Návrh a zhodnocení technologií ošetření senescentních stromů s ohledem na podporu prvků s biologickým potenciálem

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nauky o dřevě

Návrh a zhodnocení technologií ošetření senescentních stromů s ohledem na podporu prvků s biologickým potenciálem

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Barbora Vojáčková, DiS. Brno 2016

Vypracoval: Vojtěch Václavík

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem práci: Návrh a zhodnocení technologií ošetření senescentních stromů s ohledem na podporu prvků s biologickým potenciálem pracoval samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše.

V Brně, dne 30. 4. 2016

podpis

PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych touto cestou poděkovat své vedoucí práce Ing. Barboře Vojáčkové, DiS. za odborné vedení, pomoc a cenné rady poskytnuté při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat panu Dvořákovi, panu Olivovi a panu Rumpovi za poskytnutí konzultací. Velké díky patří mé rodině a blízkým za podporu, kterou mi poskytovali po celou dobu studia.

ABSTRAKT Technologie ošetření senescentních stromů s ohledem na podporu prvků s biologickým potenciálem jsou vzhledem k účelu, pro který jsou prováděny, označovány jako přírodě blízké. Přírodě blízké ošetření je ale často nutno realizovat i za významného zásahu do stromu, které je moţno chápat i jako poškození. Z domácí i zahraniční literatury a názorů odborné veřejnosti bylo zjištěno, ţe při realizaci takových opatření je potřeba především správná identifikace problémů a určení poţadovaného výsledku, kterého chceme za pomocí speciálních technologických postupů dosáhnout. Nutnost individuálního přístupu v závislosti na daných okolnostech potvrzuje i provedená analýza názorů odborné veřejnosti. Díky individuálnímu přístupu k řešení problémů a kombinaci klasických a speciálních arboristických metod ošetření, pouţitých na aleji Šilheřovice – Paseky zpracované v případové studii bylo zjištěno, ţe došlo k podpoře prvků s biologickým potenciálem v nejvyšší moţné míře, jakou stanoviště umoţňuje. Klíčová slova: arboristika, biologická hodnota, řez stromů, provozní bezpečnost, přírodě blízká ošetření, senescentní strom

ABSTRACT Senescent trees management technologies carried out with an effort to improve biodiversity are referred to as natural imitation. However, there is often a need to make big reductions, causing big damage and large wounds to a tree, in order to keep public safety. When dealing with question of how to carry out this kind of treatment, proper identification of threats and knowledge of desired outcome is needed. This has been found out both in Czech and foreign literature, as well as importance of individual approach, backed by analysis of professionals’ opinions. Thanks to individual approach and combination of classic and special pruning techniques, the highest possible support of biological value was revealed in the case study Šilheřovice – Paseky alley. Keywords: arboristics, biological value, natural imitation, pruning, public safety, senescent tree

.

OBSAH

1

Úvod

6

2

Cíl práce

7

3

Literární přehled

8

3.1

8

3.1.1

Chronologické stáří

8

3.1.2

Růstová stádia a stárnutí stromu

9

3.1.3

Rozdělení starých stromů

11

3.1.4

Vitalita senescentních stromů

12

3.2

Význam starých stromů rostoucích mimo les

13

3.2.1

Kulturní a historická hodnota

13

3.2.2

Estetická hodnota

13

3.2.3

Biologická hodnota

17

3.3

Ohroţení starých stromů

26

3.4

Právní ochrana starých stromů

27

3.4.1

Památné stromy

27

3.4.2

Zvláštní ochrana

28

3.5

4

Charakteristika senescentních stromů

Přístup k ošetření senescentních stromů

29

3.5.1

Plán péče

29

3.5.2

Hlavní moţnosti ošetření

30

3.5.3

Stanoviště

35

Materiál a metodika

36

4.1

Analýza názorů odborníků na ošetření s podporou biologických prvků

36

4.2

Analýza provedených zásahů na případové studii aleje Šilheřovice – Paseky

36

4.2.1

Popis stanoviště

36

4.2.2

Práce v terénu

38

5

4.2.3

Další zjištěné informace

39

4.2.4

Vyhodnocení zjištěných informací

40

Výsledky 5.1

Analýza názorů odborníků na ošetření s podporou biologických prvků

42 42

5.1.1

Účel ošetření

42

5.1.2

Vhodné stromy

43

5.1.3

Vhodná stanoviště

43

5.1.4

Povaha speciálních ošetření

44

5.1.5

Speciální techniky řezu

45

5.1.6

Obvodové redukce a další způsoby podpory biodiverzity

45

5.2

Analýza provedených zásahů na případové studii aleje Šilheřovice – Paseky

5.2.1

Návrh ošetření

47 52

6

Diskuze

54

7

Závěr

57

8

Pouţitá literatura

59

9

Příloha č. 1 – Případová studie

59

Příloha č. 2 – Další fotodokumentace k případové studii

89

Příloha č. 3 – Mapové podklady

91

1 ÚVOD Lesy i stromy rostoucí mimo les plní v krajině nespočet úloh, a to ve všech věkových stádiích svého ţivotního cyklu. Avšak stromy v posledním stádiu svého ţivota se zvyšujícím se věkem, velikostí a výskytem různých defektů nabývají na biologické, estetické a kulturní hodnotě. Takové stromy se označují jako senescentní, nebo také jako stromy veteráni. V poměru se stromy ostatních věkových stádií jsou v krajině vzácné a přes svou mohutnost a velikost snadno zranitelné. Se svou velikostí a stavem ovšem často přichází do konfliktu s lidskou činností a z toho vyplývající poţadovanou bezpečností. Těmto stromům by proto měla být věnována zvýšená pozornost, protoţe je ţádoucí zachování a prodlouţení jejich výskytu, zejména pokud se jedná o druhy typické pro českou krajinu. Arboristika jako obor, který se neustále vyvíjí v závislosti na nových poznatcích, se tomuto problému věnuje jak z hlediska provozní bezpečnosti, tak snahou o podpoření některé z hodnot, kterými se strom vyznačuje. Podpora biologického potenciálu stromu nebo celé plochy vyţaduje v závislosti na potřebách stanoviště často velmi odlišná řešení. Rozdíly jsou i v celkovém přístupu odborné veřejnosti k ošetření dřevin s ohledem na podporu biodiverzity, označovaným jako přírodě blízká.

6

2 CÍL PRÁCE Cílem je zhodnotit současnou situaci v oblasti ošetření senescentních stromů v České republice, zhodnotit vliv ošetření na stav senescentních stromů a zváţit jejich vhodnost vzhledem k účelu provedení na případové studii. Dílčími cíli je uvést přehled dostupných informací na téma arboristických operací s ohledem na podporu biodiverzity. V další části představit názor odborníků a odborných firem na ošetření senescentních stromů v praxi a následně získané poţadavky aplikovat při zhodnocení a návrhu speciálních ošetření s ohledem na podporu biodiverzity na případové studii aleje Šilheřovice – Paseky. Součástí hodnocení a návrhu ošetření je i jejich klasifikace a popis vlivu na prvky s biologickým potenciálem.

7

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Charakteristika senescentních stromů 3.1.1 Chronologické stáří Pokud se díváme na senescentní strom z hlediska jeho chronologického stáří, které je popisováno výhradně v časových termínech (FAY, 2002), je definován jako strom, jenţ dovršil stádium dospělosti a přeţil o poznání delší dobu v porovnání s ostatními stromy stejného druhu (LONSDALE 2000). Lonsdale v pozdější publikaci (2013) definuje staré stromy, jako to které splňují všechny nebo většinu z podmínek: a) velký kulturní, estetický nebo biologický význam (viz. kapitola 3.2) b) růstové stádium popisované jako fáze stárnutí (senescence) nebo pozdní dospělosti c) vysoký chronologický věk je vysoký ve srovnání s ostatními stejného druhu Tyto stromy nazývá termínem starobylé, neboli ,,anicent trees‘‘. Přesné a obecně akceptovatelné rozlišení termínů jako strom veterán nebo starobylý strom je pravděpodobně nemoţné, jelikoţ je jejich výklad v různých publikacích do jisté míry subjektivní. Je však moţné uvést obecné zásady, podle kterých je moţné je rozlišit. Jako strom veterán je v současné době označován ten, který má vlastnosti starobylého stromu, nemusí ale nutně předčívat stromy stejného druhu vysokým věkem. Naopak termín starobylý strom (,,ancient tree‘‘) je uţíván specificky pro označení stromů starobylých věkem (LONSDALE, 2013). Přesné zjištění věku stromu je moţné pouze dendrochronologickou metodou vyhodnocením vývrtu kmene. Jedná se ale o destruktivní metodu poškozující strom a v případě starých stromů, u kterých se ve kmeni vyskytuje dutina, můţe být i v případě téhle metody odečtení věku pouze přibliţné. Pro zařazení stromu do stádia senescence je proto nejjednodušší metodou odhad věku zaloţený čistě na průměru (dimenze) kmene. Je přitom nutno respektovat skutečnost, ţe má kaţdý druh jinou průměrnou šířku letokruhu. Situaci dále komplikuje to, ţe se dynamika tloušťkového přírůstu mění s rozpadem koruny a stárnutím. Z dimenze kmene je ale moţné zjistit růstovou fázi určitého druhu, a sice fázi dospívání, fázi dospělosti a fázi stárnutí, tj. senescence (KOLAŘÍK, 2010).

8

3.1.2 Růstová stádia a stárnutí stromu Z hlediska ontogenetického vývoje dřeviny se stárnutí vztahuje ke genetickému potenciálu kaţdého stromu a je rozlišeno na jednotlivé fáze ontogeneze, popisující vývin celého jedince od počátku jeho existence aţ do jeho zániku.

Z tohoto pohledu je stárnutí ovlivněno

především aktivitou meristematických pletiv (FAY, 2002; ŠPINLEROVÁ, 2014). Podle Raimbaultovy stupnice, která charakterizuje stárnutí jako vztah vývoje morfologických a fyziologických vlastností, přichází první příznaky senescence v 7. z 10ti stádií ontogeneze. Strom začíná vytvářet epitonické větve, nejprve na nejníţe postavených, aţ postupně na nejvýše postavených větvích, od okraje koruny postupně blíţe ke kmeni, a udrţuje si tak objem koruny po ztrátě původních odumřelých větví. Toto stádium můţe trvat 20 – 100 i více let a můţe tak být v ţivotě stromu nejdelší. V podzemní části začínají s vysokým věkem odumírat kosterní kořeny ve větších hloubkách, dochází k postupnému přechodu na plochý kořenový systém a zvyšování mechanického významu adventivních kořenů. Za počátek senescence stromu lze ale povaţovat aţ stádium 8., které je charakteristické ztrátou vitálního růstu. Není zde ale ještě převaha nekromasy (odumřelých částí) nad biomasou (částí obsahujících ţivé buňky). K plnému průběhu senescence dochází ve stádiu 9. kdy odumírají velké důleţité větve, které jsou jen částečně nahrazovány reiteracemi blíţe kmeni a na velkých větvích. Strom se tak postupně formuje jako jedinec sloţený z na sobě nezávislých totálních reiterací. Většina stromů v tomto stádiu umírá, avšak někteří individuálně výjimeční jedinci podléhají totální transformaci a přechází do stádia 10. Jedinec zde existuje pouze jako vitální reiterace spojená úzkým pruhem kambia s částečně ţivými kořeny. Pokud je reiterace dostatečně úspěšná, je iniciována tvorba nového kořenového systému, čímţ se podpoří vznik nových nezávislých jedinců (PEJCHAL, 2008; KOLAŘÍK, 2010; ŠPINLEROVÁ, 2014). Pochopení procesu stárnutí je základním předpokladem pro identifikaci starých stromů a zvolení přístupu k jejich následné péči. Pro účely pokročilých metod hodnocení stromů se pouţívá stupnice fyziologického. Protoţe se na stromu podepisuje celá řada externích a interních faktorů nemusí být jeho zdánlivé stáří způsobeno vysokým věkem. Genetický potenciál taxonu a fyziologická vitalita představují interní faktory a faktory externí vytváří především stres organického či anorganického původu. Utváří takto vzhled stromu a podle viditelných morfologických znaků je moţné jej zařadit do určitého věkového stádia. Tato stádia popisují jednak fyziologické procesy a morfologické změny, ale i přítomnost defektů a s nimi vznikajících útočišť pro nejrůznější formy organismů. Tento proces kolonizace je 9

přirozený a je nutno podle toho přistupovat k výběru technologie ošetření. Senescence stromu se zde začíná projevovat od fáze D (Obr. 1), kde strom ukončuje zabírání prostoru a začíná se projevovat ztráta vitality v periferních částech koruny. Od fáze E začínají přibývat další doprovodné znaky stárnutí stromu jako odumírání kořenů, kolonizace dřevokaznými houbami nebo vznik dutin, především v oblasti kmene. Kvůli zhoršování spojení asimilačního aparátu s kořenovým systémem se aktivita přesouvá do spodní části koruny a kmene. Zvyšuje se podíl mrtvých struktur (F) a různorodost s nimi spojených kolonizátorů aţ po rozpad kmene (G) na několik moţných nezávislých částí, potenciálních nových jedinců. Stejně tak se zlepšuje kvalita potencionálního biotopu, aţ do okamţiku jeho smrti, kdy jeho hodnota z hlediska biodiverzity sice klesne, ale nezanikne nezanikne (KOLAŘÍK, 2003; FAY, 2007).

A B Stádia Dospívání

C

D

E

F

A-B

semenáček – pohlavní dospívání

mladý strom s velmi dobrou vitalitou růst stimulován aktivitou mykorrhizních hub

B-C

dospívání – raná dospělost

pokračující rychlý růst nízký objem dysfunkčních tkání

C-D

vrcholná dospělost –

koruna dorůstá do maximální velikosti počátek kolonizace mrtvého dřeva přirozené ztrácení větví zvyšování objemu dysfunkčních tkání

pozdní dospělost

Dospělost D-E

počátek senescence

přirozený ústup koruny zvyšování aktivity ve spodní části koruny zvýšená aktivita hub a rozklad dřeva zvýšená kolonizace ţivočichy

E-F

vrchol senescence

radikální ústup koruny častý rozvoj velkých dutin rozpad koruny klesání vitality zvýšená aktivita všech kolonizujících organismů

F-G

pozdní senescence

Senescence

konečný rozklad a smrt stromu pokračující aktivita hub vrchol saproxylické aktivity recyklace ţivin

Obr. 1:Stádia života stromu podle fyziologického stáří (FAY, 2007)

10

G

Fay se ve své práci (2011), podobně jako Lonsdale (2013), zamýšlí nad rozdělením stromů s biologickým potenciálem. Uvádí termín ,,ancient tree‘‘ jako označení stromu určité třídy fyziologického stáří, která vyniká svým věkem z hlediska ţivotního cyklu druhu a jeho typické délky ţivota. Stádium senescence zde přichází aţ jako poslední stádium této třídy. Strom veterán je pak charakterizován prvky s biologickým potenciálem – habitaty, které vznikají vlivem působení stresů a různých druhů poranění. Takový strom se tedy můţe v přírodě za určitých podmínek vyskytnout předčasně, tedy před věkovou třídou ,,ancient‘‘. Stádia této třídy jsou v české metodice sjednocena do jednoho stupně jako senescentní jedinec následujícím hned za dospělým jedincem, je proto moţno překládat si termín ancient jako senescentní. 3.1.3 Rozdělení starých stromů Staré stromy je moţno podle vlastností a významu zařadit do následujících kategorií: Pozoruhodný strom Takový strom vyniká svou velikostí a věkem, ale je bez zjevných známek senescence (reiterací, rozpadu). Jsou obzvlášť významné jako stromy s předpokladem pro dosáhnutí stádia senescence. Díky své velikosti mají také velký stabilizační a protipovodňový efekt. Strom veterán Je označován jako ,,bitvami zjizvený přeţivší‘‘, tj. strom nesoucí známky stresu a poškození, nehledě na jeho věk. Vytváří útočiště pro organismy – habitaty. Významné jsou z hlediska jejich biologické funkce.

Obr. 2: Diagram kategorií starých stromů (Zpracováno podle LONSDALE, 2013) 11

Senescentní strom Strom poslední třídy fyziologického stáří nese všechny znaky předchozích kategorií a díky tomu vytváří nejhodnotnější formy stromového biotopu. Památný strom Památným můţe být strom všech předchozích kategorií, nemusí však náleţet do ţádné. Můţe se jednat o strom významný taxonem (vzácné introdukované dřeviny), příleţitostí při které byl vysazen, historií či z krajinářsky estetického hlediska. Památné stromy jsou jedinou z kategorií definovanou legislativně podle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění (viz. kapitola č. 3.4.1) (FAY, 2011; LONSDALE, 2013).

3.1.4 Vitalita senescentních stromů Kromě věku, typických procesů spojených se stárnutím či biologické, kulturní a estetické funkce jsou senescentní stromy charakteristické svou vitalitou. Fyziologická vitalita stromu odráţí jeho schopnost kompenzace vnitřních i vnějších vlivů bez narušení fyziologických procesů. Průběh těchto procesů se na stromu projevuje znaky, podle kterých je moţno vitalitu stanovit vizuálně. Pro správnou interpretaci takového hodnocení je třeba brát v úvahu vývojové tendence jedince a vnější podněty, které na něj působí. Při hodnocení vitality senescentních stromů je proto důleţité odlišit projevy stárnutí od znaků sníţené vitality. Primární větvení začíná u starých stromů od vršku koruny vykazovat znaky fáze stagnace aţ senility a strom nahrazuje ztráty přesouváním aktivního asimilačního aparátu postupně níţe a blíţe ke kmeni pomocí sekundárních výhonů (výmladků). Jelikoţ se jedná o přirozený proces senescence, musí na něj při hodnocení vitality brát ohled (PEJCHAL, 2008; KOLAŘÍK, 2010).

12

3.2 Význam starých stromů rostoucích mimo les Staré stromy plní v krajině i poblíţ lidských obydlí řadu významných úloh z hlediska estetického, krajinotvorného, historického, biologického a řady dalších. Jsou součástí stromořadí a dalších dominant, které dodávají ráz kulturní krajiny. Z hlediska historického jsou součástí zámeckých zahrad, historických parků apod., nebo se váţou k historické události. Je třeba zmínit i jejich funkce stabilizační, protierozní a protipovodňové. Za zásadní je pak nutno povaţovat jejich funkce biologické, kdy poskytují úkryt či potravu nesčetným druhům organismů, udrţují koloběh ţivin a přispívají tak k biodiverzitě. Pokud strom vyniká v některé z výše jmenovaných vlastností, můţe mu být udělen zákonem definovaný statut památného stromu, ke kterému se váţe zvláštní ochrana (viz. kapitola č. 3.4.1) (HYŤHA, 2007). 3.2.1 Kulturní a historická hodnota S vysokým věkem stromu souvisí i jeho velká kulturní a historická hodnota. Jako přeţivší minulých dob sebou kaţdý starý strom nese odkaz historie. Ke starým stromům se navíc často váţe určitá událost, významná osobnost či pověst. Výskyt starých stromů je často spojován se zámeckými parky, či zahradami a umocňují tak historický duch a odkaz takového místa. Staré stromy často ve volné krajině vyjadřují její typický ráz a dědictví kulturní krajiny. Typický krajinný prvek s historickým odkazem i kulturní hodnotou v české krajině tvoří aleje (KOCHOVÁ, 2003; HYŤHA, 2007). 3.2.2 Estetická hodnota Vzhledem ke své mohutnosti, tvoří často staré stromy významné dominantní prvky v krajině. Můţe tomu tak být u bodových (solitérní jedinci) i liniových (aleje) kompozičních prvků. Kromě mohutnosti vzrůstu, můţe jedinec vynikat svým habitem či tvarem, nebo malebností koruny. Senescentní stromy se v přírodě vyskytují ve formách charakteristických svým tvarem. Podle těchto charakteristických znaků se pak můţeme lecco dozvědět o minulosti stromu. Charakteristická forma vypovídá o jejich původu, ţivotních podmínkách nebo dosavadní péči (HYŤHA, 2007). Estetická hodnota stromu tak můţe být definována například i růstovými formami, jak uvádí Readová (2000). Růstové formy stromů jsou klasifikovány následovně:

13

Panenské stromy (maiden trees) jsou charakteristické souvislým kmenem od báze do vrchní části koruny a tím, ţe do jejich vývoje nebylo zasahováno téměř ţádnými řezy. Mohou vznikat v lesní i otevřené krajině a podle toho mít charakteristickou šířku koruny. Většinou vznikají v alejích nebo jako solitéry umístěné v krajině, vysazené a ponechané vlastnímu osudu. Mají buď jeden, nebo více souvislých kmenů.

Obr. 4: Výmladková pařezina (READ, 2000)

Obr. 3: Panenský strom (READ, 2000)

Senescentní strom můţe existovat i jako výmladková pařezina (coppice stool), tj. pařez tvořící nové výhony, které byly po dlouhá léta opakovaně seřezávány a vyuţívány. Řada druhů je schopna tvořit pařezové výmladky lépe neţ jiné a podle toho dokáţou z této formy prosperovat. Přestoţe je obrost docela mladý, samotný pařez můţe dosahovat extrémního věku. Pokud je takový strom ponechán po mnoho let bez zásahu, můţe určitý výmladek převzít opět stromovitou podobu. Další formu jakou můţou mít senescentní stromy je udržovaný hlavový řez (managed pollard). Jedná se o strom, ze kterého byly ořezávány výmladky pro další vyuţití, ale kvůli ochraně proti okusu byl původní strom zapěstován na hlavy výše nad zemí.

Obr. 5: Udržovaný hlavový řez (READ, 2000)

14

Obr. 6: Zanedbaný hlavový řez (READ, 2000)

Pokud jsou hlavy po dlouhou dobu zanedbávány, vyrostou na nich velké a těţké větve a vznikne tak zanedbaný hlavový řez (lapsed pollard). Při vznikajícím zatíţení se vzniklé větve snadněji vylamují, jelikoţ u sekundárních korun je oslaben mechanizmus napojení dceřiné větve na mateřskou. Takovéto stromy proto představují jednu z největších výzev při realizaci opatření. Mnohokmen (bundle) charakterizuje strom, který vznikl ze dvou nebo více sazenic či semenáčků, stejného i rozdílného druhu rostoucích v těsné blízkosti. Jak mladé stromy rostou, jejich kmeny mezi sebou vyvíjí velice silný tlak a díky tomu přizpůsobí svůj tvar. Náhodně vznikají jako výsledek opadu semen nebo zvířecí činností. Vytvářeny byly i záměrně kvůli krajinářským, lesnickým či zemědělským účelům.

Obr. 7: Mnohokmen (READ, 2000)

15

Pokud byl strom původně obhospodařován jako pařezina nebo mnohokmen a později byl převeden na hlavový řez, můţe senescentní jedinec existovat jako pařezový výmladek (coppard).

Obr. 8: Pařezový výmladek (READ, 2000)

Obr. 9: Zachovalý kmen (READ, 2000)

Dojde-li k odstranění výmladků z pařeziny a jeden výmladek je zachován a ponechán růstu, můţe takto dát za vznik senescentnímu stromu typu zachovalý kmen (stored stem).

Obr. 10: Seřezávaný strom (READ, 2000)

Jako seřezávaný strom (shredded tree) se označuje takový jedinec, jehoţ postranní větve byly po dlouhou dobu seřezávány blízko u kmene.

16

Termínem strom – Fénix (Phoenix regeneration) se nazývají noví jedinci stromového vzrůstu vzniklí vegetativně z mateřského stromu po jeho rozpadu, vyvrácení nebo zahříţení převisajících větví.

Obr. 11: Strom – Fénix vzniklý kolapsem (READ, 2000)

Obr. 12: Strom – Fénix vzniklý hřížením (READ, 2000)

Tyto kategorie tvarů a forem senescentních stromů vycházejí z podmínek, ve kterých se vyvíjely. Pokud se tyto podmínky (nebo péče) v minulosti změnily, stává se obtíţným, ne-li nemoţným, zařadit takový strom do některé z uvedených kategorií. Například pokud je strom pěstován na hlavy a následně je po dlouhou dobu (50 a více let) zanedbán, můţe se jevit jako vícekmenný strom panenský (READ, 2000; KOLAŘÍK, 2010) 3.2.3 Biologická hodnota Díky své poloze a rozmanitosti je Česká republika, navzdory své velikosti, bohatá co do počtu druhů ţivočichů a rostlin. Mezi klíčové činnosti ochrany přírody patří ochrana této biologické diverzity. Strategie ochrany biologické diverzity ČR z roku 2005, vycházející z Úmluvy o ţivotním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiru v roce 1992, nevyzdvihuje cílenou péči o jednotlivé druhy, ale udrţení vhodných biotopů a celých ekosystémů. V důsledku stále intenzivnějších lidských činností, se krajina rychleji mění a fragmentuje a organismy se těmto změnám nestíhají přizpůsobovat. Fragmentace představuje jakékoli členění krajiny do menších ohraničených ploch. Toto staví do největšího ohroţení řadu málo pohyblivých zástupců bezobratlých, kteří jsou často vázáni na velmi konkrétní typ biotopu s celou řadou specifických podmínek. Některé druhy bývají přítomny pouze v určitých stádiích sukcese a indikují tak kontinuální biotopy. Ty bývají nejpestřejší a nejhodnotnější. Z hlediska strategie ochrany biodiverzity je proto velmi důleţité chránit poslední kontinuální plošky v krajině (Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, 2005; HORÁK, 2008).

17

Biotop bývá obvykle charakterizován celým rostlinným společenstvem, půdou a dalšími ţivými i neţivými sloţkami, avšak staré stromy jsou z toho hlediska výraznou výjimkou. Při vzrůstajícím objemu přirozeně vytvářeného mrtvého dřeva a počtu různých defektů spojených se stárnutím, se strom stává důleţitým poskytovatelem potravy pro širokou škálu organismů a umoţňuje jim zde najít různá útočiště – habitaty (KOLAŘÍK, 2003). 3.2.3.1 Habitaty Představují části stromu, které jsou hostitelem určitého vývojového stádia organizmů. Přítomnost těchto organizmů je často podmíněn přítomností jiného organizmu nebo mohou poskytovat prostor k ţivotu jeden druhému. Některé habitaty najdeme na ţivých, hlavně starých stromech, jiné se stanou dostupnými po smrti stromu.

Obr. 13: Habitaty viditelné na veteránském stromu a s nimi spojené typické druhy, které je osidlují (LONSDALE, 2013). 18

Dále je uvedena definice jednotlivých habitatů senescentních stromů (LONSDALE, 2013). Mrtvé dřevo v koruně (1)- Ovlivněno osluněním a vysycháním. Typickým obyvatelem jsou například brouci tesaříkovití (Cerambycidae). Dutinky v kosterním větvení (2)- Dutiny malých rozměrů v koruně obývá řada ptáků, netopýři, a můţou se zde vyskytnout např. sršní hnízda. Dutiny v kosterním větvení a kmeni (3)- Velké dutiny kosterního větvení a kmene se objevují hlavně ve spojitosti s hnědou hnilobou. Typickými obyvateli jsou ostroţkovití, brouci zlatohlávkovití (Cetoniidae, Osmoderma eremita S.) kovaříkovití (Elateridae), chroustovití (Melolonthidae), červenáčkovití (Pyrochroidae) a mohou zde hnízdit sovy. Růst hub v koruně (4)- Houby na kůře větví poskytují útočiště bezobratlým druhům čeledí drvohlodkovití (Xylophagidae), houboţroutovití (Mycetophagidae) nebo pýchavkovníkovití (Endomychidae). Pahýly (5)- Odlomením velkých větví vzniká velký povrch vhodný pro osídlení houbami a vajíčka hmyzu. Typickým představitelem brouci červenáčkovití (Pyrochroidae). Růst hub na borce (6)- Podobně jako v koruně borka na kmeni infikovaná houbami vytváří prostředí pro bezobratlé (Xylophagidae, Mycetophagidae, Pyrochroidae). Nalomené větve (7)- Vytváří v místě zlomu podobné prostředí pro ţivot jako pahýly. Tlakové vidlice (8)- Ideální místo pro stavbu ptačích a veverčích hnízd. Tyto hnízda mohou dále obývat i někteří bezobratlí. Dutiny naplněné vodou (9)- Různé druhy vodních brouků a dvoukřídlého hmyzu (larvy pestřenek- Syrphidae) Výtok na kůře (10)- Způsobený poraněním a následným mízotokem vyuţívají lesknáčkovití (Nitidulidae), pestřenky (Syrphidae) a smutnicovití (Sciaridae). Staré rána (11)- Zjizvená pletiva a uvolněná kůra jsou vhodné k ţivotu štírků, pavouků, brouků kůrovců (Scolytinae) a dalších. Choroše (12)- Plodnice vzniklé fruktifikací vyšších hub, které většinou zasahují do jádrového dřeva a do budoucna jej připravují pro bezobratlé. Samotné plodnice jsou často obývány hmyzem (např. mušky Agathoymia wankowiczii S. na lesklokorce ploské Ganoderma applanatum S.) 19

Obnažené dřevo (13)- Mohou se zde uchytit různé houby i bezobratlí (Nitidulidae, Pyrochroidae) Oslabená kosterní větev (14)- Indikuje moţné selhání a vytvoření habitatu. Spadlé větve (15)- Mrtvé dřevo spadlé na zem můţe za správných podmínek vytvořit habitat specifických sukcesních druhů. Negativně jej ovlivňuje oslunění. Zásah bleskem (16)- Můţe vyvolat spáleniny nebo trhliny. Ty pak vyuţívají např. plošice (Heteroptera), nosatcovití (Curculionoidea), nebo mušky čeledi stlačenkovití (Platypezidae). Kolonizace kořenů houbami (17)- Vzniká při poškození kořenů nebo kořenových náběhů a obývají je pak bezobratlí, např. kůrovci (Scolytinae) a roháčovití (Lucanidae). Dutina v bázi kmene (18)- Způsobená předchozí aktivitou saproxylických organismů vytváří habitat netopýrům a různým bezobratlým jako tiplicovití (Tipulidae) a dále broukům (Pyrochroidae, Lucanidae). Hniloba kmene (19)- Dřevo pozměněno tlením křehne a stává se tak dostupným pro pakomárovité (Chironomidae), brouky (nosoroţík kapucínek- Oryctes nasicornis L.) a další. Kořeny poškozené zvěří (20)- Vstupní brána infekce umoţňuje rozvoj hniloby a osídlení hmyzem (roháč obecný- Lucanus cervus L.). Z pohledu stability stromu můţeme habity označovat jako defekty. Podle jejich míry a povahy představují určité riziko selhání (zlomu či vývratu), vstupní brány nebo rozšíření infekce, či narušení fyziologických funkcí (KOLAŘÍK, 2003; LONSDALE, 2013).

20

3.2.3.2 Mrtvé dřevo V kaţdé fázi svého ţivota mají stromy či jejich části určitý význam a obývají ho různá společenstva organismů. Tento význam nezaniká ani po jejich smrti. Jankovský (2006) uvádí, ţe mnoţství mrtvého dřeva je moţno povaţovat za základní parametr ovlivňující biodiverzitu. Intenzifikace vyuţívání lesních a zemědělských půd spolu s pohledem na mrtvé dřevo jako na známku špatného hospodaření a zdroje rozšíření chorob a škůdců zapříčinil stav, kdy v průměrných evropských lesích činí objem mrtvého dřeva méně neţ 5% objemu předpokládaného v přirozených podmínkách. Jak mrtvé ponechané dřevo leţící, tak stojící, má velký ekologický dopad na stanoviště. Při jeho kolonizaci a rozkladu jsou navraceny ţiviny do půdy a je vyuţívána v nich uloţená energie. Mnoţství mrtvého dřeva ponechaného v lese můţe mít vliv na ţivotní strategii hub, například kdyţ se původně primárně parazitická václavka smrková – Armillaria ostoyae R. chová v lesích s dostatkem odumřelé dřevní hmoty jako saprofyt (KOLAŘÍK, 2003; JANKOVSKÝ, 2006; STOKLAND, 2012). Je jasné, ţe kdyţ strom odumírá, odlišné druhy kolonizují jeho větve, kmen a kořeny. Je moţno rozlišovat ještě podrobněji, existují avšak dvě hlavní kritéria ovlivňující ostatní, a to expozice a průměr kmene či větví. Expozicí je myšlena přítomnost a míra určitého vlivu, jako je teplota, oslunění, přítomnost vody a vlhkost, vítr a dostupnost kyslíku nebo uzavřenost či otevřenost dutiny. Mrtvé větve v koruně jsou vystaveny slunci a větru a mrtvé kořeny tak představují opačný pól expozice. Byla zpracována řada studií dokumentujících vliv průměru kmene na bohatost druhů organismů, kteří jej obývají. Existují pro to tři hlavní vysvětlení: Zaprvé velký kmen je schopen poskytnout větší povrch a více habitatů koexistujícím druhům. Zadruhé větší kmeny mohou obsahovat více různě pokročilých stádií rozkladu a jsou zde rozdílnější podmínky expozice ve středu a na povrchu kmene, tudíţ jsou rozmanitější neţ kmeny menší. Zatřetí, větší kmen podléhá rozkladu déle, coţ umoţňuje delší dobu kolonizace (STOKLAND, 2012).

21

3.2.3.3 Organismy vázané na stromy Prakticky ve všech organických říších je moţno nalézt zástupce, kteří jsou alespoň v některé fázi ţivota vázáni na biotop stromu. Tyto organismy jsou označovány jako saproxylické a jsou přímo zapojeny nebo závislé na rozkladu dřevní hmoty ţivých či mrtvých stromů houbami nebo na dalších vzniklých produktech rozkladu. Mimo tuto definici, ale také úzce specializované na stromy jsou také skupiny organismů, které sají mízu nebo zpracovávají produkty jejího rozkladu a organismy jiné neţ houby, přímo se ţivící dřevem. Dřevní hmota tvoří základ potravní pyramidy, kde vyšší patra představují vyšší trofické úrovně a šipky představují tok a míru biomasy (výţivy a energie) mezi jednotlivými prvky (Obr. 14). Mnoho druhů označovaných jako saproxyličtí, jsou závislí na dřevním materiálu jinak neţ jako na zdroji potravy. Jsou jimi ţivočichové pouţívající stromy k hnízdění a reprodukci (kteří se ţiví něčím jiným) a také mechy a lichenizované houby rostoucí na povrchu dřeviny.

Obr. 14: Saproxylická potravní pyramida (Zpracováno podle: STOKLAND, 2012)

22

Jak vyplývá z uvedeného obrázku (Obr. 14) houbové organismy hrají základní roli v rozkladu dřeva a jeho zpřístupňování mnoha dalším organismům především ţivočichům, kteří jsou ve vyšších patrech potravní pyramidy. Jsou specializovány na různé typy rozkladu od cukrů v počátečních fázích, aţ po specializaci na jiţ částečně rozloţené dřevo nebo jeho zbytky. Asi nejdůleţitější jsou houby, které dokáţí rozkládat celulózu a lignin. Především lignin je jinak velmi odolný, ve dřevě je po celulóze a hemicelulóze zastoupen v největší míře (15-30 %) a jeho rozklad přispívá k navrácení ţivin do koloběhu. Houby jsou specializované i druhově, proto některé nepůvodní druhy mohou být velmi odolné, například kmeny zeravu obrovského Thuja plicata podléhající volně rozkladu klidně 100 let. Liší se i podle toho zda jsou to saprofyté nebo parazité avšak mohou tyto role střídat a hranice mezi nimi můţe být nepřesná. Mohou infikovat ţivé stromy nebo jejich ţivé části jako nekrotrofní parazité, avšak jejich zásahy do funkčnosti do ţivých buněk jsou minimální a stejně tak poškození. Naopak pokud se typický saprofyt dostane např. při větším poranění do ţivého stromu, začne kromě mrtvých poškozovat také pletiva ţivá (JANKOVSKÝ, 2014; STOKLAND, 2012; LONSDALE, 2013). 3.2.3.4 Saproxylický hmyz Hmyz obecně představuje nepostradatelnou sloţku všech ekosystémů. Řada druhů rostlin je přímo závislá na opylovačích stejně jako řada ţivočichů kdy tvoří část potravní pyramidy. 99% druhů hmyzu škodlivých není nebo jsou vyloţeně uţitečné a zbylé procento škodlivého hmyzu je způsobeno narušením přirozené stability ekosystémů lidskou činností. Proto je namísto systematického boje proti škůdcům, jeţ by vedl ještě ke větším ztrátám, lepší chránit hmyz uţitečný a ohroţený a zachovávat či podporovat jejich biotopy (JANKOVSKÝ, 2014). V České republice jsou zvláště chráněné organismy uvedeny ve II. příloze vyhlášky č. 395/1992 Sb. Jsou zde podle míry ohroţení rozděleni do tří kategorií: kriticky ohroţené, silně ohroţené a ohroţené. Jsou většinou dobře identifikovatelné s pravděpodobným nálezem na vhodném stanovišti. Díky nim jsou chráněny i jiné, nenápadnější vzácné druhy. Následující přehled představuje zvláště chráněné druhy, které se vyskytují v nelesní zeleni a především ve starých stromech, zpracovaný dle (HYŤHA, 2007; MATĚJKOVÁ, 2009). Kriticky ohroţené druhy: Krasec dubový – Eurythyrea quercus H. obývá tvrdé mrtvé dřevo dubů, od oslabených po jedince 3–4 roky po jejich odumření. Preferuje osluněná stanoviště, například silné odumřelé větve v koruně. 23

Tesařík drsnorohý – Megopis scabricornis S. dává přednost stojícímu holému dřevu ţivých listnatých stromů, od oslabených aţ 3–4 roky po jejich odumření, hlavně topolů a vrb. Silně ohroţené druhy: Kovaříka rezavého – Elater (Ludius) ferrugineus V. je moţno nalézt v dutinách se sypkým trouchem dubů, lip a vrb kde jeho larvy loví larvy dalších brouků, především zlatohlávkovitých, kteří se zde také vyskytují. Obývá především teplé oblasti ČR. Páchníka hnědého – Osmoderma eremita S. najdeme na různých listnáčích a výjimečně i jehličnanech. Jeho larvy ve svém tříletém vývoji ţijí v dutinách a podkorních kapsách s trouchem, a ţiví se rozkládajícím se dřevem ve stěnách dutiny. Pojmenován je podle specifického pachu, který vylučují dospělí samci. Vyskytuje se v teplých oblastech ČR. Lesák rumělkový – Cucujus cinnaberinus S. obývá dřevo čerstvě odumřelé aţ 3–4 roky po jeho odumření. Je moţné jej najít i pod kůrou pokácených listnatých stromů, hlavně topolů. Tesařík obrovský – Cerambyx cerdo S. se v larválním stádiu 3–5 let vyvíjí pod kůrou a později ve dřevě ţivých aţ odumírajících dubů. Upřednostňuje osamocené nebo dobře osluněné stromy. Zdobenci rodu Gnorimus se vyvíjí v dutinách s počínajícím trouchem listnatých stromů, především dubů a bříz, horských a podhorských oblastí. Dospělci se často vyskytují na květech. Ohroţené druhy: Kovaříci rodu Lacon se podle druhu váţe na dubové, smrkové nebo jedlové suché dřevo přecházející do trouchu. Kozlíček jilmový – Saperda punctata L. se ţiví lýkem oslabených aţ nenávratně usmrcených jilmů, kde lýko ještě nezaschlo. Obývá také otevřené osluněné dutiny či koncové větévky. Nosoroţík kapucínek – Oryctes nasicornis L. vyhledává vlhký trouch tlejícího dřeva v pařezech pod úrovní země. Je moţné jej nalézt téţ na sekundárních stanovištích, jako jsou hromady pilin a kompostu.

24

Roháč obecný – Lucanus cervus L. se páří v místech výtoku mízy, kterou se jako dospělci ţiví. Larvy se ţiví trouchnivým dřevem pařezů a kořenů starých listnatých stromů. Jeho vývoj trvá 3–5 let a na vhodných stanovištích se můţe vyskytovat v hojném počtu, a to od níţin po hory. Zdobenci rodu Trichius jako dospělci často sedají na květech a i vzezřením připomínají čmeláky. V trouchu listnatých stromů v horských aţ podhorských lokalitách se vyvíjí asi 2 roky. Zlatohlávek skvostný – Cetonischema aeruginosa S. je teplomilný druh. Larvy ţijí v trouchu různých listnatých stromů, hlavně dubů a vrb. Obývá dutiny a korní kapsy horních partií kmenů a trouchnivějících větví.

25

3.3 Ohroţení starých stromů Lidé mají sklon pohlíţet na staré stromy jako na velice odolné, aţ nesmrtelné jedince vzhledem k tomu, ţe prokázali odolnost vůči dřívějším hrozbám a nepříznivým vlivům. Se zvyšujícím se věkem se ale sniţuje adaptabilita stromu a jeho citlivost vůči střídání a častému výskytu stresorů. Strom nemusí být schopen reagovat na míru nebo frekvenci negativních vlivů. Pro identifikaci hrozeb je proto třeba pozornosti. Nejvíce vyskytovanými hrozbami jsou: 

Kácení- Staré stromy se často kácejí s ohledem na jejich ,,špatný zdravotní stav‘‘ při opomenutí existence alternativního opatření. Dále kvůli materiálu, změny uţívání pozemku nebo kvůli úhlednosti krajiny.



Konkurence- Kompetice s okolními stromy, nebo náhlé uvolnění ze zápoje.



Zanedbání péče- Přerostlé sekundární koruny nebo hlavy při zanedbání péče můţou způsobit celkové selhání stromu a při jejich ošetření se vytváří velké rány.



Neodborná péče- Špatná technika řezu, velký poměr odstraněný částí či poškození zachovaných větví jsou časté projevy neodborné péče.



Nevhodný správa okolních pozemků- V volné krajině jsou stromy často poškozovány orbou v kořenovém systému a pouţívanými hnojivy a postřiky. Poblíţ sídel zase různými výkopy kvůli stavbám a inţenýrským sítím.



Hustota okolní vegetace- Přílišná konkurence můţe strom zastínit (ve všech ohledech), přílišná redukce okolní vegetace můţe vést korní spále apod.



Rychlé změny hladiny povrchové vody- Při sníţení způsobující sucha a při zvýšení záplavy.



Požáry- Mohou být poškozeny okolním poţárem, poţárem zaloţeným neúmyslně či přímo při vandalismu.



Znečištění- Lokální znečištění představuje hlavně solení cest, toxický odpad (např. olej, chemikálie) v blízkosti stromu nebo přesycení půdy dusíkem. Obecně stromy ohroţuje znečištění z průmyslu a dopravy.



Zhutnění půdy- Způsobené zvěří, lidmi, dopravou aj.



Poškození mechanická- Zejména borky a kořenových náběhu, zvěří, lidmi dopravou aj.



Patogeni dřevin- Nekróza jasanu (Hymenoscyphus fraxineus), grafióza jilmu (Ophiostoma novo-ulmi) a další agresivní či karanténní choroby.



Úder blesku. 26

Některé z těchto hrozeb jsou často umocněny při změnách vlastnictví pozemků. Populace starých stromů a s nimi spojená biodiverzita je také váţně ohroţena izolací biotopů a fragmentací krajiny, nedostatkem stromů pro další generaci senescentních jedinců, nebo odstraňováním mrtvých stromů a mrtvého dřeva (READ, 2000; HYŤHA, 2007; ŠPINLEROVÁ, 2014).

3.4 Právní ochrana starých stromů V České republice jsou podle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění, o ochraně přírody a krajiny §7, chráněny v reţimu obecné ochrany před poškozováním a ničením všechny stromy rostoucí mimo les, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější nebo ochrana zvláštních předpisů. V §8 se uvádí, za jakých podmínek můţe orgán ochrany přírody vydat povolení ke kácení. Dále vysvětluje, kdy tohoto povolení není potřeba, například odst. 4, kdyţ je stavem stromu zřejmě a bezprostředně ohroţen ţivot či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu, i v takovém případě se ale musí kácení do 15 dnů od provedení oznámit. Vyhláška č. 189/2013 Sb. v platném znění upřesňuje charakteristiky dřevin, k jejichţ kácení není třeba povolení, popisuje náleţitosti ţádosti o povolení kácení a uvádí obvyklé období. Specifikuje také nedovolené zásahy do dřevin. Podle §2 to jsou zásahy vyvolávající poškození, které způsobují zhoršení ekologických nebo společenských funkcí dřeviny, nebo její bezprostřední či následné odumření. O nedovolený zásah se nejedná, pokud byl proveden za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí, například v rámci péče o chráněný druh rostliny nebo ţivočicha, coţ můţe být z pohledu péče o staré stromy klíčové. Zákon č.114/1992 Sb. dále stanovuje výši pokuty za pokácení bez povolení nebo poškození dřeviny rostoucí mimo les, do 20 000 Kč fyzické osobě, právnickým a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti aţ do 1 000 000 Kč. Při rozhodnutí o povolení kácení můţe orgán ochrany přírody uloţit ţadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy (Zákon č.114/1992 Sb.; Vyhláška č.189/2013 Sb.). 3.4.1 Památné stromy Zvláštní statut ochrany přísluší památným stromům. Podle §46 je moţné takto vyhlásit jedince, skupiny a stromořadí a zabezpečit jejich ochranu před nepříznivými vlivy za pomoci ochranného pásma. Návrh na vyhlášení můţe podat kaţdá fyzická nebo právnická osoba České republiky. Památnými stromy jsou vyhlašovány takové, které vynikají svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a dřeviny cenné z historického hlediska. Nemusí se nacházet ve fázi pozdní dospělosti či senescence, ale často 27

tomu tak je. K péči o tyto stromy je nutno přistupovat co nejšetrněji a individuálně, jinak tomu kdo je poškodí, hrozí v případě, ţe se jedná o fyzickou osobu pokuta 100 000 Kč, právnickým a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti pokuta 1 000 000 Kč. Památné stromy jsou v přírodě označeny a údaje o nich jsou evidovány v ústředním seznamu tak, jak je stanoveno v §47 (Zákon č. 114/1992 Sb.). 3.4.2 Zvláštní ochrana Jiná situace nastává, pokud se na strom vztahuje územní nebo druhová ochrana. Můţe být součástí významného krajinného prvku, nebo chráněného území od národních parků po přírodní památky, nebo evropsky významných lokalit a jejich ochranných pásem. V takových případech je speciální péče zahrnující zpracování plánů péče a odborných průzkumů bezprecedentní. Jinak tomu můţe být z hlediska zvláštní ochrany druhové. Podle §49 a §50 zákonu č. 114/1992 Sb. je zakázáno rušit ve vývoji tj. poškozovat, sbírat, drţet, usmrcovat apod. všechny rostliny a ţivočichy uvedené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. platného znění a zasahovat do jejich biotopů. Zvláště pak v případě mnoha bezobratlých, uvedených na tomto, ale zároveň i na evropském seznamu ohroţených druhů, jsou jejich biotopem dutiny starých stromů a odumřelé dřevo. Podle zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení a nápravě ekologické újmy v platném znění, je provozovatel povinen předcházet vzniku újmy a provádět preventivní opatření, jako jsou v případě starých stromu odborné dendrologické a entomologické posudky a plány péče. Sankce při porušení podmínek zvláštní ochrany jsou stanovitelné v případě fyzické osoby do výše 100 000 Kč a v případě právnické nebo fyzické osoby při výkonu podnikatelské činnosti aţ do výše 2 000 000 Kč a úhrady nákladů spojených s náhradou ekologické újmy. V závaţných případech, kdy jiný veřejný zájem převaţuje nad zájmem ochrany přírody, můţe orgán ochrany přírody udělit výjimku ze zákazů (Zákon č. 114/1992 Sb.; Vyhláška č. 395/1992 Sb.; Zákon č. 167/2008 Sb.).

28

3.5 Přístup k ošetření senescentních stromů Staré stromy se mohou nalézat v řadě různých situací, není proto moţné uvádět jednoduchý návod, který by fungoval na kaţdý strom v kaţdé situaci, ale je obzvlášť nutno brát v úvahu to, ţe je kaţdý strom jedinečný. Při péči o senescentní stromy je nutno zohlednit dvě základní věci a to stav daného jedince a jeho stanoviště. Někdy dokonce i na jedné ploše je nutno k péči o různé jedince přistupovat odlišně (READ, 2000). Podle Standardu Speciální zásahy na stromech (2016) jsou kritérii, kterými by se osoba rozhodující o péči o staré stromy měla řídit: 

prodlouţení moţné existence a zajištění proti rozpadu,



zajištění odpovídající stability podle poţadované provozní bezpečnosti,



zachování či zvýšení stávající biologické hodnoty,



podpora přirozeného ústupu koruny,



napodobení přirozeného vzhledu senescentních stromů.

3.5.1 Plán péče Takový plán pomáhá vlastníkům či správcům určitých pozemků (ploch) při rozhodování o tom, co je třeba udělat a proč. Zároveň je předkládán jako součást zadání realizace opatření nebo aktualizace návrhu. Obvykle jsou zpracovávány na 10 let. Bez tohoto plánu je těţké udrţovat důslednou péči, zvláště na velkých plochách. Hlavními důvody pro vytvoření plánu péče jsou: 

zajištění kontinuity péče,



sdruţení osob zapojených do péče o plochu a nalezení shody,



správa různých druhů uţívání a potenciálních konfliktů,



zařazení plochy v ekologickém a sociálním kontextu,



zajištění prostředků financování (evropské dotace, státní dotace, SFŢP aj.),



stanovení dosaţitelných moţností na základě dostupných zdrojů,



zvýšení povědomí o určité ploše (READ, 2000).)

Plán péče by měl obsahovat: 

lokalizaci stromu, popis lokality a stanovištních podmínek,



dendrologický průzkum dle standardu, případně další specializované průzkumy,



charakteristiku předešlých zásahů a závěr z kontroly reakcí na předchozí ošetření, 29



zdroje moţného ohroţení a způsob ochrany stromu a okolí,



návrh pěstebních opatření stromu i stanoviště, včetně etapizace intenzity a naléhavosti,



fotodokumentaci, další doporučení,



datum zpracování včetně aktualizací (SPPK A02 009, 2016).

3.5.2 Hlavní moţnosti ošetření Je důleţité si uvědomit, ţe hlavním důvodem provádění zásahů na senescentních stromech je prodlouţení jejich ţivota. Pokud by provedení zásahu z důvodu biologické, historické či estetické funkce mělo vést ke špatné reakci stromu, je třeba návrh takovýchto opatření změnit. Provádění aktivních opatření k prodlouţení ţivotnosti stromu je naopak nutné hlavně tehdy, kdy hrozí pád stromu či jeho části, například na rušnou silnici. Za cenu poškození je zde prodlouţena ţivotnost stromu, alternativou by jinak bylo kácení. V mnoha případech je nejlepším rozhodnutím neprovádět zásahy ţádné, ale i tehdy je třeba pravidelně kontrolovat, zda se tato situace nezměnila (READ, 2000). Pokud je potřeba zasáhnout z důvodu sníţení pravděpodobnosti mechanického selhání, je hlavní uplatnitelnou moţností určitá forma ořezu stromu. Ať uţ je zvolena jakákoli forma je třeba pohlíţet na ni jako na určitý zásah do zdravotního stavu a fyziologických procesů stromu a měly by být dodrţovány obecné zásady. Je nutno vyhýbat se odstraňování většího objemu asimilačního aparátu neţ je potřeba, ale zároveň by se měly větve zkrátit tak, aby následnou reakcí koruna brzo nedorostla do původní velikosti. Je třeba omezit zásahy do zdravých částí koruny a při její stabilizaci se zaměřit se na části se sníţenou stabilitou. Při odstraňování vrchních částí korun starých stromu z důvodu stabilizace, kdy se vytváří rány s velkým průměrem, je lepší větve zakracovat neţ zcela odstraňovat, čím se sníţí riziko napadení mateřských větví. Důleţité je řezy provádět tak, aby bylo zachováno dost malých větví a větviček schopných vytvořit dobré krytí listy. Záměrem je také podpořit růst sekundárních výhonů níţe a uvnitř koruny. To se podaří nejlépe u stromů, které jsou díky senescenci ve fázi přirozeného sniţování úrovně koruny. Jinak se většina druhů stromů, které jsou v pořádku a dokáţí místa růstu dostatečně zásobit vodou a energií, bude snaţit korunu obnovit díky apikální dominanci ve vrchní části. Různé druhy stromů reagují na ošetření jinak, coţ je důleţité vzít v potaz při navrhování a realizaci jejich ošetření (READ, 2000; LONSDALE, 2013).

30

Tab. 1: Charakteristické reakce druhů na zásahy (LONSDALE, 2013) Resistence vůči napadení Nároky na světlo

Tvorba výhonů

Quercus (robur, petraea)

★★★★

Castanea sativa

Taxon

houbami Jádrové dřevo

Odolnost běli

★★★(★★)

Odolné

Vysoká

★★★★

★★★

Odolné

Vysoká

Taxus baccata

★

★★★★★

Odolné

Vysoká

Pinus sylvestris

★★★★★

Různé

Střední

Fraxinus

★★★★★

★★★

Netrvanlivé

Vysoká

Betula (pendula, pubescens)

★★★★

★

Nerozlišené

Nízká

Alnus

★★★

★★★

Nerozlišené

Nízká

Crateagus

★★

★★★

Nerozlišené

Střední

Salix

★★★★★

★★★★★

Nerozlišené

Nízká

Populus nigra

★★★★★

★★★★

Netrvanlivé

Nízká

Fagus

★★

★★(★)

Nerozlišené

Střední

Carpinus

★★

★★★

Nerozlišené

Střední

Tilia

★★★

★★★★★

Nerozlišené

Vysoká

Acer campestre

★★★

★★★

Nerozlišené

Střední

Acer pseudoplatanus

★★★

★★★

Nerozlišené

Střední

★★★★★ = vysoké ★ = nízké (zanedbatelné)

Z předchozí tabulky (Tab. 1) vyplývají vlastnosti které je nutno zváţit před ořezem. Například tis červený (Taxus baccata L.) je díky své vysoké toleranci ke stínu, intenzivní tvorbě výhonů a odolnosti jádrového dřeva vhodný pro řez, ale můţe být při určitých podmínkách zahuben vysušením. Buk lesní (Fagus sylvatica L.) je také stín tolerující druh avšak po silné redukci mívá sklon k uhynutí, poněvadţ tvoří jen málo nových výhonů a kvůli absenci jádrového dřeva je náchylný k rychlému rozvoji rozkladu. Naopak lípy (Tilia ssp.) mají přes absenci jádrového dřeva bělové dřevo dobře ochráněno a produkují dostatek výhonů, takţe jejich reakce na silné redukce bývá pozitivní. V úvahu je nutné brát také schopnost kompartmentalizace, obrany stromu vůči šíření patogena vyjádřené modelem CODIT. U některých druhů stromů je dobrá (Acer, Carpinus, Fagus, Quercus, Tilia) a u

31

některých slabá (Aesculus, Betula, Fraxinus, Malus, Populus, Prunus, Salix) (PEJCHAL, 2008; LONSDALE, 2013). 3.5.2.1 Období řezu Období, ve kterém by se obecně ořezávat nemělo je v době těsně po rozpuku pupenů na jaře a na podzim při přechodu do stádia dormance, protoţe tehdy je pro strom nejtěţší vyrovnat se se stresem. V létě se jeví jako nejlepší provádět zásahy v době od dozrání olistění, je ale třeba dávat pozor na případná sucha a vystavení kmene přímému slunečnímu svitu, způsobujícím korní spálu a poškození běli. Navíc stromy v létě intenzivněji osidlují bezobratlí, ptáci zde staví svá hnízda a je sloţitější určit přesný tvar stromu. Zásahy menšího rozsahu je ideální provádět na konci vegetačního klidu (březen), rány tak zůstanou nejkratší dobu ve stavu, kdy se nehojí. Rozsáhlejší redukce je lepší provádět v období vegetačního klidu dříve, kdyţ jsou větší zásoby škrobu v kořenech a strom tak nepřijde o tolik uloţené energie. Je třeba se ale vyhnout dlouhým nebo silným mrazům, tehdy hrozí omrznutí, vysušení povrchu ran a ztráty vody (READ, 2000; LONSDALE, 2013). 3.5.2.2 Technika řezu Způsob provedení řezu na senescentních stromech vychází z techniky popsané ve standardu SPPK A02 002 – Řez stromů, mohou zde být nad rámec pouţity techniky speciální. Podle standardu SPPK A02 009 - Speciální zásahy na stromech (2016) není rozhodující velikost rány po řezu. Vzhledem k nutnosti provádět na stromech velkých dimenzí z důvodu zajištění bezpečnosti hluboké redukce velkých větví, se častěji provádí řezy technikou „naslepo“. Po provedení tohoto řezu zůstává pahýl, který můţe poskytnout velkou plochu pro prorašení adventivních a proventivních pupenů a můţe také poskytovat habitaty rozkládaného dřeva. Zachovaný pahýl by měl být co nejdelší v souladu s efektivním zkrácením ramena páky. Lonsdale (2013) uvádí zkušenosti z praxe, kde delší pahýly zaznamenaly více výhonů, lepší schopnost odolat vyschnutí a větší dostupnost světla pro nové výhony. Z estetického i ekologického je velký plochý povrch rány (200 mm a více) nepřirozený, je pro tyto účely proto moţné vyuţít techniku umělého zlomu, či korunkového řezu. Stejně jako zlom větve kvůli mechanickému oslabení i záměrně provedený zlom vytváří díky roztřepení dřevních vláken lepší prostředí pro kolonizaci. Umělý zlom z estetického hlediska také zakrývá vliv člověka tím, ţe se snaţí napodobit přirozený ústup koruny. Takový postup můţe být těţko proveditelný a komplikovaný i z hlediska bezpečnosti práce. Pro napodobení přirozeného zlomu na řezem zakrácených pahýlech, je moţné provést tzv. korunkový řez.

32

Zručnou prací s motorovou pilou je tak vytvořen řez připomínající zlom větve způsobený například silnou bouří (FAY, 2003; LONSDALE, 2013, SPPK A02 009, 2016).

Obr. 15: Korunkový řez (LONSDALE, 2013) 3.5.2.3 Technologické postupy Specifika ořezů senescentních stromů spočívají hlavně ve snaze napodobit přirozený proces stárnutí stromu a zachovat co největší biologickou hodnotu stromu v podobě habitatů. Výběr postupu je závislý na stanovení ţivotaschopnosti stromu vyjádřeného aktuální vitalitou a pravděpodobností úhynu stromu z důvodu strukturálního kolapsu či poklesu vitality. Tomu je ovšem nadřazená nutnost řešit stavy akutního ohroţení ţivota lidí ale i stromu samotného mechanickým selháním bezprostředními a rozsáhlejšími zásahy (FAY, 2003). V souladu se zahraniční literaturou je i nově vyvíjený arboristický standard SPPK A02 009 - Speciální zásahy na stromech (2016), který definuje technologické postupy s ohledem na podporu biodiverzity, tzv. přírodě blízká ošetření senescentních stromů. Při akutní nutnosti stabilizovat senescentní strom nebo jeho část je definován postup V-RO – Řízená obvodová redukce za účelem zvýšení stability. Jedná se o zásah, který řeší aktuální stav jedince a oproti obvodové redukci (RO) popsané v SPPK A02 002 – Řez stromů (2013), lze moţné provádět i redukce nad 30% asimilačního aparátu. Rozsah, výsledný ţádaný stav a případnou etapizaci tohoto zásahu je nutno přesně specifikovat předem a měl by být přitom brán ohled na specifické reakce různých druhů dřevin (Tab. 1). Přirozené stárnutí koruny se projevuje odumíráním v její periferii. Tento proces je podporován postupem V-ROC – Řízená obvodová redukce za účelem postupné regenerace, kdy jsou prováděny citlivé redukce do 10 % objemu asimilačního aparátu. Odstraňují se především koncové výhony, čím dochází k potlačení apikální kontroly a stimulaci tvorby 33

reiterací uvnitř koruny. Sekundární obrost by potom měl být redukován jen citlivě. Zásah je myšlen jako dlouhodobý plán péče, měl by být pro zmírnění negativních vlivů prováděn postupně. Jednotlivé etapy by měly být 3 – 5 let od sebe, celková doba této péče pak můţe trvat 12 – 30 let. Pokud je třeba odstranit suché větve, měly by být zanechány alespoň jejich stabilní části. Pro tyto účely je definován technologický postup V-RB – Bezpečnostní řez senescentních stromů. Suché větve by měly být odstraňovány jen tehdy, pokud v důsledku jejich pádu hrozí nevyhnutelně újma na zdraví nebo škoda značného rozsahu. Zajistit stabilizaci vůči zatíţení krutem je moţné především symetrizací koruny. K tomu je určen postup V-RLLR – Lokální redukce senescentních stromů. Při zásazích na senescentních stromech z důvodu symetrizace nebo odlehčení části koruny by předně nemělo docházet k odstraňování zdravých částí, které mohou být projevem samostabilizace stromu. Postup stabilizace sekundární koruny V-SSK – Sesazení sekundární koruny je při péči o senescentní stromy definována stejně jako v SPPK A02 002 – Řez stromů, lze ale provádět redukce nad 30 % asimilačního aparátu. Důraz musí být kladen na rozdělení práce do etap a specifikaci rozsahu zásahu. Jako alternativa ke kácení stromu, pro alespoň částečné zachování jeho biologické či jiné hodnoty, je moţno u senescentních jedinců přistoupit k jeho sesazení na torzo. Můţe být vytvořeno jednorázově, postupně či samovolným rozpadem koruny stromu. Při provádění zásahu V-ST – Sesazení stromu na torzo je třeba předem uvést výšku výsledného torza. Lze je vytvářet a udrţovat ţivá i odumřelá a musí podle toho být stanovena jejich následná péče a reţim kontrol. Pro účely údrţby ţivých torz lze pouţít V-RT – Zapěstování koruny sesazených stromů (torz). Probíhá obdobně jako při tvarovacích řezech RT-HL a RT-CP dle SPPK A02 002 – Řez stromů, a pouţit můţe být rovněţ při údrţbě korun sesazených stromů po V-SSK.

Při těchto činnostech je moţné vyuţívat popsané speciální metody řezu. Pokud je to z hlediska provozní bezpečnosti uskutečnitelné, měly by být zásahy provedeny ve vhodnou dobu pro řez. Dále by měly být dodrţovány obecné zásady spojené s péčí o staré stromy, jako

34

je zachování sekundárního obrostu uvnitř koruny či na kmeni nebo zahříţení větví. V úvahu je nutné brát také druh dřeviny (FAY, 2003; SPPK A02 002, 2013; SPPK A02 009, 2016). 3.5.3 Stanoviště Okolí stromu má zásadní vliv na jeho stav. V kapitole 3.3 je uveden seznam škodlivých vlivů, kterým by se mělo při ochraně stromů zamezovat. Z pohledu speciálních arboristických zásahů se jedná o úpravu stanovištních poměrů a okolního porostu. Jedná se o dlouhodobá opatření, která vycházejí z plánů péče. Důleţitým faktorem, který rozhoduje při péči o stromy je frekventovanost popř. hodnota cíle pádu. Pokud je to moţné, je lepší zváţit omezení přístupu pod koruny stromu např. keřovým podrostem nebo přesunutí ohroţeného objektu jinam, čím se sníţí ne-li úplně zanikne potřeba strom stabilizovat. Další moţnou úpravou stanoviště je zamulčování kořenové zóny stromu, čím se sníţí kompetice stromu o vodu. Za stanoviště stromu je v těchto případech myšlen kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene. Z hlediska kontinuity biotopu, koloběhu ţivin a výţivy stromu je důleţité zanechávat zbytky odřezaných větví a kmenů senescentních stromů v blízkosti místa kde vyrostly, pokud je to moţné. Při podpoře určitého biotopu je moţné ovlivnit pozicí ponechaného mrtvého dřeva potřeby kolonizujících organismů, jako je např. oslunění. Ve standardu SPPK A02 009 – Speciální zásahy na stromech jsou tyto postupy rozděleny do kategorií V-OS – Úprava stanovištních poměrů a V-OU – Management okolního porostu dřevin. Do okolního porostu by mělo být zasahováno s respektováním poţadavků senescentního stromu. Z důvodu přílišné kompetice o světlo nebo vodu je někdy třeba dřeviny nacházející se na stanovišti senescentního stromu odstraňovat, nebo lokálně redukovat. Náhlé uvolnění ze zápoje nebo přílišné oslunění můţe vyvolat negativní reakce, je tedy opět nutné provádět zásahy postupně. Stromy, které opečovávaného jedince naopak chrání před nepříznivými vlivy, by se měly ponechávat hlavně na jihu nebo nejvíce exponované straně. Nejuţitečnější jsou druhy s větší propustností koruny pro světlo (READ, 2000; PEJCHAL, 2008; SPPK A02 009, 2016). Pro zajištění kontinuity biotopů je třeba nejen zjišťovat výskyt a stav senescentních stromů, ale mít přehled o celkovém stavu a věkovém rozloţení populace. Musí existovat dostatek jedinců všech věkových stádii, aby aspoň někteří v budoucnu dospěli do stádia senescence. Při výsadbě zakládající nejmladší generaci stromů nebo nahrazující stromy zcela odumřelé hraje roli především kvalita a pozice, nikoli kvantita. Výsadbový materiál by měly tvořit domácí druhy vhodné pro dané stanoviště. Pro jejich kolonizaci jsou nejlépe přizpůsobeny dlouhodobě lokálně přítomné druhy organismů. Rozhodnutí provádět taková opatření musí vycházet z dlouhodobého plánu péče (READ, 2000; MATĚJKOVÁ, 2009). 35

4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Analýza názorů odborníků na ošetření s podporou biologických prvků Pro přiblíţení prováděných speciálních ošetření v praxi byly získány odpovědi celkem 22 odborníků nebo odborných firem zabývající se arboristikou. Otázky se týkaly účelu, vhodných stromů, vhodného stanoviště, povahy a technik speciálních ošetření stromů. Mezi odpověďmi byly nalezeny shody a rozdíly, které byly zaznamenány a podle váhy popsány pomocí grafů. Grafy vţdy obsahují komentář, objasňující jednotlivé kategorie a další skutečnosti. První číslo v závorce uvedené u kaţdé kategorie značí počet shodných odpovědí, druhé číslo značí celkový počet respondentů k danému tématu.

4.2 Analýza provedených zásahů na případové studii aleje Šilheřovice – Paseky 4.2.1 Popis stanoviště Stromy a torza sledovaná v případové studii jsou součástí aleje podél komunikace vedoucí z obce Antošovice přes osadu Šilheřovice – Paseky do Šilheřovic. Historie aleje sahá aţ do roku 1852, kdy byla lesmistrem Exnerem zaloţena na popud Rotschildů Baţantnice v Šilheřovicích. Aleje tvořené především lípou malolistou – Tilia cordata L. byly vysázeny v období záhy poté a lemovaly cesty spojující baţantnici v lese se zámeckým parkem. Současnou kostru aleje tvoří právě původní letité lípy, na kterých je prokázán výskyt silně ohroţeného a evropsky významného druhu brouka páchníka hnědého – Osmoderma eremita Scop. Nejen pro tyto biologické a historické, ale i pro krajinářsky estetické hledisko jsou tyto aleje součástí nebo ochranným pásmem přírodní památky (PP) a evropsky významné lokality (EVL) Ostrava – Šilheřovice.

Úsek prováděných zásahů

Obr. 16: PP a EVL Ostrava – Šilheřovice a úsek prováděných zásahů. 36

Území leţí v teplém klimatickém regionu s průměrnou roční teplotou 8-9° C a průměrným ročním úhrnem sráţek 550-700 mm. Převládající větry jsou větry Z, dále SZ a S. Vyznačuje se dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím a teplým aţ mírně teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou aţ velmi suchou zimou. Vyuţití území můţe být charakterizováno jako lesozemědělské. Půdním typem na stanovišti je glejová fluvizem. Hodnota cíle pádu je zde na stupnici od 1-6 na stupni 2. tj. provoz osob 10-35 za hodinu – hřbitov, silnice II.třídy a frekventované ulice v zastavěném území, parkoviště. Riziko vzniku škod mezi 400 000,- aţ 2 000 000,- Kč. Intenzitní třída údržby na stupnici 1-3 na stupni 3. – Nízké nároky na péči, odlehlé objekty, špatně přístupné části parků, plochy leţící ladem. Celková hodnota stability na stupnici 1-5 na stupni 3. – Plochy se stromy s patrným výskytem defektů, které je nutné řešit speciálními stabilizačními zásahy (například stabilizační řezy, vazby). Řešený úsek aleje tvoří celkem 206 stromů. V jednom případě se jedná o druh dub letní – Quercus robur L., ve všech ostatních případech jde o lípu malolistou – Tilia cordata L. 26 z nich jsou staré a vzrostlé stromy sledované v případové studii. Rozloţení ostatních stromů podle jejich fyziologického stáří je následující: 

38 dospělých jedinců se stagnujícím výškovým přírůstem (stupeň 4)



93 dospívajících jedinců s preferencí výškového přírůstu (stupeň 3)



49 mladých jedinců ve fázi utváření korunové architektury (stupeň 2)

Přesná pozice sledovaných stromů a sloţení aleje z pohledu fyziologického stáří je uvedeno v příloze č. 3 – Mapové podklady.

37

4.2.2 Práce v terénu Všechny stromy ve sledovaném úseku byly zaznamenány do mapy spolu s jejich stupněm fyziologického stáří pro znázornění rozloţení aleje podle stáři (viz. příloha č. 3). Torza a stromy se zjištěným fyziologickým stářím 5 a vybrané stromy fyziologického stáří 4 výjimečné svým vzrůstem byly zhodnoceny podrobně. Byly určeny taxonomické a dendrometrické údaje: 

Tloušťka kmene – měřen obvod pásmem ve výšce 1,3 m s rozlišením na centimetry.



Výška – měřena laserovým výškoměrem s rozlišením na metry.



Průměr koruny – měřen ve dvou na sebe kolmých směrech na metry.



Výška kmene – výška kmene po spodní okraj staticky významné koruny na metry.

Dále byly zjištěny kvalitativní atributy stromů: 

Fyziologické stáří – stupnice 1-5.



Vitalita – stupnice 1-5.



Zdravotní stav – stupnice 1-5.



Stabilita – stupnice 1-5.



Perspektiva – stupně a, b, c.

Určení taxonomických a dendrometrických údajů a kvalitativních atributů sledovaných stromů bylo provedeno podle standardu SPPK A01 001 – Hodnocení stromů (2014). Stromy byly dále klasifikovány podle jejich výjimečné hodnoty. Kritérii hodnocenými při této klasifikaci určitým počtem bodů byly: 

Dimenze (průměr) kmene přesahující u daného druhu 100 cm = 5 bodů.



Významně zhoršený stav (vitalita, zdravotní stav, stabilita: 4-5) = 5 bodů.



Stromy se zjištěným výskytem chráněných druhů popř. doupné stromy = 1 bod.



Stromy s výskytem centrálních dutin či masivních poškození = 1 bod.



Stromy s častým výskytem různých defektů (habitatů) = 1 bod.



Růstová či tvarová výjimečnost = 1 bod.

38

Bodování vychází z kritérií pro klasifikaci senescentních stromů uvedených ve standardu SPPK A02 009 – Speciální zásahy na stromech (2016). Klasifikace senescentních stromů je v práci rozšířena do následujících kategorií:  Senescentní strom – fyziologické stáří 5, více neţ 7 bodů, dimenze > 100 cm.  Senescentní torzo – fyziologické stáří 5, více neţ 7 bodů, dimenze > 100 cm.  Strom veterán – fyziologické stáří 5, více neţ 7 bodů, dimenze < 100 cm.  Torzo veterána – fyziologické stáří 5, více neţ 7 bodů, dimenze < 100 cm.  Pozoruhodný strom – fyziologické stáří 4, méně neţ 7 bodů, dimenze > 100 cm.  Strom fáze pozdní dospělosti – fyziologické stáří 4, méně neţ 7 bodů, dimenze > 100 cm. 4.2.3 Další zjištěné informace V rámci zajišťování podkladů k případové studii byl vyhledán plán péče o PP a EVL Ostrava – Šilheřovice. Dále byly vyhledány navazující dokumenty – zpracovaný dendrologický průzkum a návrh ošetření pro řešený úsek aleje. Následovaly konzultace s odborníky z firem, které zajišťovaly ořezy a výsadbu a příslušníkem Sboru dobrovolných hasičů Šilheřovice. Plán péče z roku 2010 na období 2012-2022 je vypracován pro celou PP a EVL Ostrava – Šilheřovice, která kromě přilehlých alejí zahrnuje především zámecký park (Obr. 16). Je zde také definován hlavní předmět ochrany přírodní památky, brouk páchník hnědý – Osmoderma eremita Scop. Uvádí se zde také výsledky odborného průzkumu se zaměřením na páchníka z roku 2010, kdy byla aktuální početnost populace ţijící v dutinách vzrostlých listnatých stromů alejí stanovena jako desítky jedinců. Jako hlavní zdroj ohroţení předmětu ochrany je uváděna izolace jednotlivých populací brouků v alejích, kvůli nedostatku starých stromů vhodných pro přeţití larev. K péči o lipové aleje, kde přes 70 let nebyly prováděny ţádné zásahy, musí být přistupováno s ohledem na tyto skutečnosti v nejvyšší moţné míře, takţe i při kácení stromů s dutinami z důvodu provozní bezpečnosti musí dojít k zachování jejich kmenů v blízkosti původního stanoviště. Jakýkoli zásah musí být konzultován s příslušným orgánem ochrany přírody, v tomto případě s krajským úřadem (KOČVARA, 2010). Dendrologický průzkum a návrh ošetření z roku 2014 se zabývá konkrétním úsekem aleje v ochranném pásmu PP a EVL, který spojuje jiţní alej s ostatními, a nachází se zde staré a mohutné nestabilní stromy podél frekventované komunikace. Stromy před zásahy jsou zde charakterizovány dendrometrickými údaji a kvalitativními atributy jako zdravotní stav, stabilita a vitalita jsou zde vyjádřeny na stupnici 1-4. Součástí je návrh ošetření, se zásahy

39

definovatelnými dle standardu SPPK A02 002 – Řez stromů (2013). Projekt vyzdvihoval poţadavky plánu péče na zachování co nejvíce starých stromů za cenu sesazení na torzo popsaných ve standardu SPPK A02 009 – Speciální zásahy na stromech (2016). Další ošetření bylo často navrhováno vzhledem k nutnosti řešit stav, kdy velkou část korun hlavě starých stromů tvořilo jmelí (Viscum album L.) (ZEMAN, 2014). Lukáš Oliva jako profesionální arborista, který se svou firmou na jaře roku 2015 zásahy prováděl, poskytl konzultaci. Uvedl, ţe hlavním problémem starých stromů před zásahy bylo právě napadení jmelím a zhoršený zdravotní stav a stabilita kvůli nešetrné orbě v oblasti prokořenitelného prostoru. Bohuslav Dvořák jako majitel firmy realizující výsadby včetně vypěstování stromků ve školce poskytl konzultaci. Při realizace výsadeb byl kladen důraz na kvalitní materiál a původ stromků, které pocházely z blízké školky. Roman Rumpa jako člen sboru dobrovolných hasičů Šilheřovic uvedl při konzultaci, ţe v rozmezí let 2006-2016 museli celkem 22x zasahovat nebo asistovat profesionálním hasičům u zásahů způsobených vyvrácením nebo zlomem stromu nad komunikací. 4.2.4 Vyhodnocení zjištěných informací Data nasbíraná v terénu, i data získaná při zajišťování podkladů byla zpracována v programu MS Excel. Aby bylo moţné porovnat jednotlivé kvalitativní atributy stromu před zásahem a po něm, byla předchozí klasifikace kvalitativních atributů převedena s ohledem na další kategorie hodnocení a slovnímu popisu kaţdého stromu ze 4 stupňové na 5 stupňovou, pouţívanou ve standardu SPPK A01 001 – Hodnocení stromů (2014). Díky tomu bylo moţné porovnat reakce jednotlivých atributů stromu na provedená ošetření. Provedené a navrţené zásahy byly definovány podle standardu SPPK A02 002 – Řez stromů (2013) a standardu SPPK A02 009 – Speciální zásahy na stromech (2016). Pouţité zkratky technologických postupů dle standardu SPPK A02 002 – Řez stromů (2013): 

S-RZ – Řez zdravotní.



S-RL-LR – Redukční řez lokální – lokální redukce.



S-RO – Redukce obvodová.



S-OV – Odstranění výmladků.

40

Pouţité zkratky technologických postupů dle standardu SPPK A02 009 – Speciální zásahy na stromech (2016): 

V-RO – Řízená obvodová redukce za účelem zvýšení stability.



V-ROC – Řízená obvodová redukce za účelem postupné regenerace.



V-RB – Bezpečnostní řez senescentních stromů.



V-ST – Sesazení stromu na torzo



V-RT – Zapěstování koruny sesazených stromů (torz)

Pouţité zkratky technologických postupů dle standardu SPPK A01 001 – Hodnocení stromů (2014): 

S-VD – Instalace dynamické vazby.

Všechna nasbíraná i vyhodnocená data byla zpracována v případové studii, jejíţ výstup je uveden v příloze č. 1 – Případová studie.

41

5 VÝSLEDKY 5.1 Analýza názorů odborníků na ošetření s podporou biologických prvků V získaných výpovědích odborníků a odborných arboristických firem byly sledovány shody a rozdíly pro zjištění shody názorů. Jednotlivé kategorie se nemusí vylučovat, představují různá řešení pouţívaná v praxi, přičemţ jednotliví respondenti uvádí i několik moţností najednou. 5.1.1 Účel ošetření 2/18

1/18 12/18

7/18

Podpora biotopu Provozní bezpečnost Estetika Zachování jedince

7/18

Napodobení senescence 9/18 9/18

Minimalizace zásahů Vzdělávání veřejnosti

Obr. 17: Účel ošetření s ohledem na biodiverzitu. Z uvedeného grafu shod názorů vyplývá, ţe pod pojmem ošetření s ohledem na biodiverzitu si většina odborníků představuje obecnou podporu stromového biotopu. Rozdíly jsou většinou v tom, zda jsou zásahy směřovány na zajištění provozní bezpečnosti stromu s biologickou hodnotou za cenu velkých poškození, nebo k napodobení senescence a minimalizaci zásahů. V obou případech jde o zachování stromu na stanovišti. Při realizaci opatření je často kladen důraz na estetiku, a jejich pomocí je moţné také vzdělávat veřejnost.

42

5.1.2 Vhodné stromy 4/21 Závislost na taxonu 12/21

6/21

Přítomnost defektů Stav jedince (ZS, S, V) Staré stromy

7/21

Dimenze kmene

9/21

Památné stromy

8/21

Obr. 18: Stromy vhodné pro realizaci speciálních opatření s ohledem na biodiverzitu. Nejvíce odborníků uvádělo jako faktor důleţitý při volbě speciálních opatření taxon stromu z pohledu schopnosti regenerace, dlouhověkosti a domácím či introdukovaném původu dřeviny. Jako vhodné druhy byly nejčastěji zmiňovány duby. Dalšími uváděnými druhy byly lípy, jasany, vrby a buky, i kdyţ názory na tyto druhy byly mnohdy protichůdné. Ačkoli se nejedná o domácí dřevinu, jako vhodný se jeví i akát a někteří přímo uvádějí, ţe při podpoře biodiverzity by nemělo docházet k vylučování ţádných druhů. Přítomnost defektů je brána jako potenciální nositel biologické hodnoty a stejně tak zhoršený stav v některých ze základních parametrů (zdravotní stav, stabilita, vitalita). Dalšími zmiňovanými vlastnostmi jsou stáří stromu a dimenze kmene. Co se týče realizací speciálních opatření na památných stromech, ke kterým se někteří přiklání, existuje názor, ţe taková opatření mohou být v rozporu s ochranou stromu a jeho historické hodnoty. 5.1.3 Vhodná stanoviště 2/15 4/15

Urbanizovaná stanoviště s vazbou na okolí 9/15

Velké parky Mimo urbanizovaná stanoviště Mimo frekventovaná stanoviště

7/15

Obr. 19: Vhodná stanoviště pro realizaci speciálních opatření s ohledem na biodiverzitu Speciální opatření podporující biodiverzitu má nepochybně smysl na stanovištích s výskytem chráněných druhů a chráněných územích. Další důleţitou vlastností je návaznost na okolí. 43

Pokud existuje kontinuita na urbanizovaných stanovištích, přiklání se většina k zajištění potřebné provozní bezpečnosti stromů s potenciální biologickou hodnotou tak, aby byl brán ohled na významné prvky nesoucí biologickou hodnotu. Obecně by se podle mnohých mělo přistupovat k realizaci speciálních opatření na senescentních stromech ve velkých parcích. V rozporu s tímto přístupem, část oslovených odborníků pokládá přístup za moc nebezpečný, omezuje proto činnosti spojené s podporou biodiverzity na stanoviště mimo urbanizované a frekventované oblasti. 5.1.4 Povaha speciálních ošetření

2/14 8/14

6/14

Pouţití speciálních technik řezu Provozní bezpečnost Zachování torza kmene Minimalizace zásahů

6/14

7/14

Ponechání suchých větví Úprava stanoviště

7/14

Obr. 20: Povaha používaných speciálních opatření s ohledem na podporu biodiverzity. Poměrně rovnoměrně rozloţený graf poukazuje na rozdílné přístupy. Většina povaţuje pro speciální ošetření za charakteristické pouţití speciálních technik řezu. Dalším často opakovaným projevem provedených speciálních opatření můţe být radikální redukce z důvodu zajištění provozní bezpečnosti nebo sesazení stromu na torzo. Jako speciální ošetření jsou zároveň povaţovány redukce mírné, nebo ponechání suchých větví. Tyto rozdíly se projevují v závislosti na stanovišti. Málo zmiňovaným, ale důleţitým opatřením je úprava stanoviště, kdy je moţné předejít zásahům zmírněním nepříznivých vlivů nebo sníţením potřeby důsledné provozní bezpečnosti, např. zamezením přístupu.

44

5.1.5 Speciální techniky řezu 1/10 1/10 Korunkový řez – pouze estetika

1/10 6/10

Zlom ţivých větví Zlom ţivých i suchých větví Zlom suchých větví

4/10

Zlom a korunkový řez = poškození Korunkový řez – lepší obráţení 4/10

Obr. 21: Speciální techniky řezu s ohledem na podporu biodiverzity. Jako speciální technika řezu je uváděna metoda umělého zlomu a korunkového řezu. Korunkový řez ale povaţuje většina oslovených za estetickou záleţitost, příliš nebezpečnou a sloţitou pro rozšířenější vyuţití. Naprostá většina je pro vyuţití techniky přirozeného zlomu, liší se v případech pouţití na ţivých nebo suchých větví. Pouze jeden z odborníků se setkal s lepším obráţením ošetřené větve v případě pouţití korunkového řezu a podle jednoho je pouţití těchto technik neetické, protoţe se jedná o vytvoření přílišného poškození. 5.1.6 Obvodové redukce a další způsoby podpory biodiverzity

4/15

6/13 9/13

Zajištění stability

ANO

Regenerace koruny

NE 11/15

Obr. 22: Obvodové redukce

Obr. 23: Ponechávání

s ohledem na biodiverzitu.

pahýlů silných větví.

Obvodové redukce jsou typickým zásahem při ošetřování starých stromů. Její vyuţití s podporou biologických prvků vidí většina v zajištění stability proti rozpadu či ohroţení provozní bezpečnosti za cenu velkých redukcí nad 20 % objemu koruny. Odlišným způsobem jsou pouţívány pro podpoření regenerace koruny, kdy jsou prováděny pouze redukce citlivé. Důleţité je přitom brát v úvahu taxon, osvětlení jedince a naplánování případné etapizace 45

práce. Při redukci silných větví je podle většiny lepší ponechat pahýl z důvodu lepšího obraţení větve, na kterou se zakracuje a pomalejšího postupu hniloby. Ti, kteří naopak upřednostňují řez na větevní límeček uvádí, ţe ponechání pahýlu představuje zbytečné riziko a také ţe nelze odhadnout jeho trvanlivost. Všichni odborníci, kteří se zmiňovali o ponechávání odstraněných suchých větví na stanovišti, se shodli na tom, ţe jde o činnost prospěšnou. Záleţí však vţdy na moţnostech stanoviště a také na velikosti ponechávaných větví. V některých případech je moţné ponechanou dřevní hmotu naštěpkovat. Další opatření jako zastřešování dutin nebo zatírání ran jsou povaţovány za ošetření konzervační. Mají vliv spíše na zachování dřevní hmoty neţ na podporu biotopu a mohou mít také výchovný efekt.

46

5.2 Analýza provedených zásahů na případové studii aleje Šilheřovice – Paseky Klasickým hodnocením byly zjištěny aktuální hodnoty zdravotního stavu (ZS), stability (S) a vitality (V). Bylo zhodnoceno 14 torz a 12 stromů a na základě stanovené biologické hodnoty byly zařazeny do kategorií: senescentní torzo, torzo veterána, senescentní strom, strom veterán, pozoruhodný strom, strom fáze pozdní dospělosti. V tabulce (Tab. 2) jsou dále uvedeny hodnoty stavu před zásahem (ZS0, S0, V0) a provedené zásahy. Červená barva buňky označuje pokles hodnot oproti stavu před zásahy, zelená představuje nárůst.

Strom č.

Klasifikace podle biologické hodnoty

Biologická hodnota (b.)

Tab. 2: Souhrn výsledků hodnocení a provedených zásahů včetně reakce

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T8 T11 T14 T7 T9 T10 T12 T13

senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo torzo veterána torzo veterána torzo veterána torzo veterána torzo veterána

8 11 14 14 13 12 11 12 11 7 8 8 8 6

5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5 5

12 46 76 174 100 103 122 19 185 189 68 91

senescentní strom senescentní strom senescentní strom senescentní strom strom veterán strom veterán strom veterán pozoruhodný strom pozoruhodný strom pozoruhodný strom strom fáze pozdní dospělosti strom fáze pozdní dospělosti

7 7 7 7 8 8 7 6 6 6 1 1

3 3 3 3 4 4 4 3 2 2 2 2

S

S0

V

V0

Provedený zásah

3 4 4 4 3 3 4 4 3 3 4 4 4 3

2 3 2 3 3 3 2 2 2 2 3 3 2 2

4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 4 4 2 4

4 4 4 3 4 4 3 3 4 3 4 4 3 3

3 4 3 3 3 3 4 4 3 3 3 3 2 3

V-ST, V-RT V-ST, V-RT, S-VD V-ST, V-RT, OV V-ST, V-RT, OV V-ST, V-RT, OV V-ST, V-RT V-ST, V-RT, OV V-ST, V-RT, OV V-ST, V-RT V-ST, V-RT, OV V-ST, OV V-ST, V-RT, OV V-ST, V-RT, OV V-ST, V-RT, OV

4 3 3 3 4 3 3 3 2 3 2 2

3 3 3 3 4 3 3 2 3 2 2 2

3 3 4 3 4 4 3 3 3 2 2 2

3 2 3 3 4 3 2 2 2 1 1 2

3 3 3 3 4 3 2 3 1 2 1 2

S-RL-LR, S-RZ, S-VD S-RL-LR, S-RZ S-RO(<20%), S-RZ S-RL-LR, S-RZ, S-VD S-RO(>20%), S-RZ S-RO(>20%), S-RZ S-RO(<20%), S-RZ S-RZ S-RZ, S-VD S-RZ S-RZ S-RZ

ZS ZS0

47

Pokles zdravotního stavu všech torz na stupeň 5 je způsoben povahou provedeného zásahů a stejně tak pokles jejich vitality. Výjimkou z pohledu vitality jsou torza č. T8 a T11, která přestoţe před sesazením vykazovala vitalitu zbytkovou, po zákroku silně obrazila. Důleţitou změnou je nárůst stability torz na hodnotu přijatelnou z hlediska provozní bezpečnosti. Torza vytvořená ze senescentních stromů získaly většinou více bodů biologického hodnocení, zejména díky výjimečné velikosti dimenze jejich kmene (Obr. 24). Pouze torzo č. T13 vzhledem k získanému počtu bodů neodpovídá pouţité stupnici o 1 bod.

14

15

14

Biologická hodnota torz 13

Počet bodů

11 10

12

12

11

11

8

7

8

8

senescentní torzo

8 6

torzo veterána

5

senesce

torzo v 0 T1

T2

T3

T4

T5

T6

T8 T11 T14 T7

T9 T10 T12 T13

Obr. 24: Srovnání biologické hodnoty torz podle počtu získaných bodů.

Biologická hodnota stromů

10 8

Počet bodů

8

7

7

7

7

8 7 6

6

senescentní strom

6

6

strom veterán

4

pozoruhodný strom

2

1

1

68

91

strom fáze pozd. dosp.

0

senesce

strom v

pozoru

strom f 12

46

76

174 100 103 122

19

185 189

Obr. 25: Srovnání biologické hodnoty stromů podle počtu získaných bodů. Počet bodů senescentních stromů a stromů veteránů jsou poměrně vyrovnané (Obr. 25). Senescentní stromy jsou výjimečné především svou dimenzí a stromy veteráni výrazně zhoršeným stavem v některém ze základních parametrů (ZS, S, V). Ţádné stromy nedosahují všech výjimečných vlastností najednou, jako některá torza. Svou dimenzí a také rozvojem některých defektů se vyznačují stromy pozoruhodné, které získaly 6 bodů. Rozvoj defektů s potenciální biologickou hodnotou je moţné pozorovat i na sledovaných stromech fáze pozdní dospělosti. 48

Podrobný popis vývoje stavu ostatních stromů je popsán v následujících grafech:

S-RZ

S-RZ

S-RZ S-RZ, S-VD

RL-LR, S-RZ

S-RO <20%, S-RZ

S-RO >20%, S-RZ

3

S-RO >20%, S-RZ

S-RL-LR, S-RZ, S-VD

S-RO <20%, S-RZ

2

S-RL-LR, S-RZ

Stupně zdravotního stavu

1

S-RL-LR, S-RZ, S-VD

Srovnání zdravotního stavu

Zdravotní stav (aktuálně) Zdravotní stav (před zásahem)

4 5

Senescentní stromy

Stromy veteráni Pozoruhod. strom Pozd. dospělost

12

100

46

76

174

103

122

19

185

189

68

91

Číslo stromu Obr. 26: Graf srovnání zdravotního stavu. Zdravotní stav (Obr. 26) se podařilo zachovat nebo podpořit na stromech kde proběhly hlavně lokální redukce (S-RL-LR), redukce menších rozsahů (S-RO <20%) a zdravotní řez (S-ZR) z důvodu nutnosti odstranit jmelí. Na dvou senescentních stromech byly vzhledem k jejich vysoké hodnotě instalovány dynamické vazby pro sníţení rozsahu poškození při redukci. Dobrým zdravotním stavem se vyznačují stromy fáze pozdní dospělosti a stromy pozoruhodné. Na jednom z nich byly rovněţ nainstalovány dynamické vazby. Zdravotní stav se naopak zhoršil nebo zůstal silně narušený u stromů veteránů, u kterých bylo z důvodu velkého rozsahu defektů nutno přistoupit k silným redukcím.

49

3

S-RZ

S-RZ

S-RZ

S-RZ, S-VD

S-RL-LR, S-RZ

S-RO <20%, S-RZ

S-RO >20%, S-RZ

S-RO >20%, S-RZ

S-RL-LR, S-RZ, S-VD

2

S-RO <20%, S-RZ

Stupně stability

1

S-RL-LR, S-RZ

S-RL-LR, S-RZ, S-VD

Srovnání stability

Stabilita (aktuálně) Stabilita (před zásahem)

4 Senescentní stromy

Stromy veteráni Pozoruhod. strom Pozd. dospělost

12

100

5 46

76

174

103

122

19

185

189

68

91

Číslo stromu Obr. 27: Graf srovnání stability. Z uvedeného grafu (Obr. 27) vyplývá souvislost mezi pouţitím obvodových redukcí a výrazně zhoršenou stabilitou stromů. Ve většině případů se redukcí podařilo dosáhnout vylepšení stability, nebo potlačení negativního vlivu některého ze staticky významných defektů. Výjimku představuje strom č. 100, u kterého ani silná obvodová redukce nad 20 %

S-RZ S-RZ, S-VD

S-RZ

S-RZ S-RZ

S-RO >20%, S-RZ

4

S-RO <20%, S-RZ

3

S-RO >20%, S-RZ

S-RL-LR, S-RZ

S-RL-LR, S-RZ, S-VD

2

Srovnání vitality S-RO <20%, S-RZ

Stupně vitality

1

S-RL-LR, S-RZ, S-VD

souběţný výskyt více staticky významných defektů neomezila.

Vitalita (před zásahem)

Senescentní stromy

Stromy veteráni Pozoruhod. strom Pozd. dospělost

12

100

5 46

76

174

103

122

Číslo stromu Obr. 28: Graf srovnání vitality.

50

19

185

Vitalita (aktuálně)

189

68

91

Na grafu srovnání vitality (Obr. 28) lze vidět rozdíly v reakcích stromů na zásahy. Zatímco stromy se zřetelně nebo výrazně sníţenou vitalitou reagovaly na zásahy pozitivně nebo si alespoň zachovaly hodnotu vitality, strom č. 185 s původně výbornou vitalitou po zásahu prokazoval známky prosychání okrajových partií koruny a její částečnou fragmentací. Vitalita stromu č. 100 zůstala zbytková a jenom část koruny vykazuje ţivý asimilační aparát a známky obráţení, coţ přispívá k jeho celkově špatnému stavu. V rámci případové studie bylo rovněţ zjištěno, ţe bylo splněno doporučení uvedené v plánu péče, kdy je nutno kvůli výhledově nedostatečnému počtu jedinců vhodných pro přeţití populace ohroţeného druhu jako přechodné stanoviště ponechávat velké pokácené kmeny v blízkosti původního stanoviště stromu (viz. příloha č. 2). Celkem byly napočítány 3 duté velké kmeny na dvou různých místech (Obr. 29). V ostatních alejích (II, III, IV), které jsou také součástí ochranné zóny PP a EVL Ostrava – Šilheřovice ţádné zásahy prováděny nebyly, naopak stromy ţivé i odumřelé jsou zde ponechány bezzásahovému reţimu (viz. Příloha č. 2).

Obr. 29: Pozice ponechaných kmenů vzhledem úseku prováděných zásahů. Jako náhrada za pokácené stromy či neperspektivní mladou výsadbu nebo pro zaplnění mezer ve stromořadí, bylo v úseku prováděných zásahů vysazeno 49 jedinců druhu lípa malolistá – Tilia cordata L., vypěstovaných v nedaleké školce v Šilheřovicích.

51

5.2.1 Návrh ošetření Na základě zjištěného stavu stromu či torza, jeho reakce na provedená opatření a klasifikace podle biologické hodnoty byla na následujících 10 let navrţena tyto opatření:

Opakování

senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo senescentní torzo torzo veterána torzo veterána torzo veterána torzo veterána torzo veterána

V-RT V-RT V-RT V-RT V-RT V-RT V-RT V-RT V-RT V-RT OV V-RT V-RT V-RT

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 3 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

Opakování 2

Naléhavost

T1 T2 T3 T4 T5 T6 T8 T11 T14 T7 T9 T10 T12 T13

Naléhavost 2

Klasifikace podle biologické hodnoty

Opatření 2

Strom

Opatření

Tab. 3: Souhrn navržených opatření pro torza

OV OV OV

1 1 1

1 1 1

OV

1

1

OV

1

1

OV OV OV

1 1 1

1 1 1

Jak vyplývá z uvedeného souhrnu (Tab. 3), péče o torza spočívá především v důsledném a pravidelném odstraňování nově vzniklých výhonů (V-RT). Jde především o zachování stávající stability torza a musí být přitom také kontrolován jejich celkový stav. Vzhledem k nedostačující vzdálenosti kmenů od krajnice přilehlé komunikace, musí být odstraňovány i kořenové výmladky (OV).

52

68 91

Opatření 2

Naléhavost 2

Opakování 2

senescentní strom senescentní strom senescentní strom senescentní strom strom veterán strom veterán strom veterán pozoruhodný strom pozoruhodný strom pozoruhodný strom strom fáze pozdní dospělosti strom fáze pozdní dospělosti

3 3 3 3 5 3 5 5 5 5

S-VD

3

10

S-VD V-ST V-RO V-ROC S-VD S-VD S-VD

3 3 2 2 3 3 3

10

Naléhavost

12 46 76 174 100 103 122 19 185 189

Klasifikace podle biologické hodnoty

Opatření

Strom

Opakování

Tab. 4: Souhrn navržených opatření pro stromy.

V-ROC V-ROC V-ROC V-ROC V-RO V-ROC V-RB V-RB V-RB V-RB

1 1 1 1 1 1 1 2 2 2

V-RB

2

5

V-RB

2

5

5 3 10 10 10

Na senescentních stromech (č. 12,46,76,174) jsou navrţena opatření spojená s podporou přirozených procesů stárnutí a vitality (V-ROC). Je třeba provádět pouze citlivé redukce (do 10 %) ve vrcholových částech koruny a práce musí být etapizována, nejlépe ve tříletých intervalech. U stromů veteránů, tj. těch, které se vyznačují horším stavem, jsou navrţeny i redukce silnější (V-RO). V jednom případě (č. 100) má být redukce provedena bezprostředně v první etapě dalších prováděných zásahů v rozsahu nutném pro stabilizaci rizikových částí koruny. Pokud by strom i nadále slabě reagoval a jeho stav se zhoršoval, je navrţen na sesazení na torzo. Redukce z důvodu potřeby stabilizace je navrţena i u stromu č. 103, ve druhé etapě dalších prováděných prací pokud by se jeho stav nadále zhoršoval. Podpora regenerace koruny u stromu č. 122 je navrţena ve druhé etapě prací proto, aby strom během uplynulé doby dokázal nahradit větší část koruny. Pro minimalizaci zásahů jsou na stromech v lepším stavu navrţeny pouze bezpečnostní řezy nestabilních částí suchých větví, nebo suché větve nad komunikací (V-RB). V tomto případě je moţné vyuţít techniku umělého zlomu. Aktuálně přítomné dynamické vazby na stromech č. 12, 174 a 185 bude po uplynutí doby trvanlivosti (10 let) nutno vyměnit (S-VD). Na dvou stromech (č. 19 a 189) by bylo vhodné pro stabilizaci rozvíjejících se defektů vazby nainstalovat.

53

6 DISKUZE V platné legislativě České republiky je zakotvena obecná druhová ochrana a další zvláštní druhy ochrany jako chráněná území, ohroţené druhy či významné krajinné prvky (viz. kapitola č. 3.4). Stát se rovněţ jako mnoho jiných zemí po celém světě zavazuje dle platné strategie k ochraně biodiverzity a snaze o její podpoření. Z pohledu arboristiky ale není pevně dáno, jak by ochrana či podpora biotopu určitého druhu nebo plochy měla vypadat. Názory na ošetření stromů s ohledem na podporu biodiverzity, tj. ,,přírodě blízká ošetření‘‘ se liší i z pohledu konkrétních odborníku i firem zabývajících se arboristikou. Odlišnosti v přístupu k ošetření se odvíjí od jeho účelu. V praxi existují dva hlavní odlišné přístupy. Z jednoho pohledu se jedná o stabilizace za cenu vytváření velkých poškození z důvodu poţadované provozní bezpečnosti na frekventovaných plochách, a stanovení bezúdrţbového reţimu na plochách kde potřeba stabilizace není. Z pohledu druhého směřují přírodě blízká ošetření na stromy mimo frekventovaná stanoviště, kde jsou cílenými zásahy podporovány přirozené procesy stárnutí stromu. Pouţití přírodě blízkých ošetření na frekventovaných stanovištích je z tohoto pohledu povaţováno za nebezpečné. Další zjištěné odlišnosti spočívají především v názoru na to, jaká kritéria mají být zváţena při volbě stromu vhodného pro přírodě blízká ošetření a jakým způsobem mají být ošetření provedena. Protoţe se uvedené názory odborníků a firem zakládají na jejich zkušenosti z praxe a ve shodách jsou docela vyrovnané, jeví se jako nejlepší řešení kombinace všech uvedených metod přírodě blízkých ošetření s metodami klasickými, v závislosti na individuálním posouzení kaţdého jedince. Jako podloţení tohoto tvrzení můţe slouţit i fakt, ţe všechny technologické postupy i techniky přírodě blízkých ošetření jsou nově definovány v arboristickém standardu SPPK A02 009 Speciální zásahy na stromech (2016). Klasifikace jednotlivých technologických postupů uvedených v tomto standardu se jeví jako dostačující a jak bylo zjištěno, má oporu i v zahraniční literatuře. Individuální přístup a kombinace různých metod byl zjištěn i při zpracování případové studie aleje Šilheřovice – Paseky. Zásadní roli přitom hrál plán péče pro chráněné území a EVL jehoţ ochranné zóny je řešená alej součástí. Pro správné stanovení péče je totiţ nutné identifikovat problémy a hrozby a určit účel ochrany a poţadovaný výsledek prováděných opatření. Na základě tohoto plánu byl zpracován návrh ošetření, který byl sledován v případové studii. Na všech sledovaných stromech byl bez ohledu na jejich stáří proveden zdravotní řez (S-RZ) podle standardu SPPK A02 002 – Řez stromů (2013). Ačkoli je pouţití zdravotních řezů na starých stromech neobvyklé, zde byly provedeny vzhledem k nutnosti 54

řešit stav, kdy byly koruny stromů z velké části tvořeny jmelím. Při realizaci zdravotních řezů odbornou arboristickou firmou byl ale brán ohled na prvky spojené s biodiverzitou, nebyly proto vţdy odstraněny všechny narušené či oslabené části, například větve s výletovými otvory. Zdravotní řez ale neřeší aktuální statické poměry celého jedince, pro stabilizaci stromů bylo nutno vyuţít dalších opatření. Obvodové redukce (S-RO) byly v tomto případě nejvíce vyuţitým ošetřením. Za pomoci sníţení těţiště stromu bylo zmírněno riziko selhání stromu nebo jeho části zlomem, nebo vývratem. Zásahy byly provedeny v jedné etapě a v míře odpovídající stavu stromu, ale i jeho biologické hodnotě. Zatímco na stromech veteránech bylo přistoupeno k silnějším redukcím, u senescentních stromů byly častěji vyuţity dynamické vazby. Díky odbornému přístupu při realizaci redukcí došlo často i k ponechání pahýlů zakráceného kosterního větvení, coţ můţe přispívat ke zvýšení biologické hodnoty stromu. Zásadním přírodě blízkým ošetřením provedeným na případové studii, bylo sesazení stromů na torza (V-ST), podle standardu SPPK A02 009 - Speciální zásahy na stromech (2016). Důvodem pro sesazení byl kritický stav stromu – většinou rozsáhlé dutiny kmene, podezření na zásah do mechanicky významného kořenového systému a velký rozsah odumřelé koruny. Nebyly sesazeny jen torza stromů výjimečných dimenzí, ale i menší stromy v kritickém stavu, díky čemu se zvýšil počet zachovaných kmenů s dutinami, které tvoří hlavní útočiště ohroţeného druhu. Naplňují se tak poţadavky stanovené v plánu péče. Tyto ošetření jsou také v souladu s výsledky analýzy názorů. Zásahy byly předně prováděny za účelem zajištění provozní bezpečnosti stanoviště a pro zachování jedinců na stanovišti. Co se týče techniky řezu prováděných zásahů, nebylo vyuţito ţádných speciálních technik jako například umělý zlom. Protoţe ţe se zde jedná především o zachování stávajících habitatů a ne o vytváření nových, mohl by mít umělý zlom v tomto případě negativní účinek v podobě rychlejšího rozkladu a rozpadu torz. Velké rány po umělých zlomech by navíc mohly v aleji podél frekventované komunikace působit neesteticky a nestabilně. Velké řezné rány z vrchu torz, které nepodléhaly rozkladu v době sesazení, byly zatřeny. Význam zatírání je zde i z pohledu realizátorů opatření pouze estetický. Pro zmírnění negativního dopadu kácení vzrostlých nestabilních stromů byly na dvou místech poblíţ aleje ponechány celkem tři duté kmeny pokácených jedinců. Ty mohou slouţit jako přechodné útočiště ohroţeného druhu. Ponechané kmeny jsou výjimečné svou velikostí a stavem rozkladu a jsou ponechány tak, jak je to v moţnostech stanoviště – v bezpečné vzdálenosti od komunikace. Jedná se o přírodě blízké opatření rozeznávané ve standardu i odbornou veřejností. Ošetření provedené v aleji nesměřovaly pouze na velké a staré stromy, ale na všechny jedince v řešeném úseku, hlavně kvůli nutnosti odstranit jmelí. Dále bylo vysazeno celkem 49 mladých jedinců původního 55

druhu lípa malolistá – Tilia cordata L., kdy byl kladen důraz hlavně na kvalitu a místní původ výsadbového materiálu. Právě komplexní pojetí péče je klíčové při ošetřování ploch vyznačujících se biologickou hodnotou nebo kontinuitou biotopu. V souladu se zajištěním provozní bezpečnosti a snahou o zachování jedince na stanovišti jsou i technologické postupy navrţené pro budoucí péči. Rozdílem zde je pouţití přírodě blízkých metod ošetření stromů, a to i na stromech které nejsou senescentní. Vzhledem k tomu, ţe se nachází na stejném stanovišti, můţe být ponechání prvků s potenciální biologickou hodnotou (habitatů) prospěšné i na stromech stádia pozdní dospělosti. I ty totiţ svou narůstající biologickou hodnotou pozitivně ovlivňují stanoviště. Při provádění bezpečnostního řezu, by mělo dojít k zachování stabilních částí suchých větví, které neohroţují provozní bezpečnost (V-RB). Stromy pozoruhodné jsou vedle své narůstající biologické hodnoty charakteristické výjimečnou velikostí dimenze jejich kmene a dobrým stavem, při jejich stabilizaci by bylo pro minimalizaci vzniku poškození vhodné pouţití dynamických vazeb kosterního větvení (S-VD). Vazby jsou vyuţitelné i při stabilizaci senescentních stromů. Ty jsou z hlediska biologické, ale i historické hodnoty nejcennější, představují proto ideální investici. Protoţe jiţ došlo k jejich předchozí stabilizaci redukcí, není nutné mít obavy o jejich stav z vytváření ran při dalším ošetření. Bylo by proto vhodné dále podpořit jejich přirozené procesy stárnutí citlivou redukcí ve vrchní částí koruny (VROC). Pouţití vazeb by bylo naopak nevhodné na stromech veteránech, vzhledem k jejich celkovému špatnému stavu, povaze defektů a tomu, ţe jiţ prodělaly velkou redukci. Tyto stromy jsou podle vývoje jejich stavu nejvíce vhodné pro realizaci silné redukce z důvodu stabilizace (V-RO), nebo dokonce sesazení na torzo (V-ST). Přítomná torza by měla být kaţdoročně ořezávána podle technologického postupu zapěstování koruny sesazených stromů (V-RT). V rámci péče o torza je nutno kontrolovat jejich stav, například praskliny, nebo úroveň rozkladu dřeva. Na konkrétním stanovišti řešeném v případové studii musí být odstraňovány kořenové výmladky (OV), pro zachování přijatelného rozhledu na komunikaci. Dále je moţné ponechávat velké odstraněné kosterní větve či kmeny po jejich případném odstranění na jednom z pro to určených stanovišť. Pouţití speciální techniky umělého zlomu by mělo být omezeno na redukce suchých větví při bezpečnostním řezu. Všechna pouţitá i navrţená ošetření se jeví jako dostačující a při snaze podpořit biologický potenciál jsou zde vyuţity všechny moţnosti stanoviště.

56

7 ZÁVĚR Závěrečná práce se v literárním přehledu zabývá různými pohledy na stáří stromu a s nimi spojenými výhodami a nevýhodami, ať uţ pro strom nebo pro jeho okolí. Se zvyšujícím se stářím stromy nabývají na biologické, historické ale mnohdy i estetické hodnotě. Biologická hodnota nemusí ale vţdy souviset s věkem stromu. Pro její zjištění je proto třeba sledovat i parametry jiné, jako jsou například různá poškození. Správná identifikace senescentních stromů a stromů veteránů je klíčová pro zvolení správného přístupu k péči. Pouţitím speciálních metod s ohledem na podporu biodiverzity, tzv. ,,přírodě blízkých ošetření‘‘ je moţné podpořit biologický potenciál celého území. Vzhledem k nutnosti zajištění určité provozní bezpečnosti a snaze o zachování jedince na stanovišti se můţe jednat o velmi rozdílné přístupy. O rozdílnosti přístupů svědčí i provedená analýza názorů odborníků a odborných firem na téma přírodě blízká ošetření. Ti se často liší v názorech na účel, vhodné stanoviště, vhodný strom nebo technologické postupy a techniky. Spíše neţ na potřebu sjednotit přístupy k přírodě blízkým ošetřením to ukazuje na nutnost pečlivého a individuálního zhodnocení kaţdého jedince a kaţdé situace. Uváděné postupy a metody jsou v souladu se zahraniční literaturou a mají oporu v existujících i nově vyvíjených arboristických standardech. Pro zhodnocení přírodě blízkých opatření v praxi byla zpracována případová studie na aleji Šilheřovice – Paseky. Vyhodnocením získaných podkladů a informací zjištěných v terénu bylo shledáno, ţe kombinací speciálních a klasických arboristických metod ošetření došlo k podpoření biotopu silně ohroţeného druhu a prvků s biologickým potenciálem v nejvyšší moţné míře. Za tímto účelem byla navrţena i následná péče o stromy a torza rozebírané v případové studii.

57

8 SUMMARY This final thesis deals with the problem, how to manage ageing tree in order to keep its biological value. Because there is no exact clue, how to carry out a treatment referred to as natural imitation, proper identification of threats and needs is crucial for every tree and every site. This has been found out when analysing professionals’ opinions and also by studying Czech and foreign literature. For evaluation of natural imitation treatment in reality, the case study of Šilheřovice – Paseky alley has been made. It was found out, that every possible action for improvement of biological value was performed, in the way that this exact site allows.

58

9 POUŢITÁ LITERATURA FAY, N. Enviromental arboriculture, tree ecology and veteran tree management. In The Arboricultural Journal. Vol. 26, No. 3. 2002. p. 213-238. FAY, N. Natural Fracture Pruning Techniques. Treework Environmental Practice[online]. Bristol,

2003.

Dostupný

z:

http://www.treeworks.co.uk/downloads/8%20-

%20Coronet%20cuts%20&%20retrenchment%20pruning%2017%20April%202003.pdf. FAY, N. Defining and surveying veteran and ancient trees [online]. Bristol, 2007. Dostupný z http://www.treeworks.co.uk/press_releases_publications.php. FAY, N. Conservation Arboriculture: Learning from old trees, artists and dead poets [online].

Arborist

News.

Bristol,

Dostupný

2011.

z

http://www.treeworks.co.uk/downloads/CONSERVATION_ARBORICULTURELearning_R eview4-16-06-2011.pdf. HORÁK, J. (ed.). Brouci vázaní na dřeviny: Beetles Associated with Trees : sborník referátů : 26. února 2008, Pardubice. Praha: Česká lesnická společnost, 2008. ISBN 978-80-02-019831. HYŤHA, M. Stromy v krajině a ve městě: jejich význam a ochrana. České Budějovice: Sdruţení Calla, 2007. ISBN 978-80-903910-1-7. JANKOVSKÝ, L., biologickou

et al. Analýza postupu ponechávání dřeva k zetlení z hlediska vlivu na

rozmanitost.

Brno.

2006.

101

s.

Dostupný

z

http://www.utok.cz/sites/default/files/data/USERS/u22/OZCHP-Tlejici_%20drevo_v_lesich__vliv_na_biodiverzitu-20080821.pdf JANKOVSKÝ, L., P. ČERMÁK, D. LIČKA a J. BERÁNEK. Choroby a škůdci dřevin. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. KOČVARA, R. Plán péče o přírodní památku Šilheřovice. Chropyně, 2010. KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les. 2. dopl. vyd. Vlašim: ČSOP, 2003. Metodika Českého svazu ochránců přírody, č. 5. ISBN 80-86327-36-1. KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les - II. 3., dopl. vyd. Vlašim: ČSOP, 2010. Metodika (Český svaz ochránců přírody). ISBN 978-80-86327-85-3.

59

LONSDALE, D. Hazards from trees: a general guide. Edinburgh: Forestry Commission, 2000. ISBN 0855385146. LONSDALE, D. Ancient and other veteran trees: further guidance on management. 2013. ISBN 9780904853094. MATĚJKOVÁ, Pavla, Zdeněk KLETEČKA a Jiří ŘEHOUNEK. Stromy a hmyz: praktický rádce pro účast ve správních řízeních. České Budějovice: Calla, 2009. ISBN 978-80-8726701-1. PEJCHAL, M. Arboristika I.: Obecná dendrologie. Mělník: VOŠ Za a SZaŠ Mělník, 2008. READ, H. Veteran trees: a guide to good management. Peterborough: English Nature, 2000. ISBN 9781857164749. SPPK A02 002. Řez stromů - péče o přírodu a krajinu. Arboristické standardy, řada A. Praha: Agentura ochrany a přírody krajiny ČR, 2013. SPPK A01 001. Hodnocení stavu stromů. Arboristické standardy, řada A. Praha: Agentura ochrany a přírody krajiny ČR, 2014. SPPK A02 009. Speciální zásahy na stromech. Arboristické standardy, řada A. Praha: Agentura ochrany a přírody krajiny ČR, 2016. STOKLAND, Jogeir N., Juha SIITONEN a Bengt Gunnar JONSSON. Biodiversity in dead wood. Cambridge: Cambridge University Press, 2012. Ecology, biodiversity and conservation. ISBN 978-0-521-88873-8. Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky: National biodiversity strategy of the Czech Republic. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí, 2005. ISBN 80-7212-380-7. ŠPINLEROVÁ, Z. Ekofyziologie dřevin. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 60

Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě, ve znění pozdějších předpisů. ZEMAN, J. Projekt regenerace zeleně obce Šilheřovice etapa 1. Ţďár nad Sázavou, 2014.

61

10 PŘÍLOHA Č. 1 – PŘÍPADOVÁ STUDIE

62

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T1

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

5 273 87 bez koruny bez koruny 5 a 5 2 4

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016.

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem ZS 5 otevřená dutina báze pokročilá hniloba s trouchem dutina kmene výletové otvory (velké) poškození borky trhlina ve kmeni ránové dřevo

zbytková ve spodní části

63

Biologická hodnota (skóre)

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty

5 b. 1 b. 1 b.

senescentní torzo Provedená ošetření V-ST, V-RT

sesazení na torzo, zapěstování koruny 1 b. Celkem bodů sesazených stromů 8

Obr. 4: Otevřená dutina s trouchem Návrh ošetření Technologie NaléhavostOpakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů

Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy torza je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté výhony. Podobně jako u S-RTHL dojde v ideálním případě k vytvoření hlav.

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T2

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

10 387 123 8 3 5 b 5 3 4

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Napadení kmene (Schizophyllum commune)

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene ZS 5 dutina kmene hniloba kmene poškození borky plodnice Schizophyllum commune výlety ve více úrovních pahýly

zbytková po celé délce kmene

64

Biologická hodnota (skóre) 5 5

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty senescentní torzo Provedená ošetření

Obr. 4: Dynamické vazby mezi pahýly Návrh ošetření Technologie NaléhavostOpakování V-RT 1 3 Zapěstování koruny sesazených stromů

V-ST, V-RT, S-VD Aby nedošlo k náhlému přímému oslunění sesazení na torzo, celkého torza, je v rámci zapěstování koruny zapěstování koruny moţné ponechávat aţ tříleté výhony. V ideálním 1 sesazených stromů, případě dojde k vytvoření hlav. Celkem bodů vazba dynamická: 11 3 lana

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T3

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

5,5 312 99 bez koruny bez koruny 5 a 5 2 4

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Lípa srdčitá Tilia cordata

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene ZS 5 odevřená velká dutina kmene pokročilá hniloba s trouchem mrtvé dřevo adventivní kořeny a ránové dřevo

silné pásy ţivého dřeva (1/2 torza) zbytková dole a nahoře v 1/2

65

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016. Biologická hodnota (skóre) 5 b. 5 b. 1 b. 1 b. 1 b. 1 b.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty senescentní torzo Provedená ošetření V-ST, V-RT, OV

Obr. 4: Otevřená dutina s trouchem, adventivní kořeny. Návrh ošetření Technologie NaléhavostOpakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů OV 1 1 Odstranění výmladků

sesazení na torzo, Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy zapěstování koruny torza je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté sesazených stromů, Celkem bodů výhony, a výmladky. odstranění výmladků 14

Obr. 4: Trus chráněného druhu Osmoderma eremita Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T4

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

6,5 350 111 bez koruny bez koruny 5 b 5 3 3

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Lípa srdčitá Tilia cordata

rozpad dutiny výrazná po celé délce

Obr. 3: Otevřená dutina s trouchem v rozpadu, adventivní kořeny.

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem

Biologická hodnota (skóre)

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty

dimenze kmene ZS 5 otevřená velká dutina kmene pokročilá hniloba s trouchem trus chráněného druhu hmyzu adventivní kořeny a ránové dřevo dutiny v kosterním větvení výletové otvory mrtvé dřevo, poškození borky plodnice Ganoderma applanatum

5 b. 5 b. 1 b.

senescentní torzo

66

1 b. 1 b.

Provedená ošetření V-ST, V-RT, OV

Návrh ošetření Technologie Naléhavost Opakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů OV 1 1 Odstranění výmladků

sesazení na torzo, Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy torza zapěstování koruny je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté výhony, a 1 b. sesazených stromů, výmladky. Při odstraňování výmladků nesmí Celkem bodů odstranění výmladků docházet k poškození rozpadající se dutiny 14

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T5

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

6 340 108 bez koruny bez koruny 5 a 5 3 4

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016.

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Lípa srdčitá Tilia cordata

silné pásy ţivého dřeva, náklon zbytková zjištěna na 3/4 kmene

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene ZS 5 otevřená velká dutina kmene tvarová výjimečnost dutiny v kosterním větvení výletové otvory dutinky poškození borky hniloba mrtvé dřevo

67

Biologická hodnota (skóre) 5 b. 5 b. 1 b. 1 b.

Obr. 4: Otevřená dutina kmene. Klasifikace stromu podle biologické hodnoty senescentní torzo Provedená ošetření V-ST, V-RT, OV

Návrh ošetření Technologie NaléhavostOpakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů OV 1 1 Odstranění výmladků

sesazení na torzo, Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy zapěstování koruny 1 b. torza je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté sesazených stromů, Celkem bodů výhony, a výmladky. odstranění výmladků 13

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T6

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

7,5 395 126 bez koruny bez koruny 5 b 5 3 4

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Lípa srdčitá Tilia cordata

zbytková ve spodní části

Obr. 3: Dutiny v pahýlech.

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene ZS 5 tvarová výjimečnost pahýly dutina kmene dutiny v kosterním větvení výletové otvory hniloba, poškození borky ránové dřevo plodnice nespec. hub

68

Biologická hodnota (skóre) 5 b. 5 b. 1 b.

Obr. 4: Výletový otvor dutiny. Klasifikace stromu podle biologické hodnoty senescentní torzo Provedená ošetření

Návrh ošetření Technologie NaléhavostOpakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů

V-ST, V-RT sesazení na torzo, 1 b. zapěstování koruny Celkem bodů sesazených stromů 12

Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy torza je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté výhony.

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T7

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

5,5 206 66 bez koruny bez koruny 5 a 5 2 3

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015. Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016. Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem ZS 5 otevřená dutina kmene mrtvé dřevo hniloba výletové otvory dutinky ránové dřevo

silná zbytková stěna výrazná po celé délce kmene

69

Biologická hodnota (skóre) 5 b. 1 b.

Obr. 4: Otevírající se dutina kmene. Klasifikace stromu podle biologické hodnoty torzo veterána Provedená ošetření V-ST, V-RT, OV

Návrh ošetření Technologie NaléhavostOpakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů OV 1 1 Odstranění výmladků

sesazení na torzo, Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy zapěstování koruny torza je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté sesazených stromů, Celkem bodů výhony, a výmladky. odstranění výmladků 7 1 b.

Obr. 4: Výletový otvor dutiny kmene. Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T8

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

6 344 109 bez koruny bez koruny 5 a 5 2 3

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016.

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene ZS 5 dutina kmene dutiny v kosterním větvení mrtvé dřevo hniloba ránové dřevo výtok na kmeni

výrazná po celé délce kmene

70

Biologická hodnota (skóre) 5 b. 5 b.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty senescentní torzo Provedená ošetření V-ST, V-RT, OV

Návrh ošetření Technologie NaléhavostOpakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů OV 1 1 Odstranění výmladků

sesazení na torzo, Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy zapěstování koruny 1 b. torza je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté sesazených stromů, Celkem bodů výhony, a výmladky. odstranění výmladků 11

Obr. 1: Strom před zásahem Obr. 2: Po zásahu – březen 2016. – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

T9

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Otevřená dutina kmene. Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem

Obr. 4: Výletové otvory dutiny.

Biologická hodnota (skóre) 5 b. 1 b. 1 b.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty

Návrh ošetření

6 ZS 5 Technologie NaléhavostOpakování torzo veterána 242 otevřená dutina u báze OV 1 1 77 pokročilá hniloba s trouchem Odstranění výmladků Provedená ošetření bez koruny poškození borky bez koruny výletové otvory po celé délce i zvrchu V-ST, OV 5 mrtvé dřevo 1 b. Vzhledem k malé vzdálenosti stromu od krajnice b (asi 0,5 m) je nutno pravidelně odstraňovat sesazení na torzo, 5 kořenové výmladky. odstranění výmladků 3 pokročilý rozklad, zbytková stěna < 20 % Celkem bodů 4 zbytková u báze slabá reakce 8

71

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T10

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

6 276 88 bez koruny bez koruny 5 b 5 3 4

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016.

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 4: Otevřená dutina báze kmene s trouchem.

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem ZS 5 otevřená dutina báze pokročilá hniloba s trouchem zlom na kmeni obnaţené mrtvé dřevo poškození borky plodnice hub (Ganoderma applanatum, Fomes fomentarius ) ránové dřevo

zbytková ve spodní části a nahoře

72

Biologická hodnota (skóre) 5 b. 1 b. 1 b.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty torzo veterána Provedená ošetření V-ST, V-RT, OV

Obr. 5: Plodnice Fomes fomentarius.

Návrh ošetření Technologie NaléhavostOpakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů OV 1 1 Odstranění výmladků

sesazení na torzo, Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy zapěstování koruny 1 b. torza je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté sesazených stromů, Celkem bodů výhony, a výmladky. odstranění výmladků 8

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T11

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

6 347 110 bez koruny bez koruny 5 a 5 2 3

Obr. 2: Po zásahu – březen 2016. Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Výletový otvor na bázi s trouchem. Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene ZS 5 pokročilá hniloba s trouchem dutina kmene výlety po celé délce poškození borky ránové dřevo pahýly dutinky

výrazná po celé délce kmen

73

Biologická hodnota (skóre) 5 b. 5 b. 1 b.

Obr. 4: Výletový otvor kost. větvení. Klasifikace stromu podle biologické hodnoty senescentní torzo Provedená ošetření

Návrh ošetření Technologie Naléhavost Opakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů

V-ST, V-RT, OV sesazení na torzo, Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy torza zapěstování koruny je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté výhony. 1 b. sesazených stromů, Celkem bodů odstranění výmladků 12

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T12

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

6,5 204 65 bez koruny bez koruny 5 a 5 2 3

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016. Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem ZS 5 otevřená dutina báze pokročilá hniloba s trouchem dutina kmene prasklina kmene ránové řevo pahýly

výrazná po celé délce kmene

74

Obr. 4: Otevřená dutina báze s trouchem. Biologická hodnota (skóre) 5 b. 1 b. 1 b.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty torzo veterána Provedená ošetření V-ST, V-RT, OV

Návrh ošetření Technologie NaléhavostOpakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů OV 1 1 Odstranění výmladků

sesazení na torzo, Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy zapěstování koruny torza je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté sesazených stromů, Celkem bodů výhony, a výmladky. odstranění výmladků 8 1 b.

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T13

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

5 254 81 bez koruny bez koruny 5 a 5 2 3

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015. Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem ZS 5 dutina kmene pahýly ránové dřevo dutinky

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016. Biologická hodnota (skóre) 5 b.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty torzo veterána Provedená ošetření

1 b.

V-ST, V-RT, OV

Návrh ošetření Technologie NaléhavostOpakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů OV 1 1 Odstranění výmladků

sesazení na torzo, Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy zapěstování koruny torza je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté sesazených stromů, Celkem bodů výhony, a výmladky. odstranění výmladků 6

výrazná po celé délce kmene

75

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

T14

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

6 299 95 bez koruny bez koruny 5 a 5 2 4

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016. Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem

dimenze kmene ZS 5 dutina kmene výletové otvory do 2/3 výšky kmene pahýly ránové dřevo

Biologická hodnota (skóre) 5 5

Obr. 4; 5: Výletový otvor dutiny a pahýly torza Klasifikace stromu podle biologické hodnoty senescentní torzo Provedená ošetření V-ST, V-RT

76

Technologie NaléhavostOpakování V-RT 1 1 Zapěstování koruny sesazených stromů OV 1 1 Odstranění výmladků

1 sesazení na torzo, zapěstování koruny Celkem bodů sesazených stromů 11

zbytková nahoře i dole

Návrh ošetření

Pro zachování výšky těţiště a náporové plochy torza je třeba pravidelně odstraňovat jednoleté výhony, a výmladky.

Obr. 4: Dynamická vazba v koruně. Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012.

Obr. 3: Tlakové větvení s výletovým otvorem z uzavřené dutiny – březen 2016.

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Inventarizační číslo a taxon

12

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita

19,5 307 98 16 4 5 b 3 3

masivní tlakové větvení se zřetelnou dutinou, zásah do KS

Vitalita

3

rezignace vrchol. větvení, slabá reakce

Lípa srdčitá Tilia cordata

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene rozsáhlá dutina kmene dutina kmene pahýly výletové otvory dutinky ránové dřevo

77

Biologická hodnota (skóre) 5 b. 1 b.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty

Návrh ošetření

Technologie Naléhavost Opakování V-ROC 1 3 Řízená obvodová redukce za účelem postupné Provedená ošetření regenerace S-RL-LR, S-RZ, S-VD S-VD 3 10 vazba dynamická: 3 lana 1 b. Koruna stromu po zásahu reaguje především ve redukce lokální, spodní části, coţ je moţno podpořit citlivou redukcí zdravotní řez, Celkem b. vazba dynamická: (do 10 %) vrchní části stromu. Při výměně vazeb je z důvodu dalšího moţného rozvoje dutiny třeba zváţit 1 lano 7 pouţití více lan (3 lana). senescentní strom

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012.

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015.

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016.

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem

Biologická hodnota (skóre)

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty

dimenze kmene pahýly dutinky ránové dřevo

5 b.

pozoruhodný strom

Technologie V-RB

Provedená ošetření

Bezpečnostní řez senescentích stromů

S-RL-LR, S-RZ

S-VD 3 10 vazba dynamická: 3 lana Vzhledem k poměrně dobrému stavu je nutné redukovat jen nestabilní části suchých větví nad komunikací. Při rozvoji staticky významých defektů je pro minimalizaci poškození vhodné pouţít vazby.

Inventarizační číslo a taxon

19

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita

21 315 100 15 4 4 a 3 2

rány po ošetření tlaková větvení bez ran a trhlin, po redukci

Celkem b.

Vitalita

2

výraznější reakce

6

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 4: Tlakové větvení – březen 2016.

78

1 b.

redukce lokální, zdravotní řez

Návrh ošetření Naléhavost Opakování 2 5

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

46

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

20 350 111 14 2 5 b 3 3 2

Obr. 3; 4: Detail tlakového větvení z obou stran.

Obr. 2: Po zásahu – březen 2016

Lípa srdčitá Tilia cordata

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene velká dutina kosterního větvení hniloba výletové otvery pahýly dutinky ránové dřevo

tlakové větvení, velký počet tlejících ran po kost. větvení silný kalus, výraznější reakce

pro silnější redukci (v)

79

Biologická hodnota (skóre) 5 b. 1 b.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty senescentní strom Provedená ošetření

Návrh ošetření Technologie Naléhavost Opakování V-ROC 1 3 Řízená obvodová redukce za účelem postupné regenerace

S-RL-LR, S-RZ 1 b. Celkem b. 7

redukce lokální, zdravotní řez

Vzhledem k dobré reakci na předchozí ošetření je vhodné dále podporovat přirozený proces stárnutí stromu, provedením citlivých redukcí (do 10 %) ve vrchní části koruny.

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

68

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

19 275 88 14 3 4 a 2 2 1

Obr. 4; 5: Vývoj tlakového v. Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015. Obr. 3: Po zásahu – březen 2016. a poškození báze.

Lípa srdčitá Tilia cordata

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem vývoj dutiny u báze odhalené dřevo ránové dřevo suché a nalomené větve

Biologická hodnota (skóre)

1 b.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty strom fáze pozdní dospělosti

Technologie V-RB

Provedená ošetření

Bezpečnostní řez senescentích stromů

Návrh ošetření Naléhavost Opakování 2 5

S-RZ

odhalené dřevo na bázi, vývoj tlakového větvení výborná

zdravotní řez Celkem b. 1

80

Při výskytku suchých tlustých větví snaha o ponechání stabilních částí, které nezasahují nad komunikaci

Obr. 1: Strom před zásahem - duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

76

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

18 304 97 11 3 5 a 3 3 3

Obr. 2: Po zásahu - říjen 2015

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Po zásahu - březen 2016

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene dutina kmene i kosterních větví výletové otvory ve více úrovních pahýly dutinky ránové dřevo

poředpokládaná dutina kmene a kosterních větví, tlaková větvení slabá reakce

Biologická hodnota (skóre) 5 b. 1 b.

senescentní strom Provedená ošetření

Návrh ošetření Technologie Naléhavost Opakování V-ROC 1 3 Řízená obvodová redukce za účelem postupné regenerace

S-RO S-RZ 1 b.

Celkem b. 7

81

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty

Obr. 4; 5: Detail tlakového větvení z obou stran.

redukce obvodová (<20%), zdravotní řez

Podpora vitality a procesu stárnutí stromu citlivou redukcí (do 10 %) ve vrchní části koruny.

Obr. 1: Strom před zásahem - duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

91

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

20 204 65 12 4 4 a 2 2 2

Obr. 2: Po zásahu - říjen 2015

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Po zásahu - březen 2016

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem moţná dutina menšího rozsahu výletový otvor suché a nelomené větve

Biologická hodnota (skóre)

1 b.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty strom fáze pozdní dospělosti

Technologie V-RB

Provedená ošetření

Bezpečnostní řez senescentích stromů

Návrh ošetření Naléhavost Opakování 2 5

S-RZ

výletový otvor – moţná dutina, moţný zásah do KS zřetelně sníţená, vitální v periferii

zdravotní řez Celkem b. 1

82

Při výskytku suchých tlustých větví snaha o ponechání stabilních částí, které nezasahují nad komunikaci

Obr. 1: Strom před zásahem - duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

100

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita

18 237 75 11 3,5 5 b 4 4

Vitalita

4

Obr. 2: Po zásahu - říjen 2015

Obr. 3: Po zásahu - březen 2016

Biologická hodnota (skóre) ZS 4; S 4; V 4 5 b. dutina kmene i kosterních větví 1 b. boule na kmeni (tvarová výjimečnost.) 1 b. výletové otvory ve více úrovních pahýly praskliny, poškození borky výtok na kmeni poranění po odstr. větvích, tlakové větvení, dutinky 1 b. dutina, zásah KS ránové dřevo Celkem b. Lípa srdčitá Tilia cordata

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem

výmladky dole jen na 1/2 slabá r.

8

83

Obr. 4; 5: Kosterní tlakové větvení a kmen s výtoky indikující poškození.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty strom veterán

Návrh ošetření Technologie V-RO

Naléhavost Opakování 1 5

Provedená ošetření

Řízená obvodová redukce za účelem zvýšení stability

S-RO S-RZ

V-ST 3 Sesazení stromu na torzo Z důvodu absence reakce na předchozí ošetření je vhodná silnější redukce kosterních větví (20 % a více). Kvůli nemoţnosti stabilizace pomocí vazeb a biologické hodnoty stromu, je při dalším výrazném chřadnutí jedinec ideální pro torzo.

redukce obvodová (>20%), zdravotní řez

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

103

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita

17,5 259 82 11 2 5 b 4 3

Vitalita

3

Obr. 2: Po zásahu – březen 2016

Obr. 3: Uzavřená dutina s výlety Obr. 4;5: Výletový otvor dutiny s trouchem a poškození kořenového systému orbou. a výtokem u báze.

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem

Biologická hodnota (skóre)

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty

5 b. 1 b. 1 b.

strom veterán

velký výskyt různých poranění, náklon, zásah do KS, po redukci

ZS 4 rozsáhlá dutina kmene pokročilá hniloba s trouchem dutiny v kosterním větvení výletové otvory ve více úrovních pahýly praskliny, poškození borky výtok na bázi dutinky

1 b. Celkem b.

slabá reakce

ránové dřevo

8

Lípa srdčitá Tilia cordata

84

Provedená ošetření S-RO, S-RZ redukce obvodová (>20%), zdravotní řez

Návrh ošetření Technologie Naléhavost Opakování V-ROC 1 3 Řízená obvodová redukce za účelem postupné regenerace V-RO 2 5 Řízená obvodová redukce za účelem zvýšení stability Podpora vitality a procesu stárnutí stromu citlivou redukcí (do 10 %) ve vrchní části koruny. Kvůli nemoţnosti stabilizace pomocí vazeb a biologické hodnoty stromu, je při dalším výrazném chřadnutí jedinec ideální pro výraznou redukci.

0

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012.

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015

Inventarizační číslo a taxon

122

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita

18 268 85 12 3 4 a 4 3

velký počet ran a děr, tlakové větvení, zásah do KS

Vitalita

2

výraznější reakce

Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016 Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem Z4 rozsáhlé napadení kmene dutiny v kosterním větvení výletové otvory ve více úrovních pahýly praskliny, poškození borky dutinky ránové dřevo

Obr. 4;5: Poškození kost. větvení, výletové otvory a tlakové větvení. Biologická hodnota (skóre) 5 b. 1 b.

strom veterán Provedená ošetření S-RO S-RZ

1 b. Celkem b. 7

85

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty

redukce obvodová (<20%), zdravotní řez

Obr. 6;7: Odumřelá borka, rozpad ranového dřeva

Návrh ošetření Technologie Naléhavost Opakování V-RB 1 5 Bezpečnostní řez senescentích stromů V-ROC 2 3 Řízená obvodová redukce za účelem postupné regenerace Při výskytku suchých tlustých větví snaha o ponechání stabilních částí. Podpora procesu stárnutí stromu citlivou redukcí (do 10%) ve vrchní části koruny. Kvůli četnémů poškození kosterních větví by neměly vazby smysl.

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

174

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

19,5 352 112 3 5 5 b 3 3 3

Obr. 2: Po zásahu – říjen 2015

Lípa srdčitá Tilia cordata

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene rozsáhlé napadení kmene pahýly výletové otvory v koruně praskliny, poškození borky dutinky ránové dřevo

masivní tlakové větvení, předpokládaná dutina ústup koruny, slabá reakce

Obr. 3: Po zásahu – březen 2016 Biologická hodnota (skóre) 5 b. 1 b.

senescentní strom Provedená ošetření S-RL-LR, S-RZ, S-VD

1 b. Celkem b. 7

86

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty

redukce lokální, zdravotní řez, vazba dynamická: 4 lana

Obr. 4; 5: Dynamické vazby v koruně a tlakové větvení kmene Návrh ošetření Technologie Naléhavost Opakování V-ROC 1 3 Řízená obvodová redukce za účelem postupné regenerace S-VD 3 10 vazba dynamická: 4 lana Podpora procesu stárnutí stromu citlivou redukcí (do 10%) ve vrchní části koruny. Po uplynutí doby trvanlivosti (10 let) výměna vazeb.

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

185

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

23 345 110 18 3,5 4 a 2 3 2

Obr. 2: Po zásahu – březen 2016

Lípa srdčitá Tilia cordata

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene pahýly suché a nalomené větve dutinky

Obr. 3: Tlakové větvení Biologická hodnota (skóre) 5 b.

1 b.

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty

Celkem b. 6

87

Návrh ošetření Naléhavost Opakování 2 5

pozoruhodný strom

Technologie V-RB

Provedená ošetření

Bezpečnostní řez senescentích stromů

S-RZ, S-VD

rány po odstraněných větvích vícenásobné tlakové větvení zřetelně sníţená

Obr. 4: Dynamické vazby v koruně

zdravotní řez, vazba dynamická: 5 lan

S-VD

3

10

vazba dynamická: 5 lan Při výskytku suchých tlustých větví snaha o ponechání stabilních částí. Po uplynutí doby trvanlivosti (10 let) výměna vazeb.

Obr. 1: Strom před zásahem – duben 2012. Inventarizační číslo a taxon

189

Výška [m] Obvod [cm] Průměr [cm] Průměr koruny [m] Výška kmene [m] Fyziologické stáří Perspektiva Zdravotní stav Stabilita Vitalita

22 298 95 12 3,5 4 a 2 2 1

Obr. 2: Po zásahu – březen 2016 Lípa srdčitá Tilia cordata

Obr. 3: Vitální koruna

Prvky se zvýšeným biologickým potenciálem dimenze kmene výletové otvory v koruně suché a nalomené větve dutinky

Biologická hodnota (skóre) 5 b.

1 b.

Obr. 4: Tlakové větvení

Klasifikace stromu podle biologické hodnoty

Návrh ošetření Naléhavost Opakování 2 5

pozoruhodný strom

Technologie V-RB

Provedená ošetření

Bezpečnostní řez senescentích stromů

S-RZ

S-VD

3

10

vazba dynamická: 3 lana rány po odlomených větvích tlakové větvení ve vývoji mírně narušená

zdravotní řez Celkem b. 6

88

Při výskytku suchých tlustých větví snaha o ponechání stabilních částí. Pro zabránění vzniku poškození při stabilizaci vyuţití vazeb.

PŘÍLOHA Č. 2 – DALŠÍ FOTODOKUMENTACE K PŘÍPADOVÉ STUDII

Obr. 4: Stanoviště pro ponechávání pokácených kmenů 1

Obr. 3: Stanoviště pro ponechávání pokácených kmenů 1

Obr. 5: Stanoviště pro ponechávání pokácených kmenů 2

Obr. 2: Stanoviště pro ponechávání pokácených kmenů 1 89

Obr. 1, 2, 3, 4: Příklady bezúdržbového režimu a použití stříšky v přilehlých alejích.

90

PŘÍLOHA Č. 3 – MAPOVÉ PODKLADY

91

92

i

93