Karel Daniel a Jan Bernardy
z Komory veterinárních lékařů ČR hodnotí vývoj mexické chřipky
Rozhovory, str. 5
Zdeněk Velíšek a Martin Hric
Novinářští doyenové komentují předvolební kampaně v Česku a na Slovensku
Publicistika str. 2 a 3
Jiří František Potužník
mluvčí českého předsednictví v Radě EU o volbě předsedy nové Evropské komise i o nás
České předsednictví v Radě EU, str. 8
Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004
SLOVO
číslo 05/ 2009
ročník 6
cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK
Nastoupila nová vláda, jde si pro důvěru
EU – Rusko bez dohody
Václav Havel, bývalý prezident České republiky Přeji si největší účast ve volbách do Evropského parlamentu nejen jako výraz našeho vztahu ke sjednocující se Evropě, ale i proto, že výsledek těchto voleb předurčí situaci před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny.
České předsednictví v Radě EU, str. 8
Květen byl na české politické scéně ve znamení výměny vlády. Topolánkův kabinet odevzdal klíče od ministerstev členům vlády Jana Fischera. Na snímku z archivu české vlády je při nástupu na ministerstvo dopravy Gustáv Slamečka, který rezort převzal od Petra Bendla. Nová vláda předstoupí 7. června před poslaneckou sněmovnu, kterou bude žádat o důvěru.
Eurovolby: 22 křesel chce 731 kandidátů Poslední summity Mirka Topolánka Koridor by se měl stát obousměrnou dopravní tepnou pro výměnu zboží, investic, vědomostí a lidí - jakousi moderní obdobou hedvábné stezky, předstupněm by podle bývalého českého premiéra mohl být například plynovod Nabucco. Východním partnerstvím chce EU posílit spolupráci se šesti státy bývalého Sovětského svazu. Podle českého předsednictví jsou užší kontakty s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou přirozeným vyvážením sousedské politiky Evropské unie, kterou na západní straně představuje především transatlantická spolupráce se Spojenými státy a na jižní projekt Středomořské unie.
Prezentace: str. 10
Blíží se volby do Evropského parlamentu, volební místnosti se otevřou v pátek 5. června odpoledne. Češi budou rozhodovat o tom, kdo obsadí dvaadvacet křesel. Celkem se o hlasy veřejnosti uchází 731 kandidátů z třiatřiceti volebních uskupení. Kampaň je v plném proudu a už má za sebou první rozruchy: spor Národní strany a České televize. Průzkumy favorizují ČSSD. „Stanoví-li si člověk vysoký cíl, pak nemůže nechat žádnou výzvu ležet ladem. Já jsem si stanovila ten nejvyšší cíl: chci, aby naše země byla dobrým místem pro všechny slušné lidi.“ Co to je? Začátek spotu Jany Bobošíkové. Ve žlutém kostýmku promlouvá klidným hlasem k lidem. Potřebuje je. Jsou tu volby do Evropského parlamentu a bývalá novinářka dává najevo, že se svého místa jen tak nevzdá. Kampaň se rozjela ve velkém. A má už první skandály. Česká televize se rozhodla, že nebude vysílat předvolební klip Národní strany.
Uráží totiž romskou menšinu – ukazuje ji jako lidi z vybydlených ghett a vyzývá ke „konečnému řešení cikánské otázky“. Veřejnoprávní médium však svým rozhodnutím paradoxně porušuje zákon. Ten o volbách do Evropského parlamentu totiž říká, že v době „počínající 16 dnů a končící 48 hodin před zahájením voleb“ mají kandidující politické strany nárok na čtrnáct hodin v České televizi a stejnou dobu v Českém rozhlase. Za obsah sdělení odpovídají partaje a nikoliv média. „Česká televize se nemůže jakým-
koliv způsobem podílet na rasismu a xenofobii,“ vysvětlil kontroverzní krok generální ředitel Jiří Janeček. K bojkotu Národní strany se přidal i Český rozhlas. Oznámil, že odvysílá pouze jeden ze tří předvolebních spotů. „Českému rozhlasu byly Národní stranou dodány tři varianty spotů. U dvou z těchto variant vznikla odůvodněná obava, že by jejich odvysíláním mohlo dojít k porušení jiných zákonů. Vedení Českého rozhlasu se proto rozhodlo tyto dvě varianty spotů Národní strany neodvysílat a vysílat pouze jednu variantu,“ uvedla
mluvčí Českého rozhlasu Eva Tichá s tím, že společnost podává trestní oznámení na neznámého pachatele. „Bojujeme za to, co se ostatní bojí jen vyslovit. K čemu vede nekontrolovaná imigrace? K terorismu, ke zvýšené kriminalitě, k mafiím, k distribuci drog, k velkopěstírnám marihuany, k šíření exotických nemocí, k prodeji padělaného zboží,“ apeluje spot Národní strany, který mimo jiné přistěhovalce nekorektně nazývá „přivandrovalci“. (pokračování na straně 3)
Summit EU-Rusko v ruském Chabarovsku skončil bez podpisu jakýchkoli dokumentů. Podle očekávání se účastníci schůzky nedohodli o klíčovém tématu energetice, podle ruského prezidenta Medveděva se plynové krize, podobné té lednové, mohou opakovat. Medveděv také vyjádřil pochyby, aby projekt Evropské unie Východní partnerství s šesti postsovětskými republikami nebyl zaměřen proti Rusku a neupevňoval spolupráci „protirusky“ naladěných zemí s EU.
Co na to Europoslanci? str. 11 Účty europoslanců Nejedná se o bankovní účty, ale o skládání účtů z pětileté práce v Evropském parlamentu. Evropské noviny zajímalo, zda naši poslanci v tak malém počtu uprostřed více jak sedmi stovek kolegů mohli něco ovlivnit a jaké slovo měly naše zájmy zvláště za okolností, když se na rozdíl od slovenských kolegů čeští europoslanci ani jednou nesešli a o žádném společném postupu se nikdy nedomluvili.
Kultura, str. 13
Slováci poďte voliť, treba si vylepšiť reputáciu Voľby do Európskeho parlamentu nie sú zaujímavé pre vyše polovicu Európanov. Vyplýva to z najnovšieho prieskumu organizácie TNS pre francúzsku nadáciu Fondation pour l‘innovation politique. Najmenší záujem o eurovoľby je na Slovensku. Takmer 30% Slovákov odpovedalo, že ich voľby nezaujímajú vôbec a spolu s Lotyšmi sa stali najľahostajnejšími Európanmi. Cieľom všetkých slovenských kandidujúcich politických subjektov je preto snaha o dosiahnutie vyššej volebnej účasti, ktorá by nám vylepšila reputáciu. KANDIDAČNÉ LISTINY VLÁDNUCICH STRÁN
Press trip Golf and Beer 2009
České předsednictví v Radě EU, str. 8
Najsilnejšiu stranu Smer-SD povedie do eurovolieb šéf Zahraničného výboru Národnej rady Slovenskej republiky Boris Zala. O programe strany povedal: „Tak, ako zápasíme o sociálny štát na Slovensku, tak chceme prispieť k zápasu o sociálnu
Európu. Po druhé chceme podstatne výraznejšie obhajovať národno-štátne záujmy Slovenska. Treťou oblasťou, na ktorú sa už dlhšie sústreďujeme, je energetická bezpečnosť až po diverzifikáciu energetických zdrojov a samozrejme zelený rast. Nemôžeme zanedbať rozvoj regiónov.“ Druhé a tretie miesto na kandidátke strany SMER - SD patria
súčasným europoslancom Vladimírovi Maňkovi a Monike Flašíkovej-Beňovej. Z kandidátky vypadol súčasný europoslanec Miloš Koterec. Trinásťčlennú kandidátku Ľudovej strany – Hnutie za demokratické Slovensko vedú traja súčasní europoslanci Sergej Kozlík, Peter Baco a Irena Belohorská. V rámci svojho programu sa chcú sústrediť
hlavne na protikrízové riešenia, zníženie byrokracie pri získavaní eurofondov, zjednocovanie modelov sociálneho a zdravotného zabezpečenia v jednotlivých členských štátoch, odstraňovanie existujúcich bariér voľného pohybu osôb v EÚ a do programu zahrnuli aj agrosektor a boj s diskrimináciou v tejto oblasti. (pokračovanie na strane 2)
Jiné filmy Andreas Eicher, který do Prahy přijel uvést projekci filmu Nic než přízraky, promítaného v rámci 16. Dnů evropského filmu, byl dlouhou frontou diváků čekajících na vpuštění do sálu Lucerny velmi potěšen. Film Nic než přízraky z roku 2007, který Eicher produkoval, vypráví o složitých vztazích a vykořeněnosti současných třicátníků, tzv. Generace X. Právě ta ve velké míře rozhoduje o návštěvnosti filmů v kinech, která se podle něj v Německu opět zvedá.
2 Európské horizonty Martina Hrica Eurovolebné dilemy Brusel je pre Bratislavu, pre Slovensko trocha od ruky. Navyše – média kŕmia čitateľa najmä perličkami z europarlamentu. Rozhodovanie o zakrivenosti banánov, uhoriek, nebodaj o guľatosti paradajok. A sem tam aj o bohatierskych platoch a príplatkoch poslancov. Závistlivému našincovi viac ani nie je treba. Isteže europarlament nerozhoduje iba o perličkách. Rozhoduje aj o stámiliardových dotáciách z eurofondov. Je dobré mať tam trinásť zástupcov, schopných utrúsiť slovíčko. Ale o tom nás bude v kampani dostatočne presviedčať aj platená reklama, nemusím to opakovať. Teda k tým dilemám... Našinec je skôr zvyklý voliť politickú stranu. A len v jej rámci krúžkovať z kandidátov, ktorých nám šéfstvo strany nadelí. Do europarlamentu volíme osobnosti. Takže by som mohol voliť teoreticky jedného poslanca, čo mi podstrčil za Maďarov Csáky a jedného, kvôli vyváženiu, čo si z tých najlepších Slovákov vymenoval Slota. V zozname 17 strán a 185 kandidátov isteže nachádzam pár sympatických strán a pár sympatických osobností. Len nenachádzam prekrytie oných dvoch – matematicky povedané – množín. Asi dám prednosť, ako sa tentoraz patrí, osobnostiam, bez ohľadu na stranu a jej šance. Kvôli uspokojeniu vlastného svedomia. Väčšina strán, aj takých o ktorých sme dosiaľ nechyrovali, resp. ktoré zanikli či sa zlúčili a ich trosky sa akosi recyklovali, si zapísala plný počet trinástich kandidátov. Veď čo keby motyka vystrelila a celé Slovensko volilo práve ich kandidátov? Ale možno sa len chceli vyhnúť podozreniu, že trinásť členov v celej strane ani nemajú. Zato dve strany si zapísali len po jednom kandidátovi. Sebakriticky si uvedomujú, že vzhľadom na ich zázemie aj to je priveľa. A možno chceli len šetriť papier, naše lesy. Bolo by kuriózne, keby si voliči vybrali práve tých dvoch. Ušetrili by si predsa rozhodovanie. V nejednom prípade má človek pocit, že autori kandidátok majú zmysel pre recesiu. 21 - 22 roční študenti, trénerka z fitnescentra, sympatický dobre opálený showman. Isteže, treba k voľbám pritiahnuť mladých. A keby raz europarlament pripravoval zákon o fitnescentrách, naša poslankyňa by mohla robiť šéfa návrhovej komisie, no nie? V každom prípade listovať v zozname 185 kandidátov, o ktorých zväčša neviete nič, dozviete sa akurát vek a povolanie, to môže byť zaujímavá zábavka na dlhé jarné večery.
Boj o voliče i na MTV Hromada reprobeden zavěšená na londýnském Big Benu, pařížské Eiffelově věži nebo Koloseu v Římě – šokující, kontroverzní, neobvyklé? Evropská komise věří, že v nové televizní kampani pod názvem „Slyšíš mě, Evropo?“ tak zaujme mladé lidi a přiměje je k politické aktivitě. „Mladí lidé jsou budoucností Evropské unie. Potřebujeme jejich nápady a jejich aktivní zapojení. Musí vědět, že jejich hlas je důležitý a že je potřeba, aby se zapojili do debaty a zúčastnili se voleb do Evropského parlamentu,“ řekla k uvedení kampaně začátkem dubna místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallström. Na kampani spolupracuje Evropská komise s hudební stanicí MTV, obě strany si kladou za cíl poskytnout mladým lidem platformu pro vyjádření názorů, příležitost, aby se Evropě představili a pověděli Bruselu o svých obavách, snech, stížnostech a nápadech. Jedním z vrcholů kampaně bylo shromáždění mladých 30. dubna v půl čtvrté odpoledne v Berlíně, Miláně, Praze a dalších městech a společný výkřik: „Slyšíš mě, Evropo?“. Nyní jsou mladí Evropané vyzváni, aby o sobě dali vědět i na politické úrovni, a to tak, že se zúčastní červnových voleb do Evropského parlamentu. V posledních volbách do Evropského parlamentu byla účast mladých občanů ve věku 18 až 24 let nízká, přibližně 40 procent. V průběhu kampaně mají mladí lidé příležitost vyjádřit svá přání, potřeby a nápady na internetových stránkách kampaně www. caneuhearme.eu. Pavel Farkaš
Logo kampaně, stejně tak jako internetové stránky jsou ve všech třiadvaceti úředních jazycích Evropské unie.
EN č. 5 / 2009
SR A EVROPSKÁ UNIE /PUBLICISTIKA
Slováci poďte voliť, treba si vylepšiť reputáciu (pokračovanie zo strany 1) Vládna Slovenská národná strana doteraz nemala v EP svoje zastúpenie, pretože nejednotnosť v čase prvých eurovolieb (strana bola v r. 2004 rozštiepená na SNS a Pravú SNS) a kompetentné orgány neakceptovali koalíciu týchto dvoch politických subjektov, pretože sa vyskytli nezrovnalosti pri registrácii. V druhých eurovoľbách 13 člennú kandidátku SNS vedie štátny tajomník ministerstva dopravy pôšt a telekomunikácií Dušan Švantner. Druhé miesto patrí poslancovi NR SR Jaroslavovi Paškovi a trojicu uzatvára štátny tajomník Ministerstva vnútra Vladimír Čečot. Predseda strany Ján Slota predpokladá, že v eurovoľbách by mohli uspieť dvaja až traja poslanci jeho strany. Zároveň je presvedčený, že kandidáti SNS oslovia ľudí, pretože v EP budú presadzovať národné záujmy. KANDIDAČNÉ LISTINY OPOZÍCIE Strana maďarskej koalície (SMK) chce osloviť najmä mladých voličov, pretože najmä tí odignorovali predchádzajúce eurovoľby, uviedla to líderka kandidátky a súčasná europoslankyňa Edit Bauer. „Aj volebná agenda SMK hovorí o rozhodnutiach, ktoré sa týkajú nášho každodenného života, či už ide napríklad o smernicu o pracovnom čase, o zosúladení dôchodkových systémov, o prepojení cestných sietí, alebo, čo je teraz veľmi aktuálne, o prepojení sietí plynovodov,“ zdôraznila. Lídrom kandidačnej listiny SDKÚDS bývalého premiéra Mikuláša Dzurindu je dlhoročný minister zahraničných vecí Eduard Kukan. Dvojkou je súčasný europoslanec a hokejová legenda Peter Šťastný. Trojicu uzatvára súčasný europoslanec Milan Gaľa. Jeho kolegyňa z EP Zita Pleštinská kandiduje do volieb až na šiestom mieste.
Sídlo Evropského parlamentu ve Štrasburku. Kresťanskí demokrati (KDH) si trúfajú získať minimálne štyri kreslá v EP. KDH chce bojovať proti korupcii a proti tomu, aby sa ťažko získané peniaze z EÚ rozkradli. „Občania môžu mať istotu, že kresťanské a tradičné hodnoty budeme rázne presadzovať,“ povedal predseda hnutia Pavol Hrušovský. Strana chce staviť na ochranu života a ženy, chce podporovať vzdelanie, energetickú bezpečnosť a zdravotné služby. V europarlamente z KDH pôsobili Anna Záborská, Miroslav Mikolášik a Ján Hudacký. Všetci kandidujú znova, no jednotkou na kandidátke je podpredseda strany a bývalý minister školstva Martin Fronc. Túto stranu podporuje aj eurokomisár Ján Figeľ, ktorý zdôraznil, že je dôležité, aby bolo v EP výrazné zastúpenie práve kresťanských demokratov. „Odmietame dogmu trhu a odmietame dogmu štátu, že trh všetko zariadi, resp. že štát je ten, ktorý to má vyriešiť,“ vyhlásil. SLOVENSKÉ ZAUJÍMAVOSTI Ambíciou Slobodného fóra (SF) Zuzany Martinákovej, ktorá
bojovala aj o post hlavy štátu, je v júnových voľbách do EP zopakovať päťpercentný výsledok z prezidentských volieb a obsadiť dva euromandáty. „Vzhľadom na očakávanú nízku účasť však bude stačiť aj jeden,“ dodala šéfka strany Martináková. Líderkou kampane je komunálna politička a bývalá novinárka Ľudmila Farkašovská. Počudovanie, úsmev i rozpaky vyvolal kandidát Strany demokratickej ľavice Ibrahim Maiga - slobodný umelec, rodák z Afriky, pre českú verejnosť známy z filmu Fontána pre Zuzanu II a III. Účasť Slovákov v tohtoročných eurovoľbách, bude zasa zrejme kameňom úrazu. Nepredpokladá sa totiž, že by oproti roku 2004 mohla výrazne stúpnuť. Minister zahraničných vecí Miroslav Lajčák sa domnieva, že by nebolo dobrou vizitkou pre SR, keby v nastávajúcich voľbách do EP skončila SR opäť na chvoste EÚ. Nízku účasť voličov vníma negatívne, keďže, ako dodal, EP je jedným z kľúčových prvkov európskej politickej architek-
foto: archiv EP túry. „Jeho úloha sa posilňuje. Rozhoduje v podstate o dvoch tretinách európskych peňazí, schvaľuje Európsku komisiu a čoraz viac priamo alebo nepriamo riadi život každého z našich ľudí,“ vysvetlil šéf slovenskej diplomacie. Príčinu nízkeho záujmu o eurovoľby vidí aj v tom, že občania o Európskom parlamente stále málo vedia. „Vnímam to aj ako zodpovednosť nás politikov objektívne informovať o tom, prečo je dôležité, aby sme mali dobrých predstaviteľov v EP,“ poznamenal. Na zisk mandátov v Európskom parlamente musia kandidujúce politické subjekty vo voľbách dosiahnuť minimálne päť percent z celkového počtu odovzdaných platných hlasov. V historicky druhých voľbách poslancov do europarlamentu, ktoré budú na Slovensku v sobotu 6. júna, sa o mandáty europoslancov uchádza spolu 17 politických subjektov. Slovensko doteraz zastupovali v EP 14 europoslanci, po eurovoľbách ich bude o jedného menej. Alžbeta Havrillová
Aviatická pouť 2009 Již po devatenácté se v kolébce české aviatiky, na letišti v Pardubicích, uskuteční ve dnech 6. a 7. června tradiční letecký den Aviatická pouť. Letos je tomu přesně sto let, co v Pardubicích zahájil Ing. Jan Kašpar přípravy k prvním letům. Ty se pak uskutečnily až v jarních měsících roku 1910 a tím započala éra motorového létání v českých zemích. K uctění památky tohoto významného občana Pardubic a legendárního průkopníka české aviatiky se již od roku 1991 koná na pardubickém letišti každoroční letecký den nazvaný Aviatická pouť. Jeho letošní přípravy provázely nepříjemné dopady finanční krize, ale nakonec se podařilo potřebné finance, dík pochopení sponzorů, získat a velkou zásluhu na tom měly i Pardubický kraj a město Pardubice. Udržela se tak přímá linie leteckého dne s nejdelší souvislou tradicí v České republice. Letošní program bude zaměřen mimo jiné na připomenutí 65. výročí Invaze spojeneckých vojsk do Evropy a tomu byla podřízena i volba některých typů historické letecké techniky. Na par-
dubické obloze se tak opět objeví například známý stíhací letoun P-51D Mustang, jehož zbarvení ve schématu amerického vojenského letectva doplňují černé a bílé pruhy. Právě tyto pruhy se staly charakteristickým znakem všech, několika tisíc spojeneckých letadel, která se zúčastnila invaze v roce 1944. Jak říká je- Ilustrační snímek z loňského ročníku Aviatické pouti. foto: EN den z hlavních organizátorů Aviatické poutě Jaroslav Janda: „I přes světoznámého akrobata Péte- návštěvníci naleznou i bohatý finanční krizi se snažíme připravit ra Besenyeieho jsme několik doprovodný program na zemi kvalitní program a připomenutí let usilovali, ale vždy měl ten- včetně srazů automobilových tohoto významného výročí invaze, to vytížený showpilot na dny veteránů a klubů vojenské hiskteré se zúčastnili i českoslovenští konání Aviatické poutě již ve torie. Letos se například zúsvém kalendáři dojednáno jiné častní Aviatické pouti i majitepiloti, si to plně zaslouží“. Své umění předvedou i členové vystoupení, mnohdy v dalekých lé oblíbených tříkolých vozítek Leteckého akrobatického cent- exotických zemích. Až letos se Velorex. ra v Moravské Třebové na špič- nám to podařilo a jsme velice Organizátoři v tuto chvíli kovém stroji Suchoj Su-31M či rádi, že i pardubičtí diváci uvidí přidávají programu poslední v kontrastu na tichém akrobatic- nevídanou show, kterou obdi- „špetky koření“ tak, aby výslekém větroni. Doslova lahůdkou vují například i šejkové v da- dek byl opravdovou pochoutbude pardubická premiéra světo- lekých Spojených arabských kou pro zraky všech návštěvznámého akrobata a špičkového emirátech,“ dodává k tomuto níků, kteří jsou srdečně zváni o show pilot Pétera Besenyeieho z vystoupení další z organizační- prvním červnovém víkendu na plochu mezinárodního letiště Maďarska, známého především ho týmu AP Josef Hadinec. z oblíbených leteckých závodů Aviatická pouť pravidelně při- Pardubice. Petr Kolmann Red Bull Air Race. „O pozvání náší nejen letové ukázky, ale
EN č. 5 / 2009
Eurovolby: 22 křesel chce 731 kandidátů (pokračování ze strany 1) Kampaně dalších subjektů jsou výrazně měkčí. Politologové je většinou ohodnotili jako nudné. Jana Hybášková slibuje neurčité věci (hovoří o tom, že dokáže přivést do Evropského parlamentu profesionály, chce hájit zájmy země a podobně), bezzubé jsou výroky komunistů, vtip projevili snad jen zelení. Politolog Josef Mlejnek v médiích komentoval jejich klip jako jediný, „který překračuje meze „home videa“. Má to nápad, je to docela vtipné, i když z představy, že jsem součástí „jednoho velkého kultivovaného stáda“, mi běhá mráz po zádech,“ poznamenal Mlejnek pro server iDnes.cz. DŮLEŽITÝ WEB OBSADILI LIDOVCI V mírné výhodě je KDU-ČSL. Pokud totiž uživatel internetu
napíše do vyhledávače webovou adresu Evropske-volby.cz, dostane se na stránky lidovců. Uvítají ho tu Zuzana Roithová a Jan Březina, kteří hned nabídnou program a požádají o podporu. Nazývají se „evropskými hvězdami“. Průzkumy agentury STEM však nedávají lidovcům příliš velké šance. Firma v polovině května zjistila, že by vyhrála sociální demokracie, volilo by ji 24,2 procenta lidí. Druzí by skončili občanští demokraté s necelými jednadvaceti procenty, třetí komunisté s devíti procenty, lidovci by obsadili čtvrtou pozici. Hlas by jim dalo 5,5 procenta obyvatel. Například Stranu zelených v průzkumu, kterého se účastnilo 1 265 respondentů, podpořila jen 3,2 procenta dotázaných. Zajímavé je i další číslo: podle STEMu se k volbám chystá jednačtyřicet procent oslove-
ných lidí. Jiné odhady jsou ale pesimističtější, hovoří dokonce o dvacetiprocentní účasti. Čechy obecně politika Evropské unie příliš nezajímá a cizí jim jsou i témata. Například Ivan Wilhelm, bývalý rektor Univerzity Karlovy, chce coby kandidát na listině Evropské demokratické strany do České republiky přivádět evropský výzkum, Liberálové zase třeba společnou energetickou a bezpečnostní politiku. Naopak Moravané hrají na nacionální vlnu: upozorňují mimo jiné, že Morava jako celek má jen pětašedesát procent průměru hrubého domácího produktu EU, zatímco Praha dosahuje úrovně 165 procent. Každá strana mohla nominovat dvaadvacet kandidátů, tedy tolik, kolik je volných křesel v Evropském parlamentu. Ten teď bude mít celkem 736
poslanců, kde usednou zástupci sedmadvaceti zemí. Vedle už „osvědčených“ politiků, jako je Jana Bobošíková, chce získat přízeň voličů také řada nováčků. Vsadili na ně například SNK Evropští demokraté. Hlasy chtějí získat pro politologa Lukáše Macka nebo ekonoma Jiřího Plecitého. Oběma je jen třiatřicet let. Do Evropského parlamentu se chtějí dostat také nové politické strany. Je tu mimo jiné strana Svobodných občanů, v jejímž čele stojí Petr Mach, který je blízký prezidentu Václavu Klausovi. Zkušenosti zatím nemá také Strana demokracie a svobody a Strana svobodných demokratů. O přízeň voličů usiluje v České republice celkem 731 kandidátů. Zajímavé je, že čtyři z nich jsou cizinci. Dva jsou občany Slovenska, jeden Francie a poslední Itálie. Jan Štifter
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Volby do EP berou strany jako test Většina českých občanů, jak koneckonců ukazují průzkumy veřejného mínění, příliš nerozumí struktuře a fungování institucí Evropské unie, včetně Evropského parlamentu. Jedním z důvodů jsou i volební strategie našich politických stran během volební kampaně před volbami do EP.
Většina stran totiž neakcentuje evropská témata, ale považuje volby do EP za příležitost otestovat si svoje postavení v domácí politice v období mezi volbami do Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že volby do PS budou nejspíš jen několik měsíců po volbách do EP, je důraz na domácí politická témata
v evropských volbách ještě silnější než obvykle. Volby do EP jsou přitom tentokrát důležitější než ty předchozí, protože v případě, že vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, zvýší se rozhodovací pravomoci EP a celkově vzroste význam EP v systému institucí Unie. I proto by občané měli k ev-
ropským volbám jít. EP bude v příštích 4 letech rozhodovat (nebo spolu s Evropskou radou spolurozhodovat) o celé řadě věcí, které mohou mít v konečných důsledcích přinejmenším stejný vliv na jejich každodenní život jako práce národního parlamentu. Jiří Pehe, politolog
Občané nerozumí smyslu Evropského parlamentu, protože politické strany jim ani tuto informaci nedávají. Nepředstavují reálné pravomoci funkce Evropského parlamentu, nepředstavují ob-
lasti, které Evropský parlament může měnit a jak může ovlivnit životy běžných občanů Evropské unie. Jediný argumentem, jak jsou voliči přesvědčováni k účasti u voleb jsou vnitropolitické zále-
žitosti, neboli hlasování o další orientaci země. Hlasování o ODS a ČSSD. Volební kampaně posunuly smysl. Nejsou o evropských tématech, nejsou o reálné oblasti, kam se volí, čili o Evropském par-
lamentu a jeho pravomocích. Je to o domácí politice, o domácích náladách a o vztahu k lídrům několika politických stran, ať je to Jiří Paroubek nebo Mirek Topolánek. PhDr. Jan Kubáček, politolog
POHLED Z BRUSELU
parlTV, které lze sledovat s českými titulky. Podle průzkumů se ale zdá, že kampaň na Evropany příliš nezabírá a volební účast bude v červnu opět nízká. Nejnižší volební účast zaznamenal EP v posledních volbách: v průměru necelých 46 %. V nových členských státech Unie to bylo většinou ještě mnohem horší, například v Česku pouze 28 %, u Slováků dokonce necelých 17 %. Letos v Česku odborníci naopak očekávají nárůst zájmu o evropské volby, a to zejména díky blízkosti podzimního boje o poslanecká křesla – přestože zřejmě účast nedosáhne ani unijního průměru, podle průzkumu STEM by k volbám přišlo 41 % respondentů, dalších 37 % svou účast ještě zvažuje. Celoevropská kampaň má rozpočet 18 milionů eur, což vychází asi na 5 centů na voliče (tedy zhruba 1,30 Kč). Peníze pocházejí z rozpočtu EU na léta 2008 a 2009. Jednotlivé výdaje se liší podle zemí, kampaň se věnuje trochu intenzivněji těm, kde byla účast v předchozích volbách poměrně nízká. Do evropských voleb kandiduje řada tradičních politických stran a také nově založené subjekty. Každá členská země má určitý počet poslaneckých křesel (Česko jich
Evropské horizonty Zdeňka Velíška Jít volit a vědět proč Evropské unii vyčítají politici i občané členských států Unie „deficit demokratičnosti“. Ta výčitka zazní tu a tam i z úst těch, kdo vědí – popřípadě i říkají - , že existence EU je jejich zemi prospěšná, že bez členství v EU by jejich země byla bezbrannější. Proč se ale pěstuje pouze legenda o deficitu demokratických mechanismů v Unii a nedodává se k tomu, že demokracii i její mechanismy už jsme dávno měli Unii vnutit my? My všichni a naši zástupci! Vždyť posunout praktikování demokracie z národní na evropskou úroveň je už pěknou řádku let nezbytným předpokladem adaptace Evropanů a jejich Unie na nároky globalizovaného světa! Že se tak dodnes nestalo, že Unie má „deficit demokratičnosti“, nebo se to o ní traduje, to už velmi zřetelně handicapuje Evropu i jednotlivé evropské státy v mezinárodní soutěži. Je nejvyšší čas, aby se této skutečnosti přizpůsobily jak evropské instituce, tak naše myšlení. Domácí nacionalisticky zaměření politici tyhle pravdy nehlásají, pokud zrovna nemají vykročeno do Evropského parlamentu. Nehlásají je patrně proto, že nechtějí ztratit svůj uměle udržovaný „svrchovaný“ vliv na naše životy. Proč by měli říkat, že stejně důležité rozhodování, na jaké demokracie v minulém století dávala právo národním politikům, musí svěřit demokracie 21. století politikům evropského celku? A že se jí k tomu ovšem musí dát patřičný nástroj. Například nový základní dokument (tedy ústava), a když ne ta, tak reformní smlouva! (Tedy Lisabonská nebo nějaká jiná.) Po sérii otázek pro politiky ještě série otázek pro voliče. Kdo z těch českých občanů, kteří se rozhodují, zda vůbec jít či nejít volit poslance do EP, ví, co všechno ovlivní svým hlasem v Evropských volbách nebo tím, že se hlasování zřekne? Myslí si většina, že jde hlavně o to, poslat do EP takové zástupce, kteří budou umět hájit Česko a získat pro ně ze členství v EU největší prospěch? Nebo chce mít český volič v EP poslance, kteří tam budou umět hájit právě ten jeho politický názor, tedy názor levicový nebo pravicový, ať už v duchu české či evropské tradice? Existuje ale ještě třetí důvod, proč jít k evropským volbám: Můžeme se tímto aktem pokusit zvolit do EP takové osoby či přímo osobnosti, kterým půjde hlavně o to, aby z EU udělaly silný, respektovaný a přitom zcela originální útvar. Ať už nadnárodního nebo mezivládního charakteru; na tom zase tak moc nesejde, když se jedná o to uhájit pro nás, pro všechny v globalizovaném světě adekvátní místo a potřebnou bezpečnost a když to, co k tomu potřebujeme, je vytvořit pevné, kompaktní, modelové společenství, které si dokáže zjednat autoritu ve vlastních řadách i ve světové aréně a bude předním aktérem světové politiky. Otázka je, zda a kolik takových osobností, které by se toho chtěly ujmout a byly tohoto schopné, najdeme na českých kandidátkách a kolik bude nás, voličů, kteří si od evropských voleb budeme nejvíc slibovat směřování Evropského parlamentu i ostatních evropských institucí právě k těmto cílům..
Eurofon 800 200 200 odpovídá
Kampaň na Evropany příliš nezabírá Evropané budou od 4. do 7. června 2009 volit celkem 736 europoslanců, kteří zasednou na pět let do lavic Evropského parlamentu. Informační kampaň s heslem „Je to na vás!“ přesvědčuje lidi, aby šli k eurovolbám. Televizní spot ve 34 jazycích vytvořilo generální ředitelství EK pro komunikaci tak, aby mohl být upraven pro diváky z 27 členských států. Lidé ve smyšlených televizních zprávách oznamují to, co by rádi slyšeli – hlavní myšlenkou je to, že občané mohou ovlivnit obsah skutečných zpráv, pokud odevzdají svůj hlas v evropských volbách. Volební plakáty, které jsou po celé Evropě, jsou zaměřeny na deset hlavních témat: bezpečnost, energetika, pohonné hmoty a změny klimatu, potraviny a zemědělství, hranice a přistěhovalectví, standardizace a jednotné normy, ochrana spotřebitele, rozpočet, rovné příležitosti mužů a žen, finanční trhy. V různých městech jsou na náměstích přístupné tzv. „Choice Boxy“, kde lidé mohou nahrát krátký vzkaz o tom, co od Evropy očekávají. EP informuje také na svých internetových stránkách ve 22 jazycích o aktuálním dění včetně voleb. Novinkou jsou profily na Facebooku, na MySpace, na Flickr a na YouTube. O volbách informují i pořady na Euro-
3
ČR A EVROPSKÁ UNIE
bude mít 22), zvolení poslanci se v Evropském parlamentu seskupují podle politické orientace (v evropských politických klubech) a nikoli podle národní příslušnosti. V odstupujícím Evropském parlamentu bylo sedm politických skupin, největší skupinu tvořili křesťanští demokraté (ELS-ED) s 288 mandáty (z celkového počtu 785), druhou největší skupinu tvořili sociální demokraté (217 mandátů). Nejmenší politickou skupinou byla Nezávislost/Demokracie (22 členů), navíc sedělo v Parlamentu okolo třiceti nezařazených poslanců. Po volbách v roce 2009 bude k založení politické skupiny zapotřebí nejméně 25 poslanců z nejméně sedmi zemí. Přímé volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let od roku 1979 – tehdy mělo Evropské společenství jen 9 členů, předtím poslance delegovaly národní parlamenty. Kolik bude poslaneckých křesel, určuje počet obyvatel dané země a její velikost. Největší počet poslaneckých mandátů má proto Německo (99) a nejmenší Malta (5). Maastrichtská smlouva, která vstoupila v platnost v roce 1993, zavedla pojem evropského občanství. Jedná se o rozšíření občanských práv umožňujících lidem hlasovat při eurovolbách v zemi, ve které žijí,
i když jsou občany jiné členské země EU. Mohou zároveň kandidovat do místních zastupitelstev a do Evropského parlamentu. A jaká důležitá témata čekají na budoucí europoslance? Krize finančního trhu, která na podzim 2008 přivedla bankovní systém na pokraj kolapsu, má nyní dopad na zbývající část hospodářství. Významným úkolem proto bude zlepšení evropského rámce finanční regulace. Bude to také zavedení právních předpisů pro boj se změnou klimatu a současně jednání o celosvětovém režimu klimatu pro období po vypršení Kjótského protokolu. V zahraniční oblasti bude muset EU nahradit dohodu o partnerství a spolupráci s Ruskem, která vypršela, zamezit přerušování dodávek plynu z Ruska přes Ukrajinu, odstranit netarifní překážky obchodu s Čínou či hledat řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Sedmadvacítku také čeká další rozšiřování – oficiálními kandidáty jsou Chorvatsko, Turecko a bývalá jugoslávská republika Makedonie. K dalším prioritám patří prevence terorismu či velká reforma společné zemědělské politiky. Před EU stojí i velká výzva – ratifikace Lisabonské smlouvy všemi členskými státy. Eva Kunertová
Jaká je historie Evropského parlamentu jako přímo voleného orgánu Společenství? V červnu tohoto roku se konají již 7. přímé volby do Evropského parlamentu (EP). Již v roce 1979 si občané členských států Společenství poprvé zvolili své „europoslance“. Ti jsou od té doby voleni vždy na dobu 5 let. V nově složeném Parlamentu vyberou poslanci ze svého středu a zvolí předsedu. Během jednoho volebního období se vystřídají na předsednickém postu dva předsedové, každý má tedy k dispozici 2,5 roku. Předseda řídí všechny činnosti Parlamentu, předsedá plenárním zasedáním a přijímá rozpočet. Rovněž zastupuje EP ve vztazích s dalšími orgány Společenství a mimo Evropskou unii. Platí sice, že může být zvolen opakovaně, ale dosud se tak nestalo. Po prvních volbách byla předsednická funkce svěřena francouzské právničce a političce Simone Veil. Současným předsedou je Hans-Gert Pöttering z Německa. Zvolen byl 16. ledna 2007 a zajímavostí je, že patří mezi šest poslanců, kteří jsou v EP od samého počátku v roce 1979. Evropský parlament je jediným přímo voleným orgánem Evropské unie a jeho pravomoci byly v průběhu doby postupně posilovány. Díky proceduře spolurozhodování Parlament společně s Radou EU totiž ovlivňuje vznik většiny právních předpisů Společenství, jež následně působí v podstatě na všechny oblasti života v EU. Také Lisabonská smlouva, která má mimo jiné nově řešit fungování a pravomoci institucí EU při stále se zvyšujícím počtu členských zemí, by měla pozici EP opět poněkud posílit. Jana Tlustá, vedoucí
4
EN č. 5 / 2009
ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE
Maďarsko pred voľbami do EP: „Neeurotémy“ Podobne ako v mnohých ďalších členských krajinách Únie, ani v Maďarsku „nedojímajú“ ľudí v kampani pred voľbami do Európskeho parlamentu „kontinentálne témy“, ale ide aj tentoraz o tvrdý vnútropolitický boj. Z mnohých domácich „eurotém“ vyberme dve najfrekventovanejšie: daň z nehnuteľnosti a extrémizmus... Poslanec Mihály Varga z opozičného Fideszu (vo vláde tejto strany na čele s Viktorom Orbánom bol v rokoch 1998-2002 ministrom financií), v májovej parlamentnej diskusii sa obracal na televíznych divákov a rozhlasových poslucháčov takto: „Keď chcú daň z nehnuteľnosti, nech hlasujú na listinu Socialistickej strany, ale keď túto daň nechcú, a chcú zabrániť zavedeniu dane z nehnuteľnosti, nech
pokojne hlasujú vo voľbách do Európskeho parlamentu na listinu Fideszu.“ Tento príklad možno uviesť na ilustráciu toho, že vnútropolitické témy majú prioritu aj v prípade, keď nemajú absolútne nič spoločné s Európskym parlamentom, ako je to aj s daňou z nehnuteľnosti, ktorú chce vláda Gordona Bajnaiho zaviesť v rámci svojho programu na menedžovanie krízy.
Je to jednoduchý, presnejšie zjednodušený až zavádzajúci pohľad, a aj voličom je jasné, že s týmto druhom dane Európsky parlament naozaj nemá nič spoločné. Predsa je to hlavná téma vnútropolitických diskusií, ktorá stavia väčšinu proti vláde a vládnym socialistom. A opozícii z Fideszu ide presne o to, aby rozdrvila socialistickú stranu. Má na to šance, podľa prieskumov verejnej mienky získa opozičný Fidesz z celkového počtu 22 mandátov pre Maďarsko 1516 miest, socialisti 5-6 mandátov, čiže to bude pre nich zrejme debakel. Debaklom z iného pohľadu bude pravdepodobne zisk jedného
mandátu pre extrémnu pravicu, teda pre stranu Hnutie za lepšie Maďarsko (Jobbik), ktorá je aj zakladateľom takzvanej Maďarskej gardy pripomínajúcej fašistické oddiely z konca druhej svetovej vojny. „Desatina ľudí, presne sme namerali deväť percent, preukazuje otvorenosť voči extrémnym hnutiam,“ hovorí riaditeľka Progresívneho inštitútu Kornélia Magyar, pravda, hneď aj dodáva, že deväť desatín ľudí s krajne pravicovými, rasistickými silami nesúhlasí. Napriek tomu je to téma živá, aktuálna aj v dôsledku série útokov na rómske rodiny. Na tomto protiextrémistickom
základe stojí kampaň liberálnej strany, ktorá upozorňuje na hrozbu krajných radikálov a seba označuje za záruku úspešného boja proti nim. Napriek tomu liberáli zo Zväzu slobodných demokratov nemajú šance získať ani jeden mandát. Extrémna pravica – ako sme už naznačili – však na to šancu má, lebo jednoduchými heslami apeluje v týchto krízových časoch na div nie živočíšne pudy ľudí. Líderka jej listiny, právnička Krisztína Morvai: „Musíme zabrániť ďalšej kolonizácii Maďarska a podporovať našu stranu, ktorá aj v tejto kampani hlása, že Maďarsko patrí Maďarom.“ Vedúci kancelárie Európskeho
parlamentu v Maďarsku Zoltán Szalay tiež priznáva, že nie európske, lež domáce témy prevládajú v tejto kampani. „Východisko bude zrejme znamenať zvýšenie úlohy Európskeho parlamentu v živote Európanov, ako sa to prejavilo napríklad v znížení poplatkov za roaming, v opatreniach na ochranu klientov leteckých spoločností a podobne... Momentálne sa zdá, že v tejto kampani je pre politické strany zárukou úspechu, keď manipulujú s vnútropolitickými témami, lebo takto možno sprostredkovať zrozumiteľnejšie odkazy jednoduchším spôsobom.“ Gregor Martin Papucsek
Španielsko: Eurovoľby – záujem vlažný Zdá sa, že tak ako v iných krajinách aj v Španielsku záujem o spoločnú európsku budúcnosť kolíše pod tlakom domácej ekonomiky. Počas 90. rokov, kedy Španieli zaznamenávali ekonomický rast, boli svojím záujmom nielen o výhody, ale i problémy týkajúce sa členských krajín povestní. „Eurooptimizmus“ však vystriedala „euroskepsa“. Túto skutočnosť nezabudol pripomenúť Ramón Jaúregui, ktorý predstavuje číslo dva na kandidátskej listine za vládnucu Socialistickú stranu (PSOE). Počas návštevy Medzinárodného centra aplikovaných technológií v kastílskej Peňaranda de Bracamonte spomenul úspech, za ktorý Španielsko vďačí svojmu členstvu EÚ. Záujem Španielov začal klesať krátko potom, čo Zapaterova vláda po období „odmietania“ definitívne priznala, že krajina sa ocitla v ekonomickej kríze. V súčasnosti avizované eurovoľby stoja na okraji povšimnutia. Pre občanov predstavujú občasnú vsuvku televíznych, či novinových správ. Ľudia sú presvedčení, že európska politika má z Bruselu k občanovi ďaleko. Na druhej strane si až príliš dobre uvedomujú, že akékoľvek odhlasované rozhodnutie sa ich silno dotkne. Podľa štatistiky takmer sedemdesiat percent
Španielov preukazuje o eurovoľby záujem, ktorý sa nedá pomenovať ináč ako „vlažný“. Za jednu z hlavných príčin sa pokladá nedostatočná dôvera. Bežný Španiel nie je presvedčený, že kandidáti sa budú po zvolení misii europoslanca venovať s plným nasadením. Napriek chabému záujmu o júnové voľby však nechýbajú požiadavky a očakávania. Ako najpálčivejší problém Španieli vnímajú rekordnú mieru nezamestnanosti, ktorá od júla 2008 neustále stúpa. Vytvorenie nových pracovných miest je preto kľúčovým
motívom v smerovaní politických diskusií a mítingov v období, kedy sa k eurovoľbám schyľuje. Najväčšiu dôveru si s veľkou pravdepodobnosťou vybojujú kandidáti, ktorí nezabudnú na predvolebnú „návnadu“ v podobe prísľubu - prilákať investorov a podporiť podniky pri vytváraní pracovných miest. Na tento problém nadväzuje i otázka týkajúca sa prílevu imigrantov. Španieli sú presvedčení, že Brusel by mal pri prijímaní cudzincov zakročiť prísnejšie. Tí totiž „likvidujú“ pracovné príležitosti, ktoré by mohlo v plnšej miere využiť európske obyvateľstvo. Pozornosti španielskych eurovoličov neuniklo životné prostredie a nepochybne oblasť vzdelania. Práve tá predstavuje poriadny tŕň v oku celej EÚ a Španieli dobre vedia prečo. Ich žiaci totiž za svojimi európskymi rovesníkmi vo výsledkoch a vedomostiach poriadne zaostávajú. Domáci sú presvedčení, že školstvo si práve preto vyžaduje väčšie investície zo strany EÚ. V tejto myšlienke
rozhodne nezaostáva súčasná španielska vláda. Premiér José Luis Zapatero už avizoval „digitalizáciu“ školských zariadení, plánuje ju uskutočniť v priebehu troch nasledujúcich rokov.
Zdá sa, že v júni v Španielsku nehrozia pri eurournách žiadne návaly. Možnosť nasmerovať budúcnosť Európy zatienili domáce ekonomické problémy. Súčasný stav priviedol španielskeho ob-
čana k rozčarovaniu. Apatiu by snáď dokázal odbúrať silnejší mediálny tlak a väčšia propagácia spoločnej európskej budúcnosti. Dana Miháliková
Polsko: málo informací a dohady politiků „Chybí mi informace týkající se konkrétních kandidátů a jejich volebních programů“ – s takovými a dalšími podobnými reakcemi se můžeme setkat na internetových fórech nejen na oficiálních stránkách Evropského parlamentu, ale také na jiných polských informačních serverech. Ať už je informovanost příčinou, či výsledkem nízké volební frekvence mezi Poláky, je zřejmé, že zdaleka nesplňuje podmínky potřebné pro voliče k uvědomělému hlasování. První předvolební průzkumy už vloni na podzim jasně vypovídaly o tom, že se hlasování hodlá zú-
častnit kolem 13 % voličů. Přestože se toto číslo v posledních týdnech zvýšilo, zdaleka nepře-
sahuje (podle TNS OBOP) třetinu počtu lidí způsobilých k hlasování. Jedním z důvodů nízkého zájmu je zmíněná slabá informovanost – média prezentují dění kolem voleb v surovém podání, při čemž se omezují na aktuální počínání jednotlivých kandidátů. Další příčina je v daleko větší pozornosti ve věci nadnárodní evropské politiky, kterou vzbuzují vztahy mezi prezidentem Kac-
zyńským a premiérem Tuskem. Jejich neshody, např. ohledně účasti na evropském summitu, svědčí nejen o nejednotném vystupování Polska na mezinárodní scéně, ale také kazí občanům chuť rozhodovat o jejich politické reprezentaci v europarlamentu. Dále si stěžují mimo jiné na malý význam této instituce, která konec konců netvoří evropské právo, a také na skutečnost, že tyto
volby jsou pro politické strany zahřívacím kolem před volbami do polského parlamentu. V této situaci se kandidáti snaží různými způsoby přemluvit své potenciální voliče, aby se voleb zúčastnili. K účasti nabádají i církevní kruhy: „Právě křesťanství sjednotilo Evropu a proto je Evropská unie podporována křesťanstvím,“ říká biskup Tadeusz Pieronek, který dále prohlásil, že
se voleb zúčastní, protože jsou důležité pro budoucnost Polska. Podle prozatímních preferencí veřejného mínění největší počet hlasů získá Občanská Platforma (PO), ke které se hlásí přibližně polovina pravděpodobných účastníků červnových voleb. Na druhém místě (25 % hlasů) zatím průzkumy uvádí Právo a Spravedlnost (PiS). Tomasz Rylko
Moderní média jako předvolební kampaň Také v Německu vrcholí předvolební kampaň do Evropského parlamentu. Ty strany, které mají již nyní své zastoupení v parlamentu (CDU, CSU, SPD, FDP, Strana Zelených a Levice), prezentují v rámci předvolební kampaně své online vstupy někdy více a jindy méně zdařilé. Každá strana zvolila pro své webové stránky jinou taktiku. Bývalý šéf frakce v Evropském parlamentu EVP (die Europäische Volkspartei) Hans Gert Pöttering náleží ke straně CDU. V těchto dnech na hlavní webové stránce strany zdraví návštěvníky. Při čtyřminutovém klipu provádí Pöttering televizního reportéra budovou parlamentu, a to celé je podbarveno instrumentální muzikou. Celá upoutávka je zaměřena na kontakt s veřejností. V jednu chví-
li je Pöttering zachycen uprostřed debatující skupiny návštěvníků. Co přesně říká, se divák při tomto záběru nedozví, muzika totiž přehluší jeho slova. Dále také CDU nabízí vlastní stránku s volebním programem a plakáty ke stažení, dále také na YouTube takzvaný Kanal CDUTV, kde je možno již zmíněné Pötteringovo video spustit. Strana využívá také Facebook. CSU si vytvořila svoji vlastní, ve-
lice přehlednou hlavní stránku k evropským volbám. Za chytrý nápad se považuje přiřazení malých symbolů k fotografii každého kandidáta, které informují, na které síti se daný kandidát prezentuje (např. XING, StudiVZ, SchülerVZ a Facebook). YouTube-Channel a Twitterfeed náleží Manfredu Weberovi a tím se dostává na nejpopulárnější webové stránky. Tak jako CDU, tak i CSU zřídila na síti členský web, který se nazývá CSUnity. Také je možno diskutovat o Evropě na fóru s názvem Außenund Sicherheitspolitik - Forum. Špičkový kandidát SPD Martin Schulz má vlastní webovou stránku, která je jednoduše a přehledně
konstruovaná. Je také na Facebooku a dalších stránkách (např. StudiVZ, YouTube, Flickr nebo Twitter). Schulz ale mimo jiné vede klasickou předvolební kampaň, snaží se najít podporu u konzervativnějších evropských voličů. S Facebookem měl ale Schulz také problémy. Koncem dubna byla jeho stránka dočasně nedostupná. Někdo z jeho týmu totiž něco pozměnil v nastavení stránky a nic netušící Schulz posílal dále poznámky z volební kampaně. Levice není na svých stránkách na „Europawebsite“ zrovna hojně zastoupena. Málo fotografií, nudné zabarvení. Shlédnout je možno pořad posledního týdne jednání
ve Štarsburku, a to není zrovna moc aktuální. FDP má skvěle vytvořené webové stránky. Jsou bohaté na fotografie. Nezatěžuje návštěvníky s hromadou textu. Hlavní je: „ZAPOJIT SE“. Kdo se raději podívá na video, má možnost na TVLiberal, na FDP-YouTube-Kanalu. FDP kandidátka Silvana Koch-Mehrin agituje na Facebooku (velkým vzorem mnohých německých online volebních bojovníků je Barack Obama, který je také na Facebooku). Zelení mají také vlastní webové stránky. Ale oproti jiným je jejich hlavní stránka nezměněna a je stejná jako jejich normální hompage.
Kandidáti se prezentují s mnoha fotografiemi, textu je málo. Pod heslem „Moje kampaň“ je možno se zapojit, také si lze objednat v shopu tričko strany, a nebo poslat příspěvek. Podle informací parlamentu bude stát volební kampaň Stranu zelených 1 milion €. CDU podle informací z tisku navrhuje pro svoji kampaň desetinásobek. Agentura DPA odhaduje volební výdaje SPD na 9 milionů €, výdaje FDP na 1,4 miliony a levice na 3,4 miliony €. V porovnání s volební kampaní v roce 2005 hlásila CDU 45 a SPD 24 milionů €. Méně výdajů se samozřejmě odráží také v kvalitě a online výběru. Jana Lochmanová
EN č. 5 / 2009
5
ROZHOVORY
S PŘEDSTAVITELI KOMORY VETERINÁRNÍCH LÉKAŘŮ ČR NA TÉMA PRASEČÍ CHŘIPKA Před pár týdny přišla média s dramatickými prognózami tzv. mexické nebo prasečí chřipky, která by mohla být pro lidskou populaci velmi nebezpečná. Okamžitě byly vykoupeny všechny dostupné léky, ale katastrofické scénáře se naštěstí zatím nepotvrdily. Evropské noviny hovořily na toto téma s dvěma předními představiteli Komory veterinárních lékařů České republiky a přesvědčily se, že takové informace je třeba hodnotit velmi střízlivě.
„Nebrat příliš vážně některá mediální třeštění,“ doporučuje prezident Komory veterinárních lékařů ČR Karel Daniel Pane prezidente, jak by se z pohledu veterináře měla tato chřipka nazývat? Prasečí, mexická, severoamerická, nová nebo dokonce svinská? Dával bych přednost čistě technickému označení. Větší nebo menší vlna chřipky A/H1N1. Pokud by zasáhla větší geografické oblasti, dá se označit jako pandemie A/H1N1. Ale toto slovo nic nevypovídá o reálné míře její případné nebezpečnosti. Média pojala šíření nového viru velmi dramaticky a připomínala dokonce pandemii španělské chřipky s desítkami milionů mrtvých. Odborná veřejnost se k problematice tak dramaticky nestaví. Jaký je váš názor? Média pojímají řadu bezvýznamných témat docela dramaticky. Asi to vyplývá z lidské povahy a nazval bych to syndromem „vysoká sázka – nízká šance“. Více lidí si třeba za tisícovku koupí los, na který mohou vyhrát milion. Ale šance, že se tak stane, je třeba jen jedna ku deseti milionům. Málokdo si za stovku koupí los, který vyhrává dvojnásobek. Třebaže s vysokou šancí jedna ku deseti. V případě zpráv o chřipce je jednak sázka medializována jako vysoká - životy či zdraví lidí – jednak ta velmi a velmi nízká pravděpodobnost nebývá běžně zmiňována. Nabízí se porovnání s běžnými riziky, která všichni dnes a denně a dobrovolně podstupujeme třeba v silničním provozu. Podle mého názoru jsou daleko větším nebezpečím pro naše zdraví, svobody i peněženky politizující hygienici nebo ještě více politikové v roli expertů.
S běžnými chřipkovými vlnami například v České republice souvisí (ale souvislost zdaleka neznamená, že jsou samotné příčinou) úmrtí tisíců až desetitisíců osob. Především imunitně oslabených, žijících v neadekvátních podmínkách, osob rizikových věkových kategorií a podobně. V tomto kontextu chřipka A/H1N1 vůbec nevypadá jako kdovíjaký zabiják. Ale k vašemu oboru. Hrozí nějaké nebezpečí z konzumace vepřového masa nebo výrobků z něj? Samozřejmě, že je vepřové občas nebezpečné. Dost ale záleží jaké a kolik. Třeba taková krkovička. Žlučníky, obezita ... S chřipkou to ale nemá nic společného. Vím, že reprezentujete praktické veterinární lékaře, nikoli státní veterinární dozor. Přesto se ptám. Pokládala Komora veterinárních lékařů za nutné vydat v souvislosti s novým virem nějaké informační pokyny svým členům? Nebylo to a ani není příliš zapotřebí. Jedná se pouze o antigenně nový typ; chřipkové viry se ale chovají obecně velmi podobně. Základní informace z průběhu studia by měly stačit, aby si kolegové udělali všeobecný názor. Na situaci samotnou i na některá absurdní opatření. A dovedli odlišit mediální a politický halas od reálného nebezpečí. Asi otázka i pro někoho jiného, ale jaký přístup k tomuto problému zaujal státní veterinární dozor? Oceňuji, že doposud střízlivý a rozumný.
Existuje vůbec reálná možnost zpětné nákazy našeho chovu od člověka? Média podobný případ ze zahraničí již zaznamenala. Ta pravděpodobnost je opět velmi nízká. Běžná opatření a běžná opatrnost musí stačit. APP, dyzenterie, enzootická pneumonie jsou daleko horšími a zcela běžnými zdravotními riziky v chovech prasat. V řadě zemí se některé typy chřipky prasat vakcinují, u nás to není příliš obvyklé a pravděpodobně ani bezpodmínečně potřebné. A teď vás prosím o odpověď pro laiky. Jak vlastně vir v organizmu prasat zmutuje? Stalo se to poprvé. A jak pravděpodobné je, že k podobné mutaci dojde i v našich chovech? Chřipkové viry v populacích ptáků, prasat a lidí jsou velmi podobné. Genetickým procesem může dojít u jednoho hostitele k záměně části genetické informace se sekvencí viru pocházejícího z jiného hostitele. Určitě se to nestalo poprvé ani naposledy. Ve všech těchto populacích existují kmeny více patogenní – nebezpečnější – a méně patogenní - mírné.
Karel Daniel, prezident Komory veterinárních lékařů ČR . to opravdu může „veřejnost“ mít velmi drahé.
Doporučil byste chovatelům nějaká speciální opatření v souvislosti s tímto problémem? Ani ne. Znáte to přísloví „čím méně se do nepěkné věci šťourá ...“. Čeho by se měla vyvarovat široká veřejnost? Brát příliš vážně některá mediální třeštění. A prohlášení politiků „odhodlaných ji ochránit“. Jinak
A otázka na závěr. Jaká je vaše prognóza vývoje v příštích týdnech? Zájem o toto téma bude postupně slábnout, až vymizí docela. Pravděpodobně v době, kdy se objeví jiná, mediálně přitažlivá kauza „s vysokou sázkou a malou pravděpodobností“. Typickým příkladem je pokles obrovského zájmu o BSE před několika lety.
„Z vepřového masa se nakazíte jen velmi těžko,“ tvrdí Jan Bernardy, viceprezident Komory veterinárních lékařů ČR Pane viceprezidente, hovoří se o prasečí chřipce, ale umírají lidé a k problematice se vyjadřují především hygienici a humánní lékaři. Proč tento rozpor? Onemocnění prasat nevzbuzuje u populace lidí logicky takové obavy, proto se řeší především bezpečnost lidí. U prasat lze použít metodu likvidace postiženého stáda, tím je infekci snáze bráněno v šíření mezi prasaty. Navíc je znám spíše případ rozšíření infekce z člověka na prasata než naopak. Pokud je stádo prasat nakaženo tímto virem H1N1 je třeba celé stádo vyhubit ? Taková jsou naše „lidská“ pravidla, metoda se nazývá „stamping out“ a je celosvětově používána, ačkoliv je předmětem kritiky nejen ortodoxních ochránců zvířat. Je tento typ chřipky pro prasata smrtelný ? O nic více než u humánní populace, nicméně přesto, že sledujeme vývoj informací v odborném tisku, není jasné, kterou část plic virus napadá. Pokud je to parenchym plic, ta část, která zprostředkovává výměnu vzduchu mezi krví a plícemi, je to horší varianta. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje. Většinou je virus běžné chřipky orientovaný na horní cesty dýchací. Prasata se dokáží infikovat jak prasečími viry chřipky, tak lidskými (jak dokazuje nakažení stáda prasat v Kanadě v těchto dnech), ale i drůbežími, které mohou vytvářet velmi nebezpečné kombinace. Lze tedy říci, že v útrobách prasete vzácně
zmutovala kombinace viru a po této mutaci se vlastně jedná o lidskou chřipku, která se přenáší z člověka na člověka? Ano, tak to je. Obávaná varianta chřipky je taková forma, která napadá „hlubokou“ parenchymatózní plicní tkáň a rychle se šíří z člověka na člověka. Může se nakaženého člověka nakazit i zdravé prase ? Ano, takový průběh měla infekce prasat v Kanadě. Prasata obvykle z Mexika do Evropy nelétají. Mohou se tedy nějakým způsobem nakazit i naše chovy? Stejně jako v Kanadě, mohou se nakazit od někoho, kdo byl ve styku s virem a je šiřitelem viru. Ptáci v tomto případě nejsou šiřiteli, tedy od člověka. A teď otázka, kterou by jistě položil každý. Je možné se nakazit potravinami z vepřového masa nebo masem samotným? Není to možné, nebo téměř nemožné. Jednak virus chřipky ve vnějším prostředí příliš dlouho nepřežije a za druhé je maso prasete tepelně opracováváno. A především, chřipka u prasat propuká podobně jako u lidí u většiny zvířat v několika dnech a rozšíří se na celý chov, aby po několika dnech prasata vyzdravěla. Takové onemocnění neunikne pozornosti a onemocnělá prasata jsou, jak již víme, likvidována všechna,
nakažená a i z nakažení podezřelá. Jestliže tento vir je nyní nebezpečný především pro lidi, neměli bychom tuto nemoc nazývat spíš mexickou chřipkou ? Asi ano, je to novinářská licence, jak nazvou tuto vlnu onemocnění. Tato vlna vznikla v Mexiku; jisté je, že chřipka tohoto typu, tj. kombinace lidské, ptačí a prasečí dosti pravděpodobně vznikne na místě, kde jsou nízké hygienické návyky a možnosti dodržovat čistotu jsou malé. Soužívají zde v těsné blízkosti všechny tři zmíněné živočišné druhy, lidé, prasata a drůbež, což na předměstích přelidněného města Mexico není neobvyklé. Vznik nákazy se očekával spíše v Asii, minulé vlny měly názvy podle míst vzniku jako asijská nebo šanghajská chřipka a vždy na ni zahynulo několik milionů osob. Na tu španělskou, rozšířenou v době po první světové válce mezi zesláblým obyvatelstvem, to byly desítky milionů; přesná čísla neexistují. Zemědělci a Židé (o Arabech nemluvě) se snaží o změnu názvu, jakkoliv každý z jiného důvodu, ale libozvučný název, zdá se, je mezi novináři oblíben. Je to práce pro marketingové agentury či totalitní propagandisty změnit červený kruh na modrý čtverec, když podstata je nezměněná, i když zemřít na „jakousi prasečí nemoc“ se na parte či v nekrologu nevyjímá moc dobře, i když s prasaty má společný jen ten vznik. Domníváte se, že by za jistých okolností mohla tato chřipka přerůst ve stejnou pandemii jako chřipky čínská nebo španělská ?
Jan Bernardy, viceprezident Komory veterinárních lékařů ČR. Právě o ty okolnosti jde. Ano, mohla, ale… Španělská chřipka měla dvoufázový průběh, někdy v polovině roku 1918 jakoby polevila, aby se plně rozvinula na podzim a koncem roku 1918 a na jaře 1919. Na jižní polokouli, kde je také chřipka rozšířena, začíná podzim a zima, které dělají vrásky na čele epidemiologům, ale i epizootologům a ekonomům a konec konců nám všem. Ohrožení bývají především ti nejmenší či nejstarší; v civilizovaných zemích ženy, děti a starce chráníme před útrapami především.
6
EN č. 5 / 2009
EVROPSKÁ UNIE/PUBLICISTIKA
Lidi nezajímají instituce, ale jejich problémy
Měsíc v Evropské unii Esej na evropské téma Soutěž o nejlepší esej na evropské téma zná vítěze. Katrin Přikrylová z Ústí nad Labem, Tomáš Tauber z Plzně a Jan Syruček z Prahy obsadili první tři místa. Porota vybírala z více než stovky prací, které psali studenti ve věku od patnácti do dvaceti let. Převzetí podniku Cadence Innovation Evropská komise schválila podle nařízení Unie o spojování podniků navrhované převzetí českého výrobce automobilových dílů – podniku Cadence Innovation – jedním z jeho konkurentů, kanadskou společností Magna. Komise po přezkoumání věci dospěla k závěru, že transakce vážným způsobem nenaruší hospodářskou soutěž v Evropském hospodářském prostoru. Summit o dopadech krize 7. května se v Praze konal zvláštní summit EU věnovaný řešení dopadu ekonomické krize na pracovní místa v Evropě. Předsednická trojka (česká, švédská a španělská vláda) určila deset opatření pro boj s nezaměstnaností a vytváření nových pracovních míst. Internetová příručka eYouGuide Evropská komise zveřejnila novou internetovou příručku eYouGuide s praktickými pokyny pro „digitální práva“ spotřebitelů, která jim náleží podle zákonů Unie. Zabývá se otázkami, jež mají zajímat spotřebitele, jako je například nakupování na internetu, stahování hudby nebo ochrana osobních dat. Přidělování letištních časů Podle legislativní zprávy, kterou na začátku května přijal Evropský parlament, budou moci letecké společnosti postižené zpomalením hospodářského růstu využít uvolněných pravidel o přidělování letištních časů. To má prospět také životnímu prostředí: firmy přestanou provozovat téměř prázdné lety pouze z toho důvodu, aby nepřišly o své časy. Změna v azylovém systému Poslanci v květnu přijali legislativní balíček, který se skládá z pěti návrhů a má zlepšit fungování evropského azylového systému. Cílem je posílit také solidaritu mezi členskými státy při vyřizování žádostí o azyl. Zákaz dimethylfumarátu Biocidní přípravek dimethylfumarát (DMF) je na základě rozhodnutí Evropské komise od 1. května v EU zakázaný. DMF, který se používá u běžného dováženého zboží, jako jsou pohovky a boty, vyvolal u stovek spotřebitelů vážné alergické reakce. „Rozhodnutí Komise je opatřením k řešení naléhavé situace v celé EU do doby, než bude přijat právní předpis trvalejší povahy,“ vysvětluje Komise na svých webových stránkách. Slyšíš mě, Evropo? V Berlíně, Miláně a Praze ve čtvrtek 30. dubna mladí Evropané volali: „Slyšíš mě, Evropo?“ Od Lisabonu po Vilnius se k nim přidaly tisíce mladých lidí. „Tento mohutný výkřik zazněl v rámci celounijní kampaně Evropské komise a MTV Networks International, která má přimět mladé lidi ve věku mezi 18 a 24 lety k tomu, aby se na téma Evropská unie vyjádřili a zúčastnili se červnových voleb,“ uvedla Evropská Komise. Rozpočet 139 miliard eur Komise přijala předběžný návrh rozpočtu pro rok 2010 ve výši 139 miliard eur. Výdaje v příštím roce mají především přispět k hospodářskému oživení. Největší podíl finančních prostředků (45 %) v návrhu proto směřuje do opatření na podporu růstu a zaměstnanosti. Finanční prostředky přidělené na hlavní programy v oblastech výzkumu a energetiky se zvýší o více než 12 % a dojde také k navýšení prostředků k financování politiky soudržnosti. Nové logo biopotravin Biopotraviny hledají nový design loga. Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova zve všechny studenty designu a umění, aby se zapojili do soutěže o celoevropské logo pro produkty ekologického zemědělství. V červenci 2010 bude vítězné logo zavedeno jako oficiální pro bioprodukty v celé Unii. Nové státy mají málo výzkumných projektů Podle evropského komisaře pro vědu a výzkum Janeze Potočnika podávají nové členské země málo žádostí o peníze na podporu výzkumných projektů. V programu je na jejich podporu v letech 2007-2013 připraveno 50 miliard eur. Česká republika je na tom o něco lépe. Úspěšnost jejích žádostí se blíží evropskému průměru a překonává například Rakousko nebo jižní státy. Ohrožení obojživelníci a plazi Nová studie varuje, že ohrožena je čtvrtina evropských obojživelníků a pětina plazů. Výzkum si objednala Evropská komise u Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN). Studie, která byla zveřejněna u příležitosti Světového dne biologické rozmanitosti, představuje první evropské červené seznamy obojživelníků a plazů a poukazuje na znepokojivé trendy ve vývoji jejich populací. Klesající množství jedinců u těchto druhů je důsledkem hlavně ničení jejich přirozených míst výskytu člověkem a také změny klimatu, znečišťování životního prostředí a přítomnosti invazivních živočišných druhů. (stf)
Volební chování úzce souvisí s politickou kulturou a stavem občanské společnosti v dané zemi. Centrum pro sociální a ekonomické strategie při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (CESES) se zabývá kromě jiného i vizemi rozvoje české společnosti v Evropské unii. V rozhovoru jsme oslovili ředitele této instituce profesora Martina Potůčka. Jak lidé vnímají volby do europarlamentu? Mohli bychom nabídnout srovnání s volbami vnitrostátními... Srovnání je samozřejmě možné. Nicméně je patrné, že volby do europarlamentu nepřitahují takovou pozornost veřejnosti jako volby vnitrostátní. Pokud se podíváme na první volby do Evropského parlamentu, zjistíme, že se jich zúčastnilo pouze 28 % oprávněných voličů. V letošním roce, podle aktuálních dubnových dat, projevují voliči větší zájem – 60 % deklaruje, že půjde k volbám, 21 % oprávněných voličů váhá, ostatní nejeví o volby do europarlamentu žádný zájem. Skutečná účast však bývá nižší. Lidé si vždycky najdou nějaký důvod, proč se nakonec k volební urně nedostaví. Přesto předpokládám vyšší účast, než tomu bylo v roce 2003. Jaký je podle vás hlavní důvod
nezájmu o volby? Vidím tam několik rovin. Obecně je to nedůvěra k demokratickým institucím, což se netýká pouze České republiky. Je to znepokojivý celosvětový trend posledních dvaceti, třiceti let. Těch lidí, kteří nechodí k volbám, rok od roku přibývá. Jsou tam přirozeně jisté oscilace, ale obecně tento trend platí. Za druhé, lidé očekávají bezprostřední efekty ve změnách životních podmínek, které ovlivní nová politická reprezentace. Málokdo si ale uvědomuje, že nové zákony procházející českým parlamentem, jsou dnes už z větší částí jen transpozicí evropských norem do českého práva. Je-li tomu tak, potom rozhodnutí Evropského parlamentu jsou stejně důležitá, ne-li důležitější, než normy, které vznikají přímo zde, v České republice. A konečně je tady třetí aspekt, kterým je postupná adaptace na nové podmínky. Stále patříme
mezi relativně nové země Evropské unie a teprve postupně získáváme potřebné zkušenosti. Mohli bychom nabídnout srovnání s dalšími státy Evropské unie? Například v Belgii a Lucembursku je účast ve volbách povinná, ale i v Německu je volební účast několikanásobně vyšší... Přesné srovnání nemám bohužel po ruce. Obecně lze říci, že účast ve volbách do jisté míry kopíruje politickou situaci v jednotlivých státech Evropské unie. Vyspělé fungující demokracie se vyznačují vyšší politickou kulturou, vyzrálou občanskou společností a větším zájmem o věci veřejné... Důležitá je pro voliče zejména zpětná vazba. Co vlastně podle průzkumů lidé od kandidátů nejčastěji očekávají a kde mohou zpětnou vazbu získat? To je sice dobrá otázka, ale neodpovídá se na ni jednoduše. Začal bych obecným rozpoložením mysli českého voliče, pokračoval rozdělením daných témat a vyjmenováním nejčastějších problémů. Ať chceme či nechceme, jsou volby do
europarlamentu vždy ovlivněny názory na vnitropolitickou situaci, problémy českého státu. Lidé si vytvářejí představu o tom, jak tyto problémy řešit, kdo jim nejlépe rozumí a kdo má také na jejich řešení největší vliv, a podle toho se na kandidátce rozhodují. Je to především odraz chování voličů ve volbách do Parlamentu České republiky. Odchylka je dána pouze představami o tom, co Evropská unie může a co nemůže dokázat. Řekl bych, že dobrou strategií je vycházet z toho, co je a co není dobré pro tuto zemi, uvažovat nad tím, co může politika změnit, jakým směrem by se měla ubírat. Od toho se pak odvíjejí témata, která je pro dosažení těchto cílů nutno řešit na evropské úrovni. Je neoddiskutovatelné, že sem patří vše, co souvisí s životními podmínkami lidí, se zdravotní péčí, se sociální politikou, se zaměstnaností či školstvím. Podle našich průzkumů vnímají tyto problémy jako důležité dvě třetiny lidí. Naproti tomu o problematiku Evropské unie jako instituce se zajímá pouhá třetina z nich. Připravil: Vlastimil Růžička
Exkurze na křižovatku R35 a D11 Správa a údržba silnic Pardubického kraje a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků Pardubice uspořádala exkurzi na mimoúrovňové křížení R35. Součástí exkurze určené především odborníkům z oblasti silničního hospodaření a představitelům Pardubického kraje byla zároveň prezentace činnosti krajských silničářů. Jak bylo z prezentací patrné, Správa a údržba silnic Pardubického kraje využívá při své činnosti nejmodernějších postupů a technologií. Marián Cvrkal z provozního úseku představil posluchačům stávající informační systémy pro výkon zimní údržby silnic v Pardubickém kraji. „Zimní údržba silnic je finančně i technologicky velmi náročná, zavedené informační technologie se vzužívají celoročně,“ uvedl Cvrkal. V současné době využívá SÚS Pardubického kraje rozsáhlou síť meteostanic, z nichž 15 je vyba-
Náměstek hejtmana Jan Tichý.
veno kamerou. Díky tomu patří silnice v Pardubickém kraji k nelépe sledovaným silnicím v České republice. Cvrkal představil i další činnosti SÚS Pardubického kraje, které mají zefektivnit především zimní údržbu. Jedná se o zavádění GPS systémů do všech vozidel, využívání meteodat či zprovoznění automatické úpravy posypové dávky z termálního mapování. Špičkové technologie ovšem Správa a údržba silnic Pardubického kraje nevyužívá jen při správě dopravních cest. Jako organizace zodpovědná za krajský majetek ve výši několika miliard korun, moderní postupy zavádí například i v oblasti evidence majetku. Způsob inventarizace, při kterém je využívána technologie založená na bezdotykovém snímání štítků s čipy pomocí čtečky, představila účastníkům akce Edita Vacková z ekonomického úseku organizace. „Tato technologie pro nás znamená maximální úsporu času i lidských zdrojů,“ sdělila přítomným Vacková. „Správa a údržba silnic Pardubického kraje je v oblasti využívání moderních technologií na absolutní špičce a díky tomu se jí daří dosahovat ekonomických úspor,“ řekl po skončení prezentací ná-
Pokračující stavba křižovatky, která bude propojovat komunikaci R35 s dálnicí D11 a čtyřproudou silnici mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. foto: EN městek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za oblast dopravy, dopravní obslužnosti a investic Jan Tichý. Zaplněná zasedací místnost také se zájmem sledovala prezentaci revoluční technologie v silničním hospodářství – mobilního laserového skenování. To představil Josef Pazdera ze společnosti GEOVAP. Mobilní skenování má mnohostranné využití. Lze s ním vytvořit základní mapy dálnice, dá se použít pro vyhodnocení zeleně i okolní vegetace u silnic, na pasportizaci vodorovného i svislého dopravního značení a další. Po prezentacích se účastníci přesunuli k samotné obhlídce obří křižovatky, po které je provedl Milan Zeman, manažer projektu. „Jedná se o velmi významnou stavbu, která je svým rozsahem unikátní,“ zmínil Ze-
man. Křižovatka bude propojovat komunikaci R35 s dálnicí D11 a čtyřproudou silnici mezi Pardubicemi a Hradcem Králové. Celá stavba by měla být hotová do konce listopadu 2009 a její konečný rozpočet bude 1,7 mld. Kč. Podle náměstka hejtmana Jana Tichého je komunikace R35 pro kraj velmi důležitá. „Rychlostní silnice R35 je důležitá komunikace, která může kraji pomoci nejenom v rychlé přepravě zboží či osob, ale samozřejmě může napomoci i k rozvoji cestovního ruchu, protože pokud v kraji nejsou rychlostní silnice, stává se špatně dostupným. Správa této stavby sice spadá pod ministerstvo dopravy, ale i my se snažíme této stavbě pomoci, a to prostřednictvím snazšího projednávání některých záležitostí,“ konstatoval Tichý. (mi)
K silničářům přijeli manažeři z celé republiky Členové Manažerského svazového fondu, který mimo jiné organizuje soutěž Manažer roku, přijeli do Pardubic na dostihy. Při té příležitosti zavítali také do sídla Správy a údržby silnic Pardubického kraje, kde se seznámili s využíváním moderních postupů a technologií při řízení organizace a při její vlastní činnosti. O tom, že krajští silničáři v tomto směru mají určitě co ukázat, je přesvědčen náměstek hejtmana Pardubického kraje zodpovědný za dopravu, dopravní obslužnost a investice Jan Tichý. „Řízení Správy a údržby silnic Pardubického kraje je prováděno velmi dobrým manažerským způsobem a tato organizace má rozhodně co ukázat ostatním manažerům. Vedení SÚS Pardubického kraje se využíváním moderních technologií daří šetřit mnoho pracovních sil, spoustu mzdových prostředků a dokázalo svou činnost velmi zefektivnit. Díky tomu mají krajští silničáři dlouhodobě konstantní rozpočet a zatímco ostatní krajské organizace neustále požadují navyšování rozpočtu, SÚS dokáže hospodařit se stále stejnými prostředky,“ řekl náměstek Tichý. (red)
EN č. 5 / 2009
7
PREZENTACE
Pět let už má Česká republika možnost využívat fondy EU Připojte se i vy! Národní orgán pro koordinaci, který v rámci Ministerstva pro místní rozvoj ČR zastřešuje získávání dotací z Evropské unie, radí „Jak na projekt“. NÁPAD A VYHLEDÁNÍ VHODNÉHO PROGRAMU
připravit s předstihem.
Napadla vás aktivita uskutečnitelná ve vaší obci, škole, podniku, neziskové organizaci apod., na niž byste rádi dostali podporu z Evropské unie? V první fázi je třeba si zjistit, který operační program by ve vašem případě pro získání dotace připadal v úvahu. Na webu www.strukturalni-fondy.cz najdete charakteristiky každého z nich. Řídit se lze podle sféry vaší činnosti (tématické OP), nebo podle místa, kde realizujete své aktivity (regionální operační programy, programy pro Prahu a programy přeshraniční spolupráce). Váš projekt musí být v souladu se záměry operačního programu, z něhož chcete čerpat prostředky. Podrobnosti o cílech OP se dozvíte v programových a prováděcích dokumentech vydávaných jednotlivými řídicími orgány. Obecně platí, že z fondů EU se podporují projekty veřejně prospěšné, které přispějí ke zlepšení sociálního a ekonomického prostředí v členských zemích a jejich regionech. Nejde v žádném případě o samoúčelné finanční injekce do neziskového sektoru, soukromých firem, obcí , krajů či jakýchkoli jiných subjektů. Právě naopak - příjemci musí vždy prokázat a konkrétně doložit obecnou prospěšnost svého záměru. Obecná prospěšnost je zde však chápana v širším smyslu, nejen jako sociální aktivity. Proto se rozhodně ze získávání podpory z evropských fondů nevylučují soukromé firmy žádající dotace např. na novou technologii, vzdělávání zaměstnanců apod. Všichni žadatelé však musejí doložit v projektové žádosti společenský přesah plánovaných aktivit jejich projektu. U soukromých firem často jde např. o podporu zaměstnanosti v regionu. URČENÍ VHODNÉ VÝZVY Operační programy přijímají projektové žádosti v rámci tzv. výzev, tedy časově vymezených úseků určených k podání žádosti o dotaci. Pro váš úspěch je klíčové sledovat, jaké výzvy právě probíhají a také jaké jsou plánovány na nejbližší období. Radou vám v tom budou nápomocni pracovníci řídicích orgánů. Časové „okno“ výzvy bývá otevřeno po několik týdnů až měsíců. U složitějších projektů toto období nemusí vždy postačovat pro podrobné zpracování projektové žádosti. Doporučuje se tedy si projektovou žádost
ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ ŽÁDOSTI Projektová žádost představuje klíčový dokument, který rozhodne tom, zda budete se snahou získat finance z evropských fondů úspěšní či nikoli. Vaším průvodcem při její tvorbě budou příručky pro žadatele a další metodické pokyny připravené odpovídajícím operačním programem. Zároveň jsou k dispozici konzultace s pracovníky řídicího orgánu či zprostředkovatelského subjektu, semináře, konference atd. V přípravné fázi se nebojte klást dotazy, abyste do projektové žádosti zařadili vše potřebné. Žádosti musejí být vyplňovány v elektronické podobě. Většina operačních programů k tomu využívá internetovou aplikaci BENEFIT. OP Životní prostředí ale připravil pro žadatele elektronické prostředí BENE-FILL a OP Podnikání a inovace eAccount. Všechny vyjmenované aplikace jsou k dispozici na adrese https://www.eu-zadost.cz/stromFormularu.aspx. Přílohy, které mohou být požadovány k projektové žádosti: Logický rámec Přehledný materiál popisující krátce záměry projektu, dané do souvislosti s konkrétními činnostmi a výstupy jeho aktivit. Studie proveditelnosti Studie proveditelnosti slouží k posouzení uskutečnitelnosti a životaschopnosti projektu. Popisuje finanční stránku všech aktivit a hodnotí efektivitu vynaložených prostředků. Většinou má rozsah 20-50 stran. Tento dokument je závazný a cíle v něm stanovené budou muset být dosaženy, jinak hrozí odebrání dotace. Pro projekty méně nákladné nebo tzv. měkké (neinvestiční) se požaduje zjednodušená studie proveditelnosti. U dražších, zpravidla investičních projektů musí být standardní studie proveditelnosti. Analýza nákladů a přínosů (CBA) Metodika pro vyhodnocení, co pozitivního projekt přináší a co si naopak bere jak po finanční stránce, tak po stránce společenské. Zkratka pochází z anglického pojmu Cost-Benefit Analysis. Rozpočet projektu Je nezbytný pro každou žádost o získání prostředků z fondů Evropské unie. Jeho význam tkví mimo jiné v tom, že se z něj vychází při závěrečném vyúčtování.
Tento seznam příloh slouží jen k celkové orientaci, protože konkrétní požadavky si určuje každý operační program samostatně. Výběr subjektů, jimž bude dotace udělena, probíhá podle hodnotících a bodovacích kritérií, která jsou předem veřejně dostupná. Bývají součástí informací pro danou výzvu nebo jsou uvedena v programovém dokumentu OP. V případě, že váš projekt byl úspěšný, bude s vámi uzavřena smlouva o financování. Je to chvíle vhodná pro oslavu, ale zároveň teprve začátek dlouhé cesty...
Litomyšl – Výstavba truhlárny pro specifickou designérskou výrobu, přípěvek EU 28 milionů korun.
NA CO SI DÁT POZOR PŘI REALIZACI Administrativa Při uvádění projektu v život si musíte také najít čas na přípravu monitorovacích zpráv, které dokládají, co a jak jste již provedli a jak plníte indikátory nastavené vámi samotnými v projektové žádosti. Vedle toho je třeba vyhotovovat i žádosti o platbu. Finanční prostředky jsou vypláceny buď po skončení projektu nebo po jeho jednotlivých etapách, které byly předem naplánovány ve studii proveditelnosti a dalších součástech projektové žádosti.
Blatnička Hodonín – Středisko školy lidové tvořivosti, příspěvek EU 7,9 milionu korun.
Financování Náklady projektu se až na výjimky proplácejí žadatelům zpětně. Po dobu realizace projektu nebo přinejmenším její části jej musíte financovat z vlastních zdrojů či bankovní půjčkou. Zajištění udržitelnosti projektu Ve většině případů evropské normy vyžadují, aby výsledky dosažené projektem nějakou dobu přetrvaly, tento termín (=udržitelnost projektu) bývá nejčastěji pět let, ale může se lišit dle požadavků OP. Veřejná podpora V EU obecně platí zákaz podpory podnikání z veřejných rozpočtů, která by mohla ovlivnit obchod mezi členskými státy. I evropské fondy toto pravidlo dodržují, ale v jejich rámci existují výjimky vyplývající ze smlouvy o založení ES, které se běžně využívají (bloková výjimka, pravidlo de minimis aj.). Přesto je důležité vědět, zda váš projekt tzv. zakládá nedovolenou veřejnou podporu, i když se na něj vztahuje výjimka. Projekty zakládající a nezakládající veřejnou podporu se totiž liší způsobem financování. Projekty zakládající veřejnou podporu mají zpravidla hrazeno nižší procento nákladů a svůj zisk z udělené dotace odečítají.
Frýdek Místek – Investice do high tech centra pro ortotiku a protetiku, příspěvek EU 3,9 milionu korun.
Žireč – Chráněné dílny při domově sv. Josefa, příspěvek EU 9,5 milionu korun.
Výsledky 12. zasedání Řídícího a koordinačního výboru Na 12. zasedání Řídícího a koordinačního výboru (ŘKV) se jednalo o prodloužení pa jednalo se o tyto programy: SROP, OP RLZ, OPPP, OPI, JPD 2, JPD 3, EQUAL. Odbor řízení a koordinace NSRR se aktuálně zabývá pro-
blematikou nedodržení podmínek pro přidělení dotace. Jde o nenaplnění monitorovacích ukazatelů, což bylo způsobeno ekonomickou krizí. Stav implementace k 30. březnu 2009: bylo předloženo téměř 20 000 individuálních
projektových žádostí za cca 440 mld. Kč. Schváleno bylo téměř 5 000 projektů za cca 121 mld. Kč. Celkem bylo vyplaceno cca 7 mld. Kč. ŘKV doporučuje řídícím orgánům se při změnách operačních programů soustředit na
přírůstové intervence vedoucí k posílení konkurenceschopnosti ČR a regionů. Národní orgán pro koordinaci (NOK) se zavázal k centrálními zajištění absorpční kapacity. K tomuto účelu slouží Prioritní osa 3 Operačního
programu Technická pomoc. Projekt je řešen jako systém pěti aktivit: analýza aktuálních informací, zacílená publicita v regionech, podpora projektového cyklu, sdílení zkušeností a budování partnerských sítí.
Prodloužení (v délce 6 měsíců) programového období způsobilosti operačních programů 2004 - 2006 a také stav implementace současného programového období 2007 2013 bylo Evropskou komisí schváleno v únoru 2009.
8
EN č. 5 / 2009
ČESKÉ PŘEDSEDNICTVÍ V RADĚ EU
Summit EU - Rusko Summit EU-Rusko v ruském Chabarovsku skončil bez podpisu jakýchkoli dokumentů. Podle očekávání se účastníci schůzky nedohodli o klíčovém tématu - energetice, podle ruského prezidenta Medveděva se plynové krize, podobné té lednové, mohou opakovat. Medveděv také vyjádřil pochyby, aby projekt Evropské unie Východní partnerství s šesti postsovětskými republikami nebyl zaměřen proti Rusku a neupevňoval spolupráci „protirusky“ naladěných zemí s EU. Delegace Evropské unie v čele s Václavem Klausem, předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem a vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javierem Solanou navrhovala, že dodávky plynu do EU nesmí
být zastaveny při konfliktu mezi produkující a tranzitní zemí. Chtěla tak do budoucna předejít opakování lednové plynové krize. „Žádná ujištění o neopakování krize Rusko nedalo a ani dávat nebude. Na naší straně nejsou žádné problémy,
vše je v pořádku. Ujištění by měl dávat ten, kdo má za plyn platit,“ řekl na summitu Medveděv. Zopakoval, že podle Ruska byla v lednu na vině Ukrajina. Evropskou unii vyzval, aby přijala svůj díl odpovědnosti a podílela se na případném úvěru pro Ukrajinu. „Je třeba naplnit ukrajinské podzemní zásobníky 19,5 miliardy kubíků plynu, což si vyžádá čtyři miliardy dolarů. Máme pochyby o ukrajinské platební schopnosti. Jsme připraveni pomoci, ale chtěli bychom, aby část odpovědnosti převzala i EU,“ řekl Medveděv.
Rusko také označilo za mrtvou tzv. Energetickou chartu. Ta byla přijata v roce 1991 kvůli integraci sektorů energetiky zemí bývalého Sovětského svazu a východní Evropy. Rusko dokument dodnes neratifikovalo. Prezident Medveděv ho chce nahradit novým dokumentem globálního charakteru, kdežto EU trvá na platnosti současné charty. Objem dodávek ruského plynu do EU se pohybuje na úrovni 300 miliard kubíků ročně, Rusko chce do roku 2030 zvýšit dodávky na 500 miliard kubíků ročně. Eva Potužníková
Summit EU-Rusko - Klaus, Solana, Medveděv, Barroso.
foto: eu2009.cz
Čechům hrozí kanadská víza Pokud neustane příliv českých migrantů do Kanady, zavede Toronto možná pro Čechy víza. Česko už má s vízovou povinností vůči Kanadě desetiletou zkušenost (od roku 1997 do roku 2007) – ze stejného důvodu. I to vyplynulo ze summitu EU-Kanada v “trojkovém” formátu, který začátkem května proběhl v Praze. Především se na něm ale podepsaly důležité dohody o letecké přepravě a byly zahájeny rozhovory o volném obchodu. Udělením azylu skončila loni téměř každá sedmá žádost podaná občany ČR v Kanadě z celkem 861, v letošním prvním čtvrtletí se počet žadatelů o kanadský azyl, většinou Romů, vyšplhal už na 653. Česká republika tak předčila žadatele z Iráku nebo Afghánistánu. Podle odstupujícího českého premiéra Mirka Topolánka je většina
žadatelů spíše než diskriminací motivována ekonomickými pohnutkami a snaží se zneužít benevolentního kanadského migračního systému. Objevily se dokonce informace, že na zařízení cest do Kanady pro Romy vydělávají zprostředkovatelé. Kanada zahájila s Unií jednání o volném obchodu, přestože Evropský parlament den předtím
jasnou většinou hlasů odsouhlasil zákaz obchodování s tuleními produkty. Budoucí dohoda o volném obchodu, která má být hotová do roku 2011, má umožnit snížení cel, uvolnění investic a spolupráci EU a Kanady na regulaci a pravidlech určování původu zboží. Oba partneři by z případné dohody měli získat celkem přes 20 miliard eur ročně (zhruba 540 miliard korun). Kanada je přitom už nyní s ročním obratem obchodu přes 70 miliard eur (téměř 1,9 bilionu korun) jedním z klíčových obchodních partnerů EU. Dohodou o leteckých službách dochází k naplnění jedné z pri-
Podpis Dohody o leteckých službách, zleva Stephen Harper, kanadský premiér, Topolánek a José Manuel Barroso, předseda EK foto: eu2009.cz
orit českého předsednictví v zahraničně-politické oblasti, jíž je posilování transatlantické spolupráce mezi EU a státy Severní Ameriky. Součástí smlouvy je odstranění omezení počtu letů či místa odletů a příletů, což by mohlo vést k poklesu cen za letenky. V praxi to bude znamenat, že evropské aerolinky budou moci nově létat do Kanady z kteréhokoliv místa v Evropské unii. Experti předpokládají, že nová dohoda pomůže nejvíce středně velkým firmám a nízkonákladovým společnostem, které až dosud velké aerolinie na linky mezi Evropou a Kanadou nepustily. Eva Potužníková
Poslední vrcholné schůzky Mirka Topolánka ve funkci předsedy Rady EU:
Jižní koridor a Východní partnerství Koridor by se měl stát obousměrnou dopravní tepnou pro výměnu zboží, investic, vědomostí a lidí - jakousi moderní obdobou hedvábné stezky, předstupněm by podle bývalého českého premiéra mohl být například plynovod Nabucco. Východním partnerstvím chce EU posílit spolupráci se šesti státy bývalého Sovětského svazu. Podle českého předsednictví jsou užší kontakty s Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou za přirozené vyvážení sousedské politiky Evropské unie, kterou na západní straně představuje především transatlantická spolupráce se Spojenými státy a na jižní projekt Středomořské unie. Summit Východní partnerství byl posledním, který vedlo české předsednictví v “původním” složení. „Východní partnerství by nemělo být ani obnovováním bloků, ani soubojem o sféru vlivu,“ řekl Mirek Topolánek. „Nemělo
by být formální, ale pragmatickou spoluprací rovnoprávných partnerů na poli obchodní výměny a energetické bezpečnosti, ale také v oblasti posilování demokratických principů a lepšího vládnutí.“ „To není protiruský
program. Jsou to naši blízcí sousedé a jejich stabilita a prosperita je naším životním zájmem,“ uvedl místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra v reakci na ruské obavy. „Je to nabídka, ne demonstrace síly EU... a oni na to reagují,“ dodal Vondra. Také šéf evropské diplomacie Javier Solana prohlásil: „Není to proti nikomu a hlavně to není nic proti Rusku.“ Na Východní partnerství Evropská unie vyčlenila 600 milionů eur. Mají sloužit na podporu demokratických reforem, hospodářské integrace a posilování energetické bezpečnosti. Partnerství umožní vyjednání nových
asociačních dohod s EU. Spolu s Unií tak mohou tyto východoevropské státy vytvořit nové zóny volného obchodu. K dlouhodobým cílům patří také liberalizace vízového režimu. K iniciativě se EU nakonec rozhodla přizvat i Bělorusko. Tamní režim Unie přitom dlouhodobě ostře kritizuje za způsob, jakým nakládá se svými odpůrci. „Poslední diktátor Evropy” Alexander Lukašenko se nakonec summitu nezúčastnil. Na summit Východního partnerství navázal energetický summit se zeměmi tzv. jižního koridoru, jehož cílem byl pokrok při diverzifikaci dodávek energetických surovin do Evropy, zejména pro-
střednictvím projektu Nabucco. Během summitu „Jižní koridor – nová hedvábná stezka“ podepsali tehdejší předseda Evropské rady Mirek Topolánek a předseda Evropské komise José Manuel Barroso se zástupci Ázerbájdžánu, Egypta, Gruzie a Iráku společnou deklaraci, která se má stát základem pro intenzivnější spolupráci mezi regiony i mezi jednotlivými státy. Projekt podpořili i zástupci Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu. Unie se dohodla s Tureckem ohledně výstavby plynovodu Nabucco na jeho území. Smlouva o výstavbě plynovodu Nabucco na tureckém území by měla být podepsána do konce června. Tu-
recká strana souhlas s ní podmiňovala otevřením kapitoly energetika v přístupových jednáních s Unií. Řada zemí sedmadvacítky má však k přijetí Turecka do Unie výhrady (a smlouva proto tuto podmínku obsahovat nebude). „I Evropská společenství byla původně v 50. letech minulého století založena na spolupráci v sektoru uhlí a oceli, coby strategických surovin hrajících ve své době klíčovou roli. Až poté, co si účastnické země samy otestovaly, že vzájemná spolupráce na této bázi je pro ně vzájemně výhodná, rozhodly se oblasti kooperace rozšiřovat,“ uvedl bývalý český premiér Mirek Topolánek. Eva Potužníková
členských zemí (a nebuďme naivní - především těch velkých). Třetí otazník nad složením nové Evropské komise kreslí zatím červnová Rada – jak daleko bude ratifikace Lisabonské smlouvy v Česku a jaké záruky národní samostatnosti nabídne sedmadvacítka Irsku (a tím i všem ostatním)? Unie podle „Lisabonu“ a Unie podle „Nice“ jsou přece jen dvě odlišné struktury a lišit se bude i role a pozice evropských institucí (a to již před rokem 2014). Půjde tedy o to, zda členské státy nebo jejich vlivná skupina, budou chtít v čele Evropské komise muže dohody, jímž José Manuel Barroso nepochybně je, nebo předsedu názorově vyhraněnějšího, ať už
ve federalistickém, či konzervativním smyslu. Česká republika bude mít vliv na všechny uvedené aspekty – na složení Evropského parlamentu a na rozdělování křesel příští Komise možná menší, než tradiční mocnosti, na osud Lisabonské smlouvy, jejíž ratifikace ještě probíhá, a na průběh červnové Rady, jíž bude Česko předsedat, naopak větší. Nejsou to bůhvíjaké karty do hry, ale české předsednictví s jejich pomocí ještě může uhrát zpět něco z kreditů mezinárodní zodpovědnosti ztracených při pádu vlády. Volba předsedy nové Evropské komise tak něco vypoví nejen o Josém Manuelu Barrosovi, ale možná poněkud nečekaně i o nás.
Komentář J. F. Potužníka O novém předsedovi Evropské komise a tím i o nás Není pochyb o tom, že José Manuel Barroso hodlá obhájit post předsedy Evropské komise i v dalším funkčním období. Nechová se přitom ani příliš sebejistě, aby přehnanou suverenitou nepopudil, jen sebevědomě, aby dal najevo, že jeho ambice jsou legitimní; nechová se ani servilně, přestože například z Paříže ještě jasnou podporu nezískal, jen vstřícně, protože nakonec to budou hlavy států a vlád, které ho budou navrhovat. Na své straně má už podporu většiny pravicových a nejvlivnějších levicových kabinetů (i když mezi levicí v Londýně a Madridu je citelný rozdíl), podporu nejsilnější frakce Evropského parlamentu (i když není nikde psáno,
že v červnových volbách ELS-ED svou pozici obhájí) a při posledním společném vystoupení v roli předsedy Evropské rady mu podporu vyjádřil i Mirek Topolánek (i když s pádem vlády vzala váha jeho slov částečně za své). Mohlo by se tedy zdát, že není pochyb ani o tom, že někdejší portugalský premiér předsednickou funkci obhájí. Jenže: evropská licitace má nepřeberně variant a podle jedné z nich se hráči vytasí se svými kartami až v posledním kole. Nezřídka se na vrcholných schůzkách EU objevují požadavky té či oné země překvapivěji, než v lednu Entropa v bruselském sídle Evropské rady. Josého Manuela Barrosa tak může zaskočit tré okolností.
Především to je změna poměru sil v Evropském parlamentu, který bude nominaci vlád na předsedu EK schvalovat - v době ekonomické krize nikdo nedokáže předvídat ani účast, ani preference voličů, a přestože podle studie Londýnské ekonomické školy a dublinské Trinity College má zůstat nejsilnější pravicový blok (s přibližně 250 křesly), mají socialisté přesto posílit (až na 210 míst) a není vyloučeno, že lidovce pak ještě oslabí odchod další části europoslanců do nové frakce (ta má mít po již zvažovaném osamostatnění skupiny britských a českých konzervativců až 60 mandátů). Za druhé není zatím jasné ani to, zda José Manuel Barroso
dokáže vyhovět všem vládám, které si nárokují konkrétní posty v jeho nové Komisi – největší zájem bude pochopitelně o ekonomické resorty a jejich počet je (rovněž pochopitelně) omezen. V některých zemích se navíc situace ještě může měnit podle vnitropolitického vývoje (například v Česku občanští demokraté naznačují zájem o post komisaře pro energetiku, a to v novém obsazení, socialisté se zmiňují o postu místopředsedy komise pro stávajícího komisaře Vladimíra Špidlu), nebo podle dopadů hospodářské krize (kdo by nechtěl ovlivňovat případné druhé kolo státních podpor?), potažmo podle dílčích dohod uzavřených mezi užší skupinou
EN č. 5 / 2009
9
EUROFONDY
OP LZZ je šance pro kvalitní rozvoj trhu práce Zkratka OP LZZ pod sebou skrývá název Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Jedná se o další typ programu, který má Česká republika k dispozici v programovacím období 2007-2013. Tento program připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR ve spolupráci se zástupci jednotlivých resortů, regionů, nestátních neziskových organizací a sociálních partnerů. Operační program byl schválen Evropskou komisí dne 16. 10. 2007.
Globálním cílem OP LZZ je „zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU“. Tento cíl zajišťuje realizaci strategických cílů Národního strategického referenčního rámce 2007-2013 „Otevřená, flexibilní a soudrž-
ná společnost“ a „Konkurenceschopná česká ekonomika“ a je plně v souladu se třetí obecnou zásadou Politiky soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti (Strategické obecné zásady Společenství, 2007-2013) – Více a lepších pracovních míst a se Strategií hospodářského růstu ČR. Vzniku programu předcházela detailní analýza situace na pracovním trhu v České republice, především kvůli správnému na-
Prioritní osa
stavení priorit programu.
K dispozici je 2,1 miliardy eur
OP LZZ má 6 prioritních os
OP LZZ je financován z Evropského sociálního fondu (ESF), který poskytuje 85 % veškerých potřebných financí. ESF tedy poskytl 1,84 mld. €, což činí přibližně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Zbylá částka 0,32 mld. € byla do programu vložena z národních zdrojů. Prostředky bude možné čerpat až do konce roku 2015.
Protože je oblast pracovního trhu velmi rozmanitá, je i tento program rozdělen do několika menších logických celků, které umožňují lepší specifikaci jednotlivých cílů a poté také konkrétních typů projektů (přehled jednotlivých prioritních os viz tabulka). Celkově se OP Lidské zdroje a zaměstnanost zaměřuje na rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím různých školení a vzdělávání, zvýšení zaměstnanosti, začleňování dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce, zlepšení fungování a zvýšení transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb atd.
Název
Prioritní osa 1 finanční objem: 525,4 mil. €, tj. 28,6 % OP LZZ
Prioritní osa 2 finanční objem: 605,8 mil. €, tj. 33,0 % OP LZZ
Prioritní osa 3 finanční objem: 398,6 mil. €, tj. 21,7 % OP LZZ
Prioritní osa 4 finanční objem: 195,1 mil. €, tj. 10,6 % OP LZZ Prioritní osa 5 finanční objem: 39,0 mil. €, tj. 2,1 % OP LZZ Prioritní osa 6
finanční objem: 73,5 mil. €, tj. 4,0 % OP LZZ
Adaptabilita
Aktivní politika trhu práce
Sociální integrace a rovné příležitosti
Veřejná správa a veřejné služby Mezinárodní spolupráce
Technická pomoc
Na jaké projekty lze získat peníze? Projekty, které se ucházejí o zisk dotace z tohoto programu musí splňovat některý ze 7 dílčích cílů OP LZZ. Musí se tedy orientovat
na: zvýšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, zlepšení přístupu k zaměstnání a prevenci nezaměstnanosti, posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených, posilování institucionální kapacity a efektivnosti veřejné správy a veřejných služeb nebo zintenzivnění mezinárodní spolupráce v oblasti rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti. Z výčtu podpořených projektů, který je k dispozici na internetových stránkách ESF, je zřejmé, že o dotace z tohoto programu je velký zájem. Tento fakt je především dobrou zprávou pro pracovní trh, který se díky OP LZZ může efektivně rozvíjet. Žadatelům i příjemcům pomáhá Desatero OP LZZ
Všichni žadatelé resp. příjemci finanční podpory se při přípravě a realizaci projektu řídí příručkami, které tvoří tzv. „Desatero OP LZZ“. Desatero v sobě zahrnuje příručku pro žadatele i pro příjemce dotace a dalších 8 kratších navazujících příruček. Tento soubor publikací je výborným průvodcem při celé proceduře spojené se získáváním dotace na projekty. O dotaci v rámci tohoto programu mohou žádat poskytovatelé sociálních služeb, vzdělávací a poradenské organizace, zaměstnavatelé (podnikatelské i nepodnikatelské subjekty), orgány státní správy, kraje, obce, svazky obcí, orgány služeb zaměstnanosti, poskytovatelé veřejných služeb a další. Magdalena Hándlová
Zahrnuje projekty zaměřené na: další profesní vzdělávání podporované zaměstnavateli, tvorbu nových vzdělávacích programů pro zaměstnance včetně přípravy podnikových lektorů a instruktorů, uplatňování pružných forem organizace práce apod.
rekvalifikaci, zprostředkování zaměstnání, bilanční a pracovní diagnostiku, podporu veřejně prospěšných prací a krátkodobých pracovních příležitostí, zajištění odborné praxe, podporu nových forem zaměstnání pro uplatnění žen a mladých lidí na trhu práce, podporu začínajícím OSVČ, tvorbu, realizaci a rozšíření specifických integrovaných školících programů pro společenskou (pracovní) integraci uchazečů o zaměstnání ohrožených sociální exkluzí, podporu institucionálního a metodického zázemí pro rozvoj systémů předvídání změn na trhu práce a zvládání postupných i náhlých změn v zaměstnanosti apod. poskytování sociálních služeb a podporu dalších nástrojů, které vedou k sociálnímu začleňování a k prevenci sociálního vyloučení, transformaci pobytových zařízení pro cílové skupiny osob, zavádění procesu zvyšování kvality, kontrolu a zajištění dostupnosti sociálních služeb, vzdělávací programy, kurzy, odborné vzdělávání pro sociálně vyloučené, poradenské programy k aktivizaci a motivaci sociálně vyloučených při vyhledávání zaměstnání, poradenství pro zaměstnavatele v oblasti netradičních zaměstnání pro ženy, nediskriminačního přístupu, zpřístupnění nabídky dalšího vzdělávání, rekvalifikace a zvyšování kvalifikace pro ženy, rozvoj distančních forem vzdělávání apod. zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu, aplikaci moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb apod.
výměnu zkušeností a přenos dobré praxe mezi členskými státy v otázkách týkajících se věcného zaměření ESF, vznik tématických sítí, zaměřených na řešení specifického problému apod.
určena na financování aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení OP VaVpI, výběr projektů, monitoring projektů a programu, zpracování studií a analýz, publicita programu, podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu apod.
OP LZZ pomáhá „změnit směr“ Jak hodnotí OP LZZ zkušení uživatelé? „Změnit směr“ takový je název projektu, který je v současné době realizován organizací Ratolest Brno. Tento projekt je zaměřen na jedno z nejaktuálnějších sociálních témat, a to na kriminalitu dětí a mládeže. Hlavním cílem projektu je snížení rizika opakování trestné činnosti u dětí a mladistvých, kteří se již tohoto jednání dopustili, zlepšení jejich sociál-
ního fungování a jejich šancí na zapojení na trhu práce prostřednictvím nabídky alternativ k odkloněnému trestnímu řízení. Ratolest se snaží reagovat na současnou nepříliš uspokojivou situaci v této oblasti. Z důvodů nedostatku výchovných programů a jejich kapacit je využíváno represivních přístupů (ochranná a trestní opatření), která vedou spíše k dlouhodobému narušení sociálních a rodinných vazeb dítěte nebo mladistvého a k stigmatizaci, která negativně ovlivňuje jeho následné zapojení do společnosti. Předkládaný projekt rozšiřuje nabídku výchovných programů a dalších aktivit,
které směřují k řešení uvedené problematiky.
Pomoc bude komplexní Vytvořený projekt, který má podobu sociálně - terapeutického programu, se zaměřuje nejen na osobnostní rozvoj dětí a mladistvých, ale též na sanaci jejich rodinného zázemí. Sekundárním cílem je zlepšení provázanosti jednotlivých subjektů a aktérů podílejícími se na řešení této problematiky (soudy, kurátoři, státní zástupce, PMS ČR, poskytovatelé sociálních služeb aj.), která povede k větší efektivitě a zlepšení možností intervence při práci s cílovou skupinou skrze komplexní přístup. Na realizaci projektu získala organizace Ratolest necelých 3,5 mil. Kč a projekt bude probíhat až do října 2011. Magdalena Hándlová
Organizace Ratolest Brno není v čerpání dotací z EU žádným nováčkem. Svůj názor na tento program nám sdělil Mgr. Pavel Řezáč, DiS. , který je vedoucím programu „Změnit směr“. Jak všeobecně vnímáte OP LZZ? Jaký je váš názor na tento program?
Jaká jsou podle vás negativa a pozitiva tohoto programu? Existuje něco, co byste změnil?
Operační program vnímáme jako dobrou možnost, jak realizovat program, který není možné plně financovat z veřejných rozpočtů. Program nabízí příležitost pro začátek realizace programů, které kladou vyšší nároky jednak na rozpočet, jednak na delší dobu realizace (např. 3 roky). Současně vnímáme, že tematické zaměření tohoto programu, tedy lidské zdroje a zaměstnanost, je dobrý směr jak projekty realizovat. Z těchto důvodu se domníváme, že OPLZZ má své místo.
Za velké pozitivum programu považujeme to, že díky dotacím je možné realizovat programy, které pouze s podporou z veřejných rozpočtů by nebylo zcela možné. Současně vnímáme jako velmi dobré to, že získáním projektu je financování programu zajištěno na delší dobu, což umožňuje zaměřit se více na zvyšování kvality programu a následné evaluace. S nejistotou, zda bude program existovat i příští rok, není možné plánovat aktivity v takovém rozsahu. Další pozitivum, které se
nám jeví, je rozpočtový plán. Vypadá to, že oproti minulým letům je proplácení nákladů za jednotlivá období plynulejší a lépe reaguje na naše potřeby. Toto velmi oceňujeme. Jako negativum programu spatřujeme délku rozhodovacího procesu, který je zaměřen na vybírání žádostí. Je nám jasné, že žádostí o dotace je velké množství a že je tento operační program poměrně mladý, ale zpoždění při vyhlášení výsledků nám způsobilo určité problémy, protože jsme nevěděli, jak plánovat další aktivity na dané období. Druhým možným negativem může být vysoká náročnost na administrativní práci. Došlo k výraznějšímu zpřísnění podmínek při čerpání prostředků, což klade vyšší nároky na řízení a administraci projektu.
10
PREZENTACE/INZERCE
Press trip Golf and Beer 2009
Projekt Turisté vítáni Finále čtvrtého ročníku
V polovině května proběhl první letošní golfový press trip Golf and Beer určený pro zahraniční novináře. Jak už z názvu vyplývá, program press tripu je v souladu s naší strategií prezentovat Českou republiku jako golfovou destinaci, která kromě golfu nabízí i další možnosti, bohatou kulturu, historii a v neposlední řadě i zajímavé gastronomické zážitky.
Novináři ze Švýcarska, Finska, Španělska, Velké Británie a Irska měli šanci prověřit svůj golfový švih na čtyřech českých hřištích, která se těší oblibě nejen českých, ale i zahraničních golfistů: Ypsilon Golf Resort Liberec, Golf Resort Konopiště, Karlštejn Golf Resort a na závěr hřiště roku 2008 Golf Park Plzeň. Cílem bylo představit rozdílná hřiště vysoké kvality, v rozumné dostupnosti od Prahy, a ozvláštnit tuto golfovou část českou specialitou ve formě zlatavého moku. Press trip jsme zahájili společnou večeří v pražském Grand Hotelu Bohemia, odkud mohli novináři
EN č. 5 / 2009
V pořadí již čtvrtý - a také poslední - ročník soutěže Turisté vítáni uspořádala letos Česká centrála cestovního ruchu - CzechTourism. Soutěž byla určena žákům základních a středních škol, které by měl tento projekt motivovat k volbě povolání v oblasti cestovního ruchu a současně také vést jejich rodiče k zamyšlení o případných možnostech podnikání v tomto odvětví.
po návratu z programu zaměřit pozornost na historické centrum Prahy a jeho zajímavosti. Ačkoli nám počasí příliš nepřálo a v průběhu týdne ukázalo spíše svoji aprílovou variantu, nenechali jsme se jím odradit. Program doplnila prohlídka historického centra Prahy a dvě návštěvy pivovarů, a to menšího pivovaru ve Velkých Popovicích, kde jsme měli příležitost nahlédnout do téměř celého výrobního procesu. Fakt, že značku Kozel znají i za hranicemi naší republiky, potvrdil i finský účastník press tripu. Poslední den v Plzni pak završila návštěva Plzeňského Prazdroje s prohlídkou, ochutnávkou a příjemnou závěrečnou večeří v Restauraci Na Spilce v areálu pivovaru. Pro někoho možná golf není opravdovým sportem, tedy co se fyzické náročnosti týká, ale každý golfista určitě potvrdí, že i u golfu je fyzická kondice důležitá. Pro odvážné byla proto do programu zařazena i návštěva polaria, kde při teplotě 130 °C mohli s chladnou hlavou hodnotit svoje dojmy z českých hřišť. Bez ohledu na výsledná skóre byly jejich ohlasy pozitivní a pro ty, kteří zavítali do České republiky poprvé, v mnoha ohledech překvapující. Česká republika jako destinace, kde si lze zahrát nejen kvalitní
golf, ale plnohodnotně zaplnit program aktivitami podle své chuti: a nemusí jít jen o zmíněné pivo. První výstup o České republice do rádia v USA byl odvysílán 22. května. Těšíme se na další články od účastníků a doufáme, že příští press trip Golf a Wellness také napomůže zviditelnění České republiky na golfové mapě Evropy.
generální partner
Lenka Vostrá, DiS., vedoucí teamu golf, CzechTourism
Pro tento rok, stejně jako v minulých ročnících, bylo vybráno motto „Hledají se odvážní podnikatelé“. Čtvrtý ročník soutěže byl odstartován 1. listopadu 2008. Své projekty mohli soutěžící zasílat do 10. března 2009. Poslední ročník byl rozdělen, stejně jako ty minulé, do tří kategorií. Žáci 4. – 6. tříd ZŠ se ve svých prezentacích utkali na téma: „Obvyklý den pracovníka nebo podnikatele v cestovním ruchu“, žáci 7. - 9. tříd ZŠ se zamýšleli nad tím „Jak přilákat více turistů do regionu?“ a středoškoláci zpracovávali téma „Zakládáme vlastní firmu v naší obci/městě podnikající v cestovním ruchu“. Celkem se soutěže zúčastnilo 35 škol, 182 žáků zaslalo 105 projektů. Do I. kategorie bylo zasláno 10 projektů ze 7 škol od 17 žáků, druhé kategorie se zúčastnilo 61 žáků ze 12 škol, celkem zaslali 27 projektů. Kategorie středoškoláků zaznamenala největší počet projektů, celkem 68 ze 17 škol a 104 žáky. Po posouzení odbornou porotou byli autoři 6 prací v I. kategorii, 6 prací ve II. kategorii a 8 prací v kategorii středních škol pozváni na velké finále do Hotelu Pyramida v Praze 6, které se konalo 11. května 2009. Autoři všech projektů se postupně vystřídali před odbornou porotou, složenou ze zástupců pedagogického sboru, agentury CzechTourism a Asociace cestovních kanceláří České republiky. Po napínavém boji byli vyhlášeni vítězové, kteří převzali hodnotné ceny. Agentura CzechTourism do soutěže věnovala notebooky, digitální kamery, fotoaparáty, MP3 přehrávače a další. V I. kategorii zvítězila Ema Prosová ze Základní školy Curiových z Prahy 1. Její projekt Něco o Praze nabídl zajímavé komiksové zpracování. Ve II. kategorii zvítězila Základní škola Radonice ve složení Zuzana Lalíková, Sandra Pikartová a Lucie Třešňáková a jejich projekt Za střílením na kraj světa. Mezi největší konkurencí ve III. kategorii obstáli zástupci SOŠ Žatec – Jiří Bokr, Kateřina Palkosková a Monika Čítková a jejich Svět na dlani. Za čtyři roky, kdy byla soutěž „Turisté vítáni“ vyhlašována, si získala nemalou pozornost sdělovacích prostředků. V některých školách organizovali předkola soutěže či byly práce studentů prezentovány na školním webu. .Díky tomu se všem zúčastněným v projektu „Turisté vítáni“ otevírá široký prostor pro zviditelnění jejich nápadů a projektů. Výsledkovou listinu a vše o finále najdete na www.turistevitani.cz. Magdaléna Dlouhá, CzechTourism
EN č. 5 / 2009
11
PUBLICISTIKA
Eurocentra informují
CO NA TO EUROPOSLANCI
Co konkrétního naši poslanci v EP mohli v minulém období ovlivnit? Je jasné, že jednotlivec se mezi 785 europoslanci může ztratit, ale díky práci ve výborech a také zařazení do parlamentních frakcí lze ovlivnit poměrně dost. Legislativu, která přímo ovlivňuje život lidí v ČR, jsme zase konzultovali na pravidelných schůzkách národní delegace. Já jsem se logicky jako první místopředsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele zaměřila na ochranu spotřebitelů, a to se zvláštním důrazem na ty nejmenší – na
ochranu dětského spotřebitele. Zasadila jsem se tak například o to, že nová Směrnice o hračkách stanovuje zodpovědnost za nebezpečné výrobky nově i pro dovozce (kromě prodejců, což platilo dosud), považuji ale za důležité varovat rodiče před narůstajícím trendem nebezpečných výrobků – hlavně pro děti – z Číny, proto jsem spustila také informační portál budulinek.eu. Získala jsem pro české spotřebitelské organizace mimořádnou finanční pod-
poru z evropského rozpočtu. Prosadila jsem celoevropský portál o právech uživatelů na internetu, impulsem byla moje Zpráva o právech spotřebitele v digitálním prostředí, ze které vycházela i Evropská komise při modernizaci legislativy v této oblasti. Postavila jsem se za české textiláky a jiné výrobce proti padělkům z Asie. Podobně jsem úspěšně hájila i české vinaře vůči středomořským konkurentům při schvalování vinařské reformy či české programáto-
ry v souvislosti s odmítnutím směrnice o softwarových patentech.
Uplynulých pět let bylo pro české zástupce v Evropském parlamentu zejména příležitostí pro navázání kontaktů a korekci směřování evropské politiky jako celku. Je potřeba si uvědomit, že možnosti ovlivňování evropské politiky jsou do značné míry dané projednávanými návrhy Evropské komise. Na rozdíl od naší sněmovny totiž Evropský parlament nemá právo iniciativy a nemůže navrhovat nové zákony. Snažili jsme se tak například najít kompromis při projednávání návrhu
směrnice REACH, která se týkala registrace chemických přípravků, tak, aby nedošlo k likvidaci českého chemického průmyslu. Pro mne osobně byly nejzásadnějšími tématy evropské fondy, kde se podařilo pro Českou republiku zajistit neuvěřitelných 26,7 miliard eur, a jaderná energie, u které došlo k jejímu uznání jako čistého a bezpečného zdroje energie. Projednávaly se i další ryze praktické záležitosti, například byl schválen celoevropský řidičský průkaz ve formátu kreditní karty, který
bude platit od roku 2013, nebo došlo k přijetí nových pravidel pro televizní inzerci, díky kterým byl omezen rozsah reklam na nejvýše 12 minut za hodinu. Bohužel obhajoba českých zájmů narážela na nedostatečnou komunikaci a ochotu spolupráce mezi jednotlivými poslanci napříč politickým spektrem. Zatímco naši slovenští kolegové se pravidelně scházeli bez ohledu na stranickou příslušnost, Češi se v Bruselu nesešli ani jednou. Nemůžeme se proto divit, že zatímco Slováci hlasovali
společně ve třech čtvrtinách případů, Čechům se to nepodařilo ani v polovině hlasování.
Jsem přesvědčen, že za posledních pět let jsme v Evropském parlamentu vykonali celou řadu věcí, které jsou užitečné a přínosné pro české občany. Výsledkem naší práce je například zavedení „eurotarifu“ pro volání ze zahraničí. Myslím, že jsme tak přispěli k tomu, že lidé mohou v rámci Evropské unie používat své mobilní telefony, aniž by měli obavy, že jim operátor pošle účty s astronomicky vysokými částkami. K dalším „evropským zákonům“,
který zajistí zase zdravější život pro všechny Evropany, patří tzv. REACH. V Evropském parlamentu jsme tak prosadili lepší ochranu obyvatel před nebezpečnými chemickými látkami. Stejně tak jsme například zabránili dovozu hraček obsahujících nebezpečné látky ze třetích zemí, například z Číny. Čeští občané pak pocítí výsledky naší práce také v tom, že do naší země dnes plynou miliardy korun ze strukturálních fondů za příz-
nivějších podmínek. S kolegy se nám například podařilo prosadit, že míra spolufinancování ze strany českých subjektů žádajících o evropské prostředky je nyní nižší, než byla dříve. V neposlední řadě jsem osobně přispěl k tomu, že se otázka amerického radaru začala diskutovat na evropské úrovni. V jednáních jak s evropskými kolegy, tak s partnery ze Spojených států či z Ruska jsem vysvětlil, proč umístění protiraketové obrany v Evro-
pě nepřispěje k zvýšení bezpečnosti České republiky i Evropské unie.
Čeští poslanci měli stejné možnosti jako jiní. I oni vypracovávali zprávy, které jsou základem legislativního procesu (směrnic). Já osobně jsem ovlivnil výsledný kompromis u regulace chemického průmyslu (REACH), zlevnění cen volání ze zahraničí (roaming), úpravu
kolem mikrokreditů pro malé a střední firmy, pomohl jsem zabránit zdražování energie (třetí energetický balíček), připravil jsem zprávu o nanotechnologiích (podílel jsem se i na sedmém rámcovém programu pro vědu a výzkum), jsem autorem zprávy o povinných zásobách
ropy, zpracoval jsem koncepci evropského sociálního modelu, pomohl navýšení povolenek u emisí atd.
Jako členka zahraničního výboru a vyjednavačka klubu ELS-ED jsem se věnovala financování politiky EU vůči Blízkému východu. Ovlivňovala jsem složení velkých částek rozpočtu v řádech desítek milionů eur tak, aby z prostředků evropského daňového poplatníka nebyly financovány aktivity spjaté s terorismem a extremismem a aby peníze EU směřovaly do
stabilizace a zajištění bezpečnosti. Jsem autorkou vůbec prvního přijatého doplňku usnesení Evropského parlamentu, označujícího Hizbulláh za teroristickou organizaci. Sjednávala jsem podmínky pro ratifikaci Dohody o přidružení Sýrie k EU, klíčového usnesení o nových vztazích EU a Iráku, o situaci v oblasti lidských práv
a politického dialogu mezi EU a Egyptem. Nejvýraznějším samostatným úspěchem bylo historicky první zahájení debaty o komunismu na úrovni Evropské unie. Usnesení Svědomí Evropy a totalita požaduje výzkum, posouzení a vyrovnání se s dědictvím komunismu jako součásti evropské totalitní minulosti.
Zuzana Roithová
Oldřich Vlasák
Libor Rouček
Miloslav Ransdorf
Jana Hybášková
Blížící se konec funkčního období současné Evropské komise Současná Evropská komise (dále EK), v jejímž čele stojí José Manuel Barroso, ukončí své pětileté funkční období na konci října tohoto roku. Jednání o ustavení nového předsedy EK začala již na konci roku 2008. Předseda EK by měl být osobností, která získá podporu vrcholných představitelů napříč všemi členskými státy na půdě Evropské rady. Volba předsedy Komise je zároveň podmíněna schválením Evropským parlamentem (dále EP). Tento akt má vyloučit možnost, že bude následně jmenována Komise, kterou posléze EP neschválí. Od listopadu 2004, kdy zahájila své funkční období současná Komise, připadá na každý členský stát jeden eurokomisař, který je zodpovědný za svůj resort, Generální ředitelství. V případě, že vstoupí v platnost Lisabonská smlouva, má být počet komisařů snížen na 2/3 počtu členských států. Současný předseda Evropské komise José Manuel Barroso se doposud jednoznačně nerozhodl, zda se bude ucházet o další mandát. Se svým rozhodnutím vyčkává na výsledek voleb EP, zda vzniknou podmínky pro jeho opětovnou nominaci. Bez ohledu na volby do EP má současný předseda EK velkou podporu většiny členských států. Česká republika, jakožto předsednický stát Evropské unie, ústy současného premiéra Jana Fischera vyjádřila podporu nynějšímu předsedovi Komise. Nicméně méně zřejmá je podpora francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který nominaci Barrosa podmiňuje úspěšným referendem o Lisabonské smlouvě v Irsku, které má proběhnout v průběhu října tohoto roku. EK je jako celek schvalována EP. Členy Komise nominují členské státy. Tato nominace je často ovlivněna politickou reprezentací jednotlivých členských zemí, které formálně navrhují kandidáty. Podstatným kritériem je samozřejmě politická příslušnost komisaře, nebo jeho podpora relevantní politické strany. Česká republika měla historicky poprvé příležitost nominovat svého komisaře v roce 2004. První kandidát, Miloš Kužvart, se krátce po své nominaci postu vzdal a nominace padla na jaře 2004 na Pavla Teličku, který v době přístupových rozhovorů o vstupu České republiky do Evropské unie vedl český vyjednávací tým a poté se stal velvyslancem a vedoucím Stálé mise ČR při EU. V létě 2004 však byl nakonec vyměněn bývalým premiérem Vladimírem Špidlou. Současná politická situace v České republice nenasvědčuje tomu, že bychom měli být ušetřeni obdobných peripetií z roku 2004. Poté co stávající předseda EK José Manuel Barroso vyzval k co nejrychlejšímu sestavení nového týmu euroskomisařů, je nominace kandidáta především předsednické země velice aktuální. Zatím co ODS s výběrem kandidáta vyčkává, ČSSD požaduje po Fischerově úřednické vládě příslib, že to bude právě ona, kdo o novém eurokomisaři rozhodne. Jejím kandidátem je současný eurokomisař Vladimír Špidla, který má na starosti zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. ODS se snaží o obsazení klíčovějšího portfolia, než jaké má současný český eurokomisař v kompetenci. Jako o možném kandidátovi ODS se spekuluje o bývalém vicepremiérovi pro evropské záležitosti Alexandru Vondrovi. Jednou ze stran, která již své kandidáty navrhla, je SNK-ED. Jde o několik osobností, mezi kterými je ku příkladu profesor Jacques Rupnik, Jan Švejnar, první český eurokomisař Pavel Telička nebo bývalý ministr zahraničí Josef Zielenec. Post eurokomisaře nepatří k funkcím, které by stály v zorném úhlu české veřejnosti. Příčinou může být fakt, že veřejnost není příliš seznámena s jeho úlohou. Význam této funkce na utváření evropské legislativy s jejím dopadem na národní státy je nepochybný. Větší zájem mezi širokou veřejností má rozpoutat webová stránka www.ceskohledakomisare.cz, která má otevřít debatu o budoucím českém eurokomisaři a seznámit s jednotlivými kandidáty.
Diskuse o Evropě na Euroskopu Euroskop spustil v květnu novou rubriku „Diskuse o Evropě“. Čtenáři zde naleznou texty, které se snaží odpověď na otázky: na jakých hodnotách je evropské společenství založeno, z čeho vzešlo, odkud a kam směřuje a zda existují nějaké společně sdílené evropské hodnoty. Texty doprovází reprodukce děl, které byly určující pro vývoj evropského umění nebo jsou charakteristické pro určité vývojové období. Mezi autory jsou např. francouzský filosof Philippe Nemo, bývalý německý kancléř Helmut Schmidt nebo čeští politici Petr Pithart a Cyril Svoboda. Součástí rubriky je také projev britského válečného premiéra Winstona Churchilla v září 1946 na universitě v Curychu. Rubrika se bude průběžně doplňovat o další zajímavé příspěvky.
Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Průmyslový park, Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388 e-mail:
[email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Redaktoři: Jan Štifter, Pavel Farkaš, Filip Appl, Tomáš Fridrich. Vedoucí redaktor pro SR Jozef Havrilla. Regionální a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Karel Nohava. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Jakub Hřib, Ilona Mádrová, Martin Karlík. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail:
[email protected], IČ: 27482855 Tisk: VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail:
[email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:
[email protected]. Cena výtisku: 15,- Kč/25 SKK vč./vr. DPH Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 6, číslo 5, vychází 29. 5. 2009 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.
12
EN č. 5 / 2009
PREZENTACE/INZERCE
Sociální projekty
„Odpad je využitelná surovina,“
Zajištění kvalitních a dostupných sociálních služeb patří mezi priority Královéhradeckého kraje (Khk).
Václav Kroutil je již více jak půl roku radním Pardubického kraje zodpovědným za životní prostředí, zemědělství a venkov. Za tuto dobu dokázal, že je osobou na správném místě. Jak se ale staví ke třídění odpadu?
říká radní Pardubického kraje Václav Kroutil
- mladé lidi, - osoby se zdravotním postižením, - duševně nemocné.
„Přes půl roku realizuje Královéhradecký kraj v sociální oblasti individuální projekty, v plné výši financované z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost,“ říká hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Řízení a administraci projektů zajišťuje Centrum evropského projektování ve spolupráci s Odborem sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Khk. Dotace je čerpána v rámci programovacího období 2007-13, projekty jsou finančně zabezpečeny průběžnými zálohovými platbami z ministerstva práce a sociálních věcí. Služby sociální prevence v Královéhradeckém kraji Projekt s rozpočtem téměř 270,5 milionu korun zajišťuje poskytování služeb, které pomáhají sociálně vyloučeným osobám zapojit se do ekonomického, sociálního a kulturního života. Zaměřuje se na: - rodiny s dětmi, - lidi bez přístřeší, - osoby ohrožené návykovými látkami,
Pardubický kraj se již tradičně umísťuje mezi prvními třemi kraji z celé České republiky v množství vytříděného odpadu na jednoho obyvatele. V roce 2007 byl dokonce vyhodnocen jako vůbec nejlepší.
Vzdělávání poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb na území Královéhradeckého kraje III. Projekt zabezpečuje dostupnost dalšího vzdělávání pracovníků v sociálních službách. „Reagujeme na potřebu poskytovatelů sociálních služeb naplnit požadavky odborné způsobilosti pracovníků podle zákona o sociálních službách,“ uvedl radní Královéhradeckého kraje zodpovědný za sociální oblast Miroslav Uchytil. Součástí projektu je podpora procesu celoživotního učení, a to v segmentu dalšího vzdělávání. Kraj prostřednictvím projektu nabízí bezplatné, časově i místně dostupné vzdělávání pracovníkům poskytovatelů sociálních služeb a dalších služeb napomáhajících sociální integraci na území kraje. Vzdělávání nabízí také zadavatelům sociálních služeb, tedy pracovníkům obcí a Khk s kompetencemi v sociální oblasti. Proškoleno bude minimálně 1 640 osob, náklady přesáhnou 23,6 milionu korun.
Rozvoj dostupnosti a kvality sociálních služeb v Královéhradeckém kraji
Podpora sociální integrace obyvatel vyloučených lokalit v Královéhradeckém kraji
Projekt zlepšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb v kraji, což je jeden z důležitých cílů, které si kraj vytyčil. Umožňuje vytvořit strategii rozvoje sociálních služeb do roku 2016, podporuje obce v plnění a aktualizaci místních plánů sociálních služeb, vytváří pro obce metodiku zjišťování potřeb občanů, zajišťuje poskytovatelům sociálních služeb bezplatné konzultace k otázkám kvality péče nebo řízení organizace, dále podporuje výměnu informací a sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi poskytovateli sociálních služeb v Kkh a současně vytváří systém řízení kvality v sociálních službách a ověřuje jeho využití v praxi. Rozpočet projektu je téměř 27,1 milionu korun.
Projekt reaguje na celospolečensky narůstající napětí mezi většinovou společností a obyvateli sociálně izolovaných lokalit. Cílem projektu s rozpočtem zhruba 14,2 milionu korun je podpořit obyvatele vyloučených lokalit v zapojení do ekonomického, sociálního a kulturního života společnosti a pomoci jim především při hledání a udržení práce. Klíčovou aktivitou projektu je zajištění terénní práce a tvorba strategie integrace vyloučených lokalit. Podrobnosti k projektům jsou k dispozici na www.socialniprojekty.cz. Informace o Centru evropského projektování najdete na www.cep-rra.cz.
Ing. Václav Kroutil, radní Pardubického kraje zodpovědný za životní prostředí, zemědělství a venkov Pane radní, jak jste na tom s tříděním odpadu. Ano nebo ne? Ano, třídím. Považuji to tak trochu za součást ekologické gramotnosti. Navíc já vůbec nepovažuji odpad za odpad, ale naopak za další využitelnou surovinu. Jaký je váš názor na situaci spojenou s tříděním odpadu v České republice? Myslíte si, že třídíme dostatečně? Nejsme na tom tak špatně. Ale bylo by chybou ztratit důvěru lidí ve smysluplnost třídění odpadu jenom kvůli tomu, že ekonomika zaznamenala výkyv. Jak vypadá situace v Pardubickém kraji? Můžete srovnat Pardubický kraj s ostatními regiony?
Za naše barvy v Evropě 1. 2.
3. OLDŘICH VLASÁK 4. 5.
DĚKUJI VÁM ZA PREFERENČNÍ HLAS! Ing. Oldřich Vlasák
Volby do Evropského parlamentu
5.− 6. června 2009
Jak se k třídění odpadů staví Pardubický kraj? Kraj vyhlašuje soutěž „Perníková popelnice“, kde města a obce Pardubického kraje, které jsou posouzeny jako nejúspěšnější, obdrží finanční podporu a symbolickou perníkovou popelnici. Problematika třídění odpadů je samozřejmě obsažena i v Programovém prohlášení Rady Pardubického kraje. Chystá kraj nějaké akce zaměřené na třídění odpadů? Vedle již zmíněné soutěže připravujeme například komunikační kampaň, Odpadářské dny a semináře s tématikou odpadů pro obce a města všech velikostí. (mah)
EN č. 5 / 2009
BYZNYS Schválené převzetí v oblasti automobilového průmyslu Evropská komise schválila navrhované převzetí českého výrobce automobilových dílů Cadence Innovation jeho kanadským konkurentem Magna. Cadence Innovation má mateřskou společnost v USA a zabývá se zejména výrobou nárazníků a dalších lisovaných plastových dílů. Na trhu s nárazníky by oba podniky měly společný podíl přesahující 15 % a Komise tudíž dospěla k závěru, že nedojde k narušení hospodářské soutěže. EU posvětila pomoc podnikům v krizi Evropská komise schválila opatření české vlády na pomoc podnikům při vyrovnávání se s důsledky stávající hospodářské krize. Podnikům, které vlivem aktuálního nedostatku úvěrů čelí problémům s financováním, lze do konce roku 2010 poskytnout podporu do výše 500 000 eur. „Tento český režim pomůže zmírnit obtíže, s nimiž se potýkají podniky zasažené stávající hospodářskou krizí, aniž povede k neoprávněnému narušení hospodářské soutěže,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes. Podporu mohou využít pouze podniky, které se k 1. červenci 2008 nenacházely v obtížích. Komise varuje Slovensko Evropská komise vyjádřila znepokojení nad tím, že Slovensko dostatečně nechrání nezávislost svého telekomunikačního regulačního úřadu. Slovenský parlament odvolal jeho předsedu na návrh vlády koncem loňského roku. Podle vlády úřad nezvládl nabídkové řízení související s digitalizací a rovněž selhal v oblasti koncepce elektronických komunikací. Na výzvu z poloviny května má Slovensko odpovědět ve lhůtě dvou měsíců. Kromě řízení proti Slovensku zahájila Komise ve stejné oblasti v lednu řízení proti Rumunsku. V případě Polska postoupila Evropská komise v červenci 2008 věc Evropskému soudnímu dvoru.
13
EKONOMIKA/KULTURA
Evropa po prázdninách otestuje své banky Mezinárodní měnový fond (MMF) v minulosti poskytl finanční pomoc několika evropským zemím těžce zasaženým finanční krizí. Ve svých doporučeních zdůrazňuje, že Evropa musí přijmout takové politiky, které pomohou jak starým tak novým členským zemím hospodářský pokles překonat. PO AMERICE I EU EU by měla pomoci k obnovení důvěry v banky. K tomu poslouží takzvané zátěžové testy, které mají zjistit, nakolik jsou banky odolné vůči krizi a zda mají dost kapitálu. EU se nechala inspirovat v USA, kde tyto testy provedli zhruba před měsícem. Zátěžové testy mají provést národní orgány pověřené bankovním dohledem v souladu s pravidly Evropského výboru orgánů bankovního dohledu. Ve Spojených státech byly výsledky zátěžového testu zveřejněny v první polovině května. Hlavním cílem testu bylo zabránit další panice, která následovala po pádu finančních ústavů jako Lehman Brothers nebo hypotečních domů Freddie
Mac a Fannie Mae. Zkoušce bylo vystaveno 19 bank, které dohromady drží 100 miliard dolarů, což je více než polovina půjček v amerických bankách. Bankovní rozvahy testovaných subjektů byly podrobeny dvěma scénářům možného vývoje. Důraz byl kladen na to, mají-li dostatečné rezervy pro případ poklesu hodnoty aktiv. Nejde o reálné předpovědi, ale odpovědi na otázku „co kdyby“ pro příští dvouleté období. Závěry testů jsou takové, že 10 z 19 testovaných bank by potřebovalo celkem 75 miliard dolarů v případě zhoršení hospodářského propadu. EVROPA MUSÍ TÁHNOUT ZA JEDEN PROVAZ EU se na zátěžový test bank
chystá v září. Pravděpodobně však nepůjde o testy jednotlivých bank, ale celého evropského bankovního sektoru. Podle MMF přijde na konci roku oživení a v tom příštím bude růst nulový na rozdíl od nynějšího poklesu. Podobně vidí vývoj v příštím roce Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Tato banka před třemi roky oznámila, že do roku 2010 své aktivity v nových členských zemích ukončí. Tyto trhy jsou podle ní dostatečně vyspělé. Hospodářský pokles však znamenal pro EBRD nový impuls. Zemím střední a východní Evropy hodlá poskytnout až sedm miliard eur. MMF považuje Evropu za nejvíce hospodářsky integrovanou světovou tržní ekonomiku. Opatření k řešení krize však podnikají jednotlivé státy. Ředitel evropské sekce MMF Marek Belka k tomu uvedl: „Nejvíce potřeba je masivní koordinovaný přístup. Bez toho nebude fiskální, ani mo-
netární politika účinná.“ ČESKÉ BANKY TANCUJÍ PODLE ZAHRANIČNÍCH VLASTNÍKŮ U českých bank zatím není důvod předpokládat, že by mohly mít v důsledku krize větší problémy. České podniky a také státní subjekty spíše mohou doplácet na jejich opatrnost, ke které zaveleli zahraniční vlastníci. Potíže čekají například developery, pro které se výrazně zpřísní podmínky k získání úvěru, a dosáhnou na něj jen zavedení developeři, kteří mají s bankami dobré vztahy. Dosáhnout na úvěry je však těžší pro mnohé firmy, které dříve byly zvyklé brát si úvěry na jednotlivé zakázky. Nyní musí financovat provoz hlavně z vlastních peněz, přestože poptávka domácností se v některých oblastech dramaticky nezměnila. Tomáš Fridrich
Východoevropské filmy jsou prostě jiné Andreas Eicher, který do Prahy přijel uvést projekci filmu Nic než přízraky, promítaného v rámci 16. Dnů evropského filmu, byl dlouhou frontou diváků čekajících na vpuštění do sálu Lucerny velmi potěšen. Film Nic než přízraky z roku 2007, který Eicher produkoval, vypráví o složitých vztazích a vykořeněnosti současných třicátníků, tzv. Generace X. Právě ta ve velké míře rozhoduje o návštěvnosti filmů v kinech, která se podle něj v Německu opět zvedá. „Z tzv. video krize ze 70. let víme, že lidi do kina budou chodit i nadále. I v době ekonomické krize vědí, že za pár desítek eur mohou na chvíli utéct od starostí všedních dnů, a stojí je to relativně málo. V Berlíně kina vlastně zažívají rekordní návštěvnost,“ říká. ZDROJE PENĚZ VYSCHLY Očima producenta celosvětovou finanční situaci jistě vnímá, zdroje pro točení filmů se shánějí ještě
hůře než před rokem. K natočení filmu je většinou potřeba více zdrojů (Eicher mluví typicky až o dvanácti), je nutná stabilita bank, dostupnost zvláštních půjček pro filmaře a ohled se bere i na další opatření, jako jsou např. předběžné smlouvy s televizemi. To vše je nyní filmařům vzdálené. Byl to i jeden z důvodů, proč Andreas Eicher pozastavil svou účast jako koproducenta na filmu Protektor, který je právě dokončován a který natočil český režisér Marek
Najbrt. Německý producent ale nevylučuje, že se v budoucnu na dalších koprodukčních snímcích podílet bude; ke střední a východní Evropě má díky slovenské manželce blízko a s mezinárodní spoluprací má již dobré zkušenosti. Poslední z nich, film Muzika režiséra Juraje Nvoty, má v Čechách premiéru 21. května. Tento opus o Československu z přelomu 70. a 80. let u našich východních sousedů získal 9 ocenění Slnko v sieti a úspěšný může být i u nás – právě díky zmíněné „generaci X“, jež dobu minulého režimu ještě zažila. CELULOID ZMIZÍ „Já jsem stará škola, během svého mládí jsem neměl k dispozici internet a takovou širokou na-
bídku technologií jako dnešní mládež, ale stále kolem sebe vidím lidi, kteří mají rádi starožitný nábytek, a k tomu se tak trochu přirovnávám i já,“ prohlašuje Andreas Eicher. Proto ve filmovém průmyslu zůstává. Stále věří, že se najdou lidé, kteří dají před hollywoodskou produkcí přednost dílu z vlastní kultury, protože evropské filmy jsou prostě jiné. Ale co se technologií týče, v internetu vidí budoucnost a základ úspěchu. A to jak ve fyzické distribuci filmů do kin, tak jako komunikačního nástroje filmové komunity: „O filmu se musejí šířit informace už od raného stádia. Musí se o něm vědět ještě před začátkem točení. A veřejnost se o nových dílech už nedozvídají z novin, prostě se obracejí na internet.“ Pavel Farkaš
Stupnice pro spotřebiče možná budou přísnější Evropští poslanci schválili pokračování systému označování energetické úspornosti spotřebičů. Stupnice A až G se doposud v EU aplikovala zejména u domácích elektrospotřebičů. Poslanci ale schválili jeho rozšíření i na zařízení používaná v komerční sféře či průmyslové výrobě. Evropský parlament zablokoval původní návrh Komise na zavedení nové třídy A-20%, protože současné stupně už nestačí. Parlament by však rád limity pravidelně posouval podle technologického pokroku u jednotlivých druhů výrobků. Poslanci zároveň žádají členské země, aby u energeticky účinných výrobků zavedly úlevy na daních pro výrobce i kupující. Setkání šéfů evropských antimonopolních úřadů V Brně proběhl v polovině května Evropský soutěžní den. Jedná se o pravidelnou akci organizovanou každoročně jedním z předsednických států, na níž se nad aktuálními tématy hospodářské soutěže zamýšlejí špičky evropské soutěžní politiky. Nejvýznamnějším hostem konference byl generální ředitel oddělení pro hospodářskou soutěž Evropské komise Philip Lowe.
Tipy EN Na konci května byl v Institutu Cervantes zahájen další tematický filmový cyklus. Celý červen je věnován kubánskému filmu. Výběr osmi celovečerních snímků, které budou promítnuty ve čtyřech večerech, sestavilo Kubánské velvyslanectví ve spolupráci s filmovým historikem Davidem Čeňkem, který zároveň vybrané večery uvede. 28. květen je věnován Humbertu Solásovi, 11. června bude představena historie Kubánského institutu pro filmové umění a průmysl, 18. června dostane slovo tvorba Fernanda Péreze, a 25. června David Čeněk promluví o režisérovi Tomásovi Gutiérrezovi Aleovi, jehož dva filmy cyklus kubánských filmů uzavřou. Promítá se 2x denně, od 17 a 19 hodin. Na Rybníčku 536/6, Praha 2. Rumunský kulturní institut zve na Hlasy země, vystoupení rumunských a českých dětí ze školy v banátské vesnici Eibenthal. Vystoupení je inspirováno stejnojmenným románem francouzského spisovatele Jeana Giona. Uvedení proběhne v rámci mezinárodního festivalu současného tance a pohybového divadla Tanec Praha 30. května v 17 a 19 hodin, divadlo Ponec, Husitská 24a/899, Praha 3. Bulharský kulturní institut chystá při příležitosti Mezinárodního dne dětí koncert Mladé bulharské talenty z řad muzikantů bulharské obce – společně s občanským sdružením Vazraždane. 1. června, Galerie Institutu, Klimentská 6, Praha 1. Polský institut otevírá výstavu s názvem Desetiletí Solidarity 1979-1989. Výstavu, kterou připravilo varšavské Centrum Karta, zahájí předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka. Zazní také tóny nejslavnější písně z doby Solidarity: Mury polského barda Jacka Kaczmarského a všichni návštěvníci budou moci odevzdat do volební urny svůj symbolický hlas pro svobodu. 4. června v 16 hodin, Atrium u stanice metra Malostranská, Praha 1. Skandinávský dům ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze zve všechny děti a jejich rodiče na seznámení s Tove Jansson a jejím světem skřítků mumínků. Uvede švédská literární vědkyně Boel Westin. Program v angličtině a švédštině, tlumočení do češtiny zajištěno. 10. června v 18 hodin, Klubovna Městské knihovny v Praze, Mariánské nám. 1. Goethe-Institut hostí veřejnou diskusi na téma: „State of the Arts – co je (pro mne a mou práci) současné? Umělci a odborníci z oblasti výtvarného umění, hudby a divadla se zamyslí nad otázkou současnosti umění. Diskuse se koná v rámci výročního zasedání Saské akademie umění v Praze. 12. června, 19:00 hodin, Goethe-Institut, Masarykovo nábřeží 32, Praha 1.
Německý producent Andreas Eicher v dubnu uvedl svůj film v rámci Dnů evropského filmu a také zasedl jako člen poroty festivalu Finále Plzeň.
Miroslav Hucek je jedním z největších velikánů české novinářské fotografie. Francouzský institut nyní představuje jeho soubor fotografií Dopis Francouzům, na kterém ilustruje zkoumání času a zachycování lidských výrazů. Autor zachycuje úlomky Francie, o které snil ve svém dětství, než ji celou procestoval. Výstava je koncipována jako dopis Francouzům, který jim má připomenout jejich kulturní bohatství. Do 11. července, Galerie 35, Štěpánská 35, Praha 1.
14
090173_Inzerce_Profil_EN_280x412.indd 1
INZERCE
EN č. 5 / 2009
20.5.09 8:38
EN č. 5 / 2009
ZUSAMMENFASSUNG Der ehemalige tschechische Präsident Václav Havel wünscht möglichst große Teilnahme an den Wahlen in das Europäische Parlament nicht nur als den Ausdruck der Beziehung der Tschechen zu dem sich vereinigendem Europa, sondern auch deshalb, weil das Ergebnis dieser Wahlen die Situation von den vorzeitigen Wahlen in das Abgeordnetenhaus vorausbestimmen wird. Parteien kämpfen nicht nur um ihre Wähler, sondern auch um die Teilname der Menschen an den Wahlen TSCHECHISCHE REPUBLIK Die Tschechen werden darüber entscheiden, wer die zweiundzwanzig Sessel besetzen wird. Um die Stimmen bewerben sich insgesamt 731 Kandidaten aus dreiunddreißig Wahlvereinigungen. Die Kampagne ist schon voll im Laufen und hat ihre ersten Aufregungen hinter sich: den Streit von Národní strana /Nationale Partei/ und Česká televize /Tschechisches Fernseher/. Erhebungen favorisieren die ČSSD. Zufolge der Agentur STEM wollen sich an den Wahlen einundvierzig Prozent der angesprochenen Menschen beteiligen. Andere Schätzungen sind noch pessimistischer, es wird sogar über eine nur zwanzigprozentige Beteiligung gesprochen. Die Tschechen interessieren sich allgemein für die Politik der Europäischen Union nicht besonders und auch die Themen sind ihnen fremd. SLOWAKISCHE REPUBLIK – In den geschichtlich zweiten Wahlen der Abgeordneten in das Europäische Parlament bewerben sich 17 politische Subjekte um die Mandate der Euroabgeordneten. Die Slowakei wurde bis jetzt im EP durch 14 Abgeordnete vertreten, nach den Europawahlen wird es um einen weniger geben. Die Teilnahme der Slowaken in den diesjährigen Eurowahlen wird vermutlich wieder ein Stein des Anstoßes sein. Der Minister für Minister fur Auswärtige Angelegenheiten Miroslav Lajčák sieht die Ursache des niedrigen Interesses an den Europawahlen ebenfalls darin, dass die Bürger weiterhin sehr wenig über das Europäische Parlament wissen. „Ich nehme es auch als Aufgabe von uns Politikern wahr, objektiv darüber zu informieren, warum es wichtig ist, gute Repräsentanten im EP zu haben“, führte er an.
Schweinegrippe als mediale Causa Medien sind vor ein Paar Wochen mit dramatischen Prognosen der sog. mexikanischen oder Schweinegrippe, die für die menschliche Population sehr gefährlich sein könnte, gekommen. Sofort wurden sämtliche zugänglichen Arzneimittel ausverkauft, die katastrophischen Szenarien haben sich jedoch zum Glück bisweilen nicht bestätigt. Die Zeitung Evropské Noviny sprach über dieses Thema mit zwei führenden Vertretern der Kammer der Veterinärärzte der Tschechischen Republik und überzeugte sich, dass man solche Informationen sehr rationalistisch bewerten muss. Zufolge Karel Daniel, Präsident der Kammer der Veterinärärzte der Tschechischen Republik, sollte die Öffentlichkeit manche medialen Ausführungen nicht zu ernst nehmen. Und ebenfalls nicht die Erklärungen der Politiker, „die sich entschlossen haben, sie zu schützen“. Im anderen Fall kann es die „Öffentlichkeit“ sehr teuer kommen. Das Interesse für dieses Thema wird allmählich schwächer bis es ganz verschwindet. Vermutlich zu dem Zeitpunkt, in dem eine andere, medial attraktive Causa „mit hohem Einsatz und kleiner Wahrscheinlichkeit“ auftreten wird. Ein typisches Beispiel dafür ist der Rückgang des enormen Interesses für BSE vor einigen Jahren. Jan Bernardy, der Vizepräsident der Kammer der Veterinärärzte der Tschechischen Republik sagt, dass es fast unmöglich ist, sich von dem Schweinefleisch und daraus hergestellten Lebensmitteln allein anzustecken. Erstens überlebt das Grippevirus in der äußeren Umwelt nicht sehr lange und zweitens wird das Fleisch vom Schwein wärmebehandelt. Und vor allem, die Grippe bricht bei Schweinen ähnlich wie bei Menschen und bei den meisten Tieren in einigen Tagen aus und verbreitet sich auf die ganze Zucht, damit die Schweine in wenigen Tagen wieder genesen. Solche Erkrankung kann der Aufmerksamkeit nicht entgehen und die erkrankten Schweine werden alle, sowohl die angesteckten, als auch die der Ansteckung verdächtigten liquidiert.
15
ZUSAMMENFASSUNG/SUMMARY/RÉSUMÉ
Václav Havel and his Word:
RÉSUMÉ
I hope for the biggest outcome in the European parliamentary elections not only as an expression of our relation to the unification of Europe, but also since the results of these elections will preordain the situation before the early elections to the Chamber of Deputies.
Parties are not only fighting for their voters, but primarily for the voter turnout CZECH REPUBLIC – The European parliamentary elections are approaching, the polling stations will open in the afternoon of Friday June 5th. Czechs will decide upon who will fill twenty-two seats. A total of 731 candidates from thirty-three electoral groups are vying for the public vote. The campaign is in full swing and already has encountered its first sensations: the dispute between the National Party and Czech Te-
levision. Polls favour the Czech Social Democratic Party. The campaign has gotten off to a strong start. And it already has its first scandals. Czech Television decided that it would not broadcast the National Party’s pre-election spot. It insults the Romany minority - it shows them as people from overcrowded ghettoes and calls for the “final solution to the gypsy issue”. The campaigns of other subjects are significant-
ly softer. Political scientists generally evaluate them as boring, with only the Greens showing any wit. According to the STEM agency, forty-one percent of the surveyed people are planning on voting. But other estimates are more pessimistic, even talking of a twenty-percent turnout. Czechs are not generally interested in European Union politics and the themes are also foreign to them.
SLOVAK REPUBLIC – 17 political parties will be vying for Euro-representative mandates in Slovakia on Saturday June 6th in what are historically the second elections of representatives to the European Parliament. Slovakia has been represented by 14 Euro-representatives in the European Parliament until now. After the elections there will be one less. The Slovak turnout in this year’s elections will apparently be a point of contention. It is not expected to rise much in com-
parison with 2004. The Minister of Foreign Affairs, Miroslav Lajčák, is of the opinion that the Slovak Republic would not be shown in a good light if it ends up once again at the bottom of the EU in the upcoming elections to the European Parliament. A low voter turnout is perceived to be negative since, he added, the European Parliament is one of the key elements of the European political architecture. “Its role is strengthening. It makes decisions on essentially two-thirds of Europe‘s
funds, approves the European Commission and, what’s more, directly or indirectly controls the lives of all of our people,” the head of Slovak diplomacy stated. He also sees the fact that citizens still know little of the European Parliament as one of the causes of low interest in the euro-elections. “I see it as our, the politicians‘, responsibility to objectively inform about what is important so that we will have good representatives in the European Parliament,” he noted.
Swine Flu as a Media Event A few weeks ago the media came with dramatic forecasts of the “Mexican” or swine flu, which could be very dangerous for humans. All of the available medicine was immediately bought up, but the catastrophic scenarios have luckily not come to pass, at least not yet. Evropské Noviny discussed this theme with the two leading representatives of the Czech Chamber of Veterinary Surgeons and was convinced that such information should be taken with a large grain of salt.
Karel Daniel , President of the Czech Chamber of Veterinary Surgeons The media presented the spread of the new virus very dramatically and even brought up the Spanish flu pandemic with tens of millions dead. The professional public does not take such a dramatic stand on the issue. What is your opinion? The media presents many unimportant themes quite dramatically. I guess it is just human nature and I would call it the “high stakes – low chance” syndrome. More people will buy a lottery ticket for a thousand if they can win a million. But the chance that it will happen is maybe only one in ten million. Few people would buy a lottery ticket for a
hundred if it only wins double that. Even if there is a high chance of one in ten. In the case of the reports on the flu the stakes that are presented in the media are high – the lives or health of people – though the very, very low probability doesn‘t tend to get mentioned. We can compare the common risks that we voluntarily undertake each and every day in, say, road traffic. In my opinion there are far greater threats to our health, freedom and wallet such as politicising public health officers or, even more, politicians in the role of experts. What should the general public avoid?
Taking some media crazes too seriously. And the declarations of politicians “intent on protecting them.” Otherwise the “public” could pay a high price. And a question in closing. What is your prognosis on developments in the coming weeks? Interest in this theme will gradually weaken until it disappears completely. Probably when another medially-attractive cause “with high stakes and low probability” will appear. The drop in the huge interest in BSE a few years ago is a typical example.
Jan Bernardy, Vice-President of the Czech Chamber of Veterinary Surgeons Is it possible to get infected by pork products or from the meat itself? It is impossible, or nearly impossible. First the flu virus does not survive too long in an external environment and second meat from pigs is prepared by cooking it. And primarily with pigs, just like with people, the flu breaks out in most of the animals in a few days and spreads to the entire herd just for the pigs to become healthy after a few days.
Such a disease does not escape attention and, as we know, the sick pigs are all liquidated, even if only suspected of being infected. Do you think that, under certain circumstances, this flu could develop into the same pandemic like the Chinese of Spanish flu? It is precisely about these circumstances. Yes, it could, but… The Spanish flu had a two-phase progression. It abated sometime
in the middle of 1918 only to fully evolve in the autumn and end of 1918 and in the spring of 1919. In the southern hemisphere, where the flu has also spread, autumn and winter is starting, which is worrying epidemiologists as well as epizootologists and economists and ultimately all of us. The threat tends to be higher for the very young and the very old; in the civilised world we primarily protect women, children and the elderly against suffering.
Václav Havel, ancien Président de la République tchčque désire la plus grande participation possible aux élections au Parlement européen, non seulement comme une expression du rapport des Tchčques avec l’Europe qui s’unifie, mais aussi parce que le résultat de ces élections prédeterminera la situation avant les élections anticipées ŕ l’Assemblée Nationale. Les partis politiques se battent non seulement pour avoir le maximum d’électeurs, mais surtout pour attirer la participation des gens aux élections. RÉPUBLIQUE TCHČQUE Les Tchčques vont décider qui occupera vingt-deux sičges. Au total, 731 candidats de trente-trois groupements ou partis politiques attirent les voix électorales du public. La campagne bat son plein et elle a déjŕ connu ses premiers bouleversements : le différend entre le Parti national et la Télévision tchčque. Des sondages favorisent le Parti socialiste ČSSD. Conformément ŕ l’agence STEM, 41 pour cent de gens questionnés sont pręts ŕ voter. Cependant, d’autres estimations sont plus pessimistes, elle parlent męme d‘une participation de vingt pour cent. En général, les Tchčques ne s’intéressent pas ŕ la politique de l’Union européenne, les thčmes leur sont étrangers. RÉPUBLIQUE SLOVAQUE – Dans des élections, historiquement deuxičmes, des députés au Parlement européen, 17 sujets politiques recherchent les mandats des représentants au Parlement. La Slovaquie a été, jusqu’ŕ présent, représentée au PE par 14 députés, aprčs les élections, on en aura un de moins. La participation des Slovaques ŕ ces élections sera peut-ętre de nouveau la pierre d’achoppement. M Miroslav Lajčák, ministre des Affaires étrangčres, suppose que la cause du faible intéręt aux élections repose sur les connaissances insuffisantes des citoyens quant au Parlement européen. « Je le comprends comme la responsabilité pour nous, politiciens, d’informer d’une maničre objective sur le fait de savoir s‘il est important d’avoir des représentants de qualité au PE », a –t-il remarqué.
Grippe porcine – une affaire médiatique Les médias sont arrivés, il y a quelques semaines, avec des prévisions dramatiques concernant la grippe porcine ou de Mexico, qui pourrait ętre trčs dangereuse pour la population humaine. Tous les médicaments accessibles ont été immédiatement accaparés, mais les scénarios catastrophiques ne se sont pas, heureusement, confirmés. Le Journal européen a parlé sur ce thčme avec deux représentants importants de la Chambre des vétérinaires de la République tchčque et il s’est assuré qu’il sera nécessaire de considérer de tels renseignements avec la plus grande prudence. D’aprčs Karel Daniel, Président de la Chambre des vétérinaires de la République tchčque, le public ne devrait pas prendre trop au sérieux certaines folies médiatiques. De męme que les déclarations des hommes politiques, « décidés ŕ se battre pour nous protéger ». Dans le cas contraire, cela pourrait ętre trčs coűteux pour le « public ». L’intéręt ŕ ce thčme va progressivement diminuer, jusqu’ŕ sa disparition totale. Probablement au moment oů une nouvelle affaire médiatique, « ŕ enjeu élevé et ŕ probabilité faible » apparaîtra. Un exemple concret : la baisse de l’intéręt énorme ŕ l’EBS, il y a quelques années.
16
EN č. 5 / 2009
DOPRAVA
Dálniční síť se od roku 1989 zdvojnásobila Velký kus výstavby dopravní infrastruktury má Česká republika za sebou a přinejmenším stejně tak velký kus ještě před sebou. Od roku 1989 se síť dálnic a rychlostních silnic zvýšila z tehdejších 544 kilometrů na současných 1 056 kilometrů. Největší dynamiku zaznamenala výstavba v posledních dvou letech, kdy bylo uvedeno do provozu 136 kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Všechny byly financovány z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Podle expertů v oblasti dopravní infrastruktury bude síť dálnic a rychlostních silnic v České republice kompletní na úrovni 2 100 kilometrů. Mezi nejdůležitější stavby, které je potřeba ještě dokončit, patří například dálnice D47 (po dokončení bude přejmenována a spojena s dálnicí D1), dále dálnice D3 směrem do Rakouska nebo dálnice D8 směřující severně k německým hranicím. „Nemalý význam mají také rychlostní silnice jako například R35, R6, R7 a další,“ doplňuje generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Alfred Brunclík. Hlavním cílem těchto úseků je plnohodnotné napojení na evropské dopravní komunikace sousedních států.
Česká republika přitom v oblasti výstavby dopravní infrastruktury dohání v posledních letech, co se dá. Například v roce 2008 byla zahájena výstavba celkem 13 úseků v celkové délce 106 kilometrů. Jednalo se o následující stavby: Komunikace D1 D1 D3 R1 R4 R6 R6 R7 R7 R7 R49 R55 R55
Úsek Bohumín - státní hranice Kroměříž - východ - Říkovice Tábor - Veselí nad Lužnicí Vestec - D1 Mirotice - Třebkov Jenišov - Nové Sedlo Sokolov - Tisová MUK Vysočany Vysočany - Bítozeves Sulec obchvat Hulín - Fryšták D1 - Hulín Skalka - Hulín
Datum zahájení Kraj 6.4.2008 T 12.6.2008 Z 2.10.2008 C 10/2008 S 22.4.2008 C 19.2.2008 K 8.10.2008 K 11.4.2008 U 11.4.2008 U 9.6.2008 U 30.10.2008 Z 12.6.2008 Z 2.7.2008 Z
Délka 6,1 11,3 25 8,8 6 4,4 5,4 0,5 5,8 2,5 17,3 2,5 10,8
V celkovém součtu bylo období let 2006 – 2008 jedno z nejdynamičtějších. V letech 2006 – 2008 bylo na našem území uvedeno do provozu 136 kilometrů dálnic a rychlostních silnic.
Jen v roce 2008 došlo ke zprovoznění následujících úseků: Komunikace D1 D1 D1 R6 R7 R7 R35
Úsek Mořice - Kojetín 2. etapa Bělotín - Hladké Životice Hladké Životice - Bílovec Tisová - Kamenný Dvůr MÚK Vysočany Bítozeves - Vysočany Sedlice - Opatovice
Kraj Délka M 6,6 T 18,1 T 11,7 K 7,5 U 0,5 U 5,8 E 3
V dynamickém trendu se bude pokračovat i v nejbližší době. V roce 2009 je zatím plánováno otevření 53 kilometrů nových komunikací dálničního typu. Jde o celkem sedm úseků: Komunikace D1 D1 D1 R6 R48
Úsek Bílovec - Ostrava Rudná Kojetín - Kroměříž východ Lipník nad Bečvou - Bělotín Praha - Pavlov D1 - Bělotín
Datum zahájení Kraj Délka 6.5.2008 T 11,7 23.9.2008 Z 7 25.11.2008 M 15,4 19.12.2008 S 10,4 25.11.2008 M 2,4
Na dálnicích také klesá počet nehod Poměrně významný úbytek nehod zaznamenala statistika Policejního prezídia v roce 2008 na českých dálnicích. V porovnání s rokem 2007 (celkem 5 785 nehod) se na českých dálnicích stalo v roce 2008 (celkem 5 445 nehod) o 340 méně nehod. Nejrizikovějším místem je dlouhodobě nejdelší dálnice v ČR D1 z Prahy do Brna a dále do Ostravy (celkem 3 519 nehod v roce 2008). Dálnice a rychlostní silnice se tak stávají nejvíce bezpečným typem komunikací v České republice. Dálnici D1 následuje komunikace D5 z Prahy do Plzně (756 nehod v roce 2008), dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové (496) a dálnice D8 z Prahy přes Ústí nad Labem k německým hranicím (447). I přes stále vysoký celkový počet nehod je pozitivní klesající trend. Ředitelství silnic a dálnic ČR odůvodňuje klesající trend v počtu nehod stále dokonalejším bezpečnostním opatřením na českých dálnicích. „Každoročně do bezpečnosti na dálnicích investujeme stamiliony korun. Poslední dva roky byly tyto investice rekordní. A vyplácí se to,“ říká generální ředitel ŘSD ČR Alfred Brunclík. Aktuální statistiky jsou velmi optimistické. Počet nehod totiž v posledních letech stále vzrůstal. Tento
trend se zastavil a naopak otočil právě v roce 2008. Velmi kuriózní je, že počet nehod v meziročním srovnání poklesl i přes nebývalou hromadnou havárii, ke které došlo počátkem roku 2008 na dálnici D1. V případě, že by k této hromadné havárii nedošlo, byla by statistika za rok 2008 mnohem příznivější. Současně s klesajícím počtem nehod klesá také počet usmrcených a zraněných. Zatímco v roce 2007 zemřelo na českých dálnicích celkem 47 osob, v roce 2008 už to bylo o 15 méně (celkem 32 osoby). Těžce zraněné byly v roce 2007 83 osoby a v roce 2008 90 osob. Lehce zraněných pak 649 (2007), respektive 638 (2008). Hlavní příčiny nehod zůstávají stejné. Nejčastěji jde o nedodržení bezpečné
vzdálenosti mezi vozidly, nepřizpůsobený styl jízdy stavu vozovky, dále je na vině rychlost nebo nevhodné předjíždění. Častou příčinou dopravní nehody se na českých dálnicích stále častěji stává srážka se zvěří. Celkově poklesla také škoda způsobená nehodovostí na českých dálnicích. Zatímco v roce 2007 dosáhla škoda částky 6,382 miliardy korun, v roce 2008 to bylo 6,296 miliardy korun. NEJVYŠŠÍ NEHODOVOST NA SILNICÍCH NIŽŠÍCH TŘÍD Statistiky také jednoznačně ukazují, jak chybné je mínění obyvatel o nehodách na českých silnicích a dálnicích. Většina lidí se totiž domnívá, že k nejvyššímu počtu nehod dochází na dálnicích. Opak je ovšem pravdou. K pozemním komunikacím, na kterých dochází k nejvyššímu počtu nehod, patří v České republice jednoznačně silnice nižších tříd. Naopak nejbezpečnější jsou dálnice a rychlostní komunikace.
ilustrační foto: Ředitelství silnic a dálnic ÚŘADY POČÍTAJÍ, KOLIK STÁLA ZIMA Stamiliony navíc musely být vyčleněny na zimní sezónu 2008/ 2009 oproti zimě na přelomu let 2007/2008. Údržba dálnic a rychlostních silnic byla nyní o 111 milionů korun dražší než vloni. Náklady na zajištění kvalitního a bezpečného provozu na silnicích I. třídy byly v uvedeném srovnání dokonce vyšší o 350 milionů korun. Vyplývá to z aktuálních statistik.
ilustrační foto: Ředitelství silnic a dálnic
ŘSD vložilo v zimní sezóně 2008/2009 do údržby silnic I. třídy celkem 1,050 miliardy korun (oproti 700 milionům korun na přelomu let 2007/2008). V případě dálnic a rychlostních silnic šlo o částku 219 milionů korun (vloni 108 milionů korun). „Všem muselo být jasné, že letošní zima byla oproti té minulé diametrálně odlišná. A to se projevilo i u objemu prostředků investo-
vaných do zimní údržby, které jsou v naší správě, celkem se jednalo o 1,27 miliardy korun,“ vysvětluje generální ředitel ŘSD Alfred Brunclík. Největší nápor zaznamenali silničáři v únoru 2009, který patřil k historicky nejnákladnějším zimním měsícům. Tento měsíc byl charakteristický dlouhodobým a hustým sněžením, což se samozřejmě projevilo i ve statistikách ŘSD. Z evidence výkonů zimní údržby vyplývá, že v průběhu února 2009 jen na spravovaných 766 kilometrech dálnic a rychlostních silnic posypové mechanismy a pluhy najezdily při výkonu 226 500 kilometrů a dalších 68 200 kilometrů při kontrolních jízdách. To bylo jen na dálnicích a rychlostních silnicích v průměru téměř 10 000 kilometrů každý den. Letošní zimní sezóna je za námi, a tak se momentálně
veškeré úsilí provozu soustředí na opravy a letní údržbu v průběhu roku 2009. Na uvedené činnosti je z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2009 na dálnice, rychlostní silnice a silnice I. třídy vyčleněno zatím celkem 4,1 miliardy korun. Zajímavé jsou také statistiky porovnávající požadavky jednotlivých krajských správ ŘSD na opravy a údržbu silnic I. třídy. Největší částku požaduje správa v Pardubickém kraji (celkem 919 milionů) a v kraji Vysočina (873 miliony korun). Naopak nejméně žádá správa Zlínského kraje (365 milionů korun). Vedle zvýšených nákladů na údržbu jsou důležité i další statistiky. Především potom statistiky nehodovosti. A ty jednoznačně potvrzují, že silničáři zvládli poslední zimu jednoznačně velmi dobře.
