Marihuana 2000, Praha, Baronet 2000

Marihuana 2000, Praha, Baronet 2000

ANO, PROPAGUJI DROGY!!! Na Slovensku o mě kdysi v jakémsi obskurní m plá tku psali, ž e porušuji zá kon o ší ření toxikomanie - ž e propaguji drogy. A i v Evropě se mě obč as ně kdo - vě tšinou v hospodě a pod vlivem alkoholu - ptá , jak to s propagacídrog vlastně má m. Teze první : Brá t drogy je normá lní !!! Prvnítezi jsem zá mě rně formuloval velmi provokativně . Zamě ní me-li však termí n "brá t drogy" termí nem "sjet se", "rozšoupnout se", "oslavovat", zjistí me, ž e skuteč ně v našem kulturní m okruhu je naprosto normá lní m a vě tšinovým chová ní m obč asná konzumace drog, předevší m alkoholu. Dě lá to cca 97% populace. V postmoderníepoše, epoše mí šenítradic a kultur, ve kterém ž ijeme, je však naprosto nelegitimnía zhoubné, aby stá t jednu drogu (alkohol) toleroval a vydě lá val na ni jen proto, ž e je zde tradič ní , zatí mco jinou drogu (marihuanu) - výrazně méně rizikovou z hledisek ná vyku, sociá lní ho úpadku i zdravotní ho poškození- zakazoval jen proto, ž e je to droga mladých. Teze druhá : Brá t drogy je dobré!!! Opě t provokativníformulace, opě t nutné vysvě tlení . Slovo "drogy" obvykle označ uje naprosto odlišné substance, které spojuje jediné: To, ž e jsou zaká zané. Podí vá me-li se na skupinu zaká zaných drog zblí zka, zjistí me, ž e obsahuje podmnož inu zvanou psychedelika. To jest drogy rozšiřují cívě domí , zvyšují cítolerantnost, sniž ují círigiditu a tupost. Jedná se předevší m o marihuanu a hašiš (úč inná lá tka delta9- tetrahydrocannabinol, THC), diethylamid kyseliny lysergové (LSD) a psylocibin - úč innou lá tku "magických hub", lysohlá vek a lí mcovek. Konzumace tě chto drog je riziková , je dobré (alespoň u zač á teč ní ků), aby probí hala pod dozorem zkušeného šamama č i psychoterapeuta, ale celospoleč enský pří nos tě chto drog je rozhodně vyššínež celospoleč enské škody, které způsobily. Srovná me-li historii až bolestivě nedá vnou - léta padesá tá (mccartneysmus a stalinismus), léta č tyřicá tá (nacismus, komunismus a stalinismus), devatená cté století(celá č eská literatura 19. stoletíje přece o nesnesitelném tlaku předsudků a malomě šťá ckého sociá lní ho tlaku na jedince) a dnešek, zjistí me, ž e svě t se ně kdy od sedmdesá tých let dostal do stavu, kdy je svoboda jedince řá dově vyššínež v kterékoliv předchá zejí cíepoše historie našeho druhu. Je nevývratné, ž e lvípodí l na odbourá nídonedá vna nesmí rně silného tlaku předsudků, konvencí a bigotnosti ve stá tech celého judeokřesťanského okruhu mě lo masové rozší řenípsychedelik v šedesá tých letech. Masově prož itá zkušenost, ž e svě t vlastně vypadá úplně jinak, masově zaž itá extá ze, osvobozeníse od nič ivého a zotroč ují cí ho tlaku dogmat "společ enské korektnosti" č i moudrosti etablovaných starců, byla na poč á tku toho nejvyšší ho, k č emu se bí lá civilizace dopracovala. Totiž svobody jedince - i jedince odlišného od vě tšiny, jedince č erného, homosexuá lní ho, jedince ž enského pohlaví . Nebýt psychedelik, byla by dnešníspoleč nost méně tolerantník odlišnosti a celá řada menšin

PDF created with FinePrint pdfFactory trial version http://www.fineprint.com

by byla oficiá lně diskriminová na!!! Teze třetí : Mnoho fyzicky zdravých lidípotřebuje i "tvrdé" drogy k plnocennému ž ivotu bez utrpení . V prvnía druhé tezi jsem obhajoval konzumaci pří rodní ch a psychedelických drog. Lá tek, které nevytvá řejífyzickou zá vislost. Nyníse dostá vá m i k drogá m "tvrdým", k "jedům". K lá tká m, jejichž už í vá nípovede ke vzniku zá vislosti. K heroinu. Je potřeba si uvě domit, ž e č lově k je bytost biopsychosociá lní . A porucha v kterékoliv vrstvě můž e u disponovaného jedince způsobit takové psychické utrpení , ž e nezvlá dá ž ivot za stří zliva. Je celkem jedno, jestli se jedná o č lově ka s tě ž kou neuró zou, o hranič níosobnost, o č lově ka chronicky a od dě tstvícitově deprivovaného č i o č lově ka po otřesném infantilní m sexuá lní m traumatu. Je to prostě trpí cíč lově k. A dokud si nepomůž e - Diazepamem, antidepresivy, heroinem - ž ije v pekle. Modernípsychiatrie tuto tezi akceptuje. Má lokterý psychiatr č i praktický lékař je však ochoten psá t takto postiž enému č lově ku psychofarmaka, která jej jeho utrpenízbaví . U našich lékařů doposud přež í vá moralizují cípostoj, ž e pacient má být veden k jakémusi abstraktní mu "zdraví " - přestož e u celé řady nemocí , a duševní ch poruch obzvlá ště , to "uzdravení " moderní medicí na neumí . Má lokterý lékař - předevší m jedná -li se o mladého a fyzicky zdravého pacienta - je ochoten akceptovat, ž e ten č lově k psychicky trpínatolik, ž e potřebuje tlumit bolest psychofarmaky. I za cenu vypě stová nízá vislosti bude s tě mi psychofarmaky jeho ž ivot méně tragický než bez nich. I kdyby se jednalo o opiá ty... Branítvrdých drog a opiá tů předevší m totiž ve vě tšině pří padů nenípří č inou problému, ale symptomem hlubokého utrpeníč lově ka, který na tu psychickou bolest, jež jej celý ž ivot nič í , potřebuje alespoň na chví li zapomenut... Teze č tvrtá : Pří č etnost předevší m!!! Stá t si platí me předevší m proto, aby problémy řešil, ne přidě lá val. Žá doucídrogová politika stá tu je proto zcela zřejmá : 1. Legalizovat marihuanu a ostatnípří rodnípsychedelika 2. Zá sadně sní ž it prá h ordinací , ve kterých můž e psychicky trpí cíč lově k legá lně a od lékaře zí skat léky, které potřebuje, aby se zbavil utrpení . I kdyby se mě lo jednat o heroin. Tolik k "mravnosti" už í vá nídrog. Pokud na to ně kdo nemá chuť, je schopen a ochoten zůstat stří zlivý, nechat stří zlivý je. Je to bezpeč ně jší . To je vše, co se v této knize dozví te o drogá ch - dá l už je jen pří bě h marihuany mezi lety 1990 - 2000.

22.2.2000,22.22 hod JiříX. Dolež al


NÁ VOD, JAK SE STÁ T EXTREMISTOU... Prvníroky po revoluci - č as naivnínadě je

Bylo jaro devadesá tého roku, já sedě l s ně jakým dě vč etem ve viná rně a najednou jsem si všiml, ž e u vedlejí ho stolu sedímoje spoluž eč ka z fakulty - Zuzana Jarošové. Pozdravili jsme se. "Já teť dě lá m šéfredaktorku studentského č asopisu Zrcadlo..." pravila Zuzana. "Nechceš pro ná s psá t?" Bylo mi pě tadvacet, byl jsem neurotický mladý psycholog s vě deckými ambicemi, a ž á dná zá važ ná , kruciá lníž ivotnírozhodnutíjsem za sebou ještě nemě l. A z televize a kní ž ek jsem se domní val, ž e zá važ ná ž ivotnírozhodnutíobvykle vypadajíjinak než ná hodné setká níve viná rně . I kývl jsem... Napsal jsem pro Zrcadlo ně kolik statío nových (a, jak jsme se domní vali, jen dí ky socialismu veřejnosti nezná mých) myšlenká ch. O euthanasii. O trestu smrti. A pak č lá nek, který se jmenoval Kudy na drogy a ve kterém bylo to, co už je mi po tě ch deseti letech, kdy jsem to napsal a řekl asi milionkrá t, skoro trapné psá t: e třeba dekriminalizovat a legalizovat marihuanu a už ivatele tvrdých drog přesunout z péč e ministerstva vnitra do péč e resortu zdravotnictví . Myšlenky to byly "nové" asi třicet let a samozřejmě jsem na ně nepřišel sá m - byl jsem tehdy tiskovým mluvč í m navě a na chví li vzniklé Transnacioná lníradiká lnístrany, legalizač ní argumenty jsem mě l opřené o jejich dokumetaci, a strana sama (vzniklá v Itá lii) se legalizace marihuany dož adovala už od šedesá tých let. Na tiulu Zrcadla, kde č lá nek vyšel, byla ná dherná kytka skunku a tuč ný ná pis "Chceme legalizovat marihuanu!!!" A byl jsem v tom až po uši. Zatí mco na předchozíč lá nky přišly tak dva č i tři dopisy, na anketu v č lá nku o trá vě - ve které jsem se č tená ř ptal, co si o legalizaci myslí- přišlo ví c než šestná ct set odpově dí . A všichni byli pro... Přes noc jsem se stal jediným, kdo veřejně artikuloval zjevně velice ž ivé témy a velice aktuá lnípož adavek. Samozřejmě se to zdá lo jako velice snadný ukol - vž dyt bylo po revoluci a bylo jasné, ž e ted už se bude o vě cech racioná lně diskutovat, ž e se společ nost bude ří dit rozumem, a ne bludy, a ž e to v nejhorší m zaří díVá clav Havel, protož e se kvuli undergroundu už jednou zavří t nechal a ted je prezident... Samozřejmě - v odborném tisku se obč as objevilo: ...K zahá jenínadace pro podporu a prevenci léč by drogových zá vislostía AIDS uspořá dali v Lucerně neví daný hudebnímarató n, při kterém se nad divá ky vzná šel oblak marihuanového dýmu. ...I naše studentská mlá dež se v době praž ského jara sezná mila s bá sní kem Guinsbergem, a


nosila tohoto vě č ně zfetovaného, ušmudlaného hastroše na ramenou jako krá le majá lesu... Prof. MUDr. Vladimí r Študent, DrSc., Zpravotnické noviny S panem profesorem jsem dě lal rozhovor. Při polemice o legá lní m prodeji marihuany mě zarazila jeho vě ta: "Proč sem zavá dě t dalšídrogu?" Zarazilo mě to, protož e má m za to, ž e zde marihuana už prakticky všude JE. Pož á dal jsem o upřesně ní- kolik z lidí , se kterými se prof. Študent stýká , kouřímarihuanu. "Nikdo." Z lidí , které jsem ví dal já , ji mohli kouřit VŠICHNI. Neznamená to, ž e ji všichni kouřili - jenom ti, co chtě li. Ale dostupná byla prakticky pro kaž dého. Už v devadesá tém. Ná zory jako ten pá ně profesor v se však zdá ly být jen hlasem minulosti - vž dyt vznikala nadace Drop In a jejíracioná lnípří stup mě l obrovskou podporu. Koncert k její mu zahá jení byl v Lucerně . Byl jsem na ně m... Tradič ně nezvlá dnutý prodej vstupenek dosahoval stupně adekvá tní ho monstró zní m rozmě rům celé akce. Konkrétně k Indické restauraci (padesá t metru?)Vzhledem ke klimatickým podmí nká m panovala ve frontě lehce depresivníná lada, podpořená pohledem na pracovní ky televizní ch přenosových vozů, co se vyhří vali v teple svých kamionů zá padní proveniance. Po necelé půlhodině jsem se však dostal k okénku. Prodá vala jedna dá ma, jakýsi zoufalec jírovnal vstupenky. Pro poč et pří chozí ch jich mě lo prodá vat tak pě t. Při vstupu ostraha nemilosrdně odebrala pří chozí m lí stek a ná vště vní k musel projí t ří dkým kordonem nekompromisně vyhlí ž ejí cí ch muž ů v č erných bombrech. Na prsou znak agentury najaté pro tento več er. "To bude průser", tě šil jsem se. Zatí m však nikdo z hostů nejevil ž á dné zná mky agresivity nebo opilosti. Nejhořejšípatro Lucerny zdobily plaká ty a tiskoviny Transnacioná lníradiká lnístrany, stá nek s její mi materiá ly a Richard Stockar, takto tiskový mluvč í . V poklidném smí ru stá l vedle pultu gá ndí ovské strany nená silíprodejce metalistických symbolů - lebek, maltézských kří žů a orlů. V plejá dě nabí zených typů však pro dnešníveč er vévodila "chobotnič ka" listu marihuany k zavě šenína krk. Prodalo se jich snad padesá t. O kus dá l dalšístá nek. Tentokrá t s literaturou. Bá seň o hašiši. Zpově ď anglického už ivač e opia. Ale také Vokno a Post. Nesourodost nabí zeného zbož í(pultí ky se opakovaly s malými obmě nami po celé Lucerně ) vybí zela k sociologické analýze publika. Bylo tu všechno. Skini. Punkeři. Metalisti. Underground. Pá nové v kož ených bundá ch a se studenýma oč ima. Notorič tínarkomani. Má nič ky. Sem tam ně jaký noviná ř. Prostě co hrdlo rá č í . Můj původnídojem se opakoval. To bude průser! Nad pó diem ově šeným symboly marihuany visela v kořená č i vzrostlá rostlina. Údajně se objevil jaksi č lově k z východu Slovenska, kterého nikdo neznal. Předal kvě tiná č , zmizel a už ho nikdy nikdo nevidě l. Po velice neoficiá lní m oficiá lní m zahá jenízač ala hrá t hudba. Vě tšinu skupin jsem neznal, ale


atmosféra se rozjí ž dě la skvě le. Vydal jsem se tedy hledat nejdůlež itě jšíoč eká vanou atrakci stoly s hromá dkami trá vy. Nebyly ani stoly. Prochá zel jsem proto sá lem i přilehlými prostranství mi a vě třil jak policejníkní rač . Bylo devě t več er. Nic. Pak jsem mezi ochrankou zahlédl zná mou tvá ř. Aby nedošlo k omylu - nikoliv mezi ochrankou Gang Production, ale mezi uniformami najaté agentury. Tvá ř, která se objevila 17. listopadu na Ná rodnítří dě . V č erveném baretu. Vě dě l jsem o tom č lově ku, ž e mě l soud, byl odsouzen, pak se odvolal... Teď byl tady v č erném bombru se znakem. "Ne, nejsem zamě stnancem agentury. Jenom je dobrovolně a bezplatně ne svém volném č ase cvič í m." Taky dobře. Šel jsem hledat trá vu. K ně kolika prá skům jsem se dostal asi po hodině . V době , kdy bývá na koncertech nezameřených vůbec na nic zeleno. A přišel č as na zhodnocení"bezpeč nostnísituace" v sá le. Ani jedna rvač ka. Kromě ně kolika zoufalců lež í cí ch dole na parketu minimum opilých. Skini tancovali vedle panká č ů a muž i se studenýma oč ima sledovali Psívojá ky. Nikde nikdo nezvracel. A muž v uniformě v pořadíuž třetíbezpeč nostnísluž by spokojeně konstatoval: "Ve srovná nís jinými koncerty je tu mnohem menšíbordel." Koncert se chýlil ke konci. Psívojá ci, Jasná pá ka. A finá le - Jim Čert. Everybody smoking marihuana. Zpí vala s ní m Jasná pá ka a celý sá l. Vč etně muž e se studenýma oč ima. Pak tradič níná val u šatny. Jako řadový divá k mohu konstatovat, ž e pro moje oč i a uši byl koncert výjimeč ný. Nejen svou grandió zností , ale i naprosto klidným průbě hem a bohuž el i znač ným nedostatkem drog. M j tehdejšíkolega z Reflexu Pavel Vojí ř obchá zel uč inkují cís diktafonem a vyptá val se jich, kolik toho za ž ivot vykouřili: Igor Chaun, rež isér: Na koncert jsem přišel proto, abych vylezl z ulity a hned v šatně se mě jakýsi chlapec zeptal, jestli nemá m ně co ke kouření ... Co se drog týč e - neníto moje parketa. Já má m dost problémů sá m se sebou a kdybych si je mě l komplikovat ještě drogama, neudě lal bych asi vůbec nic. Jan Chudomel tiskový mluvč íOH: Hodně . David Černý, výtvarní k: To se dá tě ž ko spoč í st, protož e já si pamatuju vž dycky jenom tu první ... Ale nepouž í vá m to denně , protož e jsem jinak nekouří cía bolímě po tom hlava. Opravdu nejsem zastá nce ně jakého ná zoru a sem jsem přišel proto, ž e neví m, kde jinde bych ty lidi potkal. Telefony nefungujou, hospody jsou drahý a tady jsou všichni... Mimochodem už jsi jedl salá t? Z výtvarného hlediska mi tam sice chybítrochu modré barvy, ale jinak je to skvě lé... Dá ša a Ivan Havlovi: Vykouřila jsem ně jaké marihuanové cigarety, ale nebylo jich za ž ivot mnoho... Já to ví m přesně , bylo jich pě t a vykouřil jsem je v USA. Ariana Shametti, hereč ka,moderá torka koncertu: V ž ivotě jsem vykouřila dvě marihuanové


cigarety. Jim Čert: Kdyby najednou shořely všechny marihuanový cigá ra, který jsem v ž ivotě vykouřil, byl by to slušnej oblak... JiříWinter, tehdejšíprogramový šéf Rá dia 1: Chtě l jsem vidě t hlavně kapely - tolik pohromadě to je fakt vzá cnost. Filozofie akce je mi nejasná , opravdu neví m, jestli jsem na koncertě , který podporuje drogy anebo protidrogovou nadaci. Jinak Rá dio 1 i Bunkr má samozřejmě pří stup k drogá m jasný a nemě nný. Karel Šůcha Laura a jejítygři: Asi patná ct, dvacet. Myslí m si totiž , ž e marjá nka je mí ň škodlivá než třeba rum nebo mostecký pivo. A když bude mož ný koupit jív trafice, nebudou na tom vydě lá vat cizílidi a ten, kdo si to koupí , bude mí t jistotu.

Koncert upoutal pozornost na nadaci a pak agentury přinesly zprá vu:

První ho dubna 91 zahá jilo provoz středisko DROP-IN. Jedná se o centrum pro poradenství , prevenci a léč bu drogových zá vislostí- do vyřešenílegislativní ch potí ž ípracuje ovšem jen v oblasti poradenské. DROP-IN je nestá tnínadace pro prevenci a léč bu drogových zá vislostía AIDS. Navazuje alespoň personá lně - na tradici Střediska drogových zá vislostíPraha. Členy nadace jsou dr. Ivan Douda a dr. JiříPresl, které veřejnosti netřeba představovat. Adresa střediska je Apoliná řská 4, 12800 Praha 2, a veškeré informace o č innosti nadace a střediska se můž ete dozvě dě t na č í sle 02/201470.

Nadace sama vznikla z iniciativy pá nu (pořadíjmen nesouvisís mí rou zá sluh, je abecední ) Pavel Bém, Ivan Douda a JiříPresl. Všichni majív této knize prostor - k samým poč á tk m a filosofii nadace však dostal slovo posledníjmenovaný. Psychiatr MUDr. JiříPresl.

Co vá s přivedlo k vašim ná zorům na léč bu zá vislostía k založ eníDrop In? Vystudoval jsem medicí nu, zamě řil se na psychiatrii a odešel do Havlí č kova Brodu do psychiatrické léč ebny. Za rok jsem zjistil, ž e bez Prahy ne - a naví c ž e obecná psychiatrie pro mě neníž á dná výzva. Vrá til jsem se do Prahy. A tady jsem zase zjistil, ž e zdejšíStředisko drogových zá vislostínefunguje. Bylo zavřené - primá ř Rubeš, který ho vedl, odešel do důchodu. Psal se rok osmdesá t dva. S doktorem Doudou jsme se rozhodli Středisko obnovit a deset let jsme v ně m pracovali. Pá r poslední ch let jsme vě dě li, ž e ani Středisko neníto pravé - přece jen v ně m bylo pří liš medicí nského pří stupu. A tak jsme v roce devadesá t jedna šli na "volnou nohu". Založ ili jsme nadaci Drop In a pak otevřeli středisko.


Filosofie prá ce Drop In je tedy odlišná ... Projel jsem řadu zaří zenípro toxikomany po celém svě tě a nejbliž šími byla tak zvaná ní zkoprahová střediska. Ta umož ňujílidem, aby tam přišli - a nenínutné, aby se rovnou léč ili. U klienta akceptují , ž e bere drogy. Když chceš, můž em se pokusit tě z nich dostat. Ale když je bereš, ber je tak, aby sis co nejmí ň ublí ž il. To je pří stup, který v České republice nikdy nebyl. A nebyl ani ve svě tě - zlom nastal až v devadesá tých letech. Do té doby č lově k, který nechtě l přestat brá t, nemě l nikde zastá ní . Předtí m neexistovaly zaří zení , které by poč í taly s tí m, ž e ně kdo prostě brá t drogy chce. Faktor, který přerodu napomohl, byla epidemie AIDS. V Americe byla nejvě tšía nejdraž šíprotidrogová kampaň Just say no! Transformaci postojů devadesá tých let lze vystihnout heslem Just say know. Mí sto "řekni ne!" je dnes "řekni jak!". Tí m se dá charakterizovat přelom celého vývoje léč by zá vislostí . Obá vá m se, ž e tahle filosofie je pro spoustu institucínepřijatelná - nechá vá jedinci mnohem vě tšísvobodu volby, než je v paternalistické Evropě zvykem. Tato filosofie je vyústě ní m pragmatického pří stupu k ž ivotu, kopí ruje realitu. Realita si ji vynutila. Ještě před pě ti lety ná s napadali zastá nci klasické psychiatrie za to, ž e jsme mě nili toxikomanům jehly. Ří kali, ž e je to stejné, jako kdybychom sebevrahovi dali do ruky vysterilizovanou ž iletku. Dnes se to bere jako samozřejmost - v celé Evropě . Jak vypaá situace v USA? Donedá vna byla výmě na jehel v New Yorku trestná . Asi před rokem se to změ nilo k lepší mu i tam. Amerika je v pří stupu k drogá m už tradič ně ambivalentní , kontroverzní . Třicet let použ í vajísubstituč nídrogu - methadon. Na druhé straně byli proti distribuci jehel. Jejich pří stup a filosofie jsou rozpolcené jako Amerika celá . Ale i tam už ví tě zípragmatický pří stup. Vrá tí m se k našífilosofii. Naše priorita samozřejmě je dostat lidi z drog. Ty, u kterých to je mož né. Ale zá roveň akceptujeme, ž e u ně kterých to nejde - nemajío to zá jem. U nich se snaž í me, aby - když už berou - sobě i okolíubliž ovali co nejméně . Mohl byste ně jak charakterizova našídrogovou scénu ve srovná nís ostatní mi evropskými země mi? Tady jde všechno hrozně rychle. Ve svě tě byla vlna halucinogenů, pak heroinová vlna, kokainová , pak se jednotlivé mó dnídrogy vracely... Zá roveň s mó dní mi vlnami se společ nost uč ila na ně reagovat, rozví jely se léč ebné programy... U ná s nebylo nic - do devadesá tých let byly drogy zá lež itostíuzavřené skupiny lidí , nebyl č erný trh. Od roku devadesá t jedna se tu objevil "klasický" č erný trh - nastoupil obrovskou rychlostí . Druhá strana, to jest terapeuti a společ nost, nejsou připraveni. Vývoj je jakoby smrště n do kratšíč asové etapy a nutí společ nost reagovat rychleji. Horšínež v okolníEvropě je, ž e tam mě ly drogy č as stá t se souč á stíž ivota. U ná s jsou pořá d jakýmsi symbolem svobody a odporu. Venku je naví c intravenó zníaplikace drog na ústupu - lidé majízkušenost, ž e jejich přá telé umí rajína AIDS. Tady to tak není , hrozba AIDS je pořá d ví ceméně literá rní , a má me zde tradici drogy pí chat. Jsme už ve fá zi, kdy drogy zač í najíbrá t takzvaně "normá lní " lidé. Dří ve se týkaly spí še


sociá lně hůř adaptovaníosob. Dnes dí ky profesionalitě drogového trhu zač í najíbrá t i lidé, kteřínikdy nepatřili do ně jaké drogové party. "Klasická drogová posloupnost" - to jest marihuana, pak speedy a nakonec opiá ty - tedy u ná s přestá vá platit. Myslí m si, ž e neplatínikde. Tahle teorie vznikla z prostého faktu. Vě tšina lidí , kterou potká te v protidrogové léč ebně , řekne: Zač í nal jsem na marihuaně , potom jsem přešel na perní ka skonč il jsem u opiá tů. Nikdy se nedostanete k lidem, kteříkouřili nebo kouřítrá vu a nezač nou brá t nic jiného. Podle mého soudu - kdo má ně jakou dispozici, jak zač ne, dostane se do maléru. Velká č á st generace osmná ctiletých projde ně jakým drogovým experimentem. Přitom drtivá vě tšina z nich nikdy nebude mí t s drogami problémy. Tí m myslí te zá vislost? Ne, problém s drogami nemusíbýt nutně zá vislost. Můž e to na konzumenta prasknout doma, můž e se dostat do konfliktu s policií , můž e mí t abscesy po jehle... Můž e vůbec společ nost ně co udě lat pro to, aby č í m dá l ví c lidínebralo drogy? Jsou dva tradič nípří stupy. Prvnípoč í tá s tí m, ž e toxikoman přijde a ně kdo ho bude léč it. Reprezentanti tohoto pří stupu majítendenci mluvit o drogá ch tak, ž e jsou jenom hrozný. Z tohoto pří stupu vyplývajíi nesmyslné preventivníakce, které mluvío tom, ž e droga je jenom smrt. Adolescenti, kteříjsou nejví ce drogou ohrož eni, podobné argumentaci samozřejmě nevě ří . Naví c naivnípropagá toři tohoto pří stupu nepoč í tajís tí m, ž e ty dě ti majíbohaté zkušenosti. Vě dí , ž e jim lž ou. Druhý pří stup se obecně nazývá "harm reduction" - sniž ová nípoškození , redukce rizika. Ří ká , ž e drogy majísvoje pozitivníi negativníaspekty. Různé drogy majírůzné pomě ry pozitivní ho a negativní ho - kdo to popí rá , je neupří mný. Jsou drogy, které majíneúmě rně vysoká rizika, a drogy s akceptovatelným rizikem - tě m se ří ká mě kké drogy. Kde má te vy to hranici? Kdybychom opominuli hledisko, zda se jedná o legá lnínebo ilegá lnídrogu, a ří dili se jen podle hlediska rizika? Žebří č ek bude vypadat tak, ž e na nejniž šípří č ce bude č aj a ká va, pak nikotin - tabá k, pak asi marihuana, a za níalkohol. Rizika poškozeníjater, ž aludeč nísliznice i vzniku zá vislosti jsou vyšší . To je přelomová droga - po níná sledujídrogy tvrdé. A tam je tě ž ké ně jaký ž ebří č ek definovat. Kde je u mě kkých drog ono ná vě stidlo, které signalizuje, ž e je č lově k přestá vá zvlá dat? Ve chví li, když zač ne problém, a já nejsem schopen ho zvlá dnout. Manž elce se nelí bí , že kouří m v bytě . Řeknu si, ž e budu kouřit jenom na zá chodě - a nezvlá dnu to. To už je jasný signá l, ž e se ně co dě je. Tí m signá lem je nezvlá dá níprůbě ž ných problémů, které souž itís drogou přiná ší . Dopad vašífilosofie v podstatě znamená , ž e se dří ve nebo pozdě ji bude muset zá padní civilizace smí řit s tí m, ž e je moje soukromá zá lež itost, zda drogy beru nebo ne - pokud nejsem pří tě ž ípro okolí ...


Ono už to tak v podstatě je. Napří klad marihuana je droga, která má svoje rizika - rozhodně je lepšínekouřit. Ale v porovná nís ostatní mi drogami jsou ta rizika tak malá , ž e nejvě tší m rizikem je jejíilegá lnost. Pokud chceš napří klad fungovat v politice, je lepší , když si jí odpustí š, protož e se můž eš dostat do kriminá lní ho průšvihu. Pro společ nost je důlež ité vě dě t, ž e existujílidé, kteřídrogy budou brá t - ať se ná m to lí bí nebo ne. Má me jen dvě mož nosti. Dě lat, ž e to nevidí me, a nepřiznat si to. Anebo si přiznat, ž e to tak je, a oné skupině lidívyjí t vstří c a nabí dnout jípomoc. Diskutabilníje napří klad otá zka, zda by zá padnívě da nemě la zahá jit vývoj drogy, její ž už í vá níby mě lo menšízdravotnírizika než už í vá níalkoholu, její ž psychotropníúč inek by byl silně jšía která by byla legá lní . Který z tě ch dvou principů v souč asné době převaž uje v našídrogové legislativě a politice? Legislativa je jedna z nejlepší ch v Evropě . Podle zá kona je trestné, když č lově k drogu "pro jiného opatřía pro jiného přechová vá ". Nelze postihovat konzumaci a přechová vá nípro vlastnípotřebu. Reperese se musíorientovat na profesioná lnídistribuci, pašová nía praní špinavých peně z. To samozřejmě represivníslož ky pří liš neví tají , protož e jim to přiná ší mnohem tě ž šíprá ci než pochytat pá r toxí ků. Dostá vá me se do protimluvu. Je mož né, aby konzument mě l drogu u sebe a bral jí . Na druhé straně - pokud chceme omezit č erný trh, musí me lidem, kteřídrogu chtě jí , umož nit, aby jí zí skali jinde než u dealera. To je filosofie holandského pří stupu... Paradox, o kterém mluví te, tu je. Ale ž á dná vě c není dokonalá a nevidí m ž á dnou mož nost, jak u ná s holandskou cestu akceptovat. Spí še hrozí trendy opač né. UNDCP - United Nation Drog Control Program, drogový odbor OSN, sleduje legislativy č lenských zemí . A tlač ína ná s, abychom legislativu upravili. V okolní ch zemí ch je sice prosté drž enídrogy trestné. Ale tam to funguje dvacet let a existuje urč itý úzus - represe postupuje jinými cestami a konzumenty už nikdo nehoní . U ná s je situace jiná a po změ ně legislativy by represníorgá ny velmi pravdě podobně zač aly svůj boj proti drogá m předvá dě t veřejnosti tí m, ž e by zaví raly konzumenty. Na ulici stač ísebrat kluka, u kterého najdou stří kač ku - a šup s ní m do kriminá lu. Stá le vě tší mun poč tu našich dě tíby hrozila naprosto zbyteč ná kriminalizace. Chtě l bych, aby si lidé, kteřínikdy nepřišli s drogami do styku, uvě domili, kam by podobná legislativníúprava vedla. Na jedné straně by dostali jako dar od společ nosti, ž e budou všude vidě t, jak se proti drogá m bojuje. Kriminá ly se budou plnit feťá ky. Na druhé straně budou mí t vysokou pravdě podobnost, ž e se to stane prá vě jejich dě tem. Naví c naprosto zbyteč ně . Naše souč asná legislativa je lepšínež to, co po ná s chce OSN. Kdo je u ná s nositelem oně ch myšlenek? Předevší m lidé, kteřítoho o drogá ch moc nevě día majísklon dá vat přednost nejjednodušší m, viditelným a oká zalým řešení m. Potřebujínepří tele - a prostě si ho vytvoří . To je dnes vidě t na hysterii kolem "hrozby" hrací ch automatů. Ná vyk postihuje nula celá nula jedna promile hrá č ů - odpůrci automatů z nich přesto dě lajístejné riziko jako z heroinu a nemohou se smí řit s tí m, ž e lidský ž ivot prostě ně jaká rizika přiná šíjaksi "od pří rody".


PaníNová ková má č trná ctiletého a dvaná ctiletého syna, nevínic o drogá ch a má strach, aby do nich dě ti nespadly. Co má dě lat? K dispozici je minimum informací- mě teď vychá zíkniha Drogová zá vislost, ale v ná kladu pě t tisí c. Je tam jakési desatero pro rodič e (uvá dí me jej na straně ....). Má te ně jakou prognó zu vývoje drogové scény u ná s? Existujíkatastrofické vize, které prorokujív našízemi drogový boom. Domní vá m se, ž e už tady je. Ná mě stíRepubliky a okolíje ně co, č emu se ří ká otevřená drogová scéna - prakticky kdykoliv a kdokoliv tam můž e přijí t a koupit, co chce. Přesto to neznamená , ž e by to mě lo polož it naši společ nost na lopatky. Velký poč et mladých bude prová dě t drogové experimenty. Otá zkou je, kolik z nich "do toho spadne". Ale s ně jakým tragickým rozší ření m oproti dnešní mu stavu nepoč í tá m. Důlež ité je přijmout drogy jako civilizač nírá nu, daň za urč itou společ enskou strukturu - demokracii. A netvrdit, ž e ně co zmůž eme planými pokryteckými proklamacemi.

Psaly se roky devadesá t jedna a devadesá t dva, v našízemi byl kiolem trá vy klid, zá kon nezakazoval drž eníprovlastnípotřebu - ale č ekalo se, kdy sí ly represe - konzervativci, mocikopové, represionisté, je jedno, jak se jim ří ká - udeřía zač nou tlač it na změ nu legislativy. Naví c se stá le v tisku objevovaly pří pady postih lidípě stují cí ch konopí ... První dva postiž ené jsem naští vil...

Samota na Vysoč ině . Ví tajíná s dva lidé - Miroslav Hotovec (21), momentá lně nezamě stnaný, naposledy dě lal kulisá ka, a stejně starý Marek Ší ma. Student třetí ho roč ní ku psychologie. Oba dva obvině níz trestného č inu podle § 187 - výroba a distribuce drog. "Bylo to pě tadvacá tého zá ří , v sobotu. Byl jsem tady se svou pří telkynía dvě ma kamará dy", ří ká Marek. Oficiá lníuž ivatel domu - Mirek - na samotě tehdy nebyl. "Ještě jsme spali, když sem přijela policie. Bylo jich šest nebo osm, pě t aut. Dokonce s sebou mě li dodá vku - a všechno natá č eli na videokameru. Ozná mili mi, ž e se tady pě stuje konopí , a uká zali povolení k domovníprohlí dce." Bylo zajiště no 83 kusů rostlin konopíCannabis. (z protokolu)) "Kytky rostly kolem domu a byly vidě t ze silnice. Přesto si myslí m, ž e ná s nikdo mí stní neudal. Jeden z policajtů, který ná s vyslýchal, řekl, ž e tu ně kde byl na houbá ch. A ž e kytky uvidě l. Velkých samic bylo tak pě tadvacet - ostatníbyli samci nebo nedorostky. V protokolu nikde není , ž e bychom pě stovali konopí- ale já se k tomu otevřeně přizná vá m. Byl jsem při prohlí dce, ostatnímuseli ven. Moje pří telkyně odmí tla vypoví dat, přestož e ji tlač ili. Ale ti dva zná míuvedli do protokolu, ž e tu kouřili "mí stní " trá vu. Sami si ji ovšem připravili a ubalili jointa. Mě li jsme tu ně kolik suchých kytek a odrolili si materiá l vlastnoruč ně ." Všechny č tyři odvezli k výslechu. Pro Mirka, který má dům pronajatý, přijeli o dva dny pozdě ji. "Vešel jsem do budovy policie a voně lo to tam už od vchodu!"


Zda a v jakém rozsahu můž e zjiště né množ stvísuché rostlinné drti marihuany znamenat nebezpeč ípro ž ivot a zdraví . (z ž á dosti o odborný posudek, kterou adresoval vyšetřovatel kpt. JUDr. JiříKošler MUDr. Františku Vorlovi z Českých Budě jovic) Policisté - podle protokolu - zabavili v domě 1120 gramů marihuany. Na jaře dostal Marek rok podmí nku... A nebyl sá m.

Z protokolu o výslechu osmná ctileté Jarmily K. Před rokem a půl jsem dostala od kamará dky dostala pytlí č ek se semí nky konopí . Kamará dka mi řekla, ž e to koupila ně kde v Sempře. Chtě la jsem vidě t, jak tato rostlinka vypadá , a proto jsem zasela asi č tyři semí nka do sklení ku na zahradě mých rodič ů. Ně kdy v č ervenci 1992 mi rodič e vzešlé rostlinky ve sklení ku vytrhali a vyhodili je na kompost. Já jsem pak v noci z tě chto rostlin otrhala lí stky a usušila jsem je. Již neví m, proč jsem to udě lala, neboť jsem v č asopise Reflex č etla, ž e rostliny konopíse majínechat na zá honku až do podzimu, jinak ž e nemajíž á dný úč inek. Otrhala jsem lí stky ze všech č tyř rostlin. Po usušeníjsem je narovnala do krabice. Mě la jsem ji ulož enu na chatě pod skří ňkou. Až do podzimu jsem si této trá vy nevší mala. Až ně kdy na podzim téhož roku přišli ke mě na ná vště vu dva spoluž á ci. Petr V., jeden z nich se mě zeptal, jestli nemá m trá vu. Já jsem mu řekla, ž e jsem si ně jakou vypě stovala na chatě , ale ž e to nemá ž á dný úč inek, protož e to bylo vytrhá no pří liš brzo. On se sice smá l, ale když jsem se jej zeptala, jestli to chce, tak řekl, ž e jo. Tak jsem mu z krabice odsypala do ně jakého pytlí č ku od cigaret. Asi před č trná cti dny se mě Petr V. ptal, jestli ještě má m ně jakou trá vu. Já jsem se ho ptala, k č emu mu to je, protož e to nemá ž á dné úč inky. Již neví m, co mi na to řekl, ale chtě l to. tak jsem mu zase č á st odsypala do ně jaké krabič ky. Z dopisu dnes již soudně trestané Jarmily K. Zazvonil zvonek. P. Šel otevří t. Já sedě la v košili v kuchyni. "Dobrý den... Hledá me... Dobrý den... Můž ete jí t s ná mi... Poč ká me za dveřmi..." Oblékla jsem se, oplá chla a vyšla ze dvě ří . P. zůstal. Chtě li jenom mě . Po cestě ze schodů nepadlo ani slovo. Před vchodem stá lo auto. Nasedla jsem - dozadu. Jejich prvnívě ty: "Jistě asi ví te, proč musí te s ná mi, a bylo by lepší (pro vá s) když ná m všechno řeknete rovnou tady." Ně jaké myšlenky na to, ž e bych mě la mí t ně co jako advoká ta a bez ně j nevypoví dat, mě ani ve snu nenapadlo. Tlouklo mi srdce a chtě lo se mi breč et. Sebrali mě jako ně jakýho zloč ince a teď tam sedě li dva a oba se na mě dí vali otoč enía zač ali zvyšovat hlasy. Nikdy před tí m jsem se s policiínesetkala. Zač ali na mě chrlit spoustu otá zek. "Odkud´s to vzala? Kde´s to poprvé kouřila? Od koho´s to dostala, kam chodí š do klubů, jak č asto kouří š trá vu, co si zkusila jinýho, zná š to na Kladně ? (v té době byl zná mý pří pad kladenského Klubu 19, pozn. JXD) "Chodí š do devatená ctky? Koho tam zná š Jak č asto tam jezdí š?" Tak ně co takového mi doléhalo na uši a já zmateně odpoví dala na nejposledně jšíotá zky, které mi zůstaly v hlavě . Zamotá vala jsem se do všeho, co jsem řekla, po kaž dý mojíodpově di mi vpá lili hned dalšíotá zku. S tí mhle mě odvedli na mí stíoddě lenía vedli mě po schodech nahoru. Z obž aloby osmná ctileté Jarmily K. Obvodníprokurá tor pro Prahu 5 ž aluje mladistvou Jarmilu K, ž e ... jednak bez povolení vyrobila a jinému opatřila omamnou lá tku, jednak jiného svá dě la ke zneuž í vá níjiné ná vykové lá tky než alkoholu, podporovala jej v tom, přič emž oba č iny spá chala na osobá ch


mladší ch 18-ti let. Tí m spá chala jednak trestný č in nedovolené výroby a drž eníomamných a psychotropní ch lá tek a jedů podle § 187/1, 2c tr. zá kona, jednak trestný č in ší ření toxikomá nie podle § 188a/1,2 tr. zá kona. ... Společ enská nebezpeč nost jedná níobvině né je dá na typovými znaky ž alovaných trestní ch č inů. Z rozsudku Obvodní ho soudu nad sedmná ctiletou Jarmilou K. Mladistvá Jarmila K. je vinna, .. ž e bez povolenívyrobila a jinému opatřila omamnou ná vykovou lá tku a jednak druhého svá dě la ke zneuž í vá níjiné ná vykové lá tky než alkoholu a podporovala jej v tom, č í mž přič emž oba č iny spá chala na osobá ch mladší ch osmná cti let, čí mž spá chala trestné č iny podle § 187 odst. 2 pí sm. c tr. zá kona a trestný č in podle § 188 odst. 1,2 tr. zá kona. Podle § 24 odst. 1 pí sm. a tr. zá kona se UPOUŠTÍ od potrestá ní . .. Společ enská nebezpeč nost jedná níje výrazně sniž ová na vě kem obž alované i její m upří mným spontá nní m dozná ní m. Při úvaze o trestu se soud zabýval všemi okolnostmi pří padu, přihlédl k rozsahu trestné č innosti a zabýval se společ enskou nebezpeč nostíjedná níi z hlediska osoby pachatelky. K tomu je třeba ří ci, ž e v mí stě bydliště pož í vá dobré pově sti, ze strany uč iliště je průmě rně hodnocena, dosud nebyla soudně trestá na. Po zvá ž enívšech tě chto skuteč nostíjakož i po přihlédnutík postoji mladistvé obž alované ke svému protiprá vní mu jedná ní , jak tento vyplynul z již vzpomí naného dozná ní , dospě l soud s ohledem na jejívě k k zá vě ru, ž e vzhledem k povaze spá chaného trestného č inu a dosavadní mu ž ivotu pachatelky lze důvodně oč eká vat, ž e již celé trestníří zení , zejména projedná nívě ci před soudem, stač ík jejíná pravě . Soud proto upustil od potrestá ní . Z rozsudku Mě stského soudu v Praze nad sedmná ctiletou Jarmilou K. (který zasedal poté, co se stá tnízá stupce odvolal proti shoví vavému rozhodnutísoudu obvodní ho, pozn. JXD). .. obvodníprokurá tor proti rozsudku obvodní ho soudu namí tá , ž e obž alovaná se dopustila zá važ ného protispoleč enského jedná ní , neboť nejenž e vypě stovala omamnou lá tku, ale i jiného svá dě la ke zneuž í vá nítéto lá tky. Naví c se uvedeného jedná nídopustila opakovaně . Proto prokurá tor navrhuje, aby mě stský soud zrušil napadený výrok a aby obž alované ulož il trest odně tísvobody v dolnípolovině trestnísazby. Mě stský soud .. dospě l k zá vě ru, ž e odvolá níje důvodné. Soud přezkoumal výrok, jí mž bylo upuště no od potrestá níobž alované a zjistil, ž e obvodní soud použ il ustanovenínedůvodně , ku prospě chu obž alované, aniž by byly splně ny všechny podmí nky v tomto ustanovenítrestní ho zá kona uvedené. Vzhledem ke stá le se rozšiřují cí mu zneuž í vá nía ší řenídrog nelze mí t totiž za to, ž e by se jednalo o trestný č in menšíspoleč enské nebezpeč nosti. Rovně ž nelze mí t za to, ž e osoba obž alované by svě dč ila o menšíspoleč enské nebezpeč nosti její ho jedná ní . Hodnoceníz uč iliště je znač ně negativnía vyplývá z ně j, ž e obž alovaná mě la pro neká zeň a neomluvené absence opakovaně sní ž enou zná mku z chová ní , a to i o dva stupně . Obž alovaná sama rovně ž připustila, ž e mě la již urč ité zkušenosti s kouření m marihuany. Vzhledem k výše uvedeným okolnostem nelze proto souhlasit s ná zorem obvodní ho soudu. ..


Mě stský soud v Praze proto .. znovu rozhodl .. a ulož il obž alované mí rný úhrnný trest odně tí svobody v trvá níjednoho mě sí ce, jehož výkon .. podmí ně ně odlož il na zkušebnídobu v trvá níjednoho roku.

Prostě ty prvnídva roky po revoluci byly na jedné= straně plné nadě jného oč eká vá ní , ž e naše republika nebude opakovat chyby, kterými si prošla a ze kterých už vyrostla zá padníEvropa. Na straně druhé stá le č astě jšízprá vy o postizí ch za pě stová níkonopí ... Bylo třeba do toho šlá pnout naplno. S myšlenkou snad přišel m j tehdejšíkolega Vojí ř, už si nejsem jist. Knihu kaž dopá dně vydal - pirá tsky - překladatel, hudebnípublicista, jednu dobu také šéfredaktor č asopisu Rolling Stone Josef Rauvolf. A já jínapsal. Jmenovala se Marihuana, byla malá , zelená , vyšla v lednu devadesá t tři a byl to prvnívě řejně dostupný ná vod k pě stová nía kouřeníkonopíkniž ně vydaný v č eštině ... Cekali jsme s Josefem, ž e ná s za knihu zavřou nestalo se vubec nic - kromě toho, ž e jsem se stal symbolem marihuany. V té kní ž ce jsem tehdy psal:

Jedinou cestou, jak se celosvě tově s problematikou drog vypořá dat, je legalizace. Legalizace úplná je samozřejmě otá zkou budoucnosti - ale č á steč né legalizač níkroky jsou nezbytností dnes a tady. Legalizace by přinesla velmi výrazné zlepšeníve všech oblastech, ve kterých drogy dnes přiná šejíproblémy. Předevší m je to kriminalita. Narkomafie celého svě ta by zkrachovaly nebo by přešly na pašová ní , výrobu a prodej ž výkač ek. Výrobu drog by totiž mě l pod kontrolou stá t - buď jako stá tnímonopol, nebo by mě l pravomoc výrobce kontrolovat a zdaňovat. Do distribuce by pak šly drogy řá dně balené, ve stá tem garantované kvalitě a řá dně zdaně né - tvrdě . Konkurovat by jim mohl leda výrobce, jenž by vyrá bě l nač erno a prodá val nezdaně né, tedy levně jšídrogy. Proti daňovým únikům však majívyspě lé stá ty neobyč ejně dobře vypracované obranné mechanismy. Koneckonců, slavný gangster z obdobíamerické prohibice (!) alkoholu, Al Capone, skonč il za mří ž emi kvůli neplacenídaní , a ne kvůli ná silným č i protiprohibič ní m zloč inům. Prakticky by vymizel trh s drogou vyrá bě nou ně kde pokoutně , nač erno č i s drogou mí chanou a zneč istě nou. Podobný trh sice můž e být zají mavý pro zlodě jí č ky a malé ryby, ale to nejsou zloč inci, kteříby sytili dnešnídrogovou kriminalitu ví ce než jední m procentem její ho objemu. Pro organizované narkomafie je podobný obchod nezají mavý. Jednak přiná šínesrovnatelně niž šízisky, za druhé je zamě řen na velmi malou a specifickou skupinu zá kazní ků. Proto je nezají mavý. Kriminalita spojená s obstará vá ní m prostředků na drogy by poklesla ještě mnohem ná padně ji. Nejen o tolik procent, o kolik by byly stá tně distribuované a zdaně né drogy levně jší , než jsou dnes. Dnešníceny totiž prakticky nikomu neumož ňují , aby svůj ná vyk saturoval pomocílegá lně zí skaných prostředků. V pří padě řá dově niž ší ch cen drog by byly pouze finanč ně ná roč ným koní č kem, a ne sociá lnísebevraž dou. Moc narkomafie by samozřejmě legalizaci rovně ž nepřež ila. Organizovaný zloč in by si musel hledat jinou oblast působnosti - a je tě ž ké si představit, ž e by podobnou, stejně výnosnou našel.


Zdravotnídůsledky konzumace drog by se dostaly na úroveň zdravotní ch důsledků konzumace alkoholu a tabá ku - prakticky by vymizely pří pady otrav a poškozenízdravípo dá vce neč isté, panč ované drogy. A stejně tak by se sní ž ilo procento narkomanů, kteříjsou nemocníAIDS. Předevší m by však zmizel onen dnes vztyč ený prst hrozby nové totality. ROKY NAPĚTÍ... V třiadevadesá tém roce zač í nalo být jasné, ž e se ně co semele. Protož e široká veřejnost prostě nechá pala... A sí ly represionistů se dá valy do šiku.

Hana Klementová vypadala staršínež na dvacet, kolik jíje. Mě la kolem oč ídrobouč ké vrá sky smí chu - takové, jako mí vajítřicetileté ž eny. Jinak působila úplně standardně a na pohled nebylo poznat, ž e má stigma. Stigma jménem "zapletla se s drogama". Pří bě h bez pointy Vešli jsme do neutrá lně působí cíhospody kousek od ná mě stí . Dí vka si objednala fantu a zač ala vyprá vě t o svém první m ž ivotní m kontaktu s policií . "Bylo to dvaadvacá tého ří jna, kolem devá té hodiny rá no. Zavolali mě ze tří dy, ž e má m v ředitelně ná vště vu. Čekali tam na mě dva chlapi v civilu. Uká zali odznak a řekli, ž e jsou od policie. Odvezli mě na výslech. Tam mi udě lali osobníprohlí dku. Ptala jsem se, co se dě je, o co se jedná . Ří kali, ž e bych to mě la vě dě t sama. Bavili jsme se takhle asi hodinu. Slyšela jsem vě ty jako ´hodně rychle si vzpomeň, proč jsi tady, než to zač ne být špatné´ nebo ´jsi tak arogantní , ž e nebejt holka, dá vno dostaneš přes hubu´. Pak jsem se dozvě dě la, ž e jsem u výslechu kvůli marihuaně . A ž e u mě na interná tu našli trá vu. Ří kali mi, ž e pokud nebudu spolupracovat, tak mi ńašijou´ tři roky natvrdo. Za přechová vá ní , distribuci a propagaci drog. A chtě li hlavně vě dě t, odkud trá vu má m. Řekla jsem jim, ž e jsem jíkoupila v Praze od nezná mého muž e v podchodu metra. Pak mi dali podepsat protokol a tí m všechno skonč ilo." Celému pří bě hu moc nerozumí m, a tak se vyptá vá m. Dozví dá m se, ž e dí vka mě la drobnou kolizi - spí še setká nínež problém - s tvrdými drogami. Asi před rokem. Od té doby je nebere, ale obč as si zakouřítrá vu. Jejírodič e se o onom setká nís tvrdými drogami dozvě dě li a z pochopitelných důvodů je to vydě silo. Navští vili země dě lskou školu v Tá boře, kde jejich dcera studuje. Pohovořili s pedagogy a vychovateli - dí vka nevío č em. Pak se nedě lo nic. Když si dí vka - bydlína interná tu - vyvě sila na zeď vlastnoruč ně vyrobený plaká tek s heslem DÁ ME SI JOINTA A LYSOHLÁ VKY V MEDU!, vychovatelky na interná tu jího strhly. Stejně tak musela sundat pomalované prostě radlo, kde byl kromě jiných malůvek nač má raný chemický vzorec kokainu. A osmého ří jna se jíprý kdosi probí ral na interná tu ve vě cech našla je zpřehá zené. Jinak se nedě lo nic. Pak jísebrali. O pá r dnípozdě ji dostala podmí ně ný vyhazov z interná tu - za drž enímarihuany. A od té doby přemýšlí . Co mě la vlastně celá akce znamenat? Kdo jíprá sknul? Má ně jaký zá znam, je v ně jakém rejstří ku?


Odejdeme z hospody a jdeme na interná t. Na chodbá ch kasá rensko - nemocnič nípach hromadného ubytovací ho zaří zení , na pokoji, kde dí vka bydlís dvě mi spolubydlí cí mi, tři postele, skří ně , na zdech obrá zky pop hvě zd, plyšovíhroší ci a zará movaný list konopí . Sedí me a dí vka i se svými spoluž ač kami (také byly kvůli její"aféře" u výslechu) řeší , co to vlastně bylo... Drogy jsou když ... Rozlouč í m se s dí vkami a zanechá m je jejich úvahá m. Myslí m, ž e Hana bude o tom, kdo jí prá sknul, přemýšlet ještě dlouho. Sejdu o patro ní ž do mí stnosti vychovatelek a poprosí mo pá r minut rozhovoru paní , která má ten den služ bu. Vařími kafe a já s potě šení m sleduji, kterak do mí stnosti vchá zídospě lé, relevantnísexuá lnípodně ty a ž á dajío povolenívychá zky. Paní , která mi vaříkafe, je jejich "vychovatelkou". Když je kafe hotové, vysvě tluji, proč jsem přišel. A ptá m se, proč vlastně policie přijela do školy. Kdo jízavolal. Kdo prohlí ž el Haně jejívě ci. Nedozví m se samozřejmě nic - paní vychovatelka asi nechce nikoho shodit a ří ká , ž e kdyby hlavnívychovatelka nebyla v Dá nsku, tak by mi to urč itě vysvě tlila. A ří ká , ž e samozřejmě mě ly o Hanku strach, aby se nezapletla s drogama, a ž e by jíbyla škoda. Tak stoč í m řeč na to, jestli už byl na intru protidrogový koordiná tor, a jaké informace o drogá ch mají"dě ti", které tam bydlí , k dispozici. Panívychovatelka pravdě podobně slyší termí n "protidrogový koordiná tor" poprvé a na ž á dnou besedu, předná šku č i publikaci o drogá ch si nevzpomí ná . A pak se role vymě nía ona se vyptá vá mě . Co vlastně ty drogy jsou, co je nebezpeč né, jak poznat, kdy je s ně kterou jejísvě řenkynízle, jak jednotlivé drogy působí ... A já samozřejmě neví m, jestli policii do školy nezavolala prá vě ona - ale ví m jistě : Pokud by přišla na to, ž e ně která z interná tní ch dí vek je ve styku s ilegá lnídrogou, naprosto by nevě dě la, co dě lat. A zavolat policii by bylo asi to jediné, co by ji napadlo, protož e o existenci jiných mož nostívůbec neví . Ředitel Je pá tého prosince, a tak se do ředitelny dostá vá m spolu s č ertem, andě ly a Mikulá šem. Nebeská ná vště va však ing. Lutovského, ředitele Střednízemě dě lské školy, nijak nevyvede z mí ry, tak se mi vě nuje s plným soustředě ní m. Mluví me o tom, kdo policii zavolal - opě t se nic nedozví m. Hovoříjen všeobecně , o ná vště vě Hanč iných rodič ů ve škole, o signá lech z interná tu. Pak o podmí ně ném vylouč ení . "Myslí m, ž e je to cesta, jak dí vku důrazně upozornit, ž e na interná tu prostě drogy mí t nesmí . Stejně bych postupoval, kdyby jítam našli lá hev alkoholu. Zá roveň jípodmí ně né vylouč enínijak nepoškodí . Nemyslí m, ž e bych mě l odepsat mladého č lově ka jenom proto, ž e jednou ´zakopl´." A řeč se opě t stá č ína problém drog a mladých lidí . Pan inž enýr Lutovský vío problému o trochu ví c než panívychovatelka z intru. Ale opravdu jen o trochu. S protidrogovým koordiná torem ve styku není , a jediné odborné školení , které v drogové problematice má , zí skal dí ky předná šce uspořá dané tá borskými policisty. Ptá m se, jestli jej po marihuanové cause oslovila okresníprotidrogová komise nebo koordiná tor. Ne. Policie nové generace


Pak se koneč ně přesunu na policejníředitelství . Tiskový mluvč ímě usadía ptá se, v jaké vě ci přichá zí m. Vysvě tlí m, on se zeptá , jestli zná m jména v pří padu zaangaž ovaných policistů. Zalistuji v sešitě , řeknu mu je a on na pá r minut odejde. Vrá tíse pří mo s policisty, kteřídí vku vyslýchali. Vypadají , jak nenív našízemi u policistů zvykem - nenína nich poznat jejich profese. Pě t minut si vyjasňujeme, proč jsem tam. Jestli se chci há dat a napadat je pro formá lnídetaily vedenívýslechu, nebo spí še jaksi komplexně pokecat. Když je jasné, ž e nepřichá zí m jako nepří tel, dostane hovor spá d. "Signá l jsme dostali ze školy a interná tu. Pro ná s v celé vě ci bylo samozřejmě důlež ité a zají mavé jediné - odkud tu trá vu mě la. Drž enípro vlastnípotřebu samozřejmě trestné nenía jestli je to proti předpisům školy nebo interná tu, tak to musířešit škola sama. Dí vka ná m řekla, ž e mě la marihuanu od nezná mého dealera..." "Co by taky mě la ří ct jiného..." dodá druhý policista. "A pro ná s tí m celá vě c skonč ila." dokonč íprvní . Ptá m se na vě c, která mi na celé cause přijde nejpodstatně jší : Jak je mož né, ž e školu v podobných pří padech nenapadne nic jiného než volat policii? Jak je mož né, ž e - kromě policie - majívšichni zúč astně ní"dospě lí " naprostý deficit informacío drogá ch? Jak je mož né, ž e se o celou vě c dá vno nezají má protidrogový koordiná tor a nepořá dá pro obyvatele interná tu i jejich pedagogy besedy, předná šky, neshá nído školníknihovny literaturu o drogá ch? Policisté vyprá vě jí , jak v létě udě lali - z vlastníiniciativy - ve škole předná šku pro uč itele, aby jim alespoň uká zali, jak ilegá lnísubstance vypadají . A jak to sice můž ou dě lat i nadá le, ale jen jako koní č ka. A pak už mluví me o tom, jak v okrese funguje protidrogová komise a koordiná tor. Přichá zípolicista, který je její m č lenem, a ří ká , ž e se komise schá zía vzá jemně se jednotlivé resorty informují .... Když odchá zí m, jí má mě hrůza z toho, ž e jediný ze zúč astně ných, kdo zde v drogové prevenci ně co dě lá a neníúplný laik, jsou policajti.

Policie se oproti veškerému oč eká vá níukazovala jako nejpří č etně jšíprvek stá tnísprá vy. Z "etablovaných institucí " se jednoznač ně nejhůř chovaly školy:

Zprá va z tisku: Dě ti ze zá kladníškoly kouřily marihuanu Ředitel Vladimí r Badalí k to odhalil, když jeden ž á k osmé tří dy na ná stě nku napsal, ž e na zá kladní ch školá ch v Praze je mož né koupit drogy. "Zač ali jsme vyšetřovat, kdo č lá nek napsal," uvedl ředitel. "Posléze jsme našli i pě t dě tíz osmé a devá té tří dy, které marihuanu dvakrá t nebo třikrá t kouřily. Drogu koupil ž á k devá té tří dy v jedné restauraci v centru Prahy." Vedeníškoly i uč itelé byli šoková ni. Škola dlouho zvaž ovala, jaký postoj má zaujmout. Nejprve informovala rodič e, zač ala spolupracovat se střediskem Drop In a vše konzultovala s nadří zenými, s radnicía s řediteli zá kladní ch škol v Praze 4.


(z MF DNES) Sedí me v restauraci s patná ctiletým chlapcem a jeho maminkou. Mamince je k padesá ti a v době , když jíbylo patná ct, se trá va nekouřila. Nevío drogá ch nic - ale vě c, ž e jejísyn kouřil za školou jointa, bere jaksi instinktivně rozumně . Považ uje to za klukovinu, vyvá dě ní , které se řešípá r fackama. Ty potomek už dostal. Ale stejně jako já nechá pe, proč se jíokolínyní snaž ívnutit, ž e jejísyn je dí ky tomu lump, vyvrhel, grá zl, adept šibenice a vůbec. Starosti jí dě lá spí š trojka z chová ní , kterou potomek dostal. "Nevezmou ho teď nikam. Chtě l na integrá lnístředníškolu. Ta sice nemá v pož adavcí ch výslovně uvedeno, ž e ke studiu je nutné mí t jednič ku z mravů. Ale pochybuju, ž e ho tam s trojkou přijmou..." Bere tu zná mku z mravů jako stigmatizaci na celý ž ivot, které se jejísyn už nezbaví . Nemá m s nímoc o č em mluvit. Neníproč jícokoliv vysvě tlovat. To, ž e kluci jsou v patná cti zvě davía lá ká je vě c, o které se mluví , bere jako samozřejmost. To, ž e brá t v patná cti drogy je o pá r facek, vítaké. Už mu je dala. Na to, ž e se teď potřebuje o drogá ch ně co dozvě dě t, nepotřebuje moje rady. V tašce má kní ž ku Drogová zá vislost od dr. Presla. Tak jíznovu a znovu zdůrazňuji, ž e se nemá za co stydě t, ž e jeden joint v patná cti nutně neznamená v šestná cti heroin a v osmná cti smrt. Ale oba dva ví me, ž e se okolíteď pokusí(s tě mi nejlepší mi úmysly) udě lat vše, aby dalšíosud její ho syna vypadal prá vě tak. Všeobecné mlč ení Je nutné si uvě domit, ž e zdrojem mnoha nejškodlivě jší ch vlivů na tomto svě tě nejsou č asto zlílidé, nýbrž šlechetníidealisté, a ž e zejména zá klady totalitní ho barbarismu byly polož eny ctihodnými uč enci blahovolného smýšlení , kteřísi nikdy neuvě domili, jaké potomstvo to zplodili. (F. A. Hayek) Obrací m se na mladistvého kuřá ka marihuany a ptá m se, kolik z jeho spoluž á ků má osobní zkušenost s alkoholem. Vysvě tluje, ž e s opilostískoro nikdo. Ale kaž dý druhý už dostal při rodinných oslavá ch ucucnout ví na. To ve škole samozřejmě nikomu nevadí . Pak se vyptá vá m, jaké poznatky o drogá ch zí skal na škole. "Byl tam na předná šce ně kdo z Drop In. Ale to bylo až po tom průšvihu. Ještě jsme se ně co uč ili v obč anské nauce. Jinak nic..." Působení- zpoč á tku se dostavířada nepří jemností- např. pá lenív krku, sucho v ústech, pak nastane uvolně nía nezadrž itelný smí ch. Můž e trvat i ně kolik hodin. Člově k můž e mí t i různé vidiny. Pak přijdou, tak jako u kaž dé drogy, nepří jemné chví le - úzkost, neklid, ž í zeň, agrese, obrovská únava. (Daniela Fischerová a kolektiv: Obč anská nauka pro 6. - 9. roč ní k zá kladníškoly) Pro nezasvě cené: "Poč á teč nínepří jemnosti" s velkou pravdě podobnostívůbec nenastanou. "Nezadrž itelný smí ch" nastá vá při intoxikaci zcela výjimeč ně . Popsané "nepří jemné chví le" při stří zlivě níodpoví dajímasivníintoxikaci na úrovni cca pě ti gramů hašiše, první ch deset až patná ct let konzumace marihuany je mnohem pravdě podobně jšíspí še to, ž e zhulený konzument usne. Kromě další ch odstrašují cí ch informacía citá tů se č tená ř uč ebnice o marihuaně prakticky nic nedozví .


Do školy s radostía důvě rou!!! Před školou v Křesomyslově ulici si jeden ž á k há ž e mí č em. Kopnu mu ho zpá tky - a on se ptá : "Kvůli č emu tady jste?" "Kvůli tý trá vě ." "Ale já v tom nejedu!!!" Tak chlapce uklidní m, ž e to výslovně pod fotografiízdůrazní m, a on je spokojený. Podobně se mě ptajídě ti, když blýská m flešína schodech. Když odpoví m, naprosto stejně jako kluk před školou zdůrazňují , ž e s tí m škandá lem nemajínic společ ného. Na škole panuje útulná atmosféra strachu. V jednu hodinu (jsem objedná n) zaťuká m na dveře ředitelny. Pan ředitel mi v úvodu ří ká : "Kdybych si spojil jméno s tí m, kdo jste, tak bych vá s sem nezval!" Chví li se baví me o tom, ž e mě nezval vůbec - objednal jsem se jaksi z vlastníiniciativy. Ale formulace "nepřijal bych vá s" mu přijde pří liš tvrdá . Nakonec ří ká , ž e prostě nechce, aby o pří padu psal č lově k, který má jiné ná zory než on... Ale vyhodit mě rovnou se mu nechce. Vyjasňujeme filosofická východiska. Hra na řešení Slovní č ek: Uč itel s velkým U je č lově k, ke kterému přichá zejíž á ci pro pouč ení . S malým u je to č lově k, který se snaž íz titulu své funkce ně koho pouč ovat. "Pane řediteli, já se s vá mi nechci haště řit o ná zory. Mě zají má , co jste udě lali..." vysvě tluju důvody své ná vště vy. Zají má mě , zda si škola uvě domuje ohrož enía zpří stupnídě tem INFORMACE. A jak to udě lá . Pan ředitel mi nechce nic ří ct. Zač í ná m chá pat, ž e považ uje za svou povinnost předá vat dě tem spí še POSTOJE. Což samozřejmě můž e jenom rodina nebo Uč itel. Uč itel ve smyslu guru, nikoliv uč itel systemizovaný - i když i ten samozřejmě můž e být Uč itelem. Má -li na to. Pan ředitel se mnou nesouhlasí . Nesouhlasíani s tvrzení m mladistvého kuřá ka. "O drogá ch se dě ti dozvě díi v chemii a biologii..." Pan ředitel mluvío tom, s kolika INSTITUCEMI navá zal spoluprá ci, jaká opatřeníchystá , neřekně však nic konkrétní ho... A tak se pokusí m vysvě tlit, ž e zakazovat má smysl jen tehdy, když má me mož nost dodrž enízá kazu vynutit. A uvá dí m pří klad. Je zjevně mimo sféru jeho působenízaká zat ž á kyní m vyšší ch roč ní ků, aby nezač aly soulož it. I když je to ve č trná cti zjevně blbost. S drogami je to totéž . Ale pan ředitel mě nenechá domluvit. "Má me úč inné prostředky, jak zabrá nit tomu, aby pohlavníž ivot zač í nal pří liš brzy..." A tak debatu vzdá vá m. Před patná ctým rokem má pohlavnístyk cca 7% populace. V dnešní m svě tě , kdy drogy jsou všeobecně dostupné (ilegá lníi legá lní ) nemá škola mož nost zabrá nit dě tem, aby s nimi přišly do styku. Nemá samozřejmě ani prostředky vnutit jim jakýkoliv postoj. Můž e udě lat jediné: Poskytnout jim maximum pravdivých informací- a přijatelným způsobem. Pak dá t dě tem mož nost, aby - potřebují -li Uč itele - mohly do této role dosadit svého uč itele. A přišly se zeptat, poradit, když se dostanou s drogou do styku. "Pravdivé informace" o marihuaně v Obč anské nauce nestojíza nic. Informace od č lově ka, který rá koskou ně co vnucuje, je pro dí tě tě ž ko přijatelná . Dosadit do role Uč itele uč itele, co volá kvůli klukovině policii a dě lá skandá l v noviná ch, je vylouč ené. Na škole panuje strach. Strach majíi rodič e přistiž ených dě tí . Strach budou mí t i všichni ž á ci školy v Křesomyslově ulici, kteříse s drogou dostanou do kontaktu (a tě ch bude vě tšina). Pokud ten strach překonajía ochutnají , budou mí t strach se o tom komukoliv zmí nit. Třeba by to pak vyšlo ve školní m č asopise... A rozhodně se budou mí t strach zeptat kohokoliv z


uč itelů. Vž dyť ti, kteříochutnali před nimi, dostali dvojky z chová ní ... Informace z uč ebnic a Nešporových pří ruč ek, kterých má pan doktor Badalec v ředitelně stoh, se znemož nísamy. Po jednom jointu se nikdo nebude hodiny nezadrž itelně smá t ani nebude mí t ží zeň č i vidiny. Takž e nepřijatelné a nevě rohodné budou i informace o tom, ž e na heroin se umí rá , ž e po LSD se můž e č lově k zblá znit, ž e kouřit v patná cti trá vu (ale i tabá k č i pí t alkohol) je dí ky nezralosti nervového systému spolehlivá cestič ka do vá ž ných problémů... Doma se o drogá ch nic nedozvě dí . Jejich rodič e toho o nich budou vě dě t méně než dě ti samy. Škola se hysterickou reakcíjako rá dce, autorita, vyřadila sama. Budou se o drogá ch chtí t ně co dozvě dě t - nejpozdě ji tehdy, až se s nimi setkají . Guruem, Uč itelem, č lově kem, kterému budou vě řit, se stane prvnídealer, prvnízbě dovaná feťá cká ruina. Co poradí , je nasnadě . "Etablované" struktury tedy nedě laly de facto nic pozitivní ho. Zato se rozjela (alespon zpoč á tku pozitivně vypadají cí ) kampan Stop drogy, do funkce generá lní ho sekretá ře meziresortníprotidrogové komise nastoupil velmi pří č etný odborní k MUDr. Pavel Bém, a kolem legalizač ní ho hnutíexistovala spousta dobrovolných, obč anských, a přitom nesmí rně důlež izých a pří nosných aktivit. Drop In - nadace i festival - na první m mí stě .

Ve velmi průmě rném bubeneč ském č inž á ku schá zí me do sklepa. Za pancéřovanými dveřmi jsou dvě mí stnosti a kumbá l s vařič em na kafe. V jedné mí stnosti sedíNekrá va. Je obleč en do slušivého bí lého trika a volných khaki kalhot U.S. ARMY. Hrabe se v databá zi poč í tač e a tiskne na samolepí cíští tky adresy. Nad poč í tač em má nalepený plaká t Megadeath. V druhé mí stnosti hledá v trezoru Héva (ing. J. H., dří ve asistent vysoké školy, nyníspolumajitel agentury) jakousi fakturu. V křesle se vá líSlina (spolumajitel agentury) a přebí rá demokazety, kterých stojína podlaze krabice od baná nů. Má na sobě klokanku, volné dž í ny, v uchu ná ušnici a na vě šá ku křivá k. Demokazety vybí rá z krabice, zaklá dá do magnetofonu a poslouchá . Už týden. Jedná se o uká zky tvorby zač í nají cí ch skupin, které chtě jívystoupit na koncertu Drop In. Společ enské hry "Má š fialový sako?" ptá m se Sliny. "Ty si vož ralej?" Hudebnía reklamníagentura Riff Raff má sto padesá t prodejní ch mí st po celé republice. Vyrá bítrič ka, produkuje koncerty zahranič ní ch rockových skupin, vyrá bírockovou biž uterii a vydá vá pohlednice. Jejímajitelé platídaně , vyplňujífaktury, zaklá dajído pořadač ů dodací listy. Nekrá va, Slina, Héva a dalšíjsou to, č emu se ří ká střednítří da, střednípodnikatelé. Ani jeden z nich nevlastnífialové sako, bí lé ponož ky, mokasí ny s bambulkama a dalšínezbytné atributy. Neníto samozřejmě pro podniká nínezbytné - ale jistá mentá lně zaostalejšíč á st naší podnikatelské veřejnosti považ uje za důlež itě jší"vypadat, jak se patří , aby podnikatel vypadal" než podnikat. Lidé kolem Drop In hru na symboly, hru na "patříse" a "slušíse" nepřijali. Na zač á tku, když se oteví rala nadace Drop In, oslovil jeden z její ch zakladatelů, MUDr. Jiří Presl, Marka Gregora - tehdy agentura Sugar Factory. Nadace Drop In potřebovala pení ze a publicitu. Za krá tkou dobu zač ala spousta lidídá vat dohromady koncert. Z tě ch, kteřímě li na vzniku a koncertu významně jšípodí l, jmenujme alespoň (bez ohledu na pořadí ) Jana Hořejší ho, Jakuba Mejdřického, Petra Piště ka, Jiří ho Růž ka, Luboše Schmidtmajera, Viktora Souč ka, Jardu Stanka, Honzu Šedivého a další . Výtě ž ek byl minimá lní , ale o nadaci Drop In


se dozvě dě la veřejnost. V roce devadesá t dva - a pak pro všechny dalšíroč ní ky koncertu - vytvořil plaká ty, trič ka, pozvá nky a backstage pasy František Štorm. Hudební ci hrajína koncertu za symbolické diety a jí dlo. Všichni zúč astně nídostá vajípo skonč eníkoncertu finanč nívyúč tová ní , takž e hospodařeníkoncertu a osud peně z je absolutně průhledný. První ho roč ní ku koncertu (1992) se zúč astnilo třicet šest kapel. Proč pořá dá te akci, ze které neníž á dný zisk, dá spoustu prá ce a podí l na ní ž můž e být vstupenkou do drogového disentu? Viktor Souč ek, Riff Raff: Je to nejvě tšímejdan v celý republice za celej rok. Naví c jedinej koncert v Praze, který má tradici. Jan Hořejší , Sugar Records: Zač á tek je jasnej - zná m Presla sto let, myslí m si, ž e je to dobrej č lově k a ž e se spojilo pří jemný s už iteč ným. Na podzim chystá me koncert, kterej by mě l bejt na evropský úrovni. Když se oslavuje sá zení , musíse oslavit i sklizeň. Luboš Schmidtmajer, Mars Production: Za prvé mě o to kdysi pořadatelé pož á dali, za druhý bigbí t sleduju od útlýho dě tství . Dě lat koncerty zadarmo jsem zvyklej, a naví c jsem si ve svým vě ku už stač il zvyknout, ž e je s tí m dost prá ce. Takž e z tohoto pohledu neníDrop In nic výjimeč nýho. Jakub Mejdřický, PP Production: Předevší m doufá m, ž e úč ast na tom koncertu vstupenkou do ž á dného drogového disentu NENÍ. Podí let se na Drop In je pro mě č est. V roce devadesá t tři obč erstvenípro úč inkují cía pořadatele poprvé zajišťovala restaurace U Hynků (dě lá to dodnes). Sně dlo se sto kilogramů vepřového masa, deset velkých sekaných, dvacet kilo prejtu, dva padesá tilitrové hrnce salá tu pro vegetariá ny. Firma Blach Death vě novala kaž dé úč inkují cíkapele tři lahve vodky. Na druhém roč ní ku koncertu Drop In hrá lo dvacet osm kapel. Probě hl pod heslem Represe nic neřeší . Proč je na plaká tech motiv odvozený z rostliny konopě seté? Viktor Souč ek: A co by tam mě lo bejt? Tento motiv ná s všechny osloví ... Jan Hořejší : Protož e speciá lníjednotky nebě hajípo lese a netrhajílysohlá vky Luboš Schmidtmajer: Pravdě podobně proto, ž e se to grafikovi lí bilo. Já proti tomu nic nemá m, protož e je to hezká kytka. Doká ž u si jítam představit urč itě lí p než karafiá t. Jakub Mejdřický: Protož e konopíje symbol. Třetíroč ní k hodnotídnes pořadatelé jako nejhorší . Jednak nebyl poprvé souč á st zá zemí Lucerna bar, což zkomplikovalo provoz a sní ž ilo poč et mí st v Lucerně . Za druhé - tento roč ní k nemě l heslo (ná vrh Deprese nic neřešíneprošel). Přes kvalitníhudebníprodukci proto vyzně l svým sdě lení m jaksi do ztracena. Byl to dobrý obrá zek tá pá níspoleč nosti v drogové problematice. Vystoupilo č tyřiadvacet kapel. Proč ně co dě lá š prá vě pro nadaci Drop In?


Jan Hořejší : V tomhle č eskému zdravotnictvínevě ří m. Vě ří m lidem, kteřímajís problematikou zkušenosti, a ne lidem, kteříjsou po č trná cti dnech školeníodborní ci na drogy. A majídí ky tomu dož ivotníplat a penzi. Luboš Schmidtmajer: Necí tí m se být odborní kem na drogy - drogový problém ale nesporně existuje. Drop In je jediná organizace, o které ví m, která se snaž íhumá nní m způsobem vě c řešit. Viktor Souč ek: Kdo má ně co proti téhle nadaci a její m postupům, ať si jde na chví li sednout do Drop In do č eká rny - mezi lidi, který jsou na tom hodně zle. Za patná ct minut to buď nerozchodí , nebo změ níná zor. Jakub Mejdřický: Na rozdí l od jiných nadacíji považ uji za smysluplnou. Na č tvrtém roč ní ku - v pě tadevadesá tém - vystoupilo na festivalu šestadvacet kapel... Na druhou stranu se však objevila prvníviditelná aktivita konzervativní ch sil. Byla to takzvaná Liberecká výzva... Šlo o otevřený dopis tehdejší mu předsedovi parlamentu Milanu Uhdemu. Libereč tíradnív dopise pí šou, ž e v protidrogové politice našeho stá tu je všechno špatně . A konkretizují , co všechno. Napří klad ž e se o drogá ch otevřeně pí še. Dalšíbody výzvy dokonce napadají ministerstvo zdravotnictví , ž e povolilo už í vá nímethadonu (substituč níterapie u tě ž kých zá vislostína opiá tech). "Konstruktivníkrok", který výzva obsahuje, je jediný: Změ nit legislativu tak, aby umož ňovala zaví rat kluby, ve kterých "majitelé konzumaci drog trpínebo dokonce podporují ". Jinak je výzva jenom politickým výkřikem, plným lí bivých tvrzenía "poukazů na nedostatky". "Psal to Jirka Vacek..." doplnil můj informá tor, když jsem se podivoval, kdo ten ž vá st spá chal. JiříVacek (už í vají cítitul inž enýr) je reemigrant, který se vrá til po listopadu 89 do republiky. Kontaktoval odborní ky na drogovou problematiku - s tí m, ž e je bývalý narkoman a chce se v oblasti drog angaž ovat. Vyšla mu kniha "Ží t třeba i na kolenou", ve které popisuje, jak se svého ná vyku zbavil. JiříVacek zastá val ně kolik funkcína ministerstvu vnitra. Pozornost tisku na sebe upoutal napří klad tí m, ž e noviná řům pustil informaci o schůzce ruské a italské mafie v Praze. Poté z ministerstva vnitra odešel. Pozdě ji zač al ří dit mě stskou policii v Liberci a byl méně č asto vidě t na televizníobrazovce. Velmi aktivně se angaž oval napří klad v poč á tcí ch projektu Harmonie - resocializač ní ho centra pro narkomany v Libné u Ná choda. Podobně aktivně se zasazoval i o zří zení speciá lní ho oddě lenía léč bu narkomanů v plzeňské vě znici. Po odstartová níobou projektů se však na nich dá le nepodí lel. Oba pozdě ji zkrachovaly. Po celou dobu - od ná vratu do Česka - se bezplatně stará o narkomany. Předná šío drogá ch pro dě ti na školá ch.


Výzva byla přesto natolik nesmyslná a ně které formulace tak alarmují cí , ž e jsem ředitele Vacka pož á dal o schůzku. Chtě l jsem upřesnit ná znaky, které jsem ve Výzvě našel. Dozvě dě l jsem se vě ci, které jsou natolik smutné, ž e cituji magnetofonový zá znam. Ně kolik let si s Jirkou Vackem tyká me. Znamí nko / označ uje mí sto, kdy jsme si ská kali do řeč i. Hrdost autora Číje to iniciativa? Zastupitelstva mě sta Liberce. Ne instituce. Člově ka. Tak to není . Celá zá lež itost zač ala interpelacíobč anů mě sta. Mě li obavy, ž e se v jedné oteví rané diskotéce budou distribuovat drogy. Zjistili jsme si, co v takové situaci můž e stá tnísprá va ve mě stě dě lat. Dozvě dě li jsme se, ž e v podstatě nic. Pak zastupitelstvo zvaž ovalo, co tedy můž eme vůbec dě lat. A výsledkem je prá vě Výzva. A kdo ji psal? Sekretá řky. Tady sedě lo šest lidía dohadovali se nad textem. Sešli se zá stupci klubů / A kdo psal ten ná vrh? Ná vrhy byly č tyři. A kdo je psal? Proč ti má m tyhle vě ci ří kat? K tomu já nemá m ani pově ření . Jeden text jsem psal já . Pak mi ředitel Vacek objasnil dalšídva kroky, které navrhuje. Bohuž el nejsou zřetelně artikulová ny v textu Výzvy. Je to zří zenícentrá lní ho úřadu stá tnísprá vy, který by se komplexně zabýval drogovou problematikou, integroval všechny dnešníaktivity a podléhali by mu všichni "drogoví " pracovní ci. Nezá lež ímu prý na jméně úřadu, ale ří ká mu "Úřad pro narkotika". (americkému Drug Enforcement Agency se č esky ří ká stejně ) Nechtě l by v ně m prý ž á dnou funkci. Tvrdí , ž e se nejedná o kopii amerického modelu represe "war on drug". Vše pro svobodu tisku - diskuse je nebezpeč ná ! Cituji: Připadá ná m absurdní , ž e jsou na územíČR legá lně vydá vá ny tiskoviny, které dá vají ná vody na pě stová níilegá lní ch drog nebo dokonce doporuč enína formy už í vá ní . Má m pocit, ž e se mě to týká . To je pokus o znovuzavedenícenzury? To musíně kdo zvá ž it, jestli se tě to týká , jestli tvoje kní ž ka Marihuana je zrovna tou, kterou my myslí me. Třeba kuchařka o už í vá níhašiše - to je pro mě vrchol. Zá lež ítaké na tom, kdo to pí še, jak je v knize objektivnía komu to rozdá vá . A jestli nenídnes jiná situace než tehdy, když vyšla tvoje kniha. Vést s touto generacíjakékoliv diskuse o legalizaci, o lehkých drogá ch - to je prostě nebezpeč ný. Připadá ti absurdní , ž e takové tiskoviny vychá zejí- jak bys tomu chtě l zabrá nit? Já tomu zabrá nit nemůž u, dokud nevyjde zá kon. Podobný v ně kterých zemí ch platí . Napří klad napomá há ník ší řenínebezpeč drog. Pak je mož nost stí hat tiskoviny, které jsou ná vodné k už í vá nídrog. Kdo by to posuzoval? To by urč oval zá kon. V Ně mecku to byly, pokud ví m, komise expertů. Svolal je prá vě Úřad a sešly se nad kní ž kou.


Tedy cenzurníkomise. Ano, je to cenzurníkomise. Považ uješ za legitimní , aby stá tnímoc brá nila ší řenípravdivých informací ? Otá zka je, do jaké mí ry jsou ty informace pravdivé. Pravdivé je pro mě to, když postaví š vedle sebe jeden a druhý ná zor. Mluvil jsi o konopné kuchařce. To je nesporně pravdivá kniha. Když podle ně kterého receptu uvaří š.. O tom nepochybuju. Když ale ně kdo z Maroka dě lá hašišovou omeletu - ví m, ž e se to tam dě lá , nezpochybňuju to. Domní vá m se ale, ž e tyhle informace by se nemě ly dostat k dě tem. Je tedy podle tebe legitimnízabraňovat jejich ší ření , přestož e jsou pravdivé? Tak. To, které ší řit a které neší řit, rozhodne cenzurníkomise... Ne cenzurníkomise. Hašiš i marihuana jsou ilegá lnídrogy. Pokud nedojde k legalizaci, jsou ilegá lní . Já vychá zí m z toho, ž e nenídobré, aby se ší řily mezi dě tmi. Tedy by se nesmě lo psá t o tom, co je ilegá lní ... Ne! Já jen nechci dá vat kní ž kou ná vod pro dě ti, aby podle toho pě stovaly nebo se drogami zabývaly. Cituji dá le výzvu: Je chybou, ž e jsou schvá leny ministerstvem zdravotnictvíexperimenty s vydá vá ní m substituč ní ch lá tek dří ve, než byl přijat zá kladníceloplošný zá kon o psychotropní ch lá tká ch a prekursorech. Zá kon neníschvá lený. Jak si představuješ, ž e by se mě li léč it lidé, kteříjsou nynína substituci? V podstatě by na substituci ž á dnílidé teď ještě být nemě li. Že jsou, to je vě c jiná . Takž e: Radši je neléč it... Ví š sá m, ž e substituce neníléč ba, když tak resocializace. Ná sledovalo dlouhé vysvě tlová ní , ve které JiříVacek nepří mo vysvě tlil, ž e substituč níléč ba u ná s nynínemá smysl. Neutí kej před otá zkou. Co dě lat s lidmi, kteřína substituci jsou? Ty substituci napadá š... Nenapadá m... Opakuji citá t. A znovu otá zku: Co chce JiříVacek dě lat s lidmi, kteříjsou na substituč ní léč bě . Znovu dlouhé uhybá ní . Vysvě tlí , ž e vlastně chtě l ří ct, ž e jsou špatníti, kteřídosud nedali dohromady zá kon o prekursorech. Prý je chyba, ž e ministerstvo zdravotnictvívydalo na substituč níléč bu povolení . Zopakuji tedy otá zku - co dě lat s lidmi, pro které je substituce jedinou přijatelnou léč bou. Do léč enís nima! zvolal v tu chví li JiříVacek. Samozřejmě - do komuny! Na psychiatrie, to, co oni navrhujou! JacíONI? Vlá da! To je jejich řešení , ne moje! A tyhle, co chtě jítu substituci provozovat, se na tom programu podí leli. To nenípřece moje vina, ž e tady je přijatý špatný program! Pokud ví m, navrhuješ změ nu "drogového zá kona, ve kterém chceš stanovit povolené limity drogy. Kdo bude mí t ví c, spá chá trestný č in. Kolik jsou ty limity? Morfinové lá tky napří klad 0,7 gramu. U drog obsahují cí ch THC tři gramy - to je limit převzatý z Nového Zélandu.


Člově k, který by mě l ví c jak tři gramy marihuany, by tedy spá chal trestný č in. Ano. Bylo by tedy legá lníkoupit trochu trá vy od dealera, zatí mco ty, kteříby si vypě stovali trá vu pro sebe na celou zimu, bys tvrdě trestal... Takhle to vůbec není . Vklá dá š mi do úst ně co, co hrozně chceš slyšet a ně kde napsat. Zkus být trochu férový. Byl jsem jediný z nich ze všech (nará ž ka na nadaci Drop In, která provozuje substituci, a dalšíodborní ky, které JiříVacek napadá v tisku), kdo chtě l kvantifikaci. Nikdo z nich se nezvedl, protož e vě dě li, jak je to nepopulá rní . Nechci jí t rovnou na trestnost drž enídrogy, ale hledá m mí rně jšícestu. Tedy kvantifikaci. Dnes soudce nezá visle rozhoduje, jestli půl kila je pro osobnípotřebu nebo ne. Já chci pravidla. Trestnost drogy povede k tomu, ž e se policie nebude mí t na co vymlouvat. My prostě hledá me cesty... Ví š stejně jako já , kam ty cesty vedou. K policejnízvůli. Ale jdi... Existuje pří č ina utrpení ... Kancelá ř Jiří ho Vacka je ozdobena protidrogovými plaká ty a fotografiemi. Jeden si zač nu prohlí ž et. Nejdří ve ná pisy velkými pí smeny. OSAMĚLOST PŘINÁ ŠÍ DROGY. ČESKÉ REPUBLIKY. HAŠIŠJE ČASTO PRVNÍM KROKEM. HEROIN POSLEDNÍM. Pak pí smenka o trochu menší . INICIATIVA SKUPINY POSLANCŮ ZASTUPITELSTVA MĚSTA LIBERCE A VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY. A koneč ně text: KONOPÍ: U dě tía mladistvých se u ná s dostá vá na 3. mí sto. Jak vypadá : Nejč astě ji ruč ně balené cigarety tenč ínež li bě ž né cigarety s nazelenalým obsahem. Typický zá pach odlišný od tabá kového kouře. Hašiš obsahuje stejnou úč innou lá tku (THC), ale v koncentrovaně jší podobě . Vyskytuje se ve formě pryskyřice nebo oleje a přidá vá se do jí dla nebo cukrovinek. Což je úplný nesmysl. 99% zkonzumovaného hašiše se totiž vykouří , do jí dla jej přidá vajíjen opravdovíznalci. A ty "dě ti a dospí vají cí ", o kterých je v textu řeč , to samozřejmě dobře vě dí . Plaká t tak ztrá cíjakoukoliv vě rohodnost. V jejich oč í ch se zařazuje do nepřehledného toku nekompetentní ho pruzenípouč ovatelů, kteřísice nevě díNIC, ale chtě jívychová vat a předě lá vat. Důvě ryhodnost samozřejmě ztrá cejíi dalšíinformace, které na plaká tu najdou. Třeba to, ž e heroin zabí jí . Což - na rozdí l od blá bolu o haši - pravda je. "Dě tem a mladistvým" však autor plaká tu tuhle pomě rně důlež itou informaci o heroinu velmi úspě šně zpochybnil. Pravdě podobně v tom nejlepší m úmyslu ochrá nit je před nebezpeč í m drog. Doč tu a na konci najdu napsá no: text: Ing. JiříVacek. Jsem hluboce přesvě dč en, ž e Jirka za texty plaká tů nedostal ani halí ř a muusel investovat spoustu prá ce a č asu, aby vůbec vyšly. Přesto jeho - jistě dobře mí ně ná - iniciativa konč ízcela opač ně , než zamýšlel. Po rozhovoru s Jirkou jsem byl strašně smutnej. Zná m ho natolik dlouho, ž e ví m ná sledují cí : NEJDE MU O PENÍZE, NEJDE MU O MOC. Jenom se cí tíkompetentníŘEŠIT drogové problémy. Řešit je jaksi VELKOPLOŠNĚ. I takové, které prostě centrá lně a ve velkém řešit NEJDOU. Nejhoršína celé vě ci je, ž e myslísvou iniciativu dobře. Nevidí , ž e jí m navrhované


cesty mohou vést (a všude, kde byly zavedeny, vedly) k zneuž ití . Nevidí , ž e on sá m by byl v "novém lepší m svě tě " podle jeho vlastní ho modelu v kriminá le. JiříVacek: Ží t třeba i na kolenou, strana 43 "Byl to kokain. Ale já bych snad vzal cokoliv, tak mě bylo špatně . Natá hl jsem do pravé a levé nosnídí rky. Bě hem pá r sekund probě hl mým tě lem zvlá štní , silný proud, který působil teple a pří jemně . Když dosá hl mozku, myslel jsem, ž e se mi hlava rozskoč í . Ale takřka ihned jsem se přestal klepat, do rukou a do nohou jako když vleješ novou krev. Byl to bá ječ ný pocit. Cí til jsem se jako znovuzrozený a vůbec mi nepřipadalo, ž e jsem ještě chví li byl na pokraji zhroucení . Žá dný depresivnístav, ž á dná kocovina. Byl jsem silný a plný euforie." Je sice pravda, ž e kniha Ží t třeba i na kolenou je o tom, jaké jsou drogy svinstvo. Ale pá nové, koho to zají má ? Ty řá dky (byť naprosto vytrž ené z kontextu) - to je přece propagace jako noha! JiříVacek by v novém lepší m svě tě sedě l. Bez ohledu na to, ž e jej buduje s dobrými úmysly. Ty nakonec vž dy vedou - zvlá ště jsou-li praktiková ny ve velkém a centralizovaně ke zří zeníkoncentrá ků. Več er po rozhovoru s Jiří m Vackem jsem si dal jointa a usedl. Ří ká vá se tomu meditace. Chce prosadit zá kon, podle kterého by bylo pouhé drž enídrogy trestný č in. Chce legalizovat podobný stav jako v době , když bylo trestné protisocialistické smýšlení . To šlo přisoudit, podstrč it a proká zat komukoliv. Dá vku drogy také. Takový stav znamená permanentní nebezpeč íabsolutní ho bezprá vía policejní ho teroru. Tentokrá t ovšem nikoliv ve jménu komunismu, ale ve jménu společ nosti bez drog. Pak bylo všechno jasné. Vzal jsem malého sá drového Buddhu. Silný široký nůž . A zač al vrtat. Existuje cesta k ukonč eníutrpení ... V podstatě je prá zdno. V Buddhovi také za chví li bylo. Dí ra, do které se vešly oba mé palce. Snad hodinu jsem ve vytvrzené sá dře špachtlíotvor formoval do přijatelné podoby, až jsem byl spokojen. Jako z fabriky. Pak jsem napsal dopis. Milý Jiří ! Buddha je Mysl, Mysl je Buddha. Je to Jedno. Tvůj v Dharmě J.X.D. Pokud má ně kdo v mysli chtě ní , představu společ nosti bez drog, nevidíBuddhu. Ani svě t takový, jaký je. Dnešnísvě t je svě tem, ve kterém jsou drogy. A Buddha - to je Mysl bez chtě ní , klamů bludné mysli. Mysl - Svě t - takový, jaký je. Spodnílisty samců konopíneobsahujíprakticky ž á dné úč inné psychotropnílá tky, podí l THC je minimá lní . Je to v podstatě marihuana - ale nedá se z nízkouřit. Ale vypadá a voníjako pravá trá va. Ne ž e bych chtě l na kamará dovi šetřit - JiříVacek však prodě lal drogovou zá vislost, takž e bych nechtě l, aby se skrze mě dostal k úč inné droze. Vzal jsem dvě vrchovaté hrsti suchých spodní ch listů a mnul je v dlaní ch. Za chví li byla hotová hromá dka - dobrých pě t gramů. Peč livě jsem vybral "klacky" a jemnou drť nacpal do Buddhy. Když byla dutina plná udusané marihuany, pevně jsem jíutě snil tampó nem ze zmuchlaného toaletní ho papí ru. A zalil voskem. Pak druhou vrstvu papí ru. Vosk. A nechat


zatuhnout. Nakonec jsem zarovnal dno - opě t špachtlí- a přelepil koleč kem silného, ruč ní ho, orientá lně působí cí ho papí ru. Dýnko. Když vše pě kně proschlo, dřel jsem chví li spodek sošky o zamaště nou spodnístranu hrnce, ve kterém vaří m Kač ence maso. Nebyl jsem spokojen pořá d to vypadalo moc nově . Tak jsem dýnko sošky oč oudil sví č kou a opatlal parafinem a olejem na sví cení . A poslal Jirkovi sošku poštou... O týden pozdě ji. Do kancelá ře ředitele mě stské policie v Liberci jsme vpadli s televizní m štá bem. Hned prvnímoment ná m padla do oka soška Buddhy stojí cínená padně v jedné vitrině . Mě l jsem samozřejmě připravenou zá minku, jak se k sošce dostat. "Takové sošky sbí rá m! Mohu se podí vat, pane řediteli???" - nebo ně co v tom smyslu. Neč ekal jsem na svoleníředitele Vacka a vitrinu otevřel. Vzal jsem sošku do ruky a obrá til jívzhůru nohama. Spodek byl přelepený papí rem, pod kterým mohlo ně co být!! "Ně co v tom je!" zvolal jsem smě rem k řediteli. Udě lal jsem dva kroky, polož il sošku před ně j na psacístůl a z kapsy vytá hl předem připravený kapesnínůž . "Zkuste se podí vat dovnitř!!! " Ředitel Vacek pobledl, se zjevnou nechutídvakrá t zaryl do papí rového dna sošky a pak ji postavil na stůl. Zavrtě l hlavou. "Já to oteví rat nebudu!!!" Vě dě l jsem, proč se mu do toho nechce... Tak jsem uchopil do jedné ruky sošku, do druhé nůž a strhl papí r na dně . UVNITŘ BYLA MARIHUANA! V PRACOVNĚ POLICEJNÍHO ŘEDITELI NALEZL NÁ ŠŠTÁ B DROGY!!! ČTĚTE SERIÁ L NA CIZÍ PRDEL!!! Popsaný dě j doslova odpoví dá pravdě . S dodatkem - po vpá du do jeho pracovny jsem řekl skuteč ně "ně co v tom smyslu" než blá bol o sošká ch. Otevřel jsem vitrí nu a Jirkovi řekl: "Podí vej se dovnitř!" Zná me se totiž léta. Jiřídí ky tomu samozřejmě ví , jaká jsem svině , a proto hned pochopil. Proto se mu nechtě lo Buddhu oteví rat. A suše dodal "Ten tvůj exhibicionismus..." A najednou jsme mluvili mnohem "normá lně ji" než při prvníná vště vě , už to byla mnohem spí še diskuse. Jiříse nejprve pokoušel dovolat spravedlnosti soudů. Že by v podobném pří padě musel soud přihlédnout i k další m vě cem, než je tvrdý důkaz nalezené mě kké drogy. Pak jsme se shodli, ž e vzhledem k praxi dnešníč eské justice se na to nedá spoléhat. O ně kolik týdnů po odvysí lá nípořadu přestal jirka svou funkci ředitele mě stské policie vykoná vat, Liberecká výzva, respektive jejístí n, zůstal. Poslanec Pavel Severa (KDU-CSL) zač al připravoval svou represivnínovelu zá kona... DOSTÁ VÁ ME NA FRAK č ili trapné odvolá nídr. Béma, legalizač nípolitik a dalímorbidity...

Přestož e Liberecká výzva zpoč á tku vypadala jako totá lníbullshit, byla jen zviditelně ní m zesí lenítlaku represivní ch sil ve společ nosti. Poslanec Severa předlož il do Parlamentru ná vrh na změ nu zá kona - trestné mě lo být drž eníč ehokoliv vč etně marihuany - i kdyby se jednalo jen o drž enípro vlastnípotřebu. Krá tce potom byl spletíintrik z funkce generá lní ho sekretá ře Meziresortníprotidrogové komise odvolá n ministrem Igorem Ně mcem (ODS) MUDr. Pavel


Bém - drogový expert, který mě l jako jediný v této zemi odbornou průpravu k výkonu funkce. Ministr Ně mec ztrá cel na vlivu i popularitě , byl neschoný jiného angaž má , a tak vsadil na Vacka a Severu... Chtě l se veřejnosti prezentovat jako nesmiřitelný bojovní k proti drogá m... Dr. Béma vyhodil v souvislosti s jeho pří č etným pří stupem k drogá m, a předevší ms ná stupem vlny represivní ch tlaků a tendencíke změ ně drogového zá kona. Rozhovor s č erstvě vyhozeným dr. Bémem: Před lety jsi založ il K-centrum. Tedy zaří zení , které se staralo o nemocné lidi, které pomá halo narkomanům zpá tky do ž ivota. V době , kdy jsi byl ve funkci generá lní ho sekretá ře, jsem mě l pocit, ž e - byť na vyššíúrovni - pokrač uješ v tom samém. Teď, po předlož enídrogového zá kona do veřejné diskuse, mě napadlo: Nebyly pro Tebe drogy jen vstupenkou do politiky? Je to samozřejmě úplně naopak, než se snaž í š vysvě tlit č tená řům. Do politiky - pokud se tak prezentace ná vrhu zá kona o drogá ch dá nazvat - jsem vstoupil, protož e mi nic jiného nezbylo. Nejdří v mě pan ministr Ně mec vyhodil z komise. Přestož e se mě to dotklo - minimá lně forma, kterou to udě lal - nešlo o ž á dnou osobnítragédii. Celou dobu, ve funkci generalniho sekretare, jsem se snazil udrzet kontakt s praxi, tudiz pro mne nebyl problem po odchodu z Uradu vlady vratit se okamzite ke sve puvodni profesi = psychiatrii a terapii zavislosti. Proto jsem ž á dnou potřebu zač í t výrazně ji zasahovat do vě cíveřejných necí til a ani do nich nezasahoval. Ještě po vystoupenípana poslance Severy s jeho prvoplá novým a lí bivým ná vrhem mě nic podobného nenapadlo. Když jsem se ale setkal s panem poslancem v televizníAréně a zjistil, ž e jeho ná vrh zí skal masovou podporu divá ků, uvě domil jsem si, ž e je zle. Ten ná vrh by de facto kriminalizoval už ivatele drog, a tedy lidi bud nemocne jez je potreba lecit, anebo experimentatorz, prevazne mlade lidi, mozna nezodpovedne, ty kteri chteji riskovat, ale ktere bezpochyby neni ucelne ani lecit /nejsou nemocni), ani zavirat do kriminalu /nejsou zlocinci). A to se mi zda jako velmi oč ividný nesmysl. Takž e jsem pochopil, ž e lidi nový drogový zá kon prostě chtě jía potrebuji. Chtě jí , aby ´s tí m uz konecne ně kdo zač al ně co dě lat´. A nezbylo, než abych zač al ně co dě lat. Ovšem - na rozdí l od pana poslance Severy č i pana ministra Ně mce - prosazuji zá kon, který by ně co řešil. Na rozdí l od obou politiků, kteří prosazujíonu předvolebnímucholapku, se totiž drogovou problematikou zabývá m celou svou profesníkariéru. Takž e mohu - s tí m, ž e jsem osobně poznal drogovou problematiku v rade zemi svě ta - ří ct, ž e jejich ná vrh by vedl jen ke zhoršenídrogových problémů. Takž e v tvém vstupu do politiky neníosobníambice... Samozřejmě ž e je! Předevší m - ná vrh v podstatě shrnuje, byť konceptuá lně , zá vě ry, které jsou zřejmé z výsledků prá ce Meziresortníprotidrogové komise v době , kdy jsem v nípracoval. Takž e je tam ambice - nezahodit prá ci, která mě stá la rok ž ivota. Nejen mě , ale tým lidí , kteří v komisi v té době pracovali. Dnes jeden po druhým odchá zejía pan ministr dá vá najevo, ž e výsledky našíprá ce vůbec nevidě l. Druhá zcela osobníambice je taková , ž e prostě chci dě lat to, na co jsem vystudoval lékařskou fakultu, č emu jsem pak vě noval dalšíléta prá ce a č eho je zjevně v našízemi potřeba. Léč it zá vislé. Po setká nís panem Severou jsem ale pochopil, ž e pro ně ho je jaká koliv léč ba toxikomanů formou kriminá lu. Na což nejsem ochoten přistoupit. Nejen dí ky tomu, ž e jsem lékař, ale předevší m proto, ž e jsem č lově k. ´Vstup do veřejného dě ní ´ je pro mě prostředek, jak zajistit, abych smě l dě lat svou prá ci.


Zpě t k zá konu: V souč asné době je zjevné, ž e nelze nijak změ nit skuteč nost, ž e spousta mladých lidíkouřítrá vu. Je to snad třetina středoškolá ků. Proč tvůj ná vrh tuto skuteč nost nereflektuje? Proč neprosazuješ legalizaci? Protož e je to nesmysl. Zná m tvoje argumenty a ně které z nich jsou pravdivé. Je pravda, ž e legá lnídrogy - předevší m alkohol - jsou stejně rizikové jako marihuana. Je pravda, ž e zkušenost s nímá asi třicet procent středoškolá ků. A je pravdě podobné, ž e se to nepodaří výrazně změ nit. K legalizaci ovšem nemůž e dojí t, protož e společ nost nemá vytvořené rituá ly ke zvlá dá nínové drogy. Je samozřejmě nesmysl jakkoliv postihovat konzumenty nebo vytvá řet drogové monstrprocesy s lidmi, kteřísi pě stovali dvě rostliny konopí . Stejný nesmysl je tvrdit, ž e ná m problémy s legá lní m alkoholem nestač í . Je jich opravdu dost - přestož e jde o drogu, která je v této kultuře tradič nía společ nost i jedinci mě li dost pří lež itostínauč it se s nízachá zet. Přesto to znač ná č á st konzumentů alkoholu neumí . Legalizovat jakoukoliv dalšídrogu - i kdyby šlo jen o marihuanu - by přineslo minimá lně problémy podobného charakteru. Problémy, pramení cíz absence sociá lní ch rituá lů kolem drogy. Problémy pramení cíz toho, ž e spousta konzumentů (jako u alkoholu) neníschopna regulovat ty nejpodstatně jšívě ci: ´kdy - kde - jak - kolik - jak č asto´. Legalizace marihuany by tedy s nejvě tšípravdě podobnostívedla k tomu, ž e mnoho dnešní ch konzumentů by ji nekouřilo po več erech na mejdanu, ale kdekoliv, neustá le a bez ohledu na situaci. Podobně , jako to dnes dě lá č á st konzumentů alkoholu. A problémy, které s nimi jsou, bohatě stač í . To, ž e je marihuana nelegá lní , chrá níalespoň před tí m, aby se z její ho kouřenínestala společ enská norma. Protož e u alkoholu tomu tak velmi č asto je. Pitíje normou a nepije-li ně kdo alkohol, můž e jej to v mnoha typech sociá lní ho prostředídokonce handicapovat. Ńedat si paná ka´ můž e být zá minkou k posmě chu, můž e to vyč leňovat ze skupiny. Na což jsou předevší m mladílidé velmi citlivía můž e je to výrazně motivovat, aby si toho paná ka dali, nezesmě šnili se, předvedli svou muž nost. Ně co podobného lze nají t i v óficiá lní ch´ společ enských jevech, vezmi si jen reklamy na alkohol. V podstatě existuje silný společ enský tlak na to, aby alkohol konzumoval kaž dý. Což je ze zdravotniho hlediska velmi znepokojujici, prestoze se to vetine lidi zda uplne ńormalni´. A výrazně to souvisíse skuteč ností , ž e alkohol je legá lní , ž e vytvá řet takový tlak prostředíje mož né zcela veřejně . Je zhoubné pomá hat tomu, aby dalšídrogy potkal podobný osud a staly ´společ ensky ž á doucí ´. V Amsterodamu se tak nestalo... V Amsterodamu také než ijíČeši. Holanďané jsou po stovky let zvyklízodpoví dat sami za sebe, vychá zejíz tradice, kontinuity. Lidé v této zemi se teprve vzpamatová vajíz historické epochy, kdy o ně peč oval socialistický stá t a vlastnízodpově dnost byla témě ř trestná . Takž e by jejich ´drogovou zodpově dnost´ mě l hlí dat stá t? To dokonce ani nejde, zodpově dnost za sebe sama nelze delegovat na instituci. Legislativa však nesmípomá hat tomu, aby se vznikají císpoleč enské normy formovaly horší m smě rem, než je nezbytně nutné. Proto u ná s legalizace nepřichá zív úvahu. Je mož né rozlišovat mezi drogami v Čechá ch a v Holandsku?


Ano i ne. Drogy jsou globá lníproblém a obecné principy hledá nířešeníjsou samozřejmě shodné po celém svě tě . Konkrétníkroky je ale ž á doucídě lat zcela specificky. Zohledňovat specifika dokonce na úrovni mě st a okresů, nejen stá tů. Dobrý pří klad je třeba množ ství drogy, které podle mého ná vrhu zá kona bude tolerová no jako množ stvípro vlastnípotřebu. Ty kritizuješ ná vrh proto, ž e se ti nezdá dostateč ně liberá lní . Oponenti ´z druhé strany´ ná zorového spektra napadajíono tolerované množ stvíproto, ž e v zá padníEvropě je tolerované množ stvídrogy trochu menší . Uvá dí m poznatky z praxe, ne výsledky ně jakých krasodušných úvah. V našich podmí nká ch, na rozdí l od zá padníEvropy, je obvyklé, ž e se narkoman pokoušíkoupit heroin ne na ulici od postá vají cí ho dealera, ale v trochu vě tší m množ ství , v řá du gramů, od překupní ka. Pokud koupítři nebo č tyři gramy najednou, obvykle mu na uspokojenídennípotřeby drogy stač íasi pě t set korun. Pokud by drž eníonoho tří gramového baleníbylo trestné, přineslo by to jeden z mož ných výsledků: Buď by se represe obrá tila proti zá vislým, což je nepří pustné. Nebo by to vyhnalo narkomany k poulič ní m dealerům, kde by ovšem za dennídá vku utratili asi dvojná sobek. Potřebovali by tedy denně nakrá st dvakrá t tolik než dnes, výrazně by vzrostla drogová kriminalita. Zá kon můž e být funkč níjen tehdy, když bude reflektovat realitu. Jinak se nepodařínaplnit onu zá kladnífilosofii, kterou jsem v ně m vyjá dřil: Dož ivotídealerům, léč bu narkomanům. Poslednídotaz k navrhovanému zá konu: Opakovaně tady zazně lo, ž e souč asný drogový zá kon dostač uje. Teď přichá zí š s novým ná vrhem zá kona. Jak to jde dohromady? Jednoduše. Souč asná zá konná úprava by při optimá lní m pří stupu policie, vyšetřovatelů a soudů pravdě podobně postač ovala. Dá vá jim dostatateč né pravomoci. Presto, v praxi to obcas zaskripe. Proto si myslim, ze cele veci prospeje, kdyz budeme mit zakon, ktery organum cinnym v trestnim rizeni jejich pravomoci v podstatě daleko jednoznacneji definuje a vymezi. Ná vrh zá kona byl publiková n v Lidových noviná ch - a nic se nestalo. Odborná i laická veřejnost s překvapení m přijala zprá vu, ž e do funkce sekretá řky komise jmenoval pan ministr dr. Evu Millerovou, původně dě tskou lékařku, která nemá v ž á dném odvě tvíprotidrogové problematiky odborný kredit. Formová níprotidrogové politiky vlá dy této země bude z velké č á sti lež et prá vě na ní- alespoň jako na konzultantce ministra. Proto jsem pož á dal paní doktorku o rozhovor, aby mě la mož nost představit své odborné zá zemía představy o prá ci v komisi. Jaká je vaše odborná pří prava v oboru? Mě li bychom rozlišit, jestli se ptá te na drogovou problematiku jako celek. To je velmi široký a neurč itý pojem. Nebo zda se ptá te na mou odbornou způsobilost vykoná vat funkci generá lní ho sekretá ře protidrogové komise. To jsou různé pojmy. Jestliž e budu pracovat jako primá ř psychiatrické léč ebny, mě la bych mí t asi jinou aprobaci než v momentě , kdy pracuji jako generá lnísekretá ř meziresortníprotidrogové komise. Zeptat se obecně , jakou má m specializaci ve vztahu k drogá m, je strašně zjednodušují cí . Droga neníjen substance. Neptal jsem se, jestli fetujete - mě l jsem na mysli odbornou vyspě lost. Dohodně me se na tom, ž e odpoví dá m na otá zku z odborné způsobilosti na funkci generá lní ho sekretá ře protidrogové komise, a ne drogá m. Co se týká mé odborné způsobilosti: Má m fakultu dě tského lékařstvía působila jsem deset let jako dě tský a dorostový lékař. V tomto oboru už samozřejmě urč ité preventivníaktivity ve vztahu ke zdravému způsobu ž ivota, k


zá vislostem a škodlivým lá tká m jako je kouření , alkohol a tyhle vě ci... (ská č u do řeč i) Mohla byste konkretizovat? Působila jsem jako dorostový lékař - šlo o aktivity preventivní ho charakteru, to znamená předná šková č innost o drogá ch, poví dá nísi s rodič i bě hem ordinač nídoby... Tehdy se samozřejmě setká vá te s tí m, ž e je dí tě napadeno ně jakým sociá lně negativní m zdravotní m jevem, třeba kuřá ctví m. Což už patřísamozřejmě do problematiky zá vislostí , do drogové problematiky. Drogy nejsou jen kokain, marihuana a heroin. Drogy patřído oblasti zá vislostí a zá vislosti už majídalšíplné spektrum, takž e to vynechá m a posunu se. Mohla byste se, prosí m, pohybovat v tě ch jednotká ch, které jsou obvyklé při posuzová ní odborné vyspě losti v civilizovaném svě tě ? Poč et publikacív odborném tisku? Já se do tohoto nenechá m natlač it. Vy pořá d manipulujete rozhovor k tomu, jaký já jsem odborní k na drogy. Já tady nesedí m jako odborní k na drogy. To si há jí m a na tom si trvá m. Takž e... (ská č u do řeč i) A kolik má te odborných publikacíz protidrogové problematiky v odborném tisku? Publikace nemá m. Publikace o drogá ch v odborném tisku nemá m. V tisku jsem uplatňovala spí š č lá nky urč ené veřejnosti, to znamená smě rem k primá rníprevenci. Spolupracovala jsem s ně kterými novinami, kterým jsem přispí vala v oblasti primá rníprevence, smě řované na dě ti. Mohla byste konkretizovat? Spolupracovala jsem se Zdravotnickými novinami - v oblasti kouření , alkoholu, spolupracovala jsem s původně Země dě lskými, dnes Zemskými novinami, přispí vala jsem do Blesku... Publikovala jsem ve snaze pouč it veřejnost přijatelným způsobem, to znamená ne jazykem odborní ka, ale jazykem č lově ka, který je zvyklý komunikovat s rodič i. Tento kaná l nepovaž uji za méně cenný. Odborné publikace jsou v podstatě bezvýznamné pro prá ci s dě tmi ve školá ch, pro prá ci s rodič i. Mohla byste, prosí m, uvést poč et stá ž ína odborných pracoviští ch libovolného protidrogového typu? To znamená poč et stá ž ív Drop In, K-centru, detoxu nebo ně kde jinde? Ne, nebyla jsem na odborných stá ž í ch tohoto typu. Byla jsem na odborných stá ž í ch, které se týkaly organizace a ří zenízdravotnictví , preventivnípéč e o dě ti. Neustá le mluví m o jiné etá ž i. Nepracovala jsem s drogou na úrovni poradny, ale na úrovni koncepč nía teoretické, to znamená ří dí cí . Kde? Byla jsem ve Svě tové zdravotnické organizaci v Ženevě . Na pobytu, který se týkal zdravotní ch systémů a preventivnípéč e o dě ti. Tam drogy patří , jsou výseč , ne jediný problém. Patřík celému balí ku koncepč níprá ce, která se vztahuje k ří dí cífunkci ve zdravotnictví . Mohla byste konkretizovat tu stá ž ? Pracoviště , osobnost, délka pobytu, úkol...


To bych si musela připravit... Vy neví te, kde a u koho jste byla na stá ž i? Nerada bych tato údaje poskytovala, aniž bych je předem ově řila v diá ři. Byl to týdennípobyt ve Švýcarsku na WHO v Ženevě . Vě noval se mi pan doktor Rys(?). Kolik podobných pobytů bylo? Dohodně me se, ž e vá m to připraví m do ně jaké rešerše. Teď bych nechtě la tyhle údaje uvá dě t. Je to pě t let, a já za tu dobu postoupila ně kam jinam. Jestli se můž eme o ně č em bavit, tak je to o primá rníprevenci. V ž á dném pří padě se nenechá m vmanipulovat do toho, ž e nejsem odborní k na drogy. Nikdy jsem to ani neprohlašovala. Také jsem nebyla přijatá jako odborní k na drogy. Přišla jsem proto, ž e byl sekretariá t v havarijní m stavu, a byl tady potřebný úřední k, který umístá tnísprá vu. S tí m, ž e jde o prvnífá zi, kterou je třeba pokrýt. V tomto momentě zač ala panídoktorka jevit v řeč i zná mky silné emoč nídestabilizace. Přestož e již ně která prohlá šeníz poč á tku rozhovoru postrá dajíjakýkoliv smysl (např. prohlá šení"Drogy patřído oblasti zá vislostía zá vislosti už majídalšíplné spektrum, takž e to vynechá m a posunu se"), nyníse merito rozhovoru ztrá cíkontinuá lně . Čtená ři se omlouvá m, ale nebylo v mých silá ch vymoci srozumitelné odpově di ani na pomě rně nená roč né otá zky. Tady nejde o drogy jako o substrá ty, tady je to charakteru ryze stá tní ho. Jestli vá m ně kdo podsouvá , ž e tady ně jaký odborní k má ně jaké kompetence... Buďte, prosí m, tak hodná a važ te slova. Beru velmi negativně , když mě kdokoliv tvrdí , ž e mě ně kdo cosi podsouvá . Jsem svéprá vný subjekt zvyklý použ í vat vlastníhlavu, panídoktorko. Proto jsem vá s také přijala, zají majímě odlišné ná zory. Byla jste tedy přijata jako odborní k na stá tnísprá vu... Byla jsem přijata jako generá lnísekretá ř meziresortníprotidrogové komise, ne jako odborní k na drogy. Trvá m na tom, ž e tento termí n je zavá dě jí cí . Mechanismy vašeho přijetí ... Na to se musí te zeptat ně koho jiného. Já jsem pouze přijala nabí dku překlenout toto velmi tě ž ké období . Ví m, ž e kolem odvolá nígenerá lní ho sekretá ře bylo mnoho emocí , proto jsem vě dě la, ž e to nebude snadné. Bylo však nutné, aby sem přišel č lově k, který bude pokrač ovat v prá ci. Mě la jsem weekend na rozmyšlenou, v pondě líjsem přišla a řekla, ž e mí sto přijí má m. Dalšímechanismu... Neví m, jaký má te na mysli. Výbě rové ří zení . Neprobě hlo, protož e bylo třeba tento post obsadit akutně . (O ně kolik dnídří ve panídoktorka Millerová v pořadu "21"


(ČT 2) ovšem pronesla: "Zúč astnila jsem se konkursu na magistrá tu, kde byli zá stupci jednotlivých resortů a ministerstev. Konkurs jsem vyhrá la." Panídoktorka ovšem v televizi neřekla, ž e NEŠLO O KONKURS DO FUNKCE, KTEROU NYNÍ ZASTÁ VÁ . Což nelze nazvat jinak než cí leným klamá ní m veřejnosti.) Jestli výbě rové ří zenímě l probě hnout nebo ne... Shodně me se na tom, ž e to nenímůj problém a k nič emu mě to nezavazuje. Výbě rové ří zenímůž eme dě lat, ale tohle je funkce jmenovaná , a na tu se obvykle výbě rové ří zeníobvykle nedě lá . Vá š předchůdce jí m prochá zel asi půl roku. Nejsem si jistá , ž e je tato inoformace přesná . Je. Drž me to, ž e se nebudeme bavit o mém předchůdci. Nechci ho napadat a nemá m s ní m nic společ ného. Myslí m si, ž e byl přijat podobně . Naví c to pro mě nenízá vazné. Co? To, jakým způsobem probě hlo výbě rové ří zenímého předchůdce, mě nezavazovalo, jestli má m nebo nemá m nabí dku (rozumě j funkce) přijmout. Ne? Ani mravně ? Všechny jmenované funkce se nevybí rajístandardní m způsobem. Prostě když je č lově k potřeba, tak se vybere ten, kdo je ochoten. Kolik je lidí , kteříjsou ochotnísi sem sednout? Lidí , kteříjsou kritič tí , kteřímajíx stanovisek, a ně kdo jim nabí dne, aby si do toho horkého křesla sedli... Pak ta ochota nenítak veliká . Ono je to s tou mravnostítrošku na obě strany. To bych také považ ovala za mravnost. Panídoktorko, tato všeobecná prohlá šeníjá nebudu v rozhovoru použ í vat. Pojďme se vrá tit... (tentokrá t ská č e do řeč i panígenerá lnísekretá řka) Domluvme se na tom, ž e ta všeobecná prohlá šeníjsou pro mě důlež itá . Jestliž e to pro vá s nenícenný materiá l, tak nemá cenu, abychom pokrač ovali. Všeobecná prohlá šenískuteč ně důlež itá nejsou. Tak potom, jestli pro vá s tato kategorie mých prohlá šeníje nedůlež itá , vy se mě zeptá te, jestli to považ uju za mravné, a když se vá m pokouší m vylož it, co je pro mě mravnost, tak mi řeknete, ž e to nenídůlež ité... S dovolení m vá m přehraji z diktafonu vě tu, o které jsem konkrétně mluvil. Chcete? (Zamýšlel jsem přehrá t onu vě tu, kterou panídoktorka použ ila: "Ono je to s tou mravností trošku na obě strany. To bych také považ ovala za mravnost." Nedá vá zjevně smysl, což jsem se pokusil opsat termí nem "všeobecné prohlá šení ". Doufal jsem, ž e to panídoktorka nahlédne a odpovína mou původníotá zku. Totiž zda pro nínebylo alespoň mravně zá vazné, ž e její předchůdce byl přijat do funkce po půlroč nídebatě odborné veřejnosti, poslanců a politiků.


Panídoktorka mi to však bohuž el neumož nila: Nechci. Tak dá l... (panídoktorka mě nenechala domluvit) Dohodně me se na tom, ž e já si nechá m svůj rejstří k, tak jak ho považ uji za nutný a solidní , ale v této fá zi nemá smysl, abychom pokrač ovali. Nebudu dá l pokrač ovat, protož e to, co já sdě luji, je pro vá s naprosto bezpředmě tné, a vy se snaž í te to převést na úplně jinou kolej, která ... Kde si nerozumí me. My se domluví me na to, ž e v této fá zi vaše otá zky nejsou pro mě vůbec přijatelné, protož e vy se ptá te na ně co jiného, než já odpoví dá m, a zá sadně si nerozumí me. Zatí m jsem se ptal na poč et vašich odborných publikacía stá ž í . Pokud vá m tyto otá zky přijdou jako pří liš drzé, pak skuteč ně ... Je mi s podivem, ž e tady kolem toho okruhu jste ochoten tomu vě novat pozornost, a potom, když dá te k úvaze, zda mé poč í ná níje mravné č i nemravné (nic takového nebylo řeč eno), což je pro mě stejně důlež ité jako poč et publikací , tak mi řeknete, ž e to stejně nepustí te, tak v tom pří padě se nezlobte, ale já rozhovor ukonč uji. My nemá me společ ného skuteč ně nic. Poté jsem byl z kancelá ře vyhozen. Jmenová nípanídoktorky Millerové do funkce generá lnísekretá řky meziresortníprotidrogové komise nebylo chybou nebo nedopatření m, ale SKANDÁ LEM, NESKRÝVANÝm VÝSMĚCHEM DAŇOVÝM POPLATNÍKÚM. Nebyla však ve funci dlouho - Poslanecká sně movna zamí tla Severův ná vrh, panídoktorku vyhodili, mí sto níse vrá til doktor Bém, a situace se zklidnila. Marihuanové dě níbě ž elo svým vlastní m lí ným č asem dá l. CANNABIS CUP 96 Sedě li jsme več er před zahá jení m soutě ž e doma u pořadatele a probí rali detaily. Byt byl zaří zený jako byt mladých lidí , co zač í najíz má la, ale nejsou ochotnízajet do kolejí sektortelevizesedací soupravakariérasekretá řky. Kus po kuse budujídomov a pomalu vytvá řejí cosi neopakovatelného, intimní ho a velmi osobní ho. Sedě lo v ně m osm lidí- už šíteam pořadatelů. Až na panídomu a pří telkyni jednoho z pří tomných samímuž i. "Do (dejme tomu) Travařovic pojedeme asi v deset rá no." pronesl jeden Pořadatel. "Já nechci vě dě t, jak se to tam jmenuje! " zaprotestoval jsem hlasitě . "Nelahozeves. Křesomyslice. Nepomuk. Hořesedly." opá č il duchovníotec soutě ž e - Producent. Z č ehož jsem poznal, ž e akci pořá dá č lově k, který o drogá ch - č i lépe řeč eno o trá vě - vísvé, neboť zkouřená mysl neníschopna uklá dat do pamě ti selektivně a já dí ky jeho promluvě o dvě minuty pozdě ji nevě dě l, kam ž e to zí tra v deset má me vlastně jet. Pak si vzal zpě t slovo Pořadatel: "Připraví me dům, já tam pojedu už brzo rá no zapnout topení , a tak kolem č tvrté odpoledne můž e zač í t soutě ž . Neví me, kolik přijede lidí . Ale pá r vzorků už pě stitelé poslali a ně kolik soutě ž í cí ch je mí stní ch, takž e bude přihlá šených nejméně deset modelů."


Pak ubalil další ho jointa. Kolovaly celou dobu a bylo poznat, ž e jejich autoři - pě stitelé jsou na svoje výpě stky hrdí . Naprosto jiný pří stup než v Praze, kde majíná vště vní ci klubů spí še "ně co na hulení ". Zde jsme kouřili konkrétnívzorky s vlastní m jménem a autor obvykle před zapá lení m krá tce popsal, z jakého osiva je trá va vypě stová na a jaké má specifika. "O akci se víasi mě sí c - ale vše je samozřejmě ilegá lní , informace se ší říneformá lní mi kaná ly, a tak vůbec nemá me představu o poč tu úč astní ků." pronesl Producent. Pak ubalil jointa z materiá lu, který jsem nekouřil ani v Indii. Chví li sedí me a já vidí m Zlatou Prahu. "Co to bylo?" "Early Scunk. Prvnígenerace, ze semen z Holandska. Pě stované v č ernozemi, hnojené chlévským hnojem." Producent vyndá obá lku s fotografiemi a ukazuje mi, jak rostlina, kterou kouří me, vypadala, kolik mě la palic a jak byla vysoká . V balí č ku fotek nenínic jiného než obrá zky konopí- Producent jmenuje jednotlivé kultivary, ří ká , odkud pochá zela semena, jaká úskalíjsou spojena s pě stová ní m konkrétníodrůdy... Pak mě vezme do komory a ukazuje krabice. Pochá zejíasi od ně jakých cukrá řských výrobků, jsou vě tšínež krabice od bot a kaž dá z nich je plná peč livě usušených, jalových listů zbavených palic marihuany. Na všech krabicí ch je napsá no jméno kultivaru. Desí tky, č i spí še stovky hodin prá ce a stará ní , péč e a studia odborné literatury. Když vzpomenu na své praž ské kamará dy - travaře, má m pocit, ž e jsou to ve srovná nís partou pořá dají cíCannabis Cup pokleslínarkomani bez nejmenší ho vztahu a zodpově dnosti ke kytce Cannabis sativa. To, co zde vidí m, je plně srovnatelné s ná vště vou sklí pku ně kterého poctivého moravského vinaře, pro kterého neníví no chlast, ale koní č ek i poslá ní . Early Scunk odvedl dobrou prá ci - baví me se s Producentem jaksi "mimo soutě ž ", o vě cech, do kterých mi nic není . Dozví dá m se, ž e je o pá r let mladšínež já . A ž e jeho styl ž ivota respektuje stejné hodnoty, jaké mě kladla na srdce moje jedenadevadesá tiletá babič ka (a které už jejídcera, moje matka, ví ceméně nedodrž ovala). Pracuje, aby už ivil rodinu - ne ví c, nehoníse za peně zi nebo symboly. Neří díauto - nechá vá to na manž elce, protož e se na bezpeč né ří zenínecí tía nechce nikoho oddě lat. Vyhýbá se masité stravě a má ví ceméně "zelený" styl ž ivota. Je v klidu, usmí vá se, nepředvá díse a neníani v nejmenší m agresivní . Má v chová níurč itou noblesu, nadhled. Je všechno, jenom ne ně jaká feťá cká ruina. Mezi pořadateli je spontá nníautoritou. Ve vztahu k trá vě se striktně drž íhesla "neprodá š". Dokouřili jsme a šlo se spá t. Producent ná s vyprovodil a Pořadatelé si dohodli, kdo druhý den - den koná nípohá ru - zaří dí . Já se mě l hlá sit v deset rá no před nejmenovanou hospodou. Našel jsem tam č tyři auta (organizovaná skupina?) a asi deset lidíví ceméně spojených s provozem soutě ž e. Utvořili jsme kolonu a jeli. Asi č tyřicet minut. Vesnice, ke které jsme přijeli, byla tak malá , ž e v níneníani hospoda - dům, ve kterém se mistrovstvíkonalo, vypůjč il jeden z Pořadatelů. Byl neobydlený a spoře zaří zený, a tak se veškeré dě ní soustředilo do nejvě tšímí stnosti - ostatnínebyly vytopené. Producent vynesl z auta dvě obrovské tašky (parkovalo se snad dvě stě metrů od domu, kvůli policii) a zač al vyndavat nezbytnosti. Obrovskou mí su tě stovinového salá tu s olivami obč erstvenípro porotce. Ně kolik dýmek. Spoustu krabič ek se soutě ž ní mi vzorky marihuany. Sví č ky. A cedulky Cannabis Cup 96.


V rohu mí stnosti jsme postavili dva stoly - na nich bude probí hat soutě ž . Cedulky, archy pro hodnocenívzorků, vzorky, materiá l pro baleníjointů. V mí stnosti bě ž el elektrický konvektor, který ji spolu s dechem asi deseti lidíúnosně vyhřá l. Pak bylo půl jedné a Producent se významně podí val na hodinky: "Za půl hodiny zač í ná fungovat kyvadlová doprava!" Nač ež odjel do Mě sta před hospodu, kde jsme se sešli rá no, odkud se mě li v hodinových intervalech přivá ž et ná vště vní ci a soutě ž í cí . V mí stnosti se rozhostila nuda. Ti, kteřínebyli nominová ni do poroty, balili jointy a hovořili o trá vě . My, kteříjsme se nemohli zkouřit předč asně , jsme na stří dač ku č etli Lidové noviny a přetřá sali mož nost zá sahu protidrogového komanda. Kdosi zač al vyprá vě t ně jakou historku o dopravá cí ch. V momentě , kdy vyřkl slovo POLICIE, ozvalo se rá zné zaklepá nína dveře. V mí stnosti zavlá dlo hromové ticho. Pak se otevřely dveře a dovnitř se vsunul drobný má nič ka. "Nechtě lo se mi č ekat na auto, tak jsem šel pě šky z (dejme tomu) HorníDolní ." smá l se na vysvě tlenou. Byl to prvnísoutě ž í cí . HorníDolníje dvaná ct kilometrů daleko - udě lal si v patná ctistupňovém mrazu prochá zku. "Dal jsem si cestou jointa a přemýšlel o Elektrá rně ." Nechal jsem si vysvě tlit, co tí m myslí , a zjistil, ž e na dohled od vesnice, kde se koná pohá r v pě stě níVlasů Šivových, stojívlajková loď konzumu a nič ení . Elektrá rna, vyrá bě jí cí ekologicky naprosto nepřijatelným způsobem zbyteč ně spotřebová vanou elektrickou energii. A na její m úpatíklí č ínová kultura, která pří motopy a mobilnítelefony už í vá jen je-li to nezbytné a svoje sebepoztvrzenínachá zíne v konzumu oné pří rodě ukradené elektřiny, ale v pě stová níně č eho, s č í m je č lově ku dobře i při sví č ká ch. O hodinu pozdě ji přijely prvnívá rky ná vště vní ků - bylo jich nejvýš deset, ale já okamž itě ztratil přehled, kdo je host, kdo porotce a kdo soutě ž í cí . Vzá jemně se oslovovali křestní mi jmény. V půl č tvrté zač ali pořadatelé lehce nervó zně t. Stá le totiž chybě l předseda poroty. Dovezli ho kolem č tvrté - a já se pak dozvě dě l, ž e má tě hotnou manž elku a v předvá noč ní době (v ostrém kontrastu s image, kterou majíu blbí sků konzumenti trá vy) si pronajal poulič nístá nek a prodá vá obleč ení- aby přivydě lal pro rodinu. Takž e se zdrž el, neboť se hýbal kšeft a on ž ivírodinu. Producent zklidnil už přeplně nou mí stnost a soutě ž oficiá lně zač ala. Všichni pří tomníbyli úplně "normá lní ", o nikom z nih by si moje babič ka nemyslela, ž e "berou drogy". Kaž dý z porotců dostal tabulku, do které zapisoval hodnoceníjednotlivých modelů. Prvnídvě kolonky byly nadepsané sinsimilia a ganja. Hodnotilo se jako v ruské škole nejvyššíhodnocenípě t bodů. Sinsimilia je kultivar bez semí nek, ganja je pří rodníkonopí . Kaž dý vzorek (palice kolovala mezi porotci) kaž dý hodnotitel přiřadil do jedné z kategoriía body vyjá dřil, nakolik je povedený. V dalšíkolonce se hodnotilo aroma - za syrova i při kouření . Dalšíse týkala chuti a úč inku - tam však bylo hodnoceníod jedné do desí ti. Prvnítři vzorky jsem se pokoušel o zachová níkritického odstupu a hodnotil v rá mci přihlá šených vzorků (nakonec jich bylo do soutě ž e připuště no šestná ct). Když ke mě ale došel joint č í slo č tyři, uvě domil jsem si, ž e - alespoň co se týč e úč inku a chuti - jsou ve srovná nís obvyklým praž ským kuřivem všechny soutě ž nímodely hodnotitelé výhradně nejvyšší m skó re. Soutě ž probí hala neobyč ejně poklidně . Dva porotci balili jointy, peč livě psali na filtří ky č í sla, aby nedošlo k zá mě ně , a posí lali kolovat palice. Když přišla řada na Early Scunk (vzorek čí slo jedená ct), který mi minulý več er uč aroval, č ekal jsem napjatě , jak bude vypadat soutě ž ní palice. Mě la snad třicet centimetrů - vypadala spí š jako sušená divizna než jako bě ž ná


marihuana, pě t centimetrů v průmě ru a když jsem ji zmá č kl v dlani, ucí til jsem vůni, co dala téhle kytce jméno - skunk. Tak jsem jako favorita označ il Early Scunk a odpadl, neboť č estná funkce sem nebo tam - jsem mě l po jedená cti jointech dost. Stá t přitom fungoval, jako by se nic ve stylu výše popsaného nedě lo, jaoo by drogy byly ně č í m, co zde není ... V devadesá tém šestém Ministerstvo vnitra uspořá dalo seminá ř Protidrogová politika a legislativa - drogová problematika v trestní m prá vu... V České republice dochá zív poslední ch šesti letech k výraznému ná růstu problémů spojených se zneuž í vá ní m ilegá lní ch drog, a to jak v oblasti zdravotně sociá lní , tak v oblasti trestně prá vní . Jako odpově ď na narůstají cíproblémy přijala vlá da České republiky v roce 1993 zá kladníkoncepč nímateriá l ("Koncepce a program protidrogové politiky vlá dy ČR"), který je založ en na vyvá ž eném pří stupu mezi preventivní mi a represivní mi opatření mi. Jako jedna bz klí č ových priorit Koncepce byla definová na harmonizace prá vní ch úprav v oblasti drogové problematiky. Otevřela se široká odborná i veřejná diskuse , kde nejkontroverzně jší m tématem se stala otá zka trestnosti drž enídrogy pro vlastnípotřebu. Navzdory zá jmu odborní ků i politiků o tuto oblast nebyly vypracová na komplexníanalýza, ve které by byl uspokojivě zhodnocen dopad jednotlivých prá vní ch řešenív oblasti zdravotní , sociá lní , trestně prá vníi ekonomické. Hlavní m cí lem pracovní ho seminá ře je poskytnout celkový přehled o zahranič ní ch zkušenostech v této oblasti a zhodnotit různé ná vrhy prá vní ch úprav aplikovatelných v České republice. Přednostně budou zvaž ová ny sociá lní , zdravotní , trestně prá vnía ekonomické implikace mož ných změ n v prá vní m řá du ČR. Cí le seminá ře: 1. Sezná mit úč astní ky se zkušenostmi evropských zemía USA v oblasti protidrogové politiky a legislativy, a to se zamě ření m na oblast trestní ho prá va. 2. Analyzovat a zhodnotit sociá lní , zdravotnía ekonomické důsledky jednotlivých variant prá vní ch úprav ve vztahu k drogové kriminalitě a zvlá ště pak k otá zce obecné trestnosti drž enídrogy. 3. Zhodnotit jednotlivá variantnířešeníprá vní ch úprav obecné trestnosti drž enídrogy s cí lem vytvořeníprá vní ho rá mce pro efektivnířešeníproblémů spojených s ilegá lnívýrobou, distribucí , drž ení m i už í vá ní m drog. Do vnitrá ckého objektu jsem byl vpuště n bez problémů. Stejně bez problémů mě pustili i do sá lu, kde konference probí hala. Kdosi tam zrovna mluvil anglicky a č eštíúč astní ci mě li nasazená sluchá tka, ve kterých bě ž el simultá nnípřeklad. Byli zde lidé z ministerstva vnitra, policejní ho prezidia, Ná rodníprotidrogové centrá ly, Útvaru pro odhalová níorganizovaného zloč inu, Úřadu vyšetřová ní , Interpolu, ministerstva spravedlnosti, ministerstva obrany, školství , zdravotnictví ... Zmocnil jsem se seznamu úč astní ků a jednoho volného pá ru sluchá tek. Chví li jsem naslouchal - onen anglicky hovoří címuž zrovna vysvě tloval, ž e zakazovat drž enídrogy nemá nejmenší ho smyslu a vede jen k umě lému ná růstu kriminality. Slyšel, č etl a psal jsem podobná slova už tolikrá t, ž e mě to opravdu nezaujalo. zač al jsem tedy listovat v seznamu zahranič ní ch úč astní ků a institucí , kde pracují . Florida State University, Addiction Research Foundation Toronto, Lindesmith Centre... Seminá ř kromě dr. Béma ostatně spolupořá dala katedra kriminologie trestní ho prá va


Floridské stá tníuniversity. Všechno instituce a vě decké ústavy, které majímeziná rodní prestiž a jejichž odborní ci obvykle nevyklá dajína veřejnosti nesmysly. Ne ž e by pracovní k vě decké instituce nutně mě l pravdu - ale v momentě , kdy je na jedné straně jeho tvrzení ,a jako protiargument výroky hrdého majitele titulu JUDr. z populá rní ho policejní ho uč iliště v Údolídutých hlav, nelze spor chá pat jako zá polenídvou koncepcí , ale jako neumě lé a úč elové zpochybňová nívě decké prá ce. Referují císe vymě nili, nastoupil ně kdo další , z jiného renomovaného vě deckého pracoviště , a zase ří kal to samé. Když zač al stejnou tezi vyklá dat třetíreferent z respektované americké instituce, pochopil jsem smysl celého seminá ře. Ne přinést policistům a úřední kům ně jaké pozná ní- filosofie a fakta, která zde mohli slyšet, mohli stejně dobře nají t v libovolné publikaci dr. Presla, slyšet na libovolné předná šce dr. Doudy nebo č í st v libovolné analýze Meziresortníprotidrogové komise (tedy v dobá ch, kdy komise fungovala a vedl ji dr. Bém). Smyslem pravdě podobně bylo uká zat našim represionistům, ž e svě t než ije v roce devatená ct set padesá t dva. A ž e ony pro ně podezřelé liberá lníná zory nezastá vá pouze ně kolik pro policistu tě ž ko stravitelných osob, ale řada renomovaných uč enců z celého svě ta. A ž e ti vě dci - jak už je údě lem evropské vě dy - majísvé ná zory podlož ené tě ž ko otřesitelnými daty. Když referují cídoreferoval, byla tiskovka. Přišli tři noviná ři. Jenom na okraj - den poté, kdy se konala tiskovka D.E.A., tedy druhého tá bora, jich přišlo řá dově ví c. Proti nim zasedli dr. Bém - zá stupce pořadatelů seminá ře - a pří slušní ci obou tá borů. Za represníorgá ny JUDr. Vladimí r Krá l z Ministerstva spravedlnosti a JUDr. Miroslav Borní kpraž ský policejníředitel. Za zahranič níúč astní ky Daniel Meier Katkin, dě kan a profesor na katedře kriminologie a trestní ho prá va Floridské stá tníuniversity, č len vlá dníporadnískupiny prá vní ho systému pro mladistvé a prevence deliktů, autor dvou knih a ví ce než třiceti č lá nků k tématu kriminologie a trestní ho prá va. A profesor dr. Frederik C. Ruter, který je od roku sedmdesá t dva profesorem trestní ho prá va na amsterodamské universitě , ředitelem Institutu trestní ho prá va, dá le je soudce u Amsterodamského soudu, č len Benelux Commission pro unifikaci prá vní ho systému Belgie, Lucemburska a Nizozemska, dě kan Prá vní ho programu pro policisty Krá lovské nizozemské vojenské policie a v letech 74/76 předseda nizozemské sekce Amnesty International. Profesor Katkin noviná řům vysvě tlil, ž e výsledkem americké "nulové tolerance k drogá m" je dva a půl milionu lidív amerických kriminá lech a stovky miliard zbyteč ně vyhozených dolarů. A ž e navzdory extenzivnírepresivníprotidrogové politice USA patřítato země mezi stá ty s nejrozvinutě jší m drogovým problémem. Profesor Ruter dodal, ž e ve vyspě lých zemí ch zá padníEvropy nebudete souzeni, když u vá s najdou malé množ stvíilegá lní ch drog, přestož e je to na papí ře zloč in. Ně kde jsou výslovně stanovené tolarované limity, jinde vá s policie prostě "nevidí ". A ž e v liberá lní m Holandsku ubylo v roce devadesá t pě t tři tisí ce problémových už ivatelů drog. A ž e je tam odhadem osm až devě t tisí c už ivatelů drog tvrdých (což je ve srovná nís represivní mi země mi výrazně má lo). A ž e podle studie z Amsterodamu kouřilo poslednímě sí c před výzkumem pouhých šest až sedm procent obyvatel hašiš č i marihuanu - přestož e jsou tam k dostá nístejně snadno jako v Praze cigarety. A ž e pouhých dvacet sedm procent obyvatel ozkoušíza celý svůj ž ivot


hašiš - i když jej prodá vajív trafiká ch. V realitě - kterou úřady pří liš nereflektrovaly - se zatí m legelizač nítence pokoušely vstoupit do Sení tu. Jmenovitě pak osobou mého pří tele. Jmenuje se Vlasta Kotouč ek... S Vlastou se obvykle ví dá m v nejmenovaném soukromém klubu. Sedá vá zde v pozdní m odpoledni a č asném več eru, hraje stolníhru, kdy hrá č i z přidě lených pí smenek vytvá řejí slova) a obč as si vykouříjointa. Tak jednou týdně , když se zdrž ído več era pozdně jší ho, si dopřeje piva č i whisky. Ne všichni č lenové klubu vyhledá vajíjeho pří tomnost - mnozíse při spatřeníradě ji usadív jiné mí stnosti. Na druhou stranu je kolem ně j ovšem jakési až hmatatelné charisma - témě ř vž dy kolem ně ho sedía Kotouč kovi naslouchajítři nebo č tyři divá ci. Jeho hlas proniká celou mí stností- Vlasta ovšem neřve, pouze moduluje. Od hromového burá cenípo tichý šepot, od bujarého veselípo emoč níbouři. Vše je slyšet v kaž dém rohu. Kotouč ek je naprosto nemě nný bez ohledu na množ stvívykouřeného č i vypitého materiá lu. Diskutuje. Už í vá velkých slov. Nikdy neuž í vá slov sprostých č i vulgá rní ch. Libuje si v barokníkošatosti jak sdě lovaných myšlenek, tak vyjadřované vě ty - proto i baná lnídotaz po č ase č i datu můž e po kratšípůlhodině rozší řit tazatelův obzor v oblasti opá lů č i existencialismu. Vlasta původně (při studiu vojenské střednía vysoké školy) pracoval jako vekslá k, pozdě ji co byl z vysoké školy v rá mci č istek vylit - jako hasič . Ož enil se, rozvedl. Nezná mo jak, podařilo se mu v sedmasedmdesá tém odjet na dovolenou do USA a zůstat tam půl roku. Když se vrá til, vyhodili ho za to od pož á rní ků. Po krá tké epizodě na OPBH se na další ch ně kolik let vrá til k původníprofesi a kupoval razí tka o zamě stná nído obč anského průkazu. Poté emigroval a jel do Austrá lie. Prodá val Britskou encyklopedii, kopal opá ly a zlato, jezdil s taxí kem. Po revoluci se vrá til domů a ož enil. Zač al podnikat ve starož itnostech a umě ní , zřejmě i ně jaké pení ze přivezl zvenku. A zač al chodit do klubu, kde jsme se sezná mili. Podle vě ku manž elky, volbě pitía č asu, který můž e strá vit v klubu soudí m, ž e nemá finanč ní problémy. V klubu jsem se dozvě dě l, ž e kandiduje do Sená tu. Prvně jsem usoudil, ž e se Vlasta zblá znil. O ně kolik dnípozdě ji jsem však přišel znovu a zastihl jej u jednoho stolu. V charismatu kolem ně j sedě lo ně kolik posluchač ů. "Principem tedy je...," pravil Kotouč ek svým hlubokým zvuč ným hlasem, "... č i lépe: Naší m heslem budiž nekoupí š - neprodá š. Malopě stitelé pě stují cíkonopípro vlastnípotřebu by nahlá sili pro to zří zenému stá tní mu úřední kovi množ ství , které pě stují , a odevzdali vzorek. Tí m by splnili zá konnou povinnost. Pokud by policie ně kde našla pole konopí , jednoduše by se podí vala do computeru a zjistila, ž e je pole registrované, a odjela by. Kdyby se ovšem ně kde podařilo zadrž et prodejce marihuany, bylo by pak hrač kou spektrografickou analýzou zjistit, zda se jedná o marihuanu vypě stě nou na registrovaném poli. Pokud ano, byl by pří sně potrestá n nejen prodejce, ale i pě stitel." Posluchač ům to trhalo kšandou, jak se impulzivně pokoušeli pro Kotouč ka hlasovat.


"Represe je samozřejmě nedí lnou souč á stímé politiky. Prodejci drog také naše ž ivoty nešetří ..." dodal jaksi mimochodem a zapá li si jointa. "Vlasto, já o tobě napí šu!!!" Sešli jsme se za tí m úč elem v zahradnírestauraci. Časné odpoledne. Pož á dal jsem Vlastu, aby mi struč ně a krá tce - než se dostaneme k legalizaci - pově dě l o svém ž ivotě . Za necelé dvě hodiny, kdy jsme byli u osmná ctých narozenin, jsem trochu znervó zně l. Čekal mě nepří jemný telefonický rozhovor. Ŕel jsem jej vyří dit. Když jsem se vrá til, nalezl jsem v restauraci i Kotouč kovu o dvacet let mladšímanž elku s tří letým synem. Syn má nadvá hu, je velmi důlež itý, působídojmem sená tora a dle oč itých svě dků vypadá stejně jako jeho otec ve srovnatelném vě ku. Vlasta bez zavá há nípokrač oval. "Bylo mi tedy osmná ct let - samý prá h dospě losti..." Bez ohledu na pří tomnost manž elky, pitval košatými vě tami svůj ž ivotnípří bě h a jak na potvoru vž dycky vychá zelo, ž e - samozřejmě bez jakéhokoliv zá mě ru vypravě č e - byl tí m nejkladně jší m hrdinou Vlastimil Kotouč ek. Když byl mezi sedmadvacá tým a osmadvacá tým rokem, zač ala padat tma. Poslal manž elku, tichou a oddaně na ně ho hledí cí , i se synem domů. Pak jsme šli do klubu. V půl jedená cté več er bylo Vlastovi asi pě tatřicet a zrovna jej při hledá níopá lů v australské poušti vysoušel ví tr, který vypije i mladé blahovič ní ky. K našemu stolu přišla naše společ ná zná má , která je trochu blá zen a všichni to o nívě dí . Sdě lila Kotouč kovi, kterého sotva povrchně zná , ž e si potřebuje za dva tisí ce koupit tretry. Ten sá hl do kešeně a pož adovanou sumu ji vyplatil. Dí vka pak odešla. Neví m, jestli budoucísená tor zohlednil pří tomnost tisku a mož né zisky na hlasech, č i zda šlo o spontá nníakt. Kaž dopá dně bez hnutíbrvou pokrač oval: "Stromy nezachrá ní , ani když je zalévá š konví . Ví tr je horký a suchý ví tr je nemilostrdně vysuší ..." Když se v půl třetírá no Kotouč ek zrovna vracel z emigrace, vymě kl jsem. "Tak to udě lá me jako rozhovor o tvém ž ivotě . Teď to půjdu napsat." A potupně jsem uprchl. O ně kolik dnípozdě ji jsem Vlastu navští vil doma - přinesl jsem mu (povrchní , mě lký, egocentrický a nepublikovatelný) rozhovor k autorizaci. Bydlív tiché lepšíč tvrti v č inž ovní m domě . Obývá s manž elkou dvoupokojový byt, který má polopřebudovaný do neobyč ejně č lenitého (a mnohem vě tší ho) prostoru. Na zdech visíjeho vlastníkolá ž e. "Toto dí lo nese ná zev Dům, který se brá nil lá skou." Kolá ž byl romantický obrá zek domu s mnoha okny, přes který je lyricky polož ena růž e. Při pohledu zblí zka se v kaž dém okně objevíkus ně jakého brutá lně soulož í cí ho pá ru, vystřiž ený z pomě rně tvrdého pornoč asopisu. Vlastův tchá n, který je o rok staršínež zeťá k, cosi kutil v kuchyni. Přišel mladým navařit. Sedli jsme si do Kotouč kovi pracovny k poč í tač i a zač ali autorizovat. Po půl hodině jsme byli na sedmém řá dku rukopisu. Usoudili jsme, ž e se ná m bude s jointem lépe pracovat. O hodinu pozdě ji jsme se skuteč ně dostali už na druhou strá nku (pě t rukopisných stran). Navrhl jsem, ž e nechá m Vlastu s mým notebookem o samotě a sejdeme se več er v klubu. Več er jsem zjistil, ž e autorizace nenídokonč ena. Dvě třetiny poslednístrá nky. Ale nebyla to Vlastova vina - mému notebooku po č tyřech hodiná ch provozu dojdou baterie. Na č tyřech autorizovaných straná ch se Kotouč kovi podařilo z rozhovoru udě lat text výhradně o Kotouč kově egu, narcistnía zcela nepublikovatelný.


O ně kolik dnípozdě ji jsme tamtéž sklesle sedě li nad notebookem. Kromě jiného, Vlasta do textu dopsal, ž e mu nesmě la být udě lena hodnost poruč í ka u hasič ů, neboť nebyl č lenem Strany. U vedlejší ho stolu sedě la dí vka, kterou oba povrchně od vidě nízná me. Kromě jiných nectnostíje Američ anka z vyššístřednívrstvy. Mě la v klubu ně jaké jedná nía teď, když skonč ilo, nemě l ji kdo bavit. Kotouč ek mi již chví li předtí m, než dí vce odešla společ nost, vyprá vě l o své monogamii. Obsá hle, zevrubně a s mnoha anglickými obraty v řeč i popisoval, jak své o dvacet let mladší manž elce zá sadně nezahybá . Ještě aby... Nechá pal jsem přesně proč o tom mluví , když k ná m Američ anka přesedla. Kotouč ek plynně přešel do anglič tiny. Nikoliv do té, jakou se dorozumí vajícizinci mezi sebou, ale do té, jakou už í vajíAnglič ané. Proto jsem rozumě l kaž dé pá té slovo. Mě l jsem však dí ky tomu dostatek č asu Američ anku sledovat - a mohu kompetentně prohlá sit, ž e to Kotouč kovi ž rala. "A nechtě la by ses ně kdy přijí t ke mě domů podí vat na fotky z Indie?" optal jsem se nevtí ravě v momentě , kdy se Vlasta napil. "To je skvě lý ná pad!" zajá sala dí vka. "Pojeďme tedy!" zavelel Kotouč ek. Mejdan probí hal velmi noblesně . Hovořili jsme o ž ivotě , filosofii, hudbě , a pak i o politice. Ve tři rá no dí vka Kotouč ka odvá ž ela (jsem přesvě dč en, ž e opravdu k jeho manž elce). Louč ili jsme se a z nívypadlo: "Jsem šťastná , ž e jsem mohla poznat č eského politika..." Dí val jsem se na nía vě dě l, ž e to nenízdvořilost - myslela to vá ž ně . Nechci přeceňovat soudnost té dí vky - ostatně o mě si myslí , ž e jsem buddhistický mnich. V průbě hu več era jsem si však uvě domil, ž e - kdybych Vlastu vidě l poprvé - tak mu to ž eru taky. Myslí m, ž e jeho šance dostat se do Sená tu jsou mizivé. Ví m však jistě , ž e JE TO POLITIK. TANEC KOLEM KUCHAřKY Přestož e oficiá lnípolitika vykazovala všechny zná mky sopky před explozí , ve společ nosti to po porá ž ce represivní ch sil v prvníbitvě kolem dr. Béma a Severova ná vrhu, zatí m nezaví rali... Ale už to zkoušeli - kolem konopné kuchařky.

Dr. Ivan Douda je zakladatel nadace Drop In a nejstaršíz generace našich pragmaticky orientovaných drogových specialistů (myslí m tí m generaci po dr. Bašném, klasickém to konzervativní m psychiatrovi). Je meziná rodně zná mým drogovým specialistou a neúnavným popularizá torem pragmatického pří stupu k drogové problematice. V roce devadesá t šest vidě l naši drogovou scénu takto: Jak se dalo č ekat a jak jsem předpoklá dal, drogová scéna se za sedm let výrazně změ nila k horší mu. Stejně tak se, bohuž el, k horší mu změ nila ve vztahu k drogové problematice i společ nost. Drogy jsou dnes předevší m mediá lnízá lež itost - č etnost jejich výskytu v médií ch je řá dově vyššínež skuteč ná zá važ nost drogové problematiky - s přihlédnutí m k tomu, co se v zemi další ho dě je. Ale drogy jsou zá bavné a tak se o nich pí še, toč ía vysí lá . Také se drogy staly politickou zá lež itostía má me už ně kolik konkrétní ch politiků, kteří


drogovou problematiku zneuž í vajík levnému zí ská vá nívolič ů. Jde předevší m o křesťanské politiky - poslanci Severa a Janeč ek jsou č leny KDU-ČSL, ale i ODS mě la svého poslance Jaroše, který "bojoval" proti drogá m a kouření . Zdejšíprotidrogovíbojovní ci postupujístejnými prostředky jako jejich kolegové všude na svě tě . Nabí zejísice prokazatelně nefunkč ní , ale jednoduchá a lí bivá řešení . Což jednodušší volič i, jistě ocení . Když pan politik naví c vypadá jako synek od Souč ků odvedle ze Lhoty... Nezklamala ani široká veřejnost a různé putovnífigurky politiky. Oni pá nové ká ž ou úplné nesmysly a uvá dě jínejapné bludy o drogá ch a drogové scéně a veřejnost jim ochotně vě ří . Mohl bys konkretizovat, prosí m? Čiště namá tkou, a na pří kladech, které mohu kdykoliv zdokladovat: JiříVacek opakovaně v diskusí ch použ í vá jako jakousi výč itku, argument ve prospě ch přijetínového drogového zá kona, výrok: Kdyby tady byl nový zá kon už před pě ti lety, mohla dnes situace vypadat jinak. Jde pouze o zbož né přá ní , ne o realitu. I kdyby byl před pě ti lety přijat jakýkoliv drogový zá kon, byla by situace na dnešnídrogové scéně stejná . Stač íse podí vat na situaci v zemí ch zá padníEvropy. Exploze drogového problému v porevoluč ní ch letech nenídaníza špatné zá kony, ale za svobodu. Existujíprincipiá lně jen dva typy společ nosti: Společ nost svobodná , demokratická a s drogami. Nebo společ nost nesvobodná , diktatura, ve které drogy nejsou masově rozší řené a která doká ž e hrstku existují cí ch konzumentů zahnat témě ř do neviditelnosti. V demokratické společ nosti prostě dnes nelze zamezit tomu, aby drogy byly bez velkých potí ž ípří stupné kaž dému, kdo se k nim chce dostat. O tom, kolik se ve společ nosti ilegá lní ch drog bere, rozhodujípení ze, poptá vka. Já sice naprosto schvaluji a podporuji boj s dealery, ale proto, ž e jsou to lumpové - ne proto, ž e bych si myslel, ž e boj s dealery ně co řeší . Pokud bude existovat poptá vka, tak se po zatč ení všech praktikují cí ch dealerů vž dy do druhého dne najdou jiní , kteříbudou rá di drogy prodá vat zá jemcům ochotným a schopným zaplatit. Ještě bludy veřejnosti, prosí m... Když zač neme od vylož eně obskurní ch, tak to jsou na kůž i nalepovacíobrá zky s LSD, rozdá vané dě tem nezná mými dealery před školami. Z ná lepek se pomalu a bez vě domí malého potenciá lní ho feťá č ka vstřebá vá do tě la droga... To je úplný nesmysl, nikdo nic takového jako popisovanou ná lepku nikdy nevidě l. Dalšíbizarnípově rou jsou dealeři pronikají cído škol. Ví m o pří padech, kdy byli rodič e dě tí č i studentů tak vydě šení , ž e chystali zří zenírodič ovských hlí dek, které budou dobrovolně o přestá vká ch ve výuce na školní ch chodbá ch plašit dealery. Samozřejmě , ž e znač ná č á st středoškolá ků - podle ně kterých zdrojů kolem třiceti procent - má zkušenost s drogami. Ty ovšem do školy přichá zejívě tšinou tak, ž e ně který student, tří dnízhýralec, který chodíč astě ji do rockového klubu nebo si pě stuje trá vu, má obč as s sebou jointa. A mnoho spoluž á ků se z ně j samozřejmě pokoušíně co vyrazit - vě tšinou z pouhé zvě davosti. A on buď dá vá , nebo prodá vá kamará dům. Pokud neprodá vá - mluví me o mě kkých drogá ch - tak je jeho č innost plně srovnatelná s tí m, když pozve spoluž á ka na paná ka. To je v jejich vě ku také proti zá konu.


Kaž dopá dně pronikají -li drogy na školy, pronikajítakto - a jediné, jak to mohou rodič e ovlivnit, je vychovat své potomky tak, aby po onom tří dní m zhýralci nic nechtě li. Kdo ještě tedy nemá pravdu? Napří klad ty. Ně kolikrá t jsi psal, ž e v Praze jsou dumpingové ceny drog - a psalo to samozřejmě spousta další ch lidí . Jsou tady - v absolutní ch č í slech - drogy skuteč ně levně jší než ve vyspě lých zemí ch zá padníEvropy. Či jinak řeč eno - pro cizince jsou zde drogy levné. Podí vá š-li se na cenu drog a na výši pří jmů, zjistí š, ž e zde jsou drogy relativně stejně drahé jako kdekoliv jinde. Podobně nemá š pravdu, alespoň ne úplnou pravdu, když pí šeš o marihuaně . Pokud ví m, nikde jsi nepsal, ž e há dat se i mezi odborní ky o zá vislosti na marihuaně je zcela mimo mí su. Rizika marihuany jsou uplně jinde. A nepí šeš o tom ani v situaci, kdy se "zá vislost na marihuaně " stala standardnízbranív arzená lu protidrogových politiků. Jaké jsou skuteč né poč ty zá vislých u ná s? Přesná č í sla samozřejmě nikdy nebudou k dispozici. Dokonce jejich zí ská níje pomě rně metodologicky sporné. Podle lékařského kriteria zá vislosti jako choroby jsou zde tak dva až č tyři tisí ce zá vislých. Odhad je založ en na mé dlouhodobé zkušenosti, nejde o výsledek statistického výzkumu. Lidi, pro které je droga jakousi souč á stíž ivota (ať už jako problém, nebo jako způsob trá venívolného č asu), ale nejsou v lékařském slova smyslu zá vislí , mohou být desetitisí ce. Lidí , kteřímajízkušenost s ilegá lní mi drogami, jsou řá dově statisí ce až miliony. Mohu tedy tvé tvrzeníshrnout výrokem, ž e problém zá vislosti na drogá ch je v našízemi mnohem menší , než jak prezentujímedia? Ano. A dokonce se dá ří ct, ž e zá vislost neníprimá rní m rizikovým faktorem konzumace drog - přestož e veřejnost, media i drogovípolitici mluvítémě ř vž dy jen a jen o zá vislosti. Sestaví me-li ž ebří č ek zdravotní ch rizik drog, je zá vislost asi na pá tém mí stě . Jednoznač ně vedou potí ž e - ať už zdravotníkomplikace, nebo smrt - vyvolané aplikacíneč isté drogy. Na druhém mí stě je to pak množ ství , dá vka. Jedna z nejč astě jší ch pří č in úmrtípo aplikaci drogy je prá vě smrt předá vková ní m. Na třetí m mí stě je pak jev, kterému ří ká m test první ho úč inku to jest reakce po prvnídá vce dosud nezkoušené drogy. Na č tvrtém - akutníselhá níorganismu i po opakované aplikaci. Tyhle č tyři pří č iny zavinírozhodně ví c komplikacía úmrtínež zá vislost sama o sobě - ta je až na asi pá tém mí stě v ž ebří č ku rizikových faktorů. Přestož e jsou tyhle informace obecně dostupné, figuruje zá vislost jako zá kladnístrašá k protidrogové propagandy. Ostatně - v celosvě tovém průmě ru jsou politická rozhodnutív oblasti drog ze sedmdesá ti až devadesá ti procent ovlivňová ny politickými motivy, a pouze z deseti až třiceti procenty motivy odbornými. V našízemi jsme na tom výrazně lí p. Odhaduji, ž e vlá dnírozhodová nív oblasti drog je zatí m poplatné politickým motivům nanejvýs ze triceti procent. Proč ale nebyl dosud vlá dou zformulová n kvalitnídrogový zá kon? Neví m. Ale ví m, ž e souč asný legislativnístav je nejlepší , jaký si doká ž u představit. Kaž dá


změ na zá kona by v dnešnísituaci vedla jen k horší mu. Bezostyšnost dealerů na Můstku č i ve Františká nské zahradě nenívýsledkem špatných drogových zá konů, ale neumě ní , korupce, snad nezkušenosti nebo.... Naše zá kony represní m slož ká m umož ňujíbojovat s obchodem s drogami všemi myslitelnými prostředky - pokud se tak nedě je, jsou za to zodpovední policisté, a ne formulace zá kona. Jaká koliv změ na drogového zá kona by předevší m musela být politicky průchodná - a obá vá m se, ž e pří mo v zá koně formulovat napří klad liberá lně jšípří stupy k marihuaně by dnes bylo politicky nepřijatelné. Proto by jaká koliv změ na mohla vést pouze k přitvrzeníreprese, a naví c na zcela nesprá vném mí stě - ve svých důsledcí ch k postihu už ivatelů. Existuje ně jaká legislativníúprava, která by jednoznač ně vedla k zlepšeníproblémů na drogové scéně ? Pokud myslí š smě r, filosofie, podle které jsou zá kony napsané, pak ano. Je to liberá lní pragmatismus, nesnaž it se vystavě t svě t podle představ, ale spí še představy formulovat podle reality a podle toho, co vůbec můž e společ nost ovlivnit. Pokud má š na mysli konkrétnízně nízá kona... To musísamozřejmě být formulované v kontextu jedné kaž dé země , s přihlédnutí m k situaci, která v nípanuje. Neexistuje pří má úmě ra mezi tvrdostíreprese a stavem drogové scény. Nejhůře na tom jsou jednoznač ně Spojené stá ty, tato země má nejvě tšíproblémy s drogami. Jejídrogové zá konodá rství- až na svě tlé výjimky - je nejrepresivně jšína svě tě . Nejpragmatič tě jšízá kony má Holandsko - a kdyby platila pří má úmě ra, mě lo by mí t problémů s drogami nejméně . Neníto však pravda, Norsko, které má represivně jšípří stup, má méně problémů. Univerzá lně platný předpis, jak zformulovat v konkrétnízemi drogové zá kony, neexistuje. V našich médií ch se opakovaně objevilo, ž e Holandsko od svého liberá lní ho pří stupu upouští . Má š podrobně jšíinformace? Ano, má m podrobně jšíinformace. Toto tvrzení- přestož e jsem ho v tisku sá m zaznamenal nenípravdivé. Holandsko udě lalo drobné ústupky intenzivní mu ná tlaku ze strany hlavně Francie a sní ž ilo množ stvíhašiše, které lze koupit najednou, z třiceti na šest gramů. Což je č istě formá lnízmě na - nemýlí m-li se, šest gramů stač ína pě kných pá r dníi tobě . (Dr. Douda se opravdu nemýlí , šest gramů stač íi silnému kuřá kovi dobře na týden - poz. autora). Zá roveň byl v Holandsku sní ž en poč et coffee shopů, kde se mě kké drogy prodá vají . Bylo ale uvolně no pě stovanímaximá lně deseti rostlin konopí . Nic ví c. Holandsko je vůbec země , ke které se vztahuje mnoho oblí bených pově r. Ně kolikrá t jsem v č eských noviná ch č etl, kterak v Amsterodamu zasahovala proti dealerům a narkomanům ná mořnípě chota. Když jsem se ptal jednoho soudce z Amsterodamu (zabývá se drogovou problematikou), o co šlo a kdy to bylo, vysmá l se mi. Jde o naprostý výmysl. Ještě k medií m - dezinformovat se dá i tí m, ž e o ně č em se prostě nepí še. Zatí mco nesmysly o holandské ná mořnípě chotě jsou tiště ny, kde to jen jde, o tom, ž e Kalifornie sá hla k č á steč né dekriminalizaci marihuany, se psalo pouze okrajově , jako o bizarnímarginá lii. Poslednívě c: Jak se bude situace s drogami v našízemi vyví jet? Pokud se bude oficiá lnídrogová politika stá tu ubí rat liberá lní m smě rem, lze předpoklá dat, ž e


se situace nebude dlouhodobě zhoršovat. Pokud půjde americkou represnícestou, bude to draž šílidsky i finaně ně - mimochodem rok v léč ebně stojíkolem osmdesá ti tisí c, rok v kriminá lu kolem sto padesá ti tisí c. A problémy s drogami budou vě tšía vě tší .

Prvně došlo na slova doktora Doudy v Olomouci. CAUSA KONOPNA KUCHARKA Olomoucké nakladatelstvíVOTOBIA vydá vá knihy mapují cíkontroverzníoblasti společ enského bytía vě domí . Rasismus, antisemitismus, underground, alternativníkultura, drogy. U VOTOBIE vyšly napří klad Zá blesky pamě ti Timothy Learyho, Velký marihuanový švindl Allana Ginsberga, Ceremoniá lníchemie Thomase Szasze... A také ví ceméně recesní publikace Vaří me s konopí m Allana Gottlieba. Žá dná z předchozí ch zá važ ných knih o drogá ch nevyvolala reakci stá tníbyrokracie. V kvě tnu devadesá t pě t však vychá zíkuchařka. V srpnu vychá zív olomouckém listě PULS denunciač níč lá nek o tom, ž e VOTOBIA propaguje drogy. Člá nek doprová zífotografie, na které jsou vedle konopné kuchařky dvě dalšíknihy o konopí- od jiných nakladatelů. V této souvislosti je ovšem třeba poznamenat, ž e VOTOBIA je alternativníč i undergroundové nakladatelstvípouze tématem svých knih - jinak se jedná o mamutí nakladatelstvíse sto třiceti zamě stnanci, které vydá vá kaž dý druhý pracovníden novou knihu. Tedy o potenciá lní ho ohrozitele jakéhokoliv (nejen stá tní ho) monopolu na informace. V ří jnu devadesá t pě t je majitelům VOTOBIE (nikoliv vydavatelům druhých dvou knih) sdě leno obvině ní , podle kterého jsou obvině ni z "ší řenítoxikomanie" podle § 188a trestní ho zá kona. V č ervenci se celá vě c dostá vá před soud, ovšem soudce olomouckého soudu dr. Petr Angyalossy zastavuje trestnístí há ní . Stá tnízá stupce se odvolal a krajský soud vrá til pří pad olomouckému soudu. Krá tce potom byl Tomá š Koudela obvině n z "útoku na stá tníorgá n", neboť se v rozhovoru pro Blesk proti trestní mu stí há níza vydá níkuchařky ostře ohradil. Sedí me s Tomá šem Koudelou v "kancelá ři" vydavatelstvíVotobia. Mí stnost se nechá zív bývalé tová rně , podlaha je z betonu a zaří zeníje stylově č isté - co bazar dal. S neutě šeným image mí stnosti ostře kontrastujípolice s č isťonkými, novými a krá snými knihami. Produkce nakladatelství . Je vidě t, ž e se firma soustřeďuje spí še na vydá vá níknih než na budová ní ouřednického imperia. Mož ná prá vě proto lež ína olezlém stolku před Tomá šem Koudelou tři hromady papí rů. Prvníobsahuje dokumenty o trestní m stí há nímajitelů Votobie za vydá ní kuchařky Vaří me s konopí m. Druhá dokumentuje, jak se jim celnice pokusila zabavit balí k knih zaslaných z USA. Ze třetíhromady vybí rá Tomá š Koudela nejdůlež itě jšípapí r: "Tohle je třetíútok stá tníbyrokracie za poslednídobu..." Stí há m vá s jako obvině ného z trestného č inu ÚTOK NA STÁ TNÍ ORGÁ N, neboť je dostateč ně proká zá no, ž e jste v době po rozhodnutíKrajského soudu v Ostravě o vrá cenívaší trestnívě ci (ší řenítoxikomanie) uvedl v rozhovoru s redaktorem č asopisu Blesk: "Spatřuji v tom prvky fašistického omezují cí ho totalitní ho chová ní . Opě t ná s tu hlí dajíkomunistič tí pohrobci." ... z charakteru č lá nku vyplynulo, ž e vaše slova smě řovaly na adresu stá tní ch ogá nů krajského soudu v Ostravě , poboč ka v Olomouci, a Okresní ho stá tní ho zastupitelství Olomouc.


Podepsá n byl nadstrá ž mistr Jan Rytí ř, vyšetřovatel policie ČR. Fí zlá rna je termí n, o kterém jsem předpoklá dal, ž e zanikl s koncem socialismu. Nikoliv - v Olomouci dosud ná vště vní ka policie ví tajíjako na starobolševické fí zlá rně . Dvojídveře - jedny malé, pro pě ší , druhé velká vrata. Zazvonil jsem na ty malé, kdosi zabzuč el, já otevřel a vešel dovnitř. Z kukaně vrá tnice vybě hl staří k nevysoké postavy s visač kou Policie ČR a zaječ el vysokým hlá skem: "Co lezete tě mahle dveřma! A kdo vá s vůbec pustil!" Na visač ce mě l napsá no, ž e se jmenuje Eduard Ně meč ek. Vyfotografoval jsem si ho, a pož á dal, aby mě ohlá sil k řediteli, kam si na ně j půjdu stě ž ovat. Po chví li to usmlouval (už krotší- pohrobci komunisticko-estébá ckých mravů jsou odvá ž nído momentu, kdy se na ně zadupe) na zavolá nínadstrá ž mistra Rytí ře. Ten mě uvedl do své kancelá ře a vysvě tlil, ž e má z causy Tomá še Koudely, kterou dostal přidě lenou, velkou radost. "Soudci budou mí t plat č tyřicet tisí c mě sí č ně , stá tnízá stupci majídvacet. Nepří jemné pří pady samozřejmě vysvě tlujeme noviná řům my vyšetřovatelé, kteřímá me mě sí č ně deset." Pak mi vě noval xerokopii otevřeného dopisu, který mu posí lá pan Petr Dvořá č ek z Haná ckých novin (dopis otiskly). V č lá nku se mimo jiné pí še: Ve faktu trestní ho stí há níza vyslovený ná zor spatřuji i já prvky fašistického, omezují cí ho a totalitní ho chová ní . I já má m dojem, ž e ná s tu opě t hlí dají komunistič típohrobci. ... Pevně doufá m, ž e mne za tyto veřejně projevené ná zory budete rovně ž trestně stí hat." Kopii jsem přeč etl a dostal dalšípapí r - odpově ď nadstrá ž mistra Rytí ře: "V neposlednířadě Vá m sdě luji, ž e Vá s za Vá š otevřený dopis, jak doufá te, stí hat nehodlá m, přestož e jste po formá lnístrá nce naplnil skutkovou podstatu trestného č inu, který má ná zev schvalová nítrestného č inu, jelikož vaše jedná níbylo vedeno touhou po spravedlnosti, již jste vidě l v ohrož ení . Z tohoto důvodu neníVaše aktivita společ ensky nebezpeč ná , tudí ž trestná , což však a priori neznamená , ž e jsem změ nil svůj prá vníná zor na kvalifikaci jedná nípana Koudely. Pokud se tak stane, dojde k tomu pouze na zá kladě výsledků vyšetřová ní , protož e jsem vyšetřovatel policie, a nikoliv kupč í k prá va." Pak si vyjasňujeme, jak to v našem represní m systému vlastně chodí . Pan Rytí ř dostal z titulu své funkce vyšetřovatele k přešetření , zda došlo nebo nedošlo k trestnému č inu, ze stá tní ho zastupitelstvíve Vsetí ně . Je povinen vyšetřit, zda k trestnému č inu došlo. To, ž e pana Koudelu vyšetřuje, neznamená nutně , ž e dojde k zá vě ru, ž e skuteč ně trestný č in spá chal. Podezření , ž e k spá chá nítrestného č inu útoku na stá tníorgá n došlo, pojal ně kdo jiný konkrétně olomoucký stá tnízá stupce Ladislav Prouza, který ostatně už dří ve navrhl trestní stí há níVotobie za vydá níkonopné kuchařky. Pan Rytí ř sá m zatí m vlastně stanovisko nezaujal. Studuji tedy dá l jeho dopis: "Na rozdí l od vá s si nemyslí m, ž e pana Koudelu stí há m za vyslovený ná zor, ale za finá lní produkt - formu tohoto ná zoru, v ní ž spatřuji naplně níznaků stí haného trestného č inu." "A jaká forma kritiky by pro vá s byla únosná ?" Vyndavá m si při tom z tašky ně jaké papí ry a z nich se na policejnístůl vykutá lítři konopná semí nka. Chví li se baví me, jestli je panu Rytí řovi nemá m nechat na jaro, ale nakonec si je vezmu nazpě t. A pan Rytí ř se vracík mojí


otá zce: "Snad by šlo ří ct: Jsem hrubě nespokojen s rozhodnutí m stá tní ho orgá nu, které dle mého mne omezuje na mém prá vu hlá sat svobodu slova." Ještě se dozví m, ž e hodnotit trestní stí há níza kuchařku jako projev fašistického a komunistického chová nínelze, neboť stá tní orgá n nepřekroč il své pravomoci a tudí ž , jelikož než ijeme ve fašistickém stá tě , nemůž e být krok stá tní ho orgá nu fašistický. A ž e slova fašistický č i komunistický mohou hýt chá pá na jako urá ž ky. Tak se pana nadstrá ž mistra zeptá m, zda byl v KSČ, a on přisvě dč í . Rozchá zí me se jako přá telé. Škoda, ž e mu nemůž u ta semí nka nechat. Otevřeně , upří mně a č estně !!! Stá tnízá stupce Prouza mi v úvodu našeho rozhovoru sdě lí , ž e na mě nemá č as. Usmlouvá m to tedy na tři otá zky. Je pří pustná kritika stá tní ho orgá nu č i stá tní ho úřední ka? Pan stá tní zá stupce přisvě dč í , ž e ano. Jaká forma kritiky je tedy pří pustná ? Pan stá tnízá stupce chví li vysvě tluje, ž e to neníjeho starost, naopak jeho starostíje dohlí ž et na to, aby ta forma nebyla nepří pustná . A ž e to, co Tomá š Koudela řekl, nepří pustné je. A nevysvě tlíproč . Ptá m se tedy ještě jednou, co by podle pana stá tní ho zá stupce smě l Koudela ří ct. Stá tnízá stupce neodpoví . Takž e třetíotá zka - zda se jej osobně dotýká onen výrok o komunistických pohrobcí ch. Pan stá tnízá stupce moje podezřenídůrazně vyvrá tí , ž e se jej podobný výrok Rozhodně a v Žá dném Pří padě Vůbec Nedotýká . Tak se polož í m ještě jednu otá zku nad domluvený poč et. Jestli byl pan stá tnízá stupce v KSČ. Dozví m se, ž e pan stá tnízá stupce nenípovinnen mi na tuto otá zku odpově dě t. Poté jsem vyká zá n s tí m, ž e pan stá tnízá stupce již nemá ví ce č asu. Koudelo, konč í š!! Podí vejme se nynípodrobně ji jak na výrok Tomá še Koudely, tak na skuteč nosti, kterých se týkal. Rozhodují cí mi znaky fašistického, omezují cí ho a totalitní ho chová níspatřuji předevší m ve snahá ch o potlač enísvobody tisku a svobodného ší řeníinformací(naplně no stá tní m zá stupcem Prouzou zahá jení m trestní ho stí há níza kuchařku). Další m důlež itým znakem takového chová níje pokus o mocenskou likvidaci jakékoliv kritiky nejlépe pak uvě zně ní m kritizují cí ho (naplně no stá tní m zá stupcem Prouzou zahá jení m trestní ho stí há níza Koudelovu kritiku v noviná ch). Znakem fašistického, omezují cí ho a totalitní ho chová níje i zatajová nídůlež itých informacípřed veřejnostíč i médii (naplně no stá tní m zá stupcem Prouzou tí m, ž e se Reflexu odmí tl vyjá dřit ke své dří vě jšípolitické pří slušnosti). Vyšetřovatel Rytí ř se sice jako komunistický pohrobek nechová , ale je bývalým č lenem KSČ. O panu stá tní m zá stupci Prouzovi mohu na zá kladě našeho osobní ho setká níří ct, ž e se tak chová vyjadřuje se pouze k obecným vě cem a na ž á dnou polož enou konkrétníotá zku neodpově dě l. Což je u bývalých komunistických úřední ků, komunistických pohrobků, zcela typické. Proto se domní vá m, ž e Tomá š Koudela bude odsouzen k vysokému nepodmí ně nému trestu odně tísvobody. Řekl totiž pravdu. Ale aby mu nebylo v cele smutno: Cenzurová no!!! Zde bylo napsá no, co si o výroku pana stá tní ho zá stupce myslí m já . Bylo to totéž , co si myslel pan Koudela. Soud mi pozdě ji vysvě tlil, ž e si nic podobného myslet nesmí m, a Reflex platil pokutu...


Přesto se k pří padu vyjá dřila spousta mých č tená řů. Mysleli si cosi jiného než soud...

Samotný fakt, ž e je mož né, aby za vydá níknihy tohoto charakteru byl v této zemi ně kdo stí há n č i souzen, považ uji za absurdní . Celý pří pad ve mě vyvolá vá dojem, ž e uplatňová ní stá tnímoci se plně shoduje s komunistickými praktikami. Takž e s mou podporou můž e poč í tat kaž dý, kdo by se mě l ocitnout na mí stě pana Koudely a spol. Stanislav Sitá r, Martina Sitá rová , Praha Nerad připojuji svůj podpis č i parafu na listy podpisových akcí , avšak v pří padě trestní ho stí há níTomá še Koudely považ uji za osobnípovinnost ří ci "NE!" tomuto fašistickému, omezují cí mu a totalitní mu chová nístá tní ho zá stupce Ladislava Prouzy. Daniel Lepší , Ústín.L. Tí mto dopisem bychom se chtě li připojit k Vašívýzvě "Svobodu projevu", uveřejně né v č asopise Reflex. I my spatřujeme v chová nístá tní ho zá stupce L. Prouzy prvky fašistického, omezují cí ho a totalitní ho chová ní . J. Koneč ný, Myslibořice, M. Syrová , T. Čí hal, J. Novotná , Jaromě řice n. Rok. Vá ž ený pane stá tnízá stupč e, dovoluji si Vá m sdě lit, ž e považ uji trestnístí há nínakladatelství VOTOBIA za vydá níknihy Vaří me s konopí m za protiústavnía odporují cízá kladní m principům demokracie. Stejně tak vyslovuji nesouhlas s obvině ní m jednoho ze spolumajitelů Votobie pana Tomá še Koudely, kteréž to považ uji za absurdnía krajně alarmují cíč in. Knihu Vaří me s konopí m poklá dá m za zcela legitimnívydavatelský poč in, neboť publikace č tená ře nenabá dá ke konzumaci drogy, nýbrž pouze informuje o způsobu její ho zpracová nía využ ití . Je s podivem, ž e zcela ignorujete prá vo svobodného ší řeníinformacía vyslovení nonkomformní ho ná zoru považ uje za útok na stá tníorgá n. V neposlednířadě bych rá d uvedl, ž e Votobia přispí vá již ně kolik let k rozvoji kulturní ho cí tě nía vzdě lanosti nezanedbatelné č á sti našípopulace. Z mého pohledu se mi celá causa jevíjako konflikt, v jehož pozadístojí předevší m osobnízaujatost. Vychá zí m z faktu, ž e v ostatní ch demokratických zemí ch je vydá vá níobdobných publikacízcela bě ž nou zá lež itostí . Apeluji na Vaše svě domía neprodleně Vá s ž á dá m, aby bylo výše zmiňované trestnístí há nízastaveno. Jeroným Janí č ek, Praha (plus šestná ct podpisů další ch spolupracovní ků Radia 1) Na konci minulého týdne jsem od vá s obdrž el fax, ve kterém mi sdě lujete své obavy z mož nosti zneuž itístá vají cí ho paragrafu trestní ho řá du o ší řenítoxikomanie. Jako pří klad nesmyslné perzekuce na zá kladě uvedeného paragrafu uvá dí te stí há nínakladatelů VOTOBIE Olomouc. Přestož e se protidrogovou problematikou ve svém úřadě nezabývá m, rozhodl jsem se prozkoumat za pomoci prá vní ch odborní ků uvedené ustanovenítrestní ho zá kona. Paragraf o ší řenítoxikomanie by v ně m mě l podle mého ná zoru zůstat, ale budu se zají mat o pří padnou mož nost modifikace tohoto předpisu tak, aby jej nebylo mož né zneuž í t.


Ing. Pavel Bratinka, Praha Jsem naprosto průmě rný středoškolá k, pohybuju se v "normá lní " společ nosti, nemá m ž á dné zkušenosti s drogami. Ovšem zdravý rozum mi napoví dá , ž e v oblasti kolem už í vá nía distribuce drog má te pravdu Vy, nadace Drop In a všichni rozumnílidé a ž e trestnístí há ní majitelů Votobie je donebevolají cífašismus a populismus zúč astně ných. Nebudu se dá l rozepisovat, jenom bych chtě l vyjá dřit svoji podporu v této vě ci a nabí dnout pomoc. Jaroslav Golá ň, Zlí n Doslova mě pobouřil pří stup prokurá tora pana Prouzy. Odhlí ží m od úvah, zda slovo "fašistický" nebo "komunistický" můž e ně koho urá ž et (i když mě to po létech budová ní "vyspě lé komunistické společ nosti" docela pobavilo). Jak ale jina než komunistický a fašistický (rozumě j totalitní , prá vo pošlapá vají cí ) nazvat postup stá tní ho orgá nu, který stí há podnikatele, řá dného drž itele pří slušných oprá vně ní , za vydá níknihy (která má pochopitelně svého autora), a ná sledně i za slova, jimiž se šikanovaný podnikatel v tisku snaž ívyjá dřit své pocity? Troufl bych si takový akt zvůle pojmenovat i jinak - zneuž itípravomoci veřejného č initele. Zdeně k Fekar, Praha Obvině níTomá še Koudely považ uji za nechutné a nemorá lní . Za takové považ uji i chová ní toho, který obvině nívznesl. Je to mé svobodné vyjá dřenía je mi naprosto jedno, jestli to kdokoliv bude považ ovat za útok. Petr Liška, Hradec Krá lové Když mařinka v strá ni voní/ kuřá ci si chodípro ni. Jaký div, ž e jejich dýmky / vonípotom od mařinky. Blaž ena Blaž ková , Březová Ani dnes nemá m postoj k celé vě ci promyšlený do té mí ry, abych si byla jista pří padnou nutnostílegislativní ch změ n. A to z ná sledují cí ch důvodů: a) § 188 a trestní ho zá kona se týká č innosti, kterou osobně považ uji za trestuhodnou. Člově ka, který přesvě dč uje druhého, aby si zač al s ně jakým ná vykovým svinstvem,by mě lo být mož né trestně postihnout. b) Zá mě r pří slušného zá kona zjevně nemí řil proti ší řenípravdivých informací . Pokud by byla mož ná podobná interpretace jako je ta, z ní ž vychá zípan stá tnízá stupce Prouza, pak by musela stejnou skutkovou podstatu naplnit kaž dá kuchařka, ve které se popisuje, jak vařit ká vu, kaž dý zveřejně ný recept na koktejl, který předpoklá dá použ itívermutu. O rozhovorech exministra spravedlnosti, který opakovaně zá libně lí č ípož itek poskytovaný kouření m dýmky nemluvě , a o tabá kové reklamě již vůbec ne. Podle mého ná zoru použ il pan soudce, který poprvé ž alobu odmí tl, to jediné, co bylo v souladu s pří č etnými interpretacemi zá kona. c) Kaž dý paragraf trestní ho zá kona poskytuje urč itý prostor pro interpretaci ze strany soudce. Ve Vašem pří padě se jedná zjevně o dvě pomě rně široce vymezené č innosti. V prvnířadě o "svá dě ní ". Svá dě níje pomě rně zají mavá č innost, která v sobě ovšem jako jedna z nejrozší řeně jší ch forem mezilidské komunikace zahrnuje obrovské spektrum strategiía taktik. Ale nechtě la bych vidě t zblí zka milostný ž ivot č lově ka, který se domní vá , ž e podmí nkou "svedení " je předchozíč etba sexuologických pří ruč ek. V druhé řadě jde o č innost,


jí ž vyví jíten, "kdo zneuž í vá nítakové lá tky jinak podně cuje nebo ší ří ". To je jistě formulace, která není"trottelsicherheit". Jejízúž eníby asi zabrá nilo tomu, aby napří ště nemohly vznikat absurdníkauzy podobné té Vaší . Jistě si však doká ž ete představit široké spektrum trestuhodných č inů, kterých se tato formulace týká . d) Druhá ž aloba proti panu Koudelovi, ta, co zač ala v našem tisku kolovat jako ž aloba "pro napadenístá tní ho orgá nu", asi přesvě dč ivě ukazuje, ž e jsou lidé, jejichž aktivitu neomezíani sebestriktně ji formulované zá kony. V lepší m pří padě prostě proto, ž e je, zdá se, neznají .V obou Vašich pří padech se mi jako pozorovateli zvenč íjeví , ž e problém nenív zá konech, ale v lidech. Spí še než změ na zá kona by asi pomohlo vymě nit je (ale to už je taková c.k. tradice, ž e neschopnost nebývá č astým důvodem k odchodu stá tní ch úřední ků). Spoléhá m na to, ž e soud tu demonstraci inkompetentnosti a neprofesionality koneč ně zastavía Votobia bude mí t klid na svoji bohulibou prá ci. Petra Buzková , Praha

Stí há níTomá še Koudely za urá ž ku stá tní ho úřední ka bylo pozdě ji zastaveno, ale soud s vydavateli kuchařky bě ž el dá l. Sedl jsem k poč í tač i a napsal knihu Marihuana 97. Vyšla 24. ledna devadesá t sedm - v den první ho procesu s Votobií ... Od soudní ho lí č eníse oč eká vala odpově ď na otá zku, zda bude v této zemi dodrž ová na ústavně zaruč ená svoboda slova, nebo zda se bude znovuzavá dě t cenzura - tentokrá t nikoliv "burž oazní ch", ale "drogových" informací . Nutná obrana v krajnínouzi Dohodli jsme tedy, ž e druhé vydá níknihy Marihuana, které jsem pro VOTOBII připravoval, vyjde tě sně před termí nem soudní ho ří zení . Čá steč ně jako gesto - ne, kuchařka nebylo ně jaké nedopatření , drogy jsou velmi zá važ ná vě c a chceme o nich vydá vat knihy, i když se to byrokracii nelí bí . A ž e se pokusí me zí skat vyjá dřeníco nejvě tší ho poč tu lidí , kteřípovaž ují cenzuru za nepří pustnou. A ž e kolem procesu udě lá me co nejvě tšíkravá l, aby se nestalo, ž e precedens cenzury vznikne jaksi nená padně , při zdi, aby se pak stá tníbyrokracie mohla rozjet naplno a - s odvolá ní m na třeba symbolické tresty za konopnou kuchařku - zaká zat cokoliv nestandardní ho a nekonformní ho. Dali jsme se do toho. Ně kolik vě t ... o svobodě slova Vá ž ený pane stá tnízá stupč e, schvaluji vydá níknihy Vaří me s konopí m. Žá dá m Vá s, abyste v pří padě , ž e bude vydá nítéto knihy shledá no trestným č inem, neprodleně zahá jil proti mé osobě trestnístí há níza schvalová nítrestného č inu podle § 165 tr. zá k. K tomuto č inu přistupuji proto, ž e nesouhlasí m s trestní m stá há ní m majitelů VOTOBIE a považ uji toto stí há níza omezová ní prá va na svobodu slova a ší řeníinformací . Jméno, pří jmení , rodné č í slo, podpis Dopis jsem sepsal, podepsal, a zač al shá ně t podpisy. Pamatuji se, jak jsem se kdysi bá l


podepsat Ně kolik vě t. Doufá m, ž e si stejně trapně připadali i ti, kteřími nynívysvě tlovali, ž e do toho nejdou. Posí lali mě do ... jako jeden muž . V televizní ch debatá ch velmi nonkonformníumě lci, vyhlá šeníintelektuá lníknihkupci, slavníakademič tíhodnostá ři... První , kdo se na dopis podí val a bez vá há nípodepsal, byl syndik Syndiká tu noviná řů ČR pan Rudolf Zeman. Den poté, co jsem ho oslovil a on podepsal, mi doma zazvonil telefon. Pan Zeman mi nadiktoval ně kolik telefoní ch č í sel - a ž e to jsou lidé, se kterými o vě ci mluvil a kteříchtě jí VOTOBII podpořit. Tak přibyl podpis spisovatele Jana Pelce a jeho manž elky Jany. Pak se podepsalo ně kolik kolegů z Reflexu. Ale pořá d to bylo maximá lně deset jmen... V Olomouci přá telé z VOTOBIE zatí m obtelefonová vali noviná ře, připomí nali termí n soudu a připravovali tiskovky a besedy. A také tiskli Marihuanu. Marihuana V této knize jsou obsaž eny pravdivé informace, které popisujíproces výroby, pašová ní , obchodová nía konzumace konopných drog. Upozorňuji všechny, kteříby se stali z knihy ně co nauč it, ž e se mohou dostat do konfliktu se zá konem č i poškodit svoje zdraví . Publiková nítě chto informacíje však mým nedotknutelným prá vem. Drž el jsem poprvé v ruce svou knihu a č etl si toto motto, které má vytiště né na přebalu. A všechen strach, neklid a nervozita předchozí ch dníbyla pryč . VOTOBIA do toho šla - i v situaci, kdy jsou trestně stí haní , tuhle kní ž ku vydali. A já v tom byl s nimi a už se to nedalo vzí t nazpá tek. Protož e bylo tři č tvrtě na tři, pondě lídvacá tého ledna, a ve tři zač í nala v Syndiká tu noviná řů tiskovka. Oficiá lnízahá jeníkampaně za svobodu slova a představení Marihuany - hmatatelného důkazu, ž e si prostě noviná ři, publicisté, vydavatelé a nakladatelé v této zemi dobrovolně ná hubek nasadit NENECHAJÍ. Ve tři jsme v saló nku plném k prasknutízahá jili. Petr Jungling - jeden ze spolumajitelů - vysvě tlil noviná řům, ž e VOTOBIA v ž á dném pří padě nechce propagovat drogy - ale zá roveň si nechce hrá t na tatí č ka, který vínejlépe, co smía co nesmílidé č í st. Proto bude informace o drogá ch a další ch kontraverzní ch tématech vydá vat i nadá le. Že tenhle proces totiž neníprocesem drogovým, ale soudem o svobodu slova. A ž e jakýkoliv pokus omezit svobodu slova vž dy způsobímnohem vě tšízlo, než je to zlo, před kterým se snaž ícenzura společ nost ochrá nit. Tomá š Koudela popsal svoje druhé trestní stí há ní . Ivan Douda, který na tiskovku přišel, vysvě tlil, ž e kuchařka nemá ž á dný reá lný dopad na dě nína drogové scéně , a proto je obvině níminimá lně diskutabilní . A já rozdal podpisové archy. Rá zem jsme mě li o třicet podpisů ví c. Pak jsme museli mazat, protož e v pě t zač í nala v knihkupectvíŽlutá ponorka na Letné autogramiá da Marihuany a prvníveřejný sbě r podpisů. Fronta před knihkupectví m mě la snad třicet metrů. A nebyli to ž á dnífeťá ci - přišli předevší m mladílidé, ale nejméně polovina zjevně nemě la nic společ ného ani s trá vou, natož pak s jinými drogami. Na rozdí l od našich oficiá lní ch intelektuá lů a nonkomformistů totiž pochopili, ž e v cause kuchařky se nejedná o drogy, ale o svobodu. V sedm hodin več er jsme mě li prvnístovku podpisů. Šňůra


V úterý v poledne mě Petr Jungling nalož il do auta a vyrazili jsme do Olomouce. Tam jsme nalož ili nové podpisové archy, pá r kní ž ek o drogá ch, které VOTOBIA vydala, a pokrač ovali do Opavy. Přijeli jsme na ná mě stípřed č ajovnu Bludný ká men půl hodiny před ohlá šeným zahá jení m besedy. Před domem se hemž ilo asi padesá t lidí , kteříse už nevešli dovnitř. Protlač ili jsme se do č ela mí stnosti a beseda zač ala. Stejný úvod jako v Praze na tiskovce, pak diskuse. Stejné otá zky, stejné pří spě vky do diskuse. Když jsme skonč ili, přesunuli jsme se do hospody vedle č ajovny. S ná mi skupina noviná řů z regioná lní ho tisku. Byli na našístraně , vě dě li, kam vede cenzura. Ale potřebovali to slyšet od lidíz VOTOBIE. A tak Petr s Jardou Vaclem (který vystří dal Tomá še) ří kali to co v Praze za ten več er asi patná ctkrá t. Když bylo ně kdy kolem půlnoci - hotovo, odešli jsme do mí stní ho nonstopu a popařili. Kolem č tvrté rá no jsme se dopotá celi do domu, který slouž íuniversitě jako ubytovna pro hostují cípedagogy. Odemkli jsme dveře našeho tří lůž kového pokoje a hodlali ulehnout. V tom momentě jsme zjistili, ž e v jedné z postelílež ístaršípá n a spí . Vycouvali jsme a šli vzbudili sprá vce. Produkč ní m nedopatření m jsme se - témě ř v posteli - sešli s významným lingvistou. Sousednípokoj byl prá zdný, byly v ně m však pouze dvě postele. Uznal jsem, ž e jako nejmladšíto musí m vzí t na sebe, a potichouč ku se sunul do mí stnosti se spí cí m docentem. V momentě , kdy jsem si gratuloval, ž e jsem ho nevzbudil, mě pan docent oslovil. Krá tce jsem se mu představil a ulehl. Pak jsem se podí val na hodinky. Pylo půl pá té rá no. V Ostravě jsme zač í nali o osm hodin pozdě ji hodinovou rozhlasovou besedou. Petr s Jardou vysvě tlili na mikrofon, ž e (viz to, co ří kali v Praze), a šli jsme do klubu .... , kde byla beseda. Bylo tak narvá no, ž e jsme se nemohli dostat do sá lu. Dvě televizníkamery, rozhlas, ně kolik noviná řů s diktafony a ně kolik set lidí , kteřípřišli jaksi "jen tak". Petr s Jardou vysvě tlili (viz výše) a ná sledovala diskuse. Atmosféra byla mnohem vstří cně jšínež v Opavě , ale stejně se hovořilo o (viz výše). Poté poskytli do televize interview o (viz výše). Pak byla autogramiá da a přišla paníVrá nová - prý proto, ž e má ve svých sedmdesá ti letech strach o vnuky a tak jim přišla koupit mou kní ž ku o drogá ch, aby do toho nespadli. A za kluky z VOTOBIE chodili ná vště vní ci besedy a hovořili o tom (viz výše). Nakonec jsme zí skali i sponzora. Nezná mý muž ná m vě noval trá vový perní č ek uvařený podle konopné kuchařky. "Tož chlapi, jsme slavně jšínež Beatles!" pochvaloval si Jarda, když jsme se v noci vraceli autem do Olomouce, přestož e perní č ek byl dosud zabalený. Pak pustil rá dio. Zrovna ří kali, ž e dnes ná silí m vyklidili Bunkr. Zbytek cesty nikdo neřekl ani slovo. Všichni jsme vě dě li, ž e VOTOBIA je stejně tak symbol nezá vislé kultury jako Bunkr. A ž e má me sice už skoro dvě stě podpisů pod petici - ale kolik lidíbrá nilo Bunkr? A co jim to bylo platné... A ž e tisk soudu prakticky nevě nuje pozornost a našípetici nikdo neotiskl a tak o soudu vlastně nikdo neví ... Dojeli jsme ke Koudelům. Tomá š lež el na gauč i a rozespale na ná s mž oural. "Volali, ž e na soud přijedou z Reutera. A podpořil ná s sená tor Jařab. A dneska o tom byla strá nka v DNES." Tak jsme si dali ten perní č ek a šli spá t. Druhý den jsme odfaxovali dopisy politikům, kteříse alespoň okrajově vě novali drogá m ž á dost o zrušeníparagrafu 188a. ODS, ODA, sociá lnídemokracie. Přes únosné politické spektrum. A šlo se na tiskovku. Eva Hrindová z VOTOBIE, která zvala noviná ře a připravovala tiskovku, zá řila. Mě la proč - tak plno nepamatuji.


Majitelé VOTOBIE řekli (viz výše), odpově dě li (viz výše) a šlo se na autogramiá du. Pak na besedu (viz výše). A pak jsme mě li co dě lat, abychom nepadli na hubu. Za sedm hodin mě l zač í t soud. Rá no došla odpově ď poslance dr. Ivana Langera (ODS). Diuplomaticky naznač il, ž e on sá m nenízastá ncem represe, ale rozhodnout ž e to musísoud. V soudníbudově bylo natří ská no. Nakladatelé usedli na tvrdou lavici, stá tnízá stupce Prouza nepřišel, mí sto ně j tu byl pan Ladislav Jarnot. Nakladatelé odmí tli vypoví dat, znalec, který posuzoval kuchařku, mimo jiné uvedl, ž e knihu samozřejmě vlastní , neboť kuchařina je jeho koní č kem. Autorka iniciač ní ho č lá nku v Pulsu ří kala takové vě ci, až jsem nevě řil, ž e je opravdu jeho autorkou. Člá nek totiž na rozdí l od výpově di - dá val alespoň jakýs - takýs smysl. Když jsem jípřed soudem fotografoval, zač ala mě oslovovat "kolego", což se mě dotklo. Pak mi vysvě tlila, jak rá da č te moje č lá nky. BUM ŠANKAR! A jedna ze zamě stnankyň VOTOBIE se omluvila. Neví m, proč vlastně byla předvolá na nakladatelé skuteč nost, ž e za svou produkci nesou odpově dnost, nepopí rají , netvrdí , ž e by vyšla jaksi "za jejich zá dy". Všichni zamě stnanci, kteřív době vydá níkuchařky ve VOTOBII pracovali, sice odmí tli vypoví dat. Přesto pan stá tnízá stupce považ oval za nutné slyšet výpově ď oné nepří tomné svě dkyně - a proto musel být proces odroč en. Jeden z noviná řů, kteříobklopili stá tní ho zá stupce, se zeptal, proč chce bezpodmí neč ně slyšet nevýznamnou svě dkyni. Pan zá stupce odpově dě l, ž e jej zají majíinformace o hospodaření VOTOBIE. Zeptal jsem se, proč - když jsou obvině ni za ší řenítoxikomanie. Vysvě tlil, ž e se špatně vyjá dřil. Majitelé VOTOBIE odjeli do své "kancelá ře" a nejdří ve na kameru vysvě tlili (viz výše), pak do diktafonů vysvě tlili (viz výše)... Budou vysvě tlovat až do jedená ctého dubna, kdy je další soudnílí č ení . Proces s VOTOBIÍ byl procesem se svobodou slova. Byl souč á st taž eníbyrokracie proti nezá vislé kultuře, pokusem o omezenímož nosti nezá vislého myšlení . Jako bylo nejdří ve třeba privatizovat (což je na informač ní m trhu vykoná na - vě tšina vydavatelstvíje soukromých), je pro prosperitu (ekonomickou i duchovní ) nutno také demonopolizovat. I na trhu myšlenek. Čemuž samozřejmě chtě jíbrá níti, kteříjsou tě lem jakéhokoliv monopolu úřední ci. Stá tníúřední ci se nynípokusili ná silí m regulovat trh myšlenek. Zajistit si monopol na Pravdu. Dalšíkolo soudu se mě lo konat jedená ctého dubna. Soud mě l zač í t v pá tek v osm hodin rá no. V Olomouci. Ve č tvrtek več er se však v Praze na Karlově ná mě stíkonal pozoruhodný mejdan - vyhlá šenívýsledků soutě ž e "Drogy a media", pořá dané za pení ze Phare a chemického koncernu Proctr & Gamble nadacíFilia. Tedy nejvlivně jšíč eskou protidrogovou nadací ... Ve č tvrtek več er bylo tedy třeba být v Praze. V osmná ct nula nula, kdy mě lo party zač í t, jsme stoupali s jední m z obvině ných zloč inců spolumajitelem Votobie Petrem Junglingem - po toč itých ž elezných schodech. Dole, ve sklepení ch, kde normá lně sí dlíklub MAT, sedě li prakticky všichni, kteřímajíco do č ině nís nestá tníprotidrogovou č inností . Lidé z nadací , ale také o drogá ch pí ší cínoviná ři, terapeuti i rež išér divadelníhry Fet. A - byť jako hosté č i pozorovatelé - i stá tníprotidrogovíúřední ci.


A zač alo udí lenícen. Kravaty byly, kvě tiny byly, švédský stůl byl. Proslovy byly, dě kovalo se, zá sluhy ocenily, pří nos byl zhodnocen, a my si tam s obvině ným Junglingem připadali jak pastor v bordelu. Šlo o standardníspoleč enskou udá lost, byli tam lidé ž ijí cíz nadač ní ch peně z. A my je tam v dž í ná ch šli - jakož to drogové experty, lidi, kteřívě dí , o co jde - pož á dat, aby se vyjá dřili ke zloč inu konopné kuchařky. Aby se podepsali pod prohlá šení , ž e ší ření pravdivých informacío drogá ch neníší ření m toxikomanie. Když skonč ila oficiá lníč á st, přeč etl jsem prohlá šení . A vyzval všechny, kteříjsou s prohlá šení m souhlasí , aby přišli podepsat. Úplně prvnílejstro podepsala Vě ra Krincvajová z Asociace Nevlá dní ch Organizací- A.N.O.. Nabí dl jsem jíto předem. Po vyhlá šeníjako první podepsal dr. Kalina - ředitel FILIE a hostitel več era. Pak postupně prakticky všichni, kdo tam byli. Lidé z Filie, Sananimu, NROS, lidé od Apoliná ře, protidrogovíkoordiná toři, Odborná veřejnost se prostě nenechala zmanipulovat. V Olomouci jsme byli v jedená ct. Obvině ný Koudela se dí val na dokumentá rnífilm o Mao Ce Tungovi. Když film skonč il, ozná mil, ž e petici za ukonč enítrestní ho stí há nípodepsalo č tyři tisí ce a třicet lidí . Pak šli obž alovaníspá t, aby byli na zí třek č erství . Soudnísí ň byla nabitá - předevší m noviná ři. Jenom kamery s ná lepkou Česká televize jsem napoč í tal tři. Soudce nejdří ve vyslechl svě dky - zamě stnance Votobie, kteřípotvrdili, ž e o vydá vá níknih ve Votobii rozhodujínakladatelé, a ne napří klad svatý Mikulá š. Pak poslední slova. Stá tnízá stupce Jarnot se ve své zá vě reč né řeč i blýskl. Přinesl "usvě dč ují cídůkazy" nebývalé vá hy. Přeč etl z jakéhosi papí ru, ž e jací si lidé, které ovšem nejmenoval, skuteč ně podle konopné kuchařky vařili. A ž e tedy proto chce pro obvině né tresty - byť podmí ně né a na spodníhranici trestnísazby. Pak hovořil obhá jce dr. Viktorin - o svobodě slova, o důlež itosti této svobody, o prá vu svobodné diskuse... Pak obž alovaní . Když mluvil Tomá š Koudela, mě l soudce Angyalossy pocit, ž e hovořípří liš kvě tnatě a ne k vě ci - tak ho zač al přerušovat. Koudela se ovšem nedal, takž e za chví li mluvili oba a do zá vě reč né řeč i se mí chala kulometná palba psací ho stroje zapisovatelky, takž e bylo rozumě t kaž dému pá tému slovu. Pak přišly na řadu petice. Dr. Viktorin předal soudu dva obříšanony s č tyřmi tisí cemi třiceti podpisy lidí , kteříbyli na podporu Votobie ochotni riskovat vlastnítrestnístí há ní . A dopis s dvaceti podpisy odborní ků, kteříse - na zá kladě vlastní ho vhledu do oboru - nebá li prohlá sit to podstatné: Že publiková nípravdivých informacío drogá ch, byť by byly sebepodrobně jší , se toxikomanie ší řit nedá . Bylo jedená ct hodin. Soudce vyhlá sil přestá vku. Že rozsudek, predentnírozsudek, který můž e ovlivnit chá pá nísvobody slova v našízemi, vynese v jednu. Obž alovanívyšli ze soudnísí ně a causa najednou zač ala dostá vat méně politický a ví ce lidský rozmě r. Za všemi třemi nakladateli totiž přišli pří buzní . Obklopili je v předsá lísoudnísí ně a najednou bylo vidě t, o č em proces je. Byl o tom, jestli sedmdesá tileté pan Junglingové, mamince Petra Junglinga, nezavřou ně jacípá nové ze stá tní ch kancelá řísyna. Byl o tom, jestli i v tomto rež imu budou nespravedlivě vě zně ní , byl o tom, jestli sedm let po revoluci zase vznikne samizdat, jestli zase vznikne ono patologické dě lení"MY" a "ONI".


Obž alovaníšli na ty dvě hodiny před rozsudkem do hospody. V jednu hodinu se sá l naplnil k prasknutí . Soudce Angyalossy zahá jil a za dvě minuty vynesl ortel. Ze zdeúřední ho jazyka přelož eno - obž alovaníjsou osvobozeni, neboť nebylo proká zá no, ž e by chtě li ší řit toxikomanii. Což - jinými slovy - znamená , ž e pravdivá informace o drogá ch sama o sobě NEMÚŽE BÝT CHÁ PÁ NA JAKO TRESTNÝ ČIN ŠÍŘENÍ TOXIKOMANIE. Ne ž e by tohle tvrzeníbylo ně jak překvapivé, v noviná ch jsem jívidě l č astokrá t. Jedená ctého dubna ve třiná ct hodin deset minut však dostala podobu soudní ho výroku, judiká tu, který můž e slouž it jako vodí tko pro budoucnost. Cenzura prostě neprošla. Osvobozeníse vrá tili do hospody. Plá novanou tiskovku Votobie zrušila - nebylo o č em mluvit, vše podstatné řekl soudce. Z hospody šli obvině nína več erníkoncert, olomoucký Drop In. Mě l být vě nová n jejich podpoře - nyní , po historickém výroku soudce, se změ nil spí še v oslavu. Byli tam všichni - od muzikantů po politiky. Kapsa pana poslance Langera zavibrovala. Vytá hl z nímobilnítelefon a vzal hovor. Chví li pozorně poslouchal. Poté prohlá sil: "Jdi do prdele, Teplí ku" a vypnul telefon. Sedě li jsme v restauraci Slovanského domu, ve kterém olomoucký Drop In probí hal. Vedle hrá la kapela. My hovořili - s poslancem Ivanem Langerem (ODS), obvině ným (ještě za útok na veřejného č initele) nakladatelem Tomá šem Koudelou a ně kolika kolegy z novin - o masivní m ná stupu konformismu. "Když vidí m ně které situace v parlamentu, bojí m se, ž e to můž e skonč it stavě ní m koncentrač nch tá borů." Přesto však po výroku soudu nastal č á steč ný klid. Mě policie uzavřela spis za "schvalová nítrestného č inu" - nikdo ze signatá řů petice nebyl shledá n zloč incem. Stá tnízá stupce se proti výroku soudu odvolal, bylo ještě jedno kolo, pak amnestie - ale suma sumá rum to Votobia přež ila bez šrá mů. Soudnívýrok v cause konopné kuchařky byla sice precentní m ví tě zství m - ale sí ly, které se pokoušejíznovu nastolit kontrolu nad myšlení m lidí , nezmizely ze scény. Causa konopná kuchařky byla vyhranou bitvou - vá lka však trvala. KŘIK ZOUFALSTVÍ... V devadesá tém osmém a devadesá tém devá tém jsem podnikal poslednízoufalé kroky - vydal knihu Jak se berou drogy, zveřejňoval, co se dalo, a psal na úřady. Ale už se neodvratně blýskalo na zlé č asy...

KYTIČKA PRO MAMINKU Vyrazili jsme z Brna autobusem. "Ono je na Pá lavě v podstatě jedno, roste to tam všude..." suše konstatoval muž , který naši redakci na výskyt divokého konopína Pá lavě upozornil. Namá tkou jsme tedy zvolili zastá vku a usadili se na nepohodlných sedadlech Karosy. Otevřel jsem si MF Dnes a nalistoval č ernou kroniku. V jedné krá tké zprá vič ce jsem se doč etl, ž e jakýsi zoufalec si nasel konopína poli, které patřilo rodič ům kriminalisty. Ten si kytek všiml a upozornil svoje kolegy - policisty z okrsku.


Policisté si na mladého země dě lce poč í hali a sebrali ho. Vyšetřovatel jej obvinil podle paragrafu 187. Dojeli jsme do jedné vesnice asi dvacet kilometrů od Pá lavy. Vystoupili a rozhlédli - v úrodné placce se pá lavské kopce tyč ily jako nepřehlédnutelný ukazatel smě ru - a vyrazili. Jihomoravská vegetace se předvá dě la v plné sí le - broskvové sady, rozkvetlé bodlá ky na mezí ch, mohutné keře durmanu. Po hodině prochá zky mě ná š informá tor vzal za ruká v:"Podí vej se doleva!" Pozorně jsem se zahledě l na pole, nedá vno zorané po sklizni. Rostlo na ně m podivné nevysoké chroští . "To snad nenípravda..." Nevě řil jsem svým oč í ma vykroč il do oranice. Ušel jsem padesá t metrů k nejbliž ší mu keří ku, sednul si k ně mu na bobek, pro jistotu jej ochutnal a promnul v dlaní ch. Vidě l jsem tu rostlinu tisí ckrá t, tisí ckrá t cí til jejívůni, a byl jsem si jist: Je to konopí . Cannabis sativa. Nejstaršíkulturnírostlina lidstva. Rostlina, která vedle další ch mož ných využ itíposkytuje lidstvu marihuanu. Keří ky rostly po celém poli. Byly ní zké - mož ná šedesá t centimetrů. Můj průvodce se k jedné sehnul a vyškubl jíze země . Oklepal od hlí ny a uká zal na stonek: "Vidí š - to je stvol, který vyrostl potom, co pole posekali. Tady je zbytek původní ho kmene - ten usekli, když tu sklí zeli kukuřici nebo co tu vlastně rostlo. Konopíz kořenů vyhnalo nový stonek, který je krá tký. Až najdeme ně jakou rostlinu, kerá rostla na mezi, bude mí t tři metry..." Rozhlédl jsem se kolem sebe a pořá d se nemohl srovnat s tí m, co vidí m. Před chví líjsem č etl v noviná ch, ž e ně jaký pubescent zasel pá r semí nek konopía půjde kvůli tomu před soud. Zde ta samá rostlina - podle vůně a oleje, který mi ulpí val na dlaní ch, mož ná s vě tší m obsahem úč inné lá tky THC než ony mladí kem pě stovené kytič ky - rostla VŠUDE. DIVOCE, JAKO PLEVEL!!! Prakticky denně jsme však mohli č í st v noviná ch o tom, ž e je ně kdo stí há n za pě stová ní konopís cí lem vyrobit marihuanu (pě stová níkonopío sobě , napří klad k zahradnickým úč elům, trestné není ). Všechny tyto procesy se skuteč ností , ž e na územíČR roste konopí divoce, stavído poně kud podivného svě tla. Jak je vůbec mož né stí hat ně co, co se dě je i spontá nně ? Nebylo by na mí stě stí hat za to, ž e na Pá lavě roste cannabis na kaž dé mezi, Všemohoucí ho? Vž dyť tí m, ž e nechá vá konopína pá lavských polí ch růst, nejen ž e vyrá bí drogu marihuanu, ale také ji nabí zíkolemjdoucí m! A za to (alespoň ten křesťanský, trojjediný) můž e dostat maximá lnísazbu! Vž dyť tres faciund collegium, tři tvoříspolek, takž e Bůh na Pá lavě drogy vyrá bív organizované skupině ! Pě t let za kytič ku... V zá koně se praví , ž e kdo bude mí t u sebe pořá dnou kytku konopí , můž e jí t sedě t až na pě t let. V kontextu poznatku, ž e je konopíalespoň na č á sti územíČR souč á stínašíspontá nně rostoucífló ry, je tento zá kon zjevně neudrž itelný, nesmyslný a popí rají císamu podstatu prá vní ho stá tu. Trestnost drž eníjakéhokoliv předmě tu je sama o sobě prá vně sporná . Její legitimnost můž eme uznat maximá lně tehdy, když se jedná o předmě t, který neníbě ž ně dostupný a nenívyuž itelný jinak než k tomu, aby se s ní m pá chalo ně jaké svinstvo. Mezi takové předmě ty patřínapří klad Semtex, jaderná zbraň nebo ampule s bakteriemi sně ti slezinné. Zá kon, který chce trestat drž eníkytky rostoucína kaž dé mezi, je však neoddiskutovatelně špatný. Totá lně destruuje zá klad prá vní ho stá tu - totiž prá vníjistotu obč ana. V prá vní m stavu, který nastane poté, co novela vstoupív platnost, totiž nebude mož né ze zá konů vyč í st, co vlastně je trestné - protož e otrocký výklad, totiž ž e trestné je drž et kytku konopí(které roste na mezi) je zjevně nesmyslný. Pokusil jsem se zí skat informaci o tom, co vlastně bude stá t chtí t vymá hat,


na kompetentní ch mí stech. Na Nejvyšší m stá tní m zastupitelství(shodou okolnostísí dlív Brně ) a na mě stském stá tní m zastupitelstvípro Prahu. Zaslal jsem dotaz, co tedy vlasně chce stá t v situaci, kdy na našem územíroste konopíplaně a zá roveň je jeho drž eníve formě marihuany ze zá kona trestné, vymá hat. To si platí me my! PaníDagmar Šturmová z Nejvyšší ho stá tní ho zastupitelstvív Brně mi zaslala odpově ď. Jistě plně v souladu s literou zá kona: Vá ž ený pane Dolež ale, sdě luji Vá m, ž e Vaše podá níbylo posouzeno jako podně t k trestní mu stí há nínezná mého pachatele, č i pachatelů. Pro urychleníšetřeníby bylo velmi vhodné, abyste pří mo stá tní mu zastupitelstvípředlož il poznatky, které se Vá m podařilo zí skat a upřesnil zejména mí sta, kde se konopívyskytuje. Panístá tnízá stupkyně tedy odpově dě la plně v rá mci litery zá kona. Bohuž el jíuniklo, ž e se při tom vzdá lila hranicí m zdravého rozumu. Trestně stí hat Pá naboha? Pá nbůh půjde sedě t!!! Vá ž ená panídoktorko! Zde jsou poznatky, které mohou pomoci při trestní m stí há nínezná mých pachatelů: Konopí divoce roste na všech teplejší ch mí stech našírepubliky, a odtud až k Atlantiku a Pacifiku v širokém pá su mezi Indickým oceá nem a rovnobě ž kou odpoví dají cíČeským Budě jovicí m, neboť tvořípřirozenou souč á st původnífló ry Eurasie. Za důvodně podezřelého z tohoto trestného č inu považ uji (jsa buddhistou) dharmu - to jest Vě č ný Řá d Vě cí , eventuá lně evoluci. Přiklá ní te-li se ke křesťanskému výkladu svě ta, je podezřelým pachatelem Stvořitel, pří padně pak Svatá Trojice ve spolupachatelství . Jste-li hinduistkou, tvořízloč inné spolč ení Brahma, Višnu a Šiva. Bez ohledu na Vaše ná bož enské přesvě dč eníje však z našeho trestní ho zá kona a Vašeho výkladu tohoto zá kona zjevné: Sedě t mohou všichni bozi! Co dě lat s prá vní m paskvilem nastoleným novelou, je nasnadě : Jediným řešení m je okamž ité vyškrtnutíkonopíze seznamu zaká zaných lá tek! Odpově ť, kterou jsem na dopis dostal, nedá vala smysl - psalo se v ní , ž e na Pá lavě se stejně nic nesmítrhat. Přitom televize NOVA vysí lala ně kolik pořadů o panu Ponikelském... Nezmí nili, ž e jako p=rvníjsem o ně m psal já v Reflexu. ZAKÁ ZANÁ MEDICÍNA Autobus zastavív Hořicí ch na ná mě stí , já vystoupí m a rozhlí ží m se. Přistoupíke mě bě lovlasý muž a ptá se, zda jsem to já . Přitaká m a muž mi podá ruku. "Já jsem Josef Ponikelský." Uká ž e rukou do rohu ná mě stík zaparkovanému Favoritu: "Tá mhle má me odvoz..." Vykroč ísmě rem k autu - a jde pruž ně , křepce, jako č lově k ne sedmdesá tileý, ale o generaci mladší . Ná hodný pozorovatel by mu há dal o deset let mí ň. A zaruč eně by nepoznal, ž e pan Ponikelský trpíParkinsonovou chorobou. Ve Favoritu č eká syn Josefa Ponikelského a odveze ná s na okraj mě sta, do vilové č tvrti.


Vystoupí me a vstupujeme do vily, kterou pan Ponikelský staršíspolu s manž elkou vybudoval vlastní ma rukama. "Tady nebyl jediný řemeslní k!" zdůrazníhrdě . Prochá zí me zahradou a já už na dá lku rozezná vá m pově domé obrysy mohutných stvolů. "Marihuaně se letos daří !" přikyvuje pan Ponikelský. U vily totiž rostou č tyři mohutné keře konopě seté - Cannabis sativa. Rostliny, ze které se vyrá bímarihuana. Pan Ponikelský mne provede vilou (maně vzpomí ná m na mediá lníprezentaci kuřá ků marihuany, kteřív podá nínovin a č asopisů obvykle zahní vajíve sklepní ch brlozí ch) a obdivuji konstrukci schodiště . Pak dostá vá m kafe a pan Ponikelský přiná šíně kolik šanonů dokumentace a alba fotografií . Parkinsonova choroba Nervovým onemocně ní m zvaným Prkinsonova choroba trpív našízemi asi deset tisí c lidí . Tato choroba je léč itelná - ale nevyléč itelná . Modernímedicina sice doká ž e tlumit její projevy a zpomalovat postup, nedoká ž e ji však vyléč it č i zastavit. Nedostupnost léč by není otá zkou peně z - Parkinsonovou chorobou (spolu s Alzenhaimerovou chorobou) trpínapří klad i bývalý prezident USA Reagan, který si na nedostupnost výdobytků modernímediciny nemůž e stě ž ovat. Přesto nemoc nelí tostně postupuje. Parkinsonova choroba sice č lově ka, který jítrpí , ihned nezahubí- rapidně však sniž uje kvalitu jeho ž ivota. Nepostihuje intelekt - o to jsou mož ná jejípří znaky nemilosrdně jší . Pacient totiž za plného vě domímusísná šet to, ž e se z ně j pamalu stá vá ruina. Zpomalujíse mu pohyby, konč etiny zachvacuje třes, který komplikuje i elementá rnímotoriku, chůze se zpomaluje a stá vá strnulou, pí smo se mě nív neč itelnou č má ranici. Mechanismus Parkinsonovy choroby souvisís produkcía působení m neurotransmiteru dopaminu - lá tky, která zprostředkuje komunikaci mezi jednotlivými nervovými buňkami mozku. Zá roveň lá tky, na kterou se v našem mozku "přepoč í tavají " nealkoholové drogy. Sá m sobě šamanem... "Pří znaky Parkinsonovy choroby se u mě projevily ně kdy v roce devadesá t dva. Neurolog mne léč il Stugeronem a Oxyphyllinem - léky nezabraly. Pak jsem byl v nemocnici a tam mne převedli na Tremaril a Viregyt K. Pomohlo to - třes se sní ž il asi o třetinu. Ostatnípří znaky však zůstaly. Nakonec mne lékař převedl na Nakon Mite a Jumex - ten dodá vá do organismu dopamin. Ulevilo se mi - byl jsem však přes veškeré zlepšenípořá d zjevně nemocný, postiž ený a ví ceméně nemohoucíč lově k..." vyprá vípan Ponikelský. Pak nastal v jeho léč bě zá sadnízlom. Impuls přišel - ač to zníabsurdně - z č asopisu. "Dostal se mi do ruky č lá nek o peruá nských Indiá nech, kteříž výkajíkoku. A pomá há jim nejen překoná vat strasti kaž dodenní ho tě ž kého ž ivota, ale léč ís níi řadu chorob, které modernízá padnímedicina doká ž e jen tlumit - ne vyléč it. Autor č lá nku zdůrazňoval, ž e koka v Andá ch působípředevší m dí ky tomu, ž e tam patří- ž e je to rostlina adekvá tní , úmě rná mstu i lidem, kteřítam ž ijí . Celý ž ivot zahrá dkaří m - a tak mne napadlo, jestli by v našem klimatu a na lidi, kteříž ijízde, nemohla podobně fungovat rostlina, která "patří " sem. Tou rostlinou je konopí . Sehnat semí nka marihuany nebyl problém - a tak jsem si ji na jaře devadesá t č tyři zasel. V polovině č ervna jsem zač al ž výkat listy - jeden lí stak denně . Samozřejmě se nejdří v neprojevilo vůbec nic. Ale nepolevil jsem - vě dě l jsem, ž e musí m č ekat. Ně kdy v půlce zá říjsem šel po ulici a najednou, jako z č istého nebe jsem si uvě domil, ž e jdu pruž ně jako předtí m, než jsem onemocně l." Pan Ponikelský ušel asi dvě stě metrů a pak se vše vrá tilo k normá lníchůzi


parkinsonika - tě lo opě t přestalo poslouchat. Pan Ponikelský však jev sprá vně identifikoval jako prvnívýsledek automedikace konopí m - a samozřejmě ve své fytoterapii pokrač oval. Stav se zlepšoval kaž dým dnem. Po mě sí ci chodil jako před vypuknutí m choroby. "Samozřejmě jsem dá l bral léky, které mi lékař předepsal - dodá val jsem tě lu dopamin. Konopívšak - podle mé vlastníhypotézy - umož ňuje nervovým buňká m s dopaminem lépe hospodařit a distribuovat jej tam, kde je potřeba. Kaž dopá dně - léky v době , kdy jsem bral jenom je, odstranily č á st pří znaků. V době , kdy jsem k nim bral i konopnou fytoterapii, pří znaky nemoci zmizely úplně . O všem jsem informoval neurologa - a tak má m ve zdravotní kartě posledníč tyři roky po kaž dé ná vště vě lékaře napsá no POMÁ HÁ CANNABIS!" Zaká zaná medicí na Léč ivé úč inky konopíjsou nesporné. Konopíbylo souč á stíetnomediciny na celé země kouli a patřilo k tradič ní m léč ivým rostliná m i u ná s: Semeno olejnaté jest oblí beným zobem ptač í m, z ně hož dobývá se olej k sví cenía maště ní ; také v lékařstvíse ho už í vá . Dá vá se jako lék utišují cí , mí rní cípři zá ně tech ústrojímoč ového, při průjemu, kašli, chrapotu, buď jako odvar neb zpařenina. Tinktury dá vá se 1-2 kapky; ta pak se upravíz kvě tu a č erstvých mladých listů. Ve zvě roléč itelstvípouž í vá se konopného semene utřeného s vodou 1 č á st na 10-20 č á stí . Působína ústrojímoč ové a pohlavní , jsou-li zaní ceny nebo zachvá ceny bolestně . Zevně se jako lně né semeno přiklá dá při zá ně tech kravá m po otelení , koní m proti šankru, tripru psů, při bě lmu po předchozí m zá ně tu oč ní m. (Český herbá ř, nakl. Aloise Hynka Praha, cca 1880) Represe drog - jinými slovy svatá vá lka za hodnoty ekonomického růstu bí lé rasy, svě tovlá dy protestantských idejímateriá lní ho úspě chu lidís modrýma oč ima - však už itíkonopíjako medicí ny potlač uje, přestož e i modernílékařská vě da uzná vá pozitivníterapeutický vliv konzumace konopína celou řadu zá važ ných nemocí . Předevší m na glaukom ("zelený zá kal") - konopívýrazně sniž uje nitrooč nítlak. Za druhé na celou řadu neurotických obtí ží (anhedonie, deprese, mentá lníanorexie, existenciá lníúzkosti, nespavost). Za třetí- výrazně redukuje negativnívedlejšíúč inky chemoterapie onkologických onemocně ní . Za č tvrté ně které studie ukazujípozitivnívliv konopína takové choroby, jako je Parkinsonova choroba, ale i astma. Negativnízdravotnídopady spojené s rekreač ní m už í vá ní m konopí (kouřenímarihuany) jsou vá zá ny předevší m na jeho rizikovou konzumkaci - kouření . Kudy dovnitř? "Jsem zapřisá hlý nekuřá k..." vysvě tluje pan Ponikelský. "Uvaž oval jsem tedy, jak do sebe konopídostat. V období , kdy roste na zá honu, ž výká m denně jeden středně velký list. Co však dě lat v zimě ? Už í vá m dvě cesty. Jednak - piju sirup z kořenů samič í ch rostlin sklizených na podzim. Za druhé už í vá m prá šek. Ve dvou koncentrací ch. Slabý - z listů, silný z palic samič í ch rostlin. Rostlinný materiá l nejdří ve pomalu zahřeju v troubě na osmdesá t stupňů Celsia. Tí m se stane křehkým - pak jej rozemelu na tří štivém ká vomlýnku. Už í vá m jej buď v cukroví , nebo pří mo prá šek - špetku jednou denně ." Kromě vnitřní ho už itípan Ponikelský zkoušíi už itívně jší- v mlá dímě l úraz, při kterém si zlá mal kotní k na levé noze. Dnes, ve svých jedenasedmdesá ti letech, má v kotní ku bolestivou artró zu. Bolesti mizí , když kotní k maž e mastíz konopí . Mast vyrá bítak, ž e dvacet dekagramů konopných palic vlož ído hrnce s kilogramem sá dla a


hodinu a půl smaž ína mí rném ohni tak, aby konopínezč ernalo. Poté asi dvě minuty převaří ve vodnílá zni - tí m odstranízá pach. Sirup vyrá bítak, ž e dvacet dekagramů kořenů samič í ch rostlin jeden a půl hodiny vařív papiňá ku. Pak scedí , přidá kilo cukru, kyselinu citronovou kvůli chuti a kyselinu sorbovou kvůli konzervaci. "Konopímě prostě drž ípři ž ivotě . Dě símne, ž e je tahle rostlina zaká zaná i pro léč bu tak zá važ ných chorob, jako je Parkinson. Můj pří tel, který touto nemocítrpítaké, se podrobil zá kroku, který nabí zímodernímedicí na. Navrtali mu do hlavy ně kolik otvorů, do mozku zavedli elektrody a elektrickým výbojem cosi znič ili. Dovedete si představit to utrpení ? Naví c - výsledek zá kroku je minimá lně sporný. Třes, který mu komplikoval ž ivot, sice zmizel - ale nyníse tak motá při chůzi, ž e nemůž e sá m vyjí t z bytu. A když jsme spolu byli na obě dě , musel jsem mu nakrá jet maso - sá m by to nezvlá dl..." Hledá v archivu - ukazuje mi fotky z dovolené na Korfu ("Nachodil jsem tam sto dvacet kilometrů a mladími nestač ili"), fotografie z loňské sklizně konopí , fotografie ze zimy - jak ve svých jedenasedmdesá ti a s diagnó zou Parkinsonova choroba jede na bě ž ká ch - a koneč ně nalistuje dokument, který hledá . "Korespondoval jsem si s ministerstvem zdravotnictví , abych se nemusel léč it ilegá lně . Podí vejte se, co mi odpově dě li:" Vě c: Zamí tnutíž á dosti o udě lenívýjimky za úč elem pě stová níkonopípro vlastní terapeutické úč ely. Vá ž ený pane Ponikelský, jsem nucena Vá m sdě lit informaci, která Vá m pří liš radosti nepřinese. Vaši ž á dost o udě lenívýjimky za úč elemk zá konného pě stová ní konopípro vlastníterapeutické úč ely je Ministerstvo zdravotnictvípovinno zamí tnout. Kladné vyří zeníznemož ňuje naří zenívlá dy ČSR č . 192/1988Sb., o jedech a ně kterých jiných lá tká ch škodlivých zdraví , ve zně nípozdě jší ch předpisů. Toto neří zeníneumož ňuje použ í vá ní (respektive zachá zenís konopí m) konopí , omamnou lá tkou skupiny III, v terapii. Konopíje mož no pě stovat a použ í vat výluč ně jen pro průmyslové a zahradnické úč ely - v tě chto pří padech neníkonopíposuzová no jako omamná lá tka a nenítřeba pro tyto vymezené úč ely vydá vat povoleníMinisterstva zdravotnictví . S pozdravem MUDr. Jana Uhrová , ředitelka Odboru zdravotnípéč e. Proč ? Pokrytecká křesťanská morá lka skrze KDU-ČSL v této prochlastané zemi zakazuje rekreač ní kouřeníkonopí . Dobře - proč ale zakazuje i jeho už itík léč bě nemocí , které souč asná medicí na neumíuspokojivě vyléč it? Budeme muset č ekat, až všichni poslanci parlamentu dostanou Parkinsona, nebo dostanou rozum dří v? Pan Ponikelský si konopípě stuje nerušeně dodnes - protož e jeho pří bě h prošel Reflexem a Novou, nikdo ho z výroby drog neobvinil.

Obč anský pří stup jsem uplatnil v brně nské cause. Prostě jsem psal na úřady...


Jaroslav Himmer (28), prodavač na stá nku, který mě l letos na jaře tě ž kou dopravnínehodu a dosud je v léč ení . Nejdří v vozí k, teď už chodío berlí ch. Má ž enu a dě ti. V adolescenci mě l problémy s pervitinem a dostal se z toho. Tvrdí(a já mu vě ří m), ž e se ze zá vislosti dostal dí ky marihuaně . Je to slušný č lově k. Radek Vaší č ek (23), vyuč ený automachanik. Byl na civilce v ústavu pro tě lesně postiž ené, pak tam ještě rok pracoval - ale nemohl se už ivit. Tak zač al dě lat č í šní ka. Letos v létě dal výpově ď s tí m, ž e léto strá víu Já ry na chatě - bude mu ji opravovat. Mě l problémy s pervitinem a vyléč il se. Je to slušný č lově k. Marek Vojtě ch (24), vyuč ený natě rač , ž ivíse pří lež itostnou prací , v adolescenci mě l problémy s pervitinem, přestal jej brá t, ale je dosud v rekonvalescenci. letošníléto chtě l spolu s Radkem strá vit u Já ry na chatě - a č inž i platil opravami. Slušný č lově k. Tehdejšíprá vnístav § 187 - nedovolená výroba a drž eníomamných a psychotropní ch lá tek a jedů (1) Kdo bez povolenívyrobí , doveze, vyveze, proveze, jinému opatřínebo pro jiného přechová vá omamnou nebo psychotropnílá tku nebo jed, bude potrestá n odně tí m svobody až na tři léta nebo peně ž itým trestem. V Seznamu omamných a psychotropní ch lá tek nalezneme konopí- ale také pozná mku pod č arou, ž e pě stová níkonopík zahradnickým úč elům nenítrestné. Co jsou zahradnické úč ely, vyhlá ška nedefinuje. Moje třiadevadesá tiletá babič ka o sobě rá da ří ká , ž e je zahradnice. V praxi to vypadá tak, ž e si na třech zá honcí ch pě stuje mrkev, petrž el, celer, cibuli, č esnek a jahody, na podzim je sklidía sní . Je přesvě dč ena, ž e prá vě v tom spoč í vá podstata zahradniství . Ně co si vypě stovat a nakonec to sní st. Ale zpě t ke komentá ři zá kona: V 7. aktualizovaném vydá níknihy Trestnízá kon a trestnířá d autorů Jelí nka a Sová ka ří ká : Ustanovení§ 187 a § 188 tr. zá k. zajišťujíochranu společ nosti před nedovoleným naklá dá ní m s omamnými a psychotropní mi lá tkami a jedy. V budoucnosti lze reá lně oč eká vat zvýšenífrekvence takových jedná ní , která spoč í vajív nelegá lní m transitu omamných a psychotropní ch lá tek i v rozšiřová nía přepravě tě chto lá tek. Pří mo v komená ři je řeč eno, ž e zá konodá rce chce tento paragraf trestní ho zá kona využ í vat k ochraně společ nosti, chce podle tohoto paragrafu trestat jedná ní , které společ nost poškozuje. Vž dycky je to na lidech... Psané zá kony jsou pokusem společ nosti definovat Řá d. Stanovit mantinely, předem ří ct, co považ uje za pro sebe ohrož ují cía předem lidem vysvě tlit, ž e když to "ně co" vyvedou, tak budou urč itým způsobem potrestá ni. Zá kony definují , co je legá lní . Realita je ovšem jevem, který lze definovat nesmí rně tě ž ko - realita je nekoneč ně mnohotvá rná a v úplnosti ji přesně definovat je ze samé podstaty její ho fungová nínemož né. To neníteze, kterou bych si vymyslel ve vaně , ale tvrzení , ke kterému došly prakticky všechny obory zá padní , exaktnívě dy. Od fyziky až po sociologii. Proto je také nemož né beze zbytku předem definovat i mantinely toho, co je "trestuhodné", "nelegitimní ". Zá kon je


apriorníšablona. Konkrétnískutek tu šablonu velmi č asto přesahuje, nesedído ni. V realitě tedy nastá vajísituace, kdy je ně jaký skutek sice podle zá kona "nelegá lní ", ale přitom je plně legitimní . Člově k, který ten skutek uč inil, sice formá lně překroč il zá kon, udě lal cosi nelegá lní ho, ale neuč inil nic trestuhodného - nelegitimní ho. V našem prá vní m systému je na podobné pří pady pamatová no. Skutek, který má být trestá n, musíbýt nejen překroč ení m č eských zá konů, ale také musíbýt nelegitimní- trestuhodný, v prá vnímluvě pak "společ ensky nebezpeč ný". Pří mo v systému našich zá konů je zapracová n princip, ž e skutek, který sice formá lně překrač uje zá kon, ale nemá ž á dnou společ enskou nebezpeč nost, nebude stí há n a trestá n. Legislativnípodklad pro to, aby v našízemi mohla vlá dnout spravedlnost, a nikoliv tupý pozitivistický výklad zá konů, které by mohl v dnešní době vykoná vat i poč í tač , tedy existuje. Vž dy ale zá lež ína konkrétní ch lidech, stá tní ch úřední cí ch. Na tom, zda dajípřednost pracnému vyhledá vá níspravedlnosti, anebo se spokojí s mechanickou aplikacízá kona. Pří bě h Je jednoduchý, je to pří bě h, který prož í vajídesetitisí ce mladých lidíu ná s. Na jaře si Já ra zasadil konopí . Asi třicet kytek. Pak mě l bourač ku. Z nemocnice (původníprognó za zně la, ž e nebude chodit) zaří dil, ž e se jeho přá telé - Radek s Markem - na léto nastě hujído bývalé há jovny, kde bydlíJá rova babič ka, a budou na chalupě dě lat. Po pá r dnech, co tam kluci bydleli, si za kompostem všimli uvadají cí ch kytek konopí . Tak je Já rovi zalévali. Ten bydlel i po propuště níze špitá lu v Brně v bytě se svoji manž elkou - na berlí ch se do há jovny tě ž ko chodí . byl tam jen ně kolikrá t, otrhal pá r mladých palic konopía doma si z nich udě lal salá t. Zač á tkem zá řísi Radek s Markem řekli, ž e bude lepší , když rostliny nebudou na Já rově pozemku - tak upravili v lese polí č ko a ně kolik jich přesadili. Druhý den přijelo komando, kytky i kluky sebralo. A třetí ho zá řívyšetřovatel z Brna - Buč ovic, nadporuč í k ing. Roman Nehoda, kluky obvinil. Z nedovolené výtoby drog podle výše citovaného paragrafu... Policie chrabře posekala ně kolik stvolů konopía č acky obvinila tři mladé a slušné lidi, přestož e dealery heroinu a vařič i perní ku se to v Brně jen hemž í ... A nikdo - nejméně pak policie - proti tomu nic nedě lá . Proč tedy ono nesmyslné obvině ní ? Vž dyť ti kluci sice porušili formá lně zá kon, ale - kde je společ enská nebezpeč nost? Odpově ď je nasnadě : policie - podobně jako kaž dý - si rá da ulehč uje prá ci. "Udě lat" tři kluky za pá r kytek trá vy je snadné. Tak se to udě lá , přestož e je to zjevně nelegitimnía zbyteč né - ti kluci nikomu neškodili. Chytat Araby, co dealujíhéro, je pracné a o hubu. Kde ale zůstala spravedlnost? Co dě lat? Ná š prá vnířá d umož ňuje zastavenítrestní ho stí há nív kaž dém momentě , kdy stá tníúřady dojdou k zá vě ru, ž e rozpracová vaný skutek nenítrestným č inem. Proto: Vě c: Žá dost o zastavenítrestní ho stí há nípá nů Himmera, Vojtě cha a Vaší č ka


Zdůvodně ní : První m důvodem mé ž á dosti je skuteč nost, ž e naše zá kony nezakazujípě stovat konopík zahradnickým úč elům - a to, co obvině nídě lali, je podle mého soudu prá vě pě stová ní m konopík zahradnickým úč elům. Není -li můj výklad paragrafu 187 pro stá tníúřady přijatelný a trvá te na tom, ž e obvině ní přestoupili zá kon, ž á dá m o zastaveníjejich trestní ho stí há níz důvodu nulové společ enské nebezpeč nosti stí haných skutků. V pondě lídvaná ctého ří jna jsem tuto ž á dost zaslal vyšetřovateli, do jehož kompetence pří pad spadá . Nezná m jej osobně - ale vě ří m, ž e to je slušný č lově k a dá přednost spravedlnosti před mechanickým výkladem zá kona. Obá vá m se však, ž e - i když toto trestnístí há nízastavíbudou se causy jako Himmer a spol. opakovat. Lidé, kteřínedě lajínic špatného, budou mí t problémy s úřady. To je naprosto než á doucí- vž dyť policii platí me z našich daníproto, aby bojovala proti drogovému zloč inu, proti dealerům, a ne proto, aby otravovala slušné lidi. Jak to ale při stá vají cílegislativě zajistit - obzvlá ště když u ná s nenív soudnictvíinstitut zá vazného precedentu? Milost! Pokud existuje v této zemi mravníautorita, kterou jsou stá tníúřední ci ochotni akceptovat, brá t jejípostoj v úvahu, je to prezident republiky Vá clav Havel. Pokud by se za nespravedlivě stí hané v této cause postavil, byl by to pro stá tníúřady snad dostateč ný důvod k tomu, aby se zamě řili na boj proti drogovému zlu a zbyteč ně neotravovali lidi. Proto: Vá ž ený pane prezidente! U vě domíVašeho vhledu do permanentníkolize mezi tendencemi byrokracie omezovat mechanickým výkladem zá konů svobodu obč anů, kteřínedě lajínic špatného, u vě domíVašeho vhledu do stylu ž ivota undergroundu, u vě domískuteč nosti, ž e jste se v ž ivotě opakovaně setká val s lidmi, kteřípro sebe konopí pě stovali a konzumovali je, aniž by tí m jakkoliv ohrož ovali společ nost, u vě domítoho, ž e jste kompetentnídí ky svým vlastní m ž ivotní m zkušenostem posoudit, zda obvině nív cause Himmer a spol. spá chali ně co zavrž ení hodného, Vá s ž á dá m pro Jaroslava Himmera, Marka Vojtě cha a Radka Vaší č ka o milost. Po pá r mě sí cí ch mi přišlo z ministerstva spravedlnosti, ž e milost nemůž e být udě lena, nebot trestnístí há níbylo zastaveno... ZPRÁ VA O KRESTANSKÉ M MILOSRDENSTVÍ Rok devadesá tý osmý a devá tý byl rokem, kdy se zdá lo vše ztraceno - represivní zá kon, tentokrá t už prezentovaný jako "ná vrh ministerstva vnitra" - v podstate šlo samozrejme o starý zná mý Severuv paragraf, protlacený lidovecký m ná mestkem ministra vnitra Koprivou.


Za pá r dnu mela Poslanecká snemovna projedná vat lidovecký "drogový zá kon", který trestá drž enípro vlastnípotrebu. Poslanec ODS Ivan Langer a jeho expertní tý m usporá dali v Parlamentu seminá r na téma drog... Muž i za recnickým pultem vypadali uvolnene a relaxovane. Ten se strništem by pravdepodobne neprošel cenzorní m okem dam v krimplenu (nevypadal dostatecne prumerne), prestož e byl stejne jako ostatníoblecen v uniforme vetšinové spolecnosti sako/kravata. Byl to ale doktor medicí ny Robert Hammigr, pracovní k institutu pro drogové zá vislosti university v Bernu - takž e nakonec by jej ctená rky Vlasty asi stejne "vzaly na milost". Prestož e predepisuje narkomanum (Ó HRÚ ZA!!!) heroin. Zbylídva nejenž e byli v uniformá ch, ale pusobili by i na ctená rku Vlasty. Jeden vypadal jako starší , serioznípsychiatr, který delá pro vlá du. Byl to starší , serioznípsychiatr dr. John A. Marks, který léta delá pro britskou vlá du. PREDEPISUJE NARKOMANUM HEROIN. Konecne tretí- vypadal jako absolvent elitníbritské university - byl absolvent elitníbritské university dr. Anthony R. Henman, antropolog, nezá vislý expert Svetové zdravotnické organizace WHO, britské, francouzské a brazilské vlá dy a Evropského parlamentu. Všichni tri v Sená tu mluvili o tom, ž e nemá nejmenšísmysl trestat drž enídrogy pro vlastnípotrebu. Politikarení a politika V Ceské republice je tri a pul tisí ce problémových už ivatelu nealkoholových drog (a pul milionu alkoholiku), na drogy rocne zemre dvacet lidí(ctrná ct set jich zahyne pri dopravní ch nehodá ch) . Ani na prohibici alkoholu, ani na zakazová ní automobilového provozu nelze vytlouct politický kapitá l. Na drogá ch ano. Intenzivnísnahy nekolika jedincu spjatých s KDUCSL zpolitizovaly drogovou problematiku na nejvyššímí ru. Na jare usporá dali v Parlamentu za pení ze danových poplatní ku seminá r o drogá ch, kam sezvali všechny represionisty - a samozrejme nikoho, koho se drogová otá zka osobne týká . Jarníseminá r probehl spí še jako ná bož enská slavnost minuty nená visti. Navýsost odborná otá zka - jak se má stá t stavet k nealkoholovým drogá m - se stala plne politickou zá lež itostí . Poslanec Ivan Langer (ODS) - podobne jako drogovíaktivisté od


krestanu - nefetuje a nenídrogovým expertem. Na rozdí l od drogových aktivistu KDU-CSL se však nezabývá politikarení m, ale politikou. Když se rozhodl, ž e se bude jako poslanec zabývat drogovou oblastí , sestavil team poradcu. Predevší m lékaru. Tomá š Zá branský, Viktor Mravcí k a Libor Gronský. A spolu s nimi sepsal kompilacníanalýzu Racioná lnídrogová politika. Kniha, kterou vydala Votobia, shrnuje obrovskou spoustu vedeckých dat o výsledcí ch nejruznejší ch prí stupu vlá d k drogá m - a analyzuje, která metoda je nejúspešnejšía nejlevnejší . A popisuje jednoduchý systém prevedenínarkomanu z pravomocípolicie pod vedenílékaru, demytizaci drog, která by prišla stokrá t levneji než jaká koliv vá lka s drogami. Byla by také stokrá t úcinnejší . Zdá nlive by stacilo zasunout kaž dému poslanci do pošty jeden výtisk a pockat, až si knihu prectou. Pak by snemovna smetla lidovecký ná vrh ze stolu jediným hlasová ní m - kniha jednoznacne ukazuje, ž e prijetírepresní ho zá kona by zhoršilo všechny drogové problémy v našíspolecnosti, což jiste nenící lem KDU-CSL. Politika se však zá sadne nerí díracioná lní mi argumenty a spoléhat na to, ž e poslanci budou ochotni útlý svazek precí st, by bylo detinské. Ivan Langer tedy usporá dal tesne pred druhým projedná vá ní m zá kona za svoje a sponzorské pení ze v parlamentu seminá r se stejným ná zvem - aby mohli poslanci vedecké poznatky o drogové politice slyšet z úst expertu meziná rodníprvníligy. Zprá va o bourá ní bludu Doktor Henman zacal mluvit a já si rí kal "To snad neni mož ný, ž e ho neprijdou vyvést ze sá lu ozbrojenci!!!" Pan doktor totiž nerí kal, co "se sluší " o drogá ch rí kat. Naopak jsem slyšel vety jako "Když se italská vlá da rozhodla pritvrdit represi, uká zalo se, ž e opatrenísmerujípredevš ím proti mladým lidem, kteínechtejíprijmout hodnoty tvrdé prá ce a konzumního ž ivota. ... zacalo se hovorit o ´ farmakologickém stalinismu´... represivnídrogovézá kony v USA pusobípres obrovskéná klady na jejich vynucová nísymbolicky. Pokouš ejí se definovat realitu, což nenív praxi mož né- jsou jen projevem idealismu. ... Co stojíza nená vistía netolerancí k už ivatelum nealkoholových drog? ... V USA, kde se v mnoha stá tech ze zá kona nesmejíani vymenovat narkomanum jehly, je ctyri sta tisíc H.I.V. pozitivních. Ti lidéumírajídusledkem š patných zá konu, zá konodá rci nemajízá jem o zdraví lidu. ... Represe znicíruznost ve spolecnosti. ... Represe je dotací organizovanému zlocinu, protož e rapidne zvedá cenu drogy. ... V Itá lii se uká zalo, ž e politici hlá sajícírepresi byli ve spojenís drogovou mafií." Sedeli jsme v publiku s Evž enem Holeckem a doslova cumeli s otevrenými hubami. Slyšet tyhle vety na pude parlamentu a z úst cloveka, který prokazatelne je meziná rodníkapacitou na drogovou politiku, bylo lehce nad naše oceká vá ní . "Ty budou cumet..." drmolil si pro sebe Evž en. Myslel ty, kteríchtejíprosadit nový


drogový zá kon, ty, kteríchtejízmenit zá kon tak, aby šel za svou nemoc - opiá tovou zá vislost - sedet. Rozhlédl jsem se po sá le. Necumeli. Krome ná mestka Koprivy totiž ze skupiny represionistu nikdo neprišel. Fakta o drogá ch k svému drogovému politikarení pravdepodobne nepotrebují ... Druhý zahranicníhost, který vystoupil, byl dr. Hammig referoval o výsledcí ch švýcarského experimentu, kdy lékari dostali od vlá dy mož nost predepisovat zá vislým (Ó HRÚ ZO!!!) heroin. Bylo zrí zeno osm set výdejní ch mí st. Dr. Hammig prakticky jenom vysvetloval a komentoval grafy, které promí tal na zed. Pred zapocetí m experimentu se zá vislído experimentu zarazení dopoušteli trestné cinnosti s frekvencízá znamu do policejní ch zprá v 2,38 na osobu a rok. Po roce v experimentu poklesla frekvence jejich trestné cinnosti na 0,79 na osobu a rok. To jest trikrá t. Úmrtnost ve skupine klientu byla pred zahá jení m experimentu 16% za rok, po zahá jeníjedno procento. Ná klady na substitucnílécbu cinily padesá t jeden švýcarský frank za den, zatí mco pri jakékoliv jiné protidrogové strategii cinily spolecenské ná klady na jednu osobu a den devadesá t šest franku - to znamená , ž e heroinová substituce ušetila denne na jednu osobu ctyricet pet franku - což (v experimentu bylo dvaná ct set zá vislých) ciní1 944 000 švýcarských franku (44 712 000 Kc) ušetrených za jediný rok. Po nem vystoupil doktor Marks, klasik substitucnílécby. "Kdo v sá le ani jednou v ž ivote nepil alkohol, necht, prosím, zvedne ruku!" Neprihlá sil se nikdo. "Takž e vš ichni. Kdo si myslí, ž e by kvuli tomu mel jít k psychiatrovi, necht zvedne ruku!" Zase se nikdo neprihlá sil. Ale doktor Marks ná zorne predvedl, jakým idiotismem by bylo trestat drž enídrogy pro vlastnípotrebu. S drogami totiž (bez ohledu na jejich legá lnost/ilegá lnost) v urcitých období ch svého ž ivota experimentuje kaž dý. Pusobípredevší m v již ní m Liverpoolu. Predepisuje zá vislým heroin. Svou prá ci nijak nehodnotil - jen drtil sá l suchými cí sly, srovná ní m severní ho (kde se substituce neprová dí ) a již ní ho konce mesta. "Když se zacnou drogy predepisovat v ordinaci, klesá pocet zá vislých, a naopak. Na sto tisíc obyvatel pribyde v již ním Leverpoolu š estná ct zá vislých, v severním dvestesedmdesá t." Vysvetlil, ž e optimá lníje, když se stá tu podaríudrž et mimo kolecka komerce. Pokud se pokoušío represi, vzrustá aktivita ilegá lní ch obchodní ku s drogami a pocet zá vislých,


pokud se prestane o regulaci starat úplne jako u alkoholu, ož ijílegá lníobchodní ci. Droga je pak dostupná kdykoliv a kdekoliv plus konzumentum promývá mozky reklama. Pocet zá vislých opet stoupá . Krome hostu "zvencí " mluvili i experti a politici domá cí , ale všichni se tak nejak shodli, ž e nemá me-li dostatek drogových problému, je treba pritvrdit represi - protož e prá ve represe je nejlepšícestou k zvýšenídrogových problému ve spolecnosti. Pak byla diskuse. Doktor Bém krá tce pohovoril na téma NO VIDÍ TE!. Dovetek "a me, když jsem to ríkal, vyhodili z ú radu" jsem si (nejen já ) domyslel jaksi automaticky. Pak jsem se prihlá sil já a cetl rukou psaný dopis od Martina Tryšcuka ze Stavovské unie studentu. Musel odejí t. Dovolte mi, abych prednesl malý, ale podstatný príspevek studentu k onétolik diskutované novele trestního zá kona. A to za prvé: Jednoznacný nesouhlas s paragrafem, který stavídrž ení nealkoholových drog pro vlastnípotrebu za hranici zá kona. Tato zcela nedemokratické, totalitnía celospolecensky nebezpecná pasá ž se týká i nadpolovicní vetš iny studentu! Protož e minimá lne polovina studentu (nekde se uvá díaž 70%) piš la do styku s nealkoholovou drogou! Vesmes se jednalo o experimentová nína bá zi lehkých drog, které nemá ž á dnézhoubnédopady na spolecnost. Avš ak zhoubný dopad represionistickénovely trestního zá kona ve spolecnosti si nedovedu ani predstavit. Tento faš izujícízá kon má ctyri zá kladní nedostatky: 1. potlacení prevence, 2. vznik represionistické politiky a policejníkorupce, 3. je proti zá kladním lidským prá vum omezuje osobnísvobodu a prá vo na sebeurcení, 4. je nemorá lní Myslím si, ž e výš e uvedenéopodstatnené duvody jsou v rozporu se smerem, vytyceným Ceskou republikou ped pá r lety. Se smerem k demokracii. Proto apeluji na vš echny represionisty, aby se od reš ení drogového problému v Ceské republice distancovali a prenechali je odborníkum. Pak se prihlá sil Evž en Holecek a prišel k recnickému pultu. A zacal mluvit - on, ve svých šestadvaceti letech H.I.V. pozitivnía zá vislý na opiá tech je ten, kterého by chtel ná vrh lidoveckého zá kona poslat do vezení . A mluvil, jak se nesmí ril se svetem, jak se v nem bojí . Jak je pro nej droga už jediným rešení m. Nakonec rekl: "Rozhodnete si to, jak chcete. Ale nechte ná s prež ít." Jako jediný z tech, kterírepresnízá kon prosazují , byl v sá le


ná mestek Kopriva. Zeptal jsem se ho, jestli - když videl Evž ena a slyšel jej mluvit - nezmenil postoj. "NEJSEM CYNIK, ALE CITOVE VYDÍ RAT SE NENECHÁ M!" Krestanštíbojovní ci za represi nejsou ochotni videt, ž e REPRESE NIC NEREŠÍ , prestož e to ukazujínezpochybnitelná vedecká fakta. Nejsou ochotni couvnout pred utrpení m ubohých lidí , které by nový zá kon doslova VEHNAL DO KRIMINÁ LU A SMRTI. Jsou ochotni odsoudit ty nejbezbrannejšík trýzni a utrpení , jen aby po jejich mrtvolá ch vyšplhali k moci. JAKO TI, KTERÍ UKRIŽ OVALI KRISTA. Pak snemovna zá kon schá lila. Šel do Sená tu... Vecer pred jedná ní m jsme s prá teli sledovali na druhém programu Ceské televize porad Pro a proti. Hovoril v nem dr. JiríPresl z nadace Drop In - proti nemu sedel desetibojar Pavel Severa, poslanec Snemovny za KDU-CSL. A hovorili o ná vrhu drogového zá kona, který mel druhý den projedná vat Sená t. Poslanec Severa há jil represi drog, trestnost drž enípro vlastnípotrebu. Doktor Presl há jil soucasný legislativnístav - tedy zá kony, které umož nujípolicii stí hat všechny drogové zlociny (prodej, výrobu, pašová ní ), ale který se nemuž e zvrhnout v perzekuci už ivatelu. Dí vat se na mejdanu na televizi je pokleslé. Naví c jsme s prá teli kourili marihuanu, takž e ná m pá ne Severovy "argumenty" pripadaly až nerozchoditelné. Tak jsme si k televizi zacali poví dat. Mluvili jsme o všem zlu, které by novela prinesla. Mluvili jsme o nestoudnosti a populismu lidovcu, kteríprosazujízá kon, co odporuje všem vedeckým argumentum. Pavel Severa proste neargumentoval - jen brnkal na emoce a pudy méne intelektuá lne potencovaného volice. A obdivuhodne, s neuveritelnou zatvrzelostí , odmí tal akcepovat jaká koliv Preslem uvá dená tvrdá data. Pak rekl cosi ve smyslu, ž e zá kon musíbýt nekonkrétní , aby mely úrady mož nost trestat, koho chtejí- a najednou (i dí ky psychedelikum, které jsem mel v sobe) bylo jasno. Psychedelické drogy nesporne menítento svet. Nesporne jej formujído jiné podoby, než odpoví dá ideá lum venkovského volice KDU-CSL. Vytvá rejísvet, na který podobný clovek nenízvyklý, svet, kde tradicnípokrytectví , malomeštá cké hodnoty a zaprdenost neví tezí . Ale - Pavel Severa je clovek, který chce takový svet zachovat, ci alespon chce svým volicum vyká zat snahu, ž e se o to pokoušel. A je mu úplne jedno, ž e to NEJDE, ž e dnešnísvet proste je a bude jiný než svet tchá na Kondelí ka a zete Vejvary. Chce vyká zat snahu. A tak nemuž e racioná lníargumenty doktora Presla slyšet, nechce je slyšet, protož e by mu to znemož nilo svým volicum onu snahu vykazovat. A videl jsem, ci spí še psychedelika mi umož novala videt, ž e panu Severovi jsou ti mrtví , které by do smrti vehnala novela, ti, kterým by novela znicila ž ivot, ti, kteríby se dí ky novele nakazili AIDS, ti, kteríby dí ky novele zbytecne propadli bí lým jedum, úplne lhostejní . Protož e argumenty a cí sla uvá dená Preslem


byla natolik cistá a jasná , ž e by jim - kdyby nebyl zašprajcnutý porozumel i úplný blb. A tí m poslanec Severa jiste není . Spí še je to muž , který Tu Svou Jedinou Pravdu, Ten Svuj Jediný Pravdivý, Sprá vný a Svatou Ví rou posvecený ž ivotnístyl je ochoten há jit do posledníkapky krve druhých. Skutecnost, ž e ona Jediná Pravda je lž ivá a zhoubná , je vedlejšía nepodstatná . Uprí mne jsem doufal, ž e tento muž neníidentifikacní m modelem pro vetšinu našeho ná roda. Snad si vetšina lidív téhle zemi nemyslí , ž e ve spolecnosti by meli mí t rozhodují císlovo ti, kterímajínejvetšísí lu v ruce. V klidu a pohode Šel jsem na shromá ž denís velkým strachem. Na pozvá nká ch, které kolovaly mezi lidmi, totiž nebyl nikdo podepsá n. A anonymum zá sadne neverí m. Naví c - jediná lá hev vrž ená z davu rukou opilce nebo zperní kovaného narkomana mohla celé snaž eníproti vá lce s drogami zneverohodnit a zmarit. Když se shromá ž dila prvnístovka demonstrantu. trochu se mi ulevilo. Ani opilci, ani zbedovaní narkomani totiž neprišli. Zdrcují cívetšinu demonstrantu tvorili lidé ž ijí cíJINAK NEŽ KONDELÍK A VEJVARA. Lidé, kterínechtejí , aby za ne myslelo SS (SOUDRUH STÁ T). Lidé, kterío sobe chtejí rozhodovat sami, lidé, kteríse necí típoddanými krestanskodemokratické ci ourednické vrchnoti, ale svéprá vnými, svobodnými obcany. Demonstrace nemela ž á dné vedenínebo poradatele - ale nedošlo k nejmenší mu incidentu. Transparenty, projevy do megafonu, pak prohlá šenípro sená torky a sená tory: Shromá ždili jsme se zde proto, abychom vyjá drili nesouhlas nad parlamentem schvá lenou novelou paragrafu 187 trestního zá kona. V soucasné dobe, kdy se Ceská republika zapojuje do struktur Evropské unie a kdy se hovorí o zdokonalová ní zá konodá rství v naší zemi, naši zá konodá rci schvá lili novelu zá kona, která je po legislativní strá nce naprostý m diletantismem. Vá gní formulace textu otevírá prostor pro persekuci prvokonzumentu, ná hodný ch uživatelu a dokonce i politicky ci jinak nevhodný ch. Otevírá prostor pro korupci policejních úredníku, pro dalí bujení stá tní administrativy a pro zatežová ní soudu trestný mi ciny, jejichž spolecenská nebezpecnost nedosahuje ani v nejmenším nebezpecí majetkové ci ná silné kriminality. Po odborné strá nce, jak zdravotní, sociologické i ekonomické je zrejmé, že trestnost držení drogy spolecnosti v nicem neprospeje. Z mnohaletý ch zkušeností Evropské unie a Spojený ch stá tu americký ch vyplý vá , že tyzo formy rešení protidrogové politiky jsou velmi ná kladné a kontraproduktivní. Zavedení trestnosti


držení drog pro vlastní potrebu zpusobí v prvopocá tku vysoký ná rust cen na trhu s drogami a tím zvý ší spotrebu financních prostredku zá vislého narkomana. Dlouhodobý m efektem tohoto jevu bude zvý šená míra poulicní kriminality, ná silné i majetkové trestné cinnosti. Druhotný m jevem bude pak neustá lé zvyšová ní stá tních vý daju na potírá n této kriminality. Skutecnost, že Ceská republika patrí doposud mezi zeme s nejnižším poctem H.I.V. pozitivních uživatelu drog se stane minulostí. Stá tem vynaložené prostredky na vybudová ní nízkoprahový ch zarízení prijdou vnivec. Nejvetší prospech tento zá kon prinese tem, kterí se obchodu s drogami venují a kterí jsou jedním z hlavních viníku drogového problému. Cteníprohlá šenínaslouchalo nekolik sená toru - ale jak jsem zjistil, byli to sená tori, kteríbez ohledu na demonstraci chteli novelu vrá tit Snemovne k prepracová ní- sená tori zavrhují cí"war on drugs". Byli sice prevlecenído parlamentní ch montérek, ale naprí klad Josefa Pavlatu (ODS) prozrazovalo propí chnuté ucho. Bez ohledu na obleky nemeli konformnímozky a ochotu trestat druhé za to, ž e vypadají jinak než predstava chlapce z venkova. Ješte jsem porá d doufal, ž e ta skupinka sená toru sledují cí ch demonstraci je reprezentativní m vzorkem Sená tu. Pak se skupina demonstrantu vydala do budovy, aby predali šest tisí c podpisu pod peticíodmí tají cítrestnost drž enídrogy. Ochranka za nimi zabouchla vrata, aby se demonstrantu dovnitr nedostalo moc. A Sid Hošek (Plexis) podekoval demonstrantum za úcast a pož á dal je, aby se v klidu a tichu rozešli. Což se stalo. Transparenty zustaly lež et na dlaž be Valdštejnského ná mestíjako memento. A Sená t zacal jednat. Hrá ch na zed... Hned na zacá tku jedná níse uká zalo, ž e (alespon sená tora Vá clava Bendu) zaujaly predevší m zavrená vrata Sená tu. Pan Benda byl pohoršen, ž e nemuž e do prá ce. Skutecnost, ž e pred vraty stojílidé, kteríprišli vyjá drit svuj ná zor, oslovit politiky, pan Benda nezaznamenal. Pak ale šla debata k já dru veci - a brzy se uká zalo, ž e tež ište sporu o trestnost drž enídrog nespocí vá ve starosti o narkomany, ale ve starosti o konformitu. Obcanský postoj pregnantne formuloval Pavel Rychetský: Jsem hrdý na to, ž e ž iji v zemi, kde není trestnédrž et predmet, kterým neohrož uji jiného, ale jenom sebe. V zá kone neexistují, až na naprostévýjimky, trestné ciny spocívající jenom v tom, ž e nekdo neco má . Neverím vubec tomu, ž e tato novela muž e jakýkoliv pozitivníú cinek donést. Podobné stanovisko há jil i Josef Pavlata: "Zustá vá otá zkou, zda kriminlizacídrž enídrog pro vlastní potrebu by nedoš lo k poruš ová níListiny zá kladních prá v a svobod, kdy kaž dý má prá vo na ochranu pred neoprá vneným zasahová ním do soukromého a rodinného ž ivota, ale má i prá vo na


ochranu pred neoprá vneným shromaž dová ním, zverejnová ním ci jiným zneuž ívá ním ú daju o svéosobe." A vetšina další ch diskusní ch prí spevku se nesla v podobném duchu. Vše vypadalo nadejne - i když i v Sená tu zaznely perly ná sledují cí ho typu: "Chci ríci na adresu vš ech tech zvrá cených zastá ncu legalizace a drž ení a už ívá nídrog pro vlastnípotrebu: Mengele byl taképuvodne lékar s Hippookratovou prísahou. ... Strezme se proto vš ech tech protidrogových odborníku, kterídoénekonecna ohlupují naš i mlá dež a spolecne s narkomafií volajípo beztrestnosti drž enía už ívá nídrog!" Tak pravil sená tor František Bartoš. Dluž no podotknout, ž e styl výroku odpoví dá velmi barvitému a patetickému stylu vyjadrová ní , který obcas nastá vá po intoxikaci marihuanou. "Veš keréjedná ní, kteréje ve spojitosti s už ívá ním drog, musí být postaveno na roven jedná ní, kteréohrož uje samu podstatu dneš nícivilizace." Pronesl sená tor Jan Koukal. Vísvé vž dyt jeho mestská policie neudelala za dobu jeho primá torová níproti poulicní m dealerum vubec nic. "Jsem tedy rozhodne proto, aby drž ení drog bylo postiž itelné, a nemusíse toho mlá dež bá t, protož e celá spolecnost je chce lécit, a nikoliv trestt." Pan sená tor Zdenek Babka neupresnil, z cehož e chce tu zatrachtilou mlá dež vylécit. Mož ná z toho, ž e vyzná vá jiné hodnoty než on... Proste bylo zjevné, ž e exponentum represe nejde o drogy, o narkomany, ale ž e chtejíupí rat lidem prá vo na odlišnost, prá vo na ne-vetšinový ná zor, ž ivotnístyl, prá vo na svobodu. Prá vo nebýt poddaným, mendí kem, prá vo být obcanem, ne majetkem vrchnosti. Pak se hlasovalo a Sená t prá vo na svobodu rozhodová nío sobe samém zamí tl. Proc vlastne? "Obá vá m se, ž e doš lo k až ná padnému sblíž eníná zoru sená toru za CSSD a KDU-CSL. Ale pevne verím, ž e prezident republiky zá kon vrá tía napravíchybu poslancu a sená toru." rí ká Josef Pavlata. Už je to tady!!! Na demonstraci jsem potkal Šimona Formá nka - aktivní ho bojovní ka za prá va homosexuá lu. Nemá s drogami nic spolecného ale prišel, protož e (jakož to prí slušní k jedné menšiny) há jíi svobodu tech menšin, ke kterým nepatrí . Udelal chybu - prišel v obleku a dovolil si mluvit do megafonu, který mezi demonstranty koloval. Cí mž se stal ná padným (vetšina byla v dž í ná ch), Když se demonstrace rozchá zela, zadrž ela jej mestská policie a chtela vedet, zda demonstraci vedl a zda byl megafon jeho. Pak mu zkontrolovali obcanku a zapsali si ho. Ptal jsem se strá ž ní ka, proc. Odpovedel jasne: BEŽ NÁ KONTROLA! Zá kon už nese ovoce. Už je zase bež né kontrolovat, legitimovat a zapisovat odlišné. Za pá r mesí cu prijde i jejich vyhazová níz prá ce,


ze škol a veznení . Pravda a lá ska byly v prdeli. Pak zacala novela platit... Psal se rok 1999.Znítakto - a je podle nítrestné i drž enía pestová nímarihuany pro vlastní potrebu. $ 187 trestního zá kona (1) Kdo neoprá vnene vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostredkuje, prodá nebo jinak jinému opatrí nebo pro jiného prechová vá omamnou nebo psychotropní lá tku, prípravek obsahující omamnou nebo psychotropní lá tku, prekursor nebo jed, bude potrestá n odnetím svobody na jeden rok až pet let. (2) Odnetím svobody na dve až deset let bude pachatel potrestá n, a) spá chá -li cin uvedený v odstavci 1 jako clen organizované skupiny, nebo ve vetším rozsahu, nebo b) spá chá -li takový cin vuci osobe mladší než osmná ct let. (3) Odnetím svobody na osm až dvaná ct let bude pachatel potrestá n, a) získá -li cinem uvedený m v odstavci 1 znacný prospech, b) spá chá -li takový takový cin vuci osobe mladší patná cti let, c) nebo zpusobí-li takový m cinem težkou újmu na zdraví. (4) Odnetím svobody na deset až patná ct let bude pachatel potrestá n, a) zpusobí-li cinem uvedený m v odstavci 1 težkou újmu na zdraví více osob nebo smrt, b) získá -li takový m cinem prospech velkého rozsahu, nebo c) spá chá -li takový cin ve spojení s ogranizovanou skupinou pusobící ve více stá tech. $ 187a trestního zá kona


(1) Kdo bez povolení prechová vá omemnou nebo psychotropní lá tku nebo jed v množství vetším než malém, bude potrestá n odnetím svobody až na dve léta nebo penežitý m trestem. (2) Odnetím svobody na jeden rok až pet let bude pachatel potrestá n, spá chá -li cin uvedený v odstavci 1 ve vetším rozsahu. $ 30 prestupkového zá kona j) Kdo neoprá vnene prechová vá v malém množství pro svoji potrebu omamnou nebo psychotropní lá tku, bude potrestá n pokutou do patná cti tisíc Podle informacídoktora Ivana Doudy z nadace Drop In melo v tom roce v nekterých cá stech republiky (predevší m ve mestech a velkomestech) zkušenosti s ilegá lnídrogou cca osmdesá t procent populace do dvaceti let. Z onech osmdesá ti procent, které nejakou "ilegá lnídrogu" zkoušelo, jich zdrcují cívetšina zkoušela marihuanu. Tedy: Sedmdesá t pet až osmdesá t procent našímestské mlá dež e kourilo trá vu... Podle veškerých dostupných vedeckých informacíje konzumace marihuany méne rizikovým koní ckem než konzumace alkoholu. Alkohol je tvrdá drogy vyvolá vají cífyzickou zá vislost. Marihuana je mekká droga, její ž (samozrejme reá lne existují cí ) rizika jsou srovnatelná ci dokonce niž šínež u plne legá lní ho alkoholu. Ve stejném roce v Brne probí há vyšetrová níprí padu, kdy protidrogovípolicisté fingovali protokol o znicenízabaveného heroinu, devadesá t kilogramu heroinu, který meli úredne znicit, ukradli, a cá st prodali zpet na ulici. Bylo u nich nalezeno ješte dvacet kilogramu, deset kilogramu úspešne prodali, šedesá t kilogramu - na které si sami vystavili protokol o jejich úrední m znicení- je nezná mo kde. Devadesá t kilogramu heroinu predstavuje padesá t procent z celkového množ stvítéto smrtelne nebezpecné drogy zabaveného za posledníléta. Vyšetrová níprobí há ... Ve stejném roce - podle dokumentace "konopného ombudsmana" Marka Jehlicky - sedmná ctiletý Petr P. zasadil nekolik rostlin konopía nabí zel kamará dum cigarety z vypestovaného konopíubalené. Byl za to odsouzen k trestu osmi mesí cu odnetísvobody podmí nene s odkladem na osmná ct mesí cu a dohledem.


Šestná ctiletý Luká š O. byl za pestová níkonopís úmyslem vyrobit z nej marihuanu odsouzen k trestu šesti mesí cu odnetísvobody s podmí neným odkladem na jeden rok a dohledem. Sedmná ctiletá Lenka K. byla za vypestová nítrírostlin konopía kourenítohoto konopís kamará dy odsouzena k trestu odnetí svobody na osm mesí cu s podmí neným odkladem na dva roky a dohledem. Tyto rozsudky jsou v kontextu výše uvedených informacíevidentne kruté, zbytecné a nespravedlivé. Všichni tri mladistvíodsouzenímajíkvuli rozsudku výrazne vyššípravdepodobnost úpadku a sociopatologického vývoje, než kdyby si tu trá vu, co si ji vypestovali, v klidu vykourili. Stá tní moc se stavíproti svým vlastní m obcanum. Naví c - proti tem nejslabší m a nejzranitelnejší m. Proti detem. O bezmoci obcanské... Když se v Lidových noviná ch objevil clá nek o sedmná ctileté Lence K., zvá ž il jsem, co jako obcan mohu proti bezprá ví , kterého se na ní stá t dopustil, delat. V té dobe ješte fungovala CNTS - televize spravovaná Janem Vá vrou - a tocila publicistické porady v nadeji, ž e se jípodarízahá jit vysí lá ní . Nabí dl jsem jim tedy téma. Za tri dny nato jsme se štá bem vyjí ž deli na již níMoravu. U Mikulova se to zelená na kaž dé mezi. Cannabis - konopí- je totiž prirozenou soucá stíekosystému již ní ch cá stíCeské republiky, na celé rade stanovišt tam divoce roste konopí , které se dá po usušení použ í t jako marihuana - byt neprí liš kvalitní . Natocili jsme stovky divokých kytek, natocili jsme rozhovory s mí stní mi zemedelci, kteríchá pou divoké konopíjako normá lníplevel, s botanikem mikulovského muzea, který potvrdil, ž e konopíkolem Mikulova roste, kam se clovek podí vá , a skoncili jsme na Nejvyšší m stá tní m zastupitelství . Ne ž e by ná s sebrali - dojeli jsme tam dobrovolne, byli jsme objednaní , a jeden ze stá tní ch zá stupcu ná m byl pripraven na kameru odpovedet na zá kladníotá zku: Co muž e obcan proti nesmyslnému zá konu, podle kterého je trestné pestová nírostlin, které u ná s bež ne rostou divoce, delat? Pan stá tnízá stupce do kamery vysvetlil, ž e je mož né iniciovat zmenu zá kona - oslovit nekterou z osob, které majílegislativní


iniciativu (prá vo navrhovat zá kony) a presvedcit ji o nutnosti zá kon zmenit. Osoba vybavená legislativníiniciativou pak hodí na papí r ná vrh novely a navrhne ji k projedná níPoslanecké snemovne. Když jsem se - nejsa prá vní kem - optal, kteréž e to ty osoby jsou, pan stá tnízá stupce odpovedel, ž e poslanci, sená tori, skupiny poslancu, a prezident republiky. Vá clav Havel napsal radu filosofických knih o nutnosti obcanské angaž ovanosti, o tom, ž e clovek - obcan - se musív momente, kdy moc zeší lía zacne se dopouštet bezprá ví , této moci postavit. Oslovit ji, vyzvat ke zmene. Pá rkrá t za ž ivot to také udelal - a také ho za to bolševická moc zavrela do kriminá lu. Vá clav Havel se naví c do kriminá lu poprvé dostal poté, co se verejne zastal (Charta 77) undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe. Skupiny, která se nelí bila moci, skupiny, její ž umelecký vedoucíIvan Martin Jirous byl bolševikem stí há n za pestová níkonopí , skupiny, její ž clenové se s Vá clavem Havlem znali, v jejichž prostredí se pohyboval a kde se trá va kourila už od sedmdesá tých let. Vá clav Havel proto musíjaksi "na vlastníkuž i" vedet, ž e pestová nía kourení trá vy nenínic trestuhodného. A tak jsme z brnenského Nejvyšší ho stá tní ho zastupitelstvíjeli zpá tky do škarpy za Mikulovem, já natrhal asi šest kilo divokého konopí (množ stvíevidentne vetšínež velké), v nejmenovaném kvetiná rství jsme nechali za stovku z otepi Cannabis svá zat reprezentativníkytici a odnesli ji do podatelny Praž ského hradu. Pro paníHavlovou. Ke kytici byl prilož en clá nek Marka Jehlicky z Lidových novin. Jmenoval se SEDMNÁ CTILETÁ DÍVKA BUDE PYKAT ZA TRI ROSTLINY KONOPÍ. A muj dopis prezidentu republiky, aby inicioval zm, enu drogového zá kona, protož e zací ná být zneuž í vá n proti detem. Den nato jsem si v denní m tisku precetl, ž e v kancelá ri prezidenta kytku ode mne znicili. Nepsali, zda ji znicili vyhození m, nebo vykourení m-z úsporných duvodu doufá m, ž e platívarianta B. Za týden však prišel z Hradu dopis, ve kterém mi reditelka legislativní ho odboru pí še: "Presto, ž e prezident republiky výš e uvedenou novelu vrá til Poslaneckésnemovne z duvodu, kteréjsou vá m jiste zná my, nemuž e iniciovat zmenu trestního a prestupkového zá kona, nebot do jeho pravomocí nespadá zá konodá rná iniciativa." Sehnal jsem si Ústavu a docetl se, ž e paníreditelka má pravdu - ž e legislativníiniciativu mel prezident za federace, dnes už ne. A ž e ten sympatický stá tníúrední k z Nejvyšší ho stá tní ho zastupitelství , kterého si tam platí me na to, aby znal zá kony této zeme, nezná ani ústavu... Neschopnost našeho úrednictva me už nedesí- zvykl jsem si. Desíme


však, ž e mezi poslanci a sená tory neví m o nikom, kdo by mel podobnou ž ivotnízkušenost jako Vá clav Havel. A tak jsem nevedel, na koho se vlastne obrá tit. Naví c - zdrcují cívetšina osob vybavených dle Ústavy legislativníiniciativou je cleny nekteré z našich politických stran, a ty se odprava doleva už zkompromitovaly do té mí ry, ž e od nich nelze nic pozitivní ho cekat. Obcanská spolecnost... v predstavá ch její ch zastá ncu vypadá urcite jinak, než vypadalo, když jsme sedeli s Markem Jehlickou v hospode. Presto jsme se há dali, popisovali desí tky strá nek papí ru a lili do sebe litry ká vy nad projektem, který bezesporu do obcanské spolecnosti patrí . Nad projektem, jak se vlne stá tní ho bezprá vína detech postavit. Protož e Marek za tech pá r dnu, co já trhal konopíkolem Mikulova, doká zal zdokumentovat dalšídva prí pady nespravedlivého rozsudku za konopí . Kolos represe se proste dal do pohybu... Nejdrí v jsme sepsali dopis. Dopis tem, kdo jsou legislativníiniciativou vybaveni. Všem poslancum a sená torum. "Vá ž ená /ý, oznamuji Vá m, ž e je v této zemi zneuž í vá n soucasný drogový zá kon k perzekuci detí . Za pestová níkonopíci kourení marihuany jsou -ná ctileté deti trestne stí há ny, souzeny a trestá ny podmí neným odnetí m svobody. Vzhledem k tomu, ž e disponujete legislativníiniciativou, ž á dá m Vá s, abyste proti tomu neco udelal/a. Veškeré poznatky soucasné vedy - sociologie, psychologie, medicí ny etc. ukazují , ž e pestová nía koureníkonopíNENÍ NIC TRESTUHODNÉHO! Iniciujte, prosí m, zmenu zá kona tí m smerem, aby nikdo nemohl být stí há n za pestová níméne než dvaná cti rostlin konopíci drž ení /kourenímarihuany." Dopis má jisté literá rníkvality, ale to je všechno. Pocí tat s tí m, ž e se nekdo z oslovených politiku bude zají mat takovou prkotinou, jako jsou nespravedlive odsouzené deti v dobe, kdy se na politické scéne rešítak zá važ né veci jako z cí ho mobilu kdo z poslancu volá ci kam v Sená te usadit nového sená tora, je detinské. A tak jsme v té hospode s Markem Jehlickou napsali ješte jeden dopis. Tentokrá t kaž dý za sebe. Vyšerpali jsme všechny mož nosti demokratického postupu, který je obcanum dostupný. A mnoho jsme si od nich neslibovali. Naše dopisy se proto dovolá valy jednoho z poslední ch nedemokratických institutu této zeme - prezidentské milosti. Oba byly adresová ny prezidentu republiky. Ten Markuv byla ž á dost o milost pro sedmná ctiletou Lenku K., odsouzenou za tri kytky na hnoji. Ten muj nazýval soucasný stav "zneuž í vá ní m drogového zá kona proti detem" a koncil vetou: "Nemuž ete-li jinak, udelujte, prosí m, milost


kaž dému, kdo bude stí há n za pestová níméne než dvaná cti rostlin konopíci drž ení /kourenímarihuany." Dva dny pozdeji jsem byl pozvá n do Novy, do poradu Á cko na téma "Ublí ž ila mi marihuana". Když jsem dostal slovo, sdelil jsem, ž e mi trá va ublí ž ila za tech dvacet let, co ji kourí m, nejví c tí m, ž e se nechala zaká zat. A precetl jsem dopis prezidentovi. Pak jsem objel Parlament, Sená t a Hrad a rozdal v podatelná ch prí slušné dopisy. Ve stejnou chví li Marek Jehlicka odeslal ž á dost o milost pro Lenku K. a dal verejnosti k dispozici svuj telefon "konopného ombudsmana". Je to cí slo 0602-820736. Kdokoliv bude stí há n za kourení /drž enímarihuany ci za pestová níméne než dvaná cti rostlin konopí , muž e se s Markem spojit - pokud dokumentace, kopie protokolu a podobné dokumenty proká ž ou, ž e nelž e, Marek pro nej okamž ite pož á dá o milost. Jak se bude situace dá l vyví jet, jsem nevedel. Mož nosti byly v podstate dve. Bud prezident republiky Markove ž á dosti vyhoví , nespravedlive odsouzené Lence K. milost udelía vytvorítak precedens. Ne prá vne zá vazný precedens - ale represníslož ky s nejvetšípravdepodobností dajílidem pestují cí m pro sebe konopína nejaký cas pokoj. "Kaš li na to, Franto, Havel je stejne pustí!" (zá znam z rozhovoru strá ž mistra Josefa K. a praporcí ka Františka Š. nad nalezeným zá konem Cannabis). Anebo ji milost neudelía zradítak svoje celož ivotnífilosofické dí lo. Do konce roku devadesá t devet jímilost neudelil... Vě k vodná ře

Po roce platnosti drogového zá kona - a po změ ně letopoč tu - došlo k neuvě řitelnému a nemyslitelnému... V rychlém sledu udá lostídošlo ke křehké společ esnké dohodě , ž e "ta trá vu" se zaví rat nebude...

V oblasti mě kkých drog - marihuany - došlo k asi padesá ti nespravedlivým, krutým č i zcela zbyteč ným perzekucí m předevší m mladých lidí . Na druhou stranu si však společ nost (vč etně


ně kterých slož ek stá tnísprá vy, předevší m policie) zač í ná hledat cesty, jak rozumně přež í tv zemi, ve které mnozípolitici nevytvá řejíracioná lnízá kony ve prospě ch lidu, ale dysfunkč ní legislativnízmetky, které je majíudrž et u koryt až do posledníkapky (cizí ) krve.

Dr. Radimecký - šéf vlá dníMeziresortníprotidrogové komise, nejvyšší ho stá tní ho úřední ka "přes drogy", hodnotil rok takto:

"Nemá m pocit, ž e by novela dosá hla cí lů, které byly proklamová ny - zejména v oblasti sniž ová nínabí dky drog. Ně kolik studiímezi středoškolskou mlá dež ídoklá dá , ž e dostupnost drog je stá le stejná . Změ nilo se chová níuž ivatelů, což komplikuje prá ci terénní ch pracovní ků, vzrostlo riziko ší řeníhepatitis a HIV. Jediný pozitivníaspekt je rozvoj programů methadonové substituce (naprosto se netýká marihuany - pozn. JXD). To ovšem není výsledek novely, ale dodatkového usneseníparlamentu, jehož autory jsou poslanci Buzková a Langr.

Křivka konzumace drog oproti oč eká vá nízastá nců represe stoupá - to, co navrhovatelé zá kona ve svých tezí ch slibovali, prostě nenastalo."

Nejvyššínevlá dnídrogová funkce v zemi - "konopný ombudsman", noviná ř Marek Jehlič ka ve své zprá vě o dopadu novely pí še: "Původnízá mě r, tedy efektivně jšípostih dealerů drog a organizovaných skupin, se minul z vě tšíč á sti úč inkem. Na nevhodnou formulaci o trestnosti drž ení´vě tší ho než malého množ ství ´ jakékoliv drogy naopak doplatila řada konzumentů."

Řeč ípolicejní ch č í sel - k poslední mu zá řídošlo podle spolehlivého zdroje jen v Praze k dvaašedesá ti naprosto zbyteč ným úmrtí m "na drogy" - předá vková ní , alergická reakce atp. U jedné smrti je důvodné podezření , ž e nastala po horentní m předá vková nímarihuanou!!!

Za paragraf 187 - to jest prodej, pašová ní , drž eníatd. - bylo stí há no 1436 lidí , z toho 395 za


drž enípro vlastnípotřebu. Trestných č inů za stejný paragraf ovšem policie zjistila 6100.

Co to znamená ? Zhruba to, ž e vě tšina pachatelů NEBYLI středoškolá ci za bukem kouří cí jointa, ale lidé, kteřískuteč ně "v ně č em jeli" - na jednoho pachatele totiž dle policejní ch č í sel připadajíví ce než č tyři "drogové" trestné č iny. Ergo jde o lidi, které policie dlouho sledovala a kteřískuteč ně ně co vyvá dě li.

Z oně ch 395 stí haných za drž ení"množ stvívě tší ho než malé" si jich stě ž ovalo v Reflexu č i u konopného ombudsmana Marka Jehlič ky asi padesá t. Odhadneme-li, ž e stí ž nost podá maximá lně kaž dý druhý, kdo se cí tíukřivdě n, dochá zí me asi ke stovce lidí , kteřísebe sami považ ujíza nespravedlivě stí hané. U vě tšiny z tě ch, kteříse na ná s obrá tili, podle našich zjiště nístí há nískuteč ně nespravedlivé, zbyteč né a demoralizují cíBYLO. Nikdo naště stí nebyl za drž eníkonopíuvě zně n.

Kolem tříset padesá ti lidíbylo stí há no za přestupek drž enímnož stvímenší ho než vě tší(to nenívtip - takto opravdu znízá kon). Zde hrozípokuta do 15 000 Kč .

Přitom: Zkušenost s nealkoholovou drogou má v Brně 34% studentů. Převlá dá marihuana. (Zdroj: Sdruž eníPodané ruce)

Ústup od represí ! Země EU postupně ustupujíod represní ch zá sahů a ví ce se soustřeďujína prevenci a léč bu a na omezenírizik, které už í vá nídrog přiná ší . ... Konzumace drog neníve vě tšině zemíEU trestná . (zdroj: Zdravotnické noviny)

Marihuana: Vní má na jako normá lní ! Zkušenost s marihuanou má až č tyřicet procent patná cti a šestná ctiletých Irů a Anglič anů. ... V mnoha č lenských stá tech unie je už í vá nímarihuany stá le ví ce vní má no jako normá lní . (zdroj: European Monitoring Centre on Drugs and Drug Abuse)

V ně kterých mí stech - předevší m v Praze - má zkušenost s marihuanou sedmdesá t pě t až


osmdesá t procent lidímezi patná cti a dvaceti lety! (zdroj: dr. Ivan Douda, nadace Drop In)

Hnusné historky

Žijeme však v Čechá ch, to je tam, kde jednou, mož ná , když se o to budeme ze všech sil snaž it, zjevíduch sá m. Zatí m se tak pří liš č asto nestá vá - causy mapované konopným ombudsmanem Markem Jehlič kou a Reflexem byly až bolestně bezduché...

Vá clav Linkov je mladý legalizač níaktivista. Pronajal si metr č tvereč nína České ulici v Brně - ž e si tam dá stolek a bude sbí rat petici za legalizaci marihuany. Pak pož á dal mě sto o "povolenízvlá štní ho už í vá níkomunikace". "Vzhledem ke skuteč nosti, ž e se jedná o propagaci drogy, odbor NESOUHLASÍ s podpisovou akcí . .. Z tohoto důvodu nebude vaší ž á dosti vyhově no.", odepsala mu vedoucíoddě leníobchodu, dopravy a služ eb ÚMČ Brno-střed Jarmila Kuč erová . PaníKuč erová asi nechá pala, ž e už neníkomunismus. Už to asi pochopila. Pod odpově dína stí ž nost pana Linkova (ve kterém protiústavnízá kaz ruší ) už je jako vedoucíodboru podepsá n ně kdo jiný. Přesto se však úřednice Kuč erová jednoznač ně pokusila omezit ústavně zaruč ené prá vo obč ana... Jinak řeč eno: Ano, oč eká vá níexpertů se naplňuje. Úřady se pokoušejídrogový zá kon zneuž í vat ke kontrole myšleníobč anů.

Sedmná ctiletá Lenka K. vypě stovala ně kolik rostlin konopía se svými kamará dy (jsouc -ná ctiletá , jsou mladistvía nezletilíi oni) kouřila jointy konopí - muchomůrka. Za tento hrůzný zloč in dostala osm mě sí ců podmí nku s odkladem na dva roky. Ano, oč eká vá ní expertů se potvrzuje. Úřady nejsou schopny kompetentní ch rozhodnutí- její"zloč in" zasluhuje tak deset hodin veřejně prospě šných prací , ne hrozbu kriminá lem.

Patná ctiletý Joná š Ž. kouřil za školou. Já v jeho vě ku také. Na gymná ziu jsem za to mě l tří dní důtku. Jednoho dne jej (a s ní m dvě dalšíosoby, o kterých nic neví m) za tou školou zadrž eli policisté. Přijelo devě t aut... Je pravda, ž e já jsem se před spoluž á ky chlubí val tí m, ž e za školou kouří m tabá k, zatí mco Joná š se vychloubal tí m, ž e tam kouřítrá vu. Rozdí l v mí ře reakce je však zará ž ejí cí . V celé Joná šově cause - tedy v tom, proč se o kouřeníškolá ků za školou starala policie - hrá l klí č ovou roli videozá znam z vlastníiniciativy pořizovaný osobou ze sousedství .


"Novela zá kona byla přijata proto, aby zpří snila trestnípostih nebezpeč ných osob, které ší ří zaká zané substance, a ne postihovat patná ctileté dě ti. Neví m přesně , jak k tomu zjiště nídošlo - ale podle ně kterých indikacíšlo o udá níobč anů z okolí . Mě na tom vadísnad jenom to, ž e v našíč vtri bydlí m padesá t let, od narození . Kaž dý mne tam zná , chodí m tam nakupovat, venč it psa. Pokud ně komu ně co vadilo na mém synovi nebo pokud mě l důvod stě ž ovat si na ně j, tak nejlehč íby bylo obrá tit se na mně . Já bych se jistě snaž il vě c vyří dit. To se samozřejmě nestalo..." ří ká sená tor Žantovský. Dá l se o cause odmí tá bavit - vž dyť probí há trestnístí há ní jeho syna. Za co, soudruzi? ZA CO? Ano, oč eká vá níexpertů se potvrzuje. Zpří sně níreprese vytvá říklima ve společ nosti, které v podstatě VYTVÁ ŘÍ strašá ka drog, vytvá říproblém. K č emukoliv, co se týká drog, se přistupuje naprosto iracioná lně .

Dvacetiletá Gabriela G. nechala svého pří tele u sebe doma sušit merihuanu - vě dě la, ž e je to konopí , a jejípří tel jísdě lil, ž e se jedná o konopídivoké. Policie ho u níobjevila šest set padesá t gramů. Byla odsouzena na osm mě sí ců podmí ně ně . Za co, soudruzi, za co?

Jedenadvacetiletá Lada P. na balkoně pě stovala dvě rostliny konopí- z estetických důvodů, sama psychotropnílá tky nekonzumuje. Policie rozhodla, ž e jejístí há nízastaví- ovšem stá tní zá stupkyně JUDr. Eichlerová rozhodnutízrušila a dí vka je stí há na znovu... Ano, oč eká vá ní expertů se potvrzuje. Úřady nejsou schopny kompetentní ch rozhodnutí .

"Uvedený plaká t i letá č ky sice hovořío neškodnosti tohoto výrobku na lidský organismus, č emuž je mož no vě řit č i nevě řit, ale kaž dopá dně dochá zík veřejné propagaci konopí .V kaž dém pří padě "symbol" listu konopíve výlohá ch, na plaká tech i firemní m autě povyšuje konopína normá lně použ í vanou, neškodnou rostlinu." Citace z udá níJany Antonové ředitelky školského úřadu Praha 7. Jako třešinka na dort - jde o pivo. Paníředitelka udala dovozce konopného piva za to, ž e propagujíkonopí . V konopném pivu neníúč inné množ ství THC - lá tky, kvůli které se kouřímarihuana. Přesto propagace tohoto výrobku paníředitelkou pohoršuje, neboť konopíje droga. Skuteč nost, ž e logo konopíje nalepené na alkoholickém ná poji (a tudí ž na droze nebezpeč ně jší , než je marihuana) zůstá vá cudně v pozadí ...

Racioná lníaktivity proti zvůli

Tak jako vž dy, kdy stá tnímoc zač ne přitahovat šroub, starajíse lidé sami. Nesmyslná represe marihuany přinesla kromě výše zmí ně ného zla i mnoho dobra - "nastartovala" totiž


sebeobranné procesy obč anské společ nosti.

Prvníz nich je "institut konopného ombudsmana". Plzeňský noviná ř Marek Jehlič ka na sebe dobrovolně a bezúplatně vzal roli č lově ka, který zveřejníč í slo svého telefonu, všem zbyteč ně stí haným dá pozornost, zdokumentuje jejich pří pad, medializuje jej v Lidových noviná ch a pořá dá o prezidenta o milost pro "pachatele". To vše zadarmo. Z jeho zprá vy o dopadu novely č erpajíposlanci, media i nezá vislé meziná rodníinstituce moniturují cídodrž ová nílidských prá v. Dě kuji mu ne za sebe, ale za všechny ty -ná ctileté dě ti, které jsou teď dí ky polí ru Severovi zloč inci.

Stejný dí k patřídr. Tomá ši Zá branskému - vě dci, který monitoruje "drogové dě ní " v Evropě a připravuje (ve spoluprá ci s dr. Pavlem Bémem, jední m z nejkompetentně jší ch odborní ků na drogovou politiku v našízemi, t.č . z drogové politiky vykopnutým socialistickou vlá dou) vě deckou zprá vu o dopadu novely. Zprostředkuje informace, je transmiterem - a vě tšinu informacío dě nív Evropě má m od ně ho.

Obrovskou odvahu proká zali politici Ivan Langer a Vlastimil Jež ek - oba politici nastupují cí generace, kteříse přiznali medií m ke kouřenítrá vy. S dodatkem, ž e je to nezaujalo a nepoškodilo.

Samozřejmě patřídí k koncernům ovlá dají cí m media - prakticky všechna media České republiky se postavila na stranu racioná lnídrogové politiky. Nadná rodníkoncerny se ukazují - oproti výrokům ekoteroristů - jedinou protivá hou iracioná lnízvůle ná rodní ch vlá d. Koneckonců - i tato zprá va vznikla za pení ze nadná rodní ho koncernu Ringier.

Mimořá dný dí k patřívýznamnému komentá toru a publicistovi Martinu Schmartzovi,který koncem ledna v MF DNES přiznal, ž e trá va sice neníjeho hobby, ale ze solidarity s nespravedlivě stí hanými už ivateli si chodídá t jednoho prá ska se svými přá teli, když jsou zahulit. Protož e - nejen podle jeho č lá nku - je prohibice marihuany zdrojem růstu intolerance, nesná šenlivosti a

xenofobie č eského ná roda.


A koneč ně ostrůvky pozitivnídeviace ve standardnípolitice. Petra Buzková a Ivan Langer prosadili substituč níléč bu zá vislých. Nestarali se o marihuanu - té se ujal poslanec František Pejřil. Zá mě rně neuvá dí m, ž e je za ODS - drogová problematika nenízá lež itostístranickou, ale etickou. Pří č etný č lově k - bez ohledu na stranickou pří slušnost - dnes ví , ž e trá va je normá lnísouč á stípostmoderníreality. Poslanec František Pejřil byl první , kdo to pochopil. Třiná ctého ledna probě hl v parlamenu seminá ř na téma dopadů novely, úč astnil se jej Marek Jehlič ka, dr. Komorous, šlo o komunikaci tá borů represionistů x liberá lů, a jaksi v pozadí , nená padně , jenom jako pořadatel, byl poslanec Pejřil. Který onen seminá ř uspořá dal...

"Jsem placený za to, abych se zabýval reá lně existují cí mi problémy. Proto jsem uspořá dal seminá ř, proto shromaž ďuji fakta a reá lie. Snaž í m se nají t shodné myšlenky u zastá nců protichůdných řešení , smí řit je, a hledat optimá lnířešení . Tvrdé drogy - to je otá zka ž ivota a smrti. Marihuana - to je otá zka ž ivotní ho stylu. Marihuanu musí me i legislativně oddě lit od tvrdých drog. Holandská cesta má tě ž ká zač á tek, ale dobrý výsledek. Musí me o problému hovořit, aby ztratil ná dech senzač nosti, aby přestal být symbolem zla. Musí me postavit otá zku legalizace marihuany jako vě c, o které je mož né legitimně , bez osoč ová níz extremismu, mluvit. Nená silně , bez emocí , na půdě parlamentu. Prostor mezi tá bory liberá lů a represionistů je tak široký, ž e se v ně m můž eme pohybovat a hledat řešení , která budou v zá jmu této země . Otá zka legalizace marihuany je otá zkou oproště níse od předsudků. Kaž dopá dně je to otá zka, která nenímarginá lnía patřína půdu parlamentu."

Jinak řeč eno - jsou v našízemi i politici, kterým nejde jen o koryta. Jsou bohuž el menšinou...

Kde je zlo aneb oprašová nídr. Komorouse

Mediá lnípřestřelky vyvrcholily při natá č enípořadu Na hraně . Česká televize. Sedě li tam mladsíkuřá ci marihuany, dr. Radimecký, dr. Komorous, dr. Zá branský, Martin Vlč ek z Drop In, a já . A moderá toři se urč itě tě šili, jak bude pořad konfrontač ní . A nebyl - protož e jsme se všichni shodli, ž e zneuž í vá nídrogového zá kona sice existuje, ale ne ze strany policie. Existuje ze strany malého č eského prá skač e, ze strany úřední ků, kteřínevidípřes svůj psací stůl - ale ze strany policie jsme ani Marek Jehlič ka, ani já nezaznamenali anio jeden pří pad nelegitimní ho stí há ní . Ano - oni vž dy "přijdou policajti". Ale ve všech pří padech, které jsem přešetřoval, je poslal ně jaký malý č eský prá skač .


Takž e proti policii nikdo neřekl ani slovo, na úřední ky jsme sice nadá vali - ale oni tam nebyli, totéž se dá ří ci o politicí ch - a na adresu policie: Já nakonec vytá hl z archivu spis o pří padu dí vky, kterou ně kdo prá skl, ž e si pě stuje trá vu, a policie jíty kytky vytrhala a dala jípokutu. Dvě stě padesá t korun za kytku. A řekl jsem, ž e toto rozhodnutímá podporu celé odborné veřejnosti. Dr. Doudy, Dr. Béma, Martina Vlč ka a všech další ch, které jsem dí ky své dě ravé pamě ti zapomně l.

"Společ enská nebezpeč nost už í vá nímarihuany č i pě stová níkonopív malém množ stvíje - ve srovná nís už í vá ní m alkoholu - mizivá . Proto tento pří stup, tento trest za porušenízá kona chá pu jako adekvá tní . Výš bych se zdrá hal jí t - jak už ve smyslu výše pokuty, tak dokonce tvrdší ho trestní ho postihu. Pří pad prostě policie profesně velmi dobře zvlá dla. Pě stová ní marihuany v tak malém množ stvíje společ ensky méně nebezpeč né než denodenníoddá vá ní se pitípiva." ří ká magistr Radimecký. Nejvyšší"drogový" stá tníúřední k.

Upozorňuji: Celá ta diskuse probě hla v pří tomnosti dr. Komorouse - a neřekl proti ani jediné slovo.

Pak se vlastně všichni zúč astně níshodli, ž e za konopínenítřeba nikoho zaví rat.

O pá r dnípozdě ji dostal devatená ctiletý Stanislav Pobuda u ostravského a olomouckého soudu č tyři a půl roku - ně kolik jointů trá vy od ně j zí skal č trná ctiletý kluk...

Bezprostředně nato se magistr Radimecký - shodou okolnostínejvyšší"drogový" exekutivec, ale předevší m expert v oblasti drog - obrá til k veřejnosti otevřeným dopisem. V ně m mimo jiné ž á dal veřejnost, aby jej upozorňovala na pří pady zneuž í vá nízá kona proti mladým lidem...

"Vá ž eníspoluobč ané, jestliž e Vá m nenílhostejné, ž e soudy použ í vajístejný metr na společ ensky různě zá važ né trestné č iny a nechcete se podí let na "výrobě kriminá lní ků" z mladých lidí , kteříse kvůli marihuaně dostanou do konfliktu se zá konem, pomozte ná m


prosí m, sledovat pří pady, kdy jsou mladílidé stí há ni za to, ž e se provinili její m už í vá ní m nebo rozdá vá ní m. Budeme se tě mito pří pady zabývat a usilovat o to, aby trest, který po překroč enízá kona přijde, byl výchovný a nikoli společ ensky diskvalifikují cí . Dě kuji"

Reflex otiskl dopis v plném zně ní . O ně kolik dnů pozdě ji udě lil Stanislavu Pobudovi Vá clav Havel milost. Bez ohledu na mož ná rizika se postavil masivní mu tlaku populistů a dal veřejnosti jasný signá l, ž e "zloč in" onoho mladí ka zloč inem není . Moment pro svůj ná vrat filosofa do nepolitiká řské politiky Vá clav Havel zvolil s citem zkušeného dramatika - ano, prá vě nyníje doba, kdy č eské partajnič enínezbytně potřebuje masivnízpě tnou vazbu od č lově ka, pro kterého je důlež itě jšíMRAV než ZISK č i RATING (pardon, popularita u volič ů). Skuteč nost, ž e Vá clav Havel pro onen ná vrat zvolil prá vě marihuanovou causu (a tí m de facto marihuanu dekriminalizoval ) ukazuje, ž e je opě t IN. Protož e prá vě kolem marihuany se mohlo odehrá vat nové masivníomezenílidských prá v obč anů našírepubliky. Dekriminalizace marihuany je ž havým a 80% mlá dež e se dotýkají cí m problémem! Represe marihuany byla potenciá lně nejpravdě podobně jší m zdrojem nové stá tnízvůle! A tuto hrozbu (opě t fungují cíprezident - filosof) Vá clav Havel zaž ehnal. Zaplať mu za to Pá nbůh!

O pá r dnů pozdě ji probě hla tiskem zprá va: Devá tého března na zasedá nídruhé komory švýcarského parlamentu v Bernu (Staenderat) schvá lili poslanci zá kon, který již předtí m odhlasovala prvníkomora (Nationalrat) švýcarského parlamentu. Zá kon legalizuje marihuanu a hašiš - přesně ji řeč eno, v kantonech - spolkových zemí ch - Zurich a Basel došlo k vyškrtnutí cannabisu z narkotického zá kona (ve verzi č eské legislativy by šlo o vyškrtnutíze seznamu zaká zaných lá tek). Prodej bude kontrolovat stá t. K legalizaci došlo proto, aby se striktně oddě lil trh s mě kkými a tvrdými drogami. Zá koná rci si od svého kroku rovně ž slibují zkvalitně níprevence zneuž í vá nítvrdých drog.

Havlův krok dostal "razí tko oprá vně nosti" ze země s jednou nejstarší ch demokraciív Evropě .

Media a moc

Bylo by asi pří liš narcistníchá pat tento stav jako ně jakou zá sluhu Reflexu - na druhou stranu je však nesporné, ž e k tomuto stavu - stavu, kdy nenív České republice nikdo "za trá vu" ve vě zení- přispě lo i ví ce než sto č lá nků a komentá řů o problematice marihuany, které Reflex otiskl.


Legá lnímarihuana je souč á stíEvropy 21. století . Skuteč nost, ž e marihuanu jako normalizovanou chá pe i vě tšina č eské veřejnosti, je z velké č á sti dá na i pří č etnostía zá jmem mediío tuto problematiku a skuteč ností , ž e se Reflex ujal funkce nositele "extremní ch" č i dokonce "extremistických" myšlenek. Ve srovnatelném prostředí- na Slovensku, (kde byla před deseti lety situace stejná jako v Čechá ch, kde ovšem ž á dný "extremistický č asopis" jako Reflex nevychá zí ) se dnes hovořío trestní m stí há nízpě vá ka Richarda Mullera za to, ž e PŘIZNAL KOUŘENÍ MARIHUANY!!! Což je v kontextu skuteč nosti, ž e kdyby se za to v Prešpurku zaví ralo, museli by tam zavří t i amerického prezidenta Clintona, opravdu divné_

Pro pří pady nouze_

Je samozřejmé, ž e ani momentá lnístav neznamená definitivnívýhru pří č etnosti nad silami represe. Stá tnímoc se můž e kdykoliv zblá znit, kdejaký polí r se můž e rozhodnout, ž e taky chce do Parlamentu, a zač ne si dě lat politickou kariéru na vá lce s drogami_ Stejně tak se můž e vyskytnout pří liš horlivý úřední k, který nevezme na vě domí , ž e nejvyššístá tem placený odborní k na drogy i hlava stá tu (a zá roveň nejvyššímravníautorita v zemi) daly veřejně najevo, ž e z marihuany se á nemá dě lat ve společ nosti problém. Co dě lat potom?

Pokud vá s seberou při kouřenís přá teli, nepřití ž ívá m, když (stejně jako vaši přá telé) vypoví te, ž e jste drogu koupil od nezná mého dealera a koupil jste ji množ stvímě nšínež velké. Stejným způsobem nabyli drogu vaši přá telé. A kaž dý si kouří te to svoje... Že má te jen jednoho jointa? Sesypali jste si kaž dý to svoje dohromady a z toho jste si ubalili. Viz slovní k jazyka anglického: JOINT - společ ný, společ ně .

Podle smě rnic policejní ho prezidia policisté ve služ bě považ ujíza alarmují címnož ství(vě tší než malé) ví ce než 20 jointů á 1,5g, tj. cca 1 unci marihuany (28,5g).

Drž enímalého množ stvíje přestupek v kompetenci policie - stejně jako když jedete na č ervenou. Dostanete pokutu, nejvýše pak 15 000 Kč , a tí m vě c zhasne.


Potí ž e s úřady však mohou nastat i v jiných momentech.

V momentě , když zjistí te, ž e policie vío vašich rostliná ch - jedno, zda jde o sklení kovky pě stované v bytě , nebo o outdoor pě stovaný na zahrá dce - nechte rostliny růst... Jsou zdokumentované pří pady (dokumentace u mgr. Radimeckého), kdy toto jedná ní(konopí postiž ený použ í val jako koření , k okrasným úč elům a podobně ) bylo policiíchá pá no jako přestupek podle paragrafu 30 přestupkového zá kona a potrestá no pokutou v rozmezíod sto do dvou set padesá ti korun za rostlinu. Člově k, který tedy dodrž uje elementá rnízá sady naklá dá nís konopí m - Konopínepatřído rukou dě tem a puberťá kům. Zkouřený č lově k nesmíří dit auto. Kouřit na veřejnosti je stejně nevkusné jako na veřejnosti soulož it č i chlastat - všechny tyto č innosti se majíprovozovat ve specializovaných zaří zení ch č i v soukromí . Ukazovat se na veřejnosti zkouřený je stejný společ enský prohřešek jako ukazovat se nalitý - by se nemě l dostat do maléru.Dokonce ani malopě stitel, který přenechá osvě dč enému dospě lému č lově ku přebytky z úrody, by se nemě l dostat do maléru - bude-li pří č etný, úřady se o tom vůbec nedozví .

A pokud se ně kde na periferii přece jen objevíně jaký pokus o represi marihuany - je mož né volat konopného ombudsmana Marka Jehlič ku (0602820736 - pří pad můž e zveřejnit) č i pří mo ředitele sekretariá tu Meziresortníprotidrogové komise vlá dy ČR mgr. Radimeckého. Co je nutné?

Tak dlouho jsem psal o nutnosti legalizovat konopí , ž e jsem poně kud ztratil přehled, co je ještě nutné s konopí m (kromě té legalizace) udě lat. Polož il jsem tedy otá zku MUDr. Tomá ši Zá branskému - zabývá se drogovým výzkumem: "Předevší m je potřeba okamž itě zahá jit výzkum, terapeutického využ itímarihuany a zač í t pracovat na registraci MARINOLu - což je prepará t z marihuany. Obsahuje č isté THC a má vynikají cíúspě šnost při léč bě anorexie, při zmí rňová níutrpenípacientů s HIV a při spoustě další ch onemocně ní ."

Našel jsem si webové strá nky Marinolu a za reklamní m sloganem Znovuobjevte radost z jí dla!!! Jsem našel lakonické konstatová ní : DEA rozvolňuje pravidla pro předepisová ní Marinolu_ Jinak řeč eno - k distribuci Marinolu, č istého delta-9 tetrahydrocannabinolu v tabletá ch, prá vě přikývl Americký úřad pro kontrolu narkotik, bašta vá lky s drogami.


Represionistům se zří til svě t.K porušová nílidských prá v v souvislosti s ní m už zřejmě dochá zet NEBUDE!!! P.S.: Stá tní m úřední kům: Nechtě jte, abych o tom zase zač al psá t...


Marihuana 2000, Praha, Baronet 2000

Recommend Documents