Mendelova univerzita v Brně Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Národnostní menšiny ve Švýcarsku Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Vypracovala:
Mgr. Lukáš Nevěděl, Ph.D.
Bc. Anežka Batelková
Brno 2015
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Národnostní menšiny ve Švýcarsku vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 20.5.2015
_______________________
V této části bych chtěla poděkovat Mgr. Lukáši Nevědělovi, Ph.D. za odborné vedení diplomové práce. Děkuji také paní Céline Buntschu z institutu Bundesamt für Migration v Bernu za poskytnutí klíčových informací pro zpracování praktické části této diplomové práce.
Abstrakt Tato diplomová práce je zaměřena na národnostní menšiny ve Švýcarsku v rámci porovnání imigrace od roku 1993 do současnosti. Nejprve je zde na základě historických souvislostí nastíněn aktuální stav a poté v praktické části jsou rozebrány přímo počty imigrantů v jednotlivých oblastech, popř. z konkrétních států dle získaných informací z imigračního úřadu. Na konci práce je provedena prognóza do budoucna a nastíněny možné problémy v této oblasti. Klíčová slova Národnostní menšiny, Švýcarsko, Imigrace, Azyl
Abstract This diploma work is focused on national minorities in Switzerland within the framework of the comparation of the migration from 1993 up to the present. First, it is outlined the actual situation on the basis of historical circumstances. In the practical part of this work, the number of immigrants in particular areas are analysed. The data also come from the immigration authorities of the states where the immigrants come from. At the end of the work, a prognosis is made and possible future problems of those areas are presented. Keywords National minorities, Switzerland, Immigration, Asylum
Obsah
6
Obsah 1
Úvod
13
2
Cíle práce a metodika zpracování
15
3
2.1
Teoretická část práce ........................................................................................ 15
2.2
Praktická část práce .......................................................................................... 15
Historie a současný stav 3.1
17
Základní pojmy dané problematiky .................................................................. 17
3.1.1
Migrace .................................................................................................... 17
3.1.2
Imigrace.................................................................................................... 20
3.1.3
Azyl .......................................................................................................... 21
3.2
Migrační teorie ................................................................................................. 21
3.2.1
Přístupy vycházející z neoklasické teorie ................................................ 22
3.2.2
Makro teorie ............................................................................................. 22
3.2.3
Mikro teorie .............................................................................................. 23
3.2.4
Nové ekonomické přístupy ...................................................................... 23
3.2.5
Teorie dvojího pracovního trhu ................................................................ 24
3.2.6
Historicko-strukturalistický přístup ......................................................... 24
3.2.7
Teorie světových systémů ........................................................................ 25
3.2.8
Teorie sítí ................................................................................................. 25
3.2.9
Institucionální teorie................................................................................. 26
3.2.10
Teorie kumulativní příčiny....................................................................... 26
3.2.11
Teorie migračních systémů ...................................................................... 27
3.3
Multikulturalismus............................................................................................ 27
3.3.1
Národnostní menšiny ............................................................................... 27
3.3.2
Současný postoj k národnostním menšinám ............................................ 28
3.4
Historické souvislosti imigrace ve Švýcarsku .................................................. 29
Obsah
7
3.5
Sociální politika ................................................................................................ 32
3.5.1
Orgány činné v oblasti sociální politiky................................................... 34
3.5.2
Federální ústava a zákony ........................................................................ 35
3.6
3.6.1
Cíle imigrační politiky z roku 1993 ......................................................... 36
3.6.2
Postoj spolkové rady ................................................................................ 36
3.7
4
Imigrační politika ............................................................................................. 35
Azylová politika ............................................................................................... 37
3.7.1
Žádosti o azyl podané ze zahraničí, na hraničních přechodech a letištích 38
3.7.2
Žádosti ilegálně pobývajících osob .......................................................... 39
3.7.3
Dublinská dohoda..................................................................................... 39
Analytická část
41
4.1
Imigranti z celého světa od roku 1993.............................................................. 41
4.2
Imigranti z Evropy ............................................................................................ 44
4.3
Imigranti ze zemí EU 28 ................................................................................... 46
4.4
Státy s nejvyšším počtem imigrantů ................................................................. 48
4.4.1
Německo .................................................................................................. 50
4.4.2
Portugalsko ............................................................................................... 50
4.4.3
Francie ...................................................................................................... 52
4.4.4
Itálie.......................................................................................................... 52
4.4.5
Spojené království .................................................................................... 53
4.4.6
Rozložení imigrantů v roce 2013 ............................................................. 54
4.5
Rozdělení imigrantů dle kantonů ...................................................................... 55
4.6
Imigrace v roce 2014 ........................................................................................ 59
4.6.1
Občané EU nebo států EFTA ................................................................... 60
4.6.2
Ostatní státy.............................................................................................. 61
4.6.3
Obyvatelé s povolením k pobytu na delší období .................................... 62
4.6.4
Obyvatelé s krátkodobým pobytem ......................................................... 64
4.7
Zaměstnanci versus OSVČ ............................................................................... 66
Obsah
8
4.8
Rizikové skupiny imigrantů.............................................................................. 69
4.8.1
Africký roh ............................................................................................... 69
4.8.2
Severní Afrika .......................................................................................... 70
4.8.3
Jižní a střední Afrika ................................................................................ 70
4.8.4
Západní Afrika ......................................................................................... 71
4.8.5
Západní Balkán ........................................................................................ 71
4.9
Aktuální problémy s imigranty a prognóza do budoucna................................. 72
4.10 Problematika azylantů ...................................................................................... 74 4.10.1
Období mezi lety 2001 – 2013 ................................................................. 74
4.10.2
Rok 2014 .................................................................................................. 77
4.10.3
Porovnání v počtu trestných činů ............................................................. 78
5
Závěr
79
6
Seznam použitých zdrojů a literatury
82
Seznam zkratek
9
Seznam zkratek BFM
Spolkový úřad pro migraci
BFS
Statistický spolkový úřad
EFTA
Evropské sdružení volného obchodu
EU
Evropská unie
HDP
Hrubý domácí produkt
IOM
Mezinárodní organizace pro migraci
KLDR
Korejská lidově demokratická republika
NATO
Severoatlantická aliance
OECD
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
OSN
Organizace spojených národů
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
SA
Schenghenský prostor
SVP
Švýcarská lidová strana
USA
Spojené státy americké
WTO
Světová obchodní organizace
Seznam obrázků
10
Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 1 Graf ilustrující změny v počtu imigrantů z celého světa kromě evropských států
42
Obr. 2 Graf vyjadřující podíl imigrantů dle jednotlivých kontinentů v období 1993-2013
43
Obr. 3 Graf počtu imigrantů dle jednotlivých kontinentů v období 19932013
45
Obr. 4
Graf počtu imigrantů ze zemí EU 28 v období 1993-2013
47
Obr. 5
Graf počtu imigrantů z Německa v období 1993-2013
50
Obr. 6
Graf počtu imigrantů z Portugalska v období 1993-2013
51
Obr. 7
Graf počtu imigrantů z Francie v období 1993-2013
52
Obr. 8
Graf počtu imigrantů z Itálie v období 1993-2013
53
Obr. 9 Graf počtu imigrantů ze Spojeného království v období 19932013
54
Obr. 10
Mapa rozložení imigrantů v roce 2013
55
Obr. 11
Mapa rozdělení kantonů
56
Obr. 12 Graf počtu imigrantů v rámci jednotlivých kantonů v období 1993-2013
57
Obr. 13
59
Mapa rozložení imigrantů v podílu na domorodé obyvatelstvo
Obr. 14 Graf počtu imigrantů v rámci jednotlivých kantonů v období leden – srpen 2014
63
Obr. 15 Graf počtu emigrantů v rámci jednotlivých kantonů v období leden – srpen 2014
64
Seznam obrázků
11
Obr. 16 Graf počtu imigrantů v rámci jednotlivých kantonů v období leden – srpen 2014
65
Obr. 17 Graf počtu emigrantů v rámci jednotlivých kantonů v období leden – srpen 2014
66
Obr. 18
Graf rozvržení zaměstnaneckých poměrů v roce 2014
67
Obr. 19
Graf prognózy do roku 2018
73
Obr. 20
Graf počtu žadatelů o azyl v období 2001-2013
75
Obr. 21
Graf podílu žadatelů o azyl dle jednotlivých zemí v roce 2014
77
Obr. 22
Graf počtu trestných činů dle druhu povolení k pobytu
78
Seznam tabulek
12
Seznam tabulek Tab. 1
Počet imigrantů v období 1993-2003
49
Tab. 2
Průměrný počet imigrantů v jednotlivých letech
57
Tab. 3
Rozvržení dle zaměstnaneckých poměrů v roce 20014
68
Tab. 4 Podíl žádostí o azyl v jednotlivých kantonech vyjádřeny v % v roce 2012
76
Úvod
13
1 Úvod Problematika národnostních menšin se stala aktuálním tématem již v minulém století. Dnes, bohužel, se setkáváme se stále častějšími útoky právě na různé národnostní menšiny v různých státech světa ať už z důvodu rasové, kulturní nebo jazykové odlišnosti. Nejinak je tomu i právě ve Švýcarsku. Až do nedávné doby bylo bráno jako jedna z nejstabilnějších, nezávislých a ekonomicky nejsilnějších zemí nejen Evropy, ale dalo by se říci i v rámci celého světa. I zde ovšem v posledních letech stále častěji řeší problémy týkající se boje mezi národnostními menšinami a domorodým obyvatelstvem. Proto tedy v rámci této diplomové práce bude pomocí výzkumných otázek vyobrazen aktuální stav v souvislosti s historickými fakty. Na začátku výzkumu bude přehledný popis imigrantů z celého světa. Nebude zde záměrně zahrnuta Evropa, neboť té budou věnovány kapitoly následující. Je tedy pochopitelné, že z ostatních kontinentů počty imigrantů nebudou tak vysoké kvůli geografické vzdálenosti. Nadále je zapotřebí se věnovat právě evropské části. Jedná se o jazykově, kulturně a v neposlední řadě právě geograficky nejbližší oblasti, která je tedy v těsné blízkosti, a proto problémy s menšinami jsou pro ni taktéž aktuální. Lze pozorovat z médií i problémy v ostatních státech jako je Německo, Spojené království apod. Také EU se potýká v posledních letech se stále častějšími spory mezi menšinami v členských státech. Tyto spory ovlivňují i nás, i když se třeba netýkají přímo v tu chvíli naší země, ale díky záměrně propojenému systému vždy rozhodnutí dopadne na členské státy jako celek, aby se případně předešlo komplikacím na jiných místech. Proto se bude práce věnovat i právě členským zemím, kdy bude zaměřena na pět zemí s nejvyšším počtem imigrantů. Pochopitelně se tato problematika neřeší na úrovni celostátní, ale je sem zahrnut i aparát kantonální. V těchto ohledech je zřejmé, že dle hodnot v jednotlivých kantonech lze rozpoznat různou míru atraktivity pro případné imigranty. Závisí to na technické vyspělosti, ale také umístění a jazykových bariérách.
Úvod
14
Po tedy historickém úvodu je zapotřebí se věnovat i současné situaci. Bohužel v době sběru dat nebyly ještě kompletní statistiky za celý rok 2014, ale pouze za tři čtvrtletí, jedná se zde pouze o částečnou představu. Zde je třeba státy rozdělit dle příslušnosti k EU nebo státům EFTA, neboť ty jsou ekonomicky stabilnější, a na státy ostatní, kde stále převažují obavy ze strany Švýcarska, proto zde mohou být i přísnější kritéria. Neméně zajímavým tématem je i pracovní poměr pro cizince. Je všeobecně známo, že Švýcaři jsou velice hrdí na svůj národ, proto je zde problematické získat ať už povolení k pobytu nebo pracovní povolení. Statistiky však zaznamenávají počty i v těchto oblastech, proto budou zahrnuty i tyto údaje. Ovšem migrace lidí s sebou nepřináší jenom ty pozitivní skutečnosti. Je zapotřebí se na ni také dívat z pohledu ilegálních migrantů, kteří zcela neřízeně putují po zemích hlavně Schenghenského prostoru a zde se snaží získat azyl a v případě neúspěchu opět putují ilegální cestou do dalších a dalších států. I ve Švýcarsku se potýkají s tímto problémem, jelikož je považováno za téměř ideální místo k životu. Na posledním místě je zajímavé nahlédnout do možné budoucnosti, co se počtu imigrantů a jejich chování týče.
Cíle práce a metodika zpracování
15
2 Cíle práce a metodika zpracování V této kapitole je možné se seznámit se s cíli a metodikou teoretické a praktické části.
Teoretická část práce
2.1
Jako výchozí materiály pro teoretickou část jsou odborné publikace, které jsou řádně citovány v seznamu zdrojů na konci práce. Tyto knihy jsou použity k bližšímu vysvětlení zkoumané problematiky, aby bylo možné se poté v praktické části lépe zorientovat. Dále jsou také využity internetové zdroje, které byly osobně doporučeny pracovnicí migračního úřadu v Bernu, neboť některé písemné materiály vůbec nejsou zpracovány nebo pokud jsou, tak obsažené informace již nejsou aktuální. Cílem teoretické části této diplomové práce tedy bude přehledně vytvořit přehled o historickém vývoji migrace do Švýcarska. Celá problematika bude následně uvedena i v aktuálních souvislostech.
Praktická část práce
2.2
V praktické části je hlavním cílem podrobný popis dané problematiky pomocí statistických přehledů, konkrétně tedy grafů a tabulek, za jednotlivá období a vybrané země. Celá praktická část je rozčleněna do podkapitol dle logické návaznosti. Na počátku je obecné charakteristika této problematiky celkově od roku 1993 s tím, že se poté postupuje k podrobnějším popisům a statistikám až na úroveň vybraných států v současnosti. V závěru práce je v rámci vytvoření prognózy do roku 2018 využita metoda analytického vyrovnání pomocí trendové složky. Tato metoda byla vypočítána s následující časovou proměnnou (Minařík, 2010): =
2 −
−1 2
Cíle práce a metodika zpracování
16
Hodnota této proměnné pro
= 1, 2, … , 10 je ∑ = 0 a člen
v tomto případě
značí počet měření. Trendová přímka za hodnoty
=
+
je vypočítána pomocí parametrů
a
s tím, že
dosazujeme počet imigrantů v přepočtu na 1 000 obyvatel vždy za pří-
slušný rok: = =
∑
∑ . ∑
Z vypočítaných hodnot je poté vytvořen graf, který zachycuje průběh vývoje počtu imigrantů, i se znázorněnou trendovou přímkou. Součástí práce jsou také kartogramy a kartodiagramy, dostupné z následně zmiňovaných zdrojů, které přehledně ilustrují celkovou situaci této problematiky v příslušném období.
Historie a současný stav
17
3 Historie a současný stav Na začátku této kapitoly je uveden stručný popis základních pojmů této problematiky. Jako následující podkapitoly budou uváděny popisy různých politik, které souvisejí s problematikou národnostních menšin, imigrantů a azylantů.
3.1
Základní pojmy dané problematiky
V této části budou vysvětleny základní pojmy dané problematiky, jako je migrace, imigrace a azyl.
3.1.1
Migrace
Pojmem migrace označujeme proces stěhování obyvatelstva (Koschin, 2010). Jedná se jak o stěhování v rámci jednoho státu, tak i do zahraničí. Lze tento stav tedy posuzovat ze dvou hledisek, kterými jsou úbytek nebo na druhé straně přírůstek obyvatel. Je zapotřebí upozornit, že migrací se neoznačuje sezónní pohyb lidí, kterým může být přechod z horských oblastí do nížin apod. Tento pohyb obyvatel také značně přispívá ke zvýšení počtu obyvatel v celkových statistikách, což může mnohdy značně zkreslit opravdový stav. Zvláště pak v evropských zemích je tento trend hojně rozšířen, čímž nabývá stále více na významu. Pravdou je, že nebýt toho, většina těchto populací by již dávno vymřela (Koschin, 2010). Otázkou zůstává, jak je to s určením, kdy se přistěhovalý stává členem populace. Ze sociologického hlediska lze hovořit o procesu asimilace, z biologického o změně genetické výbavy, která trvá několik generací a z hlediska například demografického o přijetí norem demografického chování. Pro statistické účely se uvádí jednoduché a snadno zjistitelné kritérium, kterým bývá obvyklé místo pobytu. Tento pohled má jednoznačné vysvětlení. Člověk, který žije na nějakém místě, se logicky stává členem tamní společnosti, a pokud měl do doby přistěhování své zvyky, tak v tuto chvíli začíná
Historie a současný stav
18
částečně přebírat zvyky svého okolí a na druhou stranu své okolí začíná obohacovat svými zvyklostmi. Nikdy to ovšem nedosáhne té míry, že by se zcela přizpůsobil, ale naopak se očekává, že se populace mění, aby byla schopna přijímat i jiné zvyky a tradice (Koschin, 2010). Obecně vzato každá migrující skupina si vždy stanoví své cíle (svoji budoucí roli), které chce hrát v nové (majoritní) společnosti, a poté k těmto cílům směřovat. V současné době však dosáhnout úspěchu v tomto ohledu může být velice obtížné. Rozhodování migrantů v konečné fázi je velice složité, a podléhá mnohým různorodým a na sobě nezávislým faktorům. I tyto faktory se velice těžce zachycují, neboť se vážou ke třem prostředím, kterými jsou místo emigrace, cílovému místu a tranzitním zemím, kterými migrant během svého putování prochází. Současně s tím sem také vstupují další parametry, které s migranty úzce souvisí, a tím je geografická poloha, socioekonomická situace jak krátkodobá, tak dlouhodobá, migrační politika, migrační historie daných zemí a v neposlední řadě i míra tolerance v dané zemi (Mezinárodní migrace obyvatelstva, 2005). V současné době žije mimo svoji rodnou zemi cca 140 milionů lidí, což představuje přibližně 2 % celkové populace. Jako rodná země je myšlena ta, kde se dotyčná osoba narodila nebo jejíž občanství nese. Rozmístění migrantů v rámci celého světa je velice nerovnoměrné. Přibližně polovinu nalezneme v rozvinutých a druhou polovinu v rozvojových zemích. Lze obecně říci, že nejbohatší země světa mají na svých územích cca jednu třetinu světové populace imigrantů. Konkrétně v zemích západní Evropy se na konci 90. let 20. století nacházelo více než 20 milionů imigrantů. Dynamika jejího růstu začíná být opravdu velká, neboť ročně přibývá mezi 2 a 4 miliony migrantů. Z celkového počtu je odhadováno, že necelých 30 milionů tvoří utečenci nebo obyvatelstvo nuceně vysídlované (Mezinárodní migrace obyvatelstva, 2005). Většinu mezinárodních migrantů tvoří ekonomicky aktivní migranti, kteří jsou většinou zastoupeni v pohybech vysoce vzdělaných pracovníků, a to i pokud by se brali v úvahu i ilegální pohyby obyvatel. Stejně tak žadatelé o azyl (uprchlíci) se ať už legální nebo ilegální cestou snaží zapojit do pracovního procesu (Mezinárodní migrace obyvatelstva, 2005).
Historie a současný stav
19
Masivní pohyby obyvatel mají mnoho příčin a také mnoho důsledků. Pokud bychom chtěli zobecnit pohyb obyvatel, tak by se dalo hovořit o přesunu z chudého Jihu na bohatý Sever. Toto vychází z tradičního modelu z USA společně s Japonskem apod. Jako hlavní determinanty lze považovat obrovské rozdíly mezi životní úrovní jednotlivých společností, stejně jako rozdíly v povaze a demokratickém uspořádání. Významnou bariérou bývají migrační politiky cílových zemí (Mezinárodní migrace obyvatelstva, 2005). Ty se rozdílnými způsoby snaží regulovat nebo spíše omezovat příliv imigrantů na své území. Ani zde však nelze popsat jednoznačný postoj. Proti silnému boji proti imigrantům stojí silné skupiny podnikatelů, kteří tímto přichází o levnou pracovní sílu. Také velice nízká porodnost vyspělých zemí se může zvyšovat právě díky přílivu obyvatel, aby se v budoucnu zamezilo problémům, kdo bude zajišťovat chod ekonomiky a spokojený život početné skupiny penzistů. V současné době je velice oslabena rovina státu jako zásadního konatele imigrační politiky. Bohužel růst globálního ekonomického systému jeho roli přeměnil natolik, že již tuto funkci vykonává pouze formálně. Změny se týkají především regulační role státu (Mezinárodní migrace obyvatelstva, 2005): 1) Rozličné státní pravomoci byly přeloženy do sféry supranárodních organizací jako WTO, EU nebo jsou zachyceny v kodexu mezinárodních lidských práv 2) Nastala privatizace řídících a regulačních funkcí, které předcházela privatizace aktivit veřejného sektoru a ekonomická deregulace Procesy jako globalizace a transnacionalizace také utvářejí důležité procesy integrace státních struktur do vyšších politických celků, kde státy dobrovolně přicházejí o svá dlouholetá práva. Dalším trendem ve vyspělých zemích je zvýšení počtu politických aktérů, kteří vytvářejí vlastní migrační politiku a debaty o ní. S konkrétním zaměřením jednotlivých regionů souvisí současný typický rys imigrační politiky v nejdůležitějších imigračních regionech západní Evropy a severní Ameriky (Mezinárodní migrace obyvatelstva, 2005). Jak EU, tak USA, zastávají politiku volného toku zboží, kapitálu, informací a osob, která je velice nevyvážená. Nedokáží si vyvodit souvislosti, že zvýšený pohyb jednoho zapříčiní zvýšenou potřebu druhého. Pokračující modernizace, zkvalitňování
Historie a současný stav
20
dopravní infrastruktury nebo snižování cen jízdného jen podporují migrační pohyby. Ty lze také vysvětlit z pohledu chování samotných jedinců. Pokud je brán celosvětový nárůst migrační mobility, je zapotřebí vzít v úvahu fungování tří základních sil, kterými jsou konsolidace trhu, formování lidského a sociálního kapitálu. Mezinárodní migrace vzniká v transformacích, ať už ekonomických, politických nebo psychologických, které jdou souběžně s vytvářením trhu a celkovým rozvojem dané společnosti (Mezinárodní migrace obyvatelstva, 2005). Stejně s vytvářením nových struktur jsou i pracovníci vytrženi ze svých pracovišť a jsou přemístěni do nových situací a aktivit. Totéž lze pozorovat i v podnikatelské sféře. Ti nemají dostatek času na „zvládnutí risku“, a tak musejí denně vynakládat síly, aby zajistili své fungování na trhu. Co se týče samotného lidského kapitálu, migranti nabývají nové kvality, jsou produktivnější a zvyšují svoji hodnotu pro zaměstnavatele. V průběhu cestování se seznamují s cizí zemí, jazykem, pracovním prostředím a místními specifičnostmi. Tím se učí denní koloběh života a jeho zvládnutí. Výsledkem toho je poznání, které může nadále zprostředkovat lidem s podobným osudem jako je on sám.
3.1.2
Imigrace
Dle statistik OECD patří dnes Švýcarsko k zemím s nejvyšším podílem imigrantů v Evropě. To s sebou přináší i značnou legislativní zátěž, která je zvláště pak v posledních letech předmětem diskuzí na mezinárodním poli (International Organisation for Migration, 2015). Faktem je, že je také nazýváno „zemí přistěhovalců“. Na jednu stranu se sice v médiích neustále objevují zprávy, jak je Švýcarsko izolované, že je ostrovem v Evropě apod., avšak opak je pravdou. Žádná jiná vyspělá průmyslová země na světě nemá takový podíl přistěhovalců poměrem k počtu obyvatel (Die Schweiz als Einwanderungsland, 2008).
Historie a současný stav
21
Z hlediska samotné imigrace je nutno zmínit největší organizaci, která se zabývá imigranty, a tou je Mezinárodní organizace pro migraci. Toto seskupení je hlavním partnerem spolkové vlády, hlavně tedy BFM a kantonálních úřadů, v otázkách migrace a migrační politiky (International Organisation for Migration, 2015).
3.1.3
Azyl
Pojem „azyl“ je poprvé využit ve starověku v souvislosti s náboženstvím. V tomto ohledu byl vázán na konkrétní posvátné místo, kdy byl jedinec chráněn před jakýmkoli stíháním. Zde se poté dotyčný odevzdával do rukou božstva či jiného posvátného společenství. Tento typ azylu byl uznáván až do poloviny 19. století (Molek, 2010). Od 19. století se setkáváme spíše tedy s tímto druhým typem, který byl využit poprvé v severní Itálii. Jedná se tedy azyl, který je považován spíše za úkryt před pronásledováním politických soupeřů. Zde se tedy již uvažuje s politickým bojem, kdy jedinec utíká ze svého města do jiného, aby zde setrval po dobu nezbytně nutnou, dokud se situace v jeho domovině neuklidní, přičemž často také odtud řídí onu „revoluci“ ve svém domově (Molek, 2010). Významný posun nastal v roce 1951. Tehdy byla ustanovena Úmluva o právním postavení uprchlíků. V této souvislosti se tedy k pojmu „azyl“ váže také právo na ochranu, které je poskytováno osobě, která je stíhána z rasových nebo politických důvodů. Azyl poté v tomto ohledu nabývá významu ve smyslu nevydání jedince do státu, kde by byl ohrožen (Molek, 2010).
3.2
Migrační teorie
Celkový proces migrace lze rozřadit do několika teorií v rámci různých oborů. Tyto teorie byly vyvinuty nezávisle na sobě. Podle období, ve kterém vznikaly, vysvětluje každá z nich určitý aspekt, dále také kterými migračními proudy a příčinami se zabývala a přesně v rámci jakého odvětví vznikala. Většinou se liší především v pohledu na vznik mezinárodní migrace. Pro správné posouzení těchto teorií je zapotřebí se na ně
Historie a současný stav
22
dívat v rámci komplexního posouzení (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005).
3.2.1
Přístupy vycházející z neoklasické teorie
Tyto teorie jsou známy také jako tzv. push-pull teorie (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Tento název vychází z předpokladu, že obyvatelé migrují na základě faktorů, které je nutí opustit zemi (tzv. push faktory), tak na druhou stranu kvůli faktorům, které lákají jiné země (tzv. pull faktory). V prvním případě se k těmto faktorům přičítá demografický růst, nízká životní úroveň, nepříznivá politická situace atd. Všechny tyto faktory zapříčiňují, že obyvatelé jsou výrazně nespokojeni a právě začínají hledat práci v zahraničí, která jim zajistí lepší životní podmínky (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). K druhým faktorům se řadí naopak poptávka po práci, politické svobody, dostupnost pozemků apod (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Právě toto jsou ukazatele, které lidé vyhledávají v případě nespokojenosti ve své zemi. A právě k migraci dochází poté, co se jedinec, po důkladném zvážení všech svých požadavků a priorit, rozhodne k odchodu ze své rodné země do zahraničí. Snaží se zde maximalizovat svůj užitek, kterým nejčastěji bývá velikost příjmů. V této souvislosti lze zmínit právě cost-benefit calculation, neboli analýzu nákladů a přínosů (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). V případě, že je očekávaná kladná čistá návratnost (většinou právě ve formě výdělku), jedinec se rozhoduje pro migraci.
3.2.2
Makro teorie
Původním smyslem této teorie bylo vysvětlit pracovní migraci v rámci ekonomického rozvoje. V dnešní době spíše zkoumá příčiny z hlediska makroekonomických ukazatelů, jakými jsou rozdíly v nabídce a poptávce pracovních sil, výše příjmů a možnosti zaměstnání. Z tohoto lze předpokládat, že chudí se budou stěhovat do bohatších oblastí, aby zde našly možnost zlepšit svoji životní situaci.
Historie a současný stav
23
V dlouhodobém měřítku lze uvažovat, zda se nevyrovnají ekonomické rozdíly mezi rozvinutými a rozvojovými oblastmi, což by vedlo k ekonomické rovnováze. Totiž země s nabídkou pracovních sil a nedostatkem vlastního kapitálu mají nižší mzdy a země, které jsou na tom lépe, mají naopak mzdy vyšší (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Výsledkem je poté pokles nabídky pracovních sil a začínají růst mzdy v zemích chudších. V zemích bohatých nastává opačný trend, čímž se situace stabilizuje, rozdíly se potlačují a tím ustává proces migrace (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005).
3.2.3
Mikro teorie
Tato teorie se zaměřuje na jedince a jeho racionální představy o výdajích a užitku v určitém časovém horizontu. Mezi výdaje jedince lze zařadit materiální náklady na cestu do zahraničí, na dobu, než si najde práci, na vytvoření tamních vazeb s okolím apod. Dále je nutné zmínit, že právě volbu ovlivňují podmínky na stávajícím trhu práce a možné uplatnění, aby jedinec vůbec byl schopen se zde uchytit a skutečně si tím zlepšit svoji pozici (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005).
3.2.4
Nové ekonomické přístupy
V rámci těchto přístupů je možné se poprvé seznámit s tím, že migrace nemůže být způsobena pouze na základě příjmových rozdílů mezi zeměmi. Připouští se zde možnost, že lidé mají stálé příjmy nebo že ve své zemi našli místo pro svoji realizaci a podnikání. Dle těchto teorií se k migraci nerozhodují jako jednotlivci, ale berou v úvahu stav celé své rodiny nebo blízkého okolí a zvažují tedy v rámci většího okruhu lidí (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Jedná se tedy spíše o kolektivní rozhodování. Účelem je maximalizace zisku jednotky (rodiny apod.), ale také zároveň snaha minimalizovat rizika s migrací spojená.
Historie a současný stav
3.2.5
24
Teorie dvojího pracovního trhu
Tato teorie vychází z předpokladu, že země lze rozdělit na primární a sekundární pracovní sektor (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Primární sektor je tvořen vysoce kvalifikovanými pracovníky, sekundární potom těmi nekvalifikovanými. Je typický nízkou atraktivitou, neboť jsou zde typické nízké mzdy, často i špatné pracovní podmínky a nestabilní zaměstnání. Právě mezinárodní migrace je zde ukazatelem poptávky po velkém množství pracovních sil ve vyspělých průmyslových oblastech (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Není ovšem pravdou, že příčinami jsou push faktory. Právě naopak jsou to pull faktory v cílových zemích, v první řadě tedy trvalý zájem o pracovní sílu, která je nezbytná pro udržení ekonomické struktury vyspělých zemí (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Její prapůvod lze hledat v obecně známém statusu, že vyšší plat značí vyšší sociální zařazení. S tím je zapotřebí zmínit, zde noví imigranti zde nehledají své místo ve společnosti, ale pouze se soustředí na kontinuální výdělek. Zvláště pokud pocházejí ze zemí, které nebyly tak stabilní.
3.2.6
Historicko-strukturalistický přístup
Historicko-strukturalistický klade důraz na nerovnoměrné rozvrstvení ekonomické a politické moci ve světě, které vychází z marxistické politické ekonomie (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Migrace má zde vyrovnávat nerovný rozvoj. Zdroje chudých zemí jsou zde využívány pro to, aby vrstva bohatých jedinců ještě zvyšovala své majetky. Přístup k jedinci se zde zásadně mění oproti neoklasické teorii. Zde nemá svobodnou volbu (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Rozsáhlý vliv při jeho rozhodování představují nerovnosti v přístupu ke zdrojům a rozdíly mezi zeměmi i imigračních politikách potencionálních cílových zemích.
Historie a současný stav
3.2.7
25
Teorie světových systémů
Stejně jako u teorie dvojího trhu i tato teorie nezohledňuje proces rozhodování na mikro úrovni. Migraci vysvětluje prostřednictvím makro modelů ekonomického, politického a sociálního vývoje (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Její příčiny spojuje s celosvětovým trendem světových trhů a s rozvíjející se globalizací. Kapitalistické ekonomické vztahy se rozšiřují z center do periferních oblastí, které jsou nekapitalistické. Tím zde narušuje stávající systémy a formy organizace na sociální a ekonomické úrovni, čímž vytváří předpoklady právě pro mezinárodní migraci. Na periferiích je poptávka po levnější půdě, surovinách a levné pracovní síle (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Tento proces je zaznamenán již od 16. století, kde byl v té době známý spíše ve formě koloniálních režimů (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Dnes je to spíše na úrovni nadnárodních firem a fungování prostřednictvím vlád vyspělých zemí.
3.2.8
Teorie sítí
Zde je zdůrazňován význam mezilidských vazeb. Neformální sítě vznikají s osobními vazbami mezi jednotlivci, ať už bývalými nebo novými. Jde o příbuzenské, přátelské vazby nebo vazby v rámci komunity. O tomto se mnohdy mluví jako o sociálním kapitálu, protože poskytují obsáhlé zdroje informací, finanční či sociální pomoc, ale často i podporu při řešení osobních problémů. Díky snížení nákladů a rizik a současně nepřímém zvýšení očekávaného zisku z migrace zde zvyšují pravděpodobnost migračního pohybu i jeho růstu. Nejintenzivnějšími vazbami jsou vazby rodinné (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Sítě zde představují prvky, které napomáhají usazování migrantů v dané zemi, zvláště pak v procesu vytváření komunit. Jsou zde vytvářeny vlastní infrastruktury ekonomickou i sociální. Příkladem mohou být zábavní podniky, obchody, různé zájmové spolky, kostely apod. Pokud počet migrantů překročí určitou hranici, náklady na migra-
Historie a současný stav
26
ci začínají klesat, což podněcuje další a další přísun obyvatel (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005).
3.2.9
Institucionální teorie
Tato teorie se zakládá na vlivu institucionálních subjektů. Jedná se zde v podstatě také o sítě, které podporují migraci a tím ji také určitým způsobem formují. V tomto ohledu se také mnohdy mluví o tzv. migračním průmyslu (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). V rámci této teorie se hovoří o dvou skupinách institucionálních subjektů: a) Organizace či jednotlivci napomáhající nelegální migraci b) Nevládní a mezinárodní organizace V prvním případě se jedná o organizace cílené na zisk. V důsledku bariér ze strany cílových zemí byl vytvořen obsáhlý černý trh. Zisky jsou tvořeny prostřednictvím dovozu migrantů jak pro společnosti, tak pro jednotlivce, kteří se přes hranice dostávají ilegální cestou. Konkrétně lze hovořit o způsobech pašování lidí (tzv. smuggling a trafficking), převody přes hranice, najímání zaměstnavateli, s čímž je spojeno falšování dokladů, nucené sňatky a především vykořisťování a zneužívání hlavně žen a dětí (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Druhá skupina je tvořena nevládními a mezinárodními organizacemi, které poskytují migrantům rady a sociální služby, a také právní poradenství, jak získat potřebné dokumenty a jak zažádat o azyl. Tyto instituce jsou podpůrné články mezinárodní migrace (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005).
3.2.10
Teorie kumulativní příčiny
Podle této teorie každý krok migrace mění společenský kontext, ve kterém se rozhoduje o migraci, a to tím způsobem, že každá další migrace se stává pravděpodobnější. Změny, pramenící z mezinárodní migrace, jsou v oblasti kulturní, sociální i ekonomické, a to v zemích původu i v cílových. Kategorie, které se vyznačují vysokou měrou imigrantů, získávají status nevhodného zaměstnání pro domorodé obyvatelé, což
Historie a současný stav
27
podporuje další poptávku po imigrantech (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005).
3.2.11
Teorie migračních systémů
Jedná se o jeden z novějších přístupů. Důraz klade na oblast mezinárodních vztahů, kolektivní jednání a institucionální aspekty. Předpokladem je, že migrační proudy jsou stabilní a strukturované v čase i prostoru (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005). Tento fakt povoluje rozlišení na tzv. mezinárodní migrační systémy. Tento systém je tvořen dvěma a více zeměmi, které si vyměňují nejen migranty, ale i zboží a kapitál. Pomocí různých vzájemných vazeb jsou jednotlivé regiony propojeny, i když se jedná v určitých případech o geograficky vzdálené regiony. Tyto vazby mohou být dále roztříděny do oblastí mezinárodních vztahů, porovnávání oblastí, kulturních vazeb, rodinných a sociálních sítí apod. (Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005).
3.3
Multikulturalismus
Multikulturalismus lze snadno demonstrovat na postoji k národnostním menšinám, neboť právě ony tvoří základ pro politiku multikulturalismu nejenom ve Švýcarsku.
3.3.1
Národnostní menšiny
První zmínky o švýcarské politice věnující se menšinám jsou z roku 1848. V této době Švýcarsko zajišťovalo veškeré potřeby většiny tradičních jazykových i náboženských menšin v rámci systému autonomie na úrovni kantonů. Až do současnosti lze tuto zemi označit jako příklad fungujícího systému vůči menšinám (Informationsplattform humanrights.ch, 2015).
Historie a současný stav
28
Na evropské úrovni je termín „národnostní menšina“ často používán jako pojmenování pro jazykové, etnické, náboženské nebo kulturní uskupení lidí. Dle Rady Evropy, která v roce 1993 definovala tento pojem, má národnostní menšina následující parametry (Informationsplattform humanrights.ch, 2015): •
Trvale sídli na území daného státu
•
Se státem má dlouhodobé vztahy
•
Výrazné etnické, kulturní a náboženské vazby
•
I pokud příslušníků menšiny není mnoho, představují jednu identitu
3.3.2
Současný postoj k národnostním menšinám
V roce 2001 Švýcarsko jasně vyjádřilo svůj postoj k této problematice. Ve své první zprávě o plnění Rámcové úmluvy uvedlo, že nejen jazykové menšiny, ale i jiné, jako jsou kočovníci a členové židovské komunity, jsou uznáváni jako národnostní menšina (Eidgenössisches Departement des Innern, 2015). Na úrovni vnitrostátní ochrany je v rámci Spolkové ústavy ve čl. 8 zanesen zákaz diskriminace menšin. Přímo se tedy věnuje případům kočovníků, kteří svým životním stylem zcela vybočují z místního standardu. V případě jejich usídlení se ve městě existuje přímo speciální územní plánování, v rámci kterého je vyhrazené místo právě pro usazení této komunity, nejčastěji na okraji města. Odtud je jim zajištěna dopravní dostupnost dle jejich potřeb. V roce 1994 dokonce vznikla nadace, která kočovníky celostátně podporuje a snaží se chránit jejich zájmy a zlepšovat pro ně podmínky k životu (Gschwend, 2012). S tímto je také spojeno povědomí i pro nezletilé členy této menšiny, kterým je zajištěna povinná školní docházka, kdy jsou zařazováni do tříd k domorodým obyvatelům, aby právě proběhlo začlenění. Zřídka se zde setkávají s nepřímou diskriminací. Týká se to poté také oblasti rovnosti mužů a žen nebo začleňování osob se zdravotním postižením (Gschwend, 2012).
Historie a současný stav
29
Na mezinárodní úrovni lze tedy nalézt v rámci Evropské úmluvy o lidských právech článek ošetřující tuto problematiku. Jen zřídka se zde setkává s nejasnostmi ohledně jazykových nebo kulturních rozdílů. Zavazuje tedy členské státy k dodržování těchto pravidel v plném znění (Gschwend, 2012). Z dostupných zdrojů lze také na druhou stranu jmenovat neméně významnou menšinu, se kterou začínají být v poslední době nemalé problémy, a tou jsou muslimští imigranti. Dle nové kontroverzní zprávy jsou velice dobře integrováni a není třeba se jim nadále věnovat. To je ovšem pouhá domněnka, neboť tato zpráva zcela bagatelizuje tamní problémy spojené s muslimským obyvatelstvem (Gatestone institut, 2013).
3.4
Historické souvislosti imigrace ve Švýcarsku
Švýcarsko bylo po staletí známé pro svou neutralitu a sociální stabilitu společně s přímou demokracií a federalismem, prostřednictvím které poskytovalo svým občanům jistoty. Tato pověst, kdy bylo Švýcarsko bráno jako ideál svobody, toto území velice zatraktivnila pro mnoho lidí v tehdejší Evropě, kteří hledali úkryt před pronásledováním a také pro ty, kteří hledali stabilní hospodářskou a politicky sjednocenou zemi. Například Hugenoti a jiní protestanští uprchlíci byli mezi prvními, kdo zde našel domov v 16. a 17. století v důsledku Bartolomějské noci, kdy byli vyvražďováni právě Hugenoti, a třicetileté války, která byla celoevropským konfliktem (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). V moderním pojetí jako země pro přistěhovalce je Švýcarsko bráno až od druhé poloviny 19. století. Z literárních popisů, které ho vykreslovaly jako „čistou alpskou zemi“, lze usoudit, že bylo řazeno mezi tehdejší předvoj pokroku v různých průmyslových odvětvích, mezi které v první řadě patřil textil, později i strojírenský a chemický průmysl. Toto prvenství se vyznačovalo rozsáhlými investicemi do právě průmyslových odvětví, ale také do oblasti infrastruktury, a v neposlední řadě i do vědy. Mnoho lidí v tomto období opouštělo zemědělský sektor a přecházelo buď k průmyslu, nebo se stěhovalo do zahraničí. Od poloviny 19. století se zvýšil počet přistěhovalců z akademické oblasti z Německa, osob podnikajících a řemeslníků. Nadále se sem stěhovali také Ita-
Historie a současný stav
30
lové, kteří zde hledali zaměstnání v oblastech vědy, průmyslu, stavebnictví a infrastruktury. Zejména v letech 1888-1914 počet prudce vzrostl. V letech 1888 a 1919 se počet Němců na tomto území téměř zdvojnásobil z 112 000 na 220 000 imigrantů, podobně komunita Italů v letech 1900-1910 vzrostla z 117 000 na 203 000 imigrantů (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). V období před 1. světovou válkou padla zodpovědnost za imigrační politiku na kantony, jejichž zákony fungovaly na principu bilaterálních dohod, které regulovaly počty přistěhovalců z jednotlivých zemí. Takto upravené zákony fungovaly až do období po 2. světové válce, kdy roku 1925 byla stanovena pravidla o usazování přistěhovalců již na federální úrovni. Byl také přijatý rámec pro budování cizinecké policie a poté v roce 1931 byl přijat federální zákon o pobytu a usazování cizinců. Od této doby muselo být přistěhovalectví vždy řazeno do souladu s morálními a ekonomickými zájmy země (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). Po 2. světové válce se musely západní státy, které byly uvnitř Bretton-Woodského systému, ekonomicky stabilizovat, což s sebou neslo opětovný růst emigrace. V očekávání ekonomické konjunktury v roce 1948 podepsalo Švýcarsko s Itálií smlouvu o přílivu přistěhovalců. Jak již bylo dříve zmíněno, jednalo se především o příliv pracovních sil do oblasti infrastruktury, stavebnictví a strojního průmyslu (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). V tomto pohledu lze imigrační politiku již chápat jako nástroj, kterým se bude přes oficiální listiny (zákony) ovlivňovat přísun lidského kapitálu ze zahraničí. Právě tato politika byla trvale cílem kritiky. Po roce 1945 byla snaha zajistit, aby se zde imigranti nemohli natrvalo usadit, ale pouze jim byly prodlouženy doby pracovního povolení na cca 5 až 10 let. Také podmínky pro založení rodiny a usazení se byly cíleny vysloveně restriktivně. Imigrační politika byla směřována k záměrné fluktuaci pracovníků tak, aby v určitých cyklech proběhla „výměna“ pracovníků, aby se předešlo trvalému usídlení. Proto vždy na začátku pracovník dostal pouze povolení na 1 rok, které se mu poté buď prodloužilo, nebo musel opustit území. Většinou se však poprvé povolení ponechalo opět na další dobu,
Historie a současný stav
31
pokud pracovník nebyl vysloveně vyloučen kvůli problémům na svém pracovišti (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). Od obnovení politiky přijímání cizinců se počet trvale usídlených od roku 1950 do 1960 zvýšil z počátečních 271 000 na 476 000 imigrantů. Více než polovina zmíněných imigrantů bylo z Itálie. Dalšími zeměmi byly Německo, Francie, Rakousko, Španělsko, tehdejší Jugoslávie, Portugalsko a Turecko (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). Při pokračování ekonomické konjunktury byla imigraci věnována stále menší a menší jak ekonomická, tak politická pozornost. Kromě toho se také zlepšily podmínky pobytu cizinců. V neposlední řadě kvůli tomu, že začala růst celoevropsky poptávka po práci a začaly se rozmáhat sociální tlaky v zemích, odkud lidé utíkali. Za těchto podmínek musela švýcarská diplomacie přizpůsobit svoji zahraniční politiku formou ústupků od přísných pravidel. V důsledku druhé bilaterální dohody o přílivu cizinců z Itálie z roku 1964 se švýcarské vrcholové státní orgány pokusily nahradit rotační systém systémem integračně orientovaným. Zástupci migrantů se již v roce 1970 začali zabývat začleňováním zahraničních pracovníků jak do společnosti, tak do obchodní a také politické sféry (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). Zvýšená snaha byla o prosazování v odborech, pravidel při zakládání rodin, dále pak zrušení speciálních tříd ve školách a nerovného zacházení jak ve škole, tak i v pracovním životě. Po ropném šoku z roku 1973 a následném celkovém ekonomickém zpomalení bylo mnoho zahraničních pracovníků nuceno opustit zemi, neboť řada z nich neměla pojištění pro případ ztráty zaměstnání, tudíž se pro ně pobyt stal zcela nevýhodným (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). Nastal zde ovšem problém, protože v zemích, ze kterých přistěhovalci přišli, měli již zavedená opatření proti přílivu pracovních sil. Ekonomická krize v roce 1990 byla zásadní opět pro nekvalifikované pracovníky ze zahraničí (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). V jejich řadách byla nezaměstnanost velmi vysoká, přičemž měli problémy s opětovným hledáním zaměstnání. Situace vedla ke strukturální nezaměstnanosti, kterou Švýcarsko nezažilo
Historie a současný stav
32
od dob 2. světové války. Některá města, která ve velké míře zasáhly sociální problémy, vyžadovala větší míru prostředků pro nápravu z federálních zdrojů, které jim značným způsobem pomohly. V roce 1999 vstoupil v platnost článek ustanovující integraci (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). Tento dokument byl velice významným krokem kupředu. Vedle otázky vzájemného uznání byly také ujasněny kompetence mezi původním obyvatelstvem a přistěhovalci. Všechny skupiny obyvatel se tímto měly sjednotit i do budoucna. Hlavními cíli bylo nastavení jazykových sjednocení, odstranění bariér ve vzdělávání, zdravotnictví a ve státní správě. Dalším krokem byl nový zákon, který ustanovoval pravidla pro pobyt cizinců, z roku 2008. Ten nahradil dosavadní zákon z roku 1931. Má za cíl začleňování cizinců do stávající společnosti, zahrnuje tato pravidla do všech oblasti ekonomiky a průmyslu. Těmito kroky chce zapojit do procesu výroby kvalifikované pracovníky, kteří sem přicházejí předně z členských zemí EU (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). Pohled na statistiky ukazuje, jak rychle probíhaly změny v zákonech dle potřeb aktuální hospodářské situace. V roce 1970 bylo v průmyslu přibližně 300 000 zahraničních pracovníků, což představovalo 46 % veškerých zaměstnanců – cizinců. Oproti tomu v roce 2005 bylo pouze 169 000 pracovníků, což představuje 20,4 % (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008). Od této doby se snižuje počet pracujících ve stavebnictví a naopak vzrůstá podíl v oblasti pohostinství. Význam těchto odvětví stoupá od dob druhé světové války, kdy jsou služby neustále na vzestupu.
3.5
Sociální politika
Obecně vzato koncepce sociální politiky se týká politiky a opatření, které jsou navrženy tak, aby se zabránilo úpadku nebo jen obtížím jednotlivců nebo celých skupin obyvatelstva. Její součástí je také prevence těchto situací a zmírnění jejich dopadů na společnost. Může také pomáhat sociálně znevýhodněným skupinám (Bundesamt für Sozialversicherungen, 2015).
Historie a současný stav
33
Obecné cíle sociální politiky: •
Sociální spravedlnost (distributivní činnost, rovné příležitosti)
•
Sociální zabezpečení (zajištění proti velkým životním rizikům)
•
Sociální smír
•
Zvyšování prosperity
Smyslem sociální politiky je tedy naplňování těchto cílů pomocí vládních zásahů a preventivních opatření jako je sociální pojištění a pomoc a další kantonální prostředky. Nicméně v širším slova smyslu zahrnuje i oblasti jako pracovní trh a zaměstnanost, vzdělání, zdraví, bydlení, daně apod. Sociální politika je utvářena na principu federalismu a subsidiarity (Bundesamt für Sozialversicherungen, 2015). Kromě veřejného sektoru (federálního, kantonálního a obecního) zde působí ještě mnoho dalších subjektů jako církve, soukromé instituce, charitativní organizace apod., které se v průběhu staly nedílnou součástí pomoci sociální politiky a hrají velice důležitou roli. Smyslem této politiky je tedy soulad mezi přáním jednotlivce, který chce být samostatný a nezávislý, ale na druhou stranu potřebuje mít i své jistoty v případě nouze. Tyto jistoty mají dva aspekty, a to vnitřní a vnější. Vnitřní znamená, že veškerá jistota pramení z pravidel, která jsou pro všechny závazná, čímž se dá lehce předvídat chování jedinců a jejich spolehlivost v tomto ohledu. Vnější poté symbolizuje právě ono bezpečí při úpadku (Spillmann, Kieser a Köppel, 1995). V moderním pojetí značí tedy koordinaci ve všech oblastech, které jsou nutné pro fungování a soudržnost. V tomto smyslu lze uvést, že tento termín je oficiálně uváděn od roku 1973, avšak tento způsob fungování je známý již dávno předtím (Spillmann, Kieser a Köppel, 1995). Mezi tradiční cíle této politiky ve Švýcarsku již od dřívějších dob patřili mír, svoboda a nezávislost, podobně jako u ostatních zemí. Je pochopitelné, že sociální stabilita státu se odvíjí od jeho jak majetkového, tak morálního zázemí. Po druhé světové válce, kde ve všech evropských zemích byl neuspokojivá nálada obyvatel, nastaly i problémy ve Švýcarsku (Spillmann, Kieser a Köppel, 1995). Proto se začalo zaměřovat více na svoji produkci, pomocí které zabezpečovalo své občany.
Historie a současný stav
34
Tento trend lze pozorovat až do dnešní doby. Švýcarsko je v tomto ohledu velice konzervativní zemí, která v první řadě podporuje své zemědělce všemi prostředky, aby neupadala ekonomická situace, která by s sebou následně nesla i sociální úpadek společnosti.
3.5.1
Orgány činné v oblasti sociální politiky
Rolí Spolkového úřadu pro sociální politiku je rozvoj sociální jistoty a zaměření se na rodinu, mladistvé a děti a stejně tak na politiku, která se zabývá problémy lidí v poproduktivním věku (Bundesamt für Sozialversicherungen, 2015). Pro dosažení těchto cílů má již své právní základy, na kterých buduje sociální systém. V oblasti problematiky rodiny, generací a společnosti má za úkol sledovat vývoj sociální politiky a kontext, ve kterém se využívá sociální zabezpečení. Poté vytváří zprávy na témata, která jsou předmětem jednání Spolkové rady a Evropského parlamentu, čímž se podílí na práci výborů a pracovních skupin jak vnitřních, tak vnějších záležitostí. Dále se věnuje výzkumu, organizuje konference na různá témata a provádí celkové monitorovací činnosti (Bundesamt für Sozialversicherungen, 2015). Dalšími tématy v jednáních jsou chudoba, sociální pomoc, integrace, mezigenerační problémy, celkové systémové chyby a alternativní modely sociálního zabezpečení jako minimální příjem, poté trvale udržitelný rozvoj a migrace, což je v poslední době velice diskutovaným tématem (Bundesamt für Sozialversicherungen, 2015). Mezi další aktéry věnujícími se této problematice můžeme zařadit Konferenci kantonálních ředitelů sociálních odborů, která se zabývá všemi aktuálními společenskopolitickými otázkami (Bundesamt für Sozialversicherungen, 2015). Připravuje stanoviska nebo doporučení k otázkám jako je chudoba, integrace, sociální zabezpečení, sociální dávky a pomoc, otázky rodiny a politiky rovnosti žen a mužů, osob se zdravotním postižením a seniorů, migrace, pomoc dětem, různé druhy závislostí, vzdělávání a celková statistická evidence v sociální oblasti.
Historie a současný stav
35
Internetový portál s informacemi z oblasti sociálních služeb stanovuje další pravidla, s tím spojenou legislativu a další postupy a pokračování vzdělávání v této oblasti. Jsou zde tematicky rozdělené materiály, odborná literatura a nástroje pro internetový výzkum, který bude poté zpřístupněn veřejnosti.
3.5.2
Federální ústava a zákony
Svrchovaným dokumentem ošetřujícím tuto oblast je Federální ústava (Schweizer Gesetzestexte, 2015). Ta již v preambuli stanovuje, že silnější mají slabším poskytnout prostředky, aby jim byly zajištěny co nejpříznivější životní podmínky. V dalších článcích uvádí, že je zapotřebí podporovat všeobecné blaho a pečovat o rovnost mezi lidmi. Také zde zmiňuje právo na pomoc v krizových situacích, což jsou všechno pravidla, která obsahují ústavy snad téměř všech demokraticky smýšlejících zemí (Schweizer Gesetzestexte, 2015). V článku 41 jsou cíle sociální politiky uvedeny pro konfederaci a kantony, přičemž jsou založené na vzájemné spolupráci (Schweizer Gesetzestexte, 2015). Proto by se měl každý člověk podílet na sociálním zabezpečení společnosti, kdy obdrží potřebnou zdravotní péči, aby mohl vykonávat své povolání popřípadě se věnovat studiu. Kromě toho je zde také ošetřeno fungování rodin, ochrana a podpora dětí a mladistvých v jejich sociální, kulturní a politické integraci. Nadále je zde ještě potřeba zmínit články 111 až 117, které se týkají sociálního pojištění a nástrojů ochrany, ve kterém federální vláda hraje zásadní roli (Schweizer Gesetzestexte, 2015).
3.6
Imigrační politika
V dnešní době se uvádí více než milion cizinců na území Švýcarska (Spillmann, Kieser a Köppel, 1995). Tato hodnota odpovídá cca 17 % tamní celkové populace. Pokud vezmeme v úvahu neoficiální zdroje, které jdou mimo odhady statistických úřadů, uvádí se až 1,4 milionu imigrantů, což by již odpovídalo cca 20 % obyvatel. Největší skupinu představují tedy Italové, Španělé a Jugoslávci.
Historie a současný stav
3.6.1
36
Cíle imigrační politiky z roku 1993
Státní obchodní styky byly udržovány na principu etnické solidarity, respektování lidských práv, svobody a individualismu. Švýcarsko chtělo plně respektovat své závazky ve smyslu humanitární pomoci na mezinárodní úrovni. Fragment ekologického povědomí v oblasti životního prostředí je myšlen v souvislosti s imigranty, kteří těsně po příchodu do země hledají nejdříve ubytování (bydlení). Vyvstává zde problém, že je zde zvýšená frekvence budování novostaveb ať už rodinných domů pro jednotlivé rodiny nebo panelových, do kterých se stěhují ve velké míře právě imigranti. To souvisí s úbytkem přírodní krajiny a přetvoření v městské prostředí (Spillmann, Kieser a Köppel, 1995). Ochrana ekonomického prostředí, což znamená efektivnosti a konkurenceschopnosti země. Jako primární úkol si stanovili zachování prosperity. Ovšem bez zahraničních pracovníků by toto nebylo možné. Vnitřní trh EU také ať už přímo nebo nepřímo zahrnuje Švýcarsko. Tím pádem kdysi používané kvóty pro omezení přílivu pracovníků ze zahraničí nemají již nadále smysl (Spillmann, Kieser a Köppel, 1995). Dalším bodem je optimální integrace Švýcarska do v té době nového uspořádání Evropy (Spillmann, Kieser a Köppel, 1995). Jednalo se zde o tom, jakou pozici má zaujmout v rámci seskupení a zda si má udržet svoji pozici samostatného nezávislého státu nebo zda sjednotit svoji migrační politiku s okolními zeměmi.
3.6.2
Postoj spolkové rady
Spolková rada byla v roce 1993 pověřena vytvořením zákona o migraci (Die Bundesversammlung - Das Schweizer Parlament, 2006). V důsledku toho byla sepsána zpráva o švýcarské migrační politice, která byla předložena v roce 1995. V roce 1996 se komise expertů navrhla radě, aby vypracovala konkrétní návrhy pro budoucí politiku migrace na základě zprávy z Erbenz. Tato zpráva byla prostřednictvím komise poté předána do federálního parlament. Závěry a doporučení byly podobné těm, které navrhovala spolková rada. Původní návrh, který měl být prosazen, neprošel,
Historie a současný stav
37
tzn. jednotný zákon pro cizince a žadatele o azyl nebyl vytvořen (Die Bundesversammlung - Das Schweizer Parlament, 2006). Také navrhovaná interpelace v přijímání všech státních příslušníků třetích zemí, kteří mohou pracovat ve Švýcarsku, neodpovídá přesvědčení v oblasti migrační politiky ve spolkové radě (Die Bundesversammlung - Das Schweizer Parlament, 2006). Toto je naopak založeno na dlouhodobých hospodářských a sociálních zájmech, zejména na omezené možnosti Švýcarska. Dne 1. února 1995 vstoupil v platnost zákon o donucovacích prostředcích pro imigrační zákony (Die Bundesversammlung - Das Schweizer Parlament, 2006). Skládá se z opatření, které vkládají kantonům do rukou takové prostředky, které zabezpečí bezproblémový odchod neúspěšných žadatelů o azyl, neboť s nimi v této době začínaly být značné komplikace a stoupala zde míra násilí mezi imigranty a domorodým obyvatelstvem. Stejně jako v ostatních zemích Evropy i zde je zřejmý úbytek obyvatel kvůli stále se snižující porodnosti a tím celkovému stárnutí obyvatel. Proto zde nastupují tendence upravit pracovní trh, systém zdravotnictví a sociálního zabezpečení, aby nenastal úplný úpadek. Proto zde chce zajistit bezpečný přístup imigrantům, kteří právě „oživí“ pracovní trh a tím se celá ekonomika dostane opět do lepší pozice (Die Bundesversammlung - Das Schweizer Parlament, 2006).
3.7
Azylová politika
Žádost o azyl je vyjádření snahy o přijetí na území Švýcarska od cizího občana. Tento krok není nikterak vázán na formální požadavky. Může proto proběhnout ústní nebo písemnou formou na hraničních přechodech nebo na letištích. Při podání žádosti musí dotyčná osoba prokázat svoji totožnost prostřednictvím oficiálních dokumentů. Nadále musí jmenovat důvody, které mu zamezují pobyt ve dvé domovské zemi a také je podložit patřičnými důkazy. Tato žádost je poté posouzena a buď je jí vyhověno, nebo je uprchlík vybídnut k odchodu z území Švýcarska (Staatssekretariät für Migration, 2015).
Historie a současný stav
3.7.1
38
Žádosti o azyl podané ze zahraničí, na hraničních přechodech a letištích
Až do 28. září 2012 bylo ve Švýcarsku dovoleno žádat o azyl ještě před vstupem na území (Kirchliche Kontaktstelle für Flüchtlingsfragen, 2010). Ovšem v tento den Federální shromáždění tuto možnost zrušilo. Pokud ovšem cizí státní příslušník chce ze závažného důvodu opustit svou zemi, může použít možnost žádosti o azyl na zastupitelském úřadě, ovšem pouze pokud je vážně ohrožen na životě. Proto se také u osob, které žádají o azyl na hranicích nebo letištích, nepředpokládá okamžité ohrožení na životě, pokud jsou již v třetí zemi. Je-li žádost podána na velvyslanectví, je předmětem diplomatického přezkoumání, během kterého se posoudí, zda jsou z humanitárních důvodů splněny veškeré podmínky udělení a následně je azyl případně schválen. Pokud existují pochybnosti, je žádost postoupena k projednání na BFM do Bernu. V případě podání žádosti na hraničním přechodu kontaktuje celník něco pohraniční BFM o této skutečnosti. V první řadě se kontroluje, zda může být povolen vstup na území Švýcarska. Ten je udělen, pokud nelze vyloučit politické pronásledování. Dalším faktorem je, zda žadatel již nepožádal v jiném státě o azyl. Pokud by například albánsky občan zažádal v Rakousku a hned poté ve Švýcarsku, nebude mu povolení k pobytu vystaveno. Výjimka je mu udělena, pokud již na území Švýcarska pobývají jeho blízcí příbuzní. Po udělení azylu se následně musí dotyčná osoba do 24 hodin nahlásit v jednom ze čtyř přijímacích středisek, které jsou v Baselu, Kreuzlingenu, Chiassu a Vallorbe (Kirchliche Kontaktstelle für Flüchtlingsfragen, 2010). Pokud se jedná o leteckou dopravu, lze zažádat na palubě letadla při cestě do cílové země. V případě, že je možný poklidný návrat do země, je mu povolení odepřeno. Jestli však by návrat znamenal ohrožení, je výjimečně povolen vstup na území.
Historie a současný stav
3.7.2
39
Žádosti ilegálně pobývajících osob
Tato skupina lidí je pravděpodobně nejpočetnější. V době, kdy je Švýcarsko členem SA, lze poměrně jednoduchým způsobem vniknout na toto území. Osoby, které se tímto způsobem dostávají do Švýcarska, většinou velice dobře znají proces žádostí o vstup na území a o azyl, který tímto obcházejí. Proto po ilegálním vstupu přímo cestují do jednoho ze čtyř center. Ti, které najde pohraniční stráž přímo při přechodu hranice, přímo vrací do sousedního státu, odkud se snažili vniknout. Lze získat i azyl pokud již zde mají přímé blízké příbuzné. Převod ilegálních osob lze i dodatečně, pokud švýcarské orgány prokáží, že vstup byl opravdu ilegální.
3.7.3
Dublinská dohoda
Dohoda o přidružení byla zavedena ve Švýcarsku 12. prosince 2008 (Staatssekretariät für Migration, 2015). Tato dohoda zahrnuje 32 zemí, přičemž se jedná o 28 zemí EU a 4 země přidružené – Norsko, Island, Lichtenštejnské knížectví a Švýcarsko. Tyto státy spojují jednotná pravidla pro určení státu příslušného k posuzování žádosti o azyl. Tímto má dojít k objektivnímu schvalování jednotlivých žádostí. Základem tohoto řízení jsou předně dva předpisy. První z nich je od Rady EU a druhý od Evropské komise. V nich jsou stanoveny podmínky pro posuzování žádosti o azyl. Tyto dva dokumenty jsou tedy součástí azylového a cizineckého práva od výše uvedeného data (Staatssekretariät für Migration, 2015). Tento Dublinský proces si klade za cíl, aby vždy pouze jeden stát posoudil konkrétní žádost o udělení azylu (Staatssekretariät für Migration, 2015). Jednak musí být zabráněno vícenásobným žádostem od jednoho žadatele, ale na druhou stranu se zavazuje alespoň jednu žádost vyřídit. Sjednocuje nikoliv proces udělování azylu v oblasti sdružených států, ale upravuje pouze působnost konkrétního státu k provádění azylového řízení. Pro ten konkrétní stát, kterému přísluší toto rozhodnutí, se stává závazným předpis Dublinského řízení.
Historie a současný stav
40
Rozsah tohoto procesu se vztahuje pouze na státní příslušníky třetích zemí. Pokud ovšem zažádá nějaký příslušník jednoho ze států, který členem je, nemůže být zde uplatněn zmiňovaný postup. V tomto případě bývá obvykle žádost o azyl ošetřena dvoustrannými dohodami (Staatssekretariät für Migration, 2015). Průzkum v záležitosti, která země je tou zodpovědnou pro stanovení rozhodnutí, se provádí pomocí porovnávání otisků prstů. Tyto otisky se poté srovnávají s databází otisků prstů Eurodac. Databáze obsahuje otisky prstů všech osob, kterými byla žádost o azyl podána. Prakticky se právě tímto eliminuje riziko vícenásobných žádostí. Stejně tak se zde dá prokázat příbuzenská linie s nějakým jiným žadatelem, což by také ulehčilo prokázání totožnosti jedince (Staatssekretariät für Migration, 2015). Dublinský systém je založený na reciprocitě a odpovědnosti. Tato pravidla platí tedy i pro Švýcarsko. Pokud je Švýcarsko tou zemí, která je zodpovědná za vedení tohoto řízení a udělení azylu, musí žadateli udělit přístup do země a nechat ho podat tuto žádost (Staatssekretariät für Migration, 2015). Zvláštní pozornost je v tomto ohledu věnována rodině a ochraně nezletilých žadatelů bez dospělého doprovodu. Může být zahájeno souběžné řízení u příbuzných, aby se předešlo nelegálním pobytům v případě, že by se rodina odmítla rozdělit kvůli postupnému vyřizování. Pokud však řízení z jakéhokoli důvodu nemůže probíhat u rodinných příslušníků souběžně, má blízký rodinný příslušník žadatele zajištěný legální pobyt nebo má dle Ženevské úmluvy status uprchlíka. Pokud již azylantovi udělí vízum nebo status uprchlíka, je země již zodpovědná za vyřízení žádosti (Staatssekretariät für Migration, 2015). Pro nově příchozí osoby platí nařízení, že pokud vstoupí přes hranice a nejsou držitelem víza nebo povolení k pobytu, stávají se nelegální osobou. Totéž platí pro osoby, které zůstávají v některé členské zemi a zároveň žádají o azyl v jiné členské zemi. Pokud žadatel podá více žádostí o azyl, jako závazná se bere žádost, která byla podána jako první a tedy na území té konkrétní země je povinen se tento člověk zdržovat.
Analytická část
4
41
Analytická část
Analytická část se zaměří na konkrétní data za jednotlivé oblasti a státy, ve kterých bude porovnán počet imigrantů dle vybraných ukazatelů s tím, že výsledky budou následně interpretovány a názorně vyobrazeny.
4.1
Imigranti z celého světa od roku 1993
Tato kapitola je zaměřena na situaci imigrace ze všech světadílů kromě samotné Evropy, která bude podrobně rozebrána v následujících kapitolách. Je zde vyjádřen pouze pro ilustraci i celkový poměr imigrantů z celého světa včetně Evropy. Hodnoty v obou grafech jsou v absolutních hodnotách, tj. v počtu imigrantů. Po roce 1990 se Švýcarsko začalo naplno věnovat integrační politice a imigraci. Objevuje se zde myšlenka, že dočasná (krátkodobá) imigrace je na jednu stranu pro ekonomiku velice přínosná, protože znamená přísun jak kvalifikovaných, tak méně kvalifikovaných pracovníků. Na druhou stranu z hlediska sociální úrovně není snadné pro přistěhovalce se zde usadit za účelem výdělku, pokud jejich rodina zůstává ať už v sousedním státě nebo i ve větší vzdálenosti. Mnoho lidí zde získává nová sociální práva a lepší status, neboť se stále zlepšují sociální podmínky i v jejich domovských zemích. Také humanitární úvahy a tlak na mezinárodní úrovni přinutil Švýcarsko se vypořádat s touto situací a s novými formami migrace, které nesouvisí s ekonomikou (Forum für die Integration der Migrantinnen und Migranten, 2011). Přibližně do roku 1997 byl pohled na imigranty ještě velice skeptický. Převažovaly zde diskriminační rasové tendence, což se odráželo v nižším počtu imigrantů oproti hodnotám z posledních let. Do této doby zde od roku 1991 panoval princip tzv. tří kruhů. Prvním byla oblast EU a států EFTA, druhým USA, Kanada, Austrálie a Nový Zéland a třetím ostatní země. A právě pouze země z prvního a druhého kruhu byly brány jako akceptovatelné (Mahnig, 1998).
Analytická část
42
20 000 18 000 16 000 Počet imigrantů
14 000 12 000
Afrika
10 000
6 000
Severní Amerika Střední Amerika Jižní Amerika
4 000
Asie
2 000
Oceánie
8 000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
-
Roky Obr. 1
Obr. 1 Graf ilustrující změny v počtu imigrantů z celého světa kromě evropských států
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
V tuto dobu bylo značně problematické najmout pracovníky ze zahraničí. Vše bylo spojeno s žádostí o povolení vejít na trh práce od kantonálního úřadu, který tato pracovní povolení vydává. Ten až po posouzení, zda je další pracovník do požadované oblasti potřebný, rozhodl o vydání povolení (Efionayi, Niederberger a Wanner, 2005). Po roce 1997 byla snaha zrušit tento model a nastavit novou koncepci migrační politiky. Souběžně s tím se vznesla vlna kritiky ze strany Sociálně demokratické a charitativních organizací, protože se orientuje výhradně na národní a hospodářské zájmy Švýcarska a málo směřuje svoji pozornost na migraci obyvatel z chudých oblastí z Asie a Afriky. Právě v tomto období se začíná zvyšovat počet imigrantů z celého světa s tím, že nejmarkantnější nárůst lze pozorovat z asijských států. Pokud je tedy podrobně prozkoumán průběh imigrace z mimoevropských zemí, je patrné, že z počátku zkoumaného období stav kulminoval. Až v roce 1997 Švýcarsko přistoupilo k programu „Partnerství pro mír“, které je součástí NATO, které Švýcarsko považuje za jediné akceschopné bezpečnostní a obranné společenství. Také díky tomuto
Analytická část
43
kroku se začal zvyšovat počet imigrantů z celého světa (Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. 2012). Obecně lze říci, že nejvyšší podíl z těchto asijských států má Turecko, s jehož obyvateli vedou Švýcaři vleklé spory v rámci kulturních rozdílností. Dodnes stoupá podíl tureckých obyvatel na území Švýcarska, které s nimi začíná mít již v tomto období konflikty. Výrazný nárůst počtu imigrantů z Asie v roce 2001 lze odůvodnit teroristickým útokem na Světové obchodní centrum v New Yorku ze dne 11. září 2001. Tehdy byl znatelný pohyb obyvatel ze zemí, které byly označeny jako zdroje teroristů, právě do vyspělých zemí, jako je Švýcarsko a další státy západní Evropy, aby zde byli ochráněni před útoky. Celkem za období mezi lety 1993 a 2013 imigrovalo do Švýcarska 2 312 017 obyvatel. Pokud je srovnáván celkový podíl z jednotlivých kontinentů, největší objem je právě z Evropy, který představuje více než tři čtvrtiny celkového počtu imigrantů za toto období. Jako druhý kontinent dle počtu imigrantů je uváděna tedy Asie a poté USA. V těchto hodnotách je také patrný poměr počtu imigrantů dle velikosti populací jednotlivých kontinentů. 9,9%
0,5%
8,4% 4,7%
Evropa Afrika Amerika Asie Oceánie
76,5%
Obr. 2
Graf vyjadřující podíl imigrantů dle jednotlivých kontinentů v období 1993-2013
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
Analytická část
4.2
44
Imigranti z Evropy
Z hlediska imigrace z ostatních evropských států je zde zřejmý trend, že tento počet několikanásobně převyšuje počet imigrantů z ostatních světadílů. Důvody imigrace mohou být následující: •
Geografické postavení
•
Kulturní podobnost
•
Menší jazykové bariéry
•
Sociální stabilita
Vzhledem ke geografickému postavení je důvod jednoznačný. Švýcarsko leží ve středu Evropy, tudíž není problém se na toto území dostat ať už pomocí pozemních komunikací, tak letecky, neboť zde fungují známá mezinárodní letiště. V další části bude právě prokázáno, že největší počet imigrantů je právě ze sousedních zemí, což je klasickým případem obecně migrační problematiky. Z pohledu kulturní podobnosti lze říci, že Švýcarsko procházelo podobnou historickou tradicí jako jeho sousední země, bylo přímým ať už účastníkem nebo pozorovatelem veškerých konfliktů a ostatních událostí v Evropě, proto sem míří tisíce lidí, aby zde nemuseli měnit své návyky zcela od základu (Migration in Europa: historische Entwicklung, aktuelle Trends und politische Reaktionen, 1996). S tímto souvisí i pouze nízká jazyková bariéra. I když na malé části území je úředním jazykem rétorománština, v podstatě v ostatních oblastech je možné se domluvit předně tedy německy nebo také dalšími jazyky v rámci úředních jazyků příslušných kantonů. V neposlední řadě také velice často, zvláště pak na úřadech apod. zde funguje angličtina jako další možnost komunikace. Sociální stabilita je dalším prvkem. Již v teoretické části je část věnována právě popisu sociální situace, která imigrantům zajišťuje zázemí potřebné k základní existenci v rámci podpůrných organizací, které spolupracují i se BFM a dalšími institucemi.
Analytická část
45
140 000
Počet imigrantů
120 000 100 000
Evropa
80 000
Afrika
60 000
Severní Amerika Střední Amerika Jižní Amerika Asie
40 000 20 000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
-
Roky Obr. 3
Graf počtu imigrantů dle jednotlivých kontinentů v období 1993-2013
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
Co se týče vývoje počtu imigrantů z evropských zemí, je až do roku 1997 patrný značný pokles. Jedná se o důsledek imigrační politiky, která souvisela s omezením přísunu albánských migrantů. Ti se v období mezi lety 1994-1997 hromadně přesouvali, avšak Švýcarsko společně s Německem a Švédskem se rozhodlo tyto uprchlíky začít vracet zpět do jejich domovské země, čímž nastal do jisté míry pokles počtu těchto uprchlíků (Tesař, 2003). Po roce 1997 se zde stejně jako v celosvětovém měřítku promítá vstup do programu NATO „Partnerství pro mír“, kdy stoupá počet imigrantů, ovšem v tomto případě pouze pozvolně. Rok 1999 byl neméně významný z hlediska imigrace. Stejně jako výše zmíněný krok byl přínosný i zde učiněn pokrok. Ten nastal po vydání dokumentu, který ustanovoval integraci imigrantů mezi domorodé obyvatelstvo, což tedy vedlo k postupnému zvyšování podílu migrantů. Velkým zlomem byl rok 2008, kdy hodnota u evropských imigrantů vystoupala na 126 182 osob. Velmi se zde zvýšil pohyb migrantů, kteří byli od této chvíle více začleňováni do stávající společnosti, a to ve všech oblastech (Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik, 2008).
Analytická část
46
Také dle informací z OECD byl právě rok 2008 tím zlomovým. Na jednu stranu na území Švýcarska přicházelo velké množství migrantů, na druhou stranu však místní obyvatelé pocítili tlak na pracovní místa a Švýcarsko začalo prosazovat opačnou imigrační politiku, tj. zastavilo přísun cizinců, což lze pozorovat náhlým poklesem křivky v grafu. Nastalo zde obnovování programů boje proti nezaměstnanosti jak pro domácí obyvatelstvo, tak pro imigranty, a naopak byla tendence imigrantům alespoň z části zafinancovat návrat do jejich domovské země (OECD, 2010).
4.3
Imigranti ze zemí EU 28
Úvodem je zapotřebí říci, že v roce 1992 proběhlo referendum o vstupu Švýcarska do Evropského hospodářského společenství, které ovšem nebylo úspěšné. Tímto obyvatelé Švýcarska dali jasně najevo svůj nesouhlas (Voxeurop, 2004). Na druhou stranu v tomto roce vzniklo velké množství bilaterálních dohod, které poté pomohli k imigraci ze zemí tehdejší EU (dnes EU 28). Ačkoliv Švýcarsko není členem EU, je částečně připojeno k liberalizovanému evropskému trhu práce. V červnu 2002 vstoupila v platnost již zmíněná dohoda o volném pohybu osob. Tato dohoda v praxi znamenala, že občané EU, bez ohledu na jejich schopnosti či dosaženou kvalifikaci nebo praxi, zde mohou žít a pracovat v rámci stanovených kvót, kterými byli 15 000 míst pro nově příchozí k dlouhodobému pobytu a 115 500 krátkodobých povolení k pobytu za rok (Efionayi, Niederberger a Wanner, 2005).
Analytická část
47
120 000 100 000
Počet imigrantů
80 000 60 000 40 000 20 000
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
-
Roky Obr. 4
Graf počtu imigrantů ze zemí EU 28 v období 1993-2013
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
Dosavadní vrchol v počtu imigrantů lze zpozorovat v roce 2008. Jedná se o přísun v souvislosti se vstupem Švýcarska do SA. Zde mezi klíčová pravidla ve vstupu osob na konkrétní území i v případě Švýcarska patří (Europa, 2009): •
Odstranění kontroly osob vždy na vnitřní hranici státu
•
Sjednocení podmínek vstupu a pravidel vztahujícím se k vízové povinnosti a krátkodobým pobytům
•
Společná pravidla pro obyvatele překračující vnější hranice EU
•
Posílené soudnictví a policejní spolupráce, kdy je možné přeshraničně předávat trestně stíhané osoby
•
Rozvoj Schenghenského informačního systému
Na druhou stranu je ovšem z grafu patrné, že tento přísun imigrantů byl pouze jednorázový, neboť opět poté v roce 2009 nastal úpadek. Je možné toto také spojit s celosvětovou krizí, kdy Švýcarsko začalo důsledněji kontrolovat přísun cizinců, čímž se počet výrazně snížil. Celková situace v Evropě směřovala ke snížení emigračních ten-
Analytická část
48
dencí, neboť krize postihla v různé míře každý stát. Švýcarsko nebylo natolik postiženo, avšak bylo o to více obezřetné.
4.4
Státy s nejvyšším počtem imigrantů
Obecně vzato průběh imigrace z jednotlivých států EU je téměř totožný, až na pár výjimek. Počty imigrantů postupně stoupají s tím, že mezi lety 2006 až 2008 nastává vrchol a poté se hodnoty opět snižují. Je tak i v případě Německa, které je na první příčce pomyslného žebříčku v počtu imigrantů ve Švýcarsku. V následující tabulce (Tab. 1) jsou státy EU 28 seřazeny dle celkového počtu imigrantů za období 1993 až 2003. V čele stojí největší státy, které jsou ekonomicky a politicky stabilní a vyspělé, tudíž z nich do Švýcarska plynou kvalifikovaní pracovníci, kteří jsou poté oceňováni jak finančně, tak např. kariérním postupem v rámci svého pracoviště. Rozmístění států v tabulce také odpovídá výše zmiňovaným předpokladům. Jedná se o státy, které jsou geograficky blízko (tedy s výjimkou Portugalska), tudíž obyvatelé nemají problém s přesunem i na krátké časové úseky. Také z hlediska jazykové bariéry nemají žádné problémy, neboť se jedná o státy, jejichž jazyky jsou úředními jazyky v kantonech.
Analytická část Tab. 1
49
Počet imigrantů v období 1993-2003
Pozice 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.
Název státu Německo Portugalsko Francie Itálie Spojené království Španělsko Rakousko Nizozemsko Polsko Švédsko Belgie Rumunsko Maďarsko Slovensko Chorvatsko Řecko Dánsko Česká republika Bulharsko Finsko Irsko Lotyšsko Slovinsko Lucembursko Litva Estonsko Kypr Malta
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní.
Počet osob 421 138 243 921 168 950 163 957 76 664 59 166 45 751 28 983 26 565 18 568 18 432 17 242 16 691 13 829 13 759 11 424 10 435 9 234 8 904 8 331 7 059 2 945 2 890 2 547 2 274 1 093 711 338
Analytická část
4.4.1
50
Německo
Německo patří tedy na samý vrchol, co se počtu imigrantů týče. Jedná se stát, který má jak geograficky, tak jazykově (společně s Rakouskem) ke Švýcarsku nejblíže. Také finanční možnosti pouze podporují cestování německých obyvatel do okolních zemí, a tím také do Švýcarska. V roce 2008 sem tedy přišlo 46 385 imigrantů, což je v absolutních hodnotách nejvíce ze všech států. Trend v počtu osob za jednotlivé roky kopíruje kromě výjimek ostatní státy, kdy se jedná o pozvolný nárůst, který vrcholí právě v roce 2008, odkdy nastává poté opět úpa-
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 1993
Počet imigrantů
dek téměř na polovinu.
Roky Obr. 5
Graf počtu imigrantů z Německa v období 1993-2013
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
4.4.2
Portugalsko
Na druhém místě v počtu imigrantů se umístilo Portugalsko. Zde je patrné, že po vstupu do EU, který byl v roce 1986, počet imigrantů stále klesal. Tamní obyvatelé nebyly v takové ekonomické a sociální situaci, aby vyhledávali jinou zemi a setrvali ve své domovské zemi (Euroskop, 2015).
Analytická část
51
Mezi lety 1997 a 2000 situace kulminovala, až nastal zlom v roce 2001 (BusinessInfo, 2008). Tehdy se začala podstatně zhoršovat tamní ekonomická situace. Tento trend bylo možné pozorovat i na politické scéně EU, a to konkrétně v Evropské komisi. Ta udělila portugalské vládě napomenutí za nesplnění Paktu růstu a stability v záležitosti udržení deficitu pod 1,1 % (dostalo se pouze na hodnotu 2,2 %). Množství imigrantů z Portugalska stále stoupá, zvláště v posledních letech, neboť zde přetrvává recese. Pracovní náklady zde jsou o 20 % vyšší než v Německu. Problémem zde je, že ani masivní emigrace nepřispívá ke zlepšení situace (Revuepolitika, 2013). 25 000
Počet imigrantů
20 000
15 000
10 000
5 000
Obr. 6
Graf počtu imigrantů z Portugalska v období 1993-2013
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
Roky
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
-
Analytická část
4.4.3
52
Francie
Pokud je pozornost směřována na imigranty z Francie, nelze zde najít, kromě již zmiňovaného vrcholu v roce 2008, žádné abnormální hodnoty. Počet imigrantů se stále nepatrně zvyšoval, což bylo nejspíše dáno samotnou imigrační politikou Francie, která do roku 2008 nebyla nijak omezována, tudíž přes Francii mohly proudit davy imigrantů a poté postupovat dále do Evropy a až tedy do Švýcarska (Migraceonline, 2015). 16 000 14 000
Počet imigrantů
12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
-
Roky Obr. 7
Graf počtu imigrantů z Francie v období 1993-2013
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
4.4.4
Itálie
Průběh křivky v grafu imigrace z Itálie lze srovnat s průběhem ve Francii. Zpočátku klidný průběh až do roku 2008, od kterého se situace začínala zhoršovat, kdy i do Itálie dorazila hospodářská krize, která donutila tamní obyvatelstvo k emigraci. Opět dle geografického postavení a jazykové dostupnosti se obyvatelé přesouvají do Švýcarska, kde vyhledávají lepší politickou a ekonomickou situaci a stabilitu. Dle historických aspektů se přistěhovalci z Itálie zařazují spíše do méně kvalifikovaných nebo dělnických, pracovních pozic.
Analytická část
53
20 000 18 000 16 000 Počet imigrantů
14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
-
Roky Obr. 8
Graf počtu imigrantů z Itálie v období 1993-2013
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
4.4.5
Spojené království
V případě Spojeného království se křivka pohybuje v hodnotách pouze do 6 000 osob. Je nutno zmínit, že ačkoliv se od roku 1997 snažila zmírňovat situaci v oblasti nezaměstnanosti, počet emigrantů se stále pozvolna zvyšoval. Mezi tato opatření patřil boj se samotnou nezaměstnaností, ekonomickou neaktivitou a chudobou celkově (Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2005). Stejně jako u většiny států lze zpozorovat výrazný nárůst v roce 2007, který byl následně ukončen ekonomickou celosvětovou krizí, kdy poté se tedy v případě Spojeného království opět imigrace vrátila téměř k původním hodnotám, avšak od této chvíle je již trend do dnešního dne spíše klesající.
Analytická část
54
6 000 5 000 Počet imigrantů
4 000 3 000 2 000 1 000
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
-
Roky Obr. 9
Graf počtu imigrantů ze Spojeného království v období 1993-2013
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
4.4.6
Rozložení imigrantů v roce 2013
Na následující mapce (Obr. 10) je znázorněn procentuální výskyt imigrantů z Evropské unie z celkového počtu imigrantů v roce 2013. Je zřejmé, že největší podíl imigrantů odpovídá rozvržení ve srovnání s okolními státy. Z jižní a jihovýchodní strany se hodnoty pohybují přes 70 %. V tomto případě přichází velký počet pracovníků z Itálie, což odpovídá dlouhodobému trendu. Poté z části z jihu a jihozápadu jsou to obyvatelé Francie a Rakouska, což také lze předpokládat na základě dosažených zjištění, že Francie také patří k zemi s nejvyšším podílem imigrantů ve Švýcarsku. Do vnitrozemí se již nedostává takový počet imigrantů ze sousedních zemí, tudíž zde nacházíme spíše obyvatele ostatních národností. Pouze v okolí Zürichu se jedná o německou komunitu, neboť je to opět geograficky blízké, tj. dostupné teritorium. Zde už se hodnoty pohybují spíše kolem 50 %.
Analytická část
55
Obr. 10 Mapa rozložení imigrantů v roce 2013 Zdroj: Statistický atlas BFM, dostupné z http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/regionen/thematische_karten/02.html
4.5
Rozdělení imigrantů dle kantonů
Z pohledu rozdělení imigrantů dle jednotlivých kantonů je nedříve zapotřebí zmínit jejich jazykové rozložení, aby se dalo snáze vysvětlit imigraci z důvodu nízkých jazykových bariér. Rétorománský jazyk je úředním jazykem cca 0,5 % obyvatel. Jedná se o jazyk podobný italskému, německému a trochu také francouzskému jazyku. Z tohoto důvodu jeho rozmístění je v kantonu Graubünden, který sousedí s Itálií. Dalším úředním jazykem je zde italský. Ten je rozšířena v kantonu Ticino, kde je tedy nejvyšší podíl imigrantů z Itálie. Celkem se jedná o přibližně 6,5 % obyvatel mluvících italsky.
Analytická část
56
Poté se již pohybujeme v častějším úředním jazyce, kterým je francouzský, kde se pohybujeme v hodnotách kolem 20 %. Primárně jsou to kantony Fribourg, Vaud, Neuchâtel, Ženeva a Jura. V případě Ženevy se jedná snad o nejvyspělejší kanton, kde sídlí i velké množství mezinárodních organizací, tudíž zde je spíše multilingvální společnost. Poté ještě je nutno uvést kanton smíšený, kterým je Valais/Wallis, kde je úředním jazykem jak německý, tak francouzský jazyk (Ministerstvo zahraničních věcí, 2015). Byla také provedena analýza, jaký průběh měla imigrace v jednotlivých kantonech, ovšem výsledné grafy neprokazovaly takové rozdíly, aby bylo možné definovat, jaká příčina veda k těmto výkyvům, proto nejsou ani do této práce zahrnuty a jsou pouze vysvětleny v obecném měřítku. Pro lepší ilustraci je zde přiložena přehledná mapa rozložení kantonů (Obr. 11), pomocí které bude v dalších částech popisováno rozdělení imigrantů.
Obr. 11 Mapa rozdělení kantonů Zdroj: server d-maps.com, dostupné z http://d-maps.com/carte.php?num_car=24821&lang=en
Analytická část
57
30
Počet imigrantů
25 20 15
1993
10
1998 2003
5
2008 Zürich Bern Luzern Uri Schwyz Obwalden Nidwalden Glarus Zug Freiburg Solothurn Basel-Stadt Basel-Landschaft Schaffhausen Appenzell A.Rh. Appenzell I.Rh. St. Gallen Graubünden Aargau Thurgau Tessin Waadt Wallis Neuenburg Genf Jura
-
Obr. 12
2013
Název kantonu Graf počtu imigrantů v rámci jednotlivých kantonů v období 1993-2013
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
Výše uvedený graf (Obr. 12) uvádí přehled počtu imigrantů v relativních hodnotách, tzn. přepočítaný na 1000 trvale žijících obyvatel. Ukazatel je znázorněn v pětiletých intervalech pro přehlednější srovnání taktéž od roku 1993 do roku 2013. Pro ilustraci je zde také přiložena tabulka (Tab. 2) průměrného počtu imigrantů. Tab. 2
Průměrný počet imigrantů v jednotlivých letech
Rok 1993 1998 2003 2008 2013
Průměrná hodnota 9 11 16 9 10
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní.
Bohužel konkrétní data, přímo jaké národnostní skupiny se přistěhovaly do konkrétního kantonu, nebyly poskytnuty imigračním úřadem, proto se práce pohybuje pouze v obecných číslech v počtu imigrantů v daném kantonu.
Analytická část
58
V prvním zmiňovaném období, v roce 1993, se počet pohyboval v průměru kolem 9 imigrantů, což byla obecně nejnižší hodnota. Tento ukazatel vychází z dřívějšího trendu, kdy nebyla zdaleka tak populární imigrace po Evropě a na druhou stranu také nebyla žádoucí a většina států nebyla na imigranty připravena. Od této chvíle začaly hodnoty stoupat. V roce 1998 se již pohybovalo okolo 11 osob a poté nastalo po otevření SA znatelný nárůst až na 16 imigrantů. Poté se opět projevila krize, kdy emigrace ve světě obecně opadla a tento trend se drží až do dnešní doby. Největším zlomem tedy byl rok 2003. V této době byly na vzestupu kantony, které přímo sousedí s těmi nejvyspělejšími. Mezi kantony s největším přísunem osob lze jmenovat Schwyz, Obwalden, Graubünden, Wallis. V těchto kantonech se jedná pravděpodobně o pracovníky, kteří za prací dojíždějí do velkých měst jakými je Ženeva, Bern apod. V roce 2013 se s největším přírůstkem setkal kanton Graubünden nejspíše díky přílivu Italů z důvodu hospodářské recese v jejich domovské zemi. Také kanton Tessin v té době zaznamenává značný nárůst ze stejného důvodu, kde navíc i jazyková dostupnost je motivujícím faktorem. Na druhou stranu například kanton Ženeva se pohybuje v průměru ve stejných hodnotách. Sídlí zde mnoho mezinárodních institucí, je centrem mnoha organizací jak politických, tak kulturních, finančních atd. Samozřejmě také vyspělá infrastruktura přispívá k jeho atraktivitě. Dalším ekonomicky významným kantonem je Waadt (Vaud), který ač neleží ve vnitrozemí v blízkosti velkých center, patří se svoji produktivitou téměř na úroveň centrálních měst.
Analytická část
59
V následující mapě (Obr. 13) je znázorněný procentuální výskyt imigrantů v trvale žijícím obyvatelstvu v roce 2013. Pouze dokladuje výše zmíněné poznatky o jednotlivých kantonech. Je zde také znázorněn celkový počet obyvatel včetně imigrantů.
Obr. 13 Mapa rozložení imigrantů v podílu na domorodé obyvatelstvo Zdroj: Statistický atlas BFM, dostupné z http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/regionen/thematische_karten/02.html
4.6
Imigrace v roce 2014
Tato kapitola se bude věnovat imigrantům v roce 2014. Bohužel v době sběru dat pro tuto diplomovou práci nebyla ještě dostupná data z konce roku 2014, ale pouze do srpna/září. Z důvodu nedostatečnosti dat jsou také veškerá data v grafech uváděna v absolutních hodnotách (počet imigrantů/emigrantů), neboť nebyly dostupné statistiky o počtu obyvatel v kantonech ani celkově za stát. I přes tuto skutečnost lze snadno prokázat průběh roku a jednoduše předvídat situaci na konci roku. Kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol na pobyty občanů EU nebo států EFTA, osob z ostatních států, krátkodobé pobyty a obyvatelé s povolením k pobytu na delší období.
Analytická část
4.6.1
60
Občané EU nebo států EFTA
V případě osob z členských států EU nebo států EFTA se setkáváme s pěti druhy povolení k pobytu (Staatssekretariät für Migration, 2015): •
Typ L – Kurzaufenthaltsbewilligung.
•
Typ B – Aufenthaltsbewilligung
•
Typ C – Niederlassungsbewilligung
•
Typ Ci - Aufenthaltsbewilligung mit Erwerbstätigkeit
•
Typ G – Grenzgängerbewilligung
Povolení typu L se vydává osobám, které se zdržují na území Švýcarska po dobu kratší než jeden rok za určitým účelem nebo nejsou výdělečně činní. Osoby, které získají povolení typu B, se zde zdržují déle než jeden rok s konkrétním účelem nebo nejsou výdělečně činné. Je uděleno na dobu pěti let, pokud tito jedinci poskytnou důkaz o trvalém zaměstnání na dobu minimálně 365 dní. Pouze pro občany Bulharska a Rumunska poté platí ještě speciální úpravy. Jinak tato povolení jsou prodloužena, pokud cizinec splňuje veškeré podmínky. Pokud je však v prvním roce osoba více než 12 měsíců po sobě jdoucích nezaměstnána, může být povolení zastaveno. Osoby OSVČ mají nárok na tento typ, pokud prokáží dostatečné finanční prostředky a odpovídající zdravotní a úrazové pojištění. Povolení k pobytu typu C se vystavuje na dobu pěti nebo deseti let. Právo k pobytu je neomezené a nemusí být odůvodněno. Typ Ci je udělován výhradně v případě pobytu za účelem výdělečné činnosti. Je určen pro členy rodin v oblasti mezivládních organizací a na zahraničních zastupitelských úřadech. Jedná se o manžele a děti do 25 let. Vízum je platné po dobu výkonu funkce. Posledním typem povolení v této kategorii je typ G. Toto povolení je určeno pro osoby, které dojíždějí za účelem výdělku z oblasti pohraničí sousedního státu. Tyto oblasti musí být přímo specifikovány v rámci dohody mezi Švýcarskem a konkrétním sousedním státem. Alespoň jednou týdně se musí tyto osoby vrátit do svého domovského státu. Jinak tyto osoby mohou pracovat kdekoliv na území Švýcarska. I toto povolení
Analytická část
61
je udělováno po dobu pěti let za předpokladu, že je zaměstnání na dobu delší než tři měsíce. V případě, že je zaměstnání ukončeno do jednoho roku, platí povolení na dobu stejnou jako pracovní smlouva.
4.6.2
Ostatní státy Pro státy mimo členské země EU popřípadě uskupení EFTA jsou povolení násle-
dujících typů: [15] •
Typ Ci - Aufenthaltsbewilligung mit Erwerbstätigkeit
•
Typ G – Grenzgängerbewilligung
•
Typ F - Vorläufig aufgenommene Ausländer
•
Typ N - für Asylsuchende
•
Typ S - für Schutzbedürftige
Typ Ci i typ G je totožný s typy pro členské státy EU a státy uskupení EFTA, které již byly vysvětleny v předchozí podkapitole. Pro prozatímně přijaté cizince je vystavováno povolení typu F. Tyto osoby jsou definovány jako osoby, kterým byl nařízený návrat ze Švýcarska do jejich domoviny, ovšem z důvodu porušení mezinárodních práv, konkrétního ohrožení nebo technické nevynutitelnosti jim tento návrat je znemožněn. Povolení je vystaveno na 12 měsíců a může být kantonem, kde se jedinec zdržuje, povoleno o dalších 12 na základě pracovních a ekonomických kritérií. Také žadatelé o azyl mají svůj typ povolení, kterým je typ N. jedná se o osoby, u kterých v tom čase probíhá azylové řízení. Za určitých okolností je v tom čase povoleno této osobě být výdělečně činnou. Pro osoby potřebující ochranu bývá vystavován poslední typ těchto povolení, a tím je typ S. Veškeré případné zaměstnání nebo jiné změny musí být hlášeny příslušnému úřadu.
Analytická část
4.6.3
62
Obyvatelé s povolením k pobytu na delší období
O toto povolení je možné žádat, pokud má zaměstnanec pracovní smlouvu na jeden rok nebo na dobu neurčitou. V případě, že úřad žádost uzná, uděluje se povolení k pobytu na pět let. Osobám s tímto dokladem je umožněn geografický a pracovní pohyb, což znamená, že lze měnit povolání, místo pracovního výkonu, anebo dokonce opustit zaměstnanecký poměr a stát se osobou samostatně výdělečně činnou. Pokud poté znovu předloží smlouvu opět na jeden nebo více let, je povolení prodlouženo opět o období pěti let. Naopak pokud je člověk nezaměstnaný více jak 12 měsíců po sobě jdoucích, může být toto povolení omezeno (Integrovaný portál MPSV, 2012). Díky svému mezinárodnímu postavení patří Zürich na vrchol zájmu imigrantů. Nemalý podíl na této skutečnosti má jeho postavení fakt, že se jedná o finanční centrum. Banky a pojišťovny mezinárodního významu zde tvoří významnou část ekonomiky. Důkazem je to skutečnost, že samotný Zürich tvoří jednu pětinu celkového HDP Švýcarska. Svůj nemalý podíl má zde také to, že se zde nachází mezinárodní letiště. Hodnota se v tomto případě v absolutních číslech pohybuje kolem 20 000 osob z hlediska dlouhodobého povolení k pobytu (Kanton Zürich, 2015). Na druhém místě zde figuruje kanton Waadt. Ten, ač svoji polohou by odpovídal spíše méně žádané lokalitě, se pohybuje na hodnotách kolem 13 000 osob. Méně známým faktem je, že zde sídlí velké mezinárodní korporace jako Logitech, Philip Morris, Nestlé, Medtronic apod. Všechny tyto společnosti jsou významnými zaměstnavateli, jak vysoce postavených pracovníků, tak i specialistů a zaměstnanců v továrnách, a proto ani rok 2014 není výjimkou z hlediska počtu zaměstnanců a tím imigrantů celkově. Ekonomika zde je založena hlavně na službách s vysokou přidanou hodnotou, jako je právě zdravotnictví, finanční sektor, ale hlavně věda a výzkum. Z tohoto důvodu je také centrem informačních technologií, oblasti technické jako mikro-mechanika, biotechnologie, hodinářství apod. (Vaud, 2015). Na třetí příčce je zapotřebí uvést Ženevu. Tento kanton je dalším významným centrem mezinárodního dění. Sídlí zde složky diplomacie a mezinárodních organizací, jako jsou OSN, WTO apod. v počtu imigrantů se zde pohybujeme kolem 8 000 osob (BusinessInfo, 2014).
Analytická část
63
Všechny tyto kantony mají společné ukazatel turistické atraktivity. Právě z důvodu usídlení mnoha světových organizací a společností sem se každoročně míří tisíce lidí. 25000
Počet imigrantů
20000 15000 10000 Ženy 5000
Muži Zürich Bern Luzern Uri Schwyz Obwalden Nidwalden Glarus Zug Freiburg Solothurn Basel-Stadt Basel-Land Schaffhausen Appenzell A. Rh. Appenzell I. Rh. St. Gallen Graubünden Aargau Thurgau Tessin Waadt Wallis Neuenburg Genf Jura
0
Obr. 14
Název kantonu Graf počtu imigrantů v rámci jednotlivých kantonů v období leden – srpen 2014
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
Faktům o imigraci odpovídá také stav emigrantů, který popisuje následující graf (Obr. 15). Stejné kantony opouští i lidé a odchází ať už do jiných kantonů nebo i mimo území státu. Lze říci, že se může jednat nejspíše o přesun právě spojený s mezinárodním pohybem obyvatel v rámci velkých institucí.
10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
64
Ženy Muži Zürich Bern Luzern Uri Schwyz Obwalden Nidwalden Glarus Zug Freiburg Solothurn Basel-Stadt Basel-Land Schaffhausen Appenzell A. Rh. Appenzell I. Rh. St. Gallen Graubünden Aargau Thurgau Tessin Waadt Wallis Neuenburg Genf Jura
Počet imigrantů
Analytická část
Obr. 15
Název kantonu Graf počtu emigrantů v rámci jednotlivých kantonů v období leden – srpen 2014
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
4.6.4
Obyvatelé s krátkodobým pobytem
K získání krátkodobého povolení k pobytu je zapotřebí pracovní smlouva pro období kratší než 12 měsíců. Tato žádost je podávána zaměstnavatelem příslušného kantonálního úřadu práce. Povolení je v tuto chvíli závislé na délce pracovního poměru. Pokud osoba získá novou pracovní smlouvu, je potřeba žádat znovu o vystavení dalšího povolení (Integrovaný portál MPSV, 2012). Obecně se zaměstnanci s pouze krátkodobým pobytem pohybují v hodnotách spíše do 15 000 osob. Opět zde dominuje Zürich jako centrum. Druhým kantonem s nejvyšším počtem imigrujících obyvatel je Wallis. Ten se svými téměř 10 000 osobami dokazuje trend přílivu sezónních pracujících z Itálie, které je teď ještě spojeno s finanční krizí, která v Itálii probíhá, tudíž si tamní obyvatelé snaží alespoň sezónně přivydělat prací v zahraničí.
Analytická část
65
Mezi kantony s vyšším počtem imigrantů se v roce 2014 řadí také Graubünden. Zde je typická krajina spíše horského charakteru nebo vysočiny. Proto zde nacházíme v krátkodobém horizontu velké množství lidí na sezónní práce jako je práce v zemědělství při sklizni, výpomoc v chovu dobytka v letních měsících. Pouze 7 % farem je usídleno v nížinách, zbylé jsou rozmístěny po horských oblastech, což právě vyžaduje velkou míru samostatnosti ve zpracování živočišných a rostlinných produktů, na které v mnoha případech staří sedláci nestačí, a proto jsou nuceni si najímat pomocné síly jak z okolí, tak ze zahraničí, neboť i tato práce pro zahraniční osoby může být finančně zajímavá. K jeho atraktivitě v zimních měsících přispívá také sezónní práce v oblasti horských středisek. Nacházíme zde destinace jako Davos Klosters, St. Moritz a další (Graubüden, 2015). 14000
Počet imigrantů
12000 10000 8000 6000 4000
Ženy
2000
Muži Zürich Bern Luzern Uri Schwyz Obwalden Nidwalden Glarus Zug Freiburg Solothurn Basel-Stadt Basel-Land Schaffhausen Appenzell A. Rh. Appenzell I. Rh. St. Gallen Graubünden Aargau Thurgau Tessin Waadt Wallis Neuenburg Genf Jura
0
Obr. 16
Název kantonu Graf počtu imigrantů v rámci jednotlivých kantonů v období leden – srpen 2014
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
Počet emigrujících obyvatel zde opět kopíruje imigranty, jak lze porovnat v následujícím grafu. Je to pochopitelný jev vzhledem k tomu, že se jedná o osoby, které nemají povolení k pobytu na méně než jeden rok, tudíž nejpozději ke konci roku jsou vždy nuceni opustit území Švýcarska.
Analytická část
66
Pokud ovšem se zvažují náklady na zaměstnance, lze se snadno dostat do fáze, kdy náklady na neustálé rekvalifikování a vzdělání zaměstnanců do potřebných pozic mo-
10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0
Ženy Muži Zürich Bern Luzern Uri Schwyz Obwalden Nidwalden Glarus Zug Freiburg Solothurn Basel-Stadt Basel-Land Schaffhausen Appenzell A. Rh. Appenzell I. Rh. St. Gallen Graubünden Aargau Thurgau Tessin Waadt Wallis Neuenburg Genf Jura
Počet imigrantů
hou převyšovat skutečné náklady na nábor stále nových pracovních sil (Palát, 2012).
Obr. 17
Název kantonu Graf počtu emigrantů v rámci jednotlivých kantonů v období leden – srpen 2014
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
4.7
Zaměstnanci versus OSVČ
V následujícím grafu (Obr. 18) je znázorněn počet imigrantů a jejich zaměstnanecké poměry, tzn. zda se jedná o klasické zaměstnance nebo o OSVČ. Je to vztaženo i do souvislosti se zaměstnaností žen pro úplnou představu o zdejší situaci. Opět tento stav kopíruje trend v počtu imigrujících obyvatel, jak lze dokázat například v případě krátkodobých pobytů v následujícím grafu a tabulce.
Analytická část
67
20000
Počet imigrantů
10000
Název kantonu Obr. 18
Jura
Genf
Neuenburg
Wallis
Waadt
Tessin
Thurgau
Aargau
Graubünden
Zürich Bern Luzern Uri Schwyz Obwalden Nidwalden Glarus Zug Freiburg Solothurn Basel-Stadt Basel-Land Schaffhausen Appenzell A. Rh. Appenzell I. Rh. St. Gallen
0
OSVČ
Zaměstnaní Celkem
Graf rozvržení zaměstnaneckých poměrů v roce 2014
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
V obecném měřítku se zde setkáváme se zanedbatelným množstvím osob právě ve formě OSVČ. Ve Švýcarsku je totiž velice složité získat pracovní povolení, neboť ho předchází rozsáhlá legislativa, zvláště pak v poslední době, kdy již není taková vůle ze strany Švýcarů umožňovat vstup na místní pracovní trh cizincům. Poté také zde není obvyklé, aby zde pracovali ženy a aby vůbec vstupovali na toto území. Zřejmě je to dáno vysokou mírou poptávky po zaměstnancích s úzce specifikovaným technickým zaměřením, ve kterém ženy nejsou až tak běžnými uchazeči o práci.
Analytická část Tab. 3
68
Rozvržení dle zaměstnaneckých poměrů v roce 20014
Název kantonu Zürich Bern Luzern Uri Schwyz Obwalden Nidwalden Glarus Zug Freiburg Solothurn Basel-Stadt Basel-Land Schaffhausen Appenzell A. Rh. Appenzell I. Rh. St. Gallen Graubünden Aargau Thurgau Tessin Waadt Wallis Neuenburg Genf Jura
Počet imigrantů Celkem Ženy 12287 4710 6711 2400 2782 942 490 146 1240 410 406 118 271 77 590 159 1290 302 1563 546 1525 445 2855 1086 1082 331 861 217 278 105 150 62 3771 1200 6914 2370 5144 1293 3642 1917 1898 855 4701 1872 9441 3504 832 360 2526 1184 268 108
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní.
Zaměstnaní Celkem Ženy 9817 3138 5770 1822 2453 746 467 129 1103 325 386 110 247 59 491 99 1177 228 1159 301 1349 345 2173 741 905 217 763 154 229 72 133 52 3227 928 6381 2081 4544 934 3480 1809 1704 746 3749 1289 8490 2993 601 237 2107 891 232 82
OSVČ Celkem Ženy 1 0 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0
Analytická část
4.8
69
Rizikové skupiny imigrantů
V této kapitole bude pozornost zaměřena na rizikové skupiny imigrantů, se kterými se v poslední době potýká švýcarská spolková vláda.
4.8.1
Africký roh
Oblast okolo Somálska a Djibouti, jinak nazývána „Africký roh“ je známá svými uprchlickými tendencemi, které úzce souvisí s tamní politickou a sociální situací. Lze mezi ně zařadit válečné konflikty a celkově napjatá politická situace, přírodní katastrofy, nedostatek potravin. Toto všechno zapříčiňuje, že místní obyvatelé hledají cestu do jiných zemí. A vzhledem k tomu, že ve Švýcarsku sídlí mnohé organizace, zabývající se imigranty z těchto oblastí, je to velice aktuálním tématem. Od roku 2009 rozvíjí BFM a humanitární pomoc pro přímou podporu spolupráce a rozvoje projekt od IOM, v rámci které mají výt podporováni migranti právě z těchto zemí. Mají jim být poskytnuty informace o jejich možnostech, právní zabezpečení a pomoc v hledání azylu pomocí charitativních zařízení. Zvláště pak migranti jako nemocní lidé, matky samoživitelky jsou v tomto ohledu upřednostňovány. Vzhledem k pozitivním zkušenostem s výstavbou kontaktních míst v roce 2009 se rozhodli pro pokračování i v dalším roce. Právě pomocí legalizace této migrace je zde patrné určité zlepšení, co se týče kriminality, která je vždy s těmito záležitostmi úzce propojena. Migrantům je poskytnuta maximální péče, čímž se eliminuje jejich negativní vliv na místní obyvatele (Staatssekretariät für Migration, 2015).
Analytická část
4.8.2
70
Severní Afrika
V tomto případě se jedná o země Maroko a země Maghrebu (Staatssekretariät für Migration, 2015). Již od roku 2007 se Švýcarsko angažuje v pomoci právě těmto uprchlíkům. Jedná se o pomoc od BFM a humanitární pomoc od švýcarské agentury pro rozvoj a podporu spolupráce. Projekt na podporu ve spolupráci s marockými úřady a dalšími partnerskými místními institucemi má za cíl následující (Staatssekretariät für Migration, 2015): •
Poradenství v oblasti repatriace pro zvláště ohrožené osoby, kterými jsou ženy, rodiny a starší osoby
•
Organizace zpáteční cesty při návratu to země původu
•
Posílení kapacity partnerství Maroka s místními organizacemi v otázkách řešení problematiky migrace
•
Podíl na řízení a prevenci ilegální migrace prostřednictvím hledání vhodných alternativních postupů
4.8.3
Jižní a střední Afrika
Demokratická republika Kongo je v oblasti migrace zemí s nejvyšším podílem imigrantů z afrických zemí ve Švýcarsku. Proto jsou tendence legalizovat emigranty a jejich usměrnění v cílových zemích tak rozsáhlé (Staatssekretariät für Migration, 2015). V únoru roku 2009 bylo otevřeno start-up centrum a poradenské středisko právě v otázkách migrace. To mělo za úkol informovat obyvatele Demokratické republiky Kongo o jejich právech na azyl a nebezpečí ilegální migrace. V tomto roce se také konaly rozsáhlá jednání ve školách, na sportovních akcích a i mezi církevními hodnostáři, aby bylo pokryto co nejvíce míst, kde se sdružují mladí lidé, kteří jsou právě onou rizikovou skupinou v rámci migrace (Staatssekretariät für Migration, 2015). Další součástí tohoto projektu také bylo informovat tamní obyvatele o možnosti návratu do své domoviny a jejich pomoci ve zpětném začlenění.
Analytická část
4.8.4
71
Západní Afrika
Zde se Švýcarsko rozhodlo pomoci prostřednictvím kulturních zážitků. Na popud místních obyvatel byla zinscenována hra s názvem „Švýcarsko – země, ve které lze vydělat peníze“ (Staatssekretariät für Migration, 2015). Tento divadelní kus byl sehrán na divadelním festivalu v hlavním městě státu Mali, v Bamaku, v prosinci roku 2008. Projekt je výsledkem spolupráce mezi sociálními antropology ze Švýcarska v čele s režisérem. Vzorovým faktem se jim staly příběhy lidí, kteří již emigrovali a chtěli se navrátit do své domoviny, nebo teprve o emigraci uvažovali do budoucna. Lidé byli tímto konfrontováni s riziky, které s sebou imigrace nese, obzvláště ta ilegální forma. Text byl přeložen do místního jazyka, tudíž bylo možné hru odehrát ve všech provinciích. Na tento projekt významně přispěli i charita a soukromí dárci.
4.8.5
Západní Balkán
V tomto případě se jedná o migranty z Bosny a Hercegoviny. Meziresortní skupina se podílí na migrační spolupráci mezi Švýcarskem a zeměmi západního Balkánu mezi lety 2007 a 2010. Je složena z pomoci při návratu a tamní strukturální podpory, která se skládá z projektů, které jsou realizovány v rámci dvoustranného dialogu o migraci (Staatssekretariät für Migration, 2015). Projekt dobrovolný návrat nelegálních migrantů byl zahájen již v roce 2001, kdy se navrátilo přes 1 300 osob (Staatssekretariät für Migration, 2015). Tento fakt byl považován za velký úspěch těchto snah. Hlavním cílem tohoto projektu je posílit mechanismy návratu do domovské země i v případě ilegální emigrantů a zároveň odsunu ilegálních migrantů i z území Bosny a Hercegoviny.
Analytická část
4.9
72
Aktuální problémy s imigranty a prognóza do budoucna
Problémy, které jsou evidovány v současnosti, začaly již v roce 2007. Tehdy se objevila rozsáhlá kampaň, v rámci které mělo být upozorněno na problémy s narůstající imigrací. Jednalo se o spoustu kreslených plakátů se společnou tematikou. Byly na nich vyobrazeny bílé ovce, které znázorňují domorodé obyvatele. Ony vyháněly ze svého území, které bylo podloženo švýcarskou národní vlajkou, černou ovci, jakožto imigranta. Plakáty byly velice rychle rozšířeny mezi obyvateli a staly se populárními. Byly předmětem i mnoha politických kampaní, ve kterých si strany stanovovaly právě za cíl boj s migranty (Rhetorik, 2007). Následně koncem roku 2008 bylo vyhlášeno referendum o automatickém vyhošťování cizinců, kteří spáchali závažný trestný čin. Hlasování vyhrála SVP, která navrhovala přísnější ze dvou variant, čímž bylo právě okamžité vyhoštění po spáchání jakéhokoli trestného činu, kterým bylo úmyslné zabití, znásilnění, loupež, obchod s lidmi nebo drogami, vloupání a zneužití sociální pomoci. Tuto variantu podpořilo 52,9 % obyvatel a uspěl ve všech 26 kantonech, což byla jedna z podmínek přijetí rozhodnutí jako závazného (Zeit Online, 2010). V návaznosti na tyto události bylo v roce 2009 vyhlášeno další, tentokrát velmi kontroverzní, referendum. V něm rozhodovali o zákazu výstavby muslimských minaretů. Za tímto opět stála SVP, která tvrdila, že výstavba minaretů vede k celkové islamizaci země. Opět toto referendum provázela rozsáhlá politická kampaň, ve které byly v různých podobách ztvárněny mešity a více či méně agresivně bylo znázorněn postup, co nastane, pokud budou vystavěny další. Pro tento zákaz se vyslovilo 57,5 % voličů a byl schválen ve 22 z 26 kantonů (Spiegel Online Politik, 2009). Rok 2012 znamenal pro imigranty z Evropy značné omezení. Jednalo se o stanovení horní hranice počtu imigrantů na 2 000 osob z České republiky, Polska, Slovenska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska, která vešla v platnost 1. května 2012. EU však tento krok zhodnotila jako narušení volného pohybu osob a jako krok zpět v rozvoji mezinárodního obchodu a ekonomické spolupráce (Hospodářské noviny, 2012).
Analytická část
73
Dalším významným mezníkem v mezinárodní migraci do Švýcarska byl rok 2014. V únoru zde proběhlo další referendum, týkající se opět úpravy omezení imigrace kvůli stále četnějším problémům. Tehdy se vyjádřilo velice těsným poměrem 50,34 % voličů pro omezení pohybu osob. Pro vládu a spolkovou radu to v tuto chvíli znamenalo, že na jednu stranu musí tedy splnit cíl referenda, tj. omezit vstup cizincům, na druhou stranu však musí najít řešení v souladu s EU, která tímto označila tento stav jako porušování volného pohybu osob, ke kterému se Švýcarsko zavázalo (Focus Online, 2014). Pokud se jedná o samotné kantony, paradoxně omezení imigrantů nepodpořily kantony na jihozápadě území, které jsou pro imigranty nejzajímavější. Také kanton Zürich se ukázal jako zastánce imigrace na své území. V tomto případě se zde ovšem pouze potvrzuje skutečnost, že mezi imigranty jsou nejenom pracovníci do dělnických profesí, ale i odborníci, jejichž přísun by tímto nechtěli omezit (Blick.ch, 2012). 22 20 počet imigrantů na 1000 obyvatel
Počet imigrantů
18 16
Trend
14 12
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
10
Roky Obr. 19 Graf prognózy do roku 2018 Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
V problematice imigrantů je do dnešní doby patrný trend stále se zvyšujícího počtu imigrantů. Jak již v poslední době lze pozorovat ve švýcarských médiích, nastává zde období problémů, kdy je zapotřebí stanovit pevná pravidla pro vstup těchto osob na území Švýcarska, zvláště ze strany muslimských skupin.
Analytická část
74
Přibližně v roce 2020 by počet imigrujících osob měl překročit hranici v průměru 20 lidí na 1 000 obyvatel, což by znamenalo téměř zdvojnásobení v období od roku 1993.
4.10 Problematika azylantů Problematika azylantů je ve Švýcarsku, stejně jako v ostatních cílových zemích, velice aktuální. Jedná se o přísun obyvatel ze zemí postižených válkou nebo jinými pohromami, kteří zde hledají úkryt před hrozbami, které by jim hrozily v jejich domovské zemi.
4.10.1
Období mezi lety 2001 – 2013
V období před rokem 2001 bohužel nejsou dostupná konkrétní data. Lze o tomto období pouze říci, že v roce 1998 byl rapidní nárůst žadatelů, neboť Švýcarsko vstoupilo do SA, čímž se otevřely možnosti příchodu ze zahraničí (SWI swissinfo.ch, 2013). Dle dostupných dat lze pozorovat průběh v počtu příchozích, kteří zde žádají o udělení azylu. Celkový stav se pohybuje v hodnotách do 30 000 žadatelů. V roce 2002 nastal výrazný nárůst z 21 854 na 26 987 žádostí. Jedná se o stav související s ustanovením volného pohybu osob i na území Švýcarska a také o následky teroristického útoku z 11. září 2001, kdy, se stejně jako do ostatních evropských zemí, snaží dostat lidé ze zemí postihnutých terorismem do zemí politicky bezpečných. Rok 2008 byl v tomto ohledu také významným, neboť v následku nástupu celosvětové ekonomické krize i zde stoupl počet žadatelů, kteří se tímto krokem snažili uchýlit ve stabilní zemi. Bohužel v tomto období se již začínají objevovat první známky boje proti azylantům a imigrantům obecně. Posledním výrazným vzestupem v počtu žadatelů byl rok 2012, kdy vrcholilo tzv. arabské jaro, čímž jsou označovány nepokoje v arabských zemích. Právě v tomto období tito uprchlíci ve velké míře migrovali do evropských států včetně Švýcarska, což lze zaznamenat v grafu. Tento trend dokládají i zprávy z kantonu Zürich, kde se potýkali pravděpodobně s největším náporem těchto uprchlíků (Neue Zücher Zeitung, 2012).
Analytická část
75
35000
Počet žadatelů o azyl
30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Roky Obr. 20 Graf počtu žadatelů o azyl v období 2001-2013 Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
V následující tabulce (Tab. 4) je demonstrován podíl azylantů v jednotlivých kantonech z roku 2012. Z něj je zřejmý největší podíl žadatelů, tj. 17 %, v kantonu Zürich. Tato skutečnost koresponduje s trendem, že se jedná o nejvyspělejší město a také z hlediska mezinárodního o nejvyhledávanější destinaci ať už z pracovního nebo turistického. Je avšak nutné podotknout, že s tímto souvisí i značné problémy s kriminalitou v tomto kantonu (Neue Zücher Zeitung, 2012).
Analytická část Tab. 4
76
Podíl žádostí o azyl v jednotlivých kantonech vyjádřeny v % v roce 2012
Název kantonu
Podíl v %
Zürich Bern Waadt Aargau St. Gallen Genf Luzern Tessin Wallis Basel-Landschaft Solothurn Freiburg Thurgau Graubünden Neuenburg Basel-Stadt Schwyz Zug Schaffhausen Jura Appenzell AR Glarus Nidwalden Obwalden Uri Appenzell IR
17,0 13,5 8,4 7,7 6,0 5,6 4,9 3,9 3,9 3,7 3,5 3,3 2,8 2,7 2,4 2,3 1,8 1,4 1,1 1,0 0,8 0,6 0,5 0,5 0,5 0,2
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní.
V případě rodinných příslušníků azylantů jsou bráni pouze manželé a nezletilé děti. Pokud by azylanti vznesli požadavek na přesun do jiného kantonu, bylo by tak vykonáno pouze po souhlasu obou kantonů a pouze za účelem sloučení rodiny nebo v případě vážného ohrožení.
Analytická část
4.10.2
77
Rok 2014
Údaje o uprchlících korespondují s celosvětovým trendem v oblasti politického života. Největší podíl zaujímají Tunisané společně s Eritrejci, kteří mají pouze o pár desetin procenta méně. Právě tyto dva národy utíkají ze své domoviny, kde právě vládne přísný režim, kvůli kterému se také nazývá Eritrea „KLDR Afriky“. Tento problém je popisován i v mnoha médiích, kde se vyskytují zprávy, že na jih Evropy připlouvají plné lodě utečenců právě z této oblasti, kteří se poté přes Itálii snaží dostat dále do Evropy. Jako další poté následují Syřané, u kterých se také jedná o útěk před vojenskými nepokoji a pronásledováním. S nejmenším podílem uprchlíků, kdy se hodnoty pohybují pod 6 % lze jmenovat obyvatele Srí Lanky, Nigerijce, Somálce, Tunisany, Maročany a obyvatele Kosova. V tomto ohledu již není Švýcarsko ojedinělou zemí. S těmito národy se z hlediska imigrace v posledních letech potýká více evropských států.
Eritrea 29,13%
29,78%
Sýrie Srí Lanka Nigérie Somálsko
1,53% 1,70% 2,94% 3,08%
Afghanistan Tunisko 16,07%
Maroko Kosovo
3,14% 3,42%
3,82%
5,37%
Irák Ostatní
Obr. 21
Graf podílu žadatelů o azyl dle jednotlivých zemí v roce 2014
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
Analytická část
78
Porovnání v počtu trestných činů
4.10.3
Společně s problematikou azylu jde souběžně i kriminalita, v tomto případě konkrétně počet trestných činů. Ani Švýcarsko není v tomto ohledu výjimkou. I zde lze hovořit o stále stoupajícím trendu kriminality mezi azylanty. Konkrétně zde je vyobrazen stav z roku 2012, kde jsou zahrnuty veškeré kategorie s výjimkou osob tzv. bez známého statusu, kterých je 191. Na tuto záležitost je možné nahlédnout z hlediska rozdělení dle typu pobytu, a to včetně domorodých Švýcarů. Ti zaujímají 745 trestných činů z celkového počtu 2 167, což představuje přibližně třetinu. Významnou část zaujímají osoby bez povolení k pobytu, které se zde tedy ilegální cestou snaží obstarat prostředky k delšímu setrvání, což s sebou přináší tedy trestné činy, kdy si odsouzený odpykává trest v době kratší než jeden rok, čemuž odpovídá fakt, že se jedná spíše o drobnější krádeže apod.
726
745
Švýcaři Dlouhodobě pobývající imigranti Azylanti S dočasným povolením k pobytu
23 138
Bez povolení k pobytu 535
Obr. 22
Graf počtu trestných činů dle druhu povolení k pobytu
Zdroj: Statistický přehled z BFM. Zpracování: vlastní
Závěr
79
5 Závěr Z poznatků z dostupné literatury je zřejmé, že pro Švýcarsko problém s migrací bude zřejmě dlouhodobou záležitostí. Ač je bráno jako ostrov v rámci Evropy, jak bylo uvedeno na začátku, migranti v poslední době značně převyšují předpokládaný počet dřívějších prognóz. Na druhou stranu vzhledem k žadatelům o azyl má Švýcarsko jasný postoj, kdy dle jasných pravidel žádosti schvaluje nebo žadatele odesílá do jejich domovských zemí, vždy dle zvážení příslušného úřadu. V tomto ohledu je již „o krok napřed“ oproti zemím, které zatím bez rozmyslu schvalují žádosti a poté řeší nesčetné problémy s kriminalitou apod. Zajímavé je, že Švýcarsko je velice tolerantní zemí k národnostním menšinám. Ty mají stále velice jasně vymezené území vždy v rámci města, kde se mohou svévolně pohybovat, což z jiných zemí neznáme. Dokonce podpora pomocí nadace na podporu těchto menšin je zde velice populární a příslušníci menšin ji zde četně vyhledávají, aby se lépe „uchytili“. Otázkou zůstává, zda do budoucna nenastane problém se zvýšenou kriminalitou v těchto oblastech, pokud se do těchto oblastí nastěhují menšiny, které již po dosažení svých práv si začnou nárokovat větší pravomoci. V rámci imigrace osob mimo evropské země se zde setkáváme s dvěma názory. Jedním je samozřejmě, že migrace dlouhodobého charakteru je negativní faktor, neboť tito jedinci nastupují na místa, která by mohli obsadit místní lidé, kteří ovšem mnohdy nemají příslušné vzdělání nebo praxi pro vykonávání daného postu. S tím souvisí právě druhý názor, kdy je naopak žádoucí, aby na krátké časové úseky sem lidé jezdili a vykonávali kvalifikovanou práci, za kterou dostanou i odpovídající ohodnocení, což je většinou jedním z hlavních důvodů lidí, kteří se sem vydávají za prací. Vliv na stav migrantů v zemi měly i přijaté zákony a různá referenda a také ratifikace mezinárodních smluv a dohod. Nejmarkantnější vzestup počtu imigrantů lze pozorovat po vstupu do Schenghenského prostoru, který proběhl v roce 2008. Tento trend je lehce pozorovatelný i v ostatních zemích (členských zemí EU), které po tomto kroku
Závěr
80
znatelně pocítily příval osob ze všech okolních zemí, a většinou zde poté nastal problém s přistěhovalci. I vlivem teroristických útoků se i Švýcarsko stává cílem mnoha obyvatel ze vzdálenějších oblastí. Znatelný nárůst po útoku z 11. září 2001 zde nastal tak, jako ve všech ostatních zemích, kdy obyvatelé ze zemí, které byly označeny jako původci tohoto útoku, sem prchali s obavami o svoji existenci. Co se týče evropských zemí, jedná se zde o zcela evidentní postup, kdy země geograficky blízké zaznamenávají odsun svých obyvatel právě do Švýcarska díky snadné dostupnosti. Pozitivem zde i v případě Německa a Rakouska je jazyková dostupnost, což značně usnadňuje těmto osobám vstup na území a existenci zde. Často diskutovaným tématem je i vstup Švýcarska do EU. Již v roce 1992 se místní občané vyjádřili nesouhlasně ke vstupu, čímž se zas na čas uzavřela jednání. Ovšem na druhou stranu je Švýcarsko členem mnoha bilaterálních dohod, které mu již zavazuje určitým způsobem vůči ostatním státům. Pokud je vzato v úvahu rozložení do jednotlivých kantonů, je zapotřebí uvést, že největší centrum, kterým je Ženeva, je také nejvyhledávanějším cílem těchto osob. Díky jejímu zázemí, ať už z hlediska pracovních nabídek nebo ostatního vyžití, a faktu, že je považováno za hlavní centrum z hlediska dopravy, se zde můžeme setkat s nejvíce imigranty. Zde právě je patrné, že se sem koncentrují osoby, které mají vysoký stupeň vzdělání a jsou velice úzce specializováni. Naopak potom lidé s nižším vzděláním, kteří vyhledávají spíše dělnické profese, jsou žádáni v kantonech, které se soustřeďují spíše na produkci živočišných produktů, tzn. jsou žádáni jako pomocníci na farmách apod. Faktem je, že Švýcarské statistiky nenabízejí databáze, kde by byla zpracována statistika, do jakých kantonů se stěhují lidé z jakých oblastí/států. V případě pracovních poměrů je zajímavé, že ve Švýcarsku je velice ojedinělé pracovat formou podnikání jako OSVČ. Dle dostupných statistik zde v této podobě pracuje jen zanedbatelné množství imigrantů. Z dostupných informací je totiž velice složité založit zde fungující podnikání, neboť místní občané mohou být nedůvěřiví a tím se může zpomalit počáteční rozvoj. Také je s tím spojená rozsáhlá administrativa a výše daňových odvodů, které poté odrazují mnoho potenciálních zájemců.
Závěr
81
Obecně problémem dnešní doby zůstává příliv migrantů z jihu. Zde lze pozorovat již v řádu posledních deseti let mnohé proti-imigrační protesty, které jsou známé v podobě obrázků s černými a bílými ovcemi. Tyto kresby značí jasný postoj současných politických stran, které si již problém s imigrací začínají uvědomovat. Na základě poznatků z migračních úřadů je tedy zřejmé, že do dnešní doby tuto problematiku nikdo podrobně nezkoumal, tím pádem i statistiky jsou vedené až řádově v posledních pár desítkách let. Bohužel i v dnešní době jsou jejich statistiky v porovnání s ostatními státy poněkud ochuzeny o některé oblasti výzkumu. Snad v období dalším, kdy již vlivem stále rostoucího zájmu o tuto zemi, bude možné přesněji vysledovat, přímo jací lidé jeví zájem o konkrétní oblasti. Tím by se vyjasnily mnohé problémy a bylo by možné i dalším problémům předejít.
Seznam použitých zdrojů a literatury
82
6 Seznam použitých zdrojů a literatury Knižní zdroje: 1) KOSCHIN, Felix. Demografie poprvé. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2005, 99 s. ISBN 80-245-0859-1. 2) Mezinárodní migrace obyvatelstva - pohyb i pobyt: (Alenky v kraji divů). In: Český překlad II (1945-2004): sborník příspěvků z kolokvia, které se konalo v Ústavu translatologie FF UK v rámci výzkumného záměru Základy moderního světa v zrcadle literatury a filozofie (MSM 0021620824) v Praze 8. dubna 2005. V Praze: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2005, s. 16. ISBN 8073081016. 3) MINAŘÍK, Bohumil. 2010. Modul 6: Časové řady. Brno: Mendelova univerzita. Interní studijní podpora. 4) MOLEK, Pavel. Právní pojem "pronásledování" v souvislostech evropského azylového práva. 1. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2010, xiii, 192 s. ISBN 978-807400-164-2. 5) SPILLMANN, Kurt R, Rolf KIESER a Thomas KÖPPEL. Blickpunkt Schweiz: 27 Ansichten. Zürich: Neue Zürcher Zeitung, 1995. ISBN 3858235520.
Internetové zdroje: 6) Asylverfahren. 2015. Bundesamt für Migration [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.bfm.admin.ch/bfm/de/home/asyl/asylverfahren.html 7) Asylwesen: Kriminalität unter Asylsuchenden steigt stark. 2012. Neue Zücher Zeitung:
Zürich
[online].
[cit.
2015-05-2].
Dostupné
z:
http://www.nzz.ch/aktuell/zuerich/uebersicht/kanton-zuerich-migrationasylwesen-1.17490975 8) Aufenthalt. 2015. Bundesamt für Migration [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.bfm.admin.ch/bfm/de/home/themen/aufenthalt.html
Seznam použitých zdrojů a literatury
83
9) Bundesamt für Sozialversicherungen (BSV) [online]. 2015 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.bsv.admin.ch/index.html?lang=de 10) Curia Vista - Geschäftsdatenbank. 2006. Die Bundesversammlung - Das Schweizer
Parlament
[online].
[cit.
2015-04-08].
Dostupné
z:
http://www.parlament.ch/d/suche/seiten/geschaefte.aspx?gesch_id=20043149 11) Die Schweiz als Einwanderungsland. In: [online]. 2008 [cit. 2015-05-04]. Dostupné
z:
http://www.christoph-
moergeli.ch/sites/default/files/Rede_CMoergeli__Die_Schweiz_als_Einwanderungsland.pdf 12) Die wettbewerbsfähigste Wirtschaft der Welt !. 2015. VAUD: so Swiss, so international!
[online].
[cit.
2015-04-20].
Dostupné
z:
http://www.vaud.ch/de/kanton-waadt/wirtschaft-business/ 13) Dublin. 2015. Bundesamt für Migration [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.bfm.admin.ch/bfm/de/home/asyl/dublin.html 14) Eidgenössisches Departement des Innern [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.edi.admin.ch/index.html?lang=de 15) FORUM FÜR DIE INTEGRATION DER MIGRANTINNEN UND MIGRANTEN.
2011.
Bern.
Dostupné
také
z:
http://www.fimm.ch/fileadmin/Projekte/2011/2011_Sensibilisierung/Infodossier _Migrationsgeschichte_DE_01.pdf 16) Graubünden im Überblick. 2015. Kanton Graubüden [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: https://www.gr.ch/DE/kanton/ueberblick/Seiten/start.aspx 17) Historische und soziologische Übersicht über die Migration in der Schweiz. Schweizerisches Jahrbuch für Entwicklungspolitik [online]. 2008 [cit. 2015-0429]. Dostupné z: http://sjep.revues.org/340#tocto1n1 18) Imigrační politika Francie se zaměřením na současnou situaci. Migraceonline.cz: Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice a v zemích střední
a
východní
Evropy
[online].
[cit.
2015-04-06].
Dostupné
z:
http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/imigracni-politika-francie-se-zamerenimna-soucasnou-situaci
Seznam použitých zdrojů a literatury
84
19) Informationsplattform humanrights.ch [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.humanrights.ch/de/ 20) Inhaltsverzeichnis SR: 101 - Bundesverfassung der Schweizerischen Eidgenossenschaft vom 18. April 1999. 2015. Schweizer Gesetzestexte [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.gesetze.ch/inh/inhsub101.htm 21) Initiative: Schweizer stimmen gegen Minarett-Bau. 2009. SPIEGEL ONLINE POLITIK
[online].
[cit.
2015-04-22].
Dostupné
z:
http://www.spiegel.de/politik/ausland/initiative-schweizer-stimmen-gegenminarett-bau-a-664104.html 22) KIRCHLICHE KONTAKTSTELLE FÜR FLÜCHTLINGSFRAGEN. 2010. Asylsuchende
und
Flüchtlinge
in
der
Schweiz.
Bern.
Dostupné
z:
http://www.kkf-oca.ch/kkf/upload/pdfD/pdfBILDUNG/Infoblatt.pdf 23) Masseneinwanderungs-Initiative: Schweiz sagt Ja – schallende Ohrfeige für den Bundesrat.
2014.
Blick.ch
[online].
[cit.
2015-04-23].
Dostupné
z:
http://www.blick.ch/news/politik/masseneinwanderungs-initiative-schweiz-sagtja-schallende-ohrfeige-fuer-den-bundesrat-id2660391.html 24) Migration in Europa: historische Entwicklung, aktuelle Trends und politische Reaktionen. 1996. Frankfurt: Campus, 438 s. ISBN 35-933-5609-0. Dostupné z: https://books.google.cz/books?id=mbXLdmXK52EC 25) Nationale Minderheit. GSCHWEND, Lukas. SCHWEIZER FAHRENDE IN GESCHICHTE UND GEGENWART: EINE WEBSITE DER STUFTUNG ZUKUNFT FÜR SCHWEIZER FAHRENDE [online]. 2012 [cit. 2015-04-20]. Dostupné
z:
http://www.stiftung-fahrende.ch/geschichte-
gegenwart/de/geschichte-der-fahrenden/politik-und-recht/nationale-minderheit 26) OECD. 2010. International Migration Outlook: Summary in Czech [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné také z: http://www.oecd.org/els/mig/45612356.pdf 27) Pakt stability a růstu. 2008. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export
[online].
[cit.
2015-04-04].
Dostupné
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/pakt-stability-a-rustu-5140.html
z:
Seznam použitých zdrojů a literatury
85
28) PALÁT, M. EFFECTS OF LABOUR MIGRATION ON ECONOMIC DEV ELOPMENT DURING ECONOMIC DOWNTURN AND RECOVERY. ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS, 2012 [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné také z: http://acta.mendelu.cz/pdf/actaun201260070207.pdf 29) Phänomen Schwarzes Schaf. 2007. Rhetorik.ch [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.rhetorik.ch/Aktuell/07/10_20/ 30) Portugalská krize eurozóny. 2013. Revuepolitika: Politicko–společenská revue Centra pro studium demokracie a kultury [online]. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/1902/portugalska-krize-eurozony 31) Portugalsko. 2015. EUROSKOP.CZ: Věcně o Evropě [online]. [cit. 2015-04-02]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/420/sekce/portugalsko/ 32) Referendum gegen Einwanderung: Warum die EU Verträge mit der Schweiz einhalten wird. 2014. FOCUS ONLINE [online]. [cit. 2015-04-23]. Dostupné z: http://www.focus.de/politik/ausland/referendum-gegen-masseneinwanderungwarum-die-eu-keine-vertraege-mit-der-schweiz-kuendigenwird_id_3604568.html 33) Schengenský prostor a spolupráce. 2009. Europa: Přehledy právních předpisů EU
[online].
[cit.
2015-04-02].
Dostupné
z:
http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movemen t_of_persons_asylum_immigration/l33020_cs.htm 34) Schweizer für schärferes Ausländerrecht. 2010. ZEIT ONLINE [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z: http://www.zeit.de/politik/ausland/2010-11/schweizauslaenderrecht-abstimmung 35) Schweiz: Bewegung in der Migrationspolitik. 1998. MAHNIG, Hans. Migration & Bevölkerung: Das Online-Portal zur Migrationsgesellschaft [online]. [cit. 2015-04-10].
Dostupné
z:
http://www.migration-info.de/artikel/1998-07-
21/schweiz-bewegung-migrationspolitik
Seznam použitých zdrojů a literatury
86
36) Socioweb: Teorie pro všechny [online]. Sociologický ústav Akademie věd České republiky, 2005 [cit. 2015-04-04]. ISSN 1214-1720. Dostupné z: http://www.socioweb.cz/upl/editorial/download/124_socioweb_5.pdf 37) Staatssekretariät für Migration [online]. 2015. [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: https://www.bfm.admin.ch/bfm/de/home.html 38) Statistik Schweiz. 2015. Bundesamt für Statistik [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/themen/01.html 39) Statistik Schweiz. 2015. Bundesamt für Statistik [online]. [cit. 2015-04-10]. Dostupné
z:
http://www.bfs.admin.ch/bfs/portal/de/index/regionen/thematische_karten/02.ht ml 40) Switzerland Faces Common European Challenges. 2005. EFIONAYI, Denise, Josef Martin NIEDERBERGER a Philippe WANNER. MIGRATION POLICY INSTITUTE
[online].
[cit.
2015-04-08].
Dostupné
z:
http://www.migrationpolicy.org/article/switzerland-faces-common-europeanchallenges 41) Switzerland. INTERNATIONAL ORGANISATION FOR MIGRATION [online]. 2015
[cit.
2015-04-14].
Dostupné
z:
https://www.iom.int/cms/en/sites/iom/home/where-we-work/europa/europeaneconomic-area/switzerland.html 42) Switzerland: Multicultural Paradise?. GATESTONE INSTITUT: INTERNATIONAL POLICY COUNCIL [online]. 2013 [cit. 2015-04-29]. Dostupné z: http://www.gatestoneinstitute.org/3721/switzerland-multicultural 43) Švýcarsko už imigranty z východní Evropy nechce. Odteď ročně přijme jen dva tisíce zájemců. 2012. Hospodářské noviny [online]. [cit. 2015-04-22]. Dostupné z:
http://zahranicni.ihned.cz/c1-55492180-svycarsko-uz-imigranty-z-vychodni-
evropy-nechce-odted-rocne-prijme-jen-dva-tisice-zajemcu 44) Švýcarsko: základní informace o teritoriu. 2014. BusinessInfo.cz: Oficiální portál pro podnikání a export [online]. [cit. 2015-04-04]. Dostupné z:
Seznam použitých zdrojů a literatury
87
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/svycarsko-zakladni-informace-o-teritoriu17951.html 45) Švýcarsko: Životní a pracovní podmínky. 2012. Integrovaný portál MPSV [online].
[cit.
2015-04-17].
Dostupné
z:
https://portal.mpsv.cz/eures/podminky/svycarsko/ 46) Švýcarsko: 20 let švýcarského Ne EU. 2012. Voxeurop: To nejlepší z evropského
tisku
[online].
[cit.
2015-04-02].
Dostupné
z:
http://www.voxeurop.eu/cs/content/cartoon/3108221-20-let-svycarskeho-ne-eu 47) Švýcarsko. 2015. Ministerstvo zahraničních věcí [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/svycarsko/ 48) TESAŘ, Filip. 2003. Albánská komunita v ČR, historie a současnost emigrace Albánců. Migraceonline.cz: Portál pro kritickou diskuzi o migraci v České republice a v zemích střední a východní Evropy [online]. [cit. 2015-04-06]. Dostupné
z:
http://migraceonline.cz/cz/e-knihovna/albanska-komunita-v-cr-
historie-a-soucasnost-emigrace-albancu 49) VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. 2005. Analýza politiky zaměstnanosti členských zemí Evropské unie v závislosti na jejich předsednictví se zřetelem na aktualizaci principů politiky zaměstnanosti České republiky: Velká
Británie
[online].
[cit.
2015-04-12].
Dostupné
také
z:
http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_173.pdf 50) Wirtschaft & Finanzen. 2015. Kanton Zürich [online]. [cit. 2015-04-20]. Dostupné
z:
http://www.zh.ch/internet/de/ktzh/wirtschaft_finanzen/standortvorteile.html 51) Zahl der Gesuche in 2 Jahren praktisch verdoppelt. 2013. SWI swissinfo.ch: Schweizer Nachrichten in 10 Sprachen [online]. [cit. 2015-05-2]. Dostupné z: http://www.swissinfo.ch/ger/asyl-statistik_zahl-der-gesuche-in-2-jahrenpraktisch-verdoppelt/35510034 52) Zahraničně-politická orientace. 2012. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky
[online].
[cit.
2015-04-08].
Dostupné
z:
Seznam použitých zdrojů a literatury
http://www.export.cz/evropa/svycarsko/svycarsko-zahranicne-politickaorientace/3001-svycarsko-zahranicne-politicka-orientace
88
