Církev a památky dnes Zátěž nebo výzva?
P. Stanislav Přibyl, Česká biskupská konference
Památkový fond církve •
Římskokatolická církev je jedním z největších vlastníků památek v České republice
•
Památkový fond církve je tvořen většinou sakrálním uměním
•
Nemovitosti - kostely, kláštery, fary - místa kultu a služby
•
Movité památky - výtvarné umění, umělecké řemeslo, hudební nástroje
Vztah církve k sakrálním budovám •
Obecně vzato nepatří památkové budovy a předměty k podstatě křesťanské víry
•
“Sakrální budova nepatří k nejvnitřnější podstatě křesťanství. To lze poznat již z toho, že křesťané prvních dvou staletí žádné vlastní kultovní místo neměli. I dějiny církve pozdějších věků zaznamenávají v mnoha zemích celá desetiletí i staletí, kdy křesťané pozbyli všech církevních budov, aniž by přitom církevní obce zanikly. Na druhé straně však bohoslužebným shromážděním podstatně pomáhá, existují-li pro ně prostory, které svou podobou a vybavením podporují zvěstování Božího slova a slavení liturgie, a tím pozitivně přispívají k vytváření “koinonie“ (společenství) věřících s Bohem i mezi sebou navzájem.” (Adam, A., Liturgika, s. 400)
Účel sakrálních památek •
Biblia pauperum (dnes opět aktuální záležitost)
•
Zhmotnění evangelia, víry a poznání Boha
•
Potvrzení identity člověka jako “spolutvůrce” světa - bytosti stvořené k Božímu obrazu
Charakter české krajiny
•
Velká rozmanitost
•
Krása a malebnost
•
Mimořádné přírodní bohatství na malé ploše
Charakter české krajiny •
Země s bohatou historií
•
Kulturní krajina
•
Krajina je dotvořena lidskými díly
•
Výtvarná hodnota
•
Funkční hodnota
•
Krajinotvorná hodnota
Kulturní krajina •
Kongenialita lidských výtvorů a krajiny
•
Pokora
•
Silné ovlivnění náboženstvím křesťanstvím
•
Krajina křesťanská
•
Svatyně pod širým nebem
Křesťanská krajina •
V krajině se odrazily všechny epochy dějin
•
Pozitivně zvláště ty, kdy společnost prožívala svá dobrá období
•
Kdy prožívala autenticky svou identitu
•
Především doba “gotiky” a “baroka”
Barokní krajina •
Českou krajinu můžeme nazvat krajinou barokní
•
Stavby a díla v barokní krajině potvrzovaly identitu tehdejšího člověka
•
Stavba a socha ovládne krajinu, ale působí přirozeně
•
Recepce “barokního” pohledu na svět a jeho vlivy až do 20. století
Devastace památek a krajiny •
Ve 20. století prožila naše země období, která byla pro památky i ráz krajiny ohrožující, někde i smrtelná
•
Demografická devastace - Migrační vlna po Druhé světové válce
•
Průmyslová devastace - především povrchové doly
•
Ideologická devastace - sakrální památky jako připomínky temné minulosti
•
Zpupnost a necitlivost při realizaci nových staveb
•
Důsledek: Zpřetrhání vzahu člověka ke krajině, k památkám, k pojmu domov
Období nové svobody - nová ohrožení •
Další devastace zahleděností do nových možností
•
Migrace z venkova do měst
•
Zhoršení životních podmínek na venkově (školství, dopravní dostupnost, pracovní příležitosti, kultura)
•
Masivní vykrádání kulturního dědictví, překupnictví a vývoz do zahraničí
•
Neodborné zásahy bez větší poučenosti
•
Nedostatek financí
•
Někdy problematická dotační a grantová politika, vysoká míra byrokracie a korupce
Období nové svobody - nové šance •
Možnost tvořit bez rizika postihu
•
Velký rozvoj výzkumné činnosti
•
Možnost sdružovat se
•
Možnost spolupracovat přes hranice
•
Nové technologie
•
Výrazná finanční pomoc ze zahraničí (pro římskokatolickou církev Německo a Rakousko)
Opravy památek dnes •
Na památkovém fondu je obrovský vnitřní dluh
•
Disproporce výdajů společnosti na kulturu (kam patří i památky) a na jiné oblasti života
•
Církev se nebude v časovém horizontu, který jsme schopni dohlédnout, schopna postarat o památkový fond bez spolupráce: •
se státem
•
s místní komunitou
•
s dobrovolníky a nadšenými lidmi
•
Oprava památek nemůže být samoúčelná
•
Je nutno přemýšlet o využití: •
Návrat původnímu účelu •
Setkávání nad uměním
•
Výstavy
•
Vzdělávací programy
•
Turistika
Prezentace památek •
•
Zasazovat památky a umělecké předměty do kontextu: •
historického
•
uměleckohistorického
•
víry
Cílem je potvrzení identity člověka, jeho obecné zušlechtění setkáním s krásou a lidskou dovedností, posílení nebo vzbuzení víry.
•
Smyslem nakládání s památkami je zachovat je dalším generacím spolu s příběhem, který k nim patří.
•
Sakrální památka je svědectvím: •
o víře předků: •
umělců
•
objednavatelů
•
konceptorů
•
o jejich umu
•
o schopnosti vstřebat cizí vlivy a kreativně je učinit součástí vlastní identity
•
o vztahu lidí k památce v dějinách
Děkuji za pozornost
