NAPLŇOVÁNÍ STANDARDŮ KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY

Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor sociálních věcí Oddělení sociální práce, SPO a rodinné politiky

NAPLŇOVÁNÍ STANDARDŮ KVALITY SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY

Aktualizace k 16.05.2016

1

2. PROSTŘEDÍ A PODMÍNKY 2a Výkon sociálně-právní ochrany je zajištěn v prostorách vhodných pro komunikaci s ohroženými dětmi a rodinami. Orgán sociálně-právní ochrany zajistí takové prostory pro výkon sociálně-právní ochrany, které představují odpovídající zázemí pro výkon sociálněprávní ochrany a jejichž kapacita odpovídá množství konzultací spojených s poskytováním sociálně-právní ochrany. Sociálně-právní ochrana dětí (dále jen „SPO“) je v rámci Krajského úřadu Jihomoravského kraje (dále jen „KrÚ“) poskytována ve dvou propojených budovách, umístěných v centru města Brna, s dobrou dostupností pro veřejnost. Pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany KrÚ (dále jen „pracovníci“) disponují standardně vybavenými a prostornými kancelářemi, určenými pro 2 pracovníky. Každý psycholog má k dispozici samostatnou kancelář. Pro výkon SPO (jednání poradního sboru, konzultace, odborné posouzení atd.) je na oddělení vyčleněna také samostatná společná místnost. Pokud by její kapacita nestačila, v budově jsou k dispozici další zasedací místnosti. Jejich rezervace a provoz jsou upraveny Interním normativním aktem KrÚ JMK směrnice 36/INA-KrÚ ZASEDACÍ MÍSTNOSTI. Časově je výkon SPO limitován provozní dobou úřadu, upravenou Interním normativním aktem KrÚ JMK směrnice 5/INA-KrÚ PROVOZNÍ ŘÁD, a pracovní dobou úředníka, upravenou Interním normativním aktem směrnice KrÚ 24/INA-KrÚ PRACOVNÍ DOBA.

2

2b Orgán sociálně právní ochrany má vhodné materiální vybavení s ohledem na výkon sociálně-právní ochrany na pracovišti i mimo něj. K dispozici je zejména potřebný počet automobilů, mobilních telefonů, notebooků, fotoaparátů a dalších prostředků záznamové techniky pro práci v terénu. Pro výkon SPO na pracovišti i mimo něj má orgán sociálně-právní ochrany (dále jen „OSPOD“) k dispozici následující materiální vybavení: Osobní automobil – jsou využívána vozidla vozového parku JMK, dle podmínek stanovených Interním normativním aktem KrÚ pracovní postup 42/INA-KrÚ AUTOPROVOZ. Rezervace vozidel se provádí prostřednictvím elektronického systému rezervací v rámci Portálu Úředník. Nelze-li zajistit pracovní cestu výše uvedeným způsobem, může zaměstnavatel zaměstnance požádat o použití jiného silničního motorového vozidla než vozidla vozového parku JMK, což je upraveno Interním normativním aktem KrÚ směrnice 14/INA-KrÚ PRACOVNÍ CESTY A CESTOVNÍ NÁHRADY. Na internetové aplikaci Portál Úředníka jsou k dispozici potřebné manuály a formuláře. Mobilní telefon – je využíván mobilní telefon, který je v případě potřeby pracovníkům k dispozici a je určen pro využití během služebních cest, pro práci v terénu i na pracovišti (např. pracovní SMS) v rámci zajištění větší flexibility a operativnosti. Notebook – je využíván notebook, který je v případě potřeby pracovníkům k dispozici a je určen pro využití během služebních cest, pro práci v terénu i na pracovišti (např. prezentace na seminářích) v rámci zajištění větší flexibility a operativnosti. V rámci realizace projektu „Podpora sociálně-právní ochrany na Krajském úřadě Jihomoravského kraje“ byl pořízen notebook, který je v případě potřeby pracovníkům k dispozici a bude určen pro využití během služebních cest, pro práci v terénu i na pracovišti (např. prezentace na seminářích). Fotoaparát – je využíván fotoaparát s příslušenstvím, který je v případě potřeby pracovníkům k dispozici a je určen pro využití během služebních cest, pro práci v terénu i na pracovišti (např. pro pořizování fotodokumentace dle ustanovení §52, odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). Diktafon – je využíván diktafon s příslušenstvím, který je v případě potřeby pracovníkům k dispozici a je určen pro využití během služebních cest, pro práci v terénu i na pracovišti (např. pro pořizování audio záznamů dle ustanovení §52, odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů). Pro standardizaci postupů při pořízení a evidenci dlouhodobého majetku a zásob JMK je využíván Interní normativní akt KrÚ pracovní postup 60/INA-KrÚ MAJETEK. Způsob a organizaci provádění inventarizace veškerého majetku upravuje Interní normativní akt KrÚ pracovní postup 27/INA-KrÚ ZABEZPEČENÍ INVENTARIZACE. 3

2c Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici vhodné materiální vybavení pro práci s osobami z cílové skupiny, jimž je poskytována SPO (dále jen „klient“), zejména s ohledem na potřeby dětí. Všem pracovníkům je zajištěno materiální vybavení pro práci s klienty. Vybavení odpovídá charakteru činnosti a potřebám klientů. Materiálním vybavením pro poskytování činnosti se rozumí: •

•

kanceláře učené pro poskytování výkonu sociálně právní ochrany, ve kterých je k dispozici výpočetní technika (PC s možností připojení na internet, tiskárny), telefony, vhodný kancelářský nábytek, kancelářské potřeby, odborná literatura, místo určené k jednáním a individuálním rozhovorům při zachování soukromí, tento prostor je vybaven jednacím stolem, odpovídajícím počtem kancelářských židlí a dalším kancelářským nábytkem.

V prostorách před kancelářemi jsou mimo to k dispozici prostory vhodné pro děti, vybavené v dětským nábytkem. Kanceláře psychologů jsou mimo dětského nábytku vybaveny i hračkami. V budově KrÚ se nachází Family Point, který mohou využívat nejen klienti OSPOD. Zde je k dispozici přebalovací pult, mikrovlnná trouba, hračky pro děti, zázemí pro rodiče a sociální zařízení.

4

2d Orgán sociálně-právní ochrany má k dispozici potřebné hygienické zázemí a osobní ochranné pracovní prostředky pro zaměstnance zařazené v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu SPO. V budově KrÚ je umístěn dostatečný počet volně přístupných WC v jednotlivých patrech, která jsou řádně označena a rovněž transparentně zakreslena na informačních tabulích KrÚ. Jsou stavebně oddělena na pánské a dámské a umožňují bezbariérový přístup. WC odpovídají zcela běžnému standardu, splňují základní technické a hygienické normy. Některá WC jsou rozšířena o sprchy. Hygienické prostředky stejně jako úklid a údržbu prostor je zajištěn v rámci úklidového režimu budovy. Budova KrÚ disponuje taktéž Family Pointem, místem určeném pro kojení, přebalování a krátký odpočinek rodin s dětmi. Současně jsou zde k dispozici informační materiály o programech a aktivitách pro rodiny. Pracovníci mohou využívat také prostory společné kuchyňky pro zaměstnance KrÚ na každém patře. Problematikou osobních ochranných pracovních prostředků pro zaměstnance se podrobně zabývá Interní normativní akt směrnice KrÚ 32/INA-KrÚ BOZP, se kterou jsou všichni zaměstnanci KrÚ srozuměni. Každý z pracovníků má ve své kanceláři k dispozici desinfekční gel.

5

3. INFORMOVANOST O VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ 3a Orgán sociálně-právní ochrany zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup či jiným vhodným způsobem vnitřní pravidla a postupy jím vytvořené za účelem naplnění těchto standardů kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany. Orgán sociálně-právní ochrany poskytuje veřejnosti informace o činnosti na krajské úrovni. Tyto informace jsou průběžně aktualizovány a publikovány prostřednictvím veřejného informačního portálu Jihomoravského kraje (www.kr-jihomoravsky.cz), v sekci „Sociální oblast“. Pro větší přehlednost je v rámci této sekce složka „OSV Odbor sociálních věcí – Oddělení sociální práce, SPO a rodinné politiky“, ve které jsou zveřejňovány základní informace z oblasti SPO, pomáhající občanovi se zorientovat v dané problematice. Jedná se zejména o informace, na koho se SPO zaměřuje, informace týkající se statistických údajů o počtu žádostí o zprostředkování NRP v Jihomoravském kraji, průvodce náhradní rodinnou péčí, seznam zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a jejich volná kapacita, seznam osob s pověřením k výkonu SPO včetně činnosti, vzory formulářů pro žádosti a podání v oblasti výkonu SPO, údaje o platné legislativě se vztahem k SPO a jiné. Za vytvoření informativního textu zodpovídá předem určený pracovník, který po vypracování tento materiál předá pracovníkovi, zodpovědnému za zveřejňování informací. Pracovník má při vytváření materiálu možnost oslovit další pracovníky, zabývající se danou problematikou a konzultovat s nimi podobu textu. Administrátor po převzetí textu od autora a jeho schválení zveřejnění informace ve výše uvedené sekci a příslušné složce veřejného informačního portálu JMK (www.kr-jihomoravsky.cz).

6

3b Orgán sociálně-právní ochrany má zpracovány informace o rozsahu a podmínkách poskytování sociálně-právní ochrany, a to ve formě srozumitelné cílové skupině. Tyto informace jsou veřejně dostupné. S odkazem na kritérium 3a) jsou zveřejňované informace vždy publikovány a formulovány tak, aby byly pro cílovou skupinu přehledné a srozumitelné. Jsou podávány způsobem jasným a pochopitelným, a to jak pro odborníky, tak pro širokou veřejnost. Pracovník jako autor textu má při jeho vytváření možnost oslovit další pracovníky, zabývající se danou problematikou a konzultovat s nimi celkovou podobu textu, včetně jeho přehlednosti a srozumitelnosti. Postupuje tak za účelem zajištění optimalizace textu pro jeho praktické využití cílovou skupinou. Dostupnost informací pro cílovou skupinu je zajištěna prostřednictvím veřejného informačního portálu JMK (www.kr-jihomoravsky.cz) a na nástěnkách v bezprostřední blízkosti kanceláří oddělení. Oddělení sociální práce, SPO a rodinné politiky na úseku SPO: • • •

• • • • • • • • • • • • • •

koordinuje a usměrňuje podmínky pro jednotný postup správních orgánů v rámci JMK při aplikaci právních předpisů a metodických pokynů při výkonu sociálně-právní ochrany dětí, kontroluje výkon státní správy na úseku sociálně-právní ochrany dětí, rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím obecních úřadů v oblasti sociálně-právní ochraně dětí, odborně posuzuje zvlášť složité a sporné případy, přezkoumává rozhodnutí a rozhoduje o obnově, připravuje podklady pro soudní řízení vedená proti rozhodnutím KrÚ, připravuje podklady pro stanovisko KrÚ k šetření veřejného ochránce práv na úseku sociálně právní ochrany dětí, rozhoduje o přestupcích a jiných správních deliktech fyzických a právnických osob v daných oblastech, vyřizuje stížnosti, oznámení a podněty, při výkonu sociálně-právní ochrany dětí se řídí standardy kvality sociálně-právní ochrany dětí, rozhoduje o vydání pověření a kontroluje výkon sociálně právní ochrany dětí pověřenými osobami, spolupracuje s oddělením ekonomiky a kontroly odboru sociálních věcí při rozhodování ve věci státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, zajišťuje přípravu fyzických osob vhodných stát se osvojiteli, pěstouny, pěstouny na přechodnou dobu a dětí žijících v jejich rodinách k přijetí dítěte do rodiny, zajišťuje osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy, rozhoduje o zařazení žadatele do evidence osob vhodných stát se pěstounem, osvojitelem nebo osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu a vede jejich evidenci, zajišťuje odborné posouzení fyzické osoby, u níž má dítě mimo ústav pobývat, zajišťuje konzultace o výkonu pěstounské péče, ve spolupráci s orgány sociálně právní ochrany dětí zprostředkovává náhradní rodinnou péči, může uzavírat dohody o výkonu pěstounské péče a na jejich základě žádat o státní příspěvek, zajišťuje metodickou a kontrolní činnost na úseku sociálně-právní ochrany dětí – kurátorů pro mládež obecních úřadů obcí s rozšířenou působností,

7

• •

•

spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení, zejména v oblasti prevence některých sociálněpatologických jevů, včetně případů domácího násilí, spolupracuje se školskými zařízeními, zařízeními, ve kterých se vykonává ústavní nebo ochranná výchova a zařízeními, ve kterých se vykonává vazba nebo výkon trestu odnětí svobody mladistvých zajišťuje konzultace k problematice nezletilých cizinců bez doprovodu

Výše uvedené činnosti zajišťují následující pracovníci: • • • • • • • •

PhDr. Jarmila Bisomová, vedoucí oddělení sociální práce, SPO a rodinné politiky Mgr. Taťána Rousová, zástupce vedoucí oddělení, metodik SPO Mgr. Jan Hauk, DiS., metodik SPO Mgr. Monika Obalilová, metodik NRP Bc. Reneta Nejezchlebová, referent SPO a NRP Mgr. Jana Švábová, referent NRP a SPO Mgr. Zbyněk Gabriel, Ph.D., psycholog Mgr. Petr Pucholdt, psycholog

8

4. PERSONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ 4a Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci stanovené organizační struktury určen počet pracovních míst a zpracované pracovní profily jednotlivých zaměstnanců zařazených v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany. Aktuální počet pracovních míst v rámci odboru sociálních věcí a jeho jednotlivých oddělení je vždy dán Rozhodnutím ředitelky Krajského úřadu o provedení organizační změny, ve kterém je každé pracovní místo konkrétně specifikováno a číselně označeno. Postup při zpracování popisu nového pracovního místa a přijímání nových zaměstnanců je jednotný pro celý Krajský úřad a je upraven Interním normativním aktem KrÚ směrnice 13/INA-KrÚ POPISY PRACOVNÍCH MÍST a Interním normativním aktem KrÚ směrnice 38/INA-KrÚ PŘIJÍMÁNÍ NOVÝCH ÚŘEDNÍKŮ A ZAMĚSTNANCŮ. Při tomto procesu spolupracuje vedoucí oddělení a vedoucí odboru s oddělením personálních věcí a vzdělávání, odboru kanceláře ředitelky. Výkon agendy SPO na oddělení sociální práce, SPO a rodinné politiky zajištuje celkem 8 zaměstnanců, z toho 2 metodici SPO, 1 metodik NRP, 2 referenti NRP a SPO, 2 psychologové a vedoucí oddělení. Rozsah pracovního úvazku je 7,4. Referent NRP – vykonává zejména odborné posuzování žadatelů o náhradní rodinnou péči (dále jen „NRP“) a rozhoduje o jejich zařazení do evidence, podílí se na zprostředkování NRP, zajišťuje poradenskou pomoc osvojitelům a pěstounům, spolupracuje na zajištění agendy pověření k výkonu SPO právnickými a fyzickými osobami včetně kontroly pověřených osob. Vyřizuje stížnosti a podání. Pracovní úvazek na pozici referenta NRP ve spojení s pozicí referenta SPO je 1,0. Kvalifikační požadavky a předpoklady jsou vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu, znalost agendy NRP a SPO, zkouška odborné způsobilosti při SPO, splnění předpokladů ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdější předpisů. Referent SPO – především zajišťuje SPO a rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím ORP na území JMK v rámci této agendy, zajišťuje jednotný postup ORP v rámci JMK při aplikaci právních předpisů a metodických pokynů týkajících se SPO, včetně činnosti sociálních kurátorů pro mládež, poskytuje sociálně právní a výchovné poradenství dětem i rodičů, podílí se na odborném posouzení žadatelů o NRP, jejich zařazení do evidence a zprostředkování NRP, vyřizuje stížnosti a podání. Pracovní úvazek na pozici referenta SPO ve spojení s pozicí referenta NRP je 1,0. Kvalifikační požadavky a předpoklady jsou vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání, znalost agendy SPO, NRP a sociální prevence, zkouška odborné způsobilosti při SPO, splnění předpokladů ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdější předpisů. Metodik NRP – především koordinuje zprostředkování NRP a odborné posouzení žadatelů a dětí pro tyto účely, metodicky řídí ORP na území JMK a zabezpečuje podmínky pro jejich jednotný postup při 9

aplikaci právních předpisů a metodických pokynů na úseku NRP, zajišťuje poradenskou pomoc osvojitelům a pěstounům, podílí se na zajištění agendy pověřování k výkonu SPO právnickými a fyzickými osobami včetně kontroly pověřených osob. Pracovní úvazek na pozici metodika NRP je 1,0. Kvalifikační požadavky a předpoklady jsou vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo v bakalářském studijním programu, znalost agendy NRP a SPO, zkouška odborné způsobilosti při SPO, splnění předpokladů ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdější předpisů. Metodik SPO – především kontroluje, metodicky usměrňuje a koordinuje výkon SPO v působnosti kraje, zejména při zavedení a naplňování standardů kvality SPO. Usměrňuje jednotný postup ORP v rámci JMK při aplikaci právních předpisů a metodických pokynů týkajících se činnosti sociálních kurátorů pro mládež, spolupracuje s dalšími subjekty, působícími v této oblasti. Zabývá se problematikou domácího násilí, týraných a zneužívaných dětí a nezletilých cizinců bez doprovodu. Vyřizuje stížnosti a podání. Pracovní úvazek na pozici metodika SPO je 1,0. Kvalifikační požadavky a předpoklady jsou vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu, znalost agendy SPO, NRP a sociální prevence, zkouška odborné způsobilosti při SPO, splnění předpokladů ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdější předpisů. Psycholog – samostatně provádí komplexní psychologické vyšetření žadatelů o NRP a jejich dětí, orientační psychologické vyšetření dětí vhodných pro NRP, podílí se na zprostředkování NRP, zajišťuje poradenské, případně terapeutické vedení rodin s dětmi svěřenými do NRP, spolupracuje na zajištění příprav fyzických osob vhodných stát se pěstouny nebo osvojiteli. Pracovní úvazek na pozici psychologa je 1,0. Kvalifikační požadavky a předpoklady jsou vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu, znalost diagnostiky, práce s rodinným systémem, terapeutické praxe s dětmi, agendy NRP a SPO, zkouška odborné způsobilosti při SPO, splnění předpokladů ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdější předpisů. Vedoucí oddělení – pracovní úvazek vedoucí oddělení v rámci výkonu agendy SPO je 0,4.

10

4c Orgán sociálně-právní ochrany má v rámci organizační struktury vnitřním předpisem písemně zpracována oprávnění a povinnosti k jednotlivým pracovním pozicím vztahujícím se k výkonu sociálně-právní ochrany, uplatněním specializace zejména pro oblast náhradní rodinné péče, sociální kurately pro děti a mládež a ochrany týraných a zneužívaných dětí a důsledně dbá na to, aby konkrétní pracovní pozice byla vyhrazena výlučně výkonu sociálně-právní ochrany. Interní normativní akt KrÚ směrnice 1/INA-KrÚ ORGANIZAČNÍ ŘÁD (dále jen „Organizační řád“) stanoví zásady činnosti a řízení KrÚ, úkoly a vzájemné vztahy odborů, oddělení a útvarů, organizační strukturu KrÚ, rozsah pravomocí, povinností a odpovědnosti vedoucích zaměstnanců KrÚ. Jednotný postup pro tvorbu a změny popisů pracovních míst, u vedoucích úředníků též kompetenčních modelů, stanovuje Interní normativní akt KrÚ směrnice 12/INA-KrÚ POPISY PRACOVNÍCH MÍST. Popis pracovních míst se skládá ze dvou částí - specifikace pracovního místa a pracovní náplně. Specifikace pracovního místa popisuje požadavky, které odpovídají vykonávané činnosti a které zaměstnanci dávají reálné předpoklady tyto činnosti zvládnout. Specifikace pracovního místa stanoví jeho organizační začlenění (název, odbor, oddělení, kategorii místa), řídící vztahy (přímý nadřízený, počet podřízených, koho pracovník na tomto místě zastupuje a kým je zastupován), personální obsazen (jméno, příjmení, titul, osobní číslo a zařazení dle katalogu prací), kvalifikační předpoklady a požadavky (potřebné vzdělání, znalosti, zvláštní odborná způsobilost, další předpoklady pro výkon práce dané právními předpisy, požadovaná praxe) a osobnostní požadavky u řadových zaměstnanců (znalost cizího jazyka, práce na PC, řízení referentského vozidla, nezbytné vlastnosti pro výkon činnosti, manažerské dovednosti vedoucího úředníka). Pracovní náplň každého jednotlivého zaměstnance JMK (obsahuje popis pracovních činností, které má zaměstnanec vykonávat, a blíže rozvádí druh práce uvedený v pracovní smlouvě) vyplývá z náplně činností jednotlivých odborů/útvarů a oddělení v rámci samostatné a přenesené působnosti a z dělby práce mezi nimi, které jsou uvedeny v příloze č. 2 Organizačního řádu. Činnost oddělení sociální práce, SPO a rodinné politiky je konkrétně uvedena pod bodem 2.8.3. Popis pracovního místa se jménem přijímaného pracovníka vyhotovuje jeho přímý nadřízený celkem ve 3 vyhotoveních a s podpisem vedoucího odboru všechny vyhotovení předá na oddělení personálních věcí a vzdělávání odboru kanceláře ředitelky k odsouhlasení a zajištění podpisu ředitelky Krajského úřadu. V den nástupu do pracovního poměru přijímaný pracovník svým podpisem potvrdí, že se s popisem pracovního místa seznámil a dle rozdělovníku obdrží jedno jeho vyhotovení. Ke změně popisu pracovního místa může dojít také i v průběhu pracovního poměru z důvodu organizační nebo legislativní změny. V návaznosti na popis pracovních činností jsou pak příslušní pracovníci pověření ředitelkou Krajského úřadu k provádění určitých úkonů správního orgánu na úseku SPO (Organizační řád, 2.7 článek 7), ke kontrolní činnosti (Interní normativní akt KrÚ směrnice 20/INA-KrÚ KONTROLNÍ SYSTÉM) a dále také k návštěvě dítěte a rodiny (§ 52 zákona). 11

Pracovníci vykonávají činnosti výlučně spojené s agendou SPO, pouze vedoucí oddělení a jeho zástupce mají činnosti kumulované.

12

5. PŘIJÍMÁNÍ, ZAŠKOLOVÁNÍ A PROFESNÍ ROZVOJ ZAMĚSTNANCŮ (dokládá naplnění standardů kvality č. 5 a 6) Při naplňování standardu se OSPOD řídí příslušnými ustanoveními zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdější předpisů, zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláškou č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků a postupuje v souladu také s Organizačním řádem a Interním normativním aktem KrÚ směrnice 10/INA-KrÚ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ (dále jen „Systém vzdělávání“). Přijímání nových zaměstnanců Přijímání a zaškolování nových zaměstnanců KrÚ, tedy i pracovníků SPO, se řídí Interním normativním aktem KrÚ směrnice 38/INA-KrÚ PŘIJÍMÁNÍ NOVÝCH ÚŘEDNÍKŮ A ZAMĚSTNANCŮ. Stanoví postup při vyhlašování výběrového řízení, jeho průběh zřízení a úkoly výběrové komise, kompletaci osobních materiálů, schvalovací řízení, uzavření pracovního poměru a adaptační proces nového zaměstnance, včetně výběru mentora. Rozsah adaptačního procesu je shodný s délkou zkušební doby, tj. 3 měsíce. Adaptační proces má usnadnit a zkrátit období, během kterého má pracovní výkon nového zaměstnance dosáhnout požadované úrovně. Rozumí se jím podrobně seznámit nové zaměstnance s požadavky na pracovní výkon, napomoci navázat pracovní vztahy a lépe pochopit požadavky na styl a organizaci práce, sledovat a objektivně hodnotit klíčové projevy chování na pracovní i sociální úrovni, poskytovat v průběhu adaptačního období novým zaměstnancům opakovanou zpětnou vazbu. Nastupujícímu pracovníkovi je vedoucím odboru přidělen mentor. Mentor musí být zkušený zaměstnanec s odbornými znalostmi v dané oblasti, musí být komunikativní, otevřený a musí umět správně reagovat na nejistotu a dotazy nového zaměstnance, se kterým spolupracuje po celou jeho zkušení dobu. Mentor poskytuje potřebné rady, předává znalosti a zkušenosti a touto podporou a vedením pomáhá k začlenění nového zaměstnance do pracovního týmu a firemní kultury. Mentor zároveň odpovídá za řádné zaškolení nového zaměstnance. Za tuto činnost mentorovi náleží finanční odměna v závislosti na míře náročnosti adaptačního procesu a činnosti mentora. V průběhu adaptačního procesu vedoucí oddělení spolupracuje s mentorem a novým pracovníkem, jenž je prostřednictvím hodnotícího formuláře v polovině a na konci zkušební doby vyhodnocen. V návaznosti na hodnocení se vedoucí odboru vyjadřuje k dalšímu setrvání nového pracovníka v pracovním poměru. Zpětná vazba je vždy poskytnuta i novému zaměstnanci. Po uplynutí zkušební doby nového zaměstnance je vypracován plán vzdělávání.

13

Kvalifikační předpoklady Každý zaměstnanec, zařazený v OSPOD, splňuje kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách a disponuje zvláštní odbornou způsobilostí na úseku SPO. Podle ustanovení § 109 zákona č. 108/2006 Sb.: „Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb.“ Podle ustanovení § 110, odst. 4 písm. a) až písm. d) zákona č. 108/2006 Sb.: „Odbornou způsobilostí k výkonu povolání sociálního pracovníka je a) vyšší odborné vzdělání získané absolvováním vzdělávacího programu akreditovaného podle zvláštního právního předpisu v oborech vzdělání zaměřených na sociální práci a sociální pedagogiku, sociální pedagogiku, sociální a humanitární práci, sociální práci, sociálně právní činnost, charitní a sociální činnost, b) vysokoškolské vzdělání získané studiem v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu zaměřeném na sociální práci, sociální politiku, sociální pedagogiku, sociální péči, sociální patologii, právo nebo speciální pedagogiku, akreditovaném podle zvláštního právního předpisu, c) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 5 let, za podmínky ukončeného vysokoškolského vzdělání v oblasti studia, která není uvedena v písmenu b), d) absolvování akreditovaných vzdělávacích kurzů v oblastech uvedených v písmenech a) a b) v celkovém rozsahu nejméně 200 hodin a praxe při výkonu povolání sociálního pracovníka v trvání nejméně 10 let, za podmínky středního vzdělání s maturitní zkouškou v oboru sociálně právním, ukončeného nejpozději 31. prosince 1998.“ Mimo výše uvedeného jsou předpokladem k výkonu povolání sociálního pracovníka plná svéprávnost, bezúhonnost a zdravotní způsobilost. Problematika zvláštní odborné způsobilosti se na úseku SPO řídí:

14

1. ustanovením § 21 odst. 2 a 5 zákona č. 312/2002 Sb.: (2) Zvláštní odborná způsobilost se ověřuje zkouškou a prokazuje osvědčením. Úředník je povinen prokázat zvláštní odbornou způsobilost k výkonu správních činností stanovených prováděcím právním předpisem do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. (5) Územní samosprávný celek je povinen přihlásit úředníka, který vykonává správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem, k vykonání zkoušky do 6 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k územnímu samosprávnému celku nebo do 3 měsíců ode dne, kdy úředník začal vykonávat správní činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem. Prováděcí právní předpis upraví způsob přihlašování ke zkoušce, náležitosti přihlášky, způsob a průběh zkoušky a náležitosti osvědčení. 2. Vyhláškou č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, která v Příloze č. 1 stanovuje náplně jednotlivých správních činností v oblasti sociálně právní ochrany dětí, k jejichž výkonu je nezbytné prokázání zvláštní odborné způsobilosti. Na úrovni krajského úřadu je to: rozhodování ve správním řízení a přezkoumávání rozhodnutí obecních úřadů vydaných ve správním řízení, - metodické a odborné vedení a usměrňování činnosti obcí při výkonu státní správy na tomto úseku, - kontrola a dozor nad výkonem přenesené působnosti obcí a kontrola výkonu sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, - vytváření koncepce a programů k rozvoji sociálně-právní ochrany dětí na území kraje, - plnění úkolů krajského úřadu při zprostředkování náhradní rodinné péče, - zajišťování konzultací o výkonu pěstounské péče, - zajišťování přípravy fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny a poskytování poradenské pomoci související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu, - spolupráce s Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí za účelem realizace mezinárodních smluv a poskytování sociálně-právní ochrany, - plnění úkolů kraje v souvislosti se zřízením a provozem zařízení sociálně-právní ochrany dětí. 3. přílohou č. 2 Organizačního řádu, ve které je stanoveno, kdo zajišťuje zkoušky zvláštní odborné způsobilosti pro zaměstnance (Odbor Kancelář ředitelky, oddělení personálních věcí a vzdělávání), 4. částí 3.3 Systému vzdělávání, ve které je upraven postup pro složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (dále jen „ZOZ“). ZOZ prokazují úředníci, kteří vykonávají správní činnosti stanovené vyhláškou o zvláštní odborné způsobilosti. ZOZ se ověřuje zkouškou a prokazuje osvědčením vydaným MV nejpozději do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo ode dne, kdy úředník začal vykonávat správní činnosti. Správní činnosti k absolvování ZOZ určuje vedoucí úřadu na návrh VO v popisu pracovního místa. 15

ZOZ se skládá z obecné a zvláštní části. Obecnou i zvláštní část zkoušky tvoří část písemná a ústní. Vedoucí úřadu je povinen prokázat zkoušku pouze z obecné části ZOZ. V případě dalšího ověření ZOZ, jedná-li se o zkoušku úředníka, který již úspěšně absolvoval zkoušku ZOZ pro některou správní činnost, vykoná úředník písemnou a ústní zkoušku pouze ze zvláštní části. Přihlášení úředníka ke zkoušce u IVS Praha a k přípravě k vykonání zkoušky ZOZ zabezpečuje oddělení personálních věcí a vzdělávání. IVS Praha do 30 dnů od obdržení přihlášky prostřednictvím tohoto oddělení sdělí úředníkovi den, místo a čas konání zkoušky, soubor zkušebních otázek a seznam odborné literatury. Pokud není příprava k vykonání zkoušky zabezpečena na základě přihlášky již přímo ve vzdělávacím středisku IVS Praha v Benešově, zabezpečí tuto přípravu oddělení personálních věcí a vzdělávání ve spolupráci s úředníkem. Úředník neprodleně oznámí svému vedoucímu oddělení termíny přípravy a zkoušky ZOZ tak, aby bylo možné zajistit s ohledem na jeho pracovní úkoly účast na přípravě a vykonání zkoušky. Vedoucí odboru umožní účast úředníka ve stanovených termínech, jak na přípravě, tak i na zkoušce ZOZ. V případě důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance uvedených v zákoníku práce, je povinností tuto skutečnost neprodleně oznámit a doložit (např. kopií průkazu o pracovní neschopnosti) pracovníkům oddělení personálních věcí a vzdělávání, kteří mají na starost vzdělávání. V případě zrušení účasti na přípravě nebo zkoušce zasílá toto oddělení oznámení a omluvu vzdělávací instituci. Úředníkovi, který se nemohl ze závažného důvodu zúčastnit přípravy nebo zkoušky ZOZ, bude ze strany vzdělávací instituce určen náhradní termín. V případě, že úředník u zkoušky nevyhověl, oznámí tuto skutečnost neprodleně svému vedoucímu odboru a oddělení personálních věcí a vzdělávání. K účasti na opakované zkoušce zaměstnavatel poskytuje pracovní volno bez náhrady platu. Vzdělávání OSPOD zajišťuje průběžné vzdělávání pracovníků, zařazených v OSPOD k výkonu SPO. Vzdělávání těchto zaměstnanců vychází z jejich individuálních plánů dalšího vzdělávání a je zaměřeno na rozšíření odborné kvalifikace. Průběžné vzdělávání zaměstnanců je realizováno v souladu se Systémem vzdělávání, rozsah vzdělávání je dán zákonem č. 312/2002 Sb. v rozsahu 18 dnů v období po sobě následujících tří let. V souladu se svým plánem vzdělávání se zaměstnanci průběžně vzdělávají v rozsahu minimálně 6 pracovních dnů za kalendářní rok, a to na vzdělávacích kurzech akreditovaných MPSV. KrÚ má písemně zpracovány individuální plány dalšího vzdělávání jednotlivých zaměstnanců, podrobnosti upravuje Systém vzdělávání. V jednotlivých plánech vzdělávání je obsažen základní rámec pro plánování prohlubování kvalifikace úředníka. Při tvorbě plánu vzdělávání se primárně přihlíží k zabezpečení odborného vzdělání pro výkon činností souvisejících s popisem pracovního místa a dále také ke kvalifikaci úředníka, aktuálním 16

potřebám úřadu a očekávaným rozsáhlejším legislativním změnám. Následně lze zohledňovat i další potřeby úředníků související s vykonávanou pracovní činností. První plán vzdělávání úředníka je zpracován vždy nejpozději do 4 měsíců od vzniku pracovního poměru nebo od přeřazení zaměstnance do kategorie úředníka. Oddělení personálních věcí a vzdělávání zašle elektronicky vedoucímu oddělení formulář Návrh plánu vzdělávání úředníka – při vzniku pracovního poměru. Vedoucí oddělení doplní ve spolupráci s příslušným úředníkem plán vzdělávání o průběžné vzdělávání tak, aby byl splněn požadovaný rozsah vzdělávání. S přihlédnutím k potřebám zaměstnavatele zpracuje oddělení personálních věcí a vzdělávání z předloženého návrhu konečný plán vzdělávání úředníka. Sestavený plán vzdělávání je následně odsouhlasen vedoucím odboru a úředníkem. Jedno vyhotovení plánu vzdělávání je založeno na tomto oddělení, druhé vyhotovení obdrží úředník. Minimálně jedenkrát v průběhu tříleté platnosti plánu vzdělávání se na základě hodnocení úředníka provádí vyhodnocení plánu vzdělávání a poté jeho případná aktualizace. Aktualizace se dále provádí při změně požadavků na kvalifikaci úředníka nebo při změně druhu práce nebo změně legislativy. Před uplynutím doby platnosti plánu vzdělávání se vyhotovuje navazující plán vzdělávání (vždy na dobu tří let), a to s účinností k následujícímu dni po ukončení platnosti stávajícího plánu vzdělávání. V průběhu roku se úředníci (tj. i pracovníci) účastní individuálních i hromadných vzdělávacích akcí podle svých plánů vzdělávání, aktuálních nabídek externích vzdělávacích institucí nebo neodkladně vzniklých potřeb (s ohledem na nové úkoly nebo změny v legislativě může vzniknout nová potřeba vzdělávání, neuvedená v plánu vzdělávání). Způsob přihlašování na jednotlivé vzdělávací akce, postup schvalování účasti na vzdělávacích akcích, způsob jejich evidence a další postupy jsou závazně stanoveny ve výše uvedeném interním normativním aktu. Přihlašování se provádí výhradně e-mailem prostřednictvím formuláře Interní přihláška na individuální vzdělávací akci. Interní přihlášku na vzdělávací akci vyplňuje zaměstnanec/úředník, který o účast na kurzu žádá. Nejpozději 10 pracovních dnů před uzávěrkou přihlášek uvedenou v nabídce na vzdělávací akci nebo před termínem konání vzdělávací akce předá zaměstnanec/úředník požadavek ke schválení vedoucí oddělení (případně jiné osobě pověřené vedoucím odboru). Kontrolu stavu plnění PV svých podřízených úředníků provádí vedoucí oddělení (vedoucí odboru) prostřednictvím aplikace Personalistika. V případě schválení účasti vedoucí oddělení personálních věcí a vzdělávání zabezpečí referent tohoto oddělení přihlášení a uhrazení příslušné částky za kurz pořádající vzdělávací instituci a zabezpečí elektronické zaevidování a založení písemných podkladů ke vzdělávací akci do Spisu individuálních vzdělávacích akcí. Současně referent zabezpečí vyrozumění žadatele o stavu přihlášení. Zaměstnanec/úředník je povinen prokázat účast na individuální vzdělávací akci. K prokázání účasti na individuální vzdělávací akci a jejímu započítání do plánu vzdělávání je nutné doložit osvědčení o absolvování, daňový doklad nebo Potvrzení o účasti na vzdělávací akci. Uvedené doklady je zaměstnanec/úředník povinen předložit na sekretariát svého odboru, který vyhotoví kopii. Minimálně 1x měsíčně předají asistentky nebo sekretářky tyto kopie na oddělení k založení do Spisu vzdělávání. 17

V případě, že při elektronickém potvrzení a oznámení stavu přihlášení na vzdělávací akci bude oddělení personálních věcí a vzdělávání požadovat hodnocení školení ihned po ukončení vzdělávací akce, postupuje účastník dle zaslaných instrukcí. Hodnocení Vedoucí zaměstnanec OSPOD zařazený k výkonu SPO pravidelně hodnotí podřízené zaměstnance, kteří se podílejí na výkonu sociálně-právní ochrany. Je hodnocen svým přímým nadřízeným minimálně jednou ročně. Hodnocení je zaměřeno zejména na stanovení, vývoj a naplňování osobních profesních cílů a potřeb další odborné kvalifikace. Pracovníci, stejně jako ostatní zaměstnanci kraje zařazení do KrÚ, jsou pravidelně hodnoceni v souladu s Interním normativním aktem KrÚ směrnice 23/INA-KrÚ HODNOCENÍ ZAMĚSTNANCŮ, jehož předmětem jsou zásady, metody, kritéria a postup hodnocení, jeho výstupy a organizační zabezpečení. Hodnocení se vztahuje na pracovníky, kteří jsou ke dni zahájení hodnocení v pracovním poměru k JMK. Termín zahájení je určen příkazem ředitelky KrÚ k provedení hodnocení zaměstnanců pro příslušný kalendářní rok. Hodnocení se provádí jednou v kalendářním roce. U pracovníků, kteří jsou v pracovním poměru na dobu neurčitou a odpracovali ke dni zahájení hodnocení dobu kratší než jeden rok a alespoň delší než šest měsíců, se hodnotí tato kratší doba trvání pracovního poměru. Všem novým zaměstnancům (jejichž pracovní poměr trvá i méně než 6 měsíců) hodnotitel stanovuje cíle (úkoly) a návrhy na vzdělávání na další období. Vedoucí OSPOD (vedoucí oddělení) je hodnocen dvěma způsoby hodnocení (metodou 360 stupňů a dvoustupňovým hodnocením), tato hodnocení probíhají elektronickou formou. Oba typy hodnocení jsou postaveny na kompetenčních modelech vedoucích zaměstnanců Krajského úřadu, které jsou upraveny v Interním normativním aktu KrÚ směrnice 13/INA-KrÚ POPISY PRACOVNÍCH MÍST. Metoda 360 stupňů znamená sebehodnocení vedoucím oddělení, hodnocení nadřízeným (vedoucí odboru), hodnocení podřízenými a hodnocení kolegy (vedoucími jiných oddělení). Hodnotící kolegové jsou zpravidla 3 a hodnotících podřízených je zpravidla 5, tato hodnocení se vždy zprůměrují. Sběr dat je pomocí softwarového systému, kdy každý hodnotitel obdrží e-mail s unikátním odkazem na dotazník, který po otevření přenese hodnotitele přímo do hodnotícího rozhraní softwarového systému. Dvoustupňové hodnocení umožňuje vedoucímu OSPOD porovnat své vlastní hodnocení s posudky vedoucího odboru a naopak. Dvoustupňové hodnocení poskytuje zpětnou vazbu stejně jako hodnocení metodou 360 stupňů z pohledu vedoucího zaměstnance a samotného hodnoceného. Hodnocený může sdělit svému vedoucímu zaměstnanci, jak sám vidí své výsledky za uplynulé období. Kriteriálním způsobem hodnocení jsou každoročně hodnoceni ostatní pracovníci. Tento způsob hodnocení je založen na vyjádření míry plnění stanovených kritérií hodnoceného zaměstnance jeho přímým nadřízeným.

18

Vedoucí OSPOD, má k dispozici popis pracovního místa, průběžně vedené vlastní záznamy o plnění pracovních úkolů podřízenými, písemně zpracované závazné Pokyny hodnotitelům pro realizaci hodnocení zaměstnanců, které jsou stejně jako Formuláře hodnocení pro příslušné cílové skupiny přílohami interního normativního aktu. Dále má přístup k jednotlivým plánům vzdělávání podřízených pracovníků (aplikace Personalistika). V závěrech hodnocení uvede hodnotitel návrhy na další vzdělávání a rozvoj jako podklad pro provedení aktualizace plánu vzdělávání v rámci tříletého rozvrhu prohlubování kvalifikace a rozvoje zaměstnance. Na základě vyplněných návrhů na další vzdělávání a rozvoj zajistí oddělení personálních věcí a vzdělávání odboru kancelář ředitelky KrÚ aktualizaci plánů vzdělávání těchto zaměstnanců. V případě nedostatků v činnosti hodnoceného projedná hodnotitel s hodnoceným jejich důvody, způsob jejich odstranění a stanoví další opatření směřující ke sjednání nápravy. Výsledky a navrhovaná opatření jsou s hodnoceným projednány při hodnotícím rozhovoru. Své vyjádření k hodnocení uvede hodnocený pracovník do kolonky „Vyjádření hodnoceného“ na hodnotícím listu. Pokud hodnocený nesouhlasí se závěry hodnotitele, posuzuje sporné body přímý nadřízený hodnotitele a vyjadřuje se k nim. Buď souhlasí a souhlas vyjádří na hodnotícím listu, nebo budou sporné otázky řešeny na společné schůzce hodnoceného a nadřízeného hodnotitele. Výsledky hodnocení pracovníků může vedoucí OSPOD využít jako podklad při přehodnocení výše osobního příplatku jim hodnocených zaměstnanců. Vyplněný formulář pro zhodnocení zaměstnance (hodnotící list), je považován za důvěrný materiál. Hodnotitel ho vyplní po ukončení hodnotícího rozhovoru ve třech vyhotoveních s platností originálu a po podpisu hodnoceným i hodnotitelem ho předá vyhodnocenému a vedoucímu odboru. Třetí vyhotovení se stává součástí osobního spisu zaměstnance, ke kterému má přístup pouze pověřený pracovník oddělení personalistiky a vzdělávání – tzn. vedoucí, zástupce, referent. Stáže KrÚ umožňuje studentům působit jako stážisté a jiné fyzické osoby mohou vykonávat na KrÚ praxi, a to na základě smlouvy a po náležitém proškolení. OSPOD je při realizaci stáží1 vázán jednotným postupem KrÚ, který poskytuje možnost absolvovat bezplatné stáže studentům středních, vyšších odborných a vysokých škol, a také rekvalifikantům (na základě spolupráce s úřady práce nebo personálními agenturami).

1

Pojmy praxe a stáž jsou pro účely dokumentů dokládajících naplňování standardů kvality SPO používány rovnocenně.

19

Na internetových stránkách JMK http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=235851&TypeID=2 jsou zveřejněny informace pro zájemce o stáž na KrÚ a aktuální nabídka odborných stáží, včetně informací o postupu v případě zájmu o některou z nabízených stáží a vzorů uzavíraných smluv. Účelem odborné praxe je vytvořit pedagogicky příznivé prostředí umožňující vykonání stáže studijního, poznávacího a konzultativního charakteru, s cílem zajistit zejména praktické ověření, prohloubení a rozšíření vědomostí a dovedností studenta získaných teoretickou výukou. Postup pro realizaci stáží: •

•

podpis smlouvy (včetně čestného prohlášení o mlčenlivosti) a úvodní přijímací pohovor jsou realizovány na Odboru kanceláře ředitelky (OKŘ), Oddělení personálních věcí a vzdělávání (kontaktní pracovnice Ing. Věra Rozehnalová), zaškolení (BOZP) je realizováno OKŘ, Oddělením hospodářské správy. Veškeré podrobnosti realizace stáže jsou stanoveny v podepsané smlouvě:

• • • •

časové rozvržení místo výkonu praxe základní práva a povinnosti určení odpovědných zástupců Rozsah činností stážistů je vždy stanoven dle konkrétní situace a dispozic daného stážisty. Při poskytování stáží je možné se setkat s těmito případy:

1. S několika fakultami vysokých škol (dále VŠ) má JMK uzavřeny rámcové smlouvy o poskytování studentských praxí či stáží – studenty z těchto fakult přijímáme na základě Protokolu o přijetí studenta na stáž, který je přílohou rámcové smlouvy. Pravomoc k rozhodování o uzavírání rámcových smluv o spolupráci se školami, dalšími vzdělávacími zařízeními a personálními agenturami, na jejichž základě budou zajišťovány odborné praxe, je svěřena hejtmanovi JMK dle usnesení RJMK č. 7640/11/R 105 ze dne 17. 2. 2011. 2. Se školami, se kterými nemá JMK uzavřenou rámcovou smlouvu, a jejichž studenti chtějí absolvovat praxi na KrÚ, je nutno uzavřít individuální smlouvu pro konkrétního studenta. Na základě projednání a souhlasu příslušného odboru s vykonáním praxe uzavírá JMK se vzdělávací institucí smlouvu. 3. Dále jsou příležitostně přijímáni na stáž rekvalifikanti (např. z personálních agentur Marlin, Everesta). V tomto případě se uplatní stejný postup jako v bodě 2. KrÚ neumožňuje realizaci stáží pro dobrovolníky. Smlouvy jsou uzavírány pouze se vzdělávacími institucemi, nikoliv s individuálními zájemci.

20

Supervize OSPOD zajišťuje pro pracovníky, kteří vykovávají přímou práci s klienty, podporu nezávislého kvalifikovaného odborníka. Po dobu trvání projektu „Podpora sociálně-právní ochrany na Krajském úřadě Jihomoravského kraje“ (registrován pod č. CZ.1.04/3.1.03/C2.00040) je pro všechny zaměstnance zařazené v orgánu sociálně-právní ochrany zajištěna podpora nezávislého kvalifikovaného odborníka, realizovaná formou supervizních setkání. Supervize se konají pravidelně jedenkrát za měsíc v rozsahu 3 hodin. Supervizorem je kvalifikovaný psycholog s výcvikem v supervizi, v současné době zastává tuto pozici PhDr. Tomáš Novák. Pozvánky na tato setkání rozesílá projektová manažerka výše uvedeného projektu všem pracovníkům prostřednictvím elektronické pošty. Z každého supervizního setkání je zhotoven zápis. Úplná znění jednotlivých ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., a vyhlášky 512/2002 Sb., jsou zaměstnancům k dispozici prostřednictvím aplikací ASPI a CODEXIS. Interní normativní akty KrÚ směrnice 1/INA KrÚ, 10/INA-KrÚ, 23/INA-KrÚ a 38/INA-KrÚ, jsou v elektronické podobě dostupné všem zaměstnancům KrÚ prostřednictvím aplikace CODEXIS.

21

7. PREVENCE 7a Orgán sociálně-právní ochrany aktivně vyhledává a monitoruje ohrožené děti. Prokazatelně koordinuje, případně vytváří podmínky pro preventivní aktivity ve svém správním obvodu. Oblast SPO tvoří propojený systém subjektů působících ve vzájemné spolupráci při řešení nepříznivé situace dítěte. KrÚ se ze své pozice aktivně nepodílí na vyhledávání ohrožených dětí, ale koordinuje, metodicky vede a kontroluje činnost obecních úřadů v této oblasti, dále fyzických a právnických osob, které mají pověření k výkonu SPO a také činnost zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Tím koordinuje a usměrňuje podmínky pro jednotný postup správních orgánů při výkonu agendy SPO ve svém správním obvodu. V souvislosti s metodickým vedením pořádá KrÚ za období kalendářního roku čtyři porady vedoucích odborů OÚ ORP, dvě (v případě potřeby až čtyři) porady pracovníků vykonávajících v rámci SPO funkci kurátora pro mládež a jednu (v případě potřeby dvě) porady pracovníků zpracovávající v rámci SPO agendu NRP. V rámci meziresortní spolupráce pořádá KrÚ ve spojení s odborníky z různých oblastí semináře a workshopy na aktuální témata. KrÚ dále reaguje na individuální podněty (ať už koncepční nebo ke konkrétním případům) ze strany OÚ ORP, a to telefonicky, prostřednictvím e-mailu či datové schránky nebo při osobních jednáních. Materiály určené pro potřeby výkonu agendy SPO jsou rozesílány prostřednictvím e-mailu či datové schránky, případně jsou umísťovány na webové stránky JMK, odkaz „Sociální oblast“ viz http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=39397&TypeID=12. V rámci kontrolní činnosti KrÚ pravidelně provádí kontroly výkonu agendy SPO na jednotlivých OÚ ORP. V kalendářním roce je realizováno 8 plánovaných kontrol. K plnění úkolů kraje a krajského úřadu na úseku SPO zřídil hejtman JMK jako zvláštní orgán kraje poradní sbor, jehož činnost je upravena zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Poradní sbor mj. spolupracuje na vytváření programů a koncepcí kraje v oblasti prevence sociálně patologických jevů, jeho členy jsou nejenom pracovníci, ale právě také zástupci spolupracujících subjektů, např. Policie ČR, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ORP atd. KrÚ se podílí na projektech „Na správnou cestu II.“, „Bezpečně v kyberprostoru“ a „Nedej pokušení šanci“, zaměřených na řadu sociálně-patologických jevů, zahrnujících trestnou činnost nezletilých i mladistvých, výchovné problémy, včetně problémů specifických, zahrnujících problematiku kyberkriminality (kyberšikany) a problematiku závislostí. Mimo to se KrÚ podílí na projektu „Dítě v centru“, zabývajícím se problematikou rozvodových sporů rodičů o dítě. KrÚ vydává pověření k výkonu SPO, monitoruje a kontroluje činnost zařízení sociálně-výchovné činnosti, která jsou zařízeními sociálně-právní ochrany a nabízejí ohroženým dětem programy rozvíjení sociálních dovedností, výchovných činností a využití volného času.

22

7b Orgán sociálně-právní ochrany v rámci preventivních aktivit spolupracuje s dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci, zejména s orgány územní samosprávy, pověřenými osobami, poskytovateli sociálních služeb, zástupci škol a školských zařízení, Policií České republiky, Probační a mediační službou, soudem, státním zastupitelstvím, poskytovateli zdravotních služeb, případně dalšími fyzickými osobami, právnickými osobami a orgány veřejné moci zúčastněnými na péči o ohrožené děti podle místních potřeb a podmínek. Všechny uvedené subjekty mohou jako formu spolupráce v rámci výše uvedeného zvolit tým pro děti a mládež. Pracovníci se při naplňování tohoto standardu řídí ustanoveními § 10 odst. 2, § 11 odst. 4, § 38a odst. 1, 3, § 51 odst. 1, 5, § 53 odst. 1, zákona, Části třetí, Hlava I., Preventivní a poradenská činnost, a Hlava X., Komise pro sociálně-právní ochranu dětí a poradní sbory. Povinnosti KrÚ, stejně jako povinnosti stáních orgánů, dalších právnických a fyzických osoba pověřených osob pak upravuje Část osmá. Realizátorem projektu „Na správnou cestu II.“, je Probační a mediační služba ČR. Jeden z pracovníků OSPOD působí na pozici člena pracovní skupiny, Týmu pro mládež. Společně s ním se pracovní skupiny dále účastní koordinátor projektu, pracovníci PMS ČR, pracovníci ORP, kteří vykonávají funkci kurátora pro mládež, zástupci obvodních oddělení Policie ČR, zástupce Služby kriminální policie a vyšetřování Policie ČR, Územního odbor Brno – venkov, zástupce Poradenského centra pro drogové a jiné závislosti, Pedagogicko-psychologická poradna Brno, zástupce Diagnostického ústavu pro mládež a střediska výchovné péče, Brno, a zástupce Společnosti Podané ruce, o.p.s., Brno. Jednotlivých jednání týmu se jako hosté účastní zástupci různých subjektů, včetně neziskových organizací, působících na úseku sociálně-právní ochrany dětí a prevence kriminality. Pracovník se ze své pozice člena pracovní skupiny vyjadřuje k podnětům, tématům i jednotlivým projednávaným případům, a to v souladu s jeho působením v rámci KrÚ jako metodika SPO, podílí se na realizaci prezentací pro další subjekty a v souvislosti s danou problematikou spolupracuje na zpracovávání výstupů z projektu, za použití dostupných informací, které je možné v souladu s platnou legislativou poskytovat. OSPOD v tomto projektu zastupuje metodik SPO, Mgr. Jan Hauk, DiS. Realizátorem projektu „Bezpečně v kyberprostoru“, je KrÚ. Jeden z pracovníků OSPOD působí na pozici člena týmu. Společně s ním se týmu dále účastní koordinátor projektu – pracovnice odboru kanceláře ředitelky KrÚ, zástupkyně odboru školství KrÚ, zástupci Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, zástupkyně Poradenského centra pro drogové a jiné závislosti, Pedagogicko-psychologické poradna Brno, zástupce Městské policie Brno, pedagog IT, specialista na internetovou komunikaci a závadové jednání na internetu a kurátorka pro mládež OSPOD ÚMČ. Působení pracovníka jako člena týmu spočívá v předávání informací k dané problematice a činnosti týmu pracovníkům ORP, zabývajících se výkonem agendy SPO, zejména pak kurátorům pro mládež. Pracovník dále podílí na plánování a realizaci vzdělávacích akcí v souvislosti s danou problematikou pro tuto cílovou skupinu. OSPOD v tomto projektu zastupuje metodik SPO, Mgr. Jan Hauk, DiS.

23

V rámci projektu „Nedej pokušení šanci“, jehož realizátorem je Policie České republiky, Krajské ředitelství policie JMK. Mimo jednoho z pracovníků OSPOD se na projektu podílí zástupci Policie České republiky, Krajské ředitelství policie JMK a zástupci obecně prospěšné společnosti A-Kluby České republiky. Projekt je prvotně zaměřen na drogovou problematiku a otázku trestní odpovědnosti mládeže. Cílovou skupinou jsou žáci a studenti prvních ročníků středních škol, kdy tato cílová skupina byla v rámci přípravy projektu vyhodnocena jako nejohroženější. Projekt je realizován v jednotlivých okresních městech JMK a probíhá formou interaktivních besed. Působnost OSPOD v tomto projektu spočívá v podílení se na zabezpečení odborné části těchto akcí. OSPOD v tomto projektu zastupuje metodik SPO, Mgr. Jan Hauk, DiS. Dalším projektem, na kterém se OSPOD podílí, je projekt „Dítě v centru“, jehož realizátorem je zařízení Spondea, o.p.s., Brno. Projekt vychází z analýzy potřeb, založené na dlouhodobých zkušenostech z práce s dítětem a jeho rodinou v případech rozvodových sporů rodičů dítěte, či v případech trestných činů páchaných na dítěti. Cílem projektu je mimo jiné standardizace součinnosti státních i nestátních subjektů při sanaci rodiny nebo při řešení rozvodové situace v rodině. Působnost OSPOD v tomto projektu spočívá zejména v zastřešení multidisciplinárních mezioborových setkání, a to za účasti zástupců jednotlivých ORP Jihomoravského kraje, aktivní účasti na těchto jednáních a revize odborných metodických materiálů, které budou výstupem z projektu. OSPOD v tomto projektu zastupují referentka rodinné politiky, Mgr. Michaela Tučková a metodik SPO, Mgr. Jan Hauk, DiS.

24

8. PŘIJETÍ OZNÁMENÍ, POSOUZENÍ NALÉHAVOSTI A PŘIDĚLENÍ PŘÍPADU 8a Orgán sociálně-právní ochrany jednotně postupuje při přijetí oznámení případu a jeho evidenci. KrÚ má Interním normativním aktem směrnice 3/INA-KrÚ SPISOVÝ ŘÁD popsán proces přijímání písemností. Spisový řád je souhrnem předpisů pro vedení spisové služby v rámci KrÚ, který je závazný pro všechny zaměstnance KrÚ, tedy i OSPOD. Účelem spisového řádu je jednoznačně definovat postupy při manipulaci s dokumenty vzniklými na KrÚ nebo KrÚ doručenými. Pokud pracovník nemá vzhledem k pracovní náplni zřízen přístup do spisové služby (v rámci OSPOD to jsou pouze psychologové), je povinen zajistit evidenci všech úkonů u pracovníka s přístupem (v rámci OSPOD referent NRP nebo referent SPO). Spisovou službou se rozumí zajištění odborné správy dokumentů KrÚ, zahrnující jejich řádný příjem, označování, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizování, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení. KrÚ vykonává spisovou službu v elektronické podobě v systému spisové služby GINIS (dále jen „SSL GINIS“). V SSL GINIS jsou evidovány všechny dokumenty podléhající evidenci, bez ohledu na formu (tj. analogové i digitální), následné vedení dílčích (pomocných) evidencí např. dle jednotlivých agend jinou formou není vyloučeno. Veškeré úkony, které byly s dokumenty provedeny, musí být paralelně zaznamenány i v SSL GINIS, v tzv. historii dokumentu je dohledatelné datum, čas a osoba, která úkon provedla. Písemnosti OSPOD vyřizuje bez zbytečných průtahů nejpozději ve lhůtě dané zákonem, zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, případně další právní úpravou, pokud vedoucí oddělení neurčí při rozdělování pošty z objektivních důvodů (naléhavost, předmět řešení, vytíženost pracovníka atd.) lhůtu kratší. Doručenou poštu po jejím zaevidovaní na podatelně a sekretariátu odboru přebírá vedoucí oddělení min. 1x denně, individuální písemnosti se řeší operativně, po seznámení s obsahem ji přidělí k vyřízení konkrétnímu pracovníkovi. Způsob vyřízení je s vedoucí oddělení průběžně konzultován, ta podepisuje vyřizující písemnosti a v SSL GINIS průběžně kontroluje lhůty jednotlivých úkonů. Při osobním jednání klienta na úřadě, pracovník vyhodnotí naléhavost situaci klienta, seznámí klienta s možnostmi řešení, podá adekvátní poradenství ve věci, popřípadě odkáže na věcně a místně příslušný správní orgán, pokud nespadá případ do kompetence KrÚ. Z jednání vyhotoví záznam, případně protokol (dle obsahu jednání), jehož jedno vyhotovení může na žádost obdržet klient (více viz SQ 12b).

25

8b Každý případ orgánu sociálně-právní ochrany je posouzen s ohledem na jeho naléhavost. Základním kritériem pro posuzování naléhavosti případů je míra ohrožení života dítěte, jeho bezpečí a zdravého vývoje, kterou vyhodnocuje vedoucí oddělení při přidělování případu, anebo přímo pracovník, kterému byl případ oznámen, je-li k tomu kompetentní. Pokud ne, neprodleně oznámení předá vedoucí oddělení nebo zástupci. Je-li nutné okamžitě zasáhnout ve prospěch dítěte (z pozice KrÚ spíš výjimečná situace, která spočívá zejména v metodickém vedení a konzultaci postupu s příslušným OSPOD), má řešení případu přednost. V rámci činnosti KrÚ, jak je již uvedeno výše, se jen minimálně pracovníci setkávají s případy, kdy se jedná o přímé ohrožení života dítěte, dítě bez dozoru dospělé osoby, týrané dítě, apod., avšak pokud se tato situace vyskytne, je řešena jako priorita a ohlášena vedoucí oddělení. Dítěti pracovník zajistí akutní péči (přivolání zdravotní záchranné služby, policie), zajištění základních potřeb (podání tekutin, zajištění tepla), v případě nutnosti ve spolupráci s příslušným OSPOD umístění dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen „ZDVOP“) Pokud KrÚ v rámci metodické činnosti zaznamená naléhavé případy (např. děti umístěné do Baby boxu, nutnost umístění dítěte do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kdy OSPOD zjišťuje aktuální obsazenost zařízení v JMK), tyto řeší prioritně.

26

8c Každý případ je přidělen konkrétnímu koordinátorovi případu. Koordinátor řídí průběh výkonu sociálně-právní ochrany u daného případu. Písemnost kompetentním pracovníkům po vyhodnocení naléhavosti a s ohledem na stanovený termín předá vedoucí oddělení nebo v nepřítomnosti zástupce. V rámci jednoho případu jsou písemně stanoveny oprávněné úřední osoby, které mohou se spisem při úřední činnosti pracovat. Každá oprávněná úřední osoba má stanoven rozsah kompetencí na základě písemného pověření ředitelky KrÚ v souladu s 2.7 Článek 7 Organizačního řádu. V době nepřítomnosti pracovníka, který má případ přidělen, je na základě popisu pracovního místa zajištěna jeho zastupitelnost, o které je klient informován vhodným způsobem (přepojení telefonu, oznámení o nepřítomnosti v odpovědi na e-mail, oznámení na dveřích kanceláře).

27

9. JEDNÁNÍ, VYHODNOCOVÁNÍ A INDIVIDUÁLNÍ PLÁN OCHRANY DÍTĚTE 9a Při jednání s klientem dodržuje orgán sociálně právní ochrany základní principy výkonu sociálně-právní ochrany zejména Respektuje individuální přístup ke všem klientům Pracovníci respektují při jakémkoliv jednání s klientem jeho jedinečnost, specifická potřeby s ohledem na jeho etnický původ, rasu, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, ekonomickou situaci a náboženské či politické přesvědčení. Zároveň s klientem jednají vždy tak, aby byla zajištěna ochrana důstojnosti a lidských práv. Při jednání s klientem vycházejí pracovníci z Etického kodexu pracovníků krajského úřadu. Důraz je kladen rovněž na ochranu soukromí klienta a důvěrnosti všech jeho sdělení tak, aby nedocházelo k výskytu bezpečnostních incidentů, v souladu s bezpečnostní politikou KrÚ, upravenou Interním normativním aktem KrÚ systémový 62/INA BEZPEČNOST INFORMACÍ. V souvislosti se zásadou soukromí se klientovi sděluje, že při jednáních bývají zpravidla přítomni dva pracovníci. Klientovi je dána možnost vyjádřit se, zda mu přítomnost druhého pracovníka není na překážku. Vychází z individuálních potřeb každého klienta Pracovníci respektují potřeby klienta s ohledem na jeho osobnostní charakteristiku a s ohledem na situaci, ve které se klient nachází. Pracovníci jednají tak, aby chránili důstojnost klienta a jeho nezadatelná práva, přičemž pomáhají všem klientům stejným úsilím bez jakékoliv formy diskriminace. Zajímají se o klienta v širším kontextu, tj. v rámci rodiny, komunity, společenského a přirozeného prostředí. Podporuje samostatnost klientů Pracovníci motivují klienty k vědomí vlastní odpovědnosti. Podporují klienty při hledání možností řešení jejich problémů, zejména pak jejich individuální zapojení do tohoto procesu, a to s ohledem na specifika těchto problémů. Pracovníci jsou nápomocni při řešení problematiky spolupráce klientů s místně příslušnými ORP, vykonávajícími agendu SPO, problematiky sociálněprávního poradenství, problematiky NRP, včetně psychologického poradenství. Uplatňuje individuální přístup k potřebám každého klienta Pracovníci jednají s klienty s účastí, empatií a péčí. V tomto směru respektují každého klienta jako samostatnou, jedinečnou osobnost, za současného přihlédnutí k individuálnosti řešeného problému klienta.

28

Motivuje k péči o děti Pracovníci předávají klientům informace o nárocích a zvláštnostech péče o děti v jednotlivých věkových fázích. Jedná se zejména o informace z oblasti vývojové psychologie, sociálně-právní ochrany dětí, zdravotně osvětové oblasti. V případě potřeby poskytují cílené sociálně-právní či psychologické poradenství v oblasti péče o děti a rodinu. Podporují a motivují biologické rodiče k pravidelným kontaktům s jejich dětmi a zlepšování svých sociálních, ekonomických a rodinných podmínek tak, aby byly v budoucnu schopni převzít děti zpět do své péče. Posiluje sociální začleňování klientů Pracovníci vychází ze zásady rovného přístupu všech klientů ke vzdělávání, bydlení, zdravotní péči, zaměstnání, sociálním službám a bezpečí, prevenci dalšího sociálního vyloučení a s tím spojených sociálně-patologických jevů, rozvoji občanské společnosti a podpoře občanského soužití. Důsledně dodržuje lidská práva a svobody Pracovníci jednají tak, aby chránili důstojnost a lidská práva svých klientů, a to v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv, Chartou lidských práv Spojených národů, Úmluvou o právech dítěte, Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod a dalšími mezinárodními i vnitrostátními právními normami. Respektují právo na soukromí, právo na důstojné zacházení, právo na svobodné vyjádření názoru. Stejně tak respektují případné zdravotní postižení klientů (např. možnost bezbariérového přístupu do budov úřadu), příslušnost k národnostním menšinám (včetně svobody vyznání a věcí s tímto souvisejícími), jazykové a jiné dorozumívací bariéry (možnost komunikace formou cizího jazyka i znakové řeči), to vše za předpokladu zachování rovného přístupu ke všem klientům. Podporuje kontakt s přirozeným sociálním prostředím Pracovníci OSPOD poskytují klientům podporu zaměřenou na jejich individuální rozvoj a upevňování schopností, dovedností a využívání zdrojů, nezbytných k jejich samostatnosti v přirozeném prostředí. Informuje klienta o postupech používaných při výkonu sociálně-právní ochrany Pracovníci informují klienty, že základním pilířem sociálně-právní ochrany je hájit nejlepší zájem dítěte. Při práci s klienty využívají moderních metod sociální práce. Pokud pracovník nemůže s klientem sám pracovat, předá mu informace o dalších formách pomoci.

29

9b Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje služby potřebné pro jednání s osobami se specifickými potřebami, nebo má dojednanou spolupráci s fyzickými osobami a právnickými osobami, které tyto služby zajistí externě. Pro jednání s nevidomými a fyzicky handicapovanými osobami jsou vyškoleni dva pracovníci orgánu sociálně-právní ochrany (vedoucí oddělení, PhDr. Jarmila Bisomová, a metodik SPO, Mgr. Taťána Rousová). Pro osoby nevidomé lze také využít externí služby neziskové organizace Tyflocentrum Brno, o.p.s.: Sociální služba: průvodcovské a předčitatelské služby Adresa:

Chaloupkova 578/3, Brno-Královo Pole, 612 00 Brno 12

Telefon:

515 919 670, 774 715 094

E-mail:

[email protected]

Web:

http://www.centrumpronevidome.cz/asistence

Pracovníkům OSPOD je k dispozici Manuál kurzu k projektu Českého červeného kříže „Přátelská místa“, který obsahuje základy komunikace se zrakově, tělesně a mentálně postiženými (WIENER, P., a kol. Hradec Králové: Český červený kříž, Oblastní spolek ČČK, 2010. ISBN 978-80-254-8630-6). Další informace k této problematice jsou pracovníkům k dispozici prostřednictvím webových stránek http://www.pratelskamista.cz/projekt-ceskeho-cerveneho-krize nebo v rámci volně přístupné on-line podpory k produktu Microsoft Office na webové stránce https://support.office.com/cscz/article/Pr%c3%a1ce-se-zrakov%c4%9b-posti%c5%been%c3%bdmi-osobami-036615a1-1f72-4ea1bc88-829e18e012bc. Pro osoby neslyšící jsou zajištěny tlumočnické služby formou spolupráce s externími právnickými osobami. Konkrétně se jedná o: SNN-Centrum denních služeb pro sluchově postižené Sociální služba: tlumočnické služby Adresa:

Vodova 1391/35, Brno-Královo Pole, 612 00 Brno 12

Telefon:

541 212 401

E-mail:

[email protected]

Web:

http://www.neslysici-brno.estranky.cz

30

Unii neslyšících Brno Sociální služba: tlumočnické služby Adresa:

Palackého třída 781/120,Brno-Královo Pole, 612 00 Brno 12

Telefon:

+420 541 245 321, +420 725 605 216

E-mail:

[email protected]

Web:

http://www.neslysici.net

Bližší kontakty na uvedené organizace jsou pracovníkům k dispozici prostřednictvím webových stránek www.socialnisluzby-jmk.cz (tj. registrované sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Do budovy KrÚ, ve které OSPOD sídlí, je zajištěn bezbariérový přístup z ulice Veveří. Pro zajištění komunikace s klienty v cizí řeči (angličtině) je určen metodik SPO, Mgr. Taťána Rousová. Informace týkající se činností v oblasti sociálně-právní ochrany vůči zahraničí lze dohledat na webových stránkách Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (www.umpod.cz), a to i v cizojazyčných mutacích.

31

10. KONTROLA PŘÍPADU 10a Orgán sociálně-právní ochrany zajišťuje pravidelnou kontrolu případů. Vedoucí oddělení průběžně kontroluje vyřizování jednotlivých případů, přitom zohledňuje jejich náročnost a ojedinělost, ale také odbornost konkrétního pracovníka. Průběžně také s jednotlivými pracovníky konzultuje postupy v konkrétní věci, vyžaduje zdůvodnění, argumentaci. Před podpisem písemností, zejména vyřizujících, se pravidelně seznamuje se spisovou dokumentací a jednotlivými postupy (pokud s nimi není seznámena z předchozí úřední činnosti). Nesouhlasí-li s obsahem písemnosti či postupem v dané věci, vyžádá si doplnění, vyjádření, konzultaci právníka. Jednotliví pracovníci oddělení si písemnosti sami nepodepisují, tuto pravomoc má pouze vedoucí oddělení (zástupce) nebo vedoucí odboru. Tímto je zajištěna pravidelná kontrola všech výstupů z odboru. Zpětnou reakci na konkrétní případ pracovníkovi poskytuje vedoucí oddělení okamžitě, minimálně 1x ročně je konkrétní zaměstnanec seznámen s celkovým hodnocením svého pracovního výkonu (každoroční hodnocení zaměstnanců). V případě nových zaměstnanců vedoucí spolupracuje při kontrolní činnosti také s mentorem. Jedná-li se o zaměstnance bez dostatečných odborných zkušeností nebo do absolvování zkoušky odborné způsobilosti, kontrolní činnosti předchází průběžná konzultace („dohled“) postupu. Vedoucí oddělení, nad rámec výše popsaného systému kontroly, stanoví okruhy jednotlivých agend v rámci SPO, a všechny v průběhu kalendářního roku podrobí dalším kontrolám. S kontrolními zjištěními jsou seznámeni nejenom odpovědní pracovníci, ale obecně také ostatní pracovníci, na nejbližší poradě oddělení. Dalším stupněm kontrolní činnosti je vnitřní kontrola, kterou dle Interního normativního aktu KrÚ směrnice 20/INA-KrÚ KONTROLNÍ SYSTÉM provádí odbor kontrolní a právní KrÚ a také kontrola tzv. třetím subjektem, tj. Ministerstvem práce a sociálních věcí.

32

11. RIZIKOVÉ A NOUZOVÉ SITUACE 11a Zaměstnanci zařazení v orgánech sociálně-právní ochrany k výkonu sociálně-právní ochrany jsou připraveni na výskyt rizikových a nouzových situací a jsou prokazatelně seznámeni se situacemi, které mohou nastat v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany včetně postupů při jejich řešení. Postupy řešení krizových situací a mimořádných událostí se podrobně zabývá Interní normativní akt KrÚ směrnice 68/INA-KrÚ PLÁN KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI, se kterým jsou všichni zaměstnanci, tedy i pracovníci, povinni se prokazatelně seznámit (stejně jako s ostatními INA). Plán krizové připravenosti KrÚ je nástrojem k zajištění připravenosti na krizové situace, které mohou ohrozit plnění opatření vyplývajících z Krizového plánu Jihomoravského kraje. Dále bude zabezpečovat vlastní fungování úřadu za mimořádných událostí a krizových situací a plnění úkolů vyplývajících z Krizového plánu Jihomoravského kraje. Pro odbor sociálních věcí jsou rovněž závazné dvě tzv. operativní karty, které se zabývají: 1. výkonem péče o děti a mládež za krizové situace, pokud ji nemohou vykonávat rodiče, 2. zajištěním koordinace řešení krizových situací v příspěvkových organizacích v sociální oblasti Dalším závazným právním předpisem je Interní normativní akt KrÚ směrnice 32/INA-KrÚ BOZP, která se zabývá všemi opatřeními, vyplývajícími z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a zajištění ochrany při práci, a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat nebo minimalizovat jejich působení v případě neodstranitelných rizik. Povinnosti zaměstnanců Před opuštěním pracoviště na konci pracovní doby jsou zaměstnanci povinni odpojit drobné elektrické spotřebiče od sítě s výjimkou těch zařízení, u kterých to přímo neukládá doporučené bezpečnostní opatření výrobce nebo Interní normativní akt KrÚ směrnice 11/INA-KrÚ PROVOZ HW A SW. Zaměstnanci jsou dále povinni seznámit se s návody na bezpečné používání elektrospotřebičů, které jsou umístěny na intranetu v odkazu Pomůcky, návody, a tyto dodržovat. Školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Znalost předpisů k zajištění bezpečnosti práce je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů všech zaměstnanců i dalších osob provádějící činnosti na pracovištích zaměstnavatele. Školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je rozděleno na vstupní školení zaměstnance, periodické školení vedoucích zaměstnanců a periodické školení zaměstnanců. Školení zaměstnanců se provádí jedenkrát za 2 roky a je ukončeno závěrečným testem a vystavením osvědčení o absolvování školení. Školení vedoucích zaměstnanců se provádí jedenkrát za

33

3 roky a je ukončeno závěrečným testem a vystavením osvědčení o absolvování školení. Obě školení formou e-learningu organizuje bezpečnostní technik KrÚ a vede o nich podrobnější dokumentaci. Rizikové situace při jednání s klienty OSPOD V případě jednání s potenciálně nebezpečným klientem je zejména třeba:   

zajistit zejména bezpečnost klienta, zajistit svoji bezpečnost, zajistit bezpečnost druhých lidí, kteří se vyskytují v blízkosti agresivního klienta.

V případě agresivního klienta je vhodné nehádat se s klientem, nepoučovat jej v aktuálním stavu o tom, jak se má či nemá chovat k pracovníkovi. V této situaci to není vhodné z důvodu, aby nedošlo k napadení pracovníka a k vyvolání ještě větší agrese. Klient je ve stavu, kdy není schopen přijímat zpětnou vazbu. Při dalším kontaktu s klientem vést rozhovor o tom, co se stalo. Dohodnout se na dalším postupu spolupráce. Při hrubém, urážlivém, agresivním chování nebo při osobních útocích za hranicí slušnosti na pracovníka ze strany agresivního klienta a v případě, že pracovník nemůže situaci zvládnout sám, přivolá vedoucí oddělení, případně její zástupkyni a za jejich účasti se snaží zvládnout danou situaci. V případě pokračování nevhodného chování ze strany agresivního klienta přivolá vedoucího odboru a za jeho účasti se snaží uklidnit klienta. Jestliže, že agresivní klient svým nepřístojným chováním ruší pořádek a svým chováním ohrožuje zaměstnance, je možné odmítnout pokračovat v jednání a povolat pracovníka ostrahy, případně další pracovníky oddělení hospodářské správy Odboru kanceláře ředitelky KrÚ. Tito pracovníci se budou po vyhodnocení celé situace snažit přimět agresivního klienta opustit úřad nebo přivolat Policii ČR, příp. Městskou policii. O celém případu bude sepsán záznam, který bude předán Odboru kontrolnímu a právnímu KrÚ. Postup je upraven Interním normativním aktem KrÚ směrnice 2/INA-KrÚ PRACOVNÍ ŘÁD. Zhodnotíme-li stav klienta tak, že je nebezpečný sobě a svému okolí, neprodleně voláme zdravotnickou záchrannou službu a Policii České republiky. Po příjezdu sanity/policejního vozu posádce/hlídce sdělíme, na základě čeho jsme takto jednali, a podáme o klientovi základní informace týkající se jeho osoby (jméno, příjmení) a popis situace. O celém případu bude sepsán záznam. V případě podezření, že je klient pod vlivem návykové látky, není vhodné s ním vést cílený rozhovor a dohodnout si s ním jiný termín, kdy se mu budeme věnovat. V případě klienta hovořícího o sebevraždě, je ze strany sociálního pracovníka důležité nechat klienta mluvit. Pracovník by měl vycítit jeho pocity a ne ho optimisticky utěšovat. Při jednání by se měl pracovník pokusit klienta motivovat k vyhledání odborné pomoci a nabídnout mu, že poté nás může opět kontaktovat. Jestliže pracovník očekává schůzku s klientem, u něhož si je už předem vědom, že jeho chování bývá někdy agresivní, je nutností, aby byl přítomen další pracovník, případně psycholog. 34

12. DOKUMENTACE O VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ 12a Orgán sociálně-právní ochrany uplatňuje systém zpracování, vedení, evidence a archivace dokumentace, včetně vedení elektronické dokumentace v informačním systému sociálně-právní ochrany dětí o klientech a dalších osobách. Obecné postupy při manipulaci s veškerými dokumenty vzniklými na KrÚ nebo KrÚ doručenými (tedy i dokumenty OSPOD) definuje Interní normativní akt KrÚ směrnice 3/INA-KrÚ SPISOVÝ ŘÁD, celý systém je podrobně popsán již v naplnění standardu č. 8a. Součástí tohoto vnitřního předpisu je také vyřazování dokumentů a skartace. Skartační řízení je souhrn úkonů prováděných při plánovitém vyřazování dokumentů, které nejsou po uplynutí zákonem stanovených skartačních lhůt (§ 55 odst. 8 zákona) dále potřebné. Současně se posuzuje i jejich dokumentární hodnota, tzn. rozlišení na dokument trvalé hodnoty (archiválie) a dokument bez trvalé hodnoty (po uplynutí skartační lhůty určen ke zničení). KrÚ provádí skartační řízení pod dohledem Moravského zemského archivu v Brně jednou za rok, za provádění skartačního řízení odpovídá pracovník pověřený správou centrální spisovny nebo jeho zástupce, který spolupracuje s určenou osobou každého odboru. Vedení dokumentace probíhá ve fyzické podobě a v elektronické SSL Ginis. Informační systém sociálněprávní ochrany dětí o klientech a dalších osobách, jehož správcem je dle ustanovení § 53a Ministerstvo práce a sociálních věcí, prozatím nebyl zprovozněn. Při stanovení rozsahu a obsahu evidencí vedených OSPOD postupuje KrÚ v souladu se směrnicí MPSV č. j. 2013/26780-21 ze dne 19. září 2013.

35

12b Záznamy orgánu sociálně-právní ochrany jsou vedeny takovým způsobem, aby byly srozumitelné pro klienta. Záznamy založené ve spisové dokumentaci jsou vedeny v citově nezabarveném a srozumitelném jazyce. Musí být zřejmé, kdo tento záznam učinil a zda se jedná o skutečnosti zjištěné OSPOD (např. při sociálním šetření), anebo vyplývající z dokumentů ostatních subjektů, či domněnky a tvrzení jiných osob. Pokud se občan dostaví osobně na jednání na KrÚ, je ústně srozumitelně poučen o svých právech a povinnostech (možnost podání opravných prostředků, podání stížnosti, požádat o vyhotovení kopie, sepsání protokolu, nárok na dávky). Z jednání je sepsán protokol, se kterým občan prokazatelně seznámen, má právo se k obsahu písemně vyjádřit a na žádost obdržet jeho kopii.

36

13. VYŘIZOVÁNÍ A PODÁVÁNÍ STÍŽNOSTÍ 13a Orgán sociálně-právní ochrany má zpracována pravidla pro podávání, vyřizování a evidenci stížností v podobě srozumitelní pro všechny klienty. OSPOD při vyřizování a podávání stížností postupuje v souladu s Interním normativním aktem KrÚ směrnice 61/INA-KrÚ VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A PETIC V PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI JMK. Evidenci všech stížností, doručených na KrÚ, vede v souladu s Organizačním řádem odbor kontrolní a právní KrÚ JMK (dále jen „OKP“). Přehled stížností zaevidovaných v Centrálním evidenčním systému KrÚ (dále jen „CES“) je veden elektronicky, konkrétní obsah evidence je upraven ve výše uvedené směrnici. Věcně příslušné odbory, tzn. i OSPOD, jsou povinny předat OKP všechny přijaté stížnosti do 2 pracovních dnů od jejich doručení k zaevidování do CES. Po zaevidování v CES je stížnost označena pořadovým číslem CES a postoupena věcně příslušnému odboru k vyřízení. Věcně příslušný odbor může k evidenci předat i kopii stížnosti, popřípadě zaslat elektronicky OKP její naskenovaný či elektronický obraz, avšak pouze v případě, nebude-li se na vyřizování stížnosti podílet jiný odbor. V takovém případě OKP stížnost po zaevidování věcně příslušnému odboru zpět nepostupuje, pouze mu sdělí číslo, pod kterým je stížnost v CES vedena. Po vyřízení stížnosti se do CES předávají vždy originály všech písemností vztahující se k vyřizované stížnosti, jež jsou zaevidované v SSL GINIS a označené originálním PID. V případě, kdy se postupuje originál stížnosti k vyřízení jinému orgánu, zůstává ve spisu evidovaná kopie této písemnosti. Věcně příslušný odbor předá celý spis do CES do 15 dnů od vyřízení. V případě, že do té doby nebudou k dispozici doklady o doručení odesílaných písemností, předá je následně individuálně po jejich obdržení. Stížnosti jednou zaevidované v CES lze z této evidence vyřadit pouze v odůvodněných případech, zejména pokud se při vyřizování stížnosti objevily nové skutečnosti, v důsledku kterých nastane možnost prošetřit celou záležitost v jiném režimu. O vyřazení z CES rozhoduje vedoucí OKP na základě písemné žádosti věcně příslušného odboru. V žádosti je třeba uvést důvody vyřazení včetně informace o dalším způsobu řešení celé záležitosti. Informace o tom, zda byla stížnost z CES vyřazena či nikoli, je bezodkladně sdělena věcně příslušnému odboru. Pokud k vyřazení stížnosti dojde v průběhu prošetřování stížnosti, je věcně příslušný odbor povinen o tom bezodkladně vyrozumět stěžovatele. Stížnosti, z jejichž obsahu je zřejmé, že byly zaslány KrÚ pouze na vědomí, se v CES neevidují a pouze se předají věcně příslušnému odboru k případnému využití v další činnosti.

37

Přijímání stížností Stížnost může podat každá fyzická či právnická osoba. Stížnosti přijímají zásadně všechny odbory KrÚ a následně vyřizují jen ty, které jim budou předány k vyřízení. Stížnost je povinen přijmout každý zaměstnanec JMK zařazený do KrÚ. Všechny písemnosti označené jako stížnost předá podatelna KrÚ přímo na OKP, který je posoudí a postoupí k prošetření a vyřízení na jednotlivé odbory formou interního sdělení, pokud je nevyřídí sám. Stížnost lze podat v listinné podobě, v elektronické podobě i ústně, a to na podatelně, jednotlivých odborech KrÚ nebo přímo na OKP. Směrnice upravuje postup vyřízení v jednotlivých případech. Potvrzení příjmu Odbor věcně příslušný k vyřízení stížnosti potvrdí stěžovateli její příjem do 7 dnů od doručení stížnosti na KrÚ. Směrnice upřesňuje, kdy příjem není třeba potvrzovat. V případě, že KrÚ není kompetentní k prošetření stížnosti, postoupí věcně příslušný odbor originál stížnosti bezodkladně, nejdéle do 10 dnů věcně a místně příslušnému orgánu a ve stejné lhůtě o tom vyrozumí stěžovatele. Opakované stížnosti Opakuje-li stěžovatel stížnost v téže záležitosti, prověří věcně příslušný odbor, zda stížnost neobsahuje nové skutečnosti. V případě, že ve stížnosti nejsou uvedena žádná nová fakta, jež by bylo nutné prošetřit, bude stížnost bez dalšího prošetření odložena. Informace o odložení se stěžovateli zasílá pouze po první opakované stížností, a to do 10 dnů od doručení stížnosti. Zaslání této informace zajistí věcně příslušný odbor. Při dalším opakování se již stěžovatel nevyrozumívá, stížnost se pouze přiloží k původnímu spisu. Anonymní stížnosti Všechny anonymní stížnosti doručené na KrÚ je třeba předat na OKP. O tom, zda se anonymní stížnost bude vyřizovat, rozhodne vedoucí OKP. Anonymní stížnosti, které se budou na základě rozhodnutí vedoucího OKP dále šetřit, se vyřizují stejným způsobem jako ostatní stížnosti. Způsob prošetření a vyřízení stížnosti sdělí věcně příslušný odbor prostřednictvím interního sdělení na OKP.

38

Vyřizování stížností Za správné a včasné prošetření a vyřízení stížností odpovídá vedoucí odboru. Je-li to nezbytné k objektivnímu prošetření stížnosti, provede zaměstnanec vyřizující stížnost místní šetření. Při vyhotovení zápisu z místního šetření za účasti stěžovatele je nutno uvést do závěru jeho stanovisko k výsledkům šetření i ke stanoveným opatřením. Rovněž je nutno uvést, že zápis byl předán přítomným, popř. že stěžovatel odmítl zápis podepsat nebo převzít, a dále zabezpečit podpisy všech účastníků místního šetření. Pokud budou v průběhu šetření stížnosti získávány některé podkladové informace telefonicky, je nutné vždy o tom sepsat záznam do spisu. V záznamu musí být zejména uvedeno, kdy, s kým a v jaké záležitosti byl telefonní hovor veden a jméno, příjmení a podpis zaměstnance, který tento hovor vedl. Záznam je vždy nutné zaevidovat v SSL GINIS. Stížnosti musí být vyřízeny ve 30 denní lhůtě od doručení na KrÚ. Stanovená lhůta je dodržena, pokud bude stejnopis písemného vyhotovení odpovědi na stížnost předán v uvedené lhůtě k poštovní přepravě. Lhůta 30 dnů pro vyřízení stížnosti je využívána z důvodu vstřícnosti ke klientovi, rychlosti řízení, hospodárnosti. Lze ji překročit jen v odůvodněných případech, a to s písemným souhlasem ředitelky KrÚ, jež stanoví konečný termín vyřízení. Veškeré písemnosti související s vyřizováním stížností, které jsou z KrÚ odesílány, je třeba zasílat tak, aby byl k dispozici doklad o doručení. Věcně příslušný odbor zabezpečí odeslání výsledků šetření stěžovateli a dalším orgánům, které výsledky vyžadují.

39

13b Orgán sociálně-právní ochrany informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnosti, a to způsobem srozumitelným klientům a dalším osobám. OSPOD informuje klienty a další osoby o možnosti podat stížnost prostřednictvím zveřejnění informací na webových stránkách JMK, odkaz „Sociální oblast“ viz http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=228365&TypeID=1, pod názvem Informace pro klienty k naplňování standardů kvality SPO. Dále jsou informace zveřejněny v tištěné podobě na nástěnkách na chodbě před kancelářemi pracovníků OSPOD. Ústně jsou informace podávány během jednání s klientem.

40

14. NÁVAZNOST VÝKONU SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ NA DALŠÍ SUBJEKTY 14a Orgán sociálně-právní ochrany zprostředkovává a doporučuje klientům služby jiných fyzických a právnických osob podle jejich potřeb, a to v souladu s cíli podpory stanovenými v individuálním plánu ochrany dítěte. KrÚ má zpracován adresář sociálních služeb pro region Jihomoravského kraje. Adresář je sestaven tak, aby co nejvíce sloužil lidem, kteří se potřebují zorientovat v nabídce sociálních služeb, včetně služeb spadajících do oblasti SPO, na území kraje a jeho úkolem je nabídnout základní informace o organizaci, která dokáže pomoci při řešení konkrétního problému. Tento adresář je volně ke stažení na adrese: www.kr-jihomoravsky.cz nebo www.socialnisluzby-jmk.cz nebo je k vyzvednutí v tištěné podobě na sekretariátu odboru sociálních věcí KrÚ a v každé kanceláři pracovníků. Pracovníci poskytují doplňující informace o službách z oblasti sociálně-právní ochrany. V poskytovaných informacích je zohledněn charakter problému, se kterým se klient na pracovníky obrací, místo jeho pobytu, dostupnost vhodného zařízení, a to za účelem realizovatelnosti služby a pomoci klientovi. Za účelem koordinace spolupracuje KrÚ s jednotlivými OSPOD v rámci své působnosti, a to jak věcné, tak místní.

41

POUŽITÉ ZDROJE Judikatura Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků samosprávných celků Směrnice MPSV č.j. 2013/26780-21 ze dne 19.09.2013 o stanovení rozsahu evidence dětí a obsahu spisové dokumentace o dětech vedené orgány sociálně-právní ochrany dětí a o stanovení rozsahu evidence a obsahu spisové dokumentace v oblasti náhradní rodinné péče

Interní normativní akty KrÚ/KrÚ JMK* – směrnice 1/INA-KrÚ ORGANIZAČNÍ ŘÁD – číslo vydání 20, účinnost od 01.02.2016 2/INA-KrÚ PRACOVNÍ ŘÁD – číslo vydání 4, účinnost od 20.04.2012 3/INA-KrÚ SPISOVÝ ŘÁD – číslo vydání 11, účinnost od 01.03.2015 5/INA-KrÚ PROVOZNÍ ŘÁD – číslo vydání 6, účinnost od 01.10.2015 10/INA-KrÚ SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ – číslo vydání 5, účinnost od 01.10.2013 11/INA-KrÚ PROVOZ HW A SW – číslo vydání 7, účinnost od 01.01.2016 13/INA-KrÚ POPISY PRACOVNÍCH MÍST – číslo vydání 4, účinnost od 01.05.2014 14/INA-KrÚ PRACOVNÍ CESTY A CESTOVNÍ NÁHRADY – číslo vydání 11, účinnost od 01.02.2016 20/INA-KrÚ KONTROLNÍ SYSTÉM – číslo vydání 10, účinnost od 01.08.2015 23/INA-KrÚ HODNOCENÍ ZAMĚSTNANCŮ – číslo vydání 4, účinnost od 15.08.2013 24/INA-KrÚ PRACOVNÍ DOBA – číslo vydání 7, účinnost od 01.02.2015 32/INA-KrÚ BOZP – číslo vydání 5, účinnost od 09.06.2014

42

36/INA-KrÚ ZASEDACÍ MÍSTNOSTI – číslo vydání 3, účinnost od 01.01.2016* 38/INA-KrÚ PŘIJÍMÁNÍ NOVÝCH ÚŘEDNÍKŮ A ZAMĚSTNANCŮ – číslo vydání 8, účinnost od 02.05.2014 61/INA-KrÚ VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ A PETIC V PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI JMK – číslo vydání 1, účinnost od 01.04.2012 68/INA-KrÚ PLÁN KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI – číslo vydání 1, účinnost od 01.04.2014

Interní normativní akty KrÚ – pracovní postup 27/INA-KrÚ ZABEZPEČENÍ INVENTARIZACE – číslo vydání 5, účinnost od 01.08.2015 42/INA-KrÚ AUTOPROVOZ – číslo vydání 3, účinnost od 01.09.2014 60/INA-KrÚ MAJETEK – číslo vydání 4, účinnost od 01.01.2016

Interní normativní akt KrÚ – systémový 62/INA-KrÚ BEZPEČNOST INFORMACÍ – číslo vydání 2, účinnost od 12.08.2013

43