NÁŠ DOMOV Č. 4 duben, květen, červen
ČTVRTÉ VYDÁNÍ Budu vycházet jedenkrát za čtvrt roku a bude ve mně vše, co papír snese. Z toho vyplývá, jestli máte něco na srdci, popřípadě na jazyku, nemeškejte a spěchejte za sociální pracovnicí Míšou Zlevorovou, paní Evou Slezákovou a nebo za paní Zuzkou Žákovou, ať se o tom dozví všichni v mém dalším – již letním vydání. JSEM TU PŘEDEVŠÍM PRO VÁS !
Vážení senioři, máme za sebou zimní období, které nám sice bílou zimu moc nepřipomínalo, ale možná o to více jsme se již všichni těšili na probouzející se jaro. Přivítali jsme je mimo jiné například barevným vymalováním pokojů na třetím patře a obdobně bychom chtěli vymalovat během dvou let i druhé a čtvrté patro. Už tento víkend si budete moci posedět a odpočinout v altánu, protože dřevěný nábytek určený k posezení je těsně před dokončením. Ještě v první polovině roku máme přislíbeno sponzorem postavení venkovního krbu u altánu a k pestrobarevnému oživení zahrady bude sloužit nové jezírko s rybkami a lekníny. Ve spodní části zahrady budujeme užitkovou zahrádku pro realizaci volného času klientů. Bohužel ještě pořád zápasíme s reklamacemi v rámci budovy domova pro seniory a proto dojde během měsíce července k demontáži všech stávajících sprchových zástěn, které silně korodují. Proběhne jejich oprava a následná montáž do koupelen. To by však nemělo vážněji narušit Váš pobyt a soukromí. Věříme, že uvítáte možnost využít služeb zubní lékařky v přízemí budovy vedle kantýny, zahájení provozu bude od 1.4.2007. Důležitou změnou v životě centra bude i zřízení domova se zvláštním režimem. Tento návrh, který bude přednesen městu Letovice, vychází se skutečnosti, že u obyvatel dochází postupně ke snižování soběstačnosti v návaznosti na duševní stránku prohlubuje se demence a objevují se příznaky Alzheimerovy choroby. Tito obyvatelé však potřebují odlišnou péči od stávající a tu jim v současné době nemůžeme nabídnout. Závěrem jsem chtěl poděkovat všem našim obyvatelům za postoj při uzavírání Smluv o poskytování sociálních služeb. V těchto dnech již budeme mít všechny smlouvy uzavřeny a až na vyjímky jsme se nesetkali s negativním ohlasem. Připomínám jen, že jakékoli dotazy připomínky a podněty je možné řešit s námi osobně nebo cestou nově instalovaných „schránek důvěry“, které budu pravidelně vybírat a odpovědi zveřejňovat na nástěnce v přízemí. Ing. Ivo Kubín, ředitel
PRANOSTIKY DUBEN V dubnu se zima a léto o vládu přetahují. Duben hojný vodou - říjen vínem. Co duben našetří, to květen spálí. Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne. Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
KVĚTEN Mokrý máj - chleba hoj. Chladný květen bude-li rositi, mnoho sena budeš kositi. Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, až přijde máj, vyjdeme v háj. Sníh v máji - hodně trávy. Teče-li v máji voda z luk, poteče ze stájí mléko.
ČERVEN Nejkrásnější loukou je louka červnová. V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí. V červnu deštivo a chladno způsobí rok neúrodný snadno. Červen červený jako z růže květ. Jak se v červnu měsíc plní, náhlých bouřek moc se vlní.
ČESKÁ PŘÍSLOVÍ Jez do polosyta, pij do polopita. Nemusí pršet, stačí když kape. Ranní ptáče dál doskáče. Méně je někdy více. Výjimka potvrzuje pravidlo. V nouzi poznáš přítele. Starého psa novým kouskům nenaučíš. Chleba je všude o dvou kůrkách. Kdo s čím zachází, tím také schází. Není kouře bez ohně. Přej a bude ti přáno - dej a bude ti dáno.
PLÁN ZÁJMOVÉ ČINNOSTI
ERGOTERAPIE PONDĚLÍ
7.30 – 9.00 INDIVIDUÁLNÍ PRÁCE NA POKOJÍCH 9.15 - 10.00 CVIČENÍ V KLUBOVNĚ 10.00 - 11.30 INDIVIDUÁLNÍ PRÁCE NA POKOJÍCH 13.00 – 15.30 PAMĚŤOVÉ CVIČENÍ V KLUBOVNĚ
ÚTERÝ
7.30 – 11.30 RUČNÍ PRÁCE V KLUBOVNĚ 13.00 – 15.30 VÝROBA OBRÁZKŮ V ERGU V SUTERÉNU
STŘEDA
7.30 – 9.00 INDIVIDUÁLNÍ PRÁCE NA POKOJÍCH 9.15 - 10.00 CVIČENÍ V KLUBOVNĚ 10.00 - 11.30 INDIVIDUÁLNÍ PRÁCE NA POKOJÍCH 13.00 – 15.00 RUČNÍ PRÁCE V KUBOVNĚ
ČTVRTEK
7.30 – 11.30 RUČNÍ PRÁCE V KLUBOVNĚ 13.00 – 15.30 RELAXAČNI ODPOLEDNE V KLUBOVNĚ
PÁTEK
7.30 – 9.00 RUČNÍ PRÁCE V KLUBOVNĚ 9.15 - 10.00 CVIČENÍ V KLUBOVNĚ 10.00 - 11.30 ZPÍVÁNÍ V KLUBOVNĚ 13.00 – 14.30 ČTENÍ V KLUBOVNĚ
PŘEHLED AKCÍ Duben - přednáška paní Nečasové, ředitelky muzea v Blansku. Téma - Horory v lidových pověstech - přednáška pana Jaroslava Parmy, tiskového mluvčího MÚ v Boskovicích. Téma – Krásy Japonska. - pálení čarodějnic (dle počasí).
Květen - zájezd do Olešnice - modrotisk, muzeum strašidel - výstava výrobků obyvatel domova - písničky pro důchodce – skupina Old Hit
Červen - zájezd do Boskovic – prohlídka židovského města spojená s výkladem paní Janíkové - povídání o józe s paní Lujkovou - zájezd na kořenecké slavnosti - lidové tance z drahanské vrchoviny, kroje - vystoupení dětí pod vedením paní Jarošové
NAŠI JUBILANTI Leden
Kuchařová Marie, Šáchová Jarmila Únor
Procházková Jiřina, Mrázek Ctibor, Hloušek Jaroslav, Fabičovicová Růžena, Janíčková Blažena Březen
Nevědělova Drahomíra, Dvořáčková Věra, Kotoulková Marie, Sílová Marie, Sojková Bohumila, Stloukalová Vlasta
Kroužek dovedných rukou pracuje naplno. Zhotovujeme rámečky na fotografie, misky z papírové hmoty, jarní kytičkovou výzdobu do chodeb a jídelny. Pečeme drobné dobroty k posezení u čaje.Znovu jsme se vrátili k výrobě obrázků z koření, které krásně zdobí naše prostory. To vše děláme pro dobrou náladu a zpříjemnění zdejšího prostředí. Prostě máme spoustu nápadů a chuť dělat stále něco nového. Chtěla bych poděkovat všem obyvatelům, kteří se aktivně zapojují při práci v ergu, vymýšlejí věty na paměťové cvičení, píší příspěvky do našeho časopisu . Zároveň zvu všechny , kteří mají chuť tvořit a bavit se, aby přišli mezi nás. V klubovně je místo pro dobrou náladu, na tvůrčí činnost i na popovídání. Eva Slezáková - pracovnice sociální péče
Milé dámy, milí pánové! Pracuji s Vámi od prvního února a baví mě se s Vámi setkávat a tvořit pěkné věci. Bydlíme ve Zboňku a máme dvě dcery. Jasmínka má pět let a Rozárka tři roky. S mým mužem Petrem vyrábíme šperky z mědi a barevné svíčky. Já a naše dvě dcery Jasmínka a Rozárka. Všichni společně jezdíme na jarmarky a historické slavnosti, pořádané na hradech, zámcích i ve městech, kde své výrobky prodáváme. Máme tyto „výlety“ moc rádi. Setkáváme se na nich se zajímavými a pěknými lidmi. Potkáváme spoustu známých výrobců, kejklířů i divadelníků. Domů jezdíme unavení ale plni zážitků. Těšíme se na každý další jarmark! Věřím, že se nám společné tvoření bude líbit! S úsměvem Vás zdraví Zuzana Žáková - pracovnice sociální péče
Přímo v budově můžete využívat služeb ♣ kadeřnictví ♣ kantýny ♣ pedikúry ♣ zubní lékařky ♣ masérky
Každé úterý dopoledne ordinuje MUDr. Michal Šafránek.
STÁLE SE MÁM NA CO TĚŠIT... Miluji obrazy a knihy, slova křehounká a svěží Právě mi do schránky cinknul dopis Dík za ticho Za dar návštěv Letmá zastavení Za vše co mám Kdybych žil tisíc let měl bych se stále na co těšit Šedivý život čeká jen šedivé lidi Podle Jiřího Karena pozměnila Hana Juříková
OVOCE A ZELENINA - NEJLEPŠÍ ZDROJ VITAMÍNŮ Vitamíny a stopové prvky jsou nezbytné pro lidský organismus. Podílejí se na mnoha biologických procesech.
Zásobování organismu vitamíny je třeba nejen ve chvíli, kdy by jich člověk mohl mít nedostatek, ale také při zvýšené fyzické námaze,při dietách, ale také při průjmu a zvracení. Nelze říci, který z vitamínů je pro člověka nejdůležitější. Každý z nich má pro organismus svoji nezastupitelnou roli. Nejlepší je jejich konzumace v přirozené formě. Vhodný zdroj najdeme hlavně v ovoci a zelenině, např. jedno kiwi pokryje denní potřebu vitamínu C. Jeden kg pomerančů obsahuje přibližně 500mg vit.C, jahody 600mg, paprika 1600mg, rajčata 200mg vitamínu C. Denní doporučená dávka v ČR je pro dospělého 75mg. Vitamíny a stopové prvky v přirozené formě musíme přijímat denně, avšak jejich každodenní dlouhodobé používání v tabletách se nedoporučuje. Mají sloužit jen k doplnění a vyrovnání případných nedostatků v organismu při jednostranné dietě, při rekonvalescenci nebo v období zvýšeného výskytu infekcí-chřipkové epidemii. Je si třeba uvědomit, že nejvhodnějším zdrojem pro jejich doplnění je pestrá a zdravá strava. Ze zdravotnických novin za kolektiv sociální péče čerpala Eva Suková.
Jaká je Vaše zkušenost s česnekem? Česnek byl od nepaměti považován za jeden z nejzdravějších prostředků vůbec. Už v r.1 500 př. n. l. neznámý egyptský lékař popsal 22 léků z česneku. Dnešní názory na česnek se různí, záleží na každém z nás, jaké máme zkušenosti s jeho použitím. Česnek totiž zejména „čistí“ tepny, eliminuje tuky. Léčí nachlazení, ulehčuje dýchání a odkašlávání, léčí bronchitidu, po staletí se užívá při léčbě astmatu (umixovaný stroužek se sklenicí horké vody). S trochou nadsázky lze říci, že je omlazovacím prostředkem, rozhodně minimálně zpomaluje rozvoj mnoha nemocí staršího věku. Je to vlastně antibiotikum, ze všech rostlin obsahuje nejvíc fytoncidů. Tyto se však nejlépe uplatní ihned po rozmělnění a
rozkousáním. Již tisíce let léčí vysoký krevní tlak, jen ne při ledvinovém původu nemoci. Částečně se dá užít i zevně, na otlaky, bradavice apod. přiložením tenkých plátků. Léčí se jím silné průjmy, působí příznivě proti plynatosti, neboť uvolňuje křečovité stahy, odstraňuje jedy. Používá se i proti střevním parazitům. Pacienti se často uzdraví a zmenšuje se riziko nového onemocnění. Rozhodně však nenahrazuje základní a důležité léky ordinované lékařem, lze ho použít jako podpůrný a pomocný prostředek, dobré je i dát na radu odborníka - lékaře, lékarníka, sestry... Opatrnost je na místě, při dlouhodobějším užívání může dojít k narušení sliznic silicemi česneku. Proto i zde platí „všeho s mírou“. Je důležité nepřehánět množství ani dobu aplikace používat 1-2 stroužky denně, 2-3 týdny s 5denní přestávkou. Nepoužívat plesnivé stroužky! Česnek obsahuje vitamíny A, B1, C a stopy B2, obsahuje také minerály: Draslík, sodík, vápník, hořčík, železo... Česnek se dá užívat i jako česnekový extrakt, kapky, víno... Je dobrá i určitá pravidelnost – např. na vysoký krevní tlak 1 stroužek česneku každý druhý den po dobu jednoho měsíce. Hodně zdraví přeje Hana Juříková
SVĚT REKORDŮ Medicínské zajímavosti a rekordy Nejdelší stoj na jedné noze Arulanantham Suresh Joachim dokázal stát na jedné noze celých 76 hodin a 40 minut. Rekordu dosáhl v roce 1997 na stadionu na Srí Lance. Nošení auta na hlavě Angličan John Evans dokázal v roce 1999 udržet na hlavě 159,6 kilogramů těžký osobní automobil a to po dlouhých 33 sekund. Nejtěžší odtažený vlak Nejtěžší odtažený vlak, jaký zatím kdy člověk táhl, vážil rovných 1000 tun. Silákem byl Slovák Juraj Barbarič a vlak se mu podařilo odtáhnout o 4,5 metru. Rekord vytvořil v roce 1999 v Košicích.
Nejpodivnější dieta Michel Lotito z Francie, známý jako „Sním cokoliv“, se živí již od roku 1958 mimo jiné sklem a kovem. Tvrdí, že se mu dělá špatně z banánů a natvrdo vařených vajíček. Od roku 1966 zkonzumoval 18 bicyklů, 15 nákupních vozíků, 7 televizí, 6 lustrů, dvě postele, počítač a dokonce malé letadlo Cessna.
Gorila nejlépe ovládající znakovou řeč Samice Koko se od svého narození učila znakové řeči pod vedením Dr. Francine Pattersonové. V den svých 30-tých narozenin, které oslavila v roce 2000, se mohla pochlubit znalostí rovného tisíce znaků. Mimo to také malovala obrazy. Ze ZDRAVOTNICKÝCH NOVIN čerpala Iva Švancarová
Vysočina – má láska Až noha a ruce mně budou umdlévat , přestanou mně sloužit , když nebudu moci na kopečky krásné vysočiny vylézat , pak jedinou myšlenkou se budu soužit , že nemohu být holubem sivým a létat nad krajem mým milým . Nemohu - li tam usínat , chtěla bych tam umírat .
Drahomíra Nevědělová
Vaše příspěvky Večer Večere krásný a lahodný , což jsi v mém žití náhodný . Přišel jsi tak znáhla , noc tmavá svá křídla nad krajem roztáhla . Zpívej noci čarovnou písní , Mé srdce není již upoutáno , Mé srdce již není upoutáno tísní . Ach večere , krásný a dlouhý , ty otevřels lidským srdcím touhy . V srdcích probouzíš pocity vřelé , člověk se oddává kouzlu tak docela cele . Drahomíra Nevědělová
Paměti – vzpomínky Každý člověk žije svými myšlenkami, všude kde žije. Čím starší a složitější je život každého z nás, tím více myšlenek přichází. Zde v „Domově“, v klidu a pohodě, tím více myšlenek přichází. A tak i já velmi často vzpomínám, jak to bylo dříve u nás doma, kde jsme s mými rodiči hospodařili v takzvané „Paní louce“. Proč se ta trať nazývala „Paní louka“? Pobělohorský historik Albín zaznamenal pověst o „Bílé paní“. Byla jí byla dcera Oldřicha z Rožmberka, která zemřela po nešťastném manželství s Janem z Lichtenštejna v roce 1475. „Bílá paní“ se zjevovala v hodinu půlnoční ve zříceninách českých hradů, nemající klidu a pokoje. Také dědina Lipovec má ve svých pověstech, dochovaných v ústním podání, vzpomínku na „Bílou paní“, která je zvěčněna názvem polní tratě zvané „Paní louka“. Na louce pramenila studánka s namodralou, jako křišťál průhlednou vodou, která nezamrzala ani v největších mrazech. Pít sem chodili sedláci, děvečky, pasáci, dřevorubci a uhlíři, kteří zde nejednou spatřili tajemnou bytost „Bílou
paní“, o které je toto vyprávění, které se v Lipovci přenášelo z generace na generaci. Jednou poslali ženci z blízkého lánu děvče se džbánem pro vodu. Tato nabrala do džbánu pramenitou vodu a když chtěla povstat, uviděla v zrcadle studánky bílou ženu, které stékaly slzy po tváři. Děvče vyskočilo, džbán tam nechalo a běželo k žencům. Ti šli ke studánce zjistit, co se děje. „Bílá paní“ byla pryč a na džbánku byl stříbrný peníz se znakem českých králů. Jiný případ se stal po mnoha letech. Dva sekáči šli v senoseči kosit „Paní louku“. Když přišla selka se svačinou, byly již za nimi řady pokosic. Když po svačině a odpočinku chtěli dál kosit, snesli se jim oči na nepokosenou louku a spatřili jak po ní kráčí „Bílá paní“ se sepjatýma rukama k modlitbě a jde ke studánce. Sekáči s hrůzou prchali do vesnice. Několik lidí šlo s nimi zpět. Nenašli na „Paní louce“ ničeho, ani stopy po kročejích člověka. Od té doby uplynula řada let. Jednou o „Velkém pátku“ se z lesa „Hatmana“ vraceli domů lipovští uhlíři, kteří pálili robotou dřevěné uhlí. Na chodníku, který křižoval „Paní louku“ potkali „Bílou paní“. Pozdravili ji křesťanským pozdravem: „Pochválen buď Ježíš Kristus.“ „Bílá paní“ jim odpověděla: „Až na věky, amen.“ Odhrnula svůj závoj, usmála se a pravila: „Pán Bůh vám to oplať.“ A ze studánky zmizela. Od těch dob a časů ji už nikdo neviděl. Přešly věky, zrušená robota, sedláci se mohli věnovat své půdě. Studánka na „Paní louce“ časem zanikla. Byla zaplavena hlínou při lijavcích a nikdo již jí nevyhloubil. Kdo ona „Bílá paní“ vlastně mohla být? Která z žen, jež vlastnila statky v Lipovci, chodila po smrti jako „Bílá paní“ po „Paní louce“, se již nedozvíme. Ale i tak můžeme poslouchat vyprávění našich prapředků a v našich myslích nám zůstává vzpomínka na zašlé časy. František Bejček
Jezte vlašské ořechy! Vlašský ořech je výtečná pochoutka s léčivými vlastnostmi zvláště pak pro seniory. Ořechy prospívají mozkové činnosti, mají protizánětlivé vlastnosti, působí příznivě na
srdeční a cévní choroby, snižují hladinu cholesterolu, regulují krevní tlak. Efekt se projeví při dlouhodobější a pravidelné konzumaci ořechů. Ořechy musíme také správně skladovat, v suchu a chladu, vyloupaná jádra pak například v uzavřené nádobě. Průměrná dávka by měla být asi 5 ořechů denně. A něco závěrem: Až budete mít před sebou vylouplé jádro vlašského ořechu, zamyslete se nad tím, co vám připomíná. No přece Váš mozek! Za kolektiv soc. Péče Hana Juříková
Muzeum Kořenec Muzeum Kořenec, založené v roce 1985 bylo přemístěno do prostor části zemědělské usedlosti č.p.16, kterou obec zakoupila díky daru čestného občana Kořence pana Jiřího Pelikána. Budova byla adaptována za spolupráce všech občanů, kteří přispívali svými hmotnými dary, radami nebo vzpomínkami na dřívější život v obci. Ve stálé expozici je zachycen život a práce našich předků. V roce 2004 byla díky daru a spolupráci společnosti Občanský dialog odhalena pamětní deska Jiřímu Pelikánovi, kterou navrhl a vytvořil akademický sochař Miloslav Buřival. Muzeum je čtvercová budova se zahradou, ležící uprostřed obce, vedle kulturního domu. Ve vstupní chodbě vás uvítá nástěnná malba sochaře Buřivala znázorňující klášter Hradisko u Olomouce. Vlastníci kláštera, řád Premonstrátů, byli majitelé Šebetovského panství do jehož pravomoci spadal i Kořenec. Dále je tu větrný mlýn, který je dominantou obce, ležící ve středu přírodního parku Řehořkovo Kořenecko a stopadesát let stará katastrální mapa obce, její znak a prapor. V prostorách bývalé sýpky je umístěna expozice kořeneckého kroje, který je zaznamenán ve fotografiích a popisech Dr. Vladimíra Přikryla i v originálech a kresbách Pavly Vacové. Je tu prezentována i historie národopisných souborů Kořeňák a Kořeňáček, nositelů folklórních tradic naší obce.
V těchto prostorách se nachází pamětní síň Jiřího Pelikána zachycující jeho život a působení na Kořenci. V dalších dvou místnostech se seznámíte se zapomenutými řemesly a jejich pracovními postupy, životem na vesnici, který zachytil na fotografiích a popsal Dr.Přikryl. Je tu uchováno zařízení světnice i černé kuchyně s drobnými upomínkami na všední život našich předků. Je nutno podotknout,že významný kořenecký občan akademický malíř František Řehořek, po němž je pojmenován přírodní park,je v expozici zastoupen pouze jednou replikou obrazu, neboť současné podmínky a omezené prostory nám zatím neumožňují jeho dílo ve větší míře prezentovat. Do bývalého dvora byly umístěny větší předměty, většinou zemědělského charakteru, jako jsou mlátičky, fukary, koňské sáně či zemědělské povozy. Dále je tu plocha s historií hasičského sboru v níž je vystavena stará technika, např. ruční stříkačka z roku 1895.
Soubor Kořeňák Soubor Kořeňák, nazvaný podle obce a stejnosměrného potůčku, má jednu z nejstarších tradic mezi ostatními sdruženími podobného typu. Byl založen již v roce 1948 paní Boženou Veselou a pracoval do roku 1956. Ve své činnosti pokračoval od roku 1958 pod vedením Zdeňka Přikryla, a to až do roku 1974. Obnoven byl v roce 1981 zásluhou pana Pavla Švancary a Zdeňka Přikryla, který jej vedl do konce roku 1989 a celkově tedy věnoval práci se souborem plných 25
let. Od roku 1990 soubor řídí ing. Zdeněk Přikryl, spolu s Jaroslavem Korčákem. Činnost souboru je zaměřena na tradice našeho regionu, nejvíce však na oblast Kořenecka. Zde se totiž jako v jedné z mála obcí našeho kraje udržovaly místní folklórní obyčeje, nářečí a kroje nejdéle, snad pro svoji jistou odloučenost od ostatního světa. O bohatosti místního folklóru svědčí nejlépe značné množství lidových písní a tanců. Jen balad bylo v samotném Kořenci zapsáno více než 60!
Můžeš mít radost? Můžeš mít radost ve svém srdci, každou hodinu a každý den, radost, kterou svět nemůže dát. Radost, kterou svět nemůže dát? Radost, kterou svět nemůže vzít! Můžeš mít radost ve svém srdci každou hodinu a každý den. Můžeš mít pokoj ve svém srdci, pokoj, který svět nemůže dát? Můžeš mít lásku ve svém srdci, lásku, kterou svět nemůže dát? Nádherný život, po kterém toužíš, dal nám Ježíš, půjdeme s ním. To všechno ti svět nemůže dát. František Bejček
BOHOSLUŽBY PONDĚLÍ V 16.00 Katolická bohoslužba slova a svaté přijímání ČTVRTEK V 16.00 Ekumenická bohoslužba
Každý 4. čtvrtek v měsíci v 16.00 Evangelické bohoslužby
Bércové vředy Zahnědlá šupinatá kůže kolem kotníků a každou chvíli otevřená rána. A především obvazy a zase obvazy. Takhle donedávna vypadala léčba bércových vředů. Bércový vřed se zpravidla vytvoří pacientovi, který dlouhodobě trpí onemocněním cévního systému dolních končetin . Nejčastější příčinou této nemoci bývá chronická žilní nedostatečnost, což je stav, při kterém se vlivem změn na stěnách cév městná žilní krev v dolních končetinách a tvoří se křečové žíly. Jako bércový vřed označujeme poškození povrchu kůže, které zasahuje i do jejich hlubších vrstev.V jeho okolí zpravidla probíhá zánětlivý proces. Bércový vřed, či spíše podmínky ovlivňující jeho vznik, se obvykle tvoří pomalu. Tím, že v žilách dolních končetin neproudí krev tak jak má, vytváří se kolem kotníků otoky a pokožka na bércích je nedostatečně vyživována. Vlivem nedostatečného prokrvení se pokožka ztenčuje, na povrchu se tvoří drobné šupinky a pigmentové skvrny. Pokožka je potom velmi náchylná ke vzniku oděrek a stroupků. Ty mohou někdy vzniknout bez zjevné příčiny. I nepatrné podráždění pokožky, jako je například poštípání hmyzem, nebo škrábnutí, může skončit nehojícím se stroupkem, z něhož se postupně vyvine mělký vřed s nepravidelnými okraji, který mokvá. Poškozené místo je velmi bolestivé a velmi náchylné k infekci. V České republice dnes trpí bércovým vředem asi 100 000 osob, s věkem se počet nemocných zvyšuje. Náchylnější ke vzniku vředů jsou ženy. Léčba vředů spočívala dříve v používání zevních mastí, past a zásypů. V poslední době se objevila nová metoda, která spočívá v používání speciálního krytí na rány, jež v nich udržuje optimální vlhké prostředí a podporuje hojení. Délka hojení se zkracuje, počet zcela vyhojených případů je několikanásobně vyšší. Toto hojení probíhá ve třech fázích a na každou z nich je třeba užít jiné krytí. Po přiložení krytí musí při žilní nedostatečnosti následovat kompresivní terapie - bandáž končetiny elastickým obinadlem. Ohledně léčby se ale raději vždy obraťte na lékaře, babské rady tady nestačí. A pozor! Stav především zhoršuje nadváha, špatná výživa, kouření a nedostatek pohybu. Za sociální péči - Iva Švancarová
JARNÍ REHABILITACE CHŮZÍ Chůze patří k základní a pro všechny nejdostupnější formy pohybu. Nastává jaro, zimní pošmourné počasí máme za sebou a každého z nás jistě jarní paprsky vytahují z našich pokojů a chodeb a lákají nás k procházkám jarní probouzející se přírodou. Pro nás zdatnější jsou ideální procházky do lesů, můžeme zvolit procházku do zámeckého parku, kde obdivujeme spoustu okrasných dřevin. A z pravidelných procházek se rázem stane turistika, která přinese mnoho dobrého. Je tolik míst, která můžeme objevovat a obdivovat se jim, poznávat dosud nepoznané. Chce to jen uvolnit se ze skořápky, která nás svírá a otevřít oči, uši a srdce novým dojmům. Pěší turistika bude o to příjemnější o co lépe se na ni připravíte: sportovní oblečení, pohodlné boty....... Pěší turistika prospívá svalům, kloubům i páteři, tím předcházíme omezení hybnosti kloubů. Také si udržujeme svou váhu a kondici. Navíc procházky jsou balzámem na duši, přijdeme na jiné myšlenky. A to potěšení z lesních zákoutí, bublajících potůčků a rozkvetlých luk. Ovšem pohybovou aktivitu střídejte cíleně s odpočinkem. Berte si jen takovou dávku zatížení, která vás nevyčerpá. Začněte pozvolna a každý den zatížení pozvolna zvyšujte a pak se pochvalte za to, že se vám daří. Ať vám každý den přinese alespoň malou radost. A co ti méně zdatní? Pro ty a nejen pro ně je tu krásný altán v našem areálu domova pro seniory obklopený bohatou flórou. A když se chůzí unavíme, v altánku si posedíme, zpívající ptáčky poslechneme, nové kontakty navážeme. Anebo....si můžete namasírovat svaly masážním krémem a začít pravidelně cvičit. Když překonáte počáteční nechuť a pohodlnost, stane se vám brzy cvičení příjemným návykem. Nedejte se ničím a nikým od cvičení odradit. Cvičte denně alespoň 15-20 minut. Vyberte si cviky vleže, nebo ve stoji. Cvičit můžete všude kde je rovné, pevné
místo, stín a klid. Cvičení vleže: - pohodlně se položte,uvolněte celé tělo -zavřete oči a chvíli sledujte na pohybech břicha svůj dech -protáhněte celé tělo,procvičte klouby, zpevněte svaly -uvolněte celé tělo, zklidněte se a myslete na něco pěkného Cvičení ve stoji: - protáhněte se za rukama opakovaně do výšky -rozpažujte, zhluboka dýchejte a paže spojte v předpažení -udělejte několik úklonů, záklonů a předklonů -chyťte se opěradla židle a prohýbejte a vyhrbujte páteř -v rovném sedu na židli pak uvolněte celé tělo od hlavy k nohám. Krásné a zdravé pochození a procvičení Vám všem přeje Iva Švancarová-soc.péče
Citáty Kdo je to přítel? Jedna duše ve dvou tělech. Aristotelés ze Stageiry
Každý se může rozzlobit. To je snadné. Ale rozzlobit se na tu správnou osobu, správnou měrou, ve správný čas a pro správné důvody, to už tak snadné není. Aristotelés ze Stageiry
Vážení obyvatelé, obracím se na vás s prosbou. Jestliže, opouštíte domov důchodců, hlaste prosím svůj odchod a příchod na vrátnici. Pokud tak neučiníte, ztrácíme přehled o vaší přítomnosti či nepřítomnosti v budově.
Děkujeme
Rébusy a hádanky Některé měsíce mají 31 dnů. Kolik jich má 28 dnů?
Optické klamy Kolik nohou vidíte?
Co vidíte na obrázku?