NÁMITKA č. 79
79-1
Námitka č. 79
79-2
Námitce č. 79 podané panem Ing. Pavlem Ulmannem, bytem Proskovická 675/33, 700 30 Ostrava – Výškovice, kterou se požaduje mimo zastavěné území změnit způsob využití plochy z „Orná půda“ na „Bydlení v rodinných domech“ v k.ú. Polanka nad Odrou, se nevyhovuje. Odůvodnění rozhodnutí o námitce č. 79: Námitka byla posouzena dle ustanovení § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno, že námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti. Pan Ing. Pavel Ulmann je, dle ověření v katastru nemovitostí, vlastníkem pozemku p. č. 3356 v k.ú. Polanka nad Odrou. Tímto bylo naplněno ustanovení § 52 odst. 2 stavebního zákona. Dále byla námitka pana Ing. Pavla Ulmanna posouzena dle ustanovení § 52 odst. 3 stavebního zákona, kde je uvedeno, že nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle ust. § 52 odst. 2 stavebního zákona námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dle znění tohoto paragrafu se k později uplatněným námitkám nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny. Na skutečnost uvedenou v § 52 odst. 3 stavebního zákona byly dotčené osoby upozorněny písemně oznámením na úřední desce a ústně na veřejném projednání návrhu územního plánu. Námitka pana Ing. Pavla Ulmanna byla podána písemně ve lhůtě stanovené stavebním zákonem pro podání námitek. Při posouzení námitky bylo zjištěno, že námitka obsahuje veškeré náležitosti dle ust. § 52 odst. 3 stavebního zákona. Tímto bylo naplněno ustanovení § 52 odst. 3 stavebního zákona. V Územním plánu Ostravy pozemek p. č. 3356 v k.ú. Polanka nad Odrou ze severní strany navazuje na zastavitelnou plochu způsobu využití „Individuální rekreace – zahrady“ ze západní strany na zastavitelnou plochu způsobu využití „Bydlení v rodinných domech“ a z východní strany přes komunikaci je navržen způsob využití „Lesy“. Pozemek p. č. 3356 v k.ú. Polanka nad Odrou se nachází dle BPEJ na pozemku II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu. Pořizovatel posoudil, zda návrh změny plochy způsobu využití „Orná půda“ na způsob využití „Bydlení v rodinných domech“ není v rozporu s ust. § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se uvádí následující: Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí zemědělského půdního fondu, nutno zejména a) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu, hydrologické a odtokové poměry v území a síť zemědělských účelových komunikací, b) odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu, V případě umístění rodinného domu na pozemku zemědělského půdního fondu zpracovatel Územního plánu města Ostravy postupoval v souladu s ust. § 5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém se uvádí: „Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu 79-3
a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením“. Dále pořizovatel vycházel z čl. II metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb. Pozemek p. č. 3356 v k.ú. Polanka nad Odrou se nachází ve II. třídě ochrany zemědělského půdního fondu. Navrhované řešení je v rozporu se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (ust. § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů), ztěžuje obhospodařování zemědělské půdy. Půda nacházející se na zemědělském pozemku p. č. 3356 v k.ú. Polanka nad Odrou je zařazena dle BPEJ do II. třídy ochrany. Půda zařazená dle BPEJ do II. třídy ochrany je dle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí ze dne 12.6.1996 č. j. OOLP/1067/96 podmíněně odnímatelné, neboť jde o půdu vysoce chráněnou. Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy IX, jako věcně a místně příslušný orgán podle ust. § 17 písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, k návrhu rozhodnutí o této námitce neuplatnil stanovisko a tak dle §53, odst. 1 stavebního zákona s navrženým řešením souhlasí. Vlastník pozemku nemá právní nárok na stanovení takových podmínek rozvoje plochy zahrnující pozemky v jeho vlastnictví, které by plně vyhovovaly jeho soukromoprávním zájmům. Stanovení způsobu využití plochy zahrnující pozemky v jeho vlastnictví je zásahem do vlastnických práv ve smyslu ustanovení Evropské úmluvy o ochraně vlastnického práva a je zásahem úměrným soukromému vlastnickému právu majitele pozemku a veřejnému zájmu ukotvenému ve zvláštních právních předpisech, které chrání zejména životní prostředí, krajinný ráz a zachování ekologické stability území. Zastupitelstvo města se rozhodlo, na základě všech skutečností uvedených v odůvodnění, námitce č. 79 nevyhovět.
79-4
Současně platný Územní plán města Ostravy, schválený dne 5.10.1994
79-5
Územní plán Ostravy pro veřejné projednání
79-6
Územní plán Ostravy, změna po veřejném projednání
79-7
