MUSÍME UMĚT LIDEM POMOCI,

36 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 3. LISTOPADU 2011, DATUM VYDÁNÍ: 11. LISTOPADU 2011, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz  Zprávy ze zahraničí – Kuba - str. 3  Po stopách starých hutí v Čechách a na Moravě – Nižbor - str. 4

Příloha – str. I až IV:  Poradny na přání – Právní servis  Psychologie a kolektivní vyjednávání  Flexibilita – její základní rysy

V pražském hotelu Olšanka se sešli odboráři ze střední, východní a jihovýchodní Evropy na konferenci IMF (26. a 27. 10.)

Hele, euro! Bože, jak hluboko jsi kleslo…

MUSÍME UMĚT LIDEM POMOCI, prohlásil na regionální konferenci IMF předseda OS KOVO

„Naučíme se spolu více pracovat,“ ŘÍKÁ J. STŘEDULA V ROZHOVORU PRO KOVÁK Část jednání regionální konference Světové federace kováků (informujeme na jiném místě tohoto čísla) řídil člen výkonného výboru IMF a předseda OS KOVO Josef Středula. Kovák mu v této souvislosti položil několik otázek. Myslíte, že slučování průmyslových odborových federací na světové úrovni, o kterém se na konferenci hodně mluvilo, povede i k integraci svazů v České republice? Prioritně to neznamená slučování žádné. Ale myslím si, že to může být velmi zajímavé v tom, aby se prohloubila spolupráce odborových svazů, které jsou členy slučujících se federací. Ve světové federaci chemiků, která se má integrovat s IMF, ovšem není členem český OS ECHO, takže toho se to teď netýká. Ale myslím, že tyto změny budou minimálně znamenat, že se spo-

(Pokračování na str. 2)

Diskutovat o aktuálních problémech světa práce se sjeli 26. a 27. října do Prahy kováci ze střední, východní a jihovýchodní Evropy na regionální konferenci Světové federace kováků (IMF). Mluvilo se také o podobě probíhajícího slučovacího procesu této federace s obdobnými sdruženími z dalších průmyslových odvětví.

„R

ok 2011 se zapíše jako období, kdy lidé vyšli do ulic, aby se semkli proti úsporným balíčkům, které mají zlepšit finanční situaci států, ale zároveň vedou k omezení sociálních práv,“ uvedl na konferenci generální tajemník IMF Jyrki Raina. „Krize odhalila slabiny našich sociálních sítí. Ztratily se milióny pracovních míst a desítky miliónů lidí se propadly do chudoby. Stálá pracovní místa nahrazují dočasné pracovní poměry. Nejhorší je situace v rozvojových zemích, kde pracuje v neformální ekonomice 50 až 90 % lidí, v níž nemají zajištěno nic. Musí se nalézt cesta k udržitelnému růstu. Pro nás je to výzva jak pracovat s tou zlobou, která lidi vyhnala do ulic. Odborové svazy jsou největším občanským sdružením, ale nevyužívají plně své možnosti. Nastal čas k vytvoření největší globální federace odborů v průmyslu na světě,“ konstatoval J. Raina.

Chudších je stále víc „Potřebujeme dosáhnout slušných platů a dostatečné zaměstnanosti,“ upozornil člen výkonného výboru IMF Mikhail Tarassenko. „Chudších je stále víc, a také bohatých, ztrácí se ale garant demokracie – střední vrstva. Odbory musí stabilizovat tento stav a tlačit vlády, aby se to změnilo. Jednou z cest je vytvoření mezinárodních sítí, v jejichž rámci budeme moci komunikovat,“ vyzval předseda slovenského OZ KOVO Emil Machyna.

„Největším nebezpečím pro působení odborů jsme někdy my sami. Když my, odboroví předáci, budeme mluvit jako lidé z minulého století, a to nehovořím o našem zjevu, ale postojích, tak k nám nikdo nepůjde. Musíme umět lidem pomoci. Získali jsme hodně nových členů i v době krize. Za důležité a nutné pro dobré fungování společnosti nás považuje 71 % lidí v České republice. A to není tak špatný výsledek po 20 letech práce,“ zdůraznil předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula.

Jsme evropskou laboratoří „Jsme ještě se Slovenskem takovou evropskou laboratoří, kde se zkouší, co všechno lidé vydrží. Příjmové polarizace se zvyšují. Je uměle vytvářena obava lidí o zaměstnání. A my si myslíme, že je to špatně. Dále se rozšiřuje agenturní zaměstnávání, pracovní poměry na dobu určitou, takzvaný švarcsystém,“ referoval o situaci v České republice místopředseda OS KOVO Jaroslav Souček. „Snažíme se vytvářet silnější strukturu, budeme mít výraznější hlas. Lépe budeme moci bojovat za práva pracujících,“ vysvětloval potřebu vytvoření silné průmyslové federace J. Raina a dodal: „Je třeba vybudovat silný a akceschopný svaz. Je nutné hovořit stejným hlasem, jinak budou zaměstnavatelé pokračovat ve snižování ná(Pokračování na str. 2)

1

KOVÁK číslo 36 — 11. listopadu 2011

Naučíme se spolu více pracovat (Dokončení ze str. 1) lu naučíme pracovat více, než tomu bylo doposud. Pomůže to spoustě věcem. A jestli se to někdy rozvine ještě v užší spolupráci, která by mohla třeba ve finále vést ke sloučení svazů na národní úrovni? Moc bych si to přál, ale v případě tohoto slučování na mezinárodní rovině to není ani startovací mechanismus pro něco takového. Je to ovšem příležitost,

abychom mohli spolu více komunikovat. Co vás na této konferenci nejvíc zaujalo? Pro mě bylo pocitově nejsilnější přijetí nejen podpůrné rezoluce, ale i uspořádání sbírky na získání finančních prostředků pro zaplacení pokuty, kterou dostal náš kamarád z Běloruska, kterého tamní úřady zatkly ještě předtím, než stačil odletět do Prahy. Doufám, že to tomu kolegovi pomůže. Dále jsem rád, že diskuse na téma

Musí se nalézt cesta k udržitelnému růstu, zaznělo na regionální konferenci IMF v Praze

MUSÍME UMĚT… (Dokončení ze str. 1) kladů práce. Pokud bude dále klesat naše členská základna, tak nebude náš hlas slyšet. Staneme se jen další nevládní organizací, jejíž křik míří do prázdna. Musíme řešit riziková zaměstnání. S větší strukturou budeme viditelnější i regionálně. Bude třeba decentralizovat se a přiblížit naši činnost členům. Nová organizace bude zastupovat 50 miliónů zaměstnanců ze 140 zemí.“

Nutné je včasné varování J. Středula k tomu podotkl: „Ještě je třeba vyřešit několik problémů. Musíme najít společné řešení ohledně placení členských příspěvků, zabez-

2

slučování odborových federací byla otevřená, že jsme řekli vše, co jsme říct mohli. Zároveň vím, že kolegové se na to připravovali, a bude docela důležité, jaké bude rozhodnutí centrálního výboru, který proběhne na přelomu listopadu a prosince. Samozřejmě potom se už docela těším na jednání společných výkonných výborů. A je pochopitelně milé, když tady kolegové říkají, že si považují té práce, kterou jsme my, členové výkonného výboru, v tom dosavadním období udělali, takže i taková pochvala těší. A zároveň je to třeba sdělit i dovnitř OS KOVO, protože pokud se věnujeme i té práci mimo ČR, tak bychom to nemohli bez podpory z vlastního odborového svazu dělat. Na konferenci jste zmínil problém s odlišnou praxí odvádění příspěvků na jednotlivé mezinárodní centrály, které by se měly sloučit. Jak se to podle vás dá vyřešit? Já si myslím, že následující čtyři roky budou speciálně v této otázce hodně citlivou věcí. Diskuse na toto téma musí skutečně začít a věřím, že se dohodne-

me na tom, jak to bude dál vypadat. Samozřejmě, že to bude pro každý odborový svaz znamenat něco odlišného, ale věřím, že najdeme nějaké řešení, protože během čtyř let se uděje spousta věcí. Je strašně důležité mít na úrovni federace dostatečné prostředky, které budou sloužit mimo jiné pro solidární pomoc jiným, kteří jsou v daleko horší situaci, než jsme my. A pokud budeme mít toto na zřeteli, tak si myslím, že se určitě poměrně rychle dohodneme. V čem spočívají rozdíly ve vybírání členských příspěvků z jednotlivých zemí a odborových svazů na jejich federace? Je to rozdílné. Ty příspěvky se vyvíjely poměrně dlouhou dobu a skutečně jsou pro to různá měřítka: výše mzdy, výše mzdy v paritě kupní síly, dále podle situace země. V IMF je to podle hrubého národního produktu na obyvatele a používají se k tomu tabulky OECD. Proto také OS KOVO platí plné členské příspěvky. Ty systémy je nyní velice složité dát dohromady, protože existuje přibližně 21 úrovní členských příspěvků, a to je samozřejmě neakceptovatelné. Proto se musí hledat nějaký společný model, aby nová průmyslová federace neměla ty rozdíly za čtyři roky už tak velké. MARTIN BENEŠ

pečit demokratický proces volby výkonného výboru. Dále zajistit funkčnost našeho regionu – bude nás obrovské množství. Nutný je systém včasného varování. To, co se stalo našemu běloruskému kolegovi, když mu nebylo umožněno vycestovat na tuto konferenci a byl na letišti zatčen, to je zcela neuvěřitelné. Také je třeba vyřešit, jak se budeme scházet, vyměňovat si informace, jak víc náš region ve světě zviditelnit. Budoucí velká federace nám musí být ku pomoci a ne ještě k většímu trápení, ale to je jen na nás všech, ne na sekretariátu IMF nebo někom jiném,“ upozornil přítomné J. Středula. „Sloučení má smysl, musíme být silnými partnery pro zaměstnavatele i vlády v globalizovaném světě. Je třeba dosáhnout co nejmenší roztříštěnosti,“ připojil E. Machyna. Text a snímky MARTIN BENEŠ

Čím se u nás platilo před sto lety? Před sto lety byly v českých zemích jako součásti rakousko-uherské monarchie - po zavedení korunové měny císařem Františkem Josefem I. v roce 1892 – v oběhu mince:  stříbrné: dvoukoruna (říkalo se jí ještě dlouho po zavedení „zlatka“), jedna koruna;  niklové: dvacetihaléř (říkalo se mu „šesták“), desetihaléř (s názvem „pětník“);  bronzové: dvouhaléř („krejcar“) a jednohaléř (hanlivého názvu „finda“). Kromě kovových peněz platily v této době papírové bankovky pro vyšší hodnoty: 10 K, 20 K, 50 K, 100 K, 500 K, 1000 K a 5000 K. Všechny se používaly až do roku 1918, kdy byla se vznikem Československé republiky zavedena vlastní měna včetně kovových mincí. (tes)

KOVÁK číslo 36 — 11. listopadu 2011

KUBA POKRAČUJE V REFORMÁCH Opatrné uvolňování již nastalo – zatím hlavně v podnikání Kubu čekají velké změny – pod tímto titulkem jsme přinesli článek v čísle 14 upozorňující na blížící se VI. sjezd Komunistické strany Kuby. Po půlroce se lze oprávněně ptát, zda přelomové změny opravdu nastaly. Proto se k tématu vracíme.

D

ubnový sjezd byl vskutku přelomový, vyhlásil - na kubánské poměry revoluční - přeměny v hospodářství i správě země. A po uplynulém půlroce pozorovat postupné naplňování vytyčených reformních kroků. Nejvíce bije do očí přitažlivost možností soukromého podnikání, o něž se jen do konce května přihlásilo dle oficiálních údajů 314 000 zájemců, jejichž počet stoupl do konce srpna na 330 000.

Povoleno drobné podnikání Sjezd zlegalizoval mj. prodej nemovitostí, automobilů, zřizování malých soukromých živností, jako aranžoven květin, opraven vozidel, oprav a pronájmu domů, přepravních služeb, rozšířil počet soukromých družstev a dokonce přislíbil i volné cestování Kubánců do zahraničí. Do konce léta fungovalo na celém ostrově již celkem 1 438 soukromých ubytovacích zařízení, nejvíce v Havaně – celkem 368. Povoleny byly i soukromé pojízdné prodejny zemědělských produktů, jichž je již na 4 000. Od srpna začal na 161 místech volný prodej cementu a tyčové oceli, jímž má být urychlena i soukromá výstavba. Právě od vzniku pracovních míst v soukromých firmách očekává strana a vláda umístění přebytečných úředníků uvolňovaných ze státních služeb, odkud jich má v nejbližší době odejít na 500 000, v konečném souhrnu pak celkem asi jeden milión. Nelze ale vyloučit, že současná velmi nízká nezaměstnanost, pohybující se v posledních pěti letech pod hranicí dvou procent, může v důsledku rušení přebytečných míst hlavně v administrativě značně stoupnout. Reforma požaduje i utužení dodnes velmi uvolněné pracovní kázně a produktivity práce, stejně jako mzdovou motivaci při vyloučení rovnostářství, souběžně i rušení nepřiměřených prémií a remunerací. Nic než socialismus se však nepřipouští. Jak na VI. sjezdu KSK pronesl předseda této strany a hlava státu Raúl Castro, „hospodářská politika v nové etapě musí odpovídat zásadě, že pouze socialismus je schopen překonat obtíže při zachování vymožeností revoluce a že v novém ekonomickém modelu bude hlavní plánování, ne trh!“

Turistický ruch vzkvétá Soukromé iniciativy v sektoru služeb by měly napomáhat i dalšímu rozvoji turistického průmyslu, který je druhým největším dodavatelem deviz pro národní hospodářství a který dle zprávy Národního statistického úřadu jen za první pololetí 2011 vydělal 990 464 miliónů dolarů, o 13

procent více než ve stejném údobí minulého roku. Jen od ledna do června letošního roku navštívilo Kubu více než 1,5 miliónu cizinců, což byl nárůst o 10,6 procenta oproti stejnému půlroku 2010, přičemž za celý minulý rok na ostrov přijelo 2,5 miliónu cizinců, z nichž nejvíce – téměř jeden milión – z Kanady. Ministerstvo turistiky očekává letos mírný vzestup na 2,7 miliónu hostů ze zahraničí. Poté, co vláda Spojených států uvolnila svým občanům přímé cestování na Kubu, předpokládá se, že jen v tomto roce využije této, po desítky let nemyslitelné, příležitosti asi 100 000 amerických občanů, kteří doposud směli na ostrov cestovat jen přes třetí země, většinou přes Mexiko.

Proč vláda není spokojena? Samotná vláda však zřejmě není nijak zvlášť spokojena s dosavadními výsledky hospodaření, na nichž se samozřejmě důsledky reforem nemohly ve všech odvětvích ještě náležitě projevit. Jak upozornil v létě člen politbyra KSK a ministr ekonomiky a plánování Adel Yzquierdo, plán investic a výstavby byl za letošní první pololetí splněn jen na 33,4 procenta, takže dle odhadu na konci roku dosáhne hodnoty jen 77 procent. Kubánská ekonomika nicméně vzrostla ve srovnání se stejným půlrokem 2010 o 1,9 procenta, takže růst HDP by za celý rok 2011 mohl být 2,9 procenta. Plánovaných čísel nedosáhl například průmysl oceli a strojírenství, stejně jako lehký průmysl, stavebnictví i informatika a telekomunikace, přiznal ministr Yzquierdo. Zato sektor dopravy překročil plán o 500 000 tun, což však vyvolalo nadspotřebu pohonných paliv. Za prvních šest měsíců roku 2011 se pozoruhodně zvýšil vývoz při současném poklesu dovozu. Ministr zdůraznil životní důležitost zachování tradičních spolehlivých zdrojů příjmu země, tj. cestovního ruchu, niklu, cukru, tabáku a rumu, vyššího růstu zemědělské produkce v zájmu zaručení dostupnosti potravin, upřednostňování domácí výroby a udržení dobrého zásobování ma-

loobchodních prodejen kubánskými i dováženými produkty. Přestože Kuba za první pololetí 2011 zvýšila svou zemědělskou produkci o 6,1 procenta, musí věnovat dalších 300 miliónů dolarů na nákup potravin ze zahraničí, informoval deník Juventud Rebelde, který zároveň kritizoval, že ceny na trzích s přebytky stouply za rok o 7,8 procenta.

Možná přijdou i zahraniční investoři Lze předpokládat, že reformy, znamenající všeobecné uvolnění v podnikání, přilákají na Kubu další zahraniční investory a přímé dodavatele průmyslových zařízení, zejména pokud budou mít garance splácení svých dodávek kubánskou stranou, což právě koncem minulé dekády bylo spíše výjimkou než pravidlem, a právě v důsledku tohoto neutěšeného stavu příliv zahraničních investic značně poklesl. O tom, jaký význam přikládá vláda podpoře investicím, svědčí mj. i zpráva, že se na Kubě do konce letošního roku otevřou tři nové moderní závody na protektorování pneumatik, které tak uspoří téměř 20 miliónů dolarů. Na Kubě v posledních letech přímo investovalo na 40 států, především Kanada v těžbě niklové rudy a ropy, Venezuela rovněž v těžbě ropy a v energetice, Itálie v telekomunikacích. Česká republika na ostrově dosud nerealizovala vlastní investice, u všech obchodů jde především o přímý prodej investičních celků, jako například elektráren. Připomeňme, že vrchol naší technické pomoci na Kubě byl v 60. letech, kdy tehdejší Československo dodalo na ostrov mj. továrnu na výrobu chladniček v Santa Claře, závody na dieselmotory a kompresory ve Cienfuegos, autosvíčky v Sagua la Grande, šrouby a matky v Santiagu de Cuba, několik elektráren, ale i závod na výrobu střeliva.

Jak na ostrově dál? Zdá se tedy, že na Kubě svítá na lepší časy. Jednak jsou signály svědčící o pokračujícím – i když velmi opatrném - uvolňování tuhých poměrů i na poli lidských práv a svobod, pro něž je tamní vláda v západním světě vytrvale kritizována. A jednak se čím dál více ozývají hlasy za zrušení amerického embarga vůči Kubě. O změnu americké politiky se delší dobu zasazuje především exprezident USA James Carter, který vyzval Washington ke zrušení blokády a Havanu k demokratizaci a svobody projevu. JAN HÁLA Snímky archív autora

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, A. Sobolová , J. Sůva, JUDr. V. Štich, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

KOVÁK číslo 36 — 11. listopadu 2011

NOVÁ HUŤ V NIŽBORU Po stopách starých hutí v Čechách a na Moravě (XVI.) Výroba a zpracování železa v Nižboru na Křivoklátsku trvaly od začátku 16. století nepřetržitě až do sklonku 19. století. Hlavním obdobím rozvoje zdejší hutě bylo 19. století, kdy patřila do souboru knížecích železáren Fürstenberků, kteří se zasloužili o jejich vzestup. Vedle huti v Nižboru byly součástí tohoto výrobního seskupení ještě železárny ve Staré Huti u Hýskova, Novém Jáchymově, Roztokách, Břasech a později v Králově Dvoře. Tento hutní komplex patřil k největším v zemi a v roce 1870, před transformací ke koksovému železářství a plávkovým pochodům, zaměstnával na 1500 dělníků (včetně horníků a uhlířů).

Nová Huť pod Nižborem kolem roku 1840

Ž

elezárnu pod hradem Nižburkem při ústí Habrového potoka do Berounky založili Ottové z Losu roku 1512 a podrželi ji až do začátku 17. století. Za nich dostala jméno Nová Huť, neboť Ottové z Losu vlastnili také již dříve existující železárnu v nedalekém Hýskově, zvanou Stará Huť. Pak se v Nové Huti držitelé střídali, až ji v roce 1731 získali Fürstenberkové, kteří ji vlastnili do zániku hutního provozu. V době založení hutě se v ní železo vyrábělo přímým způsobem v dýmačce, jejíž součástí byl vodní hamr na kování hutních polotovarů. Vysoká pec zde byla postavena hned v první vlně zavádění nepřímé výroby železa na Podbrdsku, v prvních letech 17. století. K vysoké peci patřily v roce 1679 již tři hamry pro zkujňování železa. V roce 1712 byla do Nové Huti přenesena puškařská manufaktura z Horního Litvínova, první v zemi. Dodávala

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Člověk - ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je slovenský spisovatel Tomáš Janovic (*1937), novinář, textař, básník, autor rozhlasových, televizních a divadelních her, autor literatury pro děti a mládež. Po ukončení studia na filosofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě nastoupil do redakce satirického časopisu Roháč, kde pracoval až do roku 1991. O té doby se věnuje profesionálně literární tvorbě. Tématy jeho děl jsou hlavně generační problémy, období válek či rasové pronásledování. (jk) Vyluštění z Kováku č. 35/2011 (výrok B. Mathesia): Muž a žena si mají být v manželství tak blízcí, aby jednoho zajímalo všecko, co zaměstnává mysl druhého. Neplatí to jen o tíživých starostech, ... nýbrž i o tom, co druhého těší.

4

renci s moderním hutnictvím, založeným na koksu a zkujňování surového železa v tekutém stavu. Provoz v Nové Huti byl omezován a v roce 1876 zcela zastaven. Přispěla k tomu i katastrofální povodeň v roce 1872, která zasadila i jiným podnikům v povodí Berounky těžkou ránu. V místě Nové Huti se zachovaly správní a dílenské budovy, které později doznaly jiného využití, a zbytky vodních staveb. Vysokopecní čtyřče stálo na prostranství pozdějšího hřiště u sokolovny, vybudované na zbytcích někdejšího „mašinhausu“ (vysokopecní dmýchadla se svým pohonem). V budově pozdější správy lesního hospodářství bylo sídlo Fürstenberského horního a hutního úřadu v Nižboru. Zbytky památky jsou roztroušeny pod nižborským zámkem (v rekonstruovaném zámku se nachází muzeum o Keltech v ČR) Ing. ZDENĚK RASL Snímky Jana Benešová a archív autora

pušky, karabiny, bambitky, litinová děla a koule do císařského skladu v Praze. Roku 1723 se Nová Huť rozrostla o plechařský hamr. Nová vysoká pec byla vystavěna roku 1773, jak o tom svědčí velkolepě provedená litinová pamětní deska s českým nápisem, uložená dnes ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Tato pec byla v prvních desetiletích 19. století zvýšena na 9 m a pojmenována Maxmilián podle syna knížete Karla Egona II. Fürstenberka. Ve 30. letech 19. století dostala pec litinové dmýchadlo poháněné parním strojem, jedním z prvních v hutnictví v Čechách. V téže době byla v Nové Huti vystavěna vrtárna a soustružna pro opracování litinových odlitků z vlastní produkce, a to umožnilo zdejší časnou výrobu strojů, i parních. Poslední velkou modernizací železárny byla výstavba nové vysoké pece, provedené jako čtyřče menších pecí sdružených do jednoho bloku zdiva pro omezení tepelných ztrát. I když se ekonomický provoz tohoto zařízení potvrdil, osud dřevouhelného železářství se již naplňoval a vedl k jeho zániku v konku- Nižborský zámek, pod nímž se nacházejí zbytky hutní památky

KOVÁK číslo 36 — 11. listopadu 2011/příloha

OPONENT NENÍ DÉMON! Jak si počínat v diskusi se svými názorovými protihráči Diskusi mezi zastánci odlišných názorů mnohdy narušuje nebo zcela znemožňuje křečovitá snaha si druhého člověka démonizovat a podsouvat mu vysloveně záporné úmysly. Podobně to dopadne, když si oponenta vykreslíme jako totálního idiota, který není schopen vymanit se ze své primitivní názorové omezenosti. Jak z toho ven? Americký liberální ekonom rakouské školy Steven Horwitz, přednášející na St. Lawrence Univerzity v Cantonu (stát New York), se věnuje nejen makroekonomii a měnové teorii, ale také výzkumu komunikačních dovedností. Ve svých poznámkách (The Freeman/Ideas on Liberty) předkládá tolerantním čtenářům základní pravidla korektní diskuse, které by měli zúčastnění aktéři dodržovat: 1. Pokud není jednoznačně prokázán opak, vycházejte z předp okladu, že záměry jiných lidí jsou dobré a jejich cílem je změnit stav věci k lepšímu. 2. Nepřipusťte však, aby si ostatní lidé monopolizovali morální „výšiny“ sami pro sebe; trvejte na tom, že vy také chcete změnit svět k lepšímu. 3. Seznamte se pokud možno co nejhlouběji s odlišnými stanovisky a protiargumenty vůči postoji vašemu. 4. Důsledně se v praxi držte toho, co německý ekonom Ludwig Lachmann nazýval „principem vstřícné interpretace“, tj. interpretujte

výroky i argumenty ostatních lidí v co nejlepším a nepříznivějším světle. 5. Předkládejte své vlastní dobře promyšlené argumenty a podložte je relevantními důkazy. 6. Otevřeně uznejte případy, kdy vaše argumentace či důkazy mají slabinu nebo mohou být příliš jednostranné. Tím ukazujete svoji otevřenost a nepředpojatost i schopnost posoudit kvalitu svých argumentů s kritickým odstupem. 7. Posléze, čiňte v vše uvedené s úsměv vem na tváři a s jemným smyslem pro humor. Toto umění mistrovsky ovládal americký liberální ekonom světového významu a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman (1912-2006), který byl podle soudu autora nejefektivnějším obhájcem svobody ve 20. století. (tes)

JAK ÚSPĚŠNĚ VYJEDNÁVAT? Nepomůžou klamavé hry, triky ani podrazy

Psychologie a kolektivní vyjednávání

Naplánovaný cíl není něco, pro co se člověk rozhodne, a to se potom zázrakem stane jen proto, že to tak chce. Základním prostředkem k tomu, abychom od druhých získali to, co chceme, je vyjednávání. Jak úspěšně vyjednávat? O tom pojednává bestseller 90. let minulého století Jak dosáhnout souhlasu amerických autorů Rogera Fischera, Williama Uryho a Bruceho Pattona, který vydalo nakladatelství Management Press s podtitulem Zásady úspěšného vyjednávání (Praha 2011, 176 str.). Zabývá se zejména tzv. „principiálním vyjednáváním“, jehož koncepce byla rozvinuta na právnické fakultě Harvardovy univerzity. Co to je principiální vyjednávání? Je „tvrdé“, pokud jde o podstatu projednávané věci, ale „měkké“, jde-li o lidi. Nepoužívá klamavou hru, ani triky, ani přetvářku či „podrazy“. Ukazuje, jak je možné získat, co vám „patří“ a na co máte „nárok“, a přitom jednat čestně a chovat se slušně. Tento způsob vyjednávání je vhodné používat při všech příležitostech; při kolektivním vyjednávání, kdy je třeba zachovávat předepsané rituály, i při vyjednávání, které je zcela záležitostí okamžiku a vyžaduje určitou míru pohotovosti. Je možné jej použít bez ohledu na to, je-li druhá strana zkušenější nebo vyjednává-li z mocenských pozic (přesilovka, jak vy - tak my), či naopak zcela přátelsky. Je to metoda, která umožňuje efektivně prosazovat vlastní zájmy, řešit

konfliktní či zdánlivě neřešitelné situace a dosáhnout přijatelného výsledku pro zúčastněné strany i tam, kde klasické poziční vyjednávání selhává a vede k narušení vztahu s partnerem na druhé straně „jednacího stolu“. Vyjednávání je nutno chápat nikoli jako proces vedoucí k porážce protivníka, ale jako cestu ke vzájemně výhodné dohodě zúčastněných stran (konsensu), často za cenu kompromisu. Autoři navíc poskytují velké množství situačních příkladů, doporučení, rad a triků pro reálný život. (Co dělat, je-li druhá strana silnější? - Jak postupovat, nechce-li druhá strana akceptovat zásady principiálního vyjednávání? - Jak se zachovat, používá-li druhá strana nečestné triky?), které zájemcům pomohou dospět v procesu vyjednávání k věcné dohodě, získání rozumných výsledků jednání a zachování si přitom důstojnosti a tváře v případě nezbytných kompromisů. Publikaci považuje řada odborníků včetně předních světových politiků, manažerů a profesionálních vyjednávačů (negotiatorů) za jedno z nejlepších a nejužitečnějších děl o vyjednávání. (tes)

I

KOVÁK číslo 36 — 11. listopadu 2011/příloha

FLEXIBILITA – JEJÍ ZÁKLADNÍ RYSY Doc. Ing. PAVEL JANÍČKO, poradce ČMKOS pro zaměstnanost

Jedním z nejvíce frekventovaných pojmů užívaných v různých materiálech zabývajících se problematikou zaměstnanosti a politiky zaměstnanosti je slovo „flexicurity“ (složenina z anglických slov flexibility = pružnost a security = jistota), v české verzi pak někdy překládané jako flexijistota (někdy také v počeštěné verzi jako flexikurita). Tento pojem se dostal do povědomí prostřednictvím popularizace a realizace dánského modelu politiky zaměstnanosti. Uvádí se, že jako první toto sousloví použil tehdejší dánský premiér Poul Nyrup Rasmussen v roce 1990 a charakterizoval jím principy politiky zaměstnanosti ve své zemi. Jiné zdroje uvádějí, že jako první tento termín použil nizozemský profesor Adriaansens v 80. letech minulého století v souvislosti s vývojem politiky trhu práce v Dánsku a posléze v Nizozemsku a tento přístup definoval jako přesun od poskytování ochrany pracovních míst k ochraně zaměstnanosti (zaměstnatelnosti) spolu se současně poskytovanou sociální ochranou příjmu v případě nezaměstnanosti.

1. Flexicurity a Evropská unie

„Podporovat flexibilitu kombinovanou s jistotou zaměstnání a zmírnit segmentaci trhu práce, s náležitým přihlédnutím k úloze sociálních partnerů prostřednictvím  úpravy pracovněprávních předpisů a v nutných případech vyhodnocení různých opatření týkajících se smluvních vztahů a pracovní doby, řešení problému nenahlášené práce,  lepšího předvídání a pozitivního řízení změn včetně hospodářské restrukturalizace, zejména změn souvisejících s otevíráním trhů tak, aby se minimalizovaly jejich sociální náklady a usnadnila adaptace,  podpory a šíření inovačních a adaptabilních forem organizace práce za účelem zlepšení kvality pracovních míst, včetně zdraví a bezpečnosti a také produktivity práce,  podpory přechodu mezi jednotlivými profesními postaveními včetně odborné přípravy, samostatné výdělečné činnosti, zakládání podniků a geografické mobility.“ Evropská komise tento svůj přístup dále opakovala v materiálu Towards

Lze v této souvislosti i připomenout interpretaci Evropské komise, podle které je podstatou pojmu flexicurity dosažení správného poměru mezi flexibilním pracovním trhem z hlediska externí (pravidla přijímání a propouštění zaměstnanců) a interní (flexibilní úprava pracovní doby) flexibility a zajištěním co nejvyšší možnosti zaměstnanců pohybovat se na trhu práce a získávat nová zaměstnání včetně zajištění rekvalifikačních kursů při současné vysoké úrovni sociálního zabezpečení. Tento princip se dá shrnout do požadavku na zajištění zaměstnanosti, ale nikoliv na konkrétním pracovním místě, ale v rámci celkové poptávky na pracovním trhu (pracovních trzích). Nepominutelnou součástí prvku „security“ je tvorba nových pracovních míst zajišťujících odpovídající příjmy i poskytování zajištění v případě ztráty zaměstnání v podobě podpory v nezaměstnanosti. Detailnější vymezení a charakteristiky „flexicurity“ jsou obsaženy Nikdy bych nevěřila, že budeš tak flexibilní a vyneseš mi koš, když v televizi dávají tvůj oblíbený fotbal… v tabulce č. 1. V zásadě se na této bázi hovoří o třech pilířích principu flexicurity, tj. o tzv. numerické flexibilitě (měřeno Common Principles of Flexicurity: More and better jobs through flexibility stupněm ochrany pracovních míst a výskytem atypických forem pracovních and security (Ke společným zásadám flexicurity: Více a lepších pracovních kontraktů), dále o vlivu a úrovni aktivní politiky zaměstnanosti na situaci míst prostřednictvím flexibility a jistoty), který byl publikován v červnu 2007 a trhu práce a o ochraně příjmu zaměstnanců, tj. o nástrojích vyrovnávají- a definoval pojem flexicurity jako integrovaný přístup založený na vzájemně cích snížení příjmů v období neúčasti na primárním trhu práce. Uvedené se ovlivňujících komponentech. Následně na summitu EU v prosinci 2007 byly přijaty společné zásady, na jejichž základě by si měly jednotlivé státy pojmy specifikuje tabulka č. 2. Flexicurity se posléze stala jedním z klíčových pojmů a poselství v rámci vytvářet vlastní koncepty flexicurity podle principu „no size fits for all“ politiky EU. Flexicurity v rámci agendy EU je chápána jako prvek, který má (žádná velikost nepadne všem). Společnými zásadami zde zformulovanými zvyšovat nejen sociální soudržnost v rámci EU, ale zároveň i její konkurence- jsou:  pružnější a spolehlivější smluvní ujednání z hlediska zaměstnavatele schopnost, neboť je součástí širšího konceptu označovaného jako evropský sociální model, jež je vnímán jako konkurenční výhoda ve vztahu k jiným i pracovníka  strategie celoživotního učení světovým regionům. Podle tohoto přístupu taková politika povede k větší pro aktivní politika trhu práce stupnosti pracovních trhů i pro dosud ne plně integrované skupiny pracujících  moderní systémy sociálního zabezpečení poskytující přiměřenou podv neplnohodnotných pracovních úvazcích a dává možnost i zástupcům sociporu příjmu při změně zaměstnání álních partnerů lépe rozpoznat výzvy moderních trhů práce. Princip flexicurity se objevuje i v programu Evropa 2020 v pasáži Růst Flexicurity se stala i součástí tzv. integrovaných směrů (guidelines) ekonomické politiky a zaměstnanosti, jež byly zformulovány jako programové podporující začlenění – ekonomika s vysokou zaměstnaností, jež se bude dokumenty pro druhou fázi tzv. lisabonské strategie pro roky 2005-2010. Jde vyznačovat hospodářskou, sociální a územní soudržností, kde se ukládá společně s evropskými sociálními partnery stanovit a provádět druhou fázi konkrétně o směr č. 21:

II

KOVÁK číslo 36 — 11. listopadu 2011/příloha

programu flexicurity, v níž se určí způsoby jak lépe zvládat hospodářské přechody a bojovat proti nezaměstnanosti a zvýšit aktivitu.

2. Dánský model flexicurity a ČR Dánský model flexicurity, který je považován za jakýsi vzor pro tento typ opatření, je obvykle ilustrován prostřednictví tzv. zlatého trojúhelníku s jeho třemi vrcholy, které tvoří flexibilní trh práce (relativně liberální mechanismus přijímání a propouštění zaměstnanců), štědré sociální zabezpečení a vysoká úroveň aktivní politiky zaměstnanosti. Součástí tohoto přístupu jsou ovšem i další prvky, jako je například široce uplatňovaný sociální dialog a vysoce vyvinutý systém rekvalifikací a celoživotního vzdělávání, jejichž výsledkem je nakonec i to, že dánští zaměstnanci mají subjektivně pocit vysoké jistoty, pokud jde o zaměstnání i v podmínkách, kdy mohou být relativně snadno propuštěni. Tento pocit je umocňován i tím, že flexibilní systém najímání a propuštění pracovníků, jehož hlavní principy byly nastaveny v 80. letech, je od 90. let minulého století spíše omezován, například posilování ochrany nestandardních pracovních úvazků. Kdybychom měli posoudit úroveň aplikace principů flexicurity v Dánsku na základě „tvrdých“ dat a alespoň zběžně ji porovnat se situací v ČR, pak můžeme vyjít z některých údajů OECD. Pokud jde o úroveň ochrany zaměstnanců na trhu práce z hlediska legislativních překážek jejich propuštění či najímání, pak se používá koeficient „employment strictness“ (přísnosti zaměstnávání) se škálou 1-6 od liberálních až po velmi přísné podmínky ochrany zaměstnanců. V roce 2009 byla hodnota tohoto koeficientu pro Dánsko 1,8 a pro ČR 2,0. Neboli i přesto, že ČR je v kontextu EU velmi liberální ekonomikou z hlediska přísnosti pracovněprávní ochrany zaměstnanců, Dánsko je ještě o něco „flexibilnější“. Obrovské rozdíly jsou však v uplatňování těch prvků flexicurity, které jsou zaměřeny na zvýšení jistot zaměstnanců. Podívejme se například na základní podmínky pro poskytování podpor v nezaměstnanosti. Podmínky pro přiznání podpor jsou v zásadě obdobné jako v ČR (ztráta zaměstnání, alespoň rok předchozí účasti na příspěvcích do fondů nezaměstnanosti, registrace na úřadech práce, aktivní hledání práce, schopnost nastoupit do práce), nicméně samotná výše podpor je se situací v ČR naprosto nesrovnatelná. Délka podpůrčí doby pro osoby pod 60 let věku může dosáhnout až čtyř let, přičemž je

rozčleněna na období pasivního pobírání dávky a období aktivní, v němž mají tyto osoby povinnost účastnit se rekvalifikačních kursů. Délka první fáze je 1 rok (pro osoby mladší 25 let půl roku) a druhá fáze může trvat až 3 roky (pro osoby mladší 25 let 3,5 roku). Znamená to tedy, že celková doba pobírání podpor v nezaměstnanosti může v Dánsku dosáhnou až čtyři roky (tj. 48 měsíců, pro srovnání maximální délka podpůrčí doby v ČR je nyní 11 měsíců). Výška podpory se odvozuje od předchozího čistého průměrného příjmu a je kalkulována až do úrovně 90 % tohoto příjmu s maximální hranicí 570 DKK za den. Tato výše podpory může být snížena, pokud příslušná osoba nevykoná v plné výši rekvalifikační kurs. Opět pro srovnání v ČR je výše podpor 65 % předchozího čistého příjmu první dva měsíce, 50 % další dva měsíce a 45 % po zbytek podpůrčí doby. Po dobu účasti na rekvalifikačním kursu může nezaměstnaný dostávat 60 % předchozího čistého příjmu. Stejně tak výdaje státu na aktivní politiku zaměstnanosti jsou v Dánsku nesrovnatelně vyšší. Podíl výdajů na APZ vůči HDP činil v Dánsku v roce 2008 2,58, zatímco v ČR 0,42 (pro informaci v roce 2011 to už bude jen asi 0,1). Podíl lidí zapojených do programů APZ činil v Dánsku v roce 2009 5,06 % z ekonomicky aktivního obyvatelstva, zatímco v ČR pouze 0,98 procenta. Pocit jistoty zaměstnanců je v Dánsku navíc umocňován vysokou mírou odborové organizovanosti, která se pohybuje na úrovni 70 % z celkového počtu ekonomicky aktivních, zatímco v ČR je asi jen kolem 11-12 procent. Totéž platí i o pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami (v Dánsku více než 80%, v ČR jen asi 30%). Vezmeme-li tedy Dánsko jako vzor pro identifikaci podmínek flexicurity, pak je patrné, že přístup uplatňovaný v ČR s touto „šablonou“ nemá mnoho společného. Tato pozice se objevuje i ve stanoviscích ČMKOS zpracovávaných v reakci na vládní materiály, například na materiál Národní cíle stanovené na základě hlavních cílů strategie Evropa 2020, který ČMKOS zpracovala v listopadu 2010: „Například v oblasti APZ, kde podle materiálu, má docházet ke „zvýšení účinnosti využívání nástrojů APZ“, ve skutečnosti dochází pro příští rok (2011) k redukci výdajů o 60 procent. ČR ještě více propadne v žebříčku zemí EU, pokud jde o uplatňování aktivních politik na trhu práce, a v zásadě rezignuje na prosazování politiky flexicurity jako jednoho z pilířů politiky zaměstnanosti EU. Tento model bude v pojetí vládní politiky ČR už zcela otevřeně zredukován na jednoduchou flexibilitu.“

Tabulka 1: Obsahové vymezení flexicurity Politický nástroj Legislativní ochrana pracovních míst

Oblast flexibility Zkracování výpověďní doby a snižování úrovně odstupného

Oblast ochrany Zvyšování úrovně ochranných opatření pro atypické pracovní poměry, podpora kolektivního vyjednávání sociálních partnerů o ochraně zaměstnanců

Redukce schémat předčasných odchodů do důchodu Zajištění státní podpory ekonomicky neaktivním občanebo variabilita možností odchodu do důchodu. Zkráce- nům, schémata rodičovské dovolené ní doby pobírání dávek Zavedení striktnějších práv a povinností nezaměstnaDůraz na aktivační opatření APZ, podpora pro menných, rozvoj aktivačních, motivačních a vzdělávacích Aktivní politika zaměstnanosti prvků, ší podniky při zavádění vzdělávacích programů, dostuppodpora aktivního přístupu nezaměstnaných nost programů celoživotního vzdělávání k dalšímu vzdělávání Zdroj: „Flexicurity – hledání rovnováhy mezi flexibilitou a ochranou trhu práce v České republice“, VÚPSV, Praha 2008 Sociální politika

Tabulka 2: Druhy flexibility a jistoty Vnější kvantitativní flexibilita Vnitřní kvantitativní flexibilita Vnitřní funkční flexibilita Finanční flexibilita Jistota pracovního místa Jistota zaměstnanosti Jistota příjmu Jistota možnosti kombinace

Druhy flexibility Přizpůsobení objemu zaměstnanosti prostřednictvím výměny na vnějším trhu práce; včetně dočasného propouštění, brigád a smluv na dobu určitou. Dočasné přizpůsobení objemu práce ve firmě, včetně postupů jako např. netypická pracovní doba a schémata účtů pracovní doby. Organizační flexibilita ve firmě uskutečňovaná prostřednictvím školení, výkonu různých úkolů a střídání činností, založená na schopnosti zaměstnanců vykonávat různé úkoly a činnosti. Rozdíly ve výši základních platů či příplatků u jednotlivců či v různých firmách. Druhy jistot Jistota vyplývající z právních předpisů na ochranu zaměstnanosti atd., jež omezuje možnosti zaměstnavatele kdykoli pracovníky propouštět. Zaručení odpovídajících pracovních příležitostí na základě vysoké práceschopnosti zajištěné např. školením a vzděláváním. Zabezpečení přiměřené a stálé úrovně příjmu. Jistota pracovníka, že bude schopen kombinovat své zaměstnání s jinými povinnostmi či závazky, než je placená práce.

Zdroj: „Flexicurity – hledání rovnováhy mezi flexibilitou a ochranou trhu práce v České republice“, VÚPSV, Praha 2008

III

KOVÁK číslo 36 — 11. listopadu 2011/příloha

PORADNY NA PŘÁNÍ Na přání mnoha členů OS KOVO zavedl Kovák v roce 2002 rubriku Poradny na přání, která je podle ohlasů čtenářů velmi oblíbená. Jde o odpovědi na dotazy z různých oborů a oblastí, které zajímají širokou čtenářskou obec: právo, zákoník práce, zdravotní a sociální pojištění, nemocenské a důchody, psychologie, bydlení, medicína. Odpovídají přední odborníci OS KOVO i ČMKOS. Piště, mailujte nebo faxujte nám své dotazy (nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3, fax: 222 717 666, e-mail: [email protected]). Rubrika pokračuje i v roce 2011. Těšíme se proto, že i nadále nám budete svěřovat svá přání, podněty a připomínky a klást otázky, které budou zajímat i ostatní čtenáře.

Právní servis

Je možné odhlásit dceru z místa trvalého pobytu? Mgr. JARMILA ČERCHOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Ostrava

Kvůli dluhům své dospělé dcery, které vznikly nesplácením půjček z nebankovního sektoru, se chci zajistit proti případné návštěvě exekutora. Dcera je u mě hlášena k trvalému pobytu, ale již delší dobu zde nebydlí, odstěhovala se za svým přítelem. Je možné ji odhlásit z místa trvalého pobytu u mne a co k tomu musím udělat? R. Š., Havířov Zadlužení českých domácností v roce 2011 už vystoupalo podle sdělení Parlamentních listů přes částku 1 bilión korun. Nespočívá jen v důsledku ekonomické krize, ale i ve finanční negramotnosti vlastních dlužníků. Vaše situace se zadluženou dcerou není zdaleka ojedinělá a dobrým rodinným vztahům také neprospívá. Podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, musí každý občan ČR mít místo trvalého pobytu. Osobu z něj nelze odhlásit, ale lze místo jejího trvalého pobytu změnit. To lze obecně provést za předpokladu, že:  osobě zaniklo užívací právo k nemovitosti (pravomocný rozsudek soudu o zrušení společného práva k nájmu bytu, dohoda bývalých manželů, pravomocný rozsudek rozvodu manželství, přechod nájmu apod.);  osoba v nemovitosti nebydlí, není vlastníkem ani není oprávněna byt užívat, ani jej neužívá (mohou potvrdit jako svědkové - sousedé, nájemníci, že se tam dotčená osoba nezdržuje, nebydlí, dle EL bytového družstva neplatí za služby apod.); a to na návrh vlastníka objektu nebo jeho vymezené části nebo oprávněné osoby.

Žádost o zrušení trvalého pobytu musí obsahovat:  označení správního orgánu, jemuž je určena,  jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu žadatele (oprávněné osoby),  označení věci (žádost o zrušení údaje místa trvalého pobytu),  jméno, příjmení, datum narození osoby, jejíž trvalý pobyt má být zrušen, a přesná adresa trvalého pobytu, na které má být údaj zrušen,  jestli je žadateli známo, kde se jmenovaná osoba skutečně zdržuje - adresa jejího nového pobytu,  odůvodnění žádosti a co se navrhuje,  podpis žadatele. Pokud by se vám naskytla možnost vzít dobrovolně dceru na ohlašovnu příslušného úřadu k podání návrhu žádosti na zrušení jejího trvalého pobytu a ona stvrdí svůj souhlas s touto žádostí, že v daném bytě nebydlí a že k ní nadále nemáte žádnou vyživovací povinnost, může toto ohlašovna uvést do protokolu na místě samém a rozhodne na základě písemné žádosti oprávněné osoby o zrušení údaje místa trvalého pobytu, pokud užívací právo občana k objektu zaniklo a tento jej neužívá. Je-li údaj o místě trvalého pobytu úředně zrušen, je místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt úředně zrušen.

Jak přimět syna ke změně adresy? JUDr. MARIE STODOLOVÁ, právnička, Regionální pracoviště OS KOVO Praha

Máme syna, který nepracuje a půjčuje si neustále peníze. Má trvalé bydliště u nás v bytě. Obáváme se případné návštěvy exekutora. Jak jej můžeme přinutit, aby si změnil adresu? J. a B. K., Rakovník Váš dotaz není ojedinělý a vaše obavy jsou opodstatněné. Pokud má váš syn trvalý pobyt u vás v bytě, i když se v něm nezdržuje, exekutor přijde k vám. Zabaví věci movité bez ohledu, komu patří, tyto sepíše do seznamu a v lepším případě je ponechá na místě s tím, že s nimi nesmíte žádným způsobem disponovat, v tom horším případě je rovnou odveze do skladu. V takovém případě máte možnost podat soudu tzv. incindanční žalobu, tedy žalobu na vyloučení věcí sepsaných exekutorem z exekuce s tím, že tyto nepatří povinnému-vašemu synovi, ale vám. Jedná se ovšem o velice nepříjemný soudní spor, kde dokazujete, že jste si sepsané věci pořídili vy, a toto prokazujete buď nákupními paragony nebo výpovědí svědků. Jednodušší způsob je zrušit synův trvalý pobyt a přehlásit syna na obecní úřad. On sám se přehlásit na obecní úřad nemůže. Tyto záležitosti vyřizuje oddělení evidence obyvatel, v Praze odbory občanských průkazů a cestovních dokladů, a to na základě písemné žádosti

IV

o zrušení trvalého pobytu vašemu synovi, k níž přiložíte doklad o vlastnictví bytu nebo domu (výpis z katastru nemovitostí), popřípadě smlouvu o nájmu bytu, písemné prohlášení, že odvoláváte souhlas s tím, aby u vás syn bydlel, a musíte prokázat, že váš syn v domě či bytě již nebydlí. K tomu postačí vaše čestné prohlášení s uvedením doby, jak dlouho nebydlí, a také je vhodné přiložit prohlášení blízkých sousedů. Pokud obecnímu úřadu nebudou tyto doklady stačit, bude požadovat například rozhodnutí soudu, budete v tomto případě nuceni podat soudu žalobu proti synovi na vyklizení. Jakmile budete mít k dispozici rozsudek soudu, že váš syn je povinen byt vyklidit a vyklizený vám předat, tento doručíte obecnímu úřadu a bude zahájeno správní řízení podle zákona č. 500/2004 Sb. – správní řád. V případě, že nebude místo pobytu vašeho syna známo, úřad mu ustanoví opatrovníka, který za něj bude přebírat všechny písemnosti, neboť veškerá korespondence je zasílána do vlastních rukou. Správní řízení je zpravidla skončeno do třech měsíců ode dne podání žádosti o zrušení trvalého pobytu.