dobroučské farnosti neděle 3. dubna 2011 4. neděle postní
4/2011
Na zamyšlenou Dobře mluví ten, kdo řekne vše, co je třeba, a nic víc, než je třeba. Co říká člověk o druhých lidech, o něm říká víc než to, co druzí říkají o něm. Křesťan by měl být bohatší právě tím, že ví, proč něco dělá. Převzato z knihy Mozaika lásky, J. Doubrava
Slovo duchovního správce Já jsem světlo světa Naši pouť postní dobou dnes ozařuje zvláštní světlo. Zve nás, abychom se hlouběji setkali s Jeţíšem. Slepec z evangelia přešel z temnoty do světla. Toto světlo bylo pro něj světlo víry v Jeţíše, v toho, který k němu mluví a který stojí před ním. Osobně se setkat s tím, který změnil náš ţivot, vytrhl nás z temnot slepoty a převedl nás do jasu svého dne, k tomu je třeba hluboké víry. O tuto víru máme neustále usilovat. My se nemůţeme spokojit s tím, ţe jsme dobří křesťané. Celým svým ţivotem máme vydávat svědectví o našem setkání, které nás s Jeţíšem nerozlučně spojilo. Kaţdý den stojí Pán před námi a mluví k nám. Kdyţ jeho slovům nasloucháme, stane se On naším světlem a v jeho jasu můţeme správně vidět. o. Jano
2
Poslání a náplň Multifunkčního centra Milí farníci, v minulém vydání Zpráviček jsem psala něco málo o poslání a náplni Centra a také o agapé. Tentokrát bych se ráda zmínila o dalších činnostech, které mohou probíhat v Centru. Rozdělit je můţeme do dvou základních kategorií: 1. aktivity určené primárně pro farnost, případně i pro okolní farnosti (přijít můţe samozřejmě i kdokoli jiný, koho by daná akce zajímala) Pravidelné: agapé, spolčo pro mladé, modlitební setkání, biblická hodina, rytmika... Nepravidelné: např. sezónní akce či akce související s liturgickým rokem, duchovní obnovy, filmy, diskuze či přednášky s křesťanskou tématikou (kaţdý můţe přijít s vlastním nápadem, návrhem, tipem na zajímavého hosta a jako farnost můţeme akci společně uspořádat). 2. aktivity určené pro širokou veřejnost Mateřské centrum: Plánujeme umístit v MFC mateřské centrum U Krtečka, které je provozováno pod patronátem ČČK. Otevřený klub pro mládeţ: Chystáme se připravit takové místo, kam mladý člověk volně vstoupí a pokud nechce, nikdo se ho na nic neptá. Nikam se nezapisuje, nic neplatí. Můţe vyuţít nabízené aktivity, zapojit se do her s ostatními, povídat si a diskutovat či iniciovat nějakou aktivitu, kterou by sám rád uskutečnil. Můţe také jen tak odpočívat, poslouchat hudbu nebo číst. Jediným omezením daným provozním řádem je několik zásad – především chovat se slušně a ohleduplně k ostatním, nebýt vulgární, nekouřit a nekonzumovat alkoholické nápoje a chovat se šetrně k zařízení, aby slouţilo jiným a delší dobu. Doučování: Pokud by byl zájem ze strany dětí, rodičů či učitelů, pokusili bychom se zajistit doučování především hlavních školních předmětů. Společenství seniorů: Pokud by senioři měli zájem, mohli by vytvořit neformální společenství, jehoţ formu i obsah by si vytvářeli především účastníci sami. Občasné přednášky a diskuze, případně promítání filmů s diskuzí: Tyto akce můţe pořádat farnost. Samozřejmě ale téţ kdokoli jiný (soukromá osoba, nějaký spolek, obec...) můţe přijít s návrhem, ţe chce uspořádat takovouto akci. Pak si pro tyto účely můţe pronajmout sál.
3
Sezónní akce: Můţe se jednat např. o Den otevřených dveří, vánoční či velikonoční tvoření, vítání jara na první jarní den, Den dětí, karneval, loučení se školním rokem či s prázdninami, setkání dobrovolníků (neboli lidí, kteří se ve svém volném čase spolupodílí na provozu a na vytváření programu v MFC) apod. Krouţky (keramický, výtvarný, modelářský, dramatický, hudební apod.): Moţnosti krouţků jsou variabilní a záleţí především na lidech, kteří by chtěli nějaký krouţek vést. Pokud se nikdo takový nenajde, ani krouţek nebude. Obecně zde jsou dvě moţnosti jak krouţek provozovat: 1. Jako dobrovolník pod hlavičkou farnosti. Potom vedoucí krouţku dělá tuto činnost zdarma a děti platbou krouţku pouze přispívají na provozní náklady MFC. Cenu krouţku tedy stanoví farnost. 2. Jako soukromá osoba. Potom si vedoucí krouţku pronajme určitou část MFC, za kterou platí nájem, a cenu krouţku si stanoví sám. V současné době je pravděpodobné, ţe bude díky dobrovolníkům fungovat „tvořivý výtvarný krouţek“. Kromě toho jsme zaznamenali zájem i o pronájem prostor pro další krouţky. Tak a to je pro tentokrát skoro vše. Jediné, co bych ještě chtěla zdůraznit, je to, ţe toto centrum je pro kaţdého z nás. Kaţdý si můţe říct: „Je to i moje centrum, je tady i pro mě!“ Proto prosím stále zvaţujte to, co byste v tomto centru chtěli navštěvovat, jakým způsobem byste chtěli přispět k činnosti tohoto centra. Dveře jsou pro vás všechny dokořán a uvítáme kaţdého, kdo chce tvořit naše otevřené farní společenství, ať jiţ aktivně, nebo pasivně. Pevně věřím, ţe kaţdý z nás můţe v MFC najít své místo, pokud bude chtít. Marie Kapounová
Oznámení Ve čtvrtek 14. 4. 2011 se bude v kostele (v Dolní Dobrouči) konat předvelikonoční úklid, konkr. mytí oltářů, čištění svícnů a lustrů. Přijďte nám, prosím, pomoct podle svých moţností ve čtvrtek 14. 4. od 13:00 hod. odpoledne. Předem děkujeme. Z. Sisrová
4
Kardinál ThDr. Josef Beran (1888–1969) Pohnutek pro sepsání tohoto článku je několik. Jednak kniha „Ţivotní příběh velkého vyhnance“ autorů Polce a Svobody, jednak 100 – leté výročí od kněţského svěcení tohoto neprávem opomíjeného velikána novodobých českých dějin, dále pak moţnost shlédnutí výstavy „Milovat dobro a odporovat zlu“ (do konce února 2011 v Praze v Poslanecké sněmovně, poté po diecézích) věnované poválečnému praţskému arcibiskupovi a politickému vězni ThDr. Josefu kardinálu Beranovi. V neposlední řadě je pohnutkou i zářný příklad a působení sv.Josefa v ţivotě pana kardinála. Josef Beran se narodil 29. 12. 1888 v Plzni. Po plzeňském gymnáziu studoval teologii v Římě, kde přijal roku 1911 kněţské svěcení. V roce 1912 obhájil doktorát teologie. Po návratu do Čech slouţil jako kaplan na různých místech (Chýše, Prosenice, Praha). Mezi lety 1917-1928 vyučoval náboţenství na ţenském učitelském ústavu u sv. Anny. Od roku 1925 se stal ředitelem tohoto ústavu. Věnoval se jak publikační a vědecké činnosti, tak kněţské sluţbě pro věřící. V roce 1928 byl za zásluhy jmenován arcibiskupským notářem. Začal přednášet pastorální teologii na Teologické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1932 byl jmenován rektorem praţského arcibiskupského semináře. Ve stejném roce se stal profesorem teologie. Za německé okupace byl v roce 1942 zatčen v důsledku represálií po atentátu na Heydricha a do konce války vězněn v koncentračních táborech Terezín a Dachau. Papeţ Pius XII. jmenoval Berana 4. listopadu 1946 praţským arcibiskupem. Po komunistickém převratu hájil Beran svobodu církve proti nastupující totalitě, stává se nepsaným mluvčím národa proti komunistické zlovůli. Zakázal katolíkům členství v kolaborující organizaci Katolická akce, exkomunikoval a suspendoval katolického kněze Josefa Plojhara a některé další katolíky, kteří přes jeho zákaz vstoupili do komunistické vlády či jinak dobrovolně spolupracovali s protináboţenským reţimem. Odolal státnímu nátlaku a exkomunikaci nikdy neodvolal. V letech 1949-1963 byl Beran protiprávně internován na různých místech republiky, nejdříve v praţském arcibiskupském paláci, dále v Roţelově, Růţodolu, Paběnicích a na dalších místech. Internace měla zabránit jeho kontaktu s věřícími. StB konstruovala záměrně negativní obraz arcibiskupa mezi obyvatelstvem, aby odůvodnila svoje počínání vůči němu. V roce 1963 byl propuštěn z internace, bylo mu však zakázáno zdrţovat se v Praze a vykonávat arcibiskupský úřad. Pobýval proto v Mukařově poblíţ Prahy, později pak v jihočeském Radvanově u Tábora. 25. února 1965 (jak symbolické datum) jej papeţ Pavel VI. jmenoval kardinálem. Stát povolil arcibiskupu Beranovi odjet ze země do Říma na slavnostní kreaci, při níţ kardinálové obdrţí červený biret ( čtyřhranná pokrývka hlavy ), jmenovací dekret a
5
kardinálský prsten. V návratu do Československa mu však komunistický reţim zabránil. V Římě se kardinál Beran zapojuje do práce II. vatikánského koncilu. 20. září 1965 na něm vystoupil s projevem O svobodě svědomí, v němţ se mimo jiné vyslovil pro rehabilitaci Jana Husa. Zaloţil zde středisko pro české poutníky a náboţenské centrum Velehrad. Jeho sekretářem po celou dobu působení v Římě byl Jaroslav Škarvada, v roce 2010 zemřelý emeritní biskup. Současně působil mezi českými krajany v exilu a posiloval jejich naději na budoucí svobodu Československa. Nezapomenutelné jsou i jeho promluvy vysílané po rozhlasových vlnách. Kdyţ dne 17. května roku 1969 v Římě zemřel, komunistická vláda nepovolila převoz těla do vlasti, a papeţ Pavel VI. proto rozhodl, ţe kardinál Beran bude pohřben po boku papeţů v kryptách chrámu Sv. Petra v Římě. Tento velký ctitel sv.Vojtěcha a blahoslavené (nyní svaté) Aneţky, tento velký (ač postavou malý) syn našeho národa, je jediným Čechem, kterému se této pocty dostalo. Z jeho prací jmenujme řadu teologických úvah a studií (Psychologie a zpovědnice, 1931, Velká mše, Řím 1970), historických spisů (Blahoslavená Aneţka Česká, Řím 1974) a prózu Ţivotní symfonie Antonína Dvořáka (Řím 1971). Dne 2. dubna 1998 byl zahájen proces blahořečení Josefa kardinála Berana. Citace ze závěru knihy „Ţivotní příběh velkého vyhnance“ – o beatifikaci Josefa Berana: „Aby beatifikační proces mohl být úspěšně dokončen, je zapotřebí ještě aspoň jednoho zázraku pro beatifikaci a jednoho pro svatořečení. Tyto zázraky bohuţel zatím nemáme. To je důvodem, ţe proces ještě uzavřen nebyl. Nezbývá, neţ si s pokorou vyprosit toto jedinečné znamení o heroických ctnostech našeho zvěčnělého kardinála Berana, a tato povinnost modlitby se týká minimálně všech věřících praţské arcidiecéze – duchovních, řeholníků i laiků. Osobně jsem přesvědčen, ţe zvěčnělý arcibiskup praţský se po vzoru sv. Vojtěcha za náš národ přimlouvá, nicméně konstatuji, že národ dluží svému arcibiskupovi nejenom své modlitby, ale hlavně trvalé uchování jeho památky projevující se změnou stylu života.“ P.ThDr.Jiří Svoboda, JCD, designovaný soudce tribunálu
Petr Mlynář
6
Pochod pro život Rád bych alespoň v krátkosti reflektoval na tuto kaţdoroční událost, ke které moţná ani mnozí věřící neví, jak se správně „postavit“. Zda ji brát jako nějakou formu náboţenského extremismu jisté skupiny lidí (kteří nejdou s dobou) či jako regulérní odpověď katolíků, která je v souladu s katolickou vírou, na jeden z oţehavých problémů dnešní doby. Nejsem ţádný letitý účastník tohoto pochodu, neboť jsem se ho dosud zúčastnil jen třikrát, ale myslím si, ţe účast na něm je také jistou formou evangelizace, která moţná nemusí přinést ovoce okamţitě, ale můţe zasít seménko pochyb či seménko zájmu o to, zda má v této otázce pravdu propotratový průmysl nebo katolická církev. Jeho smyslem je probudit či upozornit bliţní v našem okolí na existenci zla v podobě potratů a také na skutečnost, ţe i to čerstvě počaté a rostoucí miminko v bříšku své matky je také lidskou bytostí, jako my všichni (uţ narození), a ţe má také nezadatelné právo na ţivot. Tento pochod má mnohaletou tradici nejen v naší zemi, ale i v mnoha sousedních evropských zemích (koná se obvykle v metropolích) – nedávno např. v Madridu či Paříţi, kde je pochopitelně i mnohem četněji zastoupen neţ u nás. Mezi jeho účastníky najdete pestrou škálu věkových kategorií: od malých dětí spolu s jejich rodiči, přes mládeţ aţ po tu letitější generaci, včetně řeholníků, kněţí i biskupů. Praţský pochod má dopolední část věnovanou prezentacím mnoha hnutí, angaţujících se v této problematice. Odpoledne pak pokračuje mší svatou (letos za účasti 4 našich biskupů – otce arcibiskupa Dominika a otců biskupů Jiřího, Františka a Ladislava (Hučka). Poté průvod vyjde z kostela sv. Jiljí a během modlitby růţence doputuje aţ na Václavské náměstí, kde je slavnostně zakončen svatováclavským chorálem. Kdo chce, můţe během průvodu nést bíle natřený dřevěný kříţ, jako svědectví nenarozených, zabitých dětí. Bliţší informace o aktivitách Hnutí pro ţivot, včetně různých forem podpory (ať uţ finanční či modlitební) můţete najít na jejich webových stránkách: http://www.prolife.cz.
Pavel Dušek
Pořad bohoslužeb v Dolní Dobrouči a okolí ve dnech od 3. 4. 2011 do 1. 5. 2011
NEDĚLE 3. dubna PONDĚLÍ 4. dubna ÚTERÝ 5. dubna STŘEDA 6. dubna
07.30 09.00 4. neděle postní 10.30 17.30 18.00 18.00 18.30
Ostrov Dolní Dobrouč Za farnost Lanšperk Křížová cesta a svátost smíření Dolní Dobrouč Mariánská družina Svátost smíření Dolní Dobrouč Za Václava Havránka a jeho rodinu
18.00 Dolní Dobrouč 18.30
Svátost smíření Za Pavla Plívu a oboje rodiče
7
ČTVRTEK 7. března PÁTEK 8. dubna SOBOTA 9. dubna NEDĚLE 10. dubna PONDĚLÍ 11. dubna
07.00 Dolní Dobrouč
Na úmysl dárce
18.00
Křížová cesta a svátost smíření Za Františku Hanzlíčkovou, manžela a duše v očistci Svátost smíření Mše svatá Na poděkování za 70 let života a prosbu o Boží pomoc a ochranu
18.30
Dolní Dobrouč
17.00 Ostrov 17.30 18.30 Dolní Dobrouč
Horní Dobrouč Dolní Dobrouč Za farnost Hnátnice Dolní Dobrouč Křížová cesta Svátost smíření Dolní Dobrouč Za Ladislava Pecháčka, manželku, 18.30 bratra Stanislava a rodiče
07.30 09.00 5. neděle postní 10.30 17.30 18.00
ÚTERÝ 12. dubna STŘEDA 13. dubna
09.00 18.00. Dolní Dobrouč 18.30
DPS Svátost smíření Za Aloisii Skalickou, manžela a děti
ČTVRTEK 14. dubna
07.00. Dolní Dobrouč
Za Františka Hrdinu
18.00
Křížová cesta a svátost smíření Za Alžbětu Rajnetovou, manžela a celý rod Svátost smíření Svátost smíření Svátost smíření – P. J. Roušar, P. J. Krajíček P. J. Kubis Za Jindřicha Ryšavého, manželku a dva syny
PÁTEK 15. dubna
18.30
Dolní Dobrouč
09.00 Hnátnice 10.00 Horní Dobrouč SOBOTA 16. dubna
13.30. Dolní Dobrouč 18.30 Dolní Dobrouč
Dolní Dobrouč Za farnost kaple sv. Josefa 10.45 Hnátnice Neděle utrpení 15.00 Ostrov Páně 17.30 Dolní Dobrouč Křížová cesta Svátost smíření Pondělí svatého 17.30 Dolní Dobrouč týdne 18.30 Za rodinu Vítkovu 17.30 Svátost smíření Úterý Dolní Dobrouč svatého týdne 18.30 Za manžele Hybnerovy, syna a zetě 18.00 Svátost smíření Středa 18.30 Dolní Dobrouč Za rodiče Ulrichovy a Mirka Blažka svatého týdne 19.15 Biblická hodina Květná neděle 08.45
NEDĚLE 17. dubna PONDĚLÍ 18. dubna ÚTERÝ 19. dubna STŘEDA 20. dubna
8
ČTVRTEK 21. dubna PÁTEK 22. dubna SOBOTA 23. dubna NEDĚLE 24. dubna
PONDĚLÍ 25. dubna ÚTERÝ 26. dubna STŘEDA 27. dubna ČTVRTEK 28. dubna PÁTEK 29. dubna
08.00
Mše na památku poslední večeře Za kněze a kněžská povolání do 21.00. adorace Ranní chvály
Velký pátek
15.00 Dolní Dobrouč
Křížová cesta u Horákovy kaple
Bílá sobota Velikonoční neděle
18.00 08.00 Dolní Dobrouč 19.30 07.30 Ostrov
Obřady Velkého pátku Ranní chvály Velikonoční vigílie Za farnost
Zelený čtvrtek
18.00 Dolní Dobrouč
09.00 Dolní Dobrouč
Za Anastázii Hrdinovou, manžela, zetě a snachu
Neděle zmrtvýchvstán 10.30 Hnátnice í Páně 17.30 Dolní Dobrouč Nešpory Za Bedřicha Jansu, sestry a oboje 07.30 Dolní Dobrouč rodiče Velikonoční pondělí 09.00 Horní Dobrouč 10.30 Lanšperk Velikonoční Dolní Dobrouč 18.00 Za skauty úterý Skautská klubovna Velikonoční 18.30 Dolní Dobrouč Za Viléma Ryšavého a duše v očistci středa Velikonoční Za Ladislava a Marii Maixnerovy a 07.00 Dolní Dobrouč čtvrtek živé členy jejich rodin Adorace Velikonoční 17.30 Dolní Dobrouč pátek 18.30 Za Marii a Jaroslava Plívovy
SOBOTA 30. dubna
Velikonoční sobota
NEDĚLE 1. května
2. neděle velikonoční
17.00 17.30 18.30 07.30 09.00 10.30 17.00 17.30
Hnátnice
Svátost smíření Mše svatá Za Jindřicha Kapouna
Dolní Dobrouč Ostrov Dolní Dobrouč Za farnost Lanšperk Májová pobožnost Dolní Dobrouč Mariánská družina
Vydává: Římskokatolická farnost Dolní Dobrouč, Dolní Dobrouč 1, 561 02, tel. 603 531 356, 605 543 654 Vychází každou první neděli v měsíci. Uzávěrka vždy v sobotu o týden dříve. Pouze pro potřebu farnosti! Kontaktní osoby: P. Ján Kubis (
[email protected]), Mgr. Iva Špinlerová (
[email protected]), Mgr. Pavel Dušek (
[email protected]) http://sweb.cz/farnostdobrouc, email:
[email protected]
