možnost řádného utažení. Je důležité odhadnout správnou velikost chrániče, jelikož tyto chrániče snižují ohebnost kolen [4].

1.6.4 Rozcvička Rozcvička je často zanedbávaná, a proto dochází k různým úrazům, jako je přetížení svalů a natažení šlach. Nejvíce ohroženou skupinou jsou začátečníci, jejichž tělo je na bruslích křečovité a svaly jsou v tenzi, což rozhodně neznamená, že by pokročilejší bruslaři měli rozcvičku podceňovat [4]. Rozcvička se skládá ze tří částí. 1) Zahřívací část – 5–10 minut svižné chůze nebo pomalý běh. 2) Protahování – Nejdůležitější část, kdy se každý cvik provádí 10–15 sekund a opakuje ve dvou sériích. Největší pozornost by měla být věnována především šíjovým svalům, pažím, břišním svalům, hýžďovým svalům, stehnům a lýtkám. 3) Dynamická cvičení – k těmto cvikům patří výskoky ze dřepu, poskoky do stran, vzad a vpřed [4].

23

1.7 Rozdělení bruslařů dle výkonnosti Bruslaře je možné rozdělit podle jejich schopností na začátečníky, pokročilé a profesionály. Přičemž začátečníci jen přešlapují z nohy na nohu, jejich doba skluzu je značně omezená a nejsou schopni jet velkou rychlostí. Naopak pokročilí bruslaři se odlišují delším odrazem a skluzem, navíc je použito více síly při odrazu a je pro ně typické obrušování vnitřních hran koleček. Pokud bruslař zvládá základní a pokročilé pohybové dovednosti a dokáže na bruslích předvést i jiné dovednosti než pouhou jízdu, je považován za profesionála. Obvykle se mezi jeho dovednosti řadí slalom, či tanec na bruslích [3].

1.8 Důležité pojmy pro tvorbu zájezdu 1.8.1 Cestovní ruch Cestovní ruch je popsán několika definicemi. Za nejdůležitější se považuje ta dle Světové

organizace

cestovního

ruchu

(UNWTO),

kterou

uvádí

pan Gúčik [5; str. 15]: „Cestovní ruch zahrnuje činnosti osob, které cestují a pobývají v místě mimo své běžné životní prostředí ne delší dobu jak 1 rok s cílem odpočinku, služebními a jinými cíli cestovního ruchu.“ Přičemž se běžným životním prostředím rozumí trvalé bydliště, služební cíle jsou zde myšleny jako pracovní cesty, které hradí zaměstnavatel a jiné cíle cestovního ruchu vylučují možnost vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě [5].

1.8.2 Zájezd Dle Kunešové [6; str. 5] lze říci že: „Zájezdem se rozumí organizovaná účast skupiny osob na cestovním ruchu po určité trase, podle předem vypracovaného programu s určitým rekreačním, poznávacím, sportovně-turistickým nebo jiným cílem.“

24

Vzhledem k tomu, že je zájezd předmětem výdělečné činnosti, existuje zákon č. 159/99Sb., který ho definuje: „Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace alespoň dvou z následujících služeb, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li služba poskytována po dobu přesahující 24 hodin nebo když zahrnuje ubytování přes noc, a)

doprava,

b)

ubytování,

c)

jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování

a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu. Naopak zájezdem není kombinace služeb cestovního ruchu, která je prodávaná jinému podnikateli za účelem jeho dalšího podnikání, nebo jejíž nabídka a prodej nesplňuje znaky živnostenského podnikání.“ [11]

1.8.3 Sportovní zájezd Jelikož v této práci bude vytvořen sportovní zájezd, je třeba uvést na pravou míru, jak takovýto zájezd vypadá. Hlavním cílem sportovního zájezdu je prožití aktivní dovolené, která je spojená s rekreačním provozováním jistého sportu či turistiky. Je nutné vybrat vhodné prostředí, kde je možné vykonávat daný sport, přičemž je většinou zapotřebí doprovod specializovaného průvodce neboli instruktora. Obvykle je nutností zajištění dopravy sportovních potřeb, jejich údržba či půjčování. Náročnost tras by měla vycházet ze schopností jednotlivých účastníků. Důležitý je i jejich dostatečný odpočinek. U ubytovacích zařízení se klade důraz na dobré hygienické zařízení s tekoucí teplou vodou. Co se týče stravy, měla by mít dostatečnou kalorickou hodnotu [6].

1.8.4 Rozdělení kvality povrchu stezek Každá trasa má jiný povrch, který určuje sjízdnost stezky. Proto je nutné u každé popsané trasy zhodnotit kvalitu povrchu, která se podle Krupkové [1; str. 9] určuje dle následující tabulky. 25

Tabulka 1: Kvalita povrchu stezek (zdroj: [1])

1 2 3 4 5

Kvalita povrchu hladký povrch, pohodová jízda mírně drncavý povrch, bezproblémová jízda sjízdný, ale drncavý povrch obtížně sjízdné, velmi drncavé téměř nesjízdné nebo zcela nesjízdné

1.9 Tvorba zájezdu Při tvorbě zájezdu je důležité věnovat značnou pozornost organizačně-technickému zabezpečení zájezdu, což je zpracování trasy, sestavení programu, obstarání a zabezpečení služeb a určení ceny.

1.9.1 Zpracování trasy Zpracováním trasy se rozumí vytyčení úseků trasy, na kterých je realizována přeprava účastníků cestovního ruchu pomocí různých dopravních prostředků. Pokud se jedná o autokarový zájezd, je zapotřebí respektovat přiměřenou rychlost přepravy, maximální denní vzdálenost a hygienické zastávky [7]. Následně se sestavuje tzv. denní harmonogram zájezdu, či časový rozvrh a program. V tomto harmonogramu jsou zmíněny vzdálenosti a objekty, které účastníci navštíví. Pro přepravu autokarem se obvykle počítá s průměrnou hodinovou rychlostí 60 kilometrů za hodinu, při jízdě po dálnici je možno počítat s vyšší rychlostí až 80 kilometrů za hodinu. Na trase se plánují přestávky podle dopravních předpisů a předpisů o práci řidiče [6]. Evropské dohody o práci osádek v mezinárodní silniční dopravě Evropské

dohody

o

práci

osádek

v mezinárodní

silniční

dopravě

neboli

AETR (Accord européen sûr les transports routiers) uvádí maximální denní dobu řízení pro jednoho řidiče, což je 9 hodin, přičemž je možno tuto dobu 2x týdně prodloužit na

26

10 hodin. Minimální doba odpočinku pro jednoho řidiče je 11 hodin. Pokud tato doba není čerpána v celku, je nutné, aby jedna část byla dlouhá alespoň 8 hodin. Co se týče nepřetržitého řízení, je možné pouze po dobu 4,5 hodin, přičemž přestávka musí být 45 minut. Existuje zde i možnost čerpání přestávky po částech, tato přestávka nejméně však musí být minimálně 15 minut [8].

1.9.2 Zpracování programu Program a časový harmonogram je sestavován v návaznosti na trasu zájezdu. Klíčovým bodem pro sestavení programu je tematické zaměření zájezdu, možnost zajištění jednotlivých služeb a převážně výsledky průzkumu poptávky účastníků na cestovním ruchu. Důležité je, aby program byl atraktivní, ale také aby v něm bylo dostatečné místo pro odpočinek [6]. Programu, který je určen pro účastníky zájezdu, předchází tzv. služební program. V tomto programu je popsán rozsah a struktura služeb, které je třeba zabezpečit. Dále se zde uvádí datum konání zájezdu, počet dní, po jejichž dobu bude zájezd trvat, počet účastníků a průvodců, druh dopravy, trasy, pobytové místo, stát a podrobný program. Rovněž zahrnuje kategorii a třídu ubytovacího zařízení a adresy dodavatelů služeb. Zároveň je podkladem pro sestavení kalkulace zájezdu [6].

1.9.3 Harmonogram zájezdu Denní harmonogram zájezdu je vypracován dle vzdáleností, počtů objektů a zařízení, které chtějí účastníci navštívit. Jsou zde naplánovány jednotlivé prohlídky objektů, přičemž musí být na ně dáno dostatek času, který odpovídá jejich velikosti a významu, zpravidla musí trvat minimálně 1 hodinu. Harmonogram je rozdělen na jednotlivé dny, u kterých jsou rozepsány časy a místa příjezdů a odjezdů, navštívená místa, přestávky a vzdálenost jednotlivých míst. Přitom je důležité, aby byl splněn program zájezdu. Je nezbytně nutné počítat s časovou rezervou [6].

1.9.4 Kalkulace ceny zájezdu Kalkulací se rozumí určení vlastních nákladů a ceny na jednoho účastníka zájezdu, což vychází z časového harmonogramu, způsobu dopravy a ostatních služeb. Nejdříve se

27

stanoví tzv. předběžná kalkulace. To znamená, že se vypočítají předpokládané náklady a cena zájezdu, předtím než je nabídnuta. Za tuto cenu se pak prodává zákazníkům. Po uskutečnění zájezdu se sestavuje tzv. výsledná kalkulace, ve které se zjišťují skutečné náklady a příčiny, které způsobily překročení těchto nákladů, či snížení nákladů oproti předběžné kalkulaci. Náklady se rozdělují na nepřímé, což jsou společné náklady, které je nezbytné vynaložit bez ohledu na to, kolik zájemců se zájezdu zúčastní. Tyto náklady se pak rozpočítají pomocí dělení mezi jednotlivé účastníky. Řadí se sem náklady na dopravu, průvodce, akce za pevné ceny a v případě zahraničního zájezdu kurzovní riziko. Přičemž je vždy nutné tyto náklady uhradit, a to i v případě neúčasti některých zájemců. Dále pak existují přímé náklady, které je možné stanovit přímo pro jednotlivé účastníky, pokud se někdo zájezdu nezúčastní, nemusí se hradit. Jedná se o náklady na ubytování, stravování, vstupné do objektů a pojištění [6]. Nepřímé náklady Cena dopravy se vypracovává dle použitých dopravních prostředků. U zájezdů, které jsou v nabídce cestovních kanceláří, je důležité počítat s rizikem neobsazenosti, které se počítá jako 20 % z objednané kapacity. Při výpočtu ceny autokarové dopravy je nutné vycházet z počtu ujetých kilometrů, které jsou zvýšeny o přístavné kilometry, což je 5 %. Dále se u dopravy počítá tzv. čekací doba, která je stanovena ve čtvrthodinách a počítá se každá započatá čtvrthodina čekání. To však neplatí v době od 18:00 hodin do 6:00 hodin, kdy se čekací doba nepočítá. Sazbu za 1 kilometr a čekací dobu určuje dopravce. Do těchto nákladů patří i náklady na ubytování, stravu a cestovní náhradu pro řidiče. To samé platí i pro náklady na průvodce, přičemž zde musí být zahrnuta i jeho mzda. V některých případech však dodavatel služeb nabízí ubytování například při dvaceti osobách pro průvodce zdarma. Mezi další náklady patří parkovné, akce za pevné ceny, čímž se rozumí předem nakoupené vstupenky například do divadla apod. Pokud zájezd prodává osoba, která podniká v cestovním ruchu, je nutné k ceně zájezdu připočítat ještě daň z přidané hodnoty, která činí 19 % [6].

28

Přímé náklady Mezi tyto náklady se řadí ty, které je možné kalkulovat bez rizika obsazenosti, a to z toho důvodu, že se platí přímo, když je služba čerpána, nebo je možné je stornovat při menším počtu účastníků. Jde o náklady na ubytování, stravování a vstupné do objektů. U ubytování je důležité držet se vypsaných podmínek zájezdu, tudíž respektovat požadavky jednotlivých cestujících, což může být například jednolůžkový pokoj, plná penze, polopenze, či vlastní stravování. Na závěr kalkulace se sčítají přímé a nepřímé náklady a cestovní kanceláře si počítají ještě přirážku, která se pohybuje od 15 % do 30 %. Ta má za úkol pokrýt režijní náklady, náklady na povinné pojištění a kalkulovaný zisk [6].

29

2 Metodika práce 2.1 Strategie výzkumu Práce je kvantitativně kvalitativního charakteru. Obsahuje kvantitativní dotazníkové šetření u studentů středních škol a kvalitativní zhodnocení navrženého programu u akademických pracovníků. Dotazníkové šetření u studentů probíhalo po dobu deseti dní a to od 31. 3. 2015 do 10. 4. 2015. Osloveno bylo celkem jedenáct středních škol v okrese Nymburk, z toho se podařilo uskutečnit výzkum v osmi školách. Výzkum se týkal pouze 1. ročníku až 3. ročníku, z toho důvodu, že maturitní ročníky se již kurzů nezúčastňují, byly z výzkumu vyřazeny. Celkem se tedy povedlo získat 243 vyplněných dotazníků.

2.2 Výzkumný soubor Respondenti se pohybovali ve věku 15–19 let z toho polovina byla ve věku 15–16 let. Dotazník vyplnilo 2x více žen, než mužů. Nejvíce studentů odpovědělo z obchodní akademie a gymnázií další respondenti byli ze středních odborných škol, či středních odborných učilišť. Pro zhodnocení programu zájezdu byli záměrně vybráni pedagogičtí pracovníci jednotlivých škol, kteří obvykle jezdí se studenty na kurzy jako doprovod. Nejvhodnějšími posuzovateli byli stanoveni učitelé tělesné výchovy. Z každé školy byl osloven jeden vyučující, celkově tedy osm pedagogických pracovníků.

2.3 Metody sběru dat Vzhledem k velkému počtu respondentů byl zvolen elektronický dotazník, který byl vytvořen pomocí webových stránek www.google.com. Následně byl rozeslán do škol, kde byl vyplněn. Nejčastějším a také nejlepším způsobem bylo vyplnění dotazníků studenty na začátku výuky. To však na některých školách nebylo proveditelné, a proto byly dotazníky pouze rozeslány studentům na email. Bohužel tato metoda neměla příliš vysokou návratnost. Hlavním cílem bylo zjištění zájmu o inline kurz a toho, jak by měl takový kurz vypadat. Dotazník obsahoval celkem 18 otázek, z toho 2 otázky, které byly vyřazovací, aby nedošlo k ovlivnění výsledků těmi, kteří o kurz neměli zájem. Otázky byly uzavřené, s výjimkou jedné, která byla polootevřená. Celkem bylo získáno 243

30

vyplněných dotazníků. Po vyřazení respondentů, kteří neměli zájem, zbylo 139 respondentů, kteří zájem o kurz měli. Dotazování u vyučujících probíhalo pomocí strukturovaného rozhovoru, který se skládal z 6 uzavřených otázek.

2.4 Metody zpracování dat Vyhodnocení dotazníku je popsáno v kapitole 3.1. Pro přehledný popis výsledků bylo použito výsečových grafů a sloupcového grafu, který byl použit při stanovení počtu odpovědí z jednotlivých škol. Tyto grafy byly vytvořeny pomocí programu Microsoft Excel. Jednotlivé trasy, které jsou v práci popsány, byly vytvořeny pomocí webových stránek www.mapy.cz

31

3 Praktická část 3.1 Výsledky dotazníkového šetření

1. Jaké kurzy nabízí Vaše škola? 3% 1%

Lyžařské

17%

30%

Exkurze poznávací zájezdy Cyklistické

23%

adaptační kurz 26%

vodácké

Graf 1: Nabídka kurzů na školách (zdroj: vlastní šetření)

Úkolem této otázky bylo zjištění, jaká je dosavadní nabídka na vybraných školách. Zde mohli respondenti zvolit více odpovědí. Bylo zjištěno, že nejvíce jsou nabízeny lyžařské kurzy, exkurze a poznávací zájezdy. Z toho lze odvodit, že inline kurzy nejsou příliš rozšířené. Podle toho je možno usoudit, že školy přispívají k cestovnímu ruchu zejména v zimních měsících. Tudíž by inline bruslení mohlo být dobrou příležitostí pro školy a pro rozvoj cestovního ruchu v letních měsících, či mimosezóně.

32

2. Vlastníte kolečkové brusle?

35% Ano Ne 65%

Graf 2: Počet majitelů bruslí (zdroj: vlastní šetření)

Tato otázka je spíše otázkou informativní, ale odpověď „ne“ souvisí s další otázkou a slouží k vyřazení respondentů z výzkumu. Je však značné, že většina studentů brusle vlastní, a proto by i mohli mít zájem o inline kurz. Ti, kdo odpověděli „ano“, pokračovali až otázkou č. 4.

3. Zúčastnili byste se inline kurzu i přesto, že nevlastníte kolečkové brusle?

Ne

49% 51%

Ano

Graf 3: Účast na inline kurzu pokud nevlastní brusle (zdroj: vlastní šetření)

Druhá otázka byla otázkou vyřazovací. Ten, kdo odpověděl „ne“, již dále nepokračoval ve vyplňování dotazníku. Otázka byla navazující na druhou otázku, přičemž poukazuje na to, zdali je pro respondenta překážkou účasti na inline kurzu to, že nevlastní

33

kolečkové brusle. Celkem 49 % respondentů by se kurzu zúčastnilo i přesto, že brusle nevlastní, tudíž by pro ně kurz byl příležitostí, jak se naučit jezdit na kolečkových bruslích.

4. Zúčastnili byste se inline kurzu pořádaného Vaší školou?

29% Ano Ne 71%

Graf 4: Účast na inline kurzu (zdroj: vlastní šetření)

Z této otázky vyplývá, že 71 % studentů by se kurzu zúčastnila. Ti, kteří by se nezúčastnili, již dále dotazník nevyplňovali.

5. Kde by se měl kurz pořádat?

36% Česká republika Zahraničí 64%

Graf 5: Místo konání kurzu (zdroj: vlastní šetření)

34

U této otázky byli respondenti rozděleni podle svých odpovědí, pokud jejich odpověď zněla „ano“ pokračovali otázkou č. 6 a pokud jejich odpověď zněla „ne“ pokračovali až otázkou č. 7. 64 % respondentů upřednostnilo Českou republiku.

6. Který kraj v ČR byste zvolili? 2%

5% Středočeský kraj

8%

Královehradecký kraj

9%

Jihomoravský kraj Jihočeský kraj

10%

Liberecký kraj

66%

Ústecký kraj

Graf 6: Volba kraje v ČR (zdroj: vlastní šetření)

Většina studentů by zvolila kraj Středočeský, tudíž i kraj, ve kterém bydlí, příčinou může být to, že nechtějí cestovat na příliš velké vzdálenosti, či nedostatečná znalost ostatních krajů z hlediska jejich možností pro inline bruslení.

7. Kterou zahraniční zemi byste zvolili? 0%

28% 39%

Německo Rakousko Slovensko

33%

Graf 7: Volba zahraniční země (zdroj: vlastní šetření)

35

Studenti, kteří by raději navštívili zahraniční zemi, by nejčastěji zvolili Německo. Jelikož ale většina respondentů zvolila pro uskutečnění kurzu Českou republiku, bude se navržený kurz konat v kraji Středočeském.

8. Jaký typ ubytování byste zvolili?

16% 30%

Hotel***,**** Penzion Chatová osada

24%

Hotel*,** 30%

Graf 8: Typ ubytovácího zařízení (zdroj: vlastní šetření)

Zde jsou výsledky téměř vyrovnané. Stejný počet respondentů je pro ubytování v hotelu a shodný počet pro ubytování v penzionu. Vzhledem k tomu, že se jedná o sportovní kurz, upřednostnila bych spíše penzion, ale rozhodujícím faktorem pro volbu ubytování bude cena.

36

9. Jaký typ stravování byste zvolili? 8%

Plná penze Polopenze

34% 58%

Vlastní stravování

Graf 9: Typ stravování (zdroj: vlastní šetření)

Z této otázky je zřejmé, že nadpoloviční většina je pro stravování typu plné penze.

10. Kolik peněz jste ochotni investovat? 12%

42% 22%

2000–3000Kč 1000–2000Kč 3000–4000Kč

4000Kč a více 24%

Graf 10: Cena kurzu (zdroj: vlastní šetření)

Téměř polovina respondentů je pro cenové rozmezí 2000–3000 Kč. Vzhledem k tomu bude muset být zvoleno ubytování v penzionu.

37

11. Jak dlouho by měl kurz probíhat? 8%

3-5 dní 7 dní

50%

42%

Maximálně 3 dny

Graf 11: Délka pobytu (zdroj: vlastní šetření)

Výsledky mezi 3–5 dny a 7 dny se liší pouze o 8 %, tudíž bude zvolena doba pobytu na 5 dní, aby bylo vyhověno oběma stranám.

12. Jakou by měl mít kurz náplň? 5%

Bruslení + jiné sportovní aktivity (koupání, sportovní hry apod.)

37% 58%

Bruslení + poznávání míst (kulturní a historické památky apod.) Zaměřený pouze na bruslení tzn. každý den určitá trasa

Graf 12: Náplň kurzu (zdroj: vlastní šetření)

Důležitou části kurzu je také jeho náplň či program. Ten by se měl podle studentů skládat z inline bruslení a dalších sportovních aktivit jako je koupání, sportovní hry apod. Vzhledem k tomu, že 37 % respondentů by mělo dále zájem také o poznání kulturních a historických památek, budou tyto činnosti zařazeny do programu, přičemž nebudou hlavní, či převažující náplní. 38

13. Měli byste zájem o exkurzi zaměřenou na Váš obor? 12%

Ano Ne 88%

Graf 13: Zájem o exkurzi v oboru (zdroj: vlastní šetření)

Téměř 90 % studentů by mělo zájem o exkurzi ve svém oboru, proto bude v programu vyhrazen prostor pro školy, aby si v tomto čase mohly naplánovat nějakou exkurzi.

14. V inline bruslení se považujete za: 9% 33%

Začátečník (přešlapování z nohy na nohu, krátká doba skluzu) Pokročilý (delší odraz a skluz, použití větší síly)

58%

Profesionál (zvládání slalomu či tance)

Graf 14: Schopnosti bruslaře (zdroj: vlastní šetření)

Přes 50 % respondentů se považuje za pokročilého bruslaře, 33 % za začátečníka a pouhých 8 % za profesionála. Tudíž lze předpokládat, že v rámci jedné třídy bude nutné studenty rozdělit dle jejich výkonosti a dovedností na začátečníky a pokročilé. Rozdíl mezi začátečníkem a pokročilým je definován v teoretické části v kapitole 1.7.

39

15. Kolik kilometrů zvládnete ujet?

15% 34%

5-10km 10-15km

19%

20km a více 15-20km 32%

Graf 15: Délka inline tras (zdroj: vlastní šetření)

U této otázky jsou odpovědi téměř vyrovnané. Proto bude trasa zvolena podle toho, zdali se jedná o začátečníka, nebo o pokročilého bruslaře. Začátečníci budou mít trasu dlouhou maximálně 10 kilometrů. Na rozdíl od toho pokročilí budou mít trasu dlouhou maximálně 15 kilometrů.

16. Jaké je Vaše pohlaví?

34% Žena Muž 66%

Graf 16: Pohlaví respondentů (zdroj: vlastní šetření)

Tato otázka není považována za stěžejní. Informuje pouze o počtu žen a mužů, kteří se zúčastnili výzkumu.

40

17. Kolik je Vám let? 13% 15–16 17–18 33%

54%

18–19

Graf 17: Věk respondentů (zdroj: vlastní šetření)

Taktéž tato otázka je spíše informativní, ovšem věk může hrát velkou roli, z hlediska organizace a bezpečnosti kurzu. Přičemž většina respondentů se pohybuje ve věku 15–16 let. To znamená, že ještě nedosáhli zletilosti, tudíž za ně je nesena větší zodpovědnost.

41

Počet respondentů z jednotlivých škol 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

86

79

34 14

14

7

6

3

Graf 18: Počet respondentů z jednotlivých škol (zdroj: vlastní šetření)

Tento graf slouží pro přehled respondentů z jednotlivých škol. U prvních tří škol s nejvyšším počtem respondentů probíhal výzkum na začátku výuky. Tento způsob měl vysokou návratnost. U zbylých škol byly dotazníky rozeslány studentům pouze na email, a proto je vidět malá návratnost dotazníků.

3.1.1 Shrnutí výsledků dotazníku Z výše uvedeného průzkumu lze říci, jaké jsou požadavky studentů na vytvoření ideálního inline kurzu. Na základě jejich požadavků bude vytvořen pětidenní kurz, který bude probíhat ve Středočeském kraji. Program bude přizpůsobený jak začátečníkům, tak pokročilým a bude se skládat převážně z inline bruslení a sportovních aktivit. Maximální délka tras bude 15 kilometrů. Ubytování bude zvoleno dle cenového rozmezí a možností vybrané lokality. Cena nesmí přesáhnout 3000 Kč a strava bude zvolena formou plné penze.

42

3.2 Analýza stezek ve Středočeském kraji Vzhledem k tomu, že převážná většina respondentů by zvolila Středočeský kraj, je zapotřebí popsat vhodné stezky pro inline brusle, které se zde nacházejí a podle toho zvolit vhodné místo pro realizaci navrhovaného kurzu. K vyhledávání a určení vhodných stezek byla použita webová stránka www.inline-online.cz. Ve Středočeském kraji je celkem 32 dostupných stezek pro inline, z toho 15 přísluší Praze, dále se zde také nachází 6 inline drah. Rozložení těchto stezek je zobrazeno na mapě uvedené níže. Žlutě jsou označeny inline stezky a modře inline dráhy [12].

Obrázek 1: Stezky ve Středočeském kraji (zdroj:[13])

Vzhledem k tomu, že cílová skupina pochází z okresu Nymburk, nebylo možné tyto trasy využít. Praha se nezdála být vhodnou lokalitou pro uskutečnění kurzu, a proto byla zvolena oblast v okolí Kralup nad Vltavou, Mělníka a Kostelce nad Labem. V těchto místech je pět dobře dostupných inline stezek, přičemž doba přesunu autobusem k těmto stezkám nepřesáhne 30 minut. A jelikož kurz bude plánován na pět dní, bude každý den zahrnovat jednu trasu. Jako středový bod je zvoleno město Veltrusy, odkud se každý den budou konat výjezdy autobusem a poté zpět, proto se bude jednat o tzv. „hvězdicový zájezd“.

43

Obrázek 2: Vybraná lokalita (zdroj:[13])

Stezka Veltrusy Jde o trasu vedoucí lesoparkem od zámku Veltrusy k obci Všestudy. Délka trasy je 1,5 kilometrů a vede po stejné trase tam i zpět. Kvalita povrchu je určena jako 3 [14].

44

Obrázek 3: Stezka ve Veltrusech (zdroj: [14])

Kralupská vltavská stezka Tato trasa vede podle levého břehu Vltavy směrem na Prahu. Po několika kilometrech je nutné projet vesnicí Chvatěruby. Poté se opět stezka vrací k vodě a vede do obce Dolánky. Celková délky trasy je 5 kilometrů a její povrch je určen jako 1, ale postupně se zhoršuje až na 3 [15].

45

Obrázek 4: Stezka v Kralupech n/V (zdroj:[16])

Stezka Velvary Stezka vybudovaná v roce 2012 spojuje město Velvary s obcí Ješín, její délka je 2,8 kilometrů. Je dobře sjízdná pro inline bruslaře a její povrch je určen jako 1 [17].

Obrázek 5: Stezka z Velvar do Ješína (zdroj: [17])

46

Stezka Zelčín – Mělník – Horní Počaply/Hněvice Stezka s kvalitním povrchem, která vede po levém břehu Labe. Pro bruslaře je stezka sjízdná od mělnického mostu až k nájezdu na silnici mezi Horními Počaply a Hněvicemi, přičemž tato trasa je dlouhá 13,5 kilometrů. Dále je sjízdná také z Mělníka do Zelčína. Celková délka trasy je 22 kilometrů a je proto nejdelší v kraji. Ale mezi její nevýhody patří malá šířka a místy nebezpečná blízkost Labe, její povrch je určen jako 1. Stezka není nijak zvlášť náročná, ale vyskytuje se zde i několik málo kopečků, které mohou být problémem pro méně zdatné bruslaře [18].

Obrázek 6: Stezka Zelčín – Mělník – Horní Počaply (zdroj:[18])

Stezka Brandýs nad Labem – Kostelec nad Labem Trase vede z Brandýsa n/L do Kostelce n/L podle Labe a její délka je 6,6 kilometrů. Od roku 2010 je zde nový povrch, který je určen jako 1 [19].

47

Obrázek 7: Stezka z Brandýsa n/L do Kostelce n/L (zdroj:[19])

Je zapotřebí rovněž zmínit trasu v Praze-Troji, která bude v programu použita také. Jde o příjemnou výletní trasu, jelikož se projíždí částí Trojské kotliny. Zároveň je to klidná zóna bez velkých staveb, kde se nachází zoo, Královská obora a trojský zámek. Bruslařská část je dlouhá pouhých 2,5 kilometrů. Trasa je doporučována jako výletní, a to z toho důvodu, že jde o rovinatou stezku podél řeky. Je zde možnost prodloužit si jízdu až do Stromovky, ale vyskytuje se zde poměrně složitý přejezd po silnici na druhou stranu Vltavy přes Císařský ostrov [1].

48

Obrázek 8: Stezka Praha-Troja (zdroj:[20])

3.3 Tvorba zájezdu Důležitým vodítkem pro tvorbu kurzu byly požadavky studentů, mezi které patřilo také to, že by se kurz měl konat ve Středočeském kraji. Byl vybrán okres Mělník a město Veltrusy, ve kterém budou studenti bydlet. Zde bude zajištěn Penzion Na Závisti. Tato poloha byla zvolena záměrně, a to z důvodu výskytu několika cyklostezek v okolí, které jsou dobře dostupné. Přesun bude probíhat autobusem a nepřesáhne dobu 30 minut. K vyhledávání příslušných a potřebných informací ohledně dopravy, ubytování a dalších informací byl využit internet. Případné nejasnosti byly upřesněny skrze telefonickou, či elektronickou domluvu. Trasy byly vyznačeny pomocí internetových stránek www.mapy.cz.

3.3.1 Program zájezdu Program je plánován na pět dní, a to od středy do neděle, kdy se uskuteční návrat v odpoledních hodinách. Tyto dny však nejsou pevně stanovené a může si je každá škola přizpůsobit dle potřeby. Takto byly zvoleny z důvodu, že je zde zahrnut víkend

49

a studenti tak nevynechají 2 dny z výukového týdne. Nejvhodnější dobou pro konání zájezdu je květen nebo červen, to však opět závisí na jednotlivých školách. První den je naplánován odjezd z Nymburka v 8 hodin. Trasa je dlouhá 59 kilometrů, tudíž předpokládaný příjezd do Veltrus je v 9 hodin. Poté co se účastníci ubytují, bude následovat seznámení s pravidly chování bruslařů ve skupině a rozdělení na začátečníky a pokročilé. Vzhledem k tomu, že byla vybrána plná penze, bude projížďka probíhat až po obědě. Nejdříve bude následovat rozcvička a poté 6,5 kilometrová projížďka k veltruskému zámku a odtud do Všestud a zpět do zámeckého parku, kde bude naplánována prohlídka po cyklotrase s průvodcem. Po ukončení prohlídky následuje návrat do penzionu, kde bude hodina osobního volna a poté večeře. Večerní program si může škola vytvořit sama nebo budou v nabídce společenské a sportovní hry.

Obrázek 9: Trasa z Nymburka do Veltrus (zdroj: [21])

50

Obrázek 10: Trasa pro inline brusle Veltrusy (zdroj: [22])

Druhý den po snídani budou na programu sportovní hry. Protože není možné se vzdálit na příliš dlouhou dobu, aniž by došlo ke zmeškání oběda. Na výběr budou tyto aktivity: inline hokej, slalom na bruslích, volejbal a stolní tenis. Po obědě je v plánu přesun do Kralup nad Vltavou, kde bude následovat projížďka po kralupské vltavské stezce. Trasa po této stezce je dlouhá 5 kilometrů a končí u vesnice Dolánky, odtud se pojede zpět do Chvatěrub, kde bude čekat autobus. Ten poté pojede do Prahy-Troje, zde budou studenti vysazeni u mostu Barikádníků a bude následovat ještě 2,5 kilometrů dlouhá stezka kolem Vltavy. Na konci této stezky bude více možností na výběr. Pokročilejší bruslaři mohou pokračovat dále do Stromovky, případní zájemci mohou navštívit Pražskou Zoo, či zámek Troja. To už však záleží na jednotlivých školách, jaký program si vyberou. Po ukončení programu pojede autobus zpět do Veltrus, kde bude následovat večeře.

51

Obrázek 11: Trasa z Veltrus do Kralup nad Vltavou (zdroj: [23])

Obrázek 12: Trasa pro inline brusle Kralupy n/V (zdroj: [24])

52

Obrázek 13: Trasa z Chvatěrub do Prahy-Troje (zdroj: [25])

Obrázek 14: Trasa pro inline brusle Praha-Troja (zdroj: [26])

53

Obrázek 15: Trasa z Prahy-Troje do Veltrus (zdroj: [27])

Třetí den bude méně náročný. V dopoledních hodinách je v plánu přesun autobusem do Velvar, kde bude následovat 6 kilometrová projížďka na bruslích do obce Ješín a zpět, poté bude uskutečněn přesun zpět do penzionu na oběd. Odpoledne je věnovaný volný prostor v programu pro školy, které mohou naplánovat svůj vlastní program, například exkurze či podobně. Večer se bude konat 2 kilometrová noční projížďka městem.

Obrázek 16: Trasa z Veltrus do Velvar (zdroj: [28])

54

Obrázek 17: Trasa pro inline Velvary (zdroj: [29])

Obrázek 18: Trasa pro noční projížďku Veltrusy (zdroj: [30])

Čtvrtý den bude dopoledne opět věnováno sportovním hrám. Odpoledne již bude trošku náročnější, bude zde hrát důležitou roli rozdělení na začátečníky a pokročilé. Pokročilí

55

budou odvezeni do Dolních Beřkovic, kde je čeká 12 kilometrová trasa až do Zelčína. Začátečníci budou vysazeni v Mělníce a připojí se na stejnou trasu s tím rozdílem, že budou mít před sebou pouze necelých 8 kilometrů. V Zelčíně se všichni opět spojí a bude následovat prohlídka místní minizoo. Poté se uskuteční převoz autobusem zpět do Veltrus.

Obrázek 19: Trasa z Veltrus do Dolních Beřkovic a Mělníka (zdroj: [31])

56

Obrázek 20: Trasa pro pokročilé bruslaře (zdroj: [32])

Obrázek 21: Trasa pro bruslaře začátečníky (zdroj: [33])

57

Obrázek 22: Trasa ze Zelčína do Veltrus (zdroj: [34])

Pátý den bude v penzionu zakončen snídaní. Studenti se sbalí, dají si zavazadla do autobusu, který je pak odveze do Kostelce nad Labem, kde je čeká poslední inline projížďka tohoto kurzu. Trasa povede až do Brandýsa nad Labem a je dlouhá necelých 7 kilometrů. Zde je vyzvedne autobus, který je poté odveze zpět do Nymburka.

58

Obrázek 23: Trasa z Veltrus do Kostelce nad Labem (zdroj: [35])

Obrázek 24: Trasa pro inline brusle Kostelec n/L (zdroj: [36])

59

Obrázek 25: Trasa z Brandýsa nad Labem do Nymburka (zdroj: [37])

3.3.2 Časový harmonogram zájezdu V časovém harmonogramu bylo počítáno s průměrnou rychlostí autobusu 60 kilometrů za hodinu a u bruslařů byla počítána průměrná rychlost 10 kilometrů za hodinu. Tabulka 2: Časový harmonogram (zdroj: vlastní tvorba)

Den

1

2

Čas odjezdu 8:00 9:00 10:00 12:00–13:00 13:45 14:00 15:00 16:30 16:45 18:00–19:00 19:00 8:00–9:00 9:30 12:00–13:00 13:30 13:40 13:45 14:15 14:45 15:15 15:20

Aktivita Výjezd autobusem z Nymburka Příjezd do Veltrus, ubytování Seznámení s pravidly, rozdělení do skupin Oběd Odjezd na bruslích do zámeckého parku Odjezd na bruslích do Všestud a zpět Prohlídka zámeckého parku po cyklotrase s průvodcem Odjezd zpět do penzionu Příjezd do penzionu a osobní volno Večeře Sportovní hry, společenské hry, místo pro program školy Snídaně Sportovní hry Oběd Přesun autobusem do Kralup nad Vltavou Příjezd do Kralup nad Vltavou Odjezd na bruslích po kralupské vltavské stezce Příjezd k obci Dolánky, jízda zpět do obce Chvatěruby Odjezd autobusem do Prahy-Troje Příjezd do Prahy-Troje Odjezd na bruslích kolem Vltavy

vzdálenost v km 59km

1km 4,5km 1km

4,2km 5,3km 2,5km 27km 2,2km

60

15:35

3

4

5

18:00–19:00 19:00 8:00–9:00 9:30 9:45 10:30 12:00–13:00 13:30 18:00–19:00 19:30 8:00–9:00 9:30 12:00–13:00 13:30 14:00 14:00 14:15 15:15 15:20 16:30 17:00 18:00–19:00 19:00 8:00–9:00 9:30 10:00 11:00 11:40

Volný prostor pro školu, možnost pokročilých pokračovat dál do Stromovky, návštěva zoo, či Trojského zámku Večeře Sportovní hry, společenské hry, místo pro program školy Snídaně Přesun autobusem do Velvar Odjezd na bruslích do Ješína a zpět Přesun autobusem zpět do Veltrus Oběd Volný prostor pro program školy (exkurze apod.) Večeře Noční projížďka městem na bruslích Snídaně Sportovní hry Oběd Přesun autobusem do Dolních Beřkovic Odjezd pokročilých na bruslích do Zelčína Přesun autobusem do Mělníka Odjezd začátečníků do Zelčína Sraz začátečníků a pokročilých v zelčíně Prohlídka minizoo Přesun zpět do Veltrus Osobní volno Večeře Sportovní hry, společenské hry, místo pro program školy Snídaně Přesun autobusem do Kostelce nad Labem Odjezd na bruslích do Brandýsa nad Labem Odjezd autobusem z Brandýsa n/L do Nymburka Příjezd do Nymburka

9,5km 6km 9,5km

2,2km

22,1km 11,5km 5,2km 7,4km

17,4km

27,6km 9,5km 39,6km

3.3.3 Poskytnuté služby Ubytování a stravování Vzhledem k tomu, že všechny trasy pro inline brusle jsou rozprostřené v několika kilometrech, bylo vybráno jako prostřední bod město Veltrusy. Tudíž se bude jednat

61

o hvězdicový zájezd, kdy se každý den pojede do jiného místa, ale vždy se večer vrátí zpět. Pro ubytování byl zvolen penzion Na Závisti, který nabízí 28 lůžek, které jsou rozděleny do dvoulůžkových, třílůžkových, čtyřlůžkových a pětilůžkových pokojů, přičemž jsou všechny pokoje vybaveny vlastním sociálním zařízení. Penzion je vybaven dvěma volejbalovými hřišti, stoly pro stolní tenis, bazénem, šipky a kulečníkem. Cena za ubytování s plnou penzí je 550 Kč na noc (tato cena byla domluvena po telefonickém rozhovoru), [38].

62

Doprava Pro zajištění dopravy byla zvolena společnost Pravecbus, která sídlí v Poděbradech. Tato společnost nabízí přepravu osob autobusy s maximální kapacitou 30 sedadel, což je pro tento kurz dostačující. Cena za ujetý kilometr je 22 Kč a za čekací hodinu 120 Kč (viz příloha 1), [39]. Inline instruktor Vzhledem k možné účasti začátečníků je zcela nezbytné, aby kurz doprovázel školený instruktor. Jeho úkolem bude výuka začátečníků, doprovod při inline bruslení a výuka Freestyle slalomu a odborných aktivit pro toto sportovní odvětví. Přičemž cena instruktora na 1 den je 1500 Kč (viz příloha 2), [40].

3.4 Kalkulace ceny zájezdu 3.4.1 Nepřímé náklady Mezi nepřímé náklady je počítána doprava, čekací hodiny, ubytování řidiče, stravné řidiče a služby instruktora. Tabulka 3: Počet ujetých kilometrů autobusem (zdroj: vlastní zpracování)

Den 1 2 3 4 5 Celkem 5 % objížďky Celkem

Počet km 69 63 19 53,1 75,1 279,2 13,96 293,2

Cena dopravy je počítána sazbou 22 Kč za ujetý kilometr a k celkové ceně je zapotřebí přičíst ještě 21 % DPH. Poté cena za ujeté kilometry bude: 293,16 . 22 = 6 449,5 Kč (6 449,52 : 100) . 21 = 1 354,4 Kč 6 449,5 + 1 354,4 = 7 803,9 Kč

63

Tabulka 4: Počet čekacích hodin (zdroj: vlastní zpracování)

Počet hodin 9 11 11,8 11 4,5

Den 1 2 3 4 5 Celkem

47,3

Další položka, kterou je zapotřebí vypočítat je cena za dobu čekání. Celkový počet čekacích hodin je 47,3 a sazba za 1 čekací hodinu je 120 Kč. Rovněž se musí u této ceny přičíst DPH. Náhrada za čekání je pak vypočítána následovně: 47,3 . 120 = 5676 Kč (5 676 : 100) . 21 = 1 192 Kč 5 676 + 1 192 = 6 868 Kč K nepřímým nákladům na dopravu patří i náklady na ubytování řidiče a jeho stravné. Cena za ubytování je 550 Kč na noc, tudíž celková částka za ubytování bude: 550 . 4 = 2 200 Kč Tabulka 5: Stravné řidiče (zdroj: vlastní zpracování)

Den Počet hodin v ČR Náhrada 1 24 160 Kč 2 24 160 Kč 3 24 160 Kč 4 24 160 Kč 5 12 102 Kč Stravné celkem

Poskytnuté jídlo o,v s,o,v s,o,v s,o,v s

Krácení Vyplacená částka 2 . 25 % 80 Kč 3 . 25 % 40 Kč 3 . 25 % 40 Kč 3 . 25 % 40 Kč 35 % 66 Kč 266 Kč

Legenda: s – snídaně, o – oběd, v – večeře Celkové náklady na řidiče pak budou: 266 + 2 200 = 2 466 Kč Celkové náklady na dopravu jsou spočítány následovně: 7 803,9 + 6 868 + 2 466 = 17 137,9 Kč

64

Mezi poslední položku, která je počítána do nepřímých nákladů, jsou náklady na inline instruktora. Jemuž je počítáno ubytování a mzda. Přičemž mzda činí 1500 Kč na den a ubytování 550 Kč na noc. 550 . 4 = 2 200 Kč (1 500 . 4) + 750 = 6 750 Kč Celkové nepřímé náklady jsou: 17 137,9 + 2 200 + 6 750 = 26 087,9 Kč Vzhledem k celkové kapacitě penzionu, která je 28, budou nepřímé náklady rozpočítány mezi 27 účastníků (28. účastník je instruktor), přičemž je zapotřebí počítat s rizikem neobsazenosti, které činí 20 % z celkového počtu účastníků. Proto budou nepřímé náklady rozpočítány mezi 21 účastníků. Nepřímé náklady na osobu pak budou spočítány takto: 26 087,9 : 21 = 1 242,3 Kč

3.4.2 Přímé náklady Do přímých nákladů patří ubytování, stravování a vstupné. Tyto náklady jsou počítány na 1 osobu. Cena ubytování je 550 Kč na noc včetně polopenze, studenti budou ubytování v penzionu po dobu 4 nocí. Celková cena pak bude: 550 . 4 = 2 200 Kč K přímým nákladům je zapotřebí započítat i vstupné na prohlídku zámeckého parku, které činí 40 Kč. Celkové přímé náklady tedy činí: 2 200 + 40 = 2 240 Kč Sečtením přímých a nepřímých nákladů vznikne celková cena zájezdu, která je: 1 242,3 + 2 240 = 3 482,3 Kč

65

3.5 Zhodnocení zájezdu pedagogickými pracovníky

1. Myslíte, že je takovýto kurz realizovatelný?

25% Ano Ne 75%

Graf 19: Realizace kurzu (zdroj: vlastní šetření)

Většina respondentů považuje navržený inline kurz realizovatelným. Mezi hlavní důvody těch, kteří odpověděli „ne“ patřilo to, že zde není náhradní program v případě špatného počasí, vybavení studentů (ne každý má brusle a chrániče) a časová náročnost, kdy 5 dní inline bruslení se zdá být náročné.

2. Zúčastnili byste se takového inline kurzu?

25% Ne Ano

75%

Graf 20: Účast vyučujících na inline kurzu (zdroj: vlastní šetření)

66

Z této otázky je zcela jasné, že 75 % respondentů by se takového kurzu se svými studenty nezúčastnila. A to převážně z hlediska finanční náročnosti, bezpečnosti (nebezpečí úrazu) a právní zodpovědnosti za studenty. V některých případech by škola ani neuvolnila vyučujícího, pokud by se kurz konal přes víkend, a to z toho důvodu, že by škola musela vynaložit více peněžních prostředků.

3. Jak byste ohodnotili program zájezdu? 0% 0%

25%

1 2 3

50%

4 25%

5

Graf 21: Hodnocení programu (zdroj: vlastní šetření)

U této otázky měli vyučující ohodnotit program zájezdu známkami jako ve škole. Nejhorší známka od vyučujících byla 3, tudíž lze říci, že program je ohodnocen jako dobrý.

67

4. Přijde Vám časový harmonogram náročný?

38% Ne Ano

62%

Graf 22: Náročnost harmonogramu (zdroj: vlastní šetření)

Celkem 62 % respondentů nepovažuje časový harmonogram za náročný, za to 38 % ano, a to zejména z důvodu přejezdů autobusem, které se zdá být složité na organizaci a zároveň i zdlouhavé z časového hlediska.

5. Mělo by být v programu více prostoru pro program školy? 13%

Ne Ano 87%

Graf 23: Program školy (zdroj: vlastní šetření)

V navrženém kurzu by podle 87 % vyučujících nemělo být více prostoru pro program školy, pouhých 13 % si myslí, že ano.

68

6. Chtěli byste, aby takové zájezdy nabízela Vaše škola?

25% Ne Ano 75%

Graf 24: Nabídka kurzů na školách (zdroj: vlastní šetření)

Z této otázky plyne, že většina vyučujících by neměla zájem o takovou nabídku kurzů na jejich škole. Přičemž někteří uvedli, že by bylo potřebné, aby inline bruslení bylo součástí školního vzdělávacího programu a že pro konkrétní třídu takovýto kurz nemá význam. Kurz by měl podle nich význam pouze jako výběrový kurz pro zájemce. Některé školy pak inline bruslení umožňují v rámci tělesné výuky.

3.5.1 Shrnutí názorů vyučujících Z pohledu vyučujících vyplývá, že navržený kurz je realizovatelný, přesto však by neměli zájem se takového kurzu zúčastnit, ani nejeví zájem o takovouto nabídku na jejich škole. Hlavní důvod pro neúčast je bezpečnostní a finanční náročnost.

69

4 Diskuze a závěry Ze zjištěných výsledků lze říci, že zájem o inline kurz by u 71 % studentů byl. Zejména pak u 15–16 letých, kteří tvořili 54 % respondentů. Největší podíl respondentů představovaly ženy, kterých bylo 66 %. To mohlo být způsobeno tím, že na spolupráci se podílela zdravotnická škola, kam chodí převážně studentky. Studenti se ve většině dotazovaných oblastí shodli „nadpoloviční většinou“ a krom rozporu u celkové ceny determinující i typ ubytování, bylo možno sportovní kurz a program stanovit přesně podle výsledků a preferencí respondentů dotazníkového výzkumu. Příliš velký zájem však nebyl ze strany vyučujících. Přesto, že 75 % shledalo kurz realizovatelným, nemělo by stejné procento zájem se ho zúčastnit. Nejčastějším důvodem byla obava ohledně bezpečnosti, kdy by mohlo dojít ke zranění studentů. Což je pochopitelné. „Kromě většího provozu na stezkách, kterých je podle Plecitého nedostatek, svou roli hraje hlavně nepoužívání ochranných pomůcek. Kromě helmy je dobré si na brusle vzít chrániče zápěstí, kolen a loktů.“ [41] Proto by kurz mohl mít zároveň preventivně bezpečnostní funkci. Studenti by byli seznámeni s pravidly chování na cyklostezce a každý by musel mít helmu a chrániče, které výrazně minimalizují ta nejvážnější zranění. Před každou vyjížďkou by proběhla rozcvička, která rovněž snižuje úrazovost. Nikdy však není vyloučena možnost pádu, ale při použití všech předešlých postupů se lze vyhnout těm nejvážnějším zraněním. Dalším důvodem pro neúčast pedagogických pracovníků byla finanční náročnost kurzu. Většina vyučujících považovala dopravu za nákladnou, kvůli častým přesunům. Toto je však nutné vyvrátit. Pokud by kurz neprobíhal hvězdicově, ale řetězově ušetřilo by se cca. 60 kilometrů. Což by cenu nijak výrazně nesnížilo. Navíc by museli být studenti ubytováni každý den na jiném místě, a to není moc pohodlné. Zároveň by se cena opět zvýšila z důvodu různých cen ubytovacích zařízení. Z výsledku dotazníkového šetření studentů vychází zřetelný požadavek na ubytování v hotelu či penzionu, jehož finanční nákladnost

je

v rozporu

s finančním

limitem

kurzu,

vycházejícího

z téhož

dotazníkového šetření. Cena by podle studentů měla být v rozmezí 2 000–3 000 Kč. Takovýto požadavek bohužel nebylo možné splnit. Celková cena zájezdu vyšla na 3 482,3 Kč, tudíž byla požadovaná cena překročena o necelých 500 Kč. Alternativní možností pro snížení celkových nákladů kurzu pak může být, zkrácení délky pobytu 70

či výběr ubytovacího zařízení. Další alternativou, jak snížit náklady by mohla být jiná forma stravování například polopenze nebo vyhledání instruktora, který za své služby požaduje nižší sazbu. Někteří vyučující měli také problém s neposkytnutím náhradního programu v případě špatného počasí. Pokud by bylo špatné počasí a studenti by nemohli vyjet na bruslích je zde několik možných variant. Návštěva zámku Veltrusy, zámku Troja, zoo, krytý bazén a sportovní hala v Kralupech nad Vltavou a zámek Mělník. I přesto, že převážná většina studentů by zájem o kurz měla, 75 % vyučujících by neměla zájem, aby jejich škola nabízela takovýto kurz. Našli se ale dva vyučující, kteří by takovouto nabídku na svých školách uvítali. Na základě tohoto zjištění jim byl zájezd nabídnut, aby mohli uskutečnit jeho realizaci. Což je možné pokládat jako přínos této bakalářské práce. Ze shromážděných výsledků této práce lze usoudit, že zájem o inline kurz ze strany studentů je jednoznačný. Přesto, že většina vyučujících by neměla zájem se zúčastnit takového kurzu, našli se i jednotlivci, kteří by se ho rádi zúčastnili. Pro zvýšení zájmu o inline kurz ze strany pedagogů by bylo vhodné zaměřit se na jejich požadavky. Poté by aplikace navrženého inline kurzu jako kompletního produktu cestovního ruchu měla větší šanci na úspěch. Podle mého názoru by mělo smysl se orientovat na tento segment trhu, který by mohl mít pozitivní vliv na rozvoj mimosezónního cestovního ruchu.

71

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje: [1] KRUPKOVÁ, L.; BLAHA, M.; MIKULÁŠ, R.; MIŠIČKOVÁ, L.; Na in-linech křížem krážem po Česku. 1. vyd. Praha: Fragment, 2009. 146s. ISBN 978-80-253-0579-9 [2] EDWARDS, Ch.; Abeceda inline bruslení: průvodce jízdou na bruslích. Praha: Ikar, 1996. 37 s. ISBN 80-7202-058-7 [3] REICHTER, J.; KREJČÍŘ, J.; Jak dokonale zvládnout inline bruslení. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2006. 92 s. ISBN 80-247-1534-1 [4] PROCHÁZKA, J.; Inline bruslení bezpečně. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s. 2010. 96 s. ISBN 978-80-247-3331-9 [5] GÚČIK, M.; Cestovný ruch: úvod do štúdia. 1. vyd. Banská Bystrica: Dali-BB, 2010, 307 s. ISBN 978-80-89090-80-8 [6] KUNEŠOVÁ, E.; FARKOVÁ, B.; Technika zahraničních zájezdů. 2. upr. a rozš. vyd. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium. 2004. 137 s. ISBN 80-85970-44-9 [7] ORIEŠKA, J.; Technika služeb cestovního ruchu. 4. české upr. vyd. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium. 1996. 135 s. ISBN 80-85970-11-2 [8] RUX, J.; Metodika průvodcovské činnosti: průvodce v cestovním ruchu – profesní znalosti a dovednosti. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. 2007. 42 str. Elektronické zdroje: [9] Informace pro začátečníky: O bruslení a tak.. Inline-online.cz [online]. 2007 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.inline-online.cz/node/300 [10] Jízda na kolečkových bruslích (in-line skating). Nasemimi.cz [online]. 2007-2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z:http://www.nasemimi.cz/dieta/jizda-na-koleckovychbruslich.php [11] Zákon č. 159/1999 Sb. [online]. 1999 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/0afb9e3b-b09c-4a2e-be7d-5e7f79d2e8d8/Zakon-c-159o-nekterych-podminkach-podnikani-v-ob_1 [12] Středočeský kraj. Inline-online.cz [online]. 2009-2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.inline-online.cz/taxonomy/term/61 [13] Interaktivní mapa. Inline-online.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.inline-online.cz/node/211 [14] Veltrusy (zámecký park). Inline-online.cz [online]. 2009 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.inline-online.cz/node/159

72

[15] Kralupská vltavská stezka. Inline-online.cz [online]. 2009 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.inline-online.cz/node/152 [16] Kralupská vltavská stezka. Google.com [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: https://www.google.com/maps/d/viewer?oe=UTF8&ll=50.244241,14.335442&ie=UTF 8&msa=0&spn=0.056866,0.110207&z=13&ptab=0&hl=en&mid=zcvkBFV3zwt0.kZ6 W9eeSHtsE [17] Velvary - Ješín. Inline-online.cz [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.inline-online.cz/node/1213 [18] Zelčín - Mělník (Brozánky) - Horní Počaply/Hněvice. Inline-online.cz [online]. 2012 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.inline-online.cz/node/1021 [19] Brandýs n. Labem - Kostelec n. Labem. Inline-online.cz [online]. 2011 [cit. 201504-26]. Dostupné z: http://www.inline-online.cz/node/940 [20] Praha - Troja - Brnky. Inline-online.cz [online]. 2014 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.inline-online.cz/node/93 [21] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.6282959&y=50.2226093&z=10&rc=95oNIxY1Ir9gnWxxYzvg&rl=obec% 20Nymburk&rl=obec%20Veltrusy%2C%20okres%20M%C4%9Bln%C3%ADk%2C% 20%C4%8Cesk%C3%A1%20republika&rp=%7B%22criterion%22%3A%22short%22 %2C%22toll%22%3A%22free%22%7D&ri=0 [22] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.3275452&y=50.2825388&z=14&rc=9gnZnxYzq5ZnjcWeV0i4cg90bQW&rl=Palack%C3%A9ho%20125%2C%20Veltrusy%2C%2027 7%2046%2C%20okres%20M%C4%9Bln%C3%ADk&rl=50%C2%B016%2757.732% 22N%2C%2014%C2%B020%2732.772%22E&rl=50%C2%B017%2729.024%22N%2 C%2014%C2%B020%271.255%22E&rl=50%C2%B016%2732.852%22N%2C%2014 %C2%B020%2718.559%22E&rp=%7B%22criterion%22%3A%22bike1%22%2C%22 avoidtraffic%22%3A1%7D&ri=0 [23] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.2760468&y=50.2597174&z=13&rc=9gnWxxYzvf3UDxYrjH&rl=obec%2 0Veltrusy&rl=ulice%20Mostn%C3%AD%2C%20Kralupy%20nad%20Vltavou%2C%2 0okres%20M%C4%9Bln%C3%ADk&rp=%7B%22criterion%22%3A%22short%22%2 C%22toll%22%3A%22free%22%7D&ri=0 [24] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.3213654&y=50.2365557&z=13&rc=9gkwDxYr5YjoxcGO5nga2m&rl=n% C3%A1b%C5%99e%C5%BE%C3%AD%20J.%20Rysa%2052%2F1%2C%20Kralupy %20nad%20Vltavou%2C%20278%2001%2C%20okres%20M%C4%9Bln%C3%ADk

73

&rl=50%C2%B013%2754.010%22N%2C%2014%C2%B020%2727.983%22E&rl=Dol %C3%A1nky%2067%2C%20Zlon%C4%8Dice%2C%20278%2001%2C%20okres%20 M%C4%9Bln%C3%ADk&rp=%7B%22criterion%22%3A%22bike2%22%2C%22avoi dtraffic%22%3A1%7D&ri=0 [25] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.3701172&y=50.1725005&z=11&rc=9gp0RxY7Ih9hAk2xYGvi&rl=obec% 20Chvat%C4%9Bruby&rl=%C4%8D%C3%A1st%20obce%20Troja%2C%20Praha%2 C%20okres%20Hlavn%C3%AD%20m%C4%9Bsto%20Praha%2C%20%C4%8Cesk% C3%A1%20republika&rp=%7B%22criterion%22%3A%22bike1%22%2C%22avoidtra ffic%22%3A1%7D&ri=0 [26] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.4301128&y=50.1152947&z=15&rc=9h0aNxYESak20fjG&rl=ulice%20Vo d%C3%A1ck%C3%A1%2C%20Praha%2C%20okres%20Hlavn%C3%AD%20m%C4 %9Bsto%20Praha&rl=50%C2%B06%2751.296%22N%2C%2014%C2%B026%2741.3 21%22E&rp=%7B%22criterion%22%3A%22bike1%22%2C%22avoidtraffic%22%3A 1%7D&ri=0 [27] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.3859100&y=50.1909678&z=11&rc=9g.OYxYGJt9gnWxxYzvf&rl=%C4 %8Dtvr%C5%A5%20PrahaTroja&rl=obec%20Veltrusy&rp=%7B%22criterion%22%3A%22fast%22%7D&ri=0 [28] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.2901230&y=50.2779315&z=13&rc=9gnWxxYzvf9gfNjAg&rl=obec%20Veltrusy&rl=obec%20Velvary&rp=%7B%22criterion%22%3A%2 2fast%22%7D&ri=0 [29] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.2054081&y=50.2740369&z=14&rc=9gYQnxZAieaz1cW6&rl=50%C2%B 016%2740.998%22N%2C%2014%C2%B013%2724.898%22E&rl=Je%C5%A1%C3% ADn%205%2C%20Velvary%2C%20273%2024%2C%20okres%20Kladno&rp=%7B% 22criterion%22%3A%22bike1%22%2C%22avoidtraffic%22%3A1%7D&ri=0 [30] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.3321800&y=50.2701695&z=16&rc=9gnZgxYzpb4GgnNhc0WrgRneyKfA nfAjfK1hCX&rl=Palack%C3%A9ho%20125%2C%20Veltrusy%2C%20277%2046%2 C%20okres%20M%C4%9Bln%C3%ADk&rl=Fr.%20%C5%A0afa%C5%99%C3%AD ka%20312%2C%20Veltrusy%2C%20277%2046%2C%20okres%20M%C4%9Bln%C3 %ADk&rl=U%20Letn%C3%ADho%20kina%20784%2C%20Veltrusy%2C%20277%2 046%2C%20okres%20M%C4%9Bln%C3%ADk&rl=ulice%20U%20Letn%C3%ADho %20kina%2C%20Veltrusy%2C%20okres%20M%C4%9Bln%C3%ADk&rl=Palack%C 3%A9ho%20629%2C%20Veltr 74

[31] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.4010162&y=50.3472131&z=11&rc=9gnWxxYzvf9hH10xZXGH32bxZi3 G&rl=obec%20Veltrusy&rl=50%C2%B021%272.488%22N%2C%2014%C2%B027% 2758.491%22E&rl=obec%20Doln%C3%AD%20Be%C5%99kovice&rp=%7B%22crite rion%22%3A%22fast%22%7D&ri=0 [32] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.4116592&y=50.3618896&z=12&rc=9hE3bxZi3G39rxZPCU&rl=obec%20 Doln%C3%AD%20Be%C5%99kovice&rl=%C4%8D%C3%A1st%20obce%20Zel%C4 %8D%C3%ADn&rp=%7B%22criterion%22%3A%22bike1%22%2C%22avoidtraffic% 22%3A1%7D&ri=0 [33] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.4605827&y=50.3431599&z=13&rc=9h4w3xZXCfaboxZPCU&rl=obec%2 0M%C4%9Bln%C3%ADk&rl=%C4%8D%C3%A1st%20obce%20Zel%C4%8D%C3 %ADn&rp=%7B%22criterion%22%3A%22bike1%22%2C%22avoidtraffic%22%3A1 %7D&ri=0 [34] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.4605827&y=50.3431599&z=13&rc=9h4w3xZXCfaboxZPCU&rl=obec%2 0M%C4%9Bln%C3%ADk&rl=%C4%8D%C3%A1st%20obce%20Zel%C4%8D%C3 %ADn&rp=%7B%22criterion%22%3A%22bike1%22%2C%22avoidtraffic%22%3A1 %7D&ri=0 [35] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.4387817&y=50.2186553&z=11&rc=9gnWxxYzvf9hKgxYlwA&rl=obec%20Veltrusy&rl=obec%20Kostelec%20nad%20Labem&rp=%7B% 22criterion%22%3A%22fast%22%7D&ri=0 [36] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.6155930&y=50.2105265&z=12&rc=9hKgxYlwA9hkTRxY1cz&rl=obec%20Kostelec%20nad%20Labem&rl=obec%20Brand %C3%BDs%20nad%20LabemStar%C3%A1%20Boleslav&rp=%7B%22criterion%22%3A%22bike1%22%2C%22av oidtraffic%22%3A1%7D&ri=0 [37] Plánování trasy. Mapy.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.mapy.cz/zakladni?planovanitrasy&x=14.8487091&y=50.1597451&z=11&rc=9hkTRxY1cz95oNIfft&rl=obec%20B rand%C3%BDs%20nad%20LabemStar%C3%A1%20Boleslav&rl=obec%20Nymburk&rp=%7B%22criterion%22%3A%2 2fast%22%7D&ri=0

75

[38] Ubytování. Penzion-zavist.cz [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.penzion-zavist.cz/ubytovani [39] Úvod. Pravecbus.cz [online]. 2013 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.pravecbus.cz/uvod [40] Individuální výuka bruslení. Inlineskola.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://inlineskola.cz/individualni-vyuka/ [41] Nejvíce zranění: na bruslích. Lidovky.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-26]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/nejvice-zraneni-na-bruslich-dpk-/zpravydomov.aspx?c=A080512_092144_ln_domov_ter

76

Seznam obrázků Obrázek 1: První inline brusle Obrázek 2: Moderní inline brusle Obrázek 3: Stezky ve Středočeském kraji Obrázek 4: Vybraná lokalita Obrázek 5: Stezka ve Veltrusech Obrázek 6: Stezka v Kralupech n/V Obrázek 7: Stezka z Velvar do Ješína Obrázek 8: Stezka Zelčín-Mělník-Horní Počaply Obrázek 9: Stezka z Brandýsa n/L do Kostelce n/L Obrázek 10: Stezka Praha-Troja Obrázek 11: Trasa z Nymburka do Veltrus Obrázek 12: Trasa pro inline brusle Veltrusy Obrázek 13: Trasa z Veltrus do Kralup n/V Obrázek 14: Trasa pro inline brusle Kralupy n/V Obrázek 15: Trasa z Chvatěrub do Prahy-Troje Obrázek 16: Trasa pro inline brusle Praha-Troja Obrázek 17: Trasa z Prahy-Troje do Veltrus Obrázek 18: Trasa z Veltrus do Velvar Obrázek 19: Trasa pro inline Velvary Obrázek 20: Trasa pro noční projížďku Veltrusy 77

Obrázek 21: Trasa z Veltrus do Dolních Beřkovic a Mělníka Obrázek 22: Trasa pro pokročilé bruslaře Obrázek 23: Trasa pro bruslaře začátečníky Obrázek 24: Trasa ze Zelčína do Veltrus Obrázek 25: Trasa z Veltrus do Kostelce n/L Obrázek 26: Trasa pro inline brusle Kostelec n/L Obrázek 27: Trasa z Brandýsa n/L do Nymburka

78

Seznam grafů Graf 1: Nabídka kurzů na školách Graf 2: Počet majitelů bruslí Graf 3: Účast na inline kurzu pokud nevlastní brusle Graf 4: Účast na inline kurzu pořádaného školou Graf 5: Místo konání kurzu Graf 6: Volba kraje v ČR Graf 7: Volba zahraniční země Graf 8: Typ ubytovacího zařízení Graf 9: Typ stravování Graf 10: Cena kurzu Graf 11: Délka pobytu Graf 12: Náplň kurzu Graf 13: Zájem o exkurzi v oboru Graf 14: Schopnosti bruslaře Graf 15: Délka inline tras Graf 16: Pohlaví respondentů Graf 17: Věk respondentů Graf 18: Počet respondentů z jednotlivých škol Graf 19: Realizace kurzu Graf 20: Účast vyučujících na inline kurzu 79

Graf 21: Hodnocení programu Graf 22: Náročnost harmonogramu Graf 23: Program školy Graf 24: Nabídka kurzů na školách

80

Seznam tabulek Tabulka 1: Kvalita povrchu stezek Tabulka 2: Časový harmonogram Tabulka 3: Počet ujetých kilometrů autobusem Tabulka 4: Počet čekacích hodin Tabulka 5: Stravné řidiče

81

Seznam příloh Příloha 1: Cena dopravy Příloha 2: Cena inline instruktora

82

Přílohy Příloha 1: Cena dopravy (zdroj: elektronická korespondence)

Příloha 2: Cena inline instruktora (zdroj: elektronická korespondence)

83