v
PLOSTINA
.
NARODNI KULTURNI PAMATNIKODBOJE
v
PLOSTINA
CERVEN
1999
Kazdy, kdo se zastavi u Narodniho kulturniho pamatniku odboje na Plostine, si nesporne uvedomi slozitost boje proti nacismu, za znovunabyti narodni svobody poslapane nemeckou agresi. Plostina je mementem tohoto pretezkeho boje. Ukazuje totiZ, ze vitezstvi a jim ziskana svoboda je vzdy vykoupena lidskymi obetmi a krvi. Narodni kulturni pamatnik odboje na Plostine byl vybudovan na pamet tech, kteri se svYJp.odporem proti okupaci a touhou po narodni a osobni svobode stali symbolem odhodlani obcanu dnesniho okresu Zlin i sirsiho okoli bojovat za znovunabyti ztracene svobody a za odcineni zloCinu, kterych se dopustil na nasich lidech nasilny rezim okupantu i jejich domacich pomahacu. Tento pamatnik stoji na miste, kde ve Ctvrtek 19. dubna 1945 odpoledne se nemecka okupacni moc projevila nejkrvavejsim zpu- . sobem. Plostinska tragedie se vsak jen zaradila do rady zver;~ ktera ve valasskych honich zacala jiz 3. dubna 1945. Toho dne naciste obklicili Jurickuv mlyn v Leskovci, postrHeli vsech pet Clenu Jurickovy rodiny, stejne jako tn pritomne partyzany, mezi nimiz byl i prvni velitel partyzanskeho oddilu "Plostina" Alexandr Kotljarov.Tela obet} pak vhodili do zapaleneho mlyna.Krvary teror nacistu pokracoval 23. dubna, prave v den pohrbu obet} Plostiny, kdy byla castecne vypalena obec Prlov (zavrazdeno 19 osob) a 2. kvetna Varakovy paseky u Lacnova (4 obeti). Vsechna tato mista byla zazemim bojorych operaci 1. cs. partyzanske brigady Jana Zizky, ktera bojovala proti okupantum nejdrive na Slovensku, pozdeji v Beskydech a pak na cele vychodni Morave. Partyzani pusobili okupantum nemale skody, zneklidiiovali je a ohrozovali. Proto na ne byly zamereny soustavne vojenske a policejni akce s cilem jejich likvidace. Nemecky-m nacistum velmi zalezelo na tom, aby se prave na moravsko-slovenskem pomezi s beskydskymi horami zbavili partyzanu a tech, ktefi jim pomahali. Tak mimo jine provedli v listopadu 1944 v Beskydech rozsahlou operaci "Tetrev", ve ktere se pres 13 tisic vojaku snazilo zlikvidovat partyzanske hnuti.
3
Presto, ze na operaci dohlizel sam statni ministr SS-obergruppenfiihrer K. H. Frank, akce neuspela.Partyzani i pres velke ztraty odolali. Padl vsak prvni velitel Jan Usiak, ranen byl druhyvelitel Dajan Bajanovic Murzin a dalsi bojovnici.Organizatorske skupiny i zbyli partyzani se presunuli z ohrozeneho prostoru v Beskydech do Hostynskych a Vizovickych vrchu. V listopadu 1944 se presvedcil stab partyzanske brigady Jana Zizky , ze pasekarske chalupy v Plostine a okoli, a hlavne jejich obyvatele, budou spolehlivYrn zazemim partyzanskeho boje. V prosinci tehoz roku prevedl pak na Plostinu zastupce velitele brigady kpt. Rude armady Petr Fjodorovic Budko novY partyzansky oddil, ktery se mohl po osvobozeni vykazat desitkami bojovYch a zaskodnickych akci provedenych v prostoru Vizovickych vrchu a okoli. Jeho prvnim velitelem se stal por. RAAlexandr Kotljarov. Po jeho smrti v JunCkove mlYne v Leskovci prevzal veleni Nikolaj Kostin, ktery tragicky zahynul pn manipulaci s pancerovou pestLPoslednim velitelem plostinskeho oddilu byl Grigorij Slepcov, jenz tu se svYrni spolubojovniky proZil a prezil ohnive udalosti 19. dubna. Plostina se tedy stala sidlem partyzanskeho oddilu, pficemz zdejsi pasekafi si byli dobre vedomi toho, jake nasledky by melo prozrazeni pfitomnosti partyzanu na Plostine. Sotvakdo ale mohl tusit, co vsechno se muze stat... Kdyz nemeCti naciste videli, ze se nedari umlcet silu odboje nasilim a zbranemi, objevilo se na scene gestapo a jeho intriky, zrada a nalomene charaktery nekterych lidL Do partyzanskeho oddilu "Plostina" pronikli dva konfidenti gestapa - Qldfich Bata a Frantisek Machu", Vinou nedostatecne bdelosti prosli sitem partyzanske proverky a podarilo se jim pus obit mezi partyzany. Poznali jejich rozlozeni a pocty,poznali pasekare, ktefi partyzany zasobovali. Pote z oddilu uprchli. Jejich informace byly podnetem pro trestnou akci nemeckeho policejniho komanda SS c. 31 a jednotky "Josef' proti Plostine. Vojenska jednotka "Josef', ktere velel Walter Pawlofski, byla slozena ze sudetskych a slovenskych Nemcu a prislusniku slovenske Hlinkovy mladeze. Celajednotka byla vycvicena na Slovensku pro zaskodnickou, zpravodajskou a protipartyzanskou cinnost. K akci proti Plostine vyjely tyto oddily ze zamku aze skoly na namesti ve Vizovicich spolu s pfislusniky gestapa ze Zlina ranD
19. dubna 1945. Vsichni vyrazili do hor v okoli Plostiny. Jedna skupina mela vychozi postaveni v Ujezde, Vysokem Poli, Drnoviclch a Tichove, druha skupina vyrazila na Plostinu ze severu od Bratrejova a Pozdechova. Obe skupiny doprovazeli psovodi se psy. o takto vznikle situaci bylijeste dopoledne 19. dubna partyzani uvedomeni spojkou. Museli se rychle rozhodnout: bud' bojovat proti presile a dokazat tak, ze Plostina je sidlem partyzanskeho oddilu, nebo ustoupit. Velitel Slepcov mel v teto kriticke situaci na Plostine jen asi 30 partyzanu, ponevadz ostatni byli vyslani d6 Lidecka s ukolem provest bojov:f prepad transportu. Nakonec rozhodl stahnout se do lesu na hore Klastov v domnEmi, ze pasekarum se nic nestane, kdyz nemecke jagdkomando nikde partyzany nenajde. To jiz meli nemeCti prislusnici vojenskych komand a gestapaci na konte 4 zavrazdene cestou z vychozich postaveni. Mezi Bratrejovem a Pozdechovem byl zastrelen Josef Varak, dalsi tfi Iide primo uprostred obce Ujezda. Pasekare pracujici na polich hnali pred sebou nahoru na Plostinu, kde Bata a Machu oznacovali ty, r ktefi podporovali partyzany. \ '/-ni cfcrt- - 5h ocfq /;lt01 Kdyz se nacistum nepodafilo najit nikde partyzany, vyrabovali domy, odnesli satstvo, jidlo, i tu nejmensi cennost. Pak domy zapalili a do ohne zahnali 24 muzu a 1 zenu. Prezil jen jediny. Toto nacisticke radeni na samem konci valky si vyzadalo 28 mrtvych, 10 usedlosti bylo vypaleno.
Nikdy by nemela byt zapomenuta jmena onech obeti.
1~2Jf!
Upaleni a zastfeleni Frantisek Belha Vaclav Belon Josef Castulik Josef Castulik Frantisek Machu Bedrich Rak Frantisek Raska Jan Raska Jan Raska Antonin Surovec Jiri Stalmach Frantisek Trcka
na Plostine:
tin, PoLe
'tf
Frantisek Vasicka Jan Vasicka Alois Zadrapa Jan Zadrapa Josef Zadrapa Antonin Zicha Jan Zicha JosefZicha Anastazie Zichova Frantisek Zvonek Josef Zvonek JosefZvonek
Zastfeleni v Ujezde: Rudolf Pfleger Ladislav Rangl
Zastfelen mezi Bratfejovem a Pozdechovem: JosefVarak
Tragicky osud Plostiny dnes pripomina pamatnik na miste obeti valasskych pasekaru, kteri svou krvi posvetili tuto zemi. Prostych lidi, 0 nichz se tak vystizne vyjadril Ladislav Miiacko: "Kopanicar byl neznamy-m, tichy-m, nepatetickym hrd~u partyzanske valky." Plostina je vsak take mementem zrady, ktera je pfitomna v kazdem narode. Pripomeiime, ze oba plostinske zradce stihl zaslouzeny trest - Bata byl po osvobozeni odsouzen a popraven ve Zline a Machu byl na uteku zastrelen partyzany v Cechach. Na Narodnim kulturnim pamatniku odboje Plostinajsou vytesany nazvy cestnych pamatnych mist v okrese Zlin, poctaje vzdana za UC3.8t 1. partyzanske brigady Jana Ziiky v hoji za svobodu ajejim vice nez 400 partyzanum a pomocnikum z okresu, z nichz 81 polozilo sve zivoty. Zaznamenany jsou obeti obyvatel okresu Zlin ve veznicich a koncetracnlch taborech, v nichZ zahynulo 1054 obcanu z 1804 veznenych, at uZ jako pnslusnlci odboje nebo obeti zvrhle rasove perzekuce. Vzdanaje ucta 85 obcanum okresu, ktefi bojovali na vsech frontach 2. svetove valky v Evrope, Africe i Asii a z nichz 41 nalezlo hrdinskou smrt. S pohnutim cteme na pamatniku, ze pfi osvobozovani okresu Zlin v dubnu a kvetnu 1945 padlo 134 vojaku Rude armady, 84 rumunskych vojaku a 51 nasich obcanu. Proto v hlubokem dojeti stojime nad ustredni deskou pamatniku, kde je vytesano: "Vase obeti - nase svoboda".
eg.
Jii tesne po osvobozeni, na jai'e 1945, vyrostl spontanne na Plostine les 24 prostych bi'ezorych kfiiu jako pi'ipominka krute smrti nebohych obetl. Plostina pak byla pi'edmetem pietni pozornosti i v nasledujicich letech. Roku 1947 byly odevzdany prvni hospodarske usedlosti, vystavene v ramci budovani Nove Plostiny stavebnim oddelenim n. p. Bata ve Zline. Tehoi roku byla rovnei vysvecena novostavba kaple Bolestne Matky Boil. Narodni kulturni pamatnik odboje Plostina byl pak vybudovan peei organu okresu Gottwaldov v roce 1975. Tehdy byly postaveny symbolicke pylony s udaji 0 padlych a zahynulych obeanech a padlych vojacich osvobozeneckych armad a partyzanech na uzemi okresu. Autory pamatniku byli ing. arch. Sebestian Zelina a akad. sochai' Ferdinand Stabla. V letech 1984 - 1985 byl pamatnik dobudovan. Realizovana byla vytvarna vyzdoba umistenim plastik "Partyzan" od Vincence Makovskeho a "Sousosi valasskych pasekaru" od Milose Axmanna. Otevi'ena byla muzejni expozice Muzeajihovychodni Moravy 0 boji proti fasismu a za osvobozeni v okrese Zlin a okoli, vybudovan byl amfiteatr. Protaiena byla jednosmerna silnice z Plostiny do obce Drnovice a upraven cely areal pamatniku. Vydana byla rovnei pametni medaile "Plostina" od akad. sochai'e medailera Josefa Hvozdenskeho a natoeen film 0 Plostine.
VAL. MEZIRICi J:jRANICE OSTRAVA
OLOMOUC PREROV KROMERli BRNO
\
t
