Městský ústav sociálních služeb Při hodnocení uplynulého roku bych rád zmínila zejména práci nejen odborných pracovníků, ale také doslova zapálených laiků, kteří společnými silami dali dohromady velmi užitečný materiál s názvem Komunitní plán sociálních služeb statutárního města Chomutova. Komunitní plánování je v České republice zaváděno ministerstvem práce a sociálních věcí podle britských zkušeností již několik let. Zatím se do procesu komunitního plánování zapojilo několik desítek měst po celé republice. Toto plánování přímo na místní úrovni přitom zajišťuje efektivní fungování sociálních služeb a účelné využívání finančních prostředků. To konkrétně znamená, že služby jsou dostupné, jsou na kvalitativně vyšší úrovni, reagují na aktuální potřeby uživatelů, jsou transparentní a finanční prostředky jsou vynakládány jen na takové služby, které jsou potřebné. Důležité přitom je zapojení všech, jichž se zpracovávaná oblast týká, s využitím partnerství a dialogu mezi zadavateli (představiteli státní správy a samosprávy), poskytovateli (odborníky poskytujícími sociální služby v regionu) a uživateli (občany, kterým jsou služby určeny). Nejdříve se provádí analýza, díky které se například zjistilo, že věková struktura obyvatel Chomutova v základních rysech odpovídá věkové struktuře obyvatel celé České republiky, kde od 90. let dochází ke stárnutí populace. Počet a podíl osob starších 65 let zatím stagnuje na úrovni kolem 14 %, ale v nejbližší době se bude zvyšovat. Chomutov má zatím relativně příznivý podíl mladšího obyvatelstva a obyvatelstva v produktivním věku. V roce 2005 byl průměrný věk v Chomutově 37,8 let, co je o dva roky méně než činí průměr v ČR. Dynamika demografického vývoje, ovlivněná poklesem porodnosti, jež směřuje k nárůstu počtu obyvatel v postproduktivním věku, výrazně zasáhne také do struktury chomutovské populace. V brzké době se tedy očekává, že počet obyvatel starších 65 let převýší počet dětí ve věku 0-14 let. Kritickým rokem ve vývoji věkové struktury bude rok 2010, v Chomutově pravděpodobně až 2011 nebo 2012, kdy se díky výraznému nárůstu obyvatel nad 65 let věku dá očekávat i poptávka po sociálních službách. Uživatelé sociálních služeb se přitom dají rozdělit do čtyř základních skupin, a to: Senioři Zdravotně a tělesně postižení Rodina a děti Osoby v krizových situacích Těmto skupinám se poté věnovali jednotliví odborníci pracovníci spolu s kolegy z nejrůznějších občanských sdružení, která ve městě fungují a poskytují péči. Tito lidé prováděli také ankety mezi uživateli sociálních služeb a společně pak analyzovali silné i slabé stránky dnes poskytované péče. U péče o seniory je silnou stránkou zejména kvalitní personální zajištění, schopnost zavádět do praxe nové trendy v sociální péči, adekvátní rozsah ústavních služeb či schopnost poskytovatelů zajistit komplexnost služeb. Slabou stránkou je nedostatek osobních asistentů, absence dobrovolníků, absence ošetřovatelských lůžek a specializovaných rezidenčních služeb. Chybí také kapacity pro přechodné pobyty. Z okolností z vnějšího prostředí lze jako ohrožující definovat nevyjasněnou ekonomickou situaci v sociálních službách, pozitivem je dostatek kvalifikovaných pečovatelů a sester (v Chomutově jsou dvě odborné školy) i zájem města na rozšiřování sociálních služeb. Naději přináší též rozvoj příhraniční a mezinárodní spolupráce a využívání vícezdrojového financování. U skupiny zdravotně postižených je silnou stránkou kvalitní personální zajištění všech poskytovatelů služeb, schopnost přizpůsobovat se novým trendům, kvalifikované poradenství, dostatečné spektrum a kvalita terénních služeb a jejich komplexnost. Také rozsah 166
ústavních služeb je adekvátní. Opět ovšem chybí dobrovolníci a osobní asistenti. Chybí návaznost vzdělání pro lidi s handicapem (v Chomutově pouze základní škola), nedostatek pracovních příležitostí a aktivizačních programů pro občany se zdravotním postižením, absence chráněných dílen, velkometrážních bezbariérových bytů či slabá mezinárodní spolupráce. K problémům zvnějšku patří zejména nedostatek financí, který s sebou nese snižování kvality i kvantity služeb, zvyšování nákladů na léky či růst ekonomické zátěže pro rodiny s těžce postiženým dítětem. Chybí také tlumočníci do znakové řeči a chráněné dílny nejsou ekonomicky soběstačné. Dobré příležitosti přináší nový zákon o sociálních službách ve vztahu k osobní asistenci, možnosti vyškolení nezaměstnaných právě pro osobní asistenci, budování bezbariérového města i nové finanční možnosti ze zdrojů EU. V oblasti péče o rodinu a děti je silnou stránkou dobrá poradenská síť, dostatečná raná péče (jesle), rychlé řešení krizových situací, kdy existují zařízení pro okamžitou péči a zvýšení zájmu o problematiku národnostních menšin. Slabou stránkou je nedostatek odborných sociálních pracovníků a dobrovolníků, nedostatek terénních sociálních pracovníků, chybí některé typické služby (intervenční centrum, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, komunitní centrum), není dostatečně řešeno domácí násilí. Zvnějšku tuto oblast ohrožuje pokles porodnosti ve stabilních rodinách, nepříznivá struktura obyvatelstva – nízká vzdělanostní, ekonomická a sociální úroveň, nekontrolovatelná mobilita rodin s dětmi a z toho vznikající problémy (záškoláctví) či nárůst sociálně patologických jevů u dětí či zneužívání sociálních dávek. Jako dobrá příležitost ke zlepšení bylo definováno navázání spolupráce mezi poskytovateli, podpora neziskových organizací ve městě či přímo vstřícnost vedení města při spolupráci s neziskovým sektorem. Pomoc lze také nalézt v možnostech příhraniční spolupráce (především s organizacemi partnerského města Annaberg-Buchholz) a ze zdrojů z EU. Poslední skupinou, která potřebuje sociální služby, jsou osoby v krizových situacích. Zde je přínosem opět zkušenost a zájem odborníků, kteří se stále v tomto oboru vzdělávají a navzájem jednotliví poskytovatelé spolu dobře komunikují. Funguje i návaznost sociálních služeb a krizové bydlení. Mezi slabé stránky opět patří absence dobrovolníků, minimum romských asistentů na školách a jejich malé zviditelnění, nevyhovující zázemí pro osoby se závislostmi, chybí centrum hygieny a nedaří se čerpat peníze z fondů EU. Příležitostí jsou zdroje pro zapojení dobrovolníků, podpora města i dostatek zdrojů z EU. Situaci přitom zhoršuje vysoká dlouhodobá nezaměstnanost, nízká vzdělanostní úroveň obyvatelstva, strach a nezájem veřejnosti a též chybí zájem o prevenci ze strany škol. Z analýz vyplynulo, že Chomutov lze aktuálně hodnotit jako obec s poměrně dobře saturovaným spektrem a kapacitami v oblasti poskytování sociálních služeb. Pro další rozvoj jsou klíčové tyto oblasti a priority: Kvalita a dostupnost rezidenčních služeb – zde je třeba modernizovat stávající infrastrukturu, zvyšovat kvalitu života v ústavních zařízeních s využitím aktivit veřejnosti a zavádět a podporovat alternativní sociální služby. Kvalita a rozvoj terénních služeb – zde je rovněž třeba modernizovat stávající infrastrukturu, poskytovat sociální podporu potřebným skupinám občanů a podporovat preventivní poradenskou a výchovnou činnost. Sociální pomoc a bezpečnost – zde je třeba snižovat počet osob závislých na hmotné pomoci prostřednictvím sociálních programů a eliminovat vliv negativních společenských jevů (prostituce, gamblerství, drogy, alkohol, násilí aj.) na občany města. Konkrétními poskytovateli sociálních služeb kromě 5 institucí (Magistrát města Chomutova – odbor sociálních věcí a zdravotnictví, Úřad práce Chomutov – odbor státní 167
sociální podpory, Česká správa sociálního zabezpečení, Oblastní spolek Českého červeného kříže a Poradenské centrum služeb pro školu, děti a mládež Ústeckého kraje) jsou tito poskytovatelé: Senioři - MÚSS Chomutov – Domov důchodců, Domov penzion pro důchodce, Pečovatelská služba, Dům s pečovatelskou službou Merkur, Sociální centrum – Klub důchodců, Naděje 2000 a Diecézní charita Litoměřice, charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba Chomutov. Zdravotně postižení – MÚSS Chomutov – Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež a dospělé, Rehabilitační pedagogické centrum a jesle, Ústav sociální péče – denní pobyt, Kapka 97, sdružení onkologických pacientů, občanské sdružení Gopála, centrum pro zdravotně postižené ústeckého kraje, Jaroslava Lochařová – domácí péče, Diecézní charita Litoměřice, charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba Chomutov, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ČR, Svaz tělesně postižených ČR – místní organizace Chomutov, Centrum pomoci pro zdravotě postižené a seniory, občanské sdružení Na louce, Základní škola speciální a mateřská škola. Rodina a děti – MÚSS Chomutov – rehabilitačně pedagogické centrum a jesle, Sociální centrum - noční hlídání dětí, Sociální centrum – pohotovostní místnost pro potřeby orgánu sociálně právní ochrany dětí, občanské sdružení Kuprospěchu, Dětský diagnostický ústav Liberci, Fond ohrožených dětí, občanské sdružení Na louce. Osoby v krizových situacích – MÚSS Chomutov – sociální centrum – ubytovna pro matky s dětmi, ubytovna pro seniory, ubytovna pro bezdomovce, ubytovna pro navrátilce z výkonu trestu, bydlení na půl cesty, poradna pro rodinu a mezilidské vztahy, Zdravotní ústav se sídlem v ústí n. Labem (poradna HIV/AIDS, drogově závislí a odvykání kouření), K – centrum (kontaktní a poradenské centrum pro drogově závislé, poradna pro rodiče), Probační a mediační služba České republiky, Smírčí rada, Azylový dům a dům na půl cesty Nikolas, občanské sdružení Cíl Chomutov, občanské sdružení Romů – Integrace Novum Chomutov, Člověk v tísni – společnost při České televizi, občanské sdružení Cesta naděje, občanské sdružení Na louce. Jedním z výstupů tohoto komunálního plánu bylo i vydání přehledné brožurky, ve které jsou zveřejněny důležité kontaktní informace o všech poskytovatelích sociálních služeb ve městě i s určením toho, kdo a co konkrétně zajišťuje a zda se jedná o službu placenou či je poskytována zdarma. Tato oblast není totiž sjednocena ani řízením z jednoho ministerstva, ale hned čtyř (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo spravedlnosti ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvo zdravotnictví ČR). Dalším důležitým zřizovatelem je přímo Statutární město Chomutov či Ústecký kraj, početně nejsilnější je pak skupina občanských sdružení (celkem 15), fungují zde i 2 obecně prospěšné společnosti, Církev římskokatolická a dvě fyzické osoby. Kolik putuje do celé této oblasti peněz nebylo možné přesně určit vzhledem k tomu, že někteří celostátně působící poskytovatelé neuměli vyčlenit náklady přímo pro tento region, každopádně ovšem nejvíce financí prošlo organizací MÚSS Chomutov, která provozuje nejrozsáhlejší síť služeb pro všechny kategorie klientů. Za rok 2005 ze bylo čerpáno 39 394 406 Kč. Více než polovinu těchto nákladů hradil magistrát města, platby klientů činily 24 procent, z ministerstev přišla pouhá 4 procenta, ze zdravotních pojišťoven 5 procent a z grantů a fondů 7 procent zdrojů. Důležité informace o všech poskytovatelích sociálních služeb jsou šířeny i prostřednictvím letáků, internetu, v místních tisku i zřízením speciálního telefonního čísla, kde se veřejnost může dozvědět vše potřebné. Už v průběhu tisku zmíněného katalogu došlo k několika pozitivním změnám, kdy bylo po několika letech obnoveno Mateřské centrum, byla uzavřena nájemní smlouva s Fondem ohrožených dětí, který v Chomutově nyní 168
provozuje zařízení Klokánek, byl vybudován a zprovozněn Centrální stravovací provoz o kapacitě 500 obědů či převzaty aktivity centra Šance organizací MÚSS (denní péče o postižené) či zajišťování dopravy dětí do škol, což dříve zajišťovala nadace Škola s handicapem Jirkov. Komunitní plán se samozřejmě zaměřil i na konkrétní projekty do budoucna, které chystá jak MÚSS Chomutov, tak občanské sdružení Kuprospěchu. Konkrétně byly také vymezeny směry, kterými je třeba se dále ubírat. Městský ústav sociálních služeb vedle již zmíněných převzetí některých služeb, které dříve provozovala občanská sdružení (ta již nestačila na jejich financování), a vybudování nového Centrálního stravovacího provozu (blíže se zmiňuji v hlavních událostech roku), dále navázal úzkou odbornou spolupráci s domovem důchodců v Annaberg-Buchholz, kam pravidelně podniká výměnné stáže profesních skupin. Jako určitý nadstandard byla v loňském roce realizována oprava relaxační místnosti v ÚSP Kamenná, kde mají nyní postižení klienti více možností k rozvíjení všech smyslů pomocí velmi příjemných metod. Tato investice ve výši 240 000 korun dále rozšiřuje nabízené služby a zkvalitňuje péči o děti či dospělé. Celkem bylo do opravy všech zařízení MÚSS investováno 1 580 000 Kč, kdy největší opravou byla oprava části oken budovy domova důchodců a penzionu na Písečné ve výši 1 373 000 Kč. Městský ústav sociální služeb zaměstnával 157 zaměstnanců, jejichž průměrná mzda činila 13 323 Kč. Celkové náklady činily 61 728 000 Kč, kdy organizace dosáhla ve výsledku hospodaření zisku 70 000 Kč.
169
Nová jídelna a vývařovna v Domu s pečovatelskou službou Merkur již slouží stovkám klientů.
170
Nově vybudovaný zadní trakt a jedna z útulně vyzdobených chodeb v Merkuru, kde důstojně tráví poslední část život naši rodiče a prarodiče, pokud se o ně nemůžeme postarat doma.
171
