Národní zpráva projektu : Migranti a podpora zdraví – analýza rozhovorů s poskytovateli služeb v podpoře zdraví v České republice
Hana Janatová Státní zdravotní ústav, Praha Červen 2009
Funded by the European Commission, DG Health and Consumers, Public Health Nationally funded by Fonds Gesundes Österreich (Austria) and The Netherlands Organisation of Health Research and Development (ZONMW) (Netherlands). Coordinated by Forschungsinstitut des Roten Kreuzes, Austria
Úvod Projekt “Healthy Inclusion” je
evropský projekt spolufinancovaný Evropskou komisí v
rámci Programu pro veřejné zdraví. Zahájen byl v červenci 2008 a skončí v květnu 2010. Koordinován je výzkumným ústavem Červeného kříže ve Vídni. Státní zdravotní ústav je partnerem za Českou republiku. Další zastoupené země jsou Dánsko, Estonsko, Holandsko, Itálie, Slovensko. Východiskem projektu je předpoklad, že migranti jsou zranitelnou skupinou populace, která má horší životní a pracovní podmínky, horší přístup ke zdravotní péči, službám, na pracovní trh a do dalších oblastí, které majoritní populace využívá mnohem snadněji.
Větší všeobecná zranitelnost migrantů je činí náchylnějšími k riziku dlouhodobého stresu, který se podílí na jejich nepříznivém zdravotním stavu přímo a nepřímo následky jeho kompenzace nezdravým až škodlivým životním stylem ( kouření, alkohol, přejídaní se). Přesto je podpora zdraví pro tuto populace podceňována politiky, poskytovateli a poradenství pro migranty včetně pracovníků podpory zdraví a migrantů samotných.
Počet cizinců, kteří k nám přijíždějí žít a pracovat se každoročně zvyšuje a snižuje se podíl těch, kteří považují Českou republiku pouze za přestupní zemi k cestě na západ. Migranti, kteří legalizují svůj pobyt a využívají zdravotní péči jako tuzemské obyvatelstvo. Proto je žádoucí, aby na migranty nebylo pohlíženo jako na pouhý nástroj zvyšování domácího produktu, ale i jako významnou pracovní sílu, jejíž zdraví bude mít v blízké budoucnosti vliv na tvorbu, ale i spotřebu státních financí. Skutečnost, že i migranti jsou především lidé není, jak se zdá, argument který by přesvědčivý jako argument snížení nákladů na sociální a zdravotní péči a přispění tak k udržení či zvýšení blahobytu hostitelské země.
Země západní Evropy, kde mají mnohem delší zkušenost s migranty považují podporu za důležitý prostředek k zlepšení zdraví populace i k posílení jejich integrace do majoritní společnosti migrantů, protože mají zkušenosti, že tímto způsobem se dá předejít značným finančním nákladům nejen v oblasti zdravotnictví.
2
Cíle projektu: •
Shromáždit a poskytnout informace o faktorech, které podporují účast migrantů na aktivitách podpory zdraví a o faktorech, které této účasti brání.
•
Shromáždit příklady dobrých zkušeností z projektů, které podporují účast migrantů v intervenčním programech podpory zdraví
•
Vypracovat specifická doporučení především pro komunitní úroveň jak respektovat přání a potřeby migrantů při jejich zapojení do aktivit podpory zdraví, která by byla základem pro strategii přijatou Evropskou unií.
Metody: •
Literární rešerše národní literatury zabývající se migrací a podporou zdraví, zdravotním stavem, využíváním zdravotnictví apod. Součástí studia literatury bylo I shromáždění dalších dostupných údajů, především demografických, v každé zemi zúčastněné v projektu.
•
Rozhovory s reprezentanty organizací poskytující služby podpory zdraví nebo specifické poradenské služby pro migranty, které mohou mít ve výsledku nepřímý vliv na jejich zdraví, tj., že podle širší definice podpory zdraví mohou být mezi její aktivity považovány.
•
Rozhovory s migranty o jejich potřebách a přáním ohledně podpory zdraví ( výsledky budou zpracovány v jiné zprávě)
Na tomto místě je již nezbytné vysvětlit, co pro účely tohoto projektu rozumíme termíny “ migranti” a “ podpora zdraví”
Podpora zdraví
Podle definice Světové zdravotnické organizace “ je podpora zdraví proces, který umožňuje lidem větší kontrolu a samostatnost v rozhodování a tím vede ke zlep-
3
šení jejich zdraví.” Tato definice v sobě obsahuje ve velké míře prvek vzdělávací, protože k tomu, aby se člověk mohl rozhodovat, potřebuje informace a znalosti. Proces podpory zdraví se opírá o prvky
vedoucí ke
změně chování : informace ( znalosti) -
změna myšlení - změna chování. Tato změna by měla vést k chování, které povede k upevnění zdraví a k prevencí nemocí. Nicméně k tomu k pochopení toho, co je podpora zdraví, je třeba mít na paměti, že podpora zdraví není jen výchova k zdravému životnímu stylu, ale je to komplexní sociálně politický proces, který vede nejen ke zvyšování a využívání dovedností a znalostí jednotlivců, ale jsou to také aktivity směřované ke změnám sociálních, ekonomických a dalších podmínek, včetně změn v životním prostředí tak,
aby se mohlo zlepšit zdraví
nejen jednotlivců, ale celé populace.
Zjednodušením těchto složitých definic může být následující příklad: budeme- li doporučovat některou potravinu k každodenní konzumaci, měla by tato potravina být dostupná a to nejen absolutně - že je možné si ji koupit všude, ale i relativně, že její koupí si nepřivodíme nedostatek v jiné oblasti.
Znamená to, že podpora zdraví bez podpory politiky nemůže být efektivní, naopak, může být kontraproduktivní a sama sebe diskreditovat, pokud podporuje zboží, aktivity a služby, které nejsou ve dané konkrétní společnosti dostupné.
Pro účely tohoto projektu považujeme podporu zdraví jako proces, který umožní lidem kvalifikovanou volbu vedoucí k zlepšení jejich zdraví a to především zdraví fyzického a duševního.
Migranti Jsou dospělé osoby, která se narodily v jiné zemi a žijí v hostitelské zemi nejméně 5 let a která má zájem zůstat a pracovat v této hostitelské zemi. Pro účast v projekt není roz-
4
hodující
jedná-li se o registrované či neregistrované ( tzv. nelegální) migranty ani druh
pobytu v ČR.
Výsledky: A. Z literatury: Velmi
cenným zdrojem
informací o migrantech byly nalezeny 2
portály:
www.mighealthnet.cz (Czech Wiki - výstup Evropského projektu MIGHEALTHNET) a www.migraceonline.cz provozovaná Multikulturním centrem v Praze
1A. Podpora zdraví v České republice je v kompetenci Ministerstva zdravotnictví, stanovené zákonem O veřejném zdraví ( 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Za poskytování služeb podpory zdraví je zodpovědný zdravotní ústav a jeho 14 regionálních dislokovaných pracovišť podpory zdraví.
Podpora zdraví je považována a pro praxi definována jako poskytování informací ke zvyšování znalostí o zdravém životním stylu, tak aby jednotlivci I celá populace měli možnost ovlivnit pozitivně své zdraví. Tento cíl je v souladu se současně probíhající reformou zdravotnictví, která zdůrazňuje individuální zodpovědnost za své zdraví.
Intervence v podpora zdraví, která se týkají sociálně - ekonomické faktory jsou realizovány uplatňována v mnohem menší míře a spíše jako nepřímý výsledek intervence zaměřené za zdravý životní styl. Příkladem může být intervence zaměřená na zvýšení pohybové aktivity u seniorů, která vede k zvýšení jejich sociálního kapitálu a zlepšení duševního zdraví.
Mezi poskytovateli podpory zdraví najdeme kromě Státního zdravotního ústavu i zdravotní pojišťovny, I když jejich aktivity lze zařadit spíše mezi preventivní, nevládní organizace zaměřené jinak, kde podpora zdraví je nepřímým důsledkem jejich aktivit a privátní průmyslové firmy např. V potravinářském průmyslu, které ve svých aktivitách a kampaních k zdravému životnímu stylu, především výživě s odborníky ze Zdravotního
5
ústavu často spolupracují. Tento trend k veřejně - soukromé spolupráci je možno označit za inovativní a pozitivní.
Podpora zdraví je též prováděna praktickými a klinickými lékaři, nicméně v praxi záleží na přístupu každého z nich, do jaké míry a jak detailně je ochoten tyto aktivity provádět. Často také dochází k zaměňování různých stupňů prevence nemocí s vlastní podporou zdraví. Ta, ač především v kompetenci sektoru zdravotnictví není součástí výkonů hrazených ze zdravotního pojištění. Výjimkou jsou speciální programy zdravotních pojišťoven.
Hlavní oblasti PZ: zdravá výživa, pohybová aktivita, ne kouření, umírněné pití alkoholu, neužívání nelegálních drog, prevence AIDS/HIV a sexuálně přenosných chorob, prevence stresu a umění relaxovat. Dále jsou komplexní oblasti, ve kterých se spojuje více jednotlivých faktorů: zdravé stárnutí, zdravé těhotenství, dětství, zdravá škola, zdravý podnik, zdravá nemocnice, zdravé město apod.
Hlavní formy PZ: přednášky, letáky, publikace, Dny zdraví v komunitě, Dny zdraví v podnicích, celostátní kampaně s soutěžemi, speciální projekty Hlavní prostředí pro realizaci PZ: školy, zařízení pro seniory ubytovací i docházkové, občanská a zájmová sdružení, komunity, firmy a podniky
Všechny služby a aktivity podpory zdraví jsou pro občany včetně cizinců, kteří u nás žijí a/nebo pracují bezplatné a jsou hrazeny z rozpočtu organizací, které je poskytují nebo ze speciálních grantových programů, především z Národního programu zdraví – Projekty podpory zdraví, který je vyhlašován Ministerstvem zdravotnictví každý rok od r. 2003. Program je otevřen pro široké spektrum subjektů: státní organizace, nevládní organizace, občanská sdružení, podnikající právnické osoby či fyzické osoby. Financování projektů je 60-70% z programu, vlastní spolufinancování je nutné. Projekty jsou většinou jednoleté, ale je možné plánovat i dvou či tříleté s tím, že je třeba každým rokem opakovat žádost. Ukončené projekty jsou hodnoceny experty Ministerstva zdravotnictví. Priority programu jsou více méně stále s každoroční zpřesňující aktualizací. Například v roce 2008 byly vyhlášeny tyto priority:
6
•
Zdravá výživa a zvýšená pohybová aktivita jako prevence obezity
•
Podpora nekuřáctví a snížené spotřeby alkoholu
•
Komplexní projekty zaměřené na více faktorů v pro předcházení výskytu chronických neinfekčních onemocnění v celé populaci ( národní kampaně), skupin populace v riziku nebo v speciálních prostředích ( školy, zařízení pro seniory)
Během doby existence programu nebyla vyhlášena
speciální priorita zaměřená na po-
pulaci migrantů. “ Dny zdraví” Jsou bezplatnou nabídkou služeb poskytovanou odborníky v podpoře zdraví pro širokou veřejnost konané na většinou na veřejně přístupném místě. Tyto služby se mohou týkat: •
měření ukazatelů zdravotního stavu a zdravého způsobu života: krevního tlaku, skrytého tělesného tuku, cholesterolu a cukru v krvi, BMI indexu jako indikátora obezity či nadváhy, měření oxidu uhličitého jako indikátoru intenzity kouření
•
individuální poradenství na základě naměřených parametrů k ozdravění životního stylu
•
poradenství pro odvykání kouření
•
poradenství pro prevenci HIV/AIDS
•
programy předcházení úrazů především pro děti
Variantou Dnů zdraví pro veřejnost jsou Dny zdraví ve firmách či podnicích prováděné na žádost jejich managementu za úplatu. K podpoře zdraví v podle její širší definice zahrnující kromě možností volby životního stylu i kontrolu nad dalšími životními a pracovními podmínkami můžeme zařadit i služby poskytované nevládními organizacemi a sdruženími speciálně pro migranty. Poradenství s sociálně právní oblasti, jazykové kurzy češtiny, jiné specializované kurzy ke zvýšení možnosti uplatnění na trhu práce, organizace kulturních a sportovních akcí. Zvýšení integrace vede k snížení stresu provázející život migrantů v hostitelské zemi se tak nepřímo podílí na zlepšení jejich zdravotního stavu.
7
Při studiu literatury a dalších zdrojů nebyla nalezena žádná služba či aktivita podpory zdraví cíleně zaměřená na zdravý životní styl migrantů.
1B. Migranti v ČR. Oficiálně tvoří migranti 4% populace , což je ve srovnání se starými zeměmi Evropské Unie podprůměrné množství. Počet migrantů v Evropských zemích se liší, ale většinou se pohybuje kolem 10%. Podle zprávy OECD z r. 2006 je Česká republika zemí, kde je nárůst migrantů nejrychlejší a tento trend se zdá mít trvalou tendenci.
Jak zmínil VÁclav Klaus
ve svém novoročním projevu v r. 2008, je příliv migrantů
známkou ekonomické prosperity země. Na migranty je pohlíženo především jako na levnou pracovní sílu a z tohoto pohledu se odvíjí politika včetně zákonodárství vůči migrantům.
Hlavní skupiny registrovaných migrantů v ČR v r. 2008
Ukrajinci 30% ( 131 965) Slováci 17% ( 76 034) Vietnamci 14% ( 60 258) Rusko 6% ( 27 178) Ostatní 33%
Hlavní skupiny migrantů se od r. 1990 příliš nemění. Migrace ze zemí bývalého Sovětského Svazu je nejčetnější, ale směřují k nám lidé z ostatních zdrojových zemí, nejnovější homogenní skupinou jsou migranti z Mongolska.
Rutinní data pro hodnocení zdravotního stavu migrantů nelze použít, protože se sledují pouze případy hospitalizace. Z několika málo studií na Ukrajincích, kteří do ČR emigrovali vyplývá fenomén, který se označuje termínem Efekt zdravého migranta.
8
Lidé z Ukrajiny, kteří přijdou do ČR především za prací a za výdělkem, popisují svůj zdravotní stav lépe než tuzemská populace. Vysvětlení pro tento fenomén jsou dvě. Za prvé, lidé, kteří se rozhodnou odejít ze své země jsou odolnější a zdravější než ostatní populace nebo že v nových podmínkách, kde je nutnost zachovat si dobré zdraví podmínkou pro přežití, si tito lidé hodnotí svůj zdravotní stav lépe než je ve skutečnosti. Stručně, jsou buď zdravější nebo vzhledem k kulturním zvyklostem v zemi, ve které se narodili mají odlišné hodnocení toho, co již není zdraví, ale nemoc, co je omezující a co ne, co je bolest a co ještě ne.
Po pěti letech pobytu u nás se jejich subjektivní hodnocení zdraví blíží hodnocení majoritní populace nebo je horší. I pro tento jev můžeme najít různá vysvětlení. Buď je jejich zdravotní stav skutečně zhoršen následkem práce v nepříznivých podmínkách pracují více hodin i dnů v týdnu, za menší mzdu, chronických stresem provázející byť legální pobyt způsobený neznalostí nebo nejasností právních požadavků a také tím, že jejich životní
styl
se
začíná
podobat životnímu
stylu
majoritní
populace –
např.nezdravá výživa, málo pohybu. Může ovšem být pravdou, že se pouze přizpůsobili kulturním normám v hostitelské zemi a jejich vnímání zdraví se dostalo na stejné hodnoty jako u majoritní populace. B. Analýza z dotazníkové akce mezi poskytovateli služeb podpory zdraví
Studium literatury, vlastní zkušenosti s podporou zdraví a rozhovory s experty na problematiku migrantů vedly k odůvodněnému předpokladu, že podpora zdraví, tak jak je definována a poskytována v České republice cíleně zaměřená na migranty jako ohroženou skupinu neexistuje.
Proto byl původní dotazník projektu Healthy Inclusion použit ve dvou variantách: pro pracovníky v podpoře zdrav í a pro poskytovatele poradenských, především sociálně právních služeb pouze pro migranty. Celkem byl dotazník zaslán 18 subjektům se žádostí o jeho zodpovězení. Návratnost byla překvapivě stoprocentní, přesto, že téma otázek – migranti a podpora zdraví bylo pro většinu respondentů oblastí, která pro ně byla nová.
9
Dotazník byl strukturován tak, aby přinesl odpovědi na následující výzkumné otázky: •
Jaké jsou zkušenosti pracovníků podpory zdraví s účastí migrantů na projektech, službách a intervencích jimi poskytovaných?
•
Jaké jsou charakteristiky intervencí, kterých se migranti účastní?
•
V jakém rozsahu a jak často jsou migranti cílovou skupinou pro podporu zdraví?
•
Jaké jsou podle vás bariéry pro účast migrantů na podpoře zdraví?
•
Co ji podle vás podpoří ( podporuje?) Jaké podmínky ?
Odpovědi 14 poskytovatelů služeb podpory zdraví ze Státního zdravotního ústavu a jejich regionálních dislokovaných pracovišť podpory zdraví mohou být považovány za reprezentativní pro celou republiku vzhledem k zastoupení všech regionů a protože, Státní zdravotní ústav poskytuje největší podíl služeb podpory zdraví v ČR.
Odpovědi 4 poskytovatelů poradenských služeb speciálně migrantům z nevládních organizací doplnily poznatky především o sledované skupině. Sociální integrace, o kterou tyto organizace úsilí a podporují ji může být brána jako součást podpory zdraví ve smyslu osamostatnění a kontroly nad svým životem a tedy i zdravím.
Shrnutí hlavních výsledků : •
Pro migranty neexistují v současné době projekty ani jiné aktivity podpory zdraví
•
poskytované zdravotním ústavem a
velmi pravděpodobně
ani dalšími subjekty.
V nedávné minulosti před zahájením současné reformy zdravotnictví, která se dotkla i organizace poskytovatelů a náplně podpory zdraví, byly uvedeny 2 příklady projektů cílených na migranty v jednom z regionů) •
Část poskytovatelů podpory zdraví nepociťuje potřebu speciální projekty pro migranty organizovat
10
•
Migranti se mohou účastnit všech projektů zaměřených na celou populace, nebo na části populace( děti, studenti, senioři) nicméně o jejich konkrétní účasti nejsou doklady
•
Migranti se mohou účastnit Dnů zdraví, nejčastější formy poskytování služeb podpory zdraví v nás. Většinou jsou organizované pro veřejnost, méně často pro zaměstnance určitého podniku, jehož management si tuto službu vyžádá a zaplatí. Migranti žijí často v lokalitách, kde mají možnost pracovat v průmyslu a v některých je jich mezi zaměstnanci velké procento.
•
Poskytovatelé sociálně-právních služeb, jazykových kurzů a volnočasových aktivit jsou ideálním místem pro šíření informací o nabídkách podprory zdraví pro migranty.
•
Poskytovatelé podpory zdraví a poskytovatelé služeb pro migranty většinou o sobě nevědí. Jejich spolupráce je podmínkou efektivně poskytované podpory zdraví pro migranty.
Hlavní překážky pro účast migrantů na aktivitách podpory zdraví •
nedostatek informací
•
celkový pokles nabídky služeb
•
neexistence speciálních projektů pro migranty
•
jazyková bariéra
•
stud a nejistota ( na straně migranta jako klienta I na straně poskytovatele služeb)
•
nedostatek pracovníků podpory zdraví vzdělaných vzdělání pro práci s klienty s jiné kultury
•
nezájem migrantů ( mají důležitější starosti)
•
nezájem poskytovatelů služeb podpory zdraví včetně Ministerstva zdravotnictví
Jazykovou bariéru jako překážku pro účast migrantů uváděli především pracovníci podpory zdraví, jejichž zkušenosti s prací s migranty byly minimální. Pracovníci poradenských center však na základě
zkušeností mají poznatky, že lidé z Ukrajiny, kteří
tvoří největší skupinu migrantů u nás jsou poměrně brzy schopni komunikace v češtině, Vietnamci, pro něž je čeština jako jazyk složitější jsou zase zvyklý používat tlumoč-
11
níků - nejčastěji lidí stejné národnosti, kteří se již česky naučili. Jazyková bariéra je překážkou především v prvních dvou letech pobytu u nás a také proto, že Češi jsou poměrně netolerantní k lidem, kteří nemluví plynule česky a to se často týká I profesionálů.
V Rakousku, Dánsku a v dalších zemích Evropy, kde migraci tvoří převaha migrantů z muslimských zemí, uvádějí často jako bariéru odlišné kulturní zvyky a normy založené na náboženství. V České republice je převažujícím náboženstvím pravoslaví ( Ukrajina) nebo budhismus ( Vietnam) . Tato náboženství nejsou zdrojem konfliktů a není je možno považovat ani překážku účasti migrantů na službách podpory zdraví.
Shrnutí nejdůležitějších výsledků pro praxi:
Přímé výsledky
a. zmapování situace, sběr dostupných publikovaných údajů, identifikace hlavním informačních zdrojů b. identifikace pozitivních a negativních faktorů ( ne)účasti migrantů na aktivitách podpory zdraví: Hlavní negativní faktory: •
Nedostatek informací o službách, cílech a potřebě podpory zdraví
•
Nezájem migrantů o podporu zdraví
•
Nezájem pracovníků podpory zdraví na všech úrovních včetně těch na řídící úrovni o migranty a jejich zdraví
Hlavní pozitivní faktory •
Informace o podpoře zdraví včetně národních jazyků, letáky, brožury apod., které jsou distribuovány na jiných akcích pro migranty jako jsou kulturní a sportovní události, jazykové kurzy a poradenská centra
•
Speciální projekty podpory zdraví pro migranty
12
•
Pracovnící podpory zdraví orientovaní v problematice multikulturní komunikace ( další vzdělávání, praxe)
Nepřímé výsledky
a. Zvýšení uvědomování si možnosti poskytovat služby podpory zdraví i této populační skupině. b. Zapojení expertů z oblastí jiných než je podpora zdraví do této problematiky a navázání spolupráce formou vytvoření poradní skupiny projektu
Závěry
Analýza zkušeností a návrhů poskytovatelů služeb podpory zdraví je první etapou projektu. Na ní bude navazovat analýza zkušeností a názorů migrantů na podporu zdraví a na zdraví obecně. Spojením výsledků obou studií bude možno vytvořit soubor doporučení k tomu , aby podpora zdraví mohla být účinně poskytována této populační skupině.
Z první etapy můžeme vyvodit následující stanoviska:
Neexistuje žádná aktivita podpory zdraví zaměřená přímo na migranty jako ohroženou populační skupinu. Sociální a právní poradenství, jazykové kurzy a další aktivity sloužící k zvýšení integrace migrantů do společnosti mohou být považovány a využívány jako aktivity podpory zdraví ve smyslu zvyšování schopnosti kontrolovat způsob svého života, ale bez přímého ovlivnění zdraví.
Pokud se migranti účastní aktivit podpory zdraví, tak náhodně jako návštěvníci Dnů zdraví v komunitě a především jako zaměstnanci při organizaci Dnů zdraví v podnicích a firmách.
13
Výměna informací, společné akce a vzájemná podpora mezi pracovišti podpory zdraví a poradenskými organizace je klíčová pro stanovení budoucí
strategie,
která by pozitivně ovlivnila zdravotní stav populace migrantů.
Podporu zdraví mohou efektivně provádět jen odborníci , kteří mají znalosti v multikulturní problematice – je třeba jim tyto znalosti umožnit získat nabídkou specialisovaných a dostupných kurzů.
Základní faktor pro účast migrantů na podpoře zdraví je jít s nabídkou a aktivitami za nimi a ne čekat, že přijdou oni za podporou zdraví.
Reference: •
www.mighealthnet.cz
•
www.migraceonline.cz
•
Podpora integrace cizinců v oblasti
zdravotní péče, Institut zdravotní politiky a
ekonomiky, 2003 •
Zdravotní stav a péče o zdraví občanů bývalého SSSR pobývajících dlouhodobě v ČR a občanů ČR. Závěrečná zpráva z výzkumu z roku 2003. Sborník č. 1 / 2004 IZPE, Kostelec nad Černými lesy.
•
Hana Janatová: Healthy Inclusion: Providerrs´perspectives of the access to and participation in health promotion intervention, May 2009 ( dostupná zatím pouze u autorky)
14
15
Appendix Overview of characteristics of the organisations and intervention(s) 18 INTERVIEWS
Table 1. Organisations Number 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16 17 18
Type of organization 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 8 special for migrants 8 special for migrants 8 special for migrants 8 regional authority
Main financial resources 5, State budget 5, State budget 5, State budget 5, State budget 5, State budget 5, State budget 5, State budget 5, State budget 5, State budget 5, State budget 5, State budget 5, State budget 5, State budget 5, State budget 2,5 EU projects 2,5 EU projects 2,5 EU projects 5, state and regional budget
Groups/populations 1,2,6,7,8 1,2,3,6,7,8 1,2,6,7,8 1,2,6,7,8, 1,2,3,6,7,8 1,2,3,,6,7,8 1,2,6,7,8 1,2,3,6,7,8 1,2,6,7,8 1,2,6,7,8 1,2,6,7,8 1,2,6,7,8 1,2,6,7,8 1,2,6,7,8 3 3 3 3,5
Settings 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 1,4,5,6- workplaces 6 6 6 6
Type of organization: 1. Community centre or association; 2. Health care centre; 3. (adult) educational centre; 4. (Local) Project; 5. Doctor; 6. Church related organisation; 7. Sports association; 8. Other Main financial resources: 1. services; 2. donations; 3. membership fee; 4. payments of courses; 5. others Groups/populations: 1. women; 2. men; 3. migrants (special groups?),; 4. disabled people or people with a chronic disease; 5. socially disadvantaged people; 6. older people; 7. children; 8. employees; 9. other Settings: 1. School; 2. Neighborhood; 3. Sport club; 4. Community centre; 5. Health (care) centre; 6. other
16
Table 2. Interventions Number
Type of intervention Healthy life style education
Target group
Form
Frequency
General population
According interest and needs
2.
consulting
Migrants public
3.
Healthy life style education
General population
4.
Healthy life style
General population
5.
Healthy life style education
General population
6.
Healthy life style education
General population
7.
Social and legal consultancy
Migrants
Health Days, seminars, projects, consultancy Information on website, library, special projects Health Days, seminars, presentations, project, consultancy Health Days, seminars, projects, consultancy Health Days, seminars, projects, consultancy Health Days, seminars, projects, consultancy Seminars, courses, language courses
8.
Healthy life style education
General population
9.
Social counsultancy Social – health consultancy
Migrants
11.
Healthy life style education
General population
12.
Healthy life style education
General population
13.
Healthy life style education
General population
14.
Healthy life style education
General population
15.
Healthy
General popula-
1.
10.
life
and
Minorities
Health Days, seminars, projects, consultancy Courses, counsultancy Consultancy, special projects Health Days, seminars, projects, consultancy Health Days, seminars, projects, consultancy Health Days, seminars, projects, consultancy Health Days, seminars, projects, consultancy Health Days,
17
Number of participants 400
Approach
regularly
No known
holistic
regularly
Thousands people
regularly
10 000 -12 000
health oriented
regularly
5000-10 000
health oriented
regularly
5 000
health oriented
500
integration
6 000
health oriented
2100
integration
Not followed
Social tion
1 500
Health oriented
regularly
4 000
Health oriented
regularly
1 000
Health oriented
regularly
Thousands people
regularly
More
Regularly according interests clients Regularly
and to of
Regularly According needs interesrs regularly
health oriented
of
and
health oriented
integra-
of
Health oriented
than 1
Health oriented
style education
tion
16.
Healthy life style education
General population
17.
Healthy life style education
General population
18.
Healthy life style education
General population
seminars, projects, consultancy Health Days, seminars, projects, consultancy Health Days, seminars, projects, consultancy Health Days, seminars, projects, consultancy
18
thousand
regularly
10 000
regularly
More 000
regularly
2 000
Health oriented
than 10
Health oriented
Health oriented
