MUDr. Naďa Čapková Mgr. Michala Lustigová Státní zdravotní ústav Praha 6.říjen 2010
Hypertenze (AH) je v České republice, stejně jako v ostatních rozvinutých zemích, jedním z nejčastějších onemocnění.
Spolu s diabetem, dyslipidémií a kouřením patří mezi nejzávažnější rizikové faktory vzniku kardovaskulárních onemocnění
Podstatně přispívá ke kardiovaskulární úmrtnosti (v ČR v roce 2008 zemřelo 45% mužů a 51% žen na kardiovaskulární onemocnění)
Přes pokrok ve farmakoterapii hypertenze zavedením nových a účinných antihypertenziv, zůstává základním problémem nedostatečná kontrola krevního tlaku.
SDR, diseases of circulatory system, all ages per 100000 800
700
Czech Republic France EU EU members before May 2004 EU members since 2004 or 2007
600
500
400
300
200
100 1970
Zdroj: WHO HFA 1980
1990
2000
2010
Vliv rizikových faktorů na úmrtí ve vyspělých zemích Blood pressure Tobacco Cholesterol High Body Mass Index Low fruit and vegetable intake Physical inactivity Alcohol Urban air pollution Lead exposure Occupational carcinogens Illicit drugs Unsafe sex Occupational particulates Occupational risk factors for injury
Number of deaths (000s) 0
Zdroj: WHO 2000
500
1000
1500
2000
2500
3000
4
Socioekonomický status
Stravování (+alkohol)
BMI index =hmotnost
Fyzická aktivita Determinanty RF (upstream factors)
Kouření
Hypertenze
Krevní tuky
Diabetes Hlavní rizikové faktory (downstream factors)
KVO riziko 5
Cerebrovaskulární onemocnění: mozková mrtvice Encephalopatie: zmatenost křeče bolesti zvýšená hladina cukru
poškození sítnice angiopatie, angioskleróza
infarkt myokardu srdeční hypertrofie levé komory
selhání ledvin
Léčba HT zlepšuje prognózu pacientů a působí preventivně proti vzniku pozdějších možných komplikací, zejména poškození cílových orgánů (srdce, cév, ledvin, mozku). 6
* 2003 The Seventh Report of the Joint National Committee (JNC) on Prevention, Detection, Evaluation, and Treatment of High Blood Pressure. **2007 Guidelines for the Management of Arterial Hypertension. The task force for the Management of Arterial Hypertension of the European Society of Hypertension (ESH) and the European Society of Cardiology(ESC).
7
Zdroj dat
Mezinárodní kohortová studie HAPIEE I (2002-2005)
„Health, Alcohol, Psychosocial factors in Eastern Europe“ „Determinanty kardiovaskulárních onemocnění ve střední a východní Evropě“ (Česko, Polsko, Rusko a Litva) Cíl Objasnit vliv socioekonomických a psychosociálních faktorů, spotřeby a způsobu konzumace alkoholu a výživy na riziko vzniku chronických onemocnění v zemích střední a východní Evropy Data získána ze strukturovaného dotazníku, lékařského vyšetření, včetně odběru krve V Česku osloveno celkem 16 800 osob, věková kategorie 45 - 69 let (Náhodný stratifikovaný výběr - respondence 55 %) 8
Zdravotní ukazatele: anamnéza, zdravotní stav , úmrtnost
Rizikové faktory: kouření, obezita, fyzická aktivita, cholesterol…
Socioekonomické faktory: vzdělání, profese, příjem, rodinný stav
Psychosociální: vnímání změn po roce 1989, deprese, sociální síť, pracovní stres, kontrola, optimismus, důvěra
Alkohol: spotřeba, frekvence, opilost, problémové pití, společenské následky
Výživa: frekvenční dotazník, biomarkery spotřeby ovoce a zeleniny, ukazatele lipid. metabolismu, důraz na nízkou spotřebu ovoce a zeleniny 9
Antropometrická měření
Měření TK
Vyšetření funkce plic (spirometrie)
Vyšetření kognitivních funkcí u osob nad 60 let
Odběry krve (reflotron, venepunkce) cholesterol, triglyceridy, glukóza,CRP, homocystein, vit E, vit. C, foláty, beta karoten, B12, genetické markery kardiovaskulárních onemocnění 10
HTN, neví, nelečí se 34%
norma 10%
HTN 65% pre-HTN 25%
HTN, ví, nelečí se 11% HTN, ví, léčí se 55%
Zdroj: HAPIEE 2002-2005
Léčba HT snižuje incidenci infarktu myokardu o 25 % srdečního selhání o 50 % CMP o 40 %
Současná úroveň •znalosti hypertenze asi 67% •léčby 49-56% a •kontroly kolem 17% 11
Pre-hyperteze Termín pre-hypertenze evropská doporučení nepoužívají . Důvody, které vedly americké experty k zavedeni nového termínu, je několik:
Pre-hypertenze se v populaci vyskytuje zhruba stejně často jako hypertenze (cca 30%) je asociována dalšími rizikovými faktory kardiovaskularních onemocněni a je spojena se zvýšenou kardiovaskulární i celkovou mortalitou. Údaje z Framinghamské studie ukazují, že hodnoty TK 130–139/85–89 mm Hg jsou spojeny s dvojnásobným rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění v porovnání s normálními hodnotami TK 120/80. Osoby s počátečním krevním tlakem 130–139/85–89 mm Hg měli čtyřletou incidenci hypertenze dokonce 37 % (jedinci ve věku 30 až 64 let), resp. 50 % (jedinci 65 let a starší). S narůstajícím výskytem obezity bude její prevalence stoupat V současnosti je tento termín používán hlavně v USA , měl by pomáhat identifikovat osoby se zvýšeným rizikem pro kardiovaskulární choroby a s velkou pravděpodobnosti progrese v hypertenzi Měla by sloužit jako varování a zejména k intervenci dosavadního životního stylu a aktivnímu ovlivnění rizikových faktorů. 12
Podíl léčených/neléčených osob s hypertenzí dle pohlaví
celkem
54,7
ženy
45,3
60,0
muži
49,5
0%
20%
léčí se
40,0
neléčí se
50,5
40%
60%
80%
100%
Zdroj: HAPIEE 2002-2005
13
Podíl léčených/neléčených osob s hypertenzí ve věkových skupinách
věkové kategorie/ v letech
Celkem
54,7
45,3
léčí se 65-69
nelečí se
65,4
60-64
34,6
61,2
55-59
38,8
55,2
50-54
44,8
40,9
45-50
59,1
33,6 0%
20%
66,4 40%
60%
80%
100%
procento osob
Zdroj: HAPIEE 2002-2005 14
obezita
<30+)
nadváha
<25-30)
norma
kategorie BMI
Podíl léčených/neléčených osob s hypertenzí dle kategorie BMI
-25)
35,0
65,0
49,2
50,8
40,0
60,0
0%
20%
40%
60%
80%
100%
procento osob s hypertenzí léčí se
BMI index =
kg/m2
neléčí se
Zdroj: HAPIEE 2002-2005
15
smoker
18,5
29,47
exsmoker
34,73
29,18
nonsmoker
46,77
41,35
0%
20%
40%
60%
procento osob léčí se
neléčí se
80%
100%
51,5
DM ne
48,5
léčí se
DM ano
neléčí se
26,4
73,6
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
procento osob
70%
80%
90%
100%
Prevence = intervence dosavadního životního stylu a aktivní ovlivnění rizikových faktorů •
Dieta s preferencí ovoce, zeleniny, luštěnin,ořechů a nízkotučných mléčných výrobků na úkor sladkostí a mastných výrobků → bohatá na draslík a vápník a naopak chudá na tuky, předevšim nasycené mastné kyseliny (DASH –Dietary Approaches to Stop Hypertension eating plan).
•
Tato dieta → k průměrnému ↓ systolického tlaku o 3,5 mm Hg a zhruba u dvou třetin z nich je při DASH dietě dosaženo normálních hodnot TK.
•
↓ tělesné hmotnosti o 1 kg je spojena s ↓ systolického i diastolického krevního tlaku o 1 mm Hg.
•
Snížení přijmu sodíku v potravě pod 2,4 g/den vede ke snížení systolického krevního tlaku asi o 2 mm Hg.
•
Omezení konzumace alkoholu (u mužů pod 30 g/den, u žen pod 20 g/den) →redukci (asi o 3,5 mm Hg) krevního tlaku
•
Pravidelná fyzická aktivita (více než 30 min./den) → k snížení systolického krevního tlaku o 3–4 mm Hg (nezávisle na změně tělesné hmotnosti)
18
[email protected] [email protected]
