Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a právní věda Katedra občanského práva
Diplomová práce
Nadační právo dnes a zítra
Alžběta Zýková
2012/2013
Čestné prohlášení „Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Nadační právo dnes a zítra zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“
…………………………………… Alžběta Zýková
Poděkování
„Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce doc. JUDr. Kateřině Ronovské, Ph.D. za její cenné rady, připomínky a velmi ochotný přístup. Zároveň bych ráda poděkovala své rodině a nejbližším přátelům za podporu a trpělivost nejen při psaní této práce, ale během celého studia.“
Abstrakt Nadačnímu právu není v České republice věnována přílišná pozornost. Zvláště v posledních letech ovšem dochází k jeho rozvoji a nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, který obsahuje zcela novou úpravu tohoto institutu, by mělo dojít k jeho dalšímu zásadnímu posunu. Cílem této diplomové práce je na základě komparace stávající a budoucí právní úpravy nadací zjistit, jakým směrem se bude nadační právo vyvíjet, zda bude podle očekávání směřovat k liberálnějšímu pojetí a jaký budou mít nastalé změny na nadační sektor, resp. konkrétně na nadace, dopad. Přínosem této páce by pak měly být zejména nové poznatky o budoucí právní úpravě nadací a její možná využitelnost v praxi.
Klíčová slova Vývoj nadačního práva, Nadace, Zákon o nadacích a nadačních fondech, Nový občanský zákoník, Přidružený fond, Svěřenský fond, Liberalizace nadačního práva
Abstract At present a scant attention is being paid to foundation law. Nevertheless, in recent years we have seen its development and consequently a major shift is being expected as new Civil Code, with a new regulation incorporated, comes into effect. The purpose of this diploma thesis is to find a course of evolution of foundation law development in terms of comparison between current and prospective changes in the law alongside expected liberal conception and an impact on foundation sector, specifically to foundations. The results are to reveal the findings on forthcoming legal regulation of foundations and its likely application.
Keywords Evolution of foundation law, Foundations, Act on Foundations and Endowment Funds, New Civil Code, Trust fund, Dependent fund, Liberalization of foundation law
OBSAH SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK..................................................................................... 6 ÚVODEM .................................................................................................................................. 7 1. STRUČNÁ NOVODOBÁ HISTORIE NADAČNÍHO PRÁVA NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY ............................................................................................................................ 9 2. ZALOŢENÍ A VZNIK NADACE ..................................................................................... 11 2.1. Nadační listina a její obsah ........................................................................................... 11 2.1.1. Název a sídlo nadace............................................................................................. 14 2.1.2. Vklady do nadace.................................................................................................. 16 2.2. Změna nadační listiny................................................................................................... 17 2.3. Vznik nadace ................................................................................................................ 18 2.4. Zhodnocení ................................................................................................................... 19 3. ÚČEL NADACE ................................................................................................................. 21 3.1. Změna účelu nadace ..................................................................................................... 22 3.2. Status veřejné prospěšnosti........................................................................................... 24 3.3. Zhodnocení ................................................................................................................... 24 4. STATUT NADACE ............................................................................................................ 26 4.1. Zhodnocení ................................................................................................................... 27 5. ORGÁNY NADACE .......................................................................................................... 28 5.1. Správní rada .................................................................................................................. 28 5.2. Dozorčí rada a revizor .................................................................................................. 33 5.3. Zhodnocení ................................................................................................................... 35 6. MAJETEK NADACE ........................................................................................................ 38 6.1. Nakládání s majetkem .................................................................................................. 38 6.2. Podnikání nadací .......................................................................................................... 42 6.3. Poskytování nadačních příspěvků ................................................................................ 44
6.4. Zhodnocení ................................................................................................................... 46 7. SVĚŘENSKÝ FOND A PŘIDRUŢENÝ FOND ............................................................. 49 7.1. Svěřenský fond ............................................................................................................. 49 7.2. Přidružený fond ............................................................................................................ 52 7.3. Zhodnocení ................................................................................................................... 53 8. ZRUŠENÍ A ZÁNIK NADACE ........................................................................................ 55 8.1. Zrušení nadace bez právního nástupce – s likvidací .................................................... 55 8.2. Zrušení nadace s právním nástupcem – bez likvidace .................................................. 58 8.2.1. Sloučení ................................................................................................................ 58 8.2.2. Změna právní formy ............................................................................................. 61 8.3. Zánik ............................................................................................................................. 62 8.4. Zhodnocení ................................................................................................................... 62 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 64 SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ .................................................................................. 66
Seznam pouţitých zkratek ABGB
Císařský patent č. 946/1811 Sb.z.s., Obecný občanský zákoník rakouský
NOZ
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Obchodní zákoník Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů OSŘ
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
OZ
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
ZNNF
Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o nadacích a nadačních fondech)
ZPKT
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů
6
Úvodem Tato diplomová práce se bude zabývat soukromoprávními aspekty nadačního práva v jeho současné a budoucí podobě. Ačkoli v České republice není mnoho odborníků, kteří by se nadačním právem podrobně zabývali, vyžaduje si tento obor jistě svou pozornost. Není zřejmé, proč je tento institut často opomíjen. Důvodem však může být přetrvávající nedůvěra, která má dnes už skoro historické kořeny. Cílem této práce je zjistit, jakým směrem se bude nadační právo, zejména v souvislosti s novým občanským zákoníkem, který slibuje liberálnější pojetí, v nejbližší době ubírat a zda bude tento posun pro nadace přínosem, či nikoli. Za účelem zodpovězení těchto otázek bude užito zejména metody komparace, a to komparace historické,1 na základě které budou srovnávány dvě právní úpravy; stávající právní úprava nadací obsažená zejména v zákoně č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů a očekávaná právní úprava nadací, obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která by měla nabýt účinnosti 1. ledna 2014. Dalšími použitými metodami budou analýza, deskripce a v závěrech jednotlivých kapitol následná syntéza. Po delších úvahách jsem učinila rozhodnutí, že ačkoli jsou součástí nadačního práva jak nadace, tak nadační fondy, bude se tato práce zabývat pouze nadacemi. Důvodem je současný názorový rozkol odborné veřejnosti k výkladu problematiky nadačních fondů. I když ještě do nedávna panovalo všeobecné přesvědčení, že právní úprava nadací se subsidiárně použije také na právní úpravu nadačních fondů a tyto dva instituty zůstanou i nadále velmi podobné, objevily se v poslední době názory některých odborníků, že se subsidiarita neužije a právní úprava nadačních fondů, i když je velice stručná, obstojí sama o sobě společně s obecnou úpravou právnických osob, smyslem a účelem zákona a základními principy, na kterých je postaven NOZ a nadační právo samotné.2 Základní informace k této práci budou čerpány zejména z úplných znění srovnávaných právních předpisů, odborných publikací a z článků obsažených v odborných právnických periodikách. Vzhledem k tomu, že v době tvorby této práce není k budoucí právní úpravě k dispozici mnoho pramenů, budou důležitým zdrojem také některé doposud nevydané zdroje, včetně návrhů některých souvisejících zákonů, které zatím neprošly schvalovací procedurou. 1
O právní komparatistice hovoří podrobně např. KNAPP, V. Velké právní systémy: úvod do srovnávací právní vědy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1996, 248 s. ISBN 80-7179-089-3. 2 RONOVSKÁ, Kateřina. Nadační fond po rekodifikaci soukromého práva: (Subsidiarita či analogie uvnitř nadačního práva?). Část 1/2. Právní rozhledy. ISSN 1210 – 6410. [Dosud nevydaný článek převzatý k publikaci].
7
Již v počátku tvorby této práce jsem začala v rámci projektu „Právo do praxe, praxe do práva – partnerství pro užší sepětí praxe a práva“3 spolupracovat s Fórem dárců, při kterém existují Asociace nadací a nadačních fondů, a které se zasluhuje o rozvoj nadačního sektoru v České republice. Na základě této spolupráce jsem se zcela zásadním způsobem autorsky podílela na publikaci „Průvodce občanský zákoníkem pro nadace a nadační fondy“, která by měla sloužit nadacím a nadačním fondům k usnadnění přechodu na NOZ. Tvorba této publikace byla pro mou diplomovou práci též velkou inspirací. Práce bude členěna do osmi kapitol. První kapitola bude obsahovat stručnou novodobou historii nadačního práva na našem území, aby byly objasněny některé historické souvislosti, které jsou později v práci zmiňovány. Historický kontext také umožní snadněji pochopit, jaké okolnosti ovlivňovaly zákonodárce při tvorbě nové právní úpravy. Zbylých sedm kapitol, které budou v rámci lepší přehlednosti dále členěny na podkapitoly, se bude zabývat právní regulací nadací od jejich vzniku až po zánik, přičemž každá z nich bude ještě rozdělena na dvě části. První část vždy popíše stávající stav a druhá pak právní úpravu očekávanou v budoucnu. Každá kapitola bude zakončena dílčím zhodnocením, ve kterém budou zdůrazněny základní odlišnosti obou právních pojetí a vyhodnocen jejich pravděpodobný dopad na nadační sektor. Jelikož je nadační právo mezi právníky a bohužel i mezi jinými odborníky velmi málo populární a množství publikací, článků a ostatních prací na toto téma je značně omezené, měl by přínos této práce spočívat zejména v obohacení tohoto právního institutu o nové poznatky. Zároveň se blíží očekávaná doba nabytí účinnosti NOZ a mnoho nadačních subjektů dodnes netuší, co je přesně čeká, jaké se jim otevírají možnosti, či zda budou mít nějaké nové povinnosti. Tato práce jim může být alespoň v počátcích, společně s výše zmíněnou publikací „Průvodce občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy“, dobrým vodítkem.
3
Reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0146.
8
1. Stručná novodobá historie nadačního práva na území České republiky Novodobou historii nadačního práva můžeme počítat od roku 1918, kdy vzniklo samostatné Československo. V té době byla právní úprava nadací převzata z všeobecného občanského zákoníku (ABGB), který platil na našem území od roku 1812. Nadacím byl v tomto předpise věnován pouze jediný paragraf, což dostatečně vypovídalo o podrobnosti a kvalitě tehdejší úpravy. Později, po roce 1948, dokonce zmizel pojem „nadace“ z právního řádu úplně. Tato skutečnost vedla až k postupnému vymizení tohoto institutu z praxe.4 Po roce 1989 se ovšem opět objevil zájem o nadační sektor. Nastalá situace byla vyřešena, alespoň prozatímně, zakotvením ustanovení § 389b5 do tehdejšího hospodářského zákoníku. Bohužel tato střídmá úprava nadační sféře příliš neprospěla. Už samotné zařazení této problematiky do hospodářského zákoníku bylo nevyhovující, jelikož přirovnávalo nadace ke korporacím a značilo nepochopení zásadních odlišností mezi těmito dvěma instituty.6 Novou naději přinesla, společně s prováděcím zákonem č. 102/1992 Sb., novela7 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 1992.8 Tato novela zakotvila do ustanovení § 20b – 20e zvláštní otázky nadací, na které se dále vztahovaly obecné otázky právnických osob dle ustanovení § 18 – 20a,9 a konečně zařadila nadace mezi účelová sdružení majetku, čímž definitivně ukončila spekulace o existenci či neexistenci osobní složky těchto právnických osob. Navíc výslovně zakotvila i možnost zakládat nadace závětí a základní obsahové náležitosti statutu. I přes tento značný posun byla právní úprava v OZ stále velmi obecná a neucelená. Své k tomu přispěl i fakt, že při přijímání novely OZ, obsahující právní úpravu nadací, se počítalo s přijetím zvláštního zákona, který by pak tuto úpravu dále rozvíjel a doplňoval. To se ovšem nestalo, a tak po určitém vystřízlivění bylo
4
VESELÝ, Jan. Nový zákon o nadacích a nadační institut. Právní rádce. 1997, roč. 5, č. 12, s. 27 - 32. ISSN 1210 – 4817. 5 § 389b zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník: (1) Fyzické nebo právnické osoby mohou jednotlivě nebo společně zřizovat za účelem rozvoje duchovních hodnot, ochrany lidských práv nebo jiných humanitních cílů k ochraně a tvorbě životního prostředí i zachování přírodních hodnot účelové fondy (nadace). Nadace neslouží výdělečným cílům. Nadace je právnickou osobou; vzniká dnem registrace podle odstavce 2. (2) Organizaci, cíle a používání prostředků upravuje statut, který vydává zřizovatel. Pro platnost statutu se vyžaduje jeho registrace na okresním národním výboru příslušném podle sídla nadace. (3) Na nadace se přiměřeně použijí ustanovení obecně závazných právních předpisů o občanských sdruženích. 6 RONOVSKÁ, Kateřina. Novinky na poli nadačního práva: krok správným směrem. Právní fórum. 2010, roč. 7, č. 8, s. 407 – 408. ISSN 1214 – 7966. 7 § 509/1991 Sb., zákon, kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník. 8 HUDCOVÁ, Zdeňka. Nadace a nadační fondy. Právní rádce. 2000, roč. 8, č. 12, s. 15 – 17. ISSN 1210 – 4817. 9 TELEC, Ivo. Nadace. Časopis pro právní vědu a praxi. 1994, roč. 2, č. 3, s. 124 – 131. ISSN 1210 – 9126.
9
brzy zřejmé, že slibně se vyvíjející právní úprava nadací ustrnula v půli cesty.10 Tento stav s sebou navíc nesl mnoho negativních následků. Přílišná liberálnost úpravy vedla k častému zneužívání nadačního institutu a ke ztrátě důvěry ze strany veřejnosti, která je pro nadační sektor obzvláště důležitá.11 Zlomovým rokem pro nadační právo se stal rok 1998, kdy nabyl účinnosti dlouho připravovaný a očekávaný zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech. Tento zákon je v porovnání s právní úpravou nadací v některých jiných evropských zemích poměrně přísný, s mnoha kogentními ustanoveními.12 Jako reakce na dřívější značně nevyhovující právní úpravu, která vedla k nedůvěře v nadační sektor, se to ovšem jeví jako logické východisko. ZNNF je dnes účinný komplexní právní předpis, který zahrnuje právní úpravu nadací i nadačních fondů. Zároveň je třeba nezapomínat na obecnou právní úpravu právnických osob obsaženou v OZ, která je pro postavení nadací také zcela zásadní.13 1. ledna 2014 dojde na poli nadačního práva k další velké změně. Měl by totiž nabýt účinnosti NOZ, který obsahuje zcela novou právní úpravu nadací a nadačních fondů, které společně označuje jako fundace, a zařazuje je do obecné části, oddílu 3, § 303 a násl. Vzhledem k tomu, že celý NOZ pracuje s koncepcí posílení svobody a autonomie vůle jednotlivce, kterou promítá i do právní úpravy nadací, můžeme se připravit na návrat k částečné liberalizaci nadačního práva. NOZ zároveň klade značný důraz na odpovědný výkon této svobody,14 takže by se již nemělo jednat o liberalizaci absolutní, a tedy nevyhovující a zpátečnickou, ale naopak o liberalizaci, která více přiblíží nadační právo České republiky moderním evropským trendům a neubere mu na transparentnosti.
10
VESELÝ, Jan. Nový zákon o nadacích a nadační institut. Právní rádce. 1997, roč. 5, č. 12, s. 27 - 32. ISSN 1210 – 4817. 11 RONOVSKÁ, Kateřina. K historickému vývoji nadací ve střední Evropě. Časopis pro právní vědu a praxi. 2011, roč. 19, č. 2, s. 124 - 131. ISSN 1210 – 9126. 12 Viz k tomu RONOVSKÁ, K. Nadace v Evropě: koncepce, funkce, vývojové tendence. 2011. 345 s. Habilitační práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. 13 RONOVSKÁ, Kateřina. Nadace, spolky a občanské právo. Acta Iuridica Olomucensia. Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. č. 2, s. 96. ISSN 1801 – 0288. 14 TELEC, Ivo. O vládním návrhu občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2009, roč. 17, č. 19, s. 677 - 684. ISSN 1210 – 6410.
10
2. Zaloţení a vznik nadace Nadace je právnickou osobou soukromého práva. Její vznik je v obou srovnávaných právních úpravách rozložen do dvou fází. Nejprve musí dojít k jejímu založení zakládací listinou či pořízením pro případ smrti a teprve poté může dojít k samotnému vzniku, ke kterému dochází konstitutivním zápisem do veřejného rejstříku, ve kterém jsou nadace vedeny. Tento rejstřík se nazývá rejstřík nadací a nadačních fondů nebo také zkráceně nadační rejstřík.15
2.1. Nadační listina a její obsah Nadaci lze stručně charakterizovat jako účelové sdružení majetku. Při zakládání nadace tedy zakladatel, kterým může být jak fyzická tak právnická osoba,16 projevuje svou vůli svěřit určitý majetek vymezenému účelu a uvést v život nový subjekt práva. Projevuje tak svou nadační svobodu a zároveň pokládá základní stavební kameny, na kterých bude nadace fungovat.17 Jelikož po vzniku nadace dochází k úplnému oddělení majetku nadace od osoby zakladatele, který nadále nemůže do chodu nadace zasahovat, je třeba projevu vůle věnovat obzvláště velkou pozornost.18 K založení nadace může dojít třemi různými způsoby. Prvním z nich je písemná smlouva uzavřená mezi zakladateli, pokud jich je více. Jedná se o zákonem výslovně neupravený typ smlouvy, přičemž se ale vyžaduje úřední ověření podpisů těch, kteří ji uzavírají.19 Druhou možností je založení nadace zakládací listinou, což se uplatní v případě, že je zakladatel pouze jediný. Tato listina musí být ve formě notářského zápisu. Poslední, třetí možností, je založení nadace závětí, která musí být pro účel založení nadace též ve formě notářského zápisu.20 Všechny tyto tři druhy založení pak můžeme označit legislativní zkratkou „nadační listina“.21 ZNNF vyjmenovává povinné obsahové náležitosti nadační listiny. Rozlišuje ovšem smlouvu mezi zakladateli a zakládací listinu od závěti, pro kterou stanoví užší výčet těchto 15
V budoucnu bude úprava všech veřejných rejstříků, včetně rejstříku nadačního, sjednocena do jednoho právního předpisu, kterým bude zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Více viz Návrh zákona o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 16. 6. 2013]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=986&CT1=0. 16 HÁJKOVÁ, Helena. Vzory s komentářem: nadace a nadační fondy. Právní rádce. 2005, roč. 13, č. 7, s. 72 76. ISSN 1210 – 4817. 17 RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012. ISBN 978-7357-971-5. S. 86 - 87. 18 RONOVSKÁ, K. Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3453-X. S. 75 – 76. 19 HURDÍK, J., TELEC, I. Zákon o nadacích a nadačních fondech: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1998. ISBN 80-7179-199-7. S. 59. 20 § 3 odst. 1 ZNNF. 21 HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 62.
11
povinných náležitostí. Ty z nich, které nejsou trvalé povahy, totiž není možné určit předem, jelikož ve většině případů může být i dlouhý časový rozestup mezi pořízením závěti a projednáním dědictví, takže by snadno mohlo dojít k jejich změně.22 Obecně tedy musí nadační listina, nejedná-li se o závět, obsahovat: -
název a sídlo nadace,
-
identifikaci zakladatele (všech zakladatelů, je-li jich více),
-
vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,
-
výši, popřípadě hodnotu majetkového vkladu, který se každý zakladatel zavazuje do nadace vložit,
-
počet členů správní rady, identifikaci jejích prvních členů a způsob jednání jménem nadace,
-
počet členů dozorčí rady a identifikaci jejích prvních členů, nebo identifikaci revizora, vykonává-li působnost dozorčí rady revizor,
-
stanovení pravidla pro omezení nákladů nadace podle § 22 ZNNF23 nebo určení, že pravidlo má být stanoveno statutem,
-
určení osoby, která spravuje majetkové vklady do vzniku nadace,
-
podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, kterým je lze poskytnout, nebo určení, že tyto náležitosti mají být stanoveny statutem nadace.24 Jak je již řečeno výše, je-li nadační listinou závěť, jsou vyžadovány pouze některé
z těchto náležitostí, stanovené ustanovením § 3 odst. 3 ZNNF. Zároveň však musí být v závěti také určena osoba, která jmenuje první členy orgánů nadace, nejsou-li jmenováni v závěti, a která provede další úkony, jež jsou pro vznik nadace nezbytné. Závěť, která nebude obsahovat všechny povinné náležitosti, bude v části, kterou má být nadace založena, neplatná.25 Při založení nadace závětí musí být také respektována pravidla pro dědění ze závěti, stanovená OZ v ustanovení § 476 a násl.26
22
HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 72. Ustanovení § 22 ZNNF dává na výběr ze tří pravidel, přičemž alespoň jedno z nich musí být stanoveno v nadační listině nebo statutu nadace: 1) celkové roční náklady nadace nebo nadačního fondu související se správou nadace nebo nadačního fondu nesmí převýšit určité procento ročních celkových výnosů nadačního jmění nebo majetku nadačního fondu, 2) celkové roční náklady nadace nebo nadačního fondu související se správou nadace nebo nadačního fondu nesmí převýšit určité procento hodnoty ročně poskytnutých nadačních příspěvků nebo 3) celkové roční náklady nadace nebo nadačního fondu související se správou nadace nebo nadačního fondu nesmí převýšit určité procento nadačního jmění nebo majetku nadačního fondu podle jeho stavu k 31. prosinci téhož roku. 24 § 3 odst. 2 ZNNF. 25 § 3 odst. 3 ZNNF. 26 RONOVSKÁ 2004 op. cit., s. 90. 23
12
Kromě povinných obsahových náležitostí stanovených zákonem může zakladatel v rámci své nadační svobody zakotvit do nadační listiny i další záležitosti, které sám uzná za vhodné. Limitován je pak zejména ustanovením § 39 OZ, který pod sankcí absolutní neplatnosti zakazuje právní úkony, které svým obsahem nebo účelem odporují zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Založit nadaci bude do budoucna možné pouze dvěma způsoby: zakládací listinou a pořízením pro případ smrti, přičemž obě dvě formy budou vyžadovat formu veřejné listiny, tedy notářského zápisu. Zakládací listina poslouží k založení nadace nejen jedinému zakladateli, jak je tomu dnes, ale nově také více zakladatelům, kteří se však budou považovat za zakladatele jediného a v záležitostech nadace budou jednat jednomyslně. Nadační listina tedy bude na příště vždy pouze jednostranným právním úkonem. Problém může nastat ve chvíli, kdy jeden ze zakladatelů odmítne spolupracovat. Zákonodárce na tuto situaci ovšem myslel a dává ostatním zakladatelům možnost obrátit se na soud, který může na návrh kteréhokoli z nich souhlas nespolupracujícího zakladatele nahradit.27 Povinné obsahové náležitostí nadační listiny jsou v NOZ stanoveny velice podobně jako v ZNNF, přesto se ale objevují určité rozdíly. Stejně jako dnes jsou i v NOZ stanoveny rozdílně požadavky na obsah nadační listiny, které jsou součástí pořízení pro případ smrti a na nadační listiny ostatní. Obecně tedy mezi povinné obsahové náležitosti nadační listiny dle NOZ patří: -
název a sídlo nadace,
-
identifikační údaje o zakladateli,
-
vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,
-
výše vkladu každého zakladatele,
-
výše nadačního kapitálu,
-
počet členů správní rady, jejich identifikace a způsob jejich jednání jménem nadace,
-
počet členů dozorčí rady (příp. revizora) a jejich identifikace,
-
určení správce vkladů,
-
podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.28
27 28
§ 308 odst. 2 a 3 NOZ. § 310 NOZ.
13
Je patrné, že NOZ zásadní změny v rámci povinných obsahových náležitostí nadační listiny nepřinese. Nově se bude povinně uvádět údaj o výši nadačního kapitálu, který je sám o sobě pro nadace novinkou a naopak už se nebude uvádět jedno z pravidel pro omezení nákladů nadace.29 Podobně jako dnes bude moci zakladatel v nadační listině upravit i další záležitosti. Bude tak moci upravit v podstatě vše, co zákon nezakazuje výslovně, co neporušuje dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.30 Pokud bude některá z povinných obsahových náležitostí v nadační listině chybět, bude moci soud prohlásit nadaci i bez návrhu za neplatnou.31 NOZ obsahuje v mnoha svých ustanoveních možnost zakázat, nebo naopak povolit některé činnosti. Jedná se zejména o podnikání, změnu nadační listiny, změnu právní formy atd. Některé z těchto činností nelze bez povolení vůbec vykonávat, jiné zase lze, pokud nebudou zakázány, provozovat téměř bez omezení. Tyto zákazy a povolení tak budou do budoucna pravidelnou součástí nadační listiny. Pokud bude nadace založena pořízením pro případ smrti, bude nutné, aby před jejím vznikem byly do nadační listiny doplněny chybějící povinné obsahové náležitosti dle § 310 NOZ a aby byly učiněny i další potřebné kroky nezbytné pro vznik nadace. Za tím účelem by měla být v pořízení pro případ smrti určena osoba, která tak učiní. Nebude-li nikdo určen, bude touto osobou vykonavatel závěti. Zajímavé je, že zatímco ZNNF hovoří o založení nadace mortis causa jako o založení nadace závětí, NOZ užívá obecnější pojem, jímž je založení nadace pořízením pro případ smrti. Vysvětlení je ovšem jednoduché. ZNNF totiž opravdu hovoří pouze o závěti jako takové, NOZ pak vztahuje pod pojem „pořízení pro případ smrti“ kromě závěti i např. dědickou smlouvu či dovětek, kterými je také možné nadaci založit.32 2.1.1. Název a sídlo nadace Název i sídlo nadace patří v obou srovnávaných právních úpravách mezi povinné obsahové náležitosti nadační listiny. Požadavky na název a sídlo jsou v současné době upraveny především v OZ. Název nadace je jejím základním identifikačním znakem. Lze jím vyjádřit účel a směřování nadace a též upozornit na osobu, která je jejím zakladatelem, nebo která má k nadaci jiné vazby. Může tedy o nadaci mnohé vypovědět. Nadace musí mít ve svém názvu 29
§ 22 odst. 1 ZNNF. § 1 odst. 2 NOZ. 31 § 129 odst. 1 písm. b) NOZ. 32 ELIÁŠ, K. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-922-2. S. 170. 30
14
slovo „nadace“, přičemž jiné osoby nesmějí toto označení používat. Název nadace by též neměl naplňovat znaky nekalosoutěžního jednání.33 Pokud by bylo jméno nadace neoprávněně užito, může se nadace domáhat nápravy u soudu. Konkrétně může žádat, aby se neoprávněný uživatel zdržel užívání tohoto názvu a odstranil závadný stav. Dále je možné žádat přiměřené zadostiučinění, které je možné požadovat i v penězích. Stejné nápravy se může nadace domáhat i v případě, že by bylo neoprávněně zasaženo do její pověsti.34 Sídlo představuje určité zázemí nadace, a tak je pro její existenci též nesmírně důležité. Mělo by být určeno, stejně jako název, již při založení nadace. Do nadační listiny stačí zapsat obec, ve které se sídlo nadace nachází. Do nadačního rejstříku se už ovšem musí zapsat adresa celá. OZ dále stanoví omezení na sídlo nacházející se v bytě a pravidlo, že každý se může dovolat skutečného sídla nadace. Pokud se ovšem někdo dovolává sídla zapsaného v nadačním rejstříku, nemůže nadace namítat, že má sídlo jinde.35 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Právní úprava názvu a sídla nadací, respektive především obecná právní úprava názvu a sídla právnických osob, která je subsidiárně použitelná pro nadace, je v NOZ podstatně propracovanější než v OZ. Název nadace bude muset stejně jako dnes obsahovat slovo „nadace“. Zároveň ale NOZ stanovuje, že jeho pravidelnou součástí bude označení poukazující na její účel.36 Není jasné, zda se jedná o povinnost nebo pouhé doporučení. V tomto případě lze však spíše předpokládat doporučující charakter tohoto ustanovení. Název musí dále odlišit nadaci od jiné osoby a nesmí být klamavý. NOZ také povoluje za podmínek stanovených v ustanoveních § 133 a 134 užít v názvu jméno člověka nebo prvek názvu jiné právnické osoby, ke kterým má nadace zvláštní vztah. Pokud by tento zvláštní vztah chyběl, jednalo by se už o název klamavý, a tedy odporující zákonu.37 V neposlední řadě NOZ také chrání název nadace. Ta se bude moci při neoprávněném zásahu do práva k názvu domáhat, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek. Taktéž se bude moci nadace bránit proti zásahům do její pověsti nebo soukromí. Výjimka je stanovena pouze pro vědecké a umělecké účely a také pro tiskové, rozhlasové, televizní nebo obdobné zpravodajství. I tyto formy zásahů však mají svá zákonná omezení.38 33
RONOVSKÁ 2012 op. cit., s. 66. § 19b OZ. 35 § 19c OZ. 36 § 308 NOZ. 37 ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 120. 38 § 135 NOZ. 34
15
Sídlo nadace bude muset být dle NOZ opět určeno již při jejím založení. V nové právní úpravě je liberálněji stanovena možnost mít sídlo nadace v bytě. Postačí, pokud nebude narušen klid a pořádek v domě. Stejně jako dle ZNNF bude možné v zakládací listině uvést pouze obec, ve které se sídlo nachází, v nadačním rejstříku však bude muset být opět adresa celá. NOZ zachová i možnost každého dovolat se skutečného sídla nadace s tím, že pokud se někdo dovolá sídla zapsaného v nadačním rejstříku, nemůže nadace namítat, že má skutečné sídlo jinde.39 2.1.2. Vklady do nadace Údaj o výši vkladu každého zakladatele je další povinnou obsahovou náležitostí nadační listiny. Každý ze zakladatelů je při založení nadace povinen vložit do nadačního jmění vklad v takové výši, aby jejich celková hodnota byla minimálně 500.000 Kč. Majetkové vklady mohou být peněžité, nepeněžité i smíšené, tedy částečně peněžité a částečně nepeněžité.40 U nepeněžitých vkladů pak musí být určen jejich předmět a jejich cena musí být oceněna znalcem. V nadační listině je též nutné určit osobu, která bude spravovat vklady do vzniku nadace. Pokud je nadace založena závětí a ta neobsahuje údaj o správci vkladů, vykonává tuto činnost vykonavatel závěti. Správce vkladů, ač to explicitně ze zákona nevyplývá, není jejich vlastníkem, tyto vklady mu jsou pouze svěřeny do správy.41 Po vzniku nadace je povinen vklady bez zbytečného odkladu nadaci předat. V případě, že by nadace nevznikla, je povinen vydat je zpět zakladatelům nebo případně oprávněným dědicům.42 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK NOZ se věnuje vkladům do nadace velice podrobně. Jak již bylo řečeno výše, majetek nadace patří k jejím základním pojmovým znakům, a tak jej NOZ ochraňuje už od jejího založení, resp. od počátku jeho sdružování. Nejdůležitější pravidla týkající se vkladů jsou velice podobná těm, které známe ze ZNNF. Předností NOZ je, že je dále rozpracovává a upřesňuje. Předmět vkladu do nadace bude moci být v režimu NOZ, stejně jako dle stávající právní úpravy, peněžitý, nepeněžitý i smíšený. Zachována bude také minimální souhrnná výše vkladů, která bude i nadále 500.000 Kč. Nově ale budou rozlišeny pojmy „předmět vkladu“ a „vklad“, což je terminologicky přesnější než souhrnný pojem „vklad“, který je užíván dnes. Nepeněžité předměty vkladu bude potřeba ocenit znalcem, přičemž výši vkladu pak nebude 39
§ 136 – 137 NOZ. HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 65. 41 TELEC, Ivo. Majetkové vklady do nadací a nadačních fondů. Časopis pro právní vědu a praxi. 1998, roč. 6, č. 3, s. 514 – 519. ISSN 1210 – 9126. 42 § 6 ZNNF. 40
16
možné určit vyšší částkou, než kterou stanoví posudek. Nepeněžitý předmět vkladu také bude muset splňovat předpoklad trvalého výnosu a nebude moci sloužit jako jistota.43 Pro investiční cenné papíry, nástroje peněžního trhu a další věci podle ZPKT umožňuje NOZ také alternativní způsob jejich ocenění pro potřeby určení výše vkladu, který tvoří.44 Stejně jako dnes bude i do budoucna v nadační listině určena osoba, která bude spravovat vklady do vzniku nadace. Předáním předmětů vkladů této osobě splní zakladatelé svou vkladovou povinnost. Nadace k nim získá vlastnické právo dnem svého vzniku nebo případně zápisem do příslušného veřejného rejstříku, váže-li zákon vznik vlastnického práva k určité věci na tento zápis. Bude-li předmět vkladu peněžitý, bude jej správce vkladů povinen uložit na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrového družstva, kde budou tyto peníze až do vzniku nadace blokovány. Po vzniku nadace jí předá správce vkladů bez zbytečného odkladu předměty vkladů, které od zakladatelů převzal. Pokud nadace nevznikne, bude správce vkladů povinen tyto předměty vkladu vrátit tomu, kdo je vnesl.45
2.2. Změna nadační listiny Změna nadační listiny není v NOZ vůbec řešena, což je z pohledu praxe značně nevyhovující. Obecně je ale nadační vůle a tím i nadační listina považována za nezměnitelnou. Toto pojetí je ovšem velice problematické, jelikož v právním životě mohou vždy nastat situace, kdy bude změna nadační listiny zcela nezbytná. V některých zdrojích lze dohledat úvahy nad tím, zda by v krajních případech nebylo možné provést změnu nadační listiny prostřednictvím soudu.46 Nejvyšší soud České republiky se však ve svém rozhodnutí ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4508/2009, vyrovnává s tímto problémem tak, že nadační listinu sice prohlašuje za nezměnitelnou, ale nevyhnutelné zásahy, vyvolané například změnou zákona, povoluje řešit formou změny statutu nadace. Ten sice musí být povinně v souladu s nadační listinou, tedy s vůlí zakladatele, ovšem v případě, že změna bude vynucena zákonem nebo vyvolána objektivními okolnostmi, může být i přes vzniklé rozdíly soulad obou dokumentů fakticky zachován. NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Na problémy, které vznikly v důsledku absence právní regulace změny nadační listiny nadace, reagoval NOZ nejen zakotvením poměrně podrobných pravidel, ale též stanovením 43
§ 327 NOZ. § 328 – 329 NOZ. 45 § 330 a násl. NOZ. 46 Např. RONOVSKÁ 2004 op. cit., s. 94. 44
17
speciálních pravidel pro změnu účelu nadace, která je velice citlivou záležitostí. Zákonodárce nechává v první řadě úpravu možnosti změny nadační listiny na zakladateli. Ten bude moci přímo v nadační listině stanovit, kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu bude moci nadační listinu měnit. Nadační listinu bude ovšem možné změnit, i když zakladatel tuto možnost do nadační listiny nezakotví, a to za předpokladu, že dojde k takové změně okolností, že vznikne rozumná potřeba změny vnitřních poměrů nadace. Tou může být např. změna zákona či potřeba nahrazení revizora dozorčí radou v důsledku zvýšení nadačního kapitálu. V takovém případě bude mít právo na změnu zakladatel, bude-li s ní souhlasit i správní rada. Nebude-li zakladatel, bude moci o změně rozhodnout soud na návrh nadace, a to opět za předpokladu, že získá souhlas od správní rady. Soud bude rozhodovat tak, aby byly co nejvíce šetřeny zájmy zakladatele, a bude brát v potaz i stanovisko dozorčí rady a zájmy třetích osob. Poslední možností je, že zakladatel v nadační listině možnost její změny úplně vyloučí. Tím se stane absolutně nezměnitelnou za jakýchkoli okolností.47 Změna sídla nadace je v NOZ speciálně upravena v ustanovení § 316. Správní rada bude moci změnit sídlo po předchozím vyjádření dozorčí rady. Zakladatel ale bude moci tuto změnu v nadační listině omezit nebo úplně vyloučit. K přemístění sídla do zahraničí pak bude potřeba schválení soudu, který bude zjišťovat, zda pro to existuje vážný důvod a zda by tato změna neohrozila oprávněné zájmy osob, kterým mají být poskytovány nadační příspěvky. Pokud by na některou z těchto otázek soud odpověděl kladně, přemístění sídla neschválí.48
2.3. Vznik nadace K samotnému vzniku nadace dochází dnem jejího konstitutivního zápisu do nadačního rejstříku. Ten provede soud, který jej vede, tedy krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud nadace, které se zápis týká.49 Návrh na zápis může podat zakladatel, vykonavatel závěti nebo osoba, která k tomu bude písemně zmocněna. Se vznikem nadace se pojí také otázka jednání zakladatelů mezi založením a vznikem. Ti jednají buď společně nebo ten z nich, kterého písemně zmocní. V případě založení nadace závětí jedná v postavení zakladatele její vykonavatel. Závazky, vlastnická a jiná práva, která v důsledku jednání zakladatelů, případně vykonavatele závěti, vzniknou, přechází na nadaci
47
ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 172 – 173. Tamtéž. 49 § 200a odst. 1 OSŘ. 48
18
dnem jejího vzniku.50 Pokud nadace nevznikne, bude platit, že tyto osoby jednaly na svůj účet a ponesou všechna rizika s tím spojená.51 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Způsob vzniku nadace se do budoucna příliš měnit nebude. I nadále bude vznikat dnem konstitutivního zápisu do nadačního rejstříku. Návrh na zápis bude podávat zakladatel a nebude-li to možné a neurčí-li zakladatel zároveň někoho jiného, podá ho jménem nadace správní rada. Jednání za nadaci mezi založením a vznikem již nebude upraveno přímo v části týkající se nadací, ale bude vycházet z obecné úpravy právnických osob. Kdo bude za nadaci jednat v období mezi jejím založením a vznikem, bude z tohoto jednání nově oprávněn a zavázán sám. V případě jednání více osob budou zavázány společně a nerozdílně. Nadace pak bude mít lhůtu tři měsíce od svého vzniku, během které bude moci právní účinky těchto jednání převzít. Učiní-li tak, bude z nich zavázána od počátku.
2.4. Zhodnocení Při založení nadace dle NOZ se naplno projevuje princip posílení svobody a autonomie vůle jednotlivce, na kterém je celý zákon vystaven. Zakladatel bude mít při tvorbě nadační listiny poměrně volnou ruku a jeho vůle bude oproti stávající právní úpravě značně posílena. S těmito výhodami se ale zároveň pojí povinnost důkladněji o svém počínání přemýšlet. Budoucí právní úprava nadací velice často odkazuje na zákaz či povolení určitých činností v nadační listině. Pokud např. zakladatel nevyloučí podnikání, může tak nadace činit v zásadě bez dalšího, pokud naopak výslovně nepovolí některé činnosti, jako je např. změna právní formy nadace na nadační fond, nebude moci k této změně dojít. Zdánlivá přísnost ovšem není až tak radikální, jelikož NOZ nově povoluje a především podrobně upravuje, což je od současné právní úpravy značný posun, změnu nadační listiny. Je pravdou, že i tu musí zakladatel v nadační listině povolit, pokud ji ovšem výslovně nevyloučí, může k její změně dojít i pokud nastanou takové okolnosti, že bude změna potřebná. Je třeba si ale uvědomit, že změna nadační listiny není pro nadační subjekt, který potřebuje získat co největší důvěru ze strany veřejnosti, příliš žádoucí a tím se vracíme zpět k zodpovědnosti, se kterou bude muset zakladatel nadační listinu vytvářet. 50
§ 6 ZNNF. KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM JUDr. HANY FRIŠTENSKÉ: Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy. Praha: Fórum dárců, 2013, s 27. 51
19
Další pozitivní změnou, kterou NOZ přináší, je opuštění možnosti založení nadace na základě smlouvy. Neosobní povaha nadace totiž z podstaty věci nepřipouští úpravu budoucích vztahů mezi jednotlivými zakladateli, ale vyžaduje pouze společný právní úkon směřující k založení nadace, respektive k svěření určitého majetku vymezenému účelu.52 Řešení, které nabízí NOZ, tedy že na více zakladatelů se hledí jako na zakladatele jediného, přičemž založení nadace je i v tomto případě jednostranným právním úkonem, se jeví jako velice přínosné. Podkapitoly, které řeší název, sídlo a vklady do nadace rozkrývají další změny, které s účinností NOZ nastanou. U názvu je velice podrobně zpracována varianta, kdy se v něm objeví jméno určitého člověka či prvek názvu jiné právnické osoby. Dnes je samozřejmě také možné zakomponovat tyto prvky do názvu, ovšem vzhledem k méně propracované právní úpravě je pravděpodobnější, že dojde k jistým nesrovnalostem, takže budoucí právní úprava by měla nadacím při tvorbě názvu poskytovat vyšší jistotu. Také vklady do nadace jsou v NOZ upraveny o mnoho podrobněji. Jako velmi přínosné můžeme hodnotit terminologické změny. NOZ začal rozlišovat „předmět vkladu“ a „vklad“, což má rozhodně své opodstatnění a především místo „splacení vkladu“ zavedl termín „splnění vkladové povinnosti“. Vzhledem k tomu, že nepeněžitý předmět vkladu ani nelze z logiky věci „splatit“, je tato změna zcela žádoucí.53 V neposlední řadě NOZ stanovuje nová pravidla pro oceňování nepeněžitého předmětu vkladu, ve kterých mimo jiné nabízí alternativní řešení (ke znaleckému posudku) pro oceňování investičních cenných papírů, nástrojů peněžního trhu nebo i jiných věcí dle ZPKT, což dává zakladateli, jehož předmět vkladu má být oceněn, možnost volby pro něj výhodnějšího postupu.
52
HURDÍK, J. Problémy nadačního práva. Brno: Masarykova univerzita, 1994. ISBN 80-210-1015-0. S. 113 – 114. 53 ELIÁŠ 2012, op. cit., s. 176.
20
3. Účel nadace Nadace je účelové sdružení majetku. Účel je tedy základním pojmovým znakem nadace a jeho určení v nadační listině, kam se povinně uvádí, je velice důležité. Není stanoveno, zda má být určen podrobně, či může být pouze obecný.54 Zákon tímto nechává zakladateli volnost stanovit rozsah účelu dle svých potřeb. Podle ZNNF může být nadace založena pouze pro dosahování obecně prospěšných cílů. Znamená to, že účel nadace může být pouze obecně (veřejně) prospěšný, nikoli smíšený nebo dokonce zcela soukromý. Co je za obecně prospěšný cíl považováno může být zákonem vymezeno třemi různými způsoby. Taxativním výčtem, demonstrativním výčtem nebo jinou než výčtovou metodou. ZNNF používá asi nejčastěji používaný způsob, kterým je demonstrativní výčet.55 Dle stávající právní úpravy se tedy může jednat zejména o rozvoj duchovních hodnot, ochranu lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochranu přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Kromě těchto zákonem uvedených příkladů můžeme za obecně prospěšný cíl dále považovat např. ochranu zdraví, rozvoj kultury a národního sebeuvědomění, ochranu jazyka a další podobné činnosti.56 Zajímavostí je, že zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, považuje za veřejně prospěšnou činnost také sport jako takový.57 Nadace nesmí být založena za účelem podpory politických stran a hnutí. V neposlední řade jsou zakázané i „nadační perpetuum mobile“, což jsou nadace, které slouží výlučně ke správě vlastního majetku.58 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Účel nadace projde do budoucna poměrně zásadní změnou. Na příště totiž bude možné založit nadaci k trvalé službě společensky nebo hospodářsky užitečnému účelu. NOZ sám konkrétně hovoří o účelu veřejně prospěšném a dobročinném, které se budou objevovat pravděpodobně nejčastěji. S nejvyšší pravděpodobností však nevylučuje ani jiný účel, pokud bude odpovídat výše zmíněné definici a nebude odporovat jiným ustanovením zákona.
54
RONOVSKÁ 2012 op. cit., s. 116. RONOVSKÁ, Kateřina. K pojetí veřejné prospěšnosti v Evropě. Právní fórum. 2010, roč. 7, č. 9, s. 428 – 432. ISSN 1214 – 7966. 56 HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 28 – 29. 57 RONOVSKÁ, Kateřina. Poznámky k návrhu nového občanského zákoníku. Časopis pro právní vědu a praxi. 2006, roč. 14, č. 2, s. 158 – 162. ISSN 1210 – 9126. 58 RONOVSKÁ, Kateřina. Nadace (a trusty) v kontinentální Evropě - pohled funkcionální. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 7 – 8, s. 202 – 206. ISSN 1803 – 6554; více také Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 29 Odo 413/2002. 55
21
Veřejná prospěšnost dostane v NOZ svou vlastní definici, podle které bude za veřejně prospěšnou nadaci považována ta, jejímž posláním bude přispívat v souladu s nadační listinou vlastní činností k dosahování obecného blaha. Zároveň bude potřeba, aby na rozhodování nadace měly vliv pouze bezúhonné osoby, aby nadace nabývala majetek z poctivých zdrojů a aby hospodárně využívala své jmění k veřejně prospěšnému účelu.59 Veřejná prospěšnost se nebude pojit na právní formu, jak je tomu dnes,60 ale pouze na reálnou činnost právnické osoby.61 Veřejně prospěšnou tedy nemusí být pouze nadace, ale kterákoli právnická osoba, která splní podmínky. Stejně tak ne každá nadace může být veřejně prospěšnou právnickou osobou. Dobročinný účel bohužel zákon neupravuje, lze ho ovšem definovat jako účel směřující k podpoře omezeného okruhu osob, které potřebují nějakou pomoc. Důvodová zpráva k NOZ povolení tohoto druhu účelu spojuje s možností zakládat rodinné nadace.62 Ty slouží zájmům nebo blahu členů jedné nebo více rodin.63 Kromě veřejně prospěšného a dobročinného účelu se můžeme setkat i s pojmem „smíšený účel“, který je kombinací těchto dvou. Jak již bylo řečeno víše, zákon pravděpodobně nevylučuje ani založení nadace za účelem jiným. Musí pak být ale respektována další omezení, která zákon stanoví (a která samozřejmě platí i pro nadace s veřejně prospěšným a dobročinným účelem). Nebude možné založit nadaci za účelem podpory politických stran a hnutí nebo nadaci, která slouží výlučně výdělečným účelům.64 Zakázáno bude také založit nadaci, jejímž účelem bude porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem.65 Obecně tedy bude zakázáno založit nadaci, jejíž účel bude v rozporu se zákonem, dobrými mravy, veřejným pořádkem a právem týkajícím se postavení osob.66
3.1. Změna účelu nadace Změna účelu nadace není v ZNNF vůbec řešena. Vzhledem k tomu, že se ale jedná se o zvláštní případ změny nadační listiny,67 která je dle stávající právní úpravy nezměnitelná, je logickým východiskem, že nelze měnit ani samotný účel. Otázkou je, jak by měla nadace 59
§ 146 NOZ. RONOVSKÁ, Kateřina. Status veřejné prospěšnosti v návrhu nového občanského zákoníku. Právní fórum. 2006, roč. 3, š. 2, s. 9 – 13. ISSN 1214 – 7966. 61 ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 125. 62 ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 168. 63 RONOVSKÁ 2011 op. cit., s. 82. 64 § 306 odst. 2 NOZ. 65 § 145 odst. 1 NOZ. 66 § 1 odst. 2 NOZ. 67 RONOVSKÁ, Kateřina. Účel nadace a možnost jeho změny. Časopis pro právní vědu a praxi. 2009, roč. 17, č. 2, s. 83 – 84. ISSN 1210 – 9126. 60
22
postupovat v případě, že změna účelu bude jedinou možností pro zachování její existence. Možným řešením by bylo povolat k této změně soud. Není ovšem jisté, s jakým výsledkem by tento postup skončil. NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK NOZ se na rozdíl od ZNNF změnou účelu zabývá poměrně detailně. Na začátek je ale potřeba zdůraznit, že účel nadace je jejím základním a neodmyslitelným znakem, který je vhodné měnit pouze v nevyhnutelných případech. Změna účelu by se neměla stát běžným jevem, jelikož by takové jednání mohlo vést k značnému snížení důvěry ze strany veřejnosti. Právo změny nadačního účelu může zakladatel vyhradit v nadační listině buď sám pro sebe nebo pro některý z orgánů nadace. Pokud tak neučiní, bude ještě možné změnit účel rozhodnutím soudu na návrh nadace. Její návrh bude ovšem nutné podpořit souhlasem správní i dozorčí rady, zakladatele a případně také osoby určené nadační listinou, jinak bude zamítnut.68 Soud bude také moci nahradit na návrh zakladatele nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, účel nadace účelem podobným, pokud bude jeho dosažení nemožné nebo jen obtížně dosažitelné, a to z příčin, které zakladatel neznal nebo nemohl předvídat. Pokud zakladatel zemře a nebude ani jiná osoba, která by byla oprávněna vydat ke změně účelu svůj souhlas či nesouhlas, vezme soud při rozhodování v úvahu alespoň všechny známé zakladatelovy úmysly a přání. Zvláštním případem bude změna účelu nadace z veřejně prospěšného na dobročinný nebo i jiný, o které bude moci rozhodnout vždy jen soud a pouze v případě, že pro to bude zvlášť závažný důvod. Zakladatel bude moci také změnu účelu nadace částečně nebo úplně vyloučit. V takovém případě bude absolutně nezměnitelný a nebude jej možné změnit, ani když se stane nedosažitelným a tento stav ohrozí další trvání nadace.69 Změna účelu nadace si žádá zvýšenou ochranu věřitelů a dalších osob, které mohou být tímto krokem potencionálně ohroženy. NOZ tedy ukládá nadaci povinnost bez zbytečného odkladu po podání návrhu na změnu účelu zveřejnit oznámení o navrhované změně, na základě čehož mohou osoby, které na tom mají právní zájem, odporovat u soudu. Dále NOZ řeší, jak může být po změně nadačního účelu nakládáno s dary, které byly poskytnuty k účelu původnímu. Obecné pravidlo stanoví, že pokud dárce neurčí něco jiného, musí být dary poskytnuté k původnímu účelu, včetně výnosů z nich, použity k poskytování nadačních příspěvků pouze podle tohoto původního účelu. Změní-li účel nadace soud, může také 68 69
§ 321 NOZ. ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 174 – 175.
23
současně sám rozhodnout, jak dlouho a v jakém rozsahu bude nadace používat výnosy z nadační jistiny k poskytování nadačních příspěvků v souladu s původním účelem. Změní-li soud účel nadace z veřejně prospěšného na dobročinný nebo jiný a neurčí-li současně jak s nadační jistinou, respektive s jejími výnosy, vůči novému účelu nakládat, bude nadace povinna používat po dobu pěti let čtyři pětiny výnosů k poskytování nadačních příspěvků dle původního účelu.70
3.2. Status veřejné prospěšnosti S účelem nadace úzce souvisí také status veřejné prospěšnosti, který bude nově zaveden. Na jeho zápis do nadačního rejstříku budou mít nárok veřejně prospěšné a některé smíšené nadace, které splní podmínky stanovené zákonem o statusu veřejné prospěšnosti, jehož existenci předpokládá NOZ v ustanovení § 147. Se ziskem statusu se budou pojit různá práva a povinnosti. Ty by ovšem neměly mít na nadace negativní dopad, ba právě naopak. Sice se podstatně zvýší nároky na účetnictví, ovšem tato povinnost bude vyvážena navýšením transparentnosti, která je pro nadace obzvláště důležitá. V neposlední řadě se nadace, které status získají, budou moci stát svěřenským správcem svěřenského fondu a získají možnost úlevy na dani z příjmu. Kromě těchto výhod status zaručuje také určitou reklamu a prestiž.71 Je zřejmé, že získání statusu veřejné prospěšnosti by mělo být pro nadace prioritou.
3.3. Zhodnocení Účel nadace patří nepochybně mezi jedno z nejdůležitějších témat nadačního práva. Stávající stav, tedy že účel nadace může být pouze veřejně prospěšný, je jisté specifikum České republiky, které se ovšem jeví jako překonané.72 Pokud chceme držet krok s ostatními moderními evropskými zeměmi, je liberalizace nadačního účelu téměř nevyhnutelná. NOZ na tento stav podle očekávání reaguje a do budoucna možnosti stanovení nadačního účelu značně rozšiřuje. Tento krok otevře možnost zakládat nové typy nadací, které se u nás doposud objevit nemohly. Důvodová zpráva k NOZ uvádí konkrétně nadace rodinné,73 ovšem vzhledem k značnému uvolnění nadačního účelu můžeme očekávat i nadace jiné.
70
ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 174 – 175. Vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti včetně důvodové zprávy [online]. Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky. 2013 [cit. 29. 5. 2013]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=989&CT1=0. 72 RONOVSKÁ 2011 op. cit., s. 143. 73 ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 168. 71
24
Za velký posun můžeme považovat novou úpravu změny nadačního účelu. Zatímco dnes není do ZNNF tato problematika zakotvena vůbec, NOZ si již s tímto problémem poradil lépe. Opět bude dána velká volnost zakladateli, který bude moci v první řadě sám určit, zda je vůbec možné změnu účelu učinit a případně kdo tak může učinit. Tato výhoda bude ale znovu spojena se zvýšenou zodpovědností, kterou na sebe zakladatel, který změnu nadačního účelu povolí, přebere. Častá a neuvážená změna účelu by totiž mohla mít pro nadaci zcela fatální následky. I z toho důvodu lze považovat za vhodné, že úprava změny nadačního účelu jako více méně nežádoucího jevu, je v NOZ poměrně podrobně propracovaná. Další průlomovou novinkou je zavedení statusu veřejné prospěšnosti, který bude upraven samostatným zákonem. Pro právnické osoby, které ho budou vlastnit, a nemusí se jednat pouze o nadace, bude značně výhodný. Čistě v rámci nadačního sektoru bude ale téměř nutností.
25
4. Statut nadace Statut je druhým nejdůležitějším dokumentem nadace. Jeho obsah tvoří především organizační otázky a další důležitá pravidla, která nejsou zahrnuta do nadační listiny.74 ZNNF nestanoví pro statut žádné povinné obsahové náležitosti, určuje však, která pravidla bývají jeho pravidelnou součástí a zároveň vyžaduje, aby statut a nadační listina byly vždy ve vzájemném souladu. Statut tedy většinou upravuje postup pro jednání orgánů nadace, podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, popřípadě okruh osob, kterým je lze poskytovat, způsob, jakým se nadační příspěvky poskytují, a další otázky, o kterých tak stanoví zákon nebo které určí zakladatel v nadační listině.75 Statut vydává správní rada, která je zmocněna také k tomu, aby rozhodovala o jeho změnách. Tato pravomoc patří do její výlučné působnosti, takže ji není možné přenést na žádný jiný orgán nadace. Ač tak není stanoveno explicitně, není právem, ale povinností správní rady statut vydat. Zákon už ovšem nestanoví žádnou sankci za porušení této povinnosti, takže je otázkou, jaký by mělo následek. Lze uvažovat o možnosti zrušení nadace soudem dle ustanovení § 7 odst. 6 písm. a) ZNNF.76 To je ale možné pouze na návrh určitých osob, takže pokud ty by neprojevily iniciativu, mohla by teoreticky nadace „přežít“ i bez statutu. Z dlouhodobějšího hlediska a pohledu praxe je to ale nemyslitelné. Jelikož jsou nadace odkázány velkou měrou na finanční podporu zvenčí, měla by mít veřejnost, tedy především potencionální dárci, možnost seznámit se s obsahem statutu. Zákon tedy ukládá nadacím povinnost statut na požádání zveřejnit, přičemž každý do něj může nahlédnout a pořizovat výpisy či opisy.77 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Statut zůstane i nadále povinným organizačním dokumentem nadace.78 NOZ se značně inspiruje stávající právní úpravou, takže změny, které nastanou, budou pouze minimálního rozsahu. Nepředpokládá se, že by po obsahové stránce statutu došlo k výraznějším změnám. Rozdíl bude ovšem v tom, že zatímco ZNNF nestanoví žádnou jeho obsahovou náležitost obligatorně, NOZ vyžaduje alespoň způsob jednání orgánů nadace a podmínky pro poskytování nadačních příspěvků.79 Ještě podstatnější změnou pak bude možnost zakladatele 74
RONOVSKÁ 2012 op. cit., s. 98. § 4 odst. 1 a 3 ZNNF. 76 HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 76 – 77. 77 § 4 odst. 4 ZNNF. 78 RONOVSKÁ 2012 op. cit., s. 98. 79 § 314 odst. 1 NOZ. 75
26
vydat statut společně s nadační listinou a upravit ho tak dle svých potřeb. Zakladatel bude moci ovlivnit také způsob změny statutu a případně jeho změnu zcela nebo zčásti vyloučit. Tento krok by ovšem mohl být poměrně riskantní, jelikož pravidla stanovená ve statutu si mohou vyžadovat častější změny. Pokud změnu statutu zakladatel v nadační listině nijak neupraví, bude o ní rozhodovat, stejně jako dnes, správní rada.80 Nadace bude povinna uveřejnit statut uložením do sbírky listin, přičemž každý do něj bude moci nahlížet a pořizovat z něj výpisy, opisy a kopie. Tuto možnost bude moci nově každý využít i v sídle nadace.81 Z pohledu nadací, zejména pak rodinných,82 lze tuto novinku považovat za značně nepraktickou a nadbytečnou. Zvláště když uplatnění možnosti náhledu a pořízení výpisů, opisů a kopií dostatečně zajistí rejstříkové soudy.
4.1. Zhodnocení Statut nadace neprojde příliš velkou změnou. Zůstane i nadále základním organizačním dokumentem, který bude upravovat zejména vnitřní poměry nadace a vztah ke třetím osobám. Zásadnější rozdíl lze spatřovat v možnosti zakladatele vydat statut společně s nadační listinou. Zde se opět projeví větší možnost uplatnění vůle zakladatele, kterou může projevit, jak je vidno, nejen v rámci založení nadace, ale i ve statutárních záležitostech. Může tak mít na chod nadace ještě o mnoho větší vliv, než dosud. Další změnou, kterou lze považovat za důležitou, bude možnost zakladatele určit v nadační listině, kdo a jakým způsobem může statut měnit nebo případně založit jeho nezměnitelnost. Vzhledem k tomu, že dnes rozhoduje o změně statutu výlučně správní rada, je zřejmé, že pokud na tom bude mít zakladatel zájem, může být fungování celé nadace v podstatě zcela v jeho rukách. V souvislosti s tímto tématem je potřeba uvést na pravou míru také problematiku nadací, které mají pouze statut, ale ne zakládací listinu, tedy nadací, které byly založeny tímto statutem. V tomto případě je jejich statut listinou, která v sobě obsahuje jak zakládací část, tak část statutární. Výše zmíněná pravidla pak platí pouze pro tuto statutární část, která tvoří základní organizační jádro nadace. Zbylé záležitosti týkající se založení, se budou řídit pravidly stanovenými pro nadační listinu.83
80
§ 314 odst. 2 NOZ. § 314 odst. 3 NOZ. 82 RONOVSKÁ 2012 op. cit., s. 98. 83 KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM JUDr. HANY FRIŠTENSKÉ: Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy. Praha: Fórum dárců, 2013, s. 25. 81
27
5. Orgány nadace Obligatorně zřizovanými orgány nadace jsou správní rada jako statutární orgán a dozorčí rada či revizor jako orgán kontrolní. Není ovšem vyloučeno, aby nadace zřídila i jiné, fakultativní orgány, jako je ředitel, tajemník, výběrová komise atd.84 Jejich zřízení ovšem musí být předpokládáno nadační listinou, popřípadě statutem.
5.1. Správní rada Správní rada je nejdůležitějším orgánem nadace. Je rozhodujícím a statutárním orgánem, který musí být vždy obligatorně zřízen. Mezi činnosti, které jsou jí svěřeny, patří zejména správa majetku a nadačního jmění, řízení činnosti nadace a rozhodování ve věcech existence nadace.85 Dále vykonává také všechny ostatní činnosti, které nejsou zákonem, nadační listinou ani statutem svěřeny jinému orgánu nadace. Zákon dokonce stanovuje některé činnosti, které jsou ve výlučné působnosti správní rady a nelze je tudíž přenést na žádný jiný orgán. Tyto činnosti spadají pod vnitřní funkci správní rady, tedy rozhodovací a operativně řídící.86 Jedná se o: -
vydání statutu a rozhodování o jeho změnách,
-
schvalování rozpočtu a jeho změn,
-
schvalování roční účetní závěrky a výroční zprávy o činnosti a hospodaření,
-
rozhodování o schválení projektu vnitrostátní fúze
-
volení nových členů správní rady a dozorčí rady, případně revizora, nestanoví-li nadační listina jinak,
-
rozhodování o odvolání člena správní rady, člena dozorčí rady, popřípadě revizora, přestane-li splňovat podmínky členství nebo funkce,
-
volení a odvolávání předsedy správní rady z jejích členů,
-
stanovení výše odměny za výkon funkce člena správní rady, dozorčí rady, popřípadě revizora,
-
rozhodování o zvýšení nebo snížení nadačního jmění.87 Správní rada nadace musí mít nejméně tři členy a jejich počet musí být dělitelný třemi.
Na rozdíl od minima stanoveného pro počet členů, které je kogentní povahy, může být ale 84
SKOVAJSA, M. Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. 1. vyd. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-681-0. S. 187 – 188. 85 SKOVAJSA 2010 op. cit., s. 182 – 183. 86 HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 124 – 125. 87 § 10 odst. 2 ZNNF.
28
pravidlo dělitelnosti upraveno v nadační listině odlišně od zákona.88 Počet členů správní rady pak musí mít každá nadace zakotven v nadační listině. Členem správní rady může být pouze fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům a bezúhonná, tedy nesmí být pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin. Nesmí také být k nadaci v pracovněprávním nebo obdobném vztahu, což platí i pro osobu jí blízkou. Aby byla co nejvíce zaručena objektivnost rozhodování správní rady vzhledem k účelu nadace, omezuje se také členství fyzických osob, které mají k nadaci určitý vztah.89 Členem správní rady tak nemůže být fyzická osoba ani osoba jí blízká, které jsou poskytovány nadační příspěvky, a také člen statutárního a kontrolního orgánu právnické osoby, které se poskytují nadační příspěvky.90 Nestanoví-li nadační listina odlišná pravidla, je funkční období člena správní rady tříleté, přičemž je možné zvolit ho i opakovaně.91 První členy správní rady jmenuje zakladatel. Je-li nadace založena závětí, jmenuje je, nejsou-li jmenováni přímo v závěti, vykonavatel závěti. Po jmenování prvních členů je pak losem určena jedna třetina z nich, které skončí funkční období po roce a jedna třetina, které skončí po dvou letech. Na uvolněná místa jsou pak zvoleni správní radou noví členové, kteří již mají běžné tříleté, nebo jinak určené, funkční období. Nadační listina však může stanovit pravidla jiná a zároveň může také určit, že určitý počet členů správní rady bude volen na návrh právnických nebo fyzických osob určených zakladatelem nebo zůstavitelem. Správní rada jako statutární orgán zastupuje nadaci navenek. Způsob jejího jednání jménem nadace není zákonem stanoven, tato informace je ale obligatorní obsahovou náležitostí nadační listiny. Možností jak upravit jednatelství je opravdu mnoho, takže by měl zakladatel důkladně posoudit, co bude pro nadaci nejvýhodnější. Není dokonce vyloučeno, aby pro jednotlivé úkony stanovil odlišný způsob jednání.92 Jednání správní rady řídí a svolává její předseda. K rozhodnutí správní rady je potřeba souhlasu většiny všech jejích členů, nestanoví-li nadační listina něco jiného. Hlasovací právo členů správní rady je stejné až na jedinou výjimku, kdy při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího, který má v takovém případě navrch. Není ovšem jisté, zda je předsedajícím myšlen předseda správní rady, jehož funkce je dlouhodobá, nebo ten, kdo předsedá
88
HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 129. HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 131 – 132. 90 § 11 ZNNF. 91 § 12 odst. 1 ZNNF. 92 HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 69 – 70. 89
29
konkrétnímu zasedání. Komentář k ZNNF hodnotí tuto nejasnost velice kriticky jako jednu z hrubých chyb, které se v ZNNF nacházejí.93 Členství ve správní radě může zaniknout několika způsoby. Nejčastějším z nich je uplynutí funkčního období. Dalšími pak úmrtí, odstoupení a odvolání v případě, že člen přestane splňovat podmínky pro členství, poruší-li závažným způsobem nebo opakovaně ZNNF, nadační listinu nebo statut anebo z dalších důvodů, které stanoví nadační listina. O odvolání rozhoduje správní rada. Neučiní-li tak v zákonem stanovené lhůtě, může o odvolání rozhodnout soud na návrh člena správní rady, dozorčí rady, zakladatele, vykonavatele závěti, kterou byla nadace založena, nebo i jiné osoby, která osvědčí právní zájem.94 Zanikne-li některému členovi správní rady členství před uplynutím funkčního období, bude na jeho místo zvolen správní radou nový člen, kterému skončí funkční období dnem, kdy mělo skončit tomu, koho ve správní radě nahradil.95 Pokud z důvodu zániku členství přestane být správní rada usnášeníschopná nebo dokonce přestane úplně existovat, jmenuje nové členy na návrh zakladatele, vykonavatele závěti, dozorčí rady nebo i bez návrhu soud.96 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Statutárním orgánem nadace zůstane i do budoucna správní rada. Do její působnosti bude patřit vše, co nadační listina, zákon nebo případně rozhodnutí orgánu veřejné moci nesvěří orgánu jinému. Jelikož soustava orgánů nadace zůstane do budoucna stejná, lze předpokládat, že do působnosti správní rady budou patřit stejné činnosti jako dnes, zejména tedy správa majetku, řídící činnost a rozhodování o všech záležitostech nadace.97 Správní rada se bude muset i nadále skládat minimálně ze tří členů. Kromě fyzických osob už se ale budou moci stát jejím členem také právnické osoby, které budou povinny zmocnit fyzickou osobu, aby je v orgánu zastupovala. Neučiní-li tak, bude je zastupovat člen jejich statutárního orgánu. Základní podmínky pro členství ve správní radě jsou v NOZ stanoveny negativním výčtem. Neurčí-li nadační listina jinak, nebude ke členství ve správní radě způsobilá osoba, která bude členem dozorčí rady této nadace, která bude vůči nadaci v pracovním poměru nebo která nebude ve vztahu k účelu nadace bezúhonná.98 Fyzická osoba bude muset být až na 93
HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 136 – 137. § 15 ZNNF. 95 § 12 odst. 2 ZNNF. 96 § 16 ZNNF. 97 RONOVSKÁ 2012 op. cit., s. 167. 98 § 363 NOZ. 94
30
určité výjimky plně svéprávná,99 čehož dosáhne zletilostí, přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství.100 Nově nebude vyloučena možnost, aby se osoba, která je v úpadku, stala členem správní rady. To se ovšem bude vázat na podmínku oznámení této skutečnosti, jejíž nedodržení může vést až k odvolání tohoto člena soudem. Pokud bude členem správní rady povolán ten, kdo k tomu nebude dle zákona způsobilý, bude se na jeho povolání do funkce hledět, jakoby se nestalo. Pokud člen správní rady ztratí způsobilost vykonávat tuto funkci až po svém jmenování, jeho funkce zanikne. Nestanoví-li nadační listina něco jiného, bude funkční období člena správní rady pětileté, přičemž ho bude možné zvolit i opakovaně. Své členy bude volit a odvolávat sama správní rada. Do budoucna už se ale nebude jednat o její výlučnou působnost, takže nadační listina bude moci stanovit odlišný postup. Zakladatel bude moci dále v nadační listině stanovit, že určitý počet členů správní rady bude zvolen z kandidátů navržených osobami určenými v nadační listině nebo osobami určenými způsobem tam stanoveným.101 Jednou z povinností členů správní rady (a všech dalších volených orgánů nadace) bude vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou, s potřebnými znalostmi a pečlivostí, tedy s obdobnou péčí, která je dnes vyžadována u péče řádného hospodáře. Nebude to ovšem myšleno absolutně. Nebude záležet na tom, zda bude daná osoba disponovat všemi potřebnými znalostmi, ale jak se v dané konkrétní situaci zachová. Stěžejní nebude výsledek, ale cesta, která k němu vedla. Pokud tedy dojde k situaci, kdy člen správní rady neví jak postupovat, bude povinen se podle toho zachovat. Měl by to dát ostatním členům najevo, a pokud to bude nutné, najmout experty a odborníky, kteří se danou problematikou zabývají a učinit další potřebné kroky. Pokud ovšem někdo přijme funkci bez potřebných znalostí a nebude péče řádného hospodáře schopen, ač to musel předem zjistit, dopustí se pravděpodobně porušení této péče a ponese s sebou patřičné následky. Pokud tedy někdo poruší povinnost, kterou má při výkonu funkce, bude povinen nahradit nadaci škodu, kterou jí tímto způsobí. Nenahradí-li tuto škodu, bude celým svým majetkem ručit věřiteli nadace za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradí.102 Jménem nadace bude i nadále jednat její statutární orgán, tedy správní rada. Bude zastupovat nadaci navenek ve všech jejích záležitostech.103 Každý, kdo bude nadaci zastupovat, je povinen dát najevo, co ho k tomu opravňuje, nevyplyne-li to již z okolností. 99
§ 152 NOZ. § 30 NOZ. 101 § 364 a § 365 NOZ. 102 HAVEL, Bohumil. Náhled na právnické osoby „po novu“. (Přednáška) Praha: Fórum dárců, 21. 2. 2013. 103 RONOVSKÁ 2012 op. cit., s. 165. 100
31
Pokud bude za nadaci podepisovat, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě také údaj o své funkci nebo o pracovním zařazení. Zastoupí-li nadaci člen jejího orgánu způsobem zapsaným v nadačním rejstříku, nebude možné namítat, že k tomu neměl potřebný mandát. Toto pravidlo by mělo vést k značnému posílení právní jistoty třetích osob. Způsob, jakým členové správní rady za nadaci jednají, bude povinnou obsahovou náležitostí nadační listiny. Pokud by ovšem tento údaj v nadační listině chyběl, může dle zákona zastupovat nadaci každý člen samostatně. Pokud bude nadační listina vyžadovat, aby členové správní rady jednali společně, může jeden člen nadaci samostatně zastoupit jako zmocněnec, pouze pokud bude zmocněn k určitému právnímu jednání. Bude-li mít nadace zaměstnance, pověří jednoho člena správní rady jednáním vůči nim. Pokud nebude nikdo pověřen, bude vůči zaměstnancům jednat předseda správní rady. Zaměstnanci jsou dalšími zákonnými zástupci nadace. Limitování jsou především svým zařazením a funkcí, přičemž bude rozhodovat stav, jak se jeví veřejnosti. Omezení jejich oprávnění k zastupování nadace stanovené nadační listinou nebo statutem bude mít účinky vůči třetím osobám, jen muselo-li jim být známo. Nadace bude na příště zavázána protiprávním činem, kterého se při plnění svých úkolů dopustí člen správní rady nebo jiného voleného orgánu, zaměstnanec nebo i jiný její zástupce vůči třetí osobě.104 Rozhodování správní rady je kompletně upraveno obecnou úpravou právnických osob. Správní rada bude rozhodovat o záležitostech nadace jako kolektivní orgán ve sboru. Usnášeníschopná bude za přítomnosti nebo jiné účasti většiny členů a rozhodovat bude většinou hlasů zúčastněných členů. V nadační listině bude možné určit pro schopnost usnášet se vyšší počet zúčastněných nebo vyžádat vyšší počet hlasů potřebných pro rozhodnutí. Také v ní bude možné stanovit postup, kterým lze způsob rozhodování správní rady měnit.105 Z jednání a rozhodování správní rady by měly být pravidelně vyhotovovány zápisy.106 Způsoby zániku členství ve správní radě zůstanou do budoucna podobné jako dnes. V případě fyzické i právnické osoby může dojít k zániku členství uplynutím funkčního období, odstoupením nebo odvoláním, pro které stanoví NOZ nová pravidla. Správní rada odvolá z funkce svého člena, který závažně nebo opakovaně poruší nadační listinu nebo statut, nebo který poruší zákon způsobem zjevně narušujícím pověst nadace. Neučiní-li tak v zákonem stanovené lhůtě, bude ho moci odvolat na návrh osoby, která osvědčí právní 104
ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 129 – 131. § 156 a § 158 NOZ. 106 DEVEROVÁ, Lenka. Nový občanský zákoník – zvýšení odpovědnosti orgánů právnických osob. Svět neziskovek [online]. 2012 [cit. 15. 6. 2013]. ISSN 1803 – 8824. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/sdata/SN_6-12_400.pdf. 105
32
zájem, soud.107 Členství fyzické osoby ve správní radě může dále skončit jejím úmrtím a členství právnické osoby jejím zánikem na základě zrušení s likvidací, tedy bez právního nástupce, nebo bez likvidace, kdy právní nástupce vzniká. K tomu dochází zejména při přeměnách právnických osob, kterými jsou fúze, rozdělení nebo změna právní formy.108 Ne vždy ovšem v důsledku přeměny dojde ke zrušení a následnému zániku právnické osoby. Někdy se pouze změní její právní poměry, takže bude nutné každý proces pečlivě sledovat. Dojde-li k zániku členství ve správní radě, bude správní rada povinna zvolit nového člena do tří měsíců. Neučiní-li to, jmenuje nového člena soud na návrh dozorčí rady nebo osoby, která osvědčí právní zájem, a to na dobu, dokud správní rada nezvolí nového člena sama. Pokud by došlo v důsledku zániku členství k takovému poklesů členů správní rady, že by se stala neschopnou usnést se na nové volbě, jmenuje nové členy i bez návrhu soud.109
5.2. Dozorčí rada a revizor Dozorčí rada je vnitřním kontrolním orgánem nadace. Musí být obligatorně zřízena, pokud je nadační jmění vyšší než 5.000.000 Kč. V ostatních případech musí být ustanoven revizor. Není ale vyloučeno, aby i při nižším nadačním jmění měla nadace dozorčí radu, pokud tak stanoví nadační listina nebo statut. Jeden z těchto kontrolních orgánů však musí být zřízen vždy.110 Působnost dozorčí rady je poměrně široká. Provádí kontrolní, přezkumnou, dohlížecí, upozorňovací a zpravodajskou činnost. Je zaměřena především na kontrolu a podporu správní rady.111 Zákon stanoví přehled jednotlivých činností dozorčí rady demonstrativním výčtem. Ta zejména kontroluje plnění podmínek poskytovaných nadačních příspěvků a správnost účetnictví, které nadace vede, přezkoumává roční účetní závěrku a výroční zprávu, dohlíží, zda nadace vyvíjí činnost v souladu s právními předpisy, nadační listinou a statutem, upozorňuje správní radu na zjištěné nedostatky, podává návrhy na jejich odstranění a nejméně jednou ročně podává správní radě zprávu o své kontrolní činnosti. Dozorčí rada, respektive její členové, jsou oprávněni nahlížet do účetních knih a dalších dokladů týkajících se nadace, a pokud to budou vyžadovat zájmy nadace, mohou svolat mimořádné jednání správní rady, neučiní-li tak její předseda. Členové dozorčí rady mají v neposlední řadě právo účastnit se jednání správní rady s tím, že jim musí být uděleno slovo, pokud o to požádají.112
107
§ 366 NOZ. ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 132 – 135. 109 § 367 NOZ. 110 § 17 ZNNF. 111 HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 142. 112 § 17 odst. 3 a § 18 ZNNF. 108
33
První členy dozorčí rady jmenuje zakladatel nadace. Další členy pak volí a odvolává správní rada, nestanoví-li nadační listina něco jiného.113 Členství v dozorčí radě je stejně jako členství ve správní radě omezeno určitými pravidly. Člen dozorčí rady nesmí zároveň vykonávat funkci člena správní rady a také nesmí být osobou, která je oprávněna jednat jako zástupce nadace. Ostatní pravidla týkající se složení dozorčí rady, podmínek členství, délky funkčního období, rozhodování dozorčí rady, zániku členství atd. jsou obdobná jako u správní rady. Jak již je řečeno výše, dozorčí rada se obligatorně zřizuje pouze v případech, kdy nadační jmění nadace dosáhne výše alespoň 5.000.000 Kč. V ostatních případech, není-li dozorčí rada i tak zřízena, vykonává její působnost revizor. Jedná se o individuální, tedy jednočlenný orgán, jehož funkci může vykonávat každá osoba, která splňuje podmínky pro členství ve správní radě. Nestanoví-li nadační listina něco jiného, je funkční období revizora tříleté. Prvního revizora jmenuje zakladatel nadace, popřípadě vykonavatel závěti, není-li jmenován přímo v závěti, a další revizory volí a odvolává, stejně jako členy dozorčí rady, správní rada. Nadační listina může stanovit, že revizor má být volen na návrh určitých právnických nebo fyzických osob určených zakladatelem nebo případně zůstavitelem. Neslučitelnost funkcí je pak stanovena stejně jako u členů dozorčí rady a zánik funkce revizora je shodný se zánikem funkce člena správní a dozorčí rady.114 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Postavení dozorčí rady zůstane do budoucna stejné jako dnes. Bude tedy i nadále kolektivním kontrolním a revizním orgánem nadace.115 Zůstane také zachována podmínka, že dozorčí rada musí být obligatorně zřízena, pokud nadační kapitál dosáhne výše alespoň 5.000.000 Kč. V ostatních případech převezme její působnost, nebude-li zřízena fakultativně, revizor. Dozorčí rada bude dohlížet na činnost správní rady, zda je vykonávána v souladu se zákonem, nadační listinou a statutem. Dále bude kontrolovat plnění podmínek stanovených pro poskytování nadačních příspěvků, upozorňovat správní radu na nedostatky a podávat návrhy na jejich odstranění, kontrolovat vedení účetnictví nadace a přezkoumávat roční, mimořádnou a konsolidovanou účetní závěrku, vyjadřovat se k výroční zprávě a nejméně jedenkrát ročně podávat správní radě písemnou zprávu o své kontrolní činnosti. Dozorčí rada bude také vykonávat další činnosti, které jí budou svěřeny nadační listinou nebo v jejích mezích statutem. Dozorčí rada bude moci dále svolat zasedání správní rady, pokud tak na její návrh 113
SKOVAJSA 2010 op. cit., s. 187. § 20 odst. 2 ZNNF; HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 146. 115 RONOVSKÁ 2004 op. cit., s. 116. 114
34
neučiní předseda správní rady. Zůstane jí také zachována možnost nahlížet do dokladů nadace a požadovat od členů dalších orgánů a jejich zaměstnanců vysvětlení k jednotlivým záležitostem. Dozorčí rada, respektive jeden její pověřený člen, bude zastupovat nadaci proti členům správní rady v každé záležitosti, kdy jejich zájem bude odporovat zájmům nadace.116 Dozorčí rada bude mít alespoň tři členy, které si bude nově volit a odvolávat sama, nestanoví-li nadační listina něco jiného.117 Členství v dozorčí radě bude omezeno podobně jako členství ve správní radě. Členem dozorčí rady tedy nebude moci být osoba, která je členem správní rady nebo likvidátorem, která je vůči nadaci v pracovním poměru, nebo která není ve vztahu k účelu nadace bezúhonná.118 Další pravidla týkající se volby a odvolávání členů, jejich funkčního období, podmínek členství, rozhodování dozorčí rady atd. budou obdobná jako v případě správní rady. Stejně jako dle stávající právní úpravy bude působnost dozorčí rady, nebude-li zřízena, vykonávat revizor. Nově bude ale moci tuto funkci vykonávat také právnická osoba, jejíž předmět činnosti umožní výkon revizní a kontrolní činnosti. Pro způsobilost být revizorem budou platit stejná pravidla jako pro způsobilost být členem dozorčí rady. V případě, že revizorem bude právnická osoba, bude pak muset tyto podmínky splňovat fyzická osoba, která ji bude pro účel výkonu této funkce zastupovat. Funkční období revizora bude dle NOZ pětileté, přičemž nadační listina bude moci stanovit období kratší. Pokud však bude funkci revizora vykonávat právnická osoba, bude moci nadační listina navíc stanovit, že ji bude vykonávat po dobu neurčitou. Neurčí-li nadační listina jinak, bude revizora volit a odvolávat správní rada, přičemž ho bude možné zvolit i opakovaně.119 Pravidla pro zánik funkce revizora pak budou opět obdobná jako v případě správní a dozorčí rady.
5.3. Zhodnocení Základní postavení obligatorně zřizovaných orgánů nadace, tedy správní rady jako statutárního a nejdůležitějšího orgánu nadace a dozorčí rady, případně revizora, jako kontrolního orgánu, se do budoucna nezmění. Při podrobnějším prozkoumání se ovšem mezi porovnávanými právními úpravami objevují u obou, respektive všech tří, zmiňovaných orgánů nemalé rozdíly. NOZ, na rozdíl od ZNNF, neuvádí žádné činnosti, které by patřily do výlučné působnosti správní rady a nebylo je tak možné přenést na jiný orgán. I když lze očekávat, že správní rada bude i nadále vykonávat, vzhledem ke svému postavení statutárního 116
§ 370 – 371 NOZ. § 372 NOZ. 118 § 369 NOZ. 119 § 373 - 375 NOZ. 117
35
a rozhodujícího orgánu, tytéž činnosti co doposud, bude existovat v širší míře možnost přenosu části její působnosti na jiný orgán. Tím může dojít ke zkvalitnění činnosti, či k efektivnější dělbě práce. Neznamená to ale, že by bylo vhodné přenášet většinu působnosti správní rady na jiné orgány. Správní rada by si měla zachovat svou tvář nejdůležitějšího orgánu nadace, který slouží zejména k tvorbě a uplatňování vůle zakladatele. Obzvláště tedy rozhodovací a operativně řídící činnost by měla zůstat v její působnosti.120 Nebude se tak jednat o příliš viditelnou změnu, ale již samotné poskytnutí možnosti zakladateli, aby sám tyto záležitosti upravil, je určitým posunem. Funkční období členů správní rady bude nově, nestanoví-li nadační listina jinak, pětileté a nebude již nutné, aby jejich počet byl dělitelný třemi. Členem správní rady může být dle stávající právní úpravy fyzická osoba, která je bezúhonná v absolutním slova smyslu. Do budoucna bude stačit, pokud bude bezúhonná vzhledem k účelu nadace, což značí mnohem liberálnější přístup. Výraznější změnou pak bude možnost, aby členem správní rady byla i právnická osoba, která, pokud to oznámí, může být i v úpadku. Za významné lze považovat také změny týkající se požadavku na výkon funkce člena správní rady (a dalších volených orgánů nadace) s péčí řádného hospodáře. Při posuzování, zda je tato povinnost splněna, se nebude hledět na výsledek, ale na průběh každé konkrétní situace. Pokud člen orgánu, po kterém bude tato péče vyžadována, vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby v každé situaci zachoval nezbytnou loajalitu a rozhodoval s potřebnou pečlivostí a odborností, bude tato podmínka splněna. V opačném případě však bude odpovědný za škodu, kterou porušením této povinnosti způsobí. Právní úprava dozorčí rady a revizora v NOZ je velice podobná té současné, je ale, obzvláště v případě revizora, mnohem podrobněji zpracovaná. Zásadní změnou je především odlišný způsob volby členů dozorčí rady. Zatímco dnes jsou voleni správní radou, do budoucna bude své členy volit a odvolávat dozorčí rada sama. Tím bude odstraněn nevyhovující stav, kdy správní rada sama volí a odvolává členy orgánu, který ji kontroluje.121 Bohužel v případě revizora k tomuto posunu nedojde a bude jej i nadále volit a odvolávat správní rada. Nic ovšem nebrání tomu, aby zakladatel stanovil v nadační listině jiný způsob jeho volby a na tento ne příliš žádoucí stav reagoval sám. U revizora je pak možné považovat za nejvýraznější změnu možnost za něj zvolit kromě fyzické osoby i osobu právnickou, která může být navíc zvolena i na dobu neurčitou. Důvodem k této změně je pravděpodobně předpoklad, že tyto právnické osoby budou ve svém oboru působit profesionálně. 120 121
HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 124 – 126. ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 188 – 189.
36
V neposlední řadě je potřeba zmínit, že nová právní úprava orgánů nadace vychází z velké části z obecných pravidel týkajících se právnických osob, která jsou v NOZ velmi podrobně a kvalitně propracovaná, což je v porovnání se stávajícím OZ, kde tato úprava téměř úplně absentuje, velice přínosné a vzhledem k sjednocení těchto pravidel do jednoho kodexu i podstatně přehlednější.
37
6. Majetek nadace Nadace je účelovým sdružením majetku. Majetek tedy patří k jejím základním pojmovým znakům a jeho prostřednictvím nadace naplňuje svůj účel. Nadace bez něj nemůže vůbec existovat. Z těchto důvodů je pod velkou ochranou a klade se značný důraz na jeho zachování. V úvodu bude vhodné zmínit několik poznámek k terminologii, kterou NOZ částečně mění. ZNNF pracuje v souvislosti s majetkem nadace zejména s pojmem „nadační jmění“. To můžeme dle zákona chápat jako peněžní vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů a nadačních darů zapsaných v nadačním rejstříku. ZNNF zároveň uvádí, že může být tvořeno pouze peněžními prostředky, cennými papíry, nemovitými a movitými věcmi, jakož i jinými majetkovými právy a jinými majetkovými hodnotami, které splňují předpoklad trvalého výnosu a neváznou na nich zástavní práva, a že jeho celková hodnota nesmí být nižší než 500.000 Kč.122 Při bližším zkoumání lze odhalit logický rozpor. Není příliš vhodné stanovit, že nadační jmění je „peněžním vyjádřením“ a zároveň vyjmenovat, jaké věci ho mohou tvořit. S tímto problémem si NOZ poradil zavedení dvou nových pojmů. Prvním z nich je „nadační jistina“. Tu tvoří soubor předmětů vkladů do nadace, popřípadě i nadačních darů. Celková hodnota nadační jistiny musí být alespoň 500.000 Kč. Jejím peněžním vyjádřením je pak „nadační kapitál“, který se zapisuje jako souhrnná částka do nadačního rejstříku.123
6.1. Nakládání s majetkem Majetek nadace je tvořen nadačním jměním a ostatním majetkem nadace. Pokud tak stanoví zakladatel nebo dárce, je nadační jmění nezcizitelné. V ostatních případech je možné s ním nakládat v souladu s účelem nadace a s péčí řádného hospodáře, tedy s péčí, s kterou by hospodář, který je vybaven potřebnými znalostmi a dovednostmi a chová se odpovědně a svědomitě, pečoval o svůj vlastní majetek.124 Peněžní prostředky, které jsou součástí nadačního jmění, je nadace povinna uložit na zvláštní účet u banky nebo pobočky zahraniční banky působící na území České republiky nebo je také může použít k nákupu určitých investičních nástrojů a nemovitostí. Tyto prostředky není dovoleno půjčovat.125 Ostatní majetek nadace může být tvořen pouze peněžními prostředky, cennými papíry, nemovitými a movitými věcmi a dalšími majetkovými právy a jinými majetkovými hodnotami, na nichž 122
§ 2 odst. 2 a § 3 odst. 4, 5 ZNNF. § 336 – 337 NOZ. 124 ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 13. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-354-7. S. 719. 125 § 23 odst. 3 - 5 ZNNF. 123
38
neváznou zástavní práva.126 Do nadačního rejstříku se na rozdíl od nadačního jmění nezapisuje. Nadace používá k dosahování svého účelu pouze výnosy z nadačního jmění, aby bylo co nejvíce zachováno, a ostatní majetek nadace. Majetek nadace lze obecně užít pouze v souladu s účelem nadace127 a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu k poskytování nadačních příspěvků nebo k úhradě nákladů na ostatní činnosti, které směřují k naplnění účelu nadace, nebo k úhradě nákladů na správu nadace. Pod těmi si lze představit zejména náklady na udržení a zhodnocení majetku nadace, náklady na propagaci účelu nadace a náklady související s provozem nadace, včetně odměn za výkon funkce člena správní rady, dozorčí rady nebo revizora.128 Náklady vynaložené na správu nadace musí být povinně vedeny odděleně od nadačních příspěvků, aby bylo hospodaření nadace co možná nejvíce přehledné.129 Jelikož je u nadace velice podstatné, obzvláště z hlediska důvěryhodnosti, jaký poměr finančních prostředků vynakládá na poskytování nadačních příspěvků a na vlastní správu, stanovuje zákon povinnost zakotvit do nadační listiny nebo statutu jedno ze tří pravidel, které nabízí k omezení nákladů v souvislosti se správou nadace, na základě čehož by se mělo předejít plýtvání finančních prostředků na nesprávných místech. Majetek nadace také nelze použít jako zástavu ani jako předmět jiného zajištění závazku.130 Nadační jmění může být v průběhu existence nadace zvyšováno a v některých výjimečných případech i snižováno. Zvýšit nadační jmění lze pouze vkladem v zákoně vyjmenovaných majetkových hodnot. Těmi mohou být nadační dary v podobě peněžních prostředků, cenných papírů, nemovitých a movitých věcí a jiných majetkových práv a hodnot, které splňují předpoklad trvalého výnosu a neváznou na nich zástavní práva. Dále jimi mohou být investiční nástroje vyjmenované v ustanovení § 23 odst. 3 ZNNF131 a nemovitosti.132 Snížení nadačního jmění je více méně nežádoucím jevem, proto k němu může dojít, pouze za předpokladu, že není jiná vhodnější možnost. Navíc je třeba myslet na to, že hodnota 126
§ 3 odst. 6 ZNNF. Majetek k dosažení stanoveného účelu nevyužívá sama nadace, ale poskytuje jej k využívání třetí osobě. Více viz Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 12. 2000, sp. zn. 29 Cdo 1637/2000. 128 § 21 odst. 1,2 ZNNF. 129 HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 149. 130 § 22 a § 23 odst. 2 ZNNF. 131 Investiční nástroje emitované v členském státě organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“), znějící na českou nebo cizí měnu: nástroje peněžního trhu, dluhopisy a jiné cenné papíry představující pohledávku, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu v členském státě OECD, podílové listy otevřených podílových fondů, popřípadě podíly vydané jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu, jejichž statut omezuje investice do akcií a obdobných nástrojů do výše 30%, podílové listy ostatních otevřených podílových fondů, popřípadě podíly vydané jednotkami kolektivního investování jinými než uzavřeného typu a dluhopisy, jejichž emitenty jsou státy nebo centrální banky. 132 § 23 odst. 10 ZNNF. 127
39
nadačního jmění nesmí klesnout pod 500.000 Kč, jelikož tato skutečnost může směřovat k zániku nadace. Pokud tedy dojde k snížení nadačního jmění pod hodnotu zapsanou v nadačním rejstříku, je prvním logickým krokem snaha o jeho doplnění. K tomu dává zákon nadaci lhůtu dva roky od konce účetního období, v němž ke snížení došlo. Pokud nadace nebude schopna nadační jmění v této lhůtě doplnit, bude povinna do tří let od konce účetního období, v němž ke snížení došlo, rozhodnout o snížení nadačního jmění v souladu se skutečným stavem. Složitější situace nastane ve chvíli, kdy v průběhu trvání nadace dojde ke snížení hodnoty nadačního jmění pod 500.000 Kč. V takovém případě bude mít nadace na doplnění pouze jeden rok od konce účetního období, v němž ke snížení došlo, a pokud se jí to nepodaří, bude správní rada v lepším případě povinna rozhodnout o návrhu na vnitrostátní fúzi sloučením nadace s jinou nadací a v horším případě bude muset podat soudu návrh na zrušení nadace.133 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Majetek nadace bude tvořen v souladu se stávající právní úpravou nadační jistinou a ostatním majetkem. Nadační jistina bude pro nadaci, stejně jako dnes nadační jmění, mimořádně důležitá, proto se bude i nadále brát zvláštní zřetel na její zachování. Co tvoří nadační jistinu tak nebude možné zastavit ani jinak použít k zajištění dluhu. To nebude platit pouze v případě, že nadace bude provozovat obchodní závod, což jí NOZ umožní, a pouze v rozsahu potřebném pro jeho plynulý provoz. Zcizit něco z nadační jistiny bude možné, pouze pokud k tomu dojde za protiplnění, které se do nadační jistiny vrátí, nebo v případě, že dojde k takové změně okolností, kterou nebylo možné předvídat a jinak se s ní vypořádat ani při vynaložení péče řádného hospodáře. Dárce a vkladatel budou ale případně moci tuto záležitost upravit jinak. Nadaci bude také zakázáno, aby převzala neomezené ručení za jinou osobu. Učiní-li to, nebude se k takovému jednání přihlížet.134 NOZ vyžaduje pro nakládání s nadační jistinou péči, kterou stanoví pro správu cizího majetku.135 Dle důvodové zprávy je potřeba činit zejména vše, co je nutné k zachování nadační jistiny, řádně s ní hospodařit, neměnit její účelové určení a peněžní prostředky, které ji tvoří investovat způsobem, který lze považovat za rozumný. Je zřejmé, že důvodová zpráva spojuje nakládání s nadační jistinou s péčí, která je stanovena pro prostou správu majetku. Otázkou ovšem je, zda by z dikce zákona nebylo možné dovodit spíše plnou správu, která by byla vzhledem k povaze a účelu nadace vhodnější. Ostatní majetek nadace není v NOZ nijak 133
§ 23 odst. 10 – 12 ZNNF. ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 178- 180. 135 § 340 NOZ. 134
40
definován. Lze ale předpokládat, že bude chápán podobně jako v ZNNF. Nebude se zapisovat do nadačního rejstříku ani do nadační listiny a nadace ho bude mít k dispozici k spotřebování. Jelikož si nadace zachová svůj charakter účelového sdružení majetku, bude možné používat majetek i do budoucna pouze v souladu s účelem uvedeným v nadační listině a ve statutu a pouze za podmínek tam určených k poskytování nadačních příspěvků, k zajištění vlastní činnosti, k naplnění svého účelu a k úhradě nákladů na zhodnocení nadační jistiny a nákladů na vlastní správu.136 I nadále bude platit povinnost účtovat o nadačních příspěvcích, o ostatních činnostech k naplnění účelu nadace a o nákladech na její správu odděleně.137 Nadační jistinu bude možné po vzniku nadace rozmnožovat. Bude tak možné učinit nadačními dary nebo rozhodnutím o zvýšení nadačního kapitálu. Z důvodu zásady zachování majetku nadace se bude nově uplatňovat vyvratitelná právní domněnka, že nepeněžitý předmět daru, který bude splňovat předpoklad trvalého výnosu a nebude zároveň sloužit jako jistota, bude automaticky rozmnožovat nadační jistinu. Nebude už se tak k tomuto kroku vyžadovat rozhodnutí správní rady jako doposud. Dárce ovšem bude moci projevit opačnou vůli.138 Rozhodnutí o rozmnožení nadační jistiny a zvýšení nadačního kapitálu bude moci učinit správní rada po předchozím souhlasu dozorčí rady po schválení účetní závěrky, a to do jednoho roku ode dne, kdy byly zjištěny údaje, z nichž byla sestavena. Pokud by nadace zjistila z jakékoli další účetní závěrky, že došlo ke snížení jejích zdrojů, bude povinna při rozhodování o zvýšení nadačního kapitálu vycházet právě z této účetní závěrky. Aby mohla nadace rozhodnout o zvýšení nadačního kapitálu, bude ještě muset splnit dvě podmínky: zvýšení nadačního kapitálu nesmí být vyšší než rozdíl mezi výší vlastních zdrojů financování majetku nadace vykazovaných v rozvaze na straně pasiv a nadačním kapitálem a dále nesmí být ke zvýšení nadačního kapitálu použity vlastní zdroje, které jsou účelově vázané a jejichž účel nelze měnit. Bude-li se zvyšovat nadační kapitál o výši daru, který je způsobilý být vkladem do nadace, bude navíc nadace povinna dodržet pravidlo, že rozsah zvýšení nadačního kapitálu nesmí být vyšší, než je zjištěná hodnota daru. NOZ také stanoví, jaké jsou povinné obsahové náležitosti rozhodnutí, které pro účel rozmnožení nadační jistiny a zvýšení nadačního kapitálu správní rada vydává.139 Zvýšení nadačního kapitálu se zapisuje do nadačního rejstříku, přičemž jeho účinky nastávají dnem zápisu. NOZ stejně jako ZNNF povoluje snížení nadačního kapitálu pouze ve výjimečných případech. Zároveň dává zakladateli výslovnou možnost jej v nadační listině zakázat. 136
§ 338 odst. 1 NOZ. § 357 NOZ. 138 ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 178 – 179. 139 § 342 - 343 NOZ. 137
41
Nevyužije-li toho, bude moci nadace snížit nadační kapitál zkrácením nadační jistiny za předpokladu, že to bude vyžadovat zájem na hospodárnějším naplňování jejího účelu. Částka, o kterou bude možné nadační kapitál snížit, bude moci odpovídat maximálně jedné pětině výše nadačního kapitálu v průběhu pěti let. Je také zakázáno krýt snížením nadačního kapitálu náklady využité na správu nadace. Pokud nadace přijde o některou část nadační jistiny nebo klesne-li podstatně její hodnota, bude nadace v první řadě povinna učinit vše potřebné pro její doplnění. Nebude-li to možné, sníží v odpovídajícím rozsahu nadační kapitál. Bude ovšem zakázáno, aby byl nadační kapitál snížen na nižší částku než 500.000 Kč. Pokud by k tomu došlo a nadace by včas nedoplnila nadační kapitál na potřebnou výši, musela by řešit tuto situaci vhodnou přeměnou nebo svým zrušením s likvidací. O snížení nadačního kapitálu bude rozhodovat stejně jako o jeho zvýšení správní rada po předchozím souhlasu dozorčí rady a jeho účinky také nastanou dnem zápisu do nadačního rejstříku, kam se bude povinně zaznamenávat.140
6.2. Podnikání nadací Podnikání nadací je specifický způsob nakládání s jejich majetkem. Nese s sebou značná rizika a jeho úprava je v obou pojímaných právních předpisech značně rozdílná, takže je mu věnována samostatná podkapitola. Podnikání nadací lze rozdělit na přímé a nepřímé. Přímé podnikání se vyznačuje tím, že nadace sama vykonává podnikatelskou činnost.141 Nepřímým podnikáním je pak účast nadace v jiné právnické osobě.142 Obecnou legální definici přímého podnikání lze nalézt například v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Podle ní se podnikáním rozumí: -
soustavná činnost,
-
prováděná samostatně podnikatelem,
-
vlastním jménem,
-
na vlastní odpovědnost,
-
za účelem dosažení zisku.143
Obchodní zákoník zároveň považuje za podnikatele osobu, která je zapsaná v obchodním rejstříku, která podniká na základě určitého veřejnoprávního oprávnění nebo která provozuje
140
ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 179 – 182. Např. pořádá pravidelné placené vzdělávací kurzy. 142 Např. majetková účast v akciové společnosti. 143 § 2 odst. 1 Obchodního zákoníku. 141
42
zemědělskou výrobu a je zapsána do příslušné evidence.144 V případě nadace, tak aby naplnila opravdu všechny pojmové znaky podnikání, bude tedy pravděpodobně ještě potřeba živnostenské nebo jiné veřejnoprávní oprávnění k podnikání. Je třeba myslet i na to, že pokud nadace podniká, vztahují se na ní také veškerá pravidla určená pro podnikatele a podnikatelskou činnost se všemi svými klady i zápory.145 Nadace mají v současné době, až na určité výjimky, podnikání zakázané. Mohou pouze pronajímat nemovitosti, pořádat loterie, tomboly, veřejné sbírky a kulturní, společenské, sportovní a vzdělávací akce.146 Musí ovšem zůstat splněna podmínka že se jedná toliko o okrajovou činnost, jelikož nadace nesmí primárně sloužit výdělečným účelům. Nepřímé podnikání je u nadací povoleno dokonce pouze ve dvou případech, kterými je možnost nabýt v omezeném rozsahu majetkové účasti na akciových společnostech nebo možnost založit veřejně prospěšnou společnost, jinak je zcela zakázáno.147 Podnikatelská činnost může být snadno zaměnitelná s jinou výdělečnou činností. Pro tu ale platí jiná pravidla, takže je potřeba jednotlivé aktivity nadace důsledně rozlišovat. Jiná výdělečná činnost může naplňovat stejné pojmové znaky jako podnikání, vždy jí ale bude alespoň jeden chybět. Ve většině případů se pravděpodobně bude jednat o činnosti, které postrádají znak soustavnosti, tedy o jednorázové záležitosti. Zákon jinou výdělečnou činnost nijak nereguluje, takže pro ni budou platit zejména obecná pravidla pro nakládání s majetkem nadace. Další pravidla pak budou určena až charakterem každé konkrétní činnosti. NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK NOZ charakterizuje přímé podnikání zejména ustanovením § 420, ve kterém definuje, kdo je považován podle tohoto zákona za podnikatele: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“148 Je patrné, že jednotlivé pojmové znaky podnikání se ani do budoucna nezmění, takže bude chápáno obdobným způsobem. NOZ se staví k podnikání nadací zcela jinak než ZNNF. V rámci liberalizace nadačního institutu stanovuje pouze několik podmínek, při jejichž dodržení bude moci nadace podnikat v podstatě libovolně. Zároveň bude ale potřeba i nadále respektovat zásadu, že výdělečný účel
144
§2 odst. 2 Obchodního zákoníku. HURDÍK, TELEC 1998 op. cit., s. 160. 146 § 23 odst. 1 ZNNF. 147 RONOVSKÁ 2012 op. cit., s. 148. 148 § 420 odst. 1 NOZ. 145
43
není a nemůže být hlavním účelem nadace a je jí v podstatě cizí.149 Zakladateli je navíc dána možnost podnikání v nadační listině vyloučit a tím ho nadaci zakázat. Popřípadě je také možné, aby podnikání nezakázal, ale stanovil pouze přísnější pravidla. Dle zákonné úpravy bude moci nadace podnikat, pokud podnikání představuje pouhou vedlejší činnost a výtěžky slouží jen k podpoře jejího účelu. Nadaci bude za těchto podmínek také povoleno převzít vedení obchodní společnosti.150 Vedlejší činnost dříve nadace vůbec neprovozovaly, takže rozdělení jejich činnosti na hlavní, tedy statutární, a vedlejší je samo o sobě další novinkou. Rozdíl mezi nimi spočívá zejména v tom, že zatímco hlavní činnost slouží k naplnění účelu nadace, vedlejší činnost, respektive výnosy z ní, slouží k vykonávání činnosti hlavní.151 Problém může vzniknout při snaze určit hranici mezi těmito dvěma druhy činností. Ta je totiž často nejasná a v některých případech se bude hledat jen velice obtížně. Nadace by tedy samy měly rozpoznat a určit, která jejich činnost je hlavní, a která už vedlejší. Nepřímé podnikání nadací bude zákonem regulováno pouze do té míry, že nadace nesmí být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti a provozovat tak podnik nepřímo. Pokud by k takovému jednání přeci jen došlo, nebude se k němu přihlížet.152 Další pravidla, popřípadě zákaz tohoto druhu podnikání, bude moci zakladatel opět stanovit v nadační listině. NOZ jinou výdělečnou činnost stejně jako ZNNF také přímo nereguluje. Do budoucna tedy bude možné vykonávat jinou výdělečnou činnost stejně jako dnes v mantinelech nastavených zejména pro nakládání s majetkem nadace. Navíc bude možné, aby jiná výdělečná činnost byla vykonávána jak v rámci činnosti hlavní, tak v rámci činnosti vedlejší. Bude ale potřeba splnit podmínku, že nadace, která tuto činnost provozuje, neslouží výlučně výdělečným účelům.
6.3. Poskytování nadačních příspěvků Poskytování nadačních příspěvků je hlavní způsob, kterým nadace naplňuje svůj účel. Za nadační příspěvek se považuje vše,153 co je v souladu se ZNNF a statutem nadace poskytnuto
149
ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 168. § 307 NOZ. 151 GRANJA, M. Fundace v novém občanském zákoníku. ISEA. [online]. 2004 [cit. 15. 6. 2013]. Dostupné z: http://iseacz.dnh.cz/Aktuality/Posledn%C3%AD%C4%8Dl%C3%A1nkyakoment%C3%A1%C5%99e/tabid/64/articleTyp e/ArticleView/articleId/100/Fundace-v-novm-obanskm-zkonku.aspx. 152 § 307 odst. 2 a § 338 odst. 2 NOZ. 153 „Vše“ ve smyslu vše, co může být předmětem občanskoprávních vztahů dle § 118 OZ, tedy věci, byty, nebytové prostory, a pokud to bude jejich povaha připouštět, práva nebo jiné majetkové hodnoty. Více viz HURDÍK, TELEC 1998, op. cit., s. 48 – 51. 150
44
třetí osobě k účelu, pro který byla nadace založena.154 Jedná se o majetkové plnění, které ovšem nevyžaduje protiplnění druhé strany. Nadační příspěvky je dle zákona možné poskytovat pouze v souladu s účelem nadace a užívat je lze dle podmínek stanovených v nadační listině nebo ve statutu a ve smlouvě o poskytnutí nadačního příspěvku, přičemž osoba, které jsou poskytnuty, je povinna na požádání nadace prokázat, jakým způsobem a k jakému účelu byly použity. Pokud bude zjištěn nesoulad stanovených pravidel se skutečností, bude příjemce příspěvku povinen jej vrátit nebo vrátit náhradu v penězích ve lhůtě, kterou nadace stanoví. Nadační příspěvky nebude možné poskytovat členům orgánů nadace, popřípadě revizorovi. Také je nebude možné poskytnout za účelem finanční podpory politických stran a hnutí.155 Nadační příspěvky by neměly být poskytovány ani samotnému zakladateli. Obdobně jako u členů orgánů nadace by mohlo docházet k obcházení některých daňových předpisů, jelikož nadace mají určitá daňová zvýhodnění týkající se jak prostředků, které do nich plynou, tak prostředků, které jsou poskytovány.156 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Úprava poskytování nadačních příspěvků projde do budoucna částečnou změnou. Původním záměrem nové právní úpravy v průběhu jejího tvoření bylo pravděpodobně stanovit povinnost poskytovat nadační příspěvky všem nadacím. Z ustanovení § 310 písm. i) ale lze dovodit, že tomu tak nejspíše nebude. Nadační listina musí dle tohoto ustanovení obsahovat alespoň „podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.“157 Přidáním věty „nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat“, která ve stávající právní úpravě chybí, vyjádřil zákonodárce pro nadace možnost vyvíjet jiné činnosti, které budou v souladu s jejich účelem, aniž by musely poskytovat nadační příspěvky. Ty nadace, které budou nadační příspěvky poskytovat, pak budou povinny uvést ve statutu podmínky pro jejich poskytování. Vzhledem k tomu, že zákon o způsobu poskytování nadačních příspěvků mlčí, bude možné stanovit cokoli, co zákon nezakazuje, co není v rozporu s dobrými mravy, veřejným pořádkem a co nebude poškozovat jiné.158 Stejně jako dnes bude zajištěna kontrola souladu užívání nadačních příspěvků se stanovenými podmínkami, přičemž následek jejich porušení bude 154
§ 2 odst. 4 ZNNF. § 21 odst. 3 – 6 ZNNF. 156 HUDCOVÁ, Z. a kol. Aktuální otázky vybraných institutů práva neziskového sektoru. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Právnická fakulta, 2007. ISBN 978-80-244-1834-6. S. 41. 157 § 310 písm. i) NOZ. 158 § 1 odst. 2 NOZ. 155
45
stejný, tedy příjemce bude muset příspěvek nadaci vrátit. Okruh osob, kterým nebude možné nadační příspěvky poskytovat, bude na příště rozšířen. Kromě osob, které jsou členy orgánů nadace, je nebude možné poskytovat ani zaměstnancům nadace, osobám jim blízkým, zakladateli a osobám jemu blízkým. Toto pravidlo ale nebude bezvýjimečné. Zakladateli bude možné poskytnout nadační příspěvek, pokud pro to budou důvody zvláštního zřetele hodné, vyvolané na straně zakladatele změnou okolností a pokud o tom rozhodne správní rada po projednání s dozorčí radou nebo revizorem. Důvodová zpráva k NOZ uvádí jako příklad situaci, kdy zakladatel založí nadaci za účelem podpory zdravotně postižených lidí a posléze se jím sám stane. Osobám zakladateli blízkým pak bude možné poskytovat nadační příspěvky za stejných podmínek a dále také v případě, že zakladatel založí nadaci přímo za účelem jejich podpory, což zákon nevylučuje.159 Z důvodu snahy o zachování nadačního kapitálu bude nadaci zcela zakázáno poskytovat nadační příspěvky, pokud bude výše vlastních zdrojů financování majetku nadace vykazovaných v rozvaze na straně pasiv nižší než výše nadačního kapitálu, zvýšená o hodnotu zvýšení nadačního kapitálu v důsledku přijetí nadačního daru nebo rozhodnutí, i když ještě nebylo zapsáno do nadačního rejstříku a dále zvýšená o vlastní zdroje, které jsou účelově vázány a jejichž účel není nadace oprávněna měnit.160 Osoba, která přijme nadační příspěvek v dobré víře, i když bude poskytnut v rozporu s těmito pravidly, bude chráněna a nebude povinna jej vracet. V ostatních případech bude ale povinna tak učinit. Existuje ovšem situace, ve které se pravidlo zákazu poskytování nadačních příspěvků neuplatní. Zákon totiž nabrání, aby dárce určil něco jiného a aby tím pádem byl poskytnut nadační příspěvek i v případě, že stanovené okolnosti nastanou.161
6.4. Zhodnocení Nakládání s majetkem je v rámci nadačního práva poměrně citlivým tématem. V tomto ohledu je velice složité určit nadaci hranice volnosti, jelikož pokud bude s majetkem nakládat neuváženě, s přílišnými ztrátami, může se velice rychle dostat do existenčních potíží. Vzhledem k tomu, že nadace má být dlouhodobě existující subjekt, který musí postupně budovat svou důvěryhodnost, a který ke svému „životu“ určitý peněžní substrát nezbytně potřebuje, mohla by příliš liberální právní úprava vést k problémům v celém nadačním sektoru. Ke ztrátě důvěry ze strany veřejnosti, která je pro nadační subjekty zcela zásadní, 159
§ 353 NOZ. Myšleno jak před tak po poskytnutí příspěvku. 161 ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 183 – 184. 160
46
může totiž dojít velice rychle a náprava pak bývá velmi složitá a pomalá. I z tohoto důvodu je ZNNF, který přišel po dlouhé éře bez kvalitní právní úpravy nadačního práva, poměrně přísný. V NOZ už si však mohl zákonodárce dovolit být o něco liberálnějším a přenechat část zodpovědnosti zakladatelům nebo nadačním subjektům samotným. Zakladatel ovšem vždy může v nadační listině nebo ve statutu stanovit přísnější podmínky. Nadace může za účinnosti obou právních úprav užívat svůj majetek pouze v souladu s účelem nadace, nadační listinou a statutem. I když je vyjádření v obou případech stejné, bude využití majetku v budoucnu širší než dnes. Je to způsobeno tím, že účel nadace nebude na příště tolik omezen a nadace dostanou větší možnost upravit si ho dle svých potřeb. Nadace bude moci rozšiřovat nadační jistinu rozhodnutím o zvýšení nadačního kapitálu či nadačními dary, přičemž NOZ zavádí vyvratitelnou právní domněnku, že dar, který splní předpoklad trvalého výnosu a zároveň nebude sloužit jako jistota, bude automaticky rozmnožovat nadační jistinu. O jejím rozmnožení tak již nebude rozhodovat správní rada. Zvýšení nadačního kapitálu, už také nebude limitované tak jako doposud, kdy je možné jeho obdobu, tedy nadační jmění, zvýšit pouze vkladem taxativně vyjmenovaných majetkových hodnot. NOZ naopak stanovuje pouze určité výjimky, za kterých to nebude možné, a které tak budou omezovat nadaci mnohem méně. S nadační jistinou bude nutné nakládat s péčí, kterou NOZ vyžaduje u správy cizího majetku.162 Z těchto všech pravidel je patrné, že i přes určitou liberalizaci se stále bude klást velký důraz na zachování nadační jistiny, která je pro nadaci zcela zásadní. Tato snaha je podpořena i dalšími zákazy a povinnostmi, jako je zákaz něco z nadační jistiny zastavit či jinak použít k zajištění dluhu nebo možnost zcizit něco, co spoluvytváří nadační jistinu (pokud to zakladatel nepovolí v nadační jistině) pouze za předpokladu, že se do ní vrátí určité protiplnění. Za vhodné lze považovat i to, že zákonodárce povoluje snížení nadačního kapitálu pouze ve výjimečných případech, kdy v podstatě neexistuje jiné vhodné řešení. Podnikání nadací získá s účinností NOZ zcela nový rozměr. Zatímco dnes je až na určité výjimky zakázáno, bude do budoucna až na určité výjimky povoleno. To je zásadní obrat, který otevře nadacím opravdu mnoho nových možností. V dnešní době nadace řeší problém zákazu vlastní podnikatelské činnosti zakládáním veřejně prospěšných společností, které podnikat mohou. Jedná se sice o poměrně komplikovaný způsob, nicméně je funkční a nadace díky těmto společnostem získávají finance tak, jak samy nemohou. Je otázkou, jak jednotlivé nadace i celý nadační sektor poměrně snadná možnost podnikání ovlivní. Důvodné
162
§ 1400 a násl. NOZ.
47
je se obávat především ztráty důvěry ze strany veřejnosti nebo případně vůbec ochoty potencionálních dárců svými dary podporovat nadace, když ty budou moci získávat potřebné finance přímo vlastní činností. Dalšími případnými riziky může být i neunesení nově nabyté zodpovědnosti, které se může pojit s proděláváním a může ve své nejhorší podobě vést až k fatálním následkům. Pokud se ovšem nadacím podaří udržet své podnikatelské aktivity v rozumných mezích, nemusí žádný z těchto scénářů nastat. Ač se sice podnikání bude zcela logicky vždy pojit s určitou ztrátou důvěry, dělají již dnes nadace vše pro to, aby v očích veřejnosti působili co nejlépe a nejzodpovědněji, aby byly co nejvíce transparentní a nedělaly kroky, které s sebou nesou riziko ztráty určité prestiže, kterou se snaží s úspěchem získat. K tomu mohou přispět i další výhody, které jsou nadacím nabízeny vedle právní úpravy jako je například poměrně nedávno zavedená Známka kvality, což je soukromá certifikace, kterou uděluje Fórum dárců v rámci snahy o zvýšení kredibility nadací.163 Je tedy čistě na jednotlivých nadacích, jak k těmto změnám přistoupí a jak budou pracovat na svém renomé, které mají určitě jak dále vylepšovat, a tím i třeba vykompenzovat některé negativní důsledky větší svobody, kterou jim NOZ přinese. V problematice nadačních příspěvků nejspíš dojde k zásadní změně. Nadace totiž s nejvyšší pravděpodobností nebudou na příště povinny poskytovat nadační příspěvky. Tuto povinnost mají dnes všechny nadace a zároveň se jedná o hlavní způsob, kterým naplňují svůj účel. Je ovšem možné očekávat, že i když se tento způsob interpretace zákona prosadí, zůstane poskytování nadačních příspěvků i do budoucna hlavní činností většiny z nich. Lze také považovat za vhodné, že je kladen značný důraz na zachování nadačního kapitálu a v některých majetkově nepříznivých případech, pokud zakladatel neurčí jinak, není vůbec možné poskytovat nadační příspěvky. Stejně tak pozitivně lze hodnotit, že zákon nebude ani nadále nijak podrobně určovat, jakým způsobem mají být nadační příspěvky poskytovány, a nechá toto rozhodnutí na zakladateli.
163
Fórum dárců [online]. [cit. 15. 6. 2013]. Dostupné z: http://www.donorsforum.cz/.
48
7. Svěřenský fond a přidruţený fond Po nabytí účinnosti NOZ se budou moci nadace stát správcem svěřenského nebo přidruženého fondu. V obou případech se jedná o zvláštní druh správy cizího majetku, kdy je určitý majetek svěřen do správy nadace, aby s ním hospodařila v souladu s jeho účelovým určením. Kromě založení nadace a nadačního fondu se tak jedná o další dvě alternativy nakládání s vlastním majetkem.
7.1. Svěřenský fond Svěřenský fond je novým institutem, který NOZ zavádí. Systematicky je zařazen mezi věcná práva, konkrétně za správu cizího majetku, na kterou v mnohém navazuje. Je vůči ní v postavení lex specialis.164 Svěřenský fond lze považovat za určitou formu trustu, který je znám z angloamerické právní kultury. Stejně jako většina trustů nemá právní subjektivitu, takže o něm nelze hovořit jako o právnické osobě. Česká republika bude teprve druhou kontinentálně evropskou zemí,165 kde bude tento druh právního institutu zaveden.166 K vytvoření svěřenského fondu dojde tak, že jeho zakladatel vyčlení ze svého vlastnictví majetek k určitému účelu a svěří ho smlouvou nebo pořízením pro případ smrti správci. Ten se zároveň zaváže tento majetek držet a spravovat. Ke vzniku svěřenského fondu pak dojde, až když svěřenský správce přijme pověření ke správě nebo v případě zřízení svěřenského fondu pořízením pro případ smrti, smrtí zůstavitele. Se vznikem svěřenského fondu vznikne oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku. Tento majetek ovšem není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím obmyšleného, tedy osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno. Lze tak říci, že „vlastní sám sebe“.167 Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává svěřenský správce, a to vlastním jménem na účet fondu.168 Svěřenský fond musí vždy nést označení, které bude vyjadřovat jeho účel a obsahovat slova „svěřenský fond“. NOZ u svěřenského fondu výslovně povoluje účel jak veřejně prospěšný, tak soukromý. Svěřenský fond se soukromým účelem bude sloužit k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Svěřenský fond bude možné dokonce zřídit i za účelem 164
ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 592. V kontinentální Evropě se tento institut poprvé objevil v Lichtenštejnsku. 166 RONOVSKÁ, Kateřina. Nadace (a trusty) v kontinentální Evropě - pohled funkcionální. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 7 – 8, s. 202 – 206. ISSN 1803 - 6554. 167 KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM JUDr. HANY FRIŠTENSKÉ: Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy. Praha: Fórum dárců, 2013, s. 62. 168 § 1448 a § 1451 NOZ. 165
49
investování k dosažení zisku k rozdělení mezi zakladatele, zaměstnance, společníky a další osoby. Bude ale zakázáno zřídit svěřenský fond, jehož hlavním účelem bude dosahování zisku nebo provozování závodu.169 Pokud bude dosažení účelu svěřenského fondu nemožné nebo obtížně dosažitelné, bude jej moci soud na návrh osoby, která na tom bude mít právní zájem, zrušit. Při vymezování účelu bude tedy potřeba mít na paměti, že k této situaci může dojít, a nevymezovat jej zbytečně úzce a složitě. V případě veřejně prospěšného svěřenského fondu bude soud moci rozhodnout také tak, že původní účel bude nahrazen účelem podobným. Bude-li možné dosáhnout stanoveného účelu ve shodě s původním úmyslem zakladatele změnou statutu, bude moci soud vyřešit tuto situaci pouze jeho úpravou.170 Svěřenský fond musí mít vždy statut, kterým se spravuje. K jeho vydání je zmocněn zakladatel. NOZ stanovuje minimální obsahové náležitosti statutu, ten musí obsahovat alespoň: -
označení svěřenského fondu,
-
označení majetku, který ho tvoří při vzniku,
-
vymezení účelu svěřenského fondu,
-
podmínky pro plnění ze svěřenského fondu,
-
údaj o době trvání svěřenského fondu (není-li uveden, platí, že je zřízen na dobu neurčitou),
-
určení obmyšleného, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen.
Zákon dále vyžaduje pro statut formu veřejné listiny. V případě zřízení svěřenského fondu pořízením pro případ smrti odkazuje NOZ v souvislosti se statutem na právní úpravu nadací, což značí jistou podobnost těchto dvou institutů.171 Jak již bylo řečeno, svěřený majetek bude spravovat svěřenský správce. Nadace se bude moci stát svěřenským správcem pouze v případě, že získá status veřejné prospěšnosti dle připravovaného zákona o statusu veřejné prospěšnosti, a že účel svěřenského fondu bude souviset s hlavní činností nadace.172 Není dokonce vyloučeno, aby byla nadace jako správce svěřenského fondu sama jeho zakladatelem nebo obmyšleným. V takovém případě bude ovšem nutné, aby měl svěřenský fond ještě jednoho správce, kterým bude nezávislá osoba, přičemž tito správci budou povinni právně jednat společně. Jmenování a odvolání svěřenského správce bude obecně svěřeno zakladateli. Ten ovšem bude moci ve statutu určit 169
§ 1449 a § 1450 NOZ. § 1469 NOZ. 171 § 1452 NOZ. 172 § 7 Vládního návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2013 [cit. 10. 6. 2013]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=989&CT1=0. 170
50
jinou oprávněnou osobu. V některých případech bude také moci jmenovat svěřenského správce na návrh osoby, která osvědčí právní zájem, soud. Svěřenský správce bude spravovat majetek podle pravidel určených k plné správě majetku.173 Bude tak moci učinit vše, co bude potřeba jeho zachování, zhodnocení a rozmnožení.174 Obmyšleným je ten, kterému má být ze svěřenského fondu plněno. Pokud statut nestanoví něco jiného, jmenuje obmyšleného zakladatel a určí také, jaké plnění mu bude ze svěřenského fondu náležet. Nevyužije-li zakladatel svého práva, učiní tak svěřenský správce. Když bude svěřenský fond založen za soukromým účelem nebo též za účelem investování pro dosažení zisku k rozdělení mezi určité osoby, bude nutné, aby statut určil alespoň okruh osob, ze kterých je možné vybírat.175 Obmyšlenému bude možné přiznat právo na plody a užitky ze svěřenského fondu nebo též právo na majetek ze svěřenského fondu a na podíly na nich. Bude ale zakázáno, aby někdo jmenoval obmyšleného nebo mu určil plnění ze svěřenského fondu pro vlastní zisk. Za základní pravidlo lze považovat, že obmyšlenému vznikne právo na plnění za podmínek určených statutem.176 V případě svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem to bude až na několik výjimek nejpozději sto let po jeho vzniku. Zánik práva obmyšleného na plnění ze svěřenského fondu se soukromým účelem je pak vázán též na sto let od jeho vzniku. V případě člověka může ale zaniknout až jeho smrtí. NOZ řeší také problematiku dohledu nad svěřenským fondem. Vzhledem k povaze tohoto institutu považuje za nutnost stanovit alespoň dvojí kontrolu. Ta bude z logiky věci náležet zakladateli a také obmyšlenému, tedy osobě, v jejíž prospěch je plněno. Nebude ale vyloučeno, aby kontrolu vykonávaly i další osoby, o kterých tak stanoví statut. V některých případech stanovených zákonem bude ještě navíc kontrolu vykonávat jiná osoba nebo osoby, anebo orgán veřejné moci, tedy nejčastěji soud. V případě, že při zřízení svěřenského fondu obmyšlený zatím nebude nebo ještě nebude z nějakého důvodu určen, bude namísto něj vykonávat kontrolu osoba, kterou pověří zakladatel v zájmu obmyšleného. Neurčí-li jí zakladatel nebo nebude-li to možné, určí jí na návrh správce nebo osoby, která na tom bude mít právní zájem, soud. V rámci kontrolní činnosti bude moci zakladatel, obmyšlený nebo i jiná osoba, která na tom bude mít právní zájem, navrhnout soudu, aby svěřenskému správci uložil nebo zakázel určité jednání. Bude také možné navrhnout, aby byl svěřenský správce odvolán nebo jmenován nový nebo se dovolat neplatnosti právního jednání, kterým by 173
§ 1453 a násl. NOZ. ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 582. 175 ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 596. 176 RONOVSKÁ, Kateřina. Nadace (a trusty) v kontinentální Evropě - pohled funkcionální. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 7 – 8, s. 202 – 206. ISSN 1803 - 6554. 174
51
správce poškozoval svěřenský fond nebo práva obmyšleného. Při tomto postupu musí ovšem zůstat respektována zásada ochrany práv nabytých v dobré víře.177 Jedná se o situaci, kdy „jednající jako nabyvatel práv postižených právní vadou o tomto stavu nevěděl a s ohledem na okolnosti vědět nemohl, resp. nebyl povinen vědět“.178 Zánik svěřenského fondu je posledním pododdílem, který NOZ k tomuto tématu nabízí. K ukončení správy svěřenského fondu může dojít několika způsoby: uplynutím doby, dosažením účelu či rozhodnutím soudu. V případě svěřenského fondu zřízeného za soukromým účelem dojde ke skončení správy také, pokud se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění. Při zániku správy svěřenského fondu bude svěřenský správce povinen vydat majetek tomu, kdo na něj bude mít právo. Tím bude v první řadě obmyšlený. Pokud ten nebude, bude jím zakladatel a pokud ani ten nebude, připadne majetek státu.179 Skončením správy nedojde zároveň k zániku fondu. Ten zanikne až okamžikem převedení majetku do vlastnictví oprávněné osoby nebo v případě veřejně prospěšného fondu převedením do jiného svěřenského fondu nebo právnické osoby s obdobným účelem.180
7.2. Přidruţený fond Přidružený fond je další z institutů, které NOZ zavádí. Využívá při tom koncept tzv. „nesamostatné nadace“.181 Na rozdíl od svěřenského fondu, jehož správcem mohou být různé osoby, fyzické i právnické, se ale přidružený fond váže čistě na nadace.182 Dalo by se tak říci, že je speciálním druhem svěřenského fondu. Stejně jako svěřenský fond není právnickou osobou, jelikož nemá právní subjektivitu. Nadaci bude možné jako přidružený fond svěřit písemnou smlouvou do správy majetek, který je způsobilý být předmětem vkladu do nadace, tedy splňuje předpoklad trvalého výnosu, a pověřit ji k použití tohoto majetku k ujednanému účelu. Stanovený účel ovšem musí souviset s posláním nadace a nesmí spočívat v podpoře politických stran a hnutí. Vlastníkem majetku zůstane zakladatel, tedy ten, kdo nadaci majetek svěří do správy. Na základě této skutečnosti bude také jedinou osobou, jež bude mít nad přidruženým fondem dohled. Nadace bude vykonávat v přidruženém fondu prostou správu majetku. Zakladatel ovšem bude moci 177
ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 597 – 598. HURDÍK, J., LAVICKÝ, P. Systém zásad soukromého práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. ISBN 978-80-210-5063-1. S. 172. 179 § 1471 - 1472 NOZ. 180 KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM JUDr. HANY FRIŠTENSKÉ: Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy. Praha: Fórum dárců, 2013, s. 63. 181 ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 182. 182 Je otázkou, zda není možné, aby byl správcem přidruženého fondu také nadační fond. Autoři se v této problematice zatím neshodují. Dle mého názoru se ale jedná pouze o výsadu nadací, nikoli nadačních fondů. 178
52
ve smlouvě, kterou nadaci svěřuje majetek do správy, stanovit i správu jinou. Nedohodnou-li ze zúčastněné subjekty jinak, bude nadace vykonávat tuto správu za úplatu, jaká se v obdobných případech obvykle vyžaduje. Práva a povinnosti, které vznikají při nakládání s přidruženým fondem, budou vznikat pouze spravující nadaci. Z důvodu nutnosti transparentního hospodaření bude nadace povinna evidovat majetek v přidruženém fondu odděleně od svého majetku. Pokud bude nadace spravovat přidružený fond pod zvláštním označením, musí toto označení obsahovat slova „přidružený fond“ a tento název musí být uváděn společně s názvem spravující nadace. Nebude ovšem nutné, aby byl přidružený fond vždy označen.183 Dojde-li ke zrušení nadace, bude likvidátor povinen naložit s přidruženým fondem tak, aby byl jeho účel i nadále zachován. Toho docílí nejlépe tak, že přenese správu tohoto fondu na jinou způsobilou osobu. K zániku samotného přidruženého fondu pak bude moci dojít na základě smluvní dohody obou subjektů, splněním závazků stanovených ve smlouvě, kterou byl majetek nadaci svěřen do správy nebo i dalšími způsoby zániku závazků, o nichž NOZ hovoří.184 NOZ upravuje přidružený fond podstatně méně podrobně než svěřenský fond. Důsledkem je o mnoho větší smluvní volnost, která je násobena i tím, že mnohá ustanovení týkající se přidruženého fondu jsou dispozitivní povahy.
7.3. Zhodnocení Svěřenský fond a přidružený fond představují dva nové instituty, které budou moci využít ti, jež budou disponovat určitými prostředky, které budou chtít užít k určitému účelu, ale zároveň nebudou mít přímo zájem zakládat nadaci či nadační fond, ať už kvůli složitější zakládací proceduře nebo z jiných důvodů. Mezi svěřenským fondem a přidruženým fondem se objevují značné rozdíly, přesto je ale možné tyto dva instituty vnímat podobným způsobem. Svěřenský fond je obdobou angloamerického trustu a přidružený fond je pak v podstatě speciálním druhem svěřenského fondu, který je určený ke spravování pouze nadacím. Založit přidružený fond bude o něco jednodušší, a zakladatel bude při určování základních pravidel méně svázán zákonnou úpravou, jelikož ta není tolik podrobná jako v případě svěřenského fondu a navíc je z velké většiny dispozitivní povahy. Účelové určení je pak ale limitováno podstatně více než u svěřenského fondu. Zakladatel navíc zůstane vlastníkem vyčleněného majetku, takže nad 183
ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 182 – 183. KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM JUDr. HANY FRIŠTENSKÉ: Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy. Praha: Fórum dárců, 2013, s. 61. 184
53
ním bude mít i nadále plnou kontrolu a také bude moci ve smlouvě, kterou se přidružený fond svěří nadaci do správy, určit, jakým způsobem ho nadace bude spravovat. V případě svěřenského fondu je sice vyžadován statut, který musí být ve formě notářského zápisu, což může zakladateli připadat zbytečně složité a zákon navíc požaduje po svěřenském správci obligatorně plnou správu majetku, takže nelze určit jiný druh správy, na druhou stranu ale poskytuje výhody, jako je možnost zakladatele stát se sám správcem nebo obmyšleným nebo určit účel svěřenského fondu širším způsobem, než kdyby zakládal nadaci či přidružený fond. Oba dva tyto fondy, na rozdíl od nadací, nemají právní subjektivitu, nejsou tedy právnickými osobami a téměř nepodléhají dozoru ze strany státu.185 Jejich vznik může být v případě potřeby velice rychlý, jelikož se pro něj nevyžaduje žádný oficiální veřejnoprávní akt. Z pohledu nadace jako správce přidruženého fondu je ovšem nevýhodou, že vlastníkem svěřených věcí zůstane zakladatel, takže v některých případech může být omezena v jejich dispozicích.186 U svěřenského fondu je pak možné spatřovat základní problém zejména v tom, že tento druh institutu není u nás ani v celé Evropě příliš známý a není zcela jisté, jak se bude v kontinentálně právním světě chovat. Hrozí zejména různé způsoby zneužití tohoto institutu, jelikož svěřovaný majetek se stane anonymním a ani příjemce prostředků ze svěřenského fondu nebude vždy snadné dohledat.
185
PAVELKA, Jan. Svěřenský fond – nový nástroj pro privátní správu majetku. In: Nový občanský zákoník [online]. [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/media/110-sverensky-fond-novynastroj-pro-privatni-spravu-majetku.html. 186 KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM JUDr. HANY FRIŠTENSKÉ: Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy. Praha: Fórum dárců, 2013, s. 64.
54
8. Zrušení a zánik nadace Zánik nadace je rozdělen na dvě fáze. Nejprve musí dojít k jejímu zrušení s likvidací nebo bez likvidace a teprve následně k jejímu definitivnímu zániku konstitutivním výmazem z nadačního rejstříku. Stejný postup se bude uplatňovat i v budoucnu.
8.1. Zrušení nadace bez právního nástupce – s likvidací Ke zrušení nadace bez právního nástupce může dojít dosažením účelu, pro který byla založena, rozhodnutím soudu, rozhodnutím o úpadku nebo zamítnutím insolvenčního návrhu proto, že majetek nadace nedostačuje k úhradě nákladů na insolvenční řízení. Zrušení nadace bez právního nástupce se obyčejně pojí s likvidací, aby byli uspokojeni věřitelé a vypořádán ostatní majetek nadace. V posledním jmenovaném případě a také v případě, že bude konkurs zrušen proto, že majetek nadace bude zcela nepostačující nebo nezbude-li nadaci po ukončení insolvenčního řízení žádný majetek, ovšem k likvidaci nedojde, jelikož na její provedení nebude k dispozici dostatečné množství prostředků. Pokud dojde k dosažení účelu, pro který byla nadace založena, nebo případně k naplnění jiné podmínky, jež bude nadační listina spojovat se zrušením nadace, bude o zrušení rozhodovat správní rada.187 Té ovšem nebude příslušet všeobecná rozhodovací pravomoc o zrušení nadace, což je určitým specifikem nadačního práva. Správní rada je totiž povinna naplňovat vůli zakladatele, tedy užívat jím vložený majetek trvale ke stanovenému účelu, což nemůže vlastním rozhodnutím změnit.188 Proto může nadace rozhodovat o zrušení nadace pouze za předpokladu, že ji k tomu pro konkrétní případ zmocní zákon nebo nadační listina. Soud nadaci zruší na návrh zakladatele, vykonavatele závěti nebo osoby, která osvědčí právní zájem, jestliže nadační jmění nebude trvale přinášet žádný výnos a nadace nebude mít jiný majetek, a nebude tak schopna naplňovat svůj účel, nebo dojde-li ke snížení nadačního jmění pod 500.000 Kč a nadace ve stanovené lhůtě nerozhodne o navýšení nadačního jmění z ostatního majetku nebo o vnitrostátní fúzi sloučením s jinou nadací. Nezjedná-li nadace ve lhůtě stanovené soudem nápravu, zruší ji soud na návrh stejných osob, jestliže nadace při své činnosti závažným způsobem nebo opakovaně poruší ZNNF, nadační listinu nebo statut, jestliže se v uplynulém roce nekonalo žádné zasedání správní rady nebo nebudou zvoleni členové orgánů nadace, popřípadě revizor, namísto členů, jejichž členství nebo funkce zanikly 187 188
§ 7 odst. 1 a 2 ZNNF. SKOVAJSA 2010 op. cit., s. 180.
55
před více než rokem, nebo nadace nebude plnit nejméně po dobu dvou let účel, pro který byla založena, zejména nebude-li poskytovat nadační příspěvky.189 Likvidace nadace se bude řídit zejména pravidly obsaženými v Obchodním zákoníku.190 Účelem likvidace je vypořádat majetek zrušené nadace, vyrovnat dluhy věřitelům a vypořádat se s likvidačním zůstatkem.191 Podrobný rozbor likvidace nadace jde nad rámec této práce. Za zmínku ovšem stojí alespoň speciální pravidla pro likvidaci nadací stanovená přímo v ZNNF. Likvidátora jmenuje, s výjimkou několika případů, kdy je jmenován soudem, správní rada. Pokud ta ho ale bez zbytečného odkladu nejmenuje, bude jmenován i bez návrhu soudem. Důležité je, že při likvidaci je možné zpeněžit pouze majetek nutný pro splnění závazků nadace. Zbylý majetek musí totiž zůstat nedotčen, aby jej bylo možné užít v souladu s účelem nadace a vůlí zakladatele.192 Pravidla pro nakládání s likvidačním zůstatkem může upravit zakladatel v nadační listině nebo případně v jiném dokumentu nadace. Konkrétně může stanovit, že likvidační zůstatek má být převeden na nadaci či nadační fond určený alespoň účelem.193 Neurčí-li zakladatel nic jiného, bude potřeba respektovat ZNNF, který pro naložení s likvidačním zůstatkem stanoví přesný postup. Likvidátor nejprve nabídne likvidační zůstatek nadaci nebo nadačnímu fondu, které mají shodný nebo obdobný účel. Nebude-li takové nadace nebo nadačního fondu nebo odmítne-li oslovená nadace či nadační fond likvidační zůstatek převzít, nabídne ho likvidátor ostatním nadacím a poté nadačním fondům, přičemž přednost bude mít ta nadace nebo nadační fond, která bude svým účelem zrušené nadaci nejblíže. Nepřijme-li likvidační zůstatek žádný z těchto subjektů, bude nabídnut obci, v níž má nadace sádlo. Pokud ani ta likvidační zůstatek nepřijme, přejde na stát. Podmínkou je, že ten, kdo likvidační zůstatek nabyde, jej musí použít pro plnění obecně prospěšných cílů.194 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Na zrušení nadace se do budoucna použijí z velké části především obecná pravidla pro zrušení právnických osob.195 Ke zrušení nadace bez právního nástupce bude moci dojít dosažením účelu, pro který byla založena, uplynutím určené doby, byla-li založena na dobu určitou
189
§ 7 odst. 4 a 6 ZNNF. § 70 a násl. Obchodního zákoníku. 191 RONOVSKÁ 2012 op. cit, s. 234. 192 HURDÍK; TELEC 1998 op. cit., s. 121. 193 RONOVSKÁ, K. Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4980-2. S. 86. 194 § 9 odst. 4 ZNNF. 195 § 168 a násl. NOZ. 190
56
a autoritativně rozhodnutím soudu v zákonem stanovených případech. Soud bude moci zrušit nadaci na návrh osoby, která na tom bude mít právní zájem, nebo i bez návrhu v případě, že: -
bude vyvíjet činnost zakázanou v § 145 NOZ,196
-
bude podnikat v nedovoleném rozsahu, nedovoleným způsobem nebo i přes to, že to zakladatel zakáže v nadační listině,
-
se stane neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti,
-
bude závažně nebo opakovaně porušovat zákaz poskytovat nadační příspěvky osobám, které jsou členy jejího orgánu, zaměstnancům nadace, osobám jim blízkým a v některých případech zakladateli a osobám jemu blízkým,197
-
klesne hodnota nadační jistiny nadace pod 500.000 Kč a nebude doplněna do jednoho roku od konce účetního období, v němž ke snížení došlo,
-
nadační jistina nebude přinášet žádný výnos po dobu delší než dva roky,
-
nebude trvale možné, aby nadace nadále plnila svůj účel,
-
bude vyvíjet nezákonnou činnost v takové míře, že to závažným způsobem naruší veřejný pořádek,
-
nebude nadále splňovat předpoklady vyžadované pro vznik právnické osoby zákonem,
-
nebude mít déle než dva roky správní radu schopnou usnášet se,
-
tak stanoví zákon.198
Při zrušení nadace bez právního nástupce se až na určité výjimky, kdy nadace nebude disponovat dostatečnými prostředky, bude vyžadovat likvidace. I nadále zůstane zachováno pravidlo, že nadace nemůže zrušit sama sebe, tedy že o zrušení nadace nemůže rozhodovat její orgán čistě ze své vůle. Likvidace právnických osob je podrobně upravena ustanovením § 187 a násl. NOZ. V souladu se stávající právní úpravou bude účelem likvidace vypořádat majetek zrušené nadace, vyrovnat dluhy věřitelům a naložit s likvidačním zůstatkem podle zákona.199 NOZ
196
§ 145 NOZ: „(1) Zakazuje se založit právnickou osobu, jejímž účelem je porušení práva nebo dosažení nějakého cíle nezákonným způsobem, zejména je-li jejím účelem a) popření nebo omezení osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení, b) rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti, c) podpora násilí nebo d) řízení orgánu veřejné moci nebo výkonu veřejné správy bez zákonného zmocnění. (2) Zakazuje se založit právnickou osobu ozbrojenou nebo s ozbrojenými složkami, ledaže se jedná o právnickou osobu zřízenou zákonem, jíž zákon ozbrojení nebo vytvoření ozbrojené složky výslovně dovoluje nebo ukládá, nebo o právnickou osobu, která nakládá se zbraněmi v souvislosti se svým podnikáním podle jiného právního předpisu, anebo o právnickou osobu, jejíž členové drží nebo užívají zbraně pro sportovní nebo kulturní účely či k myslivosti nebo k plnění úkolů podle jiného právního předpisu.“ 197 § 353 NOZ. 198 § 172 a § 377 odst. 1 NOZ. 199 § 187 NOZ.
57
přebírá úpravu likvidace z Obchodního zákoníku, kde je poměrně kvalitně zpracovaná.200 Úprava nadací pak obsahuje další speciální ustanovení. Likvidátora jmenuje při zrušení nadace dosažením účelu nebo uplynutím doby, na kterou byla založena, správní rada. Při autoritativním zrušení pak bude jmenován soudem. Likvidátor stejně jako dnes zpeněží likvidační podstatu pouze v takovém rozsahu, aby byly vyrovnány dluhy nadace. S likvidačním zůstatkem naloží podle pravidel stanovených v nadační listině. Pokud by ale v nadační listině veřejně prospěšné nadace bylo stanoveno, že má být likvidační zůstatek použit k jiným než veřejně prospěšným cílům, nebude se k tomu přihlížet. V případě, že nadační listina neurčí, jak má být s likvidačním zůstatkem naloženo, uplatní se pravidla stanovená zákonem, tedy likvidační zůstatek bude likvidátorem nabídnut nejprve nadaci s obdobným účelem. Nově ale bude moci správní rada rozhodnout, bude-li k tomu vážný důvod, že bude likvidační zůstatek přednostně nabídnut obci, kraji nebo státu. Pokud se tento postup neuplatní a nebude možné nabídnout likvidační zůstatek nadaci s obdobným účelem nebo jej taková nadace nepřijme, nabídne jej likvidátor obci, na jejímž území bude mít nadace sídlo. Nepřijme-li jej ani obec, nabude likvidační zůstatek kraj, ve kterém se nachází sídlo nadace. Pokud získá likvidační zůstatek obec, kraj nebo stát, budou ho moci použít pouze k veřejně prospěšnému cíli.201
8.2. Zrušení nadace s právním nástupcem – bez likvidace Zrušení nadace, při kterém vznikne právní nástupce, je přijatelnější než zrušení nadace s likvidací, při kterém žádný právní nástupce nevzniká. Je zde totiž podstatně vyšší pravděpodobnost, že majetek, který zakladatel vyčlenil při založení nadace k určitému účelu, bude takovému nebo alespoň podobnému účelu sloužit i nadále. Ke zrušení nadace s právním nástupcem může dojít fúzí sloučením dvou nebo více nadačních subjektů. Budoucí právní úprava bude nově povolovat také změnu právní formy nadace na nadační fond. Tento způsob přeměny bude ovšem povolen pouze ve výjimečných případech. 8.2.1. Sloučení Dle ZNNF může dojít k vnitrostátní fúzi sloučením dvou nebo více nadací nebo sloučením jedné nebo více nadací s jedním nebo více nadačními fondy, přičemž nástupnickým subjektem musí být vždy nadace.202 Vnitrostátní fúze sloučením nadací je přípustná za 200
ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 139. § 378 a násl. NOZ. 202 DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny nadací a nadačních fondů, obecně prospěšných společností a spolků. Právní fórum. 2009, roč. 6, č. 11, s. 470 – 478. ISSN 1214 – 7966. 201
58
podmínky, že není vyloučena nadační listinou, a že účel nástupnické nadace bude shodný nebo obdobný účelu zanikající nadace. Pokud v průběhu trvání nadace dojde k poklesu nadačního jmění pod 500.000 Kč a nadace jej v zákonem stanovené lhůtě nedoplní alespoň na tuto výši, bude správní rada dokonce povinna rozhodnout o zahájení přípravy vnitrostátní fúze sloučením, a to i v případě, že bude tento druh přeměny nadace nadační listinou vyloučen. Problém s nadačním jměním je vyřešen tak, že nadační jmění nástupnické nadace se zvýší o nadační jmění zanikající nadace. O vnitrostátním sloučení nadace s nadačním fondem lze opět rozhodnout za předpokladu, že tato možnost nebude vyloučena nadační listinou, a že účel nástupnické nadace bude shodný nebo obdobný účelu, pro nějž byl zanikající nadační fond založen.203 Zanikající subjekty vyhotoví společně s nástupnickou nadací projekt vnitrostátní fúze sloučením. Tento dokument musí být vyhotoven v písemné formě a musí obsahovat identifikační údaje zúčastněných nadací a nadačních fondů, přehled o nadačním jmění zanikajících nadací a přehled o majetku zanikajících nadačních fondů a o jejich závazcích, které nesmí být ke dni schválení projektu vnitrostátní fúze sloučením starší než tři měsíce, a rozhodný den vnitrostátní fúze sloučením. Rozhodný den je považován za den, ke kterému nastávají účetní účinky vnitrostátní fúze sloučením.204 Je to den, od něhož se jednání zanikající nadace či nadačního fondu považuje z účetního hlediska za jednání nástupnické nadace. Rozhodný den nesmí předcházet o více jak 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis vnitrostátní fúze sloučením do nadačního rejstříku. Projekt vnitrostátní fúze sloučením musí být schválen správními radami všech zúčastněných subjektů. Ty pak rozhodují, jak je již řečeno výše, také o samotné fúzi sloučením, přičemž toto rozhodnutí musí být vyhotoveno ve formě notářského zápisu a jeho součástí musí být schválený projekt. Vnitrostátní fúze sloučením se zapisuje do nadačního rejstříku. U všech zúčastněných nadací se zapíše ke stejnému dni, ke kterému zároveň přechází veškerá práva a povinnosti zanikajících subjektů na nástupnickou nadaci.205 NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK NOZ připouští stejně jako ZNNF sloučení nadací s jinými nadacemi nebo sloučení nadací s nadačním fondem, přičemž nástupnickým subjektem může být opět pouze nadace. Zůstává zachována i podmínka, že možnost fúze sloučením nesmí být vyloučena nadační listinou 203
§ 8 odst. 1, 2 a 4 ZNNF. DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny nadací a nadačních fondů, obecně prospěšných společností a spolků. Právní fórum. 2009, roč. 6, č. 11, s. 470 – 478. ISSN 1214 – 7966. 205 § 8 odst. 5 - 8 ZNNF. 204
59
a zúčastněné osoby musí sloužit témuž nebo obdobnému účelu. Při sloučení jeden nebo více nadačních subjektů zaniká a práva a povinnosti těchto subjektů přecházejí na nástupnickou nadaci. Při plánované fúzi sloučením musí být vyhotovena smlouva o sloučení, která je obdobou dnešního projektu vnitrostátní fúze sloučením. Tato smlouva musí být ve formě veřejné listiny a musí obsahovat identifikační údaje o zúčastněných subjektech, určení, v jaké struktuře přejímá nástupnická osoba složky vlastního kapitálu a cizího kapitálu zanikající osoby, jež nejsou závazkem, výši nadačního kapitálu nástupnické nadace,206 dohodu o změně statutu nástupnické nadace (dojde-li v důsledku sloučení k takové změně) a určení rozhodného dne, od kterého se jednání zanikajícího nadačního subjektu nebo subjektů bude považovat z účetního hlediska za jednání nástupnické nadace. Osoby zúčastněné na sloučení si před uzavřením smlouvy o sloučení navzájem zpřístupní účetnictví a další podstatné informace, na základě kterých bude možné posoudit právní a hospodářské důsledky sloučení. Dozorčí rady a revizoři zúčastněných osob přezkoumají účetnictví všech slučovaných subjektů a sestaví o zjištěných skutečnostech zprávu. Její součástí bude také stanovisko k návrhu smlouvy na sloučení a k hospodářským důsledkům sloučení. O sloučení, respektive o přijmutí či odmítnutí smlouvy o sloučení, budou rozhodovat jednotlivě správní rady zúčastněných osob.207 NOZ dále obsahuje podrobná pravidla o postupu před zasedáním správních rad, stanovuje slučovaným subjektům povinnost zveřejnit společné oznámení o sloučení a obsahuje ustanovení, které slouží k ochraně věřitelů zanikajících subjektů.208 Ti totiž mohou přihlásit své pohledávky, a pokud prokáží, že se jejich dobytnost v důsledku sloučení zhorší, mají právo na dostatečnou jistotu. Návrh na zápis sloučení do nadačního rejstříku podají společně všechny zúčastněné osoby. Zápis bude proveden tak, že k témuž dni budou vymazány zanikající osoby s poznámkou, kdo je jejich právní nástupce, a u nástupnické osoby se zapíše den účinnosti sloučení, identifikační údaje osob, které se s nástupnickou osobou sloučili a případné další změny. Účinnost sloučení nastane dnem zápisu do nadačního rejstříku. Zákon apeluje některými svými ustanoveními na zúčastněné subjekty, aby podaly návrh na zápis sloučení do nadačního rejstříku co nejdříve. Nepodají-li ho do šesti měsíců ode dne, kdy byla uzavřena smlouva o sloučení, může kterákoli ze zúčastněných osob od smlouvy odstoupit. Tím 206
Při sloučení nadací bude výše nadačního kapitálu dána součtem nadačních kapitálů slučovaných nadací; při sloučení nadačního fondu s nadací bude nadační kapitál nástupnické nadace zvýšen dle obecných pravidel pro zvýšení nadačního kapitálu a smlouva o sloučení bude muset obsahovat i náležitosti stanovené pro rozhodnutí o rozmnožení nadační jistiny a zvýšení nadačního kapitálu. Více viz § 342 NOZ. 207 § 176 odst. 1, § 382 a násl. NOZ. 208 RONOVSKÁ 2012 op. cit., s. 244.
60
zaniknou závazky všech zúčastněných subjektů. Nepodají-li ho ani do jednoho roku ode dne, kdy byla smlouva o sloučení uzavřena, bude automaticky platit, že od smlouvy odstoupili všechny zúčastněné subjekty. Zároveň bude zúčastněné osobě, která způsobila, že návrh na zápis sloučení nebyl podán včas, stanovena povinnosti, že musí společně a nerozdílně se členy její správní rady nahradit ostatním zúčastněným osobám škodu z toho vzniklou. Povinnost náhrady škody nebude dopadat pouze na ty členy správní rady, kteří prokáží, že vyvinuli dostatečné úsilí, aby byl návrh podán včas.209 8.2.2. Změna právní formy ZNNF v současné době povoluje pouze změnu právní formy nadačního fondu na nadaci. Přeměna nadace na jinou právní formu ovšem není dle stávající právní úpravy vůbec možná. Pouze nadace vzniklé před nabytím účinnosti ZNNF se měly možnost ve stanovené době přetransformovat na obecně prospěšné společnosti,210 čímž jim byla dána možnost reagovat na tehdejší změnu právní úpravy. NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK NOZ zavádí novinku, kterou je možnost změny právní formy nadace na nadační fond. Nepochybně se ale nebude jednat o častý jev, jelikož jde pouze o určité nouzové řešení v případě, že nadace bude mít neřešitelné majetkové obtíže.211 Správní rada bude moci po předchozím souhlasu dozorčí rady či revizora rozhodnout o změně právní formy nadace na nadační fond, připustí-li to výslovně nadační listina a klesne-li hodnota nadační jistiny pod 500.000 Kč na dobu, která nebude přechodná. Jsou tedy stanoveny tři podmínky, které musí být splněny, aby mohlo k tomuto typu změny právní formy dojít. Zakladatel musí tuto skutečnost předvídat a výslovně zapsat do nadační listiny, že povoluje změnu právní formy nadace na nadační fond. Nadace se musí dostat do takových majetkových obtíží, že hodnota nadační jistiny klesne pod potřebných 500.000 Kč a navíc nebude ani z dlouhodobějšího hlediska možné tuto situaci nijak řešit a hodnotu nadační jistiny opět navýšit na potřebnou úroveň.212 NOZ stanovuje pro rozhodnutí o změně právní formy povinné formální a obsahové náležitosti. Vyžaduje se pro něj forma veřejné listiny a musí obsahovat identifikační údaje o nadaci, název nadačního fondu po změně právní formy, rozhodný den, který bude plnit
209
§ 177 odst. 1, § 389 a § 390 NOZ. RONOVSKÁ 2012 op. cit., s. 249. 211 ELIÁŠ 2012 op. cit., s. 194. 212 ELIÁŠ op. cit., s. 193 – 194. 210
61
stejnou funkci jako při fúzi sloučením a údaje o členech orgánů nadačního fondu, které se zapisují do nadačního rejstříku. Rozhodnutí o změně právní formy nabude účinnosti dnem zápisu do nadačního rejstříku. NOZ v případě změny právní formy nadace na nadační fond neopomíná na ochranu věřitelů nadace, kterým zakládá právo na dostatečnou jistotu z důvodu zhoršení dobytnosti pohledávek stejným způsobem jako při fúzi sloučením.213
8.3. Zánik Právní existence nadace končí podle obou srovnávaných právních úprav, tedy jak dle NOZ, tak dle ZNNF, až dnem jejího výmazu z nadačního rejstříku.214 Výmaz z nadačního rejstříku má tedy vždy konstitutivní účinek.
8.4. Zhodnocení Stejně jako v případě jiných právnických osob soukromého práva dochází k zániku nadace na základě dvoustupňového procesu.215 Prvním stupněm je zrušení nadace a druhým pak samotný zánik. Tato koncepce bude přebrána i do budoucna. Způsoby zrušení nadace zůstanou na příště téměř stejné. Zrušení nadace s likvidací se bude měnit opravdu jen minimálně. V případě nadací se jedná o ten méně vhodným způsob zrušení, ke kterému by mělo docházet, až pokud nebude k dispozici jiná vhodná varianta. U nadací se totiž předpokládá trvalost dosahování nadačního účelu,216 takže by mělo mít přednost zrušení nadace s právním nástupcem, na základě kterého bude možné naplňovat stanovený nebo alespoň podobný účel nadace i po jejím zrušení. V případě zrušení nadace s právním nástupcem do budoucna k několika výraznějším změnám dojde. Pro fúzi sloučením stanoví NOZ podstatně podrobnější pravidla než ZNNF, která mimo jiné nově obsahují ustanovení na ochranu věřitelů zanikajících subjektů a pravidla, která by měla urychlit zápis sloučených subjektů do nadačního rejstříku a zabránit tak zbytečným průtahům a případným škodám. Nejvýraznější novinkou, kterou NOZ v rámci přeměn nadací zavádí, je možnost změny právní formy nadace na nadační fond. V tomto případě se fakticky ani o zrušení nadace jako takové nejedná, jelikož u nadačního subjektu,
213
§ 391 a násl. NOZ. § 7 odst. 1 ZNNF; § 185 NOZ. 215 HURDÍK; TELEC 1998 op. cit., s. 107. 216 RONOVSKÁ 2011 op. cit., s. 75. 214
62
kterému se změní právní forma, dojde pouze ke změně jeho právních poměrů.217 Změna právní formy nadace na nadační fond bude povolena pouze ve zcela výjimečných případech a pouze povolí-li to výslovně zakladatel v nadační listině, což lze považovat za vhodné řešení. Z povahy věci není tato změna žádoucí, a pokud k ní dojde, nemělo by se tak stát z jiných než z obzvláště závažných, tedy především existenčních, důvodů. Na druhou stranu díky povolení tohoto druhu přeměny může být účelově určený majetek nadace ochráněn a užit lépe, než kdyby došlo k jejímu zrušení s likvidací, takže povolení změny právní formy nadace na nadační fond, byť jen v určitých případech, má jistě své opodstatnění.
217
§ 183 odst. 1 NOZ.
63
Závěr Dlouhodobě nedostačující právní úprava nadačního práva a z toho pramenící živelné působení nadačních subjektů, které vedlo beze sporu k zneužívání tohoto institutu, vyústilo v přijetí komplexního právního předpisu, kterým byl ZNNF. Nebylo nijak překvapivé, že byl poměrně přísný. Bylo totiž potřeba napravit škody, které byly v průběhu dlouhých let napáchány. I když během své účinnosti získával postupně liberálnější charakter, je i na jeho současné podobě stále znát, že ve srovnání s ostatními vyspělými evropskými zeměmi není nadačním subjektům stále dostatečně důvěřováno. Naději na změnu přináší NOZ, který obsahuje zcela novou právní úpravu nadací, která už nemusí být tolik zatížena dřívějšími negativními zkušenostmi a může tak více přiblížit české nadační právo moderním evropským trendům. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jakým směrem se bude nadační právo po nabytí účinnosti NOZ ubírat a zda budou nastalé změny korespondovat s očekáváním liberálnějšího přístupu. Odpovědi na tyto otázky byly nalezeny pomocí analýzy jednotlivých pramenů, následné historické komparace odpovídajících právních předpisů a konečné syntézy, jejíž výsledky byly promítnuty do jednotlivých dílčích zhodnocení, které je možné najít v závěru každé z kapitol. Nadační právo do budoucna opravdu projde poměrně zásadními změnami, které s sebou ovšem přináší jak pozitiva, tak negativa. Uvolnění právní úpravy je patrné ve všech zkoumaných aspektech. NOZ nabízí zejména zakladateli mnoho nových oprávnění, na základě kterých bude moci v podstatně větší míře projevit svou vůli a uplatnit tak mnohem větší vliv na chod celé nadace, včetně podrobné úpravy jejích vnitřních poměrů. NOZ dále umožní nadacím mnoho dalších činností, které pro ně jsou dnes nemyslitelné nebo alespoň značně omezené. Jedná se zejména o podnikatelskou činnost, možnost změny nadačního účelu, možnost nadace stát se správcem svěřenského nebo přidruženého fondu atd. Všechny tyto činnosti budou ovšem opět ovlivnitelné zakladatelem, který je bude muset buď výslovně povolit nebo je bude moci naopak zakázat či omezit, čímž se jenom potvrzuje jeho silné postavení. Každá pozitivní změna bývá vykoupena něčím negativním. V tomto případě vyvstávají na povrch obavy, zda nebude natolik liberální úprava svádět k jejímu častému zneužívání či zda automaticky nepovede k ztrátě důvěry ze strany veřejnosti, tedy potencionálních dárců, kteří jsou a nadále budou pro nadace velmi důležití. V tomto případě nezbývá než doufat, že se naše společnost poučila z chyb dřívějších, a že se nadační sektor nenechá chybnými kroky připravit o svou důvěryhodnost, kterou se dlouhodobě a poměrně úspěšně snaží budovat.
64
Ačkoli je nadační právo velmi zajímavé, stojí tato problematika dlouhodobě na pokraji zájmu odborné veřejnosti. Kromě nových poznatků, které tato práce přináší, věřím, že by vzhledem k opravdu malému množství publikací, odborných článků a prací na toto téma, mohla být jejím dalším přínosem i určitá popularizace nadačního práva. Zároveň nepochybuji, že může každému, zejména ale samotným nadacím, posloužit také jako určitá pomůcka v přechodu na NOZ a v počátečním působení v jeho režimu. Některé nejasnosti, které se při výkladu NOZ objevují, objasní až aplikační praxe. Je proto důležité sledovat tuto problematiku i nadále, jelikož nadační právo se bude v důsledku judikatorní činnosti soudů stále vyvíjet. Obzvláště to platí u problematiky nadačních fondů, která byla v této práci záměrně vynechána. Ta by vzhledem k aktuálním nejasnostem mohla být do budoucna vhodným námětem pro další odbornou práci.
65
Seznam pouţitých pramenů Monografie, publikace, kvalifikační práce HUDCOVÁ, Z. a kol. Aktuální otázky vybraných institutů práva neziskového sektoru. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Právnická fakulta, 2007, 225 s. ISBN 978-80-244-1834-6. HURDÍK, J. Problémy nadačního práva. Brno: Masarykova univerzita, 1994, 142 s. ISBN 80-210-1015-0. HURDÍK, J., LAVICKÝ, P. Systém zásad soukromého práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010, 197 s. ISBN 978-80-210-5063-1. HURDÍK, J., TELEC, I. Zákon o nadacích a nadačních fondech: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1998, 332 s. ISBN 80-7179-199-7. KNAPP, V. Velké právní systémy: úvod do srovnávací právní vědy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 1996, 248 s. ISBN 80-7179-089-3. RONOVSKÁ, K. Soukromoprávní aspekty nadačního a spolkového práva v Česku, ve Švýcarsku a v Nizozemí. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004, 355 s. ISBN 80-2103453-X. RONOVSKÁ, K. Tendence vývoje českého nadačního práva v rámci sjednocené Evropy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 140 s. ISBN 978-80-210-4980-2. RONOVSKÁ, K. Nadace v Evropě: koncepce, funkce, vývojové tendence. 2011. 345 s. Habilitační práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. RONOVSKÁ, K. Nové české nadační právo v evropském srovnání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2012, 327 s. ISBN 978-7357-971-5. SKOVAJSA, M. Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice. 1. vyd. Praha: Portál, 2010, 372 s. ISBN 978-80-7367-681-0. ŠTENGLOVÁ, I., PLÍVA, S., TOMSA, M. a kol. Obchodní zákoník: komentář. 13. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 1447 s. ISBN 978-80-7400-354-7.
Odborné články DVOŘÁK, Tomáš. Přeměny nadací a nadačních fondů, obecně prospěšných společností a spolků. Právní fórum. 2009, roč. 6, č. 11, s. 470 – 478. ISSN 1214 – 7966. HÁJKOVÁ, Helena. Vzory s komentářem: nadace a nadační fondy. Právní rádce. 2005, roč. 13, č. 7, s. 72 – 76. ISSN 1210 – 4817. HUDCOVÁ, Zdeňka. Nadace a nadační fondy. Právní rádce. 2000, roč. 8, č. 12, s. 15 – 17. ISSN 1210 – 4817. 66
RONOVSKÁ, Kateřina. Poznámky k návrhu nového občanského zákoníku. Časopis pro právní vědu a praxi. 2006, roč. 14, č. 2, s. 158 – 162. ISSN 1210 – 9126. RONOVSKÁ, Kateřina. Status veřejné prospěšnosti v návrhu nového občanského zákoníku. Právní fórum. 2006, roč. 3, š. 2, s. 9 – 13. ISSN 1214 – 7966. RONOVSKÁ, Kateřina. Účel nadace a možnost jeho změny. Časopis pro právní vědu a praxi. 2009, roč. 17, č. 2, s. 83 – 84. ISSN 1210 – 9126. RONOVSKÁ, Kateřina. K pojetí veřejné prospěšnosti v Evropě. Právní fórum. 2010, roč. 7, č. 9, s. 428 – 432. ISSN 1214 – 7966. RONOVSKÁ, Kateřina. Nadace, spolky a občanské právo. Acta Iuridica Olomucensia. Univerzita Palackého v Olomouci, 2010. č. 2, s. 96. ISSN 1801 – 0288. RONOVSKÁ, Kateřina. Novinky na poli nadačního práva: krok správným směrem. Právní fórum. 2010, roč. 7, č. 8, s. 407 – 408. ISSN 1214 – 7966. RONOVSKÁ, Kateřina. K historickému vývoji nadací ve střední Evropě. Časopis pro právní vědu a praxi. 2011, roč. 19, č. 2, s. 124 - 131. ISSN 1210 – 9126. RONOVSKÁ, Kateřina. Nadace (a trusty) v kontinentální Evropě - pohled funkcionální. Obchodněprávní revue. 2012, roč. 4, č. 7 – 8, s. 202 – 206. ISSN 1803 - 6554. RONOVSKÁ, Kateřina. Nadační fond po rekodifikaci soukromého práva. (Subsidiarita či analogie uvnitř nadačního práva?). Část 1/2. Právní rozhledy. ISSN 1210 – 6410. [Dosud nevydaný článek převzatý k publikaci]. TELEC, Ivo. Nadace. Časopis pro právní vědu a praxi. 1994, roč. 2, č. 3, s. 124 – 131. ISSN 1210 – 9126. TELEC, Ivo. Majetkové vklady do nadací a nadačních fondů. Časopis pro právní vědu a praxi. 1998, roč. 6, č. 3, s. 514 – 519. ISSN 1210 – 9126. TELEC, Ivo. O vládním návrhu občanského zákoníku. Právní rozhledy. 2009, roč. 17, č. 19, s. 677 - 684. ISSN 1210 – 6410. VESELÝ, Jan. Nový zákon o nadacích a nadační institut. Právní rádce. 1997, roč. 5, č. 12, s. 27 - 32. ISSN 1210 – 4817.
Právní předpisy Císařský patent č. 946/1811 Sb.z.s., Obecný občanský zákoník rakouský. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 6. 2013]. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 6. 2013]. Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 6. 2013]. 67
Zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 6. 2013]. § 509/1991 Sb., zákon, kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 18. 6. 2013]. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 6. 2013]. Zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 6. 2013]. Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o nadacích a nadačních fondech). In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 6. 2013]. Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 17. 6. 2013]. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 19. 6. 2013]. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 6. 2013]. Vládní návrh zákona o statusu veřejné prospěšnosti [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2013 [cit. 10. 6. 2013]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=989&CT1=0. Návrh zákona o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 2013 [cit. 16. 6. 2013]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=986&CT1=0.
Soudní rozhodnutí Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 5. 11. 2002, sp. zn. 29 Odo 413/2002. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 6. 2013]. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4508/2009. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 6. 2013]. Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 12. 2000, sp. zn. 29 Cdo 1637/2000. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit. 16. 6. 2013].
68
Elektronické prameny DEVEROVÁ, Lenka. Nový občanský zákoník – zvýšení odpovědnosti orgánů právnických osob. Svět neziskovek [online]. 2012 [cit. 15. 6. 2013]. ISSN 1803 – 8824. Dostupné z: http://www.neziskovky.cz/sdata/SN_6-12_400.pdf. GRANJA, M. Fundace v novém občanském zákoníku. ISEA. [online]. 2004 [cit. 15. 6. 2013]. Dostupné z: http://iseacz.dnh.cz/Aktuality/Posledn%C3%AD%C4%8Dl%C3%A1nkyakoment%C3%A1%C5%9 9e/tabid/64/articleType/ArticleView/articleId/100/Fundace-v-novm-obanskmzkonku.aspx. PAVELKA, Jan. Svěřenský fond – nový nástroj pro privátní správu majetku. In: Nový občanský zákoník [online]. [cit. 2013-06-10]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/cz/media/110-sverensky-fond-novy-nastroj-proprivatni-spravu-majetku.html. Fórum dárců [online]. [cit. 15. 6. 2013]. Dostupné z: http://www.donorsforum.cz/.
Jiné prameny HAVEL, Bohumil. Náhled na právnické osoby „po novu“. (Přednáška) Praha: Fórum dárců, 21. 2. 2013. KOLEKTIV AUTORŮ POD VEDENÍM JUDr. HANY FRIŠTENSKÉ: Průvodce novým občanským zákoníkem pro nadace a nadační fondy. Praha: Fórum dárců, 2013, 98 s.
69
