N ový r á d io v ý t e l e s k o p u B onnu. N a h o ře je p o h le d d o o v lá d a c í m ís tn o sti, k te r á j e u m ístěn a m im o t e l e s k o p , na 1. str. o b á lk y je c e l k o v ý p o h le d na s to m etro v o u a n tén u . ( K č lá n k u na str. 149.)
Ř í š e h v ě z d , r o č . 5 2 (1971), č. 8
Jiří
Grygar:
R O Z L O Ž E N Í QUASARŮ V P R O S T O R U Růst údajů o q u asarech um ožnil, aby i v tom to oboru byly použity m etody stelárn í statistik y . N elze s e přitom snad divit, že první pokus p ochází od prof. M. Schm id ta, p o k račo v atele slavn é holandské a stro n o m ické školy, k te rá ste lá rn í statistik u přivedla na vysoký stupeň doko nalosti. M. Schm idt definoval při té p říležitosti q u asary jako objekty, m ající hvězdný vzhled (n eb o obsahující výraznou k vazistelárn í slo žk u ), jejich ž rudý posuv je m nohem větší než pro běžné hvězdy v G alaxii. Schm idt se přitom op íral o S an d ag eo v u — Luytenovu studii dvou vyb ra ných polí, v nichž je přeh líd k a quasarů relativ n ě úplná. Q uasary zde byly hled ány podle anom álního barevného indexu U -B a podle vzhledu sp ek tra. Z 55 objektů s anom álním i indexy U -B bylo 23 quasarů, a tentcr*počet je zák lad em S chm idtových sta tistick ý ch úvah. Autor p ředpokládá re la tiv istick ý m odel vesm íru s Hubblovou konstantou Ho a d eceleračn ím p a ra m e tre m q 0, a rudé posuvy quasarů považuje za k osm ologické, tj. že jsou téže povahy jako u g alaxií. Odtud odvodil, že do 2 1,5m lze p ozorovat na obloze 14 miliónů quasarů s rudým posuvem m enším než z = 2,5. V zhledem ke k rátk é životní době quasarů jich však dnes existuje již jen 35 000. Dosud bylo objeveno n ěco přes 200 quasarů; ovšem dosavadní přehlídky jsou vcelk u m álo úplné. P očet quasarů N ro ste s rudým posuvem podle zák ona N ~ (1 + z ) 6; odtud plyne, že jejich sk utečn é rozdělení v p rostoru není rovnom ěrné. Pro z > 2,5 se tv ar zákona m ění a quasarů dále již nepřibývá, ba spíše jejich p očet klesá. Odtud lze soudit, že v ětšin a quasarů vznikla před 5 — 8,5 m iliar dami let a m axim um tvorby n a sta lo právě na p očátk u tohoto časového intervalu, tedy ve velm i ran é fázi vývoje vesm íru. Schm idt též ukázal, že če tn o st quasarů závisí na rádiovém toku p ři bližně stejně jako u e x tra g a la k tick ý ch rád iových zdrojů, což podporuje kosm ologickou domněnku. Rádiová a optická svítivost quasarů je ve vzájem né souvislosti, a le obecný tv a r závislosti nelze zatím u rčit pro nedostatek statistick é h o m ateriálu . Ke z ce la odchylným závěrům došel před rokem H. Arp, jenž zkoum al úhlové vzdálenosti quasarů (ce lk e m 93 objektů) v rád iových k atalo zích z Cambridge a Park esu. Zjistil, že qu asary mezi 16m a 17 m tvoří jak ési p áry se vzájem nou úhlovou v zd ále n ostí na obloze m ezi 4° a 13°. Q uasary se podle Arpa vyskytují častěji v okolí zn ám ých jasn ý ch g ala x ií a slabší q uasary m ají zase to též ro z dělení po obloze jako slabší g alaxie. Arp uvádí jako zvláštní případ g alaxii N G C 520, k te rá je p říkladem explodující g a laxie a m á ve svém okolí celk em čty ři q uasary, ležící tém ěř p řesn ě na p řím ce. Tři z nich
m ají rudý posuv kolem 0,7. N ejjasn ější q u asary prý souvisí s g alaxií v Androm edě M 31 a s m ístní soustavou g a la x ií; jsou ted y vzdáleny pouze 0 ,5 — 2 m egap arsek y . Arp p roto rozhodně popírá vztah m ezi rudým posuvem a vzd álen ostí; tvrdí pouze, že existuje sta tistick ý vztah m ezi rudým posuvem a zdánlivou hvězdnou velikostí quasaru. Je těžk é vyslo vovat p řed časn é soudy, a le srovn án í obou m etod i výsledků dává spíše za pravdu M. Schm idtovi. Jestliže však i m ezi vedoucím i světovým i odborníky trv á rozk ol v n ázo rech na povahu quasarů, nelze se divit, že q uasary zů stávají snad vůbec n ejsložitějším problém em so u časn é astronom ie. Také sp o r o vzd álen osti quasarů je trvalým jablkem sváru m ezi p ří vržen ci rů zn ých hypotéz o povaze tě ch to objektů. N ejnověji přispěl do diskuse J. E. Gunn z H aleových ob servatoří, k terý p rok ázal, že dva q uasary leží v g alak tick ý ch kupách. Q uasar Ton 256 s rudým posuvem z = 0,131 leží v Zw ickyho kupě g alaxií, jejíž n ejjasn ější člen y m ají týž rudý posuv. Potíž je v tom , že n ěk teří au to ři nepovažují objekt Ton 256 za „ č istý “ q uasar, neboť na sn ím cích z Mt. P alom aru m á poněkud difůzní vzhled, a jde ted y spíše o přech odn ý typ m ezi q uasarem a kom paktní g alaxií. Podobná n ám itka je vzn ášena i vůči dříve objeveném u quasaru B 264, jenž p atří rovněž do kupy g alaxií. N aproti tom u druhý případ, uvedený Gunnem, se zdá být z ce la jed n ozn ačn ý. Jde o q u asar o zn ačený PKS 2251 + 11. Jeho rudý posuv z = 0,323 je z ce la shodný s rudým i posuvy n ejjasn ějších g alaxií v kupě, k te rá se prom ítá do téhož sm ěru. Lze ovšem nam ítnout, že může jít o náhodnou shodu, a objekty s e p rostě při rů zn ých v zd álen o stech p rom ítají do téhož zorného úhlu. P ravd ě podobnost tak ové k oin cid en ce je však velm i m alá. Gunnova pozorování tak znovu posilují n ázor, že rudé posuvy quasarů jsou m írou jejich vzd á lenosti, a to podporuje k osm ologickou teo rii o povaze quasarů. Miloslav
Kopecký:
P O Č E T V Z N IK LÝ C H SKUPIN SKVRN A J E J I C H Ž I V O T N Í DOBA V 1 9 . C Y K L U Při statistick ém výzkumu period icity slu n ečn ích skvrn se ukázalo, že důležitým i ch arak teristik am i skvrn otvorn é čin n osti S lunce je počet vzniklých skupin skvrn fo a jejich prů m ěrn á životní doba To. Z fyzikálně statistick éh o hlediska jsou ty to ch a ra k te ristik y p rim árním i a v procesu period icity slu n ečn ích skvrn m ají z ce la různé zák o n ito sti [ R H 39, 108; 5/1958 a 43, 90; 5 /1 9 6 2 ). Studiem těch to dvou ch a ra k te ristik slu n ečn ích skvrn bylo mimo jiné dosaženo těch to důležitých poznatků: ( 1 ) l l l e t á perioda relativn ích čísel skvrn je důsledkem l l l e t é periody počtu vzniklých skupin skvrn za jednotku času . P rů m ěrn á životní doba skupin skvrn nem á výraznou ll le to u periodu; její m axim a n astáv ají často i v období minim a nebo v okolí minim a l l l e t é periody. (2 ) 801etá perioda relativ n ích čísel skvrn je důsledkem v ý razn é 801eté periody prům ěrné životní doby skvrn. P o čet vzniklých skupin skvrn tuto periodu nejeví.
i—JL-i i i s*5
il
ii
i i i i . . .
850
Obr. 1.
1955
i n
5
13
í
«
v
*
«
% Obr. 2.
Tyto výzkum y byly p rovád ěny na zák lad ě g reen w ichsk éh o p ozorova cího m ateriálu z let 1 8 7 4 — 1954, tj. z ll le tý c h cyklů čís. 1 2 — 18 podle curišského číslování. Nyní bylo m ožno zp raco v at g reen w ich sk á pozorem vání z let 1 9 5 5 — 1961, tj. z p řevážn é čá sti llle té h o cyk lu čís. 19, k terý je zajím avý tím, že v relativ n ích číslech dosáhl abnorm álně vysokého m axim a, dosud nejvyššího v c e lé h istorii pozorování slu n ečn ích skvrn. Cyklus čís. 19 tvoří tak v re la tiv n ích číslech skvrn m axim um 801eté periody. Na zák lad ě dřívějších závěrů bylo tedy možno o ček áv at, že v tom cyklu bude i z n ačn ě dlouhá prů m ěrn á životní doba skupin skvrn. Avšak sk u tečn ost se u k ázala být o p a čn á : p rům ěrná životní doba skupin skvrn je v cyklu 19 v p o d statě nižší než v cyklu 18, avšak n aproti tomu v cyklu 19 ve srovn án í s cy k lem 18 p odstatn ě vzrostl p o če t vzniklých skupin skvrn. Obě ty to sk u tečn osti jsou dobře p atrn y v obr. 1 a 2. V obr. 1 je dán průběh p očtu vzniklých skupin skvrn fo (p ln á č á r a ) a jejich p rům ěrné životní doby To (č á rk o v a n ě ) v l l l e t ý c h cy k le ch čís. 18 a 19; jsou zde vyneseny klouzavé prům ěry z 27 ro ta c í Slunce. V obr. 2 je vyneseno, jak se od cyklu k cyk lu m ění p a ra m e try fom a To, ch a ra k te riz u jící cyklus jako ce le k ; zde To (p rázd n é k roužky) je prů m ěrn á životní doba skupin sk vrn za celý l l l e t ý cyk lu s a fom (p ln é k roužky) je m axim ální hodnota fo v cyklu (z klou zavých prům ěrů po 27 ro ta cích S lu n c e ). Přitom hodnota To u cyk lu 19 není definitivní, p rotože není p o čítán a z celéh o llle té h o cyk lu ; g reen w ich sk á pozorování skvrn nebyla totiž od r. 1962 dosud publikována. Zajím avý je především obr. 2. Z něho je p atrn o , že prů m ěrn á životní doba skupin skvrn jeví sk u tečn ě výraznou 801etou periodu s minimem v cyklu 15 a m axim em v cyklu 18. Obdobnou periodu p o čet vzniklých skupin skvrn nejeví. N aproti tom u však p očet vzniklých skupin skvrn jeví soustavný vzrůst v průběhu celéh o studovaného období (k rom ě p ra videlného stříd ání vyšší — nižší cy k lu s). Není vylou čen o, že ten to vzrůst je projevem n ějak é dlouhodobé sek ulárn í v a ria ce počtu vzniklých skupin, s periodou m nohem delší než 80 let, m ožná i několik set let.
Abnorm ální vysoké relativ n í číslo skvrn v 19. cyklu je ted y důsledkem su perpozice této sek u lárn í dlouhodobé v a ria ce počtu vzn ik lých skupin sk vrn a 801eté period y jejich prů m ěrn é životní doby, k te rá je i v 19. cyk lu zn ačn ě vysoká, i když nižší než v cyklu 18. Oldřich
Hlad:
VÝSTAVA „ K E P L E R A P R A H A “ Od červn a do 12. září je v obou p a tre ch letohrádk u B elvedere na Pražsk ém h rad ě o tev řen a v ý stav a „K ep ler a P rah a “ , k terou pod záštitou m inisterstva kultury ČSR p ořád á Kulturní sp ráv a N árodního výboru hl. m. Prahy a Š tefán ik ova h vězdárna hl. m. P rah y. Rozsah a obsah výstavy z ní činí n ejen n ejvětší ak ci v ČSSR, u spořádan ou ke 400. v ý ro čí n arozen í Joh an nesa K eplera a 370. v ý ro čí úm rtí T ychon a B rahe, a le n ejvětší ak ci pořádanou ve všech K ep lerovských m ěstech . P rah a, k te rá p oskytla K eplerovi ú to čiště na c e lý ch n ejp lod nějších a n ejšťastn ějších 12 let života, se tak právem p řih lásila ke K eplerovu dílu, k te ré způsobilo revolučn í zv rat v astronom ii a položilo zák lad y k dnešním u výzkum u vesm íru a letům do kosm ického prostoru. V ýstavu tvoří tři čá sti. Prvá rep rezen tu je Prahu a česk é zem ě na rozh ran í 16. a 17. sto letí a ukazuje styk y K ep lera s česk ou sp olečn ostí. Druhá č á st p řed kládá návštěvníku obraz K eplerova a Tychonova života a jejich díla. Ve tře tí čá sti výstavy je zn ázorn ěn výk lad K ep lerových objevů a jejich ap lik ací až do dnešní doby. P odstatn é je, že ce lá vý stav a je dokum entována n ejen fotografiem i titu ln ích stran i ukázek knih, předm ětů a p řístrojů , ale že se podařilo sh rom ážd it z česk osloven sk ých i zah ran ičn ích muzeí v zácn é origin ály knih, přístrojů, dokumentů a d alších předm ětů, k te ré teh d ejší dobu a život obou astronom ů dokum entují nejlép e. K rásné arch ite k to n ick é a výtvarn é řešen í výstavy je um ožnilo zasad it do p rostřed í, k teré vyho vuje době, v e k teré vznikly, a podtrhuje jejich um ěleck ou a vědeckou hodnotu, výtvarnou k rásu a řem esln ou zru čn o st i dům yslnost jejich tvůrců. Z dobových a stro n o m ick ý ch , ča so m ě rn ý ch a jiných přístrojů k vý zkumu přírody jm enujm e: Slavný velký H aberm elův se x ta n t, k terým K epler a B rahe konali pozorování p rávě na ochozu B elvederu, astro láb y z Museum of the H istory of S cien ce z Oxfordu a N árodního tech n ick éh o m uzea v P raze, dále to rq u etra, teod olity, sluneční hodiny, a rm ilá rn í sféry g eo m etrick é a rý so v ací n áčin í, alch y m istick o u pícku, an ato m ick é m odely, váhy, hodiny a ryd la z N árodního tech n ick éh o muzea, U m ělec koprům yslového m uzea, Státního židovského m uzea, N árodního m uzea v P raze aj. Z originálů knih, jinak n epřístupně u ložen ých v tre z o re ch knihoven, m ůžem e na výstavě zhlédnout — zejm éna z U niversitní knihovny, P a m átníku národního písem nictví, knihovny N árodního m uzea a V ědecké knihovny v Olomouci — ty to dobové tisk y : K eplerovu „A stronom ia n o va“ z r. 1609, Hájkovu „Kroniku česk o u '4, p am átn ík Tychonova syna, kolorovaný výtisk T ychonova spisu „A stron om iae in sta u ra ta e m ech a-
n ic a “, Brahem kom entovaný výtisk K operníkova „De revolutionibus . . knihy ze šlech tick ý ch knihoven, M athiolliho h erb ář v prvním českém vydání, Biirgiho tabulky, doklady o čin n osti Rabbiho Low a, spisy Davida Ganse a T adeáše H ájka z Hájku, a s tro lo g ick é leták y , m inuce a k alen dáře, opis Táborského zp rávy o staro m ěstsk ém orloji, Jeseniovy a Ba-> ch áčk ovy spisy, sezn am p řed n ášek U niversity K arlovy s uvedením m a g istra K eplera a Keplerův slib v ěrn o sti u niversitě, dobové tisky spisů G. Bruna, K eplerovo „M ystérium C osm ographicum “, K eplerovy první p ražsk é tisky, dokum enty o p řevzetí T ychon ových spisů K eplerem a další. Rovněž jsou zde fak sim ile B rah ových spisů, věn ovan ých d án ským m inisterstvem kultury Š tefán ik ově h vězdárně, seb ran é spisy Kep= lerovy z k ated ry astro n o m ie a astro fy zik y U niversity K arlovy a p ře k rásn é fak sim ile knihy „A stronom icum C aesareu m “. Atm osféru doby dokreslují v z á cn á u m ěleck á díla. Celé p ro střed í p ří zem í je provázeno obrovskou zvětšeninou S ad elerovy ry tin y P rah y, origin ály plastik a obrazů rudolfínské doby, hudebních n ástrojů, zbraní, šperků^ dobových rytin a tisků. T ap iserie souhvězdí Labutě podle návrhu a rch . Sputy, k terá je um ístěna v přízem í, vhodně doplňuje u m ělecky laděné p rostředí. P ro výstavu byly vytvořen y tři nové exp o n áty : „M ystérium Cosmo= g rap h icu m “ je 130 cm veliký, k ulatý m odel, sestav en ý podle K eplerova spisu z roku 1596. Hvězdný průhledný globus stejnéh o prům ěru obsahuje v šech ny novy a supernovy, pozorovan é v tom to tisíciletí, se zdůrazněním T ychonovy a K eplerovy novy. Model K eplerova dalekohledu z p lexiskla n ázorn ě předvádí jeho princip. Je jisté, že dosud nebylo sh rom ážd ěn o tolik m ateriálu o n ejslavn ější době n aší i světové h isto rie astro n o m ie. V ýstava „K ep ler a P ra h a " i au ten tick é m ísto, kde p ra co v a li oba slavn í astronom ové — Belvedere — jistě stojí za návštěvu. Antonín
Tlamicha:
NOVÝ V E L K Ý R Á D I O V Ý T E L E S K O P Pokroky v rad ioastron om ii jsou vždy spojeny s vývojem an tén , přijí^ m ací tech n ik y a zp raco v án ím n a m ě ře n ý ch údajů. Vývoj plně pohybli vých p arab olick ých z rca d e l závisí na m ožn ostech zhotovit p řesn ý povrch tak, aby zrcad lo m ohlo p ra co v a t na co m ožná n ejk ratších vlnových délk ách . První rádiový teleskop s parab olick ou an tén ou o prům ěru 75 m je v Jodrell Banku v Anglii a m ůže p ra co v a t s m inim ální vlnovou délkou 21 cm . Další je v Parksu v A ustrálii s p arabolickým zrcad lem o prům ěru 64 m s m inim ální vlnovou délkou 6 cm . Pro cen tim etro v é a m ilim etrové vlnové délky je n ejvětší rádiový teleskop v G reen Banku (U S A ), jehož prům ěr zrcad la je 43 m. V SSSR na Krym u má p arab olick é zrcad lo prů m ěr 22 m etrů. Nový rádiový teleskop o prům ěru 100 m etrů u Bonnu (N SR ) je z n a č ným pokrokem ve vývoji rád io v ý ch teleskopů s vysokou rozlišovací schopností. Z ařízení m ůže p ra co v a t s plně využitým zrcad lem až do
vlnové délky 5 cm a velk á č á s t z rca d la může p ra co v a t až do vlnové délky kolem 1 cen tim etru . K on struk ce rádiového teleskop u z a ča la v r. 1968 za ú časti sp o lečn o stí Krupp a Man a byla u k o n čen a v r. 1970. N áklady na výstavbu celéh o zařízení byly p řevážn ě dotovány firmou V olksw agen v celk ové výši 32 m iliónů m arek. Rádiový teleskop je um ístěn v Effelsbergu, 40 kilom etrů jihozápadně od Bonnu. Místo se n ach ází v údolí, tak aby ch rán ilo p řijím ací zařízení od poruch zem ského původu. Na obr. na 1. str. obálky je celkový pohled na rádiový teleskop . H lavní p a ra m e try zařízen í jsou: Prům ěr p arabolickéh o zrcad la Ohnisková vzdálenost Prům ěr pom ocného zrcad la (G regoryho systém ) Ohnisková vzdálenost Gregoryho systém u Prům ěr základny v azimutu Výška osy pro pohyb zrcad la ve výšce Pohyb v azim utu Pohyb ve výšce M axim ální ry ch lo st pohybu v azimutu M axim ální ry ch lo st ve výšce P řesn ost nastaven í Celková váha pohyblivých č á stí
100 m etrů 30 metrů 6,5 metrů 360 metrů 64 m etrů 50 m etrů ±360° od + 5° do 94° 40°/min. 20°/min. 6 obloukových vteřin asi 3200 tun
Č ást parab olick éh o z rca d la do prům ěru 60 m je zh otovena z hlin ík o vých panelů, sestav en ý ch do šestiúhelníků („ v če lí p lá stv e 41). M ěření u kázala, že použitím té to m etody byla d ocílen a střed n í k v ad ratick á odchylka nerovn osti povrchu na prům ěru 60 m etrů 0,22 mm. Panely, k teré p okrývají d alších d v acet m etrů na prům ěru z rca d la v tzv. k azetové k onstru kci, dovolují středn í k vad ratick ou odchylku n erovn osti 0,27 mm. Okraj zrca d la (2 0 m etrů ) je tvořen p ovrch em z p erfo ro van ý ch panelů a jeho střed n í k v ad ratick á odchylka je 0,55 m ilim etru. Každý z panelů se dá n astav it pom ocí sta v ě cích šroubů. P řijím ací zařízení tvoří kom plex ch lazen ý ch p a ra m e trick ý ch zesilo vačů na vln ových d élk ách 21, 18, 13, 11, 6 a 3 cm . Jsou k dispozici tak é p řijím ače na d ecim etro v ý ch d élk ách . Dále se konstruuje m nohokánálový p řijím ač se šířkou p ásm a 100, 16, 8 a 4 kHz a m noho d alších zařízení. Rádiový teleskop bude sloužit ve spojení s jiným i rad iotelesk opy (v USA, SSSR, A ustrálii, K an ad ě) jak o m ezikon tinen tální in terfero m etr. N avádění teleskopu na rádiové objekty a jejich p rom ěřován í se u sk u teč ňuje pom ocí p o číta če ARGUS F e rra n ti 50 0 ; n am ěřen é údaje se sh rom až ďují na m agn etick ou pam ěť. Zobrazování rád io v ý ch objektů pom ocí X, Y zap isovače je řízeno tak é p o čítačem . K využití celéh o zařízení p racu je so u časn ě 60 v ěd eck ý ch pracovníků, z toho 40 astronom ů. Tři oddělení p racu jí na vyh odn ocován í údajů z p o čítačů a na elek tro n ick ý ch zařízen ích . O čekává se, že zařízení bude využívat v n ed alek é budoucnosti a si 150 lidí. Rádiový teleskop bude k dispozici věd eckým pracovníkům i z cizích zem í, k teří budou přijíždět využívat toto unikátní zařízení pro výzkum vesm íru. R adioteleskop p atří pod dva věd eck é ú stavy, Ostav pro rad io astro n o m ii při u niversitě v Bonnu a Ostav pro rad io astro n o m ii M axe P lan ck a. Na vedení se podí lejí tři řed itelé, prof. O. H ach en b erg, dr. P. M ezger a dr. R. W ielebinski.
Zprávy PROFESOR
EMIL
BUCHAR
SEDMDESÁTNÍKEM
Dne 4. srpna t. r. bude Cl. koř. ČSAV a profesoru ČVUT E. Bucharovi sedm desát let. Před d eseti roky věnovali jsm e jeh o životnímu jubileu člán ek v tom to časopisu [ŘH 42, 151; 8/1961). Nebudeme se proto v racet k údajům tam uvedeným a vzpom enem e ra d ě ji jeh o d alší čin n o sti a nových, cenných p rací, kterým i přispěl k pokroku astronom ie a geodézie od té doby, případně se i vrátím e k oborům, jim ž jsm e tehdy věnovali m éně pozornosti. Buchar, který ja k o prvý na světě odvodil na základě pozorování um ělých družic Země velikost je jíh o zploštění, v další p ráci tuto hodnotu je š tě zpřesnil (19 6 2 ). Později se zabýval stabilito u drah um ělých družic M ěsíce (1963, 1965), Venuše a M erkura (1969). Tyto jeh o výsledky byly p řijaty příznivě na m eziná rodním fóru. je členem s tá lé kom ise pro využití um ělých družic Země v geo d ézii při M ezinárodní a s o c ia ci geo d etick é a členem red ak čn í rady m ezinárod ního časopisu ICARUS. D vakrát (1963, 1964) se zú častnil ja k o expert česk o slov enské vládní d eleg ace p rací subkom ise pro m írové využití kosm ického prostoru při OSN. Podílel se i na vytvoření m ezinárodní organizace INTERKOSMOS pro spolu práci so c ia listic k ý ch zemí, sle d u jící týž c íl (1 9 6 5 ). Na m no hých m ezinárodních ko n feren cích přednesl vědecké referáty a na některých vedl naši d elegaci. Úspěšně říd il m ezinárodní kongres COSPAR v Praze (1969) za ú časti so c ia listic k ý ch zem í. Značné zásluhy o rozvoj n aší vědy si získal ja k o předseda čs. národního kom itétu COSPAR a ja k o předseda a č le n národních kom itétů pro astronom ii a pro geofyziku a geodézii, je člen em red akčn í rady časopisu Bulletin of the A stronom ical In stitu tes of C zechoslovakia a Studia geophysica et geodetica. je čestným členem vědecké rady Výzkumného ústavu geo d etického a členem Odborové rady pro v ěd ecko tech n ick ý rozvoj geodézie a k arto g rafie . V tě c h to oborech, jim ž jsm e věnovali m éně m ísta v m inulém článku, vykonal m no ho p ráce zásadního významu. Připo m eňme je n jeho publikace, v nichž použitím m ateriálů z m ěření azimutů v českoslov enské trig o n om etrick é síti z let 1924 až 1938 studoval vliv m eto dy m ěření na přesnost výsledků a n a hodilé i sy stem atick é chyby a vypra coval teo rii určení azimutů. V m ono g ra fii o tížnicových od chy lk ách a geoidu řešil v ČSSR poprvé důležité problém y, při čem ž zejm én a zlep šil polohu čs. trig o n om etrick é sítě na zem ském elipsoidu, získal tak novou soustavu tížnicových od chylek a u rčil tvar geoidu u nás. K stanoven í polohy pozorovatele na Zemi a poloh hvězd navrhl a s e s tro jil n ěk teré nové p ří s tro je bez libel (1965, 1968). Na úseku ped agogické čin n o sti vy dal r. 1964 skrip ta z g eo d etické a s tro nom ie, k terá p řin á še jí i m oderní a p li k ace, z čá sti původní. Jeho vědecké a ped agogické záslu
hy došly veřejn éh o uznání: k d oktorátu věd a člen stv í Akadem ie přistoupilo státn í vyznam enání Za zásluhy o výstavbu (1 9 6 1 ), bronzová plaketa ČSAV Za zásluhy o vědu a lidstvo (1966), byl zvolen dopisujícím člen em M ezinárodní astro n au tické akadem ie při IAF (1 9 6 6 ), čestným členem Čs. astro n om ick é spo lečn o sti při ČSAV (1968) a čestným členem Všesvazové astronom icko-geod etick é sp o lečn o sti při Akademii věd S S S R (1970). Sedm desátin se dožívá v plném pracovním elánu. Máme v astronom ii v za h ran ičí řadu příkladů, že toto životní jubileum nem usí být pracovním m ezní kem, vzpomeňme je n u nás dobře znám ého prof. M ichajlova. Přejem e Emilu Bucharovi, aby i jem u je š tě dlouho bylo možno pokračovat ve vědecké práci úspěšně, v dobrém zdraví a pohodě. B. Š te r n b e r k
C o nového v astronomii KEPLEROV
V letošním ro ce vzpomíná celý kulturní svět 400. výročí narození význam ného něm eckého astronom a, který také žil a pracoval v Praze, Johannesa K eplera (narozen 27. XII. 1571 ve W eil der Stadtu ve W urttembersku, zem řel 15. XI. 1630 v Řezně). Keplerovo výročí bylo zařazeno do světových oslav UNESCO a u jeh o pří ležito sti pořád ají tzv. Keplerovská m ěsta, kde K epler pobýval (krom ě Prahy, W eil der Stadtu a Řezná i Tůbingen, Leonberg, Š týrský H radec, Li nec a Ulm) řadu vzpom ínkových akcí. U nás byl rozhodnutím m inisterstva kultury již v r. 1968 zřízen přípravný výbor při Pražském středisku státn í pam átkové péče a ochrany přírody v čele s ředitelem Z. Burívalem , jehož úkolem bylo připravit a z a jistit ve spolupráci s četným i organizacem i průběh oslav v letošním roce. Od ledna do března t. r. byla v rám ci Lidové university uspořádána řada přednášek s Keplerovskou tém atikou. Přednášky probíhaly v M ěstské lidové knihovně v Praze ve spolupráci s m ěst ským výborem S o cia listic k é akad e mie, Pražským střediskem pam átkové péče, Čs. astronom ickou sp o lečno stí a UNESCO. Prom luvila na nich řada odborníků. Dne 3. června byla slavnostně od halena pam ětní deska na domě v P ra ze 1, v K arlově u lici č. 4, kde Kepler v letech 1607— 1612 žil a připravoval svoji „Novou a stro n o m ii'. Pam ětní deska je dílem akad. sochařky S. Hajerové. V průchodě uvedeného domu
ROK
1971
byla tak é instalována v itrína, sym bo licky znázorň u jící n e jd ů le ž itě jší úseky K eplerova díla. Dne 9. června byl slavnostně položen základní kámen pomníku Johann ese K eplera a Tychona Brahe na roznraní Poh ořelce a Keplerovy ulice v Praze 6. Současn ě bylo gym nasium v K eplerově ulici p ře jm enováno na Keplerovo gymnasium . Soutěž na uvedený pom ník byla vy psána G alerií hl. m. Prahy a Českým fondem výtvarných um ění. Výstava návrhů na pomník byla uspořádána již v dubnu t. r. na S tarom ěstsk é rad nici. M ěstské muzeum v B en átkách nad Jizerou 13. června slav nostně otevřelo nově instalovanou pam ětní síň Tychona B rahe, od jeh o ž úm rtí leto s ( t 24. říjn a 1601) uplyne 370 let. Ná rodní výbor hl. m. Prahy a Š tefán ikova hvězdárna připravily v leto h rád ku královny Anny (B elv ed ere) na Pražském hradě výstavu „K epler a P raha“. Na slavnostním zah ájen í vý stavy 16. června m ěl hlavní projev nám ěstek prim átora akad em ický m alíř J. Kilián. V rám ci leto šn ích K eplerovských oslav bude v druhé polovině roku uspořádána je š tě c elá řada d alších akcí, ja k o např. celo státn í sem inář astronom ů am atérů v Praze, slav n o st ní zasedání vědecké rady m atem aticko-fy zik áln í faku lty U niversity K arlo vy ve v elké aule K arolina, p ietní akt u hrobu Tychona Brahe v Týnském chrám u, slav nostní zasedání Čs. a k a dem ie věd a j. Po dobu Keplerova roku se k o n ají přednášky a prohlídky
Jo h a n n e s K e p le r (1 5 7 1 — 1630).
V ýstava „ K e p le r a P rah a" . N a h o ře je p o h le d d o I. p a tr a v ý sta v y , d o le jso u d v a z e 36 p a n e lů (u p r o s t ř e d le v é h o p a n elu j e v z á c n ý a s t r o lá b z 15. s to l.).
)
\
V ýstava „ K e p le r a P rah a" . N a h o ř e j e o r ig in á l p rv n íh o v y d á n í k n ih y „A stron o m ia n ov a" , d o le j e v itrín a s h is t o r ic k ý m i n á str o ji v p říz em í.
jÉEPfLERI t^iur n cm en , ^labet, c u r ^cccaÁT im ago? S ^iDua * fcdnto crron cadfsa Juícsse potesl t ■SciUtctf c jf T E R R ^ sKEPPLERI repuLt, C ^R SV S ^í^per vt*n hic Jadjjtorís trapccrat crr* manunt*\ . ícrra tUinam fyin^tuun. ^currat, scmpr^ ejuíescatl 'ř Quo sic KlZPgJ&ÉJiJi pecctt pnteiao mínus . •*2
na Š tefán ikově hvězdárně a v praž ském planetáriu, prohlídky ond řejov ské hvězdárny A stronom ického ústavu ČSAV a astronom ické expozice Ná rodního tech n ick éh o muzea v Praze PRAŽSKA
KONFERE
Od roku 1968 se každ oročně k o n ají v n ěk teré z člen sk ý ch zem í pracovní porady org anizace s o cia listick ý ch s tá tů Interkosm os o kosm ické fyzice. Hodnotí se na nich experim enty a vě decký přínos jed notlivých pokusů, d is kutují se získané zkušenosti, připravu jí se dlouhodobé program y p rací a podrobně se zejm éna p ro b írají kon krétn í úkoly pro n ejb ližší budoucnost. Letošní kon feren ce Interkosm os — K osm ická fyzika se kon ala v době 6.— 11. června v Praze; navazovala na ní pracovní porada Interkosm os — SKAN mezi 12.— 15. červnem . Z pově ření předsedy Čs. kom ise pro spolu p ráci ve výzkumu a využití ko sm ic kého prostoru pro mírové účely, před sedy ČSAV akadem ika J. K ožešníka, ji uspořádal A stronom ický ústav ČSAV v hotelu In tern atio n al. Přípravou kon fere n ce a pracovní porady SKAN byl pověřen kom itét ve složen í: čle n ko respondent prof. DrSc. VI. Guth, m ísto předseda Čs. kom ise Interkosm os jak o předseda, ing. VI. R ajský jak o s e k re tář a doc. dr. V. Bumba a dr. B. V alníček . Prof. Guth byl také zvolen před sedou k on feren ce. Jednání se krom ě asi 60 našich odborníků zúčastnilo na 70 sp ecialistů z Bulharska, M aďarska, M ongolská, NDR, Polska, Rumunska a S S S R , tedy ze zemí, které se p od ílejí v rám ci organizace Interkosm os na výzkumu zem ského m agnetickéh o pole, OBJEV
DALŠÍCH
MEZI
V poslední době sotva kdy uplyne m ěsíc, aby nebyla objevena alespoň jed na nová m olekula v m ezihvězdném prostoru. V době od 29. dubna do 6. května t. r. nalezli L. E. Snyder (U niversity of V irgin ia] a D. Buhl (N ational Rádio Astronomy O bservá tory) jed enáctim etrovým rad io telesk o pem na Kitt Peaku v oboru vlnových d élek 3,51— 3,31 mm em ise 3 d alších m olekul. Ve zdroji S g r B2, ležícím ve
s odborným výkladem . Čedok tak é po řádá prohlídky Prahy a okružní jízdy po pražských i m im opražských pam át kách na J. K eplera a T. Brahe. J. B. ÍCE
INTERKOSMOS
vysokých vrstev zem ské atm osféry, m eziplanetárníh o prostoru, planet, Slu n ce a kosm ického záření umělými družicem i a výškovým i raketam i. Kon fe re n ce se ú častn ili tak é pracovníci v oboru kosm ické geodézie. Naši odborníci refero v ali zejm éna o vědeckých v ýsled cích, získaných z m ěřen í družice Interkosm os 3, na níž bylo zařízení pro studium kosm ic kého záření a ionosféry, dále o výsled cích z družice Interkosm os 4, vybave né p řístro ji pro studium krátkovlnného slu nečního záření, jak ož i o m ateriálu, který poskytla rak eta V ertikál 1, po m ocí níž se naši odborníci ú častn ili m ěření m ikrom eteoritů. Všechny po kusy se konaly v úzké spolupráci ze jm én a s odborníky ze S S S R a NDR, n ěk terých experim entů se ú častn ili tak é sp e cialisté z P olska a M aďarska. S p o lečn á pozem ská pozorování, sp o je ná s kosm ickým i experim enty v rám ci program u Interkosm os, byla org a nizována ve všech so cia listick ý ch státech . K onference, která probíhala v duchu in tern acio n áln í spolu práce a poro zum ění, a během níž m ěli účastn íci m ožnost navštívit i četn é naše vědec ké ústavy, byla zakon čena ve v ečer ních hodinách 11. června podpisem protokolu a recep cí, kterou uspořádal předseda Čs. akadem ie věd akadem ik J. Kožešník. [VĚZDNÝCH
MOLEKUL
sm ěru ke galaktickém u centru, byla na frekv enci 85 457,29 MHz zjištěn a em ise m olekuly CHzCiH a na frek v en ci 87 925,45 MHz em ise m olekuly HNCO. V galak tick ý ch rádiových zdro jíc h W 51 a DR 21 byla objevena em ise na frekv en ci 90 665,0 MHz; jde pa trně o přechod 1— 0 m olekuly HNC. V rádiovém zdroji S g r B2 a v in fra červeném objektu IRC + 1 0 2 1 6 byla dále zjištěn a em ise HCN. IAUC 2330
TftETl SOVĚTSKÉ
STRATOSFÉRICKÉ
Dne 30. červen ce 1970 se uskutečnil tře tí let sov ětské stra to sfé rick é slu n ečn í observatoře. S tarto v ala v 6h03m (S E C ); v 7h45m byla ve výšce 20 500 m zapojena aparatu ra, dalekohled nam í řen na Slu n ce a v 8h04m začalo fo to grafován í vybrané čá sti slu nečního po vrchu. V ěd ecká ap aratu ra observatoře se sk lád ala z dalekohledu systém u Casseg rain s kam erou a spektrografem . Při třetím letu bylo použito d alek o hledu se zrcadlem o průměru 50 cm, k teré um ožňuje větší rozlišovací schopnost, než je možno dosáhnout zrcadlem o průměru 30 cm, jehož bylo již před více než deseti lety použito v USA při letech balónových slu n eč ních observatoří. Při třetím sovětském letu byly zís kány sním ky č á sti slunečního povrchu při ekv ivalentní ohniskové d élce 120 m, krom ě tří č á stí sp ektra ve 3, 6, 4 a 5 řádu při pevné poloze m řížky. M řížka m ěla tři různé polohy a c e l kem se fotografovalo devět oblastí sp ektra v oboru 3 9 0 0 —6600 A. Šířky pásem byly 100 až 200 A, disperze od 1 A/mm do 0,5 A/mm. Během 6 hod. 45 min. byly fo to g ra fovány č á sti „k lid n é14 fo tosféry blízko středu slu nečn ího kotouče, o k raj d is ku, tři skupiny skvrn a fakulové pole. Zam íření dalekohledu na žádaný ob je k t prováděl operátor povely se Země podle televizního obrazu vysílaného observatoří. Celkem bylo získáno 882 sním ků kam erou, spektrografem a fotoheliografem . Každý sním ek byl opatřen fotom etrickou k alib rací. Po sp ln ěn í vědeckého program u přistála observatoř bez poškození pom ocí p a dáku. Během přípravy pokusu byla na zá klad ě info rm ací, získaných během prvních dvou letů a z pozem ských PRVNÍ
KOLAP
Hvězda e Aurigae je dlouho znám a ja k o zákrytová prom ěnná s periodou 27,1 roku. P rim ární složka je veleobr sp ek tráln í třídy F2 s hm otou rovnou asi 34 hmot slu nečn ích , sekundární
LET SLUNEČNÍ
OBSERVATOŘE
výzkumů, doplněna ap aratu ra obser vatoře, byly odstraněny vibrace, které m ěly dříve vliv na kvalitu sním ků a byla zlepšena tep eln á sta b ilita celéh o zařízení. Podle výsledků předběžného zpracování je asi na 100 přím ých sn ím cích dosaženo p rakticky úplně te o re tick é ro zlišo v ací schop nosti d ale kohledu o prům ěru zrcad la 50 cm. Š ířky n e jm en ších izolovaných granulí, vzdálenosti m ezi granulem i a mezi vlákny v penum brách skvrn jsou blíz ké teoretický m hodnotám. Na fo to g rafiích , k te ré reprod ukuje me na 3. a 4. str. obálky jsou záběry „k lid n é" fo to sféry a slu nečn í skvrny, získané během letu. Jedna úhlová v te řin a se na reprod ukci rovná asi 1,5 mm. Jsou dobře vidět velm i úzké m ezery mezi jed notlivým i granulem i, v lákna v penumbře skvrny i složitá struktura granulí. Na sním cích s delší expozicí se v jád ře skvrny zřetelně objevovala jem n á struktura, sestáv a jíc í z jed notliv ých m alých jasn ých bodů. Při třetím letu se podařilo poprvé v S S S R získat ze strato sfé ry spektrogram y jem n é struktury Slu nce s v el kou rozlišov ací schop ností. Na n e jle p ších z nich jsou v id itelné detaily o rozm ěrech m en ších než 0,5". Jsou ja s n ě pozorovatelné ohyby ve tvaru vln u sp ek tráln ích č a r středn í in ten zity, jak o ž i porušení sym etrie čar, vyvolané disperzí v důsledku ry ch losti záření a zm ěnam i fy zik áln ích podmí nek v elem en tech jem n é struktury. Na přípravě a provedení letu se ú častn il velký kolektiv dělníků, te c h niků, vědeckých pracovníků A kade m ie věd S S S R a četn é závody o p tic kého, m echanického a leteck éh o prů m yslu. Získaný m ateriál se zpracovává na H lavní astro n o m ick é observatoři A kadem ie věd S S S R v Pulkovu. AC 597 AR
OBJEVEN
složka má hm otu asi 23 hmot slu n eč ních. O ch arak teru sekundární složky není n ic znám o. Vzhledem k velké hm otě by bylo možno předpokládat, že bude velm i jasn á, avšak ve spektru e
zkoumal různé typy hvězd jak o cen tráln í těleso takovéhoto prachového oblaku a zjistil, že žádná hvězda zná mého typu nevyhovuje. Domnívá se, že zbývá pouze m ožnost předpokladu, že sekundární složka t Aurigae je kolapsa r (viz ŘH 52, 188; 6/1971), vzniklý implozí velm i hm otné hvězdy. N atu re 229. 178; 1971
Aurigae je možno pozorovat pouze čáry složky prim ární. Z m ěření p o la rizace, barvy a ze světeln é křivky hvězdy e Aurigae se zdá, že sek u n dární složka bude obklopena polopropustnou vrstvou č á stic, je jic h ž ro z měry by m ěly být velké ve srovnání s vlnovou délkou světla. Nedávno uve ře jn il Cam eron zajím avou studii, v níž ZATMĚNI
MĚSÍCE
OKAMŽIKY
i o.
11. I 9 7
i
asi ±0,1 min. Vstupy kráterů do stínu byly pozorovány v pozičních úhlech + 32° až + 6 8 °, výstupy kráterů ze stínu v pozičních úhlech — 1° až + 19°. Zvětšení zem ského stínu, p očí tané ze vstupů bylo 1,52— 2,67 % (prům ěrná hodnota 2 ,1 3 % ) , z výstu pů 1,11—2,08 % (prům ěrná hodnota 1 ,6 2 % ) . N evážená prům ěrná hodnota zvětšení stínu ze všech kontaktů byla 1,88 % , tedy poněkud m enší než ob vykle bývá (tj. kolem 2 % ). Dále p očítal Ashbrook zvětšení stínu z jed notliv ých kontaktů m ěsíčního o k raje se stínem (začáte k částečn éh o a úplného zatm ění, konec úplného a částečn éh o zatm ěn í). Výsledky jsou uvedeny v přehledu (v závorce je po čet pozorování):
Podobně jak o od něk olika m ěsíčn ích zatm ění v posledních letech shrom áž dil dr. J. Ashbrook i od úplného z a tm ění z 10. února t. r. rozsáhlý pozo rovací m ateriál, především ze západní polokoule. Z výsledků, je ž shrnul v č a sopise S k y a n d T e l e s c o p e (41, 209; 4/1971) vyplývá, že podle většiny po zorovatelů byl polostín patrný v 6h18m (S E C ), tedy asi 34 min. před prvním kontaktem (vstupem M ěsíce do stín u ). V době úplného zatm ění byl M ěsíc ja sn ě červený, podobně ja k o při za tm ění 12. dubna 1968, ale na rozdíl od velm i tem ných zatm ění 30. prosince 1963 a 24. června 1964, kdy M ěsíc v době to tality úplně m izel. Jasn o st zatm ělého M ěsíce byla 10. H. 1971 v Danjonově šk ále asi 3,5. Od velkého počtu pozorovatelů zís kal Ashbrook celk em 843 kontaktů kráterů se stínem , z toho bylo 505 vstupů 15 kráterů do stínu a 338 vý stupů 15 kráterů ze stínu. Střed n í ch y ba jednoho kontaktu byla ± 0,5 až ±0,6 m in.; tato chyba byla ste jn á ja k pro vstupy, tak i pro výstupy. Střed n í chyba prům ěrných hodnot kontaktů (16— 41 jed notlivých pozorování) byla
I. 6h52,17m± 0,19m II. 8h03,33m± 0,10m III. 9h26,49m± 0,10m IV. 10h37,22m± 0,14m
1,59 1,82 2,01 1,56
% % % %
(19) (30) (23) (19)
Z těch to údajů vychází průměrná hodnota zvětšení 1,74 % , tedy je n n e patrně m enší než z pozorovaných kon taktů kráterů se stínem . J. B.
VYSÍLÁNI
OASOVÝCH
V KVĚTNU
SIGNALO
1971
OMA 50 kHz; OMA 2500 kHz; OLB5 3150 kHz; P ra h a 638 kHz (Cs. ro z h la s); DIZ 4525 kHz (N auen, NDR). — V ysvětlen í k tabulce viz RH 52, 21; 1/1971. Den 3. 8. 13. 18. 23. 28.
V. V. V. V. V. V.
J. D. 2441 + 074,5 079,5 084,5 089,5 094,5 099,5
OMA 50 0000 0000 0000 0000 0000 0000
OMA 2500 0000 0000 0000 0000 0000 0000
OLB5
P ra h a
DIZ
0008 0008 0008 0008 0008 0008
0000 0000 0000 0000 0000 0000
9999 9999 9999 9999 9999 9999
TU2TUC 9570 9560 9550 9540 9530 9520
TU1TUC 9302 9278 9257 9240 9225 9215 V. P tá č e k
Z lidových hvězdáren o astronomických kroužků METEORICKÁ
EXPEDICE
BRNĚNSKÉ
HVĚZDÁRNY
1970
V době od 24. červ en ce do 8. srpna 1970 se na západním Slovensku kon a la m eteo rick á expedice, kterou pořá d ala hvězdárna a planetárium v Brně. Je jím cílem bylo získání údajů o s la bých m eteorech (absolu tn í hv. v eli kost 5m— 8m) v kom plexu rojů Capricornid-A quarid. Užito bylo m etody, k terá se již v m inulosti n ěk olik rát osv ěd čila; poprvé při studiu Orionid 1965 (viz V. Znojil, BAC 19, 306). Jde o m od ifik aci K resákovy metody sled o vání rojů a je jí úpravu pro pozorování ze dvou stan ic. Za jed no z pozorova cích stanovišť byl zvolen Vadovský vrch u S taré Turé (A = — 17°4 5 '1 6 ", = + 48°45/1 5 ,3 ", nadm ořská výška 409 m ), znám ý již z celo státn í expe dice 1966; druhé stanoviště bylo po předběžných výpočtech um ístěno na vrch H órka, 3 km od T rienčansk ých Teplic. Délka základny byla 33,66 km, azimut sp o jn ice sta n ic 244°49/. Šlo tedy o tře tí n e jd e lší základnu, která u nás dosud byla pro tyto účely n a vržena. D alekohledy obou stan ic byly zam ířeny ke společném u bodu ve výši 84 km. Metoda vyžaduje, aby pozoro vací pole obou stan ic byla stále blízko radiantů sledovaných rojů, proto byl zám ěrný bod vždy po půlhodině pozo rování m ěněn. S p atřen é m eteory byly zakreslovány do kopií Bonnského a tla su. Expedice m ěla prostředky, umož ň u jící na každé sta n ic i sou časné pozo rování p ětičlen n é skupiny se zapiso vatelem . Použito bylo binarů 1 0 X 8 0 (tzv. d ělo stře le ck ý ch ) o průměru zor ného pole 7°23' a nom inální m ezné hv. v eliko sti 10,8m. E xpedice se zúčastnilo 13 pozorova telů, z toho 5 m im obrněnských. Na stan ici Vadovský vrch to byli P. Kap lan, ing. J. K učera, E. T ichá, M. Losos, V. O třas, V. Znojil (všich ni z B rn a) a M. Znojilová (V y šk o v ); vzorně s e hranou skupinu na Hórce tvořili S. Cífka (Č eské B u d ějo vice), V. N ečas (B rn o ), H. Schm ocková (Ú p ice), J. Š il hán (B rn o ), P. Šilh án (V end olí) a Z. Štorek (K lad n o ). Ú častníci bydleli ve
stan ech na m ístech dosti vzdálených od n ejb ližších obcí. P očasí přálo program u expedice, m éně již účastníkům samým . Na obou stan icích pršelo 25. červen ce při s tě hování m ateriálu na stano viště i 8. srp na při návratu. Rozbahněné cesty na Vadovský vrch si vynutily použití pá sového traktoru. Během expedice p rše lo často ve dne a prvotní zpracování pozorování bylo tak v přírodních pod m ínkách velm i ztíženo. N oci byly n a opak většinou ja s n é a záznam ů bylo tedy mnoho. Za získ án í početného m ateriálu p atří účastníkům expedice naše uznání. Na Vadovském vrchu .bylo celk em 10 dobrých pozorovacích nocí, na Hor ce 11 za sebou. Na první sta n ic i bylo za 156h34m čistéh o času získáno 1344 zákresů 1190 m eteorů. Druhá stan ice za přibližně stejn ý čas získala 2002 zákresů 1826 m eteorů. Výsledek co do množství daleko před čil o čekáván í, hlavně díky vysokým frekvencím , k te ré čin ily pro jed n o tliv é stan ice v prů měru 8,7 a 13,2 met./hod. V ysvětlení se nedá h ledat je n v příznivých pozo rovacích podm ínkách, ale lze je vylo žit blízkostí eklip tik y a v neposlední řadě n ěk olik aleto u praxí pozorovatelů. M ateriál získaný exped icí ček á na zpracování, srovnání záznam ů obou sta n ic bylo již provedeno. Na sp o le č né pozorování připad ají přibližně čtyři pětiny celk ov é pozorovací doby a při předběžném výběru bylo nalezeno c e l kem 176 m eteorů sp o lečn ých oběma stanicím , v průměru 6,1 společných m eteorů na hodinu sp olečn é práce obou skupin. Byl získán přibližně s t e j ně rozsáhlý m ateriál jak o na c e lo stá tn í exped ici v r. 1960, ale na zá klad ně č ty řik rá t d elší než tehdy. Dá se oček ávat, že po vyloučení nahodi lých k o in cid en cí, n ezpracovateln ých dvojic a m eteorů le tíc íc h podél sp o j n ice sta n ic bude možno určit výšky 100— 120 m eteorů. Podle dosavadních zku šeností se střed n í kv ad ratick á ch y ba v určen í polohy individuálního ra
diantu pohybuje u obecného m eteoru ve značně širok ých m ezích kolem 9°. V případě, že rad iant padne do oblasti, pro kterou byla základ na navržena, čin í tato chyba kolem 1°, to je zn ač ně méně, než je možno dosáhnout radiolokací. Výsledky jsou tedy schopny konkurovat jiným m oderním m ěřicím m etodám, ovšem za cenu výrazné sp e c ia liz a ce m ateriálu. Základna té to e x pedice byla navržena tak, že po v ět šinu pozorovací doby se v přesně sledované oblasti nalézaly rad ianty Aquarid, zatím co krátký čas zv ečera bylo m ožné studium struktury rad ian tu Capricornid. N ěkolik slov o přípravě exped ice. Vedl ji V. Znojil za pom oci členů m e teo rick é sek ce brn ěn ské hvězdárny. Bylo nutno u rčit přesnou polohu pozo rovacích stanovišť obhlídkou v terénu . Pak bylo potřebí u rčit zám ěry pro d eset zám ěrných bodů, optim alizovat polohy pozorovacích polí vzhledem k radiantům , fo to g rafick y rozm nožit mapky (celk em 36 kusů v elik o sti 4 0 X 20 cm 2), v k reslit do nich dráhy středu pole, opatřit je legendou a uzpůsobit je k používání v nočním vlhku. Ani m ateriáln í a o rg anizační strá n k a n e byla zcela snadná. To je o exp ed icích známo, a proto se plánu jí řadu m ěsíců dopředu. V našem případě šlo o ry ch lou nepředvídanou ak ci, neboť podle původního program u se m ěla brn ěn ská sek ce ú častn it celo státn í exped ice p ři pravované Čs. astronom ickou sp o le č n ostí při ČSAV na totéž období v On d řejově. Sedm náct dnů před p lánova ným začátkem byla však expedice ČAS odvolána a v tom to term ínu m usely být přípravy na naši exped ici zvlád nuty. Tato sku tečnost nu tí k zam yšlení. Program připravované exped ice byl velm i význam ný a zájem m ezi pozoro vateli, k teří se po celý rok cv ičí na lidových hvězdárnách, byl opravdový. Důvod k odvolání exped ice tkvěl p a trně v tom, že ČAS n en ašla vhodného vedoucího expedice, v ědeckého p ra covníka ČSAV nebo SAV. Takové p ří pady am atérské astronom ii nep ro sp ějí. Nepříznivý vývoj ostatn ě trvá již delší dobu. Poslední zd ařilá c elo stá tn í
expedice byla v r. 1966. Průběžná po zorování m eteorů se v ČSSR k o n ají jen na něk olika hvězdárnách. Na e x ped icích pořádaných brněnskou hvěz dárnou s ta č ili — vyjm a loňské — krýt účast brn ěn ští pozorovatelé. O zá kladní přípravu pozorovatelů se pe ču je na exped icích pořádaných každo ročně hvězdárnou v Úpici. Ty byly a jsou považovány za přípravné pro c e lo státn í expedice, k teré se však n ěk o lik let n ekon aly. Je otázkou, na ja k dlouho mohou sam y o sobě udržet zá jem am atérů. Uvážím e-li, že pozoro v atelská éra am atéra n ep řek raču je zpravidla dobu šesti let, je zřejm é, že dlouhá přestávka může snadno způso bit pokles počtu schop ných pozorova telů, což by v sou časné době m ělo pro řešen í výzkum ných úkolů na c e lo státn ích exped icích nepříznivé důsled ky. Je proto nutno dobře se nad ny n ějším stavem expedic zam yslet. M iroslav Š u lc * A m atérská astronom ick á práce roz v íjí se v naší republice v podstatně jin ý ch podm ínkách než v jin ý ch ze m ích. Od roku 1961 je řada vybraných hvězdáren pověřena celo státn ím říz e ním u rčitých úseků am atérské práce (viz člán ek v RH 2/1971). Ve spolu p ráci, nebo pod vedením těch to hvěz dáren ro zv íje jí se pozorovací progra my na o statn ích aktiv ních hvězdár nách. V šichni naši astronom ové am a té ři pozorují na hvězdárnách p řístro ji hvězdáren a s použitím je jic h pomů cek. Jen něk olik jed notlivců pozoruje vlastním i dalekohledy, avšak opět pod vedením příslušné odborně sp ecializo vané hvězdárny. Vyvinuli jsm e m axi m ální úsilí, aby byli na hvězdárnách lidé, k teří odborné problem atice rozu m ějí a mohou sku tečn ě určený úsek vést. Při skupinových pozorováních m e teorů v Brně poznali jsm e nutnost řešit u rčité otázky m eteorického vý zkumu při sou středění skupin zkuše ných pozorovatelů v klim atick y vhodhých oblastech , kde neru ší m ěstské světlo, a kde se mohou pozorování po delší dobu (2 týdny) věnovat. To je začátek našich expedic. Význam expe dic je jis tě zřejm ý již z toho, že pozo
rovací výsledky byly základem pro značný p očet prací, publikovaných v BAC (a si 40 ). Bez sy stem atick é c e lo roční přípravy na hvězdárnách bychom toho však dosáhnout nem ohli. Při styku se zahraničním i vědci jsem poznal, ja k vysoko hodnotí sou stavnou p ráci n ašich skupin, neboť tím lze dosáhnout kvalitního a pom ěrně hom ogenního pozorovacího m ateriálu. Ti, kdož získ áv ají pozorovací m ateriál pom ocí nesourodé skupiny náhodně získaných a nezacvičených pozorova telů, to dobře vědí. Díky v eliké p ráci, kterou jsm e m eteo rick é astronom ii vě V
MOSTĚ
novali, dosáhli jsm e takových vý sledků. Pokud jd e o c elo stá tn í m eteo rick é expedice, ujm e se brn ěn ská hvězdár na opět je jic h org an izace (ja k o dříve s hvězdárnou v P lzn i), neboť počítá expedice k vyvrcholení celo ro čn í p rá ce. I v m inulosti, když byla pořad ate lem c elo stá tn ích expedic ČAS, pro vedli jsm e v Brně všechny odborné přípravy a zpracovali pozorovací po m ůcky. Budeme sam ozřejm ě muset op atřit i o rg anizační vedení a fin a n č ní prostředky, k te ré poskytovala ČAS ze zdrojů ČSAV. ' O. O bů rka
BYLA OTEVŘENA HVĚZDÁRNA Dr . A. B E Č V Á Ř E
Po skoro je d en áctileté m ú silí se po dařilo členům astronom ického krouž ku v Mostě dobudovat svou pozorova telnu na vrchu H něvíně (k óta 411 m n. m .). Pozorovatelna vznikla rek on stru k cí jižn í bašty hradu Hněvín, má 2 podlaží a ocelovou kopuli o průměru 4,5 m. Prozatím je zde um ístěn re fra k tor (obj. 80 mm, / = 1 m) s p aralak tickou m ontáží fy R eich ert a m ísto
závaží je na d ek lin ačn í ose nam onto vána fotokom ora s objektivem AeroX enar (/ = 32 cm ; 1 :3 ,5 ). Kroužek má dále k dispozici 2 Binary (2 5 X 1 0 0 ) a re fra k to r (obj. 80 mm, / = 1450 mm) bez m ontáže. H vězdárna byla slav nostně otevřena 24. říjn a 1970. Prům ěrná ú čast n á vštěvníků čin í zatím 20— 30 týdně včetně exkurzí, organizovaných šk o la
V lev o B e č v á ř o v a h v ěz d á rn a v M ostě, v p ra v o d a le k o h le d s fo t o k o m o r o u . ( F o t o F. R o u b a l.)
mi a m ládežnickým i o rganizacem i z m osteckého okresu. Kroužek j e 17členný. V zrostl zejm é na po d okončení pozorovatelny, před tím se zabýval vzdělávací a čá ste č n ě i popularizační čin ností. Dnes je jeho hlavní náplní dohotovení vybavení hvězdárny, kon stru kce pom ocných za řízení, jak o např. re g istra ce časových signálů — vteřinových tiků pomocí vícekanálového zapisovače. K roužek ch ce rozšířit síť sled ovatelsk ých s ta nic kosm ického šumu na VVK a re g is tra c í atm osferiků podle m ístních podI V.
BĚH
m ínek. Tato o rien tace na obory radioastronom ie je dána mimo sp ecializace n ěk terých členů kroužku tak é zhorše ným i pozorovatelským i podmínkami prům yslového k ra je . Podle m ožnosti se kroužek ch ce podílet na sledování slu n ečn í fo tosféry , m eteorů a příp. přeletů um ělých družic Země. Nadšení členů slibu je úspěšnou čin n o st a re a liz a ci svých předsevzetí; dokončení stavby hvězdárny na Hněvíně, druhé svého druhu v celém Severočeském k ra ji, je také jedním z důkazů. J. D y ka st
POMATURITNlH O STUDIA
V září t. r. bude zahájen na hvěz dárně ve V alašském M eziříčí již čtvrtý běh pom aturitního studia astronom ie. Studium je zřizováno při gym nasiu ve V alašském M eziříčí; je dvouleté d ál kové se dvanácti internátn ím i sou střeSEMINÁŘ
děním i a s dvěmi desetidenním i od borným i praxem i. P řija ti mohou být uchazeči s m aturitou. Bližší podmínky na požádání sdělí hvězdárna ve V alaš ském M eziříčí. Přihlášky nutno podat n ejp o zd ěji do 15. září 1971. M al
PRACOV NlKO
Ve dnech 27. a 28. května t. r. uspo řád ala hvězdárna a planetárium v Plzni sem in ář pracovníků plan etárií, kteréh o se zúčastnilo 18 pracovníků p lan etárií z Prahy, Brna, Hradce K rálové, Čes kých Budějovic a Plzně a z hvězdáren v Rokycanech a V alašském M eziříčí. V ym ěnili si bohaté zkušenosti ze své
ASTRONOMIE
PLANETÁRII
čin n o sti a dohodli se na další vzájem né spolupráci, vým ěně programů a každoročním svolávání podobných se minářů. Jednání se konalo v salónku pivovaru „P razd roj". Pro účastníky sem in áře byla uspořádána exkurze do pivovaru a výlet na hrad Radyni a zá m ek Kozel. M al
Ú k a z y na o b l o z e v z á ř í 1971 S lu n c e vychází 1. září v 5h13m, za padá v 18M 6m. Dne 30. září vychází v 5h58m, zapadá v 17h42m. Během září se zkrátí délka dne o 1 hod. 49 min. a polední výška Slu nce nad obzorem se zm enší o 11°. Dne 23. září v 17h45m vstupuje Slu nce do znam ení Vah; v tento okam žik nastává podzimní rovnodennost a začíná astronom ický podzim. , M ěsíc je 5. září v 5>> v úplňku, 11. září v 19h v poslední čtvrti, 19. září v 16h v novu a 27. září v 18h v první čtvrti. Dne 6. září je M ěsíc v přízem í, 21. září v odzemí. Během září n a s ta nou kon ju nk ce M ěsíce s těm ito p lan e tam i: 3. IX. v 8h s M arsem, 11. IX. v lh se Saturnem , 18. IX. v 8& s M er kurem , 21. IX. v 6h s Uranem , 25. IX. v 5h s Neptunem a v 7h s Jupiterem a 30. IX. ve 22& opět s M arsem. Dne •
25. září dojde v 19 h k apulsu Antara s M ěsícem . M erku r je na ran ní obloze; sp atří me ho nízko nad východním obzorem k rá tce před východem Slu nce. P očát kem m ěsíce vychází ve 4h31m, v polo vině m ěsíce ve 3h57ni a koncem září v 5h16m. Během září se sice Merkur vzdaluje od Země, takže se jeho zdán livý průměr zm enšuje z 1 0 " n a 5 " , a le roste fáze planety (tém ěř od „novu“ do „ú p lň k u "} a zvětšuje se i jasn o st, z + 2 ,0 m na — l ,2 m. N ejvý hod nější pozorovací podmínky jsou v polovině září, neboť M erkur je 12. IX. v n ejv ětší západní elon gaci, 18° od Slu n ce. Dne 10. září je M erkur v kon ju n k ci s Regulem, při níž bude rozdíl d ek lin ací obou těles pouze 0,5° (M er kur bude jižn ě od R egu la). Dne 15. září prochází M erkur přísluním .
V en u še je po horní k o n ju n k ci (27. srp n a) v září nepozorovatelná, p roto že vychází a zapadá tém ěř ste jn ě se Sluncem . M ars je v souhvězdí K ozorožce. Po srpnové (10. V III.) opozici planety se Slu ncem se pozorovací podmínky zhoršují, takže je v září pozorovatelný prak tick y je n v první polovině n o ci. N ejvýhodnější pozorovací doba je ve v ečern ích hodinách, kdy p lan eta kul m inuje. Počátkem září zapadá Mars ve 2h28m, koncem m ěsíce již v 0^57™. Jasn ost Marsu se během září zm enšuje z — 2,3m na — l ,5 m, kotou ček planety má zdánlivý prům ěr asi 20". Ju p ite r se pohybuje souhvězdími Vah a Š tíra a je pozorovatelný je n zveče ra. Počátkem září zapadá ve 2 1 h3 2 m, koncem m ěsíce již v 19h49m. Jup iter má ja sn o st asi — l ,5 m, zdánlivý prů m ěr jeho kotoučku je asi 3 3 " . V noci 17./18. září k rátce po půlnoci nastává kon ju n k ce Jup itera s Neptunem. S a tu rn je v souhvězdí Býka a je nad obzorem od večern ích hodin. N ejvý h od nější pozorovací podmínky jsou v ran n ích hodinách, kdy planeta ku l m inuje. Počátkem září vychází Satu rn ve 21h57m, koncem m ěsíce již ve 20h 04m. Satu rn má ja sn o st asi + 0,2m, zdánlivý prům ěr kotoučku je asi 1 7 ", zdánlivé rozm ěry velké osy p rstence 4 3 " , m alé 1 8 ". U ran je v souhvězdí Panny, N eptu n v souhvězdí Vah, P lu to v souhvězdí Vlasu B ereniky. Všechny tyto planety n ejso u v září pro blízkost u Slu n ce pozorovatelné. Pluto je 23. září v kon ju n k ci se Sluncem . M eteo ry . V září m á maximum č in n osti něk olik slabých a nep ravid el ných rojů : Aurigidy 1. září, Gruidy 6. září, Sculptoridy 9. září, Piscidy
11. září a zářijo v é Perseidy 17. září. Maxima přip ad ají vesm ěs na dopoled ní hodiny; jsou obvykle velm i ostrá, trvání rojů je pouze 1— 2 dny. J. B.
OBSAH J. G rygar: Rozložení q u asarů v p ro sto ru — M. K op ecký: P o če t vznik lý ch skupin sk vrn a Jejich živ ot ní doba v 19. cyk lu — O. Hlad: V ýstava „K ep ler a P ra h a “ — A. Tlam ich a: Nový velký rádiový telesk op — Zprávy — Co nového v a s tr o nom ii — Z lidových hvězd áren a astro n o m ick ý ch krou žků — Úka zy na obloze v z á ří 1971 CONTENTS J. G rygar: S p ace D istribution of Q u asars — M. K opecký: Number of Sunspot Groups and T heir Lifetim es in th e 19th C ycle — O. Hlad: E xp osition “ K epler and P ra g u e ” — A. T lam ich a: O New L arg e Rádio T elesco p e — N otes — News in A stronom y — F ro m Public Observ a to ries and A stron o m ical Clubs — P h enom ena in Sep tem ber 1971
COJIEPIAHHE H.
rpbirap:
n p e a e jie H H e k h A : H h c jio H b lX n H T e H
np o cTp aH C TBeH H o e KB33apoB b o 3 h h k u ih x
H BpeM H
p ac-
— M. Konenrp y n n
c o JiH e > i-
H X >KH3 H H B 1 9 -OM
UHiuie — O. Tjiafl: 3Kcno3HUHH
;ie p
oĎm eH H H M HH H
—
— H 3
M to
H O B o ro
H a p O f lH b I X
aC TpO H O M H H eC KH X j ie H H H
Ha
H eóe
b
b
a crp o H O -
O Ó C e p B a T O p H fl
KpyW KO B ceH TH Ď pe
— 1971
JIb -
r.
• Koupím o k u lár f = 5 mm. F . P o stava, Uh. H rad iště, Ul. 9. kv ětn a 897. Říši hvězd řídí re d a k čn í ra d a : J. M. Mohr (v ed o u cí r e d .), Jiří Bouška (v ýkon, r e d .), J. G rygar, O. Hlad, F . K adavý, M. Kopecký, B. M aleček , L. M iler, O. Obůrka, J. Š to h l; ta j. re d . E. V okalová, tech n . red . V. S u ch án k ová. Vydává m in isterstvo k u ltu ry v n a k la d a te lstv í Orbis, n. p. V in oh rad sk á 46, P rah a 2. Tiskne S tátn í tisk árn a, n. p., závod 2, Slezská 13, P rah a 2. V ych ází 1 2 k rá t ro čn ě, c e n a jednotlivého výtisku Kčs 2,50, ro čn í p řed p latn é Kčs 3 0,— . R ozšiřuje Poštovní novinová služb a. In form ace o p řed p latn ém podá a objednávky přijím á každá pošta i d o ru čo v atel. Objednávky do z a h ra n ičí vyřizu je PNS — ú střed n í exp ed ice tisku, odd. vývoz tisku, Jin d řišsk á 14, Prah a 1. Příspěvky z a síle jte na re d a k ci Říše hvězd, Švédská 8, P rah a 5, tel. 54 03 95. Rukopisy a obrázky se n e v ra ce jí, za odbornou sp ráv n o st odpovídá au to r. — T oto číslo bylo dáno do tisku 22. č e rv n a , vyšlo v srp nu 1971.
Je d e n z e sn ím k ů , p o ř íz e n ý c h tř e tí s o v ě ts k o u s t r a t o s fé r ic k o u s lu n e č n í o b s e r v a to ří, u k a z u je d e ta iln í stru k tu ru s k v r n y ; f o t o g r a fi e na 4. str. o b á lk y z a c h y c u je „k lid n o u " f o t o s fé r u . ( K e z p r á v ě na str. 154.)
