Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA OBČANSKÉ VÝCHOVY
NAŠE SPOLEČNOST A MARIHUANA Bakalářská práce
Brno 2009 Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Milan Valach, Ph.D.
Vypracovala: Barbora Winklerová
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury.
……………….......................... Barbora Winklerová
V Brně, duben 2009
Děkuji PhDr. Milanu Valachovi, Ph.D. za vedení mé bakalářské práce, zvláště za jeho odborné připomínky a cenné podněty.
Obsah 1
ÚVOD ........................................................................................................................ 6
2
CÍL PRÁCE A PRACOVNÍ HYPOTÉZY................................................................... 8
3
2.1
CÍL PRÁCE ........................................................................................................ 8
2.2
PRACOVNÍ HYPOTÉZY ........................................................................................ 8
DROGOVÁ ZÁVISLOST ........................................................................................ 10 3.1
FYZICKÁ A PSYCHICKÁ DROGOVÁ ZÁVISLOST (PRESL, 1994, STR. 40) ................ 11 3.1.1
Vznik drogové závislosti .......................................................................... 12
3.1.2
Bludný kruh drogové závislosti ................................................................ 15
3.1.3
Drogová závislost a její příčiny ................................................................ 15
3.2 4
MARIHUANA A ZÁVISLOST ................................................................................. 18
CHARAKTERISTIKA MARIHUANY ...................................................................... 19 4.1
HISTORIE MARIHUANY ...................................................................................... 20
4.2
MARIHUANA A SOUČASNOST ............................................................................ 22
5
ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ ............................................................................................... 24
6
MARIHUANA – NÁVYKOVÁ NEBO NE? .............................................................. 25 6.1.1
7
Je marihuana „vstupní drogou“? .............................................................. 26
RIZIKA UŽÍVÁNÍ MARIHUANY.............................................................................. 26 7.1
FYZICKÉ ÚČINKY A RIZIKA ................................................................................. 28 7.1.1
Účinky na mozek...................................................................................... 28
7.1.2
Účinky marihuany na dýchací soustavu .................................................. 28
7.1.3
Účinky marihuany na srdce ..................................................................... 29
7.1.4
Účinky marihuany na zažívací trakt ......................................................... 29
7.1.5
Účinky marihuany na sexuální funkce ..................................................... 29
7.1.6
Účinky marihuany v těhotenství ............................................................... 30
7.1.7
Účinky na imunitní systém člověka .......................................................... 30
7.2
PSYCHICKÉ ÚČINKY A RIZIKA ............................................................................ 31 7.2.1
Účinky marihuany na motivaci ................................................................. 31
8
MARIHUANA A LÉKAŘSKÉ VYUŽITÍ................................................................... 31
9
ZÁKON O MARIHUANĚ V ČESKÉ REPUBLICE19) .............................................. 33 9.1
§187A ............................................................................................................ 34
9.2
§188 .............................................................................................................. 34
4
10
9.3
ŠÍŘENÍ TOXIKOMANIE §188A ............................................................................ 34
9.4
DŮVODY PRO A PROTI LEGALIZACI MARIHUANY .................................................. 35
PREVENCE ............................................................................................................ 38 10.1
PREVENCE A RODINA ....................................................................................... 39
10.2
PREVENCE A ŠKOLA......................................................................................... 40
10.3
PREVENCE A VRSTEVNÍCI ................................................................................. 42
10.4
13. ZPŮSOBŮ JAK ODMÍTNOUT MARIHUANU........................................................ 43
11
RADY RODIČŮM, JAK PŘEDEJÍT DROGOVÉMU PROBLÉMU ......................... 46
12
JAK ODHALIT BRANÍ DROG................................................................................ 49
13
METODIKA ............................................................................................................. 52
14
VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH ANALÝZA ...................................................... 53 14.1
VÝSLEDKY K PRVNÍ HYPOTÉZE ......................................................................... 53
14.2
VÝSLEDKY K OSTATNÍM HYPOTÉZÁM ................................................................. 54
15
ANALÝZA ZJIŠTĚNÝCH VÝSLEDKŮ ................................................................... 69
16
NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH VÝSLEDKŮ .................................................. 73
17
ZÁVĚR .................................................................................................................... 74
18
RESUMÉ ................................................................................................................. 76
POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................. 78 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ............................................................................................. 80
5
1 Úvod Téma mé bakalářské práce zní: „Naše společnost a marihuana.“ Protože jsem studentkou oboru pedagogického asistentství pro základní školy, ráda bych se zaměřila mimo jiné také na problematiku marihuany právě na základní škole a gymnáziu. Úkolem této práce je zodpovědět řadu otázek, které bychom mohli v této široké problematice najít. •
Je v dnešní době dostatek informací o marihuaně?
•
Proč se užívání marihuany stalo v naší společnosti tak oblíbené a rozšířené?
•
Mají v dnešní době žáci základní školy a gymnázia dostatek informací o marihuaně?
•
Rozumí pojmu „tráva“?
•
Zajímají se žáci základní školy a gymnázia o nové poznatky a informace v této oblasti?
•
Uvědomují si, jaké jsou nejčastější příčiny užívání marihuany? Vědí žáci, jaké má marihuana účinky?
•
Orientuje se mládež v oblasti odborné pomoci?
Téma jsem si zvolila, protože jsem si uvědomila, že otázka užívání marihuany, zvláště u školáků a mladistvých, je stále větším problémem, který nevzbuzuje příliš velký zájem společnosti, médií, ani odborníků, kteří se problematikou závislosti na droze zabývají. Všimla jsem si,
že věková hranice osob, které se dostaly do styku s marihuanou a které s ní mají osobní zkušenost, se stále snižuje. 6
V mém okolí se objevuje stále více lidí, u kterých se kouření marihuany stalo běžnou součástí jejich života. Právě kvůli této natolik alarmující skutečnosti, jsem se rozhodla o vypracování mé bakalářské práce právě na toto téma. Pro zjištění, jak je na tom dnešní mládež, co se týká znalostí o užívání marihuany, ale také znalostí o marihuaně jako takové, jsem si zvolila žáky základní školy v Moravském Krumlově a žáky všeobecného gymnázia v Moravském Krumlově, protože by mě zajímalo, zda už tito mladí lidé vědí o problematice marihuany, zda by byli schopni si ji opatřit a zda tuto „lehce přístupnou“ drogu již zkusili.
7
2 Cíl práce a pracovní hypotézy 2.1 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je zjistit, jaká je úroveň informovanosti veřejné společnosti a zvláště pak žáků základní školy a
gymnázia
v Moravském Krumlově o marihuaně, zda má krumlovská mládež představu o příčinách užívání marihuany a zda by uměla vyhledat odbornou pomoc. Dále bych chtěla zjistit, zda žáci vědí, jaké účinky vyvolává konzumace marihuany. Zjistit kolik žáků už marihuanu vyzkoušelo a zda je v Moravském Krumlově rozšířená. Budu se snažit zjistit, jaké důvody vedou dospívající mládež k užívání marihuany a zda se neobjevuje souvislost mezi užíváním marihuany a vztahy v rodinách dětí.
2.2 Pracovní hypotézy 1. Předpokládám, že veřejnost má dostatek informací o marihuaně. 2. Předpokládám, že krumlovská mládež má dostatek informací o marihuaně. 3. Předpokládám, že krumlovská mládež bude uvádět jako nejčastější příčiny užívání marihuany tyto: •
Problémy v rodině
•
Osobní problémy
•
Problémy ve škole
•
Vliv party a kamarádů
8
•
Zvědavost
•
Nuda
4. Domnívám se, že mládež tuší, kde najít odbornou pomoc. 5. Domnívám se, že mládež tuší, jaké jsou účinky marihuany na chování člověka. 6. Domnívám se však, že mládež neví, jaká jsou zdravotní rizika užívání marihuany. 7. Myslím si, že dospívající mládež nepovažuje užívání marihuany za rizikové jednání, a proto této problematice pozornost.
9
nevěnuje dostatečnou
3 Drogová závislost Co je návyk? Proč se člověk stává závislým? Podle Bernharda von Treecka, vedoucího jedné velké léčebné kliniky, začíná návyk tam, kde jsme se vzdali původních životních perspektiv a kde droga nabývá na významu a nekontrolovatelným způsobem zaujímá prostor v prožitcích člověka a utváření jeho všedního dne.5) Společným znakem každého návyku je přitom mechanismus odměňování sama sebe. Toxikomani prostřednictvím drog manipulují se svými pocitovými stavy. Jde jim o to, potlačovat nepříjemné nebo vyvolávat příjemné pocity. V mladistvých spatřuji zvláště ohroženou skupinu, protože vzhledem k jejich somatickému i psychickému vývoji, podléhají často změnám nálad, kterým oni sami se teprve učí rozumět. Často je na ně vyvíjen nátlak ze strany jejich vrstevníků. Drogy odstraňují obavy, ostych i vztek, poskytují dočasné uvolnění, dodávají sebevědomí, mohou i novým způsobem rozšiřovat svět. To se však pohybujeme v oblasti zdání, realita je úplně odlišná. Opojné pocity mohou člověka dovést až k závislosti, aniž by si to uvědomoval. Závislost se odráží na psychickém a zdravotním stavu člověka, s tím souvisí i problémy v jeho pracovním i soukromém životě. Ve smyslu klinické psychiatrie je závislost onemocnění, které vyžaduje léčení. Světová zdravotnická organizace ( SZO, anglicky World Health Organisation – WHO ) formulovala v roce 1964 pojem závislost: „je chápána jako tendence k určité činnosti vytvořená učením, zkušeností a opakováním. Návyk je primárně psychický děj s možnými sekundárními tělesnými a sociálními následky. U návyku na léky, drogy, alkohol přibývají k psychickým a sociálním faktorům ještě biologicko-organické faktory škodlivých účinků drog na organismus a nervový systém člověka.“ (Göhlert, Kühn, 2001, str. 11) Závislost definuje mezinárodní klasifikace nemocí takto: „Skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost, 10
než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je silná touha brát psychoaktivní látky, alkohol nebo tabák.“ (Nešpor, Csémy, Pernicová, 2001, str. 45) Jiří Presl definuje závislost obecněji. Popisuje ji jako oddání se něčemu. Člověk může být závislý na nějaké látce, nutkavém jednání nebo vztahu. Čím více je člověk něčím ovládán, tím méně je svobodný, ztrácí kontrolu nad svým životem, nedělá, co by opravdu chtěl. Je nemocný. Závislost je však téměř vždy projevem něčeho hlubšího, např. •
útěk před problémem (y)
•
neschopnost se vypořádat s tlakem společenské skupiny (party)
•
bezradnost, neví, co se svým vlastním životem
•
neví, kým je, jakou má hodnotu
Drogová závislost je o to záludnější, že 1. vzniká poměrně rychle - v průměru 2-3 roky (závisí na druhu užívané drogy, popř. kombinaci drog, osobních dispozicích jedince, věku..) 2. pokud člověk zakusí příjemnosti drogy, jen těžko si dokáže představit, že ho může z ráje stáhnout do pekelné propasti 3. skončit s drogou úplně bez problémů se podaří jen málokomu (Presl, 2006, str. 5)
Fyzická a psychická drogová závislost (Presl, 1994, str. 40)
3.1
Fyzická závislost (běžná u opiátů, např. heroinu): •
tělo si na drogu zvykne, droga se stává součástí organismu, nemá-li ji, tělo protestuje (abstinenční syndrom)
•
pro dosažení stejného účinku si organismus žádá vyšší dávku drogy (vzrůst tolerance) 11
Psychická závislost (běžná u stimulačních drog, např. pervitinu): •
jedinec pociťuje silnou touhu po droze
•
potřeba drogy se stává nepotlačitelná
•
veškeré chování se zaměřuje na získání drogy
•
jedinec ztrácí zájem o vše jiné, co s drogou nesouvisí
3.1.1 Vznik drogové závislosti Drogová závislost probíhá ve většině případů v několika fázích: 1. fáze – experimentální (podle Göhlerta a Kühna nazvaná „euforické počáteční stadium“ (Gohlert, Kühn, 2001, str. 45) ): •
občasné užití drogy přináší báječné, dosud nepoznané prožitky
•
negativní účinky drogy nejsou patrné (člověk si často pomyslí, že ty varovné řeči jsou jen planým poplachem)
•
droga pomáhá uniknout z reality kdykoli je potřeba
•
to všechno chce jen vědět, jak drogu užívat a která je pro toho kterého jedince nejpřínosnější
•
škola či práce se zvládá dokonce ještě lépe než dříve
•
před nejbližšími se dá všechno docela dobře utajit
Pokud se v této fázi jedinec podchytí, pak kromě důkladné prevence je dobré naučit jej zvládat co možná nejrozmanitějšími způsoby nepříjemné a zátěžové situace, které v běžném životě zákonitě nastávají. Pozitivní je, že mnoho lidí v této fázi od drog odstupuje (zmoudří, najdou si jiné životní slasti, odradí je ti, kdo jsou v dalších fázích závislosti…)
12
2. fáze sociální užívání („kritické stadium navykání“ (Gohlert, Kühn, 2001, str. 45) ): •
braní drog se stává pravidelnější (někdy tzv. víkendové braní)
•
jedinec si stanovuje pravidla užívání, která mu pomáhají cítit se bezpečně před závislostí
•
droga se užívá v době a na místech, která jsou k tomu sociálně přijatelná (např. diskotéka)
•
droga je vřazena do sociálního života jedince
•
denní program jedince se pomalu začíná přizpůsobovat jeho touze po droze
•
původní zájmy se začínají zanedbávat
•
objevují se občasné absence ve škole nebo zaměstnání, zejména po tzv. víkendových jízdách, což vede k shánění falešných omluvenek a k lhaní
•
množí se pozdní příchody domů
•
zhoršuje se prospěch či pracovní výkonnost
•
zhoršují se vztahy ve škole, na pracovišti, doma
•
opouštějí se staří kamarádi, kteří neberou a získávají se noví, kteří berou také drogy
Jedinci v této fázi braní drogy se občas svěří tomu, od koho očekávají pomoc. Jejich požadavek pomoci by však zněl spíše takto: „Udělejte něco, abych neměl konflikty s vyučujícími a rodiči. Já se té drogy nechci vzdát, bez ní se muzika nedá vůbec poslouchat natož vychutnat, pomáhá mi uklidnit se, když se pohádám…“ Odborná pomoc je zde již potřebná. 3. fáze - každodenní užívání („stadium návyku, resp. Závislosti“ (Gohlert, Kühn, 2001, str. 45) ): •
jedinec začíná ztrácet kontrolu nad užíváním drogy
13
•
původní hodnotový systém je stále víc pošlapáván
•
pociťovaná emocionální bolest je přehlušována dalšími dávkami drogy
•
život se začíná točit jen kolem drogy
•
neřešené problémy přinášejí stále větší stres a bolest
•
původně stanovená pravidla užívání jsou stále častěji porušována
•
úplné opuštění původních zájmů
•
nezájem o školu, zaměstnání, časté absence vedoucí povětšinou k vyloučení či k výpovědi
•
ztráta vůle
•
konflikty v rodině vedou až k úplnému přerušení kontaktu s ní, k případnému odchodu
•
jedinec se upíná na drogové kamarády
•
peníze na drogy se získávají krádežemi, popř. prodejem drog nebo prostitucí
Jedinec touží po pomoci, chce abstinovat, ale sám to nedokáže. Zde je již třeba odborná pomoci dlouhodobějšího rázu, která je nezbytná. 4. fáze - užívání k dosažení normálu - „narkoman na plný úvazek“ („chronické stadium rozkladu“ (Gohlert, Kühn, 2001, str. 45) ): •
droga už nic nedává
•
jedinec není schopen vidět věci reálně, je pohlcen sebeklamem
•
jedinec je hnán zoufalou touhou navodit drogou opět ten příjemný stav, který byl na počátku jeho občasného braní drog
•
ztráta vlastní důstojnosti, droga nutí dělat jedince to, co ve skutečnosti nechce
•
původní vztahy (včetně rodinných) jsou zničeny, jedinec se stává součástí izolované sociální skupiny stejně postižených
•
pohyb v bludném kruhu jedince zbavuje posledních sil cokoli se sebou udělat, ztrácí chuť žít
14
Takto nemocný jedinec nutně potřebuje pomoc zvenčí. Neodmítne-li ji, nastupuje proces dlouhé a obtížné léčby.
3.1.2 Bludný kruh drogové závislosti Závislost je jako bludný kruh, ze kterého se člověk jen těžko dostává. Jedna potíž vede k další. 1. Myšlení i jednání se točí stále jen kolem drogy. Po aplikaci své dávky myslí závislý na to, jak si opatřit další (kde na ni sehnat peníze, který dealer je dobrý, aby nakoupil správně, stihne to včas...). 2. Užívání drogy vyvolává pocit viny, který vede jen k aplikaci další dávky, aby byl přehlušen. 3. Zpřetrhané původní vztahy vedou jedince k stále většímu uchylování se k těm, kdož jsou na tom obdobně. 4. Při užívání drogy je jedinec stále méně schopen zvládat problémové situace. Nastanou-li, sáhne opět ke droze. Drogová závislost mění osobnost člověka, protože: •
stále víc přemýšlí jen o drogách
•
při shánění prostředků na drogy je schopen odvrhnout své veškeré morální zásady
•
mezi lidmi rozlišuje už jen ty, kteří také berou
•
nedokáže čekat, svou touhu po droze musí okamžitě ukojit
•
veškerý vývoj osobnosti se zastavuje
•
nemá svůj život pod kontrolou, drogový život je stereotypní
3.1.3 Drogová závislost a její příčiny Je to velmi diskutovaná otázka, na kterou neexistuje jednoznačná odpověď. Lze však říci, že příčina bývá někde v kombinaci těchto okruhů: 1. osobnost člověka a její charakteristika 15
2. vlivy prostředí (rodina, vrstevníci, škola, masmédia, životní prostředí...) 3. přítomnost drogy a její charakteristika 3.1.3.1 Osobnost člověka a její charakteristika Neexistuje osobnost, která by byla proti vzniku závislosti zcela chráněna. Avšak pravděpodobnost vzniku závislosti je vyšší u: 1. osob zvýšeně citlivých, zranitelných, úzkostných, trpících komplexem méněcennosti Droga se stimulačními účinky (např. pervitin) poskytne takovéto osobnosti to, co se jí nedostává. 2. osob extrovertních, které mají sklony k impulzivnímu jednání a dramatizování, mají často konflikty s okolím, jsou agresivní Opiátové drogy (např. heroin) u tohoto typu osobnosti vyvolávají pocit celkového zklidnění, nepoznaného vnitřního klidu. 3. osob žijících v rodinách, kde je někdo závislý na jakékoli droze (včetně alkoholu a tabáku) 4. osob, které mají určité, byť drobné mozkové poškození, duševní poruchu nebo jsou dlouhodobě nemocní 3.1.3.2 Vlivy prostředí (rodina, vrstevníci, škola, masmédia, životní prostředí...) Vlivy prostředí znamenají velmi širokou skupinu nejrůznějších jevů, které na nás bezprostředně či zprostředkovaně, různou měrou a intenzitou působí a formují náš postoj k světu (včetně drog). 1. rodina - většinou má na jedince nejsilnější vliv Rizikovými faktory pro vznik drogového problému jsou: 16
o
nedostatečná rodičovská péče (nezajištěný pocit bezpečí, přetvařování
se,
vzájemný
nezájem,
odcizení,
konflikty
manželů, nedostatek času, nejasně stanovená pravidla soužití, týrání, sexuální zneužívání...) o
nadměrná rodičovská péče (tzv. hyperprotektivní rodič, častěji matka)
vedoucí
odpovídajícím
zvláště
v době
způsobem
puberty
reagovat
k neschopnosti na
potřeby
sebeprosazujícího se a osamostatňujícího se jedince 2. škola Rizikovými faktory přispívajícími ke vzniku možné drogové závislosti se stávají: o
špatný prospěch
o
necitlivý přístup učitele
o
neoblíbenost v třídním kolektivu
o
přetížení
o
nepřijetí na zvolenou školu
3. vrstevníci, kamarádi, parta - nabývají přirozeně na významu v době puberty a adolescence Jejich zájmy, životní orientace, názory atp. tvoří ochranu či naopak riziko v drogové problematice: o
skupiny, určitým způsobem ideologicky či kultovně orientované s odmítavým postojem vůči drogám
o
skupiny či volná seskupení příznivců určité životní filozofie nebo módního trendu ( např. house kultura ), kde je droga chápána jako
módní
prostředek
k dosažení
určitého
stavu
(pomine-li jedna móda, přechází se plynule na jinou), droga je 17
tu chápána jako prostředek, nikoli cíl, nestojí ve středu zájmu, aplikuje se méně rizikovým způsobem, k závislosti vede jen málokdy o
skupiny zaměřené na užívání drog
4. masmédia o
velmi často podávají jednostranný a zavádějící pohled na drogovou problematiku
o
nelze předkládat veřejnosti hotová, často naivní, laciná a nepravdivá řešení, aniž by byla co možná nejobjektivněji informována a mohla sama věc zvážit a posoudit
5. životní prostředí o
velká města více a více stresují ( přelidněnost, odtržení od přirozeného prostředí přírody, spěch, hluk, anonymita, odcizenost...)
3.1.3.3 Přítomnost drogy a její charakteristika Kdyby kolem nás neexistovaly drogy, neexistovala by ani závislost na nich. Drogy ale existují a je po nich stále větší poptávka, kterou nelze nikdy zlikvidovat mocensky. Nejúčinnější pomocí je, co nejvíce snížit poptávku po drogách. Právě to by měl být úkol celé společnosti, každého jedince, ne pouze pracovníků, kteří se bezprostředně drogovou problematikou zabývají. Tzn. např. mít zdravé rodiny, dobré školy, nejrozmanitější možnosti využití volného času, umět nést odpovědnost za vlastní jednání, dobře a objektivně informovat, vytvořit dobrou legislativu, mít co nejméně projevů rasizmu…
3.2 Marihuana a závislost Cannabis bývá řazen mezi tzv. „měkké“ drogy. Měkké drogy jsou drogy s akceptovatelným rizikem. Mezi tyto drogy řadíme kávu, tabákové výrobky, produkty konopí a samozřejmě alkohol. „Měkký“ má v této souvislosti význam „nečiní tělesně závislým“. To se však týká marihuany jen podmíněně a zcela 18
se tu pomíjí aspekt potenciálu psychické závislosti. Pojem „měkký“ naznačuje, že určité substance jsou relativně neškodné, na rozdíl od tzv. „tvrdých“ drog. Dovolím si však tuto definici přirovnat k ručnímu granátu a bombě: podle této logiky by mohl být „měkký“ i ruční granát, pokud bychom jej porovnávali s bombou. Cannabis sice vyvolává jen nepatrnou fyzickou závislost, avšak psychická závislost může být poměrně velká a bývá často podceňována. Každá droga může být tvrdá, jsme-li na ní závislí a další užívání nás psychicky, tělesně, sociálně ničí a zkracuje délku našeho života. Nikotin je bez pochyby hlavní příčinou rakoviny plic, alkohol ničí játra, hašiš a heroin mozek. Koho by napadlo nazvat např. alkohol „tvrdou drogou“, když za rok umírá např. v Německu v důsledku požívání alkoholu šestnáctkrát více lidí než v důsledku užívání drog. THC nepřímo zvyšuje výdej dopaminu. Účinek, který má dopamin na tzv. centrum odměny, může způsobit závislost na konopí tím, že člověk bude chtít ten příjemný pocit prožívat znovu a znovu. Přestože je uvolňováno méně dopaminu než po užití silně návykových látek jako speed či kokain, 5 z 10 uživatelů konopí si na něj vytvoří závislost.
4 Charakteristika marihuany Nejprve bych se ráda zaměřila na charakteristiku marihuany jako takové. Co to vlastně marihuana je? Tráva , listí, kytky, joint, špek, hulení - to jsou nejčastější výrazy pro marihuanu, které jsou běžně používány mezi lidmi, kteří marihuanu užívají. Marihuana, cannabis neboli konopí je jedna z nejstarších psychoaktivních rostlin, které lidstvo zná. Jedná se o zelený keř rostliny s pilovitými listy a štíhlými stvoly. Konopí vylučuje pryskyřici, která obsahuje účinné omamné látky. Botanici se shodují v tom, že existují tři druhy – Cannabis indica,
19
Cannabis
ruderalis
a
Cannabis
sativa,
která
je
nejrozšířenější,
nejmohutnější a může dorůst až do výšky čtyř a půl metru. Konopí roste v mírném pásmu celého světa, tedy i u nás a v mnoha částech USA. Hlavní psychoaktivní účinnou složkou této rostliny je poměrně složitá látka nazvaná delta-9-tetrahydrokanabinol (THC). Odlišné odrůdy marihuany obsahují různé množství
THC.
Kvůli zákonnému tlaku
vůči této droze
v polovině
devadesátých let, začali uživatelé marihuany pěstovat konopí v místnostech. To však způsobilo, že úroda se zvětšila, protože bylo možné pěstovat rostlinu po celý rok a navíc šlechtit silnější odrůdy, v kterých obsah THC vzrostl z 5 procent na 10 procent. V Nizozemí se však podařilo vyšlechtit odrůdy s obsahem THC ve vysušeném materiálu až kolem 20 procent. Vedle THC je další účinnou látkou marihuany více než osmdesát tzv. cannabinoidů , které stejně jako THC nejsou rozpustné ve vodě, v krvi ani v moči, ale pouze v tucích. Tyto látky, které se vyskytují pouze v rostlinách Cannabis, se tedy ukládají převážně v orgánech obsahující tuky, jako je mozek a pohlavní žlázy (varlata, vaječníky), dále pak ve slezině, plících a játrech.
4.1
Historie marihuany
Původně pochází konopí ze střední Asie. Asi v 8. století př. n. l. ho dovezli Číňané do Indie. První zmínky o marihuaně byly nalezeny na asyrské kamenné desce již ze 7. století př. n. l. Čínský lékařský text datovaný kolem roku 2700 př. n. l. marihuanu uvádí jako rostlinný lék. Prvním dokladem o použití Cannabisu v lékařství je herbář, který byl vydán za vlády čínského císaře Šen-nunga před 5000 lety. Vítězné tažení rostliny se s islamizací roku 800 n.l. na celém Předním východě a v Africe nedalo zastavit. Později se tato nenáročná rostlina rozšířila do všech kontinentů. Marihuana má dlouhou historii lékařského použití na Blízkém východě, v Indii, Číně, severní Africe a používala se také při náboženských slavnostech a pro potěšení. V dobách starého Říma se často při setkáních kouřívalo samičí konopí, a to pro potěšení a k pozvednutí nálady. 20
Již od dávných dob se marihuana doporučovala např. při malárii, zácpě, revmatických
bolestech,
proti
migréně,
ženských
chorobách,
jako
analgetikum při chirurgických zákrocích, pro oživení mysli, snížení horečky, povzbuzení chuti k jídlu. Konopí s nízkým nebo žádným obsahem psychoaktivních látek se používalo k výrobě celé řadě produktů včetně látek, lan, rybářských sítí, pytlů a olejů. V devatenáctém století byla střídmá konzumace hašiše a marihuany pravidlem v Indii. Před více než sto lety bylo také opium a morfium velmi rozšířené. Tyto látky byly dokonce volně prodejné; německý chemický velkovýrobce Bayer uvedl heroin na trh jako lék a jako alternativu morfia; hlavní účinnou látkou Coca-Coly nebyl kofein, ale to, co také dnes název skrytě slibuje - kokain. Sociální důsledky, které způsobilo konzumování těchto látek, byly již tak velké, že v roce 1912 uzavřelo třináct států první antidrogový pakt, tzv. „Mezinárodní opiovou dohodu“ (známé také jako haagské dohody; byly připsány k textu versailleské smlouvy - 1919 ). Jednalo se ale spíše o doporučení namísto rozhodnutí a kontrolované drogy byly stále v malém množství ve volné prodeji. V roce 1925 se konala v Ženevě další konference, zaměřená na tuto problematiku. Delegáti všech zemí, kde se konzumoval Cannabis, v čele s Egyptem a Tureckem požadovali jeho zákaz. Označili jej za nebezpečnou drogu. Země se dohodly na doporučeních podobných těm z Haagu, změna spočívala v tom, že zaměnily výraz „lék a legitimní užití“ drog za „lék a vědecké užití“, a tím se vyhnuly dvojznačnosti pojmu legitimní. Nově byla vytvořena Stálá ústřední komise, která měla dohlížet na obchod s drogami. V roce 1927 byla sjednána nová Mezinárodní opiová úmluva, která rozšiřuje řadu opiátů na kokkové listy, surový kokain a indické konopí, případně pryskyřice a jejich přípravky. V roce 1961 přijali delegáti ze sedmdesáti čtyř zemí Spojených národů znovu jednohlasné rozhodnutí: „Užívání Cannabisu je v každém ohledu nebezpečné, ať už se jedná o fyzickou, duševní nebo sociální stránku“. 21
Cannabis bylo zakázáno „Jednotnou dohodou o omamných jedech“ (Single Convention on Narcotic Drugs ) ve všech členských zemích Spojených národů. Některé země před drogou kapitulovaly a tolerují její držení v malém množství. Ale mezinárodní názor je přesto jednotný – proti marihuaně. Historický vývoj potvrdil, že konopí, podobně jako alkohol, doprovázelo existenci člověka od starověku. Konopí usnadňovalo lidem život, ten se stával příjemnějším. Lidé si postupně oblíbili blahodárné účinky Cannabisu a měnící se psychické funkce natolik, že si ani sami neuvědomili, na jak šikmou plochu se dostali. U nás se konopí pěstovalo ve velkém množství pro technické účely, a to po celou dobu existence Československa. První zmínky o zneužívání konopí se objevují ve 30.letech 20.století. Tehdy šlo ale jen o několik případů kouření marihuany v hlavním městě. Její mírné rozšíření se odehrálo v 60.letech, souviselo se společenským uvolněním, ale i následkem zahraničních vlivů. Sovětská invaze a silná represe, která následovala, zatlačila toto užívání zpět do prostředí toxikomanů. A tak vzhledem k tomu, že užívání konopí se odehrávalo v relativně uzavřených skupinkách, byl vliv tohoto jednání na společnost minimální. V polovině 80.let se prohlubovala krize socialistického zřízení a po rozpadu jeho kontrolních systémů, u nás užívání konopí zase vzrostlo. Po roce 1989 se u nás zneužívání konopí stalo módní. Tuzemská produkce konopí silně vzrostla, pěstovalo se na ilegálních políčkách, ale i doma v květináčích. Objevily se nové postupy a techniky, které zaručovaly vyšší obsah THC v rostlinách.
4.2 Marihuana a současnost Evropa i USA se nyní potýká s prudkým nárůstem obliby omamných účinků konopí. Společnost však není v otázce této problematiky zcela jednotná. Snad právě proto není možné dobrat se k nějakému způsobu 22
řešení v této problematice. Současný vývoj ukazuje, že společnost se názorově dělí na dvě strany: první poukazuje na to, že užívání marihuany způsobuje veliké zdravotní, sociální a morální problémy; druhá strana je spíše toho názoru, že marihuana slouží jako neškodný prostředek k zábavě a měla by být legalizována. Jsem toho názoru, že pravda je někde uprostřed. Nebezpečí vidím hlavně v tom, že marihuana bývala a je společností vnímána jako rituální prostředek, který vede ke zlepšení nálady, druživosti, kolektivnímu veselí, k odbourání psychického napětí. Avšak pod jejím vlivem se lidé mnohdy dopouštějí společensky nepřijatelných až nebezpečných činů. Drogová problematika marihuany je velmi složitá věc. Vždyť její dostupnost a možnost pěstování je v dnešní době tak mediálně známým faktem, který nás přesto často míjí stejně jako cizí problémy. Potom se nám ale dospívající svěří, samozřejmě v tom lepším případě, že „trávu“ zkusil a situace se zásadně mění. Problém už není abstraktní, ale dotýká se nás dnes a tady. Co tedy s tím? Teprve teď si uvědomujeme, že vlastně o drogách nic nevíme. Podle informace Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogové závislosti (EMCDDA) „Češi vedou v Evropské unii v užívání konopí“. (Presl. 2006, str. 26) „Nejrozšířenější nelegální drogou v Evropě (i ve všech ostatních regionech) je konopí. V Evropě ho za poslední rok podle odhadu užívalo 28,8 milionů lidí, tedy 5,3 procenta z celkové populace kontinentu. Spotřeba konopí rostla v letech 2003 a 2004 i ve východní Evropě, kde ho užívá 3,6 procenta dospělého obyvatelstva, tedy přibližně 8,5 milionů lidí. Nárůst užívání konopí zaznamenali v posledním desetiletí téměř ve všech evropských zemích. Veřejná debata o jeho užívání se však více zabývá jeho údajnými pozitivy než souvisejícími riziky. Zdá se, že rostoucí trend zneužívání konopí souvisí se snahou prosazovat názor, že jeho používání není škodlivé. Pozitivní signál, že tomu tak není, přišel z Nizozemí. Vláda ve
23
svém dokumentu z loňského roku připouští, že "kanabis není neškodná látka", což se týká nejen uživatelů, ale i celé společnosti. Mezinárodní výbor pro kontrolu drog (INCB) nedávno vyzval nizozemskou vládu k přijetí dalších opatření ke snížení počtu "coffee shopu" v zemi.“32)
5 Způsoby užívání Nejčastějším způsobem užívání marihuany je její kouření buď v dýmce nebo ubalené v cigaretovém papíru. Marihuana upravená do cigarety se nazývá joint. Ten může obsahovat buďto čistou směs z rostliny Cannabis nebo může být smíchán s tabákem. Špek je získáván tak, že se z cigarety nebo doutníku vysype tabák a nahradí se marihuanou. Velmi rozšířen je také hašiš (pryskyřice posbíraná z rostlin), který se do cigaret míchá spolu s tabákem. Někdy se marihuana kouří i z vodní dýmky. Kouření je nejefektivnější způsob jak dopravit THC do mozku. Kuřák konopí se časem naučí, jak vdechováním dýmu přijmout optimální dávku. Marihuanu je možné užívat také perorálně, např. spařit do nápoje, jíst samu o sobě nebo zpracovat do jídla, velmi časté a oblíbené jsou bramboráky, cukroví, míchá se do alkoholu, nápojů a jogurtů. V takových případech je ale absorpce THC do krve pomalá (trvá 3 – 4 hodiny, než se dosáhne maximální koncentrace v krvi) a uživatel si často nemůže být jistý, jestli dávku nepřehnal, nebo zda naopak nepožil příliš malé množství, které už nevyvolá očekávaný efekt.
24
6 Marihuana – návyková nebo ne? Při otázce, zda se na marihuaně vytváří závislost, se společnost často dělí na dva tábory. První tvrdí, že marihuana je droga a že každá droga v sobě skrývá nevyhnutelné riziko, že ten, kdo ji konzumuje, se na ní stane i závislým. Druhá skupina je toho názoru, že užívání marihuany není tak škodlivé a už vůbec ne návykové. Jak to tedy je? Jak jsem se již zmínila v kapitole Marihuana a závislost: Cannabis sice vyvolává jen nepatrnou fyzickou závislost, avšak psychická závislost může být poměrně velká a bývá často podceňována. Důkazem může být pokus, který realizovala v šedesátých letech 20.století Federální nemocnice pro léčbu závislosti na drogách v Lexingtonu, státu Kentucky. Pokus byl prováděn v laboratorních podmínkách, kdy lidé dostávali každých pár hodin po několik týdnů velké dávky marihuany. Podařilo se tak u nich sice dosáhnout abstinenčních příznaků, byly však velmi mírné, většinou podrážděnost, nervozita, poruchy spánku a snížená chuť k jídlu. Farmakologové Jack Henningfield a Neal Benowitz zhodnotili nezávisle na sobě před rokem 2003 závislostní potenciál šesti psychoaktivních drog – kofeinu, nikotinu, alkoholu, heroinu, kokainu a marihuany. Oba označili kofein a marihuanu jako dvě nejméně návykové látky. Norman Miller a Mark Gold, poskytovatelé protidrogové léčby v USA, jsou toho názoru, že příznaky závislosti na marihuaně jsou „často sotva znatelné a těžko se dají rozpoznat, a proto by měli být uživatelé marihuany diagnostikováni jako závislý, aniž by museli vyhovovat požadavkům norem Americké psychiatrické asociace“. Vznik syndromu závislosti na marihuaně byl zaznamenán mezi velmi častými uživateli a je spojován s neschopností vyrovnat se s užíváním drogy jako takové, zhoršením paměti a myšlení, sníženou sebeúctou a možným výskytem depresí. Míra rozšířenosti takových příznaků mezi uživateli není 25
jasná, ale předpokládá se, že tělesnou závislost zažije jen velmi málo z nich. Pravidelní uživatelé mohou cítit psychickou potřebu užívat drogu nebo na ni mohou začít spoléhat. Většina klientů protidrogových pomocných center užívá jako svou hlavní drogu heroin. Průzkumy ale ukazují, že zde o pomoc žádá i nezanedbatelný a vzrůstající počet lidí s problémy spojovaných s marihuanou. Nutnost vzít si více drogy, aby uživatel dosáhl stejného účinku, se vyvíjí u pravidelných uživatelů, těm proto často stačí malé množství marihuany.
6.1.1 Je marihuana „vstupní drogou“? Dalo by se odpovědět ano i ne. Jasné ne, pokud je vstupní drogou myšleno, že uživatelé konopí musí bezpodmínečně skončit u kokainu nebo heroinu. Ano, pokud je vstupní drogou myšlena skutečnost, že cesta k drogám, jako je kokain a heroin, prakticky vždy vede přes marihuanu a hašiš. Obecně se uživatelé marihuany později rozdělí do dvou skupin: tj. ti, kteří vystoupili a ti, kteří přestoupili. Většina konzumentů s kouřením drogy přestane, protože přijde na to, že vedlejší účinky jsou nežádoucí až neúnosné. Zbývající část konzumentů konopí buď dlouhodobé důsledky nadále snáší, nebo končí u silných návykových drog. Podle rozsáhlého amerického průzkumu již z roku 1982 „přešly osoby, které kouřily marihuanu tisíckrát nebo častěji v 73% ke kokainu a ve 23% k heroinu“.26) "Můj první joint jsem dostal na školním dvorku. Dnes jsem závislý na heroinu a právě jsem se ho pokoušel poosmé zbavit." Christian, 23 let26)
7 Rizika užívání marihuany Účinky většinou nastupují několik minut po začátku kouření a mohou při nižších dávkách trvat hodinu a při vyšších dvě až tři hodiny. Když uživatel 26
marihuanu sní nebo vypije, trvá hodinu nebo i déle než se účinky projeví, což je nebezpečné, protože člověk nemůže účinky korigovat tak snadno, jako když kouří přesné dávky v určitých časových rozestupech. Při spolknutí mohou účinky trvat dokonce dvanáct hodin. Marihuana navozuje celou řadu zřetelných, ale většinou nepříliš silných tělesných účinků, jako je zvýšení srdeční činnosti a pozdější snížení tlaku krve (což představuje riziko pro lidi s problémy se srdcem), zrychlený puls, zarudlé oči, pach potu po spálené trávě, sucho v ústech, neobratnost, slabé zmírnění bolesti a občas závrať. Dlouhodobější příjem drogy může způsobovat také psychické potíže: vede ke kolísání nálad, zhoršené schopnosti soustředění, horšímu prospěchu, neochotě přebírat zodpovědnost, menší péči o zevnějšek.
Užívání
marihuany často posiluje chuť k jídlu. Uživatelé pod jejím vlivem mohou cítit velký hlad a jdou takzvaně „vyluxovat ledničku“. Často mají chuť na sladké. Skutečná toxicita marihuany je velmi nízká a nejsou zprávy o nikom, kdo by utrpěl smrtelné předávkování. Studie na zvířatech ukázaly, že mezi účinnou a smrtelnou dávkou je velmi značné rozpětí. Těch několik úmrtí spojených čistě s marihuanou vzniklo většinou na úkor vdechnutí zvratků. Při normálních dávkách, většinou 10-20 mg THC nebo jeden průměrný joint, jsou psychické účinky marihuany slabé a těžko klasifikovatelné. Účinky látek obsažených v konopí jsou podobné stavům vyvolaným při užití alkoholu, sedativ, opiátů a ve vyšších dávkách i halucinogenních drog, jako je LSD. „Konopí v normální dávce způsobuje stav tzv. high – relaxace, spokojenosti a lehké intoxikace. Problémy s koordinací, hlad a zhoršení paměťových funkcí patří mezi jeho vedlejší účinky. Tyto efekty vznikají, protože THC narušuje působení anandamidu, neurotransmiteru, který se nachází v různých částech mozku.“26) Marihuana se většinou užívá k dosažení uvolnění, společenskosti, hovornosti, veselosti nebo také chvil introspektivních prožitků. Objevují
27
se pocity zvýšeného vnímání a porozumění skrytým myšlenkám druhých, hudbě a dalším smyslovým prožitkům. „Je to trochu jako horská dráha – nahoru a dolů. Nejdříve jste nahoře, pak přijdou návaly pocitů pronásledování. Jeden z mých přátel si v kuchyni mazal máslo na chleba… Byl jsem přesvědčený, že mě chce podřezat“ (Kuřák marihuany) (Ganeri, 2001, str. 21)
7.1 Fyzické účinky a rizika 7.1.1 Účinky na mozek Vliv na mozek je velmi velký a je spouštěcím prvkem četných chemických pochodů. „Během klinických testů s marihuanou na opicích druhu Rhesus bylo zjištěno poškození buněk ve všech oblastech mozku. Některá z těchto poškození způsobí, že tok informací se v mozku výrazně zpomaluje.“22)
7.1.2 Účinky marihuany na dýchací soustavu Časté vdechování marihuanového kouře v průběhu let může zhoršit choroby dýchacích cest a také způsobit rakovinu plic a horních cest dýchacích. Marihuanový kouř obsahuje vysoké koncentrace karcinogenního dehtu a dalších jedů. Při kouření Cannabisu dochází přibližně k patnáctkrát silnějšímu podráždění horních cest dýchacích než při kouření tabáku. Riziko onemocnění rakovinou plic je pět až desetkrát vyšší než u běžných kuřáků cigaret. Uvádí se, že kuřáci marihuany vdechují kouř méně často, zato však hlouběji a na delší dobu než kuřáci cigaret. Rozsáhlé studie lidské populace však ukázaly, že jsou plicní infekce o něco málo častější u kuřáků marihuany než u kuřáků tabáku. Ukázalo se, že kouření marihuany také oslabuje schopnosti plic vzdorovat infekcím. Testy potvrdily, že účinné látky z konopí mohou poškodit činnost imunitních buněk v plicích. Většina těchto účinků je slabá a vratná, což 28
naznačuje, že značnějšími problémy mohou trpět pouze velmi silní kuřáci. Stálí uživatelé často trpí chronickou bronchitidou, tedy zánětem dýchacích cest. Při užívání směsi hašiše nebo marihuany s tabákem vzroste riziko zánětu dýchacích cest až čtyřikrát. Při konzumaci takové směsi dochází k poškození dýchacích cest o celé roky dříve než při „pouhém“ kouření tabáku.
7.1.3 Účinky marihuany na srdce Toxické účinky na srdeční sval nejsou tak velké, ale narkomani s možným rizikem srdečního onemocnění zatěžují tento orgán větší měrou než ostatní lidé s podobným rizikem. Může dojít k drastickému zvýšení tepové frekvence, je zde riziko srdečního infarktu.
7.1.4 Účinky marihuany na zažívací trakt Užívání marihuany může způsobit zvracení, průjem a „tísnivé pocity v břiše“. Chronické užívání může také způsobit, že je zažívací trakt více citlivý na infekce.
7.1.5 Účinky marihuany na sexuální funkce Pravidelné a intenzivní užívání může snížit hladinu estrogenu a testosteronu v těle, což vede ke zmenšení počtu spermií a zkrácení menstruačního cyklu. Cannabis ovlivňuje zrání spermií. Při dlouhodobé konzumaci může dojít k deformaci a ke změně buněčné struktury, spermie jsou pak „zmrzačené“. Již při malém množství THC ustává na dvacet čtyři hodin tvorba mužského pohlavního hormonu testosteronu. "Ze všech drog, které jsme zkoumali, neměla žádná tak silné a dlouhotrvající účinky na tyto hormony (testosteron a jiné pohlavní hormony) než THC." Dr. Carol Smithová, vědecká pracovnice, zabývající se výzkumem marihuany25)
29
7.1.6 Účinky marihuany v těhotenství Je známo, že THC může procházet placentou a také se dostává do mateřského mléka. Pravidelné a časté užívání marihuany v těhotenství zvyšuje riziko předčasných porodů se všemi souvisejícími komplikacemi, jako je například menší velikost a hmotnost novorozenců. Rostoucí plod nedostává dostatečné množství kyslíku. Některým matkám, které před porodem intenzivně užívají marihuanu, se rodí děti trpící přechodným třesem, nepříjemnými pocity a jsou velmi bojácné. Nejsou však žádné důkazy o tom, že děti vystavené účinkům marihuany před svým narozením trpí jejími nepříznivými účinky i později v životě. Při trvalé konzumaci způsobuje marihuana abnormální dělení buněk a velmi závažná dědičná poškození.
7.1.7 Účinky na imunitní systém člověka Při dlouhodobém užívání marihuany dochází k oslabení imunitního systému. THC totiž oslabuje funkci a schopnost bílých krvinek bojovat proti cizím vlivům. „Ochranná armáda“ tzv. T-lymfocitů funguje tak, že obklíčí viry jakéhokoliv druhu a rakovinné buňky a rychlým dělením vytvoří takové množství „vojáků“ , kteří vlastní převahou dokážou zničit nepřátelské cizí prvky. THC tuto schopnost dělení buněk omezuje. Místo tisíc „vojáků“ – Tlymfocytů – je pro boj připraveno pouze pět set. "Mohu to shrnout takto: během 20 let, kdy jsem zkoumal lidské buňky, jsem nezažil nikdy žádnou jinou drogu včetně heroinu, která by vyvolávala podobně strašné poškození DNA jako marihuana." Akiro Morishima, americký vědecký pracovník v oboru výzkumu buněk,specialista pro účinky drog na buněčné struktury25)
30
7.2 Psychické účinky a rizika 7.2.1 Účinky marihuany na motivaci Těžký kuřák chronicky intoxikovaný marihuanou se může zdát malátný a bez energie. Také klesá jeho učební výkonnost, což možná souvisí s obtížemi spojovanými s marihuanou, tedy ovlivněním rozsahu paměti a schopnosti soustředit se. Intenzivní užívání marihuany během období dospívání může mít vliv na společenský a intelektuální vývoj. Dospívání se většinou definuje jako období, ve kterém probíhají nejsilnější biologické i společenské změny ovlivňující budoucí duševní schopnosti a způsob života. Výzkum provedený ve Spojených státech ukázal, že ačkoli může užívání marihuany v této době vést k horším studijním výsledkům, neurčuje další intelektuální vývoj. Při větších dávkách nebo při kouření silnějších odrůd se mohou dostavit poruchy smyslového vnímání, zapomnětlivost a zmatek. Také se může v různé míře projevit pocit duševní nepohody, zvláště úzkost a paranoia. Pravděpodobnější je to v případě, že už je uživatel stísněný nebo užívá marihuanu v nepříznivém prostředí. Dále se ničí schopnost postavit se problémům tváří v tvář a mít vůli je řešit. Všechny drogy vyvolávají pocit „high“, který ničí schopnost prožívat radost i bez drog. Konzument marihuany zaznamenává vjemy zkresleně nebo chybně v čase. Často si člověk nemůže vzpomenout na řadu věcí. Je třeba, aby si lidé uvědomili, že drogy jako Cannabis ničí kreativnost, schopnosti, vědomí i cílevědomost, tedy i životní motor.
8 Marihuana a lékařské využití Lékařský výzkum stále více ukazuje, že má marihuana celou řadu možných lékařských využití. Ukázalo se, že marihuana příznivě působí na 31
snižování nevolnosti doprovázející chemoterapeutickou léčbu rakoviny, u pacientů s AIDS povzbuzuje chuť k jídlu a u nemocných, kteří trpí zeleným zákalem snižuje nitrooční tlak. Působí také ke snížení bolesti při onemocnění svalů a kostí (snižuje svalové křeče při úrazech páteře a roztroušené skleróze). Pilulky se syntetickým THC se dají koupit na předpis. Čisté THC však může vyvolat nepříjemné vedlejší psychoaktivní účinky. Také dermatologie využívá léčebných účinků této rostliny. Konopná bylina je unikátní hlavně díky vysokému obsahu nenasycených mastných kyselin. Jednou z nich je kyselina gamalinoleová, která je svým složením velmi podobná kožnímu tuku. Kyselina gamalinoleová ovlivňuje vodní hospodářství kožní buňky a zamezuje tak nadměrným ztrátám tekutin. Konopný olej zamezuje množení bakterií na kožním povrchu – působí baktericidně. Má protizánětlivé a regenerační vlastnosti, je vhodný i pro citlivou pleť. Kosmetika vyráběná z konopí je vhodná jako prevence pro ekzematicky, pro lidi se suchou pokožkou i pro ty, kteří trpí lupénkou. Konopný olej se vyrábí ze speciálně šlechtěného konopí, které obsahuje minimum psychoaktivních látek. Preparáty konopné kosmetiky jsou výjimečné obsahem vitagenů z léčivého vyšlechtěného technického konopí. Třicet pět států USA od sedmdesátých let schválilo užívání marihuany jako léku (federální zákony však státům neumožňují zlegalizovat dodávky marihuany).
Marihuana by měla být tedy přesunuta do Seznamu č. 2
(nebezpečné drogy s omezeným lékařským využitím), což by dovolovalo použít ji jako předepsaný lék, zatímco jinak by zůstala ilegální. 14.září 2008 uveřejnil Science Daily, že výzkumníci z Imperial College v Londýně přišli na to, že mechanismus, kterým receptory CB2 ulevují od bolesti, je podobný tomu, jako pracují opiátové receptory pod účinky morfinu a může tedy nabídnout alternativní možnosti pro léčbu akutní bolesti. Výsledky výzkumu ukazují, že se může ulevit od bolesti zaměřením se na cannaboidní receptor CB2 bez vedlejších účinků, které mají lidé
32
s marihuanou spojené. Nyní se plánují další klinické výzkumy drog, které by se měly zaměřit na receptor CB2.
9 Zákon o marihuaně v České republice19) Z trestního zákona: 1) Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává
omamnou
nebo
psychotropní
látku,
přípravek
obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. 2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo ve větším rozsahu, nebo b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnácti let.
3) Odnětím svobody na osm až dvanáct let bude pachatel potrestán, a) získá-li činem uvedeném v odstavci 1 značný prospěch, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší patnácti let, nebo c) způsobí-li takovým činem těžkou újmu na zdraví. 4) Odnětím svobody na deset až patnáct let bude pachatel potrestán, a) způsobí-li činem uvedeném v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, b) získá-li takovým činem prospěch velkého rozsahu nebo c) spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
33
9.1 §187a 5) Kdo bez povolení přechovává omamnou nebo psychotropní látku nebo jed v množství větším než malém, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem. 6) Odnětím svobody na jeden rok až na pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu.
9.2 §188 7) Kdo vyrobí sobě nebo jinému opatří nebo přechovává předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku obsahující omamnou nebo psychotropní látku nebo jedu, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci. 8) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 ve větším rozsahu, b) spáchá-li takový čin vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo c) získá-li takovým činem značný prospěch.
9.3 Šíření toxikomanie §188a 9) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem. 10) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší osmnáct let.
34
9.4 Důvody pro a proti legalizaci marihuany Co člověk, to názor. Existuje řada argumentů pro i proti tomu, aby se marihuana stala legální drogou, stejně jako jsou legálními drogami alkohol a tabák. V současnosti je však marihuana v naší zemi označena jako nelegální droga. Není dovolené ji pěstovat, vlastnit, šířit nebo poskytovat pozemky k jejímu pěstování. V knize Drogy, od extáze k agonii, jejíž autorkou je Anity Ganeri, jsou publikovány názory několika osob na tuto problematiku: „Je to mnohem neškodnější než whisky, nikotin nebo rozpouštědla.“ (Hvězda pop-music ) „Pokud by měla být legalizována, muselo by být zavedeno licenční řízení, musela by se zavést kontrola kvality a také připravit informační kampaň.“ (Protidrogový pracovník) „Zprvu jsem s kámošem dost chlastal. Často jsme pili a pak jsme obcházeli ulice a rozbíjeli auta a bary. Teď kouříme trávu, chceme být společenský a bavit se s holkama. Tráva vám dává takovej pohodářskej, pozitivní způsob smýšlení.“ (Kuřák marihuany) „Kdyby byla marihuana legální, už by tak moc nelákala a nikdo by ji nechtěl kouřit.“ (rodič) (Ganeri, 2001, str. 18) A jaké mají názory na tuto problematiku osoby v mém okolí?: „Ať si říká, kdo co chce, je to dobou. Mladí lidi nemají žádnou výchovu ani pořádné starosti, kdyby měli co na práci, neměli by čas na takové hlouposti. A jestli je marihuana legální nebo ne, je úplně jedno, kdo ji chce, vždycky si ji opatří. Nezajímá ho, jestli porušuje nebo neporušuje zákon. Já osobně bych to nechal tak, jak to je. Jinak to bude ještě horší.“ (důchodce)
35
„Nevím čím to je, že se marihuana tolik rozšiřuje. Možná je to i nějaká móda nebo co. Podle mě je stejně nebezpečná jako alkohol nebo cigarety. A kdyby nebyla zakázaná, ztratila by trochu na atraktivnosti a pro spoustu mladých, kteří hulí právě třeba na truc rodičům nebo světu okolo, by to ani nezkusili.“ (studentka VŠ) „Musím se přiznat, že jako rodič mám pochopitelně obavu z toho, že to mé dítě zkusí a ještě větší z toho, že se to stane součástí jeho života. Ale myslím si, že víc než na tom, jestli je legální nebo ne, záleží na osobnosti toho člověka a tudíž pochopitelně na výchově a vztahu rodičů s dětmi. Vždyť se podívejte na situaci s alkoholem a tabákem – jsou zákonem povoleny až od 18ti let, ale tato skutečnost nezabrání mladším, aby nepili nebo nekouřili. Já bych ji možná i povolil, vzhledem k tomu, jak moc je rozšířená. Aspoň by o ní bylo jednoduše k dispozici více informací a nebyla by takové tabu při rozhovorech s dětmi.“ (rodič) Důvody pro: Někteří lidé argumentují tím, že není o moc nebezpečnější než alkohol a tabák. Její uzákonění by policii a ostatním úřadům umožnilo soustředit se na boj proti obchodu s mnohem horšími drogami, jakou jsou heroin, pervitin. „Jako další argument se často uvádí, že jednotlivec má právo vlastní volby, podobně jako u tabáku, a stát by neměl omezovat občana v tom, co dělá ve svém soukromí. Poskytneme-li lidem dostatek informací, říkají dále zastánci legalizace, vyhnou se užívání nebezpečných drog.“ (Ganeri, 2001, str. 86) Důvody proti: Odpůrci legalizace marihuany argumentují tím, že pokud by se připustila legalizace jedné drogy, mohly by se začít ozývat hlasy, které by se dožadovaly uzákonění nějaké další drogy. Často se připomíná fakt, že marihuana může být pro některé lidi vstupem do světa tvrdých drog. „Navíc je logické, že lidé, kteří by se zabývali obchodem s marihuanou pro zisk, by usilovali o získání co největšího počtu kupujících. Je pravda, že alkohol je legální drogou a informovanost o rizicích a následcích užívání alkoholu je obecně vysoká, ale přestali proto lidé pít? Alkohol je nejvíce zneužívanou 36
návykovou látkou v Evropě. Stát se nemůže zříkat za ochranu občanů před působením látek, které mohou vážně poškodit jejich zdraví.“ (Ganeri, 2001, str. 87) V otázce legalizace marihuany se naše společnost dělí na dva tábory – pro a proti. Ale existuje i třetí cesta – její legalizace pro lékařské účely, v medicíně jde totiž o zdraví a samotný lidský život. Léčebné účinky marihuany se zmiňují zejména v boji proti dvěma nemocem, proti kterým je současná medicína krátká – Alzheimerovi a Parkinsonovi. Obě tyto nemoci souvisí s jistými postiženími mozku. Parkinsonova nemoc postihuje centrální nervový systém. Pacientům se třesou ruce, nohy a postupně přestávají kontrolovat své tělo úplně. A právě zmíněné účinky na mozek a svaly mají dělat
z THC
léčivou
látku
takřka
zázračných
schopností.
Zlepšení
zdravotního stavu se vyskytuje i u pacientů s roztroušenou sklerózou, migrénami, chronickými bolestmi, menstruačními problémy a další. Pozitivně užívání marihuany působí i na zánětlivá onemocnění a hojení ran. Jak vidno, jedná se pestrou škálu léčivých účinků. Ne všechny jsou však spolehlivě prokázány, proto většina států váhá s úpravou legislativy pro legalizaci marihuany i jen pro léčebné potřeby. „Trestání lidí za to, že užívají, vlastní či pěstují jakékoli rostliny, je v rozporu se zdravým rozumem. Pokud se lidé prostřednictví účinných látek rostlin léčí, je jejich trestání zavrženíhodné,“ Dušan Dvořák, odborník na léčbu závislostí, iniciativa Konopí je lék.31) „Legislativní i exekutivní orgány v České republice dělají v této záležitosti mrtvého brouka. Očividně tak doufají, že se situace díky precedentním rozhodnutím soudů a společenským vývojem tak nějak vyřeší sama. K jistým posunům už zlehka dochází. Bývalý prezident Václav Havel udělil milost důchodci stíhanému za pěstování a konzumaci konopí. Ústavní soud v prosinci minulého roku zrušil rozsudek nad Hanou Tichou a Mojmírem Miklicou, kteří na zahradě pěstovali konopí.“27)
37
Ze světové zprávy o drogách z roku 2008: „Světový trh s hašišem je stabilní, nebo dokonce mírně oslabuje. Odhaduje se, že výroba hašiše jako rostliny poklesla v porovnání s rokem 2004 o 8 procent, u hašišové pryskyřice došlo v letech 2004 – 2006 k poklesu o 20 procent. Některé znepokojivé
trendy
ale
přetrvávají:
Afghánistán
se
stal
důležitým
producentem hašišové pryskyřice, výrobou zřejmě překonal i Maroko. V rozvojových zemích se rozmáhá pěstování kanabis ve sklenících a díky tomu se na trh dostávají stále mocnějších odrůdy kanabis.“28) Zajímavé byly také výsledky ze studie z roku 2005, jejíž autorkou je Mgr. Jana Brožová. (Počet respondentů bylo 1766 mužů, 1760 žen). „Více než dvě třetiny respondentů nesouhlasí s povolením užívat marihuanu (přesně 63,6 %) z toho téměř 40 % s tímto návrhem rozhodně nesouhlasí. Pro legalizaci marihuany popřípadě konopí se vyjádřilo 16,5 % dotazovaných osob. Větší míru tolerance vůči legalizaci tzv. měkkých drog projevovali muži, mezi nimiž s legalizací souhlasilo 20,4 % respondentů; u žen tento podíl činil 12,6 %. Proti tomuto návrhu (tedy odpověď nesouhlasím a rozhodně nesouhlasím) se vyjádřila více než polovina mužů a dvě třetiny žen (tj. 58,7 % resp. 68,5 %). Patrné jsou také rozdíly v názorech na legalizaci marihuany a hašiše podle věku. Z analýzy výsledků šetření pomocí logistické regrese (všechny sledované proměnné byly kontrolovány podle věku) vyplývá, že se tolerantnost respondentů vůči legalizaci marihuany a hašiše s rostoucím věkem snižovala, přičemž rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami byly výraznější u mužů než u žen. Muži ve věku od 55 do 64 let nesouhlasili s povolením užívat marihuanu 7,1krát častěji než ti z nejmladší věkové skupiny. U žen byl tento poměr nižší (4,5).“20)
10 Prevence Prevence neboli předcházení něčemu, ochrana před něčím je jedna z klíčových a nejdůležitějších oblastí, na kterou bychom se měli v této problematice zaměřit. „Cílem prevence je předcházet nemoci před jejím
38
vznikem. Tomu se také někdy říká primární prevence.“ (Ganeri, 2001, str. 140) Mezi ochranné a rizikové činitele bychom mohli zařadit osobnost dítěte a dědičnost, rodinu, školu, vrstevníky, společnost a prostředí.
10.1 Prevence a rodina Rodina zaujímá v životě každého člověka primární skupinu, ve které se člověk učí rozpoznávat, co je dobře a co špatně, získává určité sociální role, formuje se jeho osobnost, postupně si vytváří svůj vlastní žebříček hodnot. Výchova je počátkem boje proti drogám. Neexistuje
žádná „škola pro
rodiče“, člověk může mít určitou představu o výchově svého dítěte, realita bývá odlišná. Důležité je, aby byla výchova jednotná. Rodiče se snaží o štěstí svého dítěte, často mu ustupují, usnadňují mu život a odstraňují překážky. Málo si uvědomujeme, že právě jen ze zkušenosti, že problémy zvládneme sami, vzniká důvěra ve vlastní schopnosti. Z toho zase vzniká důvěra a hrdost na vlastní výkon. Princip spočívá často v tom, nepomáhat přímo, ale motivovat ke svépomoci. Co totiž dítě dokáže samo, to zlepšuje jeho sebehodnocení. Důležitá je i otevřená komunikace, v rozhovorech rodičů s dětmi by nemělo být téma drog tabu. „S poučením o drogách, jejich zneužívání a nebezpečí by se mělo začít brzy v důvěrných rozhovorech.“ (Göhlert, Kühn, 2001, str. 97) U teenagerů je pak důležité, aby měli pocit, že rodič je bere jako své rovnocenné partnery a že se nad ně nepovyšuje. Velmi důležitá je důvěra, dítě by si mělo být jisté, že se na své rodiče může s čímkoliv obrátit. Rodiče sami by měli být dobrým příkladem pro své děti, neměli by omlouvat vlastní zlozvyky. Podle pana Nešpora je prevence důležitá již před narozením dítěte. Preventivní strategii zde představuje péče o tělesné zdraví matky, která by se měla v těhotenství vyhýbat návykovým látkám, včetně tabáku a alkoholu. Matka by měla také pečovat o svůj dobrý psychický stav. (viz. Příloha č. 7 - Přehled prevence v rodině podle věku
39
dítěte + Příloha č. 8 – fórum náctiletí).
„Při práci s mladými toxikomany opakovaně zjišťujeme jeden fakt z jejich minulosti, že se v jejich rodině jen těžko nacházel čas, aby se mluvilo o problémech nebo prostě jen chvíli příjemně povídalo s ostatními. Ve společném soužití rodiny k tomu bývají přirozeně vytvořené okamžiky – společná jídla, po kterých lze chvíli posedět a něco si říci. Nejde samozřejmě jen o rodiny závislých – mizení společných rodinných chvil u jídla lze sledovat již delší dobu v celé naší společnosti.“
29)
10.2 Prevence a škola Stále větší důraz se klade na spolupráci školy a rodin jejich žáků. Právě škola a rodiče tvoří základní pilíře pro prevenci. Škola by měla být bezpečným místem, kde nebudou dostupné drogy, ani alkohol a tabák. Škola by měla povzbuzovat žáky ke kvalitním způsobům trávení volného času a ke zdravému způsobu života. S rodiči by měla být škola v soustavném kontaktu, a to i za normálních okolností, ne jen pokud nastane nějaký problém. Škola může také rodičům poskytnout informace, které jim při prevenci pomohou, může jim také doporučit, kde hledat pomoc pro různé problémy jejich dětí. Na druhou stranu, rodiče by měli vytvořit vhodné podmínky pro to, aby se jejich dítě mohlo v klidu připravovat do školy, měli by vést dítě k dobrým způsobům trávení volného času a zdravému životnímu stylu. Častým problémem je skutečnost, že rodiče sami před dětmi oslabují autoritu pedagogů. Své případné výhrady by měli sdělit škole přímo. „Je důležité, aby si školy v rámci školního preventivního plánu připravily strategii pro prevenci drog. Strategie pro prevenci užívání drog školám poskytují možnost jasně vyjádřit svůj postoj a filozofii, na níž je prevence drog v rámci dané instituce založena. Průběh vývoje strategie může být pro učitelský sbor, studenty i rodiče a další, kdo projeví zájem, velmi významnou 40
příležitostí, jak se něco přiučit. Základem je zapojit do vývoje konkrétní strategie všechny, kteří jsou jakkoli zainteresováni v rámci školní komunity, aby se zajistilo, že strategie bude reflektovat místní potřeby a že všichni zúčastnění budou mít pocit, že jim do jisté míry „patří“ a na její realizaci by se měli podílet. Užitečné odborné znalosti mohou nabídnout specializované agentury, např. místní experti na zneužívání drog, pedagogičtí poradci, pracovníci služeb v oblasti alkoholu a drog i policie. Strategie pak také poskytuje učitelskému sboru jasné instrukce ohledně jejich práce v rámci školy a umožňuje jim poznat, jakým způsobem škola splňuje zákonné požadavky jak ohledně vzdělávacího kurikula, tak v případech incidentů v souvislosti s drogami. Školy si nemusejí vytvářet vlastní program. Často mohou převzít existující program nebo jej jednoduše mohou přizpůsobit vlastním potřebám. Škola by ale měla dát jasně najevo, jaké důvody ji vedou k zavedení školního preventivního programu, definovat krátkodobé cíle a naznačit, jaký druh výchozí filozofie sdílí a jaký přístup hledá.“30) Prevence sociálně patologických jevů je zahrnuta do schválených Standardů základního vzdělávání. Zkušený pedagog dokáže konkrétní témata uplatnit v kterémkoliv předmětu, nejvíce se však objevují v rodinné výchově, občanské nauce, přírodovědě, biologii, vlastivědě, českém jazyce, prvouce,
výtvarné
výchově,
tělesné
výchově,
chemii
a
základech
společenských věd. Mnoho prostoru pro prevenci je také v nově zaváděném předmětu „volba povolání“: vedle zaměření na profesní orientaci a předání informací důležitých při výběru střední školy může učitel věnovat dostatek času sebepoznání žáků, procesu rozhodování, řešení konfliktů, reakcí na manipulaci a rozvoji komunikačních dovedností.
Prevence
se
dotýká
pěti
základních
oblastí:
- oblast zdravého životního stylu (výchova ke zdraví, osobní a duševní hygiena, výživa a pohybové aktivity) 41
- oblast společenskovědní (komunikace, sociální dovednosti a kompetence) - oblast přírodovědná (biologie člověka, fyziologie, chemie) - oblast rodinné a občanské výchovy - oblast sociálně právní Úkolem školního metodika prevence je zajistit spolupráci vyučujících jednotlivých předmětů v rámci ročníku tak, aby preventivní aktivity tvořily ucelený systém. Poskytnuté informace i stupeň rozvoje sociálních dovedností musí vždy odpovídat věku žáků. Znalostní kompetence žáků jsou přesně vymezeny v materiálu MŠMT Školní preventivní program pro mateřské a základní školy a školská zařízení.
10.3 Prevence a vrstevníci Snad nejkritičtější období, kdy se člověk může dostat do světa drog, je puberta. Je to náročná etapa v jeho životě nejen pro něj samotného, ale i pro jeho rodiče, kteří by měli zachovat chladný rozum a se svým dítětem jednat jako s rovnocenným partnerem. Mladý člověk hledá své místo ve světě, hledá sám sebe a způsoby, jak se realizovat. Chce být uznáván a chápán. Období puberty je také označováno jako „období vzdoru“, je naprosto přirozeným vývojovým prvkem v životě člověka, jde o období, kdy se člověk snaží osamostatnit. V pubertě je člověk citlivější, reaguje přehnaně, často má sklon zaujímat krajní stanoviska, vše je buď „černé nebo bílé“, víc než kdy jindy mu záleží na určité prestiži, chce být ve společnosti svých přátel uznáván a
respektován. To je také jeden z nejčastějších
důvodů, proč mladý člověk zkusí svůj první joint. Nemůžeme nařizovat mladému člověku, s kým se má a nemá stýkat. Ale můžeme to ovlivnit nepřímo, výchovou, způsobem života (už od útlého věku vést dítě
42
k nějakému koníčku – sportu, hudbě, apod.), naučit ho , jak kvalitně trávit volný čas. „Podle jednoho výzkumu, který se u nás prováděl, byla místem prvního setkání dospívajícího s drogou nejčastěji diskotéka. (Nešpor, 2001, str. 41)
10.4 13. způsobů jak odmítnout marihuanu Schopnost umět odmítnout se hodí v mnoha situacích a ovšem i k tomu, aby si člověk udržel abstinenci nebo „zůstal čistý“. Rozpoznání rizikových situací Souvisí se zdánlivě nevýznamnými rozhodnutími. Už to, že rozpoznáme nějakou situaci, večírek nebo koncert jako rizikové, je důležité. Můžete se vyhnout, nebo pokud to nejde, se můžete na zvládnutí situace připravit. Vyhnutí se Je to prosté: Rizikové situaci, kdyby vám drogu někdo nabízel, se vyhnete. Souvisí to samozřejmě se zdravým životním stylem, aktivitami neslučitelnými
s drogami
a
s vyhýbáním
se
nevhodné
společnosti.
Do situace, kdyby vám někdo nabízel, se většinou ani nedostanete. Vyhnete se tak i nepříjemné droze. Rychlá odmítnutí Rychlé způsoby odmítání jsou založené na tom, že s lidmi, kteří vás ohrožují, nemá smysl se zaplétat. Nebezpečnou situaci rychle ukončíte. Je to vhodné hlavně tam, kde vám na nabízejícím příliš nezáleží. Nevidím, neslyším čili ignorování nabídky: Nabízejícího ignorujte. Je jakoby průhledný, nemusíte se na něj ani podívat, jdete pryč.
43
Odmítnutí gestem: Nejčastěji se bude jednat o zavrtění hlavou nebo odmítavý pohyb rukou. Prostě říci „ne!“: K základním právům člověka patří určité věci odmítnout a nevysvětlovat. „Ne“ můžete zesílit zavrtěním hlavy a klesající hlasovou intonací. Zdvořilá odmítnutí Zdvořilé způsoby odmítání jsou vhodné hlavně u lidí, na kterých vám záleží a s nimiž chcete udržovat dobré vztahy. Odmítnutí s vysvětlením: Použijete, jestliže chcete tomu, kdo nabízí říci, že odmítáme drogu nebo riziková místa, ale ne jeho osobu. Nabídnutí lepší možnosti: Nabízíte nějakou lepší možnost, např. místo alkoholu kávu nebo čaj atd. Převedení řeči jinam: Krátce odmítnete a začnete se bavit o něčem jiném, co by člověka, s kterým se bavíte, mohlo zajímat. Odmítnutí s odložením: Lidé ho používají poměrně často. Někdy se tím myslí skutečné odložení („Ne dneska to nejde, musím být ve tři na jiném místě.“) Důrazná odmítnutí Nejsou zrovna způsobná, použijí se tam, kde není možné odejít. Porouchaná gramofonová deska: Při tomto způsobu odmítání ani nemusíte poslouchat, co vám druhý říká. Příklad: „Dej si „trávu“. „Nechci!“ „Tak si dej a nedělej drahoty“ 44
„Nechci!“ „Jen to vyzkoušíme“ „Nechci!“ Odmítnutí protiútokem: Namísto omlouvání se a vysvětlování, řeknete druhému, co si o něm myslíte a co se vám na jeho chování nelíbí. Královská odmítnutí Jsou zvláště cenná, proto jsou nazvána královskými. Odmítnutí jednou provždy: Používá se hlavně tehdy, chcete-li předejít tomu, aby vám dotyčný nabízel drogy v budoucnu. Je tedy velmi užitečný u lidí, s nimiž přicházíte často do styku (sousedé, spolužáci, příbuzní apod.) Příklady: „Já už neberu.“ „Nechci, neberu, úplně jsem s tím skončil.“ Odmítnutí jako pomoc: Tímto odmítnutím chrání člověk vlastní zdraví i zdraví nabízejícího. Příklad: „Já jsem čistý a ty s tím taky přestaň, dokud je čas.“ (Nešpor, 1995, str. 36)
45
11 Rady rodičům, jak předejít drogovému problému Nelze získat stoprocentní jistotu, že se s drogami v rodině nesetkáte. Stejně tak se mohou objevit mezi dětmi ve škole, v místech trávení volného času (zvláště rizikových) a podobně. Drogy a problémy s nimi spojené jsou – bohužel – jednou ze součástí dnešního života, a tento fakt nelze jakýmkoliv zásahem změnit. Ale to, že se drogy vyskytují v našem okolí, ještě neznamená, že zasáhnou zrovna nás. Drogy nejsou nic tajemného, nemají nad námi žádnou moc – dokud sami nechceme. Existuje řada opatření, kterými lze účinně riziko drogových potíží omezit. Zde jsou některá z nich. 1. Mluvte s dětmi o drogách Vysvětlete jim, o co jde, drogy nejsou žádné tajemství. Názorný příklad je vždy alkohol a jeho účinky – ten je v mnoha případech nedaleko. Mluvte o drogách stejně jako o dalších nepříjemnostech v životě, které tu jsou, a je jim možno se vyhnout. Mluvte vždy způsobem přiměřeným věku. Přesvědčte se, že dítě skutečně rozumí použitým výrazům a názvům. Jak se s teenagery o konopí bavit Nejprve si ověřit informace, které máme. Pokusit se o vyváženou diskuzi, a ne lekci typu „budeš z toho mít rakovinu a zničí Ti to život“. Mluvit o tom, co to vlastně závislost je. Jak by jim bylo, kdyby zjistili, že se bez trávy už neobejdou? Jaký by to na ně mělo vliv? Jaký by to mělo vliv na jejich finanční situaci, na školu, na jejich způsob života? „Kdyby mi někdo tenkrát, než jsem začal konopí kouřit, vysvětlil, že když budu kouřit každý den, může se ze mě stát závislák, a jak dlouho zůstane THC v mozkových buňkách, myslím, že bych si dvakrát rozmyslel, jestli budu kouřit tak moc,“ říká jeden osmnáctiletý kluk, který se teď snaží přestat. 46
„Ale myslel jsem si, že když budu kouřit trávu každý den, je to jako s cigaretami, jen ne tak škodlivé.“ (Goodyer, 2001, str. 71) Věta „Nekuř trávu“ není nejvhodnější přístup k dospívajícím dětem, které odmítají poslouchat, když jim někdo říká, co mají dělat. Když se jim něco zakáže, udělají to, jen aby zpochybnily autoritu rodičů. Větší šance, že budou poslouchat, je např. s takovýmto přístupem: „Bylo by lepší, kdybys trávu nekouřil/a ,ale jestli to vyzkoušíš, prosím Tě, nezvykni si na to.“ (Goodyer, 2001, str. 71) 2. Nepodceňujte své děti Ví často o drogách víc, než si myslíte. Nesnažte se poučovat, právě v oblasti drogové problematiky ze sebe snadno můžete udělat hlupáka. Naslouchejte pozorně a všímejte si detailů. 3. Pomozte svému dítěti nalézt a udržet sebedůvěru Právě nedostatek sebehodnocení, pocity nedostatečnosti a „komplexy“ mohou přiblížit vaše dítě k drogám. Nebojte se vyjádřit své pozitivní hodnocení – o odůvodněných případech. Nebojte se pochválit. 4. Pomozte svému dítěti vytvořit si pevný hodnotový systém Schopnost
rozlišit
mezi
dobrým
a
špatným
významně
ovlivňuje
rozhodování. K pozitivním i negativním hodnotám by mělo dítě dojít samo. Rodiče by měli vést a ukazovat směr – ne mentorovat. 5. Buďte pozitivním příkladem Lehce řečeno – těžce provedeno. Přesto se ale pokuste. Alkohol je v rodině také významným ukazatelem.
47
6. Pomozte dítěti zvládat negativní tlaky ze strany vrstevníků Podporujte jeho individualitu. Vysvětlete mu, že nemusí být stejný jako ostatní. Být jedinečný a jiný je to, co se hodnotí. 7. Podporujte všechny pozitivní aktivity svého dítěte Způsob trávení volného času je jedním z významných faktorů ovlivňující možný vznik drogového problému. Nejen podporujte – ale aktivně vyhledávejte zájmy a vlohy svého dítěte. Investovaný čas i peníze jsou vkladem, který se vyplatí. 8. Nebojte se přiznat si nevědomost Zprávy z masmédií jsou často vědomě i nevědomě zkreslené. Orientujte se na instituce, které s drogovou problematikou skutečně pracují, mají zkušenosti a důvěru klientů ať již postižených, či jejich rodičů. Nebojte se ptát. (Presl, 2006, str. 13)
48
12 Jak odhalit braní drog To, že dítě bere drogy, nemusí být, alespoň zpočátku, vůbec nápadné. Přesto existují signály, které napovídají, že něco nemusí být v pořádku. Důvody potíží mohou být i jiné. Nemusí jít zrovna o drogy. Zde jsou některé příznaky, kterých bychom si měli všímat. 1. Problémy ve škole Nemusí se objevit hned zpočátku, dá se ale říci, že braní drog k potížím ve škole dříve nebo později nutně vede. Objeví se absence, zhoršuje se prospěch. V této fázi to často ještě nevypadá, že by v pozadí problému byly drogy. Je nutno sledovat i další příznaky a celý obraz dávat trpělivě dohromady. Paradoxně právě snaha o udržení dobrého prospěchu či složení náročných zkoušek bývá důvodem k prvnímu drogovému experimentu. 2. Ztráta původních zájmů Jedná se hlavně o původně časově i fyzicky náročné koníčky, jako je sport, nejrůznější aktivní umělecké činnosti a podobně. Setkáváme se najednou s rezolutním odmítáním dříve milované zábavy. 3. Změna přátel a party Nejde ani tak o vzhled a způsob vyjadřování jako spíše o způsob trávení volného času. Pravidelné a velmi časté navštěvování diskoték a hudebních klubů, které se stává vlastně jedinou zábavou, výrazně zvyšuje riziko drogových experimentů. Organizované skupiny či skupiny mládeže svázané silnou vnitřní ideologií riziko drogových problémů snižují. Je zde nabízen alternativní systém hodnot, často drogy přímo odmítají. Je třeba ale udržet míru, protože stejně rizikové jako jsou drogy, jsou do extrémů strukturovaná společenství – sekty.
49
4. Změna chování Nápadné by měly být ničím neodůvodněné stavy obvyklé veselosti či aktivity. Na pováženou je náhle vzniklá noční nespavost spojená s různým, často dosti nesmyslným kutěním a podobným konáním. Stejně tak jsou nápadné stavy skleslosti, únavy a opakující se depresivní rozklady. Nelze vyloučit, že podobné chování může prostě být jen projevem onemocnění. 5. Slabost, spaní přes den Celkově klesající výkonnost, zhoršená koncentrace a náhlá vzniklé spaní přes den jsou možnými příznaky braní drog. Nápadné jsou tyto příznaky zejména v kombinaci s celkovou změnou životního stylu, která nastala v poslední době. 6. Ztráta chuti k jídlu a hubnutí Jeden z velmi nápadných příznaků braní stimulačních drog (pervitin). 7. Kožní defekty Jedná se o stopy po škrábancích a jiných drobných sebepoškozeních, zejména na obličeji a hřbetech rukou. 8. Mizení peněz Z počátku přehlížené mizení malých finančních částek, rodinné finanční „podvůdky“ se postupně mění ve stále zoufalejší snahu dítěte sehnat dostatek peněz na drogy a následují již odhalené krádeže peněz či jiných cenných věcí. Předchází často prodej všeho cenného, co bylo ve vlastnictví dítěte, včetně milovaného oblečení. 9. Nález stříkaček, jehel a drog Zde je již situace jasná.
50
10. Stopy po injekčním vpichu na končetinách Zde není již o čem diskutovat. (Presl, 2006, str. 15) Anita
Ganeri,
autorka
knihy
Drogy,
od
extáze
k agonii,
k výše
zmiňovaným příznakům přidává mimo jiné také užívání parfému, voňavky k zakrytí zápachu drog, užívání slangových výrazů vztahujících se k drogám a ztráta zájmu o svůj vzhled. U každé drogy by jistě šli najít konkrétnější příznaky nebo předměty, podle nichž se dá poznat její přítomnost. Například: „Marihuana – projevy: zarudlé oči, rozšířené zorničky; nedostatek koordinace; bezdůvodné záchvaty smíchu.“ (Ganeri, 2001, str.121) Je nutné ale upozornit, že bychom se neměli snažit dělat okamžité ukvapené závěry.
51
13 Metodika Pro zjištění podkladů jsem použila metodu sběru dat – k první hypotéze to bylo formou přímého dotazování se náhodně vybraných osob. K ostatním hypotézám, které se týkaly krumlovské mládeže, jsem zvolila dotazník (viz příloha č. 1). Termín šetření probíhal ve dnech 19.1.2009 – 23.1.2009. Přímé dotazování se sloužilo k potvrzení nebo vyvrácení mé první hypotézy – zda veřejnost má dostatek informací o marihuaně. Dotazník jsem si sama vytvořila. Zaměřila jsem se na otázky týkající se zejména: zájmu a informovanosti o drogové problematice marihuany, informovanosti a zkušenostech o marihuaně, příčinách užívání marihuany, nežádoucích účincích marihuany a odborné pomoci v nejbližším okolí. Dotazník obsahuje celkem 17 otázek. U některých otázek si respondenti mohli vybrat z několika možností nebo si zvolit svoji vlastní možnost. V dotazníku byly také otázky otevřené, kde respondenti mohli napsat svůj vlastní názor. Dotazník je vytvořen tak, aby obsahoval otázky týkající se jednotlivých cílů a hypotéz. Po osobním kontaktu s ředitelem základní školy a s ředitelem gymnázia jsem je požádala o povolení výzkumu a také o spolupráci při rozdávání dotazníků. Po domluvě byly dotazníky předány učitelkám, které se drogovou problematikou na školách zabývají. Byly probrány jednotlivé otázky a vysvětlen cíl práce. Žáci byli při rozdávání seznámeni s anonymitou. Pro výzkum jsem si vybrala Základní školu v Moravském Krumlově a také Gymnázium v Moravském Krumlově. Předáno bylo 260 dotazníků. Dotazníky vyplnilo celkem 250 respondentů ( jednalo se o žáky 2.stupně ZŠ a o žáky čtyřletého i osmiletého studia na gymnáziu – od prvního ročníku ) ve věku od jedenácti do devatenácti let.
52
14 Výsledky výzkumu a jejich analýza 14.1 Výsledky k první hypotéze Šetření probíhalo formou přímého dotazování se náhodně vybraných osob v Dolních Kounicích a v Moravském Krumlově, kterým byla položena jedna otázka. Plné znění otázky je: Myslíte si, že máte dostatek informací o marihuaně – co to vlastně je, jaký má vliv na chování a zdravotní stav člověka? Celkový počet dotázaných byl 100, a to ve věkovém rozmezí 15-65 let, 50 žen a 50 mužů. Jen nějaké informace 0 0 3 5 7
Ano 20 20 17 12 10
15 - 20 let 20 - 30 let 30 - 40 let 40 - 50 let 50 - 65 let
Tab.č. 1
základní Spíše ne 0 0 0 3 3
Informovanost veřejnosti
Informovanost veřejnosti
Počet respondentů
25 20
0
0
0 3
3
15
10
3
Spíše ne
5 20
7
20
Jen nějaké základní informace Ano
17 12
5
10
0 15 - 20 let
20 - 30 let
30 - 40 let
40 - 50 let
50 - 65 let
Věk
Graf č. 1
Informovanost veřejnosti
53
79 dotázaných si myslí, že má dostatek informací o marihuaně, 15 osob má základní informace o této problematice a 6 osob ze sta odpovědělo, že o marihuaně toho moc neví. Pohlaví na odpověď nemělo vliv.
14.2 Výsledky k ostatním hypotézám Otázka č. 1: Pohlaví Průzkumu se zúčastnilo 250 respondentů, z toho 150 dívek (26 ZŠ + 124 gymnázium) a 100 chlapců (33 ZŠ + 67 gymnázium). Otázka č. 2: Věk Otázka č. 2 Věk Počet chlapců 11 12 13 14 15 16 17 18 19
Počet dívek 2 6 11 9 10 14 20 18 10
Celkem 3 7 6 6 24 31 31 26 16
5 13 17 15 34 45 51 44 26
Tab.č.2 Počet respondentů Z celkového počtu respondentů bylo nejvíce 17tiletých (20,4%) a 16tiletých (18%). V tomto věku se žáci plně zajímají o kolektivní možnosti zábavy, kde vystupují sami za sebe bez kontroly rodičů nebo školy.
54
Počet respondentů 35 31
31
30 26 24
25
20 18
20
16 14
15 11 6 5
2
7
6
Počet dívek
10
9
10
Počet chlapců
10
6
3
0 11
12
13
14
15
16
17
18
19
Věk
Graf č. 2 Počet respondentů Otázka č. 3: Účastnil(a) ses přednášky, např. ve škole, která by se týkala drogové problematiky? Otázka č. 3
Ano, 1x Ano, 2x Ano, 3x Ano, vícekrát ne
14,80%
34% 20,80% 25,20% 5,20%
Tab.č.3 Účast na přednáškách Nejvíce respondenti uváděli odpověď Ano, 2x (34%), druhou nejčastější odpovědí bylo, že se respondenti účastnili přednášky zabývající se drogovou problematikou vícekrát (25,2%). Třetí místo zaujímá odpověď Ano, 3x (20,8%). Ve 14,8% se žáci účastnili 1x a v 5,2 % se přednášky s tématem drogové problematiky ještě nezúčastnili. Z výsledků je očividné, že žáci již mají určité vědomosti o drogové problematice. Měli bychom však pamatovat na to, že včasná prevence
55
je základ, proto by bylo vhodné přednášky pořádat i pro mladší ročníky, aby už i tito žáci měli představu o drogové problematice.
Otázka č. 3
5,20%
14,80%
25,20%
Ano, 1x Ano, 2x Ano,3x Ano, vícekrát 34%
ne
20,80%
Graf č.3 Účast na přednášce o drogové problematice Otázka č. 4: Myslíš si, že máš alespoň základní informace o problematice marihuany? Otázka č. 4 Ano Ne
Počet chlapců Počet dívek Celkem 96 4
148 2
244 6
Tab. č.4 Informovanost 244 ( téměř všichni, 97,6% ) respondentů odpovědělo, že má alespoň základní informace o problematice marihuany, 6 respondentů nikoliv.
56
Otázka č. 5: Informace a vědomosti, které jsi doposud o marihuaně získal(a), jsou zásluhou zejména: (vyber jednu nebo více možností) Otázka č. 5
Počet respondentů Zastoupení zdroje
Škola Rodiče Kamarádi Média Jiné 165 57 109 142 9 66% 22,8% 43,6% 56,8% 3,6%
Tab. č. 5 Zdroje informací o marihuaně Na tuto otázku žáci na prvních místech uváděli školu (66%), média (56,8%) a kamarády (43,6%) a další dvě místa zaujímají rodiče (22,8%) a jiné zdroje (3,6%). Předposlední místo zaujímá zastoupení rodičů. Jejich malé zastoupení vypovídá o nedostatečné komunikaci mezi rodiči a dětmi. Jedna z příčin může být to, že rodiče sami nejsou dostatečně o této problematice informováni. Proto by se informační kampaň měla zaměřit nejen na žáky, ale i na rodiče.
Otázka č. 5
3,6% 56,8%
66,0%
Škola Rodiče Kamarádi Média Jiné
22,8%
43,6%
Graf č. č. 4 Zdroje informací o marihuaně Otázka č. 6: Znáš jiné výrazy pro slovo marihuana? V této otázce jsem chtěla zjistit, zda žáci znají i jiné výrazy a zhodnotit, které výrazy jsou nejčastější. Tedy jestli ví, která slova jsou synonymy 57
pro slovo marihuana a ví, že je k této problematice mají přiřadit. Známých výrazů bylo opravdu hodně, jako nejčastější výrazy žáci uváděli Trávu (34,46%), Ganju (17,48%), Marijánku (12,98%), Zelí ( 6,73 ) a Konopí (5,45%). Otázka č. 6 Tráva Ganja Marijánka Konopí Mařka Zelí Joint Hašiš Skunk Prda Hulení Ostatní
Počet
% 215 109 81 34 27 42 31 2 2 5 31 13
34,46% 17,48% 12,98% 5,45% 4,33% 6,73% 4,97% 0,32% 0,32% 0,80% 4,97% 6,10%
Tab. č.6 Výrazy pro slovo marihuana
4,00%
Otázka č. 6
0,80% 0,32% 0,32%
Tráva Ganja
3,20%
Marijánka
4,33%
Zelí
4,97% 34,46%
4,97%
Konopí Joint Hulení
5,45%
Mařka Canabis
6,73% 12,98%
17,48%
Hašiš Skunk Prda Ostatní
Graf č.5 Výrazy pro slovo marihuana 58
Otázka č. 7: Nabízel ti (někdy) někdo ve tvém okolí marihuanu? Otázka č. 7 Věk 11 12 13 14 15 16 17 18 19
ANO NE Počet chlapců Počet dívek Počet chlapců Počet dívek 0 1 2 2 1 2 5 5 5 1 6 5 4 1 5 5 2 8 8 16 9 18 5 13 14 16 6 15 12 19 6 7 8 9 2 7
Tab. č.7 Zkušenosti s nabídkou marihuany V této otázce jsem chtěla zjistit, jaké zkušenosti mají žáci s nabídkou marihuany v našem okolí. 130 osobám, což je více jak polovina dotázaných (52%) byla již někdy marihuana nabídnuta. Tuto otázku jsem rozdělila na věk, pohlaví, kladné a záporné odpovědi. Z výzkumu vyplývá, že přibližně stejný počet žáků ve věku šestnácti a sedmnácti let odpovědělo na otázku kladně a záporně. Zatímco v šestnácti letech je zkušenost s nabídkou marihuany dvakrát vyšší u dívek než u chlapců, v sedmnácti letech již byli stejně rovnoměrně zastoupeni chlapci i dívky. Do patnácti let převažuje odpověď, že zkušenosti s nabídkou nemají, naopak od šestnáctiletých už převažuje kladná odpověď.
59
Zkušenosti s nabídkou marihuany 60
Počet respondentů
50 15 40
7
13
Dívky ne 6
30
6
Chlapci ne
5
Dívky ano
16 16
20
19
18 5 5
10 0
7
2 2 1 0 11
5 2 1 12
5
6 1 5
5 1 4
13
14
Chlapci ano
2
8
9
8
9
14
12
8
2 15
16
17
18
19
Věk
Graf č.6 Zkušenosti s nabídkou marihuany Otázka č. 8: Měl(a) jsi někdy touhu marihuanu zkusit? Otázka č. 8 Věk 11 12 13 14 15 16 17 18 19
ANO NE Počet chlapců Počet dívek Počet chlapců Počet dívek 0 1 2 1 3 5 1 4 10 5 1 4 2 5 8 6 17 8 7 11 13 5 12 13 7 3 3
2 4 2 5 19 14 20 14 13
Tab. č.8 Touha zkusit marihuanu Poměr žáků, kteří již mají touhu marihuanu zkusit, s přibývajícím věkem stoupá. Zajímavé však je, že počet devatenáctiletých, kteří mají touhu zkusit marihuanu, se snížil oproti nižším ročníkům. Dle výzkumu je touha po marihuaně největší u 16tiletých dívek. Usuzuji, že dívky jsou vyspělejší než chlapci jejich věku a stýkají se tedy se staršími kamarády, snaží se mezi
60
ně zapadnout, a proto jejich chování napodobují. Jako nejčastější důvod touhy žáci uváděli zvědavost.
Touha zkusit marihuanu 60
Počet respondentů
50 20
40
14
14
Dívky ne Chlapci ne
30 19
Dívky ano
8
13
13
Chlapci ano
20
13 2 4
10
0
2 2 1 0 11
10
5 3 1
4 1
12
13
5
17
11
8
4 1 5
5 2
6
14
15
16
12
3 3
7
5
7
17
18
19
Věk
Graf č. 7 Touha zkusit marihuanu Otázka č. 9: Jaké si myslíš, že jsou nejčastější příčiny toho, že člověk marihuanu zkusí nebo ji začne kouřit? V této otázce jsem předpokládala, že mezi nejčastějšími příčinami budou žáci uvádět: problémy ve škole, problémy v rodině, osobní problémy, nuda, zvědavost, vliv party a kamarádů. Otázka č. 9 zvědavost parta, kamarádi problémy v rodině nuda zaujmout problémy ve škole donucení, "z hecu" osobní problémy móda, je to "in"
Počet
% 142 134 63 51 36 34 33 25 6
61
27,10% 25,57% 12,02% 9,73% 6,87% 6,48% 6,29% 4,77% 1,15%
Tab. č. 9 Příčiny užívání marihuany
Otázka č. 9
zvědavost parta, kamarádi
1,15% problémy v rodině
4,77% 6,48%
6,29%
27,10%
6,87%
nuda zaujmout, "zamrachovat" problémy ve škole
9,73% 25,57%
12,02%
donucení, "z hecu" osobní problémy móda, je to "in"
Graf č. 8 Příčiny užívání marihuany Otázka č. 10: Znáš alespoň 3 lidi ve tvém okolí, kteří kouří marihuanu pravidelně? Otázka č. 10 Věk 11 12 13 14 15 16 17 18 19
ANO NE Počet chlapců Počet dívek Počet chlapců Počet dívek 0 1 2 2 3 3 3 4 5 2 6 4 5 1 4 5 3 10 7 14 9 22 5 9 17 24 3 7 14 22 4 4 6 10 4 6
Tab. č.10 Pravidelní konzumenti mezi kamarády Tato otázka byla zaměřena na to, kolik žáků (%) zná ve svém okolí alespoň 3 lidi, kteří marihuanu kouří pravidelně. Zajímalo mě, zda
62
respondenti mají ve svém okolí hodně lidí (podnětů), proto, aby pro ně marihuana byla lehce dostupná, přišlo jim to normální a někdo jim ji nabídl.
Pravidelní konzumenti mezi kamarády 60
Počet respondentů
50
7 9
40
3
4 4
Dívky ne
5 30 14
22
20
22 4
10 0
Chlapci ne 24
2 2 1 0 11
7
6 2 5
4 1 5
10
12
13
14
15
17 9
10 14 6
3 16
Chlapci ano
4
5
4 3 3 3
Dívky ano 6
17
18
19
Věk
Graf č. 9 Pravidelní konzumenti mezi kamarády Otázka č. 11: Zkoušel(a) jsi už někdy kouřit marihuanu? Otázka č. 11 ANO NE Věk Počet chlapců Počet dívek Počet chlapců Počet dívek 11 0 1 2 2 12 1 0 5 7 13 1 1 10 5 14 3 0 6 6 15 0 2 10 22 16 4 11 10 20 17 7 8 13 23 18 7 10 11 16 19 6 3 4 13
Tab. č. 11 Zkušenost s marihuanou Opět s věkem osobní zkušenost s užíváním marihuany rapidně roste a je větší u dívek. 63
Osobní zkušenost s užíváním marihuany 60
Počet respondentů
50
40
23
Dívky ne
16
20
Chlapci ne
30
Dívky ano 22
20
11
8
10
4 3
4
7
7
6
16
17
18
19
10 5
10 0
13
11
7 2 2 1 0 11
10
6
5 0 1
1 1
6 0 3
12
13
14
10 2 0 15
13
Chlapci ano
Věk
Graf č. 10 Zkušenost s marihuanou Otázka č. 12: Dokázal(a) bys popsat, jak se účinky marihuany projevují v chování člověka? Otázka č. 12 Smích, „je vysmátý“ veselost, dobrá nálada agresivita ztráta pojmu o čase, je mimo realitu podrážděnost neví co dělá, ztráta kontroly otupělost smyslů bezstarostnost halucinace laxní přístup malé oči, kruhy pod očima hlad únava
Počet
% 67 44 35 32 31 26 16 15 12 4 3 2 1
24,90% 16,36% 13,01% 11,90% 11,52% 9,67% 5,95% 5,58% 4,46% 1,49% 1,12% 0,74% 0,37%
Tab. č. 12 Účinky marihuany na chování člověka
64
0,37%
Otázka č. 12
0,74%
smích veselost, dobrá nálada
1,12%
agresivita
1,49%
ztráta pojmu o čase, je mimo realitu podrážděnost
4,46% 5,58% 24,90%
5,95%
neví co dělá, ztráta kontroly otupělost smyslů
9,67%
bezstarostnost 16,36%
11,52% 11,90%
13,01%
halucinace laxní přístup malé oči, kruhy pod očima hlad únava
Graf č. 11. Účinky marihuany na chování člověka Nejvíce odpovědí poukazovalo na to, že člověk, který užil marihuanu je „vysmátý“ a má dobrou náladu. Velmi často se však objevovaly jako projevy chování agresivita, podrážděnost a také to, že člověk je zkrátka „mimo“. Je dobře, že mladí lidé si neuvědomují jen ty „pozitivní“ účinky marihuany na chování člověka. Otázka č. 13: Dokázal(a) bys popsat, jak ovlivňuje marihuana zdravotní stav člověka ? Otázka č. 13 škodí mozku, odumírají mozkové buňky, čl. hloupne škodí všem orgánům v těle nevím špatné plíce, dýchání, kašel závislost má léčivé účinky způsobuje rakovinu člověk má duševní problémy člověkovi je špatně, zvrací horší krátkodobější paměť
65
Počet
% 68 56 56 44 22 19 13 11 7 3
22,30% 18,36% 18,36% 14,43% 7,21% 6,23% 4,26% 3,60% 2,30% 0,98%
marihuana nemá žádný vliv na zdrav.stav dřívější smrt lepší dlouhodobá paměť otrava
2 2 1 1
0,66% 0,66% 0,33% 0,33%
Tab. č. 13 Účinky marihuany na zdravotní stav člověka škodí mozku, odumírají mozkové buňky, čl. hloupne
0,33% 0,66%
škodí všem orgánům v těle
0,66%
nevím
0,96% 0,33% špatné plíce, dýchání, kašel
2,30%
závislost
3,60% 4,26%
má léčivé účinky
22,30%
6,23%
způsobuje rakovinu
7,21% člověk má duševní problémy člověkovi je špatně, zvrací
18,36%
14,43%
horší krátkodobější paměť
18,36% marihuana nemá žádný vliv na zdrav.stav dřívější smrt
Vliv marihuany na zdravotní stav člověka
lepší dlouhodobá paměť otrava
Graf č. 12 Účinky marihuany na zdravotní stav člověka Ze zpracovaných výsledků vyplývá, že nejvíce si mládež uvědomuje nebezpečí poškození mozku při užívání marihuany. Zajímavé je, že zatímco na předchozí otázku (vliv marihuany na chování člověka) dokázali odpovědět všichni respondenti,
na tuto otázku jich neodpovědělo 56 (18,36%) –
respektive odpověděli, že neví. Zajímavostí také je, že léčivé účinky marihuany se objevily jako odpověď až u starších ročníků (15 let a více).
Otázka č. 14: Jaké vládnou vztahy u tebe v rodině? 66
Otázka č. 13 Dobré Horší Špatné
11 4 0 1
12 12 1 0
13 14 2 1
14 13 2 0
15 34 0 0
Věk 16 43 2 0
17 46 5 0
18 43 1 0
19 24 2 0
Tab. č. 14 Vztahy v rodině Tato otázka byla položena záměrně proto, aby respondenti uvedli vzájemné vztahy v rodině. Velká většina (93,2%) odpověděla, že doma mají dobré vztahy, 6% respondentů uvedlo, že vztahy v domácnosti jsou horší a jen dva respondenti (0,8%) označili, že jejich vztah s rodinou je špatný. Můžeme se tedy domnívat, že rodina není největší a tedy hlavní příčinou zkušeností žáků s touto drogou. Otázka č. 15: Víš, kde bys ve tvém okolí mohl(a) najít odbornou pomoc ohledně drogové problematiky?
Ano Ne
ZŠ SŠ Dívky Chlapci Dívky Chlapci 13 12 72 32 13 21 52 35
Tab. č. 15 Vyhledávání odborné pomoci 129 respondentů odpovědělo kladně, 121 odpovědělo, že neví, kde by odbornou pomoc našli. Z 129 žáků většina odpověděla, že by pomoc hledali ve škole. (Malé procento označilo lékaře, linku důvěry, rodinu, psychiatrii, Brno). Z odpovědí vyplývá, že by žáci zřejmě řešili problém s učitelem, ke kterému mají důvěru nebo který se drogovou problematikou na škole zabývá. Protože 48,4% vůbec neví kam nebo na koho by se mohli obrátit, bylo by dobré provádět častěji přednášky na škole a exkurze do drogových center a obeznámit žáky, kam se mohou s dotazy obracet.
Otázka č. 16: Myslíš si, že dlouhodobé užívání marihuany může mít špatný vliv na tebe nebo tvé okolí? 67
230 respondentů odpovědělo kladně, 20 si nemyslí, že by na ně nebo jejich okolí mělo dlouhodobé užívání marihuany špatný vliv. Otázka č. 17: Rozmlouval(a) bys svému kamarádovi kouření marihuany? 175 (70%) respondentů by svému kamarádovi kouření marihuany rozmlouvali, 75 (30%) respondentů by tak nečinili. Většinou by tento zlozvyk svému kamarádovi nerozmlouvali chlapci.
68
15 Analýza zjištěných výsledků Hypotéza č. 1 se potvrdila. Celých 79% dotázaných odpovědělo, že o marihuaně mají dostatek informací. Hodně dotázaných však upozorňovalo na to, že informace si spíše vyhledávali sami a že o marihuaně se v médiích příliš nehovoří, což je chyba. K ostatním hypotézám patří dotazník. V dotazníku jsem sestavila otázky č. 1, 2, 14, které jsou orientační. Otázky č. 3, 4, 5 a 6 se vztahují k hypotéze č. 2. Otázky č. 7, 8, 9, 10 a 11 k hypotéze č. 3. K hypotéze č. 4 se vztahuje otázka č. 15. K 5. hypotéze se vztahuje otázka č. 12. K následující hypotéze – č. 6 se vztahuje otázka č. 13. Poslední dvě otázky 16 a 17 patří k hypotéze č. 7. Předpokladem druhé hypotézy je, že krumlovská mládež má dostatek informací o marihuaně. Tato hypotéza se vyplnila. Z výsledků je očividné, že žáci mají určité všeobecné vědomosti o marihuaně, přesto ale 5,2% respondentů uvedlo, že se žádné přednášky neúčastnilo, je tedy možné, že jejich znalosti jsou jen okrajové. Jednalo se spíše o nižší ročníky. Na prevenci není nikdy brzy, proto by bylo vhodné zařadit přednášky s touto problematikou také pro tyto mladší děti. Naproti tomu jen 6 respondentů z 250 uvedlo, že nemá základní informace o problematice marihuany. V 66% žáci uvedli vědomosti ze školy a v 56,8% z médií, což jsou zřejmě kvalitní zdroje informací, ale vědomosti získané od kamarádů (43,6%), kterým žáci věří, nemusí být vždy správné. Předpokladem třetí hypotézy je, že krumlovská mládež bude uvádět jako nejčastější příčiny užívání marihuany tyto: problémy ve škole, problémy v rodině, osobní problémy, nuda, zvědavost, vliv party a kamarádů. Tato hypotéza se mi potvrdila z části. Nejčastější odpovědí (27,10%) byla zvědavost, hned za ní se umístil vliv party a kamarádů (25,57%) a problémy v rodině na třetí příčce (s četností odpovědí 12,02%). Problémy ve škole a osobní problémy obsadily spíše spodní místa.
69
Ve čtvrté hypotéze jsem se domnívala, že mládež ví, kde najít odbornou pomoc. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. 129 respondentů sice odpovědělo kladně, ale jde vidět, že nemají představu, kde by odborné organizace, jako jsou drogová centra, hledali. Ze 129 žáků většina odpověděla, že by pomoc hledali ve škole. (Malé procento uvedlo lékaře, linku důvěry, rodinu, psychiatrii, Brno). 121 osob odpovědělo, že neví, kde by odbornou pomoc našli. Z odpovědí vyplývá, že by žáci zřejmě řešili problém s učitelem, ke kterému mají důvěru nebo který se drogovou problematikou na škole zabývá. U páté hypotézy se domnívám, že mládež ví, jaké jsou nejčastější účinky marihuany. Tato hypotéza se mi potvrdila. Žáci vědí, jak se člověk po kouření marihuany chová. Předpokladem šesté hypotézy je, že mládež neví, jaká jsou zdravotní rizika užívání marihuany. Tato hypotéza se mi nepotvrdila. Většina respondentů uvedla více jak jeden účinek marihuany na zdravotní stav člověka. I přesto ale 54 osob (22,4% z celkového počtu 250ti) odpovědělo, že neví. V poslední, sedmé hypotéze jsem se domnívala, že dospívající mládež nepovažuje užívání marihuany za rizikové jednání a nevěnuje tomu dostatečnou pozornost. Tato hypotéza se nepotvrdila. 92% žáků si myslí, že dlouhodobé užívání marihuany má na ně a jejich okolí špatný vliv a jen 8% si nemyslí, že je marihuana při dlouhodobém užívání nebezpečná. V druhé otázce, která se vztahovala k této hypotéze, by 70% žáků kouření marihuany kamarádovi rozmlouvali a 30% by to nechalo na kamarádově uvážení.
70
Průzkum zaměřený na drogovou problematiku, rok 2007: „Každý čtvrtý až pátý žák ZŠ a přibližně každý druhý středoškolák má zkušenost s ilegální drogou. Zkušenost s ilegální (státem netolerovanou drogou) přiznává 23 % žáků ZŠ, tedy téměř každý čtvrtý. U středoškoláků 46%studentů, takřka každý druhý a žáků SOU téměř 60 %. V porovnání se studií na Písecku z let 1997-1998 je evidentní značný nárůst zkušenosti s ilegálními drogami. U ZŠ je dvakrát vyšší, u SOU také téměř dvojnásobný a u studentů SŠ je nárůst o 12%. I školy přiznávají, že je výsledky zaskočily. Nejčastěji užívanou a nejdostupnější drogou je marihuana, kterou přiznává 40 % ze všech účastníků průzkumu.“21) Ukázky z online anket23):
Nabídnul ti někdo z kamarádů někdy marihuanu?
nenabídnul [32,67%]
nabídnul,
zkusil/a
jsem
ji
[41,33%]
nabídnul, ale odmítnul/a jsem [25,98%]
Pokud jste v posledním roce kouřili/inhalovali některý z produktů konopí: Co ještě užil/a, nebo užíval/a nejčastěji? marihuanu vypěstovanou v ČR pod širým nebem
30%
Počet hlasů: 62
30%
Počet hlasů: 62
marihuanu 71
vypěstovanou v ČR pod lampou marihuanu dovezenou zahraničí
ze
hašiš nevím původ konopí (většinou) neznám
7%
Počet hlasů: 15
7%
Počet hlasů: 15
25%
Počet hlasů: 50
72
16 Návrh na řešení zjištěných výsledků Více pozornosti by se mělo soustředit na primární nespecifickou prevenci, která je základem předcházení užívání drog. Právě od rodičů by se měly děti dozvědět základy drogové problematiky. Jak vyšlo z výzkumu, rodina zaujímá až čtvrté místo odkud se děti dozvídají informace o drogách. Jedna z příčin může být to, že rodiče nejsou dostatečně v této problematice orientováni. Proto by se informační kampaň měla zaměřit nejen na žáky, ale i na rodiče, kteří by se dětem měli věnovat a vytvořit jim doma takové podmínky, aby dítě bylo šťastné, sebevědomé a nemělo tedy důvod začít brát drogy. Na základní informace, které dítě získá od rodičů, by měla navázat škola se svými preventivními programy a exkurzemi do drogových center. Dítě by si nadále rozvíjelo a prohlubovalo znalosti o drogové problematice.
73
17 Závěr Práce je průzkumně výzkumná a zabývá se problematikou marihuany u žáků Základní školy v Moravském Krumlově a také na krumlovském gymnáziu. Práce je složená z teoretické a praktické části. V teoretické části jsem shromáždila základní informace týkající se marihuany – co je to marihuany, její historie a současnost, účinky a způsoby užívání, závislost na marihuaně a dalšími tématy spojenými s touto problematikou. V této práci jsem jako výzkumnou metodu použila přímé dotazování se a dotazník. Dotazník jsem si sama vypracovala. Obsahoval sedmnáct otázek týkající se marihuany. Předáno bylo 260 dotazníků a vyplněných se mi vrátilo 250. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak jsou žáci informováni o problematice marihuany, jaký k tomu zaujímají postoj, jaké mají zkušenosti s marihuanou. Hypotézy se zabývaly informovaností o marihuaně, nejčastějšími příčinami jejího užívání, typickými projevy účinků, které marihuana vyvolává. Také se věnovaly tomu, zda žáci vědí, kde v okolí najít odbornou pomoc. Tři hypotézy se mi potvrdily, tři vyvrátily a jedna se potvrdila jen z části. Zjistila jsem, že žáci mají určité všeobecné znalosti o marihuaně. Žáci uváděli, že nejvíce informací získávají ze školy. Od rodičů, od kterých by měli získat prvotní informace, získává informace velice málo mladých lidí. A právě rodiče by měli být ti první, kteří by měli varovat své dítě před drogami. Z výsledků jsem zjistila, že zhruba polovině žáků byla marihuana nabídnuta. Touhu marihuanu zkusit měly více dívky. Cíle práce byly splněny. Z průzkumu bylo zjištěno, že žáci mají všeobecné povědomí o marihuaně, přičemž přibližně polovina již má 74
s drogou určitou zkušenost. Žáci obecně nepovažují účinky marihuany za rizikové a u většiny převládá zvědavost drogu zkusit. Z průzkumu dále vyplývá, že dominantní vliv na studenty mají parta a kamarádi. Proto by se hlavní pozornost měla zaměřit na prevenci a informovanost především ze strany rodičů.
75
18 Resumé Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma: „Naše společnost a marihuana.“ Cílem práce bylo zjistit, zda má veřejnost informace o marihuaně a zda jsou informováni žáci o problematice marihuany, jaké mají zkušenosti a postoj k této problematice. K dosažení výsledků bylo použito přímého dotazování a dotazníku, u kterého cílovou skupinou byli žáci druhého stupně základní školy a žáci osmiletého i čtyřletého gymnázia ve věku od 15ti let do 19ti let. Z průzkumu bylo zjištěno, že žáci mají všeobecné povědomí o marihuaně, přičemž přibližně polovina již má s drogou určitou zkušenost. Žáci si sice uvědomují rizika spojená s užíváním marihuany, obecně však nepovažují účinky marihuany za rizikové a u většiny převládá zvědavost drogu zkusit. Z průzkumu dále vyplývá, že dominantní vliv na studenty mají parta a kamarádi. Proto by se hlavní pozornost měla zaměřit na prevenci a informovanost především ze strany rodičů.
76
Summary For my bachelor assignment I choose topic „ Our society and marihuana“. Purpose of my work was to find out whether has public enough informations about marihuana and also if pupils are informed about those problems. What are their experiences and atitude towards this dilemma. To achieve the results was used direct questioning and also questionares. Our objective insiders were pupils from Basic School and Gymnasium in age of fifteen to nineteen. From my inquiery has been found that pupils has general knowledge regarding marihuana and approximately half of them have
personal
experiences with it already.Though pupils know the hazard connected with enjoyment nevertheless they do not take it any seriously and what is more most of them want to try it.Futher result from my research is how dominative influence onto students have their friends and gangs. Therefore, main attention should be directed to the prevention and awearness above all at the hands of their parents.
77
Použitá literatura [1]
ARTERBURN, S., BURNS J. Drogy klepou na dveře. 1.vyd. Brno: Nakladatelství Nová naděje, 2001. 211 s. ISBN 8086077-03-9
[2]
BOOTH, M. Konopí: dějiny. Přel. Jaroslava Kočová, 1. vyd. Praha: Nakladatelství BBIart, s.r.o., 2004. 367 s. ISBN 80-7341-348-5
[3]
ESCOHOTADO, A. Stručné dějiny drog. Přel. Luděk Janda, 1. vyd. Praha 3: Nakladatelství a vydavatelství VOLVOX GLOBATOR, 2003. 171 s. ISBN 80-7207-512-8
[4]
GANERI, A. Drogy Od extáze k agonii. Přel. Ladislav Csémy, 1. vyd. Praha: Nakladatelství AMULET, s.r.o., 2001. 149 s. ISBN 80-8629970-8
[5]
GÖHLERT, Fr.-Christoph, KÜHN, F. Z pohledu lékaře Od návyku k závislosti. Přel. Dagmar Libelová, 1.vyd. Praha: Euromedia Group, k.s.- Ikar, 2001. 144 s. ISBN 80-7202-950-9
[6]
GOODYER, P. Drogy + Teeganer. Přel. Romana Kuncová, 1.vyd. Praha: Nakladatelství Slovanský dům, 2001. 162 s. ISBN 80-8642144-9
[7]
IVERSEN, L. Léky a drogy. Přel. I. KMÍNEK, 1.vyd. Praha 5: Nakladatelství Dokořán, 2006. 143 s. ISBN 80-7363-061-3
[8]
Kolektiv autorů sdružení SANANIM, Drogy: otázky a odpovědi. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Portál, s.r.o., 2007. 198 s. ISBN 978-80-7367223-2
78
[9]
Prof. MUDr. MEČÍŘ Jan, DrSc. Zneužívání alkoholu a nealkoholových drog
u
mládeže.
1.vyd.
Praha
1:
Avicenum,
zdravotnické
nakladatelství n.p., 1990. 160 s. ISBN 08-005-90 [10]
NEŠPOR, K. Kouření, pití, drogy. 1.vyd. Praha 8: Nakladatelství Portál, 1995. 125 s. ISBN 80-7178-023-5
[11]
NEŠPOR, K., CSÉMY, L., PERNICOVÁ, H. Prevence problémů působených návykovými látkami na školách. 1.vyd. Praha 4: BESIP MV, 2001
[12]
NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. 1.vyd. Praha 8: Nakladatelství Portál, s.r.o., 2001. 156 s. ISBN 80-7178-515-6
[13]
PRESL, J. Drogová závislost, 1.vyd. Praha: Nakladatelství Maxdorf 1994, s.85. ISBN 80-85800-18-7
[14]
PRESL, J. Drogy mýty a realita. Nakladatelství MEDEA KULTUR s. r. o., 2006.
[15]
ROBINSON, R. Velká kniha o konopí. Přel. M. BODYSUD, 3.vyd. Praha 8: Nakladatelství a vydavatelství Volvox Globator, 2004. 267 s. ISBN 80-7207-532-2
[16]
SHAPIRO, H. Obrazový průvodce drogy. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Svojka, 2005. 360 s. ISBN 80-7352-295-0
[17]
TYLER, A. Drogy v ulicích. Přel. I. ŽELEZNÝ, 1.vyd. Praha 1: IŽ, s. r. o., 2000. 415 s. ISBN 80-237-3606-X
[18]
ZIMMEROVÁ, L., MORGAN, J. Marihuana mýty a fakta. Přel. J. BAUER, 1.vyd. Praha 8: Nakladatelství a vydavatelství Volvox Globator, 2003. 240 s. ISBN 80-7207-463-6
79
Elektronické zdroje [19] Sbírka zákonů [online]. Předpis č. 112/1998 Sb., zdroj SBÍRKA ZÁKONŮ ročník 1998, částka 39, ze dne 29. 5. 1998 [cit. 15. ledna 2009]. Dostupné na internetu
. [20]
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR [online] Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatelv České republice názory a postoje k užívání nelegálních psychoaktivních látek, Mgr. Jana Brožová, ze dne 3.6.2005 [ cit. 19.ledna 2009 ]
[21]
Drogový informační server [online] článek Marihuana je nejužívanější a nejdostupnější drogou, Zdroj: Písecký deník,strana: 2, autor: Zbyněk Konvička, ze dne 13.9.2007 [cit. 19.ledna 2009]
[22]
článek Mýty a fakta o marihuaně III, 2001. autorka: Bushka Bryndová [ cit. 12.prosince 2008 ] < http://www.bushka.cz/ganjaweb/clanek9.html l>
[23]
Informační portál o ilegálních a legálních drogách [ online ] Online anketa [cit. 2. února 2009 ] Online anketa [cit. 13. února 2009 ]
80
[24]
Blog.cz,
DDROGY
[
online
]
[
cit.
1.
prosince
2008
]
[25]
Informační server o marihuaně [online ] Fyzické
důsledky
a
rizika
[
cit.
10.listopadu
2008
]
[26]
Informační server o marihuaně [online ] Je
cannabis
vstupní
drogou?
[
cit.
10.
listopadu
2008
]
[27]
Informační server www.legalizace.cz [ online ] článek Marihuana – droga nebo lék? Zdroj: Ženy.cz, Josef Kraus [ cit. 7. ledna 2009 ]
[28]
Prevence zneužívání syntetických drog, Podané ruce [ online ] dokument Světová zpráva o drogách 2008 - Převzato z: Informační centrum OSN v Praze [ cit. 7. ledna 2009 ]
[29]
Primární prevence [ online ] Autor
výroku:
PhDr.
Martin
Hajný
[cit.
10.
ledna
2009
]
[30]
Primární prevence, portál UČITELÉ [ online] Tvorba školního programu, zpracováno podle holandského manuálu „Making schools a healthier place“, Trimbos Institut, Utrecht 2002 [ cit. 10. ledna 2009 ]
81
[31]
Informační server www.legalizace.cz [ online ] Zákon o léčebném konopí? Autor výroku: Dušan Dvořák, odborník na léčbu závislostí [ cit. 7. ledna 2009 ]
[32]
Informační server o marihuaně [online ] Zdroj: Zpráva Mezinárodního výboru pro kontrolu drog (INCB) [ cit. 10. listopadu 2008 ]
82
Příloha č. 1 – DOTAZNÍK Dobrý den, jmenuji se Barbora Winklerová a jsem studentkou 3. ročníku PDF na Masarykově univerzitě v Brně. Tento dotazník slouží jako příloha k výzkumné části mé bakalářské práce na téma: Marihuana a naše společnost. Dotazník je zcela anonymní, slouží pro statistické a výzkumné účely. Prosím neuvádějte
jméno,
ani
se
nepodepisujte.
Předem děkuji za spolupráci.
Dotazník: Otázka č. 1: Pohlaví Žena
Muž
Otázka č. 2: Věk Otázka č. 3: Účastnil(a) ses přednášky, např. ve škole, která by se týkala drogové problematiky? Ano – 1x
Ano – 2x
Ano – 3x
Ano – vícekrát
Ne
Otázka č. 4: Myslíš si, že máš alespoň základní informace o problematice marihuany? Ano
Ne
Otázka č. 5: Informace a vědomosti, které jsi doposud o marihuaně získal(a), jsou zásluhou zejména: (vyber jednu nebo více možností) Školy
rodičů kamarádů
médií
83
jiné …………………...
Otázka č. 6: Znáš jiné výrazy pro slovo marihuana? ( vypiš je )
Otázka č. 7: Nabízel ti (někdy) někdo ve tvém okolí marihuanu? Ano
Ne
Otázka č. 8: Měl(a) jsi někdy touhu marihuanu zkusit? Ano
Ne
Otázka č. 9: Jaké si myslíš, že jsou nejčastější příčiny toho, že člověk marihuanu zkusí nebo ji začne kouřit? ( uveď 3 příčiny ) 1.místo
2.místo
3.místo
Otázka č. 10: Znáš alespoň 3 lidi ve tvém okolí, kteří kouří marihuanu pravidelně? Ano
Ne
Otázka č. 11: Zkoušel(a) jsi už někdy kouřit marihuanu? Ano
Ne
Otázka č. 12: Dokázal(a) bys popsat, jak se účinky marihuany projevují v chování člověka? Otázka č.13: Dokázal(a) bys popsat, jak ovlivňuje marihuana zdravotní stav člověka? Otázka č. 14: Jaké vládnou vztahy u tebe v rodině? Dobré
Horší
Špatné
84
Otázka č. 15: Víš, kde bys ve tvém okolí mohl(a) najít odbornou pomoc ohledně drogové problematiky? Ano
Ne
Otázka č. 16: Myslíš si, že dlouhodobé užívání marihuany může mít špatný vliv na tebe nebo tvé okolí? Ano Otázka
č.
Ne 17:
Rozmlouval(a)
bys
marihuany? Ano
Ne
85
svému
kamarádovi
kouření
Příloha č. 2 – OBRÁZKY MARIHUANY
Rostlina marihuany
Marihuana 86
Listy marihuany
Smotaná cigareta marihuany ( „joint“ )
24)
http://ddrogy.blog.cz/0607/obrazky-travy
87
Příloha č. 3 – FYZICKÉ DŮSLEDKY A RIZIKA MARIHUANY
•
•
Hromadění THC v
mozku,
varlatech,
tepové
vaječnících, játrech atd. •
Drastické zvýšení frekvence,
riziko
srdečního infarktu •
Poruchy růstu u
mladistvých
Poruchy z hlediska
účinnosti
vitaminů,
dodávaných organismu
•
Bolesti v hrudním •
koši, bolesti hlavy, bolesti kloubů
Závažná poškození
celé dýchací soustavy
•
• Dědičná poškození
Potlačení
obranyschopnosti
• Podezření na (trvalá)
organismu
poškození mozku • Abnormální spermie a
vajíčka,
poruchy
menstruačního cyklu. Pět až desetkrát větší riziko rakoviny
plic
oproti
kuřákům tabáku
Zdroj: [ Cit. 13.2.2009 ] 88
Příloha č. 4 – PSYCHYCKÉ DŮSLEDKY A RIZIKA KONZUMACE MARIHUANY
•
•
Obtíže při učení,
Nedostatek
snížená kapacita vnímání
motivace,
a vybavování
jednání, ztráta zájmu
•
Obtíže
•
při
koncentraci •
bezcílné
Ztráta přirozené
radosti ze života •
Změny osobnosti,
změny nálad
Psychózy, stavy
podobné psychózám •
Omezená
schopnost uvědomění
Zdroj: [ Cit. 13.2.2009 ]
89
Příloha č. 5 – KOSMETIKA Z KONOPÍ Extravaganja Balzám na rty 15ml - Konopná přírodní kosmetika Přírodní Extravaganja - balzám na rty, tvoří směs konopného bio oleje a přírodního včelího vosku, který obnovuje rozpraskanou a vysušenou pokožku rtů. Balzám na rty má také přírodní antiseptické účinky a jeho používáním předcházíte vzniku oparům. Extravaganja Pleťový krém 50ml - Přírodní konopná kosmetika Bio krém Extravaganja z konopí je vhodný k aplikaci během dne i noci a je určený pro všechny typy pleti. Obohaceno přírodními výtažky - olej z hroznových jadérek, rozmarýnu a okurky. Aktivně pečuje o pleť a zpomaluje proces stárnutí. Extravaganja Olej do koupele 300ml - Konopná kosmetika Extravaganja přírodní aromatický konopný olej do koupele pro maximální relaxaci. Levandule spolu s bergamotovou a pomerančovou silicí tělo stimulují a osvěžují.. Kosmetika z konopí. Obsah:300ml Extravaganja Tělové máslo 200ml - Kosmetika z konopí Extravaganja tělové máslo z konopí je dvakrát více výživnější než krém, obsahuje hojně konopného bio oleje bohatého na omega 3 a omega 6 mastné kyseliny. Bambucké a kakaové máslo v něm obsažené je až ze samotného srdce Afriky.. Konopná kosmetika. Zdroj: [ Cit. 12. prosince 2008 ] 90
Příloha č. 6 – MARIHUANA, SITUACE VE SVĚTĚ
Zdroj: [ cit. 10. ledna 2009 ] 91
Příloha č. 7 – PŘEHLED PREVENCE V RODINĚ PODLE VĚKU DÍTĚTE
Období před narozením
Věk
Oblast
Preventivní strategie
Tělesné
Péče o tělesné zdraví. Vyhýbání se návykovým látkám,
zdraví
včetně alkoholu a tabáku v těhotenství.
matky
Duševní zdraví
Péče o dobrý psychický stav matky.
Věk do 1 roku dítěte
matky
Zevní
Šetrný porod, častý těsný fyzický kontakt s matkou, dlouhodobé
okolnosti
kojení, přizpůsobení se rytmu dítěte, citlivě a pohotově reagovat
života
na potřeby dítěte, bezpečné, podnětové bohaté prostředí.
Emoční
Citlivá vazba na mateřskou postavu, trpělivé a vřelé uspokojování
potřeby
citových potřeb dítěte.
Podnětově přiměřeně bohaté prostředí, komunikace s matkou, Oblast
(Další malé děti nemohou uspokojovat potřeby dítěte tohoto věku)
poznávání
92
Batolecí období (1 až 3 roky)
Zevní
Citlivě reagovat na potřeby dítěte. Vytvářet a udržovat bezpečné
okolnosti
a předvídatelné prostředí, trpělivě a důsledně vymezovat hranice
života
toho, co je možné a co ne.
Emoční
Nechat dítě projevit své emoce. Kongruentní a vřelá komunikace
potřeby
(slova, gesta, pohyby a tón hlasu jsou v souladu)
Oblast
Podnětově dostatečně bohaté prostředí. Obraz světa, který
poznávání
rodiče dítěti nabízejí, by měl zhruba odpovídat skutečnosti a
6 let)
Předškolní věk (3 až
usnadnit fungování dítěti v zevním prostředí.
Sociální
Posilování a rozvíjení vazeb nejen k matce, ale i k otci a k dalším
dovednosti
členům rodiny.
Zevní
Vytvářet a prosazovat bezpečné předvídatelné prostředí, zajistit
okolnosti
dohled a bezpečnost dítěte, nadále vymezovat hranice toho, co
života
je přijatelné
93
Emoční
Nechat dítě projevit své emoce. Kongruentní (jednoznačná)
potřeby
komunikace, při níž je slovní i mimoslovní část sdělení v souladu. To vyžaduje, aby si rodiče uvědomovali svoje vlastní pocity a uměli s nimi pracovat. Vřelost a dostatek času na dítě.
Oblast
Trpělivé uspokojování poznávacích potřeb dítěte. Obraz světa,
poznávání
který rodiče dítěti nabízejí, by měl odpovídat skutečnosti a usnadnit dítěti fungování ve světě. Nespecifická prevence, zahrnující vyhýbání se alkoholu nebo lékům podobně jako jiným nebezpěčím v zevním prostředí. Dítě by se mělo učit, že zdraví a jeho ochrana jsou vlemi důležité.
Sociální
Vytváření sociálních kontaktů mimo rodinu, respektování norem,
dovednosti
hranic a nutných omezení, osvojování si prvních sociálních rolí.
apod.
Hra a schopnost při hře spolupracovat. Dovednosti ochrany zdraví
(zhruba od 6 do 12 let)
Mladší školní věk
a péče o něj přiměřeně věku, umět požádat např. rodiče o pomoc.
Zevní
Návykové látky, včetně alkoholu a tabáku, by neměly být dítěti
okolnosti
doma dostupné. Rodiče by měli dbát na to, aby se dítě pohybovalo
života
pokud možno v bezpečném prostředí a aby byl zajištěn přiměřený dohled.
94
Emoční
Vřelá a středně omezující výchova, zdravá rodinná pravidla,
potřeby
stabilní a předvídatelné rodinné prostředí. Podpora zdravého sebevědomí. Možnost projevit emoce.
Oblast
Obraz světa, který rodiče nabízejí, by měl odpovídat skutečnosti
poznávání
a usnadnit dítěti pohyb v tomto prostředí. Konkrétní a jednoznačné informace o škodlivosti alkoholu a tabáku pro děti a dospívající, jasné a zdůvodněné zákazy týkající se návykových rizik. Nadále je třeba zdůrazňovat hodnotu zdraví a posilovat přání být zdráv.
Sociální
Vytváření zdravých návyků, základní sociální dovednosti (např.
a jiné
neuposlechnout starší, když žádají něco nevhodného, dovednosti
dovednosti
rozhodování a schopnosti předvídat následky svého jednání). Prevence problémů působených návykovými látkami je zasazena do širšího rámce ochrany zdravív komplikovaném a potenciálně rizikovém prostředí. Prohlubování dovedností ochrany zdraví, schopnost se svěřit, atd. Základní dovednosti sebeuvědomování,
do 20 let)
Dospívání (asi od 12
relaxace, autoregulace. Základy mediální gramotnosti.
Zevní
Zajistit dospívajícímu pokud možno vhodnou vrstevnickou společ-
okolnosti
nost, povzbuzovat ho ke kvalitním zájmům a zálibám. Umožnit
života
rozvoj jeho schopností a nadání, ale zároveň na něj neklást nerealistické nároky. Přiměřený dohled ze strany rodičů.
95
Emoční
Vřelá a středně omezující výchova přiměřená věku. Stabilní, před-
potřeby
vídatelné rodinné prostředí. Možnost přiměřeně projevovat své emoce.
Oblast
Dobrá znalost pozitivních alternativ k návykovým látkám. Rodiče by
poznávání
měli být schopni s dospívajícím o návykových nebezpečích informovaně a poučeně hovořit. Všestranný rozvoj osobnosti, příprava na samostatný život mimo rodinu.
Sociální
Pomoc při navazování vztahů mimo rodinu, nácvik a prohlubování
a jiné
sociálních dovedností (komunikace, zdravé sebeprosazování,
dovednosti
schopnost čelit sociálnímu tlaku, rozhodování). Specifická prevence problémů působených návykovými látkami. Dobré znalosti o tom, kde hledat pomoc pro různé problémy. Prohlubování dovedností v oblasti sebeuvědomování, relaxace, autoregulace. Zvládnutí některé relaxační techniky. Schopnost předvídat následky svého jednání. Prohlubování mediální gramotnosti.
NEŠPOR, K. Vaše děti a návykové látky. 1.vyd. Praha 8: Nakladatelství Portál, s.r.o., 2001. 156 s. ISBN 80-7178-515-6, str. 41-43
96
Příloha č. 8 – FÓRUM NÁCTILETÝCH Otázka na fóru: Mluvili s vámi někdy o drogách rodiče? „Anonym [23/02/09 13:28:48] Naši s všimli, že se semnou něco děje, ale kdž mi našli buchny táta jen mávnul rukou a víc se o o nebavil. Je to alkoholik apočae mi prohlídl ruce(naštěstí jsem je měla čistý), řekl mě že jestli přiju omů sjetá, tak e mě zabije. Vůbec se o tom semnu nectěl bavit a to jsem chtěla, aby si mězačl vícvšímat... Serou na mě ještěvíc!!! Anonym [04/06/08 18:07:19] Nevim kdy po 1. jsem se dozvěděla o drogách.. ale možná ve škole.Ve škole, hlavně na ZŠ je nejvíc přednášek o drogách.Samozřejmě jsem se s rodičema už bavila o drogách.. táta ma na to názor, že pak at si ho nepřeju a možná by mě ani už pak nechtěl vidět a mamka do mě a do bráchy promlouvá, aby jsme neskončili špatně.. prostě že drogy jsou děsný svinstvo a tak.. a dáte si to jednou a už se toho nezbavíte.Chtěla jsem si dát trávu s kámošema, bylo to už dohodnutý..řikala jsem si, ale já to chci jen zkusit.. závislá na tom nebudu to vim.. kámošky řikali, že jsem blázen,ale mě to přišlo normální..nakonec ta tráva nebyla a byla až po dlouhé době, ale mezitím už mi naši opět opakovali o drogách a mě to přemluvilo, že trávu nemám zapotřebí.. a kámoši to samozřejmě pochopili.. nenašla jsem si nějakou blbou partu, jsou jinak v poho..ale trávu si jednou za čas daj... se svýma rodičema nějak nemám problém a myslím si že oni semnou také ne.Mám je ráda a pár kravin už jsem udělala a to se vyřešilo.Jsou hodný, ale jak v čem.Třeba táta o cigaretách nechce ani slyšet, že by mě zabil, ale mamka zase docela ok, ale at jí to radši ami neřikám... bojim se jaký dítě dostanu já :D Anonym [06/12/07 11:30:29] mama mi rekla pokud si vemu drogu tak jsem u ni skoncila!!!A svoji mamu mam rada tak to neudělám Anonym [21/10/07 00:22:05] Rodice o tom nemluvi, protoze si nechteji pripustit, ze by jejich dite neco mohlo brat. Nejsem na nicem zavisla, ale vikend bez lajny nebo skolni den bez travky si nedokazu predstavit. Mama si mysli, ze beru drogy. Povida si o tom s babickou, sousedkou, tatou, ale ne se mnou. Coz je paradox, ale takhle to chodi. Nechce se zeptat, protoze pak by mela jistotu. Musela by resit spoustu problemu, na ktere rodie nejsou pripraveni. Tak hrajem takovou hru. Ona nevi, ja neznam, ale obe vime. Zadny rodic si nechce pripusti, ze jeho dite by mohlo. Hleda si jine duvody,
97
jak vysvetlit jeho divne chovani, az tomu uveri... Co oci nevidi, to srdce neboli.. Anonym [27/09/07 03:55:07] moji rodice vedi ze kourim ganju, a co maji delat? sem uz dospelej. Na stole mam faju, kdyz prijdu domu s cervenejma ocima, tak reknu ze sem spad ocima do snehu. :-). Radovan [13/04/07 20:46:03] ne rodiče to brali jako jasnačku,že jejich synáček nic takovýho ještě nezná:(a ted je už zas pozdě.“
Zdroj: Primární prevence [ online ] Portál náctiletí, diskusní fórum [ cit. 13. února 2009 ]
98
