Myšlenkové základy skautingu

MZS

Veronika, Karambol, Terez

Myšlenkové základy skautingu 1

Historické proudy, které ovlivnily skauting Myšlenky a proudy, které ovlivnily současný skauting, se mohou rozdělit do tří základních oblastí: -

1.1

Kulturní vlivy evropské civilizace Výchovné směry Hnutí za návrat k přírodě a přirozenosti člověka Kulturní vlivy evropské civilizace

• •

Antika - princip kalokaghatie, smysl pro řád, demokracii Křesťanství - osobní svoboda, bratrství všech lidí, odpovědnost za vlastní konání, „Miluj bližního svého jako sám sebe.“

(Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy skautingu, Junák – TDC, Praha 2001) • • -

Svatí jako vzory pro skauting Sv. Jiří (3. - 4. století) – patron skautů a skautek (1.1.1.) Sv. František z Assisi (1182 – 1226) - poustevník, zakladatel řádu františkánů, patron vlčat (1.1.2.) Sv. Alžběta Durynská(1207 – 1231) – patronka světlušek (1.1.3.) Rytířství důraz na čest a ochranu slabších Jan Lucemburský (1296 – 1346) – osobní heslo „Ich Dien“ se stalo heslem roverů a rangers štědrost, nezištnost, obětavost, dobrota, poslušnost podávání levé ruky (Robert Baden- Powell, Jiří Navrátil; Skauting pro chlapce, s. 23 – 25, Junák – TDC, Praha 2007 Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991, s. 73 – 77 Václav Břicháček a kol.; Rovering, Liberec 2000)

1

MZS


•

Francois Rabelais (1494 – 1553) - všestranná výchova, vztah k přírodě

(Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy skautingu, Junák – TDC, Praha 2001) 1.2

Výchovné směry •

• •

Jan Amos Komenský (1592 – 1670) - vychází z přirozené aktivity dítěte, z jeho zkušeností i zájmů a z návaznosti v jednotlivých etapách života - Pedagogické principy: 1. vzdělání pro všechny bez rozdílu původu a pohlaví zdarma a v mateřském jazyce 2. důraz na praxi - učit vědomostem i dovednostem 3. význam tělesné výchovy 4. důležitost kázně (Škola bez kázně je jako mlýn bez vody) 5. zásada názornosti, poznávání přírody 6. postup od známého k neznámému, od jednoduššího ke složitějšímu 7. přiměřenost 8. význam znalosti cizích jazyků John Ruskin(1819-1900) - založil výchovnou společnost – Řád sv. Jiří, u něhož se inspiroval B-P (http://www.artmuseum.cz/umelec.php?art_id=964) Boy brigades - anglická organizace pro mládež od 11 do 17 let, založena 1882 anglickým duchovenstvem v Glasgow - doporučováno čtení písma, vycházky, cvičení ve volné přírodě - po 25 letech fungování čítala přes 100 000 členů

(Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991, s.27 – 28) •

YMCA, YWCA (Young Men/Women Christian Association) - největší a nejstarší celosvětová dobrovolnická organizace mládeže, důraz na křesťanství a odpovědnost za svět

(http://hk.ymca.cz/cojetoymca.php)

2

MZS 1.3

Veronika, Karambol, Terez Návrat k přírodě

•

Jean Jacques Rousseau( 1712 – 1778) - úloha přírody v lidském životě, ušlechtilý divoch

(Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy skautingu, Junák – TDC, Praha 2001 Janka Otto, Čas skautů, Pelhřimov) •

Henry David Thoreau (1817-1862) – filosof propagující princip lidství, snaha o obrodu osobnosti návratem k přírodě; kniha Walden

(Janka Otto, Čas skautů, Pelhřimov) • 1.4

Ralph Waldo Emerson(1803 – 1882) – americký filosof

Zakladatelé •

Robert Stephenson Smyth Baden-Powell (1857 – 1941) -

• •

1899 – příručka při zvědy „Aids to scouting“ 1908 – doplnil a vydal jako „Scouting for Boys“ (1907 ověřeno na Brownsea chlapci z různých spolků a Boy Brigades) - 24.1.1908 – založení organizace Boy scouts, začíná vycházet časopis „The Scout (1909 –vznik 1. skautské organizace mimo Evropu v Chile B-P zván vládami a vojenskými představiteli k propagaci svých myšlenek) 1910 – návštěva v carském Rusku – car se zajímá o výcvik kadetů 1910 – vystoupil z armády, poté co jej Eduard VII. požádal, aby skautskému hnutí věnoval veškerý čas

B-P jako voják a občan britského impéria kladl důraz především na tyto výchovné prostředky: ŘÁD, SLUŽBA, VŠESTRANNÁ VÝCHOVA, OSOBNÍ ČEST, NÁBOŽENSKÁ TOLERANCE, SPOLEHLIVÉ OBČANSTVÍ, MEZINÁRODNÍ BRATRSTVÍ (Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991

3

MZS

Veronika, Karambol, Terez Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy skautingu, Junák – TDC, Praha 2001 Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992 Kol. Hist. Komise při ÚRJ, Karel Lešanovský, Václav Nosek; Historie skautingu, Junák – TDC, Praha 1999, 2001 Walter Hansen; Vlk jenž nikdy nespí, Praha 1994 Robert Baden Powell; skauting pro chlapce, Junák – TDC, Praha 2007)

Ernest Evan Thompson Seton ( 1860 – 1946) • • • • • • •

1902 – založeno hnutí Woodcraft Indians, vychází kniha „The Book of Woodcraft and Indian Lore“, organizace má ještě před založením „Boy scouts“ BP 300 000 členů výchovný systém pro všechny věkové skupiny i pohlaví, základem je péče o harmonický rozvoj těla, mozku, ducha a služby znal se s BP, ten od něj převzal mnoho výchovných prostředků Seton přizval BP do poradního sboru Lesní moudrosti Indiánů, naopak založil „Boy scout of America“ a stal se jejich prvním náčelníkem v rámci českého skautingu jeho myšlenky propaguje především Miloš Seifert skauting po I. Světové válce je pořád ještě spíše Setonova verze, než programově vlastenecký a občansky zaměřený BP

ETS jako umělec a spisovatel klade důraz především na tyto výchovné prostředky: • • • • • • •

duchovní život krása soulad života s přírodou tvořivost soudržnost rodiny individualita indiánská symbolika, woodcraft (Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991 Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy skautingu, Junák – TDC, Praha 2001 Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992

4

MZS

Veronika, Karambol, Terez Kol. Hist. Komise při ÚRJ, Karel Lešanovský, Václav Nosek; Historie skautingu, Junák – TDC, Praha 1999, 2001 Ernest Thompson Seton; Kniha lesní moudrosti, Olympia 1991)

2

České prostředí

2.1

Inspirace a vzory

Sv. Václav (asi 907 – 935) - patron českých zemí, patron českých skautů (1.1.4.) Chodové (Psohlavci) •

strážci zemské hranice mezi Čechami a Bavorskem

Junáci • •

Černá Hora jako jediná samostatná slovanská země byla pro Čechy vzorem vlastenectví a národního obrození Junáci – černohorští hrdinové (nejznámější Marko Miljanov – vzor odvahy a rytířské cti), často bojovníci proti tureckému útlaku (Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991, s.80 – 88)

Sokol (1862) • •

zakladatel Miroslav Tyrš skautské prostředky a metody se měl stát součástí sokolského působení na mládež, po nedorozumění se však sokol od skautingu zcela distancoval (Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992, s. 84 - 86)

Orel (1902) •

moravská, kresťansky orientovaná obdoba Sokol

5

MZS

3


Historická situace na území Českých zemí (1911) • • • • • • • • • •

3.1

pouze děti z majetnějších vrstev měly něco jako volný čas (v sobotu byla škola a v neděli výuka náboženství) jen někteří venkovští učitelé vedou děti k všestrannějšímu rozvoji Sokol, Orel Dělnická tělocvičná jednota – shromažďuje spíše starší mládež Feriální osady – dobročinné instituce, které nemajetným rodičům zajišťovaly zdravotní pobyty dětí – děti tak poprvé jedli 5x denně, nebo spaly ve vlastní posteli) Klub českých turistů Hasiči mnoho dětí se vydává za dobrodružstvím, které většinou končí nedaleko jejich domova, jsou chyceni četníky a potupně odvedeni domů (někdy byly za takový čin i vyloučeny ze školy) Fr. Čáda, Fr. Drtina. Fr. Krejčí a TGM – volají po národním církevně nezávislém školství požadavek návaznosti na zkušenost dětí Reforma vojenského výcviku a tělesné výchovy v R-U

• •

• • • 3.2

vojenský výcvik potřebuje předvojenskou výchovu – výuka TV bude probíhat pouze v armádě 1911 – nové osnovy TV na školách: polní hry, čtení mapy, orientace v přírodě, signalizace, první pomoc – hlavní příručkou se stal – „Das Pfadfinderbuch“ lékařa a německého zakladatele skautingu Otto Liona, což je překlad BP „Scouting for Boys“ nejblíže mají ke skautingu přírodovědci a tělocvikáři – hlavně výchovnými prostředky Svojsík Lionovu příručku v základech junáctví kritizuje Halič – 1911 – překlad SFB Andrzej Malkowski Zakladatelé

Antonín Benjamín Svojsík (1876 – 1938) • • •

1910 – Svojsík v USA, poznává woodcraftery 1911 – vydává se do Anglie, aby se seznámil s původním skautingem (ne pouze zprostředkovaným knihou „Das Pfadfinderbuch“)

6

MZS


ABS jako pedagog, převzal myšlenky BP a ETS a přizpůsobil je poměrům v Českých zemích. Do rozpadu R-U a v prvních letech po vzniku Československa je svým pojetím blíže ETS. (Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991 Antonín Benjamín Svojsík; Český skaut,Junák – TDC, Praha 2002, 3. vydání Duchovní odbor pod vedením Jiřího Zajíce, Myšlenkové základy skautingu, Junák – TDC, Praha 2001 Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992 Kol. Hist. Komise při ÚRJ, Karel Lešanovský, Václav Nosek; Historie skautingu, Junák – TDC, Praha 1999, 2001) František Hofmeister Jindřich Hořejší Miloslav Seifert (Woowotanna) (Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992)

4

Česká specifika skautského výchovného systému

4.1

Cíle junácké výchovy •

4.2

Výchovné prostředky • •

4.3

až do vzniku RČS nebyl explicitně formulován (spíše seznam vlasteneckých doporučení), protože by se jinak dostal do střetu s cílem školní výchovy založené na zbožnosti a důvěry v císaře (oproti tomu BP dbá na výchovu dobrého občana, zbožného a oddaného králi)

odmítány společností: pobyt v přírodě, tělovýchova (převzata od Sokola, přenesena do jiného prostředí s jinými prvky - hry, lehká atletika, orientace v přírodě,…) přijímány společností: ochotná a nezištná služba Výchovné metody

7

MZS


•

pouze novost uplatňování, vychází z již známých metod: 1. Lákavost a příjemnost 2. Individualizace výchovy 3. Družinový systém 4. Vzájemné výchovné působení 5. Princip výchovné nápodoby 6. Uskutečňování výchovného cíle celoroční plánovanou prací 7. Osvojování konkrétních vědomostí 8. Obřadnost při stoupání junáckou stezkou (Rudolf Plajner; Úsvit českého Junáctví, Junácké edice 1992 Antonín Benjamín Svojsík; Základy junáctví, Merkur, Praha 1991)

5

Principy(1.3.1.) 1.

Povinnost k Bohu (Nejvyšší Pravdě a Lásce)

2.

Povinnost k druhým

3.

Povinnost k sobě obsaženy ve slibu a v zákoně

6

Skautský slib (1.3.2.)

„Scouting for boys“ „On my honour I promise, that I will do my best: To do my duty to God and the Queen To help other people at all times, To obey the Scout Law.“ „Základy junáctví“ (1912) …, slibuje na svou čest, že se všemožně přičiní, aby řádně plnil veškeré povinnosti junáků i své vlastní a že bude při každé příležitosti svým bližním ku pomoci.

8

MZS


„Kapesní knížka českých Junáků“(1913) „Slibuji na svou čest, 1. že budu věrný ideálům vlastní své duše 2. budu pomáhati jiným a 3. říditi se zákony skautskými.“

„Skautská příručka“ (1920) „ Slibuji na svou čest: Milovati svou vlast, republiku Československou a věrně ji sloužiti v každé době. Konati povinnosti vlastní a zachovávati zákon skautský. Býti tělem i duší hotov pomáhati bližnímu. Od roku 1991 Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: • • • •

Sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době. Plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské. Duší i tělem být připraven/a pomáhat vlasti i bližním. (K tomu mi dopomáhej Bůh.)

7

Skautský zákon (1.3.3.)

8

Duchovní rozměr skautingu (1.3.4.)

9

Odpovědnost vůči společnosti a služba bližním (1.3.5.)

10 Osobní rozvoj (1.3.6.)

9

MZS

11


Poslání

Posláním Junáka je podporovat rozvoj osobnosti mladých lidí, jejich duchovních, mravních, intelektuálních, sociálních a tělesných schopností tak, aby byli po celý život připraveni plnit povinnosti k sobě samým, bližním, vlasti, přírodě a celému lidskému společenství v souladu s principy a metodami, stanovenými zakladatelem skautského hnutí, lordem R. Baden-Powellem a zakladatelem českého skautingu, prof. A. B. Svojsíkem.“ (Stanovy Junáka- Svazu. skautů a skautek ČR, schválené ve Vsetíně dne 21.10.2001, str-1, hlava druhá) „Sloužíme nejvyšší Pravdě a Lásce, ta od nás očekává důvěryhodnou a obětavou službu naplňovanou každý den a poctivé hledání duchovních hodnot. Sloužíme dětem a mládeži, ti od nás očekávají zábavu, zážitky, romantiku, kamarády, možnost uplatnit se. Sloužíme přírodě, ta očekává: vědomí sounáležitosti, krásy a života samého; poučenou ochranu a péči. Sloužíme vlasti, společnosti a obci, zde je očekávána náplň volného času dětí, pomoc a spolupráce při řešení celospolečenských problémů (drogy, soudržnost rodin apod.), občanská angažovanost, veřejně prospěšná činnost. Pomáháme dnešní i zítřejší Evropě, která očekává: solidaritu, toleranci, podporu míru, náš pocit sounáležitosti, vyjádření vlastní představy o její budoucnosti a našeho přínosu. Vycházíme vstříc rodičům našich dětí. Ti od nás očekávají smysluplné zaměstnání svých dětí, jejich bezpečnost, solidní a spolehlivý přístup, spolupráci při výchově. Naplňujeme potřeby činovníků a dalších dospělých členů hnutí, kteří očekávají zejména: informační, právní a hmotné zázemí pro svou službu, kvalitní vzdělávání, pochopení, pomoc, toleranci, sebeuplatnění, naplnění volného času. Spolupracujeme se světovým skautským hnutím, které od nás očekává zejména stabilitu, důvěryhodnost, otevřenost ke spolupráci, vysokou úroveň řízení, podporu hlavní strategie, pomoc rozvojovým zemím, obohacení světového skautingu českým přínosem.“ (Strategie Junáka – svazu skautů a skautek ČR, do roku 2005, str. 3, kap. )

10

MZS


11.1

Mezinárodní rozměr • • • • • •

Mezinárodní skautské organizace: WOSM,WAGGGS,ISGF Mezinárodní skautské základny: Kanderstag, Our Chalet, Pax Lodge, Sangam, Our Cabaňa Mezinárodní skautská setkání: Jamboree, MOOT, Intercamp JOTI/ JOTA Den sesterství (Thinking day) Rozdíly v prostředcích, nikoliv v cílech

(Mezinárodní rozměr skautingu, Zahraniční odbor Junáka, Junák – Svaz skautů a skautek ČR, TDC, Praha 2005 http://krizovatka.skaut.cz/mezinarodni-skauting/ - stránky zahraničního odboru Junáka)

12

Postavení a úloha ve společnosti (1.3.8.)

11

Myšlenkové základy skautingu

Recommend Documents