Nabídka biopotravin v různých typech prodejen ve vybraných obcích Jihomoravského kraje Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Nabídka biopotravin v různých typech prodejen ve vybraných obcích Jihomoravského kraje Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Soňa Dušková, Ph.D.

Vypracoval: Soňa Matoušková Brno 2013

Zadání

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Nabídka biopotravin v různých typech prodejen ve vybraných obcích Jihomoravského kraje zpracovala samostatně a použila jen odborné literatury a pramenů, které jsou uvedeny v závěrečném seznamu. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. V Brně dne 29. 4. 2013 --------------------------------

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucí práce Ing. Soně Duškové, Ph.D. za připomínky a cenné rady, kterými přispěla k napsání této práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu při studiu. Poděkování také patří osloveným respondentům za vyplnění dotazníku.

ABSTRAKT V bakalářské práci definuji základní pojmy týkající se nejen problematiky ekologického zemědělství, ale hlavně biopotravin. Cílem této práce je v její praktické části zjistit sortiment a ceny biopotravin ve specializovaných prodejnách, v malých prodejnách potravin a v řetězcích hypermarketů, a to ve vybraných obcích Jihomoravského kraje. Ve stejných prodejnách jsou také porovnány ceny biopotravin a konvenčních potravin stejné kategorie. V samotné práci jsou zpracované výsledky průzkumu dotazníku. Z průzkumu je vidět, že spotřeba biopotravin je stále neuspokojivá. Ukazuje se, že pro spotřebitele je rozhodující především nízká cena potraviny, před její kvalitou.

Klíčová slova Biopotraviny, bioprodukty, konvenční potraviny, ekologické zemědělství, trh, nabídka, poptávka, cena.

ABSTRACT In the bachelor thesis, the basic terms regarding issues of organic farming and organic food are defined. The goal of the practical of work is to find out the prices of the organic food in the specialized stores, small food stores and in the big shopping malls located in the southern part of Bohemia. In the same stores the prices of the organic and conventional compared too. There are results of the questionnaire research presented in the thesis. We can see, that the consumption of the organic food is unsatisfactory and the food prices are more important for consumers than its quality.

Key words Organic food, organic products, conventional food, ecological agriculture, market, offer, demand, price.

Obsah

1

ÚVOD........................................................................................................................ 8

2

CÍL PRÁCE ............................................................................................................... 9

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE .......................................................................................... 10 3.1

3.1.1

Legislativa ................................................................................................. 10

3.1.2

Cíle a zásady ekologického zemědělství .................................................. 10

3.2

4

5

Ekologické zemědělství ................................................................................... 10

Biopotraviny..................................................................................................... 11

3.2.1

Výroba biopotravin ................................................................................... 11

3.2.2

Kvalita biopotravin ................................................................................... 12

3.2.3

Kontrola a certifikace biopotravin ............................................................ 13

3.2.4

Značení biopotravin .................................................................................. 14

3.2.5

Poptávka po biopotravinách...................................................................... 15

3.2.6

Ceny biopotravin....................................................................................... 16

3.2.7

Propagace biopotravin .............................................................................. 17

3.2.8

Prodej biopotravin..................................................................................... 19

3.2.9

Export biopotravin .................................................................................... 20

3.2.10

Import biopotravin .................................................................................... 21

METODIKA PRÁCE .............................................................................................. 23 4.1

Nabídka biopotravin a analýza cen v Jihomoravském kraji............................. 23

4.2

Dotazníkové šetření, sběr a zpracování dat ...................................................... 23

VÝSLEDKY............................................................................................................ 25 5.1

Nabízený sortiment dle jednotlivých prodejních sítí ....................................... 25

5.2

Porovnání cen biopotravin dle jednotlivých prodejních sítí ............................ 28

5.2.1 Ceny biopotravin a konvenčních potravin ve vybraných obchodních řetězcích …………………………………………………………………………...28 5.2.2 Srovnání cen biopotravin v obchodních řetězcích a specializovaných prodejnách ............................................................................................................... 33 5.3

Dotazníkové šetření .......................................................................................... 34

5.3.1

Struktura respondentů ............................................................................... 34

5.3.2

Vyhodnocení otázek dotazníkového šetření ............................................. 35

5.4

Shrnutí výsledků............................................................................................... 46

6

ZÁVĚR .................................................................................................................... 48

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................... 50

8

SEZNAM GRAFŮ .................................................................................................. 56

9

SEZNAM TABULEK ............................................................................................. 57

10

SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................... 58

11

SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................. 59

1

ÚVOD Potraviny jsou nedílnou součástí každodenního života, protože každý z nás musí

přijímat potravu potřebnou k získání energie. Dle názoru odborníků na výživu je důležité, aby se součástí našeho jídelníčku staly především kvalitní a čerstvé potraviny. Koupě a konzumace biopotravin tak úzce souvisí se zdravím životním stylem. Ekologické zemědělství se vyznačuje šetrnými zpracovatelskými postupy při výrobě biopotravin, kde je zcela vyloučeno použití syntetických látek. Ekologické zemědělství se soustředí výhradně na kvalitu produktů, zatímco konvenční zemědělství se především zaměřuje na kvantitu produkce. Mezi priority ekologického zemědělství patří etický přístup k chovaným zvířatům, ochrana životního prostředí, šetření neobnovitelných zdrojů, ale i ochrana zdraví obyvatelstva či udržení zaměstnanosti v zemědělství. Nabídka biopotravin se neustále zvyšuje. Biopotraviny se dají koupit ve zdravých výživách a také přímo na ekologických farmách. Obchodní řetězce zařazují biopotraviny do svého sortimentu a některé je dokonce prodávají pod privátní značkou (například: Tesco – Tesco Organic, Interspar – Natur Pur, Billa – Naše bio).

8

2

CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je v její teoretické části provést základní charakteristiku

ekologického zemědělství a zejména biopotravin na základě dostupné odborné literatury. Práce je zaměřena na způsob produkce biopotravin, kvalitu, značení, propagaci a výši cen. Hlavním cílem této práce je v její praktické části zmapovat sortiment a ceny biopotravin ve specializovaných prodejnách, v malých prodejnách potravin a v řetězcích hypermarketů, a to ve vybraných obcích Jihomoravského kraje. Ve stejných prodejnách jsou také porovnány ceny biopotravin a konvenčních potravin stejné kategorie. Dílčím cílem bakalářské práce je provést šetření mezi spotřebiteli ohledně jejich informovanosti o biopotravinách, spokojenosti se sortimentem a cenami.

9

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE

3.1 Ekologické zemědělství Ekologické zemědělství je v České republice i v Evropě uznávanou metodou, která je přesně definována zákonem. Jedná se o způsob hospodaření, který uplatňuje techniky šetrné k životnímu prostředí. Celý proces výroby biopotravin je kontrolován zvláštní nezávislou kontrolou (Šarapatka, Urban a kol., 2006).

3.1.1 Legislativa Nedílnou součástí agrární politiky Ministerstva zemědělství je ekologické zemědělství. Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství, který je účinný od 1. 1. 2001, vytvořil nezbytný právní rámec pro hospodaření v ekologickém zemědělství. Kromě toho ministerstvo zemědělství vydává metodické pokyny upravující některé dílčí problematiky v rámci ekologického zemědělství, tj. udělování výjimek, registrační proces a přechodné období, atd. Od roku 2004 platí v České republice Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91, o ekologickém zemědělství, které bylo později nahrazeno Nařízením Rady (EH) č. 834/2007 z 28. 6. 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (Bodoková, 2007) a nařízením Komise 889/2008. V oblasti ekologického zemědělství je vůdčí světovou organizací IFOAM – Mezinárodní federace hnutí ekologického zemědělství, která sdružuje národní organizace ekologického zemědělství od 70. let 20. století. IFOAM sdružuje více než 750 členských organizací v 116 zemích světa a má pozitivní vliv na pozici ekologického zemědělství v Evropské Unii. Její přísné standardy jsou určitým vzorem a vodítkem pro tvorbu evropské legislativy v tomto sektoru (IFOAM, 2009).

3.1.2 Cíle a zásady ekologického zemědělství Jedním z mnoha cílů ekologického zemědělství je produkovat dostatečné množství zdravotně nezávadných potravin s vysokou vnitřní kvalitou při respektování mnoha pravidel (Červenka, Kovářová, 2005). Mezi hlavní cíle ekologického zemědělství patří (Šarapatka, Urban a kol., 2006): 

hospodaření v souladu s přirozenými ekosystémy a přispívání k ochraně životního prostředí a biodiverzity, 10



pečování o trvalou úrodnost půdy a její zlepšování,



produkování dostatečného množství nutričně kvalitních potravin a přispění tak ke zlepšení zdravotního stavu populace,



využívání především obnovitelných zdrojů energie a minimalizování spotřeby neobnovitelných zdrojů energie,



umožnění zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce.

3.2 Biopotraviny Bioprodukt je podle zákona o ekologickém zemědělství surovina rostlinného či živočišného původu, která se získává v ekologickém zemědělství a je určená na základě osvědčení k výrobě biopotravin (Zákon č. 242/2000 Sb.). Biopotravina je potravina vyrobená za podmínek uvedených v zákoně o ekologickém zemědělství a splňující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními předpisy, na něž bylo vydáno osvědčení o biopotravině. Biopotravina je potravinářský výrobek získaný z bioproduktů a omezeného množství povolených přísad vymezeným technologickým postupem podle zvláštního předpisu a pod kontrolním režimem (Zákon č. 242/2000 Sb.).

3.2.1 Výroba biopotravin Výrobou biopotravin se rozumí třídění, čištění, upravování a zpracování bioproduktů, a také přidávání látek, které jsou povolené legislativou. Patří sem ještě balení a další možné úpravy, které je potřeba zajistit před uvedením potraviny do oběhu (Červenka, Kovářová, 2005). Výrobcem biopotravin je každá osoba, která vyrábí biopotraviny za účelem jejich uvádění na trh a je za účelem provozování této činnosti registrovaná na Ministerstvu zemědělství (Červenka, Kovářová, 2005). Cílem výroby je, aby se ke spotřebiteli dostávaly produkty, které si zachovají svůj přirozený charakter, barvu, vůni a chuť. Toho všeho se dosahuje u bioproduktů bez použití chemických barviv, konzervačních látek a podobně (Naše výživa, 2010 - 2013).

11

Ke konci roku 2011 bylo registrováno celkem 422 výrobců biopotravin (tj. 646 výrobních provozoven). Nejvíce registrovaných výrobců biopotravin se nachází v Jihomoravském kraji (tj. 129), avšak z toho u 74 subjektů se jedná o zpracovatele vlastních hroznů na výrobu vína. V počtu ekologických farem je Jihomoravský kraj na šestém místě (Bioinstitut, 2012b). První českým výrobcem biopotravin, který tuto činnost provozuje od roku 1992 je PRO-BIO, obchodní společnost s r. o. (PRO-BIO obchodní společnost s r. o., 2012a).

Tabulka č. 1 Počet výrobců biopotravin v krajích České Republiky v roce 2011

Kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem

Počet ekofarem 13 266 526 412 211 242 231 214 163 354 303 252 359 374 3920

Počet registrovaných výrobců biopotravin Provozovny Subjekty 65 23 71 43 33 19 37 24 18 12 33 16 31 22 32 25 34 21 42 27 129 110 43 27 41 31 37 22 646 422

(%) 5,45 10,19 4,50 5,69 2,84 3,79 5,21 5,92 4,98 6,40 26,07 6,40 7,35 5,21 100,00

Počet ekofarem připadajících na jednoho výrobce 1 6 28 17 18 15 11 9 8 13 3 9 12 17 9

Zdroj: (Mze, 2012a: Ročenka 2011, str. 26)

Počet subjektů biopotravin v roce 2011 vzrostl o 4,5 % na 422. Ekofarem přibylo o 11 % na 3 920 (ÚZEI, 2012). 3.2.2 Kvalita biopotravin Biopotravina musí vyhovovat základním kritériím na zdravotní bezpečnost a způsobilost k lidské potřebě. Tyto zásady jsou dle Červenky a Kovářové (2005) formulovány následovně: 

potraviny musí být zdravotně nezávadné a mít potřebnou biologickou hodnotu, 12



nesmí být neznámého původu,



nesmí vzbuzovat odpor,



veškeré dovážené potraviny musí vyhovovat předpisům České Republiky,



k výrobě a opravě se smí používat přídatné látky, barviva, konzervační látky, aromatické látky a jiné přísady v druhu, množství a za podmínek stanovených platnými předpisy.

3.2.3 Kontrola a certifikace biopotravin Na dodržování právních předpisů dohlížejí státem pověřené kontrolní organizace. Každý, kdo chce produkovat biopotraviny, musí s některou z těchto organizací sepsat smlouvu a podrobit se její kontrole. Těm, kteří splní všechny požadavky, udílejí kontrolní organizace certifikát na 1 rok (nejvíce na 15 měsíců). Na jeho základě potom mohou tito výrobci označovat své produkty slovem „bio“. Každý rok přichází další pravidelná kontrola, která rozhoduje o prodloužení certifikace. Kontrolní organizace samozřejmě mohou producenty biopotravin kontrolovat také namátkově. V České republice fungují čtyři nezávislé kontrolní organizace – ABCERT AG (Lidická 40, Brno), BIOKONT CZ (Kotlářská 53, Brno), KEZ, o.p.s. (Poděbradova 909, Chrudim) a BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o. (Olbrachtova 1589/1, Praha) – a záleží na producentovi, s kterou z nich sepíše smlouvu o kontrole a následně certifikaci. Na práci kontrolních organizací může navíc dohlížet supervizor, zaměstnanec ÚKZÚZ, který práci kontrolora posuzuje namátkově, přímo v terénu (Ministerstvo zemědělství, 2009 – 2011a).

Obr. č. 1 Logo kontrolní organizace KEZ,

Obr. č. 2 Logo kontrolní organizace

o.p.s. (KEZ, 2009)

ABCERT AG (ABCERT AG, 2012) 13

Biokont® Obr. č. 4 Logo kontrolní organizace Obr. č. 3 Logo kontrolní organizace

BUREAU VERITAS CZECH

BIOKONT CZ, s.r.o. (BIOKONT CZ,

REPUBLIC, spol. s r.o. (BUREAU

2010)

VERITAS CZECH REPUBLIC, 2012)

3.2.4 Značení biopotravin V České republice podléhá značení biopotravin evropské legislativě a zákonu č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Podle této legislativy musí být každá potravina označená slovem BIO či jiným odkazem na způsob produkce v ekologickém zemědělství opatřena na obalu kódem organizace, která provedla kontrolu, zda výrobek skutečně splňuje zákonné podmínky pro biopotraviny (Fořt, 2008). 

ABCERT AG, kód na obalu: CZ-BIO-02,



BIOKONT CZ, kód na obalu: CZ-BIO-03,



KEZ, o.p.s., kód na obalu: CZ-BIO-01.



BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o., kód na obalu: CZ-BIO04 (BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, 2013). Kódy těchto organizací musejí být ještě doplněny grafickým znakem, tzv.

„biozebrou“.

Obr. č. 5 Logo biopotravin pro Českou republiku (MZe, 2009 – 2011b) Od 1. července 2010 je pro všechny balené bio výrobky, které byly vyrobeny v jednom z členských států Evropské Unie a splňují stanovené normy povinné jednotné evropské logo. Pro dovážené výrobky ze zemí mimo Evropské Unie je logo nepovinné (Medispot, 2012). 14

Obr. č. 6 Logo biopotravin pro Evropskou Unii (MZe, 2009 – 2011b) Tyto značky mají dnes největší marketingový význam, protože jejich používání na obalech potravinářských výrobků je srozumitelné spotřebitelské veřejnosti. Zneužití značky je zakázáno a může být i postihováno pokutou. Aby potravina mohla být označena jako BIO, tak z ekologického zemědělství musí pocházet minimálně 95 % složek. Při označování konvenčních potravin se nesmějí používat výrazy, které mohou uvádět spotřebitele v omyl, že se jedná o produkty ekologického zemědělství. (Fořt, 2008). 3.2.5 Poptávka po biopotravinách Poptávku ovlivňuje především výše příjmů, cena potravin, stravovací zvyklosti, informovanost, úroveň vzdělání a další faktory. Největší vliv na poptávku po biopotravinách má garantovaná pravost ekologického výrobku, kvalita produktu, kontrola produkčního procesu a spolehlivost dodavatelů a také výrobců. Naopak nejméně je poptávka ovlivněna známostí značky a balením dodavatele (Moudrý, Prugar, 2002). Struktura níže uvedených hlavních kategorií biopotravin je dlouhodobě stabilní. V roce 2010 byl největší zájem o ostatní zpracované potraviny (např. káva, čaj, čokoláda, kakao, cukr, med), které tvořily 33 % podíl na maloobchodním obratu biopotravin. Polovinu z % hodnoty představují hotové pokrmy typu dětských výživ. Na druhé příčce je dle tabulky kategorie mléko a mléčné výrobky ve výši 25 % podílu.

15

Tabulka č. 2 Podíl hlavních kategorií potravin na celkovém obratu biopotravin v České republice v letech 2005 – 2010 Hlavní kategorie potravin Maso a masné výrobky Ovoce a zelenina * Oleje a tuky Mléko a mléčné výrobky Mlýnské a škrobárenské výrobky Pekařské, cukrářské a jiné moučné výrobky Ostatní zpracované potraviny Nápoje * Celkem

2005

2006

2007

2008

2009

2009 korekce

podíl kategorie potravin v % 6,2 5,4 8,4 5,4 6,2 9,8 x x 1,3 20,9 22,2 20,4

12,0 3,5 x 20,0

7,1 3,0 x 15,2

5,5

7,1

6,0

5,9

4,0

3,0

1,6

43,0 12,0 100,0

49,5 15,2 100,0

49,3 10,6 100,0

2010

9,5 10,8 1,8 21,1

8,6 10,8 1,9 24,8

5,7

6,3

8,4

3,8

8,8

9,4

8,2

45,9 10,6 100,0

41,9 3,8 100,0

35,9 5,2 100,0

32,8 4,5 100,0

Zdroj: (Mze, 2012b: Zpráva o trhu s biopotravinami 2010, str. 100)

* Do roku 2008 jsou ovocné/zeleninové džusy a šťávy zahrnovány do kategorie Nápojů, od roku 2009 jsou součástí kategorie Ovoce a zelenina

3.2.6 Ceny biopotravin Obecně je známo, že biopotraviny jsou oproti konvenčním potravinám dražší (Průšová, Zemanová, 2004). Je zapotřebí si odpovědět na otázku: Proč jsou biopotraviny dražší oproti konvenčním potravinám? 

Výroba rostlinných i živočišných biopotravin je náročnější. Na výrobě biopotravin pracuje více lidí v zemědělství, v kontrolních organizacích i v obchodu. Je zde vyšší podíl ruční práce.



Ekologické produkční metody nejsou zaměřeny na velkovýrobu. V ekologickém zemědělství se nic nesmí nepřirozeně urychlovat, to znamená, že rostliny a zvířata rostou déle.



Zákazníci jsou ve specializovaných prodejnách nejen obsluhováni, ale dostávají poradenství a smí ochutnat některé zboží.



Do cen konvenčních potravin nejsou započítány externí náklady např. na vyčištění vod, odstraňování znečištění, atd. Je to dáno tím, že konkrétně

16

náklady na odstraňování ekologických škod zaplatí daňový poplatníci na jiném místě.

3.2.7 Propagace biopotravin Propagace je uznávaná forma komunikace mezi kupujícím a prodávajícím, jejímž cílem je větší prodej výrobků a služeb. Zákazníkům poskytuje informace a vědomosti přesvědčivým způsobem (Žáková, 2011). Jako nejefektivnější nástroj propagace biopotravin se uvádí osobní kontakt mezi výrobci, maloobchodníky a zemědělci. Tento nástroj vytváří důvěru a přitahuje spotřebitele blíže právě k zemědělcům a výrobcům.

Z tohoto důvodu jsou

doporučovány ochutnávky a akce přímo na farmách. V České republice se každoročně pořádají níže uvedené akce: 

Bartákův hrnec – je ocenění nejlepšího ekologického zemědělce, které každoročně v květnu uděluje Správní rada nadačního fondu Bartákův hrnec. Vítězi je předám putovní „hrnec“ (Nadační fond Bartákův hrnec, 2012).



Biodožínky – představují nejaktivnější formu prodeje biopotravin i kontaktu zákazníků s farmáři například v Nehačovicích u Berouna (Biodožínky, 2012).



Česká biopotravina roku – je každoroční soutěž s dlouholetou tradicí o nejlepší domácí biopotravinu, jejímž samostatným vyhlašovatelem je po deseti letech PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců. Vítěz získá zdarma zájezd na světový veletrh biopotravin BioFach v Norimberku pro 2 osoby (Česká biopotravina roku, 2012).



Měsíc biopotravin „září“ – je koordinovaný Svazem ekologických zemědělců PRO-BIO a cílem projektu je povzbudit co nejvíce lidí k tomu, aby ochutnali co nejvíce biopotravin a dozvěděli se o nich co nejvíce informací. V rámci této akce se nejčastěji konají dny otevřených dveří, biojarmarky, ochutnávky, exkurze, atd. (MZe, 2009 – 2011c). V České republice působí v oblasti propagace řada subjektů, mezi které patří:



Ministerstvo zemědělství – plně podporuje ekologické zemědělství. Schválilo Akční plán, který popisuje strategii pro rozvoj ekologického zemědělství pro období 2011–2015. Propagace a osvěta v oblasti ekologického zemědělství 17

a produkce biopotravin je jednou z pěti oblastí, kterým se uvedený plán věnuje (Ministerstvo zemědělství, 2010). 

Ministerstvo životního prostředí – v rámci své propagační a osvětové činnosti organizuje nebo se účastní výstav a veletrhů, odborných konferencí, filmových přehlídek a festivalů. Ministerstvo životního prostředí zajišťuje i odbornou publikační činnost (Ministerstvo životního prostředí, 2008 - 2012).



Bioinstitut o.p.s. – byl založen za účelem zastřešení aktivit výzkumu a vzdělávání v ekologickém zemědělství v České republice a v zemích střední a východní Evropy. Spoluzakladateli a partnery jsou Výzkumný ústav pro ekologické zemědělství FiBL Frick, PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Šumperk a Univerzita Palackého v Olomouci (Bioinstitut, 2012a).



PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců – je jediné celostátní sdružení ekozemědělců, zpracovatelů a prodejců biopotravin. Sdružuje také spotřebitele, poradce, školy a přátele ekologického zemědělství. Posláním Svazu PRO-BIO je prosazovat v České republice ekologické zemědělství jak v intenzivních, tak extenzivních

produkčních

oblastech.

Důležitou

součástí

činnosti

je propagace (PRO-BIO, 2012). 

Potravinářská komora České republiky – plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory. V roce 2009 byla při Potravinářské komoře České republiky založena sekce pro biopotraviny, která je zaměřena zejména na problematiku biopotravin. Sekce pro biopotraviny sdružuje více jak 25 členů z řad výrobců biopotravin (BIO potraviny, 2012).



Agentura Green marketing – jejímž posláním je zvyšovat hodnotu podnikání prostřednictvím dovedností, znalostí a nápadů. Green marketing poskytuje tradiční marketingové metody a nástroje podnikatelům v oboru bioproduktů (pořádání událostí, budování značek, grafický design, internetový marketing, tržní průzkumy, atd.), (Green marketing, 2012). V roce 2010 byla ukončena první státní reklamní kampaň na biopotraviny, která

byla zahájena v roce 2008. Tato kampaň zahrnovala billboardy, ochutnávky biopotravin, inzerci v tisku, tištěné materiály, informační a vzdělávací pořady,

18

prezentaci na webu apod. Celkový rozpočet této kampaně činil 25 mil. Kč a z poloviny byl financován Evropskou komisí. V průběhu kampaně se zvýšila informovanost ohledně biopotravin u spotřebitelů a i počet biovýrobců. V rámci této kampaně se nepodařilo výrazně zvýšit nárůst trhu biopotravin vzhledem k tomu, že v roce 2009 a 2010 došlo spíše ke stagnaci obratu, která byla ale zapříčiněna ekonomickou krizí. Žádná další trvalá kampaň na ni v současné době nenavazuje. (Bioinstitut, 2012b).

3.2.8 Prodej biopotravin Prodej biopotravin lze rozdělit na přímý a zprostředkovaný (nepřímý). a) Přímý prodej Při přímém prodeji výrobce prodává zboží spotřebiteli. Mezi základní formy přímého prodeje patří (Moudrý, Prugar 2002): 

Samosběr – je dohoda mezi zemědělcem a zákazníkem, který si sám nasbírá požadované produkty.



Přímé doručování – může mít řadu forem navazujících na objednávkový systém (zásilkový prodej), rozvoz do domu či na určené místo.



Stánkový prodej – nabízí řadu možností prodeje (např. prodej na poli, v sadě, u cesty, z dodávkového auta nebo v tržnici).



Prodej ze dvora – je prodej mezi zemědělcem a zákazníkem, ke kterému dochází přímo na farmě. Jedná se o vůbec nejstarší způsob prodeje potravin.



Biobedýnka – jedná se o službu, kdy zákazník dostává pravidelně čerstvé ovoce a zeleninu, která jsou vypěstovány ekologicky (Šarapatka, Urban, 2005).



Farmářský trh – je místem, kde se v domluvený čas sjedou producenti a prodávají zde své výpěstky. Farmářské trhy poskytují zemědělcům možnost rozvíjet osobní vztah se svými zákazníky (USDA, 2012). Tržnice vytváří z center měst příjemné a barevné místo. Zemědělci si na trhu vydělají více peněz, protože jim v cestě za zákazníkem nestojí žádný prostředník (Hnutí duha, 2011). Nákup biopotravin můžeme realizovat i přes internet on-line (Šarapatka, Urban,

2005). 19

b) Nepřímý prodej 

Supermarkety, Hypermarkety – jsou v poslední době nejčastěji navštěvovaným místem pro nákup biopotravin. Umožňují nakoupit všechny potraviny na jednom místě, kde je největší výběr, výhodné ceny a akční nabídky.



Specializované prodejny a prodejny zdravé výživy – jsou vhodné zejména pro nákup čerstvých bio potravin, mezi které patří ovoce a zelenina, mléčné výroby, sýry a bylinky (Václavík, 2008). V níže uvedené tabulce je souhrnně uveden podíl hlavních odbytových míst

na celkovém obratu biopotravin v České republice v roce 2010. Tabulka č. 3 Podíl hlavních odbytových míst na celkovém obratu biopotravin v České republice Odbytové místo

2010

Supermarkety / Hypermarkety Prodejny zdravé výživy a biopotravin Lékárny Farmy a ostatní přímý prodej Drogerie Nezávislé prodejny biopotravin Gastronomie Celkem

67,20% 19,40% 4,70% 3,50% 3,20% 1,20% 0,80% 100,00%

Zdroj: (Mze 2012b: Zpráva o trhu s biopotravinami 2012, str. 11)

Nejvíce biopotravin v roce 2010 nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích (67,2 %, tj. 1,1 mld. Kč). Na druhém místě pak v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (19,4 %). Významně stoupá prodej přes drogistické prodejny (zejména DM drogerie market s.r.o., 3,2 %).

3.2.9 Export biopotravin České společnosti vyvezly v roce 2010 do zahraničí biopotravin za 505 mil. Kč. Pro představu je zapotřebí uvést, že v roce 2009 se vyvezlo do zahraničí biopotravin za přibližně 352 mil. Kč, čili export v roce 2010 významně vzrostl. Čeští výrobci nejčastěji vyvážejí biopotraviny na Slovensko, avšak největší objem biopotravin

20

směřoval tradičně do Rakouska. Mezi největší exportéry patřily firmy RACIO, s.r.o., Sonnentor s. r. o., PRO-BIO, obchodní společnost s. r. o. (Ministerstvo zemědělství, 2012a). 

Společnost RACIO - patří mezi největší a také nejznámější výrobce zdravé výživy. S úspěchem se jí daří vyvážet svůj sortiment na zahraniční trhy v Německu, Rakousku, Itálii, Norsku, Maďarsku, Slovinsku, Chorvatsku a Litvě (RACIO, 2013).



Sonnentor s. r. o. – působí na českém trhu s biopotravinami již druhé desetiletí, zabývá se výrobou bio-čajů a bio-koření. Vyváží zboží do více než 40 států po celém světě, kdy 25 % produkce je určeno pro místní trh, který zahrnuje i Slovensko, Polsko, Maďarsko a Pobaltské republiky (Sonnentor, 2013).



PRO-BIO, obchodní společnost s. r. o. - své produkty prezentuje značkami BIOHARMONIE a BIOLINIE a současně se podílí i na distribuci biopotravin mnoha významných českých i zahraničních výrobců jako jsou například SONNENTOR, ISOLA BIO, SUNVAL či ekodrogerie SODASAN . (PRO-BIO obchodní společnost s r. o., 2012b).

3.2.10 Import biopotravin Stejně jako běžné potraviny jsou i biopotraviny často dováženy z jiného regionu nebo země a mohou pocházet i z území mimo EU. Přestože ekologičtí zemědělci obecně upřednostňují prodej svých produktů co nejblíže místu výroby, některé potraviny díky klimatickým a geografickým podmínkám jednoduše nemohou být v určitých regionech EU pěstovány (EUROPEAN COMMISSION, 2013). Poptávka po ekologických výrobcích v Evropské Unii je v současné době vyšší než nabídka a občané EU tak musí často nakupovat dovážené potraviny a nápoje, pokud je chtějí v biokvalitě. Mezi typické bioprodukty dovážené do Evropské Unie patří (EUROPEAN COMMISSION, 2013): 

káva z Brazílie



rýže z Thajska



čaj z Indie. 21

Hlavními dovozci v roce 2010 byly firmy Hipp Czech s.r.o., Fair Trade Centrum, s.r.o., Excellent Plzeň, s.r.o. a SUNFOOD VM s.r.o. Do ČR míří zejména hotové výrobky ze západní Evropy, nejčastěji Německa a Rakouska, nově pak Ukrajiny. Dovoz biopotravin je však realizován i samotnými maloobchodními řetězci (ČTPEZ, 2012).

22

4

METODIKA PRÁCE Bakalářská práce je pro přehlednost rozdělena do dvou částí, tj. teoretické

a praktické. V první části jsou nastíněny základní pojmy za pomoci literárních a internetových zdrojů. V teoretické části tedy nalezneme charakteristiku a vysvětlení hlavních cílů a zásad ekologického zemědělství. Další pozornost je potom věnována samotným biopotravinám z hlediska zpracování, výroby, značení, kvality, ceny, propagace, prodeje, kontroly, exportu a importu. Praktická část bakalářské práce je založena na dotazníkovém šetření. Hlavním cílem této práce je provést průzkum sortimentu a cen v jednotlivých prodejních sítích, a to ve vybraných obcích Jihomoravského kraje. Ve stejných prodejnách je zapotřebí zaznamenat

také

ceny

konvenčních

potravin

stejné

kategorie

a

porovnat

je následně s biopotravinami.

4.1 Nabídka biopotravin a analýza cen v Jihomoravském kraji Průzkum sortimentu a ceny u vybraných produktů byly provedeny v obchodních řetězcích: Tesco (Mikulov), Interspar (Znojmo), Billa (Blansko), Globus (Brno) a Kaufland (Hodonín). Ceny byly zjišťovány i ve vybraných specializovaných prodejnách: Lumo Natur (Brno), Brána ke zdraví (Brno), DM drogerie (Břeclav), Na cestě (Boskovice), Harmonie (Vyškov). Analýza cen proběhla v průběhu roku 2012 a kompletní přehled nabízeného sortimentu a cen je podrobně zpracován do tabulek a grafů, které byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel.

4.2 Dotazníkové šetření, sběr a zpracování dat Průzkum byl zaměřen na spotřebitele v Jihomoravském kraji. Pro dotazování jsem zvolila dotazník, který patří k nejběžnějším způsobům marketingového výzkumu. Při formulování otázek jsem kladla důraz na srozumitelnost a jednoznačnost otázek. V rámci dotazníkového šetření bylo vyplněno 350 dotazníků. Dotazník je sestaven ze 17 otázek. Respondenti, kteří biopotraviny nakupují, musí odpovědět na všech 17 otázek. Naopak respondenti, kteří biopotraviny nenakupují, vyplňují otázku

23

č. 1, a potom pokračují až na otázce č. 9 a odpovídají už do konce dotazníku, tj. do otázky č. 17. K otázkám každého dotazníku patří otázky, které podávají informace o struktuře respondentů (pohlaví, věk, vzdělání, povolání). Analýzu struktury provádím už v začátku, abych získala o dotazovaných respondentech přehled. V dotazníku se tyto otázky zpravidla uvádějí až na samotný závěr. Jedná se o otázky č. 14 – 17. Volila jsem otázky uzavřené s jednou možností a někdy i s více možnými odpovědi. Úplné znění dotazníku je uvedeno v příloze č. 2. Samotné dotazování proběhlo dvěma způsoby. Jednak vystavením dotazníku na serveru www.vyplnto.cz a přímým sběrem ve vybraných prodejnách Jihomoravského kraje. Sběr dat začal v září roku 2011 a trval do září roku 2012. Celkem bylo vyplněno 350 dotazníků. Všechny odpovědi respondentů byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel. Data získaná od respondentů jsem zanesla do tabulek (viz. příloha č. 3) a vyhodnotila formou grafů pro lepší přehlednost.

24

5

VÝSLEDKY

5.1 Nabízený sortiment dle jednotlivých prodejních sítí Ještě předtím než dojde k analyzování a srovnání cen biopotravin a konvenčních potravin, je zapotřebí uvést způsob uspořádání nabízených biopotravin, a to v jednotlivých prodejních sítích: 

Zdravé výživy – tak se jmenují obchody nabízející potraviny racionální výživy (celozrnné pečivo, luštěniny, ořechy, klíčky, obilniny), bezlepkové a DIA potraviny, speciální potraviny např. pro vegetariány, potravinové doplňky, přírodní kosmetiku, ekologicky šetrné čisticí prostředky a biopotraviny. Mléčné výrobky zastupují nejčastěji sójové produkty. V kvalitě BIO nalezneme ovoce a zeleninu pouze v omezené míře.



Obchodní řetězce – se liší svou velikostí a patří sem supermarkety a hypermarkety. Prodej biopotravin probíhá v obchodních řetězcích třemi způsoby: 1. způsobem je řazení biopotravin do zvláštních regálů označených nápisem zdravá výživa nebo do oddělení, které nabízí zdravou výživu a Dia potraviny (Billa, Globus, Interspar). 2. způsobem je zařazení biopotravin mezi běžné potraviny, na které je upozorněno pomocí štítku (Kaufland) nebo jsou ponechány v regálu jako ostatní zboží (Tesco). 3. způsobem a i posledním je řazení biopotravin v každé sekci konkrétního sortimentu do výrazně označeného oddělení nebo regálu (Interspar).

Obchodní řetězce rozšiřují sortiment o bioprodukty s vlastní značkou (např. Tesco – Tesco Organic, Interspar – Natur Pur, Billa – Naše bio). Nabízené biopotraviny jsou však z převážné části z dovozu. Mezi největší dodavatele biopotravin do prodejních sítí patří společnosti Country Life a PRO-BIO.

Nyní uvádím obchodní řetězce, ve kterých byl proveden průzkum sortimentu a cen: 25



Tesco Stores ČR a.s. (Mikulov) Tento obchodní řetězec má svoji vlastní značku Tesco Organic a potraviny

s označením BIO. Řada Tesco Organic byla uvedena od roku 2007 a nabízí zákazníkům více než 100 výrobků. Zejména ovoce, zeleninu, obiloviny, trvanlivé výrobky, suché potraviny a pečivo (Tesco, 2012). Obchodní řetězec Tesco patří mezi největší klienty velkoobchodu Country Life. Prodejny Tesco řadí biopotraviny mezi ostatní zboží bez dalšího označení a najdeme je spolu s výrobky Dia a zdravou výživou. 

Interspar (Znojmo) Biopotraviny nabízí pod vlastní značkou NaturPur, která na český trh přišla

v roce 2006 a díky rostoucímu zájmu se nabídka neustále rozšiřuje. V současné době tvoří řada biopotravin více než 100 výrobků a zákaznicí si mohou vybírat z několika prodejních sortimentů, jako jsou například: ovoce a zelenina, mléčné výrobky, trvanlivé výrobky, uzeniny, nápoje, těstoviny a rýže, oleje a octy, čaj a káva a potraviny denní potřeby (Interspar, 2012). Pro lepší orientaci jsou v každém oddělení řazeny biopotraviny zvlášť. 

Billa (Blansko) V tomto řetězci mají biopotraviny vlastní značku, a to Naše Bio. V prodejně jsou

biopotraviny různě rozmístěny, nemají svůj tzv. biokoutek. Z nabízeného sortimentu jsou to především mléčné výrobky, vejce, nápoje, obiloviny, oleje a maso. 

Globus (Brno) Globus nabízí širokou paletu bio výrobků, v současné době se jedná o 212

výrobků, jejichž nabídka se neustále rozšiřuje. Tyto výrobky mají zastoupení v sortimentu mléka, vajec, mléčných výrobků, chlazené drůbeže, ovoce a zeleniny, nápojů i sojových drinků, sladkostí, slaných výrobků, pečiva, uzenin, luštěnin, těstovin, ale i koření. Globus nabízí značku Alnatura a bezlepkové bio výrobky Alnavit (Globus, 2012). 

Kaufland (Hodonín) Zde se hledají biopotraviny stejně jako v Tescu obtížně. Biopotraviny jsou

rozmístěny mezi běžné potraviny a nejsou nijak označeny. Vlastní značku řetězec zatím

26

nenabízí a ani jeho nabídka není moc široká. Kaufland nabízí ovoce i zeleninu, mléčné výrobky, pečivo, sladkosti nápoje a suché potraviny.

Sortiment obchodů se zdravou výživou je určen všem, kteří mají zájem o alternativní způsoby stravování, přírodní kosmetiku a drogerii. Níže jsou uvedené specializované prodejny, ve kterých byl proveden průzkum sortimentu a cen: 

Lumo Natur (Brno) - prodejnu zdravé výživy najdeme v Obchodním centru Galerii Vaňkovce. Prodejna nabízí široký sortiment produktů (na 3 000 – z toho 97 % je produktů v bio kvalitě) jedná se o luštěniny, obiloviny, mléčné výrobky, maso, vejce, ovoce, zeleninu a delikatesy z celého světa (Lumo Natur, 2012).



Brána ke zdraví (Brno) - tato zdravá výživa se nachází v Řečkovicích. Jedná se o velmi malou prodejnu, ale se širokým sortimentem. Koupíme zde obiloviny, luštěniny, ovoce i zeleninu, nápoje, mléčné výrobky a sladkosti. Majitelka se aktivně snaží o podporu prodeje biopotravin tím, že nabízí letáčky, které poskytují informace o prodejně a nabízeném sortimentu.



DM drogerie (Břeclav) - úzce spolupracuje se společností Alnatura, která je jedním z prvních výrobců nabízející opravdu rozmanitou a širokou škálu těchto biopotravin. V této prodejně koupíme zejména obilné výrobky, luštěniny, sladkosti, kojenecké a dětské výrobky (DM drogerie, 2012).



Na cestě (Boskovice) - tato prodejna se nachází v Boskovicích na ulici Hybešova. V této zdravé výživě si můžeme koupit sušené plody, sušené ovoce, pečivo, luštěniny, obilné a mlýnské výrobky, bezlepkové výrobky, sladkosti, nápoje a i biokosmetiku.



Harmonie (Vyškov) - je obchod se zdravou výživou a biopotravinami. Prodejna se nachází na ulici Dukelská ve Vyškově, která nabízí širokou nabídku sortimentu pro zdraví a radost. Prodejna nabízí bio i nebio potraviny, sypané a porcované čaje, potravinové doplňky, fair trade produkty, zdravé mlsání, ovocné a zeleninové šťávy, bezlepkové potraviny, chlazené výrobky, přírodní biokosmetiku a bytové dekorace. Tato prodejna nabízí i ochutnávku zboží a internetový obchod (Harmonie, 2012).

27

5.2 Porovnání cen biopotravin dle jednotlivých prodejních sítí 5.2.1 Ceny biopotravin a konvenčních potravin ve vybraných obchodních řetězcích V této části práce jsem se zaměřila na zjišťování cen u biopotravin a konvenčních potravin ve vybraných obchodních řetězcích. Pro přehlednost jsou potraviny rozděleny do jednotlivých kategorií a zpracovány do grafů. V příloze č. 4, ke každé kategorii náleží tabulka, ve které je vyjádřen přesný cenový rozdíl (v Kč a v %) o kolik jsou biopotraviny dražší oproti potravinám konvenčním.

a) Ovoce a zelenina Z grafu č. 1 je zřejmé, že bio ovoce a bio zelenina je o dost dražší než klasické ovoce a zelenina. Cena u bio ovoce je oproti klasickému ovoci vyšší průměrně o 67 %. Cena u bio zeleniny je oproti klasické zelenině vyšší o 140 %. Graf č. 1 Srovnání cen v obchodních řetězcích – ovoce a zelenina Ovoce, Zelenina 60,00 Kč 50,00 Kč 40,00 Kč 30,00 Kč 20,00 Kč 10,00 Kč

Tesco (Mikulov)

Interspar (Znojmo) Banány

Billa (Blansko)

Jablka

Brambory

Globus (Brno)

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

0,00 Kč

Kaufland (Hodonín)

Mrkev

Zdroj: Vlastní zpracování

b) Obiloviny Cena u bio mouky je oproti běžné mouce vyšší průměrně o 65%. Jáhly, kuskus a pohanka se cenově o tolik neliší, protože jsou dražší o 27 %. 28

Graf č. 2 Srovnání cen v obchodních řetězcích - obiloviny Obiloviny

Tesco (Mikulov) Jáhly

Interspar (Znojmo)

Kuskus

Billa (Blansko)

Mouka pšeničná

Globus (Brno)

Mouka žitná

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Bio cena

Konvenční cena

60,00 Kč 50,00 Kč 40,00 Kč 30,00 Kč 20,00 Kč 10,00 Kč 0,00 Kč

Kaufland (Hodonín)

Pohanka


c) Mléčné výrobky Nejmenší příplatek za bio kvalitu můžeme dle grafu č. 3 vidět u mléčných výrobků. Cena u bio mléko a bio sýrů je průměrně o 30 % vyšší. U bio jogurtu je cena vyšší průměrně o 56 % a překvapil mě tvaroh, jehož cena byla vyšší o 71 %. Graf č. 3 Srovnání cen v obchodních řetězcích – mléčné výrobky Mléčné výrobky

Tesco (Mikulov)

Interspar (Znojmo)

Billa (Blansko)

Globus (Brno)

Jogurt bílý

Mléko četstvé

Mléko trvanlivé

Sýr Eidam (30%)

Sýr Gouda (48%)

Tvaroh


29

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

40,00 Kč 35,00 Kč 30,00 Kč 25,00 Kč 20,00 Kč 15,00 Kč 10,00 Kč 5,00 Kč 0,00 Kč

Kaufland (Hodonín)

d) Těstoviny, Rýže, Luštěniny Z grafu č. 4 je opět zřejmé, že biopotraviny tentokrát z kategorie těstovin, rýže a luštěnin jsou cenově o 100 % vyšší než potraviny konvenční. Graf č. 4 Srovnání cen v obchodních řetězcích – těstoviny, rýže, luštěniny Těstoviny, Rýže, Luštěniny

Tesco (Mikulov)

Interspar (Znojmo) Špagety

Billa (Blansko) Rýže

Čočka

Globus (Brno)

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

90,00 Kč 80,00 Kč 70,00 Kč 60,00 Kč 50,00 Kč 40,00 Kč 30,00 Kč 20,00 Kč 10,00 Kč 0,00 Kč

Kaufland (Hodonín)

Fazole


e) Nápoje a oleje Z níže uvedeného grafu vyplývá, že cena u bio nápojů a bio olejů je vyšší. Nejmenší cenový rozdíl jsem zaznamenala v případě olejů a nápojů, kdy bio oleje jsou dražší přibližně o 20 % a nápoje o 30 %. Naopak největší cenový rozdíl je u bio čaje, kde se cena liší až o 200 % oproti čaji běžnému.

30

Graf č. 5 Srovnání cen v obchodních řetězcích – nápoje a oleje Nápoje, Oleje

Tesco (Mikulov)

Interspar (Znojmo)

Čaj bylinný, pohankový

Billa (Blansko) Džus

Globus (Brno)

Špaldová káva

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

200,00 Kč 180,00 Kč 160,00 Kč 140,00 Kč 120,00 Kč 100,00 Kč 80,00 Kč 60,00 Kč 40,00 Kč 20,00 Kč 0,00 Kč

Kaufland (Hodonín)

Olivový olej


f) Pečivo (směs), sladkosti, sladidla Bio pečivo se vyrábí z mouky, která je průměrně o 65 % dražší než obyčejná mouka, a to se promítá i do jeho ceny. Cena u bio pečiva (směs) je průměrně dražší o 30 %. Nejmenší cenový rozdíl byl zaznamenán u třtinového cukru ve výši 20 %. V případě sladkostí jsem porovnávala cenu u Musli tyčinek, a ty se cenově liší až o 65 %.

31

Graf č. 6 Srovnání cen v obchodních řetězcích – pečivo (směs), sladkosti, sladidla Pečivo (směs), Sladkosti, Sladidla 60,00 Kč 50,00 Kč 40,00 Kč 30,00 Kč 20,00 Kč 10,00 Kč

Tesco (Mikulov) Chléb slunečnicový

Interspar (Znojmo)

Billa (Blansko)

Chléb vícezrnný

Globus (Brno)

Musli tyčinka

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

0,00 Kč

Kaufland (Hodonín)

Třtinový cukr


g) Maso Z grafu č. 7 vyplývá, že největší cenový rozdíl mezi masem z bio chovu a masem běžným je u masa kuřecího, a to průměrně o 170 %. V případě hovězího masa, je cenový rozdíl menší. Hovězí bio maso je dražší průměrně o 45 % než běžné hovězí maso. Bio maso patří do sortimentu nejdražších biopotravin. Na tuto skutečnost má největší vliv délka výkrmu v ekologických chovech, protože je samozřejmě delší v ekologických chovech než v chovech konvenčních. Tím pádem je i větší spotřeba krmiva.

32

Graf č. 7 Srovnání cen v obchodních řetězcích – maso Maso

Tesco (Mikulov)

Interspar (Znojmo)

Billa (Blansko)

Hovězí zadní

Globus (Brno)

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena

Konvenční cena

Bio cena


Kaufland (Hodonín)

Kuřecí maso


Z cenového průzkumu vyplývá, že z vybraného sortimentu je cena u biopotravin vždy vyšší než cena u konvenčních potravin. Dle mého názoru, tato skutečnost hodně lidí od nákupu biopotravin odradí. 5.2.2 Srovnání cen biopotravin v obchodních řetězcích a specializovaných prodejnách V následujícím grafu č. 8 uvádím srovnání průměrných bio cen ve zdravých výživách a v obchodních řetězcích. Ceny biopotravin jsou zhruba na stejné úrovni až na pár výjimek. Bio ovoce a bio zelenina je skoro o 100 % dražší ve zdravých výživách než ve sledovaných obchodních řetězcích. Největší cenový rozdíl byl zaznamenán u jogurtu, kde se cena ve specializovaných prodejnách liší o 151 % a například u trvanlivého mléka byla cena vyšší o 53 %.

33

Graf č. 8 Srovnání bio cen v obchodních řetězcích a ve zdravých výživách

Průměrná bio cena (zdravé výživy)

Olivový olej

Špaldová káva

Fazole

Čaj bylinný, pohankový

Čočka

Sýr Gouda (48%)

Mléko trvanlivé

Mléko četstvé

Jogurt bílý

Třtinový cukr

Špagety

Rýže

Chléb vícezrnný

Chléb slunečnicový

Pohanka

Mouka pšeničná

Kuskus

Jáhly

Mrkev

Jablka

Brambory

Banány

Mouka žitná

Srovnání bio cen


Průměrná bio cena (obch. řetězce)


V příloze č. 5 náleží k této části dvě tabulky. V té první jsou vyjádřeny průměrné ceny biopotravin ve vybraných specializovaných prodejnách a průměrné ceny biopotravin ve vybraných obchodních řetězcích. Ve druhé tabulce je potom uveden procentní rozdíl o kolik jsou biopotraviny dražší či levnější buď ve specializovaných prodejnách anebo v obchodních řetězcích.

5.3 Dotazníkové šetření Cílem dotazníkového šetření je zjistit u spotřebitelů jejich informovanost o biopotravinách, celkovou spokojenost se sortimentem a především s cenami. 5.3.1 Struktura respondentů Graf č. 9 je zaměřen na zjištění pohlaví, věku, vzdělání a povolání respondentů. Mého výzkumu se zúčastnilo celkem 350 dotazovaných respondentů v Jihomoravském kraji.

34

Graf č. 9 Rozdělení respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání a povolání Rozdělení respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání a povolání

nezaměstnaný

3

Povolání

důchodce

27

podnikatel

39

zaměstnanec

89

pracující student

92

Vzdělání

student

100

základní

2

vysokoškolské

123

středoškolské

225

Věk

do 18 let

2

nad 50 let

38

28 - 50 let

103

Pohlaví

19 - 27 let

207

muž

124

žena

226 0

50

100

150

200

250

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dotazníkového šetření

Z celkového počtu dotazník vyplnilo 226 (tj. 65 %) žen a 124 (tj. 35 %) mužů. Nejčastější věkovou skupinou v rámci odpovědí na dotazník je 19 – 27 let (59 %). Dále je to 28 – 50 let (29 %), potom nad 50 let (11 %) a nejmenší zastoupení je do 18 let (1%). Z počtu dotazovaných je nejvíce respondentů vzdělání středoškolského (64%), vysokoškolského (35 %) a základní vzdělání mělo jen 1 % oslovených. Dotazníkového šetření se zúčastnili nejvíce studenti (29 %) a pracující studenti (26 %), což odpovídá i věkové skupině. Dále lidé zaměstnaní (25 %), podnikatelé (11 %), důchodci (8 %) a 1 % dotazníků vzešlo od nezaměstnaných. 5.3.2 Vyhodnocení otázek dotazníkového šetření Úkolem otázky č. 1. bylo rozdělení respondentů na ty, co biopotraviny kupují a na ty, co biopotraviny nekupují vůbec. Z grafu č. 10 vyplývá, že z celkového počtu oslovených má zkušenosti s koupí biopotravin 31 % (110) a zbylých 69 % (240) je vůbec nekupuje.

35

Graf č. 10 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 1 1. Nakupujete biopotraviny?

31% ne ano

69%


Z níže uvedené tabulky č. 4a vyplývá, že z celkového počtu oslovených 350 respondentů biopotraviny nakupuje 34 % žen a 27 % mužů. Biopotraviny nakupuje 30 % středoškolsky vzdělaných respondentů dle tabulky č. 4b. Tabulka č. 4a Zájem mužů a žen o nákup biopotravin Pohlaví Ženy Muži Suma

Ano 34 % (77) 27 % (33) 31 % (110)

Ne 66 % (149) 73 % (91) 69 % (240)

Počet respondentů 100 % (226) 100 % (124) 100 % (350)


Tabulka č. 4b Zájem středoškolsky vzdělaných respondentů o nákup biopotravin Vzdělání Středoškolské Ostatní Suma

Ano 30 % (67) 34 % (43) 31 % (110)

Ne 70 % (158) 66 % (82) 69 % (240)



Dle tabulky č. 4c a 4d nakupuje biopotraviny 15 % oslovených respondentů ve věků 19 – 27 let a 30 % studentů.

36

Tabulka č. 4c Zájem o biopotraviny podle věkové kategorie 19 – 27 let Věk 19 – 27 let Ostatní Suma

Ano 15 % (32) 55 % (78) 31 % (110)

Ne 85 % (175) 45 % (65) 69 % (240)



Tabulka č. 4d Zájem o biopotraviny podle povolání (studenti + pracující studenti) Povolání Studenti Ostatní Suma

Ano 30 % (58) 33 % (52) 31 % (110)

Ne 70 % (134) 67 % (106) 69 % (240)



Otázky č. 2–8 zodpovídali už pouze ti, co biopotraviny nakupují (tj. 110 respondentů). Pokud respondent odpověděl, že biopotraviny nenakupuje, tak pokračoval ve vyplňování od otázky č. 9 (tj. 240 respondentů).

Graf č. 11 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 2 2. Jakým způsobem jste se o biopotravinách dozvěděli?

4% 3%2% z denního tisku

9%

z internetu 39%

18%

od známých z prodejny z televizních reklam vlastní iniciativou

25%

ze školy


37

Otázka č. 2 od respondentů zjišťovala, kde se o biopotravinách dozvěděli. Nejvíce respondentů, kteří biopotraviny nakupují, se o nich dozvěděli z denního tisku (39 %). Poměrně hodně respondentů se o biopotravinách dozvědělo z internetu (25 %) a od známých (18 %). V současné době je nabízený sortiment biopotravin v obchodech dostupnější, a proto se z prodejny o biopotravinách dozvědělo 9 % lidí. V menší míře z televizních reklam (4 %) a někteří respondenti i vlastní iniciativou (3 %). Do kolonky „jinde, uveďte kde?“ respondenti uvedli ze školy (2 %).

Otázka č. 3 měla určit, proč lidé biopotraviny nakupují. Jestli to je z důvodu chuti, kvality, obsahu výživných látek apod. Jako nejčastější důvod pro nákup biopotravin uvádějí spotřebitelé šetrnost k životnímu prostředí (33 %). Dalším důvodem je skutečnost, že biopotraviny jsou zdravější (20 %), kvalitnější (18 %) a mají lepší chuť (17 %). Biopotraviny nakupuje 8 % lidí, protože biopotraviny obsahují více výživných látek a protože mají označení bio (3 %). Do kolonky „jiný důvod, jaký?“ respondenti uvedli dostupnost bezlepkové potraviny (1 %). Graf č. 12 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 3 3. Proč nakupujete biopotraviny?

8%

jsou šetrnějšími k životnímu prostředí

3% 1% 33%

17%

jsou zdravější než konvenčně vyrobené potraviny mám záruku kvality a původu potravin mají lepší chuť

18% obsahují více výživných látek

20%

mají označení bio


Nejvíce dotázaných respondentů nakupuje biopotraviny v prodejnách zdravé výživy (42 %). Poměrně hodně dotázaných (29 v hypermarketech a supermarketech.

38

%) nakupuje biopotraviny

Graf č. 13 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 4 4. Kde nakupujete biopotraviny?

4%

8% 17%

v prodejnách zdravé výživy

42%

v hypermarketu, supermarketu na farmářských trzích přes internetový obchod na ekofarmách

29%


Tyto varianty jsou podle mého názoru upřednostněny z důvodu dostupnosti pro kupující. Na farmářských trzích nakupuje biopotraviny 17 % lidí, přes internetový obchod pouze 8 % lidí a nejméně na ekofarmách (4 %). Graf č. 14 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 5 5. Jaký druh bio výrobků nakupujete nejčastěji?

5%

5% 3%

mléčné a sójové výrobky ovoce, zeleninu

22%

6%

obiloviny a mouka

7%

sladkosti cereálie

8%

16%

pečivo luštěniny

8%

maso a masné výrobky 9%

11%

nápoje těstoviny oleje a tuky


39

Z grafu č. 14 je patrná vyrovnaná poptávka u některých kategorií biopotravin. Nejčastěji nakupovaným druhem biopotravin jsou mléčné a sójové výrobky (22 %). Na druhém místě je to ovoce a zelenina (16 %) a na třetím místě jsou to obiloviny a mouka (11 %). Nejmenší poptávka byla zaznamenána u kategorie nápojů (5 %), těstovin (5 %) a oleje a tuků (3 %). Se sortimentem biopotravin je spíše spokojeno 75 % dotazovaných a spíše nespokojeno 16 % respondentů. Zcela spokojeno s nabídkou biopotravin je 8 % oslovených a vůbec není spokojeno pouze 1 % dotazovaných. Graf č. 15 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 6 6. Vyhovuje Vám nabídka biopotravin?

8%

1%

16% spíše ano spíše ne zcela ano 75%

vůbec ne


Úkolem otázky č. 7. bylo u dotazovaných zjistit, jestli nakupují biopotraviny pravidelně anebo spíše výjimečně. Koupě biopotravin je především do jisté míry otázkou finančních možností lidí, vzhledem k vyšší pořizovací ceně oproti produktům z konvenčního zemědělství. Z grafu č. 16 je patrné, že několikrát do měsíce nakupuje biopotraviny 65 % dotazovaných, několikrát do týdne je to 20 % a pouze výjimečně nakupuje biopotraviny 15 % respondentů.

40

Graf č. 16 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 7 7. Jak často nakupujete biopotraviny?

15%

20%

několikrát do měsíce několikrát do týdne výjimečně

65%


Cílem této bakalářské práce je analýza sortimentu a cen biopotravin v Jihomoravském kraji. Na základě toho zjišťujeme celkovou spokojenost s úrovní cen a se sortimentem. V této souvislosti byla do dotazníku zařazena otázka č. 8. Graf č. 17 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 8 8. Kolik peněz průměrně za měsíc za nákup biopotravin utratíte?

9%

6% 201 - 400 Kč

11% 40%

do 200 Kč 401 - 600 Kč 601 - 800 Kč

14%

801 - 1000 Kč více než 1000 Kč 20%


41

Díky této otázce zjistíme, kolik peněz průměrně za měsíc jsou ochotni utratit respondenti za nákup biopotravin a investovat tak do svého zdraví. Nejvíce respondentů 40 % utratí za měsíc za nákup biopotravin 201 – 400 Kč a pouze do 200 Kč 20 % oslovených. Celkem 14 % dotazovaných měsíčně utratí v rozmezí 404 – 600 Kč a 11 % respondentů je ochotno utratit za biopotraviny 601 – 800 Kč. U 9 % respondentů se měsíční výdaje za biopotraviny pohybují od 801 – 1 000 Kč. Částku 1 000 a více Kč je ochotno utratit pouze 6 % účastníků dotazníkového šetření. Od otázky č. 9 začínají odpovídat i ti respondenti co biopotraviny nenakupují. Za největší negativum biopotravin, které odrazuje dotazované od nákupu je především vyšší cena než u potravin z konvenčního zemědělství (48 %). Dalším negativem u biopotravin je podle respondentů to, že nedůvěřují označení „bio“ (21 %). Jiní respondenti uvedli jako negativum biopotravin nedostupnost prodejen v okolí jejich bydliště (12 %), nedostatečnou nabídku sortimentu biopotravin (9 %) a neznalost biopotravin (6 %). Do kolonky „jiný důvod, jaký?“ respondenti uvedli vlastní pěstování biopotravin (4 %). Graf č. 18 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 9 9. Co Vás odrazuje od nákupu biopotravin?

6%

vyšší cena než u potravin z konvenčního zemědělství

4%

9%

nedůvěřuji označení „bio“

12% 48%

nedostupnost prodejen v okolí mého bydliště nedostatečná nabídka sortimentu biopotravin

21%

neznalost biopotravin vlastní pěstování


42

V následující tabulce je uvedeno kolik mužů a žen odrazuje od nákupu biopotravin právě vyšší cena. Vyšší cena biopotravin než u potravin z konvenčního zemědělství je nežádoucí pro 73 % žen a 86 % mužů. Tabulka č. 5 Kolik mužů a žen odrazuje od nákupu biopotravin vyšší cena Pohlaví Ženy Muži Suma

Ano 73 % (166) 86 % (107) 78 % (273)

Ne 27 % (60) 14 % (17) 22 % (77)



V otázce č. 10 byla zjišťována dostatečná informovanost o biopotravinách v Jihomoravském kraji. Dle grafu č. 19 má 49 % respondentů pocit, že nejsou dostatečně informováni o biopotravinách a 28 % se o to vůbec nezajímá. Naproti tomu si 23 % oslovených myslí, že jsou dostatečně informováni o biopotravinách. Graf č. 19 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 10 10. Myslíte si, že je dostatečná informovanost o biopotravinách ve Vašem kraji?

23%

49%

ne nezajímám se o to ano

28%


Za předpokladu, že by rozdíl ceny u běžných potravin a biopotravin byl nižší, odpovědělo 72 % respondentů, že by nakupovalo bio výrobky více. 15 % dotazovaných o tom neuvažovalo a 13 % respondentů by ani přesto biopotraviny nenakupovalo.

43

Graf č. 20 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 11 11. Za předpokladu, že by rozdíl ceny u běžných potravin a bio výrobků byl nižší?

13% 15%

nakupovali bychom bio výrobky více nevím nenakupovali bychom bio výrobky více

72%


Nižší cenový rozdíl u běžných potravin a biopotravin by dle tabulky č. 6 uvítalo a zároveň nakupovalo bio výrobky více 81 % žen a 57 % mužů. Tabulka č. 6 Kolik mužů a žen by bio výrobků nakupovalo více v případě nižší ceny Pohlaví Ženy Muži Suma

Ano 81 % (182) 57 % (71) 72 % (253)

Ne 19 % (44) 43 % (53) 28 % (97)



Otázka č. 12 se vztahovala k tomu, jak vnímají respondenti cenu biopotravin. Z grafu č. 21 je patrné, že 39 % respondentů si myslí, že produkty šetrné k životnímu prostředí a zvířatům jsou prostě dražší. Naproti tomu 36 % respondentů tuto domněnku vyvrací, protože se jim zdá cena příliš vysoká. Do této kategorie spadají především ti spotřebitelé, kteří biopotraviny nenakupují. Dalších 18 % oslovených na tuto otázku nemají názor anebo se nechtěli vyjadřovat. S tvrzením, že za kvalitu by se mělo připlatit, souhlasilo 7 % dotazovaných.

44

Graf č. 21 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 12 12. Myslíte si, že cena odpovídá kvalitě biopotravin? ano, produkty šetrné k životnímu prostředí a chovaným zvířatům jsou dražší

7% 18%

39%

ne, zdá se mi moc vysoká

nevím 36%

ano, za kvalitu se musí připlatit


Pro zajímavost jsem do dotazníku zařadila otázku č. 13, která měla za úkol zjistit, co by oslovení respondenti uvítali v hypermarketu nebo supermarketu v sektoru biopotravin. Téměř polovině (42 %) respondentů by se zamlouvala ochutnávka biopotravin. Více informací o biopotravinách formou brožury by uvítalo 28 % dotazovaných. Přítomnost odborného pracovníka, který by poskytnul informace o bioproduktech na místě, se líbí 15 % respondentů. Do kolonky „jiné, uveďte jaké?“ respondenti uvedli odpověď, že by neuvítali nic (12 %) nebo by si přáli úplné začlenění biopotravin do běžného sortimentu (3 %). Graf č. 22 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 13 13. Co byste uvítali hypermarketu/supermarketu v sektoru biopotravin?

12%

ochutnávku biopotravin

3%

42%

15%

brožury s informacemi o bioproduktech odborného pracovníka, který by poskytl informace o bioproduktech

28%

nic


45

5.4 Shrnutí výsledků Biopotraviny jsou drahé, někdy je rozdíl mezi běžným a bio výrobkem symbolický, jindy naopak činí desítky procent. Například bio kuřecí maso je dle cenového průzkumu v některých prodejnách až o 200 % dražší. Tato skutečnost je dána tím, že klasické kuře se vykrmuje 40 dní a bio kuře dvojnásobně delší dobu. Musíme si uvědomit i to, že cena bio krmiva je o poznání vyšší. Bio sortiment může v některých případech dosáhnout na úroveň ceny běžných potravin především v obchodních řetězcích. Je to dáno tím, že obchodní řetězce na rozdíl od menších specializovaných prodejen mají větší prostor pro vyjednávání slev a nabízejí i levnější privátní bio značky. Pokud zákazník nakupuje biopotraviny v obchodních řetězcích, může průměrně dle mého průzkumu ušetřit 27 % z ceny oproti nákupu biopotravin ve zkoumaných specializovaných

prodejnách.

Nesmíme

ale

zapomenout

na

skutečnost,

že specializované obchody zase nabízejí vyšší informovanost o biopotravinách a ekologickém zemědělství a mají lepší kontakt se zákazníkem. Biopotraviny mají být šetrné k životnímu prostředí, nesmějí používat například látky na vylepšení chuti, umělá barviva a dále látky prodlužující trvanlivost. Označení „Bio“, ale automaticky neznamená, že všechno je lepší a rozhodně chutnější. U některých biopotravin mohou být kvalitativní rozdíly od běžných potravin větší než jinde a naopak některé bio nemusí být ani poznat. Kvalitativní rozdíly jsem se snažila zjistit přímo na své osobě. Chuťově největší rozdíl jsem určitě zaznamenala u masa, a to především u kuřecího. Velký chuťový rozdíl byl pro mě i u bio mléka. S přehledem poznám rozdíl u ovoce z naší zahrádky a koupeného v obchodě, protože to ovoce ze zahrádky je samozřejmě chuťově sladší, ale co se týče vzhledu, tak není už tak hezké. Naopak u běžné české zeleniny (například mrkev, ředkvička), nemám vůbec s konvencí problémy. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 350 respondentů z Jihomoravského kraje. Konkrétně 226 (65 %) žen a 124 (35 %) mužů. Nejčastější věkovou skupinou v rámci odpovědí na dotazník je 19 – 27 let (59 %). Z počtu dotazovaných je nejvíce respondentů vzdělání středoškolského 225 (64 %). Dotazníkového šetření se zúčastnili nejvíce studenti 100 (29 %) a pracující studenti 92 (26 %), což odpovídá i věkové struktuře. 46

Na základě dotazníkového šetření bylo zjištěno, že z 350 oslovených respondentů biopotraviny nakupuje pouze 110 (31 %). Ti co biopotraviny nakupují se o nich nejčastěji dozvěděli z denního tisku 43 (39 %) a 73 (33 %) oslovených je nejčastěji nakupuje z důvodu toho, že jsou šetrnější k životnímu prostředí. Nejvíce dotázaných respondentů nakupuje biopotraviny v prodejnách zdravé výživy 90 (42 %). Poměrně hodně dotázaných 62 (29 %) nakupuje biopotraviny v hypermarketech a supermarketech. Nejčastěji nakupovaným druhem biopotravin jsou mléčné a sójové výrobky 67 (22 %). Se sortimentem biopotravin je spíše spokojeno 82 (75 %) dotazovaných a několikrát do měsíce jej nakupuje 72 (65 %). Nejvíce respondentů 44 (40 %) utratí za měsíc za nákup biopotravin 201 – 400 Kč. Za největší negativum biopotravin, které odrazuje dotazované od nákupu biopotravin je především vyšší cena než u potravin z konvenčního zemědělství 273 (48 %) respondentů. Z hlediska informovanosti má 170 (49 %) respondentů dojem, že nejsou dostatečně informováni. Za předpokladu, že by rozdíl ceny u běžných potravin a biopotravin byl nižší, odpovědělo 253 (72 %) oslovených respondentů, že by nakupovalo bio výrobky více. Otázku, zda-li cena odpovídá i kvalitě, hodnotí 127 (36 %) respondentů cenu za příliš vysokou. Téměř polovině 147 (42 %) respondentů by se v sektoru biopotravin v hypermarketu nebo supermarketu líbila ochutnávka biopotravin.

47

6

ZÁVĚR Ze samotného názvu bakalářské práce je patrné, že hlavním cílem této

bakalářské práce bylo analyzovat nabídku a ceny biopotravin ve specializovaných prodejnách, v malých prodejnách potravin, v řetězcích hypermarketů, a to ve vybraných obcích Jihomoravského kraje. Bylo provedeno také srovnání cen biopotravin a konvenčních potravin stejné kategorie ve zvolených prodejnách. Práce je doplněna o výsledky dotazníkového šetření mezi spotřebiteli ohledně jejich informovanosti o biopotravinách, spokojenosti se sortimentem a cenami. Biopotraviny dnes nakupují lidé, kteří se snaží pečovat o své zdraví nebo Ti co musí s ohledem na vzniklé zdravotní potíže. Myslím si, že v Jihomoravském kraji je dostačující množství prodejen biopotravin, tj. specializovaných tak i prodejen nespecializovaných (hypermarkety, supermarkety).

Dostupnost biopotravin pro

spotřebitele má stoupající charakter, protože nabídka se rozšiřuje i mimo velká města. Biopotraviny se prodávají v diskontních prodejnách a v menších městech i v běžných prodejnách. V obchodních řetězcích je o něco užší sortiment, než je tomu u zdravých výživ. Mezi nejsnadněji dostupné biopotraviny patří mléčné výrobky, mouka, ovoce a zelenina. Biopotraviny jsou propagovány různými formami, a to od začátku svého uvedení na trh. Informace jsou o nich uvedeny v prodejnách zdravých výživ, na internetu, v tisku, na reklamních letácích, apod. Samotná reklama nám musí zdůraznit, co je na produktu jedinečného a jaké výhody zákazník získá, pokud si jej koupí. Jsem toho názoru, že propagaci v sektoru biopotravin je zapotřebí zlepšovat ve všech způsobech prodeje biopotravin. V prodejnách bych doporučila pořádat různé ochutnávkové a slevové akce, které by mohly nalákat nové potenciální zákazníky a udržet si ty stávající. Cenu biopotravin zvyšuje jejich „poctivost“, tedy absence chemických konzervantů a nejrůznějších přidaných náhražek. V biopotravinách nenajdeme žádná škodlivá éčka. To ovšem neznamená, že je bio produkt zcela bez éček, jen se používají ta bezpečná a schválená, například jako barvivo beta-karoten. V bakalářské práci jsem se zabývala rozborem cen. Díky tomu jsem měla možnost si ověřit a potvrdit rčení, že nákupní cena biopotravin je opravdu vyšší než 48

u obdobných konvenčních produktů. Vyšší cena u biopotravin má vliv na jejich prodejnost. Navýšení ceny u těchto potravin záleží na druhu potraviny, její nákladnosti na výrobu, balení a prodejnosti. Dle cenového průzkumu se cenové rozdíly konvenčních potravin a biopotravin pohybují mezi 15 – 218 %. Výrazná je cenová rozdílnost v rámci jednoho výrobního odvětví. Například na vyšší ceně u zeleniny a ovoce se také projevuje to, že některé biopotraviny je nutné dovážet se zahraničí. Nejnižší cenový rozdíl jsem zaznamenala u třtinového cukru a mléčných výrobků. Vyšší cena biopotravin je hlavním důvodem, proč spotřebitelé dávají přednost při nákupu konvenčním potravinám. V budoucnosti lze očekávat, že se ceny ekologicky vyprodukovaných potravin mohou stále více přibližovat běžným potravinám. Za předpokladu, že více poroste poptávka po biopotravinách, je velmi pravděpodobné, že se nižších cen do budoucna dočkáme i u nás. Bakalářská práce je určená pro všechny, kdo chtějí získat základní přehled o biopotravinách, o nabídce biopotravin v prodejnách a o aktuálních cenových rozdílech.

49

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

ČERVENKA, J., KOVÁŘOVÁ, K., 2005: Biopotraviny. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 111 s. ISBN 80-213-1404-4. FOŘT, J., 2008: Bio a dítě (Bio i nebio zdravá výživa) 1. vyd. Český Těšín, 161 s. ISBN 978-80-903997-1-6. MOUDRÝ, J., PRUGAR, J., 2001: Kvalita, zpracování a odbyt bioproduktů. 1 vyd. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zemědělská fakulta, 152 s. ISBN 80-7040-526-0. MOUDRÝ, J., PRUGAR, J., 2002: Biopotraviny: hodnocení kvality, zpracování a marketing. 1 vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 34 s. Příručka ekologického zemědělce. ISBN 80-7271-111-3. MOUDRÝ, J., 1994: České biopotraviny. Praha: Nadace pro organické zemědělství FOA, 197 s. Ročenka organického zemědělství. PRŮŠOVÁ, J., ZEMANOVÁ, H., 2004: Biopotraviny, spotřebitelské otázky a odpovědi. Praha: PRO-BIO-LIGA ochrany spotřebitelů potravin a přátel ekologického zemědělství, 20 s. ŠARAPATKA, B., URBAN J. a kol., 2006: Ekologické zemědělství v praxi. 1. vyd. Šumperk: PRO-BIO, 502 s. ISBN 80-87080-00-9. ŠARAPATKA, B., URBAN J. a kol., 2005: Ekologické zemědělství – učebnice pro školu i praxi – II. díl, Šumperk: PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců, 333 s. ISBN 80-903583-0-6. VÁCLAVÍK, T., 2008: Český trh s biopotravinami 2008, Green Marketing ve spolupráci s ČON, 83 s. ISBN 978-80-254-2032-4.

50

Internetové zdroje: ABCERT AG, 2012: Společnost ABCERT AG [online]. [cit. 2012-11-15]. Dostupné na: . Biodožínky,

Biodožínky

2012

[online].

[cit.

2012-12-20].

Dostupné

na:

2012-12-16].

Dostupné

na:

.

Bioinstitut,

O

2012a:

nás

[online].

[cit.

. Bioinstitut, 2012b: Ročenka ekologického zemědělství v České Republice 2011 [online]. [cit.

2012-12-30].

Dostupné

na:

CTPEZ_2011_web.pdf>. BIOKONT CZ, 2010: O společnosti [online]. [cit. 2012-11-16]. Dostupné na: . BIO potraviny, 2012: Naše poslání [online]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné na: . Bodoková S., 2007: Program ekologické zemědělství a biopotraviny [online]. [cit. 201211-08].

Dostupné

na:

?ch=173&typ=1&val=57072&ids=1658>.

BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, 2013: Profil a logo BUREAU VERITAS bude

certifikovat

biopotraviny

[online].

[cit.

2013-03-06].

Dostupné

na:

.

BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, 2012: Profil a logo [online]. [cit. 2012-1225]. Dostupné na: .

51

Česká biopotravina roku, 2012: Potravina roku [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné na: < http://biopotravinaroku.cz/>. ČTPEZ, 2012: Český trh s biopotravinami v roce 2010 [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné na: . DM drogerie, 2012: O Alnatura. [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné na: .

EUROPEAN COMMISSION, 2013: Imported organic food [online]. [cit. 2013-03-30]. Dostupné

na:

organic/imported-food_en>. Globus, 2012: Alnatura – představení společnosti a značky [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné na: . Green marketing, 2012: Co děláme [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné na: < http://www.greenmarketing.cz/kdo-jsme/nase-poslani/>. Harmonie, 2012: O nás [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné na: . Hnutí duha, 2011: Čerstvé a místní potraviny pro vaše město: Jak založit farmářský trh [online].

[cit.

2013-04-15].

Dostupné

na:

.

IFOAM,

2009:

About

IFOAM

[online].

[cit.

2012-11-15].

Dostupné

na:

.

Interspar,

2012:

NaturPur

[online].

[cit.

2012-12-28].

< http://www.interspar.cz/spar/SPAR_znacky/Spar_Natur_pur.htm>. 52

Dostupné

na:

KEZ,

2009:

o.p.s.,

Kdo

jsme

[online].

[cit.

2012-12-20].

Dostupné

na:

. Lumo Natur s.r.o., 2012: LUMO Natur s.r.o. – Biopotraviny [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné na: .

Medispot,

2012:

Biopotraviny

[online].

[cit.

2012-12-15].

Dostupné

na:

. Ministerstvo zemědělství, 2012a: Ročenka EZ v ČR 2011 [online]. [cit. 2013-2-25]. Dostupné na: . Ministerstvo zemědělství, 2012b: Statická šetření ekologického zemědělství – Zpráva o trhu

s biopotraviny

v

ČR

[online].

[cit.

2012-12-20].

Dostupné

na:

< http://eagri.cz/public/web/file/164878/Zprava_o_trhu_s_biopotravinami_za_rok_2010 _final.pdf>. Ministerstvo zemědělství, 2010: Akční plán [online]. [cit. 2012-12-18]. Dostupné na: . Ministerstvo zemědělství, 2009 – 2011a: Kontrolní organizace [online]. [cit. 2012-1225].

Dostupné

na:

<

http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-

zemedelstvi/kontrola/>. Ministerstvo zemědělství, 2009 – 2011b: Loga pro ekologické zemědělství [online]. [cit. 2012-12-15]. Dostupné na: . Ministerstvo zemědělství, 2009 – 2011c: Měsíc biopotravin [online]. [cit. 2012-12-18]. Dostupné

na:

zemedelstvi/propagace-o-osveta/mesic-biopotravin/>. Ministerstvo životního prostředí, 2008 – 2012: Pro veřejnost [online]. [cit. 2012-12-18]. Dostupné na: . 53

Nadační fond Bartákův hrnec, 2012: O nadačním fondu [online]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné na: . Naše výživa, 2010 – 2013: Biopotraviny [online]. [cit. 2012-11-15]. Dostupné na: . PRO-BIO, 2012: Svaz PRO-BIO [online]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné na: . PRO-BIO obchodní společnost s r. o., 2012a: Naše poslání [online]. [cit. 2012-12-16]. Dostupné na: . PRO-BIO obchodní společnost s r. o., 2012b: Obchodní společnost PRO-BIO, s r. o. slaví

letos

své

20

výročí

[online].

[cit.

2013-2-28].

Dostupné

na:

. RACIO, s. r. o. 2013: Současnost firmy [online]. [cit. 2013-2-26]. Dostupné na: . Sonnentor, s. r. o. 2013: Historie [online]. [cit. 2013-2-26]. Dostupné na: .

TESCO,

2012:

Tesco

Organic

[online].

[cit.

2012-12-28].

Dostupné

na:

< http://www.itesco.cz/cs/tesco-v-cr/tesco-znacky/vlastni-znacky/tesco-organic/>.

USDA, 2012: Farmers Markets and Local Food Marketing [online]. [cit. 2012-12-28]. Dostupné na: . ÚZEI – Ústav zemědělské ekonomiky a informací, 2012: Český trh s biopotravinami v roce 2010 [online]. [cit. 2012-12-20]. Dostupné na: .

54

Zákon č. 242/2000 Sb., Ministerstvo zemědělství [online]. [cit. 2013-2-22]. Dostupné na: < http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_zakon-2011-344-novela-242-2000.html>. ŽÁKOVÁ, K., 2011: Propagace. [online]. [cit. 2012-11-15]. Dostupné na: .

55

8

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 Srovnání cen v obchodních řetězcích – ovoce a zelenina Graf č. 2 Srovnání cen v obchodních řetězcích – obiloviny Graf č. 3 Srovnání cen v obchodních řetězcích – mléčné výrobky Graf č. 4 Srovnání cen v obchodních řetězcích – těstoviny, rýže, luštěniny Graf č. 5 Srovnání cen v obchodních řetězcích – nápoje a oleje Graf č. 6 Srovnání cen v obchodních řetězcích – pečivo (směs), sladkosti, sladidla Graf č. 7 Srovnání cen v obchodních řetězcích – maso Graf č. 8 Srovnání bio cen v obchodních řetězcích a ve zdravých výživách Graf č. 9 Rozdělení respondentů podle pohlaví, věku, vzdělání a povolání Graf č. 10 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 1 Graf č. 11 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 2 Graf č. 12 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 3 Graf č. 13 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 4 Graf č. 14 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 5 Graf č. 15 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 6 Graf č. 16 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 7 Graf č. 17 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 8 Graf č. 18 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 9 Graf č. 19 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 10 Graf č. 20 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 11 Graf č. 21 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 12 Graf č. 22 Vyhodnocení výsledků k otázce č. 13

56

9

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 Počet výrobců biopotravin v krajích České Republiky v roce 2011 Tabulka č. 2 Podíl hlavních kategorií potravin na celkovém obratu biopotravin v České republice v letech 2005 – 2010 Tabulka č. 3 Podíl hlavních odbytových míst na celkovém obratu biopotravin v České republice Tabulka č. 4a Zájem mužů a žen o nákup biopotravin Tabulka č. 4b Zájem středoškolsky vzdělaných respondentů o nákup biopotravin Tabulka č. 4c Zájem o biopotraviny podle věkové kategorie 19 – 27 let Tabulka č. 4 d Zájem o biopotraviny podle povolání (studenti x pracující studenti) Tabulka č. 5 Kolik mužů a žen odrazuje od nákupu biopotravin vyšší cena Tabulka č. 6 Kolik mužů a žen by bio výrobků nakupovalo více v případě nižší ceny

57

10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1 Logo kontrolní organizace KEZ, o.p.s. Obrázek č. 2 Logo kontrolní organizace ABCERT AG Obrázek č. 3 Logo kontrolní organizace BIOKONT CZ, s.r.o. Obrázek č. 4 Logo kontrolní organizace BUREAU VERITAS CZECH REPUBLIC, spol. s r.o. Obrázek č. 5 Logo biopotravin pro Českou republiku Obrázek č. 6 Logo biopotravin pro Evropskou Unii

58

11 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 a) Seznam sortimentu a cen u biopotravin a konvenčních potravin v obchodních řetězcích b) Seznam sortimentu a cen u biopotravin ve specializovaných prodejnách Příloha č. 2 Dotazník Příloha č. 3 Data získaná od respondentů Příloha č. 4 Srovnání cen biopotravin a konvenčních potravin ve vybraných obchodních řetězcích (Kč a % rozdíl) Příloha č. 5 Srovnání průměrných cen biopotravin ve specializovaných prodejnách a průměrných cen konvenčních potravin ve vybraných obchodních řetězcích (% rozdíl)

59

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 a) Seznam sortimentu a cen u biopotravin a konvenčních potravin v obchodních řetězcích Značka nebio výrobků Značka bio výrobků Množství 1 kg 1 kg 1 kg 1 kg Country Life (Tesco, Globus, Kaufland), Bioharmonie (Interpar, Billa) Tesco Organic, Natur Pur, Naše bio, Country Bacchini Life (Globus), Bioharmonie Tesco organic, Babičina volba Bioharmonie (Interspar, Billa, Bioharmonie (Tesco, Ramill (Tesco, Globus), Interspar, Billa, Penam (Kaufland) Globus, Kaufland) County Life (Tesco), Lagris (Tesco, Billa), Bioharmonie Arax (Globus, Kaufland) (Interspar), Naše bio, Biolinie (Globus) Lagris

Kategorie Ovoce Banány Jablka Zelenina Brambory Mrkev Obiloviny

Tesco (Mikulov) Interspar (Znojmo) Billa (Blansko) Globus (Brno) Kaufland (Hodonín) Konvenční Konvenční Konvenční Konvenční Konvenční Bio cena Bio cena Bio cena Bio cena cena cena cena cena cena

Bio cena

44,90 Kč 44,90 Kč

24,90 Kč 44,90 Kč 29,90 Kč 44,90 Kč 34,90 Kč 54,90 Kč 29,90 Kč 39,90 Kč 29,90 Kč 29,90 Kč 44,90 Kč 29,90 Kč 56,90 Kč 24,90 Kč 49,90 Kč 29,90 Kč 39,90 Kč 19,90 Kč

34,90 Kč 29,90 Kč


500 g

Jáhly

32,90 Kč


500 g

Kuskus

43,90 Kč


1 kg

Mouka pšeničná

27,90 Kč

19,90 Kč 37,90 Kč 18,90 Kč 34,90 Kč 19,90 Kč 27,90 Kč 18,90 Kč 32,90 Kč

1 kg

Mouka žitná

29,90 Kč

19,90 Kč 37,90 Kč

28,90 Kč

500 g

Pohanka

49,90 Kč

43,90 Kč 46,90 Kč

42,90 Kč 40,90 Kč 46,50 Kč 27,90 Kč

-

- 27,90 Kč 20,50 Kč 32,90 Kč 15,90 Kč

-

27,90 Kč

Pečivo (směs) Labeta (Tesco, Billa, Interspar, Gloubus, Kaufland) - 500 g

Biolinie (Tesco, Interspar, Kaufland)

Labeta (Tesco, Gloubus, Kaufland), Semix Labeta (Tesco, (Interspar), Natura Interspar) (Billa) - 500 g,

400 g

Chléb slunečnicový 45,90 Kč

32,90 Kč 44,90 Kč 39,90 Kč

-

-

-

32,90 Kč 44,90 Kč 32,90 Kč

450 g

Chléb vícezrnný

43,90 Kč

32,90 Kč 44,90 Kč 34,90 Kč

-

32,90 Kč

-

32,90 Kč

46,90 Kč


-

32,90 Kč

Těstoviny

Panzani

Tesco organic, Natur Pur, Naše bio, Basmati Country Life (Globus), Bioharmonie Biolinie

Fit musli

BioFit

30 g

Very Dark (Tesco, Interspar, Billa), Diamant Golden sugar (Kaufland)

Country Life (Tesco, Globus, Kaufland), Bioharmonie (Interspar, Billa)

500 g

Třtinový cukr

42,90 Kč


Olma Klasik bílý Olma Lactel Šumavský President Gouda

Bio Via Natur Via Natur Lactel bio Amálka Amálka, Naše bio Milko bio (Tesco, Interspar), Naše bio

150 g 1l 1l 100 g 100 g

Mléčné výrobky Jogurt bílý Mléko četstvé Mléko trvanlivé Sýr Eidam (30%) Sýr Gouda (48%)

12,90 Kč 29,90 Kč 30,90 Kč 32,90 Kč 33,90 Kč

7,90 Kč 19,90 Kč 29,90 Kč 22,90 Kč 27,90 Kč

250 g

Tvaroh

26,90 Kč

14,50 Kč 20,90 Kč 13,90 Kč 27,90 Kč 13,90 Kč 21,90 Kč 14,90 Kč

-

13,50 Kč

28,90 Kč

27,90 Kč 57,90 Kč 31,90 Kč 59,90 Kč 24,90 Kč 59,90 Kč 23,90 Kč

-

25,90 Kč

42,90 Kč

29,90 Kč 79,90 Kč 28,90 Kč

-

25,90 Kč 48,90 Kč 24,90 Kč

-

25,90 Kč

50,90 Kč

16,50 Kč 51,90 Kč 15,90 Kč

-

15,90 Kč

52,40 Kč 78,90 Kč

43,90 Kč 54,90 Kč 42,90 Kč 54,90 Kč 42,90 Kč 57,90 Kč 42,90 Kč 57,90 Kč 42,90 Kč - 69,90 Kč - 74,90 Kč -

Lagris

Milko

500 g

Rýže

500 g

Špagety Sladkosti Musli tyčinka Sladidla

13,90 Kč

23,90 Kč 44,90 Kč 24,90 Kč 8,90 Kč 13,90 Kč

9,90 Kč 28,90 Kč 29,90 Kč 31,90 Kč 34,90 Kč

-

8,90 Kč 13,90 Kč

24,90 Kč 42,90 Kč 22,90 Kč 44,90 Kč 16,90 Kč 7,50 Kč 13,90 Kč

7,90 Kč 13,90 Kč 7,90 Kč 19,90 Kč 29,90 Kč 19,90 Kč 24,90 Kč 21,90 Kč - 20,90 Kč 26,90 Kč 31,90 Kč 27,90 Kč

7,50 Kč 13,50 Kč

9,50 Kč

12,50 Kč 7,90 Kč 12,50 Kč 7,90 Kč 28,90 Kč 19,90 Kč - 16,90 Kč 27,90 Kč - 29,90 Kč 24,90 Kč 25,90 Kč 21,90 Kč - 21,90 Kč 27,90 Kč 25,90 Kč -

Luštěniny Lagris Lagris Jemča Pfanner

Country Life, Naše bio 500 g Čočka (Billa) Country Life Adzuki 450, 500 g Fazole Nápoje Čaj bylinný, Pro bio 30 g pohankový Pfanner bio 1l Džus Pro bio 100 g Špaldová káva Maso

Spar (Interspar), Vocílka (Billa), Řeznictví Tesco Organic, Naše Globus, Purland bio (Kaufland) Vocílka (Billa), BioPark (Interspar, Vodňanské kuře (Tesco, Globus, Kaufland), Interspar, Globus, Naše bio Kaufland)

1 kg

Hovězí zadní

379,00 Kč

1 kg

Kuřecí maso

199,00 Kč

- 319,90 Kč 199,90 Kč 349,90 Kč 279,90 Kč

-

15,90 Kč 49,90 Kč 15,90 Kč

- 199,00 Kč

-

-


Oleje a tuky Carbonell

Biolinie (Tesco, Globus, Kaufland), Natur pur, Naše bio

0,5 l

Olivový olej


b) Seznam sortimentu a cen u biopotravin ve specializovaných prodejnách

Značka bio výrobků

Množství 1 kg 1 kg 1 kg 1 kg

Bioharmonie, Alnatura (DM drogerie) Bioharmonie, Country Life (Brána ke zdraví), Alnatura (DM drogerie) Bioharmonie Bioharmonie Bioharmonie Bioharmonie, Country Life (Brána ke zdraví), Alnatura (DM drogerie) Biolinie Labeta Bioharmonie, Alnatura (DM drogerie) Biolinie, Alnatura (DM drogerie)

Bioharmonie, Country Life (DM drogerie) Ratibořice - Kozí AlnaturA Alpen Milch AlnaturA Alpen Milch Amálka

Kategorie Ovoce Banány Jablka Zelenina Brambory Mrkev Obiloviny

Brána ke DM Na cestě Harmonie zdraví drogerie (Boskovice) (Vyškov) (Brno) (Břeclav) Bio cena Bio cena Bio cena Bio cena

Lumo Natur (Brno) Bio cena 99,00 Kč 89,00 Kč

85,00 Kč -

-

-

-

55,00 Kč 29,00 Kč

37,00 Kč 42,00 Kč

-

39,00 Kč

-

500 g

Jáhly

41,00 Kč

32,00 Kč

39,90 Kč

26,00 Kč

26,00 Kč

500 g

Kuskus

44,00 Kč

49,00 Kč

49,90 Kč

30,00 Kč

30,00 Kč

1 kg 1 kg 1 kg

Mouka pšeničná Mouka žitná Mouka špaldová

36,00 Kč 32,00 Kč 62,00 Kč

26,00 Kč 24,00 Kč 44,00 Kč

37,90 Kč 37,90 Kč 52,90 Kč

24,00 Kč 24,00 Kč 44,00 Kč

30,00 Kč 34,00 Kč 44,00 Kč

500 g

Pohanka

48,00 Kč

57,00 Kč

49,90 Kč

38,00 Kč

38,00 Kč

400 g 450 g

Pečivo (směs) Chléb slunečnicový Chléb vícezrnný Těstoviny

49,00 Kč -

54,00 Kč

47,90 Kč 47,90 Kč

-

41,00 Kč -

500 g

Rýže

37,00 Kč

39,00 Kč

47,90 Kč

-

34,00 Kč

500 g

Špagety

59,00 Kč

-

27,90 Kč

32,00 Kč

38,00 Kč

30 g

Sladkosti Musli tyčinka Sladidla

-

-

-

-

-

500 g

Třtinový cukr

50,00 Kč

46,00 Kč

64,90 Kč

38,00 Kč

38,00 Kč

150 g 1l 1l 100 g 100 g 250 g

Mléčné výrobky Jogurt bílý Mléko četstvé Mléko trvanlivé Sýr Eidam (30%) Sýr Gouda (48%) Tvaroh Luštěniny

35,00 Kč 45,00 Kč 40,90 Kč 37,00 Kč -

27,00 Kč -

37,90 Kč -

-

-

37,50 Kč

38,00 Kč

54,90 Kč

29,00 Kč

41,00 Kč

42,00 Kč

35,00 Kč

49,90 Kč

41,00 Kč

38,00 Kč

56,00 Kč

52,00 Kč

44,90 Kč

-

46,00 Kč

95,00 Kč

76,00 Kč

-

72,00 Kč

80,00 Kč

-

-

-

-

-

Bioharmonie, Alnatura 500 g Čočka (DM drogerie) Country Life (Lumo Natur), Bioharmonie, 450, 500 g Fazole Alnatura (DM drogerie) Nápoje Biolinie, Alnatura (DM Čaj bylinný, 30 g drogerie) pohankový 1l Džus Bioharmonie 100 g Špaldová káva Maso 1 kg Hovězí zadní 1 kg Kuřecí maso Oleje a tuky Biolinie, Alnatura (DM 0,5 l Olivový olej drogerie

189,00 Kč

- 124,00 Kč

129,00 Kč 157,00 Kč

Příloha č. 2 Dotazník Dobrý den, ráda bych Vás touto cestou požádala o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce na téma: „Nabídka biopotravin v různých typech prodejen ve vybraných obcích Jihomoravského kraje“. Cílem předloženého dotazníku je zjistit zájem a chování spotřebitelů při nákupu biopotravin a Vaše odpovědi mi poslouží jako podklady, které budou použity výhradně k vyhodnocení a zpracování ve zmíněné bakalářské práci. Prosím Vás tedy o zodpovězení níže uvedených otázek, v nichž zaškrtněte odpověď, která nejvíce vystihuje Váš názor. Dotazník je zcela anonymní a jeho vyplnění Vám zabere přibližně 5 minut. Předem děkuji za Váš věnovaný čas na vyplnění tohoto dotazníku. Soňa Matoušková, studentka 3. ročníku Agronomické fakulty, Mendelovy univerzity v Brně.

1.

Nakupujete biopotraviny? ⁭

ano

⁭

ne Pokud zní odpověď „ ne“, prosím odpovídejte až od otázky č. 9

2.

3.

Jakým způsobem jste se o biopotravinách dozvěděli? ⁭

z denního tisku

⁭

z internetu

⁭

z prodejny

⁭

z televizních reklam

⁭

od známých

⁭

jinde, uveďte kde?……………

Proč nakupujete biopotraviny? (označte max. 3 odpovědi) ⁭

jsou zdravější než konvenčně vyrobené potraviny

⁭


⁭

mají lepší chuť

4.

⁭

mám záruku kvality a původu potravin

⁭

obsahují více výživných látek

⁭

jiný důvod, jaký? ……………

Kde nakupujete biopotraviny? (označte max. 3 odpovědi)

5.

⁭

v hypermarketu, supermarketu

⁭


⁭

na ekofarmách

⁭

na farmářských trzích

⁭

přes internetový obchod

⁭

jinde, uveďte kde?……………

Jaký druh bio výrobků nakupujete nejčastěji? (označte max. 4 odpovědi)

6.

7.

⁭

cereálie

oleje a tuky

⁭

luštěniny

ovoce, zeleninu

⁭

maso a masné výrobky

pečivo

⁭

mléčné a sójové výrobky

sladkosti

⁭

nápoje

těstoviny

⁭

obiloviny a mouka

jiné, uveďte jaké?…………

Vyhovuje Vám nabídka biopotravin? ⁭

zcela ano

⁭

spíše ano

⁭

spíše ne

⁭

vůbec ne

Jak často nakupujete biopotraviny? ⁭

několikrát do týdne

⁭

několikrát do měsíce

⁭

výjimečně

8.

9.

Kolik peněz průměrně za měsíc za nákup biopotravin utratíte? ⁭

do 200 Kč

⁭

601 - 800 Kč

⁭

201 - 400 Kč

⁭

801 - 1000 Kč

⁭

401 - 600 Kč

⁭

více než 1000 Kč

Co Vás odrazuje od nákupu biopotravin? (označte max. 3 odpovědi)

10.

11.

12.

⁭

nedostatečná nabídka sortimentu biopotravin

⁭

nedostupnost prodejen v okolí mého bydliště

⁭


⁭

neznalost biopotravin

⁭


⁭

jiný důvod, jaký? ……………

Myslíte si, že je dostatečná informovanost o biopotravinách ve Vašem kraji? ⁭

ano

⁭

ne

⁭

nezajímám se o to

Za předpokladu, že by rozdíl ceny u běžných potravin a bio výrobků byl nižší: ⁭

nakupovali bychom bio výrobky více

⁭

nenakupovali bychom bio výrobky více

⁭

nevím

Myslíte si, že cena odpovídá kvalitě biopotravin? ⁭


⁭

ano, produkty šetrné k životnímu prostředí a chovaným zvířatům jsou

⁭


⁭

nevím

dražší

13.

Co byste uvítali hypermarketu/supermarketu v sektoru biopotravin? ⁭

brožury s informacemi o bioproduktech

⁭

odborného pracovníka, který by poskytl informace o bioproduktech

14.

15.

16.

17.

⁭

ochutnávku biopotravin

⁭

jiné, uveďte jaké?……………

Pohlaví ⁭

žena

⁭

muž

Věk ⁭

do 18 let

⁭

28 - 50 let

⁭

19 - 27 let

⁭

nad 50 let

Nejvyšší dosažené vzdělání ⁭

základní

⁭

středoškolské

⁭

vysokoškolské

Povolání ⁭

student

⁭

podnikatel

⁭

zaměstnanec

⁭

důchodce

⁭

nezaměstnaný

jiné, veďte jaké?……………

Příloha č. 3 Data získaná od respondentů 1. Nakupujete biopotraviny? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí a podle toho se mu zobrazily další otázky [ano → otázka č. 2, ne → otázka č. 9]. Absolutní četnost

Relativní četnost v (%)

ne

240

69%

ano

110

31%

Celkem

350

100%

2. Jakým způsobem jste se o biopotravinách dozvěděli? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy. Absolutní četnost


z denního tisku

43

39%

z internetu

28

25%

od známých

20

18%

z prodejny

10

9%

z televizních reklam

4

4%

vlastní iniciativou

3

3%

ze školy

2

2%

Celkem

110

100%

3. Proč nakupujete biopotraviny? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí (max. 3) nebo dopsat nějakou vlastní. Absolutní četnost



73

33%

jsou zdravější než konvenčně vyrobené potraviny

43

20%

mám záruku kvality a původu potravin

39

18%

mají lepší chuť

37

17%

obsahují více výživných látek

18

8%

mají označení bio

7

3%

dostupné bezlepkové potraviny

3

1%

220

100%

Celkem

4. Kde nakupujete biopotraviny? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí (max. 3) nebo dopsat nějakou vlastní. Absolutní četnost



90

42%

v hypermarketu, supermarketu

62

29%

na farmářských trzích

36

17%

přes internetový obchod

16

8%

8

4%

212

100%

na ekofarmách Celkem

5. Jaký druh bio výrobků nakupujete nejčastěji? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí (max. 4) nebo dopsat nějakou vlastní. Absolutní četnost


mléčné a sójové výrobky

67

22%

ovoce, zeleninu

50

16%

obiloviny a mouka

34

11%

sladkosti

29

9%

cereálie

26

8%

pečivo

23

8%

luštěniny

21

7%

maso a masné výrobky

18

6%

nápoje

16

5%

těstoviny

14

5%

8

3%

306

100%

oleje a tuky Celkem

6. Vyhovuje Vám nabídka biopotravin? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Absolutní četnost


spíše ano

82

75%

spíše ne

18

16%

zcela ano

9

8%

vůbec ne

1

1%

Celkem

110

100%

7. Jak často nakupujete biopotraviny? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Absolutní četnost


několikrát do měsíce

72

65%

několikrát do týdne

22

20%

výjimečně

16

15%

110

100%

Celkem

8. Kolik peněz průměrně za měsíc za nákup biopotravin utratíte? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Absolutní četnost


201 - 400 Kč

44

40%

do 200 Kč

22

20%

401 - 600 Kč

15

14%

601 - 800 Kč

12

11%

801 - 1000 Kč

10

9%

7

6%

110

100%

více než 1000 Kč Celkem

9. Co Vás odrazuje od nákupu biopotravin? Povinná otázka, respondent musel zvolit alespoň některou z nabízených odpovědí (max. 3) nebo dopsat nějakou vlastní. Absolutní četnost



273

48%


116

21%

nedostupnost prodejen v okolí mého bydliště

69

12%

nedostatečná nabídka sortimentu biopotravin

48

9%

neznalost biopotravin

32

6%

vlastní pěstování

25

4%

563

100%

Celkem

10. Myslíte si, že je dostatečná informovanost o biopotravinách ve Vašem kraji? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Absolutní četnost ne


170

49%

nezajímám se o to

99

28%

ano

81

23%

350

100%

Celkem

11. Za předpokladu, že by rozdíl ceny u běžných potravin a bio výrobků byl nižší? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Absolutní četnost nakupovali bychom bio výrobky více


253

72%

nevím

53

15%

nenakupovali bychom bio výrobky více

44

13%

350

100%

Celkem

12. Myslíte si, že cena odpovídá kvalitě biopotravin? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Absolutní četnost


ano, produkty šetrné k životnímu prostředí a chovaným zvířatům jsou dražší

135

39%


127

36%

nevím

63

18%


25

7%

350

100%

Celkem

13. Co byste uvítali hypermarketu/supermarketu v sektoru biopotravin? Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy. Absolutní četnost ochutnávku biopotravin


147

42%

brožury s informacemi o bioproduktech

97

28%

odborného pracovníka, který by poskytl informace o bioproduktech nic úplné začlenění bioproduktů do běžného sortimentu

54 42

15% 12%

10

3%

350

100%

Celkem

14. Pohlaví Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Absolutní četnost


žena

226

65%

muž

124

35%

Celkem

350

100%

15. Věk Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Absolutní četnost


19 - 27 let

207

59%

28 - 50 let

103

29%

nad 50 let

38

11%

do 18 let Celkem

2 350

1% 100%

16. Nejvyšší dosažené vzdělání Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí. Absolutní četnost


středoškolské

225

64%

vysokoškolské

123

35%

základní

2

1%

Celkem

350

100%

17. Povolání Povinná otázka, respondent musel zvolit jednu z nabízených odpovědí nebo napsat odpověď vlastními slovy. Absolutní četnost student


100

29%

pracující student

92

26%

zaměstnanec

89

25%

podnikatel

39

11%

důchodce

27

8%

3

1%

350

100%

nezaměstnaný Celkem

Příloha č. 4 Srovnání cen biopotravin a konvenčních potravin ve vybraných obchodních řetězcích (Kč a % rozdíl) Tesco (Mikulov) Interspar (Znojmo) Billa (Blansko) Globus (Brno) Kaufland (Hodonín) Rozdíl v Rozdíl v Rozdíl v Rozdíl v Rozdíl v Rozdíl v Rozdíl v Rozdíl v Rozdíl v Rozdíl v Průměrný Kč % Kč % Kč % Kč % Kč % Kč rozdíl Ovoce, Zelenina Banány 20,00 Kč Jablka 15,00 Kč Brambory 20,00 Kč Mrkev 15,00 Kč Obiloviny Jáhly 6,00 Kč Kuskus 16,00 Kč Mouka pšeničná 8,00 Kč Mouka žitná 10,00 Kč Pohanka 6,00 Kč Pečivo (směs) Chléb slunečnicový 13,00 Kč Chléb vícezrnný 11,00 Kč Těstoviny Rýže 19,00 Kč Špagety 0,00 Kč Sladkosti Musli tyčinka 5,00 Kč Sladidla Třtinový cukr 8,00 Kč Mléčné výrobky Jogurt bílý 5,00 Kč Mléko četstvé 10,00 Kč Mléko trvanlivé 1,00 Kč Sýr Eidam (30%) 10,00 Kč Sýr Gouda (48%) 6,00 Kč Tvaroh 12,40 Kč Luštěniny Čočka 1,00 Kč Fazole 13,00 Kč Nápoje Čaj bylinný, 34,40 Kč pohankový Džus 8,50 Kč Špaldová káva 0,00 Kč Maso Hovězí zadní 0,00 Kč Kuřecí maso 121,10 Kč Oleje a tuky Olivový olej 10,00 Kč

80% 50% 134% 101%

15,00 Kč 15,00 Kč 18,00 Kč 12,00 Kč

22% 16,00 Kč 57% 5,00 Kč 40% 19,00 Kč 50% 0,00 Kč 14% 0,00 Kč

50% 50% 151% 81%

10,00 Kč 32,00 Kč 18,00 Kč 21,00 Kč

62% 2,00 Kč 12% 1,60 Kč 101% 15,00 Kč 0% 0,00 Kč 0% 2,00 Kč

40% 5,00 Kč 33% 10,00 Kč

13% 29%

68% 9,00 Kč 0% 20,00 Kč

35% 18,00 Kč 80% 0,00 Kč

33% 101% 174% 134%

16,00 Kč 20,40 Kč 20,00 Kč 18,60 Kč

55% 79% 161% 119%

8% 5,60 Kč 4% 4,00 Kč 75% 9,00 Kč 0% 7,40 Kč 5% 18,60 Kč

19% 7,00 Kč 10% 16,00 Kč 48% 0,00 Kč 36% 17,00 Kč 67% 0,00 Kč

31% 47% 0% 107% 0%

7,32 Kč 8,52 Kč 12,75 Kč 11,47 Kč 8,87 Kč

28% 26% 66% 64% 28%

0,00 Kč 0,00 Kč

0% 12,00 Kč 0% 0,00 Kč

36% 0%

10,00 Kč 10,50 Kč

30% 31%

62% 36,40 Kč 0% 20,00 Kč

143% 39,40 Kč 87% 28,00 Kč

155% 166%

24,36 Kč 22,67 Kč

92% 111%

0% 0%

84% 67% 194% 168%

6,40 Kč

85%

6,40 Kč

85%

4,00 Kč

42%

5,36 Kč

65%

23% 12,00 Kč

31% 10,00 Kč

29%

4,00 Kč

11%

6,60 Kč

18%

8,12 Kč

22%

63% 2,00 Kč 50% 9,00 Kč 3% 5,00 Kč 44% 10,00 Kč 22% 8,00 Kč 86% 7,00 Kč

25% 6,00 Kč 45% 10,00 Kč 20% 0,00 Kč 46% 0,00 Kč 30% 4,00 Kč 50% 14,00 Kč

76% 50% 0% 0% 14% 101%

4,60 Kč 9,00 Kč 0,00 Kč 4,00 Kč 2,00 Kč 7,00 Kč

58% 45% 0% 18% 8% 47%

4,60 Kč 0,00 Kč 5,00 Kč 0,00 Kč 0,00 Kč 0,00 Kč

58% 0% 20% 0% 0% 0%

4,44 Kč 9,50 Kč 3,67 Kč 8,00 Kč 5,00 Kč 10,10 Kč

56% 48% 15% 36% 18% 71%

4% 26,00 Kč 43% 51,00 Kč

82% 35,00 Kč 176% 0,00 Kč

141% 36,00 Kč 0% 24,00 Kč

151% 96%

0,00 Kč 0,00 Kč

0% 0%

24,50 Kč 29,33 Kč

94% 105%

0,00 Kč

0% 34,00 Kč

214%

56%

5,00 Kč

0,00 Kč 0,00 Kč

10,00 Kč 20,00 Kč 19,00 Kč 20,00 Kč

29% 129% 151% 111%

25,00 Kč 20,00 Kč 25,00 Kč 25,00 Kč

Průměrný % rozdíl

208% 36,00 Kč

56%

226%

0,00 Kč

0%

19% 12,00 Kč 0% 0,00 Kč

28% 12,00 Kč 0% 0,00 Kč

28% 15,00 Kč 0% 0,00 Kč

35% 15,00 Kč 0% 0,00 Kč

35% 0%

34,80 Kč 12,50 Kč 0,00 Kč

216% 29% 0%

0% 120,00 Kč 155% 119,10 Kč

60% 70,00 Kč 149% 145,00 Kč

25% 0,00 Kč 194% 144,10 Kč

0% 0,00 Kč 192% 119,10 Kč

0% 149%

95,00 Kč 129,68 Kč

43% 168%

8% 33,00 Kč

28% 30,00 Kč

23% 46,00 Kč

36% 10,00 Kč

8%

25,80 Kč

20%

Příloha č. 5 Srovnání průměrných cen biopotravin ve specializovaných prodejnách a průměrných cen biopotravin ve vybraných obchodních řetězcích (% rozdíl)

Lumo Natur (Brno)

Brána ke zdraví (Brno)

DM Na cestě Harmonie drogerie (Boskovice) (Vyškov) (Břeclav)

Průměrná Průměrná bio cena bio cena (zdravé (obch. výživy) řetězce) 92,00 Kč 45,90 Kč 89,00 Kč 47,30 Kč 46,00 Kč 32,50 Kč 36,67 Kč 34,30 Kč 32,98 Kč 33,62 Kč 40,58 Kč 45,22 Kč 30,78 Kč 32,30 Kč 30,38 Kč 31,50 Kč 46,18 Kč 46,55 Kč 45,97 Kč 45,23 Kč 50,95 Kč 44,40 Kč 39,48 Kč 51,10 Kč 39,23 Kč 44,23 Kč 47,38 Kč 44,82 Kč 31,00 Kč 12,34 Kč 45,00 Kč 29,40 Kč 39,40 Kč 29,65 Kč 37,00 Kč 32,15 Kč 40,08 Kč 51,65 Kč

Banány Jablka Brambory Mrkev Jáhly Kuskus Mouka pšeničná Mouka žitná Pohanka Chléb slunečnicový Chléb vícezrnný Rýže Špagety Třtinový cukr Jogurt bílý Mléko četstvé Mléko trvanlivé Sýr Gouda (48%) Čočka


85,00 Kč 37,00 Kč 42,00 Kč 32,00 Kč 49,00 Kč 26,00 Kč 24,00 Kč 57,00 Kč 54,00 Kč 39,00 Kč 46,00 Kč 27,00 Kč 38,00 Kč

39,90 Kč 49,90 Kč 37,90 Kč 37,90 Kč 49,90 Kč 47,90 Kč 47,90 Kč 47,90 Kč 27,90 Kč 64,90 Kč 37,90 Kč 54,90 Kč



Fazole

42,00 Kč

35,00 Kč

49,90 Kč

41,00 Kč

38,00 Kč

41,18 Kč

57,23 Kč

56,00 Kč

52,00 Kč

44,90 Kč

-

46,00 Kč

49,73 Kč

50,90 Kč

Čaj bylinný, pohankový Olivový olej

189,00 Kč

- 124,00 Kč

129,00 Kč 157,00 Kč 149,75 Kč 153,34 Kč

Průměrná Průměrná bio cena bio cena % Rozdíl (zdravé (obch. výživy) řetězce) Banány 92,00 Kč 45,90 Kč 100% Jablka 89,00 Kč 47,30 Kč 88% Brambory 46,00 Kč 32,50 Kč 42% Mrkev 36,67 Kč 34,30 Kč 7% Jáhly 32,98 Kč 33,62 Kč -2% Kuskus 40,58 Kč 45,22 Kč -10% Mouka pšeničná 30,78 Kč 32,30 Kč -5% Mouka žitná 30,38 Kč 31,50 Kč -4% Pohanka 46,18 Kč 46,55 Kč -1% Chléb slunečnicový 45,97 Kč 45,23 Kč 2% Chléb vícezrnný 50,95 Kč 44,40 Kč 15% Rýže 39,48 Kč 51,10 Kč -23% Špagety 39,23 Kč 44,23 Kč -11% Třtinový cukr 47,38 Kč 44,82 Kč 6% Jogurt bílý 31,00 Kč 12,34 Kč 151% Mléko četstvé 45,00 Kč 29,40 Kč 53% Mléko trvanlivé 39,40 Kč 29,65 Kč 33% Sýr Gouda (48%) 37,00 Kč 32,15 Kč 15% Čočka 40,08 Kč 51,65 Kč -22% Fazole 41,18 Kč 57,23 Kč -28% Čaj bylinný, 49,73 Kč 50,90 Kč pohankový -2% Špaldová káva 80,75 Kč 74,57 Kč 8% Olivový olej 149,75 Kč 153,34 Kč -2%

Nabídka biopotravin v různých typech prodejen ve vybraných obcích Jihomoravského kraje Bakalářská práce

Recommend Documents