Program výstav na rok 2015
Degas, Cézanne, Seurat z pařížského Musée d´Orsay Archiv snů Od 30. ledna do 3. května 2015 Galerie Albertina umožní svým návštěvníkům pohled do archivu snů – avšak jen na několik týdnů. Od 30. ledna do 3. května 2015 otevře pařížské Musée d‘Orsay své trezory a 130 jeho grafických skvostů bude k vidění právě zde – ve Vídni. Pastely od takových veličin výtvarného umění, jako jsou Edgar Degas, Georges Seurat či Odilon Redon, kvaše autorů Honoré Daumiera a Gustave Moreaua, akvarely Paula Cézanna a v neposlední řadě práce salonních umělců, ve své době vysoce ceněných, jsou sondou do širokého spektra francouzského umění kresby: Vedle děl slavných impresionistických umělců uvidíte hlavní díla realismu; magická díla symbolismu, jako jsou například „černá díla“ (noirs) od Odilona Redona, budou vystavena poblíž neméně tmavých, avšak pointilistických kreseb křídou od Georga Seurata. Sluncem zalité krajiny jižní Francie od Paula Cézanna budou k vidění v blízkosti „nových bohyň“ 19. století: Ani skrytě pozorované prostitutky a tanečnice od Degase, ani akt znázorňující do sebe pohrouženou ženu kyprých tvarů u Renoira či Maillola neví, že jsou pozorovány, a oddávají se světským radovánkám každodenního života. U Françoise Milleta a Giovanniho Segantiniho se však zdá, že se čas zastavil. Umělecky výmluvně zachycují ponurou existenci figur na poli v jakoby ztuhlých pózách. Sociální konflikty té doby kulminují v karikaturních výjevech ze soudní síně od H. Daumiera; významné politické zvraty pak dokumentují skici výjevů z barikád od Gustava Courbeta a Ernesta Meissoniera. Do hlubin lidské duše nechávají nahlédnout Felicien Rops a Gustave Moreau. Zdánlivě neuchopitelným bludištěm stylů, témat a motivů, které v 19. století působily paralelně vedle sebe, provádí bývalý ředitel Musée national d’art moderne v pařížském Centre Pompidou, Werner Spies. Přehlídku v galerii Albertina koncipoval právě on. V katalogu, který výstavu doprovází, mnoho umělců, spisovatelů, filmařů a architektů mu věnuje svůj osobní příspěvek a též vlastní interpretaci k jednotlivým vystaveným dílům, aby tak tomuto váženému kurátorovi vyjádřili svou úctu. Kurátoři: Werner Spies, Heinz Widauer (Albertina)
Georges Seurat Černý uzel (Le noeud noir), okolo r. 1882, Musée d’Orsay, Paříž
Paul Cézanne Hora Sainte Victoire (Montagne SainteVictoire), 1900–1902, Musée d’Orsay, Paříž
Edgar Degas, Po koupeli (Nach dem Bad), 1895–1898, Musée d’Orsay, Paříž
Elaine Sturtevantová Drawing Double Reversal Od 14. února až 17. května 2015 Galerie Albertina představuje velkou výstavu grafických prací umělkyně Elaine Sturtevantové z USA, zakladatelky takzvané appropriation art, přičemž se jedná o celosvětově první takto rozsáhlou muzejní výstavu svého druhu. Výstava zahrnuje celkem 100 grafických prací z umělecké tvorby E. Sturtevantové od roku 1964 do roku 2004. Skýtá nejen soustředěný pohled na její grafické dílo pěti dekád, ale prezentuje též 80 prací, které budou veřejně vystaveny vůbec poprvé. Výstava byla koncipována v úzké spolupráci s umělkyní. Detailní rešerše k jejím grafickým pracím a myšlenková konfrontace s nimi potvrdila, že klíčem k pochopení jejího radikálního a důsledně konceptuálního díla jsou její rané práce z 60. let 20. století. Zejména grafické práce z let 1965 a 1966, které bychom mohli nazvat „Composite Drawings“, umožňují podrobnější vhled do jejího uměleckého myšlení a jejího postavení v dějinách umění, a to jako, řekněme, „super pop“ nebo „pop plus“. Výstava jejích kreseb vrhá nové světlo na tento aspekt nejnovějších dějin umění. Ačkoli se její jméno ve většině kunsthistorických pojednání o Pop artu a konceptuálním umění příliš často neskloňuje, je její dílo pro pochopení obou uměleckých hnutí zásadní. Její umění patří bezesporu k nejzajímavějším a nejpozoruhodnějším příspěvkům současného umění. Kurátoři: Mario Kramer, Antonia Hoerschelmann, Elsy Lahner
Elaine Sturtevant Lichtensteinova smějící se kočka (Lichtenstein Laughing Cat), 1987, Estate Sturtevant, Paříž, zapůjčeno od: Galerie Thaddaeus Ropac, Paříž–Salcburk
Elaine Sturtevant Johnsova bílá vlajka (Johns White Flag), 1991, Estate Sturtevant, Paříž, zapůjčeno od: Galerie Thaddaeus Ropac, Paříž–Salcburk
Elaine Sturtevant Finální studie krajiny s postavami od R. Lichtensteina (Lichtenstein Final Study for Landscape with Figures), 1988, Estate Sturtevant, Paříž, zapůjčeno od: Galerie Thaddaeus Ropac, Paříž–Salcburk
Arcivévoda Jan Habsbursko-Lotrinský Krásy přírody Od 27. února až 31. května 2015 Tato expozice galerie Albertina představuje 150 děl, které lze označit za vrcholy rakouské akvarelové malby 19. století. Obrazy byly zhotoveny na objednávku arcivévody Jana Habsbursko-Lotrinského (1782–1859), který na svém dvoře angažoval několik umělců, mezi nimi Jacoba Gauermanna, Matthäuse Lodera a Thomase Endera jako „komorní malíře“. Měli za úkol v malbě zachytit alpské oblasti, zejména ze Štýrského vévodství. Tak po roce 1802 vznikla vysoce kvalitní sbírka téměř 1 500 listů. Zahrnuje především veduty, ale zachycuje i kroje či vyobrazení prvních průmyslových celků. Zvláště osobité jsou pak obrazová líčení událostí ze života arcivévody Jana Habsbursko-Lotrinského – především proslulý příběh jeho lásky k dceři poštmistra z Bad Aussee, Anny Plochlové. Výstava zpřístupňuje „perly“ této významné sbírky, jež až dodnes zůstala zachována v majetku potomků arcivévody a poprvé ji může shlédnout i široká veřejnost. Kurátorka: Maria Luise Sternath
Matthäus Loder Arcivévoda Jan HabsburskoLotrinský a Anna Plochlová na vyjížďce v pramici – I. (Erzherzog Johann und Anna Plochl im Boot – I.), okolo r. 1824–1825, soukr. sbírka
Matthäus Loder Vodopády z ledu – Tischlerkar u Bad Gasteinu (Wasserfälle vor dem Eis im Tischlerkar bei Bad Gastein), 1826–1827, soukr. sbírka
Jakob Gauermann Brunn u Wildalpenu (Brunn bei Wildalpen), 1812, soukr. sbírka
Lee Millerová Surrealismus – cesty – válka Od 24. dubna až 30. srpna 2015 Lee Millerová (1907–1977) je jednou z nejvíce fascinujících umělkyň dvacátého století. Za více než pět desetiletí vytvořila pestré fotografické dílo, v němž se mísí široké spektrum stylů. Millerové dílo sahá od surrealistických výjevů přes módní fotografii, snímky z cest a portrétní fotografii až po válečnou reportážní fotografii; dílo v jeho šíři ukáže galerie Albertina na zhruba 80 objektech v tomto rozsahu v Rakousku poprvé. Lee Millerová začínala svou uměleckou dráhu v roce 1929 jako surrealistická fotografka v Paříži. Často ve spolupráci s Manem Rayem tvořila fotografie, kde díky úzkému výřezu a experimentálním technikám, jako je solarizace, zachycený motiv zcizuje, čímž dosahuje výjevu paradoxní reality. Surrealistický pohled prokázala L. Millerová i na ulicích Paříže, kde absurdity objevuje v každodenních motivech, ale tento její pohled se projevuje i v pozdějších portrétních fotografiích, které vytvářela od roku 1932, v době tzv. velké recese, ve svém fotografickém ateliéru v New Yorku. L. Millerová zůstala v USA jen krátce, už v roce 1934 se přestěhovala do Egypta, kde vznikají její fotografie z cest; krajinu zde zachycuje modernisticky a v nejednoznačných formách. Egypt byl ale jen další dočasnou zastávkou na životní cestě této fotografky, v roce 1938 se přestěhovala do Anglie. Tyto životopisné obrysy jsou podstatné pro pochopení fotografických prací Lee Millerové, souvisí totiž neoddělitelně s její touhou po nezávislosti. Jako reportážní fotografka zobrazuje od roku 1939 katastrofální důsledky druhé světové války. Lee Millerová fotografovala jak útok německé luftwaffe na Londýn (operace „Blitz“), tak později osvobození Paříže. Při své cestě do Mnichova roku 1945 vyfotografovala svůj slavný autoportrét, kdy je obnažená ve vaně Adolfa Hitlera. Fotografie vznikla nedlouho poté, co L. Millerová jako jedna z prvních fotografů zachytila utrpení, které odkryly tehdy právě osvobozené nacistické koncentrační tábory v Dachau a Buchenwaldu. Reportážní fotografie ji zavedla v roce 1945 přes Salcburk do Vídně, kde zdokumentovala zničené město, bídu dětských špitálů, ale i umělce, například
tanečníka V. Nižinského. Právě tento výsek její tvorby – do značné míry dosud nepublikovaný – představuje těžiště výstavy. Kurátor: Walter Moser
Lee Miller Ochranné masky (Fire Masks), Londýn, Anglie, 1941 © Lee Miller Archives, England 2014. Všechna práva vyhrazena.
Lee Miller Explodující ruka (Exploding Hand), Paříž, Francie, okolo r. 1930 © Lee Miller Archives, England 2014. Všechna práva vyhrazena.
Lee Miller Chlapec z válečné lodi Scharnhorst (Scharnhorst Boy), Vídeň, Rakousko, 1945 © Lee Miller Archives, England 2014. Všechna práva vyhrazena.
Edvard Munch 20. května až 23. srpna 2015 To, co znamenají Dürer pro renesanci a Rembrandt pro barokní umění, ztělesňuje norský umělec Edvard Munch v období moderny: Jeho litografie, lepty a dřevoryty představují absolutní vrchol grafiky 20. století. Dvanáct let po velké retrospektivě E. Muncha, s níž Albertina oslavila v roce 2003 své znovuotevření, představuje nyní tohoto předchůdce expresionismu jako průkopníka grafiky. Na výstavě bude k vidění okolo 80 z nejvýznamnějších děl Edvarda Muncha. Pocházejí ze soukromých sbírek a galerii Albertina jsou velkoryse poskytnuty pro tuto jedinečnou výstavu.
Edvard Munch Madona (Madonna), 1895–1902 Litografie, soukr. majetek © Reto Rodolfo Pedrini, Curych
Edvard Munch Strach (Angst), 1896 Litografie, soukr. majetek © Reto Rodolfo Pedrini, Curych
Edvard Munch Výkřik (Das Geschrei), 1895 Litografie na nežebrovaném psacím papíře, soukr. sbírka © Reto Rodolfo Pedrini, Curych
Drawing Now Od 29. května až 20. září 2015 Výstava „Drawing Now“ skýtá aktuální přehled o grafické tvorbě v současném umění. Představuje asi 35 mezinárodních uměleckých pozic, které jsou dnes synonymem pro grafickou tvorbu a zároveň jdou pomyslnou vlastní cestou. „Drawing Now“ ukazuje, jaká různá témata umělci pomocí kresby vyjadřují a prezentuje grafickou tvorbu v jejích pozoruhodných polohách a vyjádřeních. Zúčastnění umělci: Silvia Bächli, Michaël Borremans, Toba Khedoori, Paul Noble, Robin Rhode, David Shrigley, Sandra Vásquez de la Horra, Jorinde Voigt a další. Kurátoři: Elsy Lahner, Martin Germann
Sandra Vásquez de la Horra Čas (El Tiempo), 2014, zapůjčeno od: Kewenig Gallery Berlín
Silvia Bächli Bez názvu (Ohne Titel), 2013 © Silvia Bächli, zapůjčeno od: Barbara Gross, Mnichov
Michaël Borremans Plnění (The Filling), 2005, Collection S.M.A.K.
Sbírka Heinze a Reginy Plonerových Od 10. června až 23. srpna 2015 Tato od roku 1997 budovaná sbírka obsahuje prvotřídní výběr rakouského a mezinárodního abstraktního malířství od roku 1960. Po smrti zakladatele sbírky, Heinze Plonera, se jeho žena Regina v roce 2014 rozhodla, že věnuje velkou část sbírky galerii Albertina a paláci Belvedere ve Vídni, jakož i muzeu Joanneum ve Štýrském Hradci, aby o díla bylo trvale postaráno a aby byla přístupná co nejširší veřejnosti. Pro galerii Albertina znamená tento dar rozšíření sbírek rakouského umění 80. a 90. let 20. století o vynikající práce Erwina Bohatsche, Herberta Brandla, Güntera Damische, Josefa Mikla, Huberta Scheibla a dalších. V létě 2015 bude v rámci výstavy prezentována velká část tohoto daru vůči galerii Albertina a díla budou uvedena v kontextu stávajících děl této galerie. Kurátorka: Eva Michel
Lyonel Feininger a Alfred Kubin Umělci – přátelé Od 4. září 2015 až 10. ledna 2016 „Z dnešních umělců, kteří se věnují kresbě, si vážím nejvíce právě Vás,“ napsal Alfred Kubin 25. listopadu 1912 Lyonelovi Feiningerovi. Poté, co si vyměnili své kresby, si začali též intenzivně psát; tato korespondence skýtá značný vhled do myšlenkového světa A. Kubina i L. Feiningera a bude během této výstavy poprvé zpřístupněna veřejnosti. Ve sbírkách galerie Albertina se nachází vedle Feiningerových kreseb z pozůstalosti A. Kubina také vynikající kolekce kreseb a grafických tisků A. Kubina, jehož dílo, plné ponuré symboliky, fascinuje vnímatele dodnes. Počínaje ranými kresbami Kubinovými a komerčními karikaturami Feiningerovými líčí výstava umělecké cesty obou umělců, kteří se ve vzájemné korespondenci nejprve setkávají jako „spřízněné duše“, později se však umělecky vyvíjejí ve zcela odlišných směrech: Kubin, usazený v hornorakouském městě Zwickledt, se zaměřil na ilustrace literárních děl,
zatímco L. Feininger, mistr uměleckoprůmyslové školy Bauhaus, se dále rozvíjí jako malíř. Výstava bude probíhat ve spolupráci s Mezinárodními dny v Ingelheimu, kde bude k vidění od 24. května do 2. srpna. Kurátorka: Eva Michel
Alfred Kubin Sebezpyt (Selbstbetrachtung), okolo r. 1901–1902, Albertina, Vídeň
Alfred Kubin Každou noc nás navštíví sen (Jede Nacht besucht uns ein Traum), 1900–1903, Albertina, Vídeň
Lyonel Feininger Lokomotiva s velkým kolem (Die Lokomotive mit dem großen Rad), 1910, trvalá zápůjčka ze sbírky Batliner
Romantismus Od 25. září 2015 až 10. ledna 2016 Od 25. září 2015 do 10. ledna 2016 věnuje galerie Albertina ve Vídni jednu výstavu tématu „Romantismus“. Na základě vybraných stěžejních děl se zaměří na různé jevy tohoto uměleckého proudu, který začíná kolem roku 1800. Myšlenky, které se už tehdy zdály být epochální, neztratily ani dnes nic na své naléhavosti. Poprvé bude v tomto kontextu podniknut pokus postavit proti sobě mimořádná díla německého protestantského romantismu a katolického romantismu, vycházejícího z prostředí vídeňské akademie, tak, jak se projevil ve Spolku sv. Lukáše („Lukasbund“); porovnána budou mimo jiné témata, která osvětlují oslavné vnímání středověku nebo svět snů, vizí (smrti) či propastí. Vedle děl C. D. Friedricha a P. O. Rungeho budou vystavena též mistrovská díla umělců, jako jsou Carl Blechen, Francisco de Goya, Ferdinand Olivier, Karl Friedrich Schinkel, Julius Schnorr von Carolsfeld, Alfred Rethel a William Turner.
Kurátoři: Cornelia Reiter (Rakouská Akademie výtvarných umění), Maren Gröning (Albertina)
Caspar David Friedrich Johann Evangelist Scheffer von Pohled na mys Arkona při vycházejícím Měsíci Leonhartshoff, Autoportrét (Blick auf Arkona mit aufgehendem Mond), (Selbstbildnis), okolo r. 1805–1806, Albertina, Vídeň Albertina, Vídeň
Moritz von Schwind Valentina a Raoul z opery „Hugenoti“ od Giacoma Meyerbeera (Valentine und Raoul aus Giacomo Meyerbeers „Die Hugenotten“), rekvizita Vídeňské dvorní opery, 1865, Albertina, Vídeň
