naše nemocnice
4 / 2008 / ročník III
Časopis Fakultní nemocnice Plzeň
Učíme pacienty žít s diabetem čtěte na straně 6
Dítě ze zkumavky je zázrak čtěte na straně 4 - 5
Vynikající péče o seniory čtěte na straně 7
Snímky z historie anestezie čtěte na straně 8
novinky – fakta – události Klinika získala nové přístroje Milí čtenáři, při sestavování tohoto čísla Naší nemocnice mne napadlo, že roste význam sponzorství. Vůbec poprvé za poslední roky se objevily ve větší míře soukromé aktivity směrované k podpoře nemocnice a nové nápady, jak je uskutečnit. První významnou akcí byla spolu s plzeňským FC Viktoria koncem jara fotbalová exhibice, v polovině srpna se přidal HC Lasselsberger a v říjnu a v listopdu nás čeká další premiérová charitativní akce – výstava výtvarných prací německého umělce Gerda J. Schmatze tvořícího pod uměleckým jménem HORST. Výtěžek půjde na nákup techniky do pavilonu onkologie, jehož stavba začne letos. Nápad podpořilo město i kraj a koná se v Západočeském muzeu. Je na místě poděkovat také dalším sponzorům a přátelům, kteří naši fakultní nemocnici pravidelně i jinak podporují. Mezi jinými patří dík například Plzeňské teplárenské, a.s., společnosti Dětský sen, pravidelně přispívající na Dětskou kliniku, či společnostem, které věnují drobné dárky a občerstvení pro dárce krve docházející na Transfúzní oddělení a všem ostatním. Když jsme s pořádáním charitativních akcí na podporu onkologie letos začínali, vžilo se jejich označení názvem „Pro dobrou věc“. Shodli jsme se, že pro „Pro dobrou věc“ lze hrát fotbal i vystavit obrazy. Máte-li i Vy nějaký nápad na to, co můžeme uspořádat „Pro dobrou věc“, napište nám. Pak částka, která se na darovém kontě Radioterapeutického a onkologického oddělení na nákup přístrojů shromáždí, bude i Vaším úspěchem. Jedno je jisté už nyní: Začíná příprava druhého ročníku benefiční fotbalové exhibice plzeňských hráčů proti československým internacionálům. Uskuteční se bezprostředně po skončení ligy v druhé polovině května příštího roku. S myšlenkou založit tradici přišli sami sportovci. Líbilo se jim, že se setkají, zahrají si fotbal a ještě udělají něco... inu, něco „Pro dobrou věc“. Renata Jenšíková šéfredaktorka a tisková mluvčí
[email protected]
Naše nemocnice
Přednosta kliniky doc. MUDr. Jiří Kobr, Ph.D., (vlevo) ukazuje přístroj k měření vnitrolebního tlaku ředitelce Nadačního fondu Kolečko Lindě Jandové, patronce a člence správní rady nadačního fondu herečce Lindě Rybové a PaedDr. Stanislavu Nejezchlebovi, regionálnímu řediteli Raiffeisen stavební spořitelny, a. s. Dva důležité přístroje získala díky sponzorským darům Dětská klinika FN Plzeň. Jedná se o přístroj k monitorování vnitrolebního tlaku sloužící dětem v kritickém stavu hospitalizovaným na jednotce intenzivní a resuscitační péče a EKG Holter pro kardiologické oddělení. Na přístroj ke sledování nitrolebního tlaku věnoval peníze Nadační fond Kolečko a EKG Holter klinika získala díky Občanskému sdružení Život dětem z výtěžku Tesco Charita roku 2007 a dílem z výtěžku Srdíčkového dne, při němž si lidé v Plzni kupovali od studentů středních škol drobné sbírkové předměty. Přístroj k měření nitrolebního tlaku slouží u dětí s vážným úrazem hlavy. „U pacientů s poraněním hlavy často dochází k rozvoji poúrazového otoku mozku. Tento otok pak omezuje průtok krve mozkem, což může způsobit jeho nezvratné poškození. Sledování těchto změn nám umožňuje včas reagovat a předejít komplikacím,“ vysvětluje přednosta Dětské kliniky FN Plzeň doc. MUDr. Jiří Kobr, Ph.D. Částku 200 tisíc korun na jeho pořízení věnovala Raiffeisen stavební spořitelna, a.s., prostřednictvím Nadačního fondu Kolečko. Přístroj EKG Holter využívá kardiologické oddělení Dětské kliniky ke sledování činnosti srdce.
Malý přístroj (šedo-černá krabička uprostřed na polici za lůžkem) pomáhá zachránit životy dětí.
S jeho pomocí mohou lékaři sledovat po 24 hodin pravidelnost srdečního rytmu. Dětská klinika FN Plzeň je vysoce specializovaným pracovištěm, jediným svého druhu v Plzeňském kraji, a je také v rámci Fakultní nemocnice součástí mezioborového pracoviště – Traumacentra pro děti. V ambulancích ošetří ročně na 33 tisíc nedospělých pacientů a na lůžkách dalších 7 500 dětí s nejrůznějšími potížemi, od komplikací běžných dětských chorob po vysoce náročnou péči na jednotce intenzivní a resuscitační péče či léčbu malých pacientů s onkologickými onemocněními a poruchami krvetvorby. (jen)
Plzeňská teplárna je největším sponzorem nemocnice Poděkování největšímu sponzoru plzeňské fakultní nemocnice Plzeňské teplárenské, a.s., uspořádala na konci léta Chirurgická klinika. Právě toto
Při tiskové konferenci poděkovali řediteli Plzeňské teplárenské Mgr. Tomáši Drápelovi ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň Ing. Jaroslava Kunová (druhá zprava) a přednosta Chirurgické kliniky profesor Vladislav Třeška (vlevo). pracoviště získalo letos od teplárenského podniku dar ve výši dvou milionů korun, který použilo na zakoupení přístroje pro mimotělní oběh, harmonického skalpelu a lékařského instrumentária – nástrojů potřebných pro operace. „Díky nové pumpě pro mimotělní oběh už nemusíme odesílat pacienty k operacím výdutí břišní aorty do Prahy, ale můžeme je provádět sami. Jedná se o mimořádně složitý operační výkon, kterým zachraňujeme lidské životy,“ uvedl přednosta kliniky prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc. Spolupráci s Plzeňskou teplárenskou ocenila rovněž ředitelka Fakultní nemocnice Plzeň Ing. Jaroslava Kunová. „Jsme opravdu rádi, že tak významný podnik a tím vlastně i celé město Plzeň cítí potřebu podporovat naši nemocnici. Právě k nám totiž míří v případě zdravotních potíží kroky většiny obyvatel města a širokého okolí, takže podpora nemocnice je velkou službou lidem,“ řekla Jaroslava Kunová. Každoročně Plzeňská teplárenská vynaloží na charitativní účely přibližně deset milionů korun. Letos krom Chirurgické kliniky také přispěla na nákup techniky pro Radioterapeutické a onkologické oddělení do nového onkologického pavilonu, jehož výstavba začne na podzim. (jen)
Tisíc transplantací kostní dřeně Tisícovkou zachráněných lidských životů, tedy tisícovkou transplantací kostní dřeně, se pyšní Hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň. K tomuto počtu se oddělení dopracovalo za 17 let své existence. „Když jsme začínali, doslova v pionýrských podmínkách, byl jsem přesvědčený, že tak náročná, komplikovaná a drahá léčba se za mého života v tuzemsku rozhodně nebude provádět,“ vzpomíná s úsměvem MUDr. Vladimír Koza, primář Hematologicko-onkologického oddělení. Zpočátku fungovalo oddělení v rámci I. interní kliniky. „Připravit první transplantaci kostní dřeně v roce 1991 pro naší pacientku Janu, to bylo z dnešního pohledu neuvěřitelné dobrodružství. Stačí si jen vzpomenout na vybavení a léky, které jsme měli, a porovnat je s dnešními možnostmi. Jsem šťastný, že Jana žije, pracuje a zůstává s námi v kontaktu. Když si uvědomím, že tisícovku zachráněných lidí máme na svém kontě my, další stovky a tisíce pacientů se léčily na podobných
pracovištích v tuzemsku a někteří byli transplantováni v zahraničí, mám opravdu velmi dobrý pocit,“ přiznává primář Vladimír Koza. Hematologicko-onkologické oddělení FN Plzeň každoročně provádí kolem 40 autologních (transplantace předem odebrané vlastní kostní dřeně) a stejné množství alogenních transplantací krvetvorných buněk (od dárců, kteří mohou být příbuzní či z registru). Právě alogenní transplantace provedené v Plzni tvoří polovinu všech těchto výkonů v rámci České republiky. Zároveň prostřednictvím Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD) zajišťuje oddělení každý rok kolem 100 dalších odběrů krvetvorných buněk z kostní dřeně nebo periferní krve od nepříbuzných dárců. Tyto transplantáty, které pomáhají léčit pacienty nejen v ostatních transplantačních centrech v ČR, ale i v jiných evropských i mimoevropských zemích, jsou zpracovávány ve zvláštní Laboratoři buněčné terapie, která v rámci oddělení funguje. (jen)
Nová porodnice funguje už jeden rok Přestože všichni čekali velký zájem, skutečnost předčila všechny odhady. Za celý jeden rok fungování, který uplynul 3. září 2008, se v prostorách nového sídla Gynekologicko-porodnické kliniky a Neonatologického oddělení v Plzni na Lochotíně narodilo 3 586 dětí. Mezi narozenými dětmi také rekordní počet 110 párů dvojčat. Jiné vícečetné porody jsme zatím nezaznamenali. Pro zdravotníky znamenalo přesídlení z dnes ních asistentek, které nám dlouhodobě chybějiž legendární porodnice na Slovanech nejen ly,“ uvádí docent Rokyta. kvalitativní posun v oblasti zázemí a vybave- Zatímco gynekologové a porodníci pečují ní, ale i změnu systému práce. Budova bývalé o ženu, právě narozené dítě dostávají na staškoly byla malá, takže bylo možné snadno rost neonatologové. „Provoz se opravdu velice přecházet mezi jedrychle rozběhl. Musel. notlivými odděleními. Čekali jsme velký poV novém získal každý čáteční nápor, ale skuobor své samostatné tečnost předčila naše prostory, které jsou odhady. Navíc tento oddělené od ostatzájem se nijak nesnižuních. „Jsme na hranije, ale trvá,“ říká MUDr. cích svých možností. Jiří Dort, Ph.D., primář Takový nápor žen Neonatologického odo naši péči jsme opravdělení, s tím, že velký du nečekali,“ přiznává zájem zvládají lékaři Marie Nedbalová při práci na klinice i nelékařští zdravotnídoc. MUDr. Zdeněk Rokyta, CSc., přednosta Gynekologicko-po- ci – sestry, ošetřovatelky a další jen díky velmi rodnické kliniky. „Největší úlevou bylo, když dobré spolupráci s kolegy z Gynekologickojsme získali začátkem léta devět nových porod- -porodnické kliniky. (jen)
Výstava na podporu onkologie Prodejní výstava obrazů a plastik „Pro dobrou věc“ na podporu Radioterapeutického a onkologického oddělení FN Plzeň se uskuteční od 7. října do 30. listopadu v Západočeském muzeu v Plzni. Výtěžek je určen na nákup přístrojů do nového pavilonu onkologie. Výstava bude přístupná veřejnosti vždy od úterý do neděle od 10.00 do 18.00 hodin. Oddělení můžete podpořit i přímo na účet: 19-509 464/0600, variabilní symbol 2191. Výstavu podpořily město Plzeň a FC Viktoria Plzeň. (jen)
Hledáme oblíbené zdravotníky Druhé kolo soutěže o NEJ nelékařského zdravotnického pracovníka Fakultní nemocnice Plzeň vrcholí. Čtenáři časopisu Naše nemocnice, kolegové a další zaměstnanci nemocnice, případně pacienti či jejich blízcí mohou hlasovat elektronicky, vždy jedním hlasem pro svého kandidáta na e-mailovou adresu:
[email protected]. Hlasy je možné zasílat těmto finalistům: Věra Žižková – Ústav klinické biochemie a hematologie Bc. Eva Sýkorová – Oddělení sociální péče Luboš Novák – Hematologicko-onkologické oddělení. (jen)
Pneumoonkologické dny v Darové Tradiční odborná akce 16. pneumoonkologické dny se uskuteční 13. a 14. listopadu v Darové u Plzně. Pořadatelé očekávají účast přibližně 120 odborníků z celé České republiky. Více informací naleznete na: www.pneuonkdny.cz. (jen)
Dětští onkologové se sejdou v Plzni Do Plzně zavítá 21. až 23. listopadu 18. konference dětských hematologů a onkologů České republiky a Slovenské republiky. V Parkhotelu se sejde na 250 specialistů. Více informací naleznete na: www.psdhkonference2008.cz. (jen) Naše nemocnice
přímo do vajíčka. Tento postup provádíme moderními speciálními technikami, které se neustále vyvíjejí,“ popisuje zázrak početí v prostředí moderních technologií Petr Uher. Po 16 až 18 hodinách zkontroluje embryolog pod mikroskopem úspěšnost oplodnění a dalších pět dní pak vývoj embryí. Pátý den je už jasné, která z nich mají schopnost vyvinout se v blastocystu, vývojové stadium embrya. „Jen ta embrya, která se vyvinou v blastocystu, mají větší schopnost se zahnízdit v děloze. Jedno až dvě nejlepší pak zavedeme tenkým a ohebným katétrem do
RNDr. Renata Hüttelová, Ph.D., a MUDr. Jitka Zemanová v laboratoři IVF Institutu
Dlouhý sen o dítěti mění ve skutečnost Již pátým rokem úspěšně pracuje v Plzni v ulici Bedřicha Smetany Institut reprodukční medicíny a endokrinologie, vybavený vysoce kvalitní technikou a využívající nejmodernější, celosvětově ověřené metody. Vznikl jako detašované pracoviště Gynekologicko-porodnické kliniky plzeňské fakultní nemocnice ve spolupráci s IVF-Institutem, s.r.o., Plzeň, nestátním zdravotnickým zařízením.
N
eplodnost se ve vyspělých zemích stává vážným společenským problémem. Až čtvrtině partnerských dvojic se rodí děti s pomocí pracovišť asistované reprodukce, případně po předchozí gynekologické léčbě. Plzeňský institut je součástí mezinárodního seskupení center reprodukční medicíny z České republiky, Rakouska, Itálie a Švýcarska a rovněž spolupracuje s Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni. „Páry k nám přicházejí zejména na doporučení svého gynekologa v případě, že se otěhotnění dlouhodobě nedaří a předchozí odborná vyšetření zjistí endokrinologickou nebo anatomickou poruchu u ženy, nebo hlavní příčinu neplodnosti u muže. Pacienti však mohou přijít i přímo bez doporučení a my zajistíme celé spektrum potřebných odborných vyšetření sami,“ říká Petr Uher, vedoucí lékař plzeňského týmu. Hluboké zkušenosti z oboru asistované reprodukce začal sbírat už po studiích medicíny, když pracoval v prvním českém centru pro „umělé oplodnění ve zkumavce“ v Brně a pak v Rakousku a ve Švýcarsku, kde stále působí. Fertilizací in vitro se rozumí spojení vaječné buňky (oocytu) a semenné buňky (spermie) mimo tělo matky. „Naše léčba je založená na stimulaci vaječníků ženy, díky níž se vytvoří více
Naše nemocnice
zralých vajíček než jen jedno jediné, které obvykle uzrává při normálním menstruačním cyklu. Vaginální punkcí průměrně získáme deset až dvanáct oocytů. Ty pak oplodníme spermiemi manžela. Pokud jsou spermie kvalitní, je to jednoduché. Pokud ne, vybereme morfologicky nejlepší spermii a injikujeme ji
• U neplodných párů nacházíme přibližně ve 40 % anatomickou nebo endokrinologickou příčinu na straně ženy. • Ze 30 % je příčina neplodnosti na straně muže. • Zhruba u poloviny neplodných párů najdeme příčiny na obou stranách. • Zdravotní pojišťovny v ČR plně hradí ženám celkem tři cykly umělého oplodnění za život, poté je páry hradí samy. připravené sliznice v dutině děložní,“ pokračuje ve výkladu doktor Uher. Po transferu se musí embryo v děloze již samo uhnízdit. Pravděpodobnost otěhotnění na jeden léčebný cyklus, kterou vykazuje plzeňské pracoviště, je vysoká – pohybuje se kolem 57 procent. Vyhlídky na úspěch umělého oplodnění je však nutno posuzovat individuálně. Největší šanci má samozřejmě žena mladší 35 let s dobrou reakcí na nezbytnou hormonální léčbu. V takovém případě lze docílit pozitivní těhotenské testy asi se šedesátiprocentní pravděpodobností. S přibývajícím věkem ženy je situace složitější. „Páry často zatouží po dítěti, až když už mají svůj život zkonsolidovaný podle svých
Univerzitní profesor Herbert Zech a MUDr. Petr Uher v IVF Institutu
představ, jsou materiálně zajištěné a dosáhly určitého profesního naplnění. Pokud se však ženin věk blíží čtyřicítce, situace se komplikuje. Příroda uzpůsobila ženu ke zplození dětí mezi 20 až 35 lety, pak geometricky stoupají různé příčiny vedoucí k tomu, aby se donošení zdravého potomka nepodařilo. Pojišťovny platí léčbu neplodnosti ženám do 39 let, dál už pár nese náklady léčby sám. Stát eticky schvaluje terapii s vlastní úhradou do padesáti let, nad 50 let nedoporučuje tyto ženy léčit,“ vysvětluje Petr Uher, který však nepovažuje věk ženy za nějaké limitující omezení pro početí dítěte. Za skutečně podstatné považuje zejména její zdraví. Velmi důležité odvětví, kterým se plzeňský institut zabývá, je preimplantační genetická diagnos-
MUDr. Renáta Krmíčková, Ph. D. tika (PGD). Během oněch pěti dnů, kdy se embrya pod dohledem specialistů vyvíjejí před zavedením do těla matky, z nich může být odebrána buňka a vyšetřena na možnou specifickou gene-
tickou chorobu. „Když se u rodičů vyskytuje nějaká genetická choroba, my ji můžeme v další generaci vyloučit. Genetickými testy se prostě postižená embrya vyřadí,“ zdůrazňuje vedoucí lékař. Plzeňský Institut reprodukční medicíny a endokrinologie si za několik let své existence získal značné renomé. Ročně se jeho lékaři a další zkušení zdravotní pracovníci zabývají léčbou přibližně tisíce párů toužících po dítěti. Přibližně polovinu tvoří české páry, ostatní je zahraniční klientela. Neplodné páry získají komplexní péči, nejen tu, která předchází umělému oplodnění a léčbě samotné, ale samozřejmě i navazující péči na Gynekologicko-porodnické klinice FN Plzeň. Text: Jana Kořínková, foto: Renata Jenšíková
Plzeňská reprodukční imunologie patří ke světové špičce
K
nenápadné, nízké budově při zdi borského areálu Fakultní nemocnice se upírají naděje mnohých dvojic, které se přes veškerou a často i dlouhodobou snahu nemohou dočkat svého miminka. Zde se nacházejí na detašovaném pracovišti Gynekologicko-porodnické kliniky FN Plzeň
prof. MUDr. Zdenka Ulčová-Gallová, DrSc. vysoce specializované laboratoře pro imunologie reprodukce vedené prof. MUDr. Zdenkou Ulčovou-Gallovou, DrSc., která je považována v mezinárodním měřítku za špičku ve svém oboru. Však se za ní také sjíždějí neplodné páry z celé republiky i ze zahraničí. „Když jsem po skončení studia medicíny hledala jako interní aspirantka Gynekologicko-porodnické kliniky vhodné téma pro zaměření své odborné práce, začínala v Brně, Olomouci a Praze svou činnost první in vitro fertilizační centra (centra pro oplodnění ve zkumavce). Napadlo mě, proč se nikdo nezabývá faktem, že vedle neuroendokrinního ovládání reprodukčního systému existují i vazby imunologické, které mohou výrazně ovlivnit lidskou plodnost pomocí nefyziologického vytváření protilátek proti spermiím. Zajímalo mě, zda naše imunokompetentní buňky, tedy ty významné části naší imunitní (obranné) soustavy, které rozumějí cizorodým látkám, jsou schopné zpětně působit na povrchy spermií. Naše Poradna imunologie reprodukce při Gy-
nekologicko-porodnické klinice, kterou jsem založila už v roce 1985, se u párů s poruchou plodnosti zpočátku zabývala opravdu jen sledováním protilátek proti spermiím. Později jsme se začali věnovat i protilátkám proti zona pellucida (povrchu vajíčka) či ranného embrya a ještě později autimunitním mechanismům např. v procesu samovolného potrácení. Jakmile jsme dokázali vystopovat příčiny těchto jevů, zaměřili jsme se na buněčnou imunitu ve smyslu studia buněčných působků (cytokínů). Tyto látky jsou důležité během oplodnění vajíčka spermií, uchycení, vnoření časného embrya a jeho dalšího růstu v dutině děložní. V současné době vyšetřujeme celý pár, muže i ženu společně, nejen z pohledu reprodukční imunologie, ale i z pohledu profese gynekologa. Protilátkové aktivity sledujeme u některých pacientek v sérech a ovulačních sekretech, ale i peritoneálních (omývajících vnitřní pohlavní orgány ženy) a folikulárních tekutinách (obklopujících vajíčko). U mužů vyšetřujeme sérum a ejakulát. V lidském semenu si všímáme nejenom četných imunologických faktorů, ale také enzymů v hlavičkách spermií, které jsou nesmírně důležité k tomu, aby spermie mohla proniknout do vajíčka. To vše nám umožňuje širší pohled na příčiny jejich snížené plodnosti a pak také na způsob doporučené léčby. Práce naší poradny byla zpočátku zcela ojedinělá a s dalšími i našimi novými poznatky se neustále rozšiřuje. K vyšetření k nám přicházejí ženy a muži se zjevně nejasnou příčinou své snížené plodnosti, páry, u kterých je příčina už známá nebo je léčená, a přesto k těhotenství nedochází. Poradnu navštěvují i pacientky, které opakovaně potrácejí, nebo páry, které mají potíže například s autoimunitním onemocněním jednoho z nich a usilující o vlastního potomka. Doporučení ošetřujícího lékaře potvrzuje, že až dosud odborník učinil vše pro to, aby dvojici k početí potomka pomohl. Jako každá jiná vysoce specializovaná poradna na naší klinice se na požádání léčených párů snažíme vyřešit vážnější případy do úspěš-
ného konce, takže některé pacientky kvůli komplikacím během gravidity hospitalizujeme na klinice a většina z nich u nás i své dítě porodí. Součástí vědecko-výzkumné práce je výchova mladých odborníků, kteří jsou budoucností oboru. Naše úsilí v reprodukční imunologii bylo už několikrát oceněno. Nejdříve v Japonsku, později i u nás významnou Pawlikovou cenou a naposledy v Bulharsku, medailí za mezinárodní přínos v oboru. Nejvíce si však vážíme navržení na Cenu ministra zdravotnictví ČR pro rok 2007 za imunologické výsledky studia trofoblastu. Vědecko-výzkumné nosné poznatky publikujeme u nás i v zahraničí v tvrdě oponovaných odborných časopisech, účastníme se aktivně seminářů, na kterých často diskutujeme a navazujeme spolupráci
Vajíčko obklopené spermiemi, časná embrya, enzymy na hlavičce spermie (konfokální pozitivita spermií), dítě narozené po umělém oplodnění. s kolegy z podobných pracovišť. V současné době spolupracujeme na problematice např. antifosfolipidových protilátek s výzkumníky z Izraele, Slovinska, Francie a Holandska. Chtěla bych také poděkovat všem svým učitelům a kolegům včetně sester a laborantek.“ Podle prof. MUDr. Zdenky Ulčové-Gallové, DrSc., zpracovala Jana Kořínková Foto: Renata Jenšíková, archiv Naše nemocnice
Bc. Renáta Říhánková vysvětluje pacientce používání glukometru
S diabetem můžete plnohodnotně žít Diabetes mellitus čili lidově řečno cukrovka je velmi zákeřné onemocnění. Patří mezi choroby, které samy o sobě nebolí a v podstatě zpočátku ani viditelně nekomplikují člověku běžný život. Následky toho, že diabetik svou nemoc zlehčuje, či dokonce přehlíží, však mohou být velmi vážné.
P
ro komplexní péči o pacienty s diabetem funguje ve FN Plzeň v rámci I. interní kliniky Diabetologické centrum. Bc. Renáta Říhánková v něm pracuje jako edukační sestra. Stará se nejen o pacienty z kliniky, ale i o další nemocné, kteří potřebují její pomoc. „Vlastně mám na starosti nemocné s diabetem z celé nemocnice. Jsou to pacienti, u kterých byl diabetes nově prokázán, častěji jsou to však lidé, u kterých z nějakého důvodu selhala léčba tabletkami a musí být převedeni na inzulin. Docházím rovněž k nemocným po transplantaci ledvin či hematoonkologicky nemocným, kteří v rámci své léčby dostávají vysoké dávky kortikoidů, které mohou způsobit rozvoj tzv. sekundárního diabetu,“ začíná své povídání Renáta Říhánková. Představte si, že vám právě lékař poslal nového pacienta. Co následuje? Lékař diabetolog mi předá takzvanou edukační kartu, na které zaškrtne, jakou stanovil léčbu, jaké zvolil pomůcky pro aplikaci inzulinu, měření hladiny cukru v krvi a podobně. Když jde o úplně nového pacienta, vysvětlím mu podrobně, jaká je podstata onemocnění, proč musí tělu dodávat inzulin a dodržovat naše doporučení. Je to v podstatě dlouhý rozhovor, jehož cílem je, aby pacient pochopil, že onemocnění je chronické a bude ho provázet po celý život. Hlavní snahou je poskytnout nemocnému dostatek informací a zároveň praktických dovedností, aby se naučil svou nemoc samostatně kontrolovat, a žil plno-
Naše nemocnice
hodnotný život. Začínáme od úplných základů – jak skladovat a správně aplikovat inzulin, vysvětlujeme si, jakou roli hraje výběr vhodného místa vpichu léku. Později se snažím pacienty upozornit na možné komplikace nemoci, jak rozpoznat jejich začátek, a zejména, jak jim předcházet. Před vytvořením funkce edukační sestry se o informovanost pacientů staraly v rámci normálního provozu sestřičky z odborné ambulance. Ty však měly i hodně jiné zdravotnické práce a nemohly se pacientům věnovat tak, jak by samy chtěly. Já mám na naše nemocné čas. Seznamujete pacienty s technikou, kterou budou každodenně využívat? Samozřejmě, to je velmi důležité. Učíme se od úplných základů, jak aplikovat inzulin injekční stříkačkou i moderní technikou pomocí inzulinového pera. Diabetici, kteří jsou léčeni inzulinem, se naučí měřit si hladinu cukru v krvi glukometrem, kontrolovat si glykemie i vést si deníček. Léčbu může ovlivnit i porušení dietního režimu aplikace inzulinu do nevhodného místa či špatná technika. Kvalitní léčba klade na pacienta velké nároky a vyžaduje skutečně aktivní přístup. Proto je velmi důležité posilovat motivaci nemocného, případně zapojit do spolupráce rodinu. Jak přijímají nemocní vaše rady? Pochopitelně většina lidí má zpočátku z nemoci velký strach. Někoho postihnou i stavy blížící se depresi, takže se je snažím povzbudit. Optimističtí a aktivně založení lidé si zase naopak vůbec
nechtějí připustit, že by je nemoc mohla nějak ovlivnit. Ovšem z neznalosti nebo podcenění nemoci mohou pramenit závažné problémy. Jaké nejčastější potíže nemocnému hrozí? Jsou to zejména hyperglykémie neboli vysoká hladina cukru v krvi a opačný extrém: hypoglykémie, tedy nízká hladina cukru, která může vést až k poruše vědomí, křečím, a může dokonce ohrozit člověka na životě. Každý diabetik by měl vědět, že pokud se u něho rozvíjí takzvaná diabetická ketoacidóza, tedy když má vysokou hladinu cukru v krvi a zároveň zjistí v moči aceton, ihned musí kontaktovat svého lékaře. Takže volíte vždy individuální přístup? Jinak to ani není možné. Zvlášť citlivě se snažím přistupovat k mladým diabetikům. Kromě běžných informací o používání techniky a varování před možnými nebezpečími je pochopitelně upozorňuji na komplikace, které se mohou objevit třeba po deseti až patnácti letech. To je horizont, o kterém zvláště mladí lidé moc nepřemýšlejí. K tomuto tématu se však musíme společně dopracovat až po několika setkáních, což trvá týdny a měsíce. Diagnóza diabetes je prostě na celý život. Dlouhodobě vyšší glykémie poškozuje cévy, takže je nutné dodržovat určitá pravidla, díky nimž lze komplikace oddálit, zbrzdit nebo jim i zabránit. Například je jasný zákaz kouření. Podle odhadů Mezinárodní diabetologické společnosti vzroste do roku 2025 počet nemocných diabetem o 45 % a tito pacienti budou tvořit až 12 % populace. Zvyšovat se bude četnost onemocnění zejména ve vyšších věkových kategoriích. Diabetiků, kteří překročili pětašedesátku, je v ČR v současnosti kolem 18 procent. Máte kontrolu nad tím, zda si pacienti zapamatují dobře všechny nezbytné informace? Všechny informace si stále opakujeme. Než pacient odejde z hospitalizace domů, prověřuji si, co si zapamatoval a jak by reagoval v různých situacích. Velmi se mi osvědčily testy, které zpracovali moji kolegové z Diabetologického centra. Máme rovněž k dispozici celou řadu edukačních materiálů, písemné informace pro diabetiky, kde jsou odpovědi na nejdůležitější otázky. Týká se poučení i rodinných příslušníků? Spolupráci blízkých vítáme. S podáváním inzulinu například u starších pacientů mohou pomoci například jejich děti či odrostlejší vnoučata. Jaké další aktivity patří k vaší práci? Kromě hospitalizovaných nemocných se starám i o ty, kteří docházejí do diabetologických ambulancí. Například každý čtvrtek přicházejí ženy, u nichž se objevil diabetes v těhotenství. Spolupracuji také se Svazem diabetiků a společně pořádáme čtyřikrát ročně kurzy pro nemocné, oblíbené jsou i rekondiční pobyty. Nejenže se zde naši pacienti dozvědí mnoho nového, předávají si své zkušenosti, ale také se baví a sportují. Text: Jana Kořínková, foto: Renata Jenšíková
Geriatrie není místem bezmoci a smutku Po dvanácté hodině polední bývá na Geriatrickém oddělení v borském areálu fakultní nemocnice klid. Pacienti, kterým se nemocnice stala dočasným domovem, užívají polední siestu. Všude panuje úzkostlivá čistota, ale už od vchodu poznáte, že se tu zabydlela přátelská atmosféra. Přitom je zřejmé, že ochotný a usměvavý personál nemá lehkou práci. Geriatrické oddělení vzniklo v devadesátých letech minulého století na Klinice pracovního lékařství a kvůli narůstající potřebě specializované péče o seniory se v roce 2000 osamostatnilo. „Nyní máme dvě lůžkové stanice a jednu ambulanci, které však z technických důvodů zatím nejsou ve společném pavilonu. Skladba pacientů, personální vybavení i charakteristika provozu je však na obou místech stejná,“ informuje MUDr. Kateřina Soukupová, primářka oddělení. O dvacet geriatrických nemocných a tři nemocné v permanentním vegetativním stavu (s apalickým syndromem) pečuje na každém úseku atestovaná lékařka, šest zdravotních sester a sedm sanitářek v nepřetržitém provozu. Geriatrie je multidisciplinární obor, nejvíce se svou náplní blížící vnitřnímu lékařsví, z něhož vychází. Péče o staré lidi má totiž svá neopominutelná diagnostická i léčebná specifika, z nichž mohou senioři profitovat. Vrchní všeobecný ošetřovatel Bc. Jaromír Doležal s pýchou předvádí nový nábytek, polohovací lůžka a rozličné kompenzační a ošetřovatelské pomůcky, kterými jsou obě stanice vybaveny.
Dlouhodobá a složitá péče
Geriatrické oddělení poskytuje péči převážně nemocným v seniorském věku (nad 65 let), kteří mají za sebou odbornou léčbu na některém z pracovišť nemocnice a u kterých je třeba dále zlepšit nebo stabilizovat jejich celkový (zdravotní i funkční) stav i soběstačnost. „Příjmáme paci-
častěji přicházejí nemocní z interních klinik, kliniky ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí či chirurgické kliniky. Pacienti v permanentním vegetativním stavu jsou především z neurochirurgie,“ vyjmenovává Kateřina Soukupová. Komplexní geriatrická péče zahrnuje medicínskou a ošetřovatelskou péči, intenzivní rehabilitační postupy, ale také pomoc logopedickou, sociální a další služby podle potřeb nemocného. Průměrná ošetřovací doba na oddělení je přibližně 30 dnů. Asi u 40 % pacientů se podaří za tuto dobu zlepšit celkový stav natolik, že je možné propuštění do domácí péče. Ostatní, u nichž je potřeba komplexní péče dlouhodobá, přecházejí do léčeben dlouhodobě nemocných či do jiných zařízení zdravotní a sociální péče. Samostatnou kapitolou je péče o stabilizované nemocné v permanentním vegetativním stavu. „Jedná se většinou o pacienty mladší, kteří jsou jako nepohybliví upoutáni na lůžko po úrazech hlavy a mozku, rozsáhlých krváceních či jiných příhodách. Zpravidla u nás zůstávají velmi dlouho, a protože je standardizovaná péče o ně zahrnující vyživovací sondy, odsávací katetry, antidekubitální matrace, polohovací lůžka a další vybavení finančně značně náročná, mnohá zařízení následné péče je prostě odmítají,“ říká Jaromír Doležal. „Součástí naší práce je péče o chronické rány. Používáme nové, moderní krycí materiály, většina sester má za sebou stáže na specializovaných pracovištích, takže léčba ran, mezi něž patří i dekubity, tedy proleženiny, je účinná i ekonomicky efektivní. Pokud je to třeba, poskytujeme ji nejen hospitalizovaným nemocným, ale též jako službu ambulantní,“ informuje vrchní ošetřovatel.
Každý den má pevný řád
Bc. Martina Jiránková a Bc. Jaromír Doležal enty po dohodě s jejich ošetřujícími lékaři a ve spolupráci se sociálními pracovnicemi. Mnohdy totiž musíme řešit i složité sociální situace, do nichž se lidé po propuštění ze zdravotnického zařízení dostávají,“ vysvětluje Kateřina Soukupová. „Nej-
Pacienti zpravidla vstávají po sedmé hodině ráno. „Den začíná snídaní. Pak pacienty čeká osobní hygiena, potřebné převazy, plánovaná vyšetření, návštěvy sociální pracovnice, zkrátka běžný provoz lůžkového oddělení. Velký důraz klademe na komplexní rehabilitaci nemocných. Máme stálou rehabilitační pracovnici, které naši pacienti důvěřují a se kterou se jim dobře spolupracuje. Pokud má rodina zájem, rovněž poradí a předvede, jak se seniorem cvičit, případně se mohou blízcí do rehabilitace zapojit a při odpoledním cvičení pomáhat. Po obědě dodržujeme odpočinek a po svačině je
čas pro takzvanou psychickou aktivaci nebo podle možností znovu pro cvičení a večeře,“ popisuje Jaromír Doležal. Odpoledního programu se většinou účastní návštěvy – tedy pacientovi blízcí. Po večeři nastává večerní hygiena, ukládání na lůžko a večerní klid.
Primářka Kateřina Soukupová mezi pacienty Na geriatrii jsou možné návštěvy denně od 11 do 18 hodin. „Snažíme se pacientovým příbuzným vysvětlit, jak se mají o svého blízkého starat po propuštění z nemocnice. Jak podávat stravu, polohovat, mýt, provádět nekomplikované převazy, případně jak aplikovat inzulin a podobně. Sestry vše trpělivě předvedou a vysvětlí,“ upozorňuje ošetřovatel. Oddělení neustále registruje velký zájem pacientů o hospitalizaci. „Veškeré prostory jsou zde opravdu hodně stísněné. Postrádáne zejména společenskou místnost, kde by se mohli naši nemocní scházet, povídat si a tím si pomáhat. Chybí nám také místo pro práci logopeda a ergoterapeuta, malá tělocvična či místo pro poslední rozloučení se zesnulým. Hodně by se mi líbila malá venkovní terasa,“ zamyslí se ještě primářka Soukupová.
Kolektiv si zaslouží pochvalu
Práce s geriatrickými nemocnými vyžaduje kromě odborné zdatnosti mnoho trpělivosti, ohledu a empatie. Z tohoto pohledu patří k nejnáročnějším oborům v medicíně. Primářka Soukupová si proto vysoce cení výborného kolektivu, který se na oddělení vytvořil. „Ano, fyzické i psychické nároky na zdravotní sestry i sanitárky jsou u nás velké,“ povzdechne si Jaromír Doležal. „Snažíme se svým kolegům dát najevo, jak si jejich práce a přístupu k lidem vážíme. Panuje tu, myslím, přátelská atmosféra, kterou by nám leckde mohli závidět,“ přitakává primářka Soukupová. Opouštím oddělení geriatrie s pocitem, že se tu v případě potřeby o mne či o mé blízké vzorně postarají. Není divu, že nedávná nečekaná návštěva z ministerstva zdravotnictví, která sem zamířila po sérii článků v tisku, zpochybňujících kvalitu ústavní geriatrické péče, odjížděla velmi spokojená! Text : Jana Kořínková, foto: Renata Jenšíková Naše nemocnice
Historie kliniky překvapí zajímavostmi
Z
vídavým studentům medicíny se může naskytnout neobvyklý zážitek: pokud mají zájem, vezme je MUDr. Karel Svoboda, primář Anesteziologicko-resuscitační kliniky, při praktické výuce v prostorách fakultní nemocnice na návštěvu muzea. Jeho koníčkem je totiž sbírání vysloužilé medicínské techniky a různých pomůcek, které se používaly na pracovištích anestezie a resuscitace. „Někdy je až neuvěřitelné, s čím jsme pracovali. Mám například schovaný jeden přístroj sloužící k ověřování svalové relaxace u pacientů v průběhu a po skončení anestezie zhotovený
MUDr. Jiřím Minářem, CSc., prvním primářem naší kliniky a jedním ze zakladatelům československé anesteziologie, z obyčejné plastové krabičky na mýdlo. A spoustu dalších,“ říká s úsměvem primář Svoboda. Anesteziologicko-resuscitační klinika si letos připomíná padesát let od svého vzniku jako samostatného pracoviště, které se vyčlenilo v rámci chirurgických oborů, dále 35 let od vzniku samostatného lůžkového oddělení, a přesně před dvaceti lety získalo dokonce status klinického pracoviště. Od začátku 90. let se věnuje samostatně i léčbě bolesti a v roce 1994 zahájila ARK, tehdy ještě na Borech, provoz na prvním pracovišti typu Emergency v České republice. Jedná se o urgentní příjem pro pacienty ohrožené selháním základních životních funkcí, včetně polytraumat.
Schimmelbuschovy masky k podávání éterové anestezie otevřenou kapací metodou – na masku se položila vrstva gázy a na ní se z lahvičky naléval éter, který pacient vdechoval. Anesteziolog, ale i ostatní personál na operačním sále jej vdechovali rovněž, ale v poněkud menší míře, takže na ně éter v této koncentraci působil spíše euforicky než anesteticky.
Narkotizační přístroj N7 Anestar používaný od poloviny 80. let minulého století až do roku 2001. Na něm jsou dva monitory Tesla. K zajištění umělé plicní ventilace pacienta v anestezii se používal ventilátor Chirolog, který je na levé straně. Byl to první narkotizační přístroj vybavený elektrickým alarmem signalizujícím přerušení dodávky kyslíku do přístroje.
Karel Svoboda ukazuje první československou učebnici anesteziologie z roku 1965 autorů H. Keszlera, J. Mináře, J. Pokorného a kol. Emergency v borské části nemocnice z roku 1994
Emergency v lochotínské části nemocnice v roce 2008
Lůžkové oddělení ARK v borské části z roku 1990
Narkotizační přístroj McKesson z konce první poloviny 20. století
Narkotizační přístroj Foregger, který dostala naše nemocnice v rámci programu UNRA po skončení 2. světové války
Naše nemocnice
Detail a srovnání jedné části ventilátoru používaného k dlouhodobé umělé plicní ventilaci nemocných v resuscitační péči. Vlevo ventilátor československé provenience, k jehož provozu bylo potřeba mít i šikovné ruce. K výbavě přístroje patřil i šroubovák a klíč (na snímku). Ventilátor se nazýval EDAM (Elektronický Dýchací Automat Mobilní). Vpravo je detail téměř stejně starého servoventilátoru Elema Siemens 900 C, který postupně vytlačil náš ventilátor. Elema se používala až do roku 2002.
Mimořádným úspěchem chirurgů byla například operace jednaosmdesátiletého pacienta s rupturou subrenálního aneuryzmatu. Po operaci muž ležel na lůžku ARK v roce 2008
Anesteziolog a anesteziologická instrumentářka u současného anesteziologického přístroje používaného na operačních sálech na Lochotíně
Více o historii anestezie naleznete v časopisu Naše nemocnice 1/2007, na webu je dostupný na adrese: http://www.fnplzen.cz/dokumenty/casopis/71_09.pdf. Text a foto: Karel Svoboda, Renata Jenšíková, Miloslav Beneš
Význam korektivní dermatologie stoupá Pěstěný a kultivovaný vzhled se stal nedílnou součástí každodenního života. Péče o něj nespočívá jen ve výběru vhodného oblečení, ale patří k němu i zdravě vyhlížející pleť a pokožka celého těla. Součástí Dermatovenerologické kliniky plzeňské fakultní nemocnice je ambulance korektivní dermatologie, oboru, který se velmi dynamicky rozrůstá. Lidi, kteří poradnu navštíví, trápí především právě estetické nedostatky patrné na jejich kůži.
K
orektivní dermatologie se zabývá úpravou vzhledových vad kůže, zejména barevných změn a nerovností na jejím povrchu. „Patří sem klasické kožní nemoci, které jsou na viditelných místech, především na obličeji. Jedná se o takzvané dermatózy obličeje, což jsou akné nebo také růžovka neboli rosacea, která se projevuje nejdříve přechodným, později trvalým začervenáním a rozšířenými žilkami na nose, tvářích, čele a bradě,“ popisuje doc. MUDr. Petra Cetkovská, Ph.D., zástupkyně přednosty Dermatovenerologické kliniky. Dalším nepříjemným onemocněním, se kterým přicházejí zejména ženy, je periorální dermatitida. Je typická drobnými růžovými pupínky a šupinkami především v okolí rtů, které v těžších případech mohou zánětlivě proměnit celý obličej.
Ženy se nemusí trápit Mezi velmi časté estetické potíže, které však nepatří mezi klasické kožní nemoci obličeje, patří takzvané solární skvrny, pigmentové změny na kůži vznikající zejména na místech často vystavených slunečnímu záření. V naší republice je jimi postiženo více než 90 % lidí starších šedesáti let, ale mohou se vyskytnout už i po čtyřicátém roce věku. Typicky ženskou obtíží jsou pak takzvané hyperpigmentové skvrny v oblasti obličeje, zejména kolem očí, vzniklé na podkladě hormonálních změn. Nerovnosti na kožním povrchu, které v ambulancích Dermatovenerologické kliniky odstraňují, jsou způsobeny buď jizvami, nebo kožními nádory. „Névy jsou ohraničené kožní útvary, které vznikají na základě vývojové poruchy. Můžeme je mít již od narození nebo mohou vzniknout kdykoliv později. Mohou to být drobné skvrny, pupeny, hrboly a ložiska různého tvaru,“ upřesňuje Petra Cetkovská nerovnosti známé jako mateřská znaménka.
Snadno dostupná léčba
Dnešní dermatologie zná řadu cest, jak rozličné problémy kůže odstraňovat. „Jednak používáme klasickou dermatologickou léčbu, což může být systémová léčba a lokální přípravky, které kromě toho, že jsou účinné a bezpečné, by měly být rovněž pro lidi kosmeticky přijatelné a snadno aplikovatelné. Přímo na naší klinice na chirurgickém sálku provádíme dermatochirurgii. Využíváme zde rovněž nejrůznější fyzikální metody jako kryoterapii, což je léčba chladem, elektroterapii a fototerapii – léčbu UV zářením. Úpravu některých vzhledových vad kůže provádíme také laserem,“ vyjmenovává docentka Cetkovská. Ve výčtu možností nechybí ani doplňkové nadstandardní metody, například chemické peelingy, aplikace botulotoxinu či výplňové materiály, o které je v současné době zájem. „Botulotoxin se využívá jednak k vyhlazování vrásek a jednak k dočasné, několikaměsíční zástavě nadměrného pocení v podpaží a na dlaních,“ vysvětluje lékařka. Odborníci v korektivní dermatologii mohou klientovi předepsat vhodný lék, který jejich potíže zmírní nebo odstraní, případně poradit ve výběru takových kosmetických a mycích prostředků, které jsou k pokožce šetrné. „Radíme rovněž, a to považuji za velmi důležité, jak se ochránit před negativními účinky slunečního záření,“ zdůrazňuje zástupkyně přednosty.
Skalpel i laser pomáhají
Drobné chirurgické zákroky dělají dermatologové ze dvou důvodů. Hodně často jsou to diagnostické excize v případě, že je nejasná klinická diagnóza. „Vyřízneme kousek kůže, který je pak podroben histologickému či imunofluourescenčnímu vyšetření. Terapeutické excize se provádějí skalpelem nebo zvláštním kruhovým nožem, který celý útvar odstraní. Týká se to například znamének či kožních nádorů,“ vysvětluje Petra Cetkovská. Většinou se jedná o ambulantní vý-
doc. MUDr. Petra Cetkovská, Ph.D. v ordinaci kony, pokud však je podroben pacient většímu zákroku a není vyloučeno riziko krvácení, je krátkodobě hospitalizován. Velkými pomocníky jsou v korektivní dermatologii lasery. V ambulanci kliniky mají podle informací Petry Cetkovské zastoupení dva druhy. „Nízkovýkonný laser má biostimulační účinek, který ovlivňuje hojivé procesy na kůži. K dispozici máme rovněž dva vysokovýkonné lasery. Cévní laser je určený k odstraňování červeného pigmentu v kůži. Nejčastěji jde o vrozené cévní poruchy, které známe jako oheň. Odstraňuje rovněž rozšířené žilky na obličeji nebo nohou.“ Druhý je erbiový laser, který je ablační. Srovnává nerovnosti kůže.
O ambulanci je velký zájem Ambulance korektivní dermatologie pracuje každý všední den dopoledne. Kromě menších chirurgických zákroků se tu některé dny věnují také pacientům, kteří mají zmíněné dermatózy na obličeji nebo trpí vitiligem, výpadky pigmentu, projevujícími se jako mléčně bílá ložiska na kůži a svazečky bílých vlasů ve kštici. „V úterý odpoledne provádíme rovněž ošetření erbiovým laserem a ve středu odpoledne jsme zavedli vlasovou poradnu pro lidi s padáním vlasů nebo nemocemi ve kštici. A čas od času v pátek děláme hrazenou nadstandardní doplňkovou léčbu u pacientů s pigmentacemi nebo akné, a to je chemický peeling,“ vysvětluje Petra Cetkovská. Řada chirurgických zákroků, diagnostické i terapeutické excize, se provádí ze zdravotní indikace. Pokud ale někdo přijde s tím, že chce odstranit mateřské znaménko z kosmetických důvodů, výkon si hradí sám. „Lidé se k nám musí předem objednat. Především na chirurgické výkony je totiž potřeba určitý čas,“ uzavírá zástupkyně přednosty Dermatovenerologické kliniky. Text: Jana Kořínková, foto: Renata Jenšíková Naše nemocnice
Administrátoři si poradí v každé situaci Umět si poradit v nečekané situaci a klidně i uprostřed noci. To jsou asi nejdůležitější vlastnosti, kterými lze popsat členy z týmu administrátorů fakultní nemocnice. Tato služba vznikla už před jedenácti lety a jejím úkolem je řešit nejrůznější problémy ve zdravotnických provozech nemocnice mimo standardní pracovní dobu, s nimiž potřebují v daný okamžik zdravotníci pomoci.
T
ým administrátorů tvoří v současné době skupina deseti lidí, jejíž koordinátorkou je Jana Kadlečková, která je zároveň vedoucí Jana Kadlečková Oddělení personální práce a mezd. „Ve službách se střídáme, většinou po třech až čtyřech dnech. Pohotovost administrátora začíná každý den po skončení běžné pracovní doby, kdy se ohlásí na ústřednu nemocnice, a své povinnosti předává následující den v 7.00 hodin ráno. V sobotu a v neděli je pohotovost nepřetržitá, po celých 24 hodin,“ říká Jana Kadlečková. Jedna služba je určena pro oba areály nemocnice na Borech a na Lochotíně. O každé pomoci, na níž se podílí, pořídí podrobný zápis, případně ihned informuje o mimořádné události příslušného náměstka nebo přímo ředitelku fakultní nemocnice. Za celou dobu fungování služby administrátora byla tato služba požádána o pomoc téměř ve 4 500 případech. „Nejčastější jsou žádosti o pomoc při poruše výpočetní techniky. Proto je pro nás velmi důležitá spolupráce s Odborem správy informačního systému, který má také vlastní služby techniků a dalších specialistů připravených pomoci,“ uvádí Jana Kadlečková. „Typickou situací je, když třeba v sobotu večer zavolá lékař nebo sestra z lůžkového oddělení či ambulance, že nejdou počítače a nemohou tedy zapisovat důležité informace o pacientech,“ popisuje jedna z administrátorek Jindra Šneberková. Následuje telefonát na službu Správy informačního systému. Do půl hodiny počítačový technik kontaktuje příslušné pracoviště a zjistí povahu a rozsah závady. „Může se stát, že nejde jeden počítač, ale může se také stát, že nejdou počítače na celém
10
Naše nemocnice
oddělení či v části budovy. Když je závada jednodušší, vyřeší ji technik. Ke složitějším událostem přivolá na pomoc síťového specialistu. Nově jsme zřídili i službu správců počítačových aplikací, kteří řeší vysloveně pouze nečekané problémy týkající se aplikací pro zpracování zdravotnických informací o pacientech, které jsou pro naše zdravotníky naprosto zásadní,“ vysvětluje Ing. Martin Tauchen, MBA, vedoucí Odboru správy informačního systému. Ve FN funguje už od přelomu 80. a 90. let klinický informační systém, v němž se shromažďují všechny informace o pacientech. V posledních dvou letech přibyly k lékařským zprávám a laboratorním výsledkům i digitální obrazové informace, tedy rentgenové snímky, snímky pořízené z vyšetření počítačovým tomografem, magnetickou rezonancí, PET/CT a další. To ještě zvýšilo potřebu zdravotníků mít funkční počítače neustále k dispozici. Druhou nejčetnější aktivitou administrátorů je podávání informací vztahujících se k aktuálním tématům médiím. „Administrátoři si už na zájem médií zvykli. V pracovní dny si předáváme informace o aktuálních událostech s mluvčí nemocnice tak, abychom byli připravení rychle a správně reagovat na dotazy sdělovacích prostředků, když je třeba, zjišťujeme informace aktuální. I když bývá někdy těžké čelit zvědavým dotazům novinářů, vždy respektujeme právo člověka na ochranu soukromí, zájem pacienta i dobré jméno nemocnice,“ zdůrazňuje Jana Kadlečková. K těmto nejběžnějším aktivitám se přidávají provozní záležitosti, které je třeba rychle řešit, typu havárie rozvodů vody, poruchy přístrojů nebo různých zařízení, poruchy na elektroinstalacích a další. „K takovým perličkám, které musíme dále řešit, patří například svévolné odchody pacientů z nemocnice, nejčastěji to bývá zpráva o tom, že z gynekologicko-porodnické kliniky utekla pacientka krátce po porodu nebo po zákroku, nebo nepříjemná jsou hlášení o sebevraždě pacienta, krádeže v prostorách nemocnice, případně požadavky na přivolání ostrahy v případě konfliktu s agresivním pacientem,“ vyjmenovává další z administrátorů Josef Černý.
„Administrátoři také zprostředkovávají mimořádné dodávky léků na oddělení, která je v daný okamžik vyčerpala, nemají rezervy a nedaří se léky sehnat na jiných zdravotnických odděleních. Také jsme třeba v sobotu večer zajišťovali mimořádnou dodávku medicinálních plynů. Humorných nebo kuriózních zážitků zpravidla moc nemáme. K těm úsměvnějším snad patří dva případy, kdy jsem shodou okolností musel jako administrátor, ale i zaměstnanec s přístupen do stravovacího provozu zajišťovat nedodané studené večeře pro pacienty. Personál z lůžkového oddělení nahlásil odpoledne, že nemá večeře pro pacienty. V obou případech jsem vždy nepřevzaté večeře našel ve vrácených přepravkách, které čekaly v kuchyni na ranní umytí. Jinak naše služba
Tým administrátorů tvoří: Ing. Zdeněk Páv, Ing. Miloš Novák, JUDr. Jaroslava Nováková, Bc. Andrea Vobořilová, Jana Kadlečková, Josef Černý, Ing. Petr Kozák, Bc. Milan Topinka moc zábavná nebývá,“ uzavírá Josef Černý. Administrátor také může být požádán o zajištění překladatele pro pacienta – cizince, nejčastěji například pro Vietnamce, Mongoly, Rumuny či další národy. Angličtinou, němčinou, ruštinou či francouzštinou se totiž obvykle zdravotníci domluví. Podobná služba administrátora, v rozsahu, v jakém dlouhodobě funguje v plzeňské fakultní nemocnici, je mezi tuzemskými nemocnicemi ojedinělá. Text a foto: Renata Jenšíková
Pracovní výročí zaměstnanců FN Plzeň ZÁŘÍ
40 let
RNDr. Ing. František Šefrna, Oddělení zdravotního účtování a statistiky 35 let MUDr. Milan Choc, CSc., Neurochirurgické oddělení MUDr. Květoslava Janoušková,CSc., Oční klinika MUDr. Vlastimil Bursa, Oddělení plastické chirurgie Božena Vacková, Radioterapeutické a onkologické oddělení 30 let Dagmar Tomanová, Transfuzní oddělení 25 let Doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., Radioterapeutické a onkologické oddělení Doc. MUDr. Petr Panzner, CSc., Ústav imunologie a alergologie MUDr. Hana Brabcová, Oddělení klinické farmakologie MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., Klinika ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí MUDr. Zdeňka Černá, Dětská klinika
MUDr. Pavla Šigutová, Ústav klinické biochemie a hematologie MUDr. Ivana Malkusová, Ústav imunologie a alergologie Marcela Ladmanová, Odd. nákupu SZM Jana Ženíšková, Ústav soudního lékařství Ivana Janoušková Langová, Gynekologicko-porodnická klinika Miloslava Baďoučková, Klinika ORL 20 let MUDr. Simona Sládková, Dermatovenerologická klinika MUDr. Šárka Belfínová, Oční klinika MUDr. Václav Červený, Anesteziologicko-resuscitační klinika Mgr. Ivana Herejková, Neurochirurgické oddělení Zdeňka Janková, Obchodně-lékárenský odbor, lékárna Lochotín Jana Kadlečková, Oddělení personální práce a mezd Olga Prchalová, Klinika TRN Ivana Havlová, Oddělení léčebné rehabilitace Lenka Vejvodová, Oddělení léčebného stravování a výživy
ŘÍJEN
40 let Jiřina Hejlová, Radiodiagnostické oddělení Bory Emilie Králová, Transfuzní oddělení Miluška Ferczádiová, Ústav imunologie a alergologie 35 let Zdeňka Macková, Stomatologická klinika 30 let Jitka Sixtová, Transfuzní oddělení 25 let Ing. Blanka Valentová, Ekonomický odbor Jana Fictumová, Radioterapeutické a onkologické oddělení 20 let MUDr. Jiří Mašek, Dermatovenerologická klinika MUDr. Zdeněk Karl, Anesteziologicko-resuscitační oddělení MUDr. Jana Bierhanzlová, Chirurgická klinika MUDr. Dagmar Matějková, I. interní klinika Martin Baxa, Ústav soudního lékařství Dagmar Vanžurová, Oddělení léčebné rehabilitace Šárka Jandošová, Ekonomický odbor Libuše Štráfeldová, Klinika ORL Irena Štípková, Chirurgické oddělení
Zpracovala: Alena Zahálková, Oddělení personálního řízení a organizace * Jde o přehled zaměstnanců FN Plzeň, kteří dovrší pracovní výročí (celkové doby zaměstnání) 20 až 45 let zde odpracovaných v měsících září až říjen 2008.
Plzeňský hokejový klub prohrál, ale podpořil Dětskou kliniku
Záběr na ledovou plochu při utkání Přestože hokejisté týmu HC Lasselsberger Plzeň v přípravném utkání s pražskou Spartou
Mezi diváky nechyběli pacienti Dětské kliniky s rodičia zdravotníky
v polovině srpna prohráli 0:4, odcházeli z ledové plochy s dobrým pocitem. Přátelský zápas měl totiž charitativní ráz. Výtěžek ze vstupného, které činilo 30 korun, a ze sbírky, kterou mezi sebou uspořádali spontánně sami hráči A-týmu, totiž získalo Hematologicko-onkologické oddělení Dětské kliniky Fakultní nemocnice Plzeň.
Na symbolickém šeku byla uvedena částka 105 160 korun. Peníze použije klinika na nákup polohovacího lůžka pro vážně nemocné malé pacienty. Symbolický šek s celkovou částkou převzali při druhé přestávce vedoucí Hematologicko-
Martin Straka předává šek Tomáši Votavovi
Šek převzali lékaři Tomáš Votava (vpravo), Konrad Karim Siala a sestra Jaroslava Grejcarová
-onkologického oddělení Dětské kliniky MUDr. Ing. Tomáš Votava a lékař Konrad Karim Siala z rukou generálního manažera a známého plzeňského hokejisty Martina Straky a jednoho z hráčů Michala Dvořáka. Na utkání se přišli podívat také v doprovodu svých rodičů pacienti Dětské kliniky. Jednalo se o první charitativní akci, kterou hokejový klub pro plzeňskou nemocnici uspořádal. (jen) Foto: HC Lasselsberger, Jaroslava Grejcarová Naše nemocnice
11
Fakultní nemocnice Plzeň m
jnsk á
U Ja
í Hořejš
P Dv ode or y e Oko ávc nov u- rokop á
Záp
m
adní
28. října
Plas ká
Ta
Nadkem Šídlová
U Ja
Jesenická
š te
ab
R
c ho v
ká
ě Man tíns
Rabštejnská
Košinář
1PEF%WPSZ
oleve c
Rá ji
K
Na Ro ud
Kolmá S ta U rá Za Nad Týnc em Dí stáv ta le k
Úsla va Be rou nka
Ja teč
ní
o
D
Dítětova
Masarykova
Pa U ho pír mlýnick na é-
Pilařs
Spolková
Živnostenská
Dlou há
Cvo kař ská
dinná
Ro
l-
U náhe
Revoluční
Pod Vrc
Sirková
St an ičn Že í lez nič ář sk á
Jateční
Duch covská-
Na Sklárně
Ra dbu za
s Š truncovy a d y Füg rov nea
říkovy cké nábř. Anglick Šafa Angli é sady Křižíkovy sady vo nábřež Deniso í
Na Pláni
Pod Strá ží
Na R ou dn é
U Sv. Rocha Zelinářská
Fran kánstiš ká
tany
Sed láč
Jungma nnov-a B. Sme
V Šipce
s 5. kvady ětna
K nic a
Do nikámn-iská
va
ů
ko
átník
sady
he m
Ryb y
Jan a
ba
P V od sv šem atý i mi
Kř
Keř vá o-
Jízdec
Pětatř ic
Puš novaki-
Kar ,BS diná E la# Ber FSB ana OB
K
á
pu kánbliská
Pod Š
vabin
oluč Rev
Skr 4LSétov ÁUPWa B
28. říj
M sk teckla- á á
Pla
ická
Lid
Jak u
Pod Mikulko u
éh o
Ko
Lid ick á
Pob ř
Tovární
Kovářská
U Tržiště
Re
Sokolská
vou Úsla
Koperníkova
lý B
Ma
Ka z
Hyn sovaai-
Turistic ká -
álo va
rsk á
Ge lovs ká Sok o
Sokolovská Kalikova
Roosev eltova Perlová
ami
há
Dlou
Pod Vrc hem
e zská
Vy
SpoNa jce N Příč a ce
Piv Ječ ova ná rská Ju bil ejn Cu í sk krářá
íns k věto á var u
US
Ječ
ná
Strmá
hu
Pe tř
Na C
elc
á
sk
ten
Bla
ko va
oj ov a
Sp
y
M
Ovocná
u
Révová Mělnická
šeh a r
om
če
ch ma
za
lý n
ské
náb ř.
Ba
U
Květná
Jav
Chemická
Prům yslov á
slá v s ká
ova
ann
brm
Ha
Sk Na alc e
Baarova
Sk
up ov a
Ba aro va
Ra
Jasano v
Arbesova
va
Čecho
Raisova
vězňů
ch
ti c ký
iso va
Zborovská
Ra db u
Vrchlického
Klatovská tř.
Erb e no va
oci
om
Habro vá
Plov á
rní
Pa pír nic ká
Čer nická
Resslova
Radobyčická
Lukavická
Tře b
Přeštická
Petá kova Škroupov a
ká tř.
nce Nemocniční
Klatovs
Skrétova
Hří ma lého
Mánesova
Schwarzo va
Němejcova Koper níkova
Břeňkova
Karla V ok áče
Pařížská
tah
Pr ů
ská Koterov
Na
cká mu po Ne
á ick
len
Úhlavská
Chvojová
vá Ch
vá říko
Še
vá olo
ová
Top
d Skla
ská
Ba ar ov a
Ru
Pod Hájem
iso va
ká
7µ$)0%/¥1°&%.¤45¥
á
d u Po omolko H
Ra
s
dovSlaic n ká
í
Ru
ln Po
Ka
Po li
a kov
í
ř. ská t couz Fran
ln Po
ská van Slo
a kov aří cht Ry
Schwarzo va
ova
ská
í
o va
hlídc e
S
v Kyje
dn
Boettin ge r
Lo
iky
á
á
kou
ní áž
ká
Dr
zs be
aP
rál
ne
okera v nko Stadičky Vo
Ge
vsk
Čerm
Měsíční
Jasná
Hvěz dná
Lo
m.
l Wo
ná
Kyje
hra
M
tná
tř.
ub
-0#
í čn
á sk lav Ús
á sk
Gruzínská
í
Za
Kvě
Kla tov ská
So
ká
ln Po
Ze
e neš Be da var Ed
Luďka Pika
Naše nemocnice, září 2008
olu Rev
vs ko
Fodermayerův pavilon Radioterapeutické a onkologické oddělení Doudlevecká 15/69 telefon: +420 377 153 111
Polední
ž
ká ská ňs van dy Slo Ra ová Buk
ká vs ro
%06%-&7$&
ní
Úslava
Bo
šská
a uz
Doudlevecká
ká
n ějovská
lovic ká
Kra
Ger ská
cká
Šp
Šp
P Jezod erem
álo va Kar lova rská
K Sytné
mec h
Lo
vská
á
Kotkova Kar lova
Ke Kukačce
Par tyzánská
Vác lavs k
Republikánská
Nad
Korandova
Partyzánská
H V káomo ch
Dr už by
e Těšínská Jitřní
ká
voz
ubravc
Pod Švabinami
Americká
á
Opavská
Sousedská
ařs
V
rav sk
Do
Rokycanská
ová
ražní
va
ínská Těš
nské Letenábř.
ká
í lejn Ko
va -
á Mikul
Na Pomezí
hy lov
S sklezá
Mo
vs V ká M ká alé
ok Cv
zien a W gov
ov s
O s t r uh
Lin Ž d au e ro va
roje Prazd
á vsk ma ŠuPlzeň - Hlavní nádraží
Zb
U Letiště
ek ihrád Pec
Mo
Op a
Jateční
U
á ckŠ ate vih
a rov peV Klic koever
eVocva lo
ní
U z Lá
Nád
Suli- Su lislavav ská sl ská -
cesta
ces
tecká
á ck ve bra ou
cká bra ve Dou
a šov Tyr
á
žská
ká Do u dlevec
í
Univerzitní
bř. ná
opova Prok
á
ho
Do
sk
an
bř
Zpč. univerzita
še Bene arda E dv
va cho Če
dnikatelská
1MBDIÁIP
neMáova s
#PSTL¹QPMF
Nákupní centrum Borská pole
sova
Folmavská
Máne
ova žík
va ko
Bro
FN Plzeň-Bory +*j/¥ Dr. E. Beneše 13 1°&%.¤45¥ 305 99 Plzeň – Bory ,"3-07 telefon: +420 377 401 111 fax: +420 377 441 850
Žiž
Ke Karlovu
Americká
nu vo Pra
Kolmá
Lo be ní Havlíčko a zs znič va ká Žele Úsla dovGu Ne WBrudo lde Jagellons ká vs va n ne Slu rra ká park r nám. a ne B K a ova Be ndova Přátelství v T. G. o č Rejskova t šo íška er Masaryka ěž ní Na rkyňova Plzeň ná Hálkova U Jež ov Rube 1&530)3"% i d t Pu Ú a Jižní r Da sla T sk Na Předměstí U lm vs á Mikulášské atin Vršíčká ká o c R U Borská ch a k a h Trati HaranU nám. ov db á ne á Rohoé uz R š tova rsk sk ze Na vá y ad be Ja Pl Zámečnická bo ov Belá b Tá Ru H dk A.Uxy Pre sslova Havířá ou Slabl nám. K n ská ot on šk Těloc vič á Českých Thámova er ov Čelakovsk Soukenick Heldova bratří ov a ského éh Chodské va ízskéh o á Bolzanova nám. ozino o K rsk ká Na Cukrova Rolnické o c b e a Štefánikovo rská Ci h n á va v T e nám. Za nám. lářce o no ní ds k á Plz van o hr an ova ů Zikmunda t el m a h ad l r s Ste hlík Hank é b H sk a ří ní Wintra Ko ova d H r L á Jiráskovo U Tomanova Fa Monov a Ply V Bezo ní nám. nárnhov vce ter í lová No b Dobrovského áš 7:f&)3"% Jed áKl rm L e Mírová už Na Č kova i á Na Vyhlídce Na Vy Papírenský c o k ká HvězděH uš va ťs ug J park o iš k d ická ru st Na šk Hra Čá tálkáŠpio va va Su voro ko Alešova Sušic ch vova tevní ká á V a v Družs e v lenic o Lilio ká stk Sudova U Čá Neun-n Zá K a vo B á í v Klosterm ará ote annova m n r Sla Lilio vép Žižk kov á í rov tev dov a US telov ov ej č e r žsHu e J n s K š u a ická ká nám. de ro a Dr Čapkovo J Ba bn cí a Míru a n r týlí o nám. v á í Sukova á o ot M pit ý lí ojo 17. listopa Motýlí Ka Ko du ny ter ová dár vá ov do Olš Samaritská věz BoettingeH sk vá Olšo #03: Sla U rova ůžk u á Na R lená Maje Na r 47¤507"3 á št B rova v R oháči a nová ro va o o ko d Adelova na Poln Str Jirás Májová í Hlubok j šínsk ová Kaplířova e u l s ib e L a Říční He Dv Vř á vá y ro oř ská Srázná ák cho Má vs van ov Ostrovní Oře ké ch Hl a Slo á Příkrá ov u k Mo s b stn U a í ok Útušick Bo M alost ra n ská van alej R á á so airsk Slo Malostranská va éh nám. op Neb ílovs 4-07"/: ká Milady ar ku Horákové Verdunská Borský park 7FML¹ olk Předenická Šimerova Šk U )PNPMLB a K Vodoov jemu hradská Sportovní ová up Vino areál Jasmín Plzeň Sk va Na dlo py an M - Doudlevce Bradum lavce á UP Hrozv o nová K Parku mín o Jas Heyrovskéh elChkého čic
1-;&ª
a ov Pall
UZ
Kopeckého sady
Goethova Martinská
ero ing Em Plzeň - Skvrňany
Plachého
í Lučn
Podmostní
Ú ká žlic y ma ráh Do
á ová Bělohorsk Lip
kové eníš lie B Otý
á
Na pě s Vý
trati ažlické U Dom
Naile P
ch ání Str Na
UD
č
Mže
Pražsk
Chrás
ní
Lu
1°&%/¥306%/
Úzká
Lazaretn
306%/
Plánásk
Riegrova Dřevěnám. Prešovsk Republiky ná á Zbrojnická Bezručova
eta sadynovy
PWB Tylo va
i Pod Všemi sva tým
Locho tínsk
údolí nské Slova
Divadelní Husova Sm
Husova
ská
á
á prnick
o
č Zru
sk
Tylova
va
a ilov Bud
Husova nám. Emila Škody Husovo nám.
Pal
CAN
brado
Solní
1FDJIS¹
Ke
rní Dv Pitt V L nerov užá a nká ch
m
ar lov
Kollárova
Podě
ac ké h
esta čská c Zru
ku rád
r Ka
mi inice
ká čic ad
e
á
sick
Skv Tylova
břežní
Senecká
vecká Bole
P
ká
ns rňa
Vejprnická
tKráá k
Školní N nám.
e alc Jík Na
ářRysbká
Mží ade
ba Jakaurdy Šk
K
Tichá
Male
uDlo Naých zcáh h one h J. P r ůc hy
Stříbrská
ká řimic
á-
vško Touá sk
Na Okraji
C p. ha ký tova rv Vejprni c
tr
á sk Koželužská
Přemyslova Palackého nám.
Na
Nad Ferono u
né ud Ro
/B3PVEOÁ
amenní
Tru Roose-hlářsk sady á veltův 5. Malá kmost vět na Veleslavíno va
káPo-
výstaviště žní e
ká
KS
ar R
meká
era u Nad Bnovko K Pecihr ádku
né
Lip ová ova ížk Ma lická
Na Poříčí
yb ní k a
Jateční
na Libuši
ov Karl
Pr
Pod Z áhor ske
most gen. Pattona
6,BMJLPWTLÁIPNMÕOB
áži
Na H
Lochotínská
Řep ová
FN Plzeň-Lochotín alej Svobody 80 304 60 Plzeň – Lochotín telefon: +420 377 103 111 +420 377 104 111 Bero un k fax: +420 377 103 959 a
.JLVMLB
;"%/¥306%/
výstaviště
na
Plzeň - Bílá Hora
4&7&3/¥1°&%.¤45¥
Dělnická Kleisslova
or
;"7"%*-,"
vadilce Na Za
y
nec
á
V
Ve lké h
Nad Priorem
tina
od
Vanču rova
Nárožní
ecký p. Bolev
vob
Žo Podlipfie ské
od
U
#¥- )03"
e Št N louo- Řekad ou
Yacht club
Kubátova
y zin
jS
So K lovnkoěS
Malý bolevecký rybník
Velký bolevecký rybník
e Bř a tov ar oz M sefa Jo dy La
ale
že
ª"/:
a ov čk ná Ja
Viléma Blodka
k
Vlas
Světlé
Boženy Němcové
nsk
Bzenecká
M
zov á
J anáčkova
ského
decká
k ors
Vlasati n
na Libuši
vsk tíko Ko
Karoliny
hm elni cích Br ká ně ns Brně
Strážnická
s Šatov
ns me
é
Růženy Svobodové
Lékařská fakulta UK v Plzni Lochotínský park Děkanát, Husova 3 Bzenecká telefon: 377 593 400 ká +420 Botanická Vrbovec zahrada alej SvobodyZOO spojovatelka: +420 377 593 600 i m inice Pod V ul. Karlovarská a Lidická spojovatelka: +420 377 593 100
mská oje Zn
;¹NFÀFL
Krásn oh Elišky
alej Svobody
Na C
Břecla á Strážnick
Le-
u ko
-0$)05¥/ r ní Ho
í edn Stř Dolní
7*/*$&
vá Jaro Ma jako nám. sla Mla Ježka va - v Odboje teck K Tolu á po UP rad ony nců Spoje Fra íčnze Vanva Boh Lisz ko usla ta va M Pod ar ti Cvičišnů těm Fib icho Oto Dolejší va kara
cká
ut
Ka
á vsk tíko Ko
4ZMW¹OTLÕWSDI
ská
Lede
va do an Šv še e r Bu rla
olov
o Ko menskéh
Karlovarsk á š Ko
V
Hodon í nská
lkéh o rybn
U
u škova náves
Bře
Na d
Pod
arská arlov
Studentská
K Pecím
nická
d
d Po
Pále
o Heydu- P kova
DI
m
Studentská
ne
lvá
Sy
Žluti
."-µ #0-&7&$
IČO: 00669806, DIČ: CZ 00669806 íka udentská M ec Účet: GE Money Bank, 1, Plzeň, Stčíslo účtu 509-464/0600. Účet dary: 19-509-464/0600 hoCihelnouAnglické Snábř. ok
ká dents Stu
K
Ný
[email protected] řan Kap ská Ps rová ašn hovtráuy www.fnplzen.cz Vo n Bolevecká Ve dr
vská Krašo
ká šovs Ú ně
/B7FMLÕDILVTFDI
,0f65,"
UK
žimská Tou
KP
#0-&7&$ Návštěvní hodiny pro veřejnost: všední dny 15–17 hodin, víkendy, svátky 14–16 hodin
Do
bř
an
sk á
Vydala: Fakultní nemocnice Plzeň, Oddělení pro komunikaci s veřejností. Neprodejné. Ev. číslo MK ČR E 16852. ou Za Vodá rn Adresa redakce: FN Plzeň, Dr. E. Beneše 13, 305 99 Plzeň-Bory, telefon: +420 dolí 377 402 766, fax: +420 377 441 850, e-mail:
[email protected]. ké Ú FTLÁÒEPMÅ Památník Čes Šéfredaktorka: Renata Jenšíková obětem zla ům vodní nádrž České údolí ní k K Češ a redaktorka: Mgr. Jana Kořínková RadbuzOdpovědná ná Sp or Ph.D., Redakční rada: Bc. MUDr. Petra Jíchová, doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc., doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., doc. MUDr. Martin Matějovič, MUDr. Jiří Šourek, prof. MUDr. Vladislav Třeška, DrSc., Bc. Andrea Vobořilová m valů ým Prepress: EUROVERLAG, spol. s r. o., Bolzanova 5, 301 00 Plzeň, grafika: Iva Kokošková, telefon: +420 378 772 517, e-mail:
[email protected] tar ora S K dv a Na B
P l zeň ská cesta
LukV ách
tř.
ou
est a
US te
L
Sp
á
ská c
éln
Ry bá rn
d Po
o len
Za
e
Ze
ůrc
h
KH
ce
olíc VP
Klatovská
ích
Nová
rnov
K Ho
á
Výsluní
Boř
i cem
o i éh Siln U Č e sk ce e ezi Ře olím ráz d M K Ú stin K D dy cov Nad no u spo íše r uč a B o d h L Po é Na tar ho zky zdě Ko rsk U S Brá s á Na #36 tincova zi
Ko
$IMVN
Tyršův sad
d NaraH těm diš va co
in
Valcha
ck mu po Ne
st Ko
e jnerc
Výslunípřátelům a partnerům Fakultní nemocnice Plzeň, Velice děkujeme všem milým sponzorům, &$)6307 Pod Tyršovým kteří nám svou finanční podporou pomáhají v rozvoji nemocnice a zlepšování našich služeb. sadem
Na
