NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 25. listopadu 2015 Č.j.: 2015 / 129358 / 570 Ke sp.zn. Sp/2015/232/573 Počet stran: 7 Cazeles, s.r.o. IČO 247 63 799 Václavské náměstí 832/19 110 00 Praha 1 – Nové Město PŘÍKAZ Česká národní banka (dále též jen „správní orgán“) jako správní orgán příslušný k dohledu v oblasti provozování směnárenské činnosti podle § 1 odst. 3, § 44 odst. 1 písm. e) a § 44 odst. 2 písm. f) zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 17 odst. 1 a § 24 odst. 4 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti (dále jen „zákon o směnárenské činnosti“), rozhodla dle § 150 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) o správních deliktech společnosti Cazeles, s.r.o., takto: I. Společnost Cazeles, s.r.o., IČO 247 63 799, se sídlem Václavské náměstí 832/19, 110 00 Praha 1 – Nové Město, (i) v rámci kontrolní směny provedené dne 16.1.2015 v provozovně na adrese Václavské náměstí 832/19, 110 00 Praha 1, nesdělila zájemcům – kontrolním pracovníkům s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu a v textové podobě informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, když je nesdělila vůbec, a dále při kontrolních směnách provedených ve dnech 13.1.2015 a 10.2.2015 v provozovně na adrese Václavské náměstí 832/19, 110 00 Praha 1, nezachovala textovou podobu informací před provedením směnárenského obchodu, když zájemcům – kontrolním pracovníkům nepředala kopie podepsaných informací před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, které by mohli uchovat a opakovaně zobrazovat; (ii) při kontrolní směně provedené dne 16.1.2015 v provozovně na adrese Václavské náměstí 832/19, 110 00 Praha 1, nevydala klientům - kontrolním pracovníkům bez zbytečného odkladu doklad o provedení směnárenského obchodu, když jej nevydala vůbec; tedy porušila (i)
ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti,
(ii)
ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti, čímž se dopustila
ad (i) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. g) zákona o směnárenské činnosti,
ad (ii) správního deliktu provozovatele podle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti, za což se jí ukládá podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti pokuta ve výši 30 000 Kč (slovy třicet tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. II. Společnosti Cazeles, s.r.o., IČO 247 63 799, se sídlem Václavské náměstí 832/19, 110 00 Praha 1 – Nové Město, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá náhrada nákladů řízení, které vyvolala porušením své právní povinnosti, ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Paušální náhradu nákladů řízení je výše uvedená právnická osoba povinna zaplatit do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto příkazu na účet České národní banky vedený u České národní banky, č. 43-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. ODŮVODNĚNÍ A. Identifikace účastníka řízení 1. Společnost Cazeles, s.r.o., IČO 247 63 799, se sídlem Václavské náměstí 832/19, 110 00 Praha 1 – Nové Město (dále jen „účastník řízení“), byla do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze zapsána dne 12.11.2010, oddíl C, vložka 172375. Dle výpisu z obchodního rejstříku měl účastník řízení ke dni vydání tohoto příkazu zapsán jako předmět podnikání výrobu, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona. Jediným jednatelem a společníkem účastníka řízení je Mohamed Ahmed El Sadany (spis, č.l. 1 - 3). 2. Účastník řízení je oprávněn provádět směnárenskou činnost na základě registrace ke směnárenské činnosti provedené Českou národní bankou, když je s účinností ode dne 24.1.2011 pravomocným držitelem osvědčení o registraci ke směnárenské činnosti, č.j. 2011/371/761. Účastník řízení se tak podle přechodného ustanovení § 27 bodu 1. zákona o směnárenské činnosti považuje za směnárníka. 3. Účastník řízení má provozovnu evidovanou ke směnárenské činnosti na adrese Václavské náměstí 832/19, 110 00 Praha 1 – Nové Město (dále jen „provozovna“). Provozovna byla pro výkon směnárenské činnosti evidována Českou národní bankou dne 23.11.2011. B. K části I. výroku příkazu – skutková zjištění a jejich právní kvalifikace 4. V provozovnách účastníka řízení byly kontrolními pracovníky České národní banky provedeny ve dnech 13.1.2015, 16.1.2015 a 10.2.2015 celkem 3 kontrolní směny ve smyslu § 3 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), zaměřené na kontrolu plnění povinností podle ustanovení § 11, 12, 13 a 14 zákona o směnárenské činnosti (dále jen „kontrolní směny“).
2
5. O provedených kontrolních směnách byly pořízeny úřední záznamy, které jsou nedílnou součástí správního spisu Sp/2015/232/573 (spis – příloha, č.l. 1 - 10). Správní orgán kontrolní zjištění uvedená v úředních záznamech vyhodnotil a rozhodl vydat příkaz podle § 150 správního řádu. 6. Správní orgán konstatuje, že příkaz byl vydán včas a nedošlo k prekluzi odpovědnosti za výše uvedené skutky. Podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o směnárenské činnosti odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán. Pro pokračování ve správním deliktu zároveň platí, že prekluzivní lhůta počíná běžet okamžikem, kdy je spáchán poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu. V případě spáchaného správního deliktu ad (i) se jedná o pokračování ve správním deliktu, přičemž poslední dílčí útok tvořící pokračování ve správním deliktu byl u deliktu shledán dne 10.2.2015. V případě správního deliktu ad (ii) pak došlo k jeho zjištění v rámci kontrolní směny dne 16.1.2015. Nemohlo tedy dojít ke zmeškání roční subjektivní lhůty pro vydání příkazu u uvedených skutků. ad (i) Informace před provedením směnárenského obchodu Skutková zjištění 7. Ve dnech 13.1.2015, 16.1.2015 a 10.2.2015 byly v provozovně účastníka řízení provedeny celkem 3 kontrolní směny. V případě kontrolních směn byly shledány níže popsané nedostatky. 8. Průběh kontrolní směny ze dne 13.1.2015, provozovna účastníka řízení, 14:19 hod. Předmětem kontrolní směny byl prodej cizí měny ve výši 140 EUR (z pohledu účastníka řízení, i dále v textu jsou směnárenské obchody popisovány z jeho pohledu). Kontrolující požádali v českém jazyce obsluhu směnárny o výměnu 140 EUR za české koruny. Pracovník směnárny na kalkulačce vypočítal částku 3 973 CZK a ukázal ji kontrolujícím. Kontrolující následně vložil hotovost ve výši 3 973 CZK do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny převzala hotovost a předala kontrolujícím k podpisu informace před provedením směnárenského obchodu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti (dále jen „předsmluvní informace). Po podpisu obsluha směnárny předsmluvní informace odebrala zpět a vydala kontrolujícím částku 140 EUR společně s dokladem o provedení směnárenského obchodu. Obsluha směnárny nepředala kontrolujícím kopii podepsaných předsmluvních informací (spis – příloha, č.l. 1 a 4). 9. Průběh kontrolní směny ze dne 16.1.2015, provozovna účastníka řízení. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 40 EUR. Kontrolující požádali v anglickém jazyce obsluhu směnárny o směnu 40 EUR na české koruny. Pracovník směnárny na kalkulačce vypočítal částku 1 108 CZK a ukázal ji kontrolujícím. Kontrolující následně vložil hotovost ve výši 40 EUR do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny převzala hotovost a vydala kontrolujícím částku 1 108 CZK. Obsluha směnárny nesdělila kontrolujícím předsmluvní informace (spis – příloha, č.l. 5). 10. Průběh kontrolní směny ze dne 10.2.2015, provozovna účastníka řízení, 14:17 hod. Předmětem kontrolní směny byl nákup cizí měny ve výši 40 EUR. Kontrolující následně na výzvu obsluhy směnárny vložil hotovost ve výši 40 EUR do propusti směnárenského pracoviště. Obsluha směnárny převzala hotovost a předala kontrolujícím k podpisu předsmluvní informace. Po podpisu obsluha směnárny předsmluvní informace odebrala zpět a vydala kontrolujícím částku 1 106 CZK společně s dokladem o provedení
3
směnárenského obchodu. Obsluha směnárny nepředala kontrolujícím kopii podepsaných předsmluvních informací (spis – příloha, č.l. 7 a 10). 11. Skutková zjištění lze shrnout tak, že účastník řízení v rámci třech provedených kontrolních směn dvakrát nepředal kontrolujícím kopii podepsaných předsmluvních informací a v jednom případě vůbec nesdělil kontrolujícím předsmluvní informace. Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 12. Ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel sdělí zájemci s dostatečným předstihem před uzavřením tohoto obchodu informace uvedené v odstavci 2, tedy o provozovateli, směnárenském obchodu a dalších právech zájemce. Tyto informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, určitě a srozumitelně alespoň v českém a anglickém jazyce. Textová podoba je zachována, jsou-li informace sděleny takovým způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat. 13. Účastník řízení v případě kontrolní směny ze dne 16.1.2015 nedostál povinnosti uvedené ve větě první § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, když ve své provozovně nesdělil zájemcům – kontrolním pracovníkům předsmluvní informace vůbec. Správní orgán má tedy za prokázané, že účastník řízení nesdělil předsmluvní informace s dostatečným předstihem před uzavřením směnárenského obchodu. 14. Důvodová zpráva k návrhu zákona o směnárenské činnosti výslovně stanoví, že, cit: „Informace musí být zájemci sděleny v textové podobě, zájemce si tyto informace může uchovat a kdykoli zobrazit.“ Je tedy nepochybné, že textová podoba je zachována, může-li informace uchovat a opakovaně zobrazovat nejen provozovatel směnárenské činnosti (kterého k tomu navíc povinuje § 16 odst. 1 a 2 zákona o směnárenské činnosti), ale i zákazník. 15. Účastník řízení však postupoval v rozporu s § 13 odst. 1 větou druhou, když při kontrolních směnách ve dnech 13.1.2015 a 10.2.2015 nepředal zájemcům kontrolním pracovníkům kopie podepsaných předsmluvních informací, tedy nedodržel textovou formu jejich sdělení. Kontrolním pracovníkům tak bylo znemožněno uchovat předsmluvní informace a opakovaně je zobrazovat. 16. Účastník řízení tím, že v rámci kontrolní směny ze dne 16.1.2015 ve své provozovně nesdělil zájemcům – kontrolním pracovníkům předsmluvní informace a ve dnech 13.1.2015 a 10.2.2015 ve své provozovně nezachoval textovou podobou předsmluvních informací, porušil ustanovení § 13 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti, a dopustil se tak správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. g) téhož zákona. 17. Svým protiprávním jednáním se dopustil účastník řízení pokračování ve správním deliktu, neboť nesdělování předsmluvních informací s dostatečným předstihem a nezachování textové podoby předávaných předsmluvních informací naplňovalo shodnou skutkovou podstatu správního deliktu a bylo spojeno obdobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou. Účastník řízení pokračoval ve správním deliktu ve své provozovně minimálně ve dnech 13.1.2015, 16.1.2015 a 10.2.2015. Úprava pokračování ve správním deliktu není v předpisech správního práva výslovně upravena, ale lze ji dovozovat analogicky z trestního práva. Okolnost, že účastník řízení pokračoval ve správním deliktu, zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu.
4
ad (ii) Doklad o provedení směnárenského obchodu Skutková zjištění 18. Při kontrolní směně dne 16.1.2015 v provozovně nevydal účastník řízení kontrolnímu pracovníkovi jako tomu, s kým provedl směnárenský obchod, bez zbytečného odkladu po provedení směnárenského obchodu doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele ve smyslu § 14 zákona o směnárenské činnosti (spis – příloha, č.l. 5). Právní kvalifikace a závěr správního orgánu 19. Ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti stanoví, že provozovatel vydá bez zbytečného odkladu tomu, s kým provedl směnárenský obchod, doklad podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele. 20. K interpretaci neurčitého právního pojmu bez zbytečného odkladu užitému v ustanovení § 14 zákona o směnárenské činnosti odkazuje správní orgán například na rozhodnutí Ústavního soudu, který v roce 2005 pod sp. zn. IV. ÚS 314/05 judikoval, cit: „Pojem "bez zbytečného odkladu" užitý v ustanovení § 529 odst. 2 občanského zákoníku je pojmem vágním a je třeba jej vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu. V každém konkrétním případě je však vždy třeba zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily“. Ačkoli se Ústavní soud vyjadřoval k ustanovení občanského zákoníku, lze jeho odůvodnění vztáhnout i na výklad tohoto pojmu v zákoně o směnárenské činnosti. Lze uzavřít, že s ohledem na konkrétní okolnosti případu neexistuje skutečnost, pro kterou by bylo omluvitelné, že účastník řízení nejenže nevydal kontrolnímu pracovníkovi doklad ihned po provedení směnárenského obchodu, ale nevydal ho vůbec. 21. Na základě skutkových zjištění má správní orgán za prokázané, že se účastník řízení dne 16.1.2015 dopustil porušení zmíněného § 14 zákona o směnárenské činnosti, když nevydal klientu – kontrolnímu pracovníkovi bez zbytečného odkladu doklad o provedení směnárenského obchodu, a tak se svým jednáním dopustil správního deliktu dle § 22 odst. 1 písm. h) zákona o směnárenské činnosti. C. Sankce 22. Účastník řízení je profesionálním subjektem působícím v oblasti provozování směnárenské činnosti, a proto není možné přejít jeho pochybení, kterými naplnil skutkové podstaty správních deliktů. Účastník řízení má znát předpisy upravující směnárenskou činnost a dodržovat povinnosti z těchto předpisů vyplývající. 23. Ustanovení § 24 odst. 4 zákona o směnárenské činnosti uvádí, že správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní banka. Zákon o směnárenské činnosti zmocňuje správní orgán, aby v případě zjištění porušení jeho ustanovení uložil opatření k nápravě, odňal povolení k činnosti směnárníka nebo uložil pokutu. 24. K možné liberaci účastníka řízení dle § 24 odst. 1 zákona o směnárenské činnosti správní orgán uvádí, že účastník řízení nevynaložil veškeré možné úsilí, které po něm bylo možné požadovat, aby zabránil porušení jemu stanovených povinností. Správnímu orgánu nejsou známy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by účastník řízení vyvinul úsilí směřující k zabránění porušení povinností stanovených mu zákonem.
5
25. V popsaném případě se proto jeví jako nejefektivnější prostředek, který zajistí splnění preventivního i represivního účelu sankce uložení pokuty dle § 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti. Správní orgán při určování výše pokuty přihlížel v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 zákona o směnárenské činnosti k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 26. Pokud se týká způsobu spáchání správního deliktu, shledává správní orgán individuální závažnost správního deliktu ad (i) spočívajícím v nesdělování předsmluvních informací a nezachování textové podoby předsmluvních informací za střední, když ohrozil zájem klientů na informovanosti o podmínkách směnárenských obchodů v rozhodující předsmluvní fázi a dále možnost pozdější reklamace poskytnutých služeb. Společenskou škodlivost reflektuje i zákon o směnárenské činnosti, když umožňuje za tento delikt uložit peněžitou pokutu až do výše 1 000 000 Kč (§ 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti). Delikt ad (ii) týkající se nevydání dokladu ohrozil především zájem klientů na možnosti pozdější reklamace poskytnutých služeb, přičemž umocňuje zároveň správní delikt ad (i), když oba tyto delikty společně synergicky působí negativním způsobem na celkovou informovanost o podmínkách provádění směnárenské činnosti účastníkem řízení. 27. K rozsahu porušení právních předpisů správní orgán konstatuje, že se v daném případě jedná o souběh správních deliktů, a to vícečinný souběh nestejnorodý. Správní orgán proto při stanovení výše sankce vycházel ze zásady absorpce, kdy jsou sbíhající se delikty postiženy pouze sankcí, která je zákonem stanovena za nejtěžší z nich. V konkrétním případě jsou sankce v totožné výši, přičemž správní orgán za závažnější delikt, za který bude ukládána sankce, shledal správní delikt ad (i) – nesdělování předsmluvních informací, popřípadě zachování jejich textové podoby. Správní orgán při úvaze o konkrétní výši sankce přihlížel v rámci zákonem stanoveného rozpětí též k tomu, že se účastník řízení při své činnosti dopustil dalšího správního deliktu, přičemž tato skutečnost zvyšuje závažnost sankcionovaného protiprávního jednání a projevuje se přísnější sankcí (projev prvku asperačního při použití absorpční zásady). 28. Správní orgán dále také uvádí, jak již bylo výše konstatováno, že se jedná v případě správního deliktu ad (i) o pokračování ve správním deliktu. Tato skutečnost zvyšuje závažnost tohoto správního deliktu. 29. Co se týče otázky zavinění, jedná se o delikty založené na objektivní odpovědnosti, a proto konkrétní zavinění není třeba zkoumat. Pokud jde o účinek protiprávního jednání účastníka řízení, k naplnění skutkové podstaty těchto správních deliktů dochází bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním případě dojde příslušným jednáním ke vzniku škody na majetku zákazníků či nikoli. Vznik škody netvoří obligatorní znak skutkové podstaty těchto správních deliktů. 30. Se stejnou pečlivostí, s jakou správní orgán zjišťoval a hodnotil závažnost protiprávního jednání účastníka řízení, vyhledával i skutečnosti svědčící ve prospěch účastníka řízení. Jako okolnost svědčící ve prospěch účastníka hodnotil správní orgán skutečnost, že se jedná o první sankcionované protiprávní jednání účastníka řízení a nebylo prokázáno, že by spáchanými správními delikty došlo ke škodě na majetku zákazníků. 31. Správní orgán se také zabýval majetkovými poměry účastníka řízení. Správní orgán vycházel při hodnocení majetkových poměrů z rozvahy a výkazu zisku a ztrát za rok 2014, které nalezl ve sbírce listin obchodního rejstříku. Z výkazu zisku a ztráty a rozvahy
6
ke dni 31.12.2014 vyplývá následující. Účastník řízení vykázal záporný výsledek hospodaření za účetní období ve výši 1 310 000 Kč (v předchozím období byl záporný výsledek hospodaření ve výši 245 000 Kč) a jeho vlastní kapitál vykazoval nulovou hodnotu (v předchozím období vykázal 248 000 Kč). Průměrný čtvrtletní obrat účastníka řízení se pohyboval v roce 2014 ve výši 233 809 483 Kč. 32. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem, s důrazem na zásadu individualizace sankce v podobě citelnosti ukládané pokuty ve vztahu k majetkovým poměrům účastníka řízení, a v souladu s kontinuitou rozhodovací sankční praxe České národní banky se správní orgán rozhodl uložit účastníku řízení pokutu ve výši 30 000 Kč (slovy třicet tisíc korun českých), a to podle § 22 odst. 2 písm. a) zákona o směnárenské činnosti. Takto uložená pokuta je výrazně při dolní hranici zákonem vymezeného rozpětí, když představuje pouze 3 % maximální výše pokuty. 33. Ustanovení § 150 odst. 1 správního řádu umožňuje správnímu orgánu v řízení z moci úřední uložit povinnost formou písemného příkazu. Správní orgán přistoupil k vydání příkazu, neboť v tomto případě považuje skutková zjištění za dostatečná, a ze všech výše uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto příkazu. D. K části II. výroku příkazu - náhrada nákladů řízení 34. Správní orgán v příkazu ze shora uvedených důvodů shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o směnárenské činnosti. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. 35. Prováděcí předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým § 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ Proti tomuto příkazu lze podat odpor dle ustanovení § 150 odst. 3 správního řádu u sekce licenčních a sankčních řízení České národní banky, se sídlem Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, a to do 8 dnů ode dne doručení tohoto příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a v řízení se pokračuje. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.
otisk úředního razítka
__________________ _________________ ___________________________________
_______________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky
podepsáno elektronicky
7
