„NADĚJE JE STAV DUCHA, KTERÝ DÁVÁ SMYSL CELÉMU NAŠEMU ŽIVOTU.“ J.A.KOMENSKÝ
Komunistický list otevř ený celé levici
XXI. rořník ř.
6 / 2011
REPUBLIKA KMOTRŮ Skoro 90% občanů České republiky nesouhlasí s vládou a to ani s jejím sloţením, tím méně pak s jejich činy (pokud se tomu tak dá říkat). V průzkumech veřejného mínění vítězí levice (ČSSD s KSČM by dokonce podle posledního průzkumu získala tzv. ústavní většinu), Ukazuje se, ţe pravicové strany, resp. její představitelé se více, neţ o chod státu starají o své hmotné zabezpečení , o správné kontakty a často není jasné, kdo tu vládne – zda vláda nebo ČEZ a další velké podniky v čele s manaţery, kteří hromadí majetek a stálým zdraţováním svých produktů naopak oţebračují většinu obyvatel této nešťastné země. Novináři čím dál častěji píší o Česku jako o republice kmotrů, kde se uţ ale ani přesně neví, kdo má koho na háku, kdo koho vydírá, podplácí, odposlouchává a kdo na koho nosí do redakcí novin a časopisů tajně pořízené nahrávky, plné hrubostí a nechutností. Politologové také tvrdí, ţe tento stav jakéhosi horečného klidu dlouho nevydrţí, ţe Češi vyjdou na protest do ulic, zvláště, kdyţ vládnoucí skupině se očividně nechce do předčasných voleb. Pokud to zazní z úst odborářů na demonstracích, jsou tito hanlivě označeni za „ulici“, jak by bylo na demonstracích něco špatného. Vzpomeňme na ty listopadové z roku 1989, ty byly přece v pořádku, ţe?! Opravdu si lidé, kteří tehdy zvonili klíči představovali, ţe to u nás dopadne tak, jak to dopadá? A zvonili by, pokud by viděli 20 let dopředu?
1
Jistě ne, Češi jsou realisté a pragmatici, jsou poměrně tolerantní (např. Francouzi by vládu, jakou máme my uţ dávno svrhli, pokud by si ministři vůbec dovolili takto tam „vládnout“), ale nenechají ze sebe dlouho dělat blbce, zvláště od současné vládnoucí garnitury, plné neschopných amatérů a všehoschopných lumpů zároveň. Posledním vládním výkonem je – jak jinak – schválení dalšího oţebračování občanů, tentokrát razantním zvýšením poplatků za odpad a poplatků za pobyt v nemocnici - za jeden den zaplatí pacienti 100 korun. Kam jdou horentní částky zdravotního pojištění, které odvádíme? Jak si naši satrapové představují, ţe vyţijí rodiny důchodců, rodiny s malými dětmi a rodiči na rodičovské dovolené, lidé s nízkými příjmy? Jde u členů vlády a parlamentu České republiky o bezohlednost, hloupost nebo o směs obojího? Sami přitom ţijí v hojnosti, ale ani to jim nestačí. Vzpomeňme nedávného návrhu jednoho z poslanců ODS Pavla Suchánka, který chce, aby poslanecký plat činil 230.000 korun! S tímto člověkem je vůbec legrace, nedávno na něj prasklo, jak před pár lety přišel k titulu inţenýr. Stalo se tak na soukromé Vysoké hotelové škole (uţ ten název je ohromující!) a diplomová práce se týkala vinařství, jemuţ se poslanec před svojí oslnivou politickou kariérou věnoval. Obohatil akademické, ale i laické prostředí o perly tohoto typu: „Vína, určená k okamţité spotřebě není vhodné dlouhodobě skladovat“ nebo „Nádoby, které se liší tvarem, obsahem, barvou a jsou nejběţnější jsou lahve.“ Nejen, ţe u státnic a obhajoby obstál, do indexu mu okouzlení profesoři zapsali rovnou výbornou! Na jeho obhajobu je třeba říct, ţe se v jednom ohledu naprosto lišil od turbostudentů z plzeňských práv, kteří vystudovali během prázdnin. Suchánek si naopak studium prodlouţil na 12 semestrů. Bohuţel, česká politická garnitura je podobných vyţírků plná. -svO JEDNÉ NEMOCNICI Vztah centrum a periferie je vţdy sloţitý a jen v malém případě mají periférie výhodu. To neplatí jen o Praze, ale i o regionech. Region Dačicka patří nyní do Jihočeského kraje, ale jeho značná část zasahuje do kraje Vysočina. Uţ toto komplikuje jeho obyvatelům ţivot. Jsou Jihočeši, ale na úřady, za lékařem to mají daleko. Do krajského města je to z Dačic devadesát kilometrů. Dopravní obsluţnost je jiţ dnes nedostatečná a sniţováním financí se ani do budoucna nezlepší. Největší problém nastane, kdyţ přijde nemoc. Jak v takovém případě za lékařem, na vyšetření? Tento problém obyvatelé Dačicka pociťovali uţ v předminulém století. Lékařů bylo málo /kronika jich uvádí jen sedm/. Většina se musela spokojit s péčí ranhojičů. Proto snaha o zřízení nemocnice v Dačicích sahá aţ k počátkům republiky, k roku 1919, kdy byla utvořena nemocniční organizace „Podpůrný
2
spolek ku zřízení nemocnice v Dačicích“. Byly zakládány nemocniční odbory, které sbíraly peníze. Po dvou letech město Dačice jako podnikatel stavby mohlo pomýšlet na zahájení přípravných prací pro stavbu. Snaha byla, ale chybělo to, co v kapitalismu téměř vţdy – peníze. Své nemocnice se region Dačicka proto dočkal aţ v socialismu, kdy byla Dačická nemocnice slavnostně otevřena roce 1951. Za zmínku stojí jedna skutečnost. Tato nemocnice byla postavena obyvateli Dačicka hlavně díky akci „Z“. Pro později narozené - „Z“ znamená „formou brigád a ve vlastním volnu“. Snad právě to, ţe si ji postavili sami, vede obyvatele Dačicka, více neţ obyvatele jiných regionů k tomu, aby za přeţití a plnou funkčnost „své nemocnice“ bojovali i dnes urputněji, neţ bojují jiné regiony. Po éře pronájmu soukromé firmě PP Hospitals stála nemocnice na konci prvního desetiletí fakticky před zánikem a region před kolapsem zdravotní péče. Proto ji v roce 2009 jako osmou krajskou nemocnici převzal Jihočeský kraj. Obyvatelům Dačicka svitla naděje, ţe lékařská péče bude opět dostupnější, ţe se zkrátí čekací doby u lékařů a případná hospitalizace bude „příjemnější“, kdyţ budou tzv. doma. Velkým pomocníkem při léčbě je právě menší /domáčtější/ prostředí na rozdíl od velkých nemocnic, kde se pacient jako osobnost vytrácí. V prohlášení Jihočeského kraje a Města Dačice se uvádí, „…že vzhledem k omezení lékařské péče v letech 2007-2008 v nemocnici Dačice cítí obě strany potřebu obnovit a rozšířit provoz ambulantních i lůžkových oddělení v nemocnici Dačice. Jihočeský kraj dále prohlašuje, že jeho cílem je zachování stávajícího rozsahu zdravotní péče v nemocnici Dačice a další rozvoj ambulantních i lůžkových oddělení a to v závislosti na splnění legislativních, ekonomických, personálních a materiálních podmínek provozu. Jde zejména o záměr zajištění lůžkové péče v oblasti LDN, rehabilitace, interna, chirurgie…“. Takto se obě strany dohodly. Občané mají nyní ale pocit (a opakovaně se na to táţí), ţe dosud, ani po 2 letech není plněna ze strany Jihočeského kraje ta část memoranda, ve kterém se mluví o zajištění lůţkové péče. Na krajském zastupitelstvu dne 19.4.2011 jsem se proto na totéţ zeptala i já . Zeptala jsem se také, jak v této záleţitosti bude Jihočeský kraj postupovat dále. A odpověď je následující. Ze strany VZP odpověď zní: „…Z provedených analýz a dosavadních jednání vyplývá, že v Jihočeském kraji je vzhledem k současným léčebným postupům nadbytek akutních lůžek jak v interním tak i v chirurgickém oboru. Vzhledem k této skutečnosti nebude VZP ČR rozšiřovat síť poskytovatelů ani navyšovat počty akutních lůžek v Jč. kraji v těchto oborech…“. Na této odpovědi je vidět, jak ošidné jsou průměry. V některých nemocnicích (v centru) je moţná lůţek nadbytek, ale zde (na periférii) není ani jedno! Kde je rovnoměrnost péče? Nestálo by za zamyšlení i pro VZP, zda jsou lůţka rovnoměrně rozmístněná po kraji?
3
V odpovědi se dále uvádí: „. ..Snahou kraje, která je podpořena i investičními prostředky, je zajištění rehabilitační péče v prostorách nemocnice a za podmínek, které jsou pro tuto činnost nezbytné. V letošním roce jde o částku 12 mil. Kč na rekonstrukci ambulantní rehabilitace a nákup endoskopického přístroje. Kraj podporuje nemocnici i provozními prostředky, v letošním roce jde o částku 7 mil .Kč. Kraj postupuje v duchu přijatého memoranda kroky, které kraj má možnost v současné době zajistit….“ Kraj Dačickou nemocnici zatím zachránil před finančním krachem a za to mu patří jistě dík. Nemohu si ale pomoci, pokud nesplní i tu část memoranda, která hovoří o obnově lůţkového fondu, nezachrání ji v „lékařském a lidském smyslu“, pro který si ji na konci 40-tých let občané Dačicka postavili. K zajištění kvalitní zdravotní péče v regionu pouze ambulance nestačí. Ambulantní ordinace se odpoledne zavřou a co potom? Do Jindřichova Hradce je to 40 km a kdyţ zde není místo, jede se s pacientem dál, dalších 30-50 km do Jihlavy či Pelhřimova. Je jen otázkou času, kdy se nepřijede za minutu dvanáct, jako uţ se několikrát stalo, ale minutu po dvanácté! Jsem proto přesvědčena, ţe memorandum v bodě zajištění lůţkové péče není zatím naplněno. Hlavním úkolem nemocnic přece nemůţe být dosaţení zisku, rentabilita výkonů za kaţdou cenu. Hlavním úkolem je „poskytovat veřejnou sluţbu“. Hledání nesmyslných úspor vede nejen ke sníţení kvality, ale i dostupnosti zdravotní péče. Na tento fakt KSČM neustále upozorňuje a to nejen na Dačicku, ale v celé republice. Určitě se nechceme vrátit do doby předminulého století, ţe budeme zavádět sbírky /i kdyţ v některých případech jiţ jsou/ a spokojíme se s péčí místních ranhojičů a kořenářek. Alena Nohavová, zastupitelka Jihočeského kraje za KSČM K JEDNOMU ČLÁNKU Z HALÓ NOVIN V Haló novinách před několika dny vyšel článek táborského zastupitele KSČM Ladislava Šedivého k odbahňování rybníka Jordán a záležitostech kolem toho. Pro čtenáře přinášíme i jakousi reakci Františka Hadače, která je velmi zajímavá pro vytvoření si představy jak že to asi chodí u veřejných zakázek v naší zemi. A pak se divíme obrovským cenám… -StProtoţe jsem také z firmy která se zabývá odbahňováním, opravami, zakládání nových rybníků či nádrţí, plně se ztotoţňuji s Ladislavem Šedivým. Nejprve bych chtěl upozornit na jednu, ale zásadní chybičku. Rybník Jordán se nalézá v Táboře a tudíţ nemůţe být jindřichohradecký. Jindřichův Hradec má téţ svoji nádrţ, tedy rybník, který nese název Vajgar.
4
Ale zpět k výběrovým řízením. Protoţe i naše firma absolvuje bezpočet výběrových řízení a jde i pod vypsanou hodnotu díla dle projektu, nebývá úspěšná. Kdyţ chcete odevzdat dílo dle projektu a v předepsané kvalitě, není moţné jít hluboko pod cenu. Proč ? Samotný rozpočet postaven na současných cenách materiálu, který je přesně definován projektem, normami, musí být homologován a náhrady se nepřipouští. To vše musíte doloţit při kolaudaci dodacími listy, kde jsou tyto údaje uvedeny a stavebním deníkem, který musí být denně veden, včetně počasí. Někdy na návodní straně projekt vyţaduje kamen tzv. ukládat, rovnat, včetně spárování betonem. V případě, kdyţ naváţíte nebo zvyšujete hráz musí být materiál hutněn a nemůţete tam pouţít ledajaký materiál, aby nedošlo k protrţení hráze a ten je téţ stanoven. I zde vám kontrola odhalí, zda jste technologicky postupovali správně, pomocí sond, kde se vám zcela přesně ukáţe po vrstvách co jste pouţili a jak jste hutnili. Takţe nemáte ţádnou moţnost něco zašvindlovat. Pak je na místě otázka jak hluboko můţete jít pod cenu. U materiálu určitě ne. Pak je tu ještě doprava, mzdy a některé další nepředvídatelné náklady, jako je např. vybudování panelových cest, aby jste se vůbec ke stavbě dostali. /autojeřáb, domíchávače betonu apod./. Podobné je to i u odbahňování. Projektant musí projít s tyčí celý rybník, kterou zapíchává do nánosu a podle toho, jak hluboko tyč zaboří pozná kolik m3 bahna bude třeba odtěţit. K tomu je nutné najít vhodně úloţiště, kdyţ před tím je třeba nechat udělat rozbor sedimentu na těţké kovy. Podle výsledku rozboru, je moţné sediment vyuţít jako odpad pro další vyuţití /komposty apod./, nebo pokud byly identifikovány nebezpečné látky a těţké kovy, musí být zřízeno speciální úloţiště, s nepropustnými stěnami a dnem, aby se škodliviny nedostaly do spodních vod. Dále následuje speciální likvidace. A znovu vybudovat panelové cesty i v rybníce. Dnes je to jednodušší, neboť se pouţívají ţelezné profilové panely, které lze spojovat. Moţná, ţe jsem zabrousil do podrobností, ale souvisí to téţ s tím kam aţ je moţné jít pod navrhovanou cenu v projektovém rozpočtu. Jsou určité moţnosti. Jedna z nich je ta, ţe se nadhodnotí mnoţství těţeného materiálu a pokud to některá z firem zjistí můţe nabídnout výhodnou cenu aţ k polovině ceny projektového rozpočtu. Další moţnosti jsou ve vyuţívání mechanizace jiných, malých firem, které jsou rády, ţe vůbec mohou uplatnit svoji mechanizaci zvláště, kdyţ se musí za některý stroj, či nákladní vozidlo platit leasing. Finta je v tom, ţe objednaná mechanizace musí pracovat za sníţené dosti ceny, neţ je obvyklé v průměru aţ 12 hodin denně někdy včetně sobot i nedělí, při čemţ objednatel neplatí sobotní a nedělní příplatky, ani příplatky za přesčasové hodiny, coţ ale zjednaná firma svým pracovníkům platit musí, včetně tzv. cesťáku - cestovních náhrad. Dále řidiči zjednané firmy musí dodrţovat bezpečnostní přestávky i přes to, ţe se pohybují jenom na staveništi nebo ke skládkám, které jsou v blízkosti stavby - rybníka, pokud jsou prosty škodlivin a
5
těţkých kovů. To vše se odečítá z výkonu, takţe místo 12 ti hodin se počítá např. jenom 10 hodin. Ošvindlovat přestávky nelze, neboť vozidla jsou vybavena digitálními tachografy a po staţení údajů z tachografů jsou zařízením vypsány veškeré prohřešky řidiče a za to můţe kontrolní orgán vystavit firmě pokutu od 50 000 Kč.výše. No a jak zamaskovat poddodávky ? Jednoduše. Kaţdý stroj i nákladní automobily musí mít na dveřích kabiny vyznačenou firmu včetně IČO . I to není problém. Stačí si nechat vyrobit samolepící folií, s názvem firmy , která soutěţ vyhrála, přelepit původní firmu na strojích, jede se vesele dál a nikdo si toho nevšimne. Nemluvě o bezpečnosti práce, to jiţ popsal Ladislav Šedivý. Přestoţe jsme menší firma a o zakázky téţ máme zájem, poctivě se k nim těţko dostáváme a podvádět nehodláme, máme to sloţité. Vzhledem k pokračujícímu nedostatku finančních prostředků jsou omezovány dotace, velké firmy dnes berou i takové akce, o které by dříve ani nezakoply a nyní mohou jít do výběrového řízení s nabídkou aţ za neuvěřitelně nízkou cenou. Oni mohou mít rozdělaných akcí více, kde tzv. narýţují, ale práci mají zajištěnu a pokud tam není zákaz poddodávek, jsou vyuţívány menší firmy, za podmínek, které jsem jiţ popsal, takţe ve finále zisk opět mají. František Hadač CO NÁM VYBOJOVAL III. ODBOJ ? V době, kdy vláda tzv. rozpočtové odpovědnosti škrtí kaţdou korunu, škrtá a zvyšuje daně i protiústavními zákony, nehorázně sniţuje platy i uklízečkám, kuchařkám a školníkům, schvaluje tato vláda zákon, který kaţdému účastníku III. Odboje slibuje tučnou odměnu – 100 000 Kč. Kdopak se asi tak stane tak dobře odměněným odbojářem? Snad pošlou šek s těmito penězi do USA i vrahům a teroristům bratrům Mašínům, odsouzeným zde kdysi pravomocným soudem k trestu smrti: Dostanou nečekanou odměnu i tak potřební zazobanci jako exprezident Havel, jinak hlavní strůjce rozpadu federace; současný arcibiskup Duka a jeho předchůdce Vlk; ministr obrany Vondra; advokátka a exposlankyně za US Marvanová; zástupkyně ombudsmana Šabatová a její manţel Úhl, jinak šiřitel poplašné zprávy o ubití studenta Šmída na Národní třídě 17.11.1989; herec, nositel Havlova státního vyznamenání a notorický hulvát Landovský; či nakonec i bývalí komunisté jako senátor Pikhart nebo Šabata /v r.1968 krajský tajemník KSČ v Brně, později Chartista a politický vězeň svědomí/; socioloţka Šiklová a další. Ještě ţe perzekuovaní katoličtí kněţí ţili v celibátu a své případné vdovy tak připravili o částku poloviční (50 000 Kč). Skutečně absurdní rozhodnutí v zemi zvané Vaškovský absurdistán. Nebo se snad za účastníky III. odboje budou dokonce povaţovat všichni ti rozkradači socialistického vlastnictví, z nichţ se později stali veleúspěšní veksláci a po r. 1989 uznávaní podnikatelé a tuneláři???
6
Zamysleme se ale nad tím, co nám skutečně III. odboj přinesl? I., odboj přinesl na bodácích legionářů samostatné, suverénní Československo, jinak mnohonárodnostní, demokratický ale i militaristický stát, jehoţ problematická existence skončila uţ po 20 letech pro neschopnost západních demokracií, našich tehdejších i současných spojenců. II. odboj , jehoţ existence byla potvrzena aţ uměle implantovaným atentátem na Heidrycha z Londýna. Jen tento teroristický akt zapříčinil zbytečnou likvidaci desetitisíců i v odboji nezúčastněných lidí, zejména vyhlazení vesnic Lidice a Leţáky. Jenom tak jsme se po válce mohli jako občané protektorátu postavit směle na stranu vítězů. Díky poválečnému rozdělení Evropy jsme se ale dostali do područí SSSR a po nepřijetí Marschalova plánu a vybudování ţelezné opony jsme se stali satelitem Moskvy v RVHP a nakonec i znovu okupovanou zemí. Čtyřicet let budování socialismu nám ale přineslo nejenom národní svébytnost, ale trvalé sociální jistoty, o kterých se nám dnes uţ můţe jenom zdát. Vzpomeňme jen 100 % zaměstnanost a jednotné maloobchodní ceny! Na definitivním rozkladu a následném rozpadu socialismu se bojovníci tzv. III. odboje u nás podíleli naprosto nepatrnou měrou. Na neschopnou komunistickou vládu starců stačilo po pádu berlínské zdi skutečně ý jenom zacinkat klíči. Gorbačov by se ve svém rozvratném díle bořitele světových soustav bez podílu těch našich zaslouţilých odbojářů velmi snadno obešel. U nás měl hlavní a nezastupitelný podíl na rozvratu socialismu výhradně Hlas Ameriky a Svobodná Evropa. Všichni ti disidenti byli zanedbatelní. Dnes jim vyjadřujeme hlubokou vděčnost za to, ţe nám vybojovali tento mafiánský, zkorumpovaný a bezohledný kapitalismus v područí EU a NATO, kde se bez angličtiny uţ člověk neuplatí a jeho degenerující a nefungující tzv. demokracii. Velmi jim za to děkujeme a zaslouţenou odměnu jim z hloubi duše přejeme! Jindřich Kříž
JAK DOPADLA PETICE určená Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR? V Naději číslo 3/2011 jsme seznámili čtenáře se zněním petice určené Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky ohledně uznání tzv. třetího odboje. Zájemci ji mohli podepsat v kaţdé ZO KSČM v okrese, na akcích KSČM, které jme v okrese v té době organizovali a nebo přímo na OV KSČM. Vězte tedy, ţe se pod ni podepsalo 533 občanů starších 18 let. Vzhledem k tomu, ţe k veřejnému projednávání petice je potřeba minimálně 10 000 podpisů, pak se domnívám, ţe jsme se „hodně slušně“ na tomto cíli podíleli. Poděkování patří všem z vás, kteří jste v sobě našli odvahu a svůj podpis jste pod petici připojili. Děkujeme.
7
Za OV KSČM Jindř.Hradec Stanislav Míka, místopředseda OV KSČM
70. VÝROČÍ PŘEPADENÍ SSSR /dne 22.června 1941/ JAK TO VIDĚL MINISTERSKÝ PŘEDSEDA VELKÉ BRITÁNIE WINSTON CHURCHIL Hitlerův vpád do Ruska změnil hodnoty a vztahy celé války. Předsudky zaslepily Sověty natolik, ţe nepodnikli některé kroky, jeţ by jim jinak pochopení a prozíravost diktovaly pro jejich vlastní bezpečnost. Naproti tomu nevšímavostí k osudu jiných získali sami čas a kdyţ 22. června 1941 udeřila hodina jejich zkoušky, byli mnohem silnější neţ si Hitler představoval. A moţná nejen on, ale i jeho generálové se dali zmást jejich chabým výkonem proti Finům. Nicméně Rusové byli zaskočeni a právě na ně dolehly obrovské počátky katastrofy. V tomto líčení nebude moţné učinit víc, neţ předloţit čtenáři nejnápadnější rysy nového obrovského zápasu armád a obyvatelstva, jenţ právě započala. Německá frontová linie se táhla podél celé hranice od Baltu po Černé moře. Skupina armád Sever pod velením polního maršála von Leeba s dvaceti devíti divizemi včetně tří tankových a tří motorizovaných měla postupovat z Východního Pruska na Leningrad. Skupina armád Střed pod velením polního maršála von Bocka s padesáti divizemi včetně devíti tankových a šesti motorizovaných měla postupovat ze severního Polska směrem na Smolensk. Skupina Jih pod vedením generála von Rundstedta s jednačtyřiceti divizemi včetně pěti tankových a tří mechanizovaných měla proniknout z jiţního Polska k dolnímu toku Dněpru… Vetřelci podle nejlepších dostupných zpráv narazili na sto devatenáct ruských divizí a nejméně pět tisíc letounů… Ačkoli se Rusové téměř vyrovnali německým vojskům, byli okamţitě vrţeni zpět hlubokými klíny tankových vojsk a letectvo utrpělo obrovské ztráty. V prvním měsíci se Němci zuby nehty prodrali 300 mil do ruského území. Smolensk padl po houţevnatých bojích, při nichţ Rusové prováděli silné protiútoky. Ale nepodařilo se proniknout do Leningradu a Kyjev stále ještě zůstával v ruských rukou.“ Z III. dílu Churchillových pamětí, Druhá světová válka,vybral -J.Bí.LETOS JSOU NA NAŠEM OKRESE DOKONCE DVA PIONÝRSKÉ /LETNÍ/ TÁBORY Musíme je na stránkách naší Naděje alespoň zmínit pro odvahu rodičů dětí, které na tyto tábory je posílají, ale i pro jistou odváţnost jejich organizátorů a
8
„činitelů“. Ono totiţ není zase tak úplně snadné zřídit pionýrský tábor a dodat pak v létě mu zajímavou a obsaţnou činnost, zvláště kdyţ si uvědomíme, ţe jsou i jiná zařízení podobného typu, docela jinak dotovaná! Všem těm kuchařkám, vedoucím a správě těchto táborů patří také náš srdečný dík. Vzpomínáme – to je jiţ vlastně historie – na rozvoj skautského hnutí /odpovídalo to tomu, jak se v příroda vlastně dokázala ještě zachovat tváří v tvář mocnému průmyslovému rozvoji. Kde jinde to mohli před rokem 1902 výrazně cítit, neţ v Americe /v USA/ a tak také skauting vznikl. Vývoj tohoto hnutí prošel mnoha proměnami a zvraty, u nás byl hlavní organizátorem skautingu prof. Antonín Svojsík, k němu se druţil téţ ředitel Jan Novák. To bylo v roce 1914. V roce 1919 se skauting ustavil jako samostatná organizace Svaz junáků a skautů ČSR. My si musíme připomínat, ţe tyto skautské organizace nebyly vţdy „jen“ burţoazního zaměření, vţdyť skautem byl v dětství i proletářský básník Jiří Wolker, od něhoţ máme zajímavé deníkové zápisky z pobytu v přírodě mezi skauty. Vznikla i organizace „proletářských skautů“. Ale změny probíhaly dál, skautské hnutí bylo v následujících létech podporováno i zatlačováno, aţ v hlavách některých dosud ţijících skautských pracovníků se uhnízdila myšlenka, ţe vlastně skauting je totéţ co pionýr, jenomţe „se to tak říká“, nebo také, ţe - v obráceném sledu, ţe se to „tak říkat nemá“. V tomto ohledu se nedávno u nás „vyznamenal“ pan Ciprýn z Třeboně, jak jsem četl v jednom třeboňském místním časopise. Měl jsem dojem, ţe onen pán se chlubí tím, jak vlastně podváděl komunisty. To bylo v časech po roce 1945a zejména pak v období tzv. normalizace. Literatura: heslo „skauting“, str. 399 v Příručním slovníku pedagogickém pro školku a učitelskou praxi /nakl. Česko-slovenské Grafické unie, Praha 1937, dále pak . Pavel Kosatík, Sám proti zlu. Ţivot Přemysla Pittra, 1895-1976, zde zejména pasáţe o tzv. woodcraftovém hnutí /str.158 aj./. To by ale mohlo být téma úplně jiné, spojité s tzv. Akademickou Ymkou, které Pittrovi plně prý vyhovovalo / a není se co divit, protoţe tento organizátor pokládal socialismus za dobově podmínění hnutí, které, aţ se docílí rovné příleţitosti, sice odstraní ze svat bídu a hlad, ale to hlavní nedokáţí /socialisté/, vyřešit, to bude práce na změnu člověka. -J.Bíl.DÁVNÉ LÉTO JINDŘICHOHRADECKÝCH SPOLKŮ Psal se červen 1896 a ve věstníku jindřichohradeckého Sokola se psalo: „Nastalo léto a tedy čas výletů“. Jak v tomto věstníku, tak v Ohlasech od Neţárky se sokolské výlety a další letní akce ohlašovaly, spolu s akcemi jiných jindřichohradeckých spolků. Všechno musel někdo naplánovat a pečlivě zorganizovat, ale spolkoví činovníci měli v přípravách zábavy a oddechu pro obyvatele města uţ mnohaleté zkušenosti. Na kaţdou červnovou neděli byl tehdy
9
připraven jeden výlet – Sokolové zamířili ke kostelu sv. Barbory, Klub velocipedistů podnikal výlet do Deštné, Klub českých turistů na zříceniny hradu Choustník a Řemeslnicko-ţivnostenská beseda „jen“ do Rudolfova, zato s doprovodem hudby místních Ostrostřelců. Zúčastnit se pochopitelně mohl kaţdý, kdo si na pěší nebo cyklistický výlet troufal, nebylo nutné být členem toho kterého spolku. Sokolové navíc na léto připravovali různé osvětové přednášky, akademie a místní slety, na které se všichni těšili nejvíc. K tomu bylo třeba – pochopitelně kromě nácviku skladeb – také pěkné počasí. Měšťanská beseda, kdysi v Jindřichově Hradci přední spolek, koncem 19. století však uţ postrádající někdejší výlučnost , se v létě 1896 stěhovala do nových prostor v domě hotelu Husa. Následovala menší oslava s ryze vlasteneckým obsahem, jak se na Měšťanskou besedu slušelo – v podání členů zazněly básně Nerudovy a Čechovy, zpívaly se národní písně a hrály se klavírní skladby Bedřicha Smetany. „Pozdě po půlnoci rozcházela se společnost v nejlepší náladě s přáním, aby se podobné domácí zábavy pořádaly v nových útulných místnostech co nejčastěji.“ Protoţe byl čas dovolených, často přišli spolu s místními i lidé, kteří uţ dlouho jezdívali do Jindřichova Hradce na letní byt a tradičně se v tu dobu účastnili kulturního i společenského ţivota. Nejoblíbenější mezi obyvateli města byly výlety do blízkého okolí, spojené s následnou zábavou, „kdeţ hudbě a tanci holdováno bude“. Velkou návštěvnost mívala i veřejná sokolská cvičení a hry v různých místech okresu, kam bylo třeba dojít pěšky, dojet vlakem nebo povozem. Představme si takové malé travnaté venkovské hřiště, na kterém za zvuků místní dechovky cvičí děti připravené skladby, kolem stojí jejich rodiče, příbuzní a známí v oblečení, které se tehdy nosilo, sem tam postává bryčka nebo povoz, koně jsou odvázaní a popásají se kolem, na vše trochu nervózně dohlíţí místní sokolský náčelník, který ještě před začátkem vystoupení někde na viditelném místě umístil sokolský prapor, který sem přivezli, svítí slunce a vítr povlává stuhami na praporu …… Tehdejší školní rok končil na jindřichohradeckém gymnáziu aţ v půlce července, teprve potom se konal jednak abiturientský večírek gymnázia, ale také oslavy Spolku studentstva Jindřichova Hradce. Měly dlouholetou tradici a u místní mládeţe vzbuzovaly nadšení. Tento spolek připravil také na konec července slavnostní večer k výročí úmrtí Karla Havlíčka Borovského. Na programu byla především četba a recitace z Havlíčkova díla a také z děl, které mu věnovaly další osobnosti českého kulturního ţivota. Je třeba obdivovat tehdejší mládeţ, ţe připravila o prázdninách akci, kterou důstojně připomenula jednoho z velikánů našeho národa. Však i v komentáři, který se objevil v Ohlasech od Neţárky bylo napsáno: „Slavnostní tento večer vykonal dobře svůj úkol oslavit památku nezapomenutelného muţe, coţ ke cti naší mladé akademické druţině budiţ uznáno. Vzhledem k váţnému účelu tomuto zřekla se tentokrát mládeţ toho, co jí bývá nejmilejší – tance.“
10
Ani jindřichohradecký srpen před 115 lety se neobešel bez spolkových výletů a my tu zmiňme ten nejkurióznější a sice noční výlet Klubu velocipédistů do Kardašovy Řečice. Konal se jedné noci ze soboty na neděli a jezdci během ní v pořádku zvládli nástrahy noční jízdy nejen do Řečice, ale také zpět do Hradce. Neudály se ţádné rušivé jevy, cesta ubíhala spokojeně za příjemného počasí srpnové noci, nikdo se neztratil, nikdo se nezranil, všichni svá monstrózní kola zvládali bez problémů. Jeden z účastníků pak do ročenky spolku napsal: „Poţitek jízdy byl velice příjemný. Nehledě k tomu, ţe jízdu nerušili chodci a povozy, byl dojem velebného ticha, v něţ halil se širý kraj, úchvatný. Motýlové, přilákáni světlem na velocipédech, obletovali jezdce, měníce ve světle barvy a kdyţ výletníci dospěli do hlubokých hvozdů u Kardašovy Řečice, zaplanul les nesčetným mnoţstvím světlušek, čímţ stromoví nabylo rázu tajuplného.“ Není divu, ţe po podobných záţitcích plánovali místní cyklisté další noční výlety po okolí. Na závěr zmiňme počasí toho dávného léta – bylo velice proměnlivé a deštivé, často bouřilo a lijáky trvaly celý den. Přesně tak, jak kdosi začátkem července 1896 – podle nejrůznějších příznaků - předpověděl v tehdejších Ohlasech. Tato předpověď se tehdy vyplnila, na rozdíl od dlouhodobých předpovědí dnes. Meteorologové sice odečítají data z nejmodernějších druţic, často se však netrefí s předpovědí ani do druhého dne. -svPŘEČETLI JSME PRO VÁS : PENĚŢENKA V MOBILU „Klasické platební karty se uţ brzy odeberou na technologické smetiště. Budoucnost patří bezkontaktnímu placení. Alespoň se nás o tom snaţí přesvědčit Google, MasterCard, Visa a podobné firmy. Představte si, jaké by to bylo zaplatit pouhým mávnutím ruky. V USA si tento luxus vyzkouší uţ letos v létě v New Yorku a San Franciscu. Chytré mobily, vybavené patřičnou technologií budou fungovat tak, ţe je člověk přiloţí k platebnímu terminálu a ten si v mţiku strhne určenou částku. Větší sumy bude moţné dodatečně autorizovat zadáním hesla na způsob PIN kódu. O novinku by ale neměli být ochuceni ani majitelé starších mobilů. Čeští operátoři ve spolupráci s bankami uţ koketují s technologií, která sluţbu dovede integrovat přímo do SIM karty. V Asii uţ je mobilní placení poměrně rozšířené. Mobilem platí asi pětina Japonců.“ Z deníku Metro z 1. června 2011 vybrala -svK 90. VÝROČÍ ZALOŢENÍ KOMUNISTICKÉ STRANY ČESKOSLOVENSKA
11
Z dějepisu víme, ţe ve dnech 14. – 16. května 1921 byla po názorových rozmíškách na levici v naší zemi ustavena Komunistická strana Československa. Ta za uplynulých 90 let prošla různými etapami – úspěšnými i méně úspěšnými. Vţdycky ale její politiku a jak se dnes moderně říká „image“ tvořili konkrétní lidé – členové. Při příleţitosti připomenutí si 90. výročí od zaloţení se ÚV KSČM prostřednictvím okresních výborů rozhodl poděkovat za práci pro komunistické hnutí těm členům, kteří vstoupili do komunistické strany před 31. lednem 1948. V naší okresní organizaci se jednalo o 52 soudruţek a soudruhů, kteří obdrţeli PODĚKOVÁNÍ Ústředního výboru KSČM. A okresní výbor se k tomuto poděkování samozřejmě s malým časovým odstupem připojuje. Děkujeme vám za práci, kterou jste v minulých desetiletích vykonali. Za OV KSČM - Stanislav Míka, místopředseda OV KSČM NÁDHERNÁ PROCHÁZKA OKOLÍM SLAVONIC V sobotu 21. května se zhruba 50 lidí prošlo krásnou přírodou kolem Slavonic po trase Slavonice – Maříţ – Trojmezí – Kadolec /zastávka autobusu/ Bejčkův mlýn – Slavonice. Jednalo se o II. ročník turistického pochodu, který organizovali společně komunisté s Městským kulturním střediskem ve Slavonicích. Bylo to moc a moc příjemné, vyšlo počasí, všichni účastníci /jejich věk byl opravdu různý – od 4,5 roku do 82 let/ trasu zhruba 11 km absolvovali, takţe autobus, který nás vezl 17 z Jindřichova Hradce, a jel kolem trasy nikoho nevezl. Výlet byl zakončen opékáním párků. Vydařilo se nám to. Poděkování patří organizátorům a fakt se těšíme na III.ročník. -StZKLAMÁNÍ… Tak přesně tento pocit jsem měl, kdyţ jsem zjistil, ţe nejsme v Jindřichově Hradci schopni dát dohromady potřebných 30 organizátorů na akci pro děti na sídlišti Vajgar k Mezinárodnímu dnu dětí. Akce byla plánována na pondělí 30.května od 16. hodiny před V. ZŠ. Kaţdoročně akci organizujeme za vydatné pomoci místního domu dětí a mládeţe. Akce probíhá tak, ţe je vytvořeno kolem 10 stanovišť a na kaţdém z nich děti plní nějaký sportovní úkol a za absolvování si pak mohou vybrat odměnu z připravených drobností. A právě na tahle stanoviště je potřeba více lidí. Na střediskové poradě v květnu jsem dostal jakési mlhavé, neurčité přísliby účasti lidí…. Konkrétní počet lidí byl z 12. ZO a z levicového klubu ţen, ale to bylo stále méně neţ polovina potřebných.
12
Proto jsem se nakonec rozhodl akci nepropagovat ani formou letáčků, plakátů či informací do tisku či rozhlasových stanic. Informace tedy byla v plánu akcí na rok 2011 a v Naději číslo 5/2011. Bohuţel se na místě sešlo několik lidí ochotných pomoci a také nějaké děti, které byly pochopitelně zklamány. Omlouvám se jim. Stanislav Míka, místopředseda OV KSČM
BEZPLATNÁ ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ RADA PRO LIDI Ve čtvrtek 16. června od 16.15 hodin mají zájemci moţnost získat bezplatnou základní právní radu. V prostorách OV KSČM /viz sídlo OV KSČM/ ji předem objednaným zájemcům (!!!) poskytne předseda OV KSČM JUDr. Tomeš Vytiska. Máte-li tedy zájem o tuto sluţbu, kterou občanům bezplatně nabízí okresní výbor, kontaktujte místopředsedu OV KSČM Stanislava Míku /tel. 602159388; 725646025/ a dohodněte si s ním v předstihu čas schůzky!!! Upozorňuji, ţe poradna funguje pouze (!!!) na základě domluvy.
Další moţnost pak budete mít opět ve čtvrtek – 15.září 2011. -StPŘED VIII. SJEZDEM KSČM A Z JEDNÁNÍ OV KSČM Ústřední výbor KSČM na svém jednání v sobotu 26. března mimo jiné záleţitosti rozhodl i o termínu a místě konání VIII. sjezdu KSČM. Sjezd se uskuteční sice aţ za rok /19. a 20. května v Liberci/ a zúčastní se jej delegáti zvolení na okresních konferencích KSČM podle klíče 1 : 150. Sjezdu však musí předcházet jednání niţších stranických orgánů a ZO KSČM. V souvislosti s přípravou sjezdu bylo rozhodnuto i o tom, ţe za kaţdého delegáta sjezdu bude z vysílající okresní organizace uhrazeno 200,-Kč na úhradu nákladů a byl také vyhlášen mimořádný sjezdový členský příspěvek ve výši 30,-Kč za člena s tím, ţe celá částka je určena na zajištění sjezdu. Na úrovni základních organizací by měly proběhnout výroční členské schůze a to ve termínu od 19 září do konce letošního roku. Cílem těchto jednání je zhodnocení činnosti, vytýčení dalších reálných úkolů, řešení nezbytných personálních záleţitostí včetně volby delegátů na okresní konferenci, návrhy na delegáty na krajskou konferenci, VIII. sjezd KSČM, návrhy pro volby do
13
stranických orgánů a samozřejmě i pro volby do zastupitelstva kraje a do Senátu PČR ve volebním obvodu se sídlem v Českých Budějovicích. Na jednání pléna OV KSČM dne 24.května byl stanoven termín jednání okresní konference KSČM v Jindřichově Hradci na sobotu 18. února 2012 a klíč pro volbu delegátů ze ZO byl určen 1:50. I na této úrovni si musíme zhodnotit jak se nám dařilo či nedařilo plnit stanovené úkoly, vytýčit si další a vyřešit personální otázky. Mezi ně patří sloţení OV KSČM, volba předsedy a místopředsedy OV KSČM, revizní komise, rozhodčí komise, volba člen ÚV KSČM za okresní organizaci, volba delegátů pro jednání krajské konference i pro VIII. sjezd, volba členů krajské rady z okresní organizace a samozřejmě další návrhy. Jednání pléna OV mimo jiné také projednalo ţádost s. Jaroslavy Zámečníkové o uvolnění z pléna ÚV KSČM z osobních důvodů a zvolilo členem ústředního výboru z naší okresní organizace s. Tomeše Vytisku, předsedu OV KSČM. Stanislav Míka, místopředseda OV KSČM SMUTNÁ INFORMACE S lítostí sdělujeme čtenářům, ţe v úterý 17.května 2011 skonala ve věku 80 let soudruţka Vlasta Hnátová. Mnozí z vás ji znali z návštěvy OV KSČM a to především z doby, kdy okresní výbor sídlil v Růţové ulici v J.Hradci, kde byla prakticky denně a vykonávala tam nezbytné činnosti zcela zdarma – z přesvědčení. Několik let v počátku byla také předsedkyní Levicového klubu ţen v Jindřichově Hradci. Čest její památce. Stanislav Míka, místopředseda OV KSČM BLAHOPŘEJEME Vše nejlepší, především však zdraví, štěstí a spokojenost přeje Okresní výbor KSČM Jindřichův Hradec soudruţkám a soudruhům, kteří se v období mezi vydáním Naděje č. 6/2011 (8.června 2011) a Naděje č. 7/2011 (6.září 2011) doţili či doţijí ţivotních výročí a to 70, 75, 80 a více let. Jsou to: 10.6. Falta František z Jindřichova Hradce 11.6. Kalvoda Alois z Dačic 16.6. Šesták Karel z Nové Včelnice 20.6. Míková Boţena z Kunějova Felix Miroslav ze Studené 21.6. Reidlová Jana z Chlumu u Třeboně Trojan Josef z Lipolce
14
23.6. 24.6. 5.7. 7.7. 9.7. 12.7. 14.7. 15.7. 16.7. 18.7. 19.7. 20.7. 24.7. 28.7. 29.7.
30.7. 6.8. 8.8. 12.8. 20.8. 22.8. 23.8. 27.8. 29.8. 2.9. 5.9. 6.9.
Procházka Ludvík Dvořáková Marie Hubingerová Ludmila Křikava Jan Marek Miloslav Bendová Anna Pavlíková Alena Prokýšková Libuše Němcová Marie Králová Marie Bártová Ema Přidalová Praga,Doc.,CSc. Jinochová Marta Sehnal František Benda Filip Váchová Drahoslava Tůma Václav Urbaniec Leopold Johne Václav Hlinák František Smítka Karel, RSDr. Cigler Miroslav Šťastný Bohumil Zahradníček Stanislav Říhová Marie Jarošová Růţena Böhmová Marie Míchal František Slavík Vladislav Kubelová Ludmila Pechová Marie
ze Slavonic ze Slavonic z Nové Bystřice z Dačic z Dačic ze Suchdola nad Luţnicí z Jindřichova Hradce z Nové Včelnice ze Studené z Dačic z Dačic z Třeboně ze Studené z Kunějova ze Senotína z Jindřichova Hradce z Mostečného z Jindřichova Hradce z Otína z Kláštera ze Zdešova ze Suchdola nad Luţnicí ze Studené z Jindřichova Hradce z Třeboně z Jindřichova Hradce z Libořez z Nové Včelnice z Dolních Němčic z Kunţaku z Dačic OV KSČM Jindřichův Hradec
NEJBLIŢŠÍ AKCE, NABÍZÍME, INFORMUJEME, PŘIPRAVUJEME * v sobotu 24.září se od 14.00 hodin uskuteční v sále Střelnice v Jindřichově Hradci jiţ 17. ODPOLEDNE S HELIKONKAMI. Předprodej vstupenek bude zahájen 12.září v prodejen FAIR PLAY – papír – drogerie /p.Mrkvičková/ v Klášterské ulici /vedle Sparkasse/. Vstupné je stanoveno na 120,-Kč. * OV KSČM má drobné PROPAGAČNÍ PŘEDMĚTY: - Zapalovače se znakem KSČM 10,-Kč
15
- Propisovací tuţky se znakem KSČM 8,-Kč. * chcete - li navštívit WEBOVÉ STRÁNKY OV KSČM Jindř.Hradec, zadejte do vyhledávače „OV KSČM Jindřichův Hradec“ a pak postupujte podle nabídky. Druhou moţností pak je zadat adresu: www.kscm.mypage.cz. * Víte, ţe KSČM provozuje prostřednictvím a.s. Futura Praha, která vydává Haló noviny, také INTERNETOVÉ RÁDIO HALÓ FUTURA. To si mohou zájemci najít na internetu www.radiohalo.cz. * PŘIHLÁŠKA DO KSČM – zájemci o členství v KSČM se mohou nově přihlásit, mimo jiţ tradičních cest /prostřednictvím ZO KSČM, OV KSČM/, také přes webové stránky KSČM (ve vyhledávači zadáte „kscm“ a nahoře na stránce kliknete na část „PŘIPOJTE SE“ a pak si kaţdý zájemce můţe vybrat postup. * máte-li zájem o PRAVIDELNOU ČETBU NADĚJE, obraťte se na OV KSČM a jistě se dohodneme na způsobu distribuce našeho listu pro Vás. „Předplatné“ na rok 2011 zůstává nezměněno a to ve výši 50,-Kč.
16
PIŠTE, ROZŠIŘUJTE NÁS, DÁVEJTE NÁS ČÍST OSTATNÍM ! ČEKÁME NA VAŠE OHLASY !
ČEKÁME NA VAŠE OHLASY !
NECHTE NÁS KOLOVAT !
NECHTE NÁS KOLOVAT !
Vydává zdarma nepravidelně OV KSČM J.Hradec, IČO 00496936. Adresa redakce - OV KSČM Jindř.Hradec, Bezručova 514/II, tel. číslo 384361626, 602159388, 725646025; E-mail:
[email protected]. Registrační značka MK ČR E 11670. Uzávěrka tohoto čísla – 3.6.2011, vydáno 8.6.2011; XXI.ročník – číslo 6/2011. Šéfredaktor - Josef Bílek.
17
