Milota Jiří
8.A
11.4.2007
Zákaldní fakta o skautingu ● Kořeny skautingu Když se hovoří o zdrojích a předchůdcích skautingu, bývá zvykem vyjmenovat několik postav, které se v dějinách tak či onak věnovali problému výchovy mladých lidí, nebo prosazovali vztah k přírodě. Zpravidla se tak na seznam dostane především J. J. Rousseau, J. A. Komenský a W. D. Thoreau. Domnívám se, že takový pohled na kořeny skautingu je povrchní a příliš mechanický, neboť sice správně zachycuje zdroje některých dílčích aspektů skautingu, neidentifikuje však to, co je pro skauting naprosto základní a konstitutivní. Mám za to, že chceme-li nalézt skutečné kořeny skautingu, ideje a tradice, ze kterých toto hnutí vyrůstá, musíme se zaměřit na konkrétní obsah skautských idejí a výchovných metod, a hledat, odkud byly načerpány. Domnívám se, že pokud to učiníme, vyvstanou před námi dva hlavní zdroje skautingu. Tím prvním a základním je nepochybně západní křesťanská myšlenková a hodnotová tradice. Ačkoliv se skauting definuje jako konfesně nezávislé hnutí, přece nelze popřít, že veškerá jeho hodnotová a myšlenková výbava je v jádru křesťanská: hodnoty jako uznání lidské svobody a důstojnosti, vědomí povinnosti k přesažnému mravnímu řádu, individuální odpovědnost, snaha o nezištnou pomoc druhým - to vše patří k jádru toho, co tato tradice světu přináší. Zdrojem druhým, který je ovšem od prvního neoddělitelný, je klasické tradiční pojetí výchovy (včetně mravní a sociální výchovy) jako rozvoje přirozených schopností člověka, jako uskutečnění a naplnění přirozených tendencí lidské přirozenosti. Skautské pojetí výchovy tak stojí do značné míry v protikladu proti představě mnoha novověkých myslitelů, že lidská přirozenost a mravní řád jsou v rozporu, že etické normy chování vycházejí především z pragmatické potřeby stanovit hranice přirozenému lidskému egoismu, aby společnost vůbec mohla fungovat, a působí tedy v podstatě proti přirozenému zaměření člověka. Skauting se tím vlastně vrací ke staré, platónsko-aristotelsko-křesťanské etice přirozeného zákona a z ní vyplývající metody přirozené výchovy - kterou ovšem dokázal velmi originálně rozvinout.
● Zrození skautingu Ještě než se zmíníme o okolnostech vlastního založení skautingu Baden-Powellem, je třeba zmínit jinou osobnost, která měla na toto hnutí (a o českém skautingu to platí dvojnásob) rovněž mimořádný vliv. Jedná se o Ernesta Thompsona Setona, přezdívaného "Black Wolf" - "Černý Vlk". Tento zálesák, znalec přítrody, spisovatel a kreslíř založil už v roce 1902 ve Spojených státech organizaci Woodcraft Indians (v roce 1916 se změnila na Woodcraft League) - organizaci či spíše hnutí nejen pro chlapce, postavené na idálu života v přírodě, hnutí naplněné romantikou amerických Indiánů, s vypracovanou symbolikou, rituály a výchovným a sebevýchovným programem v duchu lesní moudrosti. Základní rysy hnutí popsal Seton ve dvou knihách: Svitek březové kůry a Kniha lesní moudrosti. Seton je proto považován buď za přímého předchůdce skautingu, nebo dokonce za jeho spoluzakladatele: byl jedním z bezprostředních inspirátorů Baden-Powella, a jeho organizace ve Spojených státech dokonce na přechodnou dobu se skautingem splynula. Nakonec však woodcrafterství zůstalo hnutím samostatným, i když se skautingem silně spřízněným. Od skautingu jej
odlišuje větší důraz na blízkost přírodě a tradici přírodních národů (zejména Indiánů) a naopak absence formálních prvků jako je např. skautský kroj, poněkud odlišný systém organizace (kmeny smíšené z členů různého věku a obojího pohlaví, na rozdíl od věkově specifikovaných a většinou nekoedukovaných skautských družin a oddílů), vlastní ideové základy odvozené z indiánských tradic (dvanáct zákonů lesní moudrosti), symbolika (čtyřnásobný oheň) i vzdělávací a výchovné metody (cesty čtyř světel, mistrovství lesní moudrosti). Za okamžik vzniku skautingu jako takového se pokládá rok 1907, kdy Sir Robert Baden-Powell (mezi skauty známý prostě jako B.P.), britský generál proslavený úspěšnou obranou jihoafrického Mafekingu, podnikl s asi 20 chlapci první pokusný skautský tábor na ostrově Brownsea. Úspěch tábora jej podnítil k pokračování v projektu: během jara 1908 dokončil a vydal rukopis knihy Scouting for Boys, knihy, v níž, jak název napovídá, B.P. představoval a nabízel skautský program chlapcům, a to v tak přístupné a srozumitelné formě, že kniha ihned získala jejich zájem, takže když B.P. v září 1909 svolal celonárodní setkání skautů, aby zjistil, jaký ohlas skauting mezi chlapci vyvolal, reagovalo více než 10 000 chlapců - a k Baden-Powellově ohromení i několik skupinek dívek. Za rok už prvních skautek bylo na 6000. B.P. byl nucen na situaci reagovat: načrtl zhruba program dívčího hnutí, a požádal svoji sestru Agnes, aby se dívčí organizace ujala: jmenoval ji předsedkyní výboru sesterského hnutí - "Girl Guides Association". To bylo v roce 1910, a téhož roku také B.P. definitivně opustil armádu, aby se mohl nadále věnovat pouze skautům. Tou dobou byl už skauting se svými více než 100 000 členy nejdůležitějším mládežnickým hnutím v Británii.
● Co je to vlastně časký skaut? Je dobrovolné, nezávislé a nepolitické sdružení ve smyslu zákona 83/90 Sb. sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. Skautské oddíly působí ve více než tisíci městech a vesnicích po celé naší zemi. Sdružují jak chlapce i děvčata od šesti let ve třech věkových kategoriích. O program oddílů se stará několik tisíc dobrovolných vedoucích a činovníků.
● Kolik je skautů, středisk, která spadávají pod Třebíč? Města Moravská orlice Jemnice Budišov Velké Meziříčí Žlutá ponorka Třebíč Srdíčko Třebíč celkem ORJ Třebíč
Děti 63
2006 Dospělí 16
Děti 57
2007 Dospělí 18
36 40 36
23 27 20
39 35 34
33 19 16
84
32
54
39
162
45 163
149 368
44 125
421
Skautské svátky Skauti považují dva dny v roce za své svátky: 24. duben - svátek sv. Jiří, je slaven jako svátek patrona skautů. Svatý Jiří, římský důstojník z konce 3. století, který zahynul při pronásledování křesťanů, je pro skauty vzorem a symbolem rytířského života, o nějž mají usilovat. Vítězství sv. Jiží nad drakem, které mu přisuzuje legenda z 5. století, je vlastně metaforou boje se zlem. 22. únor - Den sesterství (Thinking Day) slaví především skautky. Jde totiž o datum narození Lorda B.P. a jeho manželky Olave (která se narodila přesně o 32 let později).
Táboření Je neodmyslitelnou součástí, dalo by se snad dokonce říci esencí skautingu: vždyť skautským táborem skauting začal! Skautský tábor je ideálním prostorem pro rozvinutí skautského programu. Nabízí příležtost k zábavě a hrám, která se přes rok nenaskytne, ale zároveň vyžaduje odpovědnou práci od každého - aby bylo kde spát, co jíst, na čem vařit - a to
všechno v těsném kontaktu s přírodou. V Setonově a Baden-Powellově pojetí je tábor prostředím, které má sloužit k tomu, aby si člověk odpočinul od "civilizace" a jejích vymožeností. Bohužel však dnes tábory většiny světových skautských organizací tento charakter pomalu ale jistě ztrácejí. Český způsob táboření, kdy oddíl přijede na zelenou louku, na táboře může užívat jen to, co si sám postaví, a nakonec ze zelené louky odjede, začíná být světovou raritou. Doufejme, že český skauting bude ještě nějakou dobu náporu "civilizace" odolávat!
Skautský zákon Druhým typickým prvkem skautské výchovy je skautský zákon. Původní Baden-Powellovo znění mělo 10 bodů, a z něj vycházejí i všechna různá znění dnešní, i když se zde vyskytuje větší variace než u verzí slibu. Snad je to tak proto, že skautský zákon není chápán jako zcela základní ideový pilíř skautingu - jedná se spíš o výchovný nástroj, který je možné v podrobnostech přizpůsobovat měnícím se okolnostem.
Jak probíhá zapalování skautského ohně na táboře Oheň se podpaluje loučemi, které jsme si sami vyrobily. Jak někdo podpaluje oheň, zpravidla čtyři, říkají nějakou frázi např: podpaluji oheň míru apod. Do ohně se nesmí přikládat. Ten kdo ten večer u slibového ohně Sliboval, buďto na: vlče, světlušku, skauta, skautku si většinou vezme ráno uhlík na památku. Zapapal uji oheň ……….
Jak probíhá slib Slibují jenom ti, kterým to schválil jejich družinový vedoucí. Skauti, kteří slibují, tak si mohou vybrat na co budou slibovat. Buďto na skautskou stezku nebo na bibli. Slibuji na svou čest jak dovedu nejlépe ...
Jednotlivci kteří slibují přistupují k nejvýše postavené osobě v oddíle. Slibují jen a pouze ti, kterým to schválil vůdce jejich družiny. Skauti, kteří slibují si mohou vybrat na co budou slibovat. Buďto na skautskou stezku nebo na bibli. Poté až složí slib dostanou skautský odznak.
