NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1. Sekce licenčních a sankčních řízení

NA PŘÍKOPĚ 28 115 03 PRAHA 1 Sekce licenčních a sankčních řízení V Praze dne 13. července 2015 Č.j. 2015 / 77212 / 570 Ke sp.zn. Sp/2014/313/573 Počet stran: 29

ROZHODNUTÍ Česká národní banka (dále také „správní orgán“) jako orgán dohledu nad finančním trhem podle zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, orgán dohledu nad kapitálovým trhem podle zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoDKT“) a podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“), orgán dohledu nad provozováním činnosti pojišťovacích zprostředkovatelů podle § 22 odst. 1 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPZ“), orgán dohledu nad nabízením a zprostředkováním důchodového spoření podle § 94 a násl. zákona č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDS“), orgán dohledu nad nabízením a zprostředkováním doplňkového penzijního spoření podle § 141 a násl. zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPS“), rozhodla ve správním řízení vedeném se společností TOP SERVIS pojištění, s.r.o., IČO: 227 73 711, se sídlem Žitavská 2991, 470 06 Česká Lípa (dále také jen „účastník řízení“), t a k t o : I. Společnost TOP SERVIS pojištění, s.r.o., IČO: 227 73 711, se sídlem Žitavská 2991, 470 06 Česká Lípa, která je zapsána v registru vedeném Českou národní bankou jako investiční zprostředkovatel podle § 29 a násl. ZPKT: (i)

v období od 8.1.2013 do 20.11.2014 nezavedla a neudržovala organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí;

(ii)

v období od 8.1.2013 do 20.11.2014 nezavedla a neudržovala řádné administrativní postupy zahrnující zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky;

(iii) v období od 8.1.2013 do 20.11.2014 nezavedla a neudržovala postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi investičním zprostředkovatelem, včetně jeho vedoucích osob, vázaných zástupců a zaměstnanců, a jeho zákazníky či potenciálními zákazníky nebo jeho zákazníky či potenciálními zákazníky navzájem; (iv) v období od 8.1.2013 do 20.11.2014 nezavedla a neudržovala kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací; 1

(v)

v období od 8.1.2013 do 20.11.2014 nezavedla a neudržovala pravidla vnitřní kontroly zahrnující průběžnou kontrolu dodržování povinností stanovených zákonem o podnikání na kapitálovém trhu, jinými právními předpisy a povinností plynoucích z vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele, když neprováděla žádné vnitřní kontroly a nevypracovala žádné zprávy o své činnosti;

(vi) v období od 15.1.2013 do 20.11.2014 nevykonávala svoji činnost v oblasti nabízení a sjednávání doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření s odbornou péčí, když neměla zavedený vnitřní kontrolní systém v rozsahu stanoveném § 32 odst. 4 písm. a) až e) ZPKT; (vii) v období od 26.6.2013 do 30.1.2014 nevedla evidenci údajů o uzavřených smlouvách o doplňkovém penzijním spoření a nezaznamenávala písemně nebo jiným způsobem datum a čas komunikace, identifikaci stran komunikace a obsah komunikace; (viii) nezaznamenala v případě klientů při sjednání smluv o doplňkovém penzijním spoření: - _____ __________, smlouva o doplňkovém penzijním spoření číslo 3006101253 ze dne 30.1.2014, a - _________ ______ smlouva o doplňkovém penzijním spoření číslo 3006101297 ze dne 26.6.2013, jejich požadavky týkající se doplňkového penzijního spoření a důvody, na základě kterých doporučila těmto klientům uzavřít smlouvy o doplňkovém penzijním spoření s konkrétními parametry, včetně informací o jejich znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých účastnické fondy investují; tedy ad (i) až (v) porušila povinnost stanovenou v § 32 odst. 4 písm. a) až e) ZPKT; ad (vi) porušila povinnost stanovenou v § 75 odst. 3 ZDPS a § 92 odst. 3 ZDS; ad (vii) porušila povinnost stanovenou v § 75 odst. 5 písm. b) ZDPS; ad (viii) porušila povinnost stanovenou v § 75 odst. 1 ZDPS ve spojení § 130 odst. 4 a § 136 odst. 1 písm. b) ZDPS; čímž se dopustila ad (i) až (v) správního deliktu upraveného v § 157 odst. 5 písm. b) ZPKT; ad (vi) správních deliktů upravených v § 163 odst. 5 písm. c) ZDPS a § 104 odst. 2 písm. e) ZDS; ad (vii) správního deliktu upraveného v § 163 odst. 5 písm. e) ZDPS; ad (viii) správního deliktu upraveného v § 163 odst. 5 písm. b) ZDPS; 2

a za to se ji ukládá v souladu s § 157 odst. 14 písm. b) ZPKT pokuta ve výši 25 000 Kč (slovy dvacet pět tisíc korun českých). Pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu pro hlavní město Prahu vedený u České národní banky, č. 3754-67724011/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. II. Společnost TOP SERVIS pojištění, s.r.o., IČO: 227 73 711, se sídlem Žitavská 2991, 470 06 Česká Lípa, která je zapsána v registru vedeném Českou národní bankou jako pojišťovací agent podle § 7 ZPZ, pojišťovací makléř podle § 8 ZPZ, podřízený pojišťovací zprostředkovatel podle § 6 ZPZ porušila § 21 odst. 1 a 8 ZPZ, když před zprostředkováním uzavření pojistné smlouvy klientům: - ______ _________, pojistná smlouva č. 3818617448 ze dne 30.11.2013, - _____ ________, pojistná smlouva č. 9641018688 ze dne 5.8.2013, - _______ ________, pojistná smlouva č. 9641018683 ze dne 30.9.2013, nezaznamenala řádně jejich požadavky a potřeby, na základě kterých doporučila sjednání pojistné smlouvy, pojistný produkt investiční životní pojištění, a za to se jí ukládá v souladu s § 23 odst. 1 ZPZ opatření k nápravě spočívající v povinnosti ve lhůtě 30 dní ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zavést vnitřní systém kontroly uzavřených pojistných smluv, na základě kterých bude pravidelně prováděn monitoring plnění povinností stanovených v § 21 odst. 1 a 8 ZPZ jejími podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli a zaměstnanci při uzavírání pojistných smluv tak, aby včas detekovala případné nedodržování těchto povinností a tento nedostatek odstranila. O opatření přijatém k odstranění nedostatků týkajících se zaznamenávání požadavků a potřeb klienta při sjednávání pojistné smlouvy je společnost TOP SERVIS pojištění, s.r.o., IČO: 227 73 711, se sídlem Žitavská 2991, 470 06 Česká Lípa povinna bez zbytečného odkladu písemně informovat Českou národní banku. III. Společnosti TOP SERVIS pojištění, s.r.o., IČO: 227 73 711, se sídlem Žitavská 2991, 470 06 Česká Lípa, se podle ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu ve vazbě na ustanovení § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, ukládá povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč (slovy jeden tisíc korun českých). Náhrada nákladů řízení je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet České národní banky, č. 115-69193891/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol je identifikační číslo plátce. O D Ů V O D N ĚN Í 1.

Identifikace účastníka řízení

(1)

Účastník řízení je obchodní společností založenou podle českého práva, zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, složka

3

C 314051. Účastník řízení je zapsán v registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí vedených správním orgánem, a to: - od 16.2.2012 jako pojišťovací makléř podle § 8 ZPZ, reg. číslo 150838PM; - od 16.2.2012 jako pojišťovací agent podle § 7 ZPZ, reg. číslo 150837PA; - od 19.6.2012 jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel podle § 6 ZPZ, reg. číslo 155760PPZ; - od 15.3.2013 jako samostatný likvidátor pojistných událostí podle § 10 ZPZ, reg. číslo 163911SLPU. (2)

Ke dni 30.6.2015 má účastník řízení zapsané v registru pojišťovacích zprostředkovatelů následující pojišťovny, pro které vykonává zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví v pozici pojišťovacího agenta: - Allianz pojišťovna, a.s., IČO 471 15 971, sídlem Ke Štvanici 656/3, 186 00 Praha; - AXA pojišťovna a.s., IČO 281 95 604, sídlem Lazarská 13/8, 120 00 Praha; - Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 639 98 530, sídlem Pobřežní 665/23, 186 00 Praha; - Česká pojišťovna a.s., IČO 452 72 956, sídlem Spálená 75/16, 113 04 Praha; - ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB, IČO 455 34 306, sídlem Masarykovo náměstí 1458, 532 18 Pardubice; - DIRECT pojišťovna, a.s., IČO 250 73 958, sídlem Novobranská 544/1, 602 00 Brno; - Generali Pojišťovna a.s., IČO 618 59 869, sídlem Bělehradská 299/132, 120 00 Praha (dále jen „Generali Pojišťovna“); - Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s., IČO 469 73 451, sídlem Římská 2135/45, 120 00 Praha; - Komerční pojišťovna, a.s., IČO 639 98 017, sídlem Karolinská 1/650, 186 00 Praha; - Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group, IČO 471 16 617, sídlem Pobřežní 665/21, 186 00 Praha; - Slavia pojišťovna a.s., IČO 601 97 501, sídlem Revoluční 655/1, 110 00 Praha; - UNIQA pojišťovna, a.s., IČO 492 40 480, sídlem Evropská 810/136, 160 12 Praha; - Wüstenrot pojišťovna a.s., IČO 284 00 682, sídlem Na hřebenech II 1718/8, 140 23 Praha.

(3)

Dále účastník řízení vykonává z pozice pojišťovacího agenta zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví pro následující pobočky zahraničních pojišťoven: - INTER PARTNER ASSISTANCE, organizační složka, IČO 282 25 619, sídlem Hvězdova 1689/2a, 140 62 Praha; - Österreichische Hagelversicherung - Versicherungsverein auf Gegenseitigkeit, Agra pojišťovna, organizační složka, IČO 276 09 871, sídlem Střešovická 748/48, 162 00 Praha.

(4)

Ode dne 8.1.2013 je účastník řízení registrován také jako investiční zprostředkovatel podle § 29 a násl. ZPKT2 a od 15.1.2013 je účastník na základě registrace oprávněn nabízet a zprostředkovat doplňkové penzijní spoření podle § 74 ZDPS. Účastník řízení nabízí a zprostředkovává doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření pro následující společnosti: - Allianz penzijní společnost, a.s., IČO 256 12 603, sídlem Ke Štvanici 656/3,

1 2

Spis č.l. 1 až 4 Spis č.l. 205

4

186 00 Praha 8 (dále jen „Allianz penzijní společnost“); - Česká spořitelna - penzijní společnost, a.s., IČO 616 72 033, sídlem Poláčkova 1976/2, 140 21 Praha 4 (dále jen „Česká spořitelna - penzijní společnost“); - ČSOB Penzijní společnost, a.s., člen skupiny ČSOB, IČO 618 59 265, sídlem Radlická 333/150, 150 57 Praha 5 (dále jen „ČSOB Penzijní společnost“); - Penzijní společnost České pojišťovny, a.s., IČO 618 58 692, sídlem Na Pankráci 1720/123, Nusle, 140 21 Praha 4 (dále jen „Penzijní společnost České pojišťovny“)3. 2.

Průběh státní kontroly a správního řízení

(5)

U účastníka řízení byla zahájena dne 8.7.2014 doručením oznámení o zahájení kontroly z téhož dne kontrola podle § 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „KŘ“). Dne 18.9.2014 pak byl účastníku řízení předán protokol o kontrole ze dne 16.9.2014 (dále jen „protokol o kontrole“) vypracovaný podle § 12 KŘ4. Dne 26.9.2014 účastník řízení zaslal správnímu orgánu vyjádření k protokolu o kontrole, ve kterém se ztotožnil se zjištěními učiněnými správním orgánem v průběhu kontroly a požádal o lhůtu do 30.11.2014 za účelem odstranění zjištěných nedostatků. Následně účastník řízení zaslal správnímu orgánu dne 20.11.2014 dokument nazvaný „Organizační struktura a uspořádání pro činnost IZ, systémy vnitřních zásad IZ“ a „Pravidla řízení střetu zájmů“ (dále také jen „vyjádření ze dne 20.11.2014“)5.

(6)

V průběhu kontroly prováděné u účastníka řízení se správní orgán zaměřil na 3 oblasti: (i) dodržování § 32 odst. 4 ZPKT, (ii) dodržování jednotlivých ustanovení ZDPS a ZDS při nabídce a sjednávání důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření, (iii) dodržování § 21 odst. 1 a 8 ZPZ při sjednávání pojistných produktů.

(7)

Vzhledem k závažnosti nedostatků, zjištěných v průběhu státní kontroly, přikročil správní orgán k zahájení správního řízení s účastníkem řízení. Správní řízení bylo zahájeno dne 10.2.2015 doručením oznámení o zahájení správního řízení č.j. 2015/15269/570 z téhož dne (dále jen „oznámení o zahájení správního řízení“)6. Na zahájení správního řízení reagoval účastník řízení vyjádřením ze dne 19.2.2015 (dále jen „vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení ze dne 19.2.2015“)7.

(8)

V kontextu vyjádření účastníka řízení k zahájenému správnímu řízení a podkladů shromážděných v průběhu kontroly dospěl správní orgán k závěru, že naplnil povinnost stanovenou mu v § 50 odst. 3 SŘ a dne 26.5.2015 vyzval účastníka řízení k seznámení se s podklady rozhodnutí. Na tuto výzvu reagoval účastník řízení vyjádřením ze dne 2.6.20158.

3

CD spis č.l. 56, soubor: ČNB kontrola\3. Smlouvy s osobami podle § 29 zákona 256-2004 Sb\Investiční zprostředkování DS, DPS. 4 Spis CD spis č.l. 5, soubor: 3_Protokol 5 Spis č.l. 6 až 14 6 Spis č.l. 213 až 231 7 Spis č.l. 232 až 240. 8 Výzva k seznámení se s podklady rozhodnutí č.j. 2015/56454/570 ze dne 26.5.2015 spis č.l. 241 až 244. Vyjádření účastníka řízení – zaslání finančních výkazů ze dne 2.6.2015 spis č.l. 245 a násl.

5

3.

Ad I. Výroku rozhodnutí

(9)

Skutková zjištění učiněná u účastníka řízení v průběhu provedené kontroly rozdělil správní orgán celkem na 9 oblastí, z nichž 5 oblastí se týká problematiky řídícího a kontrolního systému podle § 32 odst. 4 ZPKT, 3 oblasti problematiky distribuce doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření a 1 oblast problematiky sjednávání pojištění.

3.1.

Ad I. (i) výroku rozhodnutí – problematika organizačního uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností podle § 32 odst. 4 písm. a) ZPKT

(10)

V odst. 10 až 14 oznámení o zahájení správního řízení vytknul správní orgán účastníku řízení, že ten, ačkoliv je registrován jako investiční zprostředkovatel, nedisponoval organizačním uspořádáním s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí podle § 32 odst. 4 písm. a) ZPKT. Toto obvinění navazovalo na zjištění učiněná v průběhu kontroly, zaznamenaná v protokolu o kontrole na str. 7 a 8.

3.1.1. Skutková zjištění (11)

9

V průběhu kontroly účastník řízení předložil schéma své organizační struktury (dále jen „organizační struktura“), která byla přizpůsobena pouze výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví a prodeji doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření, ale nezohledňovala fakt, že účastník řízení je oprávněn vykonávat i činnost investičního zprostředkovatele. V konkrétní rovině tato organizační struktura9 obsahovala jména jednatelů Ing. Jana Klugera a Dagmar Klugerové. Ing. Jan Kluger měl být odpovědný za: „řízení společnosti, zprostředkovatele pojištění, PPZ, DPP, zaměstnance“ a Dagmar Klugerová pak měla být dle totožné organizační struktury odpovědná za: „provizní systém, zprostředkování, administrativu, správu, evidenci a zaměstnance.“ Viz následující organizační schéma:

CD spis č.l. 56, soubor: ČNB kontrola\1. Organizační struktura

6

(12)

Účastník řízení v průběhu kontroly nepředložil žádné podklady, které by dokládaly, že disponuje organizačním uspořádáním s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí ve vztahu k výkonu činnosti investičního zprostředkovatele ve smyslu § 32 odst. 4 písm. a) ZPKT.

3.1.2. Vyjádření účastníka řízení a stanovisko správního orgánu (13)

Po ukončení kontroly zaslal účastník řízení správnímu orgánu dne 20.11.2014 dokument nazvaný „Organizační struktura a uspořádání pro činnost IZ, systémy vnitřních zásad IZ“ (dále jen „Organizační struktura“), který obsahuje v jednotlivých částech popis organizační struktury účastníka řízení, pravomoci a postupy při zajištění sjednávání a zprostředkování důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření, vyřizování reklamací v rámci činnosti investičního zprostředkovatele, informační systém v rámci činnosti investičního zprostředkovatele, vnitřní kontrolní systém investičního zprostředkovatele, compliance a pravidla vnitřní kontroly10.

(14)

Ve vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení ze dne 19.2.201511 pak účastník řízení uvedl, že jediným důvodem, proč je registrován jako investiční zprostředkovatel, je skutečnost, že na základě této registrace může vykonávat zprostředkovatelskou činnost v oblasti nabídky doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření. Dále účastník řízení uvedl: „Zprostředkování investic jsme nikdy před tím neprovozovali a ani se získáním licence na tuto činnost, klasické investice a zprostředkování neprovozujeme. (...) S ohledem na naší regionální působnost na severu Čech, jsme jedna z mála společností, která předmětnou licenci investičního zprostředkovatele zajistila a získala s cílem, poskytnout servis a službu našim klientům v rámci DPS a DS, tedy produktů, na které je přispíváno i ze strany státu. Klienti by pak nemuseli vyhledávat nové, další či vzdálenější zprostředkovatele. Domnívám se, že by se tato naše činnost dala vnímat i jako záslužná při distribuci produktů se státním příspěvkem, nikoli tedy činnost sankcionovaná“

(15)

K výše uvedenému vyjádření účastníka řízení správní orgán primárně poukazuje na skutečnost, že povinnost disponovat organizačním uspořádáním s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí podle § 32 odst. 4 písm. a) ZPKT je obligatorní součástí organizace činnosti investičního zprostředkovatele, který je na základě registrace oprávněn poskytovat investiční služby v rozsahu stanoveném § 29 odst. 1 ZPKT. Skutečnost, že účastník řízení nevykonával činnost investičního zprostředkovatele a neposkytoval hlavní investiční služby definované v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) ZPKT týkající se investičních cenných papírů nebo cenných papírů kolektivního investování, nemůže účastníka řízení zbavit odpovědnosti za jeho pochybení. Účastník řízení získal registraci investičního zprostředkovatele a v této souvislosti mohl kdykoliv zahájit poskytování výše uvedených investičních služeb. Skutečnost, že tak účastník řízení neučinil, může mít vliv pouze na posouzení následků jednání účastníka řízení v kontextu § 192 odst. 2 ZPKT.

10 11

Spis č.l. 6 až 14. Spis č.l. 237

7

3.1.3. Právní kvalifikace (16)

Úvodem k právní kvalifikaci považuje správní orgán za nezbytně nutné uvést, že v daném případě došlo ke změně právní úpravy, a to konkrétně prováděcích předpisů k § 32 odst. 4 ZPKT; toto ustanovení ZPKT pak zůstalo od 8.1.2013 do data vydání tohoto rozhodnutí nezměněno.

(17)

Jednotlivé povinnosti stanovené v § 32 odst. 4 ZPKT pak byly v období, kdy byl účastník řízení registrován jako investiční zprostředkovatel, do okamžiku ukončení kontroly u účastníka řízení, upraveny v těchto předpisech: - od 1.7.2007 do 5.3.2014 vyhláškou č. 123/2007 Sb., ze dne 15. května 2007 o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále jen „vyhláška č. 123/2007 Sb.“); - od 5.3.2014 do 7.8.2014 vyhláškou č. 23/2014 Sb. ze dne 30. ledna 2014 o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále jen „vyhláška č. 23/2014 Sb.“); - od 7.8.2014 vyhláškou č. 163/2014 Sb., ze dne 30. července 2014 o výkonu činnosti bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry (dále jen „vyhláška č. 163/2014 Sb.“).

(18)

V souladu s § 32 odst. 4 písm. a) ZPKT je účastník řízení coby investiční zprostředkovatel povinen zavést a udržovat: „organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí“.

(19)

Povinnosti stanovené účastníku řízení v § 32 odst. 4 písm. a) ZPKT byly do 5.3.2014 blíže rozvedeny v § 19 a násl. vyhlášky č. 123/2007 Sb. Od 5.3.2014 do 7.8.2014 pak byla problematika organizačního uspořádání účastníka řízení coby investičního zprostředkovatele upravena v § 10 odst. 1 a v § 20 a násl. vyhlášky č. 23/2014 Sb.

(20)

K datu ukončení kontroly u účastníka řízení je pak problematika jeho organizačního uspořádání upravena v § 20 odst. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb. následně: „Povinná osoba zajistí, že organizační uspořádání a vnitřní předpisy, které jej upravují, stanoví jednoznačně a uceleně působnost a pravomoci, hlavní informační toky a vazby a) orgánů, výborů, pokud jsou zřízeny, jejich členů a dalších pracovníků a útvarů povinné osoby a v rámci konsolidačního celku pro účely obezřetnostních požadavků; povinná osoba také zajistí, že uspořádání výkonu některých činností v rámci konsolidačního celku formou jejich centralizace nebo obdobnou formou, včetně uplatňování skupinových modelů, 1. nenaruší řádné plnění právních a smluvních povinností povinné osoby, 2. neomezí nepřiměřeně informovanost povinné osoby a 3. neoslabí jiné významné předpoklady výkonu dané činnosti v souladu s pravidly obezřetného podnikání, včetně předpokladu dostatečného porozumění takto uspořádaným činnostem a možnosti odpovídajícího ovlivňování jejich výkonu povinnou osobou.“ Dále jen tato problematika upravena v § 20 odst. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb. následovně: „Povinná osoba stanoví pracovní náplň jednotlivých útvarů a osob umožňující účinnou komunikaci a spolupráci na všech úrovních a zajišťující funkční, efektivní a obezřetné řízení a výkon dalších činností, včetně činností rozhodovacích a kontrolních, a to způsobem neohrožujícím řádné, čestné a profesionální plnění povinností.“ Závěrem je nutné upozornit i na § 20 odst. 3 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba vymezí své klíčové funkce s tím, že míru 8

významnosti členství v orgánu, výboru, nebo vrcholném vedení povinná osoba nehodnotí. Konkrétní funkci nebo funkce povinné osoby, včetně klíčových, může zajišťovat, částečně, anebo v plném rozsahu, zpravidla i jiná osoba než pracovník.“ A dále na § 20 odst. 4 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba vymezí vnitřní informační toky vůči vedoucímu orgánu tak, aby jednoznačně pokrývaly řízení všech významných rizik, byly v souladu se zásadami povinné osoby pro řízení rizik a jeho uspořádáním a adekvátně zohledňovaly změny v rizikovém profilu povinné osoby nebo jejích zásadách a uspořádání řízení rizik.“ (21)

Délka protiprávního jednání účastníka řízení, který nesplnil povinnost stanovenou mu v § 32 odst. 4 písm. a) ZPKT, započala dne 8.1.2013 (kdy byl účastník řízení registrován správním orgánem jako investiční zprostředkovatel), a byla ukončena dne 20.11.2014, kdy bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření týkající se odstranění nedostatků.

(22)

Účastník řízení v období od 8.1.2013 do 20.11.2014 neměl zavedeno a neudržoval v souladu s § 32 odst. 4 písm. a) ZPKT organizační uspořádání s řádným, průhledným a uceleným vymezením činností a s nimi spojených působností a rozhodovacích pravomocí v rozsahu: - do 5.3.2014 stanoveném § 19 vyhlášky č. 123/2007 Sb., - od 5.3.2014 do 7.8.2014 stanoveném § 10 odst. 1 a v § 20 vyhlášky č. 23/2014 Sb., - od 7.8.2014 stanoveném § 20 vyhlášky č. 163/2014 Sb., a tím se dopustil správního deliktu upraveného v § 157 odst. 5 písm. b) ZPKT.

3.2.

Ad I. (ii) výroku rozhodnutí – problematika absence řádných administrativních postupů podle § 32 odst. 4 písm. b) ZPKT

(23)

V odst. 15 až 17 oznámení o zahájení správního řízení vytknul správní orgán účastníku řízení, že ten nedisponuje řádnými administrativními postupy zahrnujícími zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky podle § 32 odst. 4 písm. b) ZPKT. Tato část oznámení o zahájení správního řízení navazovala na nedostatky zjištěné u účastníka řízení v průběhu kontroly a zaznamenané na str. 8 protokolu o kontrole.


V průběhu kontroly konané u účastníka řízení jako investičního zprostředkovatele správní orgán zjistil, že ten neměl zavedeny žádné administrativní postupy zahrnující zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky. Tento nedostatek byl zjištěn za situace, kdy účastník řízení spolupracoval se 3 vázanými zástupci.

3.2.2. Vyjádření účastníka řízení a správního orgánu (25)

12

Po ukončení kontroly předložil účastník řízení dokument „Organizační struktura“12, ve kterém nově upravil v čl. III Vyřizování reklamací v rámci činnosti IZ postup pro evidenci reklamací, způsob jejího vyhodnocení, včetně lhůt pro jednotlivé úkony

Spis č.l. 6 až 14.

9

související s řešením reklamace a formy vedení evidence reklamací. Dále čl. IV vnitřního předpisu „Organizační struktura“, nazvaný „Informační systém v rámci činnosti IZ“, obsahuje ustanovení o vnitřním informačním systému účastníka řízení, propojeném s jednotlivými penzijními společnostmi. (26)

Ve vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení ze dne 19.2.201513 pak účastník řízení k tomuto bodu mimo jiné uvedl: „Při tomto posouzení bych Vás chtěl požádat, abyste přihlédli na to, že sjednávání DPS a DS v rámci IZ je naší okrajovou činností a že máme minimum sjednaných smluv či dodatků DPS, počet našich vázaných zástupců je 3 a ze zaměstnanců tuto činnost okrajově dělá jeden. (...) Pro licenci IZ vytváříme dokumenty, předpisy, směrnice a postupy na činnosti, které sice jsme oprávněni poskytovat, ale ve skutečnosti poskytujeme jenom zlomek klasické činnosti IZ.“

(27)

K výše uvedenému správní orgán uvádí, že i v tomto případě lze na pochybení účastníka řízení aplikovat závěry týkající se vztahu registrace investičního zprostředkovala a jeho možnosti poskytovat investiční služby definované v § 4 odst. 2 písm. a) nebo e) ZPKT týkající se investičních cenných papírů nebo cenných papírů kolektivního investování, obsažené v odst. 15 tohoto rozhodnutí. Skutečnost, že účastník řízení neposkytoval výše uvedené investiční služby, může mít vliv pouze na posouzení následků jednání účastníka řízení v kontextu § 192 odst. 2 ZPKT.


V souladu s § 32 odst. 4 písm. b) ZPKT je účastník řízení jako investiční zprostředkovatel povinen zavést a udržovat: „(...) řádné administrativní postupy zahrnující zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky“.

(29)

Povinnosti stanovené účastníku řízení v § 32 odst. 4 písm. b) ZPKT byly do 5.3.2014 blíže rozvedeny v § 9 a § 14 vyhlášky č. 123/2007 Sb. Od 5.3.2014 do 7.8.2014 byla problematika administrativních postupů a vyřizování stížností zákazníků, upravena v § 10 odst. 1 a odst. 6 vyhlášky č. 23/2014 Sb.

(30)

V současné době je pak problematika administrativních postupů a vyřizování stížností zákazníků upravena v § 10 odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba zajistí, že součástí vnitřních předpisů jsou pravidla pro evidování reklamací a stížností klientů, jejich vyřizování a sledování přijatých opatření...“ a dále v § 17 odst. 5 téže vyhlášky: „Řídicí orgán zajistí, že povinná osoba soustavně uplatňuje řádné řídicí, administrativní, účetní a další postupy. Řídicí orgán zajistí, že všichni pracovníci jsou seznámeni s příslušnými vnitřními předpisy a dodržují je, rozumí své úloze v řídicím a kontrolním systému a aktivně se do tohoto systému stanoveným způsobem zapojují; k zabezpečení tohoto požadavku slouží též ovlivňování podnikové kultury jednáním řídicího orgánu a jeho členů a systém vnitřní komunikace povinné osoby.“

(31)

Délka protiprávního jednání účastníka řízení, který nesplnil povinnost stanovenou mu v § 32 odst. 4 písm. b) ZPKT, započala dne 8.1.2013 (kdy byl účastník řízení registrován správním orgánem jako investiční zprostředkovatel), a byla ukončena dne 20.11.2014, kdy bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření týkající se odstranění nedostatků.

13

Spis č.l. 237 a násl.

10

(32)

Účastník řízení v období od 8.1.2013 do 20.11.2014 neměl zavedeny a neudržoval v souladu s § 32 odst. 4 písm. b) ZPKT řádné administrativní postupy zahrnující zejména systém vnitřní komunikace a pravidla pro vyřizování stížností a reklamací zákazníků, kteří nejsou profesionálními zákazníky v rozsahu: - do 5.3.2014 stanoveném § 9 a § 14 vyhlášky č. 123/2007 Sb., - od 5.3.2014 do 7.8.2014 stanoveném § 10 odst. 1 a odst. 6 vyhlášky č. 23/2014 Sb. a - od 7.8.2014 stanoveném § 10 odst. 6 písm. a) a § 17 odst. 5 vyhlášky č. 163/2014 Sb., a tím se dopustil správního deliktu upraveného v § 157 odst. 5 písm. b) ZPKT.

3.3.

Ad I. (iii) výroku rozhodnutí – postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi investičním zprostředkovatelem, včetně jeho vedoucích osob, vázaných zástupců a zaměstnanců, a jeho zákazníky či potenciálními zákazníky nebo jeho zákazníky či potenciálními zákazníky navzájem podle § 32 odst. 4 písm. c) ZPKT

(33)

V odst. 18 až 20 oznámení o zahájení správního řízení vytknul správní orgán účastníku řízení, že ten nedisponuje postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi ním a jeho vedoucími osobami, vázanými zástupci a zaměstnanci, a jeho zákazníky či potenciálními zákazníky nebo jeho zákazníky či potenciálními zákazníky navzájem podle § 32 odst. 4 písm. c) ZPKT. Tato část oznámení o zahájení správního řízení navazovala na nedostatky zjištěné u účastníka řízení v průběhu kontroly a zaznamenané na str. 8 a 9 protokolu o kontrole.


V průběhu kontroly konané u účastníka řízení jako investičního zprostředkovatele správní orgán zjistil, že ten neměl zavedeny žádné administrativní postupy zahrnující postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi ním, jeho vedoucími osobami, vázanými zástupci a zaměstnanci, a jeho zákazníky či potenciálními zákazníky nebo jeho zákazníky či potenciálními zákazníky navzájem, resp. účastník řízení nedisponoval žádnými předpisy, které by tuto problematiku upravovaly.


14

Po ukončení kontroly předložil účastník řízení správnímu orgánu dne 20.11.2014 vnitřní předpis Pravidla řízení střetu zájmů14 (dále jen „Pravidla řízení střetu zájmů“). V tomto předpisu účastník řízení vymezil: (i) subjekty, mezi kterými může docházet ke střetu zájmů (část II. Pravidla řízení střetu zájmů), (ii) způsob zjišťování a posuzování střetu zájmů, včetně řešení případů střetu zájmů a informování zákazníka o střetu zájmů (část III. Zjišťování a posuzování střetu zájmů), (iii) opatření pro zajištění střetu zájmů, zahrnující personální oddělení jednotlivých organizačních útvarů, včetně systému kontroly střetu zájmů (část IV. Opatření pro zjištění a řízení střetu zájmů), (iv) demonstrativní výčet případů střetu zájmů při nabízení a poskytování investičních služeb se zaměřením na nabídku a distribuci důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření, včetně způsobu řešení těchto situací (část V. Hlavní případy střetů zájmů při poskytování investičních služeb).

Spis č.l. 6 až 14.

11

(36)

Ve vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení ze dne 19.2.2015 uvedl účastník řízení, že: „(...) Problematiku absence postupů pro zjišťování a řízení střetu zájmů uvedenou pod bodem 2.1.3. v oznámení, považuje kontrolní orgán tento náš dokument za obecný a svým obsahem nedostatečný. Při tomto posouzení bych Vás chtěl požádat, abyste přihlédli na to, že sjednávání DPS a DS v rámci IZ je naší okrajovou činností a že máme minimum sjednaných smluv či dodatků DPS, počet našich vázaných zástupců je 3a a ze zaměstnanců tuto činnost okrajově dělá jeden.15“


V souladu s § 32 odst. 4 písm. c) ZPKT je účastník řízení coby investiční zprostředkovatel povinen zavést a udržovat: „postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi investičním zprostředkovatelem, včetně jeho vedoucích osob, vázaných zástupců a zaměstnanců, a jeho zákazníky či potenciálními zákazníky nebo jeho zákazníky či potenciálními zákazníky navzájem“.

(38)

Povinnosti stanovené účastníku řízení v § 32 odst. 4 písm. c) ZPKT byly do 5.3.2014 blíže rozvedeny v § 20 vyhlášky č. 123/2007 Sb. Od 5.3.2014 do 7.8.2014 byla problematika střetu zájmů upravena v § 21 vyhlášky č. 23/2014 Sb.

(39)

V současné době je pak problematika postupů pro zjišťování a řízení střetu zájmů upravena v: - § 21 odst. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba zajistí, že orgánům a výborům, pokud jsou zřízeny, jejich členům a dalším pracovníkům a útvarům je na všech řídicích a organizačních úrovních vymezena působnost a pravomoci tak, aby bylo dostatečně zamezeno vzniku možného střetu zájmů.“ - § 21 odst. 2 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba identifikuje oblasti, kde existuje možnost vzniku střetu zájmů, včetně možných střetů mezi zájmy povinné osoby a klientů, v rámci skupiny, jejíž je povinná osoba členem, při zastupování a při outsourcingu.“ - § 21 odst. 3 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba zajistí, že její postupy pro výkon činností jsou stanoveny tak, aby omezily možnosti střetu zájmů. Povinná osoba dále zajistí, že oblasti střetu zájmů a oblasti jeho možného vzniku jsou také předmětem průběžného nezávislého sledování vnitřním auditem nebo jiným srovnatelným způsobem.“ - § 21 odst. 4 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba stanoví pracovníkům povinnost informovat ji stanoveným způsobem bez zbytečného odkladu o vzniklém nebo hrozícím střetu zájmů, zejména pokud se takový střet týká nebo mohl týkat pracovníka samého.“ - § 21 odst. 5 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba zajistí odpovídající nezávislost výkonu vnitřní kontroly vzhledem k povaze, předmětu a významu kontroly a zamezení střetu zájmů při zajišťování všech kontrolních mechanismů včetně kontroly řízení rizik a compliance. Jako součást plnění požadavku podle věty první povinná osoba zajistí, že a) pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích jsou nezávislí na útvarech, které kontrolují, a b) výkon funkce řízení rizik a výkon funkce compliance jsou vzájemně odděleny, ledaže by takové uspořádání bylo nepřiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností povinné osoby.“

15

Spis č.l. 237 a 238

12

(40)

Délka protiprávního jednání účastníka řízení, který nesplnil povinnost stanovenou mu v § 32 odst. 4 písm. c) ZPKT, započala dne 8.1.2013 (kdy byl účastník řízení registrován správním orgánem jako investiční zprostředkovatel), a byla ukončena dne 20.11.2014, kdy bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření týkající se odstranění nedostatků.

(41)

Účastník řízení v období od 8.1.2013 do 20.11.2014 neměl zavedeny a neudržoval v souladu s § 32 odst. 4 písm. c) ZPKT postupy pro zjišťování a řízení střetu zájmů mezi investičním zprostředkovatelem, včetně jeho vedoucích osob, vázaných zástupců a zaměstnanců, a jeho zákazníky či potenciálními zákazníky nebo jeho zákazníky či potenciálními zákazníky navzájem v rozsahu: - do 5.3.2014 stanoveném § 20 vyhlášky č. 123/2007 Sb., - od 5.3.2014 do 7.8.2014 stanoveném § 21 odst. 1 vyhlášky č. 23/2014 Sb. a - od 7.8.2014 stanoveném § 21 vyhlášky č. 163/2014 Sb., a tím se dopustil správního deliktu upraveného v § 157 odst. 5 písm. b) ZPKT.

3.4.

Ad I. (iv) výroku rozhodnutí – problematika kontrolních a bezpečnostních opatření při zpracování a evidenci informací podle § 32 odst. 4 písm. d) ZPKT

(42)

V odst. 21 až 23 oznámení o zahájení správního řízení vytknul správní orgán účastníku řízení, že nedisponuje kontrolními a bezpečnostními opatřeními při zpracování a evidenci informací § 32 odst. 4 písm. d) ZPKT. Tato část oznámení o zahájení správního řízení navazovala na nedostatky zjištěné u účastníka řízení v průběhu kontroly a zaznamenané na str. 9 protokolu o kontrole.


V průběhu státní kontroly zjistil správní orgán, že účastník řízení nevypracoval žádné vnitřní předpisy, které by upravovaly kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací § 32 odst. 4 písm. d) ZPKT.


Na výše uvedená zjištění reagoval účastník řízení tím, že ve vnitřním předpise „Organizační struktura“ upravil v části „IV Informační systém“ v rámci činnosti IZ problematiku informačních systémů, ve které uvedl, že v rámci zprostředkování důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření používá informační systémy jednotlivých penzijních společností, se kterými spolupracuje a každý zprostředkovatel má do těchto systémů přístup na základě přidělených hesel. Dále tato část upravuje problematiku evidence uzavřených smluv, která se provádí prostřednictvím vnitřního evidenčního systému účastníka řízení. K zabezpečení údajů v informačním systému účastníka řízení pak bylo uvedeno: „Zabezpečení dat a počítačové sítě je zajištěno krom mechanických bezpečnostních zámků na objektu také monitoringem objektu a prostor PCO“.

(45)

Ve vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení ze dne 19.2.2015 se účastník řízení k tomuto bodu nevyjádřil.

13


V souladu s § 32 odst. 4 písm. d) ZPKT je účastník řízení jako investiční zprostředkovatel povinen zavést a udržovat: „kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací“.

(47)

Povinnosti stanovené účastníku řízení v § 32 odst. 4 písm. d) ZPKT byly do 5.3.2014 blíže rozvedeny v § 18 vyhlášky č. 123/2007 Sb. Počínaje 5.3.2014 do 7.8.2014 pak byla problematika administrativních postupů a vyřizování stížností zákazníků, upravena v § 23 odst. 5 vyhlášky č. 23/2014 Sb.

(48)

V současné době je pak tato problematika upravena v § 23 odst. 5 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba a) stanoví podmínky přístupu pracovníků k informačním a komunikačním systémům a údajům v nich zaznamenaným, rozsah přístupových práv a proces jejich stanovení, včetně způsobu rozhodování o rozsahu přístupových práv jednotlivých pracovníků a rozhodování o jejich změnách, b) stanoví způsob zajištění a podmínky, za kterých budou do informačních a komunikačních systémů ukládána data související s prováděnými obchody a poskytovanými službami a prováděny jejich dovolené úpravy, podmínky nakládání s těmito daty a zajištění snadné zjistitelnosti jejich původního obsahu a provedených úprav a c) zabezpečuje ochranu informačních a komunikačních systémů před přístupem a zásahy ze strany neoprávněných osob a před poškozením a možnost zpětně získat stanovené informace i v případě, že k poškození došlo.“

(49)

Délka protiprávního jednání účastníka řízení, který nesplnil povinnost stanovenou mu v § 32 odst. 4 písm. d) ZPKT, započala dne 8.1.2013 (kdy byl účastník řízení registrován správním orgánem jako investiční zprostředkovatel), a byla ukončena dne 20.11.2014, kdy bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření týkající se odstranění nedostatků.

(50)

Účastník řízení v období od 8.1.2013 do 20.11.2014 neměl zavedena a neudržoval v souladu s § 32 odst. 4 písm. d) ZPKT kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, v rozsahu: - do 5.3.2007 stanoveném § 20 vyhlášky č. 123/2007 Sb., - od 5.3.2014 do 7.8.2014 stanoveném § 21 odst. 1 vyhlášky č. 23/2014 Sb. a - od 7.8.2014 stanoveném § 21 odst. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb., a tím se dopustil správního deliktu upraveného v § 157 odst. 5 písm. b) ZPKT.

3.5.

Ad I. (v) výroku rozhodnutí - pravidla vnitřní kontroly zahrnující průběžnou kontrolu dodržování povinností stanovených ZPKT, jinými právními předpisy a povinností plynoucích z vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele § 34 odst. 2 písm. e) ZPKT

(51)

V odst. 24 až 26 oznámení o zahájení správního řízení vytknul správní orgán účastníku řízení, že nedisponuje pravidly vnitřní kontroly zahrnující průběžnou kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy a povinností plynoucích z vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele podle § 32 odst. 4 písm. e) ZPKT. Tato část oznámení o zahájení správního řízení

14

navazovala na nedostatky zjištěné u účastníka řízení v průběhu kontroly a zaznamenané na str. 9 a 10 protokolu o kontrole. 3.5.1. Skutková zjištění (52)

Posledním aspektem činnosti investičního zprostředkovatele, na který se správní orgán při kontrole zaměřil, byla problematika vnitřního kontrolního systému účastníka řízení a oblast compliance. V této souvislosti správní orgán zjistil, že v případě účastníka řízení byla tato problematika omezena na již citovaný dokument „Organizační struktura“, ve které byl jednatel účastníka řízení Ing. Jan Kluger označen jako osoba odpovědná za legislativu. Účastník řízení neprováděl žádné vnitřní kontroly, ani nevypracoval zprávu o své činnosti a nedisponoval vnitřními předpisy upravujícími tyto oblasti.


Problematice compliance a pravidlům vnitřní kontroly věnoval účastník řízení pozornost ve vnitřním předpise „Organizační struktura“, a to konkrétně v části VI Compliance a pravidla vnitřní kontroly, kde stanovil účastník řízení osobou odpovědnou za compliance Ing. Jana Klugera. Dále zde bylo uvedeno: „V případě nových změn a úprav v legislativní činnosti pro výkon IZ zajistí jednatel Ing. Jan Kluger úpravu a doplnění předmětných vnitřních předpisů.“

(54)

Ani k tomuto bodu nezaujal účastník řízení stanovisko ve vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení ze dne 19.2.2015.


V souladu s § 32 odst. 4 písm. e) ZPKT platí, že: „K zajištění obezřetného poskytování investičních služeb investiční zprostředkovatel vzhledem k povaze a rozsahu poskytovaných služeb zavede a udržuje (...) pravidla vnitřní kontroly zahrnující průběžnou kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy a povinností plynoucích z vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele.“

(56)

Povinnosti stanovené účastníku řízení v § 32 odst. 4 písm. e) ZPKT byly do 5.3.2014 blíže rozvedeny v § 20 odst. 5, § 31 odst. 1 a násl. vyhlášky č. 123/2007 Sb. Počínaje 5.3.2014 pak byla do 7.8.2014 problematika organizačního uspořádání účastníka řízení coby investičního zprostředkovatele upravena v § 21 odst. 5, § 46 odst. 1 a 2, a § 48 odst. 1 vyhlášky č. 23/2014 Sb.

(57)

V současné době je problematika pravidel vnitřní kontroly upravena zejména v: - § 46 odst. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba zavede a udržuje kontrolní funkce a mechanismy a postupy pro kontrolní činnost na všech řídicích a organizačních úrovních. Povinná osoba zajistí, že pracovníci ve vnitřních kontrolních funkcích mají soustavně pro výkon svých kontrolních působností odpovídající personální a další předpoklady.“, - § 46 odst. 2 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Kontrolní činnosti jsou součástí běžné, zpravidla každodenní, činnosti povinné osoby a zahrnují zejména a) kontrolu po linii řízení, b) přiměřené kontrolní mechanismy pro jednotlivé procesy, zejména kontrolu průběhu činností a transakcí, kontrolu řízení rizik, ověřování výstupů 15

-

-

-

-

-

používaných systémů a modelů, kontrolu dodržování právních a vnitřních předpisů a limitů včetně vyhodnocování aktuálnosti, ucelenosti a úplnosti vnitřních předpisů a soustavy limitů, kontrolu řízení střetů zájmů, kontrolu spolehlivosti bezpečnostních opatření, kontrolu schvalování a autorizace transakcí nad stanovené limity, ověřování detailů transakcí, pravidelnou rekonciliaci, a rovněž kontrolní mechanismy pro činnosti, které povinná osoba outsourcuje nebo hodlá outsourcovat, a c) fyzickou kontrolu; fyzická kontrola se zaměřuje zejména na omezení přístupu k hmotnému majetku, cenným papírům a jiným finančním aktivům a na pravidelné inventury majetku.“; v § 47 odst. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba zajistí soustavný a účinný výkon funkce compliance a funkce vnitřního auditu.“; v § 47 odst. 2 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Systém vnitřní kontroly zahrnuje mechanismy povinné osoby pro interní hlášení pracovníků o porušení nebo hrozícím porušení požadavků stanovených touto vyhláškou, zákonem, který tato vyhláška provádí, nařízením nebo jinými relevantními předpisy včetně vnitřních, včetně mechanismů pro sdělování konkrétních obav pracovníků ohledně funkčnosti nebo efektivnosti řídicího a kontrolního systému nebo některé jeho součásti, mimo běžné informační toky.“; v § 47 odst. 3 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „V rámci systému vnitřní kontroly povinná osoba zavede a udržuje vnitřní mechanismy preventivního i následného vyhodnocování funkčnosti a efektivnosti řídicího a kontrolního systému jako celku a jeho součástí.“; v § 48 odst. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba zavede a udržuje zásady a postupy pro zajišťování compliance.“; v § 48 odst. 2 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba zajistí průběžnou kontrolu dodržování právních povinností a povinností plynoucích z jejích vnitřních předpisů.“; v § 48 odst. 3 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Povinná osoba zajistí výkon compliance a související kontroly tak, že je rovněž zabezpečeno a) informování osob ve vrcholném vedení o veškerých zjištěných odchylkách a nesouladech, b) informování vedoucího orgánu o významných odchylkách a nesouladech, c) informování osob ve vrcholném vedení o připravovaných nebo nových právních předpisech a uznávaných standardech týkajících se činností povinné osoby a d) poskytování dalších účelných informací ohledně compliance vedoucímu orgánu a osobám ve vrcholném vedení.“; v § 48 odst. 3 vyhlášky č. 163/2014 Sb.: „Zásady a postupy pro zajišťování compliance pokrývají uceleně a propojeně veškeré činnosti povinné osoby.“

(58)

Délka protiprávního jednání účastníka řízení, který nesplnil povinnost stanovenou mu v § 32 odst. 4 písm. e) ZPKT, započala dne 8.1.2013 (kdy byl účastník řízení registrován správním orgánem jako investiční zprostředkovatel), a byla ukončena dne 20.11.2014, kdy bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření týkající se odstranění nedostatků.

(59)

Účastník řízení v období od 8.1.2013 do 20.11.2014 neměl zavedena a neudržoval v souladu s § 32 odst. 4 písm. e) ZPKT pravidla vnitřní kontroly zahrnující průběžnou kontrolu dodržování povinností stanovených tímto zákonem, jinými právními předpisy a povinností plynoucích z vnitřních předpisů investičního zprostředkovatele v rozsahu: - do 5.3.2007 stanoveném § 31 odst. 1 vyhlášky č. 123/2007 Sb., 16

- od 5.3.2014 do 7.8.2014 stanoveném § 46 odst. 1 a § 48 odst. 1 vyhlášky č. 23/2014 Sb. a - od 7.8.2014 stanoveném § 46 až § 48 odst. 1 vyhlášky č. 163/2014 Sb., a tím se dopustil správního deliktu upraveného v § 157 odst. 5 písm. b) ZPKT.

3.6.

Ad I (vi) výroku rozhodnutí - zajištění nabízení a zprostředkování uzavření smluv o důchodovém spoření dle ZDS a smluv o doplňkovém penzijním spoření podle ZDPS

(60)

V odst. 38 oznámení o zahájení správního řízení vytknul správní orgán účastníku řízení, že při nabídce doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření nedisponoval vnitřním administrativním a kontrolním systémem tak, jak je vymezen v § 32 odst. 4 písm. a) až e) ZPKT.


V průběhu kontroly správní orgán u účastníka řízení identifikoval nedostatky týkající se zajištění obezřetného poskytování investičních služeb, popsané v tomto rozhodnutí v odst. 9 až odst. 46. Tyto nedostatky pak mají přesah do činnosti účastníka řízení, který je oprávněn nabízet a zprostředkovávat uzavření smlouvy o důchodovém spoření podle ZDS a smlouvy o doplňkovém penzijním spoření podle ZDPS.

(62)

V konkrétní rovině správní orgán zjistil, že účastník řízení nepřizpůsobil svůj vnitřní kontrolní systém dle § 32 odst. 4 ZPKT své činnosti v oblasti nabídky doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření. Dále, jak vyplynulo v průběhu kontroly konané u účastníka řízení, ten sjednal 33 dodatků smluv o penzijním připojištění a 2 smlouvy o doplňkovém penzijním spoření16.


Ve vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení ze dne 19.2.2015 se účastník řízení k tomuto bodu nevyjádřil.


V souladu s § 75 odst. 3 ZDPS platí, že: „Investiční zprostředkovatel svým systémem zajištění obezřetného poskytování investičních služeb, zavedeným a udržovaným podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, pokryje rovněž činnosti podle § 74 odst. 1. Tato povinnost se obdobně vztahuje i na obchodníka s cennými papíry, pokud vykonává činnosti podle § 74 odst. 1.“ Dále, v souladu s § 74 odst. 1 ZDPS platí: „Vyvíjet činnosti směřující k tomu, aby zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, a uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o doplňkovém penzijním spoření...“ Nesplnění povinnosti stanovené § 75 odst. 3 ZDPS je pak správním deliktem podle § 163 odst. 5 písm. c) ZDPS: „Investiční zprostředkovatel nebo obchodník s cennými papíry se dopustí správního deliktu tím, že

16

Spis č.l. 147 a 148 a dále CD spis č.l. 5, soubor: \2_Přijaté materiály, kontrola na místě, elektronická zpráva 2014_029823_CNB_580_TOP SERVIS_pojištění, příloha Evidence smluv podle DPS

17

při výkonu činnosti podle § 74 (...) nezavede nebo neudržuje požadavky na obezřetné poskytování činností způsobem podle § 75 odst. 3.“ (65)

Dále, v souladu s § 92 odst. 3 ZDS platí, že: „Investiční zprostředkovatel svým systémem zajištění obezřetného poskytování investičních služeb, zavedeným a udržovaným podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, pokryje rovněž činnosti podle § 91 odst. 1. Tato povinnost se obdobně vztahuje i na obchodníka s cennými papíry, pokud vykonává činnosti podle § 91 odst. 1.“ Dále, v souladu s § 91 odst. 1 ZDS platí: „Pouze (...) investiční zprostředkovatel, (...), je oprávněn jako podnikatel a) vyvíjet činnost směřující k tomu, aby zájemce o důchodové spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o důchodovém spoření, b) uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o důchodovém spoření.“ Nesplnění povinnosti stanovené v § 92 odst. 3 ZDS je pak správním deliktem upraveným podle § 104 odst. 2 písm. e) ZDS.

(66)

Délka protiprávního jednání účastníka řízení, který nesplnil povinnost stanovenou mu v § 32 odst. 4 písm. a) ZPKT, započala dne 15.1.2013 (kdy byl účastník řízení oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření a důchodové spoření), a byla ukončena dne 20.11.2014, kdy bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření týkající se odstranění nedostatků.

(67)

Účastník řízení v období od 15.1.2013 do 20.11.2014 neudržoval v souladu s § 32 odst. 4 ZPKT vnitřní kontrolní systém poskytování investičních služeb, který by pokrýval i oblast zprostředkování uzavření smluv o doplňkovém penzijním spoření a důchodovém spoření, a tím nesplnil povinnost stanovenou mu v § 75 odst. 3 ZPDS a § 92 odst. 3 ZDS, a tím se dopustil správního deliktu upraveného v § 163 odst. 5 písm. c) ZDPS a § 104 odst. 2 písm. e) ZDS.

3.7.

Ad I (vii) výroku rozhodnutí – evidence komunikace s klienty při distribuci doplňkového penzijního spoření

(68)

V odst. 39 oznámení o zahájení správního řízení vytknul správní orgán účastníku řízení, že ten v souladu s § 75 odst. 4 ZDPS nevedl evidenci, která by obsahovala předmět komunikace s klienty.


V průběhu kontroly účastník řízení předložil seznam 33 dodatků smluv o penzijním připojištění dle zákona č. 42/1994 Sb. a evidenci 2 uzavřených smluv o doplňkovém penzijním spoření17 klientů _____ __________ a _________ ______. V evidenci uzavřených smluv o doplňkovém penzijním spoření pak bylo uvedeno, že předmětem komunikace mezi účastníkem řízení a výše uvedenými klienty byla „nová smlouva“. Žádné další údaje v dané evidenci uvedeny nebyly; zejména v případě položky „obsah komunikace“ absentovaly údaje o tom, kdo inicioval jednání a z jakého důvodu. Viz záznam z evidence smluv o doplňkovém penzijním spoření:

17

CD spis č.l. 5, soubor: \2_Přijaté materiály, kontrola na místě, elektronická zpráva 2014_029823_CNB_580_TOP SERVIS_pojištění, příloha Evidence smluv podle DPS

18


Účastník řízení se k tomuto bodu ve vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení ze dne 19.2.2015 nevyjádřil.


V souladu s § 75 odst. 1 ZDPS platí, že: „Osoba uvedená v § 74 odst. 1 je povinna vykonávat činnosti podle § 74 odst. 1 s odbornou péčí.“ Mezi osobami uvedenými v § 74 odst. 1 ZDPS je pak uveden pod písm. b) i investiční zprostředkovatel; činností, na kterou pak odkazuje § 75 odst. 1 ZDPS je pak: „činnosti směřující k tomu, aby zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastník měl příležitost s penzijní společností uzavřít smlouvu o doplňkovém penzijním spoření, a uzavírat jménem a na účet penzijní společnosti smlouvy o doplňkovém penzijním spoření.“ Dále, v souladu s § 75 odst. 4 ZDPS platí, že: „Investiční zprostředkovatel a obchodník s cennými papíry vedou o výkonu činností uvedených v § 74 odst. 1 evidenci, která obsahuje zejména údaje o uzavřených smlouvách o doplňkovém penzijním spoření.“ Na toto ustanovení pak navazuje § 75 odst. 5 písm. b) ZDPS dle kterého platí, že: „V souvislosti s evidencí podle odstavce 4 osoba tam uvedená dále v souvislosti s výkonem činností uvedených v § 74 odst. 1 zachytí písemně nebo jiným průkazným způsobem alespoň datum a čas komunikace, identifikaci stran komunikace, pokud je dostupná, a obsah komunikace“ Porušení povinnosti stanovené v § 75 odst. 1 ve spojení s odst. 5 písm. b) ZDPS je pak naplněním skutkové podstaty správního deliktu upraveného v § 163 odst. 5 písm. e) ZDPS.

(72)

Délka protiprávního jednání účastníka řízení je v posuzovaném případě vymezena dvěma záznamy komunikace s klienty, a počíná běžet dne 26.6.2013 záznamem o komunikaci ve věci smlouvy o doplňkovém penzijním spoření klienta _________ ______, číslo smlouvy 3006101297 (smlouva uzavřena téhož dne) a končí dnem 30.1.2014 záznamem o komunikaci ve věci smlouvy o doplňkovém penzijním spoření klientky _____ __________, číslo smlouvy 3006101253 (smlouva uzavřena téhož dne).

(73)

Účastník řízení v období od 26.6.2013 do 30.1.2014 nevedl řádně evidenci podle § 75 odst. 4 ve spojení s § 75 odst. 5 písm. b) ZDPS, když jím vedená evidence komunikace mezi ním a účastníkem obsahovala v části „předmět komunikace“ pouze uvedení „nová smlouva“, aniž by zde byly uvedeny další skutečnosti – např. zda byl iniciátorem jednání klient nebo účastník řízení, o jakou smlouvu se mělo jednat. Tímto jednáním se účastník řízení dopustil správního deliktu upraveného v § 163 odst. 5 písm. e) ZDPS.

19

3.8.

Ad I (viii) výroku rozhodnutí - uzavírání smluv o doplňkovém penzijním spoření

(74)

V odst. 40 až 43 oznámení o zahájení správního řízení vytknul správní orgán účastníku řízení, že ten řádně nezaznamenával požadavky a potřeby klientů při sjednávání doplňkového penzijního spoření. Tato část oznámení o zahájení správního řízení navazovala na skutková zjištění učiněná správním orgánem v průběhu kontroly a popsaná na str. 13 a 14 protokolu o kontrole.


K předloženým smlouvám o doplňkovém penzijním spoření klientů _____ __________ a _________ ______ uvedl účastník řízení, že za účelem získání potřebného rozsahu informací před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření používá formuláře poskytnuté penzijními společnostmi18.

(76)

V případě zaznamenání požadavků a potřeb u _____ __________ před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření byly její požadavky a potřeby zaznamenány na předtištěný formulář Penzijní společnosti České pojišťovny. V části „Důvody, na kterých zprostředkovatel zakládá svá doporučení finančního produktu“ pak byla označena položka „Čerpání státních výhod“. Měsíční příspěvek _____ __________ měl činit 300 Kč. V případě _____ __________ také nebylo v předtištěném formuláři uvedeno, jakými znalostmi disponuje tato klientka ve vztahu k investičním nástrojům, do kterých měl investovat účastnický fond. Klientka _____ __________ pouze uvedla, že nemá žádné zkušenosti s finančními produkty a investičními nástroji19.

(77)

Totožným způsobem pak bylo postupováno i v případě _________ ______, kdy na totožném formuláři byla označena položka „Dodatečný příjem v důchodu“. Měsíční příspěvek _________ ______ měl činit 1 000 Kč. I v případě klienta _________ ______ účastník řízení nezjišťoval, zda ten disponuje znalostmi ve vztahu k investičním nástrojům, do kterých měl investovat účastnický fond. Stejně jako klientka _____ __________, tak i klient ________ ______ uvedl, že nemá žádné zkušenosti s finančními produkty a investičními nástroji20.

(78)

Jak v případě _____ __________, tak _________ ______ nebylo více rozvedeno, jakým dalším způsobem založil účastník řízení své doporučení výše jmenovaným osobám sjednat si doplňkové penzijní spoření právě u Penzijní společnosti České pojišťovny.


K tomuto bodu uvedl účastník řízení ve vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení ze dne 19.2.2015 následující21: „U této problematiky sjednávání DPS a DS uvádím, že k výkonu této činnosti používáme výhradně smlouvy, podmínky, tiskopisy či další dokumenty příslušné penzijní společnosti. Tato společnost nás proškolila a tyto dokumenty předala. V uvedených smlouvách dodané penzijní společností je pak

18

CD spis č.l. 5, soubor: \2_Přijaté materiály, kontrola na místě, vyjádření účastníka řízení ze dne 14.7.2014, č.j. 2014/16651/CNB/580. 19 Spis č.l. 151 až 154 20 Spis č.l. 160 až 164 21 Spis č.l. 239

20

uveden i rozsah komunikace a dotazník, který při jednání s klientem používám. Přesto kontrolní orgán považuje komunikaci zapsanou v dotazníku za nedostatečnou, což mě překvapilo. Domníval jsem se, že pokud používám tiskopisy příslušné penzijní společnosti, tak jsou tyto v naprostém pořádku. Znovu bych chtěl poznamenat, že v žádném případě nechceme klienta a zákazníka poškozovat, naopak chceme být pro něj dobrým poradcem. Nikdy jsme žádného klienta nepoškodili a snažíme se k němu přistupovat korektně a otevřeně, aby i on sám nás mohl doporučit svým známým, což se v řadě případů stává.“ (80)

K výše uvedenému argumentu účastníka řízení správní orgán uvádí, že primárně je nutné odlišit v případě uzavírání smlouvy o doplňkovém penzijním spoření dvě na sebe navazující fáze. První oblastí je zaznamenání předsmluvního jednání vedoucího k uzavření takové smlouvy, jehož součástí je i naplnění požadavků stanovených v § 130 odst. 4 ZDPS a § 136 odst. 1 písm. b) ZDPS. Druhou oblastí je vyplnění formulářové smlouvy způsobem, kdy tato smlouva bude platně uzavřena. Pokud formulářová smlouva, předložená konkrétní penzijní společností, neobsahuje ustanovení, prostřednictvím kterých by bylo možné ze strany účastníka řízení dostát povinnostem stanoveným mu v § 130 odst. 4 a § 136 odst. 1 písm. b) ZDPS22, účastník řízení je povinen vyvinout činnost směřující k odstranění tohoto nedostatku, kdy touto činností může být i vypracování vlastního záznamu z jednání s klientem.

(81)

Závěrem pak považuje správní orgán za nutné upozornit na fakt, že pokud účastník řízení spoléhal při plnění povinnosti stanovené mu v § 130 odst. 4 a § 136 odst. 1 písm. b) ZDPS na formulářové smlouvy dodané penzijní společností, pak se nejedná o liberační důvod podle § 164 odst. 1 ZDPS.


V souladu s § 75 odst. 1 ZDPS platí, že: „Osoba uvedená v § 74 odst. 1 je povinna vykonávat činnosti podle § 74 odst. 1 s odbornou péčí.“ Na toto ustanovení pak navazuje § 75 odst. 2 ZDPS, dle kterého platí, že: „Na osobu uvedenou v § 74 odst. 1 se při výkonu činností uvedených v § 74 odst. 1 použijí obdobně § 126 až 140 upravující povinnosti při jednání s účastníky.“ Dále, v souladu s § 130 odst. 4 ZDPS platí, že: „Před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření a před každou její změnou je penzijní společnost povinna na základě informací poskytnutých účastníkem zaznamenat požadavky a potřeby účastníka související se sjednávanou smlouvou o doplňkovém penzijním spoření a důvody, na kterých penzijní společnost zakládá svá doporučení pro výběr dané strategie spoření, a to v písemné podobě, a jedno vyhotovení předat účastníkovi.“ V souladu s § 136 odst. 1 písm. b) ZDPS platí, že: „Před uzavřením smlouvy o doplňkovém penzijním spoření je penzijní společnost povinna získat od účastníka nezbytné informace o jeho znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých účastnické fondy investují.“ Porušení povinnosti jednat s odbornou péčí stanovené v § 75 odst. 1 ZDPS nesplněním povinností stanovených v § 130 odst. 4 a § 136 odst. 1 písm. b) ZDPS je pak správním deliktem upraveným v § 163 odst. 5 písm. b) ZDPS.

22

V souladu s § 130 odst. 4 ZDPS by tak měl účastník řízení zaznamenat minimálně profil klienta (jeho vztah k riziku, finanční možnosti, soulad investiční strategie penzijního fondu a profilu klienta), důvody pro volbu doplňkového penzijního spoření, případnou existenci finančních produktů sjednaných klientem, které mají podobný cíl (např. důchodové spoření, důchodové pojištění etc.).

21

(83)

Účastník řízení nezaznamenal v případě klientů _________ ______ dne 26.6.2013 a _____ __________ dne 30.1.2014 podle § 130 odst. 4 ZDPS požadavky a potřeby klientů před sjednáním smlouvy o doplňkovém penzijním spoření, a dále nezískal od těchto klientů nezbytné informace o jejich znalostech a zkušenostech s investičními nástroji, do kterých účastnický fond investuje podle § 136 odst. 1 písm. b) ZDPS, a tím se dopustil správního deliktu upraveného v § 163 odst. 5 písm. b) ZDPS.

3.9.

Sankce

(84)

Porušením povinnosti stanovené v § 32 odst. 4 ZPKT se účastník řízení dopustil správního deliktu upraveného § 157 odst. 5 písm. b) ZPKT, za jehož spáchání je správní orgán oprávněn uložit v souladu s § 157 odst. 14 písm. b) téhož zákona pokutu až do výše 10 mil. Kč. V daném případě se jedné o vícečinný souběh stejnorodý, když účastník řízení více skutky spáchal správní delikt stejné skutkové podstaty23.

(85)

Tím že účastník řízení nepřizpůsobil vnitřní kontrolní systém podle § 32 odst. 4 ZPKT své činnosti v oblasti nabídky doplňkového penzijního spoření a důchodového spoření, dopustil se správních deliktů upravených v: - § 163 odst. 5 písm. c) ZDPS, za jehož spáchání je správní orgán oprávněn uložit v souladu s § 163 odst. 10 ZDPS pokutu až do výše 5 mil. Kč a - § 104 odst. 2 písm. e) ZDS, za jehož spáchání je správní orgán oprávněn uložit v souladu s § 104 odst. 7 ZDS oprávněn uložit pokutu až do výše 10 mil. Kč.

(86)

Dále se účastník řízení dopustil správního deliktu upraveného v § 163 odst. 5 písm. e) ZDPS, za jehož spáchání je správní orgán v souladu s § 163 odst. 10 téhož zákona oprávněn uložit pokutu až do výše 5 mil. Kč a správního deliktu upraveného v § 163 odst. 5 písm. b) ZDPS, za jehož spáchání je správní orgán v souladu s § 163 odst. 10 ZDPS oprávněn uložit pokutu až do výše 5 mil. Kč.

(87)

V posuzovaném případě se tak jedná ze strany účastníka řízení o vícečinný souběh nestejnorodý, kdy účastník řízení vícero skutky spáchal celkem 5 správních deliktů různých skutkových podstat.

(88)

V kontextu výše uvedeného pak správní orgán uvádí, že v souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu se při ukládání sankce účastníku řízení za spáchání celkem 5 správních deliktů, upravených 3 různými právními normami, řídil zásadou absorbce24, což znamená, že se rozhodl uložit účastníku řízení sankci ve výměře nejpřísněji trestního sbíhajícího se deliktu. V posuzovaném případě se jedná o správní delikty upravené v § 157 odst. 5 písm. b) ZPKT a § 104 odst. 2 písm. e) ZDS, za které lze shodně uložit pokutu až do výše 10 mil. Kč.

23

Viz Jelínek Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. Linde Praha, a.s. – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka. Praha: 2006. Str. 312 a násl. 24 Viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 A 98/2001-36 ze dne 12.12.2003: „Jak již bylo mj. konstatováno v rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 12. 1995, č. j. 6 A 216/93-34 (publikovaného pod č. 182 soudní judikatury ve věcech správních), je-li jedním právním jednáním či opomenutím naplněna skutková podstata více správních deliktů (souběh), k jejichž projednání je příslušný týž správní orgán, postupuje tento správní orgán analogicky podle ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích a uloží sankci ve výměře nejpřísněji trestního sbíhajícího se deliktu (zásada absorpční), nestanoví-li zvláštní zákon jinak.“

22

(89)

V tomto případě se rozhodl správní orgán uložit pokutu ve výši 25 000 Kč za spáchání správního deliktu upraveného v § 157 odst. 5 písm. b) ZPKT, a to z následujících důvodů. Primárně správní orgán poukazuje na skutečnost, že nesplnění povinností stanovených v § 32 odst. 4 písm. a) až e) ZPKT mělo u účastníka řízení dlouhodobý charakter, když účastník řízení byl povinen splnit povinnosti stanovené mu v § 32 odst. 4 písm. a) až e) ZPKT ke dni 8.1.2013, kdy byl registrován jako investiční zprostředkovatel. Od tohoto data také mohl účastník řízení navázat spolupráci se subjekty uvedenými v § 29 odst. 1 písm. b) ZPKT. Nesplnění požadavků kladených na účastníka řízení v § 32 odst. 4 písm. a) až e) ZPKT pak mělo sekundárně dopad i do činnosti účastníka řízení podle ZDPS a ZPS (viz odst. 55 až 61 tohoto rozhodnutí).

(90)

Dále, při ukládání pokuty správní orgán zohlednil změnu právní úpravy, a to konkrétně § 192 odst. 2 ZPKT, který zněl do 21.7.2014: „Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.“ Po novele ZPKT, provedené zákonem č. 135/2014 Sb., pak zní § 192 odst. 2 ZPKT s účinností od 22.7.2015 následně: „Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, popřípadě též k a) délce trvání porušení právní povinnosti, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným porušením právní povinnosti, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu, f) předchozím správním deliktům právnické osoby.“

(91)

Délka protiprávního jednání účastníka řízení, který nesplnil povinnosti stanovené mu v § 32 odst. 4 ZPKT, započala dne 8.1.2013 (kdy byl účastník řízení registrován správním orgánem jako investiční zprostředkovatel), a byla ukončena dne 20.11.2014, kdy bylo správnímu orgánu doručeno vyjádření týkající se odstranění nedostatků.

(92)

Jednání účastníka řízení má charakter trvajícího správního deliktu, tj. protiprávního stavu, který účastník řízení vyvolal a následně udržoval25, a daný stav je nutné posuzovat podle norem účinných k okamžiku ukončení protiprávního jednání účastníka řízení, tj. k 20.11.2014.

(93)

V souladu s § 192 odst. 1 ZPKT platí, že: „Právnická osoba neodpovídá za správní delikt, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby zabránila porušení právní povinnosti.“ V této souvislosti správní orgán uvádí, že

25

K povaze trvajících správního deliktu viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 9 As 40/2007 – 61 ze dne 8. listopadu 2007: „Nejvyšší správní soud v dané souvislosti uvádí, že pojem trvajícího deliktu byl pro potřeby praxe vytvořen právní teorií a je nejčastěji používán v trestním právu. Trestní právo z hlediska časového úseku, v němž byly trestné činy spáchány, od jednorázových trestných činů odlišuje trestné činy pokračující, trvající a hromadné. Společným znakem uvedených trestných činů je jejich dlouhodobost, skládají se buď z řady dílčích útoků nebo spočívají v udržování protiprávního stavu. Trvající trestný čin bývá pravidelně charakterizován jako čin, jímž pachatel vyvolá protiprávní stav, který posléze udržuje, anebo čin, kterým pachatel udržuje protiprávní stav, aniž zákon vyžaduje, aby jej též vyvolal. Zákon zde postihuje právě udržování protiprávního stavu. Trvající trestné činy se posuzují jako jediné jednání, které trvá tak dlouho, dokud pachatel udržuje protiprávní stav; jde tedy o jediný skutek a jediný trestný čin, který je ukončen teprve okamžikem odstranění protiprávního stavu. Trvající trestný čin se pak v návaznosti na výše uvedené počíná promlčovat teprve od okamžiku ukončení trestné činnosti, tj. od okamžiku odstranění stavu, jehož udržování je znakem trestného činu (shodně též Šámal, P., Púry, F., Rizman, S.: Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 23 a násl., případně Novotný, O. a kol.: Trestní právo hmotné. I. obecná část. 2. přepracované vydání. Praha: Kodex, 1995, s. 61).“

23

účastník řízení provedl nápravu závadného stavu až v reakci na výsledky státní kontroly. (94)

Dále, v souladu s § 192 odst. 2 ZPKT platí: „Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán, popřípadě též k a) délce trvání porušení právní povinnosti, b) finanční situaci právnické osoby, c) významu neoprávněného prospěchu právnické osoby, pokud jej lze stanovit, d) ztrátě třetích osob způsobené zjištěným porušením právní povinnosti, e) součinnosti této právnické osoby v řízení o správním deliktu, f) předchozím správním deliktům právnické osoby.“

(95)

K závažnosti protiprávního jednání účastníka řízení správní orgán uvádí, že se účastník řízení dopustil správního deliktu, za jehož spáchání lze uložit sankci až do částky ohraničené 10 mil. Kč, kdy tato hranice patří k druhé nejvyšší stanovené ZPKT.

(96)

Ve prospěch účastníka řízení je nutné uvést, že správní orgán nezaznamenal, že by absence splnění povinností stanovených účastníku řízení § 32 odst. 4 ZPKT měla přímý dopad na právem chráněné zájmy konkrétních klientů, tj. negativní následky. Taktéž nelze opomenout skutečnost, že účastník řízení nenavázal v oblasti poskytování investičních služeb spolupráci s žádným ze subjektů uvedených v taxativním výčtu v § 29 odst. 1 písm. b) ZPKT.

(97)

Ke způsobu spáchání správního deliktu pak správní orgán uvádí, že se jej účastník řízení dopustil omisivně, tj. nekonáním, když nesplnil povinnost stanovenou mu § 32 odst. 4 písm. ZPKT.

(98)

Ve věci okolností spáchaného správního deliktu je naopak nutné uvést, že účastníkem řízení vyvolaný protiprávní stav měl přesah i do povinnosti účastníka řízení podle dalších dvou právních předpisů – ZDPS a SDS. Tuto skutečnost pak správní orgán považuje za přitěžující.

(99)

K délce trvání protiprávního stavu vyvolaného účastníkem řízení správní orgán uvádí, že ten trval cca jeden a tři čtvrtě roku, kdy byl tento závadný stav odstraněn až v reakci na výsledky provedené státní kontroly vyjádřením účastníka řízení ze dne 20.11.2014

(100) K finanční situaci účastníka řízení pak správní orgán uvádí, že z jím předložených účetních podkladů vyplývá, že v roce 2013 dosáhl zisku před zdaněním ve výši 935 000 Kč a v roce 2014 ve výši 965 000 Kč26. Hospodaření účastníka řízení je tak konsolidované a účastník řízení nevykazuje ztrátu. Dále, vlastní kapitál účastníka řízení činil v roce 2013 částku 968 000 Kč a v roce 2014 částku 1 779 000 Kč. (101) Ve věci neoprávněného prospěchu, kterého účastník řízení dosáhl vyvoláním a udržováním vytknutého protiprávního stavu pak správní orgán uvádí, že v daném případě nelze dospět ke konkrétní částce nebo jinému prospěchu, které účastník řízení získal tím, že nesplnil povinnosti stanovené mu § 32 odst. 4 ZPKT.

26

Viz výkaz zisku a ztráty za rok 2014, spis č.l. 251.

24

(102) K totožnému závěru pak správní orgán dospěl i ve věci možné ztráty způsobené třetím osobám, když v průběhu správního řízení Sp/2014/313/573 nezjistil žádné osoby, které by byly jednáním účastníka řízení poškozeny. (103) Naopak je nutné poznamenat, že účastník řízení poskytl v průběhu správního řízení Sp/2014/313/573 správnímu orgánu plnou součinnost, když překládal požadované informace. (104) Ve věci sankční historie účastníka řízení pak správní orgán uvádí, že s účastníkem řízení nebylo nikdy vedeno správní řízení a nebyla mu v minulosti uložena sankce. (105) Na základě výše uvedeného dospěl správní orgán k rozhodnutí uložit účastníku řízení pokutu ve výši 25 000 Kč, která je dle názoru správního orgánu průsečíkem faktorů uvedených v § 192 odst. 1 a 2 ZPKT. Ukládaná pokuta představuje 0,5 % z maxima stanoveného v § 157 odst. 14 písm. b) ZPKT. Tato pokuta nemá vůči účastníku řízení likvidační charakter a zároveň naplňuje jak funkci generální, tak i individuální prevence. Ad. II Výroku rozhodnutí

4.

(106) V odst. 52 až 55 oznámení o zahájení správního řízení vznesl správní orgán vůči účastníku řízení podezření, že ten v rozporu s § 21 odst. 1 a 8 ZPZ nezaznamenával před uzavřením pojistné smlouvy na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Tato část oznámení o zahájení správního řízení navazovala na zjištění učiněná v průběhu kontroly, a popsaná v protokolu o kontrole na str. 16 a 17. 4.1.

Skutková zjištění

(107) V průběhu kontroly předložil účastník řízení celkem 17 záznamů z jednání s klientem podle § 21 odst. 8 ZPZ (dále jen „záznam podle § 21 odst. 8 ZPZ“). Vzor tohoto záznamu z jednání s klientem byl vypracován účastníkem řízení a používán při zprostředkování pojištění jeho zaměstnanci a podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli. (108) V případě záznamu podle § 21 odst. 8 ZPZ pořízeného z jednání s klientem ______ _______, bytem ______ __, ___ __ ____27 bylo v části „Požadavky a potřeby klienta související s pojištěním“ uvedeno: „Sjednání životního pojištění s příspěvkem zaměstnavatele“. V části téhož záznamu nazvané „Doporučení pro klienta a důvody, ze kterých doporučení vychází“ pak bylo uvedeno: „Na základě jednání se zaměstnavatelem byla doporučena a vybrána Generali Pojišťovna a.s. Pojištění typ Clever Invest investiční životní pojištění.“ V záznamu nebyla uvedena žádná informace týkající se způsobu určení výše pojistného nebo rozsahu pojištění _____ ______, nebo důvodů, proč byl v jeho případě zvolen dluhopisový fond, do kterého mělo být alokováno mimořádné pojistné placené zaměstnavatelem. Nebyla zde uvedena ani délka trvání pojištění, nebo datum narození klienta _____ ______. 27

Spis č.l. 131

25

Za účastníka řízení vyplňoval záznam z jednání s klientem jeho jednatel, Ing. Jan Kluger; tento záznam nese datum 5.8.2013. (109) Dále účastník řízení předložil záznam podle § 21 odst. 8 ZPZ z jednání s klientem _______ ________, bytem _____ __, ___ __ _____28. V tomto záznamu bylo v části „Požadavky a potřeby klienta související s pojištěním“ uvedeno následující: „připravit návrhy pojištění se zaměřením na krytí trvalých následků, denního odškodnění při úrazech. Pojistku bez spořící složky.“ V části „Doporučení pro klienta a důvody, ze kterých doporučení vychází“ pak bylo uvedeno: „Klient vybírá Uniqa. Zpracováno po komunikaci s klientem podle jeho zadání.“ Žádné další informace v tomto záznamu obsaženy nebyly. Záznam podle § 21 odst. 8 ZPZ pak vypracoval _________ _______, podřízený pojišťovací zprostředkovatel účastníka řízení, reg. číslo _________, a to dne 30.11.2013. Klient _____ ______ uzavřel prostřednictvím účastníka řízení FLEXI životní pojištění; v tomto případě se jedná o investiční životní pojištění nabízené Pojišťovnou České spořitelny. (110) Závěrem k této části pak považuje správní orgán za nutné zmínit i záznam z jednání podle § 21 odst. 8 ZPZ ve věci klienta _______ ______, bytem ____ __. _________ ____, ___ __ ________ ___ _____29. V části „Požadavky a potřeby klienta související s pojištěním“ bylo výslovně uvedeno následující: „Sjednání životního pojištění s příspěvkem zaměstnavatele dle požadavků klienta.“ Dále, v části „Doporučení pro klienta a důvody, ze kterých doporučení vychází“ bylo uvedeno: „Nabízené produkty odpovídají výše uvedeným potřebám klienta. Klient si pojištění u Generali pojišťovny zvolil dle vlastního uvážení a zkušeností s příslušnou pojišťovnou. Já jsem mu ho doporučil s ohledem na cenu, výhody produktu, funkčnost systému a evidence sjednaného pojištění u příslušné pojišťovny.“ Záznam z jednání s klientem vyhotovil v tomto případě _______ ________, podřízený pojišťovací zprostředkovatel účastníka řízení, reg. číslo _________, a to dne 30.9.2013. 4.2.

Vyjádření účastníka řízení a stanovisko správního orgánu

(111) Ve vyjádření k oznámení o zahájení správního řízení uvedl účastník řízení k tomuto bodu: „(...) V rámci této námitky bych si dovolil rozdělit problematiku na dvě skupiny. A sice první skupinu tvoří dodržování § 21 odst. 1 a 8 ZPZ při sjednávání a zprostředkovávání majetkového pojištění, pojištění odpovědnosti či vozidel a druhou skupinu tvoří dodržování § 21 odst. 1 a 8 ZPZ při sjednávání a zprostředkovávání životního pojištění. V rámci první skupiny nebyly kontrolním orgánem zjištěny žádné nedostatky, přitom uvedené pojištění je hlavním předmětem naší činnosti. Která se podílí na našem obratu cca 96%. Toto zjištění považujeme za úspěch naší práce a také za doložení toho, že uvedené děláme dobře. V rámci druhé skupiny, tedy při sjednávání životního pojištění, bylo kontrolním orgánem u třech případů namítnuto, že např. nejsou zcela dostatečně popsány požadavky klienta či doporučení pro klienta. Jako jedna z výtek bylo např. uvedeno, že jsme dostatečně nezdůvodnili, proč byl zvolen v uvedeném pojištění dluhopisový fond. V žádném případě jsme tímto klienta nechtěli nijak poškodit. Při sjednávání životního pojištění používáme taktéž tiskopisy příslušné pojišťovny a tyto vyplňujeme v požadovaném rozsahu, jinak by nám tyto pojišťovny uvedené vrátily k dopracování.“ 28 29

Spis č.l. 115 Spis č.l. 129

26

(112) K výše uvedenému argumentu účastníka řízení správní orgán uvádí, že v praxi rozlišuje mezi záznamem z jednání s klientem ve věci sjednávání neživotního pojištění (např. pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů), kdy tyto smlouvy jsou vysoce standardizované dle pojistných podmínek stanovených pojišťovnou, a jedná se o v praxi běžně používané produkty, a složitějšími pojistnými produkty, které jsou více individualizované a kombinují v sobě více finančních produktů. Tak je tomu i v případě tzv. investičního životního pojištění, které účastník řízení sjednal ve výše uvedených 3 případech. Investiční životní pojištění v sobě kombinuje dva rozdílné produkty – pojištění a investování. Tato skutečnost má pak dopad i do určení např. výše odkupného, jehož výše může kolísat v závislosti na úspěšnosti investování části pojistného do tzv. podílových jednotek a může jak růst, tak klesat. Dále je pak ve vztahu k tomuto produktu nutné zdůraznit i problematiku tzv. počátečních nákladů, které v prvních letech trvání pojištění výrazným způsobem snižují výši odkupného30. Tyto faktory pak ovlivňují lhůtu, na kterou je investiční životní pojištění sjednáváno. (113) Ve věci argumentu účastníka řízení týkajícího se tiskopisů správní orgán analogicky odkazuje na odst. 80 a 81 tohoto rozhodnutí. Dále považuje správní orgán za nezbytně nutné poukázat na fakt, že povinnost pojišťovacího zprostředkovatele dostát pravidlu „poznej svého zákazníka“ před sjednáním pojistné smlouvy (a zejména před sjednáním pojistné smlouvy týkající se komplikovanějšího pojistného produktu) opakovaně zdůraznil v celé řadě jím vydávaných výkladových materiálů a stanovisek, publikovaných na internetových stránkách www.cnb.cz: - Úřední sdělení ze dne 2. května 2012 k některým informačním povinnostem při jednávání a během trvání životního pojištění; - Úřední sdělení ze dne 27. srpna 2010 k některým povinnostem pojišťovacího zprostředkovatele; - Dohledový benchmark č. 1/2013 Odborná péče při nabízení investičního životního pojištění; - Dohledový benchmark č. 5/2012 K povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů vykonávat činnost s odbornou péčí, zejména ve vztahu k plnění informačních povinností při sjednávání investičního životního pojištění. 4.3.

Právní kvalifikace

(114) V souladu s § 21 odst. 1 ZPZ platí, že: „Osoba provozující zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví nebo činnost samostatného likvidátora pojistných událostí je povinna tuto svoji činnost vykonávat s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména nesmí uvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, anebo zamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb.“ Dále, v souladu s § 21 odst. 8 ZPZ je pak pojišťovací zprostředkovatel povinen: „Před uzavřením pojistné smlouvy (...), zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat požadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu.“ 30

V této souvislosti odkazuje správní orgán např. na odbornou literaturu – viz např. Ducháčková Eva: Principy pojištění a pojišťovnictví. Ekopress, s.r.o. Praha: 3. Vydání. str. 120 a násl.

27

(115) V případě nedodržování povinností stanovených pojišťovacímu zprostředkovateli v § 21 odst. 1 a 8 ZPZ, je správní orgán oprávněn postupovat v souladu s § 23 odst. 1 ZPZ a uložit pojišťovacímu zprostředkovateli opatření k nápravě: „Jestliže Česká národní banka při výkonu dohledu zjistí, že činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí není v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, s výjimkou ztráty důvěryhodnosti nebo zániku pojištění odpovědnosti pojišťovacího zprostředkovatele nebo samostatného likvidátora pojistných událostí nebo nedostatečné jistiny pojišťovacího agenta nebo pojišťovacího makléře, uloží svým rozhodnutím takové osobě opatření uvést ve stanovené lhůtě svoji činnost do souladu se zákonem.“ (116) Účastník řízení před zprostředkováním uzavření pojistné smlouvy klientům: - dne 30.11.2013 ______ _________, pojistná smlouva č. 3818617448, - dne 5.8.2013 _____ ________, pojistná smlouva č. 9641018688, - dne 30.9.2013 _______ ________, pojistná smlouva č. 9641018683, nezaznamenal v souladu s § 21 odst. 1 a 8 ZPZ řádně jejich požadavky a potřeby, na základě kterých doporučil sjednání pojistné smlouvy, a tím mohl porušit ustanovení § 21 odst. 1 a 8 ZPZ, za jejichž porušení může správní orgán uložit účastníku řízení v souladu s § 23 odst. 1 ZPZ opatření k nápravě. 4.4.

Ukládané opatření k nápravě

(117) Správní orgán rozhodl v kontextu skutkových zjištění uložit účastníku řízení opatření k nápravě podle § 23 odst. 1 ZPZ, a to za nedostatek spočívající ve skutečnosti, že účastník řízení porušoval povinnosti stanovené mu v § 21 odst. 1 a 8 ZPZ. Vzhledem ke skutečnosti, že k nedostatkům vytknutým v odst. 107 až 110 tohoto rozhodnutí docházelo i prostřednictvím činnosti podřízených pojišťovacích zprostředkovatelů účastníka řízení (viz odst. 109 a 110 tohoto rozhodnutí), rozhodl se správní orgán uložit účastníku řízení opatření k nápravě, jehož cílem je posílit následnou kontrolu pojistných smluv sjednávaných právě podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli. (118) Zavedením vnitřního systému kontroly uzavíraných pojistných smluv pak na tomto místě správní orgán rozumí přijetí vnitřního předpisu, který stanoví proces, prostřednictvím kterého účastník řízení bude provádět kontrolu pojistných smluv uzavřených podřízenými pojišťovacími zprostředkovateli se zaměřením na pojistné smlouvy v oblasti životního pojištění31. Tento dokument by měl obsahovat určení osob provádějících tuto kontrolu, způsob výběru pojistných smluv určených ke kontrole (resp. určení parametrů, na základě kterých bude smlouva kontrolována – např. výše pojistného, délka trvání pojištění ve vztahu k věku pojistníka etc.), vyhotovení písemného záznamu (protokolu) o provedené kontrole a v případě detekování pochybení způsob jejich odstranění, včetně sankce uložené podřízenému pojišťovacímu zprostředkovateli nebo zaměstnanci účastníka řízení. (119) Předmětem procesu kontroly, upravené ve výše uvedeném vnitřním předpisu, by pak měl být záznam z jednání s klientem podle § 21 odst. 8 ZPZ, resp. soulad jednotlivých údajů získaných od klienta s doporučením podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele nebo zaměstnance a se sjednávaným pojistným produktem. 31

Právě v této oblasti shledal správní orgán ze strany účastníka řízení nedostatky.

28

(120) V souvislosti s ukládaným opatřením k nápravě podle § 23 odst. 1 ZPZ správní orgán uložil účastníku řízení, aby neprodleně po provedení opatření k nápravě informoval správní orgán o způsobu, jakým odstranil vytýkané nedostatky. Ke lhůtě 30 dnů k odstranění vytýkaných nedostatků správní orgán uvádí, že se jedná o lhůtu dle jeho názoru přiměřenou, která umožňuje provést správním orgánem požadované změny, tj. vypracovat odpovídající vnitřní předpis a seznámit s ním své podřízené pojišťovací zprostředkovatele a zaměstnance.

5.

Ad III. výroku rozhodnutí

(121) Správní orgán v rozhodnutí ze shora uvedených důvodů shledal, že účastník řízení svým jednáním porušil zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích. Účastník řízení tedy vyvolal správní řízení porušením své povinnosti. Ustanovení § 79 odst. 5 správního řádu stanoví, že povinnost nahradit náklady řízení paušální částkou uloží správní orgán účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti. Prováděcí právní předpis stanoví výši paušální částky nákladů řízení a výši paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech nebo byl-li přibrán znalec. (122) Prováděcí předpis, tj. vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, svým § 6 odst. 1 stanovuje, že paušální částka nákladů správního řízení, které účastník vyvolal porušením své právní povinnosti, činí 1 000 Kč. Z uvedených důvodů uložil správní orgán účastníku řízení k úhradě náklady řízení ve výši 1 000 Kč. POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí lze podat podle ustanovení § 152 správního řádu rozklad k bankovní radě České národní banky, a to prostřednictvím sekce licenčních a sankčních řízení, odboru sankčních řízení, Na Příkopě 28, 115 03 Praha 1, a to do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. otisk úředního razítka

_________________________ ____________________________________ ______

_____________________ _______________________________ _________________________________ podepsáno elektronicky

podepsáno elektronicky

29

NA PŘÍKOPĚ PRAHA 1. Sekce licenčních a sankčních řízení

Recommend Documents