391
STRÁNSKÁ
NÁRODNÍ KROJE. poRňbA
OLQfl STRflNSKÁ-flBSOLONOVfl. ni.
7.
8.
H ROZEN KOVSKf. BLflTSKÝ.
9. ČflTflJSKÝ.
UnĚLECKÝCH SNAH VEbE
fí
SV. 139. VYbrtVrt NflKLflĎflTEL B. KOČI V PRAZE Masarykovo nábřeží
č.
14 n.
U,
Národní Kroje*
sešit
I.
obsahuje: Kroj chodský, uhersko-hradišť
K
9 60. ský, píštanský. Cena Národní Kroje, sešit II. obsahuje: Kroj plzeňský, hanácký a bo9 60. šácký. Cena Národní Kroje, sešit IV. se připravuje a vyjde v nejbližší době.
K
Obsahovat! bude kroje: středočeský, kyjovský
a trnavský.
nrtnnnnnnnnrrTnnnrj-Tnnnnnr«^^
kROJ
tíŘOZENKOVjKV /c/W;
KR.OJ
;
CnTftJSKy
ÍN
;
:
>5 sr
1
"
3
"
235199
in
II
II
Kroj hrozenkovský. Také na Moravě jako v Čechách zanikala pozvolna ona roz manitost krojů,
která vládla ještě po všech částech této země. Největší pestrost zachovali si tu Slováci a mezi nimi opět jest
mnoho různých
krojů v širokém pásimu od Uherského Brodu a Uherského Hradiště až k Břeclavi. Nejzazším pak krajem tohoto
území
jest kraj kopaničárský.
Kopanice nazývá
lid
půdu, kterou
okopal na pole. Jest to pohorský, kopcovitý kraj, který krajinou obyvately splývá se sousedním Slovenskem. Zde pěstuje se ho i
spodářství luční, pastviny, drobný dobytek. Lid obývá chaty sta
věné
hrubých klád, mezi nimiž spárv vymazány jsou hlínou. Izby do nedávná měly ohniště otevřené, kouř unikal sopouchy a obyvatelé družně dělili se o příbytek se svými domácími zvířaty, která jim dávala obživu a byla jim pomocníky v práci. Lid věřil pvým »bohyním«, lékařkám a věštkám a bál se »bosorek«. Ale z hlíny. Podivuhodně vyrobil si sám vše, co potřeboval, ze dřeva z
i
starobylý svět.
Kopanice, vlastně kopaničáři, jejichž kroj můžeme označit jako starohrozenkovský, jsou na moravské straně hranic usazeni
pod Lopeníkem, v Starém Hrozenkově, Zitkové, Vápenici a Vyškovci. Chalupy všech těchto dědin jsou roztroušeny po svazích
má svůj pozemek v celku a na něm cha má největší svůj spád do Slovenska, jakoby
kopců. Každý »gazda« lupu
či
»izbu«. Kraj
Uhersko-Brodska proň nebylo. Lid zde usazený jest kmenově to tožný se Slováky v sousedním Slovensku. Nikdy nemluvil všatk o Uhrách, vždy jen o Slovensku. Také kroj prozrazuje větší pří buznost se Slováky na oné straně, než se Slováky moravskými na západě.
Kroje moravsko-slovenské udržely až db našeho století pro stý a pestrý svůj ráz. Pestrost a barevnost, kterou Slovák ve všem tolik miluje, jeví se v jeho kroji a vyšívání, ač v mnohém pozbyl již své bývalé svěžesti a starožitnosti. Jen v ústraní hor udržel se i
výzdobou da starobylý, jednoduchý jeho ráz, sahající tvarem leko zpet do dávných dob. Pokládám tento pohorský kroj staro i
hrozenkovský za nejstarší
a tedy nejpůvodnější, za nejpěknější a
nejelegantnější, z 28 krojů moravsko-slovenských. Není
nadarmo
obrys ženského obleku úzký a štíhlý, materiál domácí, barva vzor geometrický, výšivka pestrá, technika prostá.
bílá,
Ženský kroj slovácký
jest
všude jednoduchý. Skládá se z rukávců s »obojkem«, ze »šorce«
»rubáče* nahrazujícího košili, z místo suknice, z íěrtušku nebo »záscery«, z kordulky nebo »ži vůtku«, ze šatky nebo šátku »ručníku«, z »obrt'isu« místo šátku, z »lajbliku« a
»kacabajky«. Muži nosí na všední den »gatě«, v neděli »nohavice«, kordulí
neboli »prucel«, »lajble«, »haleny«, kožichy, širáky, »čípky«, boty,
»krpce«.
Hroze nkovský kroj
ženský
i
dívčí
se
šije
celý
bílého plátna konopného, jež je nažloutlé, neb lněného bíleného. Na sukni »leknici« bére se plátno hrubší, na »živótek« rovněž. Na Má-li košilku a zástěru může se upotřebili plátna jemnějšího. z
však ráz kroje býti věrný, nutno vždy použiti plátna. (Obr. i.) Nejdříve obléká se »rubáč« s oplečín>, připevněným přes ra
mena jednou neb dvěma šňůrkami. R nice« a říká
se,
že je
»Lek nic e«
u b á č bývá delší než »lekdelší »sobota než neděle«.
jemně vrapovaná, sahající do polou lýtek. Jest nesešitá a váže se od zadu do předu. Spotřebuje se na ni y/2—4 m látky a vrapí se na šířku. Vrapení, skládání v jemné bílá,
je
záhybky, děje se tak. že se plátno po jedné straně nabere na silnou niť, za mokra se skládá v jemné záhybky a na druhé straně se přišpendluje na prkno aneb nabírá rovnoměrně druhou nití. Vše
pak pevně staženo rychle suší na slunci neb ve velkém teple. Slovénky tyto práce"konají nejraději venku v létě a zhotovují je za imialou odměnu. U nás zajisté odborné závody opatří vrapování přímo na Slováčku samv. V pasu vyšívá se přes vrapy široká a se
pestrá »forma«. (Obr.
K
2.)
leknici přišívá se bílý plátěný »ž
i
vöte k«.
(Obr.
3.)
hrazuje kordulku, jest z plátna, pestře vyšitý bavlnkou neb
i
Na bed
vábím aneb lesklou přízí. Jemný geometrický vzor vyšívá se bar vou černou, červenou, zelenou, žlutou, bílou, nikdy ne modrou, fia lovou. (Obr. 4.) Živótek připojí se k leknici paseni, vyšitým plně
plochým stehem zvláštním geometrickým, starobylým vzorem. (Obr. 5) Na ramenou a pod ňadry zavazuje se živótek prostě šňůr kou. Živótek díl
látky,
šije se tak,
do něhož
se
že se přistřihne podle
vystřihnou příramky.
objemu
těla
rovný
(Střih ve střihové
příloze.) Živótek podšije se
Koš
i
1
k a sestává z
plátnem a je zcela měkký. předního a zadního »stanku«,
z
rukávů
pod lokte sahajících, ne příliš vzdušných, je opatřena stojatým límečkem, má páskv u rukávů, náramky sahající od krku až na ramena s klínkem pod paží. Přední zadní díl není příliš řasný, i
měří
asi
45
cm
délky a 35
cm
šířky a střihá se rovně. Přední kraj
1
Hrozenkovský Obraz
Příloha
k„Národním krojům”
seš. III.,
kroj.
1.
kroj 8.
Nakladatel B. Kočí v Praze.
J
Obraz
4.
Výšivka na životek
(kroj hrozenkovský.
k„Národním krojům"
seš. III., kroj 8.
Nakladatel B. Kočí v Praze.
r
([--3b-
++
G'«i:
Wlb
:ÉČV:íÍ::::
ÍHijjííS
Ht
»1» >í:; n:r
Í(raUIIHiniUHlíilHNIMHINljSÍHÍhliSiajNHU
’»r
V"
'er-
’itftr
IF- 'm*
~w
,
Sj.
Obraz
5.
Pas k
„leknici.“
% «? Obraz
2.
Forma přes vrapy.
Kroj hrozenkovský.
Příloha
k„Národním krojům”
seš. III., kroj 8.
Nakladatel B. Kočí v Praze.
A.
Příloha k „Národním
üMiXiiium
krojům” seš.
III.,
kroj 9. čatajský.
Obraz
5.
Vzor na zástěrku.
Nakladatel B. Kočí v Praze.
umům
ClAAKA^ AVOv-
BgsoBs«cfefeB£%iE&
/
^yLfju ^víuAiL
cm
iiTmiu
~~^ílá
i
-cewevtA
AA^>n^t*Aj
—
v.
$4rU>u#^v teyyVL cvvuíý
tx*u «(LfruAi. 'f ov
cvwvviL
-4 •-5 >J)
wiodra
(
čritu
i!i!
!Íb
k
V,
C,V,
K.
rve^tvG I
1V1
+*o
žlwicu, „tervcncv .
11
ruzov-a
eryt
uctm*—
■?ÍÍX X 'Vvtíu a.
ryiodr*
eervoiíd>rv\ (
OA.A>COL(U»
m^-vVtxl/
iv
•modra' rAtov«,
žlutá,A<2
Círvewa,
ze4ená fm-ilui ,
Obraz
9.
Hrozenkovská zástěrka a vzorek výšivek na
ni.
černé
modré
'
\
O* (>
—£l
m
BM
černé
íc;
m
o c
lžLí>
II
-
e/: í>»iIfímlWikii
7/711 it 11
Obraz
*
ii II
o
c/
zelene černé
červene zelené
•O
aM&Ss
modré
Tfltfn TiiiMiiiffliiiimiiiiiiiMinurnrrnnimniiimfri.iuuiiiFi
Vzor na konce vínku.
10.
zelené
červené bílé
£*
idß.
vlH&tlr?
:
SHH
z ~
:
-fr
ft
modré
-.V'
-fir
Obraz
3.
Zivotek a „leknice“ hrozenkovská
yp
červené zeleně
Obraz
11.
Vínek rozložený (zmenšený).
červené černé žluté '
i
černe
červené
Obraz |
GY'0
GVc?
(nyV
2
4.
životek na Výšivka (kroj hrozenkovský, viz též
G\ černé zlatožluté
'iWwiWi^í
W
^
modré
i
n?TiK?i iV2H\šg& zelené
červené
/U.M
»X
XX Obraz
5.
Pas k „leknici“
fmnt imi.MitmunuiiiiuntLmuomn^timiiiiLtm/inniitfc.
(kroj hrozenkovský, viz též
Obraz
Obrázky k „Národním krojům“ seš. Hrozenkovský!
Nakladatel B. Kočí v Praze.
3.
—
Kroj
8.
11.
Výšivka na vínek (uprostřed).
barevnou přílohu).
barevnou
přílohu).
í
',-v-:
f
w
00©
Národní kroje“
seš. 3.
—
Kroj
7. Blatský.
Q
bo
Obraz
15.
Blatská plena. Vyšívání
<§>HS<
bílé
neb pestré.
předního Stanku jest až na prsa vyšit (obr. 6.). Rovněž rukávy jsou rovné od ramene pod lokte, 45 cm dlouhé a 60 cm široké. Lí
meček
3—4
(obraz 7.), ná ramky mají široké vyšívání (obraz 8.) Obdobný vzor jako jest na límečku nebo Stanku může být vyšit též na pásky u rukávu, ale postačí také zcela uzounký proužek. Rukávce oblékají se
jest
centimetry vysoký,
pod živótek.
Záscera,
fertůšek jest
vyšívaný
bud kartounový
bílý,
potisknutý
pestrými květy, nebo modrý plátěný s tisknutým žlutým neb bí lým pruhem na přič. Bílá, plátěná »záscera« sestává ze dvou pů jsou spojeny v předu »svazkem« široce šitým ozdobným spojovacím stehem. Podle prostředního ■švu dolů a na dolním olek, jež
konec vyšita jest »záscera« pestře týmž vzorem jako postranní vzor na vínku anebo jako je na živótku. (Obr. 9.) Ko lem dolního kraje může se záscera ozdobili buď ozdobnou obru bou nebo úzkou nitěnou kraječkou. Staré honosné »záscery« jsou bohaté vyšity na přič hrachůvkovým stehem a honosí se nejstar šími vzory, kohoutkem, hvězdicí a pod. »Záscera« všita jest do pásku, jest široká 160—180 cm, dlouhá jak leknice a zavazuje se od předu dD zadu a zpět pevnými tkanými vážačkami, »tráčkami«. Přes pas a přes boky ovinut jest kolem těla široký pás »sak«. Bud' jest to červený, vlněný pás pletený na »krosieňkách« po způ sobu síťování, anebo jest to několik harasových prýmků, v urči tých vzdálenostech sepnutých a na konci opatřených třapcem. kraji až na
vlasy
Děvčata nosí
hladce sčesané a spletené v »lelik«, u hlavy ozdobí několika stuhami. Dosud nosí který si na konci se starobylé v n k y, »ručníky«, bohatě vyšité pruhy, které vpraví i
í
na hlavě ve způsbou náčelenky a zaváží se pod copem a splý vdané ženy nosí vají do polou zad. (Obr. 10., 11., 12.) Dívky se
i
červený tisknutý šátek uvázaný obvyklým způsobem v zadu a s
cípy kolem hlavy.
Obuty
jsou Kopaničářkv do opánků, jichž řemínky se šně
po kolena přes bílé vlněné punčochy. Avšak ponejvíce vi díme dnes už jen vysoké boty »čižmy«. Do chladného počasí oblékají ženy dívky bílé flanelové »lajble« neb různě upravené »kacabajky«. V zimě nosí se ha rují až
i
lena a kožich krátký,
ozdobený v předu »kystkami«, barevnými
třapečky.
Muži nahrazuji na svátek široké gatě
nohavicemi,
to
ši
tými »na punt«. (Obr. 13.) Starší nohavice jsou bílé, hliněné, pošívané černými neb modrými haraskami, nověji nosí se černé do
vysokých
bot.
Košile
má rukávy
v zápěstí zřasené a všité do pásku, vyšitého barevnými »lemůvkami«. Přes vrapení šijí se ozdobné barevné stehy. V nadloktí je zpravidla vyšito přes rukáv z
jemnější látky
na přič pět červených neb modrých proužků. Nízký, stojatý lí meček jest vyšitý a svázaný bílými šňůrkami. Přednice jest šita »na punt« a kolem na piloti vyšita červeně a černě. Kordule, »prucel« jest černomodrá s tulipány v zadu,
má
široce ob šité dírky a na každé straně dvě řady lesk lých, kovových knoflíků.
v předu
Kabátec,
lajbl,
nosí se bílý, flanelový a zdobí se červe
ným suknem.
Halena
kým
houně, z rovných dílů s »hazukou«, vel čtverhranným límcem, který obroubí se červenými soukešije se z
nými zoubky a stehy zelené barvy.
»Širák«
kulatý klobouček se zdviženou stříškou, s »housenkama« a barevnou stuhou kolem dna, přišpendlenou ozdobnými sponkami a po případě s »kosirkem«. jest
Nej novější čepice »čípky« mají vysoký okolek beránčí, bílé dno s červenozelenou »kytkou«.
ným
Jak dívka, tak hoch doplňuje svůj slavnostní oděv vyšíva šátečkem a květinou.
235199 Blatský kroj. Kraj, který označován jest jako blatský, byl za starodávna
obýván kmenem Doudlebů. Kmeti splynul ale satnorostlé, estetické nazírání lid a
si
projevil se nejen v
ostatním národem,
s
na přírodu, vkus a
dochovaných zvycích
píli
a názorech, ale
ve svých výtvorech, v tom, jak založil svůj život, jak
i
zachoval
jej
vytvořil
a ozdobil.
Kraj blatský nese jméno od »blat«, od močálovité slatinné půdy, která se rozprostírá dosud hojně na jihu Čech. Ač páni Rožmberští, kteří byli majiteli největších jihočeských pozemků, hojně tyto vysušili, založením obrovských, pověstných rybníků ,
a stok, přece základní ráz kraje zůstal týž, zůstala »blata«. Zají mavý kraj, zajímavý lid a jeho kroj nádherný a nápadný.
Od Tábora
ke Kaplici, od Bechyně k hranicím moravským
prostírá se B.latsko.
Podobně jako má Chodsko Kozinu, má Blatsko svého ná rodního, selského hrdinu Kubatu. »Kubát a dal hlavu za Blata.« i
A
zde,
do konce
skit, nosil se
19. století,
skoro o padesát
kroj blatský. Emilii
let
déle než na Plzeň
Fřvšové děkuje za
to, že
sebrala
za dlouholetého svého působení na škole v Soběslavi vše, co pa mětníci o kroji a vyšíváni věděli.
Kroj blatský (obr. 1.) poskytuje mezi českými kroji nej hoj nější rozmanitost tím. že téměř všechny jeho součásti jsou zdo beny a pokryty výšivkami. Příznakem dívčího kroje blatského jest vzdušnost, lehkost a pestrost.
Korálky, cetky, stříbro, zlato jest hlavní součástí ozdob krojových. Velké rysy květů, volné, ploché, široké stehy, podkládání tylem, bohaté mřížkové výplně jeho technikou. Jakoby odlesk těch hojných vod odrážel se vc
výšivkách a krojích tohoto lidu, jakoby povaha kraje s jeho ohromnými plochami rybníků nebyla bez vlivu na zálibu ve třpytu a barvě. Byla prý krásná podívaná v kostele za velkých svátků na hlavy v
žen,
jichž
mihotavém
vínky probleskovaly pod rouškami a plenami
světle svící.
Sukně blatského
ženského kroje jest řasnatá, tmavá, těžká šerková neb soukenná, za stara bývala skládaná ve varhánky a delší než dnešní pod kolena sahající. Později nosily se také již světlejší sukně a z lehčích látek. Šíře sukně jest 4—5 m. Asi v po lovici
délky nad okrajem přišita jest široká, květovaná stuha »ba-
borka« nebo
nahrazena až
jest
Nad tímto pruhem neb
hlavu.
i
30 cm širokým pruhem zlato
pent li jest u zámožnějších přišita látky pod zástěrou nahrazen jest
stříbrná neb zlatá krajka. Kus obyčejnou levnou látkou z úspory. Sukně jest nahoře nabrána ve větší záhybkv, všita do pásku a zapíná se v předu.
Zástěrka
až 200 cm.
Dlouhá
(obr. 2.) jest
jest
široká od
boku k boku
asi
150
jako sukně. Jest všita do pásku. Zhotovuje
hedvábí hladkého, měňavého, květovaného anebo jest z bí lého batistu, z tenkého plátna bohatě vyšívaná. Vyšívají se velké vzory, pestré květy, hedvábím neb bavlnkou, a zdobí se barev se z
nými korálky, lesklými cetkami. Květy vyšívají se na přič v pru zích »silnice« zvaných nebo kolem zástěry a plocha posázena jest ozdobnými květy. (Obr. 3., 4., 5.) Kolem zástěry přišívají se krajky neb vyšívají se zoubky. Vzory vyšívání jsou buď prolamo vané, vyplňované mřížkami šitými anebo podložené tylem. Blatská zástěrka jest překrásný kus umění lidového a náleží k nej nádher nějším pracím lidu českého jak vzorem, tak technikou, Zástěra zavazuje se v zadu širokými, na koncích vyšitými »tkalouny« na mašli. vyšití »tkalounů« lze vzíti kterýkoliv motiv blatský. Rukávce, kušilka »tenčíce« šije se pro sváteční oblek
K
dvou předních a jednoho zadního dílu, rukávy jsou vyduté, široce »nadýchané«. Na rame nou všijí se do náramku, pod paží jsou opatřeny klínem a nad lokty sdrhnuty jsou do širšího pásku. Někdy jest košilka shrnuta těsněji kolem krku, jindy má mírný kulatý výstřih. U krku přišit jest límec, as 2 lokte dlouhý a 8—-10 cm široký, krajkou obrou bený »vejložek«. (Obr. 6., 7.) Vejložek, náramky, pásky v rukávu z
jemné
látky, z bátistu a pod. Sestává z
jsou bohatě vyšity. (Obr. 8., 9.) Někdy jest vyšita košilka v pře du až k ramenům. rukávů nad lokty jest rovněž zřasený pruh i
U
játky
s
K
krajkou. or d u k 1
a,
neb
šněrovačka, jest
buď soukenná, hedvábím vy
květovaného hedvábí, brokátu neb ze širo kých stuh ušitá. Sahá až k pasu, v předu jest hluboce vykrojena a šněruje se přes dvě řady lesklých knoflíků pentlí, která se na hoře zaváže v mašli. Kolem výstřihu jest kordulka vroubena širší stuhou a kovovou krajkou neb prýmy a ozdobena dracounem, ko šitá (obr.
10.)
z
i
dolních krajích kordulky, po stranách jsou při šita »jelita«, aby nesla sukně. Kordulka jest uvnitř celá podšita kosticemi neb rákosem, aby byla pevnou oporou tělu. Kostice rálky, cetkami.
I’ři
jsou přišity těsně podle sebe na podšívku kordulky. (Střih ve
hové
příloze.)
Vlasy nosí
se spleteny ve
stři
dva pletence. Nad čelem upevní se
Blatský kroj.
Obraz
Příloha
k„Národním krojům"seš.
III.,
1.
kroj 7.
Nakladatel B. Kočí v Praze.
I I I 8
\ I
$
i
m
tllllKK'XxllllllDIIllKUU,
# % #
mm
mm 0
#
^00/;
I
§
a
4Mw*v
N
1
Celkový pohled na blatskou zástěrku.
#
I I
1
I
SI m
m
šš
Ml
Obraz
m
i
I
i
i
m
Ü
i
b
$
V
I i
s
lži
15»
iiii»
ii
#
i ii
A
By »»■
i
«i 555
YvenA
červena
vše ostatní
.
% Obraz
9.
#
Výšivka na rukávec (rameno).
0W?k
W 0 © Obraz
8.
Výšivka n
Obraz Obraz
rukávec (zápěstí).
7.
Vejložek (karmínová červeň)
6.
Vejložek.
lutoz-íievt-a,
zelena krerrv
x
iVwtoJ^
Obraz
Blatský kabatek.
16.
Icrevw
\
V erveit^
ruxova
iVvttoieleuo.
Obraz
stntrre
Celkový pohled na blatskou zástěrku
3.
icrcrw
elen^ černo.
cerjcÄ'
červen
žele. neu
zlu.toxeuYvS
K.rcrw
iVvvtoxelevi červena.
xXvttoz-elewcv
Obraz z.Udoz.el-
10.
Vzor na kordulku v předu.
V%\Od,V<X-
modví koral«.
Ky6>^
rtlína
£lu*oz.alevva-
cervena
«Unä
pMa.
karjvlkv
kmrv
/rdutoz.cle>va
Obraz
14.
Vínek na cepec.
nod-Yú.
tmavá -ynodva.
fialová
ervena í.tut el
evLCv
kre»v zdewíx, e< verva.
O/®
rvena
krém'
modra
korálky ytecHbarív
©^
©
i
GXw,č
V1
zluta -
tvnava -
fialová
z.lu.tox.clcwx/
x ,
ervena
ta/
"
červena
žlutozelená
lelřna
zlutoz-ílen
kvevw
»
krem.
© © © Obraz
0 Obraz
Obrázková příloha k „Národním krojům“ Blatský.
4.
seš. 3.
Výšivka
%
&
Vzor na blatskou zástěrku.
—
Kroj
7.
Obraz
11.
Vázačka na vínek svobodné.
Obraz
12.
Čepec.
Nakladatel B. Kočí v Praze.
užší safnetka černá neb
širší
vínek panenský,
korálky pošitá,
která
nahražuje
jaký nosí sc bohatěji zdobený na- svat Vzadu upevní se bílá vyšívaná a ozdobně šitá vázačka.
bách.
(Obr. ii.)
Čepec
ženy vdané, tenký, vzadu s vyší vpředu nad čelem se širokou krajkou
(obr. 12.) nosily
váným květem
(obr.
13.),
vláčkovou. Přes čepec uvazuje sc roušk a, třpytící se korálky, dracounem našitým kolem zrcadélek ve tvaru kulatém, květů neb srdéček. (Obr. 14.) Přes čepce a vínky nosily ženy vdané i svo
bodné bohatě vyšívané pleny.
B
plena
nejnádhernějším kusem kroje a patří mezi nej cennější vyšívkv české. Jsou to bohatě vyšité, až / 111. do čtverce mající pleny, lemované krajkou neb vyšívanými 1
a
t s
k á
jest
i
zuby. Plena jest vyšita charakteristickým, velkokvětým blatským
vzorem, pestrým hedvábím, korálky a cetkami neb jen bílou bav'iikou a v rohu a kolem jedné půle tak, že uváže li se, nese jen vyšívaný roli nahoře. (Obr. 15.) Hena vázala se na temeni hlavy i
lak, že
škrobený střed
tvořil
nad čelem tvrdou stříšku a dával jen
probleskovat! vínku.
Na krku
nosí Blaťačky několik řad granátů s dukáty neb aspoň korále skleněné. P u n č o c h v nosily se červené stávkové.
S
k y černé, vykrojené s řadou bílých knoflíčků, kolem ckraje sdrhovanou stužkou. Jinou ozdobou střevíčků jsou vykrajované vzorky, podložené červeným suknem. Y chladném počasí oblékal se k a b á t e k »1 a jdi k« s ru t ř
e
v
í
č
kávy. (Obr. 16.) Jest soukenný
s
vejložkem (límcem) kolem dosti
hlubokého výstřihu. Vejložek pošit jest varhánkovou stuhou, která našívá se též na rukávy, někdy dosti široce. Lajdík nosil se vlivem empirové modv dlouho hodně krátký a sukně vysoko pá sané, ale později po vzoru městském prodloužil sc až k pasu. Za •pínal neb šněroval se přes knoflíky. Pod lajdík brával se hedvábný šátek, který se křížem přes prsa uvázal neb zastrčil za výstřih. Na zimu dobře posloužily obdobně šité kožíšky, lemované be ránkem.
Mužský kabát
(obr.
17.)
nosil
sc
po většině zelený,
dlouhý, po švech vyšívaný a v zadu ozdobený třapečky. Chasa oblékala kazajky krátké, vlněné, bílé neb tmavo modré s černým lemováním a několika lesklými knoflíky.
Košile
vyšívala se na prsou až k pasu pestře perličkami,
límeček nosil se stojatý, vyšívaný a vroubený bohatě krajkou, která postavena byla vzhůru, širší rukávy byly v zápěstí nabí-
do vyšívaného pásku, rovněž krajkou zdobeného. Přes límeček uvázal se červený kartounový neb hedvábný šátek na
rané. všité uzel.
Žluté nohavice,
široké koženky, štěpované, uvázaly se
pod kolenem velmi dlouhými řemenem na mnohé »košaté« kličky. Do střevíců s přezkou oblékaly se tmavomodré p u n-
čoch v. Na
tchořů vice
mašlemi po straně, u ženatých se zeleným sametovým dýnkem, nebo ve liký černý klobouk se stuhou koleni dna. Tento mužský blatský kroj shoduje se v hlavních rysech s mužským krojem ostatních Čech. Pod vlivem městských mod jest ustálenější, kdežto ženský kroj vesměs je měnivější, jak;) byl vždy.
hlavu brala se vysoká
se třemi
Kroj čatajský. Cataj není
městem v světě známým. Nevyznačuje
se ani v dě
hospodářských úvahách nějakým zvláštním způsobem. Jest v stolici bratislavské, v západoslovenské oblasti, náleží t. zv. Dolní zemi, to jest nížině slovenské, úrodné a zámožné. A přece vyslovujeme jméno Cataj často v světě národo jinách, ani v politických
neb
výšivkovém. Pro nás má Cataj vý znam svým pěkným krojem, který náleží mezi nejrázovitější a
pisném a v ohledu krojovém
i
nejzachovalejší kroje slovenské.
Přes všechny rozdíly a odchylky zůstává slovenský kroj sourodým celkem, což se jeví ve způsobu odívání v názvech sou i
krojových a v
částí
o
mnoho
století zpět.
jich
výzdobě.
Mnohé
svým původem
sahají
Nejbohatěji ze slovenských krojů vyvinuty,
ale valně již
porušeny vlivy městskými jsou kroje stolice bratiKolem Bratislavy nosí se kroj nádherně vyzdobený, takže
islavské.
sám sebou dosvědčuje,
že je
krojem
lidu
zámožného. Tohoto nád
herného kroje pořizují matky svým dcerám do výpravy mnoho kusů, čímž zámožnost ještě více vystupuje do popředí. Mnohá dcera odnáší si z domova až 60 čepců, 30 rukávců, z nichž ně které stály až 120
Do
K
za předválečných poměrů.
této oblasti náleží kroj čatajský.
nejzachovalejší. Cataje jsou kají se
dvě krojové oblasti.
Jest z bratislavských
onou dědinou na Slovensku, kde Jest na Slovensku více takových.
stý
Do
poloviny dědiny nosí se kroj bližší bratislavskému, v druhé polo vině spíše trnavskému podobný. Jedna polovina je katolická, dru há evangelická. Tyto náboženské rozdíly mají značný vliv na kroj lidu slovenského a jeho odlišnost značí často v Cechách v ohledu náboženském Bývalo tak i
zabýváme
se
i
i
odlišnost víry.
národním.
My
krojem bližším bratislavskému.
Kroj čatajský
jest pestrý a sluší (obr. 1.), jest
bohatý a krás
ně vyšitý, jest Zachovalejšího rázu. Jest vkusný, není přeplněný, ač všechny jeho součásti jsou zdobeny vyšíváním.
Na ženském
kroji čatajském nejnádhernější jsou
rukáv-
Způsob jich ušití jest stejný, jako u všech slovenských ru kávců. Veškeré jeho součásti jsou rovné kusy. Dva přední a jeden c
e.
rukávy 80 cm dlouhé, asi 100 cm široké splývají až od krku, nikoli teprve od náramku, kolem krku sřasený límec, kolem rukou nabírané »tacle«, pod pažemi větší čtverhranné klíny. Kuzadní
díl,
kávy jsou po celé stříbrem. Vyšívá
ve výši ramenou bohatě vyšity zlatém neb se obvykle vzor ve třech řadách zlatými neb
šíři
bez ní, obšívá a stříbrnými vlákny přes papírovou formu neb vyplňuje se černě, pestrými výplněmi, takže mnohdy vypadá vý i
šivka jako
drahokamy
posetá. Jindy jest vyšívání pestrým hed
vábím provedeno. (Obr. 2.) Límeček černý neb pestrý jest 2 cm vysoký a současně s ním jest kolem krku přišitý, hustě zřasený límec krajkový neb obdobně vyšívaný a krajkou obroubený. (Obr. 3., 4.) Stejně ozdobeny jsou rukáv v v zápěstí, které jsou sdrbnutv nad klouby ruky. Na rukávce potřebuje se nejméně 3^2 m látky a šijí se z jemnějšího širtinku neb plátna.
Z
á p o n k a (sukně)
jest,
v předu sešita. Zhotovuje se z
ré látky vlněné neb prací, jest řasnější, asi ze 4
m
látky,
mod
na okraji
vroubena stejnobarevnou temnější neb světlejší pentlí a ole movaná červenou lemovkou. Všije se v pasu do pásku a jest tro chu delší než jen pod kolena.
jest
Fěrtůšek
je
modrý plátěný neb v
nový neb klotový. Na jeho šířku
novější době černý sali
cm, avšak neušije se pří liš široce, asi na 60 cm do pásku. Dlouhý jest jak sukně a uvazuje se pestrou, tkanou trhačkou (povijanové tkanivo). Na dolním ostačí 150
bohatě vyšita pestrým, svérázným vzorem, bavlnkou neb hedvábím. Dole přišita je užší nitěná, po případě ba revná kraječka. (Obr. 5.) Čatajská zástěrka, obdobně jako kyjovkraji jest zástěrka
ská,
zaujímá mezi vkusnými zástěrkami slovenskými vynikající
místo.
Kordulka
jest z
černého sukna a
vyšívá se žlutým a
mezi tím pestrým hedvábím tak, že vyšívání činí dojem šňůrko vání, t. j. vyšívání prýmky. Vyšívaná ozdoba jest velmi bohatá a vyplňuje téměř veškerou plochu kordulky. Kolem jest lemování
bud
sametkou neb proužkem sukna téže barvy jako kordulka. Zapíná se v pase na jeden neb dva knoflíčky. (Obr. 6. a 7.) Vlasy splétá každá Slovénka v pletence a ozdobí je hojně pentlemi na konci u hlavy. Jen vdaná žena nosí čepec, krásně užší
i
vyšitý, který ozdobí se v zadu pestrou pentlí. (Obr. 8.)
K
čatajskému kroji ženskému patří měkce vrapené čižmy. Pro chladné počasí nosí se, jako téměř po všem Slovensku, teplé, vlněné šátky »odévačky«, »ubrusy«, které v zimě nahrau pžují rukávníky. V poslední době zdomácněly méně vkusné k y volné neb se šosy. vají se
barevnou kůží.
Mužský
— Kožíšky lemují
j
se
beránkem
a poší
sváteční jest si na Slovensku velmi po dobný. (Obr. 9.) Hoši nosí zde tmavé nohavice, tmavě šňůrované,
kroj
I
0
5
Ö
pr
1
1 o Er ta
d
%
t»' >1
o o. s
O cr Co
3
Ü
3 N
00
&
5
00
<"
X
ii
O cr
c/i<
7T
-t Co
to
N
3 a. CO
O'
rsj
as
o<
< '<>
ft)
-o
CD
O
C/)<
<
$u
?r
as
73
fi
m
3
-t<
f6
CL
as
e
»
7T a>
<
(T r>
>>
P
Q,
aÖ
K
B Q
&
>5
U 0
as
*
E I to
o or K
a £S
'
» »
to
g C/5
§<
x*
o
61
N
<6
3 C
» 7T
Kroj
Obraz
17.
Mužský
7.
kroj blatský.
Obraz
13.
Mužský
kroj hrozenkovský.
=1
lovina £34^
Z=J
1
i
r
f—K
<%>,
s
wnwms. yysjvfcp
to
-
\%'\
V zadu
j
'
■
* —- /.
> v I
I
í I
T f
x
\ x* I
X.
T
x
A I
X
^X' X
I
-H
i
">+
I
•^s I
X i I
1 i
i
J -X
Střihy
k
3.
sešitu
„Národních krojů*
C (D,
©
m
m
% F
©i
©
Obraz
6.
v zadu kordulku na čatajskou Výšivka
Obraz
7.
Výšivka na čatajskou kordulku v předu.
1.
i
1 V.
USER
Čatajský kroj.
Obraz
Příloha
k„Národním krojům" seš.
III.,
1.
kroj
9.
Nakladatel B. Kočí v Praze.
šité
kých
»na sklopec« a řemenem připevněné,
a
zahrnují
je
do vyso
bot.
Košile
uvazuje se u krku na šňůrky,
má
vyšívaný, úzký
lí
meček, na ramenou jsou rukávy ozdobně přišity prolamovaným ste hem a širší rukávy jsou v zápěstí súženy a bohatě vyšity obdobně jako výšivky na ženském kroji, černě a pestře. jest obdobná jako v celém Slovensku.
Kordula
Tmavá
soukená neb pestrá hedvábná, pošitá prýmky a stehy ozdobnými. Klobouk kulatý se zdviženou střechou zdobí se pentlí a kosírkem.
našeho osvobození. Dokumenty Uspořádal C. Merhont.
Z obsahu této cenné knihy uvádíme: Státoprávní prohlášeni z 30. května 1917.
—
—
Projev českých spisovatelů. Deklarace generálního sněmu z 6. ledna 1918. Přísaha legionářů. Čtrnáct bodů Wilsonových. Žá dost Rakouska o mír. Proklamace pracujícího lidu. Kapitulace Ra Provolání samostatnosti českoslov. státu kouska a uznání práv Čechů. Národním výborem. První zákon československého státu. Prohlášení Rozkaz armádám českoslov. ze dne 4. li českoslov. delegátů v Ženevě. Prohlášení československé republiky a zvolení presidenta. stopadu 1918. První poselství presidentovo. Resoluce českolov. spolků na Rusi 13. března 1915. Provolání českoslov. akčního výboru v cizině ze dne 15.
—
—
—
— —
—
listopadu 1915,
Do každé
—
— — —
at. atd.
Cena
—
—
—
K
7.2».
do každé nejzapadlejší chalupy venkova patří kniha
rodiny města
i
Cena
K
7 50.
Slohem přístupným a prostým, na základě přesného a vědeckého studia podává autor obraz historické minulosti našeho národa, v níž možno cítit hrozné následky dvojího otroctví na našich bedrech. Otroctví, které nás dusilo, rvalo nám bratry, vyhánělo od domácích krbů a nedalo ani na chvíli v klidu si vydechnout. Bylo to papežství a císařství. S císařstvím jsme již Měli jsme dosti síly k osvobození od této tyranie, leč bude vyúčtovali. v nás také dosti odvahy k boji s dlouholetou můrou, vlast naši utlačující? Pevně je přissáta k duši našeho lidu leč historie učí o pomíjejícnosti a rozvratiteliiosti i nejpevněji klenutých panství. Přípravou k tomuto boji je nejprve třeba čisti historii papežství, sčítat všechny ty útisky, bezpráví, násilnosti a vraždy, které zde napáchala církev, vedená neomylnou hlavou nástupců Kristových a příčiny k tomuto boji budou zřejmé, ba nutné. Lid bude vyléčen ze svého ideálního pojímání papežství a pochopí, proč je nutno osvobodit se i od tohoto jha a proč nutno zamítnouti každý kom
—
promis.
A
že násilím přes noc převrat takový nenastane. třebas by i přišel pak náhle, jako udeření hromu, je jisto, že byl dlouho připravován a že je výsledkem usilovné práce; a jedním ze základních kamenů této je právě přítomná kniha, jež pečlivě čtena a dobře uvážena vynutí si již
Je
jisto,
správné stanovisko čtenářovo sama.
Lze koupiti v každém knihkupectví.
Nakladatel B. Kočí v Praze, Masarykovo nábřeží 14.
rr-rTrTTTrTTTTTinnrxTTaQnnmaainaaDCiaDm
Odebírejte
i
V. ročník
již
časopisu pro výchovu vkusu a vzkříšení tvořivého smyslu našich žen
PRÁCE.
DÍVČÍ
Hlavními spolupracovníky prof.
jsou:
A. Bouda, akad. mal. A. Suchardová Boudová a delegát Ústředního spolku učitelek ručních prací učitelka L. Popelková.
Cena čísla 50 h. Předplatné na celý ročník Z dosavadních ročníků lze koupiti jen roč. bez
čís. 2.
a
4.
(10 čísel) II.
za
K
i
s
úplný za 4.—.
poštovným
K 5.—
K
5'20.
a ročník
III.
Dívčí práce vycházejí každý měsíc mimo prázdniny a přinášejí vesměs původní příspěvky a obrázky uměleckých prací ručních, návrhů a vzorů ve Je to list razící dráhu umělecké samostatné české skutečné velikosti. tvorbě v oboru ručních prací ženských.
—
Odběratelům této sbírky doporučujeme
PRVKY
NAŠEH6 SVÉRÁZU. Sbírka základních motivů lidového ornamentu československého. Sebral, kreslil a vysvětlujícím textem opatřil Eduard Weichet, odborný učitel a správce městského musea.
Tato kniha vedle informativního textu přináší mnoho set přesně a peč livě nakresleného materiálu všech základních prvků, z nichž jsou sestaveny lidové výšivky a kresby. Je tedy důležitou knihou pro seznání lidového umění, ale zároveň umožňuje každému kombinovat! svérázné vzory na šaty a pro potřeby ručních prací vůbec.
Cena
K
9.60.
Koupiti lze u každého knihkupce, jakož
nakladatele B.
KOČÍHO
i
u
v Praze. K]a3cxDDDDa[XKX]QDamaDOTaDDaxiaDraDaDa3aamDDnDaDDaaDcn3txn3C3omDacxxnDaDC3CODac3aDDacic3[
□i^xixiacirxxxxTnriGDaDDaaiojmuuiJijtxxroxyxxxrxoamaDaocriaD
