Naturový screening report záměru "Obnova chaty Vřesová studánka" DIK dodavatelsko inženýrská kancelář, s.r.o., Nám. Svobody 879, Jeseník

AQUATEST a. s. Geologická 4, 152 00 Praha 5

IČO 44 79 48 43

zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 1189

Kód zakázky:

972120110000, 252120185097

Popis zakázky:

Naturový screening report záměru "Obnova chaty Vřesová studánka"

Pořadové č.:

1

Objednatel:

DIK – dodavatelsko – inženýrská kancelář, s.r.o., Nám. Svobody 879, 790 01 Jeseník

Financováno:

DIK – dodavatelsko – inženýrská kancelář, s.r.o., Nám. Svobody 879, 790 01 Jeseník

OBOVA CHATY VŘESOVÁ STUDÁKA Hodnocení vlivu záměru dle §45i zák. č. 114/1992 Sb. (screening report)

Zpracovatel

Jiří Urban Autorizace MŽP ČR pro zpracování naturových hodnocení dle §45i zák. č. 114/1992 Sb.; č.j.: 19279/ENV/07, 659/630/07

Zdeněk Polášek

Schválil

Radim Kloza Ředitel divize 97

Za statutární orgán

Petr Máša Místopředseda představenstva a ředitel společnosti

Ostrava, říjen 2012

Výtisk č.: 1

OBSAH OBSAH ......................................................................................................................................... 1 1. ÚVOD ....................................................................................................................................... 2 1.1. ZADÁNÍ ........................................................................................................................................... 2 1.2. CÍL HODNOCENÍ ................................................................................................................................ 2 1.3. POSTUP ZPRACOVÁNÍ POSOUZENÍ ........................................................................................................ 2 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU ...................................................................................... 4 3. ÚDAJE O EVL A PO .................................................................................................................... 8 3.1. IDENTIFIKACE DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000 .................................................................. 8 3.2. CHARAKTERISTIKA DOTČENÝCH LOKALIT SOUSTAVY NATURA 2000 ............................................................ 8 3.2.1. Základní charakteristika zájmového území .......................................................................... 8 3.2.2. EVL Keprník (CZ0714075) .................................................................................................... 10 3.2.3. PO Jeseníky (CZ0711017) .................................................................................................... 14 3.3. DOTČENÉ PŘEDMĚTY OCHRANY ......................................................................................................... 16 3.4. CHARAKTERISTIKA DOTČENÝCH PŘEDMĚTŮ OCHRANY A VÝSKYT V ZÁJMOVÉM ÚZEMÍ .................................. 18 3.4.1. EVL Keprník ......................................................................................................................... 18 3.4.2. PO Jeseníky ......................................................................................................................... 29 4. HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU ................................................................................................... 31 4.1. HODNOCENÍ ÚPLNOSTI PODKLADŮ PRO POSOUZENÍ .............................................................................. 31 4.2. IDENTIFIKACE MOŽNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU.............................................................................................. 31 4.3. HODNOCENÍ VÝZNAMNOSTI VLIVŮ ZÁMĚRU ......................................................................................... 32 4.3.1. Dotčené předměty ochrany EVL Keprník............................................................................. 32 4.3.2. Dotčené předměty ochrany PO Jeseníky ............................................................................. 41 4.3.3. Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit ...................................................................... 42 4.3.4. Hodnocení kumulativních vlivů ........................................................................................... 42 5. ZÁVĚR .................................................................................................................................... 44 5.1. DOPORUČENÁ MINIMALIZAČNÍ A OCHRANNÁ OPATŘENÍ ........................................................................ 44 6. REJSTŘÍKY A SEZNAMY ............................................................................................................ 45 7. PŘÍLOHY ................................................................................................................................. 50 1 Obnova chaty Vřesová studánka Naturový screening report

1. Úvod 1.1. Zadání Předmětem předkládaného naturového screening reportu je posouzení vlivu záměru "Obnova chaty Vřesová studánka" (dále jen "záměr") na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Objednatelem posouzení je DIK – dodavatelsko – inženýrská kancelář, s.r.o., Nám. Svobody 879, 790 01 Jeseník. Investorem stavby pak CAMPA - NET a.s., ul. 28. října 892/11, 790 01 Jeseník. Předkládané hodnocení bylo zpracováno podle souvisejících metodických pokynů MŽP ČR a odpovídá posouzení dle §45i zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Jelikož však dosud nebylo vydáno stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody podle §45i, jedná se o screening report, jenž má sloužit jako podklad pro vydání tohoto stanoviska. V předešlých letech bylo v této lokalitě uvažováno o obnově chaty o větší kapacitě a v roce 2008 byla Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, podána žádost o vyjádření, zda tento dříve uvažovaný záměr spadá do působnosti zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, v platném znění. Ve stanovisku orgánu ochrany přírody ze dne 12. 3. 2008 (vydal Odbor životního prostředí a zemědělství KÚ Olomouckého kraje, č.j.: KUOK 10193/2008, spis. zn.: KÚOK/10193/2008/OŽPZ/7232) se nevylučuje významně negativní vliv na lokality soustavy Natura 2000 a konstatuje se, že záměr podléhá posouzení dle zák. č. 100/2001 Sb. Od té doby došlo na základě konzultací s orgány ochrany přírody k redukci uvažovaného záměru a objednatel nechal z vlastní vůle zpracovat i biologické posouzení a naturový screening report záměru, které tvoří přílohy oznámení záměru dle zák. č. 100/2001 Sb. (J. Skořepa, Aquatest a. s., 2012).

1.2. Cíl hodnocení Cílem předloženého naturového screening reportu je zjistit, zda má záměr významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Naturové hodnocení se zabývá pouze vlivy podle §§ 45h a 45i ZOPK a neřeší vlivy z hlediska dalších zájmů zák. č. 114/1992 Sb., zejména zvláštní druhové a územní ochrany, VKP, ÚSES apod., přestože může docházet k věcným "přesahům".

1.3. Postup zpracování posouzení Pro účely hodnocení byly zadavatelem poskytnuty následující podklady: •

Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby "Obnova chaty Vřesová studánka", část A – úvodní údaje, část B – průvodní zpráva, část C – souhrnná technická zpráva, vč. mapových příloh (DIK Jeseník, s.r.o., 2011)

V zájmovém území byly provedeny floristické a faunistické průzkumy v období 1. polovina května červenec 2012, které byly rovněž využity pro účely zpracování biologického posouzení lokality (Urban & Polášek, 2012). Botanický průzkum (cévnaté rostliny) a průzkum přírodních stanovišť sestával ze 4 terénních pochůzek se zaměřením na plochu plánované chaty a doprovodných objektů a blízké dotčené území, Obnova chaty Vřesová studánka

2

Naturový screening report

orientačně rovněž v širším okolí (svah a hřeben Červené hory nad plochou záměru, okolní lesní porosty). Základní údaje o výskytu typů přírodních stanovišť, resp. biotopů (Chytrý et al. [eds.], 2001) byly převzaty z Aktualizace vrstvy mapování biotopů (AOPK ČR), vč. jejich základních charakteristik a ověřeny průzkumy v terénu (poznámky viz. text). Z hlediska určení reprezentativnosti přítomných biotopů je důležitý i výskyt zvláště chráněných druhů rostlin, z toho důvodu je uvedena i charakteristika výskytů těchto druhů v zájmovém území a podrobněji pak v biologickém posouzení lokality. Dodatečné informace o výskytech zvláště chráněných druhů byly získány z Nálezové databáze (ND) AOPK ČR a literárních pramenů (Kap. 8.) a částečně rovněž při konzultaci na SCHKO Jeseníky. V ND AOPK ČR přitom byly brány v úvahu zejména záznamy o výskytech druhů validovaných stupněm garantované. Klasifikace taxonů byla provedena dle Kubát [ed.] (2002), výjimečně dle Květeny ČR. Zoologické průzkumy byly provedeny a zpracovány Z. Poláškem a kolektivem. Při specializovaných zoologických průzkumech na ploše záměru a v bezprostředně dotčeném okolí byla věnována pozornost terestrickým i akvatickým biotopům, v nichž byl očekáván výskyt potencionálně dotčených předmětů ochrany. Údaje o fauně bezobratlých (v naturovém posouzení se týká pouze druhu Carabus variolosus) byly obecně získávány přímým pozorováním jedinců v terénu nebo determinací podle neživých částí, požerků, staveb (např. hnízda, aktivně budované schránky atd.) a dále individuálním odchytem jedinců do ruky anebo s využitím pomůcek (smýkací síťka, prosívadlo, sklepávadlo, hrabičky, exhaustor pro sběr epigeických forem hmyzu apod.). Při určování je přitom dodržováno pravidlo, že nejnáročnější determinace provádějí uznávaní specialisté (Česká společnost entomologická) – na determinacích, případně konzultacích se podíleli Petr Boža (včetně sběrů v místě záměru), Petr Čížek, Jiří Hodeček, Petr Kočárek a Tomáš Kuras. Fauna obratlovců (v naturovém posouzení se týká pouze předmětů ochrany PO Jeseníky) byla zjišťována bezkontaktními metodami (odchyty nebyly prováděny), přičemž těžiště průzkumů spočívalo v přímém pozorování za dne (noční průzkumy v místě záměru nebyly realizovány). Součástí průzkumů bylo aktivní vyhledávání dokladů o přítomnosti jednotlivých druhů (známky pobytu – např. stopy, vývržky, trus apod.). Byly také využity poznatky získané v rámci průzkumů řešené lokality a širšího okolí v dřívějších letech od členů a spolupracovníků organizací zaměřených na ochranu a výzkum vybrané skupiny obratlovců (zejména Česká společnost ornitologická – Martin Vavřík). Naturový screening report byl vypracován s ohledem na metodiky naturového posouzení (Anonymous, 2007; Chvojková et al., 2011). Některé legislativní a formální aspekty uložených minimalizačních opatření byly konzultovány s MŽP ČR (J. Kvasnička, viz. text).

Obnova chaty Vřesová studánka

3


2. Stručná charakteristika záměru Kraj

Olomoucký

Obec Katastrální území

Loučná nad Desnou Kouty nad Desnou (687073)

Obec Katastrální území

Bělá pod Pradědem Adolfovice (601756)

Záměr je lokalizován ve volné krajině pod hřebenem Červené hory (1 333 m n.m.) v nadmořské výšce přibližně 1 290 m, asi 3 km severozáp. od Červenohorského sedla. Účelem užívání stavby je poskytnutí zázemí pro turisty v této hojně navštěvované lokalitě. Členění stavby: Stavební objekty: SO 01 Chata Inženýrské objekty: IO 01 Přípojka VN, IO 02 Venkovní kanalizace, IO 03 Vodní zdroj včetně přípojky, IO 04 ČOV a lapač tuků Provozní soubory: PS 01 Trafostanice Mapa 1. Širší prostorové vztahy

Mapový podklad převzat z http://www.mapy.cz


4


Mapa 2. Lokalizace záměru

Mapový podklad převzat z http://www.mapy.cz Pozn.: elektrická přípojka bude v celé délce vedena v příkopu u cesty z Červenohorského sedla

Základní údaje o kapacitě stavby: SO 01 Chata Zastavěná plocha Počet podlaží Podlahová plocha Sklep 1. nadzemní podlaží Podkroví Kapacita kuchyně Počet míst u stolů Ubytovací kapacity

291,8 m2 3 213,24 m2 231,64 m2 162,98 m2 100 jídel/den 36 9 lůžek z toho 2 pro správce chaty

IO 01 Přípojka VN Délka přípojky

3 460 m

IO 02 Venkovní kanalizace Kanalizace splašková, popř. jednotná (PVC KG DN 200)

65 m

IO 03 Vodní zdroj včetně přípojky Délka přípojky Obnova chaty Vřesová studánka

232 m 5


Při výstavbě záměru bude stavba přístupna ze stávajících státní silnice Šumperk – Jeseník. Na Červenohorském sedle se odbočí na místní komunikaci, na kterou navazuje stávající lesní komunikace vedoucí až k místu stavby. Tato částečně zpevněná lesní komunikace bude sloužit k zásobování chaty i v době jejího provozu, přičemž se neplánují žádné její úpravy. Přebytečná zemina z výstavby, včetně vybouraných hmot bude uložena na skládku v Rapotíně. Dopravní a pěší napojení stavby na stávající lesní komunikaci bude provedeno vibrovaným kamenivem s prorostem zeleně. Stávající poškozená opěrná kamenná stěna, která podchycuje stávající terén kolem chaty záp. směrem bude rozebrána a nově obnovena v původním materiálovém provedení. Okolní terén kolem objektu dotčený stavbou bude uveden do původního stavu. Zdrojem el. energie pro hrubou stavbu chaty bude elektrocentrála umístěná na staveništi. Následně pro dokončení přípojky VN a osazení trafostanice do objektu bude využíván tento zdroj. Přípojka VN je trasována v příkopě podél cesty z Červenohorského sedla. Splaškové vody budou předčištěny v lapači tuků (celoplastový lapač tuku o jmenovité velikosti NG 2) a následně v ČOV. Je navržena domovní čistírna AS VARIO comp 20 K ULTRA ROTO (ASIO Brno) pro průměrný průtok cca 3,0m3/den. Z ČOV budou svedeny kanalizací do vodoteče levobřežní přítok Hučivá Desná, dešťové vody ze střechy pak budou zasakovány v prostoru chaty. Množství splaškových vod odpovídá přibližně odběru vody – průměrně 156 m3/rok). Zajištění vody bude ze stávajícího jímacího objektu umístěného cca 10 m pod přístupovou cestou od Červenohorského sedla (dříve napájel chatu Vřesová studánka) a vzdáleném přibližně 230 m od objektu chaty (parcela č. 530/1). Předpokládaná vydatnost je 0,12 l/s. Jímací objekt bude tvořen jímacím zářezem v délce 3,0 – 5,0 metrů ve směru proti spádu svahu. Zářez bude ukončen nornou stěnou a zároveň opěrnou zdí z vodostavebního betonu. Voda ze zářezu bude potrubím gravitačně svedena do betonové jímky, kde se usadí drobné splaveniny. Z této jímky bude voda gravitačně svedena do sběrné akumulační jímky o objemu 1000 litrů. Velikost jímacího objektu je 3,1 x 2,7 metrů o výšce 2,1 metrů. Objekt je zasazen do terénu tak, že z přístupové cesty nad jímání splývá s okolním terénem. Jeho betonové konstrukce nevyčnívají nad okolní terén. Do akumulační jímky bude osazeno výtlačné čerpadlo ovládané plovákovým systémem. Přepad z jímacího objektu bude odveden do levobřežního přítoku Hučivé Desné. Přestavbou jímacího objektu dojde k trvalému záboru lesních pozemků na ploše 0,05 ha. Při využitelnosti 8 měsíců v roce a 50 % kapacity činí roční spotřeba vody 156 m3/rok. Vzduchotechnické zařízení, jako jediný předpokládaný zdroj hluku, bude osazeno účinnými tlumiči tak, aby byly dodrženy požadované normové hodnoty akustického tlaku v okolí stavby. Zásobování v době provozu je uvažováno terénním vozidlem nebo sněžným skútrem z Červenohorského sedla max. 1x denně dle sezony (odstavení bude zajištěno v suterénu objektu.). V zimním období lze sloučit dopravu s pravidelnou údržbou běžeckých stop. Likvidace tuhého komunálního odpadu bude zajištěna odvozem v uzavřených nádobách na Červenohorské sedlo. Odtud bude zajištěn odvoz na řízenou skládku. Obnova chaty Vřesová studánka

6


Provoz chaty budou zajišťovat 1 - 3 pracovníci dle sezonních potřeb. Zahájení stavby se předpokládá v roce 2012, předpokládaná lhůta výstavby je 11 měsíců. V Kap. 7 je vložena mapa celkové situace záměru (převzato z Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby).


7


3. Údaje o EVL a PO 3.1. Identifikace dotčených lokalit soustavy Natura 2000 Pro hodnocení jsou evropsky významné lokality a ptačí oblasti vyhodnoceny jako dotčené, pokud: •

jsou v přímém územním střetu se záměrem

•

jsou ovlivněny v souvislosti se vstupy a výstupy při stavbě a provozu záměru

Na základě těchto předpokladů mohou být potencionálně ovlivněny následující lokality soustavy Natura 2000 (přímý územní střet): •

evropsky významná lokalita (EVL) Keprník (CZ0714075)

•

ptačí oblast (PO) Jeseníky (CZ0711017)

3.2. Charakteristika dotčených lokalit soustavy Natura 2000 3.2.1. Základní charakteristika zájmového území Vymezení zájmového území: území, které může být ovlivněno realizací záměru, vč. jeho vstupů a výstupů. Jedná se tak zejména o plochu plánované chaty a doprovodných inženýrských sítí a objektů a blízké okolní území, které může být ovlivněno zvýšenou přítomností turistů, jejich pohybem mimo značené stezky apod. V tomto smyslu tak lze uvažovat zejména o svahu a hřebeni Červené hory nad plochou záměru a polohy mezi záměrem a přístupovou cestou k Vřesové studánce. Níže po svahu nelze příliš předpokládat jejich pohyb díky prudkému svahu a špatně přístupným porostům vysokobylinných niv a třtinových smrčin. Rovněž zahrnuje území ovlivněné odběrem vody a vypouštěním odpadních vod. Ze zoologického hlediska byl brán v úvahu zvýšený hluk a jeho vliv na širší okolí. Nicméně již dnes patří Vřesová studánka k hojně navštěvovaným turistickým lokalitám. K výstupům patří rovněž provoz stavební mechanizace v průběhu výstavby a zásobovacích vozidel při provozu záměru. Lokalita záměru se nachází pod hřebenem Červené hory (1 333 m n.m.) v nadmořské výšce přibližně 1 290 m, asi 2,5 km severozáp. od Červenohorského sedla . Záměr je plánován na ploše bývalé horské chaty, která zde byla postavena pravděpodobně již na počátku 19. stol. a definitivně byla zbourána kvůli havarijnímu stavu v r. 1988. Pozůstatky chaty jsou dodnes dobře patrné (kamenné zídky, zbytky základů, zarovnaný terén apod.). Na plochu bývalé chaty navazují na sev. okraji zbytky základů kostelíka, na nichž jsou v současné době instalovány lavičky a kříž, mimo jiné pro potřeby každoroční letní křesťanské poutě. Pod plochou záměru je lokalizován pramen Vřesové studánky, na které je vybudována malá kaplička (Mapa 3.).


8


Mapa 3. Ortofotomapa lokality

Mapový podklad převzat z http://mapy.nature.cz

Lokalita patří k turisticky exponovaným místům Jeseníků. Dle Banaš & Zahradník (2012) se po severní části jesenického hřebene v úseku mezi Vřesovou studánkou a Keprníkem za rok pohybuje 25 - 30 000 tisíc turistů, na vlastní Vřesové studánce je návštěvnost ještě vyšší, poněvadž se značné procento návštěvníků po jejím dosažení vrací zpět do výchozího místa, tj. buď k Šeráku severní cestou nebo k Červenohorskému sedlu po cestě na jih. Z vlastních pozorování v červnu a červenci 2012 navíc plyne, že se řada návštěvníků na Vřesové studánce zdrží i déle než hodinu, kdy dochází ke kumulaci lidí v otevřeném terénu v místě bývalé chaty a kolem kaple, někteří pak opouštějí hlavní trasu po červené a podnikají cestu na žlutě značenou stezku na Červenou horu (přitom někteří návštěvníci opouštějí trasu a prolézají skalky pod hřebenem). Např. v půli července ve všední den odpoledne (pěkné počasí) bylo napočítáno během 2 - 3 hod min. 100 turistů. Turistickou exponovanost lokality umocňuje kromě přírodních a kulturních hodnot rovněž kvalitní, částečně zpevněná cesta, která sem vede z Červenohorského sedla a umožňuje přístup i méně zdatným turistům (např. rodiny s kočárky). V území je trasováno několik turistických značek – z Červenohorského sedla sem souběžně vedou červená a zelená turistická značka, které se u plochy záměru rozdvojují. Nad záměrem je na hřebeni Červené hory trasována žlutá turistická značka (vedoucí při okraji Sněžné kotliny) a v souběhu s červenou turistickou značkou je trasována naučná stezka "S Koprníčkem na výlet Keprnickými horami" (Mapa 4.).


9


Mapa 4. Turistické stezky v blízkém okolí záměru

Mapový podklad převzat z http://www.mapy.cz Dle biogeografického členění České republiky (Culek, 1996; Culek et al., 2003) je zájmové území součástí následujících jednotek. Provincie Podprovincie Biogeografický region Biochora

Středoevropské listnaté lesy Hercynská 1.70 Jesenický 7ZS Hřbety na kyselých metamorfitech 7. v.s. 6ZS Hřbety na kyselých metamorfitech 6. v.s. 6SQ Svahy na pestrých metamorfitech 6. v.s. (Pozn.: biochor 6ZS a 6SQ se záměr dotkne pouze okrajově – přípojka VN na Červenohorské sedlo)

Dle fytogeografického členění České republiky (Skalický in Hejný & Slavík [eds.], 1988) je řešené území součástí následujících jednotek. Fytogeografická oblast Fytogeografický obvod Fytogeografický okres

Oreofytikum České oreofytikum Hrubý Jeseník

Z hlediska geomorfologického členění ČR (Demek et al., 2006) je území součástí následujích jednotek. Provincie Soustava Podsoustava Celek Podcelek Obnova chaty Vřesová studánka

Česká vysočina IV. Krkonošsko – Jesenická soustava IVC Jesenická podsoustava IVC – 7 Hrubý Jeseník Keprnická hornatina 10


Keprnická hornatina je členitou kernou hornatinou se střední nadmořskou výškou 896 m. Představuje skupinu tektonicky vyzdvižených ker stupňovitě klesajících k JZ a tvořící široké hřbety s kryogenně přemodelovanými zbytky holoroviny ve vrcholových částech. Přítomny jsou karoidy, četné izolované skály, kryoplanační terasy, mrazové sruby atd. Dílčí kry jsou odděleny hlubokými zařezanými údolími založenými na zlomech. Je budována převážně rulami, migmatity a svory keprnické klenby s vložkami kvarcitů, erlanů a krystalických vápenců. Ve vrcholových partiích převládají podzolové rankery, které jsou na svazích vystřídány podzoly a kryptopodzoly modálními. Na plochých zamokřených místech se vyvinuly organozemě. Dle Quitt (1971) náleží zájmové území do chladné klimatické oblasti CH6, vyšší blízké polohy k chladné klimatické oblasti CH4. Z hlediska intenzity srážek náleží do oblasti srážkově bohaté. Z hlediska krajinné charakteristiky se v širším okolí vyskytuje soubor horských a subalpínských ekosystémů nejvyšších poloh Hrubého Jeseníku v masívu Keprníku. Ve vegetaci Keprnické hornatiny převažují horské třtinové smrčiny, spíše maloplošně a se sníženou reprezentativností přistupují papratkové smrčiny, v okolí vrchovišť se pak maloplošně vyskytují podmáčené a rašelinné smrčiny. Nad hranicí lesa je pestrá mozaika biotopů tvořená vyfoukávanými a zapojenými alpínskými trávníky, vysokostébelnými trávníky a subalpínskou brusnicovou vegetací. Nad horní hranicí lesa vysazovaná kleč zde není původní a její přítomnost z hlediska ochrany přírody negativní. Významná jsou otevřená vrchoviště se šlenky. Mapa 5. Potencionální přirozená vegetace v okolí záměru

Mapový výřez převzat z http://mapy.nature.cz/ Pozn.: mapa nezohledňuje přirozenou vegetaci nad horní hranicí lesa


11


3.2.2. EVL Keprník (CZ0714075) Rozloha

2543 ha

Nadmořská výška

613 - 1423 m n. m.

EVL Keprník zahrnuje sev. část hlavního hřebene Hrubého Jeseníku a zahrnující vrcholy Šerák, Keprník, Vozka a Červená hora. Základní přírodovědná charakteristika území EVL uvedena v kap. 3.2.1. (Keprnická hornatina). Kvalita a význam: k typickým zástupcům flóry subalpínských trávníků náleží sítina trojklaná (Juncus trifidus), šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum), zvonek okrouhlolistý sudetský (Campanula rotundifolia subsp. sudetica), z. vousatý (Campanula barbata) nebo hořec tečkovaný (Gentiana punctata), na exponovaných skalkách Červené hory v několika exemplářích přežívá ostřice skalní (Carex rupestris), na okraji vrchovišť roste bradáček srdčitý (Listera cordata), ve šlencích tvoří porosty ostřice bažinná (Carex limosa). V lesích bývají zjišťovány pobytové znaky rysa ostrovida (Lynx lynx), žije zde několik tetřívků obecných (Tetrao tetrix) a kos horský (Turdus torquatus). Zranitelnost: území je ovlivněné výsadbou smrkových porostů nepůvodní provenience a borovice kleče v rámci zvyšování horní hranice lesa na přelomu 19. a 20. století. Tyto lesy jsou ohrožené rozpadem, kleč se pozvolna rozrůstá i generativně šíří. Turistický ruch je především soustředěn na Šerák (lanovka) a na blízký Keprník. Management: střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) - zachování příznivého vodního režimu, zejména na podmáčených plochách. Ochrana pramenišť a drobných vodních toků před disturbancí lesní technikou a chemizací. Vyloučení sanace dřevní hmoty z blízkosti vodních toků a pramenů. Možné střety zájmu: nedohoda s LČR, s.p., na redukci kleče a ponechávání dřeva v lese. Tab. 1. Předměty ochrany EVL Keprník – druhy živočichů

Druh 4014 Carabus variolosus (střevlík hrbolatý)

SP

1

V

PP A

2

Z

3

B

I

4

C

5

B

A

Převzato z http://www.nature.cz/natura2000 1 SP (stálá populace): C-druh běžný, R-vzácný druh, V-velmi vzácný druh, P-druh je přítomen (pokud neexistují žádné údaje o 2 populaci); PP (podíl populace-početnost a hustota populace vyskytující se na lokalitě v poměru k populaci na území státu): 3 A (100% až > 15%), B (15% až > 2%), C (2% až > 0%), D (nevýznamná populace); Z (zachovalost-zahrnuje 2 subkritéria: stupeň zachování charakteristik stanoviště, které jsou důležité pro daný druh, a možnosti obnovy): A-skvěle zachovaný, B4 dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachovaný; I (izolace-stupeň izolace populace na dané lokalitě ve vztahu k přirozenému areálu rozšíření druhu): A-populace je (téměř) izolovaná, B-populace není izolovaná, ale je na okraji areálu 5 rozšíření druhu, C - populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu; C (celkové hodnocení významu lokality pro zachování druhu): A-vysoce významná, B-velmi významná, C-významná; Pozn.: není prioritním druhem


12


Tab. 2. Předměty ochrany EVL Keprník – typy přírodních stanovišť (data aktuální k 30.6. 2007)

Typ přírodního stanoviště

Převod na biotopy (Chytrý a kol., 2001)

Rozloha (ha)

Podíl (%) na celkové rozloze EVL

R/Z/G

4060 Alpínská a boreální vřesoviště

A2.1 Alpínská vřesoviště

0.3346

0.01

A/A/A

A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace

21.5285

0.84

B/B/A

A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky

1.3622

0.05

A/A/B

A1.2 Zapojené alpínské trávníky

8.8992

0.34

B/B/B

A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky

21.0442

0.82

B/B/A

A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy

2.7140

0.10

B/A/A

A4.3 Subalpínské kapradinové nivy

2.3145

0.09

A/A/A

R3.1 Otevřená vrchoviště

3.0915

0.12

B/A/A

R3.3 Vrchovištní šlenky

0.7536

0.02

A/A/A

A6B Acidofilní vegetace alpínských skal

0.1901

0.00

A/A/A

S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin

25.4020

0.99

D/A/B

9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

L5.4 Acidofilní bučiny

326.2396

12.82

B/B/B

91D0 Rašelinný les *

L9.2A Rašelinné smrčiny

76.4676

3,00

B/A/B

9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

L9.1 Horské třtinové smrčiny

1378.0961

54.19

B/B/B

L9.2B Podmáčené smrčiny

11.0093

0.43

B/A/B

L9.3 Horské papratkové smrčiny

26.9067

1.05

B/B/B

6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky

6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně

7110 Aktivní vrchoviště *

8220 Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

1

Převzato z http://www.nature.cz/natura2000 * prioritní stanoviště 1 R/Z/G: R-reprezentativnost (A-vynikající, B-dobrá, C-významná,D-nevýznamné zastoupení), Z-zachovalost (A-skvěle zachovaný, B-dobře zachovaný, C-průměrně nebo nedostatečně zachov.), G-celkové hodnocení (A-vysoce významný, Bvelmi významný, C-významný)


13


Mapa 6. EVL Keprník (orientační mapa)

Mapový podklad převzat z http://mapy2.nature.cz

3.2.3. PO Jeseníky (CZ0711017) Rozloha

52165 ha

Nadmořská výška

348 - 1491 m n. m.

Ptačí oblast se nachází v pohraniční oblasti severní Moravy mezi obcemi Heřmanovice, Vrbno pod Pradědem, Karlova Studánka, Rýmařov, Sobotín, Jeseník a Písečná. Rozkládá se v Hrubém Jeseníku a zaujímá přes 70 % území CHKO Jeseníky. Na délku měří 42 km a v nejširším místě má 23 km. Ekotop: hercynské pohoří Jeseníky je tvořeno pruhy hornin protaženými severových. – jihozáp. směrem, kterými jsou kyselé a živinami chudé ruly, svory a fylity. V okolí Jeseníku je i velký masív amfibolů. Území patří do krkonošsko-jesenické soustavy a Jesenické podsoustavy. Převážná část leží v geomorfologickém celku Hrubý Jeseník, který se dále dělí na Keprnickou, Medvědskou a Pradědskou hornatinu. Reliéf má charakter velehornatiny. Horské hřbety dosahují průměrné nadmořské výšky 1300 m (nejvyšší vrchol Praděd – 1491 m n. m.) a zasahují do subalpínského stupně. Jsou masívní, oblé a s hluboce zaříznutými údolími. Horské hřbety mají zarovnaný povrch, na svazích vystupují skalní útvary a maloplošně jsou vytvořené i kary. V nižších polohách se vyvinula mozaika různě nasycených hnědých půd - kambizemí. V horských polohách se vyskytují horské podzoly. Území má horský ráz s úzkými rozvodnými částmi terénu a hlubokými údolími. Charakteristické jsou přímočaře probíhající svahy, široká sedla a velké spády toků. Biota: v lesích převládají smrkové monokultury, jen místy se dochovaly zbytky původních bučin, jedlobučin a pod horní hranicí lesa jeřábové smrčiny. Na severozápadních svazích pohoří se nacházejí Obnova chaty Vřesová studánka

14


rozlehlé imisní holiny, případně poškozené až odumírající jeřábové smrčiny. K rozsáhlému odlesnění v jádrové části území došlo v souvislosti s výstavbou přečerpávací vodní elektrárny. Část území je již obhospodařována výběrným způsobem, část ještě mýtním způsobem. Dlouhodobým cílem je dosažení různověkého a skladbou pestrého lesa, blížícího se v původním rozsahu původnímu typu horského lesa. V nejvyšších polohách je přirozené bezlesí, tzv. hole, vystavené extrémním klimatickým vlivům především v zimním období. Kvalita a význam: oblast byla vybrána pro jeřábka lesního (Bonasa bonasia) a chřástala polního (Crex crex). Jeřábek se nejhojněji vyskytuje v rozsáhlých starých lesních porostech s bohatým patrem listnatých keřů a ekotony různých vývojových typů lesa. Bukové porosty hostí lejska malého (Ficedula parva), skalní útvary v kombinaci se starými a přestárlými lesními porosty jsou hlavními hnízdišti čápa černého (Ciconia nigra), výra velkého (Bubo bubo) a také krkavce velkého (Corvus corax). Do oblasti se po dlouhé době opět navrátil sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Na loukách a pastvinách v podhůří jsou charakteristickými druhy chřástal polní (Crex crex), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a řídce pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Dominantními druhy horského bezlesí jsou linduška horská (Anthus spinoletta) a linduška luční (Anthus pratensis). Běžně zde hnízdí bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) a skřivan polní (Alauda arvensis), pravidelně několik párů bělořita šedého (Oenanthe oenanthe), omezeně a nepravidelně i pěvuška podhorní (Prunella collaris). Zranitelnost: Intenzivní cestovní ruch, kosení luk a pastva v hnízdním období (ničení hnízd a usmrcování mláďat), ničení stanovišť chřástala polního. Management: tradiční lidské činnosti v oblasti (lesnictví, myslivost, turistika a rekreace, zemědělství). Tab. 3. Předměty ochrany PO Jeseníky

Druh

Populace v PO

A122 Crex crex (chřástal polní)

100 samců; 1 celkového hodnocení významu PO pro zachování daného druhu v rámci soustavy Natura 2000 – stupeň B ( = velmi významná); druh má v současné době v rámci PO, resp. CHKO Jeseníky potencionálně udržitelný stav populace;

A104 Bonasa bonasia (jeřábek lesní)

60 párů 1 celkového hodnocení významu PO pro zachování daného druhu v rámci soustavy Natura 2000 – stupeň B ( = velmi významná); Druh má v současné době v rámci PO, resp. CHKO Jeseníky potencionálně udržitelný stav populace;

Převzato z http://www.nature.cz/natura2000; 1 kategorie celkového hodnocení významu: A (vysoce významná), B (velmi významná), C (významná) Pozn.: nejsou prioritními druhy


15


Mapa 7. PO Jeseníky (orientační mapa)

Mapový podklad převzat z http://mapy2.nature.cz

Popis lokalit soustavy Natura 2000 převzat a upraven z http://www.natura2000.cz.

3.3. Dotčené předměty ochrany Za dotčené jsou považovány všechny předměty ochrany, které se nacházejí v zájmovém území a mohou být v souvislosti s realizací záměru ovlivněny. V případě druhů živočichů jsou brány v úvahu i zásahy do potencionálních biotopů druhů. Tab. 4. Dotčené předměty ochrany EVL Keprník

Druh/Typ přírodního stanoviště

Dotčené

Zdůvodnění

Carabus variolosus (střevlík hrbolatý)

ano

přímý zásah do potencionálního biotopu druhu (zejména kanalizace a objekt na jímání vod), nepřímé ovlivnění populace v potencionálním biotopu druhu – výpusť předčištěných splaškových vod a jímání vod, popř. i v zvýšené množství turistů v zájmovém území a jejich pohyb mimo značené cesty

Alpínská a boreální vřesoviště

ano

okrajový přímý zásah do přírodního stanoviště při výstavbě kanalizace, zvýšené hlukové emise, zvýšené množství turistů v zájmovém území a jejich pohyb mimo značené cesty

Silikátové alpínské a boreální trávníky

ano

zvýšené množství turistů v zájmovém území a jejich pohyb mimo značené cesty

Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až

ano

zásah do přírodního stanoviště při výstavbě kanalizace, vliv na hydrologický režim a chemismus v souvislosti s výpustí


16


alpínského stupně

předčištěných splaškových vod, zvýšené množství turistů v zájmovém území a jejich pohyb mimo značené cesty

Aktivní vrchoviště

ne

nevyskytuje se v zájmovém území, nemůže být ovlivněno ani vstupy a výstupy záměru

Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů

ne

výskyt na skalnatých výchozech na hřebeni Červené hory nad plochou záměru (bez přímého územního střetu); ovlivnění by mohlo vyplývat pouze ze zvýšeného množství turistů pohybujících se mimo značené trasy - vzhledem k malé kapacitě záměru, recentní vysoké turistické exponovanosti lokality a skutečnosti, že po hřebenu je již v současné době trasována žlutá turistická značka, je tento možný nárůst vlivu nevýznamný s ohledem na stávající situaci; ostatní vstupy a výstupy záměru nemohou stanoviště ovlivnit

Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

ne


Rašelinný les

ne


Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)

ano

přímý střet při přestavbě objektu na jímání vod, narušování kořenových systémů při výstavbě inženýrských objektů, vliv na hydrologický režim a chemismus v souvislosti s jímáním vod a výpustí předčištěných splaškových vod

Tab. 5. Dotčené předměty ochrany PO Jeseníky

Druh

Dotčené

Zdůvodnění

Crex crex (chřástal polní)

ne

místa obvyklého výskytu jedinců z hnízdících párů (hnízdiště, pravidelně využívaná potravní stanoviště apod.) nejsou v zájmovém území zastoupena, zmiňován je pouze migrační výskyt na Červenohorském sedle (Vavřík in verb.); o možném hnízdění tohoto druhu ve vysokohorských polohách Hrubého Jeseníku uvažuje Kočvara (2005); druh nebyl v zájmovém území v r. 2012 (ani v minulosti) zjištěn a není zde ani hnízdní výskyt předpokládán; v případě trasování přípojky VN v prostoru Červenohorského sedla nelze při výstavbě předpokládat relevantní negativní ovlivnění migrujících jedinců druhu, resp. jeho populace

Bonasa bonasia (jeřábek lesní)

ano

zvýšení turistické atraktivnosti území a nárůst množství turistů (rušivé vlivy)


17


3.4. Charakteristika dotčených předmětů ochrany a výskyt v zájmovém území 3.4.1. EVL Keprník Carabus variolosus (střevlík hrbolatý) Ekologie a rozšíření v ČR: žije především v předhůří a horách. Obývá zejména listnaté (dubohabřiny až bučiny) a smíšené, ale i jehličnaté lesy. Výjimečně se vyskytuje i v otevřených biotopech, které k lesům přiléhají. Druh byl opakovaně zjištěn i v druhotných mladších smrkových lesích (Oderské vrchy, Jeseníky) a jeho vazba na původní lesy není tedy jednoznačná. Jedná se o velmi vlhkomilný druh žijící na březích vodních toků, prameništích, močálech a rašeliništích, vícekrát byl pozorován lovící přímo ve vodě. Je aktivní především v noci, méně častá je denní aktivita. Přes den se zpravidla ukrývá ve vlhkém listí, mechu, podmáčené půdě a pod ležícími předměty (kmeny, kameny). Přezimuje jako imago, v přírodě je aktivní od dubna. Z Čech jsou udávány pouze staré nálezy z Šumavy, Krušných hor a Krkonoš, recentně je znám pouze z české strany Králického Sněžníku. Na Moravě je střevlík hrbolatý široce rozšířený a místy dosti hojný v celé oblasti předhůří a hor severní a východní Moravy. Je známa řada lokalit v Králickém Sněžníku, Rychlebských horách, Jeseníkách, Oderských vrších, HostýnskoVsetínské hornatině, Moravskoslezských Beskydách, moravské části Javorníků a Bílých Karpatech. Nejasná je situace na jižní Moravě. Vzhledem k nálezu na rakouské straně NP Podyjí nelze zcela vyloučit výskyt ani v inverzních údolích NP Podyjí na moravské straně. Dle Stanovský & Pulpán (2006) jej lze pozorovat i u zaplavovaných, erozí narušených, nezpevněných lesních cest. Druh v současnosti dokonce proniká v koridorech VKP vodní toky až na úroveň větších průmyslových měst (Třinec ve Slezsku – vlastní poznatky Z. Polášek a kol.). V rámci soustavy Natura 2000 v ČR je tento druh předmětem ochrany ještě v dalších 9 evropsky významných lokalitách. Průzkumy druhu v zájmovém území byly směrovány do všech potencionálních biotopů druhu, přičemž zde nebyl zaznamenán. Existence jeho populace v širším prostoru Červená hora Červenohorské sedlo je nicméně známa (např. ND AOPK ČR; Hejda, 2012; Stanovský in verb.) a přítomnost tohoto reliktního taxonu je z důvodu předběžné opatrnosti předpokládána – potencionální biotopy druhu. Druh např. přezimuje v padlých tlejících kmenech (např. Kašák, 2010) a vyskytuje se i mimo místa s vodními plochami a v netypických stanovištích výskytu jej pak lze přehlédnout. Znám je rovněž výskyt z příkopů kolem lesních cest a druh se vyskytuje rovněž v zarostlých prameništích, kde zcela uniká pozornosti (vlastní poznatky Z. Polášek).


18


Mapa 8. Záznamy o výskytu druhu Carabus variolosus v ND AOPK ČR v okolí plánované chaty

(c) AOPK ČR - Nálezová databáze ochrany přírody Mapa 9. Záznamy o výskytu druhu Carabus variolosus v ND AOPK ČR v širším okolí záměru

(c) AOPK ČR - Nálezová databáze ochrany přírody


19

Naturový screening report Naturový

Alpínská a boreální vřesoviště Popis: různě zapojené, druhově chudé porosty nízkých keříčků primárních stanovišť v subalpínském až alpínském stupni, tvořené především brusnicemi, vřesem obecným a šichou oboupohlavnou, mezi nimiž se vyskytují některé druhy trav (metlička křivolaká, třtina chloupkatá a kostřava nízká). Osidlují mělké a kamenité půdy nad horní hranicí lesa, v zimě s hlubší sněhovou pokrývkou i vyfoukávané. Mapa 10. Rozšíření typu přírodního stanoviště Alpínské a boreální vřesoviště (4060) v ČR

V rámci soustavy Natura 2000 v ČR je tento typ přírodního stanoviště předmětem ochrany ještě v EVL Praděd, EVL Krkonoše a EVL Králický Sněžník. V zájmovém území je reprezentován biotopem A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace (viz. Mapa 11.). Tento biotop je vázán na hřeben a svah Červené hory nad plochou záměru, v mozaikách biotopů na svahu je jeho zastoupení vyšší směrem k vrcholu Červené hory, spíše než vých. a severových. směrem od plochy záměru, kde vyšší zastoupení subalpínských trávníků. V malé míře se vyskytuje rovněž mezi přístupovou cestou k Vřesové studánce a plochou záměru. Dominantu porostů tvořila Vaccinium myrtillus, z diagnostických druhů jsem zaznamenal Vaccinium vitis – idaea i Melampyrum pratense. Z dalších charakteristických druhů biotopu se vyskytovala např. Athyrium distentifolium, Avenella flexuosa, Bistarta major, Calluna vulgaris, Festuca supina, Homogine alpina, Luzula luzuloides subsp. rubella, Silene vulgaris subsp. vulgaris, Solidago virgaurea subsp. minuta. Tyto porosty se obecně vyznačují vysokou mírou reprezentativnosti a zachovalosti – v blízkém okolí záměru na stupni A (dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů, ověřeno v terénu).


20


Mapa 11. Plošné rozložení přírodních biotopů v okolí záměru

Mapový výřez převzat z http://mapy.nature.cz

Silikátové alpínské a boreální trávníky Popis: travinná společenstva, která se vyskytují v oblastech nad horní hranicí lesa, nejčastěji na vrcholových plošinách, plochých hřebenech a vrcholech. Po celý rok jsou vystavena silnému větru a v zimním období jsou buď téměř bez sněhu anebo v případě závětrných míst nebo terénních depresí jsou naopak chráněna vyšší vrstvou sněhu. V místech, kde sněhová pokrývka setrvává extrémně dlouhou dobu a zkracuje tak vegetační období, se vytvářejí druhově chudá sněhová výležiska. Nejčastějšími trávami ve společenstvech jsou metlička křivolaká, kostřava nízká a smilka tuhá. V rámci soustavy Natura 2000 v ČR je tento typ přírodního stanoviště předmětem ochrany ještě v EVL Praděd, EVL Krkonoše a EVL Králický Sněžník. V zájmovém území je reprezentován zejména biotopem A1.2 Zapojené alpínské trávníky (Mapa 11.). V okolí záměru je tento typ biotopu vázán na hřeben Červené hory a svah spadající k ploše záměru, obvykle v mozaice s dalšími typy biotopů. V porostech dominovala nejčastěji Avenella flexuosa, z diagnostických druhů biotopu jsem zaznamenal Nardus stricta. Z charakteristických druhů biotopu se dále vyskytovaly např. Bistorta major, Deschampsia cespitosa, Festuca alpina, Homogyne alpina, Molinia caerulea, Potentilla erecta, Solidago virgaurea subsp. minuta, Vaccinium myrtillus. Reprezentativnost těchto porostů byla na stupni B (absence Dg druhu), ale při vysoké míře zachovalosti – stupeň A (dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů, ověřeno v terénu). V některých polohách ale zastoupena pouze druhově velmi chudými porosty – např. nad úpatím svahu směrem k hřebenu Červené hory nad plochou záměru. Obnova chaty Vřesová studánka

21


Mapa 12. Rozšíření typu přírodního stanoviště Silikátové alpínské a boreální trávníky (6150) v ČR

Na hřebeni Červené hory nad plochou záměru je dále reprezentován biotopem A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky. Ovlivnění tohoto biotopu realizací záměru by mohlo vyplývat pouze ze zvýšeného množství turistů pohybujících se mimo značené trasy. Vzhledem k malé kapacitě záměru a skutečnosti, že po hřebenu je již v současné době trasována žlutá turistická značka, je tento možný nárůst vlivu nevýznamný s ohledem na stávající situaci. Návrh některých minimalizačních opatření nicméně zohledňuje i ochranu tohoto biotopu. Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Popis: jednotka zahrnuje vysokobylinná společenstva v nivách planárního až alpínského stupně. Jedná se o uzavřená společenstva s převahou vysokých širokolistých bylin rostoucích na březích a náplavech horských potoků a bystřin, ve vlhkých žlabech a kotlinách v montánním stupni, zejména však v subalpínském a alpínském stupni, patří sem také vegetace pravidelně zaplavovaných luk a vlhké louky podél řek a potoků nebo na prameništích. Vzhled porostů je velmi rozdílný a výrazně ho ovlivňují jejich dominanty. Jednotka se vyskytuje na různých geologických podložích od bazických a neutrálních až po mírně kyselé, většinou humózní, vlhké a propustné půdy. V rámci soustavy Natura 2000 v ČR je tento typ přírodního stanoviště předmětem ochrany ještě v dalších 53 evropsky významných lokalitách. V zájmovém území je reprezentován biotopy A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky a A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy.


22


Mapa 13. Rozšíření typu přírodního stanoviště Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně (6430 )v ČR

Biotop A4.1: v okolí záměru je tento biotop vázán na svah Červené hory nad plochou záměru (v mozaikách biotopů) a velmi hodnotné porosty rovněž mezi Vřesovou studánkou a plochou záměru – v segmentu ohraničeném přibližně přístupovou cestou k Vřesové studánce (viz. Mapa 3.) a stezkou na záp. okraji plochy záměru (červená turistická značka) jsou přitom nejhodnotnější porosty přibližně v severní polovině tohoto segmentu, v jižní polovině a při okrajích plochy bývalé chaty místy patrná i silná ruderalizace (např. porosty s dominantní kopřivou, konopicí). Omezeně se vyskytuje i v hřebenové partii nad plochou záměru. Dominantu porostů tvořila Deschampsia cespitosa, z diagnostických druhů jsem zaznamenal Poa chaixii, Potentilla aurea, Thesium alpinum a Viola lutea subsp. sudetica. Na svahu nad plochou záměru udáván v Nálezové databázi vzácný výskyt Anemone narcissiflora, popř. i z hřebenu Červené hory nad plochou záměru (Mapa 16.). Molinia caerulea, který často tvoří dominantu těchto porostů, se vyskytoval pouze omezeně. Dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů mají tyto porosty ve svahu nad plochou záměru reprezentativnost B (absence vícero diagnostických druhů) a zachovalost A. Těsně nad plochou záměru, nad úpatím svahu směrem k hřebenu Červené hory, pak převládá druhově chudý porost s dominantní Deschampsia cespitosa. Porosty v prostoru nad přístupovou cestou k Vřesové studánce mají dle Nálezové databáze AOPK ČR reprezentativnost A a zachovalost A. Dle terénního průzkumu však v těchto polohách rovněž absence vícero diagnostických druhů, naopak hojnější výskyt některých zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, např. Campanula barbata (zejména podél vyšlapaných stezek), Viola lutea subsp. sudetica, Ligusticum mutellina (a další – viz. biologické posouzení lokality). Biotop A4.2: v blízkém okolí záměru se tento biotop vyskytuje zejména podél a pod přístupovou cestou k Vřesové studánce. Dominantu porostů tvořila Adenostyles alliariae (diagnostický druh biotopu), Geranium sylvaticum (diagnostický druh biotopu), maloplošně i Cirsium heterophyllum. Z dalších diagnostických druhů jsem zaznamenal Carduus personata, z charakteristických druhů 23 Obnova chaty Vřesová studánka Naturový screening report

biotopu pak Aconitum callibotryon, Alchemilla spp., Athyrium distentifolium, Athyrium filix-femina, Bistorta major, Deschampsia cespitosa, Rumex arifolius, Senecio hercynicus, Stellaria nemorum. Dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů se tyto porosty vyznačují reprezentativností i zachovalostí na úrovni stupně A. V porostech nicméně zaznamenána absence vícero diagnostických druhů. Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Popis: jehličnaté lesy s dominantním smrkem ztepilým, který tvoří různověké porosty. Ve stromovém a keřovém patře se kromě smrku uplatňují i listnáče (př. javor klen, jeřáb ptačí). Bylinné patro je dosti zastíněné a má proměnlivou pokryvnost. Mechové patro je dobře vyvinuté a jeho pokryvnost dosahuje zejména u rašelinných smrčin až 90 %. Smrčiny se vyskytují od montánního stupně výše. V nižších polohách jde o azonální vegetaci podmáčených, oglejených nebo zrašeliněných půd a vrcholových návětrných kopců a skalnatých hřebenů. V horách jsou smrčiny převládajícím typem lesa na svazích a plošinách horských hřebenů s podzolovými a kamenitými půdami, vzácněji se vyskytují i na rankerech a v extrémních případech na skalních výchozech a blokovaných sutích. V rámci soustavy Natura 2000 v ČR je tento typ přírodního stanoviště předmětem ochrany ještě v dalších 39 evropsky významných lokalitách. V zájmovém území je reprezentován biotopem L9.1 Horské třtinové smrčiny (Mapa 11.), vzácně a v polohách nedotčených realizací záměru se vyskytuje i biotop L9.3 Horské papratkové smrčiny. Třtinové smrčiny v okolí plánované chaty tvoří horní hranici lesa a vyskytují se obvykle na prudkých svazích – charakteristický spíše nižší zápoj stromového patra a dobře vyvinuté bylinné patro. V okolí záměru v bylinném patře dominuje obvykle Vaccinium myrtillus, subdominantami jsou Avenella flexuosa a Luzula sylvatica (diagnostický druh, místy i dominanta - př. porosty pod Vřesovou studánkou). Z dalších diagnostických druhů jsem zaznamenal Blechnum spicant, Homogyne alpina a Trientalis europaea. Dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů se třtinové smrčiny v blízkém okolí záměru vyznačují vysokou reprezentativností – stupeň A (kromě Streptopus amplexifolius zaznamenány všechny diagnostické druhy; pouze orientační průzkum). Mají sníženou zachovalost (stupeň B), pravděpodobně z důvodu poškození imisemi a lesnického hospodaření. Třtinové smrčiny nenavazují přímo na plochu plánované chaty, ale dotčení vyplývá zejména z rekonstrukce jímacího zařízení pro odběr vody a trasování přípojky VN z Červenohorského sedla. Rozsáhlé porosty se nacházejí podél přístupové cesty od Červenohorského sedla, v nižších částech často převažují kulturní smrčiny (biotop řady X). Obecně je nejčastějším typem lesního biotopu v širším okolí záměru pod horní hranicí lesa.


24


Mapa 14. Rozšíření typu přírodního stanoviště 9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea)v ČR

Základní charakteristika předmětů ochrany převzata a upravena z http://www.natura2000.cz, http://www.biomonitoring.cz. Poznámka k výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin Při floristickém průzkumu k biologickému posouzení lokality (Urban & Polášek, 2012) bylo na ploše záměru a v jeho blízkém okolí zaznamenáno celkem 88 taxonů cévnatých rostlin, přičemž několik druhů je zvláště chráněných dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. a dále několik druhů uvedených v Červeném seznamu (Procházka F. [ed.], 2001). Níže jsou uvedeny pouze druhy zvláště chráněné1, přičemž jejich ekologie a rozšíření v ČR je obsaženo v biologickém posouzení lokality, níže uvedeny pouze charakteristiky rozšíření v zájmovém území a jeho okolí. Z hlediska naturového posouzení jsou významné výskyty v předmětech ochrany EVL Keprník – v typech přírodních stanovišť (převod biotopů na typy přírodních stanovišť v Tab. 2.). Druhy zvláště chráněné: Aconitum callibotryon, Campanula barbata, Campanula rotundifolia subsp. sudetica, Carex rupestris,Ligusticum mutellina Pozn.: Z. Polášek našel v příkopě v 1. pol. cesty od sedla i několik exemplářů pravděpodobně Dactylorhiza fuchsii (apofytizující), které při botanických pochůzkách asi již utržené a druh nezaznamenán.

1

ekologie a charakteristika výskytu druhů zařazených do červeného seznamu a které zároveň nejsou zvláště chráněné viz. biologické posouzení lokality Obnova chaty Vřesová studánka

25


Druhy uvedené v Červeném seznamu a které nejsou zároveň zvláště chráněné: Adenostyles alliariae, Blechnum spicant, Festuca supina, Gnaphalium norvegicum, Hieracium aurantiacum, Juncus trifidus, Phleum rhaeticum, Potentilla aurea, Ribes petraeum, Thesium alpinum, Viola lutea subsp. sudetica Druhy zvláště chráněné, které jsem při terénním průzkumu nezaznamenal, ale jejich recentní výskyt udáván v Nálezové databázi AOPK ČR v blízkém okolí záměru: Anemone narcissiflora, Botrychium lunaria Aconitum callibotryon REICHENB. (oměj šalamounek) Dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. řazen v kategorii ohrožených druhů. V blízkém okolí záměru jsem zaznamenal 1 ex. v příkopě u cesty ze sedla těsně před plochou záměru a dále několik ex. na ploše a ve svahu pod základy bývalého kostelíka (biotop řady X, A4.2). Komárek (2001) udává výskyt druhu na více lokalitách v údolí Hučivé Desné, mj. na svahu dále pod plochou záměru a to podél levobřežního přítoku Hučivé Desné s pramenem Vřesová studánka. V těchto polohách provedena pouze orientační pochůzka se zjištěním druhu. Druh se dále vyskytuje v PR Sněžná kotlina (např. Chlapek, 2000) a v řadě dalších lokalit v okolí (např. Štencl, 2007a; Albín, 2005; Mapa 15.). Při hodnocení vlivů záměru byly jako potencionální biotopy druhu brány všechny porosty vysokobylinných niv v prostoru Vřesové studánky (biotop A4.2). Mapa 15. Výskyt Aconitum callibotryon ( = A. plicatum) v okolí záměru dle záznamů v ND AOPK ČR



26


Campanula barbata (zvonek vousatý) Dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. řazen v kategorii silně ohrožených druhů. Na samotné ploše bývalé chaty se vyskytuje ojediněle (mimo porosty intenzivně sešlapávané vegetace), roztroušeně ale při jejích okrajích a to zejména na úpatí svahu směrem k hřebenu Červené hory. Dále v subalpínských trávnících nad přístupovou cestou k Vřesové studánce (zejména občasně sešlapávané polohy), podél vyšlapaných stezek v okolí, v prostoru základů bývalého kostelíka a několik ex. i v příkopě u cesty ze sedla těsně před plochou záměru. V tomto prostoru druh zaznamenal i Kočí (2001). V okolních potencionálně vhodných přírodních biotopech druh nezaznamenán (kromě poloh nad přístupovou cestou k Vřesové studánce a ojedinělých výskytů podél vyšlapaných stezek v subalpínských trávnících). Dále druh zaznamenán na sjezdové trati v Červenohorském sedle, kterou kříží cesta k Vřesové studánce. Obecně se jedná druh na ústupu, přičemž v širším okolí jsou záznamy např. z oblasti Keprník – Šerák (Albín, 2005; Štencl, 2007a) a Pradědu (Kuras in Anonymous, 2005). Početnost druhu na samotné ploše bývalé chaty a jejích okrajích byla v desítkách ex. Rozšíření v tomto prostoru naznačuje, že potřebuje určitou míru disturbance (zde sešlap), aby nebyl vytlačen konkurenčně zdatnějšími druhy (hl. trávy). Zatímco na úpatí svahu nad plochou záměru (ekoton), kde dochází min. k občasnému sešlapu, se vyskytuje roztroušeně, nad tímto úpatím v subalpínských trávnících prakticky chybí, resp. pouze vzácně podél vyšlapané stezky vedoucí z plochy záměru na hřeben Červené hory (viz. Mapa 3.). Tomu odpovídá i jeho výskyt na sjezdové trati v Červenohorském sedle, kterou kříží přístupová cesta k Vřesové studánce a kde při průzkumech zaznamenány pojezdy mechanizace pro zimní údržbu tratí (výskyt v otevřených porostech místy i s obnaženou půdou). Sešlap však nemůže být příliš intenzivní – absence v porostech intenzivně sešlapávané vegetace s dominantním Trifolium repens na ploše plánované chaty. Campanula rotundifolia subsp. sudetica (zvonek okrouhlolistý sudetský) Dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. řazen v kategorii kriticky ohrožených druhů. Nalezeny 2 trsy v prostoru základů kapličky (biotop řady X). Slavík [ed.] (2000) udává prostor Červené hory jako recentní lokalitu druhu. Kočí (2001) zaznamenal druh na hřebeni Červené hory nad plochou záměru, v širším okolí pak Albín (2001) ve vrcholové části Vozky (1377 m n.m.) a kóty 1352 m n.m. na hřebeni Keprníku (1423 m n.m.). Carex rupestris (ostřice skalní) Dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. řazen v kategorii kriticky ohrožených druhů. Při orientačním průzkumu na hřebeni Červené hory zaznamenán 1 trs v terásce na skalisku (biotop A6B), na ploše záměru a blízkém okolí nezaznamenán. Na hřebeni Červené hory nad plochou záměru druh uvádí rovněž Kočí (2001), blíže k vrcholu pak např. Grulich & Zmrhalová in Grulich (2009). Ligusticum mutellina (koprníček bezobalný) Obnova chaty Vřesová studánka

27


Dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. řazen v kategorii ohrožených druhů. Vyskytuje se roztroušeně při okrajích plochy bývalé chaty (nevyhýbá se plochám s občasným sešlapem, nicméně absence v intenzivně sešlapávaných porostech s dominantním Trifolium repens) – odhadem desítky ex., rovněž v prostoru základů bývalého kostelíka a roztroušeně v (sub)alpínských trávnících nad přístupovou cestou k Vřesové studánce a na svahu a hřebeni Červené hory nad plochou záměru. Z PR Sněžná kotlina udávají výskyty např. Kavalcová (1996), Chlapek (2000) a Bureš & Burešová (1991). V širším okolí jsou např. záznamy o výskytech z lokalit ve vrcholových polohách Vozky (Albín 2002, 2005), z masivu Keprník – Šerák (Albín 2002, 2005) a Praděd – Malý Děd (Štencl, 2008). Anemone narcissiflora (sasanka narcisokvětá) Dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. řazen v kategorii silně ohrožených druhů. Výskyt druhu v okolí záměru udává Štencl (2007a) a Kočí (2001; v ND AOPK ČR je nicméně záznam uváděn jako málo věrohodný s nutností revize – segment na hřebeni Červené hory). Mapa 16. Výskyt Anemone narcissiflora v okolí záměru dle záznamů v ND AOPK ČR



28


Botrychium lunaria (vratička měsíční) Dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. řazen v kategorii ohrožených druhů. Štencl (2009) udává výskyt v prostoru základů kapličky (cca 50 ex.) a na skalkách na svahu Červené hory (cca 20 ex.) a Kočí (2001) ze segmentu na hřebeni Červené hory (v ND AOPK ČR je nicméně záznam uváděn jako málo věrohodný s nutností revize). Mapa 17. Výskyt Botrychium lunaria v okolí záměru dle záznamů v ND AOPK ČR


Při zoologickém průzkumu k biologickému posouzení lokality (Urban & Polášek, 2012) bylo v dotčeném území zaznamenáno několik druhů zvláště chráněných dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. a dále řada druhů uvedených v Červeném seznamu. Charakteristika přítomných zoocenóz viz. biologické posouzení lokality. 3.4.2. PO Jeseníky Bonasa bonasia (jeřábek lesní) Ekologie a rozšíření v ČR: lesní kurovitý pták, nejmenší z tetřevovitých. Vyhledává starší jehličnaté, listnaté a nejčastěji smíšené lesní porosty ve středních a vyšších polohách. Důležitou podmínkou je bohaté keřové patro, tvořené např. lískou nebo olší, jejichž semena jsou důležitou složkou jeho potravy. Jeřábek žije monogamně. Pár se drží pohromadě do podzimu, do té doby se s rodiči drží také Obnova chaty Vřesová studánka

29


mláďata. Samci jsou stálí, značně teritoriální a své okrsky si označují pískáním a hlasitými údery křídel. Samci tokají na zemi nebo na nižších větvích. Jarní tok probíhá od poloviny III. do začátku V. Pískání ale lze slyšet také od konce VII. do začátku XI. Hnízdí od IV. do konce V. Hnízdo bývá umístěno na zemi většinou u paty stromu, mezi kořeny nebo pod keříky. Potrava je převážně rostlinná (pupeny, jehnědy, výhonky, semena, bobule), v letním období se v potravě objevuje také živočišná složka, především hmyz. Jeřábek lesní se v ČR vyskytuje ve 3 jádrových oblastech, tvořených (1) Šumavou, Novohradskými horami a Blanským lesem, (2) Jeseníky, Králickým Sněžníkem a Rychlebskými horami a (3) Moravskoslezskými Beskydy, Javorníky a Vsetínskými vrchy. Sporadické výskyty jsou hlášeny z dalších míst, např. Hostýnských vrchů, Bílých Karpat, Českomoravské vrchoviny, Krušných hor, Jizerských hor, Krkonoš, Voticka a Táborska. Početnost pro období 2001–2003 byla odhadnuta na 900–1 800 párů. Populace v ČR je stabilní. Rovněž rozšíření, vyjádřené počtem obsazených čtverců, se nemění. Je však patrné zmenšování areálu v karpatských pohořích. V rámci soustavy Natura 2000 v ČR je tento druh předmětem ochrany ještě v dalších 5 ptačích oblastech. Při ornitologickýh průzkumech zájmového území nebyl druh zjištěn. Jeřábek však má v Jeseníkách stálou populaci, která je soustředěna pod hranicí lesa v nejklidovějších partiích mimo turisticky navštěvované plochy. Prostor mezi Červenohorským sedlem a Vřesovou studánkou je min. v době hnízdění a vyvádění mláďat natolik zatížen ruchem návštěvníků, že je předpoklad, že sedentárně a skrytě žijící jeřábek se mu vyhýbá (jedná se o velmi plachý druh). Jeho populace je uváděna z okolí Hučivé Desné (Poprach, 2010a) – v dosahu záměru, tj. v pralesovité smrčině pod Vřesovou studánkou jsme proto po druhu pátrali, avšak neúspěšně a nezjistili jsme ani pobytové známky výskytu (trus). Tím však nelze vyloučit, že jeřábek alespoň do rozvolněných smrčin pod Vřesovou studánku občas nevstupuje. Základní charakteristika předmětu ochrany převzata a upravena z http://www.natura2000.cz, http://www.biomonitoring.cz.


30


4. Hodnocení vlivů záměru 4.1. Hodnocení úplnosti podkladů pro posouzení Pro účely hodnocení byly zadavatelem poskytnuty následující podklady: •

Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby "Obnova chaty Vřesová studánka", část A – úvodní údaje, část B – průvodní zpráva, část C – souhrnná technická zpráva, vč. mapových příloh (DIK Jeseník, s.r.o., 2011)

Pro zjištění dotčených předmětů ochrany byly využity následující prameny: •

Terénní průzkumy – fauna, flóra, přírodní stanoviště

•

Vrstva mapování biotopů (AOPK ČR, 2012)

•

Nálezová databáze AOPK ČR (AOPK ČR, 2012)

•

Konzultace s SCHKO Jeseníky, poznatky získané v rámci průzkumů řešené lokality a širšího okolí v dřívějších letech od členů a spolupracovníků organizací zaměřených na ochranu a výzkum vybrané skupiny obratlovců (z hlediska naturového posouzení Česká společnost ornitologická – Martin Vavřík), v případě bezobratlých (v naturovém posouzení se týká pouze druhu Carabus variolosus) pak Petr Boža (včetně sběrů v místě záměru), Petr Čížek, Jiří Hodeček, Petr Kočárek a Tomáš Kuras

Pozn.: není zpracován Plán péče a souhrny doporučených opatření o EVL Keprník, ani plán péče o PO Jeseníky. Podklady pro posouzení záměru na lokality soustavy Natura 2000 a jejich předměty ochrany byly dostatečné.

4.2. Identifikace možných vlivů záměru Potencionální negativní vlivy při výstavbě •

narušení a ruderalizace okolních přírodních stanovišť a biotopů druhů (pojezdy stavební mechanizace, deponie stavebního materiálu apod.)

•

znečišťování okolních přírodních biotopů

•

rušení citlivých druhů živočichů, např. v případě nevhodného termínu výstavby

•

kácení dřevin v rámci lesních porostů, narušení kořenových systémů

•

usmrcování druhů živočichů

Potencionální negativní vlivy při provozu •

trvalý zábor přírodních stanovišť a biotopů druhů

•

znečišťování okolních přírodních biotopů (předčištěné splaškové vody, tuhé odpady, emise)

•

změna hydrologického režimu v plochách přírodních stanovišť (jímání vod, výpusť splaškových vod)

•

zvýšená přítomnost turistů vyvolaná vyšší atraktivitou území, jejich pohyb mimo značené cesty

•

hlukové emise (zásobování, vzduchotechnika, zvýšené množství lidí)


31


•

usmrcování druhů živočichů

Pozn.: vzhledem k malé kapacitě záměru a nízké frekvenci pojezdů zásobovacích vozidel při provozu a rovněž mechanizace při výstavbě není uvedeno potencionální ovlivnění emisemi znečišťujících látek do ovzduší (zanedbatelné).

4.3. Hodnocení významnosti vlivů záměru Cílem předloženého naturového screening reportu je zjistit, zda má záměr významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. U dotčených lokalit soustavy Natura 2000 a jejich předmětů ochrany je nutné zachování příznivého stavu z hlediska jejich ochrany. Pro hodnocení významnosti vlivů byla využita stupnice převzatá z metodiky naturového posouzení MŽP ČR (Anonymous, 2007; Tab. 5.). Za významně negativní vliv je považována přímá a trvalá ztráta části biotopu druhů, které jsou předměty ochrany EVL nebo PO, konkrétně likvidaci přibližně 1% velikosti populace evropsky významného druhu na území dané EVL nebo ptačího druhu na území ptačí oblasti (viz. Chvojková et al., 2011). Tab. 5. Stupnice významnosti vlivů využitá pro kvantifikaci vlivů ÚP (převzato z Metodiky MŽP ČR, 2007)

4.3.1. Dotčené předměty ochrany EVL Keprník Carabus variolosus (střevlík hrbolatý) Trvalým záborem plochy pro stavbu samotné chaty není ohrožen (potencionální) biotop druhu. Při výstavbě objektu na jímání vod dojde k trvalému záboru potencionálního biotopu druhu – drobné mechové prameniště a okolní porosty třtinových smrčin na ploše 0,05 ha. Prameniště má v současnosti sotva znatelný výron podzemní vody a při průzkumech bylo téměř s absencí vodních plošek (při mapování biotopů a jeho aktualizaci nebylo ani vymapováno jako samostatný biotop). Při průzkumech nebyl z prameniště patrný povrchový odtok – zasakování. Lze ovšem předpokládat, že při vyšších stavech vody (tání sněhu, vydatnější deště) se zde vytváří znatelnější vodní ploška a rovněž povrchový odtok. Níže po svahu se postupně formuje levobřežní přítok Hučivé Desné, s vícero lesními Obnova chaty Vřesová studánka

32


prameništi v okolí. Porosty třtinových smrčin jsou pak v širším okolí nejčetnějším typem lesa pod jeho horní hranicí. Při výstavbě chaty by mohly být narušeny i plochy okolních přírodních biotopů pojezdy těžké mechanizace, skládkami stavebního materiálu apod., vč. potencionálního biotopu druhu (prameniště a alpínské mokřadní louky a plochy s výskytem mrtvého dřeva, které představuje potenciální místo úkrytu střevlíka, jenž v pařezech a padlých kmenech vyhledává místa k přezimování). Z toho důvodu je navrženo omezení prostoru pro stavební práce – viz. Mapa 19. Přípojka VN z Červenohorského sedla a vodovodní přípojka budou trasovány na okraji cesty, resp. v příkopu u cesty. Příkop je v některých úsecích již značně zazemnělý a málo patrný. Místy je znatelné silné zmokření a při srážkách a tání sněhu lze očekávat vytváření vodních plošek a povrchového odtoku vody – potencionální biotop druhu. Po dokončení stavebních prací bude terén uveden do původního stavu a dojde tak i k regeneraci tohoto potencionálního biotopu druhu, který je v okolí obecně vázán na síť lesních cest. Pro pohyb mechanizace bude využívána cesta, čímž nedojde k přímým zásahům do okolních přírodních stanovišť, vč. dalších potencionálních biotopů druhu. Dojde však k narušování kořenových systémů okolních stromů, což se může projevovat zhoršením jejich vitality, popř. i k odumírání (v kumulaci s ostatními negativními vlivy – zejména imise), i když to nelze příliš očekávat. Z pohledu druhu by se však jednalo spíše o pozitivní vliv – vznik mrtvého dřeva. Při výstavbě kanalizace dojde z hlediska potencionálního biotopu druhu zejména k zásahu do biotopu A4.2 (segmenty 2 a 3 v Mapě 20.), který se zde vyskytuje samostatně či v mozaice s porosty třtinových smrčin (biotop L9.1) při horní hranici lesa. V Dokumentaci k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby není popsán způsob výstavby kanalizace (ruční či s využitím mechanizace), šířka manipulačního pruhu při výstavbě apod., i když lze vzhledem k malé kapacitě kanalizace a členitému terénu očekávat spíše ruční výkopové práce a instalaci trubky (PVC KG DN 200). Při manipulačním pruhu širokém 2 - 3 m by tak plošný zásah do biotopu A4.2 byl přibližně 50 – 75 m2. Dojde tak k dotčení přibližně 0,4 % plochy biotopu A4.2 na celkové rozloze v EVL Keprník. Celkově se tak jedná pouze o maloplošné zásahy, nicméně do vysoce hodnotných porostů. Nedojde k trvalému záboru plochy biotopu – po instalaci trubky bude terén uveden do původního stavu. Vzhledem k charakteru přítomné vegetace lze očekávat zpětnou sukcesi směrem k původním porostům v krátkodobém horizontu (jednotky let). Jako minimalizační opatření je navržen ruční výkop a instalace kanalizace a odstranění přebytečných výkopových zemin z lokality (x ruderalizaci). Při výstavbě nelze vyloučit usmrcování jedinců druhu – z toho důvodu navržen biologický stavební dozor. Při provozu záměru by mohlo dojít výpustí předčištěných splaškových vod k nepřímému ovlivnění populace druhu v jeho potencionálním biotopu – změna chemismu a určitá míra kontaminace znečišťujícími látkami (kromě přímého působení na jedince druhu). Níže po svahu se bude intenzita vlivu postupně snižovat díky procesům přirozeného čištění, zasakování a ředění. Výpustní objekt se vyskytuje v prostoru porostů subalpínských vysokobylinných niv, které zde v mozaice s třtinovými smrčinami. Celkové množství splaškových vod odpovídá spotřebě vody – při využitelnosti chaty 8 měsíců v roce a 50 % kapacitě je odhadována spotřeba vody na úrovni 156 m3/rok, tzn. v období těchto 8 měsíců bude průměrné množství vypouštěných splaškových vod nízké - 0,65 m3/den. Zaústění je nicméně v místě, kde není tento levobřežní přítok Hučivé Desné reálně zformován (prameništní polohy). Určení plošného ovlivnění biotopu druhu je problematické – rozsah dán mírou rozptylu znečišťujících látek v povrchových a půdních vodách, ale řádově je odhadnut max. na nižší desítky m2 v případě biotopu A4.2 (0,2 % plochy biotopu A4.2 v EVL Keprník) a na desetiny ha u Obnova chaty Vřesová studánka

33


biotopu L9.1 (tzn. 0,07 % plochy biotopu L9.1 v EVL Keprník). Rovněž z důvodu ochrany potencionálních biotopu druhu (A4.2) je navrženo umístit výpusť níže po svahu, přibližně 30 m pod pramen Vřesové studánky. Tímto se sice zvýší zásah při instalaci potrubí do tohoto biotopu, ale s využitím ručního výkopu a instalace potrubí a s odstraněním přebytečných výkopových zemin z této lokality lze očekávat regeneraci biotopu v krátkodobém horizontu (jednotky let) a z dlouhodobého hlediska se zamezí určité míře jeho kontaminace z předčištěných splaškových vod, která by se mohla projevovat přímým působením na jedince druhu a dále nepřímé ovlivnění - změny ve fytocenózách, ruderalizace postižených ploch, šíření nitrofilních druhů, následné změny v zoocenózách (změny v potencionálním biotopu druhu). Jímáním vod a výpustí předčištěných splaškových vod dojde k dalšímu nepřímému ovlivnění populace druhu v jeho potencionálním biotopu – změna hydrologického režimu s dopadem na přítomné fytocenózy a zoocenózy. Využíváním objektu na jímání vod dojde k zamezení odtoku vody z prameniště, která by jinak přispívala k formování levobřežního přítoku Hučivé Desné – potencionální biotop druhu. Vzhledem k charakteru prameniště a jeho odtoku (viz. výše) a nízké vydatnosti (0,12 l/s) nelze očekávat významnější vliv na hydrologický režim tohoto vodního toku a okolní přírodní biotopy. Rovněž vliv na hydrologický režim biotopů pod výpustí splaškových vod bude omezený vzhledem k malému objemu vypouštěných vod a přirozenému zmokření. K nepřímému ovlivnění populace druhu v jeho potencionálním biotopu by mohlo dojít i nárůstem množství turistů a jejich pohybem mimo značené stezky – z hlediska potencionálního biotopu druhu by se tak mohlo jednat zejména o biotop A4.2 v okolí Vřesové studánky – sešlap vegetace, změny v přítomných fytocenózách a následně zoocenózách. Díky prudkému svahu, špatně přístupným bujným porostům vysokobylinných niv a třtinových smrčin a instalovanému zábradlí však tyto polohy nejsou sešlapem znatelně postiženy ani v současnosti - spíše riziko u subalpínských trávníků nad plochou záměru a nad přístupovou cestou k Vřesové studánce. Hodnocení významnosti vlivů: -1, mírně negativní vliv. 4060 Alpínská a boreální vřesoviště Při výstavbě venkovní kanalizace dojde k přímému zásahu do plochy přírodního stanoviště podél přístupové cesty k Vřesové studánce - vymezení dotčeného segmentu dle Aktualizace VMB v Mapě 18. V tomto segmentu se přírodní stanoviště vyskytuje pouze omezeně (biotop A2.2, cca 10% plochy; reprezentativnost A, zachovalost A), na zbytku pak převládají subalpínské vysokostébelné trávníky. V Dokumentaci k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby není popsán způsob výstavby kanalizace (ruční či s využitím mechanizace), šířka manipulačního pruhu při výstavbě apod. V potencionálně dotčených polohách se nicméně tento typ přírodního stanoviště vyskytuje pouze okrajově a přímé zásahy do jeho plochy budou max. v řádu jednotek m2, tzn. < 0,005 % rozlohy tohoto typu přírodního stanoviště v EVL Keprník (rovněž u biotopu A2.2). Po dokončení výstavby a odstranění přebytečných zemin lze očekávat zpětnou sukcesi směrem k původním porostům v krátkodobém horizontu (jednotky let). V případě výstavby samotné chaty je nutné realizovat veškeré činnosti na ploše bývalé chaty a v okolních antropogenně vzniklých plochách, které jsou v terénu dobře patrné (zarovnaný terén ve


34


svahu ohraničený hranami svahů s pozůstatky kamenných zídek)2 a zamezit zbytečným zásahům do plochy přírodního stanoviště (Mapa 19.). Při výstavbě záměru dojde ke krátkodobému zvýšení hlukových emisí do okolí (elektrocentrála, mechanizace) – rušení některých citlivějších druhů živočichů, pro které jsou plochy přírodního stanoviště součástí biotopu druhu (potravní a úkrytové příležitosti, rozmnožování apod.). Při provozu záměru budou zvýšené hlukové emise vyplývat z instalace venkovní vzduchotechniky, z provozu zásobovacích vozidel a ze zvýšené přítomnosti lidí v území. Celkově by tento nárůst hlukové zátěže v území oproti stávající situaci neměl být významnější. Vřesová studánka je již dnes hojně navštěvovanou turistickou lokalitou, venkovní vzduchotechnika bude málo kapacitní vzhledem k velikosti plánované chaty a osazena tlumiči hluku (není uveden konkrétní typ) a provoz zásobovacích vozidel je plánován ve frekvenci max. 1 automobil / den (terénní vozidlo, sněžný skútr). Mapa 18. Vymezení segmentu dotčeného výstavbou venkovní kanalizace a s výskytem přírodního stanoviště 4060 (biotop A2.2) dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů 2007 - 2018


Turisté se již v současné době hojně pohybují mimo značené cesty. Realizací záměru dojde k zatraktivnění území pro turisty a lze očekávat nárůst jejich množství. Tím dojde i k vyšší přítomnosti lidí v okolních přírodních biotopech, vč. typu přírodního stanoviště 4060. Kromě výše zmíněné plochy

2

V rámci těchto antropogenně vzniklých ploch se vyskytují populace zvláště chráněných či ohrožených druhů, zejména na úpatí svahu směrem k hřebenu Červené hory a v prostoru bývalého kostelíka a tyto polohy je nutné rovněž chránit před stavební činností – viz. biologické posouzení lokality Obnova chaty Vřesová studánka

35


Mapa 19. Orientační vymezení území s vyloučením zásahů při stavební činnosti nebo s jejím max. možným omezením

Mapový podklad převzat z Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby

přírodního stanoviště podél přístupové cesty k Vřesové studánce se může dotýkat i porostů na svahu a hřebeni Červené hory nad plochou záměru. Kvantifikace negativního ovlivnění je obtížná a obecně vyplývá z narušování vegetace sešlapem a z rušení. Díky malé kapacitě záměru a skutečnosti, že již v současné době je Vřesová studánka hojně navštěvovanou turistickou destinací, nelze očekávat negativní ovlivnění stanoviště na úrovni významně negativního vlivu (-2). Skrze plochu záměru jsou recentně trasovány červená a zelená turistická značka a po hřebenu Červené hory nad plochou záměru pak žlutá turistická značka. Ovlivnění a minimalizační opatření byla diskutována se SCHKO Jeseníky. K minimalizaci negativních vlivů na tento a další dotčené typy přírodních stanovišť je navržena instalace dřevěného zábradlí omezujícího pohyb turistů směrem k hřebeni Červené hory, spolu s informačními tabulemi odkazujícími na přírodovědnou hodnotu území a s uvedením důvodů, proč je pohyb osob po svahu negativní z hlediska ochrany přírody. Tímto by mohlo dojít i ke snížení množství turistů pohybujících se po svahu Červené hory nad plochou záměru ve srovnání se stávající situací. Hodnocení významnosti vlivů: -1, mírně negativní vliv. Pozn.: v biologickém posouzení lokality (Urban & Polášek, 2012) je jako jedno z opatření navržena redukce klečových porostů na hřebeni Červené hory, čímž by došlo k uvolnění prostoru i pro výskyt tohoto typu přírodního stanoviště. V rámci naturového posouzení není nicméně možné v této fázi takové opatření navrhnout, neboť se de facto jedná o kompenzační opatření, která je možno ukládat až po konstatování významného negativního vlivu na předměty ochrany a celistvost EVL či PO a to pouze v případech vyjmenovaných zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění.


36


6150 Silikátové alpínské a boreální trávníky Při výstavbě nedojde k přímému zásahu do ploch přírodního stanoviště. Při výstavbě chaty je nutné veškeré činnosti realizovat na ploše bývalé chaty (Mapa 19.). Ovlivnění tak vyplývá ze zvýšených hlukových emisí do okolí (stavba, provoz) a ze zvýšeného pohybu osob mimo značené cesty. Dotčeny by tak mohly být plochy přírodního stanoviště na svahu a hřebeni Červené hory nad plochou záměru. Hodnocení významnosti těchto vlivů obdobné jako u předešlého stanoviště a na úrovni: -1, mírně negativní vliv. Kromě výše uvedeného minimalizačního opatření (zábradlí a informační tabule) byla v rámci biologického posouzení lokality (Urban & Polášek, 2012) navržena rovněž pastva několika kusů ovce nad plochou záměru jako opatření pro podporu výskytu některých zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, u kterých je na lokalitě zjevná vazba na občasně sešlapávané (disturbované) plochy (např. Campanula barbata). Ústup pastvy byl kolem druhé poloviny 20. století příčinou postupného ochuzení až plošného zániku květnatých vysokohorských luk a vymizení bohatých populací hmyzu, včetně motýlů a čmeláků. V rámci naturového posouzení je takové opatření v tomto případě možno chápat jako minimalizační opatření i na tento typ přírodního stanoviště, neboť navrhováno nikoliv jako kompenzace za újmu na ploše přírodního stanoviště, ale jako opatření minimalizující případný negativní dopad zvýšené přítomnosti turistů v území, které je navíc již dnes silně turisticky exponované a do biologického posouzení lokality bylo toto opatření zařazeno z důvodu lokalizace ve velmi hodnotném území CHKO Jeseníky (konzultace s MŽP ČR, J. Kvasnička). Pastvina by neměla zahrnovat úpatí svahu a zasahovat dále než cca 30 - 35 m od hrany svahu (prostorové omezení z důvodu ochrany hodnotnějších částí zde přítomných přírodních biotopů a biotopu druhů Anemone narcissiflora, Botrychium lunaria; úpatí svahu – viz. Mapa 19.). Na ploše navrhované pastviny je přítomno přírodní stanoviště 6150 (spíše vyšší části svahu) v mozaice se stanovištěm 6430 (subalpínské vysokostébelné trávníky, spíše nižší části svahu). V ploše navrhované pastviny převažuje druhově chudá vegetace s dominantní Avenella flexuosa či Deschampsia cespitosa, popř. Luzula sylvatica. Na ploše je mladá výsadba smrku s velmi nízkým zápojem. Ze zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin sem okrajově přesahuje populace Viola lutea subsp. sudetica z úpatí svahu a dále se roztroušeně vyskytuje Ligusticum mutellina a Festuca supina. Podél stezky na hřeben Červené hory se vzácně vyskytuje Campanula barbata. Vliv extenzivní pastvy na tyto biotopy lze očekávat až po několika letech, v průběhu kterých je nutné zajistit biomonitoring těchto ploch a na základě aktuálního vývoje vegetace případně upravit podmínky pastvy (např. redukce počtu kusů ovcí, snížení intervalu pastvy na 1 sezónu/2 - 3 roky, odstraňování nitrofilních druhů rostlin, přikrmování apod.). Termínově pak pastvu omezit na období od začátku července do poloviny září, popř. pouze na srpen (viz. Háková et al., 2004). Investor v tomto smyslu plánuje sezónní pastvu s porážkou ovcí na konci sezóny. Cílem opatření je podpora výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, u kterých je na lokalitě zjevná vazba na občasně disturbované plochy a dalších významných druhů a celkové zvýšení druhové diverzity s pozitivním dopadem na přítomné zoocenózy, vč. zástupců zvláště chráněných a ohrožených druhů. Extenzivní pastva je uváděna jako možný typ managementu biotopu A1.2 Zapojené alpínské trávníky (Háková a kol., 2004) – viz. Tab. 6. Kromě výše uvedeného prostorového omezení pastviny pak přesné vymezení její plochy stanovit na základě dohody s SCHKO Jeseníky a vlastníkem dotčených pozemků, přičemž z hlediska únosného zatížení (ks ovce/ha) postupovat dle Háková a kol. (2004). Obnova chaty Vřesová studánka

37


Hodnocení významnosti vlivů: -1, mírně negativní vliv. Tab. 6. Management biotopu A1.2 Zapojené alpínské trávníky (převzato z Háková a kol., 2004)

6430 Vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně Při výstavbě venkovní kanalizace dojde k přímému zásahu do plochy přírodního stanoviště podél přístupové cesty k Vřesové studánce - vymezení dotčených segmentů dle Aktualizace VMB (AOPK ČR, 2012) zobrazeno v Mapě 20. V segmentu 1 zasáhne konkrétně do biotopu A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky (reprezentativnost A, zachovalost A), který se zde vyskytuje v mozaice s brusnicovou vegetací (A4.1 na 90% plochy segmentu). V segmentu 2 a 3 pak do biotopu A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy (v obou segmentech reprezentativnost A, zachovalost A), přičemž v segmentu 3 se vyskytuje v mozaice s třtinovými smrčinami (A4.2 na 15 % plochy segmentu). V těchto polohách se dotkne populací dvou zvláště chráněných druhů rostlin – Campanula barbata, Ligusticum mutellina (biotop A4.1) – a několika druhů uvedených v Červeném seznamu. Druh Aconitum callibotryon nebyl v dotčených polohách zaznamenán, ale ty patří k potencionálnímu biotopu druhu (biotop A4.2). V Dokumentaci k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby není popsán způsob výstavby kanalizace (ruční či s využitím mechanizace), šířka manipulačního pruhu při výstavbě apod., i když lze vzhledem k malé kapacitě kanalizace a členitému terénu očekávat spíše ruční výkopové práce a instalaci trubky (PVC KG DN 200). Při manipulačním pruhu širokém 2 - 3 m by tak plošný zásah do biotopu A4.1 byl přibližně 20 - 30 m2 a do biotopu A4.2 přibližně 50 – 75 m2. Celkově by tak byla ovlivněna plocha přírodního stanoviště 6430 na úrovni přibližně 0,04 % z celkové rozlohy v EVL Keprník (26,2633 ha). Při převodu na biotopy dojde k dotčení přibližně 0,05 % plochy biotopu A4.1 a 0,4 % plochy biotopu A4.2 na celkové rozloze v EVL Keprník. Celkově se tak jedná pouze o maloplošné zásahy, nicméně do vysoce hodnotných porostů. Nedojde k trvalému záboru plochy biotopu – po instalaci trubky bude terén uveden do původního stavu. Vzhledem k charakteru přítomné vegetace lze očekávat zpětnou sukcesi směrem k původním porostům v krátkodobém horizontu (jednotky let) – z důvodu rizika ruderalizace je nutné odstranění přebytečných výkopových zemin. Pro druh Campanula barbata, u kterého je na lokalitě patrný vztah k občasně sešlapávaným polohám, mohou plochy obnažené půdy znamenat i příležitost k šíření (v rámci biotopu A4.1). Rovněž u některých dalších druhů uvedených v Červeném seznamu (např. Viola lutea subsp. sudetica). Ligusticum mutellina se rovněž nevyhýbá občasně disturbovaným polohám (např. výskyty na Obnova chaty Vřesová studánka

38


základech kapličky a v okrajových částech plochy bývalé chaty). Opatření k minimalizaci negativních vlivů zahrnují zejména požadavek na ruční výkop a instalaci potrubí a odstranění přebytečných výkopových zemin z lokality. Při výstavbě chaty je nutné veškeré činnosti realizovat na ploše bývalé chaty a zabránit zbytečným zásahům do plochy přírodního stanoviště (Mapa 19.). K nepřímému ovlivnění přírodního stanoviště dojde i výpustí splaškových vod – vliv na chemismus a hydrologický režim stanoviště s možnou odezvou v přítomných fytocenózách a zoocenózách. Splaškové odpadní vody budou předčištěny nejdříve v lapači tuků a následně v domovní ČOV. Venkovní kanalizací pak budou odváděny do levostranného přítoku Hučivé Desné. Výpustní objekt se nalézá v prostoru vysoce hodnotných porostů subalpínských vysokobylinných niv (biotop A4.2), které zde v mozaice s třtinovými smrčinami při horní hranici lesa (segment 3 v Mapě 20.). Celkové množství splaškových vod odpovídá spotřebě vody – při využitelnosti chaty 8 měsíců v roce a 50 % kapacitě je odhadována spotřeba vody na úrovni 156 m3/rok, tzn. v období těchto 8 měsíců bude průměrné množství vypouštěných splaškových vod velmi nízké - 0,65 m3/den. Zaústění je nicméně v místě, kde není tento levobřežní přítok Hučivé Desné reálně zformován a jedná se spíše o silně zamokřené prameništní polohy. Určení plošného ovlivnění biotopu je problematické – rozsah dán mírou rozptylu znečišťujících látek v povrchových a půdních vodách, ale řádově je odhadnut max. na nižší desítky m2 (+ vliv na biotop třtinových smrčin), tzn. na úrovni přibližně 0,02 % plochy přírodního stanoviště v rámci EVL Keprník, resp. 0,2 % plochy biotopu A4.2. Vzhledem k vysoké přírodovědné hodnotě vyskytujících se subalpínských vysokobylinných niv a s přihlédnutím k faunistické složce bych doporučoval tuto výpusť umístit níže po svahu, přibližně 30 m pod pramen Vřesové studánky (pod prameništní polohy). Tímto se sice zvýší zásah při výstavbě (viz. výše), ale s využitím ručního výkopu a instalace potrubí a s odstraněním přebytečných výkopových zemin (x ruderalizaci) lze očekávat regeneraci biotopu v těchto polohách v krátkodobém horizontu (jednotky let) a z dlouhodobého hlediska se zamezí určité míře kontaminace plochy přírodního stanoviště z předčištěných splaškových vod, která by se mohla projevovat přímým působením na rostliny a živočichy a rovněž nepřímé ovlivnění – změny biotopů druhů (změny ve fytocenózách, ruderalizace postižených ploch, šíření nitrofilních druhů, dopad na přítomné zoocenózy). Níže po svahu se bude intenzita vlivu postupně snižovat díky procesům přirozeného čištění, zasakování a ředění. Vliv na hydrologický režim stanoviště bude málo významný vzhledem k nízkému množství splaškových vod a přirozenému zmokření.


39


Mapa 20. Vymezení segmentů dotčených výstavbou venkovní kanalizace a s výskytem typu přírodního stanoviště 6430 (biotopy A4.1, A4.2) dle Aktualizace vrstvy mapování biotopů 2007 - 2018


Ovlivnění vyplývající ze zvýšených hlukových emisí do okolí (stavba, provoz) a ze zvýšeného pohybu osob mimo značené cesty bude obdobné jako u předešlého stanoviště a na úrovni: -1, mírně negativní vliv. Případný zvýšený sešlap by se mohl dotýkat zejména ploch přírodního stanoviště mezi přístupovou cestou k Vřesové studánce a plochou záměru (biotop A4.1 v segmentu 1 – viz. Mapa 20.) a na svahu a hřebeni Červené hory (biotop A4.1, A4.2). Plochy stanoviště reprezentované biotopem A4.2 (segment 2 a 3 v Mapě 20.) nebudou možným nárůstem sešlapu pravděpodobně příliš dotčené – špatně přístupné porosty vysokobylinných niv v členitém reliéfu, v kterých ani v současné době nejsou patrné jeho známky. V rámci biotopu A4.1 v segmentu 1 je navíc patrný i jistý pozitivní vliv sešlapu (podél vyšlapaných stezek např. Campanula barbata, Viola lutea subsp. sudetica), nesmí však být intenzivnější (viz. biologické posouzení lokality). K minimalizaci uvedených vlivů na plochy přírodního stanoviště je navržena instalace dřevěného zábradlí a informačních tabulí. Výše uvedený návrh pastviny nad úpatím svahu směrem k hřebeni Červené hory by se dotkl i plochy tohoto přírodního stanoviště (biotop A4.1), který zde v mozaice se stanovištěm 6150. Háková et al. (2004) nedoporučují jakýkoliv ochranářský managament tohoto biotopu, který obecně patří k druhově bohatým společenstvům a ponechání ho přirozenému vývoji (kromě asanačního – redukce kleče). Dle výše provedené charakteristiky se nicméně na ploše uvažované pastvy nacházejí pouze druhově chudé porosty, u kterých by naopak extenzivní pastva mohla mít pozitivní účinek z hlediska výskytu některých zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. I tak by se ovlivněná plocha stanoviště pohybovala na nízké úrovni – výrazně pod 0,5 % plochy přírodního stanoviště 6430, resp. biotopu A4.1 v EVL Keprník. Hodnocení významnosti vlivů: -1, mírně negativní vliv. Obnova chaty Vřesová studánka

40


9410 Acidofilní smrčiny (Vaccinio-Piceetea) Při přestavbě objektu na jímání vod dojde k trvalému záboru plochy přírodního stanoviště (biotop L9.1, reprezentativnoist A, zachovalost B) přibližně na ploše 0,05ha a rovněž drobného lesního prameniště, které se zde vytvořilo. V těchto polohách nebyl zaznamenán výskyt zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin. Plošný zábor přírodního stanoviště, resp. biotopu L9.1 je na úrovni 0,004% jejich rozlohy v EVL Keprník. Přípojka VN z Červenohorského sedla a vodovodní přípojka budou trasovány podél cesty a nebudou vyžadovat kácení dřevin. Stejně jako v případě přestavby objektu na jímání vod dojde k částečnému narušení kořenových systémů okolních stromů (zejména smrk), s možným vlivem na jejich vitalitu. Odběrem vod dojde dále k nepřímému ovlivnění přírodního stanoviště – změna hydrologického režimu. Předpokládaná vydatnost pramene je uváděna 0,12 l/s. V současné době je v místě vytvořené drobné mechové lesní prameniště, se sotva znatelným výronem podzemních vod. Níže po svahu se postupně formuje levobřežní přítok Hučivé Desné a v jeho okolí se v rámci třtinových smrčin vyskytuje několik maloplošných lesních pramenišť. Vliv na hydrologický režim biotopů níže po svahu lze vzhledem k nízkému odběru vody, resp. vydatnosti pramene předpokládat pouze minimální a nevýznamný. Výpustí předčištěných splaškových vod dojde k ovlivnění ploch přírodního stanoviště pod touto výpustí (segment 3 v Mapě 20. a níže po svahu) – změna chemismu, popř. hydrologického režimu stanoviště s možnou odezvou v přítomných fytocenózách (např. riziko ruderalizace, šíření nitrofilních druhů, zhoršování zdravotního stavu stromů) a zoocenózách. Celkové množství vypouštěných splaškových vod bude velmi nízké (viz. výše) a rovněž dojde k předčištění v lapači tuků a domovní ČOV. Dolů po svahu se bude postupně snižovat intenzita vlivu – procesy přirozeného čištění, zasakování a ředění. Plocha takto ovlivněného stanoviště (reprezentativnost A, zachovalost B) pod výpustí je dána mírou rozptylu znečišťujících látek v povrchových a půdních vodách a řádově odhadnuta max. na desetiny ha (tzn. na úrovni max. cca 0,07 % plochy stanoviště, resp. biotopu L9.1 v EVL Keprník). Vyvolaná zvýšená přítomnost turistů se může projevovat zvýšeným pohybem osob mimo značené cesty v plochách přírodního stanoviště (hl. sběrači borůvek) – zejména porosty podél přístupové cesty od Červenohorského sedla, porosty kolem samotné Vřesové studánky ve špatně přístupném a členitém terénu. Hodnocení významnosti vlivů: -1, mírně negativní vliv. 4.3.2. Dotčené předměty ochrany PO Jeseníky Bonasa bonasia (jeřábek lesní) Jak již bylo řečeno výše, výskyt tohoto velmi plachého druhu v zájmovém území je značně limitován vysokým turistickým ruchem (min. 25 – 30 000 turistů za rok). V létě se jedná o pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě pak o běžkové lyžování. Je předpoklad, že min. v době hnízdění a vyvádění mláďat se mu zcela vyhýbá. Na druhou stranu nelze vyloučit, že jeřábek alespoň do rozvolněných smrčin pod Vřesovou studánku občas nevstupuje – populace druhu z údolí Hučivé Desné (druh ani pobytové stopy zde nicméně nezjištěny). Realizací záměru dojde k zatraktivnění území pro turistiku a Obnova chaty Vřesová studánka

41


předpokládán je její nárůst se všemi negativními doprovodnými jevy. Vzhledem k malé kapacitě záměru však není předpokládán takový nárůst turistického ruchu a doprovodných rušivých vlivů, aby se významněji projevil ve vztahu k populaci druhu ve srovnání se současnou situací. Pohyb turistů z plochy záměru do třtinových smrčin pod Vřesovou studánkou je navíc přirozeně minimalizován členitým terénem a špatně přístupnými porosty. Ostatní potencionální negativní vlivy, včetně vlivů nepřímých (změny v potencionálním biotopu druhu) se rovněž jeví jako málo významné. Hodnocení významnosti vlivů: -1, mírně negativní vliv. 4.3.3. Hodnocení vlivů záměru na celistvost lokalit Celistvostí u EVL či PO rozumíme udržení kvality lokality z hlediska naplňování jejích ekologických funkcí ve vztahu k předmětům ochrany. V dynamickém pojetí jde o schopnost ekosystémů nadále fungovat způsobem, který je příznivý pro předměty ochrany z hlediska zachování, popř. zlepšení jejich stávajícího stavu. Celistvost lokality je zachována, pokud má lokalita vysoký potenciál pro zabezpečení cílů ochrany, má zachovány ekologické funkce, samočisticí a obnovné schopnosti v rámci své dynamiky. Celistvost je chápána ve vztahu k celé škále faktorů včetně krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých vlivů. Celistvost je tedy chápána v prvé řadě z ekologického, nikoli topografického hlediska (viz. Anonymous, 2007).

Při hodnocení vlivů záměru na celistvost EVL Keprník a PO Jeseníky se vycházelo z následujících předpokladů. Záměr je lokalizován v přírodovědně velmi hodnotném území Jeseníků, což dokládá i výskyt řady zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v jeho okolí. Většina dotčených typů přírodních stanovišť – předmětů ochrany EVL Keprník - je navíc vázána na subalpínský stupeň a v ČR se obecně vyskytují jen v nejvyšších partiích Vysokých Sudet, popř. Moravskoslezských Beskyd. Na druhé straně se jedná o vysoce turisticky exponovanou lokalitu, výstavba chaty je plánována na antropogenně vzniklých stanovištích (základy bývalé chaty, definitivně zbourána r. 1988) a celkově má malou kapacitu a s tím související nízké vstupy a výstupy do okolí. Při hodnocení vlivů na jednotlivé předměty ochrany bylo bráno v úvahu i hledisko zachování celistvosti biotopů druhů a ploch přírodních stanovišť. Na jeho základě lze konstatovat, že záměr významněji nenaruší celistvost dotčených lokalit soustavy Natura 2000 – celkově malé zásahy do ploch přírodních stanovišť a biotopů druhů, neomezí migrační propustnost krajiny, nezpůsobí fragmentaci biotopů druhů či ploch přírodních stanovišť a není očekáván ani takový nárůst turistického ruchu, který by ve srovnání se současnou situací mohl významněji narušit celistvost lokalit. Některá navržená minimalizační opatření přitom směřují k usměrnění turistického ruchu v daném prostoru – snaha je omezit současný pohyb turistů mimo značené cesty zejména na svahu Červené hory nad plochou záměru – instalace zábradlí a informačních cedulí. I další navržená minimalizační opatření byla zvolena s ohledem na ochranu celistvosti lokalit. 4.3.4. Hodnocení kumulativních vlivů Záměr je lokalizován v hřebenové partii Jeseníků, v turisticky silně exponované lokalitě. Zimní a letní turistika v Jeseníkách a zřizování dalších nových souvisejících objektů a zařízení mimo intravilány obcí (ubytovací kapacity, pohostinství, sjezdové tratě, značené trasy pro pěší turistiku a běžkové lyžování apod.) přitom znamenají postupný nárůst antropického zatížení území, s vlivem na přítomné ekosystémy. Tak je již např. v současné době značně eliminován výskyt jeřábka lesního v zájmovém území. Do budoucna lze přitom očekávat nárůst turistického ruchu, který lze předvídat na základě rozvoje cestovního ruchu nastavený programy Olomouckého a Moravskoslezského kraje na období do roku 2013 a s výhledem do roku 2015 pro Moravskoslezský kraj a do r. 2016 pro Olomoucký kraj Obnova chaty Vřesová studánka

42


(Sulek et al., 2009; Marek & Struna, 2009-2010). Záměr je lokalizován nedaleko Červenohorského sedla – významné turistické lokality se systémem sjezdových tratí (vč. nově budované) a se dvěma hotely - a skrze jeho plochu nebo v blízkém okolí je trasováno několik turistických stezek a rovněž značená trasa pro běžkové lyžování. Tyto dále pokračují mimo jiné směrem k vrcholu Vozky (1377 m n.m.), Keprníku (1423 m n.m.) a Šeráku (1351 m n.m.), na jehož svazích, resp. na svazích sousedících hor vybudován lyžařský areál Ramzová. Realizací záměru tak dojde k dalšímu kumulativnímu nárůstu těchto negativních vlivů. Vzhledem k jeho malé kapacitě však nelze očekávat významnější nárůst turistického ruchu ve srovnání se současnou situací. Dle Banaš & Zahradník (2012) se po severní části jesenického hřebene v úseku mezi Vřesovou studánkou a Keprníkem za rok pohybuje 25 - 30 000 tisíc turistů, na vlastní Vřesové studánce je návštěvnost ještě vyšší, poněvadž se značné procento návštěvníků po jejím dosažení vrací zpět do výchozího místa, tj. buď k Šeráku severní cestou nebo k Červenohorskému sedlu po cestě na jih. Z vlastních pozorování v červnu a červenci 2012 navíc plyne, že se řada návštěvníků na Vřesové studánce zdrží i déle než hodinu, kdy dochází ke kumulaci lidí v otevřeném terénu v místě bývalé chaty a kolem kaple, někteří pak opouštějí hlavní trasu po červené a podnikají cestu na žlutě značenou stezku na Červenou horu (přitom někteří návštěvníci opouštějí trasu a prolézají skalky pod hřebenem). Např. v půli července ve všední den odpoledne (pěkné počasí) bylo napočítáno během 2 - 3 hod min. 100 turistů. Turistickou exponovanost lokality umocňuje kromě přírodních a kulturních hodnot rovněž kvalitní, částečně zpevněná cesta, která sem vede z Červenohorského sedla a umožňuje přístup i méně zdatným turistům (např. rodiny s kočárky). Velkým problémem z hlediska EVL Keprník je výsadba a samovolné šíření nepůvodní kleče (na Červené hoře spojeno rovněž s šířením olše zelené), na úkor přirozeně se vyskytujících typů přírodních stanovišť (předměty ochrany) a neochota LČR, s.p., na její likvidaci. Z koncepčního hlediska se tímto zabývali např. Vítek [ed.] (2009). Nedohoda s LČR s.p. pak panuje rovněž v otázce ponechávání mrtvého dřeva v lese. Kumulativně se dále projevují imise znečišťujících látek, zejména pak na lesní porosty.


43


5. ZÁVĚR Hodnocený záměr "Obnova chaty Vřesová studánka" nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany EVL Keprník a PO Jeseníky.

5.1. Doporučená minimalizační a ochranná opatření •

Při výstavbě samotného objektu chaty realizovat veškeré činnosti na ploše bývalé chaty a v okolních antropogenně vzniklých plochách, které jsou v terénu dobře patrné (zarovnaný terén ve svahu ohraničený hranami svahů s pozůstatky kamenných zídek). V rámci těchto antropogenně vzniklých ploch zamezit zásahům do prostoru úpatí svahu směrem k hřebenu Červené hory a do prostoru základů bývalého kostelíka (viz. Mapa 19.).

•

Minimalizovat zásahy do ploch okolních přírodních biotopů v souvislosti s přestavbou objektu jímání vod. Při výstavbě kanalizace pro odvod předčištěných splaškových vod z chaty provádět výkop zemin a instalaci ručně. Výpustní objekt kanalizace umístit níže ve svahu, cca 30 m pod pramen Vřesové studánky.

•

Veškeré přebytečné výkopové zeminy a stavební odpad odstranit z lokality.

•

Nezahajovat první stavební práce v území (tedy nevstupovat se zahájením realizace záměru) v období květen až srpen, v již rozestavěných plochách je možné pokračovat dle pokynů biologického dozoru a po odsouhlasení SCHKO Jeseníky i nad rámec tohoto omezení.

•

Zajištění biologického stavebního dozoru.

•

Instalace dřevěného zábradlí omezujícího pohyb turistů směrem k hřebeni Červené hory, spolu s informačními tabulemi odkazujícími na přírodovědnou hodnotu území a s uvedením důvodů, proč je pohyb osob po svahu negativní z hlediska ochrany přírody. Takto chráněné území by mělo zahrnovat i úpatí svahu nad plochou záměru. Přesnou lokalizaci zábradlí konzultovat s SCHKO Jeseníky a rovněž možné využít kombinaci s ohradou navrhované pastviny.

•

Extenzivní pastva (max. několik kusů ovce, disturbance) na ploše nad úpatím svahu směrem na hřeben Červené hory, max. do vzdálenosti cca 30 - 35 m od hrany svahu (úpatí svahu viz. Mapa 19.). V souvislosti s pastvou je navrženo prostorové omezení z důvodu ochrany hodnotnějších částí zde přítomných přírodních biotopů a biotopu druhů Anemone narcissiflora, Botrychium lunaria. Vliv extenzivní pastvy na tyto biotopy lze očekávat až po několika letech, v průběhu kterých je nutné zajistit biomonitoring těchto ploch a na základě aktuálního vývoje vegetace případně upravit podmínky pastvy (např. redukce počtu kusů ovcí, snížení intervalu pastvy na 1 sezónu/2 - 3 roky, odstraňování nitrofilních druhů rostlin, přikrmování apod.). Termínově pak pastvu omezit na období od začátku července do poloviny září, popř. pouze na srpen. Investor v tomto smyslu plánuje sezónní pastvu s porážkou ovcí na konci sezóny. Cílem opatření je podpora výskytu zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, u kterých je na lokalitě zjevná vazba na občasně disturbované plochy a dalších významných druhů a celkové zvýšení druhové diverzity s pozitivním dopadem na přítomné zoocenózy, vč. zástupců zvláště chráněných a ohrožených druhů. Kromě výše uvedeného prostorového omezení pastviny pak přesné vymezení její plochy stanovit na základě dohody s SCHKO Jeseníky a vlastníkem dotčených pozemků, přičemž z hlediska únosného zatížení (ks ovce/ha) postupovat dle Háková a kol. (2004).

•

•

Zajištění biomonitoringu lokality v následujících letech se zaměřením na předměty ochrany EVL Keprník, popř. i PO Jeseníky dle požadavků SCHKO Jeseníky.


44


6. REJSTŘÍKY A SEZNAMY Pozn.: uvedeny veškeré prameny použité nejen při naturovém screening reportu, ale rovněž při biologickém posouzení lokality (Urban & Polášek, 2012). Anonymus (2007): Metodika hodnocení významnosti vlivů při posuzování podle §45i zákona č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Věstník MŽP ČR, ročník XVII, částka 11. Albín R. (2002): Keprník ( M0058js), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody). [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Albín R. (2005): IP Botanický, Msc. Depon. in archiv SCHKOJeseníky (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody). (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Anděra M. (2012): Mapa rozšíření Sicista betulina v České republice. In: Zicha O. (ed.) Biological Library – BioLib. Citováno VIII/2012. Anděra M. & Horáček I. (2005): Poznáváme naše savce. Sobotáles, 2. dopl. vydání. 327 pp. Anonymus 2005: Mapování biotopů, kap. 8, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Banaš M. & Zahradník D. (2012): Návštěvníci pod drobnohledem aneb Monitoring návštěvnosti v Jeseníkách. – Campanula 1/2012: 6. Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelka Z., Pavlíčko A., Vrabec V. & Weidenhoffer Z. [eds] (2002): Motýli české republiky: Rozšíření a ochrana. I., II. / Butterflies of the Czech Republic: Distribution and conservation I, II. SOM, Praha, 857 pp. Bezděčka P. (2005): Mravenci Jeseníků (Hymenoptera: Formicidae). Campanula, sborník referátů z konference k 35. výročí CHKO Jeseníky, Jeseník, 76–79 pp. Bělín V. (2003): Noční motýli České a Slovenské republiky. Nachtfalter, Widdererchen und Glasflügler der Tschechischen and Slowakischen Republik. - Kabourek, Zlín, 262 pp. Burakowski B., Mroczkowski M. & Stefańska J. (1974): Kat. Fauny Pol. Część XXIII, Tom 3. Chrząszcze Coleoptera, Biegaczowate – Carabidae, cz. 2. PWN, Warszawa, 430 pp. Bureš L., Burešová Z. (1991): Červená hora: geobotanické zhodnocení, návrh rezervace, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Bureš L., Burešová Z., Novák V. (1989): Vzácné a ohrožené rostliny Jeseníků, 1. díl. ČSOP OV Bruntál, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Čablik J. (2001): M0036JS - Točník, Mapování biotopů - NATURA 2000, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Čížek P. & Doguet S. (2008): Klíč k určování dřepčíků (Coleoptera: Chrysomelidae: Alticinae) Česka a Slovenska. Městské muzeum Nové Město nad Metují, 232 pp. Culek M. (1996): Biogeografické členění České republiky. ENIGMA, Praha, 347 pp. Culek M. et al. (2003): Biogeografické členění České republiky II. díl. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Lelekovice, 589 pp. Demek J. & Mackovčin P. [eds.] (2006): Zeměpisný lexikon ČR, Hory a nížiny. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Brno, 580 pp.


45


Farkač J. Král D. & Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Čech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny, Praha, 760 pp. Grulich V. (2009): Materiály ke Květeně ČR IX, manuskript., terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Hadinec J., Lustyk P. 2009: Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. VIII. Zprávy České Botanické Společnosti, Praha, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-0825] Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. Planeta XII, 3/2004 – 2. část. MŽP ČR, Praha, 75 pp. Haloun J. et al. (2003): Územní plán obce Loučná nad Desnou, návrh. Obecní úřad Loučná nad Desnou, Loučná nad Desnou. Haluza J. et al. (2008): Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Krajský úřad Olomouckého kraje, Olomouc. (vč. Aktualizace č.1 ZUR Olomouckého kraje vydané 22. 4. 2011) Hanák V. & Anděra M. (2005): Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 1. Vrápencovití (Rhinolophidae), netopýrovití (Vespertilionidae – Barbastella barbastellus, Plecotus auritus, Plecotus austriacus). Národní muzeum, Praha, 120 pp. Hanák V. & Anděra M. (2006): Atlas rozšíření savců v České republice – Předběžná verze V. Letouni (Chiroptera) – část 2. Netopýrovití (Vespertilionidae – rod Myotis). Národní muzeum, Praha, 187 pp. Hejda R. (2012): Mapa rozšíření Carabus variolosus v České republice. In: Zicha O. (ed.) Biological Library – BioLib. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1997): Květena ČR 1. Academia, Praha, 557 pp. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (2003): Květena ČR 2. Academia, Praha, 540 pp. Hejný S. & Slavík B. [eds.] (2003): Květena ČR 3. Academia, Praha, 542 pp. Hora J., Brinke T., Vojtěchovská E., Hanzal V., Kučera Z. [eds.] (2010): Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005-2007. AOPK ČR, Praha, 2010. 320 pp. Hrouda L., Marhold K. (1993): The distribution of Cardamine amara subsp. opicii, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Hudec K., Miles P., Šťastný K. & Flousek J. (2011): Výškové rozšíření ptáků hnízdících v České republice. Opera Corcontica 48: 135–206. Hůrka K. (1996): Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Kabourek, Zlín, 565 pp. Chlapek J. (2000): IP Sněžná kotlina, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Chvojková et al. (2011): Příručka k hodnocení významnosti vlivů na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. MŽP ČR, Praha, 97 pp. Chytrý M., Kučera T., Kočí M. [eds.] (2001): Katalog biotopů ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 307 pp. Jatiová M., Šmiták J. (1996): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. AOPK ČR, Brno, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Jeník J. (1961): Alpinská vegetace Krkonoš, Kralického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Praha, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Juszczyk W. (1987): Płazy i gady krajowe. Część 3. Gady - Reptilia. PWN, Warszawa, 213 pp.


46


Kašák J. (2010): Saproxyličtí brouci (Coleoptera) – ohrožené bohatství Jeseníků. Campanula, sborník referátů z konference ke 40. výročí CHKO Jeseníky, Jeseník, 82-84 pp. Kavalcová V. (1996): Exkurze ADS CHKO Jeseníky - Sněžná kotlina, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Kočí M. (2001): Červená hora, PR Sněžná kotlina (M0046js), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Kočí M. (2005): IP NPR Praděd, závěrečná zpráva, Botanika - flóra a vegetace (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Kočí K. [ed.] (2007): Chráněná krajinná oblast Jeseníky. Actaea ve spolupráci se Správou CHKO Jeseníky, 220 pp. Kočárek P., Holuša J. & Vidlička Ľ. (2005): Blattaria, Mantodea, Orthoptera and Dermaptera České a Slovenské republiky/of the Czech and Slovak Republics. Kabourek, Zlín, 348 pp. Kočí M. (2005): IP NPR Praděd, závěrečná zpráva, Botanika - flóra a vegetace (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Kočvara R. (2005): Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky. Ornitologická část. – Ms., XI/2005, 45 pp. [Depon. in: archiv autora]. Kočvara R., Vavřík M. & Glacner M. (2007): Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky - dílčí zpráva 2006 - ornitologie. – Ms., XI/2007, 47 pp. [Depon. in: RNDr. Leo Bureš - Ekoservis (Světlá Hora) & AOPK ČR (Praha)]. Komárek I. 2001: Masiv Černé hory a Spáleného vrchu (M0016js), závěrečná textová zpráva k mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Koutecká V., Kočárek P., Polášek Z. et al. (2004): Obnova Bezručovy chaty na Lysé hoře. Biologické hodnocení dle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., a § 18 vyhlášky č. 395/1992 Sb. – Ms., VIII., 2004, 46 pp. [Depon. in: archiv Festuca (Ostrava) & GHE, a.s., (Ostrava)]. Kubát K. (1977): Botrychium matricariifolium in der ČSR. Preslia, Praha, 49, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Kubát K. [ed.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 927 s. Laibner S. (2000): Elateridae of the Czech and Slovak Republics. Kovaříkovití České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 294 pp. Macek J., Straka J., Bogusch P., Dvořák L., Bezděčka P. & Tyrner P. (2010): Blanokřídlí České republiky I. – žahadloví . Academia, Praha, 524 pp. Maddison, D. R. & K.-S. Schulz [eds.] (2007): The Tree of Life Web Project. Internet address: http://tolweb.org. Marek I. & Struna D. (2009-2010): Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2011–2013 (výhled do roku 2016). Olomoucký kraj. – Ms.,X/2009-III/2010 [Depon. in: m-ARK Marketing a reklama s. r. o.(Olomouc), Regionální agentura pro rozvoj střední Moravy (Olomouc) & Krajský úřad olomouckého kraje (Olomouc)]. Mazalová M., Dvořák L., Bezděčka, P. & Kuras T. (2009): Čmeláci a pačmeláci (Hymenoptera: Apidae: Bombus) národní přírodní rezervace Praděd (Hrubý Jeseník). Čas. Slez. Muz. Opava (A), 58: 243–249. Mikátová B., Vlašín M. & Zavadil V. [eds.] (2001): Atlas rozšíření plazů v České republice. Atlas of the distribution of reptiles in the Czech Republic. AOPK ČR, Brno - Praha. 257 pp. Nožířová R. et al. (2006): Plán péče o přírodní rezervaci Sněžná kotlina. SCHKO Jeseníky, Jeseník, 26 pp.


47


Pavelka, M. & Smetana, V. (2003): Čmeláci. Metodika ČSOP č. 28., 76/03 ZO ČSOP, Valašské Meziříčí, 105 pp. Pawlikowski T. (2008): A distribution atlas of bumblebees in Poland (Hymenoptera: Apidae: Bombini). Wydawnictwo naukowe Uniwersytetu Miklaja Kopernika, Toruń, 104 pp. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, sv. 22. Polášek Z., Boucný L. & Boucný D. (1988): Příspěvek ke hnízdění a výskytům kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum) v Severomoravském kraji. Čas. Slez. Muz. Opava (A), 37: 279 - 281. Polášek Z., Juřík R. & Jakubec M. (1994): Šíření vzáceného ptačího druhu – slavíka modráčka. Živa, 42 (3): 132-134. Poprach K. (2010a): Mapování hnízdního rozšíření ptáků v CHKO Jeseníky. Závěrečná zpráva. – Ms., XI/2010, 37 pp. + 4 map. příl. [Depon. in: DAPHNE ČR (Praha) & Krajský úřad Moravskosleszkého kraje (Ostrava)]. Poprach K. (2010b): Sýc rousný (Aegolius funereus) v CHKO Jeseníky. Campanula, sborník referátů z konference ke 40. výročí CHKO Jeseníky, Jeseník: 85-97. Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha. Pruner L. & Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana 32: 1–115. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV, Brno, 73 pp. Sachanowicz K. & Ciechanowski M. (2008): Nietoperze Polski. - Bats of Poland. MULTICO Oficyna Wydawnicza, Warszawa: 160 pp. Schmidtová T., Hajný L., Halfar J. & Chlapek J. (2009): Chráněná krajinná oblast Jeseníky. Ochrana přírody, 3/09: 2-6. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: Hejný S., Slavík B. [eds.], Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha: 103 – 121. Slavík B. [ed.] (1995): Květena ČR 4. Academia, Praha, 529 pp. Slavík B. [ed.] (1997): Květena ČR 5. Academia, Praha, 568 pp. Slavík B. [ed.] (2000): Květena ČR 6. Academia, Praha, 770 pp. Slavík B. & Štěpánková J. [eds.] (2004): Květena ČR 7. Academia, Praha, 768 pp. Smrková Z. (1974): Rozšíření některých horských druhů v ČSR. MSc. Depon. in PřF UK , terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Stanovský J. & Pulpán J. (2006): Střevlíkovití brouci Slezska (severovýchodní Moravy). Muz. Beskyd Frýdek–Místek, 159 pp. Stejskal V. & Vermouzek Z. (2004): Ptáci a zákon aneb Právní příručka pro ornitologa. ČSO, Olomouc, 76 pp. Sulek B., Aubrechtová T., Banaš M. et al. (2009): Vyhodnocení koncepce dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (SEA) „Aktualizace Marketingové strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta 2009-2013 aktualizace s výhledem do roku 2015“. – Ms., VI/2009, 122 pp. + příl. [Depon. in: archiv Sulek B. (Praha) & Krajský úřad Moravskosleszkého kraje (Ostrava)]. Šaj P. (2011): Černá skládka na hřebenu Jeseníků. Zpravodaj MŽP, Praha, XXI (9): 18. Šandera M. (2012): Mapy rozšíření herpetofauny v České republice. In Zicha O. [ed.]: Biological Library – BioLib: http://www.biolib.cz/.


48


Štencl R. (2007a): Monitoring druhů CHKO Jeseníky 2007, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Štencl R. (2007b): PR Šumárník - inventarizační průzkum botanický, rukopis/zpráva (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Štencl R. (2008): Aktualizace vrstvy mapování biotopů ČR: aktualizace mapovacího okrsku cz0298. AOPK ČR, Praha. AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Štencl R. (2009): Monitoring 2009, terénní šetření (ex: AOPK ČR 2012. Nálezová databáze ochrany přírody. [on-line databáze; portal.nature.cz]. [cit. 2012-08-25] Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001-2003. Aventinum, Praha. 463 pp. Urban J., Polášek Z. (2012): Obnova chaty Vřesová studánka - biologické posouzení lokality. Aquatest, Ostrava, 71 pp. Vítek O. [ed.] (2009): Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech CHKO Jeseníky. Sborník AOPK ČR. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha. 160 pp. Zicha O. & Chobot K. (2010): Internetová přírodovědná encyklopedie BioLib a nálezová databáze AOPK ČR. Ochrana přírody, 65: 36. Zrzavý J. (2006): Fylogeneze živočišné říše. Scientia, Praha, 255 pp.

http://mapy.nature.cz http://www.biomonitoring.cz/ http://www.mapy.cz http://www.nature.cz/

Zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění Vyhlášky MŽP ČR č. 175/2006 Sb. Nařízení vlády č. 132/2005 Sb., v platném znění Nařízení vlády č. 599/2004 Sb., v platném znění


49


7. Přílohy Příloha 1.

Fotografická příloha

Příloha 2.

Autorizace MŽP ČR pro zpracování naturových posouzení dle §45i zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění (J. Urban)

Příloha 3.

Celková situace záměru


50


Naturový screening report záměru "Obnova chaty Vřesová studánka" DIK dodavatelsko inženýrská kancelář, s.r.o., Nám. Svobody 879, Jeseník

Recommend Documents