magazín pro chovatele a majitele psů, koček a koní
l 10 kč na dobrou věc
pet care journal
l zima 2010
Odborné téma
Výživa obézních koní
Napříč zemí Sámů Seznamte se
Chovatelská stanice Fitmin
EDITIORAL
Dobrý den Vám všem Vážení čtenáři, když tak sedím po svátcích znovu v práci (dokonale odpočatá a plná energie), přemýšlím nad tím, kolik lidí po svátcích jen rezignovaně a slovy klasika konstatuje „bylo to krásné a bylo toho dost“. Uhonění absolvovali předvánoční hon na dárky, sváteční návštěvy i silvestrovské bujaré veselí. Poté si s příchodem nového roku dali řadu více či méně ambiciózních předsevzetí, aby je následně porušili a ti svižní stihli i překonat stres z toho, že mají tak slabou vůli. Cvrkot kolem svátků klidu a míru pomalu utichá a vše se vrací do původních kolejí. Já mám Vánoce moc ráda, ale na typický pracovní shon už jsem se moc těšila. Ještě se vrátím k těm předsevzetím: víte jaké je naprosto nejčastější? Ti, kdo tipují cokoli týkající se snížení váhy, mají pravdu. Určitě jste zaregistrovali, že se všechny časopisy hned po svátcích zaplní spolehlivými tipy jak cvičit a jak se stravovat, abyste shodili x kilo za y týdnů a pro ty, kdo na to mají peníze a žaludek, i s praktickými adresami klinik plastické chirurgie. My jsme se na téma výživy a případné obezity podívali také, ale samozřejmě z úhlu našeho zájmu. Vždyť
spousta zvířat trpí nadváhou, tak proč je z povánočních „hubnoucích debat“ vynechat? V odborném tématu Vám proto přinášíme celou řadu užitečných informací, které Vám s výživou Vašich kamarádů určitě pomohou. K tomu si samozřejmě můžete přečíst i spoustu zajímavých článků o tom, co se u nás od vydání posledního čísla Fitmin Magazínu událo. Představíme Vám další část našeho firemního týmu, tentokrát výrobu, postupně se i v dalších číslech sami představí dlouhodobí partneři a reprezentanti značky Fitmin. To a spoustu dalších zajímavostí včetně soutěže o atraktivní ceny na závěr Vás čeká v prvním čísle Fitmin Magazínu roku 2010. Aby se Vám Fitmin Magazín v celém letošním roce dobře četl, přeje
Zuzana Kulhavá P.S.: …a nezapomeňte, že pokud jste si Fitmin Magazín koupili za symbolickou cenu 10 Kč, přispěli jste tím na aktivity občanského sdružení Provázek – takže pokud bylo jedno z Vašich předsevzetí, že budete ohleduplnější k ostatním, můžete klidně spát…
FITMIN NA CESTÁCH 24 Napříč zemí Sámů
Výprava na území plné jezer a nádherné nedotčené přírody.
PŘEDSTAVUJEME
24 22
22 Bloodhoundí houkání z Křivoklátských hvozdů 27 Chovatelská stanice ze Studnických strání
ODBORNÉ TÉMA 8 Výživa obézních koní
Obezita koní je jedním z donedávna opomíjených dietetických problémů.
10 Když je příjem energie větší než její výdej... Základní rovnice platná pro lidi, psy i kočky zní: množství energie přijaté potravou musí být v rovnováze s množstvím energie.
SEZNAMTE SE 14 Chovatelská stanice Fitmin 16 Výrobní tým
SPEKTRUM
14
5 Aktuality 12 Kukátko
Dotazna či poradna, jak kdo potřebuje.
18 Mohli jsme se setkat Kde jste vy, je i značka Fitmin.
18
FITMIN CLUB 20 Setkání zlatých členů chovatelského klubu Fitmin
ROZHOVOR 28 Úspěšný obchod s krmivy na vesnici 4
pet care journal
l zima 2010
SPEKTRUM
Aktuality, u nás, u vás, všude
Seminář na téma Výživa koní Ve dnech 5. a 6. prosince 2009 pořádala společnost Dibaq a.s. společně s Českou hipiatrickou společností a Klinikou chorob koní při VFU v Brně seminář na téma Výživa koní. Odborné přednášky se týkaly různých kategorií od rekreačně využívaných poníků až po dostihové a sportovní koně a vlivu výživy na jejich zdraví. Prezentace byly předneseny skutečnými odborníky s mnoha praktickými zkušenostmi: MVDr. Iveta Bečvářová, M. S., DACVN, absolvovala v roce 1999 Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně. V současné době je odbornou asistentkou na VirginiaMaryland Regional College of Veterinary Medicine a zabývá se klinickou výživou domácích zvířat a koní. Druhým významným řečníkem byl Dr. Pagan, který studoval na Arkansas State University a doktorát v oblasti výživy a fyziologie zátěže koní získal na Cornell University. V roce 1988 založil firmu Kentucky Equine Research (KER), výzkumné středisko fyziologie a výživy koní, jejímž je v současné době presidentem. KER je oficiálním konzultantem pro výživu Jezdecké federace USA, jezdeckého týmu Austrálie a řady elitních světových trenérů a chovatelů. Výsledky výzkumu z KER jsou prakticky dostupné také pro uživatele systému výživy pro koně Fitmin: spolupořadatel semináře, společnost Dibaq a. s., je členem Kentucky Equine Research Teamu a poslední výsledky výzkumu z KER jsou aplikovány v nových a inovovaných výrobcích Fitmin.
Podpora občanského sdružení Provázek Uplynulé období pro nás bylo ve znamení pilné práce kolem zajištění spolupráce s občanským sdružením Provázek. Po tisku Fitmin Magazínů jsme sháněli kasičky – to byl věru nelehký úkol, protože ty, které byly volně dostupné, se nám nelíbily. Nakonec nám pomohl náš dodavatel reklamních předmětů, firma Level Pro a.s.. Obchodního zástupce náš záměr nadchl natolik, že se do aktivity sám zapojil a kasičky nám za svou společnost předal jako příspěvek na dobrou věc. Pak už zbývalo vybrat mezi prodejnami našich zákazníků ty, do kterých kasičky umístíme, vše domluvit a dopravit na místa určení. Dobrá věc se podařila - kasičky našly ve vybraných prodejnách svá místa a už se vesele plní příspěvky zákazníků, kterým není osud opuštěných dětí lhostejný.
Proč právě děti? Zajímá Vás proč jsme se zaměřili právě na pomoc dětem, když jsme svou produkcí orientováni na zvířata? Dibaq samozřejmě podporuje celou řadu útulků a domovů pro handicapovaná nebo zraněná zvířata, věnujeme se pomoci postiženým lidem, pomáháme dětem a mladým, kteří v práci se zvířaty našli smysl svého života, to vše je pro nás
Oba experti se mj. věnovali tématu obezity koní, a to ve dvou na sebe navazujících přednáškách o „Výživě obézního koně“ a „Managementu výživy koní trpících metabolickými poruchami“ Více informací o problematice obezity koní se dočtete v odborném tématu na str. 10
FCI World Dog Show 2009 V termínu 8. – 11.10.2009 se v areálu bratislavské Expo Incheby konala nejprestižnější událost psího světa: FCI World Dog Show 2009. Od čtvrtku do neděle se v Bratislavě ukázalo na 30 tisíc psů v doprovodu více než 24 tisíc vystavovatelů z 59 států celého světa. Na této události jsme s našimi border koliemi nemohli chybět a naši psi předvedli, že se v masivní konkurenci neztratí, posuďte sami: Rising Gold Star Fitmin velmi dobrý, Onie Fitmin velmi dobrá, Derby Fitmin velmi dobrá. 5
přirozené. Téma opuštěných dětí je ale natolik silné, že si myslíme, že by se na něj nemělo zapomínat. A čím více lidí bude o dětech mluvit a nejen mluvit, ale občas přispějí i nějakým tím drobným obnosem a hlavně hezkým slovem a otevřenou náručí, tím více úsměvů se nám všem podaří na dětských tvářích vykouzlit…
je velmi přátelský. Kromě pracovního využití se s ním jeho majitelka věnuje také agility. Co je pro nás neméně důležité - se psy z chovatelské stanice Fitmin je naprosto nepříbuzný. 4. ledna jsme se konečně dočkali, na svět přišli 2 kluci a 3 holky. Všechna štěňátka jsou v barvě trikolor, někteří z nich budou i trikolor sable.
Přírůstky v Chovatelském centru Fitmin V sobotu 5.9.2009 bylo v Chovatelském centru Fitmin veselo: naší feně Heydi se narodilo 6 štěňátek - 2 pejsci a 4 fenky. Jedna z fenek je černobílá, ostatní štěňátka jsou ve zbarvení blue merle či blue merle s pálením. Všem už jsme našli nové pány, ale smutek z jejich odchodu nám dlouho nevydržel - hned v prvním týdnu v lednu 2010 jsme se totiž radovali z dalších přírůstků. Tentokrát ze spojení naší sable fenky Enginy Fitmin a skvělého pracovního psa jménem Just For Fun Black Chevers. Justík je krásný hnědobílý pes s pálením, má dobrou povahu a
Napsali jste nám, s díky odpovídáme Dobrý den, v posledním čísle Fitmin Magazínu byla uvedena adresa
[email protected], na kterou je možné zasílat připomínky a ohlasy. Několikrát jsem na tuto adresu zkoušela odeslat mail a vždy se mi vrátil jako nedoručený, tak to zkouším na přímo. Uspořádání časopisu se mi moc líbí, každý si tam najde „to své.“ Výborný nápad je rubrika Představujeme, kde píšete něco o marketingovém týmu. Je to moc příjemné seznámit se s lidmi, kteří pracují ve firmě Dibaq. Je to takové lidské přiblížení. Doufám, že tato rubrika bude i v dalších číslech a třeba doplněná i o nějaké „akční“ fotografie.
Moc děkujeme za upozornění na nefunkční e-mailovou adresu. Ačkoli jsme ji před vydáním časopisu zkoušeli a fungovala, následně fungovat přestala, na což bychom bez Vašeho upozornění nepřišli. Samozřejmě jsme chybu hned napravili, takže komentáře a připomínky, které nám na adresu
[email protected] zašlete, teď už v pořádku dorazí. Děkujeme za pochvalu, jsme rádi, že se Vám časopis líbil a určitě můžeme slíbit, že v podobném duchu budeme pokračovat. Jako poděkování za krásný mail Vám zasíláme tričko.
Moc vám držím palce ve vašem snažení. S pozdravem Zuzana Chlumská
Nadšenci ještě nevymřeli Vždycky, když si myslím, že už mám vše pro zpracování Fitmin Magazínu hotovo a předáno, vyvede mě naše grafička Jana z omylu. To je pokaždé, když se vrhne na fotky, které by měly naše dílo korunovat. Z předané hromady si vybere jen ty nej, které přesně zapadnou na určená místa. Následně začneme řešit jak si poradit s tím, že nám některé fotky chybí. To se vždy hodí pomocná ruka nadšeného 6
pet care journal
l zima 2010
fotografa, který je vybaven kvalitním přístrojem, talentem, má chuť, čas a pohybuje se pro nás v příhodném, zvířecím prostředí. Tak se stalo, že jsme pro první číslo Fitmin Magazínu roku 2010 oslovili paní Martinu Binarovou, jejíž fotky nás uchvátily na http://cony.rajce.idnes.cz/. Když je Jana viděla, zajásala a se slovy „to je přesně ono“ už začala vybírat. S paní Binarovou jsme se pak domluvily, že můžeme fotky použít a na jejich zaslání v originálních velikostech. Výsledek naší spolupráce můžete posoudit sami, osobně si myslím, že Martininy fotky jsou jedním slovem osvěžující! Moc za ně děkujeme a poštou posíláme něco pro radost! Tamara Šimková
Úspěch chovatelky,
gratulujeme
Na světové výstavě FCI World Dog Show v Bratislavě se neztratili ani dlouhodobí partneři společnosti Dibaq, členové Fitmin Clubu. Jednou z úspěšných a oceněných je i Zuzana Chlumská, chovatelka maďarských chrtů: „Rozhodli jsme se využít toho, že se letos světová výstava psů koná blízko, a tak jsme na takové akci nesměli chybět. Moc jsme se na tuto výstavu těšili a psy jsme řádně připravovali. Přestože na výstavách většinou bodují, velké naděje jsme si nedělali. Na světové výstavě jsme očekávali velkou konkurenci, hlavně z Maďarska a Německa, což se také naplnilo. Celkově bylo přihlášeno 18 maďarských chrtů. Takové množství jsme nikdy pohromadě neviděli. Naši chrti se však v poli konkurence neztratili: Avalanche Llawondyss (Vali) dostala V1 CAJC a po souboji s nejlepším mladým psem i JBOB. V závěrečných soutěžích o nejlepšího mladého psa ze všech chrtů byla vybrána do užšího finále mezi 5 nejlepších, avšak na stupně vítězů se nedostala. I to považujeme za velký úspěch, protože maďarští chrti se v soutěžích BOG často neumísťují. Náš Hálapénz von der Akácvirág (Herceg) dostal V1 CAC ve třídě otevřené. Obě umístění nám udělala velkou radost a domů jsme jeli s dobrými pocity. Naši radost umocnila i skutečnost, že jsme využili možnosti získat na místě i tituly Slovenský šampion (Herceg) a Slovenský junior šampion (Vali)“.
Ve výživě koní o délku před ostatními.
Kompletní program pro zdraví a výkonnost koní vyvinutý ve spolupráci s Kentucky Equine Research
Za společnost Dibaq a. s. srdečně gratulujeme!!!
s využitím poznatků předních chovatelů i veterinárních specialistů.
7
ODBORNÉ TÉMA | OBEZITA
Výživa obézních koní Obezita koní je jedním z donedávna opomíjených dietetických problémů. Jedná se o velké nahromadění tukové tkáně, zpravidla v důsledku nerovnováhy nadbytečného příjmu energie v krmivu a jejího nedostatečného výdeje. Typickým projevem je nadměrné ukládání tuku v oblasti hřebene krku. Důvodů obezity však může být více než pouze nadměrné dávky přijímaného krmiva. Obezita koní může být způsobena jednou z několika metabolických poruch koní, o kterých se v poslední době mluví stále častěji. Příčinou řady z nich je vysoký příjem sacharidů v krmivu a s tím často spojená rezistence organismu na inzulín. Projevem je pak ukládání tělního tuku v typických částech těla jako je hřeben krku, kohoutek, bedra, kořen ocasu, hrudník nebo oblast za ramenem. Pro stanovení míry obezity koně lze využít 9-ti bodovou stupnici tělesné kondice. 1. Podvýživa – kůň extrémně vyhublý, obratlové výběžky, žebra, kyčle, kořen ocasu výrazně vystouplé, chybí veškerý podkožní tuk 2. Výrazná vyhublost – malé množství tuku pokrývá obratlové výběžky; kohoutek, ramena, žebra výrazně znatelná 3. Vyhublost – tenká vrstva tuku pokrývá žebra, která jsou snadno viditelná; kyčelní kosti, kohoutek, ramena jsou mírně znatelné 4. Lehká kondice – žebra jsou viditelná, malé množství tuku u kořene ocasu; kyčle, kohoutek a ramena nejsou výrazně znatelné 5. Střední kondice - rovná záda, žebra nejsou viditelně rozpoznatelné, ale jsou lehce cítit pohmatem, tuk na kořeni ocasu začíná být cítit pohmatem (má houbovitou konzistenci), kohoutek je zaoblený, rameno a krk jemně přechází do linie těla 6. Mírná nadváha - žebra, kohoutek, krk a zadní část 8
pet care journal
l zima 2010
ramen jsou částečně pokryty tukem, tuk kolem kořene ocasu je na pohmat měkký 7. Nadváha - jednotlivá žebra jsou být cítit pohmatem, ale jsou pokryta výraznou vrstvou tuku; tuk je viditelně uložen podél kohoutku, za rameny a na hřebeni krku 8. Obezita – výrazná podélná prohlubeň nad bederní páteří, žebra lze nahmatat jen obtížně, výrazná tuková vrstva na hřebeni krku, podél kohoutku, podél vnitřních stehen. 9. Extrémní obezita – hluboká prohlubeň nad bederní páteří, tukové polštáře pokrývají žebra, kořen ocasu, kohoutek.Výrazný krční hřeben. Vnitřní stehna se třou o sebe a břicho má sudovitý tvar.
Věděli jste, že...
Zdrojem sacharidů v krmné dávce není jen jadrné krmivo, ale i zelená píce nebo seno. V objemném krmivu jsou sacharidy obsaženy ve třech kategoriích. První jsou jednoduché cukry (glukóza, fruktóza, sacharóza), které slouží jako energetický zdroj pro metabolické funkce rostliny. Druhou skupinou sacharidů jsou zásobní energetické zdroje jako jsou škroby a fruktany a třetí jsou složité oligosacharidy – celulóza a hemicelulóza. První skupina jednoduchých cukrů je trávena v tenkém střevě koně a krevní glukóza je pak nezbytná pro tvorbu svalového glykogenu – jednoho z energetických zdrojů, nezbytných pro svalovou práci. Škroby, pektin, fruktany, společně s jednoduchými cukry jsou zahrnuty do skupiny živin, označováné jako nestrukturální karbohydráty (NSC), které když nejsou stráveny v tenkém střevě, jsou rychle fermentovány v tlusté střevě. Při tomto procesu vzniká kyselina mléčná a následná acidóza likviduje mikrobiální kulturu, uvolňují se endotoxiny, které jsou podnětem vzniku laminitidy.
Nadváha může být uspokojeně vyřešena správnou organizací výživy a regulací příjmu energie. Nejjednodušším opatřením je nastavení přísného dietního programu za účelem redukce hmotnosti. Prvním krokem by mělo být stanovení tělesné kondice v rozmezí stupnice 1-9 a zjištění tělesné hmotnosti, následuje stanovení cíle, a to dosažení požadované optimální hmotnosti respektive stupně tělesné kondice. Poté dojde ke zhodnocení současné krmné dávky a krmného režimu. Je důležité znát množství jednotlivých složek krmné dávky a ty přesně odvažovat. Pro sestavení co nejoptimálnější krmné dávky je třeba zajistit analýzu obsahu živin v píci a celkovou krmnou dávku doplnit o minerálně vitamínový doplněk sestavený tak, aby byly vybalancovány poměry základních minerálů a doplněny nezbytné stopové prvky a vitamíny. Denní dávka sena v kg by měla odpovídat 2% optimální hmotnosti koně, tedy u koně, který má vážit 500 kg je to 10 kg sena denně. Toto množství je třeba rozdělit do 3 až 5-ti dávek. Samozřejmostí je volný přístup k čerstvé vodě a podávání minerálně vitamínového doplňku. V průběhu dietního programu se musí zabránit dalšímu příjmu krmiv např. pobytem ve výběhu bez porostu nebo použitím pastevního náhubku k omezení příjmu zelené píce na pastvě za současného snížení denní dávky sena. V případě, že dieta nemá očekávaný efekt, lze dávku sena snížit na 1,5% optimální hmotnosti. Pro redukci obsahu energie sena ve formě NSC a snížení tak potenciální možnosti vzniku laminitidy, je vhodné seno máčet a tím ve vodě rozpustné fruktany vyplavit. Takto lze podle doby namočení sena obsah fruktanů snížit až o desítky procent. Stejně důležité je i zajištění zvýšené tělesné aktivity a zintenzivnění fyzické zátěže. Metabolické poruchy koní jsou zpravidla spuštěny nebo zhoršovány nadměrným příjmem sacharidů a škrobu neboli zkrmováním vysokých dávek jadrného krmiva a píce s vysokým obsahem NSC. Pro prevenci těchto
metabolických problémů a přitom zajištění dostatku energie, nezbytné pro požadovaný výkon, je třeba zvolit i jiné energetické zdroje a těmi mohou být rostlinné oleje. Dalším důležitým faktorem je vliv technologického zpracování jadrných krmiv na jejich stravitelnost, zvláště pak zvýšení stravitelnosti kukuřice v tenkém střevě prostřednictvím extruze. Touto technologickou úpravou se
Věděli jste, že...
Jedna z nemocí, která se projevuje nadměrným ukládáním tuku a následnou obezitou je Equinní metabolický syndrom (EMS). Tato nemoc je zpravidla spojena s rezistencí na inzulín a následně projevy laminitidy (zchvácení kopyt). Nejvíce ohroženi jsou pastevně chovaní koně s nízkou fyzickou aktivitou, poníci, huculové, haflingové, …, nejméně pak sportovní a dostihoví koně s pravidelným intenzivním tréninkem. Koně, kteří si udržují dobrou tělesnou kondici i při relativně nízkém příjmu energie, jsou označování termínem „easy keeper“ . Tito koně mohou být chováni na pastvině i bez dalšího přikrmování jadrným krmivem a říká se o nich, že jsou schopni ztloustnout jen ze vzduchu. snižuje možnost přechodu nestrávených škrobových zrn do traktu tlustého střeva a tím spuštění rapidní fermentace s následky endotoxózy, laminitidy a dalších metabolických poruch, spojených často s fatálními následky. Vysoká stravitelnost škrobů v extrudovaných krmivech je prevencí dietetických poruch včetně případů kolik a schvácení kopytní rohoviny. Na základě výše uvedených faktů nám přišlo logické rozdělení krmné dávky tak, jak to řeší výživový program Fitmin, a zajištění energie extrudovanou doplňkovou směsí Fitmin ENERGY s vysokým obsahem tuku, vysokou energetickou hodnotou a současně její snadnou využitelností. Ing. Jan Novák
9
ODBORNÉ TÉMA | OBEZITA
Když je příjem energie větší než její výdej... Před několika týdny jsme oslavovali dvacáté výročí Sametové revoluce, která v naší zemi odstartovala období mnoha zásadních a pozitivních změn. Krom jiného se otevřely hranice, mohli jsme začít cestovat a v obchodech se začalo objevovat zboží, které jsme do té doby znali jen z Tuzexu. Velmi rychle a rádi jsme upřeli své zraky na západ a začali jsme se velmi rychle a rádi nechat ovlivňovat trendy, které ze západu přichází. S většinou z nich jsme jistě spokojeni, ale občas, jakoby navíc, přichází i takové, které bychom odmítli, kdybychom mohli. Ale nemůžeme. Když jsem se 24.11.1989 rozhlížel v davech lidí na Václavském náměstí, jen velmi málo z nich vypadalo, že mají nějaká přebytečná kila. Když jsem se na Václavském náměstí rozhlížel letos v říjnu, dovedete si jistě představit, co jsem tam mohl vidět. Nadváha a obezita představuje jedno z hlavních zdravotních rizik v rozvinutých zemích světa. Její příznaky se projevují nejen u lidí, ale čím dál častěji i u psů a koček. Podle průzkumů prováděných ve Velké Británii a USA prokazuje známky obezity a nadváhy cca 40% psů.
U koček je jich cca 25% a stále jich pomalu přibývá. Obezita znamená, že je v těle nahromaděno nadbytečné množství tělesného tuku. A s rostoucím množstvím tuku samozřejmě roste tělesná hmotnost. Když je tělesná hmotnost o 10 – 19% vyšší než optimální hmotnost, mluvíme o nadváze. Když je vyšší než 20%, jde o obezitu. Tuk se v těle neukládá jen tak nahodile, ale ve zvláštních buňkách, které jsou k tomu určené – v tzv. tukových buňkách. Ty spolu vytvářejí tukovou tkáň. A právě tuková tkáň je to, co nám brání v dopnutí kalhot nebo košile, kterou jsme ještě před rokem mohli pohodlně nosit. Tukové buňky jsou vlastně malé zásobárny přebytečné energie, kterou tělo přijme, ale v danou chvíli ji neumí jiným způsobem využít. Základní rovnice platná pro lidi, psy i kočky zní: množství energie přijaté potravou musí být v rovnováze s množstvím energie, kterou tělo spotřebovává. Zní to velmi jednoduše, ale situace okolo nás jasně říká, že to tak jednoduché není. Chyb se dopouštíme na obou stranách této rovnice.
Chyby na straně příjmu energie:
•
na trhu jsou desítky druhů krmiv a pro někoho může být těžké se v nich orientovat a vybrat si to pravé i s ohledem na věk a zátěž krmeného jedince krmiva jsou stále chutnější a psi tak již nejsou schopni regulovat příjem krmiva podle energie v něm obsažené, snadno sežerou více krmiva než by měli v poslední době jsme svědky humanizace vztahu mezi člověkem a psem (kočkou), pes přestal být pracovní pomůckou a stal se členem rodiny; krmíme ho ne proto, abychom ho nasytili, jak tomu bylo dříve, ale abychom mu udělali radost krmíme více, protože doporučená dávka se zdá být malá; nebo krmíme stále stejné množství, ale při změně značky granulí si nevšimneme, že mají vyšší objemovou hmotnost pes stále častěji žije s námi přímo v bytě a naučí se velmi dobře loudit, když nás vidí jíst pes nemá jednoho pána, ale stará se o něj více lidí a když se nedohodnou, může dostávat více stravy než potřebuje je nedůvěra zákazníků k výrobkům, které mají v názvu slovo Light; a i když by ho pes potřeboval, tak ho
• • • • • •
10
pet care journal
l zima 2010
nedostane, protože majitel má pocit, že takový výrobek je v něčem ošizený stále roste obliba podávání různých pamlsků a pochoutek, přitom zapomínáme, že i tyto odměny obsahují určité množství živin a energie a de facto se stávají součástí denní krmné dávky; při jejich používání bychom měli úměrně snižovat množství krmiva
•
Chyby na straně výdeje energie:
•
krmiva jsou nabízena pro určitý typ zátěže psa, ale nejsou stanovena obecná pravidla pro její určení, míru zátěže tak stanovujeme na základě vlastních zkušeností a velmi často ji nadhodnocujeme
•
nedostatek pohybu je největší chybou na straně výdeje energie Pokud dlouhodobě převáží příjem energie nad jejím výdejem a začne se tuk v těle ukládat, pak existují dvě cesty, kterými se tento proces může ubírat.
1. Tuková tkáň narůstá, protože tukové buňky zvětšují svůj objem, ale neroste jejich počet.
2. Tuková tkáň narůstá, protože roste počet i objem tukových buněk. První případ je typický pro nadváhu a obezitu, která se začne rozvíjet až v dospělosti. A právě ta postihuje největší procento psů a koček. Druhý případ není tak častý. Objevuje se, když obezita postihne jedince v růstu a je mnohem nebezpečnější v tom, že roste i počet tukových buněk. To je nevratný proces. Při hubnutí totiž můžeme snižovat pouze množství tuku v buňkách, ale ne jejich počet. Proto jedinci, které postihne nadváha a obezita v mládí v době růstu, k ní budou mnohem náchylnější i po zbytek života a bude pro ně mnohem těžší zhubnout a udržovat si optimální tělesnou hmotnost. Nástup obezity probíhá ve dvou fázích. V počátečním období, kdy je příjem energie větší než výdej, dochází k ukládání tuku. Roste tělesná hmotnost, ale také mírně roste svalová hmota, která musí s těžším tělem pohybovat. To znamená, že s rostoucí hmotností mírně roste i výdej energie na obsluhu těžšího těla. Po určité době růstu dosáhne tělo rovnovážného stavu, kdy příjem energie odpovídá výdeji, zastaví se ukládání tuku a po delší dobu je potom udržována zvýšená hmotnost. V případě zlomené nohy víme okamžitě, že musíme přistoupit k léčbě. Nadváha ale roste pomalu a majitel se jen těžko odhodlá k rozhodnutí, že jeho pes je již ve stavu, který je potřeba řešit. Situaci ještě zhoršuje neobjektivní individuální posuzování, kdy to, co jeden považuje za nadváhu, je pro jiného ideální stav. A tady je důležité místo pro veterinární lékaře, kteří by měli při pravidelných
návštěvách, např. při každoročním očkování, být schopni majitele upozornit, že jeho zvíře má několik kilogramů navíc. A měli by nabídnout program, který povede ke snížení nadváhy. Existuje několik klinických metod, které by bylo vhodné využít ke stanovení nadváhy v podmínkách výzkumu, ale pro běžnou praxi by byly příliš nákladné a proto nepoužitelné. V praxi nejrozšířenější jsou proto dvě srovnávací metody, které porovnávají skutečnost s ideálním stavem. První metodou je stanovení tzv. relativní tělesné hmotnosti – jde o poměr stávající tělesné hmotnosti ke hmotnosti doporučené pro dané plemeno, věk a pohlaví. Je několik výkladů této metody, ale nejčastěji se uvádí hranice pro nadváhu na úrovni 110% a hranice pro obezitu na úrovni 120%. Kritickým místem této metody je zjištění doporučené hmotnosti neboli růstové křivky, protože často ani plemenné standardy tyto hodnoty nenabízejí. Druhou metodou je určení tzv. skóre tělesné kondice – jde o subjektivní metodu, která posuzuje míru uložení tukových zásob na těle, přitom bere v potaz celkový tělesný rámec a hmotnost zvířete. Protože tato metoda používá předem stanovená kritéria hodnocení, často doplněná obrázky jednotlivých fází, je díky tomu více objektivní a snadno použitelná. Nejčastěji se používá pětibodová nebo devítibodová škála, která rozděluje zvířata do tří skupin s nedostatečnými, optimálními a nadbytečnými tělesnými parametry. Pokud je u zvířete konstatována nadváha nebo obezita a je nutné přistoupit k její redukci, začíná proces, který trvá dlouhou dobu, vyžaduje vůli a zapojení majitele a často je i finančně náročný. Obvyklá rychlost hubnutí je doporučována v rozmezí 1 – 2% tělesné hmotnosti za týden. Celková doba je tedy několik měsíců a po dosažení optimálního stavu je nutné dál pokračovat v kontrolovaném krmení, protože může dojít k tzv. jo-jo efektu a hmotnost 11
ODBORNÉ TÉMA | OBEZITA se může rychle a mnohem snáze vrátit do původního stavu před začátkem hubnutí. Součástí programu na snížení hmotnosti by mělo být:
•
odhodlání majitele, že chce celý program odpovědně absolvovat, protože bez jeho stoprocentního zapojení to nemůže skončit úspěšně
• •
stanovení cílového stavu tělesné hmotnosti
krmný plán, který stanoví potřebu živin a energie, propočítá potřebné dávky vybraného krmiva pro dobu trvání programu a definuje krmnou metodu, která bude použita pro hubnutí
• • • •
cvičební plán nebo program zátěže
pravidelné sledování a zaznamenávání tělesné hmotnosti možnost upravit program v jeho průběhu na základě dosahovaných výsledků určení stabilizační diety pro udržení váhy po skončení programu Z výše uvedených skutečností je patrné, že bojovat s nadváhou není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. I v tomto případě platí, že nejúčinnějším bojem je prevence. A právě prevence obezity je něco, co jsme měli na paměti již při tvorbě výživového programu Fitmin pro psy. Chtěli jsme nabídnout chovateli snadný nástroj, s jehož pomocí by se mohl vzniku nadváhy a obezity elegantně vyhnout. Všechna kompletní krmiva Fitmin, zařazená do výživového programu pro psy, jsou po kvalitativní stránce shodná. To znamená, že mají téměř identické surovinové složení. Jednotlivá krmiva se liší až v podílu jednotlivých surovin, aby bylo možné zohlednit zvýšenou nebo sníženou potřebu živin a energie vzhledem k věku, plemeni a změně aktivity psa. Tato jednotná koncepce zajišťuje bezproblémový přechod z jednoho krmiva na druhé napříč celým programem. Naše jedinečné řešení spočívá v tom, že pro dospělé psy v každé z kategorií Mini, Medium i Maxi nabízíme tři krmiva s odstupňovaným množstvím energie, která jsou navíc přizpůsobená potřebám psů podle velikosti plemene. Chovatel tak má možnost průběžně reagovat na aktuální stav tělesné kondice svého psa a při každém nákupu nového pytle zvolit odpovídající množství energie v krmivu, aniž by jakkoli ovlivňoval množství ostatních živin nebo riskoval zažívací potíže při přechodu na nové krmivo. Tento systém je sice náročný pro nás z pohledu výroby a distribuce, protože v programu Fitmin je celkem 17 druhů kompletních krmiv, ale z pohledu uživatele nabízí jednoduché řešení prevence obezity. V každém případě platí, že s výživovým programem Fitmin snadno vyřeší energetickou rovnici i začátečník. Ing. Jan Jirásek 12
pet care journal
l zima 2010
Dotazna či poradna, jak kdo potřebuje Tentokrát jsme pro Vás nepřipravili pouze dotazy, týkající se odborného tématu, tj. obezity zvířat. Rozhodli jsme se zaměřit na problematiku výživy jako takovou… Musíme zhubnout Dobrý den, roční labrador má těžkou dysplazii. Váží necelých 33 kg a 3 kila bychom chtěli zhubnout. Krmíme FirstMate lamb a potato, 200g denně, pohybu minimálně 2 hodiny, z toho hodně plaveme, ale hubnutí se nám nedaří. Pamlsků minimálně, ke krmení dostává trochu sulcu. Objednala jsem si Fitmin Sport. Je to dobrá volba pro hubnutí? Jak dávkovat? Jako v zátěži, nebo sníženou? Bere Alavis3. Děkuji za radu. Doporučuji sulc mu nedávat a krmit dvakrát až třikrát denně malé dávky z celkové odměřené denní krmné dávky. Krmivo nechat v misce maximálně 10 minut a pak odebrat, i když ho pes nesežere. Doporučuji také změnit krmivo. Do 18-24 měsíců věku mu dávejte Fitmin Maxi Junior a pak, pokud ještě bude obézní, Fitmin Maxi Light. Když mu trochu přilepšíte vitaminominerálním přípravkem SPORT, nic tím nezkazíte, ale hubnout po tom nebude. Také není dobré mu to dávat dlouho. Když už jste to ale objednala ..... Určitě mu nedávejte dávku jako v zátěži, ale řekněme poloviční a maximálně 6 týdnů. Pak alespoň 2 měsíce vynechejte. Alavis přidávat můžete, ale taky bych doporučil jen krátkodobě, protože v krmivu MAXI chondroprotektiva obsažena jsou. Jejich dotace krmivem Fitmin Maxi bude levnější. Ing. Radko Loučka, CSc. Fitmin Performance Dobrý den, mám psa border kolie, váží 22 kg. Je to velmi aktivní pes, běháme agility, cvičíme IPO, denně má hodně pohybu. Chtěla bych mu vyzkoušet granule Fitmin, určitě performance, ale váhám zda pro velká nebo střední
SPEKTRUM plemena. Samozřejmě vzrůstem patří do plemen středních to je jasné, ale když jsem si četla složení, to se mi víc líbí u granulí pro plemena velká - více bílkovin a tuku a hlavně chondroprotektiva. Můj pes má sice kyčle v pořádku, ale vzhledem k jeho aktivitě bych byla radši kdyby granule preventivně chondroprotektiva obsahovaly. Je to typ borderky co jde do všeho silou a do všeho vloží maximum energie. Zajímalo by mě tedy zda je možné střední plemeno krmit granulemi pro velká plemena a zda jsou zde nějaká negativa při takovémto krmení. Děkuji za odpověď. Granule pro velká plemena jsme u borderek také krátkodobě vyzkoušeli. Přijímaly je bez problémů. Dlouhodobě však krmíme Medium pro středně velká plemena a jsme velmi spokojeni. I když i naše borderky mají denně dost pohybu, při jejich výtečném metabolizmu jim stačí i krmivo Maintenance. Mohu potvrdit, že i Dumby Miveko, fena která s Danou Vítkovou zvítězila na mistrovství ČR a v kategorii dětí na mistrovství Evrovy, dostávala v tom období a stále dostává Fitmin Medium Maintenance jako i ostatní feny v chovatelské stanici Fitmin. Z toho je patrné, že není třeba psy dotovat vysokými dávkami dusíkatých látek a energie. Obdobné je to s chondroprotektivy. Pokud fena netrpí dysplazií, nemá ani dědičné předpoklady vzniku problémů s DKK, tak není třeba jí dávat krmivo, které chondroprotektiva obsahuje. Mnohem lepší je zakoupit malé balení přípravku Fitmin KLOUBY a jednou za půl roku jí ho zhfruba měsíc dávat. To myslím úplně postačí. Ing. Radko Loučka, CSc. Vysoká zátěž dobrmana Dobrý den, mám psa nyní 3 letého dobrmana a chovám jej zároveň se stejně starou fenou. Oba psi jsou sportovně vedeni, pes má přes den omezení pohybu kotcem, fena se pohybuje volně po zahradě. U psa trvá můj problém s využitelností krmiva, jelikož prakticky vždy překračuji výrobcem stanovenou dávku pro aktivní psy a přes to je pes na nižší hranici váhové kategorie, fena také. Fena nyní dostává 600 g / den pes 800 g / den což je podle výrobce asi o 200 g více. Psi jsou pravidelně odčervováni a ještě je "dokrmuji" podílem vařeného masa hovězího a ryb, které jsou ale nad tuto uvedenou hranici. Fena s krmivem dobře hospodaří a jakmile jí např. před výstavou přidám, lehce se dostane do požadované kondice, ovšem pes kdyby dostal i kg krmiva bude vypadat stejně nebo po stresové zátěži (výstava, cvičiště) ihned zhubne. Můžete mi poradit jak u psa hospodařit s krmivem, které podle mě vůbec nevyužívá, případně zda-li jejich dost velké dávky nerozdělit do více dávek, nebo čím krmivo obohatit aby lépe"spálili"vše co se jim nabízí. Z vitamínů doplňuji Roboran pro psy, komplex vitamínů od jiného výrobce a v době výstav B-komplex. Děkuji moc a přeji hezký den. U psů je to jako u lidí. Hospodaření s jídlem / krmivy je často dáno geneticky. Někomu hodně chutná, hodně jí a je stále hubený, jiný ztloustne i z mála. Pes má asi svůj limit a i když sežere více, neztloustne. Pokud vím, dobrman by měl být štíhlý. Pokud má pes lesklou srst, je veselý, hravý a vydrží sportovní výkon, nedělal bych si s krmením
hlavu. Nerozdělujte denní krmnou dávku na více částí, to se naopak dělá když chcete, aby pes zhubnul. Doplněk vitamínů a minerálií je na místě. Dokrmování hovězího masa a ryb způsobuje nevyrovnanost krmné dávky. Pokud s tím hodláte pokračovat, měl byste k masu přidávat také sacharidy, tedy například těstoviny. Pokud pes z kotce stále vidí na fenu jak pobíhá venku, může ho to stresovat víc než si myslíte. I to mu může ubírat energii. Hlavně ale, že má chuť k jídlu, opačně by to bylo horší. Ing. Radko Loučka, CSc. Můj kůň žere hlínu Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jaký přípravek se má použít na to, aby můj kůň nepožíral hlínu? Požírání hlíny může mít několik příčin. Buď je to jen deficit nebo disbalance minerální výživy a pak je řešení celkem jednoduché. Udělat rozbor píce na obsah alespoň hlavních minerálů Ca, P, Mg, dopočítat a krmnými doplňky doladit potřebu minerálních látek. Jiná příčina může být v onemocnění trávicího ústrojí, např, žaludečními vředy, kdy si kůň požíráním hlíny neutralizuje kyselé prostředí žaludku a tím snižuje dráždění vředových ran žaludeční šťávou a tady hlavně bolest. Toto onemocnění žaludku mívá více příznaků, kdy kromě požírání hlíny kůň špatně přijímá krmivo, je vyhublý, nervozní, hůře jezditelný,... atd. V tom případě je vhodné zavolat veterináře a problém řešit medikamenty, nebo vhodnými krmnými doplňky na ochranu žaludeční sliznice. My máme v nabídce doplňků vyráběných na zakázku Formula Gastro protector s protektivním účinkem na žaludeční sliznici. Ing. Jan Novák Potřebujeme ztloustnout Mám takový problém, koník mi před 3 týdny dost zhubl a nevím si rady jakými prostředky mám docílit toho, aby ztloustnul. Moc byste mi pomohli , kdyby jste mi napsali jaké granule nebo preparáty mám krmit. a jejich cenová relace. Koník je starý 8 let a je A1/1. Dříve než řešit následek, je důležité zjistit příčinu proč váš koník zhubl. Když budete znát co se před třemi týdny stalo (např. změna intenzity tréninku, změna krmné dávky, nemoc nebo přestal žrát protože nemá ošetřené zuby), tak lze lépe poradit jak zlepšit jeho kondici. Pro zvýšení hmotnosti je základ vyvážená krmná dávka ve všech živinách, kvalitní zdroj bílkoviny a vyšší příjem energie než kůň vydá. Je-li kůň zdravý, tak je vhodný doplněk pro zlepšení kondice k dostatku sena přidávat Fitmin OPTI v denní dávce kolem 1 kg, k tomu jadrné krmivo podle práce ( 2 - 4 kg) a minerálně vitamínový doplněk, např. 100 gramů Fitmin PROFI. Přidat ještě můžete Fitmin ENERGY, opět podle intenzity práce 0,5 - 2 kg. Jiná krmná dávka může být sestavena s Fitmin COMPLETE v denní dávce 2,5 kg a už se nepřidává min-vit doplněk. Na zlepšení kondice také rychle působí k uvedeným dávkám přídavek rýžových otrub v denní dávce do 1 kg. Ceny jsou uvedeny webových stánkách v i-obchodě. Ing. Jan Novák 13
SEZNAMTE SE
Chovatelská stanice Fitmin Za každou prací stojí lidé, a tak bychom, dříve než se pustíme do informací o chovatelské stanici jako takové, rádi představili tým pracovníků, kteří se o psy starají. Tedy ani ne tak pracovníků, jako spíš pracovnic…
Bára Thielová Bářinu pracovní dráhu určila a každodenně ovlivňuje láska ke zvířatům. Původně pracovala v útulku pro psy, před více než pěti lety však změnila působiště a nastoupila do chovatelského centra a jak sama říká „tady je to přece jen mnohem veselejší“. Jedním dechem pak dodává: „mám radost, když se nám narodí štěňátka, která později u svých nových majitelů dosahují výborných výsledků jak na výstavách, tak i v různých psích sportech. Tím se nám potvrdí, že jsme dobře zvolili jejich rodiče, což je 14
pet care journal
l zima 2010
náš chovatelský cíl. Nejvíce jsem pyšná na „naše holky“ z kynologického kroužku, které velmi dobře reprezentují Fitmin s fenami na závodech agility a do budoucna snad i v dalších psích sportech. V tomto roce mi udělaly velkou radost fenky Derby a Onie na výstavách, kde obě byly několikrát na prvních místech“. Ve svém volném čase se Bára věnuje – jak jinak – zvířatům. Má své vlastní dva psy – amerického stafordšírského teriéra a stafordšírskou bulteriérku a dvě kobylky českého teplokrevníka. A pokud jí ještě zbude nějaký ten volný čas, snaží se pomáhat v útulku pro psy.
Lucie Šafářová Lucka pracuje v chovatelském centru již třetím rokem. Chovatelskou stanici ale zná už od doby jejího vzniku v roce 2002, kdy sem jezdila na praxi a na brigády. Trávila zde také spoustu volného času v době, kdy po ukončení studia nastoupila do svého prvního zaměstnání. „Když se pak pro mě v chovatelské stanici našlo místo, byla jsem hrozně šťastná. Práce se stala mým koníčkem. Pyšná jsem určitě na naše odchovy, v nich se odráží naše práce asi nejvíc. Zároveň jsem hrdá na naše členky kynologického kroužku, které nás velmi dobře reprezentují na závodech agility. Velkou radost mám i z toho, že se našim fenkám letos dařilo na výstavách“. Kromě rutinní práce na farmě a tréninku členek kynologického kroužku se Lucka nejvíce věnuje fence Odettě, kterou cvičí. „S ní mě teprve všechno čeká. Od letošního roku s ní začnu závodit v agility a budu pokračovat v závodech v dogfrisbee. Velmi mě také zajímá pasení a záchranářský výcvik. Zatím se jenom učím, ale v budoucnu bych se chtěla těmto oborům věnovat“. Lucčiným koníčkem je kynologie, které se věnuje již od svých 14 let. Doma má kromě psa také jiná zvířata a jak říká „trošku si tím asi kompenzuji sen z dětství pracovat v zoologické zahradě“. I tak šikovné dámy jako Bára s Luckou ocení občas pomocnou ruku, kterou jim ochotně podávají členové kynologického kroužku. Ten při chovatelské stanici úspěšně prosperuje a v současné době sem dochází 7 „dětí“ (celá řada jich dospěla a jsou z nich mladé slečny, takže o dětech už řeč být ani nemůže…). Pomáhají s péčí, ošetřováním a úklidem kolem border kolií. Samozřejmě s pejsky také cvičí, jezdí na závody nebo semináře, no zkrátka chod chovatelské stanice je bez nich už těžko představitelný. Chovatelská stanice Fitmin se může pochlubit již sedmiletou tradicí chovu. V současné době je zde 13 border kolií, z nichž 9 je uchovněných, zbývající členové místní psí smečky jsou 3 mladé fenky a jeden mladý pes. „S našimi
psy se snažíme věnovat co nejvíce aktivitám. I když je pro nás na prvním místě mezi psími sporty stále agility, začínáme také s dogfrisbee a dogdancingem“. Za celou dobu existence stanice se podařilo úspěšně odchovat více než 119 „Fitmiňáků“, ze kterých se těší majitelé nejen v České republice. Cílem stanice je předávat novým pánům zdravá a dobře socializovaná štěňata, aby jim mohla dělat radost a dosahovat dobrých výsledků v poli pracovním i sportovním. „Každoročně pořádáme setkání majitelů štěňat z chovatelské stanice Fitmin – máme tak přehled o tom, jak psi u svých pánů prospívají a jsme samozřejmě zvědaví, jak se jim daří na jejich „profesní dráze“. Psi v chovatelském centru Fitmin mají ale také jeden důležitý „vědecký“ úkol: společnosti Dibaq pomáhají v testaci chutnosti a kvality krmiv, které firma vyrábí. Nepředstavujte si ale nic drastického – psům jsou v rámci krmení nabídnuty dvě varianty krmiva a členové testačního týmu sledují, do kterého krmiva se pes „zakousne“ dříve a také kterého krmiva sežere víc. Zároveň se hodnotí, jak pes celkově prospívá, jak kvalitní má srst a v jaké je psychické a fyzické kondici. Vše se zapisuje do tabulek a pečlivě vyhodnocuje, výsledky jsou pak využity při dalším vývoji krmiv. Chovatelské centrum, jehož součástí je i chovatelská stanice Fitmin, je kompletně zrekonstruované. I díky tomu je ideálním prostředím pro pořádání nejrůznějších akcí společnosti Dibaq. Každoročně se tady například konají Čarodějnice – zábavné odpoledne pro zaměstnance a jejich rodiny, plné psích ukázek, ježdění na koni a nejrůznějších her pro děti. Pravidelně zde probíhají exkurze zejména pro školy, doplněné o ukázky a výklad zaměřený na chov psů a ovcí. Tým chovatelské stanice Fitmin
Co jste možná nevěděli…
•
2 štěňata z prvního vrhu chovatelské stanice Fitmin Atrey a Aimy Fitmin žijí v Číně. Jejich majitel je zakladatelem čínského klubu frisbee Teddy Chen a oba psi jsou v něm velmi úspěšní. Dle slov Teddyho jsou v Číně pravými hvězdami a upevňují popularitu tohoto sportu po celé zemi.
•
Hrdí jsme také na to, že vychováváme psy, kteří jsou - po nezbytném dalším výcviku specialisty – předáni jako vodící psi nevidomým. Tuto tradici zahájil jako první Bernard Fitmin, který je pomocníkem Petry Duškové z Kladna. Bernard zaznamenává se svou paničkou úspěchy i v soutěžích vodících psů. Na Mistrovství Slovenska byl třetí, nominoval se i na Mistrovství České republiky. Tam měl ještě větší úspěch - v silné konkurenci 28 psů se umístil na druhém místě. Další psi z naší chovatelské stanice, kteří také nastoupili svou profesní dráhu jako psi vodící, jsou Jupiter Fitmin a Hury Fitmin. V předvýchově je v současné době Rasberry Fitmin.
Výstavní radosti v roce 2009 V letošních roce jsme se zatím účastnili sedmi výstav od krajských až po mezinárodní, včetně světové výstavy, která byla pořádaná na Slovensku. Letošní rok můžeme hodnotit jako výstavně úspěšný: naše fenky získaly velmi dobré posudky. Nejvíce si asi ceníme, že naše mladá, 1,5 roční, fenka Onie Fitmin dosáhla na titul Český junior šampion ČR. Úspěch jsme zaznamenali i na MVP konané v Bratislavě, kde Onie Fitmin získala ve třídě mladých titul BOB a Derby Fitmin ve třídě otevřené titul CACIB. Obě již zmiňované fenky splnily kvalifikaci na prestižní anglickou výstavu Cruft´s 2010. Za zmínku také stojí, že na srpnové klubové výstavě BCCCZ se naše fenky Derby a Fera Fitmin ve třídě otevřené umístily na 1. a 2. místě s oceněním výborná. Zvláště cenné je to také z toho důvodu, že zde posuzoval rozhodčí Ross Green z Anglie, tedy ze země vzniku plemene border kolie. Doufám, že se nám i našim odchovům bude i nadále dařit a ve výstavním světě budeme získávat výborná ocenění a tituly. V tom nám držte palce.
15
SEZNAMTE SE
Každému z Vás je jistě známa věta ,,Všechno se vším souvisí“. A nejinak je tomu i v případě výrobního týmu naší společnosti. Vždyť mnoho pracovních procesů na různých výrobních provozech naší společnosti spolu někdy vzdáleně a někdy velice úzce souvisí. Ano, jen díky výborné spolupráci a vzájemné komunikaci můžeme dosahovat dobrých výsledků. Aby se pochoutky z naší kuchyně dostaly na pomyslný stůl vašich zvířat do domů, bytů či stájí, je potřeba správně plánovat a koordinovat veškeré práce, které s jejich výrobou mají něco společného.
Výrobní tým Když vejdete do výrobní kanceláře a jednotlivých provozů, potkáte lidi, kteří se snaží výše zmíněné souvislosti co nejlépe plnit. Jedním z nich je Tomáš Ludvík, který má na starosti výrobu všech extrudovaných výrobků pro vaše pejsky a kočičky. Začínal na pozici dělník mísírny, následně jako směnový mistr extruze a v současnosti tedy působí na pozici výrobní technik petfood. Tomáš ve firmě pracuje již 15 let, dá se říct, že zažil vznik firmy, takže vnímá více než ostatní, jak se firma rozrostla, a to nejen v počtu zaměstnanců, ale zejména v nových technologiích, které jemu i jeho kolegům velmi ulehčují práci. „V této práci zažívá člověk hodně adrenalinu, jak z časového tak technického hlediska, ale to už je dnes takový ,,trend“ a mě to velmi baví.“ Výrobu sušených pochoutek a krmiv pro hospodářská zvířata řídí další člen týmu, Michal Belobrad. Michal je ve společnosti od roku 1996. Původně nastoupil jako mistr směny na mísírně petfood, v současné době zastává funkci výrobního technika. Mezi jeho koníčky patří prakticky cokoli, co se týká sportu – od tenisu, přes nohejbal, bowling, ricochet… I proto nesmí chybět při vymýšlení a následné realizaci nejrůznějších firemních sportovních akcí. Je to velký komik a žádná legrace mu není cizí. O tom jistě svědčí i vyzváněcí tón jeho telefonu, který je z Červeného trpaslíka – kdo tento seriál zná, určitě si náturu našeho kolegy dokáže živě představit… Ale zpátky k výrobnímu týmu: nic z toho by Michal ani Tomáš nebyli schopni zorganizovat, kdyby jim na veškerá krmiva nedodal potřebné suroviny Stanislav Myška. Ve firmě pracuje jako nákupčí surovin a obalů pro výrobu. Pamatuje prakticky celý vývoj firmy, protože zde začínal v roce 1991 ještě s Ing. Štěpánkem. „Tehdy zde byla pouze farma, nikdo nepřemýšlel, že bychom v budoucnu vyráběli krmiva pro psy a kočky“ vzpomíná.
16
pet care journal
l zima 2010
Všechny výrobky, nad jejichž výrobou bdí výše uvedení kolegové, je samozřejmě potřeba přepravit k vám, našim zákazníkům. O to se stará náš dispečer Petr Zezulka. V Dibaqu pracuje od roku 1996, kdy začínal jako dělník na provozu extruze. Už tehdy pracoval s Tomášem Ludvíkem, Michalem Belobradem a Standou Myškou, takže je vidět, že parta zůstala od té doby nezměněna… V současné době se na pozici logistik stará o sestavování výrobních plánů pro výrobní techniky, řízení logistického centra, zajišťování dopravy surovin pro výrobu a zároveň dopravy zboží k našim zákazníkům. Dohled nad celou širokou skupinou výrobních pracovníků má výrobní ředitel Petr Křivohlávek. Ačkoli se v roce 2003 hlásil do firmy původně na jinou pozici, byl přijat rovnou do „výrobně-ředitelského křesla“. Nebo spíš „horké židle“? Jak se to vezme - za výrobu, počínaje nákupem surovin přes jejich zpracování ve výrobky, jejich zabalení až po skladování a vychystání na logistickém centru, nese totiž plnou zodpovědnost. Od roku 2005 zodpovídá také za dceřinou firmu Ditech CZ s. r. o., která pro Dibaq a. s. zajišťuje údržbu a vývoj nových technologií. Při své každodenní činnosti se opírá o sehraný tým skvělých techniků. Samozřejmě si plně uvědomuje, že úspěch jeho oddělení stojí na každodenní práci všech „výrobáků“ a skladníků. Co ho na práci baví nejvíc? „Ze všeho nejraději mám smlouvání o ceně při realizaci investic. Miluji, když si mohu odpoledne říci: „Dneska jsem si na sebe opravdu vydělal“. A životní motto? „Kde je vůle, je i cesta“. Co by však zmohlo všech pět výše uvedených statečných bez svých kolegů na jednotlivých pracovištích – jim patří díky za realizaci výrobních plánů. Proto nám bude velkou ctí Vám jednotlivé provozy přiblížit v některém z příštích čísel našeho Magazínu.
Nákupčí Standa Myška se skladníky ze skladu surovin
Logistik Petr Zezulka se směnovými techniky a skladníky
Michal Belobrad se spolupracovníky z výrobny sušených pochoutek a pracovníci z mísírny pro hospodářská zviřata
Tomáš Ludvík a spolupracovníci z extruze , z mísírny petfood a z balírny
Petr Křivohlávek - výrobní ředitel
17
SPEKTRUM
Společnost Dibaq a. s. poskytuje každoročně podporu různým kynologickým akcím – od setkání majitelů a chovatelů, výstav klubových i mezinárodních, přes sportovní kynologii, agility, dogtrekking až po soutěže vodících psů a canisterapii a proto....
Mohli jsme se setkat Čas prázdnin znamená pro většinu pejskařů odpočinek mezi jarními a podzimními aktivitami. Koncem června jsme ještě zavítali na druhý ročník krajské výstavy ZEMSKÁ KORUNA v Lanškrouně (21. 6. 2009), týden na to na MISTROVSTVÍ ČR VE VÝKONU v České Třebové (26. - 28. 6. 2009) a hned v úvodu července jsme využili výstavního volna v Čechách ke dvěma návštěvám našich slovenských sousedů a zajeli se podívat na KYNOLOGICKÝ DEN V JAKLOVCÍCH (3. - 5. 7. 2009) a NÁRODNÍ VÝSTAVU V KOŠICÍCH (12. 7. 2009). V průběhu července i srpna jsme se podíleli na několika neoficiálních závodech agility, ve kterých nejde v první řadě o vítězství, ale o to si závodění vyzkoušet. Jedním z nich byl i PODHORSKÝ SKOK 29. 8. 2009 v České Třebové, který jako neoficiální závod přešel následující den v závod oficiální - FITMIN CUP – PODHORKA. Tyto akce nás plynule posunuly do rušnější části roku, kdy doslova střídala jedna akce druhou. Mistrovství ČR ve výkonu - nahoře, Fitmin cup - Podhorka - dole —›
Vrcholem sezóny každého majitele výstavního psa je účast na světové výstavě. Po loňské Budapešti se letos ve dnech 8. -11. 10. 2009 upřely zraky všech milovníků psů na slovenskou Bratislavu. Areál výstaviště Incheba Expo přivítal ve svých zdech více jak 21 tisíc přihlášených psů. FCI WORLD DOG SHOW 2009 se tak stala největší konanou akcí v historii FCI. Dokládají to i následující čísla. Nejpočetnější skupinou (přes 5 tisíc) se stala plemena z II. skupiny FCI. Celkově bylo k vidění přes 370 plemen, z čehož cca 30 poprvé na výstavě FCI. Čeští vystavovatelé se stali nejčastějšími zahraničními návštěvníky a předstihli tak ruské i italské pejskaře (celkem se zúčastnilo 60 zemí). Organizovat takto obrovskou výstavu není pro žádného pořadatele procházka růžovou zahradou. Nebylo tedy divu, že se brzy objevily obvyklé problémy s parkováním, exkrementy či nedostatkem místa v uličkách mezi kruhy. 18
pet care journal
l zima 2010
Nicméně většina z 80-ti tisíc návštěvníků, kteří se přišli na výstavu podívat či vystavovat, odjížděla z Bratislavy se skvělým zážitkem a očekáváním další světové výstavy, která bude v červnu 2010 v Dánsku. V průběhu světové výstavy se konalo přes 40 klubových a speciálních výstav. Na organizaci jedné z nich se podílela i společnost Dibaq a. s. Na speciální středoevropské výstavě jihoruských, kavkazských a středoasijských ovčáků 9.10.2009 se pod dohledem našich obchodních zástupců ze Slovenské republiky předvedlo 168 přihlášených představitelů těchto tří plemen. FCI World Dog Show – 8. - 11. 10. 2009 – Bratislava Na neoficiální agility závody jako z řeckých bájí jsme byli přizváni 3.10.2009 do Hodonína. Již název závodů VZHŮRU NA OLYMP ANEB NA KŘÍDLECH PEGASŮ napovídal neobvyklé pojetí organizátorů. Skupiny soutěžících se proměnily na Nymfy, Hermy, Titány a Pegasy. Všichni se pod spravedlivým dohledem boha Árese snažili co nejlépe překonat sestavené parkury, nastřádat v průběhu závodu užitečné zkušenosti a dostat se tak výš a výš na Olymp. Vzhůru na Olymp aneb na křídlech Pegasů – 3. 10. 2009 – Hodonín
Hornosvratecká hornatina hostila sedmý ročník dvoudenního dogtrekkingového závodu STEZKOU VLKA (28. - 30. 8. 2009). Již tradičně čítala celková délka trasy těsně pod 100 km a rozděloval ji povinný bivak u sjezdovky v Hlubokém Kunštátu. Trasa byla perfektně vybraná a jediné, co kazilo pořadatelům a závodníkům radost, bylo počasí. V pátek museli překonávat úmorné vedro a v sobotu se pak výrazně ochladilo a účastníky na cestě provázel vytrvalý déšť. Stezkou vlka – 28. - 30. 8. 2009 – Hamry u Svojanova Na startu druhého ročníku FRBUL COURSING CUPU (19. 9. 2009) se sešlo neuvěřitelných 51 francouzských buldočků, čímž se tento závod dostal na druhé místo v početnosti ve speciál coursingu! Hodnotilo se podle pravidel coursingu, proto nemusel vždy vyhrát pejsek, který proběhl cílem první. Paní rozhodčí rozdávala buldočkům body za nadšení, chytrost, zápal pro střapec a zákus střapce. Frbul Coursing Cup nebyl jen závodem jednotlivců, ale vyhlásil se i vítěz klání Čechy vs. Morava, kdy se z každého týmu sečetly body pěti nejlepších pejsků. Putovní pohár i letos zůstal na Moravě. II. Frbul Coursing Cup – 19. 9. 2009 – Borušov u Moravské Třebové 19
FITMIN CLUB
Setkání zlatých členů chovatelského klubu Fitmin Také se Vám občas stane, že ze změti všech možných zážitků a prožitků Vám v hlavě zůstane jeden, na který moc rádi vzpomínáte a ještě dlouho po jeho uplynutí se k němu v myšlenkách rádi vracíte? Tak přesně takový dojem ve mně zanechalo setkání se skupinou moc sympatických lidí, kteří se k nám sjeli ze všech koutů naší vlasti. Setkání zlatých členů chovatelského klubu Fitmin, tj. chovatelů krmících své výstavní a sportovní šampiony právě výrobky značky Fitmin, se v sídle společnosti Dibaq konalo již podruhé… K setkání takového druhu se předvánoční atmosféra hodí naprosto ideálně. Bilance uplynulého roku je hotová, plány a předsevzetí na rok následující jakbysmet, zbývá ještě vše prodiskutovat s lidmi, kteří „ovoce našeho snažení pojídají“. Moc rádi jsme proto oslovili zlaté členy chovatelského klubu Fitmin a pozvali je k nám do firmy na předvánoční posezení. Těšili jsme se z toho, jak nám postupně rostl počet nahlášených účastníků a když se v „osudný“ den všech 100 % nahlášených dostavilo, měli jsme radost dvojnásobnou. Program byl nabitý a cíl zřejmý: prodiskutovat úspěchy našich partnerů v uplynulém roce,
20
pet care journal
l zima 2010
zjistit jejich názory na možná zlepšení a další vývoj značky Fitmin a představit a projednat naše plány na rok letošní. Mezitím jsme chtěli stihnout návštěvu výroby a laboratoře, v odpoledních hodinách jako zpestření také výlet do Muzea řemesel v Letohradě. Diskusní atmosféra, která nás však nakonec všechny strhla, způsobila, že na muzeum nakonec vůbec nezbyl čas. Pozitivní informace od našich partnerů nám potvrdily, že poctivá práce, věnovaná právě výživovým programům, začíná přinášet své ovoce a pokračovat v ní je jediným správným směrem, abychom obstáli v širokém poli konkurence. Za celý den jsme získali spoustu nejrůznějších tipů, které můžeme využít při vývoji nových výrobků značky Fitmin, při efektivnějším zviditelnění na trhu i pro podporu značky jako takové. Příslib vzájemné spolupráce nám zároveň dává možnost přímé konzultace našich záměrů s lidmi, kteří mají osobní zkušenost s používáním našich výrobků a jsou schopni a ochotni zhodnotit naše návrhy z pohledu praktických uživatelů.
Závěr setkání, který se s pokročilou hodinou neodvratně přiblížil, byl ve znamení předání drobných vánočních dárků a vybavení pro reprezentaci na letošní rok. Pak už jsme našim partnerům poděkovali za jejich čas a popřáli jim šťastnou cestu domů.
V rámci návratu od krásné vzpomínky do současnosti doufám, že jste do roku 2010 všichni vykročili pravou nohou. Pamatujte si, že není důležité jak šikmá je plocha, na které stojíte, ale jak Vám kloužou boty!!!
Ještě dlouhou dobu poté nám chodily zprávy o tom, jak příjemně se u nás cítili a jak už se těší na další, tentokrát třetí ročník... My už se těšíme také!
Tamara Šimková
Aby Vám letos boty neklouzaly vůbec přeje
21
PŘEDSTAVUJEME
Bloodhoundí houkání z Křivoklátských hvozdů Teprve, když si člověk sedne a má sepsat smysl svého soužití se svými psy, zjistí, jak je těžký popis vlastních emocí do pár vět. Bylo úžasné to všechno zažít, ale někdy i dost bolestivé a vůbec ne jednoduché, přestože v článku jsou popisovány prakticky samé úspěchy. Je to vlastně období dvaceti let našeho života. Viděli jsme film „Zkrocení zlého muže“ a zamilovali se společně s manželem do obou hrdinů filmu ve vedlejších rolích. Čelo a tváře rozbrázděné hlubokými vráskami, chápavý, melancholický pohled očí a dlouhé sametově hebké uši. Tak vypadá impozantní hlava bloodhounda už od štěněte (mimochodem ve filmu, byla použita štěňata basetů…). Tlama s pysky, u kterých visí neodmyslitelná slina, a s nosem, který jako vysavač pohlcuje všechny dosažitelné molekuly pachů a vůní. Velké silné tlapy, robustní tělo a ocas nesený jako šavle. Pokud zjistí před sebou něco moc zajímavého, odtáhne vás tam i kdyby jste nechtěli. Úžasní psi …!!! Ovšem ten, kdo tohle s nimi zažil na vlastní kůži, už ví, že to vždycky tak úplně legrace není. Přesto, pokud po čase vypráví své zážitky se smíchem a obdivem v očích, věřte, že je zasažen láskou. Celá naše rodina si přála psa. Naše děti ve věku šest a deset let o ničem jiném nemluvili. Při přesunech autem z bytovky ve městě na chatu jsem po cestě musela číst „Robina“ od Zdeny Frýbové - to byla jediná námi prostudovaná odborná literatura o psech. Dostali jsme se ke klíčovému rozhodnutí - baset nebo bloodhound? Tou dobou byla cena bloodhounda jako cena auta. A taky ta velikost psa… A do bytovky? Do rodiny přišla basetka Nora. Úžasná holka s báječnou duší. Všichni jsme stáli o její přízeň a důsledně ji rozmazlovali. Věděla, že je na nás spolehnutí a nikdy ji nikde nenecháme i kdybychom měli spát v dešti pod širákem. Vždy nás najde, kde nás opustila - šťastné, že se k nám zase vrátila (taky proběhnuté a nadýchané čerstvého vzduchu). Prostě dbala o naši tělesnou kondici. Odchovala dva vrhy štěňat a naše děti nám tak pomáhala vychovávat k zodpovědnosti a radosti z plnění povinností. Přestěhovali jsme se z města na chatu, kde se nám žilo mnohem svobodněji a manžel se mohl věnovat svému koníčku, myslivosti. Ve dvanácti letech Nora vážně onemocněla a po operaci dlouho nejevila známky zájmu o své okolí. Její přátelské návštěvy sousedů v blízkém okolí 22
pet care journal
l zima 2010
- vždy spojené s pohoštěním - ustaly. Představa rodiny bez psa pro nás byla nemyslitelná. Dcera s manželem začali společně hledat v inzerátech štěně bloodhounda, ale já nechtěla ani slyšet. Přesvědčena, že tohle nemůžeme Noře udělat. Samozřejmě, že se jim podařilo najít způsob jak zlomit můj odpor. Jeli jsme se („prý jenom podívat“) k paní, která má smečku bloodhoundů a modrých dog. Zaparkovali jsme před vraty zahrady a v tu chvíli se ta vrata začala povážlivě prohýbat pod náporem těl pěti psích obrů a houkání nebralo konce. Ovšem jedna bloodhoundice všechny přehoukala, vyhnala a u vrat zůstala sama. Čekala až vejdeme. Manželovi i dceři jiskřily oči nadšením a já jsem pochybovala o zdravém rozumu obou. Za vraty nás čekalo první bloodhoundí přivítání. Oslintaní a zablácení od jejích polibků a objímání, odření jejími drsnými tlapami až na hlavách… Museli jsme se nahlas smát a vychutnávat si tu přemíru lásky. Jakoby nám říkala: „Kde jste byli tak dlouho, vždyť víte, že tu na vás čekám?!“. Majitelka byla ve svízelné životní situaci a dvouletou Andulku nám nabídla na splátky. Tahle nabídka se nedala odmítnout už kvůli Andulce (rodina prostě ví jak na mě), a tak odjížděla s námi k novému domovu a nemocné Noře. Jejich první setkání proběhlo nad naše očekávání zcela bez problémů. Přítomnost Andulky Noře velmi pomohla. Opět se zvedla ze svého pelíšku, kde chtěla umřít, a vytvořily společně nerozlučnou dvojici na další dva roky. Na Andulčiny pokusy o vrážení do sebe, šlapání a válení se po sobě, dala Nora jednoznačně po psím způsobu najevo, co si o tom myslí. Andulka, méně sebejistá v novém prostředí, to vzala na vědomí. Nikdy si spolu nehrály, ale kam šla jedna, druhá ji následovala. Vypadaly jako Štaflík a Špagetka. Jezdili jsme na výstavy a poznávali se s novými přáteli, stejně postiženými láskou a obdivem k bloodhoundům a basetům. Andulka se na výstavách moc líbila a doma se nám polička začala plnit poháry za vítězství.
Se psy je báječný život, ale přijdou i období, která vás hodně zarmoutí. Ve čtrnácti letech nás Nora opustila a Andulka osaměla. Začali jsme přemýšlet o další bloodhoundí kamarádce. V klubu bylo evidováno asi šest chovných fen a tři psi. Tentokrát jsme již cíleně pokukovali za hranice, abychom zajistili přísun nové krve. Po delším hledání, kdy jsme už zároveň šetřili do prasátka, se nám podařilo přivézt z Anglie černou Sáru po geneticky vedené pracovní linii. Nastalo krásné období poznávání povah bloodhoundů při jejich hrách a společných výletech. Sáru jsme učili všemu, co jsme u Andulky nemohli. Plavání a stopování, což milovala, neboť byla velmi pracovitá. Uchovnili jsme Andulku a začaly tikat biologické hodiny. Přáli jsme si holčičku Agátu, celou po ní. Podařil se nám první vrh bloodhoundů, čtyři holky a dva kluci. Sára byla skvělá chůva a kámoška. Zatímco Andulka odpočívala, o štěňata se výborně starala. Nebo jim do detailu pomáhala dotáhnout všechny jejich lotroviny. Ale uměla je i vyplatit, pokud se štěňata sama vydala daleko směrem k lesu a nevracela se na přivolání. Rozběhla se, porazila je jako kuželky a vyzývala je k návratu. Nastal čas postupných odchodů štěňat do nových rodin a Agáta s námi zůstala. I u ní postupně převzala iniciativu ve výchově Sára. Učila ji poznávat celé okolí naší chaloupky i krásy okolních luk, kopců a lesů Křivoklátska. Bloodhoundi totiž svého člověka na procházkách vůbec nepotřebují. Nemáme ten nos, nedovedeme ocenit sledování právě čerstvé voňavé stopy a jenom zdržujeme. Museli jsme nasměrovat výchovu obou holek tím správným směrem, který jsme schopni kontrolovat. Započali jsme s výcvikem našich barvářek na umělé stopě. Agáta vše
brala jako velkou hru a Sára jako velkou soutěž. Zde se zviditelnily rozdílné povahy obou holek a individualita každé z nich. Sára byla tak natěšena na práci, že z pilnosti ve chvíli, kdy byla na volno, vypracovala navíc i stopu Agáty. Tohle nás všechny opravdu bavilo. Učili jsme se ještě hlouběji poznávat povahy bloodhoundů a vzájemně vzájemné komunikaci. Již při výcviku se samozřejmě počítá se zkouškami. Ze zkušeností přátel a rozhodčích jsme věděli o problémech, které nás na zkouškách mohou potkat. Všechna dostupná literatura je zmapována na Hanoverské a Bavorské barváře při práci, a u bloodhoundů je vždy uvedena jen zmínka, že mezi barváře patří. I mezi jmenovanými plemeny jsou patrny rozdíly v temperamentu a tím i provedení práce (vše samozřejmě obecně), ale zkušenosti s bloodhoundy chybí. I přes nedostatečnou oporu v „chytrých knížkách“ jsme s Agátou a Sárou během půl roku složili PZB ve III. ceně a následně BZH již v I. ceně. Díky úspěchům na výstavách a složením zkoušek se obě staly Českými šampiony. Manžel začal zastávat v klubu roli výcvikáře, aby uplatnil své zkušenosti i při přípravě psů členů klubu na zkoušky. A opět začaly tikat biologické hodiny, nyní přišla na řadu se štěňaty Sára. Tentokrát se naše smečka rozrostla o kluka Blažeje. Vlastně jsem si ho přála já. Jsou mu tři roky a samozřejmě, že je veden pracovně. Po úspěšném složení BZH ve II. ceně již ve třinácti měsících, má za sebou několik úspěšných dohledávek vysoké i černé zvěře. Radostné chvíle opět narušila smutná událost, když nás ve věku jedenácti let opustila Andulka, naše zakladatelka chovu a Český veterán šampion. Život naší smečky ale pokračuje dál. Manžel se chystá na individuální zkoušky s rok a půl starou Eliškou, která nyní na podzim složila během dvou měsíců PBZ ve II. ceně a BZH v I. ceně, a stala se tak vítězem zkoušek. Pro klub jsme připravili BZH a pomáhali s výcvikem psů členů klubu, přátel a našich rodinek s již odrostlými štěňaty od našich holek - Sáry a Agáty. Já si doplňuji znalosti z myslivosti a manžel pomýšlí na aprobaci rozhodčího. V lednu nás čeká radostná událost: těšíme se na štěňátka ze spojení Agáty a Blažeje. Určitě mezi nimi bude holčička pro nás. Nemohu opomenout jak je pro nás důležité udržovat zdravotní i pracovní kondici našich psů. V tom nám již tři roky pomáhá výživový program Fitmin zároveň s minerálně - vitamínovými doplňky. Vzhledem k rozmanitému věku našich psů využíváme kompletně celou řadu krmiva pro obří plemena od mléka pro štěňata až po krmivo pro seniory, včetně nového výrobku pro senzitivní psy. Krmíme dvakrát denně a naši psi přípravu krmení komentují svým radostným chováním úplně stejně nadšeně jako chvíle, kdy se chystáme ne procházku. Nemáme pochyby. Obojí jim skvěle prospívá a obojí úplně stejně milují. Tím nás utvrzují, že naše volba je správná. Ještě na závěr motto naší chovné stanice: Cíl je důležitý, ale mnohem důležitější je cesta k němu, na které nás provázejí naši bloodhoundi… Eva a Ota Benešovi Chovatelská stanice Z Křivoklátských hvozdů 23
FITMIN NA CESTÁCH
Napříč zemí Sámů Laponsko leží v nejsevernějších oblastech Norska, Švédska, Finska a ruského poloostrova Kola. Je to území plné jezer a nádherné nedotčené přírody. Co takhle vydat se tam se psím spřežením? Nevypadalo to vůbec dobře, po padesáti kilometrech jsme dorazili na břeh zamrzlého jezera Opukasjarvi na severu Finska. Srub, na který jsme se celý den tak těšili, byl téměř celý rozebrán a všude okolo poletovaly chuchvalce izolační vaty. Na venkovním ohništi ještě doutnaly poslední uhlíky, které tu zanechali dělníci, kteří jednotlivé sruby během zimy opravují. I přesto že se začalo pomalu smrákat, rozhodli jsme se pokračovat v cestě. Odbočili jsme ze skútrové cesty a vydali se po staré lyžařské trase dál do hor. Psi se bořili v hlubokém sněhu až po pás, já jsem se snažil jet na běžkách o něco napřed a alespoň trochu prošlápnout cestu. Do hlavy se mi pomalu začala vkrádat myšlenka, že pokračovat dál nebyl zas až tak dobrý nápad. Vyšplhal jsem se na vyvýšený kopec. Podle mapy to muselo být už blízko, ale co by dělalo jezero uprostřed hor? Zanedlouho mě všechna tři spřežení dojela. Michal už byl na pokraji psychických sil, poslední čtyři kilometry mu psi odmítali táhnout a sáně musel tlačit sám. Nechal jsem je chvíli oddychnout a sjel jsem úzkým tobogánem dolů. Cesta náhle odbočila ostře doprava a prudkým sjezdem pokračovala dál po zamrzlém jezeře. Konečně! Na jeho břehu stál malý srub s předsíňkou, kamenným krbem a přeplněným dřevníkem naštípaného dřeva.
První přípravy Už ani nevím kdo s tímhle šíleným nápadem, vyrazit s patnáctičlennou psí smečkou na dalekou cestu, přišel jako první. Bylo to o předminulých Velikonočních svátcích, kdy jsme si vychutnávali poslední sněhovou nadílku na hřebenu Orlických hor. Celá loňská sezóna nestála, co se týče sněhových podmínek, za nic a my jsme začali toužit
Napsal Martin Roček
ochutnat alespoň trochu z té pravé severské zimy. Postupně jsme rozdělili úkoly mezi jednotlivé členy týmu a začali shánět informace, sponzory a vybavení. Koncem února loňského roku už jsme se všichni, tj. Míra, Michal, Tomáš a já, konečně vydali ve vypůjčeném Mercedesu Vito, za který byl připojen speciálně upravený přívěs na přepravu psů do 2700 kilometrů vzdálené země Sámů – Laponska. Tato nejsevernější, největší, ale také nejřidčeji osídlená provincie Finska, která je známá svým arktickým podnebím a krutou zimou, se stane na následující tři týdny naším novým domovem.
Potíže hned za humny Existují dvě cesty, jak se co nejsnáze dostat do severního Finska, jedna vede přes Švédsko a druhá přes Pobaltí. Ale pokud si vyberete kteroukoliv, vždy si musíte projít peklem polských silnic. Švédsko má, co se týče vstupu psů na své území, přísné veterinární podmínky, konečné rozhodnutí tedy padlo na cestu přes Polsko, Litvu, Lotyšsko a Estonsko. V Mercedesu z půjčovny jsme ujeli necelých sto kilometrů od doby co Míra vystřídal v řízení unaveného Michala, když náhle při rozjezdu ze semaforů, dvacet kilometrů před polskou Varšavou, začalo něco pod motorem s děsivým rachotem přeskakovat. Motor přestal okamžitě zabírat a auto pomalu křižovalo z levého pruhu ke krajnici. V tu chvíli nám všem před očima proběhly ty nejčernější myšlenky: zahozené týdny tvrdého tréninku se psy, hromada zbytečně nakoupeného vybavení a za zády téměř čtvrt tuny té nejlepší „zátěžovky“, kterou nám Dibaq v rámci sponzorského daru poskytnul. Téměř po šesti hodinách nekonečného čekání a množství telefonátů pro nás přijela odtahová služba. Celkové dvanáctihodinové zpoždění, které nám způsobila prasklá poloosa, znamenalo odplutí již zaplaceného trajektu z estonského Tallinu do Helsinek bez naší výpravy. Za doplatek pětatřiceti euro jsme si rezervovali hned následující trajekt, který nám jel za necelé tři hodiny. Čekání jsme využili na pořádné protáhnutí a nakrmení psů, kteří nebyli téměř dva dny venku z přepravních boxů. Hodinu před odplutím trajektu jsme najeli do podpalubí a všem se nám vrátila zpět dobrá nálada, protože to nejhorší jsme snad už měli za sebou. Po dvou hodinách jsme dorazili do zamrzlého helsinského přístavu. Noční obloha byla jasná a teploměr ukazoval dvacet osm stupňů pod nulou – konečně pořádná zima! Nadšení, které v autě panovalo, přerušio rozbité topení. Během několika desítek minut klesla teplota v autě na pouhých pět stupňů a cesta s postupně zamrzajícími okny se stávala nebezpečnou. I přesto, že se řidič i jeho „hlídač“ snažili neustále oškrabávat namrzající jinovatku, padlo nakonec, tři sta kilometrů severně od Helsinek, rozhodnutí, že na nejbližším odpočívadle přespíme.
24
pet care journal
l zima 2010
Natěšení psi to rozjeli opravdu ve velkém stylu, Míra se spřežením vyrazil jako první, pozornost jeho psů však neplánovaně upoutala skupina místních rybářů ve zcela opačném směru. Psi se nedali zastavit a Míra, ovládán svými psy, uháněl napříč zamrzlým jezerem jak o život. I přesto že se po jezeře proháněl mrazivý vítr mě polilo horko. Veškeré mé vybavení i zásoby jídla mizely za blízkým ostrůvkem. Mé zděšení ustoupilo až když se skupinka tří musherů začala pomalu otáčet a nabírat ten správný směr. Pak už jen stačilo rychle nacvaknout za sáně dlouhé lano, které jsem měl připevněné na SKI opasek a to pravé polární dobrodružství mohlo začít.
Za hranicí severního polárního kruhu Po čtyřech dnech jsme dorazili do hlavního města Laponska a do centra sámské kultury Rovaniemi, odtud pak přes turistické středisko Sariselka až do města Ivalo ležící na jižním břehu jezera Inari. V krámku s loveckými potřebami jsme koupili mapu oblasti a pro jistotu ještě jeden náhradní kompas. Během následujících několika dnů to budou naše jediné navigační pomůcky. Noc jsme přečkali ve stanech a ráno začalo velké balení. Psi cítili, že po několika dnech budou mít konečně možnost pořádně protáhnout těla a ukázat, co v nich je. Nervozita mezi nimi byla doslova cítit. Protože jsem byl jediný běžkař z výpravy vydal jsem se jako „návnada“ na zamrzlé jezero. Obavy, že pode mnou led praskne, se rozptýlily ve chvíli, kdy se kolem mě prohnalo několik skútrů. Tento dopravní prostředek je na severu Finska společně s herními automaty doslova národní záležitostí.
Otevřené „autiotupy“ V odlehlých končinách Finska využívají musheři i běžkaři pro své putování takzvané „skútrovky“, síť skvěle značených skútrových cest, které propojují jednotlivé části Laponska. Těchto cest využívají také pracovníci společnosti Metsahallitus, kteří se pravidelně starají o sruby, dříve sloužící rybářům, farmářům a pohraničníkům. Dnes už sruby ve Finsku slouží jen poutníkům, ale pobyt v nich má pevně stanovená pravidla. Jedno z nich jsme během našich cest zažili i my: když obsadíte srub, máte k dispozici pár postelí podle velikosti srubu, dokonce koše na tříděný odpad, v těsné blízkosti se nachází dřevník téměř vždy plný naštípaného dřeva na topení a nedaleko stojí suchý záchod. Tradicí a nepsaným zvykem je povinnost uvolnit své místo ve srubu poslednímu příchozímu, který bývá zpravidla nejvíce unavený. Během naší první odpolední jízdy po nekonečném jezeře nás dojel na skútru finský průvodce, provozující zimní
25
museli postarat o psy: svléknout je z postrojů, připravit jim krmení a odměnit je za celodenní dřinu vepřovými oušky. Během pár vteřin byly misky zcela prázdné, ještě nikdy jsem neviděl takhle hladové psy, kteří slídí po čemkoliv co by alespoň trochu vonělo po granulích!
Jako když uhodí hrom
safari psích spřežení. Někde v dáli se za ním řítilo spřežení osmi alaskánů s německým turistou, který si vychutnával dobře zaplacený adrenalinový zážitek. Z našeho rozhovoru vyplynulo, že jsme si všichni naplánovali dnešní noc strávit ve stejném srubu, ale ten byl příliš malý pro tolik lidí. Nakonec jsme se dohodli, odklonili jsme se od značené trasy a vydali se zátokou směrem k městu Nellim, na srub, který nám Fin během celého rozhovoru doporučoval. A skutečně, po dvou hodinách jízdy, kdy se již začínalo stmívat, jsme přijeli ke srubu Kaikunuora. Byli jsme mile překvapeni jeho útulností a čistotou, uvnitř bylo ještě příjemné teplo a v kamnech dohasínaly zbytky žhavých uhlíků, po předchozích návštěvnících. V první řadě jsme se
26
pet care journal
l zima 2010
Trochu jsme se obávali co se psy udělá led. Na takovém povrchu ještě nikdo z nás nejel a pro psy to byla velká neznámá. Sněhové duny střídalo nespočetné množství ploten temně modrého ledu protkaného spletí prasklin a zamrzlých bublin vzduchu. Všude kolem nás bylo slyšet děsivé dunění znějící jako když uhodí někde v dáli hrom, to jak se ohromné masy ledu pomalu pohybovaly po jezeře a lámaly se jedna o druhou. V takové chvíli záleží na čtyřnohém lídrovi – pokud na led vstoupí on, půjde za ním celé spřežení. Naštěstí to všichni zvládli a mohli jsme pokračovat dál v cestě po zamrzlém jezeře, jehož konec byl v nedohlednu a někde daleko na horizontu se tyčily bílé čepice hor. Čekalo nás přes pět set kilometrů nekonečných plání finských jezer a borových lesů. Užili jsme si nádherné, nezapomenutelné tři a půl týdne. Domů jsme se vrátili v plném počtu a co bylo neméně důležité, tak i v plném zdraví. Dobrodružství, která jsme si užili, by vydala na dalších dvacet stran, ale o tom snad někdy příště…
PŘEDSTAVUJEME
Chovatelská stanice ze Studnických strání Moc mě potěšilo, že po delší době opět vydáváte časopis Fitmin Magazín. Vždy jsem jej rád četl a jednou jsem do tohoto časopisu psal článek o méně známých loveckých plemenech - Hanoverských a Bavorských barvářích. To bylo v roce 2004, časopis se tehdy jmenoval Psí Magazín a moje chovatelská stanice nesla jméno z Poplužního dvora. Od té doby se hodně událo – nejen magazín, ale i chovatelská stanice změnila své jméno, v současné době nás najdete pod názvem ze Studnických strání. Já se k Vám vracím s informacemi o úžasných psech, ale nechci se opakovat a vyprávět Vám o významu a přednostech tohoto pracovního plemene. Chtěl bych Vás seznámit s moji zkušeností se psy za dobu 15 let, kdy jsem si v roce 1994 koupil štěňátko – pejska. Když tento článek o mých psech píšu, jsem po pěkné dohledávce jelena s Citou. 1. srpna mi bylo 80 let a 2. srpna ráno jsem ulovil jelena. Byl střelen přes plíce, ale setrvačností běžel z prudké stráně v lese asi 300 m. Cita jej dohledávala na dlouhém barvářském řemeni. Najednou zastavila a jak jelena zavětřila, zatáhla prudce za řemen. V tu chvíli jsem se skutálel ze stráně a po zhruba 5 m jsem narazil ramenem do silného buku. Buk to vydržel, já taky, ale obražené rameno bude bolet nejméně 3 měsíce. Co by však pro myslivost a pro psy neudělal 2 x čtyřicetiletý mladík Štěpánek...
postřelenou zvěř. Její výbornou prací jsem se tak mohl pochlubit v časopise Myslivost i v našem barvářském časopise Zpravodaj. Za svůj desetiletý život dohledala 62 ks postřelené zvěře, z toho 4 ks vysoké (jelení), 5 ks srnčí a 53 ks černé a zachránila tak kvalitu zvěřiny o celkové váze 2 385 kg. Dceru Senty jsem pojmenoval Cita z Poplužního dvora. Uchovnil jsem ji v roce 2008 a hned začátkem roku 2009 jsem se radoval z nejhezčího vrhu štěňátek. Cita je výborná máma, to určitě podědila…. Štěňátka jsem měl zadaná ještě když nebyla narozená. Jedna fenka měla jít do Německa, ale prodej se stále prodlužoval. Ve třech měsících, kdy již měla odejít, podlezla bránu u zahrady a na silnici ji ošklivě potrhal cizí pes. Veterinář mi dával 20% naděje na přežití. Nakonec se vše dobře zahojilo a fenka mi zůstala doma. Jmenuje se Carmen ze Studnických strání a je to náš a především manželčin miláček. Carmen bude v listopadu již 10 měsíců a je velice učenlivá a moc chytrá - někdy až moc. Doufám, že na podzim v roce 2010 udělá PZB. Chtěl bych ji také uchovnit a už teď vím, že to bude rozhodně poslední bavorský barvář v mém životě. Co se týče výživy mých čtyřnohých kamarádů, krmím již15 let všechny své psy Fitminem, a to od štěňat až po seniory. Granulemi krmím na 90%, k tomu vždy přidám trochu konzervy. Moji psi nikdy neměli problémy se zažíváním, po Fitmin Medium jsou v pohodě. Při jarním a podzimním línání přidávám do krmení Fitmin Srst, fenám v době po porodu Fitmin Vitaregen. Štěňátkům výborně svědčí Puppy Mléko a od jednoho měsíce Puppy Kaše. Ovšem v době ulovení zvěře přestanu krmit granule a 2 – 5 dnů (do vyčerpání „zásob“) krmím vnitřnostmi a zvěřinovými odřezy, jako přílohu přidávám rýži. To za odměnu, aby psi měli z úlovku také něco pro sebe… František Štěpánek čestný prezident společnosti Dibaq a. s.
Mého prvního psa jménem Igor z polesí Adršpach jsem přejmenoval na Rexe. To se ukázalo jako trefné: jméno Rex (král) mu po celý jeho život neslo vždy úspěchy a mě velké potěšení. Za svůj třináctiletý život absolvoval celkem 134 dohledávek. Z toho bylo 82 úspěšných, díky čemuž zachránil kvalitu zvěřiny o celkové váze 3 558 kg. Bylo dohledáno 57 kusů černé (divoké prase), 12 ks zvěře vysoké (jelení) a 13 ks zvěře srnčí. Na jednoho psa úctyhodný výkon, také proto zůstává v mé paměti jako „pan pes“, ale hlavně jako můj velký kamarád. V roce 1999 jsem si do smečky pořídil fenku. Byla z Německa, jmenovala se Senta von Rothharkamm a byla to moje první chovná fena. Odchovala na 4 vrzích 22 štěňátek. Jedno ze třetího vrhu (fenku) jsem si nechal, opět k chovu. Senta byla vynikající máma a dodnes mám radost z úspěchů jejích potomků. Ačkoli byla její pracovní činnost vzhledem k hárání a vychovávání štěňátek částečně omezena, i tak velice spolehlivě dohledávala 27
ROZHOVOR
Úspěšný obchod s krmivy na vesnici Mezinárodní chovatelskou stanici „ze Skalního kraje“ založila paní Lenka Dvořáková již v devadesátých letech minulého století (to zní až historicky, že?). Své dlouholeté zkušenosti s chovem psů se později rozhodla zúročit i v rámci svých pracovních aktivit – otevřela si obchod s krmivy, který jí – ačkoli je situovaný na vesnici – velmi dobře prosperuje… Abychom zjistili, jak se jí se značkou Fitmin pracuje a jak se jí daří obstát v širokém poli konkurence, rozhodli jsme se ji trošku vyzpovídat…
Můžete, prosím, trochu zavzpomínat na své „psí“ začátky? Vždycky jsme toužili po velkém plemenu. Naší první volbou byla fena českého horského psa jménem Saly. Bylo to v době, kdy jsme měli velmi malé děti, a tak nás docela zklamalo, že o jejich přítomnost a hry vůbec nestála, naopak se jim vyhýbala. Navíc nejevila zájem ani o hlídání – cizí lidi přímo milovala a každého vesele vítala. Když nastal čas a my jsme stáli před volbou jakého dalšího psa si pořídíme, byla definice jasná: začali jsme hledat skutečného a věrného ochránce naší rodiny, který bude milovat nás i naše malé děti. Seznámili jsme se tehdy s plemenem Fila Brasileiro, které nám učarovalo svou samostatnou povahou hlídače, věrností a oddaností své rodině, harmonickou stavbou těla a krátkou srstí. Pak už to šlo ráz na ráz. Pořídili jsme si první fenku Fredie z Radnické kovárny, která nás dostala svým exteriérem a povahou. Vlastně položila základy našeho chovu – rozhodli jsme se Fredie zbonitovat a v roce 1999 tak vznikla chovatelská stanice „ze Skalního kraje“. Jaké jsou Vaše zkušenosti s krmením Vašich psů? Fenku jsme střídavě krmili Ankou, Royal Caninem a nakonec jí nejvíce zachutnala Acana. Acanu milovali i naši další psi stejného plemene, kteří postupně přicházeli do naší smečky. Po 7mi letech spokojenosti však nastaly problémy. Nejen s dovozem krmiva a postupně se zvyšující se cenou, ale také v chutnosti a kvalitě. U našich psů jsem si všimla matné srsti a snížené aktivity. To byl tedy důvod proč jste se rozhodla pro změnu? Ano, to byl impuls, že je něco špatně. Hledala jsem nové možnosti a zaujala mě řada značky Fitmin, která se tehdy na trhu objevila. Má zvědavost mi nedala a řadu Fitmin MAXI jsem na svých psech odzkoušela. Od začátku všem tyto granule velmi chutnaly a to i nejstarší fence, která byla vždy vybíravá. Zahajovacím testem Fitmin prošel, jak jste na tom nyní?
Když jsem paní Dvořákovou poprvé uviděla, určitě by mě nenapadlo, že je chovatelkou brazilských fil. Její drobná postava mi k tak velkým psům prostě nešla… Sympatická a stále usměvavá ochotně odpovídala na dotazy a popisovala své zkušenosti a mě tak napadlo, že pokud bych bydlela poblíž, tak právě do jejího obchodu bych chodila nakupovat pro svého psa… 28
pet care journal
l zima 2010
U Fitminu jsme zůstali s maximální spokojeností do dnešní doby. Fitmin puppy mléko, puppy kaše a kompletní krmivo maxi puppy mi pomohly úspěšně odchovat již 3 vrhy. Štěňátka při doporučeném dávkování správně přibývají, mají lesklou srst, silné kostry a žádné prošlapy z nedostatku vápníku. Všechny tyto výrobky jim velmi chutnají, neznám žádné zažívací potíže a energie mají na rozdávání.
V úvodu jsme zmínili, že se Vám úspěšně daří prosadit se i v obchodní sféře… Mám obchod s chovatelskými potřebami, a i když zde nabízím krmiva různých značek, přece jen se zřejmě vždy projeví to, že s čím máte sami dobrou zkušenost, to pak také rádi doporučujete dál. I když mám obchod na vesnici, všechny řady krmiva Fitmin a vitamínové doplňky si tu oblíbili zákazníci ze širokého okolí. Nejen já, ale i zákazníci si pochvalují kvalitu, chutnost a dostupnou cenu. K další spokojenosti přispěl i široký výběr z řad pro malá, střední a velká plemena dle věku a zátěže psa. Je radost vidět psy, kterým krmivo a výživové doplňky Fitmin pomohly ke zdraví nebo do správné kondice. Od roku 2008 nabízím také Fitmin Sensitive s jehněčím masem, které je vhodné pro sensitivní a citlivé psy, od začátku roku 2009 pak také krmivo Fitmin pro kočky, na kterém si pochutnávají i kočky s mlsným jazýčkem. Co Vám dělá při práci největší radost? Vždy mě potěší, když spokojení zákazníci doporučí můj obchod dalším majitelům zvířat. Novým zákazníkům
Krmivo pro senzitivní psy DIETNÍ SLOŽENÍ Jehněčí moučka, čerstvé maso z lososa, oves a rýže PŘÍRODNÍ VITAMÍNY Pivovarské kvasnice, lněné semínko
vždy ráda poradím s výběrem konkrétního výrobku právě pro jejich psa, a pokud se shodneme na Fitminu, tak doporučím také členství ve Fitmin clubu, kde mohou využívat výhod, které klub nabízí. S přihláškami do klubu ani s nasbíranými kódy si nemusí dělat starosti. Stačí, když mi je přinesou při dalším nákupu a já vše předávám k vyřízení obchodní zástupkyni Dibaq. Každou službu navíc zákazníci ocení a rádi se do mého obchodu vrací. Chtěla byste něco vzkázat závěrem? Chtěla bych poděkovat firmě Dibaq za všechny výrobky značky Fitmin, které nejen mě a mou psí smečku neustále přesvědčují o vysoké kvalitě a chutnosti. Naši miláčci výborně prospívají, ať už se jedná o naši nejstarší seniorku, dospělé psy ve vysoké zátěži a nebo o štěňata ve vývinu. Zdraví mých psů je u mne na prvním místě, když pak získáme některý z titulů krásy na výstavě, je to pro nás třešnička na dortu… Lenka Dvořáková, mezinárodní chovatelská stanice „ze Skalního kraje“ a majitelka obchodu s chovatelskými potřebami ve Veselé u Mnichova Hradiště
Problematika senzitivity se týká stále většího počtu psů. Jakmile jednou vznikne, nedá se odstranit, pouze zpomalit její průběh a zmírnit následky. Následná péče o psa je mnohem nákladnější, potřebujete drahé diety i častější veterinární péči.
SPECIALITY Juka, semeno ostropestřece, jablečná vláknina, cukrovarské řízky OPTIMIN Vysoce využitelné stopové prvky vázané na aminokyseliny
Krmivo je sestaveno s ohledem na potravní senzitivitu. Neobsahuje pšenici, kukuřici, soju a hovězí maso. Použité suroviny jsou vysoce stravitelné. 29
Soutěž: Kdo si hraje, nezlobí… a navíc může i něco vyhrát:)
Pro zkrácení dlouhých zimních večerů jsme pro Vás připravili novou soutěž: vyluštěte si naši křížovku a heslo, které Vám vyjde v tajence, nám zašlete do 15. 3. 2010 na adresu
[email protected]. Správné odpovědi slosujeme a tři šťastlivci se mohou těšit na hezkou odměnu! Text ke křížovce: Hledáte cestu z labyrintu krmiv pro Vaše šampiony? Spolehněte se na Fitmin. Proč? Přece proto, že s Fitminem… (tajenka – 22 znaky)
A
B
V
K
B
K
E
R
Á
P
Š
A
K
B
E
R
A
N
Í
P
Š
B
L
Ě
E
Í
E
D
K
Ř
Ž
B
Í
L
Š
O
N
O
T
S
I
L
A
O
K
Ř
J
N
R
Í
C
E
N
E
I
C
N
U
P
O
C
Í
A
T
K
Ž
E
I
Ý
Z
L
T
E
S
F
O
F
Ž
U
J
Í
T
K
P
Y
A
K
Č
N
N
V
O
L
K
R
V
K
M
O
O
S
Á
D
R
A
Š
C
T
E
I
Á
N
K
V
A
O
E
A
A
N
T
R
Í
D
B
D
E
E
V
V
T
E
S
Č
N
Á
V
R
H
N
R
O
B
R
Ř
R
L
Z
U
O
Í
A
Č
E
T
R
A
Z
I
E
A
T
A
Ž
A
S
P
O
S
S
T
N
R
L
A
D
I
R
Á
Ú
J
K
N
U
N
S
L
S
Z
T
S
O
T
I
N
E
M
A
N
Z
O
E
Á
C
I
K
T
T
S
Y
O
K
S
Č
F
I
Í
T
N
E
I
R
O
Z
T
E
Č
R
É
V
L
I
O
K
I
R
E
L
K
M
O
T
R
T
P
O
CH
O
P
E
N
Í
K
A
Í
T
!
S
T
Í
N
O
H
R
A
K
O
V
I
N
A
!
A
ABATYŠE STOIK ORIENT KMOTR BETON ŠIFRANT PŘÍSUN KOSTRA ČINOHEREC TARIF RASTR LYZOL FOTBAL ÚZEMÍ SÁDRA NÁSTIN KARANTÉNA VÍRNÍK ZÁVOZNÍK
KAŠPÁREK ALKEN SUVENÝR OSTROV KOLÍK BLESK ŠLAPADLO PŘÍZNIVOST KUTNA DÍTKO TRIEDR RAZIE MNOŽSTVÍ IKONA VČELIČKA SKLENÍK OFSET VÝJEV ZÁZVOR
OPUNCIE KLERIK BERAN ŠICÍ STROJ POCHOPENÍ KOREKCE BLOKACE ŠPÍNA RAKOVINA LISTONOŠ EJEKCE TRNOŽ REKTORÁT NABÍDKA JÁDRO VEČEŘE STÍNOHRA ZÁKON ZNAMENITOST
Magazín Fitmin, zima 2010 | Vychází čtvrtletně | Vydavatel Marketing společnosti Dibaq a. s., Helvíkovice 90, 564 01 Žamberk | DTP grafické oddělení Dibaq a. s. | Tisk TIGIS, s. r. o., Praha | Kontakt
[email protected], tel. 465 676 080, www.fitmin.cz, www.dibaq.cz | Autorská práva ke zveřejněným materiálům vykonává vydavatel Dibaq a. s. Jakékoliv užití částí nebo celku, zejména přetisk a šíření jakýmkoli způsobem, včetně elektronického, je bez předchozího souhlasu vydavatele zakázáno.
Fotografie:
Martina Binarová, členka kynologického klubu Katmaj z Opavy
Právě vychází magazín
