Naše reportáž. Proměníme nase '" hory v turistické atrakce? Beskydy. Věra Fojtová. Petr Bezruč

Naše reportáž Proměníme

'" hory v turistické nase

atrakce? Věra Meč

Fojtová

místo valašky?

Vesnice Malenovice leží na úpatí Beskyd a převážnou část jejího katastrálního úze­

mí pokrývají lesní masivy na svazích hor. Obec dosud nemá vybudovanou kanali­

zační síť ani veřejný vodovod. Jejím nejnižším místem je údolí potoka Satina, nej­

vyšším dominanta Lysé hory (1323 m).

Jaké jest jen panorama Z Lysé! Nelze dost se nadívati mládí, nelze spáti, nelze nasytiti mladou duši krásou chmurné Lysé.. . Tak poeticky viděl Lysou horu okolo roku 1922 básník Petr Bezruč. Ale blíží se

konec století a zdá se, že chmurná krása Lysé hory už skoro nikoho nedojímá. Na

dalších pár roků nad ni pověsili místo valašky pověstný Damoklův meč.

Beskydy Petr Bezruč Jsou tichy jak ten černý bor, co kryje jejich hlavy sivé: to hřebeny jsou našich hor, to Beskydy jsou zádumčivé.

Těžce

zkoušený masiv Lysé hory lje/w stále je poškozena a odlesněna v dů­ Plány, sny a ... skutečnost?

sledku imisL) by se měl podle ctižádostivých V roce 1991 vypracovalo Urbanistické středisko v Ostravě koncept územního piá­

plállů zPřístupnit pomocí lanovky, s I/Il. by nu obce Malenovice. Projednávací fáze této dokumentace byla přerušena. Obec to­

ovšem šla ruku v ruce výstavba nové, dva ki­ tiž projevila zájem o posílení aktivního cestovního ruchu, neboť příznivé přírodní lometry dlouhé sjezdovky. To vše v I. zóně podmínky umo žňují takový rozvoj turistiky, který může znamenat zásadní změnu CHKO Beskydy. Pohled na Lysou horu z Gruně zachytil Lubomír Zelinka. v zatím nepříznivé ekonomice obce.

větší část

1

Sedačko vá lallovka "zdobí" nejvyšší česko u horu Sll ěžk u již řadu desetiletí. Podobllá atrakce Ila Pradědu, j ehož vrchol j e, mimo jiné, vyhlášell národní přírodll í rezervac~ či IIQ Lysé hoře, zůstane, do ufejme, pouze zbožným p řáním ctižádostivého podnikatele. Foto Lubom ír Zelillka

ROPÁK 93 - ztracený rok

ROPÁK je nejen titul burcujícího filmu Jana Svěráka, ale i název "ocenění", které každoroč­ ně uděluje ekologická obec z iniciativy Dětí Země těm, kteří v příslušném roce svým rozho­ dováním či postupem napomohli ničení životní­ ho prostředí. Tak jako všechny ankety, vystihu­ je i tato pouze průměr, či spíše modus, názorů skupiny "porotců". Nelze proto od ní očekávat objektivní hodnocení (ostatně každý ekolog má svého správného Ropáka), snad jen něco málo propagace ekologie, aby se aspoň jako termín dostala do podvědomí širší veřejnosti. Za Ropáky roku 1993 byli vyhlášeni předseda vlády CR Václav Klaus a ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý . Označovat pana premiéra za člověka, který ne­ oplývá ekologickým cítěním, či spíše aktivitou, je jistě pravdivé, ale upřímně řečeno, naprosto zbytečné. Všichni, kteří alespoň trochu sledují politiku a je jim známo, že máme premiéra Klause (a nemylme se, zdaleka to není jen 100 % dospělé populace), zároveň vědí, jak to s jeho vztahem k ekologii je. Ostatně se nic ji­ ného od ministerského předsedy transformující se zemč ani nečeká. Upozorňovat na něj Ropá­ kem má asi stejný účinek, jako sednout si na ná­ mčstí a vykřikovat, že lidé jsou zlí. Většina ko­ lemjdoucích s námi bude možná v duchu sou­ hlasit, ale za chvíli na nás všichni zapomenou. Podobně je tomu tak i v případě ministra prů­ myslu Vladimíra Dlouhého. Jiná situace by nastala, kdyby Ropáka dostal třeba ministr životního prostředí pan Benda. Z titulu jeho funkce by veřejnost patrně ostraži­ V současné době totiž není ve vesnici provozována žádná výroba. V Malenovicích

tě zvedla hlavu. Jak to, že "ekolog nejvyšší" je hospodaří na 175 ha ZD Frýdlant (hospodářství Janovice), z čehož je ovšem pouze

ekologickou obcí označen za "škodnou"? 18,5 ha orné půdy. S dalším rozvojem družstevního zemědělství se nepočítá.

Ropákem by se mohl stát klidně i přednosta "Pro výrobu musí být v rámci územního plánu určeny regulativy obecného charak­ okresního úřadu, jehož činnost směřuje třeba k devastaci chráněné oblasti. Od přednostů se teru tak, aby provozem nenarušovala životní prostředí obce ani její estetické hod­ sice nečeká, že budou ekology, ale ani devastá­ noty". (Citace z návrhu územního plánu.)

tory. Zvláště pak z pozice svého úřadu. Počítá se zejména s tím, že rozvoj cestovního ruchu poskytne pro místní obyvatele

Co vyplývá z předchozích úvah? Že by možná dostatek pracovních příležitostí.

bylo věci prospěšné, kdyby "porotci" Ropáka Současný stav cestovního ruchu

vyškrtli ze svých úvah samotnou špičku ledov­ I v současné době je malenovický katastr do značné míry využíván k rekreaci. Je ce. Neboť premiéra nám nikdo za neekologič­ nost odvolávat nebude. Ale u přednosty okres­ totiž nejdostupnější částí Beskyd pro obyvatelstvo Ostravské průmyslové aglome­

ního úřadu lze o tomto kroku za podobné "oce­ race.

nění" aspoň uvažovat. Premiér, zejména jedná­ Na vrchol Lysé hory vedou z Frýdlantu dvě značené turistické stezky. Tři místní li se o pana Klause, svoji politiku v žádném pří­ lyžařské areály disponují pěti lyžařskými vleky. Na katastrálním území Malenovic padě Ropákem nezmění. Přednostové okresních se nachází 350 soukromých chat, 18 podnikových rekreačních zařízení (566 lůžek) úřadů (starostové, poslanci, zastupitelé, ředitelé Hydromorů, ministerští úředníCi...) se stanou a v hotelu Borováje rekreantům k dispozici dalších 42 lůžek.

viditelnější a uvědoml si, že jsou nejen na Novou koncepcí k větší prosperitě?

očích, ale i pod stálou kontrolou veřejnosti V oblasti rozvoje turistického ruchu se návrh územního plánu obce Malenovice a voličů. Nedekorovat Ropákem toho, kdo užje vyznačuje nepřiměřenou velkorysostí, která vyplývá patrně ze snahy povznést ten­

jím přímo z povolání, ale toho, kdo jím je, aniž to zastrčený kout země blíže ke slunci, poskytnout doposud zde žijícímu obyvatel­

by být musel, by snad celé akci vtisklo pečeť vážnosti a opravdovosti. stvu dostatek pracovních možností a tím zabránit i postupnému vylidňování kraji­

ny.

2

Michal Franek

Realizace navrhovaných staveb a atrakcí by měla postu pně zm ě ni t strukturu tu ris­ tické n ávštěvnosti od fo rmy víken dové k pobyto vé víceden ní rekreaci. Navržený hotel Golf Malenovice by měl patři t mezi hotely vyšší kategori e s kapacitou 80 lů­ žek, se stravovacími střed i sky (restaurace, kavárna, bar), společen skými místnost­ mi (n apř. s konferenčn ím sálem) a nočním kl ubem. Pro golfové h řiště, jak už přede~ sílá název hotelu, jsou vybrány pozemky o rozloze 47 ha. Tato plocha by umožnila výstavbu devítijamkového golfového hřiště s kvalitním i tréninkovými a cvičnými plochami a hřiště pro krátkou hru. Ori entační rozpočet na tuto stavbu je (včetně klubovny, hospodářské budovy, parkoviště pro osobní auta atd.) přes 55 milionů korun. Další navrhovanou atrakcí je sportovní areál, který by měl tvořit komplex hal a otevřených sportovišť, jehož součástí by bylo ro v něž parkoviště pro asi 200 vozidel. K areálu by měla patřit tenisová hala, ke které by při l éhalo 6 venkovních kurtů, bowling (6 krytých kuželkářských drah) , hala pro squatsch a fitness cent­ rum. Cizími slovy se to jenom hemží. Pro areál jezdeckých sportů mají být využity objekty stávajícího kravína a na nčj navazující plochy. Z dalších, méně pompéz­ ních projektů snad už jenom některé: stravovací a ubytovací zařízení Konečná, sta­ nice horské služby, bungalovy a v neposlední řadě, zdánlivě okrajově zmiňovaná, ale tolik diskutovaná stavba lanové dráhy na Lysou horu. Kupodivu teprve v tomto

Mokřady Č eské republiky příprava příručky

-

dalšího vydání

Druhá verze příru čky Mokřady České repub­ liky (a zkrácená verze v angličtině) vyšla dí­ ky informacím více než stovky botaniků, zo­ ologů,

lesníků,

zemědělců, vodohospodářů

a pracovníků ČÚOP a zvlášt díky tragicky zemřelému Jiřímu Jandovi, jenž ve funkci ta­ jemníka Českého Ramsarského výboru z nás nejvíce přispěl k realizaci této publikace. I tato druhá verze má ještě řadu nedostatků, které mohou být odstraněny jen postupnou a trpělivou spoluprací všech zájemců o studi­ um našich mělkých vod a mokřadů, včetně vodohospodářských vstřícně

techniků ,

kteří

chtějí

spolupracovat.

V současné době připravujeme dotisk zmíně­ né druhé verze, ve které budeme moci opra­ vit některé chyby a nedostatky. Prosíme pro­ to všechny kolegy, aby do konce listopadu 1994 poslali své připomínky k obsahu příruč­ ky na adresu: C h ráněná krajinná oblast a BR Tře b oňsko , Valy 121,37901 Třeboň a na obálku napsali zřetelně heslo : RAM­

SAR. V letech 1995 až 1996 se chceme věnovat přípravě 3. verze příručky. Problémům kate­ gorizace mokřadů a zároveň kritice nedostat­ ků ve znalostech našich mokřadů bude věno­ ván seminář, který plánujeme na začátek února 1995 v Třeboni. Současně chceme uskutečnit návštěvu všech významnějších bi­ otopů společně se zainteresovanými místními odborníky a záslllpci státní správy , jak jsme s Jiřím Jandou plánovali. Ještě letos bychom měli zhodnotit stav mokřadů severní Moravy a Slezska (Poodří, Jeseníky, Ostravsko-kar­ vinský region a Beskydy) . Mokřady dalších částí České republiky budou posouzeny v se­ zónách 1995 a 1996. Výsledkem návštěv bu­ de srovnání dosavadních znalostí o těchto lo­ kalitách se skutečností (pokud je bude možné poso udit na místě nebo z referencí přítom­ ných speci alistů). Zveřej něné zprávy z těch to n á v štěv budou odrazovými můstky pro všechny, kdo budou moci přispět k odstraně­ ní nedostatků novými nebo doplňujícími úda­ ji. Stě pán Husák

Pohled Bu čillY

lUl Praděd Ila sllímk u Ferdinallda pochází z doby před výsta vbou tele­

viZllí věže.

3

Formanova píseň Sylvie Stanovská Mlij

k ůň je

veselý­

k ráčí j ako tan ečník­

kam až zvedá kopyta j en se podívejte ví, že /lastává j aro.

příp adě se zvedla vlna odporu ochránců přírody i veřej n o sti. Část území, kterým

by lanovka m ěl a vést, totiž spadá do I. zóny Chráněné krajinné oblasti Beskydy.

Hlasy proti

Proti stavbě lano vky se postavily i státní orgány, mezi prvními okresní úřad v čele s referátem životního pro stře dí a svůj protest vznes la poprávu i správa CHKO Bes­

kydy.

"Nežádouci z hlediska ochrany p řírody je přede vším sm ěrování rekrea čních aktivit na vrchol Lysé hory do plošně minimálního prostoru s iln ě zatíženého civ iliza čn ími vlivy v extrémních p Nrodních a Z hlediska Beskyd unikátních podmínkách. Tato problematika byla již široce diskutována v uplynulých Nzeních. Zimní provoz lanovky, který představuje v rámci roku nej vyšší p řepra vní využití, j e vázán na výstavbu nové sjezdovky z vrcholu Lysé hory do Saliny. Její realizace představuje odlesnění 14 ha p řirozen ého horského lesa (n utné rozhodnutí M ŽP) ve složitých terénních i geologických podmínkách (flyš, sprachy, sesuvy). Toto je z hlediska ochrany pNrody nepřijatelné, navíc j ejí horní část by zasahovala do schválené I. zóny CHKO Beskydy s nejpNsnějHm ochranným režimem, G'fímž do­ chází k porušení odstavce 2, písmena a-c, § 26, zákona 114/92 Sb. o och raně p ří­ rody". Tolik výňatek z v yj ádření k podnikatelskému zám ěru obce Malenovice v prostoru Lysá hora, které podal a Správa CHKO Beskydy.

4



Múj kůií je slIlutný ­ upírá oči do zem ě a bloudí ­ j e unavený, mlhou osedlaný klopýtá p řede milou do deště a já mám mokrý plášť. Vím, že nastává podzim.

Mezi

n ejn avštěvo vanější místa

v Jeseníkách kameny. Jejich severovýchod­ ní svahy j sou v zim ních m ěsících den ll ě vyu­ žívány tisíci lyžařri, pro n ěž zde byly vybudo­ vány tři lyžařské vleky. Enormní n á vštěv ­ nost vrcholové partie Petro vých kamen ů vedla k devastaci skaliska i vzácné endemic­ ké flóry. Proto byla tato oblast pro veřejnost uzavřen a. Foto Vladimír RMička

p atří Petrovy

Pokud ovšem jde o ostatní výše zmíněné aktivity v oblasti rozvoje cestovního ru­ chu, je tato koncepce preferována s jediným požadavkem - totiž zachování určité klidové hodnoty území. Naskýtá se však otázka - bude vůbec možné, vzhledem k rozsáhlosti navrhovaných atrakcí. zachovat určitou kli dovou hodnotu území? A co konkrétně termín určitá klidová hodnota znamená?

,.­

----.,

r

Samotná lanovka na sebe nevydělá " V souvislosti s Lysou horou se mluví jenom o lanovce, ale ta je propojena a závis­ lá na vybavení nové sjezdovky z vrcholu Lysé hory o délce přes dva kilometry, připomíná pracovník CHKO Beskydy Pavel Popelář a upřesňuje : " V místech plá­ nované sjezdovky se říká Na větrech a i při vysokých stavech sněhu je ho tam vždy It

nejméně.

...............

It

A co to znamená? Aby mohla sjezdovka fungovat, bude nutné opatřit pro ni sníh. Nejspíše pomocí sněhových děl z míst, kde právč je a postavením sněhových bari­ ér, které zabrání případnému odfoukávání sněhu.

Ticho před

bouří,

ticho po pěšině?

Správní řízení o budování lanovky na Lysou horu nebylo doposud zahájeno. Mi­ nisterstvo životního p rostředí vrátilo obecnímu úřadu zpět požadované posouzení stavu vegetace na Lysé hoře jako nedostačuj í cí . n eboť se na jeho zpracování "patr­ ně projevil nedostatek času, nevhodná (zimní) doba realizace a v p o ds tatě práce ni­ koli v terénu, ale od stol u." Vyvstala také otázka potřeby pitné vody pro obec, jej íž zaji š tění koliduje se sta v­ bou lanovky, neboť jeden z vodojemů, který má mí t dost široké ochranné pásmo, byl navržen v místě první pl ánované stanice lanovky. Starosta obce, který stavbu lanovky doposud poměrně tvrdě prosazoval, přehodnoti l svůj postoj a zcela ro­ zumně prohlásil, že pro lidi je přednější voda než lanovka. Výstavba lanovky tak ustoupila mírně do pozadí. Záměr však zůstává, podobně jako usilovná snaha pro­ tlačit stavbu lanovky do územního plánu. V obci se vytvořilo sdružení Satina. spol. s r. o., jež sídlí přímo na obecním úřadě. Tato společnost vypracovala novou studii územního plánu , která řeší rekreačn í ak­ tivity vpodstatě na celém katastru obce. Lanovka je zmi ň ov án a již jenom o krajově, vý h ledově j ako jedna z vě tších staveb. Idca však stále p řetrv áv á . Damok l ů v meč se nad Lysou horou stále ne n ápadn ě vznáší.

Jako houby po dešti Již dávno neplatí, že po vydatném dešti roste ho dně hub. Pro případ lanovek je však toto přísloví stále aktuálnější. Podobná situace jako v cause Lysé hory a horské vesnice Malenovice nastala i v Jeseníkách. Stejně velkorysý projekt na oživení cestovního ruchu v obci Vidly, jehož součástí byla i stavba lanovky na Praděd, byl smeten se stolu už v roce 1981. Po roce 1989 se však podnikatelské aktivi ty v tomto směru zno vu ožily a pod hes­ lem "náhrada za ztrátu Tater" veheme n tně prosazují devastaci již tak dost zkouše­ ného Pradědu. Argumenty pro stavbu jsou různé. Od snahy odleh č i t Petrovým ka­ menům až po tvrzení, že doprava lanovkou bude pro Praděd ek ologičtější než do­ sud fungující autobusový provoz v úseku Hvězda - Ovčárna, s nímž souvisí i nee­ kologická údržba cest - zejména zimní posyp a jeho následné jarní čištěnÍ. Avšak jiný způsob údržby so učasné komunikace na Ovčárnu (běžný nejen v Alpách, ale i v polském Zakopaném), takový, aby se dalo v zimě jezdit s řetězy, náhrada dneš­ ních vozidel ekologicky příznivějšími autobusy na plyn nebo na elektromotory, by mohly tento problém vyřešit mnohem jednodušeji. Především však je nutné respektovat ochranné podmínky rezervace, neboť celé území patří do Chrá n ěné krajinné oblasti Jeseníky.V so u časné době potřebuje hora Praděd, stejně jako ce lý masiv zdevastovaných Jeseníků . spíše naši ochranu než další nové a s tej n ě nepoučené nápady a návrhy, jak realizovat pompézní podnika­ telské zámě ry.

Bota, která

tlačí

Starostové obcí pod Praděd em vsadili na nejvyšší horu Moravy. Jakoby náhoda, že byli zvoleni v jejím dosahu, j im dávala veškerá práva podle své v ů le s ní dispono­ vat, povolovat, real izovat a rozvíjet podnikatelské aktivity, které slibuj í obcím pe­ níze a lidem práci. Nedostatek pracovních příleži tostí je totiž velký problém všech horských obcí a z tohoto pohledu lze snažení starostů pochopit. Velkorysý rozvoj masové turistiky se pro n ě zdá být tím nejjednodušším ře še n í m . Zatím je však pro turisty v těch to místech po něk ud draho.

Kresba Vladimíra Kokolii

Mikročipy

ano či ne?

V poslední době se v celé chovatelské veřej­ nostj velice často hovoří o novém druhu označování chovaných živoč i chů pomocí mi­ niaturních m ikroči pů. Tyto t ru bičky z umělé­ ho skla jsou jen I cm dlouhá a velmi tenká tělí ska, která jsou do těla živočicha (např. pa­ pouška) vpravována injekčně. Značkovaný živočich je poté celoživotně označen, protože vel mi citlivé zařízení přečte kód mikročipu i z několikametrové vzdálenosti, třeba i z budky. Výhody značení jsou tedy jistě ne­ sporné, neboť takto označeného živočicha lze zjišťovat třeba i po létech. Zvlášť výhodné je to v případě krádeže živočicha. neboť mikro­ čip nelze vyjmout a zloděj vůbec nepřijde na to, že je živočich označený. Otázkou však zůstává, jak takto označení živočichové bu­ dou snášet tato cizí tělíska? Nevyvolá to zdravotní komplikace? Neporuší se psychika živočicha? Nejde již o trápení živočichů? Vzhledem k tomu, že na řadu těchto otázek neznáme odpověď, dovolujeme se obrátit na všechny chovatele a milovníky zvířat, aby nám své zkušenosti (kladné i záporné) či ná­ zory na označování živočichů mikročipy

urychleně zasílali na adresu: ZO ČSOP Ro­

kyca ny, Sver mova 748/11, 337 03 Rokyca­

ny, tel.: 0181 2686.

Po zpracování vámi zaslaných zkušeností

s m i kročipy či klasickým kroužkováním se

pokusíme celý problém sumarizovat a infor­

movat vás o výhodách či nevýhodách tohoto

označování živočic h ů.

Předem

vám děkujeme za zprávy a pro nej­

z vás máme připraveny za odměnu

aktivnější

knihy.

Pavel Moulis

5



Stane se zázrak? "Turistika se doposud příliš negativně neprojevuje. Je potřeba hlavně vybudovat solidní horské středisko, které by mělo na úrovni všechny služby, včetně důstojného sociálního z ařízení. Zatím tomu tak všude není. Projekt lanovky počítá s tím, že její kapacita bude 1 000 návštěvníků za hodinu. Sečten o za celý den, přesáhla by ná­ vštěvnost mnohokrát kapacitu, kteráje pro tuto J. ochrannou zónu únosná. V sou­ časné době se pod Pradědem pohybuj e v zim ě až do 3 500 turistú, v létě okolo 2 500 za den. Zvýšení počtu návštěvn íkú , jaké by měla přin ést lanovka, není pro Praděd ani pro okolí žádoucí, " řík á vedoucí správy Chráněn é kraj in né oblasti Je­ seníky Karel Kočí. "Kromě toho se domníváme, že tato lanovka na sebe nemůže vydetat. A hlavně by kvůli její stavbě muselo dojít k odlesnění 4 - 5 ha lesa. V I. zó­ ně CHKO je k tomuto zákroku potřeba ministerská výjimka. A ta, doufám, udělena v tomto případě nebude. Jednání o stavbě lanovky je v konečné fázi a všichni věří­ me, že k povolení stavby nedojde. "

Masiv OrUku a videlské lídolí s temene nej­ vyšší moravské hory (1492 m ll. m.). Tímto směrem plánuje znovuoprášellÝ podnikatel­ ský zájem výstavbu lanovky z Vidlí Ila vr­ V letošní letní sezóně se n áv štěv nost v jesenické oblasti nijak podstatně nezvýšila. chol Pradědll . Odlesnění 5 ha lesa v již tak značně zdevastovaných Jesem'/cách, navíc Stále ještě lze sehnat ubytování i pro náhodného turistu.

v první zón ě CHKO, by bylo, po experimen­ Věc veřejná

tu s přečerpávací nádrží IlO vrcholu Dlou­ Praděd je nejvyšší horo u Moravy a Lysá hora dominuje Beskydám . Oběma horám

hých strání, dalším těžkým úderem ca"m, j sme ublížili, jak jen jsme mohli. Dohnali jsme je na pokraj zkázy a pak jsme je sa­

pro n ěž byla CHKO vyhlášena. Na snímku mi pře d sebou musel i ochránit vyhl ášením c h ráněnýc h krajinných oblastí. To není Vilém a Reichmannajsou také dobře patrné zásluha, to už je jenom pokus o nápravu. Proto je těžké pochopit, že i v této situaci stopy kalamitní těžby v rozsáhlých oblastech za ně musíme stále ješ tě bojovat. Trochu hořké , ne?

OrUku.

6

Americké peníze pro neziskový sektor Environmental Partnership - zdroj financování a partner nevládních ekologických organizací

Miroslav Kundrata a Tomáš Růžička Cílem nadace Environmental Partnership je přispívat k formování občanské spo­ lečnosti tím, že podporuje nevládní "ekologické" aktivity s co nejširší účastí ve­ řejnosti. V České republice a na Slovensku působí již čtvrtý rok. Za tu dobu roz­ dělila tato nadace na projekty ochrany životního prostředí kolem 8 milionů ko­ run, zorganizovala a finančně podpořila výjezd asi 20 stipendistů z ČR do USA a do západní Evropy a financovala také pobyt nejméně 15 zah raničních expertů , kteří přijeli na pozvání našich ekologických organizací. Veškeré finanční zdroje Environmental Partnership for Central Europe (působí také v Maďarsku a v Pol­ sku) pocházejí zatím od 13 zahraničních soukromých nadací (převážně z USA, ale také z Japonska a z Evropy). Roční rozpočet EP v českých zemích se pohybu­ je kolem 3,5 milionu Kč. V současné situaci, kdy je obtížné získávat u nás peníze na projekty nevládních organizací, je Environmental Partnership jedním z mála stabilních zdrojů pro financování malých ekologických projektů (maximální výše grantu je 8 000 USD). Představitelé hlavních sponzorských nadací se každý rok scházejí v jedné ze ze­ mí, kde projekt funguje, aby zhodnotili výsledky práce za poslední rok, setkali se s organizacemi, které obdržely granty a také aby diskutovali další budoucnost "Partnershipu" . Poslední setkání sponzorů se uskutečnilo na konci červ n a v Polsku na ose Kra­ kow-Katovice-Wroclaw. Jedním z aspektů, který program sledoval, byl a také bi­ laterální spolupráce v pieninském, tatranském a slezském regionu. Využili jsme této příležitosti, abychom čtenářům Veroniky v krátkých rozhovo­ rech představili některé zástupce nadací , kteří se v ý roč níh o setkání z ú č astnili. German Marshall Fund byl spolu s Rockefeller Brothers Fund a Charles Ste­ wart Mott Foundation zřizovatel e m nadace E nvironmental Partnershi p (EP) a byl pověřen dohledem a koordinací č i n n os ti EP v jednotlivých zemích středn í a vý­ chodní Evropy. Nadace German Marshall Fund (GMF) vznikla v roce 1972 jako dar od lidí Spol­ kové republiky Německa li dem žijícím ve Spojených státech. Tento dar byl ja­ kýmsi projevem díků za pomoc, kterou po druhé svě tové válce poskytly Spojené státy americké Německu prostřednictvím Marshall ova plánu. Šlo o velkorysý dar, neboť Německo věnovalo této nově vzniklé nadaci 250 mili onů DM. Sídlo nadace je ve Washingtonu . Programovou ředitelkou GMF je Marianne Ginsburgová, která věnuje velkou po­ zornost nejen Partnershipu, ale také dalším projektům GMF v naší části světa. Administrací EP je pověře n a Irmgard Hu ntová. Preziden t nadace GMF, Frank Loy, je v USA významnou osobností. Pracuje ve výborech někol i ka charitativních organizací a je také č l e ne m správní rady REC v Budapešti. Partnershipu věn uj e výjimeč no u pozornost a zú častňuje se všec h důležitějších jednání, která se dotýkají našeho programu . Položili jsme mu něko­ lik otázek: T.R., M.K.: Po roce 1989 začal Cerman Marshall Fund rozši řovat svoje pro­

gramy i do bloku bývalých socialistických zemí ve středn í a východ ní Evr o­ pě. Můžete char akterizovat vaše aktivity v této části Evropy? F.L.: V květnu 1989 jsem na zasedání správní rady GMF řek l, že naše úloha je spojovat USA a Evropu . Defini ce Evropy se m ění ; ne víme sice, jak se bude situace pře sn ě vyvíjet, ale m ě l i bychom se rozhod nout, zd a a jakým způso­ bem rozšíří me naši působnost do s tře d ní Evropy. Na podzim 1989 padlo rozhod­ nutí, že zde založíme svůj program. Jedna polovina bude zaměřen a na obl ast, ve které již máme zku šenosti , a tou je právě životní prostředí. S druhou č ástí pro­ gramu žádné zkušenosti nemáme, ale pro středn í Evropu je ne s mírně d ů l ežitá .

Budoucnost do vlastních rukou . Hlavní přispěvatelé nadace Environmental Partnership zajišťují finanční podporu do ro­ ku 1997. Z postoje amerických sponzorů je zřejmé, že další osud nadace bude daleko ví­ ce záviset na aktivitě národních středisek a také lla konsenzu uvnitř ekologické komu­ nity. Proto jsme v kanceláři pro ČR a v po­ radním sboru Partnershipu začali pracovat na strategii dlou hodobého rozvoje nadace, jejíž koncept má být hotov v únoru 1995. Výchozí teze našeho plánu: 1) Dosavadní model nadace EP kombinující granty se stipendijními a výměnnými progra­ my a informačním servisem se osvědčil a má smysl ho dále rozvíjet ve stejném směru, včetně přesahů do mís tní samosprávy a dal­ ších sfér společnosti i včetně středoevropské spolupráce. 2) Nezávislý zdroj financí pro ekologické programy neziskového sektoru bude i po ro­ ce 2 000 nejvýš potřebný . Další osud existu­ jících zd roj ů (REC Budapešť, program pro ekologic kou výchovu WW F, grantové pro­ gra my mi nisterstev) je nejistý a rozvoj domá­ cích dárců a příjmů z č l enských příspě v ků je vel mi pomalý. 3) Početné domácí ekologické nadace dispo­ nují minimálním kapitálem a neplní tedy re­ ál ně fu nkci nadace. Vycházíme také z před­ pokladu, že pro větší sponzory bude celoná­ rodní nadace s ši rokým programem, trad icí a základním jmě n ím atraktivnějš í než malé lokální fondy (samozřejm ě je mnoho výji­ mek) . Naším cílem je začít v roce 1998 (nej ­ později však 2 000) jako česká nadace s ka­ pi tálem 50 m ili o n ů ko run, který umožní udr­ žet programy mi nimál n ě na dneš ní úrovni a dále je rozvíjet. Tyto teze bude třeba obhájit a hlavn ě získat s pomocí dosavad níc h spo n zorů základní vk lad. Do únorového data chceme proto pod­ nik nout nás ledující kroky: I) Získat co nejširší názory na potřeby ekolo­ gicky o ri entovaného neziskového sektoru, a to fo rmami dotazníku a indi vid uálních kon ­ zultací. 2) V konsenzu s hlavními protagon isty eko­ logických ak ti vit formulovat priori ty NGO v jedno tli vých oblastech (na p ř. energetická politika, dopravní si tuace, péče o kraji nu, vo­ d o hos po d ářská oblast, legislati va. ovlivňová­ ní s potřebite l ú, ko munální ekologická poli ti­ ka, aj.) . K tomuto ú če l u j sme požádali n ěk te ­ ré z úspě š n ýc h orga nizací o usp ořádá ní tvůr­ č ích setkání sk upin angažovaných v těch to tématech.

7

Mám na mysli budování pilířů, na kterých musí být demokratická společnost po­

stavena.

Původně jsme nevěděli, jak máme začít. Věděli jsme o špatné kvalitě životního

prostředí a o absenci účin n é občan ské diskuse. V Maďarsku byl a velká diskuse

o přehradě na Dunaji, v Polsku o jiné přehradě na Dunajci, ale ve srovnání se Zá­

padem byly problémy jaksi pohřbené. Pro občany bylo vel mi obtížné, aby se

účastnili rozhodovacích procesů.

Jedna z věcí , kterou nám lidé říka li bě h em naší první návš tě vy v roce 1990 byla:

"Nedávejte nám rady, dejte nám čistírnu odpadních vod, o ds iřov ací zařízen í na

naše elektrárny, atd." Ale to není naší úlohou. Nemáme pro to ani odborné záze­

mí, ani fin an čn í prostře dky.

T.R., M.K. : Jak vznikl program Environmental Partnership?

F.L.: Došli jsme k závěru, že n e m ůže m e říd i t náš program ve střed ní Evropě

z Washingtonu . Byli jsme přesvědče n i o tom, že musíme mít někoh o pří mo zde.

Pak jsme si ale uvěd omili, že nem áme tolik pe n ěz, abychom mohli zahájit náš

program ve více zemích a to nás vedlo ke sdružení prostře d kú s dalšími nadace­

mi, které chtěly rozšířit svou působnost do této čás ti svě t a . Prvními partnery byly

8

3) Dosáhnout konsenzu s hlavními NGO tak,

aby nadace získala všeobecnou podporu

a nedocházelo k soutěžení o příjmy tam, kde

je to zbytečné.

4) Připravit strategii získávání peněz z domá­

cích zdrojů a dohodnout s NGO limity pro

jednání s určitými sponzory .

Obracíme se na nevládní organizace i ekolo­

gické individuality s prosbou, aby nám po­

mohl i se stabilizací nadace Environmental

V posled1lím roce podpořila 1ladace E1lvi­ r01lmental Part1lership také s íť porade1l­ ských s tředisek pro ekologické zemědělství a pro agroturistiku. J edním Z úspěš1lých místních ce/lter je Šumpersko. Kraj i1la pod JesemKy má k těm to aktivitám v.~ecll1ly předp oklady. Pohled 1la Šerák z Horní Lipo­ vé p ořídil Vilém Reichman1l.

?J~:~

Rockefeller Brothers Fund a Charles Stewart Mott Foundation , které již ve vý­

chodní Evropě pů s ob il y, a tak vzn ikla myšlenka vy tvoře ní programu Environ­

mental Partnership, ke kterém u se přidaly ještě další nadace z USA, Evropy a Ja­

ponska.

T.R., M.K.: Řekl jste, že jste s třední a východní E vropu poprvé navštívil

v roce 1990. Vidíte nějaké změny v ekologickém hnutí, které se od té doby

udá ly?

F.L.: Když jsme poprvé přij el i do této části Evropy, bylo možné spoč í tat zkuše né

představitele nevládních organizací na prstech jedné ruky. Myslím, že rozdíl me­

zi rokem 1990 a dneškem je obrovský ve všech čtyřec h zemích (Česk á republika,

Slovensko, Polsko, M aďarsko), o kterých toho vím nejvíce. Přesto je sektor ne­

vládních organizací ještě mladý a k řehký a je mnohem více rozvin ut na lokální

úrovni než na celostátní. Schopnost o vliv ňovat státní pol iti ku je velice slab á. Po­

čet obyvatel, kteří řadí životní prostředí na horní příčku žebříčku hodnot, zÍ1stává

stále malý. Myslím, že ještě není vyvinuta ochota k větší spolupráci s instituce­

mi, které mají hlavn í slovo při rozhodovacích procesech, a stále převažuje pří­

stup spíše znepříjemňování života těmto institucím. Většina organizací je úplně

závislá na finanční podpoře ze zahraničí. To jsou všechno velké problémy, které

se neřeší lehko. Myslím, že se nám podaři l o uběhnout asi deset metrů, ale běžíme

na stometrové trati!

Charles Stewart M ott Foundation byla zal ožena ve dvacátých letech jedním z pionýrů automobilky General Motors. Charles Mott byl svého čas u n ejvětš ím individuál ním držitelem akcií General Motors. Nadace, kterou založil , se stala známou až v 60. letech , kdy fin a nčn ě pod poroval a projekty převážně ve městě Flint v M ichiganu zaměřené v první řadě na obl ast vzdělá vání veřejnosti. Postup­ ně začala nadace rozšiřovat svoji činnost na celé území Spojených států a v po­ sledních letech podporuje projekty i v jiných zemích svět a . D nes patří tato nada­ ce s kapitálem 2,5 miliardy do larů a s ročním rozpočtem ko lem SS milionů dola­ rů k nej větším nadacím v USA. Z výroč n ího zasedání v Polsku se letos výjimečně omluvil prezi dent nadace, William White. Motlovci však byli zastoupeni reprezentativně vi ceprezidentkou Maureen Smythovou, ředitelkou ekol ogického programu Lois De Beckerová a Susan Clevelandová, která po odchodu z československé ho programu EP pra­ covala pro Charles Stewart Mott Foundation. Na naše otázky odpovídala viceprezidentka nadace Maureen Smythová. T.R., M.K.: Vaše nadace je v České republice zn á ma p ředevším podporou projektů zaměřených na och r anu životního prostředí. Můžete pro naše čte­ náře blíže chrakterizovat váš "ekologický" program ? M.S.: Naše nadace začala podporovat projekty za m ěřené na ochranu životního prostředí asi kolem roku 1982. V dnešní dobč je životní prostředí jedním ze čtyř hlavních programů nadace Charles Stew art Mott Foundation. V rámci našeho programu na ochranu ži votního prostředí se zaměřuje m e na ochranu Velkých je­ zer, prevenci zn eči šťování životního pro středí v USA a částečně podporuje me projekty na hranici mezi Mexikem a USA a v Karibské oblas ti. Náš mezinárodní program se soustřeďuj e především na mezinárodní obchod a na reformování nad­ národních bank, ale nevyhýbáme se ani dal ším zajímavým projektům. T.R., M.K.: To je p oměrně rozsáhlý okruh činnosti. Jak velké fi nanční pro­ středky máte k dispozici pro "ekologický" program? M .S.: Roční rozpočet našeho ekologického programu j e asi 7-8 mil ionů do l arů . Ovšem největší pozornost věnujeme problem atice chudoby ve Spojených státech .

l/'~'~ r1 ':\ ~,-I'\::\ }f \

'tSj

Kresba Jana StekUka

Partnershi p a tím také zajištěním trvalého zdroje pro vlastní budoucí programy. Mi r oslav Kund r ata Naše adresa:

E nvironmental Partnership, Panská 9,

602 00 Brno, teIJfax:05·422 10 56I.

Poradní sbor nad ace Environmental Part­

nership v CR:

J i ří Kul ich - SEV Rýchorská bouda

Tim Wh ipple - Arthur & Andersen Comp.

Jana Hajduchová - STul Uherské Hradištč

Jitk a Kl inkcrová - Praha

Blažena Hušková - CHKO Jizerské hory

Ivan Bartoš - Studénka

Přispěvatelé nadaci Environmental Part­

nershi p:

German Marshall Fund, Charles Stewart

Mott Foundation, Rockefeller Brothers Fund,

Moriah Fund . Sasakawa Peace Foundation,

Trust for Mutual Understanding, Winslow

Foundation, Joyce Mertz-Gilmore Foundati­

on, IRA-HITI Foundation for Deep Ecology,

Barbara Gauntlett Foundation, tři anonymní

nadace.

Ad resy nad ací, s jejichž představiteli jsme

vedl i rozhovor:

German M arshall F und (zároveň sídlo kan­

celáře Environmcntal Partnership USA)

II Dupont Circle NW

Washington. D.C. 20036

Rockefeller Brothers F und : 1290 Avenue

or the Americas, New York 10 104, New

York, SUITE 3450. USA

Charles Stewart Mott Foundation: 1200

Mott Foundation Building, Flinb, Michigan

48502-1851 , USA

Kanc elá ř Mott F oundation v Praze: Jelení

5, 118 00 Praha 1 - Hradčany , tel: 02­ 536002, fax: 02-539203

9

PHkladem úspěšného projektu, který podpo­ nadace Enviromnental Partnership, je kampaií protifreolll1m. Na obrázku je "Stan pro život" Dětí Země, který putoval po vět­ ších městech celé republiky. Kampaň ne­ vládních orgallizací urychlila přijetí proti­ freonového zákona v parlamentu. řila

Pro tento program máme k dispozici kolem 20 milionů dolarů ročně. Dalšími ob­ lastmi, které podporujeme, jsou ekonomický rozvoj, rozvoj občanské společnos­ ti, projekty proti kriminalitě a násilí, vzdělávání pro děti z rodin s nízkými příjmy atd.

T.R., M.K.: Jaké aktivity podporujete v jiných zemích? M.S.: Kromě projektů ve střední a východní Evropě má v zahraničí největší pod­ poru naše působení v Jihoafrické republice, které je součástí našeho programu rozvoje občanské společnosti. Zaměřujeme se především na posílení a rozvoj ne­ vládního sektoru. Chceme pomoci nové Jihoafrické republice, aby se mohla stát opravdovou demokracií. Proto naše nadace bude především podporovat účast ši­ roké veřejnosti na rozhodování.

T.R., M.K.: Kdy a

proč

jste se rozhodli vstoupit do této části Evropy?

M.S.: Asi před pěti lety, kdy prezident naší nadace, Bill White, podnikl cestu do Ruska a začal se velmi zajímat o možnou pomoc při budování demokracie ve vý­ chodní Evropě. Pak následovala řada pracovních cest do dalších zemí východní Evropy, které přesvědčily Billa Whitea o důležitosti nevládních organizací a roli, kterou plní ve společnosti, jež se nachází v přechodném období k demokratické­ mu systému. Pokud jde o náš současný postoj, chceme i nadále podporovat roz­ voj nevládního sektoru v tomto regionu.

T.R., M.K.: Jak velký je váš

rozpočet

pro střední a východní Evropu?

M.S.: Naše aktivity zde spadají pod program rozvoje občanské společnosti, který má roční rozpočet kolem 10 milionů dolarů. Tento rozpočet se pak dělí asi násle­ dovně: 5 milionů USD pro střední a východní Evropu, 2 miliony USD pro Jiho­ africkou republiku a zbytek je rozdělen ve Spojených státech.

T.R., M.K.: To znamená, že Evropa je vaší prioritou co se týká

Na Slovensku: Environmental Partnership for Central Europe, Skuteckého 30, 974 00 Banská Bystrica, Slovakia tel.: (4288) 294259 V Maďarsku: Environmental Partnership for Central Europe, Zsusza Foltanyi, Frankel Leo YD 102-104, IV 40 123, Budapest, Hun­ gary tel.: 36-1-1363370 V Polsku: Environmental Partnership for Central Europe, Dom Technika "NOT", ul. Pilsudskiego 74/309, 50-020 Wroclaw, Po­ land tel.: (4871) 3 161 i Ve Wroclavi má také sídlo středoevropská koordinátorka programu, Krystyna Wolnia­ kowska. Nejčastěji podpořené

organizace nadací En­ vironmental Partnership:

zahraničních

programů?

M.S.: Ano, je to náš největší zahraniční program. Pracujeme v Rusku, v Polsku, v České republice, na Slovensku a v Maďarsku. Doufáme, že se nám podaří roz­ šířit činnost i do Rumunska, Bulharska a na Ukrajinu. Zatím nejvíce grantů jsme přidělili v Maďarsku, v Polsku, na Slovensku a v České republice a musím říci, že zvláštní pozornost věnujeme právě projektllm ochrany životního prostředí. Společně s nadacemi German Marshall Fund a Rockefeller Brothers Fund jsme ze sdružených prostředků vytvořili Environmental Partnership (zatím náš největ­ ší program ve střední a východní Evropě). Dosavadní praxe nás přesvědčuj e, že práv ě Partnership je velice efektivní nadací pro poskytování malých grantů na fi­ nancování lokálních ekologických projektů. V České republice jsme nedávno otevřeli naši kancelář a v roce 1995 bychom chtěli podpo ři t projekty zaměřené na úspory a efektivní využívání energie, které by měly vliv na národní nebo regionální energetickou politiku. Již třetí rok pod­ porujeme v České republice nadaci SEVEN (S pol eč nost pro efektivní využívání

10

Joyce Mertz-Gilmore Foundation: 218 East 18th Street, New York, NY 1003, USA tel.:212-475-1137

Název organizace Hnutí Duha Brno Děti Země

Praha

FOA Praha Ekowatt, Praha Veronica Brno TEREZA Praha Adonis Mikulov CSOP Kosénka VaL Klob. VITA Ostrava Econnect Praha Sluníčko

C. Budějovice

Zelený dům Litvínov

Počet

Množství

projektů

peněz

8

482 180 Kč

6

402950 Kč

4

354550 Kč

6 4 5 2 2 4 3 I 3

354090 Kč 344810 Kč 278800 Kč 245000 Kč 213400 Kč 204450 Kč 204390 Kč 191980 Kč 147900 Kč

o/d3rr~ Dllufi®~

energie), ale chtěli bychom tento náš program rozšířit i na další organizace.

T.R., M.K.: Máte nějaká omezení co do výše individuálních grantů?

M.S.: Nemáme žádná omezení. Průměrná velikost grantu je kolem 90 tisíc dola­

rů a rozpětí se pohybuje od 25 tisíc dolarů, což je pro nás velmi malý grant, až do

několika milionů dolarů.

T.R., M.K.: Víme, že Mott Foundation se také velice zajímá o aktivity v kar­

patském regionu. Můžete nám říci něco o tomto programu?

M.S.: Jde o záměr vytvořit nadaci, která by financovala společné projekty zemí

karpatského regionu. Jinými slovy, mělo by jít o podporu společných projektů

vládních i nevládních organizací, které by se týkaly rozvoje celého regionu,

o projekty přeshraniční spolupráce. Nicméně tento program je teprve ve svém počátku a zatím jsme nepřidělili žádný grant. Rockefeller Brothers Fund snad ani není třeba představovat. Rodina Rockfelle­ rů je známa nejen svými obchodními úspěchy, ale i rozsáhlou charitativní činnos­ tí. RBF je jednou z několika nadací založených rozvětvenou rodinou a pro nás je význačná tím, že v Evropě operuje z amerických nadací nejdéle. Její programový ředitel, Bill Moody, také na kontinentu stráví podstatnou část svého času. Tomu­ to vždy dobře naladěnému nestorovi zprostředkování pomoci střední a východní Evropě, který na programech ve východní Evropě pracuje již přes 10 let, jsme ta­ ké položili několik otázek. T.R., M.K.: V oblasti životního prostředí ve střední a východní Evropě je va­ ším největším programem Environmental Partnership. Jaké jsou další pro­ gramy, které RBF podporuje v tomto regionu? B.M.: V této části Evropy máme dvě strategie. První je orientována na rozvoj místních schopností, což jinak řečeno znamená pomoc místním obyvatelům při ochraně jejich životního prostředí. To je tzv. přístup zdola nahoru, kterému po­ máháme udělováním malých grantů a organizováním různých typů školení. Envi­ ronmental Partnership je jednou z více organizací, která toto zajišťuje. Nicméně RBF vidí Environmental Partnership jako stěžejní nadaci právě v oblasti rozvoje schopností na lokální úrovni. Abychom napomohli snahám nadace Environmen­ tal Partnership, podpořili jsme i projekt Nicka,AlIena zaměřený na školení akti­ vistů neziskových organizací nebo podobný projekt Joe Szakose v Maďarsku. Druhou naší strategií je podpora aktivit zaměřených na vypracovávání zásad a určování obecných cílů, jakými může být např. ekologická politika. Pomáháme různým skupinám, které se zaměřují na zlepšení těchto zásad a zákonů ve smyslu trvale udržitelného využívání přírodních zdrojů. Asistovali jsme při vzniku a za­ čátcích takových organizací a skupin, v České republice to byl např. Ústav pro ekopolitiku vedený Evou KruŽíkovou. Před několika lety jsme v Polsku pomáha­ li při zrodu Institutu pro trvale udržitelný rozvoj a v Maďarsku právě teď podpo­ rujeme dvě skupiny v této oblasti - Centrum pro ekopolitiku a Asociaci pro ma­ nagement a právo v životním prostředí. T.R., M.K.: Lidé z ekologického hnutí u nás jsou spíše zvyklí pracovat na projektu, který má nějaký hmatatelný výstup. Je velmi málo organizací, kte­ ré se zabývají strategií a zásadami (politikou) pro různé oblasti (např. eko­ politikou, energetickou · politikou) nebo problematikou legislativy. Navíc anglické slovo "policy" se překládá jako "politika", což je u nás spíše chápá­ no jako anglické "politics" (zde použito překlad u "zásady" - pozn. autorů). Mohl byste nám říci něco více o vašich programech v oblasti "politiky"? B.M.: Měl bych říci, že v oblasti tvorby zásad (policy) jsme se začali zaměřovat

Dotační

titul pro krajinu

Poprvé od své existence ohlásilo Ministerstvo ze­ letos na podzim dotaci. která pomáhá ochraně přírody a údržbě krajiny. Věřme, že tento počin je počátkem tolik postrádané spolupráce re­ zortů životního prostředí a zemědělství. Předmětem dotace dle úřední listiny je: Cástečná úhrada nákladů na údržbu luk a pastvin a ostatních ploch s trvalými travními porosty pasením nebo sklízením v těch katastrálních územích národních parků nebo chráněných krajinných oblastí, kde je průměrná cena půdy za 1m2 nižší nebo rovna 2 Kč (příloha k vyhlášce MZe CR č.6l3/92). Přímou nenávratnou dotaci ve výši 2 000 Kč na hektar mohou obdržet právnické i fyzické osoby, které jsou majitelem či nájemcem pozemku splňu­ jícího uvedená kritéria a které provedly údržbu po­ zcmkil v celkové rozloze nejméně 0.5 ha. Zádost o dotaci potvrzenou správou CHKO nebo NP lze uplatnit i zpětně na příslušném územním odboru ministerstva zemědělství. mik mědělství

Vita je jedllou Z mála nevládllích ekologic­ kých orgallizací lIa Ostravsku, které se snaží ovliviíovat pozitivním přístupem veřejnost. Obrázek dokumentuje program nazva1lÝ "řemesla". Vita spolupracuje také s dalšími podobnými celltry, jako je Ro'SA v Ceských Budějovicích nebo Ekologická poradna VE­ RON/CA v Bmě. Projekty těchto sdružení také získaly podporu 1ladace.

11

i mimo země střední a východní Evropy. Zaj ím áme se o multilaterální instituce jako jsou Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj , ale i E vropské společenství. Nedávno jsme podpořili Friends of the Earth a j ednu mezinárod ní organizaci zabývající se dopravní politikou, aby mohly pracovat přímo v Londý­ ně a v Bruselu a měly tak možnost ovlivnit zásady poskytování půjček těchto bank ve smyslu jejich šetrnějšího vztahu k životnímu prostředí. Hlavním bodem zájmu těchto ekologických organizací je udržitelný rozvoj dopravy a efektivní využívání energie. Celkově se snažíme naše programy více zaměřit na podporu projektů udržitelné­ ho rozvoje dopravy a efektivního využívání energie, n eboť tyto sféry mají a bu­ dou mít velký vliv na kvalitu života ve střední a východní Evropě. Na první po­ hled je zřejmé, že zejména trendy rozvoje dopravy jsou velice vzdálené politice ekologicky příznivého rozvoje a veřejná doprava se prudce omezuje. T.R., M.K. : Jaké jsou další priority nadace Rockefeller Brothers Fund při poskytování finančních prostředků? B.M.: V budoucnosti jJudeme klást větší důraz na podporu projektů spolupráce nevládních organizací s orgány místní samosprávy, státními institucemi a podni­ katelskou sférou. Chceme podporovat trvale udržitelný management přírodních zdrojů. Jsme přesvědčeni, že ve spolupráci mezi těmito nejdůležitějšími sektory společnosti je široké pole působnosti a že je zde hodně co zlepšovat. Další náš plán do budoucna se týká obnovy měst a obcí. Ve střední Evropě se dí­ ky nově zvoleným samosprávám a novým vlastníkům pozemků neustále zvyšuje tlak na ekonomický rozvoj sídel. Chceme podporovat takové projekty, které by nejen zajišťovaly tento rozvoj, ale které by současně vycházely z historických a kulturních hodnot a z kvalit životního prostředí daného místa. Nedávno jsme poskytli finanční prostředky na projekt Greenways ve vašÍ zemi a minulý rok na projekt Public spaces. Oba tyto projekty splňují právě ty předpoklady, které jsem uvedl. T.R., M.K.: Děkujeme za rozhovor a doufáme, že o projekty na tato témata nebudete mít nouzi. Nadace Joyce Mertz-Gilmore Foundation byla založena v 70. letech ve Spoje­ ných státech. Jde o tzv. rodinnou nadaci založenou rodiči Mertz-Gilmore po smr­ ti dcery Joyce. Ovšem jako významnější nadace začala vystupovat až v polovině let osmdesátých. Působí hlavně ve městě New York, kde podporuje množství kulturních a sociálních programů nevládních organizací. Dalšími podporovanými oblastmi jsou životní prostředí, kde se zaměřuje téměř výhradně na otázky šetře­ ní energií a využívání obnovitelných zdrojů energie, světová bezpečnost a lidská

práva. Ač u nás téměř neznámá, její roční rozpočet je zhruba stejně velký jako

například populární Rockefeller Brothers Fund.

Sympatická zástupkyně nadace Joyce Mertz-Gilmore Foundation Priscilla

Haynerová se zúčastnila výroční schůzky sponzorů poprvé. Rozhovor s ní za­

znamenal Tomáš Růžička v Praze před jejím odletem do Moskvy.

T.R.: Vaše nadace je v České republice téměř neznámá. Můžete nám říci, ja­

ké projekty podporujete ve střední a východní Evropě?

P.H.: Nadace Joyce Mertz-Gilmore Foundation podporuje projekty především

v USA, nicméně několik programů máme i v regionu střední a východní Evropy.

V rámci našeho zastřešujícího programu zaměřeného na lidská práva jsme vytvo­

řili projekt, kterému říkáme "Rozvoj demokracie ve východní Evropě a státech

bývalého Sovětského svazu ". Podpora nadace Environmental Partnership para­

doxně vychází právě z tohoto programu a ne ze sekce zaměřené na životní pro-

12

Nadace Pro les V letošním roce vznikla v Čechách nadace, která je zřízena na podporu činnosti skupin i jednotlivců v oblasti trvalého zalesňování problémových ploch a likvidace monokultur­ ního lesního hospodaření na principu rozma­ nitosti druhů stromů, keřů a hub. Cílem Na­ dace je účelné zalesňování, obnova odumře­ lé, vytěžené nebo jinak problémové lesní plo­ chy. První projekt Nadace nese název "Setkání ­ člověk - příroda" (Treffpunkt - Natur ­ Mensch). Byl zahájen I. 5. 1994 krušnohor­ skou výsadbou mykorhizovaných stromků. Výsadba a další práce spojené s projektem proběhly v termínu I. 5. - 14. 5. 1994 v ob­ lasti Kryštofových Hamrů u Vejprt na severu Čech. Největší kus práce při zahájení projektu od­ vedli švýcarští nezaměstnaní, kteří vyčistili předem vybranou plochu (2,25 ha) od zbytků odumřelého porostu a soušek, celou plochu oplotili a vysadili speciáln í "mykorhizované" sazenice stromů. Projekt je unikátní svým rozměrem, neboť byla osázena největší plocha sazenicemi s naočkovaným podhoubím v kořenech stro­ mů. Rozmanitost druhů stromů byla také vel­ ká - I I druhů stromů a 3 druhy keřů infiko­ vaných dvaceti druhy hub.

Mykorhizovallé stromky vysazovali v rámci projektll nadace Pro les švýcarští lIezaměst­ nal/í.

středí. Naším cílem je přispět k budování demokracie tím, že pomůžeme nevlád­ ním organizacím vybudovat si stálou pozici ve společnosti. Další projekt z oblasti lidských práv v tomto regionu podporujeme v Moskvě a jeho cíl je stejný jako v případě Environmental Partnershipu - tedy posílení tře­ tího sektoru . Ostatní naše programy ve střední a východní Evropě jsou více obec­ né a zaměřené spíše na technickou nebo právní pomoc nevládním organizacím. Celý program "Rozvoj demokracie ve střední a východní Evropě a zemích býva­ lého Sovětského svazu" je vcelku malý. Udělili jsme celkem šest grantů v roce 1993 a nepředpokládáme, že bychom ho rozšiřovali. Pokud by se naše nadace rozhodla udělit ještě nějaké granty, budou zaměřené zase na obecný rozvoj nc­ vládního sektoru.

T.R.: Tím se trochu lišíte od ostatních nadací, které naopak vyžadují velmi specifické projekty. P.R.: My se obvykle nezaměřujeme ani na projekty specifické pro jednotlivé ze­ mě a raději podporujeme programy a projekty, které jsou mezinárodní. Environ­ mental Partnership je i z tohoto důvodu pro nás velmi zajímavý, protože je to re­ gionální program s kancelářemi v České republice, Slovensku, Polsku a Maďar­ sku. Partnership je jediný program ve střední a východní Evropě zaměřený na problematiku životního prostředí, na který v současné době přispíváme.

T.R.: Jaký je roční rozpočet vaší nadace a kolik procent z něj vynaložíte na podporu ve Spojených státech a kolik v zahraničí? P.R.: V roce 1994 je to kolem 15 milionů dolarú, které máme na podporu projek­ tú. Většinu těchto prostředkú rozdělíme v USA. V zahraničí máme dnes šest grantú a několik dalších grantů jsme přidělili organizacím, které jsou v USA, ale které mají své programy a projekty v zahraničí nebo mají v zahraničí své poboč­ ky. Z právního hlediska je to pro nás jednodušší. Máme též lepší možnost posou­ zení žádosti o grant. Velice zřídka cestujeme, a proto je pro nás obtížné posoudit žádost, kterou obdržíme např. z Argentiny, z Afriky nebo z České republiky. Máme velmi málo zaměstnanců. V nadaci pracuje cclkem 18 lidí, z toho pouze čtyři jsou programoví vedoucí. Myslím, že to je méně než u ostatních nadací, kte­ ré znám.

T.R.: Odkud pochází prostředky na vaši činnost? P.R.: Rodina Mertz-Gilmore vlastní část firmy Publishers Clearinghouse, která se zabývá prodejem časopisů a knih. Každý rok dostává nadace část zisku této společnosti, takže když roste firma, vzrůstá i množství prostředků pro nadaci a naopak. To nemůžeme nijak ovlivnit, protože nejsme přímo spojeni s touto fir­ mou. Dalším malým zdrojem finančních prostředků je náš základní kapitál (endow­ ment), který je pouze 65 milionů dolarů, takže každý rok máme na úrocích jen 3 miliony dolarů."

T.R.: Máte nějaká omezení týkající se výšky grantů? P.R.: Ne, nemáme. Průměrná velikost grantu je kolem 40-50 tisíc dolarů, ale roz­ pětí

je velmi široké.

T.R.: Váš program v tomto regionu je vcelku malý. Počítáte s rozšířením va­ šich aktivit ve střední Evropě? P.R.: Nemyslím, že bychom náš program zde nějak rozšiřovali, i když možné to samozřejmě je. Každá nadace múže rok od roku své priority pozměnit. V úvahu by možná připadal náš program zaměřený na úspory energie a využívání obnovi­ telných zdrojů energie, ale to pochopitelně záleží na rozhodnutí naší správní rady.

Autor projektu vysazovállí mykorhizo va­ ných stromklí D. R. Fischer a starosta obce Kryštofovy Hamry Hartman při plánovállí zalesiíovací akce. S nápadem realizovat tento projekt v Če­ chách přišli Svýcaři: pan D. R. Fischer z fir­ my MycoPlant a zemská církev - Zwingliův svaz, která dopravila 22 nezaměstnaných Svýcarů do Kryštofových Hamrů. Z pro­ středků Zw. svazu byla nezaměstnaným hra­ zena doprava a ubytování. Pan Fischer se již léta zabývá lesem jako dy­ namickým systémem a životním prostorem pro houby. Domnívá se, společně s dalšími odborníky z firmy MycoPlant, že ví, jak účelně zalesňovat:

"Snažíme o princip klíčivých výtrusů (záro­ tzn., že začínáme na jednom místě, relativně v malém měřítku a necháme projekt spojitě růst a dále vyvíjet. Prosazuje­ me rozmanitost druhů stromů a hub, s ohle­ dem na půdu a klima. Další hlavní zásadou je autoregulace systému. Předem bylo vysazeno 300 ks mykorhizovaných stromů ve spirálách - v jejichž středu jsou vysazeny keře - jako ochrana stromů před zvěří. Na rok 1995 plá­ nujeme výsadbu 600 ks těchto sazenic. Cílem projektu je znovuzalesnění a obnova zdeva­ stované přírody v Krušných horách, v oblasti ležící mezi českým a německým hnědouhel­ ným revírem v nadmořské výšce 820 m. Obec Kryštofovy Hamry leží nedaleko Mě­ děnce, kde jsou v inverzních situacích každo­ ročně naměřeny nejvyšší hodnoty SOz. Rádi bychom zapojili do projektu široké vrstvy obyvatelstva, které mohou svým pracovním nasazením, dobrými nápady nebo převzetím patronátu nad stromy podpořit projekt." Pokud se Nadaci podaří získat dostatečné množství finančních prostředků od sponzorů, chce zapojit do dalších prací na projektu také dečné buňky),

nezaměstnané Čech.

Nadace rovněž spolupracuje s první střední ekologickou školou - Schola humanitas z Lit­ vínova. Proč padla volba právě na Kryštofovy Ham­ ry? Když před lety přijel pan Fischer do Čech, seznámil se zde s vejprtským starostou Dr. V. Netolickým, který ho provedl umírají­ cím lesem. Tehdy nabídl pan Fischer staro­ stovi pomoc. Vejprty však nemají obecní le­ sy, a tak se obrátily na starostu sousední obce Kryštofových Hamru p. Hartmana, neboť tato obec dostala od státu zpět lesní majetek v ob­

13

Využití mykorhizovaných

stromů

v.

prl

zalesňování Světlana Matějovská Během

posledních 10 let se především v Evropě mnoho mluvilo a psalo o od­ umírání lesa. Na druhé straně potvrzují lesníci, že už po mnoho století nestálo v lesích tolik dřeva, jako dnes. To je na první pohled rozpor. V posledních ] 30 letech se skutečn ě masiv n ě zalesňovalo. Především smrkem, o něco mé­ ně borovicí a modřínem. Tyto monokultury měly zajistit maximální výn osy. Dnes, kdy tolik kubických metrů dřeva čeká na své využití, spadla cena dřeva až na dno a všude vidíme, jak celé porosty ničí bouře, k ůro vec nebo exhala­ ce. Tyto plochy musí být znovu zalesňovány a jestliže budeme chtít aspoň do určité míry vyhovět směrnicícm z ekologické konference v Riu o hospodaře­ ní s CO2 , bude svět nucen zalesňovat rozsáhlé oblasti. Jedno mají holiny, které je třeba zalesnit, společné. Nově vysázené sazenice stromů zde odumírají v mnohem větším množství než srovnatelné mladé rostliny v rel ativně nenarušeném prostředí smíšeného lesa. Zdraví a schop­ nost lesního stromu přežít totiž přímo závisí na jeho kořenových houbách (mykorhize) a tuto skutečnost běžná školkařská praxe ignoruje. Mykorhizou se rozumí mutualistická symbióza mezi jemnými kořeny nejvyš­ ších rostlin a stromů a podhoubím (hyfy) hub. Rozlišujeme zejména ektomy­ korhizu a endomykorhizu. Druhou jmenovanou najdeme téměř u všech kul­ turních rostlin, trav a bylin. V lese nás však zajímá především vztah meZi stromem a ektomykorhizní houbou. Zde jsou v jemných kořenech lesních stromů nápadné typické mor­ fologické a anatomické rozdíly proti stromům v nemykorhizovaném stavu. Chybí vlasové kořínky, krátké kořeny jsou zhuštělé a potažené plísňovým po­ vlakem a Hartigovým pletivem. Odtud se rozbíhají jemné, jen několik tisícin mm silné hyfy do půdy. Zevně vidíme houbu jen tehdy, jestliže náhodou vy­ tvoří na podzim plodnice. Houby jsou odkázány na cizí zdroje uhlovodíků, protože na rozdíl od rostlin nemají k dispozici chlorofyl. Zatímco saprofytní houby zpracovávají mrtvý substrát (odumřelé dřevo, kompost, slámu atd.), získávají mykorhizní houby své cukerné sloučeniny od svých živých partne­ rů. Ti skýtají svým houbám v kořenovém systému zároveň vhodné životní prostředí. Rostlina sama profituje mnoha způsoby na svých podzemních sym­ biontech. Ačkoliv v půdě kromě mykorhizovaných kořenů a k nim patřících bakterií ži­ jí také červi, hmyz, roztoči, hlísti, řasy, prvoci, plísně a hnilobné houby, další bakterie a viry, atd., soustředíme se především na dynamiku mykorhizní hou­ by. Ze 4 500 popsaných druhů hub jich několik set žije v průměrném smíše­ ném lese. Samozřejmě musíme také vycházet z toho, že uvnitř jednoho druhu jsou různé kmeny s trochu odlišnými vlastnostmi. Jeden strom může žít ve společnosti i více druhů hub. Stejně tak může být jedna houba současně part­ nerem pro různé rostliny. Můžeme si představit, že všechny tyto populace hub neustále bojují o místo na kořenech rostlin. Jak se která houba prosadí, závisí na místních podmínkách mi~roklimatických, půdněbiologických, půd­ něchemických a půdněfyzikálních. Mimoto je známo, že stromy dávají v závislosti na svém věku přednost růz­ ným houbám. Množství a rozmanitost hub jsou spolehlivými ukazateli stavu lesa. Čím pestřejší je mykorhizní populace, tím zdravější, robustnější a stabil­ nější je lesní ekosystém. Podaří-li se nám zahlédnout v přírodě mykorhizní houbu, pozorujeme vítěze, který se usídlil právě na tomto místě navzdory vší konkurenci. Každá houba má své specifické podmínky. Jedna má raději kyselejší, jiná sušší prostředí.

14

Kresba Jana Steklíka

lasti Přísečnice. Odtud byl jen krůček k to­ mu, aby se projektu pana Fischera ujala nově vzniklá nadace. Předsedou výboru nadace "Pro les" je Dr. R. Fellner, CSc. z VÚ lesního hospodářství a myslivosti. V.ýbor je tvořen členy z Ceské republiky, mezi něž patří např. ing. J. Vav­ roušek, CSc., ing. V. Budínský, ze Švýcarska pan D. R. Fischer, z Dámka pan T. Sachlle­ ben a další. Vědecká rada sestává z odborníků z Lesnické fakulty VŠZ, Ústavu hospodářské úpravy lesů a VÚ lesního hospodářství a myslivosti. Kontaktní adresa nadace "Pro les" - Náměs­ tí Míru 588,436 Ol Litvínov. Tajemnicí nadace je Světlana Matějovská ­ tel.: 03555479. Zřizovatelem nadace je Obchodní správa Cold spol. s r.o., se sídlem v Litvínově 3, Tyrše a Fi1gnera 291. Komu není stav našich lesů lhostejný, může přispět i malou částkou na konto nadace 340 140 0287/0100 KB Litvínov nebo se může přihlásit s projektem, který splňuje cíle naší nadace. Světlana Matějovská

aťjiž vzniklé exhalacemi, kalamitní v důsledku napadení smrkové mono­ kultury kůrovcem či větrnou smrští mají jedno společné - !lově vysazené stromky tu odumírají v daleko větším množství, než v lesích přirozeně zmlazovaných. Běžná škol­ kařská praxe totiž ignoruje skutečnost, že zdraví lesm110 stromll přímo závisí na jeho kořenových houbách. Odumírající lesy Krušných hor se staly objektem zájmu na­ dace Pro les, jejímž caem je účelné zalesňo­ vání a obnova odumřelé či vytěžené lesní plochy. Foto z hřebene Krušných hor J. Va­ šátko

Holiny,

těžbou

Každý druh hub vykazuje typické optimum pro všechny ovlivňující faktory . Také tolerance vůči vnějším vlivům je různě vysoká. Tak se časem etablují vždy nejlépe ty kmeny, které jsou přizpůsobeny speciálním podmínkám. Zakládáním monokultur se drasticky snižuje rozmanitost druhů hub. Každé zvýšení emisí NO x má za následek enormní změny v dosavadních konkurenč­ ních poměrech mezi různými mykorhizními houbami. Katastrofálně pak pů­ sobí, jako je tomu v Krušných horách, nadměrný přísun S02 (kyselý déšť), který sotva nechá přežít nějaké houby. Důsledky jsou zřejmé. V lesních školkách panují velmi speciální poměry. Díky stálému sázení a vy­ kopávání stromků, velkorysému používání hnojiva herbicidů a dalšímu me­ chanickému poškozování se zde usadily specializované školkové mykorhizní houby, většinou v raných stadiích vývoje. Tyto sazenice se hodí výborně k vysazování v poměrně intaktních (nedotčených) lesích. Tam je totiž připra­ veno velké množství různých hub, které osídlí nový kořenový systém. "Škol­ ková" mykorhizní houbaje zakrátko vytlačena, strom našel nové partnery, už přizpůsobené stanovišti. Jak to ale vypadá, když bude tento strom vysazen na stanoviště, kde chybí v půdě živé mykorhizní houby? Na příkladě nově zalesněných nebo devasto­ vaných oblastí vidíme, že tu jednoduše nejsou k dispozici žádoucí partneři potřební k přežití. Strom se musí spokojit se školkovou mykorhizní houbou, kterou si přinesl s sebou. S tou roste spíš s obtížemi a záhy hyne, protože tato houba se v novém prostředi nedokáže udržet. Jestliže spolu se stromem vysadíme jednu nebo více mykorhizních hub, které jsou zvoleny právě pro tato stanoviště, má mykodendron (symbióza stromu a mykorhizy) podstatně vyšší naději na přežití. Strom poroste také zdravěji a silněji, jestliže je houba přizpůsobena speciálním půdním podmínkám. V závislosti na situaci mohou být takto zalesněny pomocí vhodných hub i po­ škozená stanoviště. Je možné i znovuosídlení už vyhynulými mykorhizními houbami. Čím větší je rozmanitost vysazovaných druhů (stromů i hub), tím rychleji se znovu ustálí přirozený lesní ekosystém schopný samoregulace. Tato biologická stránka je pouze jedním úhlem pohledu. Při zalesňování je stejně důležité, aby byl celý projekt pojímán komplexně. Ani z hlediska vyu­ žití lesa nejsou monokultury vhodné. Obyvatelstvo, které u lesa a s lesem ži­ je, má být účelně zapojeno do plánování jeho využití. Přímé i nepřímé, krát­ kodobé či dlouhodobé využívání lesa má tvořit v souladu s potřebami přírody koncepci trvale udržitelného rozvoje.

(podle materiálů D.R. Fishera)

Lesní přírodní rezervace v Německu Zdeněk Prudič

Ve Spolkové republice Německo se proble­ matikou přírodních rezervací zabývá od roku 1988 pracovní skupina (Die Projektgruppe "Naturwaldreservate "), jejímiž členy jsou zástupci všech spolkových zemí, kteří jsou pověřeni sledováním stavu přírodních rezer­ vací na lesní půdě. Skupina je velmi aktivní a mimo jiné připravila pro I I. číslo časopisu Allgemeine Forstzeitschrift (1994) soubor článků o stavu přírodních lesních rezervací ve všech spolkových zemích. Uváděné infor­ mace mohou být zajímavé i pro české ochránce přírody a lesníky. Po právní stránce patří v Německu vyhlašo­ vání přírodních rezervací do kompetence jed­ notlivých spolkových zemí. V důsledku toho není označení lesních rezervací jednotné. Velmi časté je označení Naturwaldreservat (Přírodní lesní rezervace), z dalších vyskytu­ jících se názvů lze uvést např. Naturwaldzel­ /e (Přírodní lesní buňka), Totalreservat (Úpl­ ná rezervace) či Ballllwald (Zapovězený les). Vzhledem k různé majetkové držbě se vyhla­ šují přírodní rezervace jen v zemských, pří­ padně spolkových lesích. Pro české lesníky zní jistě velmi libě konsta­ tování v úvodním článku německých kolegÍl, že přírodní rezervace byly v Německu vyhla­ šovány po vzoru z Čech (Boubínský a Žofín­ ský prales 1838) a z Francie (1847) až na přelomu tohoto století. Celková rozloha lesních rezervací v Něrnec­ ku je v současnosti 19 380 ha, což představuje 0,191 % z celkové plochy lesů (10 127000 ha). V České republice je plocha chráněných lesů 18 465 ha a je odhadováno, že okolo roku 2000 se zvýší na 2 I 000 ha. U nás je podíl přírodních rezervací téměř 4x -vyšší než v Německu, přesně 0,72% z 2 572 000 ha. Inventarizace našich lesÍI byla provedena v roce 1980.

15

Ekologicky nejen o Olomouci

Pavel Šimek

" Vodní příkop před západní hranicí starého města se podivuhodně zachoval až do nedávné minulosti. Teprve v posledních letech byl před našima očima zrušen a jednoduše zasypán. Zmizel z obrazu města vodní prvek se svou do­ provodnou zelení. Řešení se provedlo inženýrsko-technicky cestou nejmenšího odporu, prostě zničením. Bylo by jistě neočekávané, kdyby budoucí konstruk­ ce se připravovaly nynějšími destrukcemi. " Citovaná slova nenapsal ani ekolog ani urbanista, ale publikoval je roku 1959 historik umění a univerzitní profesor Václav Richter ve své práci "Raněstře­ dověká Olomouc". Charakterizoval tak zánik jednoho ramene řeky Moravy, které teklo přes Olomouc. V polovině padesátých let byla v Olomouci zasy­ pána dvě ramena řeky Moravy, mlýnský náhon a část úseku Střední Moravy byla kanalizována. Profesor Richter několika větami postihl nejen "budova­ telské ničení" Olomouce, ale i všeobecné ničení krajiny. Olomoučtí však nebyli jediní ani první, kteří hrubě zasáhli do přirozeného vodního toku. Stejný, ba mnohem horší osud postihl např. brněnskou Ponáv­ ku, na které stávaly i vodní mlýny - jeden např. za Lužánkami u dnešní ulice Reissigovy, dříve Červenomlýnské (U červeného mlýna). Mnoho větších i zcela malých vodních toků u nás zaniklo nebo bylo devasto­ váno regulacemi, kanalizací, zatrubněním a znečištěním. Na mnoha místech zmizeli nejen vodní živočichové a rostliny, ale i pozoruhodný svět řek i poto­ ků.

Technická řešení na úkor přírodních ekosytémů jsou ekologicky velmi ne­ příznivá i pro městské prostředí, ve kterém je vysoká koncentrace obyvatel a zástavby a kde přírodní plochy a koridory mají zvláště velký význam. Eko­ logická rovnováha je na území měst udržována uměle, materiálově a energe­ ticky náročně. Ekologicky příznivých změn v městském ekosystému lze do­ sáhnout pouze změnami současných systémů zásobování, výroby a dopravy, energetiky, odpadů a ochranou městské a pří městské přírody, ovzduší, půdy a vody, ale také podílem nezastavěných a přírodních ploch. Je zřejmé, že ta­

Přehled

o lesních rezervacích v jednotlivých

spolkových zemích uvádí následující tabul­

ka:

Přehled přírodních lesních v Německu (k roku 1994)

Spolková zemč

počel

průměrná

rezervací rozloha

rezervací

podíl rezervací

na lesní ploše

Baden-WUrttemberg 67 Bayem 147 Brandenburg 38 Berlín Bremen Hamburg 4 Hessen 26 Mecklenburg·Vorpommern 31 Niedersachsen 77 Nordrhein-Westfalen 66 Rheinland-Pfalz 42 Saarland tO Sachsen II Sachsen·Anhalt 25 Schleswig-Holslein 49 ThUringen 44

12,7 35,6 50,3 34,5 16,1 12,0 30,5 25,6 75,8 14.1 16.2

0,119

0.111

0,350

0,247

0,127

0.064

0,340

0.081

0,400

0.445

0,129

Německo

31,4 ha

0.191 %

637

38,1 ha 34,5 29,4

0,188%

0.211

0,141

-

-

-

­

S dosavadní rozlohou přírodních lesních re­ zervací nejsou odborníci ochrany přírody v Německu spokojeni a její dostačující podíl odhadují na 5 %. Zástupci jednotlivých spol­ kových zemí jsou reálnější a tak v Bádensku­ WUrttembersku počítají lesníci s cílovým sta­ vem lesních rezervací na I % lesní plochy a podobně je tomu i v zemích Saarland a ThUringen. Poslání lesních rezervací a hospodaření v nich je značně odlišné od našeho pojetí i praxe. Dokladem toho jsou i texty infor­ mačních tabulí v některých rezervacích, např. v Bádensku-WUrttembersku: "Zapovězellý les. Zapovězellé lesy jsou úplnd rezen'ace. Zde ustdvájakákoliv lesní tě[ba. Vše je pone­ chállo samo sobě, aby se lesní \'egetace mo­ hla Ilerušeně vyvíjet... ". Podobné nápisy mají i v Hessensku: "Přírodní lesní rezervace. Na této ploše státllích /esLÍ Hessenska vzniká prales zítřka. Neprovádí se už žádné zásahy. Suché stromy se již lletěŽí. Spadlé a zlomené stromy ztistcívají. Příroda a její vývoj jsou vě­ decky sledovcíny... ". Naproti tomu u nás byla na 18 465 ha ploch chráněných orgány příro­ dy v roce 1980 plánována roční těžba ve výši 42100 m3 .

Moravllí rameno na dllešllí třídě Svobody zasypáním v 50. letech, popisované v citaci Z prof. Richtera. Foto Kšír, archiv Památkového IÍstavu v Olomouci.

před

16

(

Píseň čápa

i

I

I

Sylvie Stanovská /

,

!

Poslední hvězda uhasla.

nebe, ranní rudé nebe

pozdravilo má křídla.

Zářící

I já vás zdravím, má křídla,

májistoto, má lásko,

neste mne z hor na zelené louky

k vodám.

Zdravím tě, bílá hrudi, pokladnice s mým

srdcem.

Zdravím tě, dloulzý krku, můj rozrážeči bouří, šípe vystřelený k vodám.

Zdravím vás, oči, zvěstovatele vod.

Zdravím vás, dlouhé nohy,

pevnosti uprostřed vod.

Dnešní ulice v prostoru třídy Svobody po několikerém roZšľření zpevněných ploch, ll[oženľ hlavní kanalizační stoky do koryta zrušeného tOkll a výstavbě tramvajové dráhy. Řada domů zde trpľ statickými poruchami vlivem změny vod1ll11O režimu v okolí zrušeného náhonu.



Tam u vod hřmíjell vítr

a prastarý hlas mi říká slova

v mé řeči: hlína, hlína, hlína, voda, voda, voda, nebeské výšky.

kové zásahy do městského ekosystému se specifickou strukturou, funkcemi Rozdílný přístup k přírodním lesním rezerva­ cím je možné řešit podle příkladu Hessenska a historií jsou velmi obtížně proveditelné. Ekologicky významný a nej snáze proveditelný, ale stavební praxí odmítaný a země Mecklenburg-Vorpommern. V těchto je postup, při němž nezastavuj eme ty volné plochy měst a předměstí, které by zemích doprovází každou rezervaci srovná­ vací plocha, kde je les obhospodařován pří­ mohly sloužit k udržení nebo zlepšení jejich ekologické hodnoty. Psycholog rodně blízkým způsobem a výsledky jsou po­ a urbanista profesor Alexander Mitscherlin uvádí ve své knize o poválečné rovnávány s nerušeným vývojem ve vlastní obnově měst v Německé spolkové republice: "Bezduché a bezohledné vypl­ rezervaci. ňování nezastavěných míst, stále častější zástavba parkových a zahradních Úkoly přírodních lesních rezervací děJí ně­ oáz... městský stavební pořádek komandující nejbanálnější formálnosti než by mečtí ochránci přírody do čtyř skupin: V prv­ ní řadě jsou rezervace místem základního se vůbec zamyslel... " výzkumu lesních biogecenóz, jejich vývinu, Zástavba ploch zeleně je specifickým ekologickým a sociálně-polititkým jejich půd, místem studia struktury lesa a les­ problémem většiny měst, i Olomouce. Pro příklady nemusíme chodit příliš do ní fauny, Na druhém místě mají být lesní re­ minulosti. Z mnoha je možné připomenout dodnes trvající záměr stavby pro­ zervace základem pro pěstování lesa a jeho dejny Tuzexu v okrajové části Smetanových sadů, postupné mizení parku Fa­ přirozenou obnovu. Neméně důležité je třetí kultní nemocnice, který se mění ve spleť původních a nových budova komu­ hledisko, kdy jsou lesní rezervace ukazate­ nikací, výstavbu "obytného pahorku" v Hejčíně, která si vyžádala vykácení lem posuzování změn v krajině a jejího za­ dřevin zbylých po vodním náhonu v území, které bylo již v padesátých letech tížení lidskou činností. A konečně z hlediska zbídačeno "odpřírodněním."

Nelze nepřipomenout promarněnou šanci na zachování pramene, potoka a rybníčka na sídlišti Tabulový vrch. Místo toho byl pramen i s potokem sve­ den do kanalizace a rybník plný života přeměněn na novotvar, ve kterém již nikdy nebyla voda. Pouze žáby a čolci ještě několik let vždy na jaře přicháze­ li k beznadějně suché nádrži. Dnes již nepřicházejí. Připomenutím likvidace fontánky, pramene a okolních stromů na dnešní ulici Brněnské by tento smut­ ný výčet mohl prozatím skončit. Jinak by musel pokračovat donekonečna. V každé části města bychom nalezli provedené nebo plánované ekologicky nepříznivé změny. Kromě devastací stavbami, které "reprezentují úspěchy so­ cialismu", došlo k ničení přírody i stavbami a úpravami "reálného socialis­ mu" typu slums. Za všechny dva typické příklady: na Nových Sadech u Neo­ ralovy zelárny, později Seliko n.p., došlo k zasypání rybníka, rozsáhlé devas­ taci zeleně a k výstavbě odpudivého areálu garáží. Podobný osud postihl i četné zvodnělé štěrkopískovny s doprovodnou zeleni na olomouckých před­ městích a v příměstské oblasti, které se po předchozím "znárodnění" staly obětí zahrádkářské výstavby nebo byly zasypány odpady. Z nedávné minulosti nelze opomenout systém silničních průtahů městem za­

ochrany přírody jsou rezervace v lese mís­ tem, kde je zaručena nepřetržitost přiroze­ ného vývoje. Ostatní závěry o stavu přírodních lesních re­ zervací v Německu jsou obdobné českým zkušenostem. Shodné jsou poznatky o nut­ nosti dostatečné rozlohy navrhovaných rezer­ vací, o vazbě rezervací na přírodní lesní ob­ lasti a jejich stanovištní podmínky (lesní spo­ lečenstva), i požadavky na koordinaci vý­ zkumných prací a sjednocení jejich metodi­ ky. Větší důraz se klade na podíl lesníků při využití poznatků z lesních rezervací. Pro čes­ ké lesnictví je podnětný námět paralelních

srovnávacích ploch.

V návaznos ti na mezinárodní zkušenosti

a praxi by se mělo také u nás upustit od tě­

žebních zásahů v přírodních lesních rezerva­

cích. Tím by se mohly začít vytvářet kvalitní

základy pro "pralesy zÍtřka",

17

stupujících funkci chybějících obchvatů, který se stal ekologickou pohromou

pro tisíce obyvatel, Fakultní nemocnici téměř nepřístupnou navzdory výstav­

bě monstrózní komunikační sítě v jejím bezprostředním sousedství, ochuzo­

vání přírodních ploch kolem toků Moravy a Bystřice a další.

Jaká bude další budoucnost Olomouce, kde ještě donedávna zachovalá příro­

da vstupovala až do starého města?

V koridoru a sousedství zrušeného ramene řeky Moravy, popisovaného

v úvodní citaci, bylo koncem roku 1993 slavnostně zakončeno již několikeré

rozšíření vozovky. Plochy betonu, asfaltu a dlažby se opět rozrostly a stromy,

pokud nebyly již dříve nahrazeny stožáry, dostaly železné mříže nebo dřevě­

né ohrádky. Lavičky k sezení byly odsouzeny k opuštěnosti nesmyslným

umístěním na zápraží budovy věznice.

Přes všechno jmenované špatné a nejmenované dobré má Olomouc stále ještě

ekologickou hodnotu. Proto jsou nepochopitelné současné stavební a komerč­

ní záměry, které zabírají přírodní plochy veřejně přístupné. Ve Vídni a v Mni­

chově naopak začátkem sedmdesátých let tohoto století vytvořili nové parky

a výstaviště o rozlohách sto a tři sta hektarů, ale tradiční městské parky a za­

hrady ponechali nedotknuty a k veřejnému prospěchu. To nelze říci o olo­

mouckých parcích, které se staly objektem stavebních záměrů. Nově vytvoře­

ný parkový areál "Korunní pevnůstky" je dokonce prakticky celoročně uza­

vřen.

V příměstské oblasti Olomouce je ojedinělá možnost ekologického rozvoje

území Chráněné krajinné oblasti Litovelské PomoravL Na opačném jižním

konci města se nabízí renaturalizace zemědělské krajiny, kterou protéká kana­

lizovaná řeka Morava, moravní náhon a přírodní tok Morávky. Četné mož­

nosti návratu přírody se nabízejí i ve vlastním městě. Jen je využít.

Hospodaření

v krajině

První pololetí aktivní činnosti završila VE­ RONICA na začátku června ve Vlárském průsmyku týdenním mezinárodním seminá­ řem s názvem "Hospodaření v krajině" . Hlavními spolupořadateli byli Atlantic Cen­ ter for the Environment ze severovýchodu USA, valašskokloboucká ZO ČSOP KO­ SENKA a obecní úřad v Nedašově. Pestré auditorium 40 účastníků ze všech koutů re­ publiky, kteří reprezentovali státní správu, samosprávu, nevládní organizace, vlastníky a uživatele území provázeli přední odborníci - naši i zahraničnÍ. Tématu prvního dne - "voda v krajině" se ujaly ing. Milena Skollová z Výzkumného ústavu vodohospodářského a hydrobioložka RNDr. Olga Skácelová z Moravského muzea v Brně a v terénu i u mikroskopu seznámily účastníky s různými metodami monitorování kvality toků. Ing. Horký z uherskohradišťské firmy TERRA vysvětlil zásady svého projek­ tu revitalizace říčky Vláry. Druhý den byl věnován zásadám přírodě blízkého hospodaření v lesích s odborníky nejpovolanějšími - ing. Aloisem Indruchem, který od padesátých až do konce osmdesá­ tých let spravoval místní polesí Stěpán, ing. Igorem Míchalem a ing. Jaromírem Macků z brněnského Lesprojektu. O zahraniční per­ spektivu doplnila celodenní program ve vlár­ ských lesích Mary Ellen Boelhowerová ze Společnosti pro ochranu lesů v New Hamps­ hire. Třetí den se počet účastníků rozrostl na 60 o zastupitele obcí a vlastníky luk na Neda­ šovsku. Společná pochůzka po lučních rezer­ vacích rozproudila diskusi o patové situaci v managementu okrajových poloh. Dosti na­ pjaté vztahy mezi vlastníky rezervací a úze­ mí v I. zónách a Správou CHKO uváděly do širších souvislostí reference zahraničních lektorů. Zaujal zejména britský systém roz­ manitých podpůrných progratnů a dotací na péči o krajinu, o němž referovala Marian Spainová z Countryside Comission UK, ra­ kouský systém založený na směrování pro­ středků určených na útlum zemědělské výro­

Účastníci semináře Hospodaření v krajině

navštívili leč"osti

společně

se

členy

singulámí spo­

z Nedašova také louku Lazce, ležící

na pomezním bělokarpatskémlzřebeni. Foto Miroslav Klllldrata

18

kdesi lIa Svratecké hornatině a vzdálený hlu­ i seznámení se s mistním folklórem a vinný­ mi sklepy v petrovských Plžích. boký hlas tokajícího výra. Na kaLouse usídLe­ Ze semináře vyplynulo mimo jiné, že se při né ve větvoví smrků u venkovského kostela na

péči o krajinu naskýtá obrovský prostor ke jižní Moravě.

spolupráci nevládních organizací s vlastníky, Z ochozu kostelní veze se bezhlučným klouza­ státní správou a místními samosprávami. vým letem vydává na lov sova pálená.

Zarážejíci je, že rezorty zemědělství a život­ Sova pálená je rozšířena na všech kontinen­ ního prostředí u nás nespolupracují a některé tech s výjimkou studených oblastí, Sahary dotační tituly jdou dokonce proti ochraně pří­ a tropických deštných pralesů. Původně obý­ rody. Zkušenosti ze zahraničí ale dokazují, vala skály a dutiny stromů, ve velké části že taková spol upráce je možná a že přináší svého areálu se však nyní stala synantropním dobré výsledky. Veronica proto připravuje ptákem v zemědělské krajině. V posledních Jedním z praktických výsledků semináře by­ publikaci porovnávající přístupy k péči desetiletích je v různých místech Evropy po­ lo i společné pokosení větU části pomezní o krajinu v USA, Velké Británii, v Rakousku zorovatelný ústup početnosti jejích populací. louky Lazce, patřící nedašovské singulámí a u nás. V České republice je sova pálená hnízdícím, společnosti Salaš. Tato šestihektarová jed­ Miroslav Kundrata nehojným, stálým druhem. Dr. Josef Jirsík ve nosečná louka se rozkládá na poměmě str­ své publikaci Naše sovy (1949) uvádí: "Sova mých svazích pomezm11O hřebene aje proto pálená se II nás vyskytuje sporadicky všude převážně nedostupná pro běžnou žací tech­ na místech jí odpovídajících, ač nikoli tak niku. Zhruba čtyřicet kosců ze singulární Program ochrany sovy hojně jako puštík Cl kalous. " Dnes nemáme společnosti, společně s členy ZO ČSOP Ko­ z mnoha oblastí přesné zprávy ani o rozšíře­ pálené senka z Valašských Klobouk, louku pokosi­ ní, ani o početnosti. Populační hladina podlé­ lo během jednoho odpoledne. Louka byla há velkým výkyvům v závislosti na počet­ naposledy kosena před třinácti lety, kdy se Světla a Vladimír Lázničkovi nosti hraboše polního a tím se mění i obraz zde sešlo více než 100 kOSCl1. Jakkoli byla

rozšíření. kos ba, Vl. Bejček a K. Sťastný odhadli v roce 1992 Den končí. Nad venkovskou krajinou se snáší sponzorovaným početnost populace sovy pálené v celé ČR na vlahá lemí noc. Zvon Z nedaleké kostelní věže Veronicou, příjemná, přesto se vyjadřovali pouhých 400-700 párů. Od roku 1970 se pomalu odbijí desátou hodinu. Vlády se ují­ k dalšímu osudu svých odlehlých luk skep­ zřejmě počet hnízdících párů snížil o více má pan.í tma. ticky a často zaznívaly hlasy, volající po je­ než 50%. Kritický stav populací sovy pálené jich zalesnění. Znovu se tak ukázalo, jak Ticho je jen krátce přerušené vyděšeným ko­ na území České republiky nás vede k pře­ důležitá je uvážlivá dotační zemědělská poli­ sím křikem. Pár kuních očí svítí /la temné svědčeni o nutnosti její aktivní ochrany. Pro­ tika, podporující hospodaření v okrajových střeše polorozpadlé stodoly. to je také program druhové ochrany sovy pá­ polohách. Je jisté, že na horské louky nelze Velké stíny mračen plující ve vzdušném oceá­ lené v regionu jižní Moravy zařazený do plápohUžet prizmatem ekonomického zisku, ale nu oblolzy zakrývají vycházející měsíc. pohledem, zohledtlujícím estetické dimenze Hvízdající netopýři obratně manévrují mezi Mladá, téměř již přepeřellá sova pálel/á ve krajiny, zachování její historické struktury temnými korunami stromů. Můry jsou přita­ stářípřibližllě 45 dnů. Oči sovy jsou dokona­ a tím i dědictví, odkázané nám našimi před­ hovány chabým světlem opuštěné návesní lým zrakovým orgánem pro noční vidění. ky. Foto Miroslav Kundrata vš lampy. Velké kulaté oči jsou umístěny vedle sebe a lIikoliv po stranách hlavy jako u ostatl/ích Člove'K je osamělý se svými nedokonalými ptákll. Billokulámí viděllí umoŽ/luje sovám smysly. Tiché zvuky a tajemné pohyby. Vyba­ plastické prostorové vnímání. Na lIeobyčejllé by do ochrany biodiverzity a krajinného rázu vují se vzpomínky na naše tajuplná setká/lí se citlivosti sluchu se podL1í také uspořádál/í pe­ prezentoval Carl Manzano z velmi zajímavé­ sovami - /la noc strávenou v neschůdné rokli ří lIa hlavě sovy, které směřuje zvuk k ušním ho rakouského spolku Distelverein. Neméně Slovenského ráje, se strmými skalními stě!lQ­ OtvOťlllll. Asymetričllost sluchového aparátu inspirující jsou zkušenosti amerických Land mi a houkáním puštíka. Na rudé oharky do­ slouží patmě k akustickému zaměřovállí 10­ Trusts, které stavějí na rozmanitých formách hasínajícího ohně v mrazivé únorové lIoci vellé kořisti. Foto S. a V. Lázllic7covi dohod s vlastníky, o nichž referovali Edward Becker z Essex County Greenbelt Associati­ on a Brent Mitchell s Jessikou Brown z At­ lantic Center for Environment. Domácími garanty dne byli Miroslav Janík z místní organizace ČSOP Kosenka a I vana Jongepierová ze Správy CHKO Bílé Karpa­ ty. Odpolední kulatý stůl s vlastníky a uživa­ teli území na obecním úřadě v Nedašově mo­ deroval ing. Jaroslav Ungerman. Sobotní program byl věnován prohlídce jiho­ moravských biokoridorů vysázených v rámci ÚSES u Vracova a Strážnice. Výklad a dis­ kusi vedli "otcové" územních systémů, ing. Antonín Buček a ing. Igor Míchal a o prak­ tických aspektech výsadeb referovala ing. Li­ buše Samánková z Meliorační správy v Brně. Poblíž starého větrolamu u kuželovského vě­ trného mlýna si účastníci mohli tuzemské přístupy porovnat s americkým konceptem Greenways (Zelené stezky), který představil Jonathan Labaree z Atlantic Center for the Environment i s obdobnými zkušenostmi z Velké Británie či z Rakouska. Nedílnou součástí poznávání krajiny bylo

singularistt'lm z Nedašova

podpořená

společná

občerstvením

19

..

Mladé sovy pálené v hnízdní budce (po od­ krytí kO/ltrolm11O víka) asi 4-6 lýdII/I po vy­ Wlllutí. Budkaje umístě/la v ocelokolně ZD. Foto S. a V. LáZ/líčkovi

nu hlavních úkolů brněnského střediska CÚ­ OP v Brně. V roce 1993/1994 spontánně vznikla pracov­ ní (autorská) skupina ve složení: Světla Láz­ ničková, Josef Martiško, Jaromír Slechan, Petr Svoboda, Jan Buchta a Vladimír Láznič­ ka, která si stanovila mimo jiné za cíl teore­ ticky i prakticky realizovat záchranu a posí­ lení populace sovy pálené na jižní Moravě. V srpnu 1994 tak zpracovali vstupní zprávu, která je výsledkem činnosti a zkušeností jed­ notlivých členů skupiny. Tato zpráva zahrnu­ je jednak dílčí projekt "Litava-Cezava, r. eta­ pa, 1994-96", jehož realizace již byla zaháje­ na, a dále návrh rozsahu širšího programu druhové ochrany sovy pálené v Dyjskosvra­ teckém úvalu, na jehož postupném a dlouho­ dobém uskutečňování se bude podílet více subjektů.

V teplém Dyjskosvrateckém úvalu s mírnou zimou nachází sova pálená velmi vhodné kli­ matické podmínky i dostatek potravy (země­ dělská oblast, v níž převládají agrocenózy s hojným výskytem hraboše polního). Záruku úspěšnosti projektu dává také tradiční histo­ rický výskyt a hnízdění sovy pálené i součas­ né poznatky z terénních průzkumů. Ze značně rozlehlého území Dyjskosvratec­ kého úvalu (1452 km 2) jsme pro projekt "Li­ tava-Cezava" zvolili dílčí oblast jihovýchod­ ně od Brna (úval řeky Svratky a povodí říčky Cezavy - Litavy) o rozloze cca 300 km2 • Inspirovali jsme se podobnou činností skupi­ ny ornitologů z Břeclavi (Pražák, Krause, bratři Opluštilové) v roce 1993. Začali jsme s průzkumem dřívějších známých hnízdišť (např. podle Kubíka). Při této inventarizaci jsme zjistili, že sovy jednoznačně preferují zemědělské objekty před věžemi a půdami kostelů, a to i v době hnízdění (z 20 navštíve­ ných kostelů - dřívějších dlouholetých hníz­ dišť - pouze v jednom sova pálená ještě v ro­ ce 1993 hnízdila). Tento přesun způsobil zřejmě poměrně náhlý úbytek původních hnízdišť; dle sdělení místních občanů se sovy

20

většinou

vytratily po opravě kostelní věže, prostor kostela, fary apod., ne­ boť většinou došlo také k uzavření "vleto­ vých" otvorů. Nedostatek hnízdních možnos­ tí nutil sovy k vyhledávání nových, netradič­ ních hnízdišť a předpokládáme, že se podílel též na snížení počtu těchto ptáků. O nedostat­ ku hnízdních příležitostí svědčí i kuriózní, opakované hnízdění v 501itrovém PVC sudu zavěšeném pod střechou nepoužívaného skladiště a hnízdění ve výklenku pod silnič­ ním mostem. V této situaci se nám jako nejjednodušší způ­ sob podpory populací sovy pálené jeví vyvě­ šování budek v zemědělských objektech. Je­ jich rozměr je 100x40x40 cm, mají vletový otvor 17x 14 cm na výšku, umístěný v před­ ním dolním rohu delší strany a opatřený ple­ popř. půdních

chovým vikýřkem, který ho ochrání před vniknutím kuny. S instalací budek jsme započali v únoru a v březnu roku 1994. Budky jsme umístili v různých typech zemědělských objektů. Za­ tímco na půdách starých hospodářských sta­ veb zůstaly budky neobsazeny, budka v tzv. "ocel okolně" byla obsazena takřka bezpro­ středně po instalaci: instalace I 0.3.94, kon­ trola 19.4.94 - již ukončená snůška. Další inventarizací jsme zjistili, že "ocel 0­ kolny" jsou na Brněnsku sovou pálenou čas­ to využívány. Předpokládáme tedy, že se nám vyvěšováním budek v těchto zeměděl­ ských objektech podaří podchytit přítomné hnízdní populace sovy pálené a postupně zvýšit jejich stavy . Vhodně umístěná budka znamená nejen zvýšení hnízdních příležitostí, ale i určité zabezpečení zdárného vyvedení mladých. Jak jsme se přesvčdčili, sovy mnohdy hnízdí v prostorách zejména pro mladé ptáky nebezpečných - např . v míchár­ nách krmiv, kde mladí ptáci končí v násypní­ cích, posuvných "šnecích", nádobách s mela­ sou apod. Přínosem je také kladný vztah většiny lidí pracujících v zemědělských objektech k těm­ to ptákům. Pokud jsou z naší strany dostateč­

Umístění h/lízdní budky pro sovu pálenou na ocelovém /loS/líku stěny ocelokolny ve výšce cca 8 m nad zemí. Budka je opatřena plechovým vikýřkem proti vniknutí kl/ny. Foto S. a V. Lázllíčkovi

ně

informováni, nacházíme v nich to lik po­ spolupracov níky, kteří nás v případě ohrožení hnízdících sov mohou okamžitě upozornit. Vhodně rozm ístěné budky a spo­ lupráce místních občanů by mohly p o dstatně snížit nynější ztráty při vyv ádění mladých. Mnohem problematičtější jsou možné nega­ tivní dopady rodenticidů na sovy. Rodentici­ dy jsou v rozsáhlém měřítku používány k li­ kvidaci hlod avců (myší, hrabošů, po tkanů atd.). Podle předběžného šetření jsou v sou­ časné době nejčastěji používány granule s obsahem antikoagulačních jedů. Antikoa­ gulanty snižují srážlivost krve a zvyšují pro­ pustnost krevních cest, takže u hlodavce do­ chází k "vnitřnímu vykrvácení". V uzavře­ ných prostorách (tedy i v zemědělských ob­ jektech) je používán přípravek TALON G, výrobce ZD Pojihlaví ve Studenci. Granule (požerová nástraha) obsahuje jako účinnou látku 0,005% Brobifacoum (antikoagulant). Hynutí hlodavců nastává po 3- \O dnech. Ob­ dobně např. v lesních školkách je používán přípravek VOLlD (0,001 % Brobifacoum). Antitodem proti působení brodiťacoumu je kanavit (vitamin Kl). Dále je používán pří­ pravek LANIRAT G (účinná látka bromadi­ Ion) atd. Plošně může být používán i přípra­ vek STUTOX. Potravní základna sovy pálené je tvořena právě převážně drobnými zemními hlodavci, takže při aplikaci rodenticidů lze předpoklá­ dat jejich přímý vliv přes potravní řetězec na sovu pálenou. Tuto skutečnost je nutno ana­ lyzovat a výsledky průzkumu zohlednit v ná­ vrhu ochranných opatření našeho programu. V rámci projektu se budeme snažit získat zkušenosti v ochraně sov v zimním období ­ s případnou možností časově omezeného při­ krmování v krajně nepříznivých klimatic­ kých či potravních situacích. Sova pálená si nevytváří tukové zásoby a její peří má špatné izolační vlastnosti - z těchto důvodů dochází při vyšších mrazech a nedostatku potravy k úhynům sov. Ochranářským opatřením mů­ že tedy být i zimní přikrmování sov pále­ ných. Nejvhodnějším způsobem aktivní péče o so­ vu pálenou se však jeví rozsáhlá podpora hnízdních možností v existenčně nejpřízni­ vějším segmentu areálu jejího rozšířenÍ. V širším zájmovém území našeho programu je nutné odmítnout odchov sovy pálené v za­

jetí a její následné vysazování do volné příro­

dy. Dosavadní výsledky z let 1993/94 nazna­

čují efektivnost, účinnost a reálnost námi

zvolené strategie.

Program je příspěvkem k "Evropskému roku

ochrany přírody 1995".

třebné

Minerální vody v toku Radan

času

Květ

Minerální vody jsou tu odedávna. Na jejich vzniku nemáme žádnou zásluhu, zato na je­ jich zni čení se bohatě podílíme. Byly tu tak dávno, že po některých už zůstává jako svě­ dek jen uloženina horniny zvané travertin, je­ jíž stáří se odhaduje až na statisíce let. Největší nal eziště travertinů je na Přerovsku, dokonce i přerovský zámek stojí na traverti­ nové kupě. V Kokorech je jiná kupa traverti­ nu, v Tuč í ně už je skoro celá odtěžena, zato zde dosud slabě vyvěrá termální kyselka. V Předmostí - dnes části Přerova - travertin díky člo v ěku už zmizel úpln ě a zůstaly jen výrony uhličité vody, které jsou patrně nejdé­ le využívanými minerálními vodami na Mo­ ravě. Když zde v paleolitu sídlili lovci ma­ mutů, jedním z důvodů jejich setrvání v Předmostí byl i výskyt lahodného pití. Že tomu tak opravdu bylo, svědčí sídla paleoli­ tických lidí u dalších pramenů minerálních vod, např. ve Slatinicích na Prostějovsku se sirovodíkovými prameny nebo v Linharticích na Svitavsku s kyselkou. I v mnohem pozdější době se člověk stále rád držel míst s minerálními vodami. Nepochyb­ ně si empiricky ověřil, že jsou nejen chutné, ale v některých případech i léčivé . Z doby bronzové je v Teplicích zjištěno uložení kot­ líku do hluboké průrvy pramene termální vo­ dy. V době Karla IV. se dnešní Karlovy Vary nazývaly případně Varné lázně. S objevením knihtisku a jeho rozšiřováním přibývá i informací. V Brně vyšla jako prvo­ tisk, tedy na konci 15. století, německá kníž­ ka o evropských minerálních vodách. Z na­ šich zdrojů uvádí jediný "pey Eger", t.j. u Chebu. Míněny jsou dnešní Františkovy Lázně.

Už v roce 1580 vyšla prv ní česká kniha "O vodách hojitedlných aneb teplicech mo­ ravských" od brněnského lékaře Tomáše Jor­ dána. Všímá si lokalit dodnes lázeňských ja­ ko jsou Velké Losiny nebo Teplice nad Beč­ vou, i malých lázniček se sirovodíkovou vo­ dou v Petrově na Hodonínsku. Jen naše nej­ proslulejší moravské lázně Luhačovice neu­ vádí. Vody zde sice vyvěraly, ale nacházely se stranou dopravních tras v zapomenuté kra­ jině velmi málo osídlené. Teprve za Marie Terezie došlo koncem 18. století k prvnímu řádnému soupisu minerál­ ních zdrojů. Už předtím byly zbudovány růz­ né drobné lázeňské provozy. Lázně se staly módou, měly širokou klientelu. Obliba vydr­ žela i u malých lázniček dlouhá léta. Přesto skoro všechny zanikly. Kdo dnes ví o morav­ ských lázních v Nezdenicích a Záhorovicích, v (:ejči, Pornici, Malenovicích, ve Vizovi­ cích, Pozďátkách, Bochoři, v Rybí nebo v Sedleci u Mikulova? Některé z nich zanik­ ly až nátlakem režimu v minulých desetile­ tích. Naopak jediné nové lázně s jodidovými vodami otevřeli v Hodoníně. (:etné zdroje těchto vod byly navrtány a objeveny díky naftovému průzkumu . Pokud jde o drobné zdroje hlavně sirovodí­ kových vod, zanikaly během dlouhých let i přirozenou cestou. V poslední době však obvykle pod nepřímým vlivem člověka, jinde jako ve Velkých Němčicích na Břeclavsku zlovolným rozhodnutím místních komunis­ tických pohlavárů, kteří dali zasypat studnu se sirovodíkovou vodou. V minulých staletích však bylo o minerální vody pečováno. V 19. století byly zřizovány plnírny kyselek, které se vyvážely i do zahra-

Plnírna v Suché Lozi po uzavření provoZIl byla v roce 1964 už ruinou určellou k brzké­ mu zbourání. Zlistaly po lIí jeli schody pod zábradlím vedoucí k výtoku pramene.

POZII.: Obracíme se tímto na pracovníky ochrany přírody, ornitology a další spolu­ pracovníky se žádostí o případné informa­ ce o hnízdění či výskytu sovy pálené se stručným popisem lokality a okolností hnízděnÍ. Informace zasílejte na adresu autorů: (:eský ústav ochrany přírody, Panská 7, 602 00 Brno.

21

Keramické nádoby, do lIichž se plnily v 19. století kyselky pro obchod.

V Šaratici kdysi zahušt'ovali bez potřeby energie odpařováním na vzduchu na těchto monstrózních tělesech nedostatečně kon­ centrovanou vodu na předepsanou hustotu.

Jímka sirovodl1wvé vody v v šedesátých letech.

Čejči

zbudovaná

ničí. Všechny drobnější plnírny vzaly později za své. Tak např. v Janských Koupelích na Opavsku, v Ochoze, v Březové (známá jako Blumenbašská kyselka), v Suché Lozi na Uherskobrodsku byla zrušena plnírna "Lo­ v Chropyni, Buchlovicích, ve Skalce a v Na­ zanky" jako poslední v roce 1963. Zůstaly pajedlích. plnírny kyselky v Ondrášově, ale lázně zde zanikly, stejně jako v Janských Koupelích. , Zdroje uhličité vody v Domašově nad Bystři­ cí a ve Velké Sťahli jsou využívány k průmy­ Co především zůstalo, jsou velké plnírny slové výrobě stlačeného plynu CO2 • Vincentky v Luhačovicích, Saratice v Sokol­ S dnešním stavem využití přírodních zdrojů nicích u Brna a kyselky v Horní Moštěnici uhličité vody se nelze spokojit. U Sedmi u Přerova. Dvorů nedaleko Ondrášova odtéká proudem Stejně je tomu s lázněmi budovanými na mi­ kyselka do potoka. Při nedostatku nezávad­ nerálních pramenech. Vedle Luhačovic , Vel­ ných pitných vod je to hřích, který by se měl kých Losin a Slatinic fungují jen ty větší napravit. Stejně volají po obnově drobné láz­ v Darkově, v Karlově Studánce, v Bludově ničky aspoň s ambulantní péčí pro okolní a v Ostrožské Nové Vsi. Z malých provozů obyvatelstvo. Veřejná správa by měla podpo­ se do poslední doby zachovaly lázničky rovat chvályhodnou soukromou iniciativu, díky které kdysi neodtékaly minerální vody zcela bez užitku. Dar naší přírody totiž není samozřejmostí pro mnohé země Evropy. Máme štěstí, že žijeme v krajině , která byla v poslední etapě přetvá­ ření zemské kůry ke vzniku minerálních vod geologicky připravena.

Na Ranšpurku je husto Předběžná

dých

zpráva o detektivní práci mla­

lesníků

Tomáš Vrška Úvod do problematiky Téměř

každý čtenář už alespoň jedenkráte slyšelo "pralese" Ranšpurk v komplexu luž­ ních lesů na soutoku Moravy a Dyje. Ač dří­ ve částečně ovlivněn člověkem, je dnes nej­ zachovalejší ukázkou porostů pralesovitého charakteru ve středoevropské oblasti lužních lesů.

Na přelomu března a dubna letošního roku jsme prováděli s kolegy z Českého ústavu ochrany přírody kompletní revizi dřevinného patra a stanovištních poměrů v rezervaci Ranšpurk s cílem zjistit změny ve stavu po­ rostu za uplynulých 21 let. Tehdy provedl ty­ polog Eduard Průša přesné zaměření stojí­ cích i ležících stromů v "pralese" a na řadě typologických ploch podrobně zhodnotil sta­ novištní poměry jednotlivých lesních typů. Abychom se na práci náležitě připravili, pro­ listovali jsme dokumentaci v rezervační kni­ ze NPR Ranšpurk. Z našich zjištění vyplynu­

22

10, že práce E. Průši je poslední výzkumnou prací, která byla na Ranšpurku zpracována. Dříve se podobným problémem zabýval ještě M. Vyskot, který si vymezil jednu zkusnou plochu uprostřed rezervace. Pro úplnost předesílám, že každý, kdo chce provádět jakoukoliv výzkumnou či doku­ mentační činnost na území rezervace, je po­ vinen oznámit svůj záměr správci rezervace, v tomto případě Uedná se o kategorii národní přírodní rezervace) regionálnímu středisku CÚOP v Brně, které je prodlouženou rukou Ministerstva životního prostředí, a vyžádat si od něj souhlas. Středisko potom celý výzkum koordinuje tak, aby nedocházelo k duplicitě prací či aby se nevykonávaly práce zbytečné . Potud teorie.

Detektivní práce na

místě činu

Náš záměr navázat na práci E. Průši byl shle­ dán potřebným a tak jsme s kolegou Pavlem Unarem překonali dne 28. 3. 1994 krátce po 10. hodině dopolední plot, který chrání rezer­ vaci proti nadměrným stavům zvěře v tamní oboře a jali se provádět revizi dřevinného patra. Již první den práce jsme objevili četné stopy po práci několika vědců-výzkumníků, kteří zcela určitě svůj výzkumný záměr ani svoji činnost neoznámili, ba co víc zanechali po sobě pestrou směsici značek a jiné veteše, takže jarní, oplocený Ranšpurk s dosud neo­ listěnými stromy a nevzrostlými kopřivami vytvářel dojem pestré manéže. Dovolte, abych Vás krátce seznámil s nejzajímavější­ mi stopami a sami jste se tak mohli podílet na dalším pátrání. I) Doktor Ptačibudka nainstaloval v Ran­ špurku velké množství ptačích budek všeho druhu a všech velikostí. Do stromů jsou při­ tlučeny pomocí hřebíků "padesátek". Některé budky již leží na zemi a jsou ve stadiu rozpa­ du, jiné hnijí na stromech a poskytují útočiště pavoukům a rozličnému hmyzu, některé jsou ovšem četstvě natřené speciálními maskova­ cími vzory. Otázkou je, co se v Ranšpurku zkoumá - zda různé nátěrové hmoty, či rych­ lost rozpadu jednotlivých druhů dřeva anebo ptačí populace. Ta zde ovšem nachází maxi­ mum hnízdních příležitostí v četných duti­ nách stromů (kde jinde by měly dutiny být než v pralesovitém porostu?) 2) Docent Pruhovaný má rozesety po rezer­ vaci červenobílé, kovové tyče, čouhající cca 0.5 m nad povrch. Jsou poměrně zachovalé a rezavějí málo. Zřejmě bylo použito kvalitněj­ ších nátěrových hmot než v případě 1). Zde však již není zcela jasný výzkumný záměr ­ jde snad o nějaké transekty pro výzkum živo­ čichů nebo opět o výzkum trvanlivosti ba­ rev?

I přes chaotická vědecká i pavědecká bádá­ 3) Inženýr Žlutejkůl si bez ladu a skladu roz­ ní zllstává 1lárodnípřírodní rezervace Ranš­ trousil po rezervaci dřevěné tyčky, žlutě purk přírodním skvostem, který jezdí obdi­ máznuté na jejich horním konci. Jsou přibliž­ vovat ctitelé přírody zblízka i zdaleka. V po­ ně stejně velké jako v případě 2), žlutá barva slední době se v jihomoravských a záhor­ je však velmi nekvalitní. Žlutě máznutý je ských ll/zích střídají zejména exkl/rze Ho­ ovšem také vždy nejbližší strom. Možná. že lallďallll, kteří zde čerpají inspiraci k tomll, jde o srovnávací výzkum trvanlivosti barev jak obnovit svoji zničenoll přírodu. na živém a odumřelém dřevě. Další výzkum­

Foto Jarmila Kocourková. ný záměr je záhadou.

4) Nejtajemnější se jeví výzkumné práce pro­

fesora Blue Trigona, jenž k výzkumu použil

malované bílými čísly a modrými kříži. Zda modré trojúhelníčky připíchnuté na stromy.

ve výzkumu někdo pokračuje, není známo. Na rozdíl od doktora Ptačibudky byl ke stro­

mům milosrdnější a použil k připevnění pou­

Teoretická východiska pro další pátrání ze rýsováčky. K objasnění vědeckého zámě­

Z výše uvedených závěrů můžeme prozatím ru se nám však nepodařilo objevit žádné sto­

sestavit dvě teorie: py a souvislosti.

I) Teorie CPR (colour-paint research) ­ 5) Podařilo se objevit výzkumnou plochu M.

Vyskota, která je přesně zakreslena v mapě předpokládá. že výzkum provádí tajně někte­ rý podnik vyrábějící barvy a laky. Podniko­ od E. Průši. Přestože výzkum probíhal kon­

vým vědcům-výzkumníkům je jasné, že by cem padesátých let, stromy jsou dodnes po-

23

Náš rozhovor

S cementárnou v zádech

Kresba Jana StekUka

povolení neobdrželi a proto přešli na party­

zánský způsob. Do teorie nezapadá výzkum

prof. BIue Trigona, je však možné, že jde o

krycí manévr ze strany podniku.

2) Teorie CHR (chaotic research) - je založe­

na na hypotéze, že jednotliví vědci-výzkum­

níci neznají příslušné zákony a vyhlášky,

možná že i někteří nechtěj í přispěl do společ­

né komplexní práce a jednají "na vlastní tri­

ko". K čemu je potom výsledek jejich práce a

komu má sloužit, to opravdu zatím nevíme.

Seriozní poznámka

Každý, kdo chce provádět práce v NPR Ran­

špurk, může použít velmi přesné mapy v mě­

řítku I : 1000 od E. Průši. Do ní lze s přes­

ností na decimetry zakresli t veškeré zkusné

plochy, trasy i ptačí plochy. O dokonalosti a

přesnosti této práce jsme se osobně přesvěd­

čili. Jedině tímto společným postupem lze

dosáhnout komplexního obrazu o proměnách

celého ekosystému lužního lesa.

Výzva

Jakékoliv informace vedoucí k objasnění to­

hoto případu, jakož i nové poznatky v uvede­

ných teoriích (příp adně i nové teorie) oznam­

te neprodleně nejbližšímu středisku CÚOP

nebo volejte číslo 05/42321241.

Podzimní husy Sylvie Stanovská Jen v jedné noci za sebou letí podzimní husy, světlejší než měsíc v lojové noci svic, kdy čerstvým lojem lesklá zvíhlla slaví svůj hodokvas, předlidský, bez lidí. Noci unášellá na kNdlech slyšíš dva v.ýstřely? To byla naše srdce, klesají.

24

Postavili jsme je my, lidé, a jejich počet a úro veň rostly úm ě rn ě našim zvyš ujícím se po třebám . Teď nám z ač í n aj í přerůstat p řes hl av u a ot ravují nám vzduch. Tak proti ni m bojujeme. Nebo se a s poň s nažíme, aby po­ škozovaly a zamořovaly okolí co nej mé n ě. Továrny, elektrárny i spalovny jsou tady s námi . Naše chloub a, d ílo, m ě řítko lidských potřeb i výšky úrovně nejen životní.

Tam, kde kona posledllí lomová s těn a Malo­ m ěřické cementámy, mLÍžeme vstoupit na území Chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Sousedství vskutku prapodÍl'llé. Ale shodou náhod se tak stalo. V Maloměřicích žijí taky lidé. V jejich bezp ros tředn ím okolí se Ilacházejí tři dil ležité pnimyslové objekty ­ cementáma, tepláma a rozsáhlé seřazovací nádraží. POII/ěmě velká zátěž na životní pro­ středí místních obyvatel. Proto j sme zašli na Městský úřad Bmo - Ma ­ loměřice a zeptali se starosty palla K. Bh­ cháčka:

- Jak se vašim obča n úlIl žij e a válll s cemelltámou v zádech?

úřaduje

Cementárna tady j e a ještě dlouho bude. S tím se nedá nic dě l a t. Je třeba jenom hl edat a najít takové cesty spol upráce, abychom na­ šli trochu slušné východisko pro obě strany. Zatím se k nám ce me ntárna chová vstřícně. V poslední době jsme však měli jeden větší spor, který se týkal nové betonárny. Podkla­ dy k výstavbě, jež proš ly zastupitelstvem, to­ tiž byly, jak se uk áza lo, z avá d ějící. Objem výroby betonu v nich totiž byl ze st rany ce­ mentárny udán v kubických metrech , což by představovalo pomč rn ě nižší obj em výroby. Pokud budeme brát za sprá vné označení v tu­ nách, potom by se roč ní výroba pohybovala okolo 100000 tun , což by znamenalo násled­ né zatížení dopravy těžkými nákladními au­ tomobily přes Maloměřice a zvýšení hluč­ nosti a prašnosti. Cementárna se sice zaváza­ la, že vybuduje obchvat, ale problémem zů­ stává Karlova ulice, která je zastavěná rodin­ nými domky a zatím nelze vést dopravu jinu­ dy než tímto místem. Už teď zde bylo namě­ řeno o 5 dB zvýšení hluku nad limit. Aktivita místních obyvatel proti stavbě byla tak veli­ ká, že byla podána i stížnost na Ministerstvo životního prostředí, na jejímž základě pak stavba byla pozastavena s tím , že je třeba vy ­ pracovat nový projekt. Letos v květnu se sledoval také výsk yt anor­ ganických škodlivin ve volném ovzduší loka­ lity Brno-Maloměřice. Závěr byl takový, že ani jedna z namčřených hodnot nepřekračuje platné hygienické limity pro nej vyšší přípust­ né průmyslové celodenní koncentrace. N a druhé straně je třeba říci , že cementárna věnovala místní škole 400 tisíc korun na re­

nov aci topení a také

příspěvek

na o pravu ka­

p li čky.

N ej vě tší m probléme m a zatížením pro místní ži votn í p rostředí je právě nák ladní doprava. Ještě nás mrzí, že vý roba i část těžby sice probíhá na územ í Maloměřic , ale úhrady za provoz l omů na katastrálním území Mal om ě ­ ři c se nedostanou do pokladny přísl u šn é městské čt vrt i.

V celém problému jsou zainteresovány dvě strany. Jedna, Měs tský úřad Maloměřice, která chrání zájmy svých občami, a /la druhé stran ě cementárna, jež která musí dostatečně produkovat, aby zajisti/a práci II výdělky svým zaměstnallcům. Protože je nallejv.ýš slušné vyslechnout i stra­ IIU druhou, navštívili jsme s předsedou míslIIí organizace ČSOP Jaroslavem Nesibou ředi­ tele cemelltárny v Maloměricích. Do podobného za řízell í jse/ll vstoupila popr­ vé v životě a /Ilusím přimat, že jsem očekáva­ la to lIejhorší. Čepice šedého prachu, nedý­ chatetný vzduch. Hn ed za branou závodu nás však privítaly čisté a kropené cesty a cJlOdní­ ky a na rozdíl od očekávání i zelené trávníky. Pravda, v provozu už to vypadalo asi jinak, ale nutilO uvážit, že v cementárně se čokolá­ da nevyrábí. Na otázky lIám ochotllě odpovídal ředitel ce­ mentámy v Maloměřicích Jan Vrbský. - Pane řediteli, žít v blízkosti cementárny ne­ ní jistě pro místní obyvatele příjemné. Nic­ lIléně se s tím nedá už nic dělat. Ale právě pr% dovolte otázku, která je jistě na místě ­ co dělá cementárna pro /0, aby alespoií zmír­ nila svůj negativní vliv na životní p rostředí místních občmlll?

Po spojení s belgickým partnerem v roce 1990 jsme mohli vložit poměrně značné pro­ středky do oprava investic. V letech 1990-94 to bylo okolo 200 milionů korun, z toho šlo dobrých 50 % na zlepšení životního prostředí a také k úklidu závodu, což se projevilo k lepšímu i na jeho vnějším vzhledu. Když jsou peníze, jde všechno líp. Od devadesátého roku nastává zlom ve výro­ bě cementu. Do té doby ho bylo stále málo, v současné dobč překračuje kapacita výroby cementárny potřeby českého trhu. Proto se hledají cesty, jak nesnižovat výrobu, a jed­ nou z nich je export. Celá akciová společnost exportuje okolo 10 % své produkce. Rozhod­ li jsme se, že cementárna v Mokré bude vyrá­ bět sortiment základních cementů , Malomě­ řická pak především speciální druhy cemen­ tů. Na základě tohoto rozhodnutí se přistou­ pilo i k rekonstrukci cemen tové mlýnice. Po­ třebovali jsme totiž nový třídič, abychom do­ kázali namlet cement jemněji než dříve, aby dosáhl větší pevnosti. To bylo zhruba 50 % této investiční akce. Zbývajících 50 % se in­

Obřally. Pohled lIa vily podle Svitavy. Tato idylická krajina, lIa1,Ývaná také "Moravské Svýcarsko", nás okouzlí i dnes. Bohužel, už jenom na dobové pohledllici, která pochází z roku 1920. V těsném sousedství tohoto malebného údolí se nachází jak obrovské seřazovací nádraží, tak velkolom malomě­ řické cementámy.

vestovalo do postavení nového filtru, který . dvě jiné alternativy zpracování těchto kalů. B u ď bychom je dávali do surovinového kalu kvalitní odprášení cementářské lin­ nebo bychom je mohli sušením upravit do ky. Odhlučněním rotačních pecí byla také granulí, které by se mohly spalovat v pecích. snížena hl adina hluku o 5 dB . Druhá vari anta znamená vyšší náklady ­ Rozdělíme-li prašnost závodu na primárn í bylo by totiž nutné postavit sušičku. Pro její

a sekundární, pak si mysl ím, že primá rn í, "komínovou záležitost" jsme zvládli hl uboko stavbu ovšem nabízej í vodárny i svůj prostor.

pod normou, jež činí 50 mg. My se pohybu­ Vysušené granule bychom pak převáželi do

jeme okolo 10 - 20 mg. Jednou za rok prová­ zásobníku v cement árn ě.

díme měření na cementové mlýnici, j ak nám Cementárna konk urz vyhrála, byli jsme po­

přikazuje vyhláška. V lomu jsme rekonstruo­ žádáni, abychom připravili další podklado­

vali komunikace, čímž se z n ačně snížila vou čás t ajednali o uza vření smlouvy, cožje prašnost, připravujeme i další investiční akci, jenom jedna část problému. Abychom tuto v níž půjde o zkrápění kuželové skládky, ne­ smlouvu mohli uza vřít , musíme mít souhlas boť sypání materiálu na kuželovou skládku je všech zúčastněných stran a Ministerstva ži­ pochopitelně značně prašné. votního p rostředí. - Nedávilo se ozývaly hlasy, že se v cemen­ V současné době ' nespalujeme v Maloměři­ tárně v Maloměřicích spalovaly nějaké blíže cích žádné odpadové látky. neurčené Jkodlivé látky, snad prý i léky. Jak - Součástí maloměřické cementárny je i část se říká, není Jprochu ... Mližete se k tomu vy­ l0111U, ve kterém v současné době neprobíhá jádřit? těžba, a který se ukazuje jako jedinečný bio ­ Žádné léky jsme nespalovali. Pokud jde o spalování jiných látek než jsou povolená paliva, v tomto případě plyn a mazut, mohu říci asi tolik: v roce 1993 jsme se zajímali o získání povolení ke spalování druhotných odpadových surovin od drobných producentů a k tomu jsme vypracovali i seznam látek, které bychom chtěli likvidovat. Projednáva­ ného návrhu se zúčastnily všechny strany, kterých se tato otázka dotýkala, a my j sme dostali od magistrátu povolení k provádění provozních zkoušek u vybraných surovin. Neudělali jsme tedy nic, co by nebylo povo­ leno. Mezi suroviny povolené ke spalování patřily i stabilizované vodárenské kaly. Br­ něnské vodovody a kanalizace mají s jejich likvidací velké problémy, jež se pokusily ře­ šit ve spolupráci s magistrátem . Vzhledem k tomu, že cementárna dostala v té době po­ volení k provedení zkušebního spalování a kaly byly jednou z povolených surovin, měl se tento pokus provést i s měřením vlivu na životní prostředí. Tento pokus jsme pro­ vedli, nepřinesl však žádnou rozumnou eko­ nomickou informaci. Brněnské vodovody a kanalizace proto vy­ psaly konkurz na zajištění likvidace vodáren­ ských kalů, jehož jsme se zúčastnili a navrhli zaj i šťuje

top. Český ústav ochrany přírody zde provádí monitorování rostlin a živočichů. Uvažuje se také o tom, že by mohl b:vt lom vyhláJen za dočasně chráněné území. Jak se v tomto pří­ padě hodlá cementárna zachovat? Zmíněný lom je opuštěný už pár let a v sou­ časné době se v něm těžba surovin neplánuje. Stal se vlastně hlídaným objektem. Pod ním Maloměřická cementáma 1907 v místě tradiční těžby

vznikla v roce vápence a v blíz­ kosti že lezniční trati. Provoz byl zahájen již v roce 1908. Fotografie z archivu Verollicy, pocházející Z počátků šedesétých let, zachy­ cuje stav, kdy jak Maloměřice, tak i Obřally byly sice městskými částmi, v podstatě však stále ještě zemědělskými vesllicemi,což do­ kumentují pásy ještě soukromých polí, luk a sadů. V té době chrlily komíllY cemelltánzy do okolí tUlly popt1ku a prachu bez jakého­ koli omezellí.

25

Takto vypadá cementárna v Maloměřicích dlles. PotěJitelné je sllad je1l0m to, že se po­ čet komíllll výrazllě Sllížil. Jeden důležitý postřeh: kdyžje sloup kouře jednolitý, 1Ieod­ trhující se od komína, je to špatllé. Jestliže si komíll puká jako "děda Z fajfky," Zllame­ ná to pro nás o něco čistU vzdl/ch.

totiž vede komunikace, patřící cementárně, jíž však používá i veřejnost, bohužel však ne­ jen jako zkratku, ale také jako místa vhodné­ ho k vyvážení odpadků. V současné době li­ kvidujeme dost velkou skládku, která se na­ chází právě pod touto cestou a tak jsme mu­ seli zamezit tvoření dalších. Proto jsme při­ stoupili ke strážení celého lomu i přilehlé lo­ kality. To pro nás znamená další finanční vý­ daje, ale zatím nám není znám j iný způsob ochrany tohoto území. V tomto směru vlast-

Ekologická komunální politika Komunální politika, jejíž podobu se v naší zemi jen pomalu daří nacházet, může vycházet z růz­ ných pohledů a priorit. Ekologickou komunální politikou zdaleka nerozumíme jen problematiku ochrany životního prostředí ve městě či obci, ale naopak takový přístup k různým sférám ži­ vota města - výstavbě, zásobování energií a vo­ dou, dopravě, ale i problematice sociální, kul tu­ ře a školství, který vychází z role a především významných možností měst a obcí v naplňo v á ní hesla ..Mysli globálně, jednej lokálně". Úloha měst a obcí je klíčová v prosazování a rea­ lizaci přeměn a opatření, které vyplývají ze stát­ ních závazků a zásahů a bez přičinění obcí by zůstaly bez odezvy. Na druhé straně je ovšem komunální politika úspěšná jen tehdy, když se s ní občané dostatečně identifikují, když se účastn í diskusí i rozhodovacích procesů . Následující teze o směřování některých oblastí života měst a obcí jsme převzali zejména z bro­ žury lucemburské organizace Mouvement Eco­ logique: Ekologická kom unální politika. Přes nesmírnou rozdílnost malého, bohatého a poli­ ticky stabilního Lucemburska a přece jen větší, méně bohaté, lokál ní polit iku teprve vy tvářející České republiky se zdá, že nové pohledy, které do politiky přináší rozpoznání potřeb přírody i lidí, mohou být stejně ce nné i pro nás.

Ekologická komunální energetická politika V posledních letech se

26

jasně

ukazuje, že dosa­

oliva a bráll v úvahu ve vJech sekundárních ob­ laslech (napr -fetht energii používán/III recyklo­ vanéllO papíru, vybírat pro obecni potleby zboží s krat-fí dopravní vzdáleností atd.) Pro financování úspor energie by měla existovat zvláštní položka v rozpočtu. 2. Osvěta a senzibilizace

Lep.fi energetická politika se může u.fk!lleL~nit

pouze v případě, že obtané mají dostatek infor­ mací. Je proto dobré seznamovat obtany s aktu­ álními a konkrétními problémy o vli viíujícím i

energetickou politiku. Takovým problémem je

napr. změna klimatu nebo katG.flrofální stav ži­ vOllliho prostredí v oblastech výroby energie

z hnědého uhlí.

ně spolupracujeme s místními ochránci příro­ Je vhodné připravit intenzivní osvětovou kam­

dy. Oni v lomu oc h raňují přírodu, my zabez­ paň - ..týden o energii". Organizují ji komise

pečujeme, aby se do těchto míst nic nevyvá­ pro životní prostředí ve spolupráci s ekologic­

želo. kými organizacemi a za podpory příslušných

Pledseda místní organizace eSOp tato slo­ míst státní správy.

va potvrdil. Da/Jí otázku jsme nepoložili 3. Příkladné počiny v obecních budovách a tak jsme \JyJli do slunného tropického dne. Praklické provedení opatt'ení na LÍsflofll energie PlecI budovou nds minul kropicí \Jůz, který v obecních budovách slouží obyvatelstvu mimo osvěžilllejen trdvu, ale i nds. jiné k lOmu, aby získalo it1(ormace o dOJtupných 1/l0Žno.flech. Na Lirovni mbt a obcí lze mnohá Přip ravila V ěra Foj tová opall~ení pt~eVésl do praxe (zaleplení budov, vý­ slavba blokových lepláren, náhrada žárovek LÍspomými záFivkami, ... ). Kromě roho, že obce napliíují případné zákonodárství v oblasti (lis/JOr) energie, mají též morální /wvinlllw jít vadní zpllsob vy užívání energie a vůbec energe­ pFík/adem a pFi.\pět k nezbylllýlll redukcím oxi­ tické politiky narazil na hranice možností. Sní­ du uhli6lélw a vJech .fkodlivých odpadů. žení zásob fosilních paliv, dramaticky se zvět­ 4. Poradenství a finanční podpora šující problémy životn ího prostředí a první va­ Odpovídající porade/lské ce/llru/11 a pFípadně rovná znamení antropogenních a zdá se, že stěží fi/la/ltll/ podpora ukázkových projektů mohou odvratitelných, změn klimatu s nedozírnými ná­ pomoci obyvale!Lim i podlliktÍm orienlOval se na sledky, to jsou fakta, která bezesporu nutí ke ekologicky -fetmé chování. Obce mají k obta­ změně dosavadní energetické politiky. ntÍm bl/že než sldlní illstilllce (ph poskylovállí Jednoznačné lokální škody, které by spotřebi te­ i/lformací, fJorademlví... ). lům energie a komunál ním pol itikllm ukazovaly přímé souvislosti, (bohužel) ne nastávají. Energie je tématem velm i technickým a často se považuje za čistě odbornou zá ležitost. V komu­ nál ní politice se větši nou ni kdo nepovažuje za přímo odpovědného za energetické otázky. Chybí jasné struktury a kompetence, a to na lo­ kální úrovni způso b uje prak ticko u nečinnost. Chybí dostatečný přeh l ed o s p otřebě energie i o vhodných úsporných opatřeních . Často se propásne šance postavit nové budovy jako ener­ geticky úsporné, přičemž náklady jsou jen o málo vyšší. Cílem efek tivní komunáln í ener­

getické politiky je tedy podstatné snížení spo­

třeby energie jak v soukromých domácnostech,

tak i v komu nální i n fra s t ruk tuře.

Cílem globální energetické politiky je sn íže ní

emisí CO2 do roku 20 I O o 50 %, a tak při spět

k odvrácení klimatické katastrofy.

Vytvoření p řed po kl adů

pro racionální využí­

vání energie

Rozšiřovat možnosti ce ntrálního v ytápění

v menšíc h koncentrovaných sídlech - využívat

součas n ou výrobu tepla a energie. Plynofikovat.

Sledovat energet ické aspekty při stavění, zejmé­

na v příp a dě novýc h síd li šť . Provést energetické

audity větších budov.

Co dále mllže obec nebo jednotliví

obča n é

udě la t:

- Zajisti t optimální ochranu proti únikům tepla z budov.

- U novostaveb se zaměřit na hodnoty odpoví­

daj ící nízkoenergetickým domům, u stávajících

budov naplánovat postupné zateplování.

- Zajistit maximálně šetrné využívání elektrické

energie - osvětlení i ostatní spotřebiče jak pro

domácnost, tak i pro infrastrukturu budov vybí­

Úkoly komunální politiky rat s tímto ohledem.

I. Polit ické objasnění záměru

- Využívat obnovitelné zdroje energie, instalo­

Zdkladní cíl, kletým je redukce emisí CO 2 sn/že­ vat demonstrační zařízení (např. sl u neční kolek­

n/m lokální spotřeby energie, by měl býl dekla­ tory, pasivn í solární prvky, vy užití biomasy, fo­

rován už v programovém prohlá-fení zastupirel-

tovoltaická zařízen í) .

lze učinit na základě dotazníkové akce, zajistit pravidelnou dopravu k nádraží (pro potřeby místních i dojíždějícíc h ). 2. Zvýšení atraktivity veřejné dopravy

Zřídit zvláštní jízdní pruhy pro trolejbusy, aby

byly zvýhodněny před auty, zrušit zajíždění do

zálivll v zastávkách, aby se mohly pohybovat

plynuleji. Periodicky zveřejňovat v místním tis­

ku jízdní řády, vyvěsit přehledové jízdní řády

(večerní) ve společenských centrech (d ivadla,

Podněty: - ke stavebnímu povolení pro nové stavby stan­

spo lečen ské podniky ...).

3. Zajistit rovnoprávnost chodců

dardně přidávat informaci o dostupných izolač­

ním materiálech, technickém řešení, obnovitel­

Zaj istit síť chodeckých tras, obnovit cesty, které

dříve slouži ly jako zkratky a dnes nejsou použí­

ných zdrojích energie .. .,

- u stávajících staveb - informace o možnostech vá ny. Identifikovat pro chodce nebezpečná

úprav, poukaz na demonstrační objekty,

a problematická místa a zajistit jejich změnu ve

- vytvořit všeobecný informační materiál prospěch chodců. (H lavní nebezpečné faktory ­ nutnost přecházet, rychlost. Uvědomme si řádně

o možnostech úspor energie v domácnosti, rozdíl mezi souv islou trasou silnice a chodní­

- ve větších obcích zřídit nezávislé energetické poradenství, v menších obcích na zá k l adě do­ kem přerušovaným přechody!)

mluvy pro několik obcí společně. 4. Rovnoprávnost pro bicykly

Zajistit síť bicyklových tras, zejména příjezd

Principy ekologické komunální dopravní po­ k důležitým centrům infrastruktury (nádraží,

obchod ní domy, školy, radnice), rozdělit komu­

litiky I. Priorita pro ekologické zp ůsoby dopravy ni kace s ohledem na bicykly. To se nesmí udát

na úkor chodců. Č á s teč ně otevřít jed n osměrné

Chodci, cyklisté a dam mevýhodnění úča.~tníci uli ce pro obou s měrn ý provoz kol.

silničního provozu, p odobně i hromadná dopra­ va, by měli získat p řednost před soukromými Otevřít bicyk lové komunikace, kde bude před­

nos t kol před au tomobil y.

automobily. 2. Tímto způsobem (mi mo jiné) dosáhnou t cel­ lstalovat stoja ny pro kola u veřejnýc h budov

kového sn ížení provozu tak, aby i sil ni ce mohli a center, u nádraží apod., um ožni t převoz kol

obyvatelé považovat za součást prostoru města. v autobusech, tram vajích apod.

3. Zajistit bezpeč n ost zejména ohrožen ějších 5. Opatření na zklid něn í provozu

Realizovat zpomalovací op.atření zejména na

účastníků provozu. 4. Zavést přísný řád parkování ve městech, aby vjezdu do obce formou tzv. brány, aleje. Přinej­

se zamezilo zřizován í dalších parkovacích míst menším zredukovat a přestavět plochu komuni­

ve vnitřn ím městě, dále zvýš it poplatky za dlou­ kace.

hodobé parkování obzvláště pro ty, kteří doj íž­ Zřizovat záchytná parkoviště, která navazují na

dějí na pracoviště. hromadnou dopravu.

Těchto cílů (omezení dopravy a posílení ekolo­ Zklidnění jedné části neorganizovat na úkor ji­

gických způsobů dopravy) lze nejlépe dosáh­ né. V obytných čtvrtích zajistit plošné zklidnění

nout na základě dopravní koncepce. Je ovšem provozu především snížením rychlosti - tzv.

třeba, aby do diskusí o dopravě, do zpracování Tempo 30

dopravní koncepce byli dostatečně zapojeni ob­ ZlÍna "Tempo 30" - předpoklad toho, aby se čané. Účast občanů na vypracování dopravní silnice stala (příp . znovu stala) součástí prosto­ koncepce má zásadní význam. Nesmí k ní však ru, kde žijí lidé. dojít až při předkládání hotové koncepce! Infor­ Sanace městských dopravních systémů vyžaduje mační shromáždění se má svolat již v přípravné poliTickou "úli. Kromě nového rozdělení místa fázi, . aby se zj istily a zapracovaly důležité de­ na komunikacích, ekonomické soutěže ruzných tailní informace, podněty i obavy občanů . Jed­ dopravních nlOŽJlOstí (individuální, veřejná), je ním z principů ekologické komunáln í politiky je základním faktorem nové stanovení rychlosti respektování toho, že mezi os tatními experty, v obci. podílejícími se na vypracovávání koncepcí Základní otázkou je, zda mají rychlej.fí vozidla a studií (nejen dopravních), jsou místní obyva­ brát ohled na pomalejH účastníky provozu ... telé nejlepšími experty - znalci místních podmí­ V diskusi o snížení úrazovosti je otázka Iychlos­ nek a potřeb. Je rozumné vytvářet ad hoc pra­ ti dominantní (důkazy o zmenJení nebezpečnosti covní skupiny se zástupci různých skupin oby­ srážky zejména s chodcem, o odstranění faktoru vatelstva (starší lidé, děti, dojíždějící, zaměstna­ "moment překvapen.í", souvislost reakční doby vatelé). Tato skupi na dohlíží na zpracování i re­ s dráhou ujetou při ruzných rychlostech za /Uto alizaci koncepce. dobu). Dal.fí výhody snížené rychlosti - zvýšení plynulosti jízdy, jednoduHí projíždění LÍsekú Veřejná doprava s předností zprava, .míŽení množství emisí, sní­ I. Vedení a rytmus veřejné dopravy žení hluólOsti. Jízdní řády přizp li sobit potřebám obyvatel, což Pro ustanovení zóny 30 (v obytných částech) - Podporovat racionální způsoby výroby energie

(současná výroba tepla a elektřiny, vysoce účin­

né způsoby spalování).

- Odstranit z obecních budov elektrické vytápě­

ní, nahradit je účinnějšími způsoby (plyn, cent­

rální).

(Podrobněji viz zvláštní číslo Veroniky: Hospo­ daření s energií).

~

Kresba Jana StekUka

nestan pouze vyznačení tabulemi, jsou nezbytné stavební úpravy.

Ekologická komunální litika

vodohospodářská

po­

Základní principy: - prevence - odpovědnost původce znečištění Zásobování vodou je v řadě míst politicky vel­ mi aktuální otázkou, která však velmi často pře­ sahuje schopnosti a možnosti jediné obce. Řeše­ ní proto bývají polovičatá, formální a administ­ rativní. Například regulace spotřeby v letních měsících, ředění vody z horšího zdroje vodou kvalitní kvůli dodržení norem. Nebylo by rozumné alespoň částečně opusti t konvenční způsoby, tkvící v rostoucí centraliza­ ci zásobování pitnou vodou a využívání stále "pokrokovějších" způsobů úpravy vody, ve pro­ spěch preventi vních opatření sloužících ochraně životního prostředí vůbec a speciálně ochraně vod? Problematika zásobování pitnou vodou by se pak stala konkrétní a nedílnou součástí- koncep­ ce ochrany životního prostředí. Náklady s tím spojené by velmi pravděpodobně byly vyšší než cena výše zmíněných klasických opatření. Nic­ méně by zahrnovaly nejen zajištění zásobování pitnou vodou, ale zároveň by se zlepšil stav po­ vrchových vod, životního prostředí a tím i kva­ lita našeho života. Prostředky, které nakonec stejně vydáme, abychom zajistili jakous takous kvalitu pitné vody, by se měly od počátku inve­ stovat do preventivních opatření sloužících ochraně vod, celého ekosystému a nakonec při­ rozeně i kva li tě naší pitné vody.

Konkrétní možnosti jednání na úrovni obcí

a měst

- Co možná nejvíce prosazovat místo technic­

kých řešení preventivní opatření na ochranu vod

a šetrné přístupy k spotřebě vody.

- Za přispění všech dotčených (průmysl, služby,

veřej né instituce, domácnosti) se snažit zamezit

plýtvání vodou.

- Udržet, příp. obnovit pokud možno autonomní

zásobování obce pitnou vodou.

27

- Cílenou cenovou politikou podpořit šetrné za­

cházení s vodou .

- Vyhlášení ochranných pásem a prosazení

ochranných opatření pomocí dialogu se země­

dělci.

To ze strany obcí před pokl ádá: I. Stanovení ceny vody na základě principu ­ platí ten, kdo plýtvá a znečišťuje

Základní kritéria pro cenu:

- pokrytí nákladů (včetně infrastruktury)

- odstupňování podle spotřeby

2. Důsledné informování občanů

Pravidelně provádět a zveřejňovat analýzy spo­

třeby pitné vody. V místním tisku pra v i d elně

přinášet rady a návody umožňující snížení spo­

třeby vody.

3. Využívat možnosti úspor příkladným zpliso­

bem v obecních budovách (úsporné splachova­

če, využití dešťové vody).

4. Předcházet ztrátám v síti. 5. Ve stavebních předpisech lze zakotvit např.

dvojí rozvody, umožnění vsakování (nevybeto­

nování ploch), uzavřené koloběhy užitkové vo­

dy .

6. Obec by měla v zájmu zajištění zásobování

pitnou vodou vyvinout tlak na příslušné orgány,

aby se omezilo zatížení odpadních vod.

7. Čistění odpadních vod

- stanovení dlouhodobého investičního progra­

mu pro vybudování kanalizace a čištění odpad­

ních vod

- progresivní stavby odděleného kanalizačního

systému

- plánování i třetího stupně čištění, využití koře­

nových čistíren

- v krajině využívat mechanického předčištění

a přidávat zařízení využívající samočisticí

schopnost

- vytvoření regionálních syndikátů obcí ležících

na jedné řece.

8. Informace občan lim, finanční stimuly

- informovat o šetrných čisticích prostředcích

a o úsporném dávkování pracích prostředků,

používání ekologicky šetrných výrobků .

- den otevřených dveří či jiné možnosti sezná­

mení občanů s čistírnou odpadních vod

- podporovat využívání dešťové vody.

9. Pro snížení znečištění ustanovit poradenství

pro zemědělce zaměřené na ochranu vod (proti

erozi a užívání nepřiměřeného množstvÍ hno­

jiv).

V oblastech ochrany vodních zdrojů by měl stát

kompenzovat zemědělcům snížení výnosů . Sys­

tematicky podporovat v těchto oblastech využí­

vání principů ekologického zemědělství.

Závěr

Příklad tří

set západoevropských a severoame­

rických měst, která se dosud sdružila do "Kli­

matické aliance" a tím se zavázala ke snížení

emisí oxidu uhličitého přesahujícímu mez iná­

rodní dohody ukazuje, jak lze i na lokální úrov­

28

k řešení globálních problé­ Jinou iniciativou spojující města a obce, kterou ve své komunál ní politice uznávají eko­ logické priority, je ICLEI - The lnternational Environmental Agency for Local Governmen ts (čili Mez in árodní agentura pro životní p ros t řed í pro obecní zastupitelstva). Obě tato sdružení a jistě i řada dalších podporují města, která eko ­ logickou komu nální politiku u v áděj í v život. a slouží jako zdroj inspi race pro ostatní. Přede­ vším al e demonstrují možnosti lokáln í inic iati­ vy. Je zřejmé , že v období všeobecného nedostatku financí a čekání na zákony, z nichž ně k teré se připravují, ale potřeba ř a dy dalších teprve musí být politicky prosazo vána, je bláh ové očekávat ni

podstatně přispět

mů .

hromad ný příklon k principům , jejichž společ­ ným jmenovatelem je zejména dlouhodobý pro­ sp ěch. Na druhé stra n ě už nyní je pozdě o této po d obě komunální politiky přemýšlet a diskuto­ vat. Věř me, že některé náměty, které pocházejí ten tokráte převážně ze zahraničních zkušeností, v budoucnu doufejme i z domova, najdou místo v komunální politické sféře.

Poznámka redakce:

Veronica připrav uje ve spolupráci s lucembur­ skou urganizací Mou vemeni Ecologique publi­ kaci o ekolugické komunální politice určen ou

novým obecním a městských zastupitelstvLim,

v níž budou aspekty ekologické komunální poli­ tiky .fířeji rozvinuty.

POLEMIKA "Koho chleba jíš... ?" Ve VERONICE Č. 2. roč. VIII. u veřejnil ing. nazvanou "Dvojí loket aneb modřín v Bílých Karpatech". Článek nás, dobrovolné ochránce přírody pracující v Bí­ lých Karpatech , trošičku zaskočil. Po kon­ zultaci s pracovníkem Správy CHKO ' Bílé Karpaty ing. Nováčkem nám nezbývá než konstatovat, že pan ing. P ru d ič zřejmě pro­ vedl obrat svých názorů o stoosmdesát stup­ ňů . Ing. Prudič, autor publikace "Lesy a les­ ní spo l ečenstva okresu Hodonín" /mimocho­ dem vydané prostřednictvím naší základ ní organizace/, kterého j sme doposud znali ja­ ko propagátora ekologických forem hospo­ daření v lese a zastánce mimoprodukčních funkcí lesa, je již najiné ko leji. Protože jme­ novaným článkem je přímo napadána práce všech profesionálních i dobrovolných ochra­ nářů v Bílých Karpatech, považujeme za nutné se k současným názo rům, ale přede­ vším tvrzením ing. Prudi če vyjádřit. Prud i č stať

I. Ad .. geog raficky nepůvodní druh ". Ing. Prudič nezná nebo nechce z ná t § 5, odst.4 zákona č.114/J 992 Sb., o ochraně pří ­ rody a krajiny: "Geograficky nepůvodní druh rostliny nebo živočicha je druh, který není součástí přirozených

společenstev určitého

regionu." Určitý region představuje z hledis­ ka lesnických pěstebních oblastí oblast 38 Bílé Karpaty a V izovická pahorkatina. Z bo­ tanického hlediska na území CHKO Bílé Karpaty zasahují 4 fytogeografické okresy , z nichž pouze v jediném se vyskytuje jako původní jehlič n an jedle - a to na hřeben i Královce v se verní části CHKO Bílé Karpa­

ty. Z těch to důvodů nemůže být uvažováno, jak k tomu nabádá ing. P rud i č, v geografic­ kých pojmech Karpaty nebo Morava. Lesá­ ků m a zvláště lesnický m typologům (ajestli­ že nás pamě ť neklame, pan ing. Prudič se vždy považoval za lesnického typologa) ne­ třeba zdůrazňovat. Tímto způsobem prezen­ tovaný "problém" je vědomě a cíleně zavá­ dčjící a veřejnost matoucí. Pok ud bychom ch těli v praxi postupovat podle výtek ing. Prudičc, mohli bychom skončit také u tako­ vých geografických pojmů jako kontinent. 2. Ad

"dřeviny

ekonomické,

především

j eh­

ličnany " .

Dobrovolní ochranáři v Bílých Karpatech a především Správa CHKO Bílé Karpaty, ja­ ko orgán státní správy (pokud Správa nezmě­ nila v poslední době nějak dramaticky svoji politiku), prosazovali vždy zakládání lesních porostů dřevinami ekonomickými, které se však maximálně blíží původnímu dřevinné­ mu složenÍ. Pokládat rovnítko mezi "ekolo­ gicky orientované lesní hospodářství" a "ekonomické dřev i ny, především jehlična­ ny" musí vzbudit úsměv či úžas u každého, byť i zač í najíc í ho lesáka, ekologa či ochraná­ ře. Ing. Prudič zaj isté zná alespoň publikaci ing. lndrucha .. Zakládání a pěstování listna­ tých lesů" , která ekonomiku pěstování listna­ tých dřevin dokazuje na základě vlastních praktických zkušeností ing. lndrucha v Bí­ lých Karpatech. A naopak - "ekonomika" pě­ stování jehličnanů v pro ně nevhodných podmínkách je v současné době doložitelná větrnými a sněhovými kalamitami. pře m no­ žením ků rovců, pilatek atp. Nepominutel né jsou i škody imisní. V součas né době je uvá­ děno 61 % lesů ČR ohrožených imisemi. BÍ­

lé Karpaty nejsou výj imkou, i když n epatří k nej h ůře postiženým, Z území CHKO je v pásmu C imisního ohrožení 23 km2 z celko­ vé výměry 71 5 km 2 . Zbývající v ý m ěra je v pásmu D, tj. mí rn ěj ší m. Les ní porosty bez pásma ohrožení se v CHKO ne vyskytují. I tento stav je v nep ros pěch velmi c itli vého smrku . Pokud ekonomika j e hličn an ů je vztažena na zakládání kultur, má ing. Pru dič pra vdu. Ale při rozené zmlazení, v pře vážné část i Bílých Karpat nej v h od n ěj š í zp ů sob obnovy listna­ tých po rostů , i toto hodnocení potírá. 3. Ad "klimaxové složení lesti ". Probíhající přirozené z m ě ny druhového slo­ žení stávajících listnatých p orostů (zvyšuj e se zej ména zastoupení buku na úkor dubu) nejsou na úkor li stn á č ů . Y jejich při rozeně pestré skla d bě je dostatek druh ů scho pných jeden ustupuj ící nahradit. A to m i ni m á ln ě se stej ným hos podářsk ým .efektem - kolem kte­ rého se točí veškerá argumentace ing. Prudi­ če. N ěk teré západoevropské státy j iž dnes počí tají s nedostatkem cenných trop ických dřev v příštím století a ve velkém rozsahu pěstují třešeň ptačí a břek . Už i naše součas­ né ceny třešňové kulatiny jsou vyšší než ce ny kulatiny modřínové . V růstový c h vlastnos­ tech sazenic v kulturách se třešeň a také klen plně vyrovnají pro pagovanému modří n u (ten je prosazován jako dřevina k vylepšování mezernatých kultur, kde dohání výškový rozdíl). Y současné době podíl modřínu na dřevinné skladbě v hodonínské části CHKO činí 5,5 %, což není j i stě zanedbatelné. Po­ kud existují místní dřeviny minimálně stej n ě hodnotné po stránce pěstební i ekonomické a cennější z hlediska ekologického, včetně potřeby zachování genofondu, další nárůst podílu modřínu není opodstatněný. 4. Ad ., introdukované dřeviny". Argument .. akáty bílé ... " ponecháváme mi­ mo diskusi. Jen ilustruje, že ing. Prudičovi je jakýkoliv dobrý. Každému, kdo s akátem při­ šel do styku jako ochranář nebo hospodář, je známá jeho agresivita vůči okolí a negativní vliv na původní bylinný podrost. Jistě jsou místa, kde může mít své opodstatnění. Pod­ porou pěstování takovýchto introdukova­ ných dřevin by však ztratila smysl existence CHKO.

Y čem spočívá objektivita ing. P rud iče? Ne­ jde mu jen o m odřín, jak uvádí v nadpisu. Nosným tématem jsou jeh li čnany. Zdání ob­ jektivity se snaží navodit požadavkem na zvýšení podílu l i stnáčů, ale jedním dechem chce i j ehlič n any tam, kam n ep a tří. Tato ces­ ta lesnického hos po d aření se však již ukáza­

la jako slepá. Obdobné názory nezbývá než o z načit jako fos ilní a tende n ční. i když bohu­ žel stále dos ti čast é . Ing. P rudi če m uvád ě né argu men ty j sou hodné majitele pily, vy rábě ­ j ícího stavební dříví. Al e krovy se dají uděla t i z lípy; a jsou mnohem trvan livější než smr­ kové. Les není jen dřevo. Vliv lesníc h po rostů na vodní hospodářstv.í, ovzduší, erozi, geno­ fond lesních ekosystémů odmítaj í takoví ..le­ sáci-ochran áři" vzít na vě do mí. Sám ing. Prud ič by se m ě l držet alespoň pos led ních sl ov svého článku: " Ptej te se s tromů, jak rostou. Ony vám nejlépe odpoví." A při to m les nejsou jen stromy. Pro il ustraci kc j menovanému č l á n ku cituje­ me pasáže z publi kace ing. Pru diče, vydané CSOP Veselí n. Moravou v r. 1990 ..Lesy a lesní sp o lečen s tv a okres u Hodonín" ( str. 76 - 78) : ..Y dneš ní do bě, kdy se vÍCe z ač í ná prosazo­ vat ekologie, možno o ček áva t, že i na Hodo­ níns ku budou les níci více pracovat s listn áči. Y lesích okresu Hodonín jsou velké možnos­ ti, aby les byl obnovován při roze ným zmla­ zením, aby dřev in y , které zde rostly, i nadále se udržely . U m ční přiro z e n ě ob novovat les pl atilo v prvé plov ině 20. století za velké lesnické u m ě n í." ..Y paho rk ati ně a vyšších polohách byla úlo­ ha lesa zd ů razně na vy hl ášením Chrá n ěné krajinné obl asti Bílé Karpaty. Y prak tickém hospodaření v lesích se však vyhlášení kra­ jinné oblasti nijak neprojevuje." "Y minulosti se tvrdilo, že pl n ěn í mimopro­ du k čních funkcí vyplývá automaticky z ná­ ležité péče o dřev n í produkci . Toto platilo v době, kdy lesní hospodářství bylo málo mechanizované a požadavky na užitečné funkce lesa byly malé. S pronikáním techni­ ky do lesa se prohlubuje rozpor mezi těžbou dřeva a uplatňováním užitečných funkcí le­

sao ,~ ..Doposud pěstební činnost jako v celém svě­ tě není rozhodující náplní lesníkovy práce, ale plnění dodávek dřeva. Lesníci nepřizpů­ sobili techniku lesu, ale snaží se přizpůsobit les technice. Platí to nejen pro lesy na vá­ tých pískách, ale pro všechny lesy . Tento přístup se musí změnit, neboť jinak není možno, aby lesy plnily všechny užitečné funkce. Hledisko ekologie se musí stát roz­ hodujícím kri tériem i pro lesní hospodář­ ství." Y době psa ní uvedených citátů ještě nebyl ing. Prudič č len em zastupitelstva města Strážnice a poradcem M ě st sk ého úřad u pro hospo dařen í v obecních lesích. Snad aby po­ tvrdil svá slova, navrhl (už ve funkci) v Ll993 v obno vním cíli l es ů měs ta Strážni­ ce (v ll. zóně od st up ň ov a n é ochrany

Kresba Jalla Steklíka

v CH KO) v jednotl ivých po rostech i 20- 90 % v ny ní č i s t ě listnatém lese !?! Asi bližší košile než kabál. Správ ě CHKO BK se po n ěkolik a měs íčn í m úsilí pod ařilo tento zá­ m ěr zvrátit, j ak j sme se dověděl i z výše uve­ deného pramene. A to je zřejmě zdroj publi­ ko vaného roz h ořčení ing. Prudi če. Zbývá se zeptat, komu (nebo čemu) to pros pívá? Nej­ více snad tě m , k teř í si p řesně v duchu nejdří ­ ve vel mi kritizovaného mi nu lého režimu chtějí o pě t namastit kapsy na úkor lesa a nás všech.

jeh li č na n ů

ZO CSOP "Bílé Karpaty" ve Veselí nad Moravou

K

čl ánku

m odřín

"Dvojí loket aneb v Bílých Karpatech"

Y posledním čísle časopisu YERONICA

jsme si se zájmem přečetli článek ing. Prudi­

če nazvaný "Dvojí loket aneb modřín v Bí­

lých Karpatech".

Z článku vyplývá, že Správa CHKO postupu­

je naprosto nekompetentně a neodborně při

řešení problémů spojených s otázkou dřevin­

né skladby v I. a ll. zóně odstupňované

ochrany přírody (v našem případě se jednalo

o lesy v jihozápadní části CHKO). Myslíme si, že čtenář by měl asi nejdříve vě­ dět, na základě čeho tento konflikt názorů vznikl. Dne 12.5.1993 vydal územní odbor MŽP v Brně, na žádost m ěstskéh o zastupitelstva ve Strážnici, souh lasné stanovisko pro změnu obnovn ího cíle u rčitý c h porostů ve vlastnic­ tví města, které byly určeny k těžbě. Ten po­

29

čítal

některých

plochách s 50 až 90 % jeh­ smrku a modřínu. Protože obnovní cíl byl v naprostém rozporu s poža­ davkem na druhové složení dřevin ve II. zó­ ně, kde se porosty nacházely, vyvolala Sprá­ va CHKO nové jednání, při kterém mělo do­ jít k vzájemné dohodě všech zúčastněných stran. (Na tomto místě je třeba podotknout, že pozici města Strážnice, po stránce odbor­ né, hájil ing. Prudič jako člen měs t ského za­ stupitelstva). Požadavek Správy CHKO byl: Změnit ob­ novní cíl porostů tak, aby odpovídal zákonu Č . 114/92 Sb. a zonaci, projednané a odsou­ hlasené jak Lesy ČR (Lesní správa Strážni­ ce), tak samotným městem Strážnicí. Správa CHKO při jednání vycházela jednak z povin­ nosti hájit dodržení zákonných ustanovení, jednak ze skutečnosti, že Bílé Karpaty jsou jedny z mála pohoří u nás, které doposud ma­ jí v určitých částech dřevinou skladbu blíz­ kou přírodnímu stavu (v tomto případě v ji­ hozápadní části bez jehličnanů). Domníváme se, že tak jako Správě CHKO, zřejmě asi žádnému z vás není dost dobře jasné, proč by se měly i nadále převádět po­ rosty v oblasti čistě listnatých lesů s dřevinou skladbou blízkou původnímu složení (která se sama úspěšně obnovuje-zmlazuje), na po­ rosty jiného složení, vyžadující při následné obnově umělé zalesnění. Proč nadále vytvá­ řet další porosty s předpoklady pro různé ka­ lamity počínaje vývraty, přes rozlámání sně­ hem a poškození houbami, a konče problémy sc suchem a hmyzími škůdci s kůrovcem a pilatkami v čele. Proč autor článku "Dvojí loket ... " argumentuje nedostatkem a potře­ bou jehličnanů a jejich nutným dovozem, když je mu jistě známo, že v lesích ČR je zhruba 80 % jehličnanů a z toho cca 56 % smrkových monokultur. Proč přispívat k vy­ tváření předpokladů pro další nahodilé těžby, jejichž závratné procento především v jehlič­ natých porostech nenasvědčuje dobrému sta­ vu hospodaření. Proč se připravovat, a to prakticky zcela, o bohaté bylinné patro s mnoha druhy, které mohou být v budoucnu využívány např. jako léčiva? Kompromis, pro tento případ, podle autora článku "Dvojí loket..." představuje připuštění modřínu do I. a II. zóny odstupňované ochra­ ny přírody, tedy právě do těch nejzachovalej­ ších částí lesa, které by se měly stát pro bu­ doucí generace zdrojem genů dochovaných společenstev teplých listnatých l esů. *) Z hlediska Správy CHKO lze o tomto kom­ promisu uvažovat pouze ve III. zóně, v sou­ časnosti charakterizované již značně pozmě­ něnou druhovou skladbou dřevin. Nehodláme polemizovat s různými výklady zákonných ustanovení tak, jak je podává auna

ličnanů, jmenovitě

30

tor. Do mníváme se, že kompetentní pro tento úko n jsou zcela ji né orgány. Od výkladů jsou pak odvozeny i au torovy zá vě ry týkající se různých nepůvodních d r uhů lovné z věře . Mi­ mochodem , Správa tyto problémy p růběžně řeší, což autor velmi dobře ví, protože se sám řešení jednoho z modelových případů účast­ ní. ") Rovněž nen í nepodstatný rozdíl , jedná-Ii se o úmyslné zavlékání nepů vodních druhů do společenstev, která jsou blízká rekonstruova­ nému přirozenému stavu a jsou pá teří ekolo­ gické stability území, anebo o druhy úzce vá­ zané na polní kultury. Co nás však mrzí, je obrat v názorech autora a to poměrně v krátkém časovém údobí, jak dokládají nedávno uveřejněné myšlenky v je­ ho publikaci "Lesy a lesní společenstva okre­ su Hodonín" vydané L1990, kde např. na str. 75 - 78 najdeme: "Znalost ekologických poměrů se promítá do návrhu dřevin, které se mají použít při nové výsadbě lesa. V nedávné minulosti se snažili lesníci vysazovat co nejvíce jehličnaté dřevi­ ny. V dnešní době, kdy se více začíná prosa­ zovat ekologie, možno očekávat, že i na Ho­ donínsku budou lesníci více pracovat s list­ náči. V lesích okresu Hodonín jsou velké možnosti, aby les byl obnovován přirozeným zmlazením, aby dřeviny, které zde rostly, i nadále se udržely." .... "Tento přístup (rozu­ měj přístup k lesu jako k továrně na dřevo) se musí změnit, neboť jinak není možno, aby le­ sy plnily všechny užitečné funkce. Hledisko ekologie se musí stát rozhodujícím kritériem i pro lesní hospodářství" . *) Velmi dobrou pFirozenou odolnost a vitál­ nost listnatých lesů této části Bílých Karpat potvrdila zkušenost z let 1991-1993, kdy do­ šlo v pásmu bučin k pFemnožení štětconoše oFechového a následnému poškození asi 500 ha lesa, a to ni mým stupněm žíru v koru­ nách, od 30% poškození listové plochy, až po totdlní /zoloŽír. PFesto, že nebyl proveden žádný chemický zásah, n.ení v současné době nikde patrné poškození. Podstatně jinak by asi vypadala situace, kdyby se v těchto polo­ hách nacházel napF. smrkový les ajednalo se o kůrovce. **) Jedná se o zhodnocení vlivu populace daiíků

ve vztahu k pFirozené obnově lesa. Ing. František Kopeček, Správa CHKO Bílé Karpaty

Zajímavé mokřady na území Přírodního parku Jevišovka Přírodní park Jevišovka zaujímá střední část po­ vodí toku Jevišovky. Většina jeho území je po­ měrně řídce osídlena, a proto je zde příroda mé­ ně dotčena. Kromě vyhlášených i na vrhovaných maloplošných chráněných území lesního nebo stepního typu je zde několik velmi zajímavých vodních a mokřadních lokalit. Jsou osídleny často specifickým společenstvem vodních živo­ čichů a rozmnožují se v nich obojživelníci. V rákosinách u rybníků a mokřadů hnízdí vodní ptactvo. S výčtem vodních biotopů je možné za­ čít už na území městečka Jevišovice. Za výkup­ ním skladem obilí zůstal po vytěženém lomu hektarový nebeský rybníček Jezírko s břehy lemovanými porostem dřevin . V současné době však silně zarůstá bahenním rostlinstvem. takže pozvolna přechází v mokřad. Na území přírodního parku se nalézá poměrně značný počet rybníků a některé z nich jsou opravdu zajímavé přírodní lokality. S rozlohou 2 ha patří k těm větším rybník Liš­ ný. Nachází se bezprostředně pod pramenem Lišného potoka a jedná se o typický větší lesní pramenný rybník s rákosinami. Další větší a zachovalý rybník nese jméno Ze­ IÍzkovice na Slatinském potoce. Jedná se o prů­ točný rybník o ploše 5 ha. který je lemovaný bohatým porostem dřevin a rákosin. Pod jeho hrází se objevují dřevinné porosty a mokřady. Rybník čistého typu Cekál má rozlohu 2, I ha a vytéká z něj Vlašňovský potok. Leží na okraji lesa zarámován širokým porostem rákosin. Horní rybník u Hostimi je pramenný rybník na přítoku Nedveky.leho plocha je I ha, břehy má obrostlé bohatou houštinou dřevin a rákosí. Na potoce Valíšek (levostranný přítok Nedvc­ ky) se asi uprostřed jeho toku nachází stejno­ jmenný rybníček o rozloze zhruba I ha. Jde o typicky malý lesní průtočný rybník s čistou vodou . Pod pramenem krátkého pravostranného přítoku Stanůvky, vyúsťujícího pod Hlubovským rybní­ kem. je malý lesní rybníček (Pod Holým kop­ cem) o průměru okolo 15 m. Dalším typem stojatých vod jsou tůně. U silnice směrem na Hostim se nachází poměr­ ně zachovalé mrtvé rameno Jevišovky. Je asi 100 m dlouhé. 4 m široké. hluboké do jednoho metru, pravděpodobně zčásti stá~é. Tůň v terénní prohlubni, zaplněná vodou neur­ čitého původu, je u lesa po pravé straně silnice Jevišovice-Boskovštejn (sousední les má název U luže). Jedná se o mělkou vodní plochu o prů­ měru okolo 15 m, řídce při okrajích zarostlou

Rybníček

Jezírko v Jevišovicích. Foto Tomáš

Havlíček

~ rostlinstvem, v létě pravděpodobně vysychající. Podobnou zavodněnou sníženinou terénu bylo v lesích západně od Vevčic Jezírko u Zápově­ di. Plocha o průměru asi 30 m je dnes již z větší části zarostlá vegetací, pouze místy probleskuje vodní hladina. V bývalém vývařišti pod zrušeným přepadem mlýna nad obcí Černín lze spatřit vodní plochu přibližně kruhového tvaru (Černínské oko) o průměru přibližně 20 m a hloubce okolo 5 m.

Je značně zanesena listím a napájena spodními

prameny.

Svéráznými vodními společenstvy jsou mokřa­

dy . které rovněž hojně nacházíme na území

přírodního parku. Nejkrásnější z nich leží

u Radkovského mlýna při ústí potoka Valíšek

do Nedveky. Původně zde byl menší rybník, je­

hož hráz se protrhla a na jeho místě nyní vznikl

mokřad tvaru trojúhelníka o délce strany okolo

100 m. Na této ploše se střídají vodní plochy

s rákosinami a porosty olše a vrby.

Ratiškovický potok protéká pod obcí Ratiškovi­

ce silně podmáčenou údolní nivou a jeho přiro­

zené koryto je bohatě porostlé dřevinami. Na

místě bývalého rybníka zůstal mokřad zarostlý

rákosím. Tok potoka je vlivem obce mírně zne­

čištěn, ale po postavení čističky a obnovení ryb­

níka (při zachování pobřežních rákosin) zde

může vzniknout zajímavý biotop s různými ty­

py vodního prostředí.

Závěrem je nutno se zmínit ještě o jedné lokali­

tě, která se těm dosud uvedeným vymyká. Jde

o zákruty Jevišovky nad mlýnem Culpovec, kde

došlo k břehovým nátržím. V takto vzniklých

vysokých hlinitých březích hnízdí ledňáček říč­

ní.

jící se u zámku v Bartošovicích na Moravě,

okr. Nový Jičín.

Staří stromu je min. 250 let, obvod nepravi­

delného kmene 8,1 m a výška 30 m. Jako

CHPV byl Okresním národním výborem No­

vý Jičín vyhlášen v roce 1980, takže nyní je

automaticky v kategorii památných stromů.

Jako strážce SZ okraje CHKO Poodři ční

mohutný solitér - lípa srdčitá. Nachází se vedle železniční zastávky v Mankovicích, rovněž okr. Nový Jičín. Její stáří se odhaduje na cca 200 let, obvod kmene měří 5 m, vyso­ káje 26 m. Vyhlášena Správou CHKO Pood­ ří v r. 1994 jako památný strom.

Dub ze zámeckého parku v Nové horce

Bartošovický platan

Miroslav

Kosňovský

Evžen Wohlgemut

Nejmohutnější

v CHKO

stromy

Poodří

Zřejmě nejmohutnější dub v Chráněné kra­ jinné oblasti Poodří je dub letní. nacházející se v zámeckém parku v Nové Horce, okr. Nový Jičín. Staří cca 350 let, obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí je 6,5 m, výška 34 m. Byl vyhlášen jako památný strom Sprá­ vou CHKO Poodří v r. 1994. Několik téměř stejně mohutných jedinců se nachází nedale­ ko, v bývalé zámecké oboře, což je součást Přírod ni rezervace Kotvice. Jsou ovšem v horším zdravotním stavu . Pravděpodobně nejmohutnější strom v CHKO Poodří je platan javorolistý nacháze­

31

I

Z činnosti ZO CSOp

I

Tábory Margarity ZO čsOP Margarita již tradičně pořádá v létě ochranářské pracovní pobyty ve sty­ lu prázdnin s Brontosaurem. Tímto způso­ bem pečuje o národní přírodní památky Jankovský potok a Hojkovské rašeliniště na Jihlavsku a Švařec v údolí Svratky. Tá­ bory bývají pro 10 až 25 účastníků ajejich hlavním cílem je zajistit pravidelnou ne­ zbytnou každoroční péči o základní cha­ rakteristiky dané lokality. Jankovský potok je místem výskytu kritic­ ky ohrožených mlžů, kromě toho · se zde vyskytují i mihule potoční, vydra, z rostlin typičtí zástupci rašelinných a mokřadních společenstev s řadou vzácných a chráně­ ných druhů (rosnatky, vachty, vstavačovi­ té, ... ). Potok však trpí tím, že původně ruč­ ně obdělávané podmáčené louky jsou buď odvodněné nebo ponechané ladem a tím zpustošené - voda v potoce je tak podchla­ zená (nepřitéká po povrchu, ale pod zemí trubkami) a eutrofizovaná (splachem z okolních polí i rozkládajícími se zbytky rostlin z břehů), rovněž dno koryta se za­ náší bahnem. Naší prací je čištění koryta a břehů od nečistot a příbřežních porostů, kosení prameništního rašeliniště a rovněž (bohužel) likvidace bolševníku velkolepé­ ho, který se rozšířil z nedaleké vesnice Vy­ skytná. Hojkovské rašeliniště bývala pestrá raše­ linná louka s produkcí sena. Přes 40 let však není obdělávána (nelze použít těžší techniku, o čemž jsme se sami letos pře­ svědčili, když nám zapadly dva traktory na odvážení posečené trávy) a proto zarůstá podřadnými travami. Obnovením pravidel­ ného sklízení a dalšími zásahy se snažíme přivést zpět pestrou skladbu různých pro­ středí a biocenóz - tůně, močál, rašeliniště, podmáčený les, podmáčená louka, nesklí­ zená plocha i produkční louka. Posečenou trávu je nutno odstranit, aby nedocházelo k vyplavování živin do spodní vody . Z vzácnějších rostlin lze uvést rosnatky,

ďáblíky bahenní, suchopýry, různé ostřice,

třtinu nachovou a další.

Vápencová, k jihu orientovaná stráň Švař­

ce bývala v minulosti pravidelně vypásána

ovcemi, což zajistilo prosperitu početné

komunity jalovců a dalších chráněných

rostlin - konikleců, hořečků, orchidejovi­

32

tých a mnohých dalších. Jako i leckde jin­ de, s ukončením pastvy (vinou výstavby Brněnského oblastního vodovodu) došlo k značné újmě na botanické hodnotě území - proto jezdíme pravidelně kosit travní po­ rosty (podpora nízkostébelnatých druhů proti agresivním vysokostébelnatým), a li­ kvidovat nálet borovic, trnek a hlohů. V letošním roce proběhlo celkem pět tábo­ n':\, z toho tři pro obvyklé účastníky od 17 do 30 let na Jankovském potoce (zde bylo třeba vykonat největší díl práce), jeden na Švařci prQ smíšenou společnost a poslední pro rodiče s malými dětmi na Hojkovském rašeliništi. Podniky typu Prázdnin s Bron­ tosaurem mají charakteristickou atmosfé­ ru, plnou her, soutěží, sportovních výkonů a podobnč. Naše jsou čímsi odlišné - jejich podtitulem bývá údaj "pro všechny, a pro věřící zvlášť!". Již letitou snahou Margari­ ty je navazovat vztahy a spolupráci mezi veřejností ekologicky a křesťansky oriento­ vanou - a letní či víkendové pracovní po­ byty jsou jednou z dosti úspěšných forem této činnosti. Výsledky se totiž potom dají sledovat v celé řadě oblastí. Nesporná je odvedená práce - tradičně kvalitní (naváza­ li jsme velmi dobrou spolupráci s ČÚOP v Brně a v Havlíčkově Brodě. Letos jsme napočítali přibližně 2,5 tisíce zdarma od­ pracovaných hodin. Samo o sobě by po­ dobné snažení měl o sporný význam, ale v této formě je zcela přirozeně spojeno s ekologickou a hodnotovou výchovou účastníků. Večerní rozpravy - celodenní prací vhodně podložené - o ohrožení příro­ dy i životního prostředí, o dobrovolné skromnosti, o žebříčcích hodnot, o hlubin­ né ekologii, o úctě k životu, o svatém Františku z Assissi, vedly mnohé k pro­ hloubení vhledu do těchto otázek, k zájmu o prameny a literaturu. Ani to není vše ­ život na táboře dává člověku prožít alter­ nativu k obvyklému způsobu "mít" o to silnějším "být". Jídlo, hygiena i zábava svépomocí umožňuje poznat, že technika nejrůznějších druhů, dráždivé zážitky či rafinované pochoutky nejsou tak nezbytné k příjemnému životu, jak se třeba občas je­ ví. Jako křesťana mne velmi těší i to, že mezi nevěřícími naše tábory způsobily rovněž ne ojedinělé převraty v svčtovém názoru - některé vedly k tomu, že uvěřili v Boha. A co stojí za zmínku ze zážitků? Třeba to, že jedním z táborů byla nadšenajiž zkuše­ ná účastnice vzdor tomu, že poslední den práce nevěřícně kroutila hlavou řkouc: "Kdyby mi někdo říkal, že budu pracovat

11 hodin denně, tak mu nebudu věřit!" . Doslova horké chvilky nám připravil čer­ stvě založený kompost, který v půli pra­ covní směny náhle vzplál. Zmije, míhající se nám pod nohama, také nejsou právě běžným úkazem, podobně jako rampouchy na stanech a zamrzlé nočníky v půli srpna. Potvrdil se rovněž dřívější postřeh - i rodi­ če, kteří mají své děti opravdu velmi rádi a vzorně se o ně starají, budou raději 8 či více hodin mávat kosou či hráběmi, když se jim někdo postará o ratolesti. Jak posta­ vit tee-pee, když to dosud nikdo z přítom­ ných nedělal či jak vytáhnout z rašeliniště dva postupně do něj zapadlé traktory byly otázky nakonec úspěšně vyřešené . A co s nudou? Těžko lici, zda byla či ne­ byla. Proti časté představě prázdnin s Brontosaurem nešli účastníci ze hry do hry, ze soutěže do závodu - to vše pokud možno poklusem - což někteří zpočátku chápali jako "hluchá místa" či "chvíle nu­ dy". I tito později zjistili, že podstatnější, než vyplnit každičkou chvilku akcí jako z amerických Iilmů není nutno. Důležitější je atmosféra klidu, pohody, porozumění, přátelství, souznění. Její budování trvá dé­ le a je méně vidět. Konec konell však nese plody trvalejších, hlubších a řekl bych, že i kvalitnějších dojmů. Mnozí, kteří s námi jezdívají již devět let jsou toho důkazem.

Tomáš Krásenský

Výzva Ekologická poradna Veronica (Yvonna Gail­ lyová) zastupuje Český svaz ochránců příro­ dy v Radě pro ekologicky šetrné výrobky. Ekologické značení patří ve světě k jedné z možností orientování spotřebitelů, kteří mají snahu se chovat uvědoměle, avšak mají jen běžné znalosti ekologických souvislostí a dopadů výroby a spotřeby různých výrobků na životní prostředí. Naše účast v poradním sboru ministra životního prostředí nám dává možnost aktivně zasahovat do připravova­ ných směrnic pro ekologicky šetrné výrobky. Velmi důležitou součástí celého systému ekologického značení je informování spotře­ bitelů o garancích a míře nezávislosti systé­ mu a o významu jiných značek. To by mělo být úkolem pracovní skupiny zájemců z ne­ vládních organizací, kterou by Ekologická poradna Veronica ráda iniciovala. Pokud Vy nebo někdo z Vaší organizace máte o tako­ vou činnost zájem, prosíme, napište nám.

Ekologická

angličtina

Čtvrtý ročník letního kurzu ekologicky orientované angličtiny se uskutečnil le­ tos přímo na moravsko-slovenské hrani­ ci v obci Sidonie. Spolu s Veronicou se o jeho zdárný průběh zasloužila Nadace Jana Husa, která opět pomohla vyhledat lektory - čtyři rodilé mluvčí, přispěla na krytí jejich nákladů a vybavila kurz učebními materiály. O místní program a výukový stan se opět dobře postarala ZO ČSOP Kosenka. V kurzu se postup­ ně prosazuje rovnoměrné zastoupení dě­ tí, o jejichž program a výuku bylo dobře postaráno. Kromě primárního výukové­ ho programu nabývá akce dalších roz­ měrů: pravidelně se na něm setkávají ekologové z různých koutů republiky i Evropy a aniž by utíkali od svých ro­ din, mohou v relativně odpočinkových dvou týdnech nahradit nedostatek komu­ nikace, který přináší uspěchaný rok. Ta­ ké zážitek z kladení pohraničních patní­ ků v obci a z celé atmosféry na nových hranicích byl jistě zejména pro vzdále­ nější účastníky zajímavý. Finanční bilance letošního dvanáctiden­ ního kurzu ukázala, že je možné jej v podobných skromnějších podmínkách (za obdobného přispění vzdělávací Na­ dace Jana Husa, jestliže se příliš nezved­ nou ceny a pokud se ho účastní nejméně 40 osob) uspořádat za ohlášenou cenu 2500 Kč za dospělého a 1000 Kč za dítě. S největší pravděpodobností se tedy kurz dočká i své páté reprízy - rezervujte si pro něj už nyní obligátní termín: první dva týdny v srpnu. mik

Oznamujeme Muzeum Beskyd ve Frýdku-Místku vy­ hlašuje při příležitosti Evropského roku ochrany přírody 1995 II. mezinárodní fotosoutěž na téma Člověk přírodě ­ příroda člověku. Soutěž je vyhlášena pro kategorie autorů do 20 let a nad 20 let. Do soutěže se přijímají fotografie jak

výtvarné, tak dokumentární, pořízené na území České republiky. Formát fotogra­ fií není omezen, pozitivy mohou být čer­ nobílé i barevné, ne však starší pěti let. Cykly a seriály jsou omezeny pěti kusy. Fotografie musí být popsané jménem, adresou a věkem autora, názvem snímku a označeny kategorií výtvarnou či doku­ mentární. Uzávěrka příjmu fotografií je 31. ledna 1995, výstava a předání cen se uskuteční v průběhu měsíce března. Prá­ ce zasílejte na adresu: Muzeum Beskyd, přírodovědné oddělení, Zámecké ná­ městí 1264, 738 01 Frýdek-Místek. red

TSTTT 1994. V rámci již tradiční akce Týká se to také tebe (právě ta se skrývá za tajemnou zkratkou v úvodu), která se uskuteční ve dnech 25. - 27. listopadu v uherskohradišťském Klubu kultury, se kromě soutěžního promítání filmů s tema­ tikou životního prostředí uskuteční také seminář Parky pro život: Akce pro chráněná území v Evropě - Program IUCN a jeho aplikace v České repub­ lice. Seminář zahajuje praktickou apli­ kaci programového dokumentu IUCN, pracovně pojmenovaného Akční plán chráněných území Evropy, v podmín­ kách České republiky . Cílem tohoto pIá­ nu, jenž byl ve většině států Evropy, včetně České republiky, jednotně vyhlá­ šen ll. 9. 1994, je zajistit přiměřenou, účinnou a dobře řízenou síť chráněných území v Evropě. Seminář bude zahájen ve velkém sále Klubu kutlury 26. listo­ padu ve 14 hodin. Vstupní referát Parky pro život: akce pro chráněná území v Evropě přednese autor a koordinátor ce­ lého projektu Hugh Synge (Velká Britá­ nie), zástupce IOCN. Další příspěvky pak přiblíží současný stav sítě chráně­ ných území v ČR, teoretické perspektivy sítě chráněných území v ČR, aktuální stav a problémy fondu pozemků ve zvlášť chráněných územích ČR, s pohle­ dem na celou akci seznámí ředitel Sprá­ vy krkonošského národního parku ing. Oldřich Lábek a vedoucí Správy chráně­ né krajinné oblasti Pálava ing. Jiří Ma­ tuška. Kromě tohoto hlavního semináře se v rámci programu TSTIT uskuteční ještě symposium Ekologická výchova v chrá­

něných územích (26.11. v 8.30), seminář k Evropskému roku ochrany přírody (27.11. v 10.30) a ukázkami výukových programů a činností přiblíží praxi ekolo­ gické výchovy centra Lipka Brno, Alce­ dokontakt Vsetín, Dřípatka Prachatice a Chaloupky Kněžice. red

Ekologická poradna Veronica zve vel­ mi vážné zájemce o záležitosti ekologic­ kého značení na česko-rakouský seminář o možnostech a perspektivách ekologic­ kého značení výrobků, jenž se uskuteční v Domě ochránců přírody v Brně na Panské ulici 9 dne 3. listopadu 1994. Přihlášky a podrobné informace lze zís­ kat v Ekologické poradně VERONICA, pp. 91, 60 I 91 Brno, tel. (fax) 05 4221 0561. red

Zelené listy Pod tímto názvem se skrývá již páté, po­ chopitelně aktualizované vydání katalo­ gu výrobků a služeb pro životní prostře­ dí, jejž vydává Informační středisko pro životní prostředí REK se sídlem ve Staré Boleslavi. V katalogu představuje 160 firem celkem 740 popisů výrobků a slu­ žeb. Spolu s disketou Sdružené Zelené listy, jež obsahuje popisy výrobků a slu­ žeb od dalších 2 400 firem, jde o nejdo­ konalejší přehled českého a slovenského ekotrhu. Obě části databáze jsou rozdě­ leny vždy do dvanácti kapitol (např. hluk, odpady, ovzduší, teplo, voda) a v každé z nich jsou popsány výrobky a služby, které mohou pomoci péči o tu kterou oblast životního prostředí, počí­ naje analýzou dnešního stavu přes kon­ krétní pomoc až po poradenství, projek­ tování či prodej . REK má v provozu také bezplatnou telefonní informační službu, která údaje z katalogu Zelené listy zá­ jemcům sděluje každé pondělí od 9.30 do 15 hod. na telefonu 0202 811491. vš