PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2004 IV. volební období ___________________________________________________________
815
Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na
rok
2005
-2-
II.
Návrh rozpočtu Státního zemědělského intervenčního fondu na rok 2005 _____________________________________
Obsah: I. Návrh rozpočtu SZIF: 1. Podle způsobu provádění Společné zemědělské politiky 2. Podle rozpočtové skladby (v rozsahu přílohy č. 3 vyhlášky MF ČR č. 131/2001 Sb.) II. Důvodová zpráva k návrhu rozpočtu SZIF v části Společné zemědělské politiky podle § 1 odst. 2 zákona o SZIF: 1. Úvod 2. Návrh rozpočtu na úseku společné organizace trhu (SOT) 3. Návrh rozpočtu na úseku provádění programů strukturální podpory (PSP) 4. Návrh rozpočtu Marketingu 5. Návrh rozpočtu „Program SAPARD“ III. Důvodová zpráva k návrhu rozpočtu SZIF v části správních výdajů IV. Závěr
-3-
II. Důvodová zpráva k návrhu rozpočtu SZIF na rok 2005 v části Společné zemědělské politiky podle § 1 odst. 2 zákona o SZIF 1. Ú v o d V souladu s § 3 vyhlášky Ministerstva financí č. 131/2001 Sb., kterou se stanoví rozsah a struktura údajů pro vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu a termíny pro jejich předkládání, ve znění pozdějších předpisů, a v návaznosti na § 4 odst. 1 písm. a) a § 9a písm. c) zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů, SZIF zpracoval „Návrh rozpočtu SZIF na rok 2005“. Návrh rozpočtu SZIF na rok 2005, v souladu s ustanovením § 6c zákona č. 256/2000 Sb., o SZIF, ve znění pozdějších předpisů, vychází z vládního návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2005 a v něm vyčleněného objemu finančních prostředků do kapitoly MZe s určením pro SZIF a to ve výši 26 662 031 tis.Kč (kromě finančních prostředků určených na program SAPARD, které budou hrazeny přímo z kapitoly MZe), z toho na úhradu správních výdajů ve výši 831 431 tis.Kč a na úhradu nákladů souvisejících se Společnou zemědělskou politikou ve výši 25 830 600 tis.Kč (včetně marketingové podpory ve výši 132 000 tis.Kč), v tom z národních zdrojů (včetně předfinancování prostředků EU) ve výši 15 857 400 tis.Kč (včetně marketingové podpory ve výši 132 000 tis.Kč) a z prostředků EU ve výši 9 973 200 tis.Kč. Předkládaný návrh rozpočtu SZIF na rok 2005 projednalo a schválilo vedení výkonného aparátu SZIF dne 30. září 2004. Návrh rozpočtu SZIF na rok 2005, po zapracování připomínek, projednala Dozorčí rada SZIF dne 12. října 2004. Překládaný „Návrh rozpočtu SZIF na rok 2005“, je 1. návrhem vycházejícím z vládního návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2005 a v něm vyčleněných finančních prostředků pro SZIF. Definitivní verze „Rozpočtu SZIF na rok 2005“ bude předložena k projednání a schválení v březnu 2005 (po schválení státního rozpočtu ČR na rok 2005 a po schválení „Roční účetní závěrky SZIF za rok 2004“ a převedení případných zůstatků z roku 2004 do rozpočtu na rok 2005 - viz § 6a odst. 4 zákona č. 256/2000 Sb., o SZIF, ve znění pozdějších předpisů). Návrh rozpočtu SZIF je v tabulkové části zpracován ve dvou verzích. Obě verze se odlišují pouze v rozčlenění jednotlivých položek rozpočtu: - verze označená I/1 je zpracována podle způsobu provádění Společné zemědělské politiky a kontroly plnění rozpočtu SZIF, - verze označená I/2 je zpracována podle rozpočtové skladby, a to v rozsahu přílohy č. 3 vyhlášky Ministerstva financí č. 131/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V další části je z praktického hlediska zdůvodňována pouze verze I/1.
-4-
2. Návrh rozpočtu na úseku společné organizace trhu (SOT) Společnou organizaci zabezpečovat následovně:
A. M l é k o
a
trhu
podle
mlékárenské
jednotlivých
komodit
předpokládá
SZIF
výrobky:
a) Podpora programu zvýšení spotřeby vybraných mléčných výrobků žáky - školní mléko Podpora spotřeby mléka a vybraných mléčných výrobků žáky ve vzdělávacích institucích je poskytována v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1255/1999, ve znění Nařízení Rady (ES) č. 1787/2003, a Nařízením Komise (ES) č. 2707/2000, ve znění pozdějších předpisů. Podmínky pro čerpání podpory z finančních zdrojů ČR (z rozpočtu SZIF) jsou stanoveny v nařízení vlády ČR č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve školách zařazených do sítě škol. V současné době je schváleno pro dodávání podporovaných mléčných výrobků 9 zpracovatelských subjektů. Podle předběžných odhadů bude možno vyplatit v roce 2005 pouze podporu z rozpočtu EU cca 70 000 tis.Kč.
b) Podpora výroby kaseinu a kaseinátů z odstředěného mléka Tato podpora se poskytuje na základě Nařízení Komise (ES) č. 2921/1990 ze dne 10. října 1990, v souladu s nařízením vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů a v souladu se zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších přepisů. V České Republice vznikl nárok na podporu od 1. května 2004, a to pouze z prostředků EU. Předpokládá se, že o podporu bude žádat 1 subjekt. Průměrná měsíční výroba u zmíněného subjektu je 220 t kaseinu. Podpora pro 100 kg odstředěného mléka, které bylo zpracováno na kasein či kaseináty, byla stanovena s platností od 21.7.2004 na částku 4,80 € na 100 kg odstředěného mléka zpracovaného na kasein. Výše podpory bude postupně snižována. 1 kg kaseinu se vyrobí v závislosti na kvalitě kaseinu z 35,77 kg odstředěného mléka. Zemědělský přepočítací koeficient se stanoví dle Evropské centrální banky k prvnímu dni měsíce, ve kterém byl kasein či kaseinát vyroben. Pokud stávající žadatel o podporu nezmění rozsah výroby kaseinu a pokud by podpora zůstala na stejné výši, při kurzu 31 Kč/€ bude činit měsíční výše vyplácené podpory cca 12 000 tis.Kč. To znamená, že za celý rok 2005 bude z rozpočtu EU vyplaceno cca 144 000 tis.Kč.
c) Podpora soukromého skladování
-5Předpokládáme, že tato podpora bude poskytována na máslo v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 2771/1999 a na sušené odstředěné mléko podle Nařízení Komise (ES) č. 214/2001 a dle nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb., V návaznosti na to se předpokládají tyto výdaje z rozpočtu EU: Máslo - za předpokladu, že se bude skladovat 2 000 tun po průměrnou dobu 150 dnů, bude za toto skladované máslo celkově vyplaceno cca 6 600 tis. Kč. SOM – vyhlášení režimu soukromého skladování u sušeného odstředěného mléka podle Nařízení Komise (ES) č. 214/2001 se v roce 2005 nepředpokládá.
d) Intervenční nákupy Tyto nákupy budou realizovány podle Nařízení Komise (ES) č. 1255/1999 u másla a sušeného odstředěného mléka a dle nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Pro máslo je do 30. června 2005 stanovena intervenční cena 3 052,3 €/t a od 1. července 2005 se snižuje na 2 824,4 €/t a pro sušené odstředěné mléko je do 30. června 2005 stanovena intervenční cena 1 952,4 €/t a od 1. července 2005 se snižuje na 1 849,7 €/t. Přepočítací kurz je stanoven MF pro účely sestavování rozpočtu na rok 2005 ve výši 31 Kč/€. Máslo – za předpokladu, že se bude nakupovat 4 000 tun budou náklady na nákup čerpány ve výši cca 330 000 tis.Kč + 5% DPH a náklady na skladování ve výši cca 11 690 tis.Kč + 19% DPH. Celkové náklady budou čerpány z rozpočtu EU ve výši cca 341 690 tis. Kč bez DPH SOM – za předpokladu, že se bude nakupovat 3 000 tun a skladovat po dobu 18 měsíců, budou celkové náklady na nákup ve výši cca 176 800 tis.Kč + 5% DPH a náklady na skladování cca 2 880 tis.Kč + 19% DPH. Celkové náklady budou čerpány z rozpočtu EU ve výši cca 179 680 tis. Kč bez DPH.
e) Ostatní podpory mlékárenských výrobků 1. Poskytování podpory na nákup másla neziskovými institucemi a organizacemi upravuje Nařízení Komise (EHS) č. 2191/1981 ze dne 31. července 1981 a nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Předpokládáme, že bude žádána podpora celkem na 32 tis.kg másla. Při poskytované podpoře (výši podpory stanovuje EK) 100 €/100 kg másla a průměrném kurzu 31 Kč/€, předpokládáme vyplatit z rozpočtu EU cca 992 tis.Kč.
2. Prodej másla za snížené ceny a poskytování příspěvku za smetanu, máslo a koncentrované máslo používané při výrobě těstovin, zmrzliny a dalších potravin podle Nařízení Komise (EC) č. 2571/1997 ze dne 15. prosince 1997 a nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky.
-6-
Předpokládáme, že bude žádána podpora celkem na 120 tis.kg másla. Při poskytované podpoře (výši podpory stanovuje EK) 55 €/100 kg másla a průměrném kurzu 31 Kč/€, předpokládáme vyplatit z rozpočtu EU cca 2 046 tis.Kč.
3. Poskytování podpory pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko, využívané jako krmivo a prodej takového sušeného odstředěného mléka je upraveno Nařízením Komise (ES) č. 2799/1999 ze dne 17. prosince a nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Vzhledem ke značnému snížení finanční podpory na zapracování SOM do krmiv, nepředpokládáme v roce 2005 rozběhnutí této podpory.
4. Poskytování příspěvku při nabídkovém řízení na koncentrované máslo určené pro přímou spotřebu ve Společenství podle Nařízení Komise (EEC) č. 429/1990 a nařízení vlády ČR č. 225/2004 Sb. o některých podrobnostech provádění tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky. Předpokládáme, že bude žádána podpora celkem na 120 tis.kg másla. Při poskytované podpoře (výši podpory stanovuje EK) 70 €/100 kg másla a průměrném kurzu 31 Kč/€, předpokládáme vyplatit z rozpočtu EU cca 2 604 tis. Kč. Celkový objem finančních prostředků na ostatní podpory mlékárenských výrobků z rozpočtu EU budou čerpány ve výši 5 642 tis.Kč.
B. J a t e č n ý
skot, hovězí
a
telecí
maso
Platné předpisy: Nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem. Nařízení Komise (ES) č. 907/2000, které stanoví podmínky pro poskytování podpor při soukromém skladování hovězího masa. Nařízení Komise (ES) č. 562/2000, které stanoví podmínky pro intervenční nákup hovězího masa, Nařízení Komise (EHS), č. 2173/1979, které stanoví podrobná pravidla pro disponování hovězím masem nakoupeným u intervenčních agentur, Nařízení Komise (ES) č. 2148/1996, které stanoví pravidla pro hodnocení a monitorování veřejných intervenčních zásob zemědělských výrobků. Nařízení Komise (ES) č. 1445/1995, stanovující prováděcí pravidla pro dovozní a vývozní licence v odvětví hovězího a telecího masa. Nařízení vlády ČR č. 249/2004 Sb. o stanovení některých podrobností a bližších podmínek k provádění opatření společných organizací trhu s hovězím a telecím, vepřovým, drůbežím, skopovým a kozím masem a vejci a k poskytování zvláštních subvencí při vývozu pro hovězí a telecí maso a pro některé druhy vykostěného hovězího masa.
-7-
a) Intervence Neúměrně zatěžují rozpočet EU, proto se využívají výjimečně. V rozpočtu nepředpokládáme, že by v ČR byly v roce 2005 využity.
b) Soukromé skladování Představuje méně nákladnou položku pro EU, v budoucnu lze předpokládat, že bude využito. Odhadujeme soukromé skladování 5 000 tun hovězího masa (na 3 měsíce při použití sazeb z roku 2000) za 2 400 tis.€ (tj. 74 400 tis.Kč). Odhad vychází ze stejných částek, které byly v minulosti užity v EU na soukromé skladování hovězího masa. Předpokládáme, že na soukromé skladování bude z rozpočtu EU vyplaceno celkem 74 400 tis.Kč.
C. J a t e č n á
prasata
a
vepřové
maso
Platné předpisy: Nařízení Rady (ES) č. 2759/1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem. Nařízení Komise (EHS) č. 3444/1990, které stanoví podmínky poskytování podpor při soukromém skladování vepřového masa. Nařízení Komise (EHS) č. 391/1968, které stanoví podmínky pro intervenční nákup vepřového masa. Nařízení vlády ČR č. 249/2004 Sb. o stanovení některých podrobností a bližších podmínek k provádění opatření společných organizací trhu s hovězím a telecím, vepřovým, drůbežím, skopovým a kozím masem a vejci a k poskytování zvláštních subvencí při vývozu pro hovězí a telecí maso a pro některé druhy vykostěného hovězího masa.
a)
Intervence V rozpočtu nepředpokládáme, že by v ČR byly v roce 2005 využity.
b) Soukromé skladování Představuje často využívanou položku pro EU. Odhadujeme soukromé skladování 10 000 tun vepřového masa (na 5 měsíců při použití sazeb z roku 2003) za 3 580 tis.€ (tj. 110 980 tis. Kč) Odhad vychází ze stejných částek, které byly v minulosti užity na soukromé skladování vepřového masa v EU. Předpokládáme, že na soukromé skladování bude z rozpočtu EU vyplaceno celkem 110 980 tis.Kč.
D. I n t e r v e n č n í
nákup
obilovin
Na základě Nařízení Rady (ES) č. 1784/2003 o společné organizaci trhu obilovin, kterým jsou stanoveny zejména druhy intervenčně nakupovaných obilovin, výše intervenční ceny a výše měsíčních kompenzačních příplatků za skladování obilovin a dále na základě Nařízení Komise (ES) č. 824/2000, kterým se stanoví postupy přejímání obilovin intervenčními agenturami, včetně příplatků a srážek z intervenční ceny, by měl být v ČR realizován intervenční nákup pšenice, ječmene a kukuřice. Prodej intervenčně nakoupených obilovin bude realizován dle Nařízení Komise (ES) č. 2131/93,
-8kterým se stanoví postupy a podmínky pro uvedení obilovin ze zásob intervenčních agentur do prodeje. SZIF provede intervenční nákup a prodej obilovin na základě zákona č. 256/2000 Sb. o SZIF, ve znění pozdějších předpisů a dále na základě nařízení vlády ČR č. 180/2004 Sb., o provádění některých opatření společné organizace trhu s obilovinami. Intervenční cena v zemích EU je pro hospodářský rok 2004/2005 stanovena na 101,31 €/t obilovin, tj. 3 140 Kč/t. SZIF předpokládá, že intervenční cena v zemích EU bude pro hospodářský rok 2005/2006 snížena o 5 % oproti původní ceně, a tudíž bude stanovena ve výši 96,25 €/t obilovin, tj. 2 984 Kč/t.
1. Intervenční nákup obilovin v hospodářském roce 2004/2005 Vzhledem k dodržení předepsaného termínu úhrady cen za obiloviny nakoupené SZIF v rámci intervenčního nákupu, do 35 dnů od data přejímky obilovin v intervenčním skladu, předpokládá SZIF ihned na počátku rozpočtového roku 2005 čerpání finančních prostředků na nákup cca 160 tis.tun obilovin a v prvních měsících roku 2005 nakoupí dalších cca 400 tis.tun obilovin. Celkový náklad na nákup obilovin nakoupených v hospodářském roce 2004/2005 bude v roce 2005 činit 1 754 359 tis.Kč + 5 % DPH. tj. celkem 1 842 077 tis.Kč. Finanční prostředky na nákup obilovin budou zajištěny z překlenovacího úvěru, přičemž jde o náklad, který bude dodatečně uhrazen z rozpočtu EU, a to ze záruční sekce EAGGF. Celkový náklad na naskladnění, skladování a vyskladnění obilovin, nakoupených během hospodářského roku 2004/2005, bude činit 219 975 tis.Kč + 19 % DPH, tj. celkem 261 770 tis.Kč, přičemž SZIF předpokládá, že by mohlo být z prostředků státního rozpočtu ČR v roce 2005 čerpáno na naskladnění bez pohybu zboží 11 186 tis.Kč (9 400 tis.Kč + 19 % DPH) a dalších 250 584 tis. Kč bude hrazeno z prostředků EU. Celkový náklad na přepravu obilovin k intervenci bude činit 15 675 tis. Kč + 19 % DPH, tj. celkem 18 653 tis.Kč. Část přepravních nákladů na dopravu obilovin z nabízejícího skladu do intervenčního skladu bude hrazena SZIF a následně proplacena z prostředků EU, zbytek přepravních nákladů bude uhrazen nabízejícími subjekty. Celkový náklad na přepravu obilovin do vývozního místa bude činit 156 450 tis.Kč + 19 % DPH, tj. celkem 186 175 tis.Kč. Tento náklad bude hrazen SZIF a následně proplacen z prostředků EU.
2. Intervenční nákup obilovin v hospodářském roce 2005/2006 Dodržení předepsaného termínu úhrady cen za obiloviny nakoupené SZIF v rámci intervenčního nákupu, do 35 dnů od data přejímky obilovin v intervenčním skladu, předpokládá do konce roku 2005 čerpání finančních prostředků na nákup cca 100 tis.tun obilovin. Celkový náklad na nákup obilovin nakoupených v hospodářském roce 2005/2006 hrazených v prosinci 2005 bude činit 298 400 tis.Kč + 5 % DPH, tj. celkem 313 320 tis.Kč. Finanční prostředky na nákup obilovin budou zajištěny z překlenovacího úvěru, přičemž jde o náklad, který bude dodatečně uhrazen z rozpočtu EU, a to ze záruční sekce EAGGF.
-9SZIF předpokládá do konce roku 2005 úhradu 2 850 tis.Kč + 19 % DPH, tj. 3 392 tis.Kč na přepravném za zboží, které bude naskladněno v hospodářském roce 2005/2006 a hrazeno v prosinci 2005. Část přepravních nákladů na dopravu obilovin z nabízejícího skladu do intervenčního skladu bude hrazena SZIF a následně proplacena z prostředků EU, zbytek přepravních nákladů bude uhrazen nabízejícími subjekty. Vzhledem k dodržení termínu úhrady cen za služby, které budou realizované skladovateli na základě Smlouvy o skladování, do 60 dnů od data doručení daňového dokladu – faktury, včetně všech podkladů, nepředpokládá SZIF do konce roku 2005 úhradu cen za naskladnění a skladování obilovin nakoupených v hospodářském roce 2005/2006. Celkové náklady na nákup, naskladnění, skladování, vyskladnění a dopravu intervenčních obilovin v rozpočtovém roce 2005 SZIF předpokládá ve výši 2 614 201 tis.Kč, z toho 2 436 523 tis.Kč bude hrazeno z prostředků EU, zbývajících 177 678 tis.Kč činí DPH. DPH bude dočasně hrazena z překlenovacího úvěru, který bude splacen po vrácení DPH z FU.. Celkové tržby z prodeje 350 tis.t obilovin při ceně 3450 Kč/t SZIF předpokládá ve výši 1 190 000 tis.Kč + 5 % DPH, tj. celkem 1 249 500 tis.Kč. Tržby plynoucí z prodeje obilovin jsou příjmem rozpočtu EU. Z těchto tržeb odvede SZIF do rozpočtu EU 1 190 000 tis.Kč a DPH ve výši 59 500 tis.Kč odvede do státního rozpočtu ČR.
F. B r a m b o r o v ý
a
pšeničný
škrob
Dne 1. května 2004 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 115/2004 Sb., kterým se stanoví některé postupy při provádění opatření společné organizace trhu se škrobem. V současné době je však již projednávána jeho novelizace.
a) Doplatek přímé platby pěstitelům brambor z národních zdrojů V souvislosti s přímými platbami přijala ČR systém zjednodušené platby na plochu zemědělské půdy (SAPS), ve kterém jsou přímé platby poskytované ze zdrojů EU ve výši 30 % pro rok 2005 rozděleny na celkovou zemědělskou plochu bez ohledu na plodiny, kterých se týká přímá platba v rámci SZP EU. Z Přístupové smlouvy mezi ČR a EU vyplývá, že Česká republika může v odvětví bramborového škrobu přímé platby doplnit do 100 % úrovně přímých plateb v EU. Dorovnání do 100 % unijní výše platby by mělo být hrazeno z rozpočtu SZIF, který však na tyto platby nemá zdroje. V nejbližší době bude schválena novela nařízení č. 115/2004 Sb., která bude tyto platby upravovat.
b) Prémie pro výrobce bramborového škrobu Výrobní prémie pro výrobce bramborového škrobu je uvedena v příloze II. Nařízení Komise (ES) č. 2235/2003. Její výše je stanovena na 22,25 €/t bramborového škrobu. Národní produkční kvóta bramborového škrobu pro hospodářský rok 2004/2005 činí 33 660 tun. Veškerá prémie pro výrobce bramborového škrobu odpovídající této kvótě bude vyplacena v průběhu roku 2005. Z výše uvedeného vyplývá, že z rozpočtu EU budou nutné finanční prostředky v hodnotě přibližně 25 000 tis.Kč.
c) Výrobní náhrada na výrobky zpracované ze škrobu
- 10 -
Výrobní náhrada je v EU vyplácena na 1 tunu zpracovaného škrobu na základě Nařízení Komise (EHS) č. 1722/93. Jedná se o škrob bramborový, pšeničný, kukuřičný a rýžový. Výši sazby za tunu škrobu určuje Evropská komise a v průběhu roku se mění. Z předběžných odhadů vyplývá, že z rozpočtu EU lze předpokládat finanční prostředky ve výši 12 000 tis.Kč.
G Cukr a) Finanční dávka z výroby cukru Výběr výrobních dávek z cukru provádí členské státy EU dle Nařízení Rady (ES) č. 1260/2001 a nařízení Evropské komise č. 314/2002 v platném znění. V České republice je odpovědnost SZIF za výběr dávek z cukru stanovena zákonem č. 256/2000 Sb., o SZIF, ve znění pozdějších předpisů (§ 1 písm. j a § 11h). Výběr probíhá ve dvou fázích ve formě zálohy a doplatku. Dávky odvádí každý držitel kvóty, a to za veškerá množství cukru, která v daném hospodářském roce vyrobil v kvótě. Platí jednak základní dávku, která činí 2% intervenční ceny a vztahuje se na cukr A i B, a jednak tzv. dávku B, která činí maximálně 37,5% intervenční ceny a platí se za vyrobený cukr B. Záloha je každý hospodářský rok stanovována do 1. dubna. Do 15. téhož měsíce stanoví SZIF všem držitelům kvót výši zálohy, kterou mají zaplatit. SZIF musí pak zálohy vybrat do 1. června daného hospodářského roku, kdy musí být částka již na účtu MF. Záloha tedy musí být odeslána na účet MF nejpozději na konci května. Částka je snížena o náklady spojené s výběrem dávek stanovené v čl. 2 odst. 3 Rozhodnutí Rady (ES, EURATOM) č. 597/2000 – tj. o 25%. Tato čtvrtinová částka zůstane na účtu SZIF po převodu zbylých tří čtvrtin na účet MF. Obdobně je to u doplatku. Evropská komise stanoví jeho výši do 15. října a do 1. listopadu rozdělí SZIF tento doplatek mezi jednotlivé držitele kvót. Termín pro uhrazení částky na účet MF je do 15. prosince. Stejně jako u zálohy je částka snížena o 25%, které opět zůstanou na účtu SZIF. Pro hospodářský rok 2004/2005 bude stanovena základní dávka i dávka B v maximální výši, tedy 2% a 37,5% intervenční ceny, z čehož dále vyplývá, že zálohová platba bude v obou případech představovat 50% celkové částky (článek 7 NK 314/2002 v platném znění). Při použití kurzu 31 Kč/€, můžeme provést následující odhad: - intervenční cena = 631,9 €/t, z toho 2% = 12,638 €/t a 37,5% = 236,963 €/t - národní kvóta ČR = 454 862 t cukru, z toho kvóta A = 441 209 t a kvóta B = 13 653 t - propočet dávky z výroby cukru: základní dávka: 454 862 x 12,638 x 31 = 178 204 925 Kč dávka B: 13 653 x 236,963 x 31 = 100 292 719 Kč
- 11 celkem:
278 497 644
Kč Z uvedeného vyplývá, že SZIF vybere na dávkách z výroby celkem 278 498 tis.Kč, z toho převede do rozpočtu EU 208 874 tis.Kč a zbývajících 69 624 tis.Kč je příjmem SZIF a převádí se do správních výdajů.
b) Výrobní náhrady na cukr používaný v chemickém průmyslu Výrobní náhrady na cukr, používaný v chemickém průmyslu, se řídí dle Nařízení Rady č. 1260/2001 a Nařízení Komise č. (ES) č. 1265/2001. Sazby náhrad jsou stanovovány měsíčně. Odhad výše náhrad, které budou takto proplaceny, vychází z dosavadních znalostí o žadatelích. Spotřeba cukru v chemickém průmyslu v roce 2005 bude činit přibližně 22 216 t. Dále z množství, na něž bylo požádáno o výrobní náhradu v roce 2004, se bude proplácet v roce 2005 náhrada přibližně na 1926 t, což odpovídá částce 26 722 tis.Kč. Celkem odhadujeme celkové množství, na které bude náhrada v roce 2005 vyplacena, na 22 176 tun, což při použití výše náhrady 447,56 €/t (průměrná výše náhrady za 1. polovinu roku 2004) a kurzu 31 Kč/€ odpovídá celkové vyplacené částce za rok 2005 z rozpočtu EU ve výši 307 678 tis.Kč.
H. V ý v o z n í
subvence
na
z p r a c. a
n e z p r a c.
výrobky
a) Vývozní subvence na zpracované výrobky Platné předpisy EU: Nařízení Komise (ES) č. 1520/2000, kterým se stanoví společná podrobnější pravidla systému poskytování vývozních subvencí a kritéria pro stanovení výše těchto subvencí pro některé zemědělské produkty vyvážené ve formě zboží neuvedeného v příloze I Přístupové smlouvy. Nařízení Komise (ES) č. 800/1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních subvencí pro zemědělské produkty. Nařízení Komise (ES) č. 1291/2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty. Nařízení Rady (ES) č. 565/1980 o zálohách na vývozní náhrady pro zemědělské výrobky. Nařízení Komise (ES) č. 3615/1992 o stanovení množství zemědělských produktů, která se mají vzít v úvahu při výpočtu náhrad v případě vývozu zboží uvedeného v Nařízení Rady (ES) č. 3035/1980. Některá konkrétní ustanovení výše uvedených nařízení Komise (ES) jsou zpřesněna nařízením vlády ČR č. 181/2004 Sb.
- 12 Vývozní subvence se poskytuje na základní výrobky obsažené ve zpracovaných výrobcích. Seznam zpracovaných výrobků, které patří do výrobků Non annex I, je uveden v příloze B NK (ES) 1520/2000. Základní výrobky jsou uvedeny v příloze A NK (ES) 1520/2000, výrobky vzniklé jejich zpracováním jsou uvedeny v ostatních přílohách NK (ES) 1520/2000 (příloha C, D a E). Výši subvence vyhlašuje Evropská Komise v Úředním věstníku EU přibližně každý měsíc, u některých základních výrobků častěji (viz mléko, cukr), u některých po delší době (viz vejce). Výše se stanoví na 100 kg základního výrobku. Celková suma požadovaných vývozních subvencí na žádostech o osvědčení za jednotlivé tranše bude zasílána EK. U malovývozců odpadá povinnost žádat o osvědčení a EK se hlásí nárokovaná částka subvencí. EK rozhodne o výši čerpání subvence za jednotlivou tranši. Tato částka není SZIF zatím známa. Hrubý odhad představuje vývozní subvenci z rozpočtu EU ve výši cca 145 000 tis.Kč.
b) Vývozní subvence na nezpracované výrobky: Platné předpisy EU:
Nařízení Komise (ES) č. 800/1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních subvencí pro zemědělské výrobky. Nařízení Rady (ES) č. 565/1980, o zálohách na vývozní náhrady pro zemědělské výrobky. Nařízení Komise (ES) č. 1291/2000, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty. Předpisy dle jednotlivých společných organizací trhu.
Některá konkrétní ustanovení výše uvedených nařízení Komise (ES) jsou zpřesněna nařízením vlády ČR č. 181/2004 Sb. Nezpracované zemědělské výrobky tzv. ANNEX jsou rozděleny do tzv. společných organizací trhu (dále jen „SOT“). Dle těchto SOT jsou Evropskou Komisí stanovovány periodicky, většinou několikrát ročně, sazby subvencí. Jsou stanoveny formou Nařízení Komise dle 12-ti místných KN kódů produktu (jedná se řádově o stovky KN kódů - pozn. položky celního sazebníku) a země, kam jsou produkty vyváženy. Sazby se mění v pravidelných intervalech v závislosti na SOT (např. v případě mléka a mléčných výrobků a cukru 1x za 14 dní). Při konstrukci tohoto návrhu rozpočtu jsme vycházeli z údajů o vývozech do tzv. třetích zemí (země mimo ES) za rok 2003, kde za státy ES jsme považovali i přistupující státy. Dále jsme vycházeli z objemu vydaných vývozních licencí se subvencí stanovenou předem, a z objemu žádostí o vývozní subvence za období od 1. 5. 2004 do 10. 8. 2004. Použili jsme průměrné aktuální sazby subvencí poskytované ES. Dále je nezbytné zohlednit skutečnost,
- 13 že v roce 2005 budou zřejmě vypláceny subvence na vývozy, uskutečněné ještě v roce 2004 (vývozce má možnost zažádat o subvenci do 12 měsíců po uskutečnění vývozu). SOT s obilovinami: upravena Nařízením Rady (ES) č. 1784/2003 V ES se dlouhodobě poskytují vývozní subvence jen na výrobky z kukuřice a na škrob. Jedinou komoditou, na kterou jsou vydány vývozní licence se subvencí stanovenou předem je bramborový škrob. Proto předpokládáme, že pro tento SOT bude potřeba vyčlenit z rozpočtu EU finanční prostředky ve výši 20 000 tis.Kč.
SOT s rýží: upravena Nařízením Rady (ES) č. 1785/2003 Vývoz rýže do třetích zemí činil v roce 2003 cca 200 tun. Vzhledem ke skutečnosti, že se v současnosti rýže takřka nevyváží, předpokládáme, že bude potřeba cca 1 200 tis. Kč.
SOT s oleji a tuky: upravena Nařízením Rady (ES) č. 136/1966 V současnosti se v EU poskytují vývozní subvence jen na olivový olej. Proto neočekáváme výraznější finanční nároky na rozpočet.
SOT v odvětví cukru: upravena Nařízením Rady (ES) č. 1260/2001 Sazba subvence na cukr je stabilně vysoká - cca 450 €/t cukru. Předpokládáme, že bude potřeba z rozpočtu EU vyčlenit cca 180 000 tis.Kč
SOT s ovocem a zeleninou: upravena Nařízením Rady (ES) č. 2200/1996 V roce 2003 byly sice vyvezeny výrobky v množství cca 100 tun, ale vzhledem k minimálnímu zájmu ze strany exportérů o vývoz této komodity předpokládáme nároky na rozpočet EU ve výši 240 tis.Kč.
SOT s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny: upravena Nařízením Rady (ES) č. 2201/1996 V roce 2003 bylo do třetích zemí vyvezeno přibližně 1500 tun. Na tyto výrobky se v ES poskytuje průměrná vývozní subvence ve výši 40 €/t. Proto se domníváme, že z rozpočtu EU bude potřeba cca 12 000 tis.Kč.
SOT s mlékem a mléčnými výrobky: upraveno Nařízením Rady (ES) č. 1255/1999 V sektoru mléka a mléčných výrobků lze vysledovat rostoucí zájem o vývozní subvence. V roce 2005 (zejména v prvním čtvrtletí) také předpokládáme uplatňování nároků na vývozní subvence za obchody realizované zejména v posledním čtvrtletí roku 2004. Proto navrhujeme vyčlenit z rozpočtu EU cca 480 000 tis.Kč.
- 14 -
SOT s drůbežím masem a vejci: upraveno Nařízením Rady (ES) č. 2777/1975 a 2771/1975 V roce 2003 bylo z ČR do zemí mimo ES vyvezeno cca 487 tun. Po vstupu ČR do EU projevilo zájem o vývoz produktů tohoto sektoru minimum firem, zejména se jedná o pravidelné vývozy násadových vajec do Rumunska. Předpokládáme nároky na rozpočet EU ve výši cca 4 800 tis.Kč.
SOT s hovězím masem: upraveno Nařízením Rady (ES) č. 1254/1999 V roce 2003 bylo vyvezeno z ČR do zemí mimo ES přibližně 2 200 tun živého dobytka s průměrnou subvencí v ES 50 €/t, 5 600t zmrazeného hovězího masa s průměrnou subvencí 24 €/t. a 235 tun hovězích drobů s průměrnou subvencí v ES ve výši 28 €/t. Ze strany obchodníků jsme zaznamenali pouze zájem o vývoz živých zvířat zejména do Bosny a Hercegoviny a do Ruska. Předpokládáme, že exportéři budou uplatňovat nároky na vývozy uskutečněné v roce 2004 až v prvním čtvrtletí roku 2005. Proto předpokládáme, že z rozpočtu EU bude třeba vyčlenit prostředky ve výši cca 36 000 tis.Kč
SOT s vepřovým masem: upraveno Nařízením Rady (ES) č. 2759/1975 V roce 2003 bylo z ČR do zemí mimo ES vyvezeno cca 3 200 tun. Tyto výrobky jsou průměrně v ES subvencovány ve výši 37 €/t. Zatím projevilo zájem o subvencovaný vývoz produktů z vepřového masa minimum subjektů a téměř ve všech případech se jednalo pouze o vývoz uzenek a salámů do Ruska. Domníváme se, že z rozpočtu EU bude třeba pro rok 2005 vyčlenit prostředky ve výši cca 4 800 tis.Kč. Veškeré vývozní subvence na nezpracované výrobky budou čerpány z prostředků EU, a to ve výši 739 040 tis.Kč.
I. O v o c e
a zelenina
a) Podpora pro organizace producentů s OP (název v návrhu č. 2 - Dočasné finanční podpory pro pěstitele ovoce a zeleniny - operační programy) Podpory budou vypláceny v souladu s klíčovým Nařízením Rady (ES) č. 2200/1996, Nařízením Komise (ES) č. 1432/2003, Nařízením Komise (ES) č. 1433/2003 a nařízením vlády ČR č. 247/2004 Sb., ze dne 21. dubna 2004, o provádění některých opatření společných organizací trhu s ovocem a zeleninou a s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny. Celková částka podpory pro organizace producentů se schváleným operačním programem pro rok 2004 se z prostředků EU předpokládá ve výši 47 000 tis.Kč.
b) Podpora na stažení zboží z trhu
- 15 Podpory budou vypláceny v souladu s klíčovým Nařízením Rady (ES) č. 2200/1996, Nařízením Komise (ES) č. 103/2004 a nařízením vlády ČR č. 247/2004 Sb., ze dne 21. dubna 2004, o provádění některých opatření společných organizací trhu s ovocem a zeleninou a s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny. Celková částka podpory pro organizace producentů a vzhledem k celkové spotřebě, která není v současné době krytá tuzemskou produkcí (do 50%), se z prostředků EU předpokládá ve výši 8 000 tis. Kč.
c) Podpora pro předběžně uznané organizace producentů Podpory budou vypláceny v souladu s klíčovým Nařízením Rady (ES) č. 2200/1996, Nařízením Komise (ES) č. 1943/2003 a nařízením vlády ČR č. 247/2004 Sb. ze dne 21. dubna 2004 o provádění některých opatření společných organizací trhu s ovocem a zeleninou a s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny. Celková částka podpory pro předběžně uznané OP pro rok 2005 by mohla být ve výši 10 000 tis.Kč. V této skupině je nutná spoluúčast státu ve výši minimálně 5% oprávněných investičních nákladů a 25% oprávněných veřejných výdajů v Cílových regionech 1 a 2, kam patří ČR. SZIF však prostředky z národních zdrojů ve výši 2 500 tis.Kč nemá k dispozici. Proto bude vyplacena tato podpora pouze z prostředků EU ve výši 7 500 tis.Kč.
d) Podpora na ovoce a zeleninu určené ke zpracování (rajčata, broskve, hrušky) Společnou organizaci trhu s výrobky ze zpracovaného ovoce a zeleniny upravuje Nařízení Rady (ES) č. 2201/1996. Prováděcí pravidla k tomuto nařízení, týkající se systému podpor v odvětví zpracovaného ovoce a zeleniny, stanovuje Nařízení Komise (ES) č. 1535/2003. Pro hospodářský rok 2004-2005 byla pro nově přistupující členské státy stanovena podpora na rajčata dodaná ke zpracování 25,88 €/t, na broskve 35,78 €/t a 121,28 €/t na hrušky (Nařízení Komise (ES) č. 416/2004), což činí 75 % podpory vyplácené stávajícím členským státům. Pokud při kontrole dodržení komunitárních a národních zpracovatelských prahů nebude zjištěno jejich překročení, bude novým členským státům doplaceno zbylých 25 % podpory do plné výše 34,50 €/t rajčata, 47,70 €/t broskve, 161,70 €/t hrušky. V hospodářském roce 2005-2006 Nařízení komise (ES) č. 416/2004 pozbývá platnosti a podpora bude přiznána všem státům stejně. Platební agentura vyplácí podporu do 60 dnů po obdržení žádosti o podporu. Termín pro podání této žádosti je 30. listopadu pro rajčata a 31. ledna pro broskve a hrušky. České republice byl stanoven zpracovatelský práh 12 000 t pro rajčata, 1 287 t pro broskve a 11 t pro hrušky, avšak hrušky nebudou v ČR v hospodářských letech 2004-2005 a 2005-2006 v rámci podpor zpracovávány vůbec, broskve v 2005-2006 maximálně v objemu 100 t. Lze předpokládat, že doplatek na plnou výši podpory v hospodářském roce 2004-2005 u rajčat bude činit 103 440 €, tj. 3 206 640 Kč při kurzu 31 Kč/EUR. Pro rok 2005-2006 je nutné počítat s 414 000 € = 12 834 000 Kč pro rajčata
- 16 a 4 770 € = 147 870 Kč pro broskve. Celkem se předpokládá, že z rozpočtu EU bude čerpáno 16 188 tis.Kč.
J. V í n o V rámci společné organizace trhu s vínem dle Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 a Nařízení Komise (ES) 1623/2000, které stanovuje prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, bude SZIF zabezpečovat následující podpory: a) Podpora na soukromé skladování stolního vína, hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu a rektifikovaného moštového koncentrátu. b) Podpora na užití hroznů, hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu nebo rektifikovaného moštového koncentrátu (1. výroba hroznové šťávy, 2. zvýšení obsahu alkoholu vinařských produktů). c) Podpora destilace. V případě režimu soukromé skladování se výplata podpory může uskutečnit do tří měsíců po ukončení doby skladování, tj. nejdříve 1. listopadu 2005. Není možné odhadnout kolik subjektů o tuto podporu zažádá a kolik hektolitrů produktu by bylo předmětem smlouvy. Jestliže si o podporu zažádají subjekty, které do této doby kontaktovaly SZIF a projevily eventuelní zájem o tuto podporu, může SZIF počítat s prostředky z rozpočtu EU ve výši cca 5 000 tis.Kč. Režim zvyšování obsahu alkoholu ve vinařských produktech teoreticky mohou využít subjekty, které se informovaly o podmínkách této podpory. Vzhledem k tomu, že záleží na tom, z jaké vinařské zóny by pocházel hroznový mošt, který by byl použit na obohacení stolního nebo jakostního vína, předpokládáme, že z rozpočtu EU bude v roce 2005 čerpáno cca 1 000 tis.Kč. Režim výroby hroznové šťávy ani režim destilace se v roce 2005 pravděpodobně nebude realizovat.
K. L e n
a
konopí
Platné předpisy EU: -
Nařízení Rady (ES) 1673/2000, o společné organizaci trhu s přadným lnem a konopím. - Nařízení Komise (ES) 245/2001, o stanovení prováděcích pravidel nařízení Rady (ES) č. 1673/2000.
Sazba dotace je stanovena komisí EU ve výši 160 €/t dlouhého lněného vlákna, 90 €/t krátkého lněného vlákna a konopného vlákna. Dotace je poskytována na 1 t zpracovaného vlákna. Při použití průměrného směnného kursu 31 Kč/€, sazba dotace v Kč činí 4 960 Kč/t dlouhého lněného vlákna, 2 790 Kč/t krátkého lněného a konopného vlákna. Národní garantované množství pro dlouhé lněné vlákno je 1 923 tun a pro krátké lněné
- 17 vlákno a konopné vlákno 2 866 tun. Z uvedeného vyplývá, že z rozpočtu ČR na předfinancování prostředků EU bude čerpáno 17 534 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že doplatek dotace je možné vyplatit až v okamžiku, kdy všichni zpracovatelé ukončí zpracování, pak v případě, že některý ze zpracovatelů bude zpracovávat lněné a konopné stonky déle než jeden rok, bude v říjnu 2005 vyplacena pouze záloha ve výši 6 014 tis.Kč a doplatek 11 520 tis.Kč bude vyplacen až v únoru 2006. Dle ohlasů od zpracovatelů lnu a konopí se může stát, že tito zpracovatelé nebudou vůbec žádat o vyplacení záloh. V tom případě by byla v říjnu 2005 vyplacena celková částka 17 534 tis.Kč.
L. S u š e n é
krmivo
Platné předpisy EU: - Nařízení Rady (ES) 603/95 o společné organizaci trhu se sušeným krmivem nahradí Nařízení Rady (ES) 1786/2003 s platností od 1.4.2005. - Nařízení Komise (ES) 785/95 stanovující podrobná pravidla pro aplikaci Směrnice Rady (ES) o společné organizaci trhu se sušenými krmivy s platností do 31.3.2005 a následně připravované Nařízení Komise (ES) s platností od 1.4.2005. Hospodářský rok začíná 1. dubna a končí 31. března roku následujícího. Sazba dotace je stanovena Komisí (ES) ve výši 68,83 €/t uměle sušeného krmiva pro hospodářský rok 2004/2005, tzn. do konce března, pro hospodářský rok 2005/2006 byla sazba předběžně stanovena na 33 €/t. Dotace je poskytována na 1 t uměle sušeného krmiva, které opustilo zpracovatelský podnik a to (68,83x31) 2 134 Kč/t uměle sušeného krmiva pro hospodářský rok 2004/2005, resp. (33x31) 1 023 Kč/t uměle sušeného krmiva pro hospodářský rok 2005/2006. Národní garantované množství pro uměle sušená krmiva je 27 942 tun, tzn. že z rozpočtu ČR na předfinancování prostředků EU bude v roce 2005 čerpáno 48 290 tis.Kč.
3. Návrh rozpočtu na úseku provádění programů strukturální podpory (PSP) Programy strukturální podpory podle jednotlivých opatření SZIF předpokládá zabezpečovat následovně:
A. Přímé platby : Platné předpisy EU:
Nařízení Komise (ES) č. 1259/1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky. přechodná ustanovení pro aplikaci Nařízení Rady (ES) č. 1259/99, týkajících se jednotné platby na plochu pro rok 2005 (nebylo dosud vydáno).
a) předfinancování - jednotná platba na plochu (SAPS)
- 18 Česká republika se rozhodla poskytovat přímé platby formou jednotné platby na plochu (SAPS). České republice byl stanoven celkový objem podpory 228,8 mil.€. Rozloha zemědělské půdy v ČR byla ohlášena EU ve výši 3 469 tis. ha. Pro přepočet kurzu byl použit kurs 31 Kč/€. Zatím nebylo vydáno nařízení pro rok 2005, které by stanovilo, v jakém časovém období je možno provádět platbu. Propočet očekávané přímé platby na ha lze propočíst následovně: - celkový objem očekávané podpory na 1 ha od EU = celkový objem podpory byl EU stanoven ve výši 228,8 mil.€ + předpokládaná kompenzační platby na mléko ve výši 19,687 mil.€ = 248,457 mil.€ děleno nahlášenou plochou 3 469 tis.ha = 71,62 € krát stanovený přepočítávací kurz 31 Kč/€ = 2 220 Kč/ha. Sazba 2 220 Kč/ha je maximální sazba. Konečnou částku můžeme stanovit až po poslední podané žádosti, protože v případě překročení ohlášené rozlohy se sazba krátí. Z výše uvedeného lze stanovit předpokládaný celkový objem dotace z rozpočtu SZIF (3 469 x 2 220) ve výši 7 701 180 tis.Kč. Vznikl rozdíl mezi částkou vyčleněnou ve státním rozpočtu na předfinancování přímých plateb (8 207 000 tis.Kč) a částkou výše propočtenou (7 701 180 tis.Kč) ve výši 505 820 tis.Kč. Tato částka poskytnutá ze zdrojů EU bude použita na doplatek přímých plateb na rok 2004. Celkově tedy bude v roce 2005 na předfinancování přímých plateb vyplaceno 8 207 000 tis.Kč.
b) dofinancování - národní dorovnání přímých plateb V souladu s Přístupovou smlouvou EU je novým členským zemím povoleno dorovnávat přímé platby (top-up) z vlastních zdrojů o 30% unijní sazby. S ohledem na potřebu cílené podpory u některých komodit, které by byly v systému SAPS výrazněji poškozeny, byly vybrány komodity, které budou cíleně dorovnány v maximálně možné výši. Pro rok 2005 by bylo možno celkem vyplatit národní dorovnání teoreticky ve výši cca 7,7 mld. Kč. Ve státním rozpočtu na rok 2005 – Ukazatele kapitoly MZe, v části dotace SZIF, je na „přímé platby – dofinancování ze SR“ vyčleněno 5 038 400 tis.Kč.
B. Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) Finanční rámec pro HRDP je stanoven programovým dokumentem schváleným EU, který je vytvořen na základě Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, které definuje rámec komunitární podpory pro rozvoj venkova (podpora rozvoje venkova II. Pilíře SZP – tj. venkovský rozvoj). Rozpočet finančních prostředků na HRDP pro kalendářní rok 2005 podle jednotlivých programů vychází z programového dokumentu HRDP kap. 2.9 a lze jej vyjádřit takto:
- 19 -
Předčasné ukončení zemědělské činnosti Méně příznivé oblasti s environment.opatř. Agroenvironmentální opatření Lesnictví Zakládání skupin výrobců Technická pomoc Celkem
Zdroje ČR 18 352 630 385 746 131 41 881 12 276 6 975 1 456 000
Zdroje EU 73 377 2 521 540 2 774 493 167 586 49 073 27 931 5 614 000
v tis.Kč CELKEM 91 729 3 151 925 3 520 624 209 467 61 349 34 906 7 070 000
Z uvedené tabulky je zřejmé, že v roce 2005 se předpokládá v rámci HRDP vyplatit celkem 7 070 000 tis.Kč, z toho ze zdrojů ČR ve výši 1 456 000 tis.Kč a z rozpočtu EU ve výši 5 614 000 tis.Kč.
C. Operační program rozvoje venkova Podpory budou vypláceny ze strukturálních fondů ES (orientační sekce EAGGF a FIFG) v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 1257/1999, 1260/1999 a 1263/1999 a v souladu s Pravidly, jimiž se stanovují podmínky pro poskytování finanční pomoci na projekty operačního programu RVMZ, které dne 29. dubna 2004 schválil ministr zemědělství (byly zveřejněny ve Věstníku MZe). Podpory jsou rozděleny do následujících tří priorit a šesti opatření: PRIORITA I. Opatření 1.1. Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků (investice do zemědělského majetku a podpora mladým začínajícím zemědělcům, prohlubování diverzifikace zemědělských činností). Opatření 1.2. Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing. Opatření 1.3. Lesní hospodářství (obnova lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření, investice do lesů, sdružování majitelů lesa, zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd). PRIORITA II. Opatření 2.1. Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí (pozemkové úpravy, obnova potenciálu a zachování zemědělské krajiny, řízení a zajištění funkčnosti (zemědělských) vodních zdrojů, rozvoj venkova (LEADER+), diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství). Opatření 2.2. Odborné vzdělávání. Opatření 2.3. Rybářství (zpracování ryb a marketing výrobků z ryb, chov vodních živočichů akvakultura, činnosti prováděné odborníky v rybářství). PRIORITA III. Opatření 3.1. Technická pomoc. Rámec finanční podpory vychází ze závěrů zasedání Evropské rady. Finanční zdroje alokované pro Českou republiku na strukturální operace byly rozpracovány ve finančním rámci Národního rozvojového plánu a přiděleny na jednotlivé operační programy a rozděleny pro jednotlivé roky 2004 – 2006. Konečná verze Operačního programu RVMZ (OP Zemědělství) byla oficiálně schválena Evropskou komisí ke dni 2. července 2004.
- 20 V návrhu rozpočtu kapitoly MZe na rok 2005 je v dotacích SZIF na „Sektorový operační program Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství“ vyčleněno 1 513 000 tis.Kč. Z této částky je 1 024 000 tis.Kč ze zdrojů SR. Zbylých 489 000 tis.Kč je vyčleněno (z titulu SZIF jako platební jednotky pro OP) na předfinancování pozemkových úprav se souvztažným navýšením příjmů kapitoly MZe o tutéž částku. Z tohoto důvodu je nutno částku 489 000 tis.Kč u OP v návrhu rozpočtu SZIF v tabulce I/1 na straně příjmů i výdajů brát pouze informativně. Pokud jde o zdroje EU, ty jsou uvedeny v návrhu rozpočtu Národního fondu (MF) a SZIF jako platební jednotka má na základě stávající metodiky pouze dispoziční oprávnění k účtům platebního orgánu Národního Fondu (součást MF). Z tohoto důvodu SZIF o zdrojích EU pro OP nerozpočtuje. Následující tabulka na rok 2005 (podle jednotlivých priorit) je proto z výše zmíněných důvodů pouze informativní, neboť vychází ze skutečného předpokladu proplácení peněz SZIF jakožto platební jednotky pro OP.
1.1 Investice do zemědělského majetku 1.2 Zlepšování zpracování zem. výr. 1.3 Lesní hospodářství 2.1 Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí 2.2 Odborné vzdělávání 2.3 Rybářství 3.1 Technická pomoc Celkem
zdroje ČR 660 000 60 000 50 000 200 000
Zdroje EU 1 122 000 140 000 136 000 782 000
v tis.Kč Celkem 1 782 000 200 000 186 000 982 000
5 000 40 000 9 000 1 024 000
15 000 93 000 26 000 2 314 000
20 000 133 000 35 000 3 338 000
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že v roce 2005 se předpokládá v rámci Operačního programu vyplatit celkem 3 338 000 tis.Kč.
4. N á v r h
rozpočtu Marketingu
Finanční plán pro marketing SZIF na rok 2005 vychází z dokumentu „Plán a strategie činnosti Odboru pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu 2004 – 2005“, připraveného pro jednání Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny ČR. Tento plán byl z hlediska věcného předběžně již projednán s Potravinářskou komorou ČR. Činnost marketingového útvaru SZIF bude v roce 2005 zaměřena zejména na následující aktivity: 1. Multimediální propagační kampaň - Šoty, vzdělávací a osvětové pořady v TV o potravinách, historii stravování a vývoji potravin v českém regionu a v okolí – diváci se nenásilnou formou dozví i zajímavé informace.
- 21 - Pořady o přípravě jídla typu „Vařečka“ – lze zpestřit například předváděním krajových specialit a zvláštností atd. - Billboardy. - Zábavné soutěže a ankety (v TV nebo v tisku). - Naučné seriály v tisku o potravinářství, spojené např. s poskytováním receptů (například jak si uvařit jídla předků z dnešních domácích produktů a čím se historické produkty liší od dnešních apod.). 2. Výstavnictví - Domácí a regionální výstavy. - Tradiční akce v zahraničí + akce ve vybraných zahraniční regionech. 3. Obchodní podpora domácích potravinářů - Umísťování značky KLASA na výrobcích. - Akce obchodní podpory v obchodních domech (rozdávání drobných reklamních předmětů a propagačních letáků, logo KLASA na nákupních vozících, plakátech, billboardech apod.). - Vytvoření zvláštních podmínek prodeje pro výrobky označené známkou KLASA (např. jejich oddělení od ostatních výrobků, označování míst jejich prodeje panely se značkou KLASA apod.). - Vybrané akce na podporu exportu v zahraničí (zejména v zemích mimo EU, kde neplatí regulační pravidla pro státní podporu marketingu). 4. Public Relations Podpora všech výše uvedených chystaných akcí a snaha vytvářet dlouhodobě příznivou atmosféru pro propagaci domácích potravin v médiích. 5. Dotace z EU Získávání zdrojů na marketingové a propagační, propagující potraviny. Výše uvedená činnost Marketingu si v roce 2005 vyžádá finanční prostředky z rozpočtu SZIF ve výši 132 000 tis.Kč.
5. Návrh rozpočtu „Program SAPARD“ Program SAPARD vychází z nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 ze dne 21. 6. 1999 o podpoře Společenství na předvstupní opatření pro zemědělství a rozvoj venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy. Je jedním z předvstupních nástrojů Evropské unie a je zaměřen na priority společné zemědělské politiky a rozvoje venkova. Při jeho realizaci jsou používány administrativní postupy a kontrolní mechanismy, praktikované v členských zemích EU. Základním programovým dokumentem je „Plán rozvoje zemědělství a venkova ČR na období 2000 – 2006“. Plán je rozdělen na tyto priority a opatření:
Priorita 1 – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství: Opatření 1.1 Investice do zemědělského majetku. Opatření 1.2 Zlepšování zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů Rybolovu. Opatření 1.3 Zlepšování Struktur pro kontrolu kvality, kvalitu potravin a ochranu spotřebitele.
- 22 Opatření 1.4 Meliorace a pozemkové úpravy.
Priorita 2 – Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí: Opatření 2.1 Obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury. Opatření 2.2 Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností zajišťujících rozmanitost aktivit a alternativní zdroje příjmů. Opatření 2.3 Metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny. Priorita 3 – Příprava podmínek pro plné využití programu: Opatření 3.1 Zlepšování profesního vzdělávání. Opatření 3.2 Technická pomoc. Agentura SAPARD a systém finančních toků pro program SAPARD byl akreditován Evropskou unií. Pro bližší představu lze finanční toky programu SAPARD rozdělit zhruba na dvě základní fáze. První fáze – tok financí mezi kapitolou MZe (SR) a Národním Fondem Ministerstva financí. Druhá fáze – tok financí z NF (podílu EU, MZe, MMR) prostřednictvím účtu SZIF „Agentura SAPARD“ příjemcům pomoci. Podle jednotlivých opatření se předpokládají následující příjmy a výdaje z účtu SZIF „Agentura SAPARD 2000“: - příjmy z účtů Národního fondu (MF) – jde o účty : „Národní fond SAPARD EURO 2000“, „SAPARD spolufinancování z MZe 2000“ a „SAPARD spolufinancování z MMR 2000“ - výdaje – na účty jednotlivých konečných příjemců programu SAPARD. Následující tabulka představuje předpokládané čerpání prostředků programu SAPARD prostřednictvím účtu SZIF „Agentura SAPARD 2000“: v Kč Počet Čerpání finančních prostředků žádostí Z EU Z MZe Z MMR Celkem Opatření 1.1. 37 51 512 182 17 170 735 0 68 682 917 Opatření 1.2. 50 116 133 191 38 711 066 0 154 844 257 Opatření 1.3. 30 46 420 714 15 473 574 0 61 894 288 Opatření 1.4. 41 103 618 743 0 0 103 618 743 Opatření 2.1. 28 182 224 139 0 18 880 720 201 104 859 Opatření 2.2. 17 49 184 293 0 16 394 768 65 579 061 Opatření 2.3. 26 3 879 924 1 293 320 0 5 173 244 Opatření 3.1. 7 3 481 500 1 160 500 0 4 642 000 Opatření 3.2. 4 528 000 0 0 528 000 Celkem 240 556 982 686 73 809 195 35 275 488 666 067 369 Z uvedeného vyplývá, že v roce 2005 bude proplaceno 240 projektů v celkové výši 666 067 tis.Kč, z toho ze zdrojů EU 556 983 tis.Kč, ze zdrojů MZe 73 809 tis.Kč a ze zdrojů MMR 35 275 tis.Kč. Tyto částky budou čerpány z účtů Národního fondu MF (viz výše) na účet SZIF „Agentura SAPARD 2000“, z kterého budou následující dny převedeny na účty konečných příjemců pomoci z programu SAPARD. Rozdíl mezi částkou v rozpočtu kapitoly MZe a částkou v rozpočtu SZIF je dám tím, že v rozpočtu MZe jsou navíc zahrnuty také prostředky na předfinancování opatření, kde konečným příjemcem je OSS.
- 23 -
III. Důvodová zpráva k návrhu rozpočtu SZIF v části správních výdajů Předkládaný návrh rozpočtu SZIF na rok 2005 v části správních výdajů vychází z celkového objemu finančních prostředků vyčleněných ve vládním návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2005 do kapitoly MZe s určením pro SZIF na úhradu správních výdajů ve výši 831 431 tis.Kč. Tyto prostředky se pro rok 2005 navyšují o příjem SZIF z výběru finančních dávek z výroby cukru o 69 624 tis.Kč. Návrh rozpočtu SZIF na rok 2005 proto počítá s celkovým objemem finančních prostředků na úhradu správních výdajů ve výši 901 055 tis.Kč. Znamená to, že oproti roku 2004, kdy objem finančních prostředků na správní výdaje činil 927 821 tis.Kč, se náklady na správní výdaje snižují o cca 3 %, tj. o 26 766 tis.Kč. Uvedený objem prostředků na úhradu správních výdajů představuje 3% z celkových nákladů SZIF, což odpovídá úrovni obvyklé u platebních agentur v ostatních zemích EU.
1. Počet zaměstnanců V překládaném návrhu SZIF, i přes očekávané zvýšení náročnosti agendy nezbytné k bezchybnému zabezpečování všech opatření, vyplývajících z nařízeních Komise (ES) v oblasti Společné zemědělské politiky, zachová stejný počet 712 zaměstnanců jako v roce 2004.
2. Mzdové prostředky Objem mzdových prostředků vychází rovněž z jejich objemu v roce 2004, promítá se však do nich pouze vliv výše inflace v předpokládané úrovni 4 %. Objem mzdových prostředků se proto pro rok 2005 navrhuje ve výši 207 424 tis.Kč. Je to zřejmé z následujícího propočtu: v tis.Kč Rok 2004 Vliv 4 % inflace Rok 2005 Objem mzdových prostředků
199 446
7 978
207 424
3. Ostatní neinvestiční prostředky Vzhledem k celkovému snížení objemu finančních prostředků určených na správní výdaje v roce 2005, se oproti roku 2004 snižuje objem ostatních neinvestičních prostředků z 340 861 tis.Kč na 312 469 tis.Kč, tj. o 28 392 tis.Kč (o cca 8,3 %). Ostatní neinvestiční prostředky budou podle jednotlivých rozpočtových položek použity na: položka
503 - odvody na sociální a zdravotní pojištění 513 - nákup materiálu do 40 tis.Kč 514 - kursové ztráty
- 24 515 - nákup vody, paliv, PHM a energie 516 - nákup služeb 517 - ostatní nákupy 518 - provozní zálohy 534 – příděl FKSP 536 - platby daní a poplatků a dálničních známek a ostatních neinvestičních náklady
4. Investiční výdaje Vzhledem k celkovému snížení objemu finančních prostředků určených na správní výdaje v roce 2005, se oproti roku 2004 snižuje objem investičních prostředků z 387 514 tis.Kč na 381 162 tis.Kč, tj. o 6 352 tis.Kč (o cca 1,6 %). Investiční prostředky budou podle jednotlivých rozpočtových položek použity na: Položka 611 100 - programy SW nad 60 tis.Kč 611 900 - ostatní nákup dlouhodobého nehmotného majetku 612 100 - úpravy a rekonstrukce budovy Ve Smečkách 612 200 - stroje, přístroje a zařízení nad 40 tis.Kč 612 300 - osobní automobily 612 500 - výpočetní technika nad 40 tis.Kč 612 900 - ostatní dlouhodobý hmotný majetek
IV. Z á v ě r : Návrh rozpočtu SZIF na rok 2005 vychází z vládního návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2005 a v něm vyčleněného objemu finančních prostředků do kapitoly MZe s určením pro SZIF, a to ve výši 26 662 031 tis.Kč, z toho na úhradu správních výdajů 831 431 tis.Kč, na úhradu činnosti marketingu 132 000 tis.Kč a na úhradu nákladů souvisejících se Společnou zemědělskou politikou 25 698 600 tis.Kč, v tom z národních zdrojů (včetně předfinancování prostředků EU) 15 725 400 tis.Kč a z prostředků EU 9 973 200 tis.Kč. Celková výše správních výdajů je upravena o 69 624 tis.Kč z výnosu z finančních dávek z výroby cukru na celkovou částku 901 055 tis.Kč (viz strana 8 důvodové zprávy). Vzhledem k tomu, že v návrhu rozpočtu kapitoly MZe s určením pro SZIF nejsou vyčleněny prostředky na Společnou organizaci trhu (SOT) z národních zdrojů, nelze v předkládaném návrhu rozpočtu SZIF na rok 2005 řešit některé další podpory v rámci SOT. Jde o tyto podpory: - podmínky pro čerpání podpory z finančních zdrojů ČR (z rozpočtu SZIF) jsou stanoveny v nařízení vlády ČR č. 205/2004 Sb., kterým se v rámci SOT s mlékem a mléčnými výrobky stanoví bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve školách zařazených do sítě škol 96 000 tis.Kč
- 25 - vybrané intervenční sklady mají vyšší požadavky na náklady než jsou paušální sazby na intervenční skladování stanovené EK. Na dofinancování z národního rozpočtu, a to na máslo 5 500 tis.Kč + 19 % DPH a na SOM 1 200 tis.Kč + 19 % DPH, nemá SZIF zdroje ve výši 7 973 tis.Kč - SZIF při stanovení smluvních paušálních nákladů za služby spojené se skladováním IN obilovin vycházel z Rozhodnutí Komise (ES) č. 3914/2003 o financování operací souvisejících s IN obilovin. Paušální sazby stanovené tímto Rozhodnutím jsou předepsány, avšak platí to, že náklady za tyto služby jsou zpravidla v každém členském státě EU jiné výše dle tržního prostředí daného státu, a rozdíly jsou hrazeny z národních zdrojů. SZIF chtěl tímto krokem motivovat skladující subjekty k tomu, aby byly IN obilovin realizovány v intervenčních skladech. To by si však vyžádalo 11 186 tis.Kč - na doplatek přímé platby pěstitelům brambor z národních zdrojů ( viz část F/a na str. 7) SZIF nemá potřebné zdroje ve výši 110 000 tis.Kč - podpora pro předběžně uznané organizace producentů z národních zdrojů (viz část I/c na str. 12) ve výši 2 500 tis.Kč - úhrada úroků z překlenovacího úvěru na SOT ve výši 2 870 tis.Kč - úhrada ostatních výdajů (náklady výběrových řízení, služby peněžních ústavů, bankovní poplatky, apod.) ve výši 9 211 tis.Kč v celkové výši 239 740 tis.Kč Návrh rozpočtu SZIF na rok 2005 je v příjmové i ve výdajové části, jak prostředků na Společnou zemědělskou politiku, tak i prostředků určených na správní výdaje, vyrovnaný s tím, že uvažuje s nesplaceným překlenovacím úvěrem ve výši 878 545 tis.Kč, který bude splacen počátkem roku 2006 z prostředků poukázaných z EU.
