NÁSILÍ DEFINICE, TYPY, RIZIKOVÉ FAKTORY A IDENTIFIKAČNÍ ZNÁMKY
MUDr. Eva Vaníčková,CSc.
NÁSILÍ Násilí je definováno jako jakýkoli akt chování, kterým je druhému člověku způsobena bolest, je mu ublíženo či je tímto chováním poškozen nebo poraněn. (Encyclopedica Britannica) Definice násilí podle WHO z roku 1996 je násilí úmyslné použití nebo výhružka tělesnou silou či mocí vůči sobě samému, jiné osobě, skupině nebo komunitě, v jehož důsledku stoupá pravděpodobnost vzniku úrazu, psychické újmy, špatného zacházení nebo deprivace. WHO rozlišuje tři typy násilí: 1. násilí obrácené vůči sobě samému (záměrné sebepoškozování a sebevražedné chování) 2. interpersonální násilí (domácí násilí, násilí ve školách, na pracovištích, v komunitě, společnosti): tělesné násilí včetně tělesných trestů sexuální násilí včetně obtěžování psychické násilí emocionální násilí včetně vztahového incestu ekonomické násilí sociální násilí včetně morálního obtěžování násilí v kyberprostoru Münchausenův syndrom ( u dětí v zastoupení) rozměr násilí: aktivní- pasivní /týrání – zanedbávání/ 3. kolektivní neboli organizované násilí (válečný konflikt, genocida, hladomor, občanská válka, obchod s lidmi, rituální násilí)
Přenos násilí ve společnosti se uskutečňuje třemi způsoby: - řetězec domácího násilí - transgenerační přenos násilí - imprese sociálních vzorců chování
Pohotovost k násilí je u každého člověka individuální a záleží na mnoha faktorech, mezi které patří zejména:
postoje, předsudky, mýty jistá/nejistá vazba a připoutání na matku individuální citlivost zvládání stresu, frustrace, konfliktů osobní zkušenost s násilím naplňování základních potřeb, respekt práv a svobod identita a sebekoncepce
Motivační zdroje násilí: pocit ohrožení, odplata, spravedlivé rozhořčení, opovržení, úmysl či zajištění výhody. Inhibující faktory: zdvořilost, úcta, respekt, vlastní sebeúcta Facilitující faktory: tendence k ospravedlňování a sebestřednost
Násilí má mnohočetnou příčinnou souvislost, většinou se na jeho vzniku podílí více faktorů na několika rovinách současně: RIZIKOVÉ FAKTORY NA ÚROVNI SPOLEČNOSTI * virtuální realita * rychlé společenské nebo sociální změny vyžadující neustálou adaptaci * tolerance násilí ve společnosti * přetrvávající patriarchální uspořádání společnosti * změna struktury a funkcí rodiny * absence pozitivních vzorů v každodenních situacích
* nedostatečný boj s organizovaným zločinem * extrémní chudoba * vysoká konzumace alkoholu a drog jakou spouštěčů agresivity * nedostatečná kapacita nízkoprahových služeb * nedostatečná ochrana obětí násilí během procesu vyšetřování a soudního projednávání RIZIKOVÉ FAKTORY NA ÚROVNI KOMUNITY
* nedostatečná nabídka svépomocných, nízkoprahových i vysoce odborných komunitních služeb * sídlo organizovaného zločinu, výrobců drog, překupníků alkoholu a tabáku v místě komunity, vysoký počet heren, „domů s nabídkou komerčního sexu“ atd. * vysoký počet migrantů a mobilních pracovníků v komunitě * nízká informovanost občanů * vysoká nezaměstnanost * vliv životního prostředí * existence sociálně vyloučených komunit * vysoká kriminalita v komunitě a nižší míra úspěšnosti v jejím odhalování RIZIKOVÉ FAKTORY NA ÚROVNI RODINY * nedostatečné sociální kompetence rodičů * dysfunkční rodina, rozvodový spor * zablokovaná komunikace v rodině * sociální izolace rodiny * rodina jako součást sociální marginalizované subkultury * emocionální chlad v rodině * chybný výchovný systém * nevyvážená sourozenecká konstelace * dlouhodobý stres v rodině * závislé chování v rodině (alkohol, drogy, hráčství)
* domácí násilí mezi rodiči/partnery * psychiatrické onemocnění jednoho z rodičů * jeden z rodičů v nápravném zařízení * dlouhodobá nezaměstnanost rodičů * přítomnost osoby s postižením * chronické onemocnění v rodině
RIZIKOVÉ FAKTORY NA ÚROVNI JEDINCE * genetická zátěž * biologické oslabení v těhotenství * odchylky ve vývoji osobnosti * psychická nemoc * nízká sebekoncepce * nespokojenost se „životem“ a vztahy * kulturní a rodinné tradice * osobní zkušenost s násilím * nízká kapacita ke zvládání stresu * nízká psychická odolnost * mýty, předsudky a pověry
OSOBNÍ ZKUŠENOST S NÁSILÍM zanechává stopy na těle i na duši. Následky jsou krátkodobé a dlouhodobé. Mezi krátkodobé následky patří bolest, lítost, smutek, vztek, hněv a popř. tělesné poranění. Na intenzitě násilí, skutečnosti, že jde o první zkušenost s násilím nebo o opakovaný, pravidelný fenomén, na typu pachatele a vztahu oběti k němu, na schopnosti zvládnout takovou obtížnou životní situaci a na skutečnosti, zda se oběti dostalo sociální podpory, závisí rozvoj dlouhodobých příznaků. IDENTIFIKAČNÍ ZNÁMKY TĚLESNÉHO TÝRÁNÍ * nespecifické v rovině chování zvýšená úzkostnost a iracionální obavy snížené sebehodnocení a obtíže v sociální komunikaci až vyhýbavé chování neochota a rozladěnost před návratem domů útěky z domova, záškoláctví náhle zhoršený školní prospěch zvýšená konzumace tabáku, alkoholu, drog agresivní chování, výbuchy hněvu naučená slepá poslušnost, bezmoc
* specifické somatické modřiny různého stáří, na zvláštních místech těla vytrhané vlasy s lokalizovanými lysinkami v porostu vlasů natržený boltec ušní opakované zlomeniny, často spontánně zhojené bodová popálení od cigaret popáleniny, kde tvar a stupeň intenzity neodpovídá mechanismu vzniku otřes mozku a míchy (při těžkém pádu na hlavičku, nebo v důsledku třesení kojencem = shake infant syndrom) mnohočetná vnitřní poranění IDENTIFIKAČNÍ ZNÁMKY SEXUÁLNÍHO ZNEUŽITÍ * nespecifické v rovině chování excesivní masturbace opakované sexualizované a sexuální hry, neobvyklé praktiky excesivní rozrušení, zvýšená impulzivita noční děsy a poruchy spánku strach, rozvoj panické reakce
ulpívající chování, obtíže s odloučením agresivní chování, výbuchy hněvu opoziční chování prudké a náhlé změny nálad a chování sebevražedné chování * nespecifické známky v rovině somatické záměrné sebepoškozování poruchy příjmu potravy bolesti břicha, hlavy enuréza, enkopréza dysurie a na antibiotika rezistentní a opakované záněty močové roury svědění pochvy, poševní výtok, poševní krvácení změny pigmentace okolí anusu a tonusu análního svěrače trhliny, otoky či modřiny v okolí genitálií, ale i v oblasti dutiny ústní bolestivá defekace
* dvě specifické známky svědčící o sexuálním zneužití sexuálně přenosná choroba těhotenství nezletilé dívky IDENTIFIKAČNÍ ZNÁMKY PSYCHICKÉHO NÁSILÍ * nespecifické v rovině chování lítostivost, plačtivost úzkost, strach vztek, hněv, agrese smutek, apatie, deprese obranné reakce (např. popření, racionalizace, regrese atd.) snížené sebehodnocení, sebecit, sebeláska obtíže v sociální komunikaci
IDENTIFIKAČNÍ ZNÁMKY ZANEDBÁVÁNÍ * nespecifické v rovině somatické poruchy růstu (neprospívání, zpomalení či zastavení růstu) retardace nebo nerovnoměrnost psychomotorického vývoje dětí karenční příznaky hypovitaminóz a nedostatku hlavních živit i minerálů omrzliny, zavšivení, svrab apod. absence na preventivních prohlídkách, povinném očkování atd. * nespecifické v rovině chování nedostatečné sociální dovednosti pasivita, uzavřenost lhostejnost, citová plochost závislé chování nerespektování soukromí druhých osob náhradní emocionální vazby rozvoj sociálně patologického chování
obliba radikálních politických hnutí nedostatečná kultivovanost chování přehlížení kulturních norem
Existuje pyramida expozice násilím, která ukazuje rozvoj dlouhodobých následků u obětí násilí.
Sebevražedné chování – předčasné úmrtí Porucha zdraví a sociální problémy
Rozvoj rizikového chování Narušení sociálních, emocionálních nebo poznávacích funkcí Osobní zkušenost s násilím/expozice
Na základě nejnovějších vědeckých poznatků bylo zjištěno, že dlouhodobým následkem násilí je rozvoj traumatu; u dětí hovoříme o komplexním neboli vývojovém traumatu. Jeho spouštěčem je traumatický stres. Stres je podle Hanse Selye výsledkem interakce mezi určitou silou působící na člověka a schopností organismu odolat tomuto tlaku. Mezi známky stresu u dětí patří zejména agresivita, plačtivost, problémy se spánkem, problémy s jídlem, zvýšená úzkostnost a iracionální strachy, lhaní a krádeže, neposlušnost, vzdorovitost, nepořádnost, lenivost a porušování soukromí druhých osob.
FYZIOLOGICKÉ PŘÍZNAKY STRESU * bušení srdce, bolest za hrudní kostí * nechutenství, meteorismus, kolikovité bolesti břicha a průjem * časté nucení na močení * bodavé či řezavé bolesti v končetinách, svalové napětí v krční a bederní páteři, úporné bolesti hlavy * ruměnec ve tváři, knedlík v krku, dvojité vidění
* nadměrné pocení
EMOCIONÁLNÍ PŘÍZNAKY STRESU * náladovost, bezdůvodný pláč či hysterický smích * nadměrná tíseň, obavy a strach * pocit únavy, potíže se soustředěním * neschopnost projevit náklonnost
* nadměrné denní snění, stažení ze sociálních kontaktů * zvýšená podrážděnost a popudlivost, nepřátelský postoj k okolí * negativní předjímání a hodnocení sociálních situací PŘÍZNAKY STRESU V ROVINĚ CHOVÁNÍ * nerozhodnost * zvýšená nemocnost, sklon ke zvýšené úrazovosti * náhle zhoršený školní prospěch, snížený výkon * vyhýbání se odpovědnosti, podvádění * stoupající spotřeba cigaret, alkoholu, drog nebo léků * závislost na osobě, chování atd. * změny v příjmu potravy
PREVENCE STRESU A ZVLÁDÁNÍ STRESU je jednou ze základních strategií prevence násilí. Patří mezi základní sociální potřeby dítěte, a měla by být rodiči i učiteli naplňována v odlišných sociálních prostředích.
