„NADĚJE JE STAV DUCHA, KTERÝ DÁVÁ SMYSL CELÉMU NAŠEMU ŽIVOTU.“ J. A. KOMENSKÝ
Komunistický list otevřený celé levici
XXIII. ročník č.
3 / 2013
M D Ž 1
PŘEČETLI JSME PRO VÁS : LUKÁŠ PETŘÍK - PROTESTY KVŮLI PREMIÉROVĚ OMLUVĚ SUDEŤÁKŮM „Premiér Nečas svým projevem v bavorském zemském sněmu, v němž vyjádřil lítost nad údajnými křivdami, způsobenými sudetským Němcům poválečným odsunem, vzbudil mnoho negativních reakcí. Řada českých politiků jeho projev odsoudila: „Zásadně s Petrem Nečasem nesouhlasím“, uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip a pokračoval: „Jeho krok je nepochopitelný, bez úcty k českým obětem 2. světové války, kterou rozpoutalo Německo, bez respektu k české historii a státní suverenitě. Místo, aby chránil české národní zájmy, tak ponižuje vlastní lid a zrazuje ústavní slib.“ Senátora Severočechů Jaroslava Doubravu Nečasovo vyjádření rozpálilo doběla: „Prezident Beneš po válce varoval před takovými gaunery, kteří se budou omlouvat Němcům. Kdo dal Nečasovi právo, aby se za nás omlouval?! On nevidí to bezpráví, které Němci páchali na Češích, zvěrstva, která němečtí okupanti prováděli na českých občanech? Od tohoto okamžiku pozbyl Nečas jakéhokoliv práva být českým premiérem, měl by úplně odejít z politiky. Tohle už přesahuje jakékoliv meze. Sudetských Němců, kteří by nechtěli Hitlera, bylo velmi málo, naopak, odcházeli ke gestapu a do SS. Proč se Nečas nezeptal národa, jestli s jeho poklonkováním a podlézáním Němcům souhlasí? Ukazuje se, že Nečas je jenom loutkou Kalouska a Schwarzenberga.“ Velmi tvrdě se proti svému předsedovi ohradil i europoslanec ODS Ivo Strejček: „Poprvé v dějinách České republiky není partnerem českého premiéra kancléř SRN, ale pouze premiér jedné ze spolkových zemí. Považuji to za oslabení pozice naší republiky jako suverénního státu. Partnerem bavorského premiéra, ať se jim to líbí nebo ne, je hejtman některého z našich krajů“, uvedl Ivo Strejček. Z internetových Parlamentních listů 22. února 2013 vybrala –sv
PROČ MIROSLAV GREBENÍČEK V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ ROZLÍTIL PRAVICOVÉ MANIPULÁTORY S DĚJINAMI Vystoupení Miroslava Grebeníčka ke zdůvodnění návrhu vládních poslanců, aby se 16. leden stal Dnem památky Jana Palacha, vyvolalo zděšení u koaličních poslanců, a protože pravda se špatně poslouchá, odešli tedy z jednacího sálu a samozřejmě se okamžitě rozjela lživá mediální kampaň jak proti poslanci Miroslavu Grebeníčkovi, tak i proti samotné KSČM. Ovšem měli smůlu v tom, že se ozvali pamětníci a přímí svědci této lidské tragédie a na internetu byly zveřejněny i originální dokumenty s požadavky Jana Palacha, které dávali za pravdu M. Grebeníčkovi. O co vlastně šlo. Ve zdůvodnění koaličního návrhu bylo například tvrzení, že Jan Palach se stal symbolem boje proti totalitní moci. Miroslav Grebeníček
2
jako historik ovšem nemohl nechat bez povšimnutí toto naprosto zavádějící a urážlivé zdůvodnění návrhu a co pravice nemohla skousnout, bylo i to, že se M. Grebeníček rozhodně postavil proti pravicovým manipulátorům s dějinami ve prospěch pravice. Mimo jiné řekl: „Jan Palach se nezapálil na protest proti KSČ. Jeho sympatie patřily především reformním komunistům, kteří měli podporu i ve všech strukturách Svazu vysokoškolského studentstva.“ Jak se ukázalo, za Grebeníčka se postavila i řada významných osobností a s tímto pravičáckým zdůvodněním návrhu nesouhlasila a dávala za pravdu Miroslavu Grebeníčkovi. Například spisovatelka Lenka Procházková mimo jiné napsala: „Nesmíme připustit, aby byl dnes Palachův čin přetaven podle současného politického zadání. Pokud to nedokážeme, bude to zrada nejen vůči Janu Palachovi. Naše případné mlčení ve chvíli, kdy jsme povinni svědčit pro pravdu, dolehne jako zbabělá záklopka i na naše děti a vnuky.“ Matěj Stropnický místostarosta Prahy 3 zase vzkázal předkladatelce zdůvodnění návrhu Janě Černochové toto: „Nechte si Mašíny, Palach je náš“. Samozřejmě se ozvali i bývalí Palachovi spolužáci a vesměs se shodli na tom, že Miroslav Grebeníček řekl pravdu. Není možné, vzhledem k omezenému počtu stránek naší Naděje jít více do hloubky, protože chceme mít naši Naději co do počtu příspěvků našich čtenářů pestrou. Závěr komunistických poslanců i samotného Miroslava Grebeníčka k tomuto návrhu je jednoznačný. Jan Palach ano, ale mizerné a zavádějící zdůvodnění návrhu ne! Já sám jsem v tuto dobu pracoval na Okresním výboru svazu mládeže v J. Hradci a všechny tyto dokumenty Svazu vysokoškolského studentstva jsem měl možnost si prostudovat, protože byly tyto materiály zaslány všem okresním výborům mládeže. Ano, souhlasím s Miroslavem Grebeníčkem a jako pamětník těchto události mohu plně potvrdit jeho slova. František Hadač
O VĚŘE ČÁSLAVSKÉ A PROPAGANDISTICKÉM DÍLKU OLGY SOMMEROVÉ Koncem minulého roku Česká televize uvedla dokumentární pořad „Věra 68“, který měl mapovat život a sportovní kariéru naší dosud nejlepší sportovní gymnastky Věry Čáslavské. Na tento dokument jsem se upřímně řečeno těšila. Věra Čáslavská byla mým velkým vzorem a vlastně i příčinou toho, že se sportovní gymnastika stala mým koníčkem na celých 30 let. Paní Čáslavská působila jako trenérka sportovní gymnastiky v tréninkovém středisku v Praze na Strahově. Tam jsem se s ní seznámila i já. Viděla jsem, jak žije, znala jsem i její názory na minulou dobu, často jsme si povídaly. Odtud plyne mé rozčarování z filmového dokumentu Olgy Sommerové. Myslela jsem si, že když někdo točí dokument, tak se musí opírat o fakta, a ne o nějakou iluzi, či nemůže svým filmem „řešit“ nějaké bolístky nebo filtrovat vztek. Na film jsem se
3
opravdu těšila z důvodu, že si připomenu Čáslavské sportovní kariéru – ona jako gymnastka byla opravdu úžasná. V té době její celkový vzhled a sportovní výkony byly okouzlující a jedinečné. Ve svých sestavách měla na svou dobu spoustu originálních prvků, prostě ji obdivoval celý národ. Ovšem to, co se odehrávalo mimo sportovní dění a je zachyceno ve filmu, se mi jeví jako jedna velká nepravda. V dokumentu byla téměř vytěsněna léta sedmdesátá, osmdesátá nebyla zachycena vůbec. Zdálo se mi, že to byla režisérčina záměrná manipulace, která má zapůsobit zejména na mladé lidi. Tvůrci pořadu chtěli ukázat na, jak říkají, zrůdnost režimu. Jenže zrovna v tomto období, letech 1975-79, jsme se s ní po čtyři roky osobně stýkali, proto mohu dokument posoudit komplexněji a - kriticky. Nejvíce mne v dokumentu nadzvedla slova její přítelkyně /mimo jiné je to bývalá paní uklízečka ze strahovské tělocvičny, kterou si později paní Čáslavská vzala na Hrad jako svoji asistentku/, která ve filmu přímo říká: „Taková to byla hvězda a oni s ní jednali jako s nejhorším šupákem“. Myslím si, že kdyby s paní Věrou někdo jednal jako „s šupákem“, jak její kamarádka uvádí, tak by paní Čáslavské nebyl propůjčen Řád republiky (1968) a nebyl udělen titul Zasloužilá mistryně sportu (1969), Vyznamenání za zásluhy o výstavbu. Kdyby byla silně pronásledovaná, tak by rovněž nemohla studovat fakultu tělesné výchovy a sportu, aby získala kvalifikaci pro povolání trenérky. Rovněž její manžel Josef Odložil v roce 1977 složil rigorózní zkoušku na Karlově univerzitě a byl mu udělen titul doktora filozofie PhDr., ale je fakt, že musel opustit armádu kvůli Věřinu podpisu „2000 slov“. Věra Čáslavská studovala, vychovávala dvě děti (ročníky 1969 a 1974). Kdyby tolik nenáviděla komunisty, proč by se nechávala oslovovat „soudružko trenérko“, když ostatní její kolegové byli oslovováni svým příjmením a „paní/pane“? Je pravda, že si Mexičané Věru Čáslavskou velmi oblíbili a chtěli, aby na nějakou dobu přijela do jejich země trénovat. Cestu několikrát odložila – myslím, že z rodinných důvodů: vždyť studovala, vychovávala dvě děti. Rozhodně to však nebylo tím, že ji komunisté nechtěli pustit. Jednou si ji zavolal prezident Husák, který jí sdělil, že on nemá nic proti jejímu vycestování, ovšem ukázal jí dopis s podpisy lidí, kteří si to nepřáli. Vím, že z toho byla tenkrát velice zklamaná, protože mezi podpisy byli její přátelé a kolegové. Rozhodně to nebyl režim, ale závist českého človíčka. Vybavuji si, že jí záviděli i její přátelé – popularitu doma i ve světě, dary a pocty, kterých se jí dostávalo především od Japonců a Mexičanů, vždyť dostala od italského prezidenta Cenu Kryštofa Kolumba, od Japonců kromě samurajského meče i Hiranuma Prize (píše o tom ve své knize Cesta na Olymp). Do Mexika nakonec odcestovala s celou rodinou na dva roky. Ona trénovala gymnastiku a její manžel, protože patřil mezi výborné atletické trenéry, trénoval atletiku - v té době se v Mexiku otevíralo atletické centrum. Rozhodně Věra Čáslavská nebyla vyměněna „za uhlí na Kubu“, jak zaznělo v dokumentu Sommerové.
4
Ve filmu byla opomenuta i léta po návratu z Mexika (1981), kdy se zhoršovaly její rodinné problémy spojené s výchovou dětí. Žádost o rozvod dala svému manželovi jako vánoční dárek pod stromeček (viz kniha Miloslavy Ševčíkové Prostě, zabil jsem svého otce). Celkově mohu říci, že dokument Olgy Sommerové o Věře Čáslavské byl ukázkou toho, jak se může zkreslit doba minulá, jak se umně zamlčí fakta, dějinné souvislosti. Jak to tak sleduji i v jiné tvorbě některých jiných dokumentaristů, tak mnozí to dělají záměrně jako propagandistické dílo. A pak vystupují na demonstracích jako ti praví nositelé demokracie, jak to předvedla Olga Sommerová na jednom z protestů nedemokraticky vychovávaných studentů u nás v jižních Čechách. A. Nohavová
CO ŘÍKAL JAN MASARYK, VELVYSLANEC ČS. EXILOVÉ VLÁDY Z LONDÝNA V ROZHLASU DO PROTEKTORÁTU PŘED 70 ROKY /31.3.1943/ „Nedávná Hitlerova řeč byla mi značným povzbuzením. Mluvil jen dvanáct minut – to tady ještě nebylo – a unavený pohřební hlas svědčil o tom, že ani Hitlerovi, ani „novému evropskému řádu“ není dobře. Nevyvozuji z toho, že to v Německu už teď praskne, ale že to jde od devíti k pěti, o tom nemůže být pochyb. Zajímavý byl též tzv. prezident Hácha, který se shromážděným žurnalistům zaručil, že nemá ani paralýzu, ani mrtvici, i když špatně chodí. Je to mírně řečeno nezvyklé. Zapadá to do Hitlerovy reservovanosti. Jaký pán, takový krám a ta Háchova a Moravcova pseudověda je krám nad obyčej nepěkný. Ty konce páni – ty konce! Poslouchám německou propagandu v posledních týdnech, nerad sice, ale je to třeba. Hrají výhradně na jedinou rozladěnou strunu, tj. nebezpečí bolševismu. Ta tam jsou sieghelová jásání, ty tam jsou plíny na příštích tisíc let – zbývá jen zoufalý apel na reakcionáře, na ty reakcionáře, kterým ještě nedávno hustě láli v Evropě a ve světě, aby pomohli zdolat společného nepřítele, Sovětský svaz. Je až frapantní, s jak malou inteligencí u nás hitlerčíci počítají. Copak si Göbels myslí, že rozumní lidé na to se dají nachytat? Sověty byly nacisty napadeny, brání se, dávají nám všem příklad, jak se to má dělat, Rusové chtějí vymlátit vetřelce ze svého území a to se také podaří a k tomu jsou jim všichni spojenci povinni a to rádi povinni, pomáhat ze všech sil. Uvidíte v krátké době všelicos v Africe a jinde. Stalin nechce ovládnout Evropu. Tento znamenitý vojevůdce a vlastenec chce vyhrát válku, chce, aby se Rusko v klidu, míru a práci mohlo rozvíjet. A totéž chceme my ostatní pro sovětské Rusko i pro sebe. Pokud se Československa týče, nikdo nás už nebude nikam házet. My, si svoje věci vyřídíme sami, ovšem
5
v nejintimnější spolupráci s velkými Spojenci a se všemi, kdo chtějí opravdový mír.“ /Z knihy Jana Masaryk, Volá Londýn vybral -JBí-. Knihu vydalo nakl. Práce r. 1946 a má 311 stran. Připravil ji spisovatel Josef Kopta./
VELIKONOČNÍ ZVYKY, TRADICE A RECEPTY Letos budou velikonoce poměrně brzo, na přelomu března a dubna (první jarní úplněk, podle kterého se datum velikonoc stanoví je 27. března). Kdoví, jaké bude počasí, ale jaro jistě s chutí přivítáme, každý z nás, každá rodina podle vlastních, ale i všeobecně sdílených tradic. My ženy bychom si měly každopádně koupit před velikonocemi něco na sebe, i kdyby to byly jenom ponožky a to proto, aby nás „nepokakal beránek.“ Je to určitě milá povinnost, která souvisí s jarem, obnovou přírody (beránek) a obnovou šatníku (nové ponožky). V naší rodině se k všeobecné spokojenosti udržuje už několik generací. Další tradice je spojená s dětmi a čokoládovými figurkami, nejčastěji vajíčky, která pro ně o velikonocích rodiče schovávají do zahrady (parku, louky) za trsy první trávy nebo květin a vydávají je za dary od zajíčka. Ve Slezsku při první obchůzce polí o velikonočním pondělí hledaly děti v brázdách sladké dobroty, tajně tam propašované rodiči. Dárcem měl být v tomto případě skřivánek – škovránek. Vysévání obilí znamená počátek zemědělských prací. Lidé si ale obilí vysévají i doma, do misek a talířů, aby rostoucí zelená travička přivedla jaro i do jejich domovů a společně s dalšími jarními květinami a ozdobami navodila tu pravou jarní atmosféru. Zelená je barvou jara a tak spolu s dalšími hřejivými odstíny žluté a oranžové příjemně oživí naše byty. K velikonocům patří i speciální pokrmy – pečeme mazance, jidáše, beránky. Můžeme zkusit také něco nového – pečená velikonoční vajíčka. Zde je recept, přepsaný z internetu: Pečená velikonoční vajíčka: 125 gramů Hery (event. másla nebo Zlaté Hané) ½ hrnku cukru (hrnek=250 ml) 1 vanilkový cukr 1 vejce 1 hrnek hladké mouky 1 lžička kypřícího prášku 1 hrnek dekoračních potravinářských kuliček špetka soli V míse smíchejte jednotlivé suroviny a na závěr vmíchejte dekorační kuličky. Pokud je těsto příliš měkké, vložte mísu asi na 15 minut do ledničky. Poté pomocí lžičky pokládejte na plech - vyložený papírem na pečení – koláčky,
6
resp. vajíčka. Ukládejte je tak, aby mezi sebou měly dost místa, protože těsto se na plechu roztéká. Vajíčka pečeme 8-10 minut v troubě, vyhřáté na 180 stupňů. Po upečení je nechte vychladnout a můžete podávat. Z těsta vytvoříte asi 36 vajíček. Na závěr přidejme velikonoční koledu z Valašska: Ben ben Blechy ven A vajíčka do košíčka sem. …….a pak už jen veselé velikonoce! -sv-
SBOROVÝ ZPĚV V JINDŘICHOVĚ HRADCI PŘED 150 LETY Sborový zpěv národních i umělých vlasteneckých písní, tedy český sborový zpěv, se prvně v Jindřichově Hradci objevil někdy v 50. - 60. letech 19. století. Jeho duší byli většinou čeští studenti gymnázia v čele s Ferdinandem Tadrou a jeho otcem, výborným zpěvákem a hudebníkem. Sborový zpěv se nejprve pěstoval více méně pro společenskou zábavu v jakémsi volném pěveckém sdružení hudbymilovných občanů. Zpívalo se na různých městských akcích a také na studentských výletech, např. v létě roku 1861, kdy pěvci byli odměněni bouřlivými ovacemi, takže museli mnoho národních písní opakovat. Bylo to ono „Zpěvem k srdci - srdcem k vlasti“, jak bylo později vyšito na prapor pražského pěveckého spolku Hlahol. Ten ostatně právě v roce 1861 začal účinkovat nejprve v Praze, pak i na českém a moravském venkově. Mezi zakládajícími členy Hlaholu byli takoví velikáni našeho národa, jako František Palacký, František Ladislav Rieger nebo J. E. Purkyně, jedním ze sbormistrů byl i Bedřich Smetana. V tomtéž roce 1861 byl založen pěvecký spolek Hlahol i v Táboře a bylo tedy otázkou času, kdy podobné sdružení vznikne i v Jindřichově Hradci, který se mohl chlubit dlouhou hudební tradicí. Stalo se tak po schválení spolkových stanov v lednu 1862, kdy se sešla zakládající valná hromada. Ta mj. odsouhlasila, že pěvecký spolek přijal jméno „Černín“ a brzy se stal nejen vyhledávaným a oblíbeným interpretem národních písní a sborových skladeb, ale také průkopníkem v boji za českou národní svébytnost. Prvním předsedou se stal Jan Květoslav Klumpar, jednatelem Václav Naxera a sbormistrem František Vacek. Po pěti měsících usilovné práce se pěvecký sbor představil posluchačům s opravdu úderným programem, stačí jen uvést názvy skladeb: Kdo jsi pravý Čech, Husitská a Bývali Čechové statní jonáci. Zřejmě jako úlitbu úřadům přidali i německou píseň, ovšem od roku 1863 zpíval tento pěvecký sbor už jen česky a český repertoár. Ženský pěvecký sbor vstoupil v Jindřichově Hradci do života o deset let později, v roce 1872 a přijal jméno Slávy dcera, podle známé a oblíbené básně Jana Kollára. Pražský Hlahol teprve o rok později založil svůj ženský sbor a
7
z něho pak vytvořil sbor smíšený. To už v Jindřichově Hradci koncertovaly oba sbory na společných vystoupeních při interpretaci jak národních písní, tak i vrcholných děl sborové tvorby předních českých hudebních skladatelů. A tak byl tehdy položen základ k dalšímu rozvoji sborového zpěvu v našem městě. -sv-
CO SE DĚJE V KRAJSKÉM ZASTUPITELSTVU V minulé Naději /číslo 2013/ čtenáře informoval JUDr. Tomeš Vytiska o dění v krajském zastupitelstvu, přesněji v radě kraje. Podle rčení „pořád se něco děje“ si situace výrazně změnila. V uplynulých dnech byla rozpoutána štvanice na dalšího našeho radního – Václava Kučeru. Záminka? To, co již od roku 1997 vědí obyvatelé Horní Stropnice, kde od uvedeného roku je starostou – byl velitelem pohraniční roty od léta 1989 a s tou funkcí byla spojena spolupráce s vojenskou rozvědkou a kontrarozvědkou. Do té doby byl zástupcem velitele a vázací akt nebyl nutný, ale velitelská funkce už to vyžadovala. Paradoxem je, že tato záležitost se tehdy /v roce 1997/ veřejně probírala v jeho obci. A lidé mu opakovaně – v každých volbách – dávali tolik klasů, že těch 16 let je stále starostou. Na základě žádosti koaličního spojence – ČSSD – jsme se na společném jednání Krajského výboru KSČM a Klubu zastupitelů KSČM dne 20. února situací zaobírali. V. Kučeru jsme ve funkci radního Jč. kraje se zaměřením na zemědělství a životní prostředí podrželi. Bylo to v souladu s naším postojem k lustračnímu zákonu a hlavně proto, že na volené zástupce se uvedený diskriminační zákon nevztahuje! Původně byl lustrační zákon vytvořen jako pojistka demokracie na omezené časové období. Leč platí už díky neustálému prodlužování a přes kritiku ze strany Rady Evropy, Evropského parlamentu, Mezinárodní organizace práce a dalších mezinárodních institucí už 23 let. Následovalo jednání ČSSD a výsledkem byla velmi mírná žádost o řešení situace a zachování krajské koalice jako přednostní řešení. Následovalo opět naše společné jednání a to 25. února, na kterém jsme si velmi otevřeně situaci vyjasnili a demokraticky (jen hlupák si stále myslí a tvrdí, že KSČM je nedemokratickou stranou) rozhodli o tom, že na jednání krajského zastupitelstva 7. března půjdeme s těmito návrhy do krajské rady: - uvolněná radní pro zemědělství a životní prostředí = Hana Rodinová - uvolněný radní pro školství a kulturu = Tomeš Vytiska - neuvolněná radní = Alena Nohavová. Očekáváme, že se opět budou hledat záminky proti všem z nich, leč podle mne osobně již není vhodné ustupovat z pozic, které jsme získali po volbách v roce 2012!
8
Ještě snad jednu osobní maličkost. Když jsem jel na zmíněné jednání 25. 2., nebyl jsem jednoznačně rozhodnut, k jakému řešení se přikloním. A tak jak jsem se o tom bavil s některými našimi členy, ani u nich jsem nezjistil jednoznačný názor. Nakonec mne k rozhodnutí ke změnám přiměl názor V. Kučery, který zcela jednoznačně upřednostnil zachování krajské koalice ČSSD – KSČM. Myslím si, že jsme vytvořili předpoklad pro práci našich zastupitelů a celé krajské koalice. Stanislav Míka, místopředseda OV KSČM
EKONOMICKÉ ZMĚNY V OKRESNÍ ORGANIZACI V těchto dnech dostávají členové KSČM v okrese dopis od předsedkyně OV KSČM s. Aleny Nohavové, člena ÚV KSČM s. Tomeše Vytisky a místopředsedy OV KSČM s. Stanislava Míky. Dopis obsahuje informaci o ekonomické situaci OV KSČM a žádá členy, aby od 1. dubna letošního roku zvýšili placení členských příspěvků o 5 korun měsíčně, tj. o 60 korun za rok. Okresní výbor se tomuto navýšení odvodu na OV KSČM dlouho bránil, ale situace už je neudržitelná. Náklady stoupají nejen pro každého z nás, ale samozřejmě i pro okresní výbor. Víme, že organizace vybírají členské příspěvky v různé výši a vezmeme-li v úvahu, že sjezd KSČM v Liberci v loňském roce rozhodl o tom, že ve Stanovách KSČM budou stanoveny příspěvky ve výši nejméně 0,5 % z čistého měsíčního příjmu, pak by se mělo hodně našich členů zamyslet nad tím, jak na tom jsou oni sami. Věřte, že to OV KSČM skutečně potřebuje. Stanislav Míka, místopředseda OV KSČM
BEZPLATNÁ ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ RADA Ve čtvrtek 21. března od 16.15 hodin mají zájemci možnost získat bezplatnou základní právní radu. V prostorách OV KSČM /viz sídlo OV KSČM/ ji předem objednaným zájemcům (!!!) poskytne JUDr. Tomeš Vytiska. Máte-li tedy zájem o tuto službu, kterou občanům bezplatně nabízí okresní výbor, kontaktujte místopředsedu OV KSČM Stanislava Míku /tel. 602159388; 725646025/ a dohodněte si s ním v předstihu čas schůzky!!! Upozorňuji, že poradna funguje pouze (!!!) na základě domluvy. Základní právní radu mají možnost zájemci dostat opět ve čtvrtek 25. dubna 2013. -St-
9
OV KSČM Jindřichův Hradec pořádá
v sobotu 6. dubna 2013 v Penzionu RACEK v Horní Pěně již 13. ročník
TURNAJE VE VOLENÉM MARIÁŠI „O třešničkový pohár“. Prezentace účastníků je mezi 8.00 – 8.50 hod. Zahájení je v 9.00 hodin. Startovné, tj. 170,-Kč se hradí při prezenci a bude za ně zajištěna strava a ceny. Vzhledem k tomu, že se jedná o turnaj v rámci Jihočeské ligy voleného mariáše, řídí se dle pravidel této ligy.
Srdečně zveme všechny přátele „čertovských obrázků“. 10
BLAHOPŘEJEME Vše nejlepší, především však zdraví, štěstí a spokojenost přeje Okresní výbor KSČM Jindřichův Hradec soudružkám a soudruhům, kteří se v období mezi vydáním Naděje č. 3/2013 (6. března 2013) a Naděje č. 4/2013 (9. dubna 2013) dožili či dožijí životních výročí a to 70, 75, 80 a více let. Jsou to: 7. 3. Trníková Blažena z Třeboně z Horního Bolíkova 8. 3. Přibyl Miloslav 10. 3. Nováková Vlastimila z Děbolína Hron Jaroslav z Peče 12. 3. Jandová Vlasta z Českých Velenic 15. 3. Mátlová Jiřina z Dačic 16. 3. Pavel Pavel, Ing. z Jindřichova Hradce z Kunějova 17. 3. Růžička Milan 18. 3. Kollarová Marie z Třeboně Táborská Marie z Dačic Švepeš Václav z Otína 28. 3. Kazdová Věra z Nové Bystřice 31. 3. Lojka Karel z Velké Lhoty 1. 4. Vopelka Adolf z Břilic Zuda Karel, Ing. z Dačic 5. 4. Mátl Jaroslav z Dačic 7. 4. Junková Miloslava z Chlumu u Třeboně 8. 4. Dvořák Jaroslav z Kardašovy Řečice OV KSČM Jindřichův Hradec
S ÚSMĚVEM JE LÉPE … Holčička: „Tatínku, já bych chtěla na vánoce pejska.“ Tatínek: „Nevymejšlej si. Bude kapr, jako obvykle!“ ♥♥♥ Penzista má na konci své krásné zahrady upravené pěkné jezírko a kolem vysázené ovocné stromy. Jedno letní odpoledne se rozhodne, že si nasbírá čerstvé ovoce. Vezme si kbelík a jde k jezírku. Jakmile dorazí na místo, zjistí, že se v jezírku koupe pět nahých mladých slečen. Hned jak spatří starého pána, shluknou se do středu jezírka a ponoří se po krk do vody. Po chvíli jedna z nich volá na dědu: „Tak co, přišel jste nás očumovat a teď čekáte, že vylezeme z vody, vy úchyláku?“ Na to děda zamává kbelíkem a s nevinným úsměvem odpoví: „Ne, ne, přišel jsem nakrmit aligátora.“
11
NEJBLIŽŠÍ AKCE, NABÍZÍME, INFORMUJEME, PŘIPRAVUJEME Ve čtvrtek 28. března se uskuteční v Jindřichově Hradci CELOOKRESNÍ SETKÁNÍ ZASTUPITELŮ KSČM, nebo zvolených za KSČM v obcích a městech okresu. Na úterý 30. dubna připravují komunisté v okrese LAMPIÓNOVÉ PRŮVODY a to v Jindřichově Hradci a v Českém Rudolci. MÁJ se i v letošním roce uskuteční v Jindřichově Hradci a v Třeboni a to samozřejmě 1. 5. od 10:00 hodin. OV KSČM má pro zájemce PROPAGAČNÍ PŘEDMĚTY: − Zapalovače se znakem KSČM − Propisovací tužky se znakem KSČM − Lahvinku Tuzemáku se speciální etiketou Chcete - li navštívit WEBOVÉ STRÁNKY OV KSČM Jindř.Hradec, zadejte do vyhledávače „OV KSČM Jindřichův Hradec“ a pak postupujte podle nabídky. Druhou možností pak je zadat adresu: www.kscm.mypage.cz PŘIHLÁŠKA DO KSČM – zájemci o členství v KSČM se mohou nově přihlásit, mimo již tradičních cest (prostřednictvím ZO KSČM, OV KSČM), také přes webové stránky KSČM (ve vyhledávači zadáte „kscm“ a nahoře na stránce kliknete na část „PŘIPOJTE SE“) a pak si každý zájemce může vybrat postup. Máte-li zájem o PRAVIDELNOU ČETBU NADĚJE, obraťte se na OV KSČM a jistě se dohodneme na způsobu distribuce našeho listu pro Vás. „Předplatné“ na rok 2013 zůstává i nadále nezměněno a to ve výši 50,-Kč.
PIŠTE, ROZŠIŘUJTE NÁS, DÁVEJTE NÁS ČÍST OSTATNÍM ! ČEKÁME NA VAŠE OHLASY !
ČEKÁME NA VAŠE OHLASY !
NECHTE NÁS KOLOVAT !
NECHTE NÁS KOLOVAT !
Vydává zdarma nepravidelně OV KSČM Jindř. Hradec, IČO 00496936. Adresa redakce - OV KSČM Jindřichův Hradec, Bezručova 514/II, tel. číslo 384361626, 602159388, 725646025; E-mail:
[email protected]. Registrační značka MK ČR E 11670. Uzávěrka tohoto čísla – 4. 3. 2013, vydáno 6. 3. 2013; XXIII. ročník – číslo 3/2013. Šéfredaktor - Josef Bílek.
12
