II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí – vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení RNDr. Milan Polednik
REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
Výchozí teze: Systém územního plánování ovlivňuje dlouhodobě nabídku zastavitelných ploch pro bydlení V období před rokem 1991 byl úzce navázán na systém regionálního (oblastního) plánování, do značné míry tlumil distorzní politická rozhodnutí o umístění nové bytové výstavby (Ostravsko – Poruba, Havířov). Nadměrná výstavba bytů na Ostravsku (severní Čechy) se projevuje dodnes nízkými cenami bydlení (dlouhodobě pod cenami reprodukčními, rozsah nové bytové výstavby je zde velmi nízký, nezaměstnanost velmi vysoká). Ukazuje se potřeba tržně konformních řešení v oblasti územního plánování, kde i v budoucnu bude docházet k přenosu politických zájmů. Tento přenos je legitimní, je však nutno vnímat jeho mnohá úskalí. Tržně konformní řešení, minimalizace distorzí přináší aplikace zásad urbanistické ekonomie v územních plánech, jedním z kroků je i snaha o objektivní Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.
REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
Dlouhodobým cílem územního plánování je optimální zástavba území Mimo jiné také z ekonomického hlediska (hospodárné využití území), jehož součástí je i přiměřený rozsah ploch navržený k zástavbě (bydlení). Rozvoj bydlení na území obcí, částečně i regionů, je přímo ovlivněn praxí územního plánování. Především je ovlivněna nabídka pozemků, pozemková renta, ceny stavebních pozemků. V úvahu je nutno vzít skutečnost, že ceny pozemků tvoří 10% až 50% tržních cen bytů. Územní plán se v současné situaci - absence účinných ekonomických nástrojů, stává významným nástrojem přímé regulace efektivního využití území.
S bilancemi potřeby ploch pro bydlení, které obvykle navazují na prognózy počtu obyvatel, pracuje obor územního plánování od šedesátých let minulého století – kdy byl uplatněn koncept cenzových domácností.
REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
Vývoj úrovně bydlení v ČR 1961 3,35 1,86
1970 3,15 1,5
1980 2,92 1,21
1991 2,76 1,04
2001 2,64 0,98
10,5 100,0
12,4 118,1
14,6 139,0
16,6 158,1
18,6 177,1
počet cenzových domácností na 100 trvale obydlených bytů
113
113,4
110,9
109,3
111,6
Index změny počtu cenzových domácností na 100 trvale obydlených bytů
100,0
100,4
98,1
96,7
98,8
počet osob na 1 trvale obydlený byt počet osob na 1 obytnou místnost obytná plocha v m2 na 1 osobu index změny obytné plochy na 1 osobu
Pozornost je potřeba věnovat: • Stagnaci počtu cenzových domácností na 100 trvale obydlených bytů. • V ukazatelích není bilancováno druhé bydlení.
REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
Hlavní kroky bilance ploch pro bydlení v územním plánu Faktor-položka
Současný stav
Potřeba úprav
Odpad bytů
Současné metody stanovení odpadů bytů jsou nejednotné.
Zpřesnění a propojení odpadu bytů s bilancí druhého bydlení.
Nárůst cenzových domácností
Metoda náročná na pracnost zpracování, jako podklad vyžaduje prognózu vývoje cenzových domácností.
Nahradit tyto položky odhadem poklesu zalidněnosti stávajících bytů (růstu úrovně bydlení)
Pokles soužití cenzových domácností
Největší zdroj nepřesnosti stávajících odhadů.
Úplná bilance bydlení v území
Dosud obvykle chybí, není bilancováno druhé bydlení.
Výstup využitelný pro přesnější bilance infrastruktury a zátěže území (např. rekreační).
Redukce nároků na plochy
Většinou není uvažována skutečnost že část bytů vzniká bez nároku na nové plochy.
Je nutno přesněji zohlednit, že část nových bytů je získána bez nároku na nové plochy
REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
Potřeba a očekávaný rozsah nové bytové výstavby v jednotlivých řešených územích se mohou lišit z důvodů, které je nutno zpřesnit v rámci územních plánů: funkce řešeného území (např. rekreační obce -Luhačovice, Špindlerův Mlýn, suburbanizační obce – např.Horoměřice) dalšími podmínkami, (nezaměstnanost)
zejména
hospodářskými
a
územními
vnějších vlivů daných záměry obcí, zásahy státu (Kolín-automobilka) celkovou makroekonomickou situací
REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
Převod potřeby nové bytové výstavby do bilance ploch pro bydlení Část nových bytů je realizována bez nároku na nové plochy vymezené územním plánem (obvykle 15-30%), nejvíce v rozptýlené vesnické zástavbě s malou poptávkou po druhém bydlení, nejméně v sídlištní městské zástavbě (obzvláště tam kde už byly realizovány nástavby bytových domů). Stanovit poměr mezi novými byty získanými v rodinných a bytových domech, zohlednit tradice zástavby v území, diferencovanou průměrnou velikost pozemků s ohledem na tržní cenu pozemků. Odhadnout potřebu rezerv, část nových pozemků nebude disponibilní, tj. nabídnuta k zastavění z důvodu, které nebyly v době zpracování územního plánu zjištěny, známy.
REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
Rozvojové plochy pro bydlení na území Zlínského kraje (r. 2006) Nabídka pozemků „převyšovala“ 2,5 – 3 krát 10 letou potřebu. Reálná nabídka je však výrazně nižší. Z důvodu technické i územní nepřipravenosti majetkoprávních vztahů,. Nejvyšší nabídka ploch, na 1000 obyvatel je v území s vesnickými sídly (okres Kroměříž). Skupina měst nad 10 tis. obyvatel má relativně malou nabídku ploch. Efektivnost využití vymezených a mnohdy i připravených stavebních pozemků (především v prolukách) je velmi nízká, neexistuje účinný ekonomický nástroj podporující využití obrovského potenciálu stavebních pozemků, ale i ostatních nemovitostí. Zejména u rekreačních obcí (Luhačovice) plošná nabídka pozemků vysoce převyšuje potřeby, ale již výrazně méně poptávku. Nejvýznamnějším faktorem poptávky nad „přiměřené potřeby“ je rozvoj druhého bydlení (v jeho nejširším pojetí, převážnou část však tvoří rekreační bydlení). V sídelní struktuře mají jednotlivé obce různý optimální podíl na základních funkcích osídlení – obytné, rekreační, výrobní, obslužné. Nelze paušálně hodnotit nedostatek či přebytek pozemků v jednotlivých obcích bez vnímání vazeb za mikroregion. REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
METODIKA ÚÚR Metodika ÚUR je rámcová, uvádí i příklad řešení, který vychází z bilance potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: požadavky vyplývající z demografického vývoje. požadavky vyplývající z nechtěného soužití. požadavky vyplývající z polohy obce v rozvojové oblasti (vliv blízkosti centra rozvojové oblasti). Dále jmenovaný příklad uvádí, že: „Odhad potřeb ploch pro bydlení byl podložen dílčími odbornými analýzami.“ Objektivně vzniká prostor pro doplnění uvedeného metodického podkladu.
INFORMAČNÍ TEZE PRO OBCE A ZPRACOVATELE ÚZEMNÍCH PLÁNŮ Podrobnější metodika (Informační teze) byla v předchozích letech (2005-2006) řešena i v rámci projektu MMR ČR s názvem WB-13-05 Standardizace postupu při vymezování a hodnocení rozvojových ploch pro bydlení.
REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
Na základě průzkumu Institutu regionálních informací s vybranými územně analytickými podklady obcí s rozšířenou působností (ÚAP) lze učinit tyto závěry: • Všechny územní plány nejsou dosud zpracovány podle zákona č. 183/2006 Sb., zpracování statistky zastavitelných ploch je proto obtížné. • Nejednotná metodika zpracování potřeby ploch i u nových územních plánů. • Zejména SO ORP v okolí Prahy, Brna a vybraných atraktivních měst jsou pod velkým tlakem nové bytové výstavby. Je otázkou zda růst vybraných obcí těchto regionů ohrožuje soudržnost obyvatel území (vznik satelitních městeček, malá integrace nových obyvatel v rámci původních obcí, zvýšené požadavky na veřejnou infrastrukturu v oblasti školství, dopravy atd.).
REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
Závěry: 1.Hodnocení disparit ve fyzické dostupnosti bydlení vlivem nevyvážené nabídky ploch pro bydlení v územních plánech obcí má řadu úskalí. 2.Potřeba je a)ve zpřesnění metod posuzování přiměřenosti ploch b)v hledání optimálního rozvoje jednotlivých sídel, definování potenciálu rozvoje sídel je možné pouze v širších vazbách sídelní struktury regionu. 3. Metody posuzování přiměřenosti ploch jsou neúplné bez hodnocení urbanistické ekonomie. 4.Potřeba „velkých rezerv ploch pro bydlení“ je odrazem absence ekonomických nástrojů regulace využití území. 5.Možností hodnocení se nabízí v návaznosti na zpracování ÚAP SO ORP. REGIONÁLNÍ DISPARITY V DOSTUPNOSTI BYDLENÍ, JEJICH SOCIOEKONOMICKÉ DŮSLEDKY A NÁVRHY OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
II. národní workshop - Ostrava, 18.2. 2010
DĚKUJI ZA POZORNOST
INSTITUT REGIONÁLNÍCH INFORMACÍ
