NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D

NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D. [email protected]

Podmínky ukončení: Plán výuky

ÚVOD DO EKONOMICKÉ TEORIE

J. Novotný Mikroekonomie

ROZDÍL MIKROEKONOMIE A MANAŽERSKÉ EKONOMIKY

• mikroekonomie se zabývá fiktivními firmami • manažerská ekonomika řeší aktuální problémy ekonomické optimalizace

EKONOMIE

Ekonomie (economics)- Studium organizačních forem, jejichž prostřednictvím lidstvo řeší Fundamentální problém vzácnosti. Potřeby každé společnosti přesahující možnosti disponibilních Zdrojů (výrobních faktorů), musí proto existovat mechanismus, který tato zdroje alokuje mezi Vzájemně si konkurujících užití. Mikroekonomie (microeconomics). Zabývá se chováním individuálních ekonomických jednotek (spotřebitele a firmy). Makroekonomie –Studium chování ekonomiky jako jednoho celku agregátní veličiny. Tržní ekonomika- Ekonomický systém, v němž rozhodují o alokaci zdrojů a produkci jsou Prováděny na podkladě cen, utvářených v procesů dobrovolné směny mezi výrobci, spotřebiteli, Pracovníky a vlastníky výrobních faktorů.

Macmillanův Slovník moderní ekonomie . David W. Pearce

CO JE EKONOMIE

Ekonomie-hospodárný, hospodářský Ekonomie-spojená s ek. Činností lidí Nedostatek Činnost-uspokojování potřeb, spotřebováníVýrobní činnost. Člověk spotřebovává statky Volné statky, k dispozici každý je má (vzduch) Ekonomické statky-vzácné statky (musejí být vyráběny) Ekonomie se zabývá výrobou ek. statků


PŘEDPOKLADY

Lidé se chovají racionálně – z danými zdroji maxima ekonomických statků. Nebo max. s minimem zdrojů (náklady) Mapa ekonomie „ k čemu by Vám byla platná mapa k měřítku 1:1 ale k měřítku 1:10 000 Zobrazuje nějakou skutečnost abstrahuje

PŘÍSTUPY

•

•

Pozitivní ekonomie - ekonomie, která zkoumá ekonomický život takový, jaký je, popisuje fakta a chování ekonomiky a vzdává se hodnotových soudů a stanovování cílů; vzdává se hodnotových soudů Normativní ekonomie – na základě zkoumání ekonomické reality se snaží ukazovat, jaký by ekonomický život měl být, činí hodnotové soudy; cílem většiny normativních ekonomů je konstruovat dokonalejší ekonomický systém

DĚLENÍ MIKROEKONOMIE X MAKROEKONOMIE podle F. Machlupa:

• podle pohledu na ekonomii (mikroskop x teleskop) • podle analyzovaných skutečností (jednotlivci x agregátní veličiny)

DĚLENÍ MIKROEKONOMIE X MAKROEKONOMIE

Mikro – chování jedinců, spotřeba, produkce, Ceny Makro- agregaty, HDP, státní rozpočet, peníze,principy hospodářské politiky (úloha Státu v tržní ekonomice), cenová hladina, Inflace, obchodní bilance,

FUNKCE TRHU (překročení neoklasiky)

•

F. A. Hayek: hlavní problém ekonomického systému je využití rozptýlených znalostí

•

cenový mechanismus zabezpečuje, že trh funguje jako celek, i když jednotlivý aktéři mezi sebou neznají

•

tím dochází k efektivní alokaci vzácných zdrojů

KEYNESIÁNSKÁ ŠKOLA

•

John Maynard Keynes

•

1936 – Obecná teorie zaměstnanosti, úroků a peněz

•

R. Kahn, J. Robinsonová, R. Harrod, A. Hansen

•

zákon klesajícího sklonu ke spotřebě

•

úloha výdajů státních rozpočtů

DALŠÍ ŠKOLY A SMĚRY

•

Chicagska škola (M. Friedman)

•

Škola racionálních očekávání

•

Noví keynesiánci

•

Škola strany nabídky

•

Škola veřejné volby

•

Škola vlastnických práv

•

...

PŘEDPOKLADY NEOKLASICKÉ EKONOMICKÉ TEORIE – podle Seniora

• „homo oekonomicus“ •

nekonečná produktivnost kapitálu

•

klesající výnosy ze (zemědělské) produkce

MIKROEKONOMIE


VÝVOJ EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ

•

ekonomické úvahy již v antice i středověku jako součást etiky

•

ekonomie jako samostatná vědní disciplína vyrůstá až na základě novověkého obratu

•

vychází z ideálu exaktních věd

•

v celých dějinách ekonomie lze rozeznat: – matematickou větev – společenskou větev

ZÁKLADNÍ PRINCIPY

•

vzácnost zdrojů – užitečnost – omezenost

•

náklady obětované příležitosti

•

tři základní ekonomické otázky: – Co produkovat? – Jak produkovat? – Pro koho produkovat?

ZÁKLADNÍ TRŽNÍ TRANSAKCE

NABÍDKA

• • •

individuální nabídka – nabídka jednoho výrobce dílčí nabídka – nabídka jednoho druhu výrobku agregátní nabídka – souhrn všech zamýšlených prodejů s nimiž přicházejí výrobci na trh

KŘIVKA NABÍDKY

Nabídka má dvě proměnné: cenu (P) a objem (Q). Objem nabídky je závislý na ceně, cena je tedy nezávislá a objem je závislá proměnná.

KŘIVKA NABÍDKY

KŘIVKA NABÍDKY

Zatímco nabídka je znázorněna celou křivkou nabídky, grafickým znázorněním nabízeného množství je bod na této křivce. Jde o objem nabídky při té které konkrétní ceně. Když se zeptáme na hodnotu 6 v grafu na ose Q, tak nás zajímalo nabízené množství produkce při ceně 7 dolarů. Pokud cena vzroste, objem nabízeného množství zboží také vzroste a opačně.

NABÍDKA

•

zákon rostoucí nabídky

příčina rostoucí nabídky bývá považován zákon klesajících výnosů. Jestliže výnosnost jednotlivých výr. faktorů s jejich rostoucím objemem klesá, je jasné, že větší objem produkce budou výrobci schopni vyrobit jen za cenu vyšších nákladů na jednotku produkce: mají-li být tyto náklady uhrazeny, musí být cena vyšší.

NABÍDKA

•

zákon rostoucí nabídky

Růst ceny vyvolá růst nabídky, pokles ceny vyvolá pokles nabídky.Prodávat za vysokou cenu je určitě pro výrobce zajímavější než prodávat lacino. Proto růst cen vyvolá zvýšený zájem o výrobu, přiláká další výrobce, vyvolá zájem o růst výroby u těch, kteří dříve vyráběli méně. Zvýšení cen zároveň umožní růst objemu výroby. Budou-li vyšší ceny, budou vyšší příjmy a výrobci vydělají víc než v minulosti budou moci nakoupit větší množství dodatečných vyr. Faktorů. A rozšířit výrobu.

POSUN KŘIVKY

P S1

S2

Q

NABÍDKA

Dva pojmy: Posun po křivce (zejména nabízeného množství vlivem změny ceny) a posun křivky (změna nabídky vyvolaná jinými než cenovými vlivy)

POPTÁVKA

• • •

individuální poptávka – poptávka jednoho kupujícího dílčí poptávka – poptávka po jednom druhu výrobku agregátní poptávka – souhrn všech zamýšlených koupí na trhu

KŘIVKA POPTÁVKY

POPTÁVKA

•

zákon klesající poptávky

Podle něj když cena vzroste, poptávané množství klesne, když cena klesne, poptávané množství vzroste. Neboli s rostoucí cenou poptávané množství klesá. • posun po křivce (změna ceny) X posun křivky (jiné než cenové vlivy-změny v důchodech spotřebitelů)

CENA

•

rovnovážná – cena za níž se obchoduje v případě rovnosti S a D

UTVÁŘENÍ CENY

Pe

UTVÁŘENÍ CENY

Cena Pe je rovnovážnou cenou-cena za kterou jsou výrobci ochotni prodávat právě tolik, kolik kupující chtějí koupit.

ZMĚNY TRŽNÍ ROVNOVÁHY


Posun poptávky nahoru, způsobí růst rovnovážné ceny a souběžný růst objemu obchodovatelného zboží.



Pokles poptávky posune křivku poptávky vlevo dolů, což způsobí souběžný pokles rovnovážné ceny a objemu obchodovatelného zboží,


Posun nabídky nahoru, odráží pokles celkové nabídky (při stejné ceně budou výrobci nabízet objem zboží nižší než před posunem).způsobí růst rovnovážné ceny a pokles objemu obchodovatelného zboží. Vzrůst celkové nabídky bude mít opačné důsledky.



Jestliže objem nabídky zboží na trhu momentálně převyšuje objem poptávky pak to znamená, že tržní cena je příliš vysoká. Při takovéto ceně výrobci příliš vyrábějí a spotřebitelé málo kupují. V důsledku toho vzniká na trhu přebytek zboží. Chtějí-li se výrobci zbavit tohoto přebytku, chtějí-li prodat vše co vyrobily, musí cena snížit. Snížení ceny vyvolá růst poptávaného množství a zároveň pokles objemu nabídky.

KONKURENCE

•

mezi S a D- výrobci chtějí prodat s co největším ziskem. Spotřebitelé chtějí v co největší možné míře uspokojit své potřeby nákupem zboží. Jejich zájmy jsou protichůdné.Tržní cena je kompromis.

•

na straně D- konkurence spotřebitelů

•

na straně S-konkurence mezi výrobci

KONKURENCE Cenová a necenová konkurence Podstata cenové konkurence- spočívá ve snižování ceny zboží ze strany výrobců- s cílem ovládnout trh. Jde jim o to přilákat spotřebitele k sobě. Necenová konkurence- Cíl přilákat spotřebitele jinou cestou než cenou-kvalita, reklama, obalová technika.

DOKONALÁ KONKURENCE

•

rovné podmínky pro všechny účastníku.(stejná míra informovanosti)

•

mnoho výrobců

•

homogenní produkce

•

výrobce nemůže ovlivnit ani poptávku, ani cenu

NEDOKONALÁ KONKURENCE

•

monopolní konkurence: ( velká skupina) – volný vstup na trh – diferencovaný produkt (odlišné výrobky)

•

oligopol: – malá skupinka – přístup na trh omezen-přístup do odvětví.

•

monopol: – jediný subjekt – absolutní moc

ZÁKLADNÍ PRINCIPY

•

vzácnost zdrojů – užitečnost – omezenost

•

náklady obětované příležitosti

•

tři základní ekonomické otázky: – Co produkovat? – Jak produkovat? – Pro koho produkovat?

POZITIVNÍ A NORMATIVNÍ ANALÝZA

•

pozitivní ek. analýza: – hledá objektivní zákonitosti fungování ekonomické reality

•

normativní ek. analýza: – vychází z pozitivních analýz a přidává hodnocení; snaží se přispět ke konstrukci dokonalejšího ek. systému

EKONOMICKÝ ZPŮSOB MYŠLENÍ

•

marginální analýza – metoda studování ekonomického rozhodování – systematické srovnávání přínosů a nákladů dané aktivity

•

Modelování (neoklasika) – zjednodušené konstrukce ekonomického chování pomocí konstant a proměnných – princip ceteris paribus – grafická prezentace

VÝROBNÍ MOŽNOSTI - bližší specifikace

•

produkce (výroba) – proces přeměny výrobních faktorů v ekonomické statky (zboží a služby)

VÝROBNÍ FAKTORY

•

práce

•

půda (přírodní zdroje)

•

kapitál (výsledky výroby sloužící k další výrobě)

•

podnikavost

•

technologie

TRH

•

dobrovolná směna

•

cena –

směnná hodnota vyjádřena v penězích

FUNKCE CENY

•

informační

•

motivační

•

alokační

TYPY TRHŮ

•

Místní-karlovarské oplatky / národní –státní celek/ mezinárodní-světový trh

•

Dílčí trh-(trh na kterém se prodává a kupuje jediný druh zboží –trh sportovních bot atd / agregátní-je trh veškerého zboží.

•

produktů / peněz / výrobních faktorů

TRŽNÍ SUBJEKTY

•

domácnosti

•

firmy

•

stát

TRŽNÍ SUBJEKTY

poptávka

peněžní hlasy Domácnosti vlastnictví VF nabídka

Trh výrobků a služeb CO ? JAK ? PRO KOHO ?

nabídka

výrobní náklady Firmy platy, renty, atd.

Trhy výrobních faktorů

poptávka Macáková, Mikroekonomie

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ • • • • • • • • • • • •

Národní hospodářství je komplex všech ekonomických činností na území státu. Tyto činnosti, zaměření na výrobu statků a poskytování služeb, jsou navzájem spojeny dělbou práce. 1. Klasifikace ekonomických činností a) dělba práce –přirozená (rozdělení v malých buňkách (skupinách)) -společenská – zemědělská - řemeslo - obchod Struktura ekonomických činností vykonávaných v rámci našeho národního hospodářství je z hlediska potřeb statistiky rozdělena podle OKEČ. OKEČ obsahuje 17 kategorií, označených velkými písmeny. OKEČ slouží pro členění ekonomických subjektů. ČR-OKEČ EU-NACE Průmysl C+D+E suma podniků.

Jiří Dvořáček , Průmyslová politika

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ • • • • • • • • • • • • • • •

C-Dobývání nerostných surovin D-Zpracovatelský průmysl E-Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Někdy se do průmyslu také zahrnuje i část kategorie G (Obchod,oprava motorových vozidel a spotřebního zboží) Národní hospodářství může být členěné i jinak. Například agregací ekonomických činností: Primární sféra (zemědělství, těžební průmysl, rybolov) Sekundární sféra (zpracovatelský průmysl, stavební průmysl) Terciální sféra (obchod,služby) Průmyslový –využívá technologii vytvořenou člověkem.( pod střechou, pevný místo) Zemědělství- využívá živočišných procesů a je ovlivněn přírodními podmínkami. Stavebnictví- větší mobilita pracovníků a výrobního zařízení. Doprava-nevytváří nové statky, zabezpečuje prostorové přemisťování nákladů a osob.

Jiří Dvořáček , Průmyslová politika

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ V roce 2000 činil podíl petrochemického průmyslu na celkovém průmyslu 25 %. V roce Následujícím byl tento podíl 30 %. Jak můžete kvantifikovat změnu tohoto podílu? Zvýšil se o 5 procentních bodů.

NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Fáze hospodářského cyklu jsou: - Krize - Oživení - Konjuktura - Recese HDP

konjuktura recese oživení

krize

čas

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Stát- s vyjímkou zcela mimořádných situacích (hlavně v případě Války) působí stát na ekonomiku pouze nepřímo, zejména: - Zákonným stanovením obecně platných podmínek a pravidel Podnikání (hospodářské, obchodní, pracovní a protimonopolní zákonodářství vytvářející stabilitu fungování ekonomického mechanismu, jeho institucí a vzájemných interakcí ekonomických subjektů a udržujících dobrou kvalitu tržního prostředí): - Manipulací tržně konformními nástroji hospodářské politiky, zejména měnové, fiskální a strukturální: - Zabezpečováním – na základě společenského konsesu-některých mimoekonomických cílů a preferencí společnosti, jako jsou školství, sociální a zdravotní péče, ochrana životního prostředí atd Institucionálně je proto aparát státu zabývající se ekonomikou podstatě menší a jednodušší. Vedle parlamentu vykonávajícího základní legislativní aktivitu a vlády jako vrcholného koordinátora hospodářské politiky působící zpravidla jen několik ministerstev ve sféře ekonomiky (financí, hospodářství, zemědělství, dopravy a spojů atd.) Mimořádný význam pro regulaci ekonomického vývoje mají takové centrální nestaátní instituce s vysokou mírou nezávislosti na vládě, jako jsou centrální banka, úřad na ochranu hospodářské soutěže, obchodní soudy, berní, živnostenské a Zdislav Šulc- Hospodářská politika pracovní úřady.

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA Teorie hospodářské politiky charakterizuje tyto jednotlivé instituce jako nositele či tvůrce hospodářské politiky . Jejími základními znaky jsou legitimita a moc přijímat rozhodnutí a jednat jako hospodářské politiky. Jejich základními znaky jsou legitimita a moc přijímat rozhodování a jednat jako subjekty hospodářské politiky ve vymezené sféře. S tím tedy souvisí problém vymezení kompetencí mezi jednotlivými nositeli hospodářské politiky, zejména: -mezi mocí zákonodárnou a výkonnou -mezi různými správními úrovněmi státu (orgány národními, územními či regionálními). - Mezi orgány státní správy a jinými nositeli hospodářské politiky (např. mezi ministerstvem financí a centrální bankou)

Zdislav Šulc- Hospodářská politika,

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA SYSTÉMOTVORNÉ PRVKY

Na základě systémotvorných prvků rozlišujeme dva základní typy mechanismů fungování ekonomiky: 1. Centrálně plánované a) Centrální bilanční plán rozepisovaný prostřednictvím plánových ukazatelů na jednotlivé podniky. (tento provek je zpravidla spojen státním vlastnictvím podniků, existoval však i ve spojení s vlastnictvím soukromým v Německu v letech 1936- 1948) b) Tvorba podnikových důchodů (mezd a zisku) není vázány na tržby z prodeje zboží a služeb a míru zhodnocení disponibilního kapitálu, ale na plnění ukazatelů státního plánu c) Pevné ceny na všech trzích (zboží, služeb, investic i práce) 2. Peněžní tržní a) Svobodná tvorba cen na všech trzích (zboží i služeb, peněz a kapitálu, práce) b) Existenční závislost podniku na krytí nákladů svého podnikání z tržeb za prodané zboží a služby a z výnosu disponibilního kapitálu, nedodržení této podmínky znamená zánik podniku c) Právní úprava „pravidel hry“ mezi ekonomickými subjekty (domácnosti, podniky a státem) přesně vymezující prostor a způsob jejich vzájemné interakce (vlastnické a smluvní právo, měnová soustava, daňový systém a státní rozpočet, protimonopolní zákonodárství a instituce, pracovní právo, ekologické zákonodárství atd. ) Odpovědnost za jejich dodržení a způsob jejich vymezení. : Zdislav Šulc- Hospodářská politika,

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA SYSTÉMOTVORNÉ PRVKY

V historii ekonomických systémů můžeme zaznamenat řadu pokusů o vytvoření smíšeného mechanismu.

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA REGULATIVNÍ PRVKY

Regulativní prvky – rozumíme jimi soubor prostředků (nástrojů), jimiž může stát (jeho instituce) Jako nositel hospodářské politiky manipulovat a působit tak na chování ekonomických subjektů a Jejich prostřednictvím na formování makroekonomických agregátů na celkovou dynamiku Ekonomiky. CPE – změny jmenovitých úkolů plánu, změny plánových cen či korekce kritérií tzv. hmotné zainteresovanosti (např. změna ukazatelů, na jejichž základě se podnikům přidělují mzdové fondy a zisk). Tržní ekonomika- měnová a fiskální politika


HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA NOSITELÉ HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY

a) Zákonodárné instituce (parlament ), které stanoví dlouhodobě platná základní pravidla fungování ekonomického mechanismu (právní úprava vlastnických vztahů, podmínek podnikání, zejména smluvní právo, pracovní a sociální zákonodárství atd. ) a rozpočtové vymezení výkonné vládní moci (státní rozpočet, daňová soustava, daňové sazby.) b) Vládní instituce: vláda jako vrcholný koordinátor hospodářské politiky, minsterstva či jiné vládní instituce (daňové a celní orgány, úřady práce, živnostenské úřady atd. ) jako tvůrci a realizátoři hospodářské politiky v různých sférách ekonomiky. c) Emisní banka jako nositel jednotné měnové politiky d) Instituce vytvářející tržní prostředí a dohlížející na jeho kvalitu (protimonopolní úřady) e) Soudní instituce zaručující vymahatelnost zákonem vymezených pravidel fungování ekonomického mechanismu společnosti f) Instituce protivážných sil či nositelé vlivu jako jsou obory, organizace zaměstnavatelů, politické strany, různé zájmové organizace či lobby. Ty sice nepatří k formální organizaci hospodářské politiky, ale svým reálným společenským postavením bud přímo nebo nepřímo ovlivňují tvorbu i výkon hospodářské politiky instutucemi vytvořenými na základě formální organizace státu (ústava a na ni navazující zákonodárná úprava).

: Zdislav Šulc- Hospodářská politika,


Podstata hospodářské politiky se projevuje , že stát především vláda, přebírá určitou odpovědnost za zabezpečování hospodářského a sociálního rozvoje společnosti, a to soustavou politiky orientovaných na jednotlivé oblasti společenského života. Např. politika hospodářská, sociální, kulturní atd. • Mezi těmito politikami je hospodářská politika • Folie 5 • Liberálové – monetární politika, keynesiánci –fiskální p. • Magick. čtyřúhelník, • Erhart Ludwik-táta německého zázraku 1936-1948 příkazová ekonomika (denní příkazy z centra v soukromých rukou podniky)


Hospodářská politika-přístup státu k ekonomice své země. V obecné rovině existuje řada filozofií např. ,,ruce pryč“ (Laissez-faire-tržní fundamentalismus) a konče silným intervencionismem (plánované ekonomiky). Hospodářská politika může být členěna podle cílů na makroekonomickou a mikroekonomickou politiku. Makroekonomická hospodářská politika (týká se především makroekonomické rovnováhy a efektivnosti využití zdrojů společnosti) Obsahuje: • monetární politiku (inflace, M*V=P*Q) • fiskální politiku (státní rozpočet –příjmy a výdaje) • důchodovou politiku (regulace mezd a cen)


Mikroekonomická hospodářská politika (je zaměřena na zvyšování efektivnosti při alokaci zdrojů společnosti, někdy se chápe jako doplněk makroekonomické politiky) • Obsahuje: - strukturální politiku – odvětvový aspekt p. (dopravní p., agrární p. (energetická p., PRUMYSLOVA P.) - průřezový aspekt p.(ekologická p.,vědní p.) • Cíle HP: - nízká míra inflace - nezaměstnanost - platební bilance - běžný účet (obchodní bilance NX) - kapitálový účet (kapitálový pohyb) - ekonomický růst (HDP) • mag.čtyř.

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA CÍLE HP -

Konfliktnost cílů Respektování mimoekonomických cílů a preferencí ( udržení sociální stability, ochrana jedinců před zneužíváním svobody podnikání ( bezpečnost práce, zdravotní nezávadnost a bezpečnost výrobků), ochrana životního prostředí, zachování státní suverenity a obranyschopnosti atd. Hospodářská politika se orientuje na zmírnění nebo eliminaci těchto cyklických výkyvů. Hospodářská politika se neorientuje jen na magický čtyřúhelník.


HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA CÍLE HP Potenciální konfliktnost cílů- Cenová stabilita versus vysoká úroveň zaměstnanosti. Phillipsova křivka: Křivka nám vyjadřuje skutečnost, že cenové stability (nulové míry inflace) lze Dosáhnout pouze při 5 % míře nezaměstnanosti. Pokusí-li se HP sledující plnou zaměstnanost Snížit na míru pod tuto úroveň, nutně to potom povede k růstu míry inflace a tedy k narušení cíle Stability cenové hladiny. Podobně ovšem i naopak, sleduje-li hospodářská politika antiinflační cíl, je pokles míry inflace nutně provázen vzestupem, míry nezaměstnanosti k němuž dochází ještě Dříve, než se cenový růst zpomalí nebo zastaví. Míra inflace v %

5


HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA CÍLE HP Potenciální - konfliktnost cílů –Cenová stabilita a rovnováha platební bilance Rovnováha platební bilance jako cíl hospodářské politiky je těsně svázána s měnovým kurzem. Jeli měnový kursem. Je-li měnový kurs podhodnocen, vede to ve fungující otevřené tržní ekonomice k přebytkům obchodní bilance a tím i k přílivu peněz na vnitřní trhy bez odpovídajícího růstu a Služeb, čímž se vytváří tlak na růst vnitřní cenové hladiny. Tento jev se zpravidla charakterizuje Jako importovaná inflace (vyšší úroveň cenových hladin na zahraničních trzích se přelévá do Hladin vnitřních cen).

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA CÍLE HP HDP=C+I+G+(X-Y) Nezaměstnanost= Nezaměstnaný=člověk, který se aktivně uchází o zaměstnaní Formy nezaměstnanosti: 1) Frikční nezaměstnanost-lidé přecházejí z jednoho zaměstnaní do jiného, se stejnou nebo podobnou kvalifikací. Tato nezaměstnanost je přechodná, trvá několik dní, maximálně několik týdnů. 2) Cyklická nezaměstnanost je způsobena poklesem v hospodářském cyklu – tj. snížením celkové Úrovně výdajů v ekonomice. Trvá zpravidla několik měsíců, dokud nezačne opět růst národní produkce 3) Strukturální nezaměstnanost je způsobena hlavně změnami v požadované kvalifikaci u pracovníků, protože se změnily technologické podmínky výroby, nebo došlo ke změnám v realitní konkurenční schopnosti jednotlivých odvětví. Může trvat i několik let.

www.cnb.cz

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA CÍLE HP Platební bilance je tvořena: Běžný účet: registruje jednak toky zboží do zahraničí (vývoz) a ze zahraničí (dovoz) jednak toky Poskytovaných služeb dopravních, obchodních i neobchodních a služeb cestovního ruchu, kromě Dalších běžných exportů. Kapitálový účet: obsahuje kapitálové převody související např. s migrací obyvatel a převody Nehmotných práv (např. autorských práv, patentů, licencí apod.) Finanční účet: (dříve označovaný jako kapitálový), zahrnuje výsledky transakcí, spojených se Vznikem a změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády a dalších subjektů ve vztahu k zahraničí. Poskytuje také souhrnnou informaci o rozsahu zahraničních investic (přímých, Portfoliových i ostatních)

Jiří Dvořáček.: Průmyslová politika

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA MAKROEKONOMICKÁ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA – MONETÁRNÍ POLITIKA Poptávka po penězích Z hlediska měnové politiky musíme rozlišit dvě skupiny peněz s rozdílnými faktory působícími na Poptávku po nich. - Transakční peníze, které slouží jako postředek směny zboží a služeb (agregát M1, tj. papírové Peníze a mince, netermínované depozita (běžné účty atp.) Velikost poptávky po těchto penězích Závisí na dvou faktorech. Především na objemu směny, a tedy na velikosti národního produktu. Čím jsou větší, tím je větší poptávka po transakčních penězích. Větší poptávka po penězích nemusí ještě znamenat nutnost vyšší emise peněz (např. bankovek), neboť objem peněz v oběhu závisí i na tom, jak rychle se tyto peníze v procesu směny „obracejí“ podle tohoto vzorce

M*V=P*Q Dalším faktorem, který určuje velikost peněz poptávky po penězích, je cenová úroveň. Čím vyšší Je cenová úroveň, tím vyšší je rovnež poptávka po transakčních penězích a naopak.

Zdroj: Zdislav Šulc- Hospodářská politika,

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA MAKROEKONOMICKÁ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA – MONETÁRNÍ POLITIKA Peníze na termínovaných vkladech či v cenných papírech Nejdříve je třeba tyto peníze převést na likvidní formu. Rozhodujícím faktorem je úrok, který je zpravidla definován jako cena za zřeknutí se likvidních peněz. Čím vyšší úroková míra, tím vyšší je poptávka po těchto investičních penězích a naopak. Nabídka peněz O množství peněž, rozhoduje ČNB – emisí bankovek, změnou diskontní sazby, sazby povinných rezerv a operace na trhu cenných papírů. Jesltiže jsou nabídka peněz a poptávka po nich shodné, cena peněz je v rovnováze, mluvíme o rovnovážné úrokové míře. Je-li nabídka nižší než poptávka, cena likvidních peněz, které je možno využít ať už ke spotřebě či k podnikatelským účelům, tedy úroková míra roste a opačně.

www.cnb.cz

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA MAKROEKONOMICKÁ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA – MONETÁRNÍ POLITIKA M*V=P*Q Inflace= Inflace je obvykle chápána jako opakovaný růst většiny cen v dané ekonomice. Jde o oslabení reálné hodnoty (tj. kupní síly) dané měny vůči zboží a službám, které spotřebitel kupuje – je-li v ekonomice přítomna inflace spotřebitelských cen, pak na nákup téhož koše zboží a služeb spotřebitel potřebuje čím dál více jednotek měny dané země. V praxi je inflace v oblasti spotřebitelských cen měřena jako přírůstek tzv. indexu spotřebitelských cen. V ČR inflaci měří Český statistický úřad , na jehož internetových stránkách lze nalézt podrobnosti o jejím měření. Pokles inflace je označován jako dezinflace. http://www.cnb.cz/cs/faq/inflace.html

www.cnb.cz

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA MAKROEKONOMICKÁ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA – FISKÁLNÍ POLITIKA Fiskální politika – rozpočtová politika Podstatu fiskální politiky tvoří používání výdajů a příjmů státního rozpočtu tak, aby ovlivnily celkovou dynamiku a rovnováhu ekonomiky (rovnovážnou úroveň HDP) např přes – změny ve vládních nákupech zboží a služeb, transferové platby ( sociální a zdravotní dávky atp.) a změna daní (jejich soustav či daňových sazeb). Fiskální politika je proto někdy rovněž označována za poptávkovou politiku, neboť se snaží manipulací agregátní poptávkou stabilizovat zaměstnanost a výrobu v průběhu hospodářského cyklu. Teoretické základy fiskální politiky položil John Maynard Keynes popisem poptávkového efektu změn ve státních výdajích a jeho vlivu na rovnovážnou úroveň reálného národního produktu. Z makroekonomie víme, že při dané cenové úrovni se rovnováhy mezi poptávkou a výrobou (HDP) dosahuje tehdy, jestliže se souhrnné výdaje (tj. spotřeba, investice a vládní výdaje) rovnají HDP. Podle vzorce Y=C+I+G. Předpokládáme-li, že za jinak stejných podmínek se zvýší G, tj. vládní nákupy zboží a služeb či transferové platby, vzroste poptávka nad současnou úroveň HDDP, což podnítí podniky k rozšíření výroby. Tento proces je spojen s růstem příjmů obyvatelstva (vyšší výroba přináší vyšší mzdy a naopak, růst transferových plateb zvyšuje nepracovní příjmy.


HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA MAKROEKONOMICKÁ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA – MONETÁRNÍ POLITIKA S růstem příjmů roste i sklon k úsporám a naiopak. Úspory jsou zdrojem investic, které při jejich růstu zvyšují poptávku. Vedle přímého vlivu původních změn vládních výdajů tak dochází k dalšímu, dodatečnému zvýšení poptávky. Jde o efekt charakterizovaný jako multiplikátor, který násobí účinek promární změny G. Pokud tento mechanismus stimulace efektivní poptávky působí, jako výsledný účinek na HDP několikanásobně převyšuje objem původní změny G.

Vyšší vládní výdaje (G) předpokládají vyšší daně. Vyšší daně však působí na příjmy obyvatelstva opačně než transferové platby. Daně tyto příjmy snižují a tím i sklon ke spotřebě a k úsporám. Multiplikační účinky těchto změn na poptávku jsou však menší než u změn vládních výdajů, které na ni působí přímo v celém svém objemu. Změny daňového zatížení však na ni působí nepřímo prostřednictvím disponibilního důchodu, jehož změny (růst či pokles při změnách daní) jsou částečně kompenzovány změnou sklonu k úsporám.


HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA MAKROEKONOMICKÁ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA – MONETÁRNÍ POLITIKA Hypotéza přirozené míry nezaměstnanosti Za přirozenou míru nezaměstnanosti se považuje taková míra, při které výroba dosahuje potencionální úrovně HDP nekdy označována za hranici možností tržní ekonomiky. Je to tedy stav, ve kterém nabídka a poptávka jsou v rovnováze, jejímuž dosažení nebrání nedostatek kteréhokoli z výrobních faktorů. Potencionální úroveň výroby je proto pro tržní ekonomiku charakterizována jako normální úroveň či úroveň plné zaměstnanosti. Phillipsova křivka Phillipsova křivka: Křivka nám vyjadřuje skutečnost, že cenové stability (nulové míry inflace) lze Dosáhnout pouze při 5 % míře nezaměstnanosti. Pokusí-li se HP sledující plnou zaměstnanost Snížit na míru pod tuto úroveň, nutně to potom povede k růstu míry inflace a tedy k narušení cíle Stability cenové hladiny. Podobně ovšem i naopak, sleduje-li hospodářská politika antiinflační cíl, je pokles míry inflace nutně provázen vzestupem, míry nezaměstnanosti k němuž dochází ještě Dříve, než se cenový růst zpomalí nebo zastaví. Jiří Dvořáček , Průmyslová politika Míra inflace v %

HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA MAKROEKONOMICKÁ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA – MONETÁRNÍ POLITIKA Deficit státního rozpočtu a státní dluh Známe: vyrovnaný, přebytkový, deficitní. Zjistit údaje: Deficit státního rozpočtu je toková veličina, Státní dluh – vyjadřuje souhrn akumulovaných minulých deficitů Státní dluh- rozdělujeme na vnitřní a vnější (zahraniční zadluženost) Státní dluh má převážně podobu státních dluhopisů


POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA - Dvořáček Jiří.: Průmyslová politika. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1997. ISBN 80-7079-104-7. - Dvořáček, Jiří.: --- Dvořáček Jiří.: Podnikání v průmyslu a průmyslová politika. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1993. ISBN 80-7079-327-9. - Dvořáček, Jiří.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v Evropské unii. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80245-0818-4. - Helísek Mojmír.: Makroekonomie – základní kurz: Slaný : Melandrium, 2002., 80-86175-26-X (brož.) - Pearce, David W.: Macmillanův Slovník moderní ekonomie - Provazníková, Romana, Volejníková Jolana: Makroekonomie cvičebnice: Slaný, Melandrium, 2003, 80-86175-23-5 - Novotný Jakub.: Mikroekonomie - Sirůček, Pavel -- Macáková, Libuše -- Nečadová, Marta Mikroekonomická teorie I. : cvičebnice. Slaný: Melandrium, 2003. ISBN 80-86175-37-5 - Soukupová, Jana -- Macáková, Libuše -- Hořejší, Bronislava: Mikroekonomie. Praha: Management Press, 1999. ISBN 807261-005-8. - Staný, A .: Makroekonomická analýza a hospodářská politika,., 2003 - Šulc Zdislav.: Hospodářská politika. Praha: Consus, 1993. ISBN 80-901004-7-3 - www.cnb.cz

NÁRODOHOSPODÁŘSKÁ POLITIKA. Ing. David Mareš, M.B.A., Ph.D

Recommend Documents