Nadaný a neprospívající žák ve výuce
Nadaný žák ve výuce • Charakteristika podle J. Konečného: a) b) c) d) e) f)
žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky; odpovídá rychle s jistotou; snadno a rychle chápe učivo; často má tvořivé odpovědi; spontánně se zajímá o další informace, chce projevit a uplatnit své znalosti a dovednosti.
• Výrazem ‚nadaný‘ jsou označovány dva různé druhy schopností: školní nadání – schopnost přijmout, analyzovat a reprodukovat informace, tvořivá produktivita – schopnost vytvářet nové informace. • Pasche formuluje tzv. tříokruhovou koncepci nadání → nadprůměrné schopnosti, nasazení a tvořivost.
Formy práce s nadanými žáky Vnější diferenciace • Jde o formy výuky, ve které jsou nadanější žáci oddělování od ostatních. Jedná se o třídy s rozšířenou výukou (jazyků, matematiky aj.), třídy A, B (rozdělení žáků jednoho ročníku do tříd podle prospěchu), přechod žáků základní školy na víceletá gymnázia. • Dochází ke kritice vnější diferenciace. Objevují se obavy z vytváření zcela nenormální společnosti, ztráta komunikace, pochopení s jinak myslícími a jednajícími lidmi. Také předčasná diferenciace nadaných dětí může vést až k perfekcionismu, což může negativně ovlivňovat jejich vývoj.
Formy práce s nadanými žáky Vnitřní diferenciace • Jde o spolupráci a rozvoj žáků různého nadání ve výuce. Vhodné formy výuky pro rozvíjení nadání: práce ve skupinách, pomoc spolužákům, domácí úkoly mohou být pro nadanější žáky složitější, olympiády a soutěže, volitelné předměty, nepovinné předměty, zájmové kroužky, základní umělecké školy, jazykové školy. • Pokud nejsou děti diferencovány ve výuce, nastanou většinou problémy - nadané děti si mohou zvykat na bezproblémové proplouvání, aniž by vyvíjely zvýšené úsilí. Největším problémem pro učitele je správná diagnostika stupně a zaměření nadání žáků.
Handicapovaný žák ve výuce Se kterými typy zdravotního postižení se můžeme ve škole setkat? • Zrakově postižení, sluchově postižení, řečová postižení, tělesně postižení a nemocní, mentálně postižení, obtížně vychovatelní, žáci s poruchami učení (dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie i další formy), kombinovaně postižení.
Pedagogická integrace postižených žáků • Přináší jistá pozitiva jak žákům postiženým, kteří si mohou osvojit způsoby sociálního chování, mohou být více motivovány existencí v normální třídě, tak žákům nepostiženým, kteří se mohou naučit s nimi komunikovat, navázat vztahy, pomáhat druhým.
Předpoklady úspěšné integrace • Žák s postižením: se seznámil s pravidly a režimem v běžné třídě před nástupem do ní; přeje si zúčastnit se života a aktivit třídy; v případě psychických zábran (ostych); může zpočátku třídu navštěvovat krátkou dobu; měl by mít adekvátní nezbytné dovednosti např. ve čtení, matematice. • Učitelé: jsou přesvědčeni o prospěchu integrace pro postižené a nepostižené žáky; mají informace o potřebách, dovednostech a přístupu k postiženému žákovi; mají dostatek didaktických materiálů a informací o didaktických postupech; mají k dispozici podpůrné služby pro žáky; dovedou zacházet s jejich technickými prostředky; udržují kontakty s kolegy ze speciálních škol; udržují kontakty s rodiči těchto žáků.
Předpoklady úspěšné integrace • Nepostižení vrstevníci: dostali informace o postižení nového spolužáka, mluvili o chování k němu. • Rodiče postiženého žáka: iniciují zařazení dítěte do běžné třídy; měli by znát všechny přednosti a úskalí integrované výuky; akceptovat všechny formy pomoci dítěti; měli by spolupracovat s třídním učitelem bývalé speciální školy. • Rodiče nepostižených žáků: měli by dostat od odborníků poučení o problémech integrace postižených dětí.
Výhody a nevýhody integrace • Výhody: příležitost ke kooperativnímu učení, zmenšení izolace žáků se speciálními potřebami, posilování demokratických hodnot, odstraňování předsudků, nesprávných názorů u dětí i dospělých. • Nevýhody: zvýšené náklady na vzdělávání, zvýšené nároky na práci učitelů, riziko vznikající dětem v méně chráněném prostředí, a přírůstek administrativní práce.
Neprospívající žák ve výuce • Jako neprospívajícího můžeme označit takového žáka, který částečně nebo zcela nedokáže splnit požadavky, které na něj učitel klade. Oficiálně je to žák, který je v jednom či více předmětech hodnocen nedostatečně na vysvědčení, skládá opravné zkoušky nebo opakuje ročník.
Dělení příčin neprospěchu a) endogenní – mají původ uvnitř žáka (LMD, intelekt, charakter, učební styly) b) exogenní – původ vně žáka (rodina, škola)
Dělení příčin neprospěchu • a) biologické – LMD, fyzická konstituce, dyslexie (další poruchy dys) • b) psychické – intelekt, temperament, charakter, úroveň pozornosti • c) sociální – postavení rodičů, soc. klima školy, třídy, charakter společnosti
Příčinami neprospěchu žáka se v rámci pedagogiky zabývají různé disciplíny: a) speciální pedagogika – LMD, hyperaktivita, nedoslýchavost, dysgrafie, dyslexie, poruchy učení b) sociální pedagogika – rozvod, šikana, drogy, kamarádi, lež, sebevraždy c) různé – nesamostatnost, úzkost, stres
Asertivita a nesmělost • žák by měl být asertivní, nikoli agresivní (vliv sociálního chování rodičů) • nesmělost – příčiny: a) temperament (vrozené) b) nízké sebehodnocení
• příčinou neprospěchu může být nadměrná asertivita nebo nezdravá nesmělost • asertivní chování – člověk vyjadřuje své myšlenky, city a přesvědčení upřímným, otevřeným a vhodným způsobem – nechce ostatní lidi ponižovat a získat nad nimi moc.... x agresivní chování – vyjádření myšlenek tak, že porušuji práva ostatních
Asertivita a nesmělost • neschopnost dítěte prosadit se může být způsobena: a) nízké sebehodnocení b) nesplnění nerealistických požadavků (perfekcionismus) c) nepřirozená potřeba příznivých reakcí kamarádů
• výzkumy v USA – 80 % dětí se v určitém věku považuje za nesmělé • nesmělost brání v komunikaci s učitelem, žáky • pomoc učitele: posílat dítě se vzkazy, dávat mu úkoly (mazání tabule, zalévání květin), položit mu otázku, na kterou se může připravit....
Deprese • donedávna nebyly dětské deprese odborně uznávány (podobně i dětské sebevraždy) – dětství je považováno za bezstarostné a všechny problémy se spraví • současné výzkumy dokazují, že dítě může trpět depresí ze školní práce – nejčastěji dobře vychované děti, které se snaží dělat radost dospělým • na nárůst počtu depresí má vliv: a) stoupající počet narušených rodin, b) zvýšené požadavky na školní výsledky
• skutečné depresi občas podlehne asi 10% dětí (častěji dívky) • krátkodobý smutek může přejít v dlouhodobou depresi – školní problémy • deprese jsou těžko diagnostikovatelné – místo smutku může být zlost a podrážděnost
Deprese • Příčiny: a) biologické – dědičné dispozice, chem. látky v mozku b) psychologické – rodiče (rozvod, smrt blízkého), nízké sebehodnocení
• Příznaky: zhoršení školních výsledků, zlost, nuda, ztráta schopnosti se radovat, pláč, pocit, že ho nikdo nemá rád, negativní sebehodnocení, beznaděj, zájem o smrt či sebevraždu, špatné vztahy s vrstevníky • Jak pomoci: upřímně chválit, plánovat zvláštní radostné události, podpora v hrách i jiných činnostech
Domácí úkoly • rodiče chtějí, aby je děti dostávaly, pro dítě obtíž • dítě musí vědět, co má v DÚ dělat – pak je prospěšný – jasně formulovat úkoly • rodiče by měli na plnění úkolů dohlížet – učit děti zodpovědnosti x nesmí ho za něj vypracovat • diferencovat úkoly – cvičné (základní dovednosti), přípravné, rozšiřující, tvůrčí • znát ve vztahu k úkolům odpověď na otázky: co?, jak?, kde?, kdy?, proč?
Kázeň • příčiny v rodině i ve škole – dítě nedodržuje daná pravidla (pere se, lže, mluví bez dovolení) • čím méně kázeňských problémů se ve třídě řeší, tím mají žáci lepší prospěch a raději chodí do školy • to, jak se žák přizpůsobí pravidlům školy, pak působí, jak se přizpůsobí pravidlům ve svém dalším životě • rodinné prostředí musí naučit chápat dítě pojem kázně – největší úloha na rodičích dětí předškolního věku – není-li tomu tak, pak škola není pro dítě vhodným místem k učení
Kázeň • ve škole se žáci učí vhodnému chování a zároveň se škola snaží zamezit nežádoucímu:
a) zabránit nežádoucímu chování žáků, vypěstovat u nich sebekázeň b) dosáhnout změny nežádoucího chování c) zvládat žáky, kteří opakovaně narušují vyučování
• pokud se kázeňské problémy vyskytují v raném věku, může jít o závažný problém x zda je chování v normě je ale subjektivní záležitost (nutno brát v potaz věkové zvláštnosti) – neexistuje ale standard
Kázeň • analýza aspektů: a) co je v silách dítěte a co nikoli b) co dítěti bezděčně sdělujete
• s kázní mohou souviset další faktory: nedostatek sebekázně (LMD), nevhodná organizace práce ve třídě, velká tolerance školy k problematickému chování, nejednost a absence prevence u pedagogů • důležitá je spolupráce s rodiči
Motivace = ochota vynaložit určité úsilí v zájmu dosažení nějakého cíle • nedílná součást úspěšné práce ve škole • Faktory motivace: a) povaha daného úkolu – zvolená či požadovaná činnost b) typ žáka – více motivované jsou děti s většími schopnostmi + vliv rodičů c) atmosféra ve třídě – konkurenční prostředí = pokles motivace d) postoj pedagoga – autokritický přístup potlačuje motivaci, odměňovat snahu e) rodičovské postoje – i zde oceňovat snahu
• motivace – vnější (známky) nebo vnitřní (uspokojení přirozené touhy poznávat) • nedostatek motivace se projevuje na školním prospěchu (lhostejnost)
Nadání • žáci, u kterých se předpokládají potenciální schopnosti nebo kteří již uspěli: obecná inteligence, nadání ke studiu určitých předmětů, tvůrčí myšlení, schopnost vést jiné, psychomotorická schopnost • nadaných je zhruba 3-5% žáků • v ČR se nadané děti cíleně nevyhledávají x od 3. třídy mohou navštěvovat různé školy s rozšířenou výukou (cizí jazyky, Ma-Fy, Hv, Tv)
Nadání • Projevy nadaných dětí: zvídavost, dobrá paměť, vysoký stupeň intelektových schopností, rozvinutý jazyk, urychlený vývoj, pozornost a koncentrace, sociální zralost, smysl pro humor • Problémy: pocit odlišnosti od vrstevníků – izolace, stanovení nerealistických cílů – žijí pod tlakem, obtížně se smiřují s vlastními nedostatky, vyžadují více pozornosti pro sebe na úkor kamarádů nebo sourozenců
Opakování ročníku • o prospěšnosti tohoto aktu se vedou mezi pedagogy diskuse – spíše negativní vliv – vzniká stigma propadlíka • v ČR propadá ročně průměrně 14 žáků z 1000 • problém je i v systému školy – postup mezi ročníky nemusí všem žákům vyhovovat – propadnutí se navrhuje tehdy, neosvojil-li si žák dostatek dovedností k tomu, aby zvládl práci ve vyšším ročníku, dítě tento fakt prožívá velmi negativně
Opakování ročníku • Další závěry:
a) samotné opakování stejné látky dle stejných osnov (a většinou pod vedením stejného učitele) nestačí ke vzpamatování a úspěšnému absolvování školy b) někteří propadlíci pracují zpočátku rychleji, ale pokud se neřeší příčiny propadnutí, pak recidiva c) propadlíci mají více konfliktů, větší odpor ke škole, nespokojenost se sebou samým
• někdy se nařídí opakování ročníku z důvodu nemoci – pak prospěšné (žák nemusí samostatně dostudovávat velké množství učiva) • jako prevence je důležitá komunikace učitel – rodič – průběžné zprávy, rozhovory, přeřazení žáka do vyrovnávací třídy
Studijní dovednosti • pedagogové mají snahu, aby se žáci naučili učit samostatně – žák by měl vědět, jak se má správně učit • i u žáků existuje zájem osvojit si správný způsob učení – zejména při přechodu z 9. třídy ZŠ na SŠ (očekávají, že to budou potřebovat) • žáci nejsou správným způsobem učení vybaveni – škola je k tomu nevede • studijní dovednosti jsou záležitostí učebních stylů – zvýhodňují i znesnadňují učení (do rozporu se může dostat i učební styl učitele a žáka) + žákům chybí některé specifické postupy učení a jejich aplikace
Studijní dovednosti • vysoká úroveň stud. dovedností se projevuje lepšími známkami a vyšším sebevědomím • Pravidla pro rozvoj dovedností: zavést u žáků rutinní postup v učení (ve stejnou dobu), dítě se musí na práci soustředit (ruší např. hlasitá hudba), rodiče by měli mít přehled o zadaných úkolech
Školní fobie • není častá, ale projevy jsou výrazné – dítě se buď bojí školy jako celku nebo něčeho, co se v ní vyskytuje • synonyma: odmítání školy, úzkost vyvolaná školou (strach z odloučení) • příčiny mohou být v rodinném prostředí – dítě je doma nadmíru spokojené (dobrá péče) a ve škole se cítí ohroženo ostatními žáky • nejčastěji se objevuje mezi 6. a 10. rokem
Školní fobie Důvody: • nedostatečně rozvinuté společenské dovednosti, • větší změna v životě rodiny (stěhování, nemoc, ztráta rodiče), • nestabilní domov (rozvod, finanční situace) + necitlivý, náročný učitel, typ studia, školní aktivita (referáty, tělocvik), hrozby, fyzická napadení, násilí, šikana
Tvořivost • tvořivý je každý člověk – známé myšlenky uspořádáme novým (neotřelým) způsobem • učitel musí být schopen tvořivost rozpoznat a rozvíjet ji • existují školy, kde zařazují talentované děti do speciálních tříd • ne každý pedagog je tolerantní k tvořivosti dětí – snaha dospělých nutit děti ke konformitě (aby dítě nevybočovalo z řady) • vlastnosti tvořivých dětí: svobodné myšlení, naivita, humor, snění, osamělost, horečná činnost • tvořivé děti mají problémy ve škole, protože je škola nudí • učitel by měl tyto žáka rozeznat a připravit pro ně diferenciační úlohy, které budou rozvíjet jejich tvořivé vlastnosti
Klíčové pojmy: • nadaný žák, handicapovaný žák, integrace, příčiny neprospěchu žáka, diagnostika.
