MĚSTSKÝ ÚŘAD STUDÉNKA NÁM. REPUBLIKY 762 STUDÉNKA

Miroslav Baručák – ENERGOS Sídliště Beskydské 1199 744 01 FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM

ENERGETICKÝ AUDIT

MĚSTSKÝ ÚŘAD STUDÉNKA NÁM. REPUBLIKY 762 STUDÉNKA

prosinec 2008 Tel.:

+420 605 576 327 +420 556 830 478

e-mail:

[email protected]

EA – MěÚ Studénka, nám. Republiky 762

Autor auditu: Ing. Miroslav Baručák zapsán pod číslem 0132 do seznamu energetických auditorů Ministerstva průmyslu a obchodu podle zákona 406/2000 Sb. § 10 odst. 1

Ing. Miroslav Baručák energetický auditor zapsán do seznamu MPO pod č. 0132

-2-


OBSAH 1

IDENTIFIKACE

5

2

POPIS VÝCHOZÍHO STAVU

6

2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PŘEDMĚTU ENERGETICKÉHO AUDITU 2.2 ENERGETICKÉ VSTUPY A VÝSTUPY 2.3 VLASTNÍ ENERGETICKÉ ZDROJE 2.3.1 POPIS ZDROJŮ (NENÍ PŘEDMĚTEM TOHOTO AUDITU) 2.3.2 PŘEDÁVACÍ MÍSTO 2.3.3 PŘÍPRAVA TV 2.4 ROZVOD ENERGIE 2.4.1 ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE 2.5 VÝZNAMNÉ SPOTŘEBIČE ENERGIE 2.5.1 TECHNOLOGICKÉ SPOTŘEBIČE 2.5.2 BUDOVY 3

ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU

3.1 ZÁKLADNÍ ENERGETICKÁ BILANCE 3.2 ZHODNOCENÍ HOSPODÁRNOSTI NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ – TECHNOLOGIE 3.2.1 ÚSTŘEDNÍ VYTÁPĚNÍ A ROZVODY TEPLA 3.2.2 TEPLÁ UŽITKOVÁ VODA 3.2.3 OSVĚTLENÍ 3.3 ZHODNOCENÍ HOSPODÁRNOSTI NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ – STAVEBNÍ ČÁST 3.3.1 TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH KONSTRUKCÍ 3.3.2 ZANEDBANÁ ÚDRŽBA 3.3.3 ENERGETICKÝ MANAGEMENT 3.4 VÝŠE DOSAŽITELNÝCH ENERGETICKÝCH ÚSPOR 4

NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE

4.1 OPATŘENÍ ORGANIZAČNÍHO CHARAKTERU 4.1.1 A 1 ENERGETICKÝ MANAGEMENT 4.2 OPATŘENÍ TECHNOLOGICKÉHO CHARAKTERU 4.2.1 B1 INSTALACE PLYNOVÉ KOTELNY 4.2.2 B2 REKONSTRUKCE TOPNÉHO SYSTÉMU 4.3 OPATŘENÍ STAVEBNÍHO CHARAKTERU 4.3.1 C1 SOUBOR I 4.3.2 C2 SOUBOR II 4.3.3 C3 SOUBOR III 4.3.4 C4 SOUBOR IV 4.4 VÝBĚR OPATŘENÍ PRO TVORBU VARIANT 4.5 DEFINOVÁNÍ VARIANT 4.5.1 VARIANTA 1 Ing. Miroslav Baručák energetický auditor zapsán do seznamu MPO pod č. 0132

6 8 11 11 11 11 11 11 12 12 13 17 17 19 19 20 20 20 20 21 21 22 23 23 23 24 24 25 25 26 27 27 28 29 30 31

-3-


4.5.2 VARIANTA 2 4.5.3 VARIANTA 3 4.5.4 VARIANTA 4 5

EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ

5.1 VSTUPNÍ ÚDAJE 5.2 VÝSTUPNÍ ÚDAJE 5.3 VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ 5.4 VYHODNOCENÍ VARIANT 5.4.1 POROVNÁNÍ VARIANT 5.4.2 VÝBĚR VARIANTY

32 33 34 35 35 37 39 39 39 40

6

VYHODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

42

7

VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU

44

7.1 7.2 7.3 7.4 7.5

HODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ ÚROVNĚ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ CELKOVÁ VÝŠE DOSAŽITELNÝCH ENERGETICKÝCH ÚSPOR NÁVRH OPTIMÁLNÍ VARIANTY ENERGETICKY ÚSPORNÉHO PROJEKTU POSOUZENÍ VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ

44 44 44 45 46

8

EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU

47

9

PŘÍLOHY

49


-4-


1

IDENTIFIKACE

ZADAVATEL AUDITU název firmy právní forma adresa telefon IČO zástupce

Město Studénka Rozpočtová organizace Náměstí Republiky 762, 742 13 Studénka 556 414 323, 556 414 303 002 98 441 Ladislav Honusek, starosta

PROVOZOVATEL PŘEDMĚTU ENERGETICKÉHO AUDITU název firmy právní forma adresa telefon IČO zástupce

Město Studénka Rozpočtová organizace Náměstí Republiky 762, 742 13 Studénka 556 414 323, 556 414 303 002 98 441 Ladislav Honusek, starosta

ZPRACOVATEL – ENERGETICKÝ AUDITOR jméno název firmy adresa telefon IČO číslo a datum oprávnění

Ing. Miroslav BARUČÁK Miroslav Baručák – ENERGOS Sídliště Beskydské 1199, 744 01 Frenštát pod Radhoštěm 556 830 478, 605 576 327 106 15 946 zapsán v roce 2002 pod číslem 132 do seznamu energetických auditorů Ministerstva průmyslu a obchodu podle zákona 406/2000 Sb. § 10 odst. 1

PŘEDMĚT ENERGETICKÉHO AUDITU areál objekt adresa IČO vlastnické vztahy

Městský úřad nám. Republiky 762, 742 13 Studénka 002 98 441 Majetek města


-5-


POPIS VÝCHOZÍHO STAVU

2

VSTUPNÍ PODKLADY Jako podklady pro vypracování tohoto energetického auditu sloužila projektová dokumentace, informace předané pracovníky městského úřadu, osobní prohlídka objektu a dále výsledky různých měření. Byly předány obecné a ekonomické podklady, provozní záznamy a informace k jednotlivým energetickým zdrojům a spotřebičům. Prohlídka byla provedena dne 8.12.2008 za účasti pracovníka odboru RMI Ing. Víchy. Nejdůležitější projektová dokumentace a revizní zprávy:  Technická zpráva k současnému stavu s výkresy stávajícího stavu, a to 1. NP, 2. NP a řez 1-1. Zpracovatel: Ing. Lošťáková, AIP STAVZB Nový Jičín, 11/1993  Projektová dokumentace „Oprava topného systému – budova MěÚ Studénka“, Josef Kudělka, Ostrava, 07/2003  Kopie faktur spotřeby elektrické energie za rok 2005 - 2007  Kopie faktur spotřeby tepla za rok 2005 - 2007  Kopie faktur spotřeby vody za rok 2007  Revizní zprávy elektrického zařízení

2.1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PŘEDMĚTU ENERGETICKÉHO AUDITU

ZÁKLADNÍ POPIS Budova městského úřadu ve Studénce byla postavena v roce 1984 jako součást sídlištní výstavby v centru města kolem náměstí Republiky. Jedná se o nepodsklepenou budovu s dvěmi nadzemními podlažími, která byla postavena v konstrukčním systému MS-OB. Obvodový plášť je tvořen plynosilikátovými panely. Stropní konstrukce je prefabrikovaná ze stropních panelů, na kterých je uložena konstrukce jednoplášťové střechy. V 1. NP je situována podatelna, informační centrum a dále kanceláře odborů stavebního a územního plánování, školství, kultury a sociálních věcí, investic a vnitřních věcí. Ve 2. NP jsou umístěny kanceláře vedení města, odboru financí a rozpočtů, dále odboru majetkoprávního, místního hospodářství a majetku. Pro společná jednání je zde zasedací místnost a velký sál. Objekt MěÚ je napojen na přívod tepla a elektrické energii. Teplo slouží výhradně pro vytápění, elektrická energie je používána především na osvětlení, kancelářskou techniku a ohřev TV.


-6-


SITUAČNÍ PLÁN

objekt městského úřadu nám. Republiky 762

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O MĚSTSKÉM ÚŘADU počet zaměstnanců vytápěný prostor v m

80 3

vytápěná podlahová plocha v m

2

časové využití budovy

7 226,4 m

3

1 906,0 m

2

PO -PÁ

6:30 – 18:30

VÝČET ENERGETICKY VÝZNAMNÝCH TECHNOLOGIÍ V budově městského úřadu nejsou nijak významné technologické spotřebiče. Pro zajištění funkce městského úřadu slouží především kancelářská technika. Hlavni technologické spotřebiče:

vytápění objektu příprava TV osvětlení kancelářská technika

Teplovodní systém 90/70 °C. Topná voda je přiváděna z okrskové výměníkové stanice, kde je centrální ekvitermní regulace. TV je připravována v elektrických bojlerech o objemu 80-160 litrů. V prostorách je instalováno kombinované osvětlení, a to především zářivkové a žárovkové. počítače, tiskárny, kopírky, apod.


-7-


2.2

ENERGETICKÉ VSTUPY A VÝSTUPY

Objekt je napojen na rozvod elektrické energie a tepla (topná voda). V objektu nejsou využívány netradiční zdroje energií. Dodavatelé jednotlivých médií a ceny včetně DPH jsou platné pro rok 2007. ELEKTRICKÁ ENERGIE dodavatel

ČEZ Prodej, s.r.o.

adresa

Praha 2, Vinohradská 325/8

číslo odběrního místa sazba C 25 d

0002025469 Kč/kWh

cena za elektrickou energii (průměr)

3,736

TEPLO dodavatel

Městské inženýrské sítě Studénka, a.s.

adresa

Tovární 866, 742 13 Studénka

číslo odběrního místa

MěÚ nám. Republiky 762, Studénka

adresa cena roku 2007 vč. DPH

Kč/GJ

501,04

SOUPIS ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ O ENERGETICKÝCH VSTUPECH A VÝSTUPECH V následujících tabulkách jsou uvedeny bilance spotřeby paliv a energií za poslední tři roky, tj., 2005 – 2007. Tabulka energetických vstupů za rok 2005 Vstupy paliv a energií

jednotky

Nákup el. energie

množství

výhřevnost

přepočet na roční náklady v GJ tis.Kč

MWh

73,71

3,60

265,34

237,39

Nákup tepla

GJ

739,00

1,00

739,00

287,24

Zemní plyn

tis. m3

1 004,34

524,64

1 004,34

524,64

Pevná paliva

t

Kapalná paliva

t GJ

Druhotná energie Obnovitelné zdroje

GJ (MWh)

Celkem vstupy paliv a energií Změna stavu zásob paliv Celkem spotřeba paliv a energií


-8-


Tabulka energetických vstupů za rok 2006 Vstupy paliv a energií

jednotky

Nákup el. energie

množství

výhřevnost


MWh

81,82

3,60

294,56

280,81

Nákup tepla

GJ

718,00

1,00

718,00

364,09

Zemní plyn

tis. m3

1 012,56

644,90

1 012,56

644,90

Pevná paliva

t

Kapalná paliva

t GJ


GJ (MWh)


Tabulka energetických vstupů za rok 2007 Vstupy paliv a energií

jednotky

Nákup el. energie

množství

výhřevnost


MWh

82,72

3,60

297,80

309,03

Nákup tepla

GJ

648,00

1,00

648,00

324,67

Zemní plyn

tis. m3

945,80

633,70

945,80

633,70

Pevná paliva

t

Kapalná paliva

t GJ


GJ (MWh)


Srovnávací hladina pro vyhodnocování úspor byla stanovena ze spotřeb paliv a energií za rok 2007. Spotřeba tepla na vytápění byla propočtena na normativní klimatické podmínky dle ČSN EN 12831. Pro oblast Studénky, která je shodná s oblastí Mošnova, je průměrná venkovní teplota +3,9 °C a počet topných dnů 239. Tabulka energetických vstupů přepočtena na průměrné klimatické podmínky Vstupy paliv a energií

jednotky

Nákup el. energie Nákup tepla

MWh GJ

Celkem vstupy paliv a energií

množství

výhřevnost

přepočet na GJ

roční náklady v tis.Kč

82,72

3,60

297,80

309,03

726,26

1,00

726,26

363,89

1 024,07

672,91

1 024,07

672,91

Změna stavu zásob paliv Celkem spotřeba paliv a energií

*tabulka uvedená ve zkrácené podobě


-9-


V následujících grafech je možno vidět srovnání ve spotřebě elektrické energie a tepelné energie jednak v GJ a jednat v tis. Kč. Je patrné, že spotřeba elektrické energie tvoří necelých 50 % z celkové spotřeby energií. Výše nákladů na elektrickou energii je však srovnatelná s náklady na teplo. Dále je možno sledovat vývoj nákladů na elektrickou energii a teplo v období posledních tří let a je možno konstatovat, že náklady na energie stoupají.

srovnání spotřeb EE a TEPLA 800,0 700,0 600,0

GJ

500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 2005

Elektrická energie

2006

2007

Teplo

srovnání nákladů na EE a TEPLO 400,0 350,0

tis. Kč

300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 2005

Elektrická energie

2006

2007

Teplo


- 10 -


2.3 2.3.1

VLASTNÍ ENERGETICKÉ ZDROJE POPIS ZDROJŮ (NENÍ PŘEDMĚTEM TOHOTO AUDITU)

Objekt MěÚ nemá vlastní zdroj tepla. Je napojen na městský systém CZT, jehož zdrojem je centrální plynová kotelna.

2.3.2

PŘEDÁVACÍ MÍSTO

Vytápění je zajištěno teplovodním systémem z centrální výměníkové stanice. Jmenovité parametry topné vody jsou 90/70 °C. Teplota topné vody je centrálně ekvitermně regulována před rozdělovačem, ze kterého vystupují čtyři větve. Regulaci tvoří třícestný ventil (Siemens DN 32, Kv=16 m3/hod) se servopohonem SQS35.00 a řídící jednotkou SIEMENS Albatros, typ RVA 46.531/109. Řídící veličinou je venkovní teplota a vnitřní teplota v referenční místnosti. Obchodní měření – indukční vodoměr s přepočítavačem – je instalováno na potrubí zpátečky do výměníkové stanice.

2.3.3

PŘÍPRAVA TV

Teplá voda je připravována v elektrických bojlerech o objemech 80 litrů, 125 a 160 litrů. Tyto bojlery jsou umístěny přímo nad místem výtokových baterií.

2.4 2.4.1

ROZVOD ENERGIE ROZVOD ELEKTRICKÉ ENERGIE

Městský úřad je napojen na distribuční soustavu SME kabelovým přívodem ukončeným v HDSS, která je umístěna na fasádě objektu. Odtud je proveden hlavní přívod kabelem AYKY 4 x 50 do rozvaděče R1, který je umístěn v chodbě v 1.NP. V rozvaděči je umístěn hlavní jistič J2RUSOB 100A a obchodní měření – dvousazbový elektroměr č. 92007198. Z tohoto rozvaděče jsou napojeny další podružné rozvaděče. Rozvody jsou provedeny kabely umístěnými ve zdi pod omítkou nebo v kabelových roštech MARS. Rozvodná soustava : PEN stř. 50Hz, 400V/TN-C Kategorie odběru je v sazbě C25 d. Zkratové poměry NN: v místě napájení normální provozní stav. Ochrana proti zkratu a přetížení: pojistkami a jističi s rychlým vypnutím dle příslušných charakteristik Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím neživých částí dle ČSN 33 20000-4-41 a ČSN 33 0600: základní - samočinným odpojením vadné části od zdroje a nulováním


- 11 -


Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím živých částí dle ČSN 33 2000-4-41 : čl. 412.3. - ochrana zábranou; čl. 412.2. - ochrana kryty nebo překážkami; čl. 412.1. - ochrana izolací živých částí ; Ochrana před nebezpečnými účinky statické elektřiny a ve většině rozvaděčů nejsou instalovány přepěťové ochrany.

přepětím na straně NN :

Vnější vlivy dle ČSN 33 2000-3 : Vnitřní prostory : převážně se jedná o prostory AB 5 - normální dle tabulky 32-NM1, dále mokré (čl. 3.2.4), vlhké (čl. 3.2.1). Optimalizace toku elektrické energie :

není provedena

Vlastní výroba - zdroj elektrické energie :

není instalován

Nouzový zdroj elektrické energie :

není

Nouzové osvětlení :

je instalováno pouze u východu

Ztráty v elektrorozvodech jsou cca do 0,3%. Tato úroveň je obvyklá. Veškerá rozvodná zařízení jsou podrobována pravidelným revizím a následným odstraňováním zjištěných nedostatků. Rozvody vyhovují z hlediska dimenze i z hlediska ztrát přenosem a na dodržení předepsaných úbytků napětí.

2.5 2.5.1

VÝZNAMNÉ SPOTŘEBIČE ENERGIE TECHNOLOGICKÉ SPOTŘEBIČE

ÚSTŘEDNÍ VYTÁPĚNÍ Ústřední vytápění jednotlivých místností je zajištěno topnou soustavou s projektovaným teplotním spádem 92,5/67,5 °C. Z hlavního rozdělovače jsou vedeny čtyři větve, které napojují jednotlivá topná tělesa. Horizontální rozvody jsou vedeny v topném kanále v podlaze 1.NP. Z něj jsou vedeny stoupačky, které napojují topná tělesa v 1. a 2. NP. Otopná tělesa jsou původní litinová žebrová typu KALOR, některá byla již vyměněna za ocelová desková typu RADIK. Všechna tělesa jsou osazena TRV ventily. Ležaté rozvody v topném kanále jsou izolovány skelnou vatou s asfaltovým lepenkovým obalem. V následující tabulce jsou uvedeny měrné spotřeby tepla na m2 vytápěné plochy. Tyto hodnoty vyjadřují jednak energetickou náročnost budovy a jednak způsob vytápění budovy (jinými slovy, zda spotřeba tepla byla odpovídající venkovním teplotám).


- 12 -


Charakteristické hodnoty pro objekt 2005 ukazatel spotřeby tepla na vytápění měrná spotřeba

GJ/m 2

2

MJ/m .D°

2006

2007

0,408

0,406

0,381

0,119

0,121

0,118

Charakteristická hodnota v GJ/m2.rok poskytuje možné srovnání náročnosti na vytápění nejen v jednotlivých létech, ale také mezi jednotlivými sledovanými objekty. Druhá hodnota MJ/m2.D° umožňuje vyhodnocovat spotřebu tepla i v jednotlivých měsících v průběhu celého roku.

PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY TV je připravována decentralizovaně v elektrických bojlerech umístěných v místě spotřeby.

ELEKTRICKÉ SPOTŘEBIČE Osvětlení Osvětlení v kancelářích a na chodbě zářivkovými tělesy. Žárovková svítidla jsou instalována pouze ve skladech a na WC, kde se jedná o krátkodobé využití. Nouzové osvětlení je instalováno pouze u hlavního a služebního vchodu. Kancelářská technika Jedná se o počítače, tiskárny a kopírky. Další zařízením, které zabezpečuje počítačovou síť je serverovna. Ostatní zařízení Mimo výše uvedené spotřebiče, které se podstatně podílejí na spotřebě elektrické energie, jsou zde instalovány další elektrické spotřebiče, jako jsou motorické pohony čerpadla ÚT, ventilátorů a dále spotřebičů zvyšující komfort, jako jsou rychlovarné konvice, ledničky, apod.

NÁJEMCI V BUDOVÁCH V budově nejsou žádné prostory v nájmu jiného subjektu.

2.5.2

BUDOVY

POPIS BUDOVY Městský úřad se nachází ve Studénce na náměstí Republiky a ulici Sjednocení. Jedná se o dvoupodlažní nepodsklepený objekt s dvěmi nadzemními podlažími, který byl postaven v roce 1984. Nosný systém je MS-OB a je tvořen železobetonovými sloupy 0,4x0,4 m v modulu 6,0 m s podélnými a příčnými železobetonovými průvlaky. Nenosné obvodové zdivo je z Ing. Miroslav Baručák energetický auditor zapsán do seznamu MPO pod č. 0132

- 13 -


plynosilikátových panelů tloušťky 300 mm, ve kterých jsou osazena dřevěná výklopná okna. Vodorovné konstrukce tvoří železobetonové stropní panely tl. 250 mm na kterých je skladba podlahy v tloušťce 150 mm. Střecha je plochá jednoplášťová odvětraná. Strop nad sálem je tvořen železnou příhradovou konstrukcí s jednoduchým zastřešením a podhledem z hliníkových profilů FEAL. Prostor vazníku je využit pro rozvod vzduchotechniky. Konstrukční výška podlaží je 3,6 m, u jednacího sálu v 2. NP je 5,3 m. STAVEBNÍ KONSTRUKCE Vzhledem k tomu, že projektová dokumentace nebyla úplná a dostačující pro stanovení některých skladeb konstrukcí (hlavně vodorovných) a sondáž nebylo možno provést, byly některé konstrukce určeny dle typizovaných řešení v době výstavby. Obvodové zdivo – plynosilikátové tvárnice tloušťky 300mm, které jsou do výše parapetu oken v 1.NP obloženy mramorovými deskami. Vnitřní příčky – zděné v tloušťce 100 a 150 mm. Stropní konstrukce, jak jednotlivých podlaží, tak střechy tvoří montované panely tloušťky 250 mm. Objekt je pravděpodobně založen na železobetonovém základovém roštu pod prvním podzemním podlažím. Podlahy 1.NP – nášlapová vrstva v kancelářích je PVC a koberec, na chodbách jsou dlaždice. Podlaha je dále tvořena vrstvou betonu 120 mm, hydroizolace, železobeton 120 mm, šterkové lože 500 mm a betonová deska 100 mm. Střecha je jednoplášťová plochá s vnitřními svody. Nosnou vrstvu tvoří stropní panel tloušťky 250 mm na kterém je škvárový násyp ve spádu s tepelnou izolací z desek PPS tloušťky 50 mm a hydroizolace. Výplně otvorů – původní dřevěná zdvojená okna s meziokenními vložkami, které překrývají nosné sloupy. Vstupní dveře jsou plastové s izolačním dvojsklem (U=1,2 W/m2.K). Dveře do místnosti rozdělovače ÚT jsou kovové s dvojsklem.

TEPELNĚ-TECHNICKÉ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH KONSTRUKCÍ Pro možnost posouzení tepelně-technických vlastností budov byly stanoveny součinitelé prostupu tepla U (W.m-2.K-1) jednotlivých ochlazovaných ploch na základě dostupných projekčních materiálů a popisů. Nejhlavnější konstrukce jsou následující: souč. prostupu tepla U -2

-1

W.m .K obvodové panely

0,633 – 0,649

střešní konstrukce

0,519 – 0,683

podlaha na terénu

0,425 – 0,436

podlaha nad venkovním prostorem

1,005

okna dřevěná zdvojená

2,400

vstupní dveře (dřevěné jednoduché prosklené)

3,800


- 14 -


PLOCHY A OBJEMY Ochlazovaná plocha neprůsvitná část podlaha střecha otvory vytápěná plocha vytápěný objem

m

2

863,9

m

2

959,2

m

2

959,2

m

2

363,7

m

2

1 906,0

m

3

7 226,4

VÝPOČET TEPELNÝCH ZTRÁT A VÝPOČET SPOTŘEBY TEPLA Výpočet tepelných ztrát byl proveden podle ČSN 06 0210 obálkovou metodou. Studénka spadá do 2. teplotního pásma dle ČSN 73 0540-3, tj. výpočtová venkovní teplota v topném období je -15 °C. Další hodnoty pro tepelné výpočty jsou stanoveny dle ČSN EN 12831, kde potřebné údaje jsou stanoveny podle dlouhodobých průměrů. Jsou to: Základní výpočtové hodnoty Studénka

oblast výpočtová venkovní teplota

–15

°C

průměrná venkovní teplota

+ 3,9

°C

239

d

20

°C

3 609

°D

počet topných dnů vnitřní výpočtová teplota normovaný počet denostupňů

Pro další výpočty a vyhodnocování úspor byla spotřeba paliv a energií za rok 2007 stanovena jako referenční úroveň. Tepelná ztráta objektu: tepelná ztráta

celkem

prostupem

Qo

kW

77,4

infiltrací

Qi

kW

49,5

celkem

Q

kW

126,9

V následujícím grafu jsou procentově srovnány velikosti ploch a jejich tepelné ztráty. Z tohoto srovnání je patrné, že plocha svislých obvodových konstrukcí a oken je menší než plocha střech a podlah, ale tepelná ztráta svislých konstrukcí a oken je nepoměrně větší.


- 15 -


Porovnání ploch a tepelných ztrát konstrukcí v % 44,27%

otvory

11,56% 23,55%

střecha, strop

30,49% 7,67%

podlaha

30,49% 24,51% 27,46%

neprůsvitná část

0,00% 5,00% 10,00 15,00 20,00 25,00 30,00 35,00 40,00 45,00 50,00 % % % % % % % % %

m2

kW


- 16 -


ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU

3

3.1

ZÁKLADNÍ ENERGETICKÁ BILANCE

Tato základní energetická bilance je sestavena ze skutečností roku 2007 a tvoří srovnávací hladinu pro další výpočty a vyhodnocení navržených opatření. Základní energetická bilance přepočtena na průměrné klimatické podmínky celého objektu elektrická energie ukazatel 1 vstupy paliv a energie

MWh/rok

GJ/rok

tis.Kč/rok

GJ/rok

tis.Kč/rok

82,7

309,0

726,3

363,9

1 024,1

672,9

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

82,7

309,0

726,3

363,9

1 024,1

672,9

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

2 změna zásob paliv 3 spotřeba paliv a energie

tis.Kč/rok

součet

teplo

4 prodej energie cizím 5

konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4)

82,7

309,0

726,3

363,9

1 024,1

672,9

6

ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5)

0,0

0,0

14,5

7,3

14,5

7,3

7

spotřeba energie na vytápění a TUV (z ř.5)

0,0

0,0

711,7

356,6

711,7

356,6

8

spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)

82,7

309,0

0,0

0,0

297,8

309,0

KONTROLA STÁVAJÍCÍCH ÚDAJŮ ENERGETICKÉ BILANCE vstupy paliv a energie

převzaty z přehledu sestaveného z fakturovaných potřeb dodavatele tepla a elektrické energie

změna stavu zásob

ke změně nedochází

prodej energie fyzickým i právnickým osobám

neprodává se

mimo budovu nejsou žádné tepelné rozvody, vnitřní ležaté energetické ztráty v rozvodech rozvody jsou vedeny v topném kanálku v podlaze a jsou tepelně izolovány spotřeba energie na vytápění, dosahování požadovaných teplot v místnostech

požadovaná teplota v místnostech je dosahována centrální ekvitermní regulací na vstupu do rozdělovače ÚT.

spotřeba energie na přípravu TV

příprava TV je decentralizovaná v elektrických bojlerech umístěných v místě spotřeby


- 17 -


tepelně-technické parametry budov

jednotlivé stavební konstrukce nevyhovují požadavkům uvedených v ČSN 73 0540-2

spotřeba elektrické energie na technologické účely

spotřeba elektřiny je především na osvětlení a kancelářskou techniku

spotřeba energie na ostatní procesy

není

ANALÝZA NÁKLADOVOSTI JEDNOTLIVÝCH ENERGIÍ Účelem analýzy je kontrola oprávněnosti fakturovaných nákladů na paliva a energie, popř. najít možnosti ke snížení těchto nákladů v rámci uzavřených smluv s dodavateli. Elektrická energie – spotřeba elektrické energie je účtována v sazbě C 25d. Tato sazba je pro daný odběr nejvýhodnější. Odběratel má možnost změnit dodavatele elektrické energie, je však možno konstatovat, že by tím cena elektrické energie neklesla. Nárůst průměrné ceny elektrické energie za poslední tři roky je v následující tabulce. Nárůst je dosti značný, a to cca 16 %.

cena 1 GJ tepla vč. DPH

Kč/kWh

2005 3,22

meziroční nárůst

2006 3,43

2007 3,74

6,56%

8,85%

nárůst 2007/2005

15,98%

Teplo – je dodáváno společností MISS Studénka, a.s. Cena tepla je regulována a je stanovena z oprávněných nákladů na výrobu a distribuci tepla. Vzhledem k tomu, že zdrojem je plynová kotelna, je cena poměrně vysoká – překračuje 500 Kč/GJ. Odběratel je závislý na distributorovi tepla a nemá možnost výběru sazby. Průměrné ceny a jejich nárůst za poslední tři roky jsou uvedeny v následující tabulce. Nárůst je značný, a to téměř 30 %. 2005 cena 1 GJ tepla vč. DPH

Kč/GJ

meziroční nárůst nárůst 2007/2005

388,69

2006

2007

507,09

501,04

30,46%

-1,19% 28,90%

REFERENČNÍ ÚROVEŇ SPOTŘEBY Referenční úroveň spotřeby je základním podkladem pro úvahy o aplikaci metody EPC – zvané „financování z úspor“. Pro firmy energetických služeb, které tyto služby poskytují, jde o jeden ze základních podkladů pro návrh řešení.


- 18 -


Referenční spotřeby byly stanoveny z dostupných dat o spotřebách tepla pro ústřední vytápění za rok 2007. Hodnoty byly přepočteny na průměrná klimatická data. Byly respektovány současné trendy ve vývoji spotřeby. Referenční spotřeba paliv a energií

3.2

3.2.1

elektrická energie

82,72

MWh

teplo na vytápění a TV

726,26

GJ

ZHODNOCENÍ HOSPODÁRNOSTI NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ – TECHNOLOGIE ÚSTŘEDNÍ VYTÁPĚNÍ A ROZVODY TEPLA

Stávající topný systém a otopná tělesa jsou v dobrém technickém stavu. Navržený systém s jmenovitými parametry 92,5/67,5 °C je dán technickými a projekčními zvyklostmi v době výstavby. Je možno říci, že celý systém je předimenzován, teplota topné vody v současné době se pohybuje kolem teplotního spádu 75/60 °C. Radiátory jsou opatřeny TRV ventily. Hlavní rozvody ÚT jsou uloženy v kanálku v podlaze a jsou tepelně izolovány. Stav tepelné izolace byl kontrolován pouze u odkopané části podlahy. Je možno konstatovat, že i když je původní, je dostačující a v dobrém technickém stavu. Rozvody ÚT jsou stávající a vzhledem k stáří rozvodů jsou již v některých místech zanesené, což způsobuje nedotápění některých těles. U některých litinových těles se projevují netěsnosti, čímž bylo nutno některá tělesa již vyměnit. Na základě těchto skutečností lze konstatovat, že technický stav topného systému je již na hranici životnosti a bude nutná jeho rekonstrukce.

REŽIM VYTÁPĚNÍ Režim vytápění je podřízen potřebám městského úřadu a skutečnosti, že tento je v provozu pouze v denních hodinách. Centrální regulace a TRV ventily umožňují dosažení požadovaných teplot. Skutečností však je, že v důsledku špatných oken a tepelných ztrát obvodového pláště a střechy, není možno v některých kancelářích (rohových) dosáhnout požadované teploty. Byla provedena kontrola teoretické spotřeby tepla na vytápění, a ta byla porovnána se skutečnou spotřebou tepla přepočtenou na normativní denostupně. Toto porovnání je však nutno brát pouze orientačně, protože systém vytápění objektu s možností využití útlumu, menším počtem dnů využití, zcela nevypočitatelnou výměnou vzduchu, lze jen těžko matematicky popsat. Skutečná spotřeba tepla roku 2007

726,3 GJ/rok

Teoretická spotřeba tepla

708,4 GJ/rok

Z porovnání je vidět, že skutečná spotřeba tepla na vytápění je téměř shodná s teoreticky propočtenou spotřebou.


- 19 -


TEPLÁ UŽITKOVÁ VODA

3.2.2

TV je připravována v elektrických bojlerech, které jsou instalovány v místě spotřeby. Roční spotřeba TV se pohybuje kolem 580 m3/rok. Teoretická spotřeba tepla na její přípravu (uvažován teplotní rozdíl 55 – 10) činí 121,0 GJ. Vzhledem k dispozici jednotlivých výtokových baterií a účelu použití TV je tento způsob přípravy TV vyhovující.

OSVĚTLENÍ

3.2.3

Osvětlení kanceláří a chodeb je zářivkovými tělesy. Intenzita osvětlení vyhovuje požadavkům nové normě ČSN 12 464-1 „Světlo a osvětlení pracovního prostoru – číslo 1“. Orientačním měřením intenzity světla byly zjištěny následující hodnoty: 

kanceláře



chodby

500 lx více jak 200 lx

Požadovaná hodnota pro kanceláře je 500 lx, pro chodby min. 200 lx. Z uvedeného porovnání vyplývá, že intenzita osvětlení dosahuje požadovaných hodnot dle ČSN.

3.3

3.3.1

ZHODNOCENÍ HOSPODÁRNOSTI NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ – STAVEBNÍ ČÁST TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI OBVODOVÝCH KONSTRUKCÍ

Tepelně technické parametry budovy mají zásadní vliv na její energetickou náročnost. Pro budovu předmětu auditu byly provedeny výpočty tepelných ztrát prostupem a větráním v souladu s ČSN 06 0210 a ČSN 73 0540 s určitým zjednodušením, tzv.obálkovou metodou. Rovněž byly posouzeny jednotlivé konstrukce dle ČSN 73 0540. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty koeficientů prostupu tepla podle výkresové dokumentace a na základě některých ověřených skutečností. Vzhledem k velkému množství hodnot u jednotlivých typů konstrukcí jsou v tabulce uvedeny pouze rozsahy od min. po max. hodnotu. Součinitel prostupu tepla – porovnání stávajících hodnot s normovanými

konstrukce

součinitel prostupu tepla U -2 -1 W.m .K stávající U požadovaná UN

stav

obvodové panely

0,633 – 0,649

0,38

nevyhovuje

střešní konstrukce

0,519 – 0,683

0,24

nevyhovuje

podlaha na terénu

0,425 – 0,436

0,60

nevyhovuje

podlaha nad venkovním prostorem

1,005

0,24

nevyhovuje

okna dřevěná zdvojená

2,400

1,70

nevyhovuje

vstupní dveře (dřevěné jednoduché prosklené)

3,800

1,70

nevyhovuje


- 20 -


Z výše uvedeného srovnání skutečných hodnot koef. prostupu tepla U s normovanými hodnotami je možno vidět, že konstrukce nevyhovují požadavkům ČSN 73 0540 (platnost duben 2007). Skutečností však zůstává, že v době výstavby byly požadavky na tepelné odpory konstrukcí poněkud mírnější než v současné době a je tedy možno konstatovat, že většina konstrukcí splňovala požadavky ČSN 73 0540 platné v době výstavby.

ENERGETICKÁ CHARAKTERISTIKA OBJEKTU Tepelně-technické vlastnosti konstrukcí byly hodnoceny dle ČSN 73 0540-2 příloha C, která stanovuje energetický štítek budovy, kdy je hodnocen skutečný průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Uem s požadovanou hodnotou Uem,N,rq. Podíl těchto dvou hodnot je klasifikační ukazatel CI, jehož hodnota pro vyhovující úroveň nesmí být větší než 1,00.

označení zón

požadovaná hodnota

vypočtená hodnota

klasifikační ukazatel

Uem,N,rq

Uem

CI

2

W/m .K

W/m .K

-

0,64

0,82

1,29

MěÚ Studénka

3.3.2

2

slovní vyjádření – klasifikace

D – nevyhovující

ZANEDBANÁ ÚDRŽBA

Termín zanedbaná údržba sděluje informaci o tom, zda je do objektu třeba investovat, aby se zabránilo znehodnocení majetku (tedy nejedná se o hodnocení údržbářské práce!). U objektu MěÚ je míra zanedbané údržby značná. Tento stav je dán jednak špatnými tepelně technickými vlastnostmi konstrukcí a dále pak také určitou technologickou nekázní jak při výstavbě, tak při výrobě blokopanelů. Snad nejhorší situace je u oken, které jsou ve špatném technickém stavu, některá dokonce v havarijním stavu.

3.3.3

ENERGETICKÝ MANAGEMENT

Energetický management v pravém smyslu slova není prováděn. Spotřeby energií a paliv jsou sice evidovány, je však prováděno pouze orientační porovnání spotřeby tepla s minulým obdobím. Není prováděna rozborová činnost, která by odhalovala případné anomálie ve spotřebách tepla a elektrické energie, případně vody. Sledování těchto spotřeb a hlavně jejich pravidelné vyhodnocování umožňuje, např. v případě jejich zvýšené spotřeby, předcházet případným poruchám už v průběhu roku a nikoliv až při předložení faktury za jednoleté období.


- 21 -


3.4

VÝŠE DOSAŽITELNÝCH ENERGETICKÝCH ÚSPOR

Výše dosažitelných úspor dává přehled o možném dosažitelném potenciálu energetických úspor pro daný objekt. Je paradoxně závislý na technickém stavu technologie a tepelně technických vlastnostech stavebních konstrukcí. Čím je tento stav horší, tím je potenciál úspor vyšší. Objekt nesplňuje po stránce stavebních konstrukcí požadavky ČSN 73 0540 - 2, což dává značný prostor pro návrh úsporných opatření. Technologie vytápění je zajišťována s poměrně dobrou účinnosti a s vhodnou regulací, která ve spojení s TRV ventily zajišťuje hospodárné nakládaní s energií. Určitý úsporný potenciál je v možnosti vybudování vlastního zdroje tepla. Ostatní elektrické spotřebiče jsou provozovány po nezbytně nutnou dobu, určitý úsporný potenciál je v systému osvětlení. Rozborem současného stavu byly zjištěny následující oblasti reálně dosažitelného potenciálu úspor:  ve stavební části – zateplení obvodového pláště, zateplení střechy a výměna oken;  v technologických zařízení budov – instalace plynových kotlů. V následující tabulce je uveden teoretický potenciál úspor v budově MěÚ při započtení synergeického efektu. Potenciál energetických úspor: GJ/rok opatření technologického charakteru

%

96,34

9,41%

opatření stavebního charakteru

236,43

23,09%

potenciál úspor celkem

332,77

32,50%

snížení spotřeby energií na

691,29

67,50%


- 22 -


NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE

4

SEZNAM OPATŘENÍ Návrh jednotlivých opatření vychází ze známých technických řešení a technických možností instalace. Jednotlivá opatření jsou rozdělena do tří skupin, a to : 

opatření organizačního charakteru – jedná se o opatření, která většinou nevyžadují žádné náklady, popř. minimální náklady spojené s administrativními úkony (změna sazby odběru, apod.).



opatření technologického charakteru – např. změna systému vytápění, instalace regulační techniky, kogenerační jednotky, tepelných čerpadel, využití obnovitelných zdrojů energií, apod.



opatření stavebního charakteru – úpravy stavebních konstrukcí za účelem zlepšení jejich tepelně technických vlastností.

Při návrhu následujících opatření byl brán zřetel na možnost využívání obnovitelných zdrojů energií a druhotných energií. Navržená opatření: A – opatření organizačního charakteru A1

Energetický management

B – opatření technologického charakteru B1

Instalace plynové kotelny

B2

Rekonstrukce topného systému

C – opatření stavebního charakteru C1

Soubor I

C2

Soubor II

C3

Soubor III

C4

Soubor IV

4.1 4.1.1

OPATŘENÍ ORGANIZAČNÍHO CHARAKTERU A 1 ENERGETICKÝ MANAGEMENT

Zavedení energetického managementu – systému sledování energetického hospodářství budovy spočívá ve sběru a vyhodnocování spotřeby energie (elektřina, teplo, voda, apod.). Sledování se týká jak spotřeby energie v technických jednotkách, tak zejména ve finančních tocích. Z prováděné analýzy lze zjišťovat anomálie ve spotřebách paliv a energií, provádět


- 23 -


vyhodnocení na jehož základě lze přijmout opatření ke snížení jak spotřeby paliv a energií, tak snížit náklady. Dále je možno sledovat vybrané měrné ukazatele, které v časové ose dokážou odhalit různé poruchy, na které se jinak přijde až po roce, kdy subjekt dostane fakturu za příslušnou energii. Sledování vybraných hodnot se týká především velkých spotřebičů, jako je např. vytápění. Předpokládaná úspora byla odhadnuta na 1 % ze spotřeby elektrické energie a 1 % ze spotřeby tepla. Investiční náklady jsou uvažovány na pořízení jednoduchého SW pro vyhodnocování spotřeb. Nedílnou součásti energetického managementu je běžná kontrola využívání energií. Jedná se o následující oblasti: 

Dodržení doporučované teploty – nepřetápění místností (omezené vytápění přechodně nevyužívaných místností )



Otevírání oken a dveří na nezbytně dlouhou dobu, používání žaluzií, záclon a závěsů



Odstranění nebo úprava krytů otopných těles



Vypínání osvětlení v nevyužívaných místnostech a při dostatku denního osvětlení



Maximální využití spotřebičů dle úsporných energetických štítků „A“



Dílčí údržba osvětlovacích soustav včetně venkovního osvětlení

Údaje vstupující do ekonomického hodnocení A1 náklady na realizaci opatření

10,0

tis. Kč

energetická úspora

10,2

GJ/rok

finanční úspora

6,7

tis. Kč/rok

4.2 4.2.1

OPATŘENÍ TECHNOLOGICKÉHO CHARAKTERU B1 INSTALACE PLYNOVÉ KOTELNY

Objekt městského úřadu je napojen na systém CZT. Tzv. vlečná topná voda (topná voda o vyšším teplotním spádu) je připravována ve výměníkové stanici, odtud je přivedena do místnosti ÚT, kde je ekvitermní regulace pro celý objekt. Stávající regulace s TRV ventily je dostačující pro vytápěný objekt. Nevýhodou tohoto systému je vysoká cena tepla. Opatření navrhuje instalaci vlastní plynové kotelny, která bude umístěna ve stávající místnosti rozdělovače ÚT. Zde budou instalovány 3 kondenzační kotle v provedení turbo, každý o výkonu 45 kW. Hlavní úsporu lze očekávat především v nákladech na energie. Energetická úspora vzniká jednak v regulaci vlastního zdroje a jednak odstraněním dílčích tepelných ztrát v rozvodech CZT.


- 24 -


Údaje vstupující do ekonomického hodnocení B1 náklady na realizaci opatření

395,0

tis. Kč


43,6

GJ/rok

finanční úspora

133,3

tis. Kč/rok

4.2.2

B2 REKONSTRUKCE TOPNÉHO SYSTÉMU

Stávající topný systém je na hranici životnosti a je nutná jeho rekonstrukce. Opatření navrhuje kompletní rekonstrukci topného systému, výměnu stávajících těles a v některých místnostech instalaci IRC ventilů. Nové rozvody budou provedeny tak, aby byla možná zónová regulace. Tímto řešením je možno předpokládat úsporu cca 6 % spotřeby tepla. Investiční náklady byly propočteny na cca 320 tis. Kč bez stavebních nákladů (topné kanály v podlahách). Vzhledem k špatnému technickému stavu jsou investiční náklady sníženy o náklady na odstranění zanedbané údržby. Tyto náklady byly odhadnuty na cca 50 % celkových IN. Údaje vstupující do ekonomického hodnocení B2 náklady na realizaci opatření

158,6

tis. Kč


43,6

GJ/rok

finanční úspora

21,8

tis. Kč/rok

4.3

OPATŘENÍ STAVEBNÍHO CHARAKTERU

Tato opatření jsou uváděna samostatně vzhledem k vysokým investičním nákladům a dlouhé době návratnosti. Opatření jsou většinou sestavena se zateplení obvodových stěn, zateplení střech, výměnou jednoduchých oken za dvojitá a výměnou oken, která jsou ve špatném technickém stavu. Do návrhu variant jsou však uvedena pouze opatření, která mají pokud možno vyšší efekt jak v úsporách, tak v ekonomickém posouzení. Jednotlivé soubory opatření jsou navrženy z pohledu celého objektu tak, aby tento po realizaci vyhovoval příslušným normám a předpisům. Do investičních nákladů nejsou zahrnuty náklady, které je nutno vynaložit na odstranění zanedbané údržby. Jedná se např. o opravu omítek, opravu prasklin atiky, apod. Dále zde jsou zahrnuty pouze náklady na krytí rozdílu cen oken s koeficientem prostupu tepla U = 1,7 a U = 1,1 W/m2.K.


- 25 -


4.3.1

C1 SOUBOR I

Soubor opatření zahrnuje komplexní zateplení objektu, přičemž je splněna podmínka, aby součinitel prostupu tepla zateplenou konstrukcí vyhovoval doporučeným hodnotám dle ČSN 73 0540-2 a dále, aby průměrný součinitel tepla vyhovoval požadované hodnotě dle ČSN 73 0540-2, příloha C. Soubor zahrnuje: 

obvodový plášť – zateplení bude provedeno izolací z desek stabilizovaného polystyrénu (PPS) minimální tloušťky 140 mm. Zateplení obvodového pláště by mělo proběhnout po obvodu celého objektu, od horní hrany mramorového obložení objektu až po kraj atiky, aby se vyloučily tepelné mosty. Zateplení bude provedeno také na stěně zvýšeného stropu nad velkým sálem. Svislé ostění oken a nadpraží zateplit PPS v tloušťce 20-40 mm dle možnosti pouze tam, kde to dovoluje dostatečně vysazený okenní rám (nutno provést nové oplechování oken). V ostatních případech provést pouze povrchovou úpravu armovanou tenkovrstvou omítkou;



stávající meziokenní vložky budou nahrazeny zdivem z Ytongu tloušťky 300 mm, které bude opatřeno tepelnou izolací z PPS tloušťky 140 mm;



střecha nad kancelářemi – zateplení bude provedeno na stávající tepelnou izolaci, a to izolací na bázi PPS tloušťky 200 mm. Na izolaci bude položena nová hydroizolace;



střecha nad velkým sálem – zateplení bude provedeno jednak z vnitřní strany, kdy na podhled bude uložena tepelná izolace na bázi minerální vlny tloušťky 160 mm a jednak z vnější strany, kdy na stávající plochou střechu bude položena tepelná izolace na bázi stabilizovaného polystyrénu v tloušťce 80 mm, na kterou bude položena nová hydroizolace;



podlaha 2.NP – nad bočním vstupem – bude zateplena z venkovní strany tepelnou izolací na bázi stabilizovaného polystyrénu v tloušťce 260 mm s povrchovou jemnozrnnou omítkou;



okenní výplně – původní zdvojená okna jednoduše zasklená budou vyměněna za plastová okna tří nebo pěti komorová, osazená izolačním dvojsklem se součinitelem prostupu tepla U = 1,1 Wm-2K-1;



venkovní dveře do strojovny ÚT – budou vyměněny za nové izolované (s potlačeným tepelným mostem) se zasklením bezpečnostním dvojsklem se součinitelem prostupu tepla U = 1,1 Wm-2K-1. Stávající hlavní vstupní dveře a boční vstup zůstanou beze změny.

Údaje vstupující do ekonomického hodnocení C1 náklady na realizaci opatření

2800,7

tis. Kč


273,0

GJ/rok

finanční úspora

136,8

tis. Kč/rok


- 26 -


4.3.2

C2 SOUBOR II

Soubor opatření zahrnuje komplexní zateplení objektu, přičemž je splněna podmínka, aby součinitel prostupu tepla zateplenou konstrukcí vyhovoval požadovaným hodnotám dle ČSN 73 0540-2. Jedná se o soubor, který vlastně odstraňuje zanedbanou údržbu, přičemž zvedá užitnou hodnotu objektu. Soubor zahrnuje: 




stávající meziokenní vložky budou nahrazeny zdivem z Ytongu tloušťky 300 mm, které bude opatřeno tepelnou izolací z PPS tloušťky 50 mm;






střecha nad velkým sálem – zateplení bude provedeno z vnitřní strany, kdy na podhled bude uložena tepelná izolace na bázi minerální vlny tloušťky 140 mm;











2 328,9

tis. Kč


239,8

GJ/rok

finanční úspora

120,1

tis. Kč/rok

4.3.3

C3 SOUBOR III

Z grafu rozdělení ploch a jednotlivých ztrát je patrné, že největší tepelnou ztrátu mají okna. Z tohoto důvodu je navržen soubor opatření, který řeší zazdění některých oken, čímž plocha


- 27 -


oken se sníží o cca 10 %. U ostatních konstrukcí jsou navržená stejná zateplení jako v souboru II. 




stávající meziokenní vložky a cca 10 % oken bude nahrazeno zdivem z Ytongu tloušťky 300 mm, které bude opatřeno tepelnou izolací z PPS tloušťky 50 mm;

















2 236,9

tis. Kč


241,7

GJ/rok

finanční úspora

121,1

tis. Kč/rok

V případě realizace tohoto opatření je nutno nechat zpracovat studii osvětlení prostor, kde budou okna zazděna.

4.3.4

C4 SOUBOR IV

Z grafu rozdělení ploch a jednotlivých ztrát je patrné, že největší tepelnou ztrátu mají okna. Z tohoto důvodu je navržen soubor opatření, který řeší zazdění některých oken, čímž plocha oken se sníží o cca 20 %. U ostatních konstrukcí jsou navržená stejná zateplení jako v souboru II. Ing. Miroslav Baručák energetický auditor zapsán do seznamu MPO pod č. 0132

- 28 -







stávající meziokenní vložky a cca 10 % oken bude nahrazeno zdivem z Ytongu tloušťky 300 mm, které bude opatřeno tepelnou izolací z PPS tloušťky 50 mm;

















2 146,8

tis. Kč


253,1

GJ/rok

finanční úspora

126,8

tis. Kč/rok

V případě realizace tohoto opatření je nutno nechat zpracovat studii osvětlení prostor, kde budou okna zazděna.

4.4

VÝBĚR OPATŘENÍ PRO TVORBU VARIANT

Výše uvedená úsporná opatření, která jsou výsledkem analýzy energetického hospodářství, tvoří určitou databázi, z které vzájemným propojením vzniká návrh jednotlivých variant. Samozřejmě, že jednotlivá opatření je možno realizovat buď samostatně, nebo v určitém komplexu, avšak výhoda sestavení variant se projeví v možnosti realizovat i opatření, které by samo o sobě nebylo možno splácet v reálné době z úspor energií. Dále jsou zde propočteny reálné úspory, které díky součinnosti několika opatření se mohou navzájem rušit, nebo jejich Ing. Miroslav Baručák energetický auditor zapsán do seznamu MPO pod č. 0132

- 29 -


vliv se sníží (synergický efekt). Hlavním kritériem pro tvorbu návrhu variant je především realizovatelnost této varianty, dále pak ekonomický efekt, který v prvním přiblížení je dán prostou dobou návratnosti. V uvedeném seznamu jsou uvedena všechna opatření, tedy i ta, která dále nevstupují do ekonomického hodnocení. Seznam navrhovaných energeticky úsporných opatření označení

název

inv.náklad

přínos

přínos

(tis. Kč)

(GJ/rok)

(tis.Kč/rok)

A1


10,00

10,24

6,73

B1


395,00

43,58

133,32

B2


158,63

43,58

21,83

C1

Soubor I

2 800,69

273,03

136,80

C2

Soubor II

2 328,89

239,77

120,14

C3

Soubor III

2 236,91

241,69

121,10

C4

Soubor IV

2 146,75

253,12

126,82

4.5

DEFINOVÁNÍ VARIANT

V dalším textu jsou sestaveny soubory opatření do jednotlivých variant. Jednotlivá opatření ve variantě byla posuzována z hlediska vzájemného ovlivňování, byl uplatňován tzv. synergický efekt, což znamená, že konečný efekt některých opatření se vlivem vzájemného působení snižuje, nebo naopak zvyšuje. Přesto souhrn výše uvedených opatření umožňuje zvolit nejrůznější kombinace. Je plně na vůli, možnostech budoucího investora a jeho motivaci, aby navrženou variantu potvrdil, nebo provedl vlastní výběr. Pozornost při sestavování variant byla věnována především z hlediska tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí, špatnému stavu objektu a nutnost řešit tento stav. U variant je uveden základní popis zateplení, detailnější popis je u jednotlivých opatření. Z výše uvedených opatření byly navrženy následující varianty:

označení

název

V1

V2

V3

V3

X

X

X

X

A1


B1


X

X

X

B2


X

X

X

C1

Soubor I

C2

Soubor II

C3

Soubor III

C4

Soubor IV


X X X X

- 30 -


4.5.1

VARIANTA 1

Navrhovaná varianta zahrnuje opatření nízkonákladová a rychle návratná opatření, jako je zavedení energetického managementu. Ze stavebních opatření je navržen soubor I, který zabezpečuje, že součinitel prostupu tepla u zateplených konstrukcí dosahuje doporučených hodnot. Jedná se o zateplení obvodového pláště tepelnou izolací na bázi PPS tloušťky 140 mm, meziokenní vložky budou vyzděny zdivem YTONG tloušťky 300 mm, které bude opatřeno taktéž tepelnou izolací tloušťky 140 mm, střešní konstrukce bude zateplena izolací tloušťky 200 mm, u velkého sálu to bude izolace na bázi minerální vlny tloušťky 160 mm a izolace na bázi stabilizovaného polystyrénu tloušťky 80 mm. Původní okna budou vyměněna za plastová s celkovým koeficientem prostupu tepla U = 1,1 W/m2.K, kovové dveře pak budou vyměněny za dveře s potlačeným tepelným mostem s dvojitým izolačním sklem s koeficientem prostupu tepla U = 1,1 W/m2.K.

Seznam opatření varianty 1 označení

název

A1


C1

Soubor I

inv.náklad

přínos

přínos

(tis. Kč)

(GJ/rok)

(tis.Kč/rok)

10,00

10,24

6,73

2 800,69

273,03

136,80

Upravená energetická bilance ř. Ukazatel 1 Vstupy paliv a energie 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie 4 Prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4) 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) 7 Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) 8

Spotřeba energie na technolog. a ostatní procesy (z ř.5)

Stávající stav

Navržený stav

GJ

GJ

tis. Kč

tis. Kč

Úspora GJ

tis. Kč

1 024,1

672,9

743,5

530,7

280,5

142,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 024,1

672,9

743,5

530,7

280,5

142,2

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 024,1

672,9

743,5

530,7

280,5

142,2

14,5

7,3

9,0

4,5

5,6

2,8

711,7

356,6

439,7

220,3

272,0

136,3

297,8

309,0

294,8

305,9

3,0

3,1

Investiční náklady vstupující do výpočtu energetického auditu byly propočteny na 2 810,69 tis. Kč. Opatřením bude mít průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy hodnotu 0,43 W/m2.K, klasifikační ukazatel bude mít hodnotu 0,66 – budova bude hodnocena jako vyhovující doporučené úrovni.


- 31 -


4.5.2

VARIANTA 2

Navrhovaná varianta zahrnuje opatření nízkonákladová a rychle návratná opatření, jako je zavedení energetického managementu. Dále jsou zde navržena opatření technologického charakteru, a to instalace plynové kotelny a rekonstrukce topného systému. Ze stavebních opatření je navržen soubor II, který zabezpečuje, že součinitel prostupu tepla u zateplených konstrukcí dosahuje požadovaných hodnot. Jedná se o zateplení obvodového pláště tepelnou izolací na bázi PPS tloušťky 50 mm, meziokenní vložky budou vyzděny zdivem YTONG tloušťky 300 mm, které bude opatřeno taktéž tepelnou izolací tloušťky 50 mm, střešní konstrukce bude zateplena izolací tloušťky 120 mm, u velkého sálu to bude izolace na bázi minerální vlny tloušťky 140 mm. Původní okna budou vyměněna za plastová s celkovým koeficientem prostupu tepla U = 1,1 W/m2.K, kovové dveře pak budou vyměněny za dveře s potlačeným tepelným mostem s dvojitým izolačním sklem s koeficientem prostupu tepla U = 1,1 W/m2.K.

Seznam opatření varianty 2 označení

název

inv.náklad

přínos

přínos

(tis. Kč)

(GJ/rok)

(tis.Kč/rok)

A1


10,00

10,24

6,73

B1


395,00

43,58

133,32

B2


158,63

43,58

21,83

C2

Soubor II

2 328,89

239,77

120,14

Upravená energetická bilance Stávající stav ř. Ukazatel 1 Vstupy paliv a energie 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie 4 Prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3-ř.4) 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) 7 Spotřeba energie na vytápění a TV (z ř.5) 8


Navržený stav

tis. Kč

GJ

tis. Kč

GJ

Úspora GJ

tis. Kč

1 024,1

672,9

720,4

519,2

303,7

153,8

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 024,1

672,9

720,4

519,2

303,7

153,8

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 024,1

672,9

720,4

519,2

303,7

153,8

14,5

7,3

8,5

4,3

6,0

3,0

711,7

356,6

417,1

209,0

294,7

147,6

297,8

309,0

294,8

305,9

3,0

3,1

Investiční náklady vstupující do výpočtu byly propočteny na 2 892,52 tis. Kč. Opatřením bude mít průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy hodnotu 0,48 W/m2.K, klasifikační ukazatel bude mít hodnotu 0,75 – budova bude hodnocena jako vyhovující doporučené úrovni.


- 32 -


4.5.3

VARIANTA 3

Navrhovaná varianta zahrnuje opatření nízkonákladová a rychle návratná opatření, jako je zavedení energetického managementu. Dále jsou zde navržena opatření technologického charakteru, a to instalace plynové kotelny a rekonstrukce topného systému. Ze stavebních opatření je navržen soubor III, který zabezpečuje, že součinitel prostupu tepla u zateplených konstrukcí dosahuje požadovaných hodnot a dále uvažuje se zazděním některých oken, cca 10 % z celkové plochy oken. Obvodový plášť bude zateplen tepelnou izolací na bázi PPS tloušťky 50 mm, některá okna a meziokenní vložky budou vyzděny zdivem YTONG tloušťky 300 mm, které bude opatřeno taktéž tepelnou izolací tloušťky 50 mm, střešní konstrukce bude zateplena izolací tloušťky 120 mm, u velkého sálu to bude izolace na bázi minerální vlny tloušťky 140 mm. Původní okna budou vyměněna za plastová s celkovým koeficientem prostupu tepla U = 1,1 W/m2.K, kovové dveře pak budou vyměněny za dveře s potlačeným tepelným mostem s dvojitým izolačním sklem s koeficientem prostupu tepla U = 1,1 W/m2.K. Seznam opatření varianty 3 označení

název

inv.náklad

přínos

přínos

(tis. Kč)

(GJ/rok)

(tis.Kč/rok)

A1


10,00

10,24

6,73

B1


395,00

43,58

133,32

B2


158,63

43,58

21,83

C3

Soubor III

2 236,91

241,69

121,10



Navržený stav

tis. Kč

GJ

tis. Kč

GJ

Úspora GJ

tis. Kč

1 024,1

672,9

718,7

518,3

305,4

154,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 024,1

672,9

718,7

518,3

305,4

154,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 024,1

672,9

718,7

518,3

305,4

154,6

14,5

7,3

8,5

4,2

6,0

3,0

711,7

356,6

415,4

208,1

296,3

148,5

297,8

309,0

294,8

305,9

3,0

3,1



- 33 -


4.5.4

VARIANTA 4

Navrhovaná varianta zahrnuje opatření nízkonákladová a rychle návratná opatření, jako je zavedení energetického managementu. Dále jsou zde navržena opatření technologického charakteru, a to instalace plynové kotelny a rekonstrukce topného systému. Ze stavebních opatření je navržen soubor IV, který zabezpečuje, že součinitel prostupu tepla u zateplených konstrukcí dosahuje požadovaných hodnot a dále uvažuje se zazděním některých oken, cca 20 % z celkové plochy oken. Obvodový plášť bude zateplen tepelnou izolací na bázi PPS tloušťky 50 mm, některá okna a meziokenní vložky budou vyzděny zdivem YTONG tloušťky 300 mm, které bude opatřeno taktéž tepelnou izolací tloušťky 50 mm, střešní konstrukce bude zateplena izolací tloušťky 120 mm, u velkého sálu to bude izolace na bázi minerální vlny tloušťky 140 mm. Původní okna budou vyměněna za plastová s celkovým koeficientem prostupu tepla U = 1,1 W/m2.K, kovové dveře pak budou vyměněny za dveře s potlačeným tepelným mostem s dvojitým izolačním sklem s koeficientem prostupu tepla U = 1,1 W/m2.K. Seznam opatření varianty 4 označení

název

inv.náklad

přínos

přínos

(tis. Kč)

(GJ/rok)

(tis.Kč/rok)

A1


10,00

10,24

6,73

B1


395,00

43,58

133,32

B2


158,63

43,58

21,83

C4

Soubor IV

2 146,75

253,12

126,82



Navržený stav

tis. Kč

GJ

tis. Kč

GJ

Úspora GJ

tis. Kč

1 024,1

672,9

708,7

513,3

315,4

159,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 024,1

672,9

708,7

513,3

315,4

159,6

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

1 024,1

672,9

708,7

513,3

315,4

159,6

14,5

7,3

8,3

4,1

6,2

3,1

711,7

356,6

405,6

203,2

306,1

153,4

297,8

309,0

294,8

305,9

3,0

3,1



- 34 -


EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ

5

Ekonomická analýza se zabývá vyhodnocením energetických, stavebních a organizačních opatření na úsporu energií. Cílem ekonomické analýzy je zjistit vhodnost realizace jednotlivých opatření z ekonomického hlediska. Ekonomická analýza byla provedena na základě několika kritérií, z nichž nejdůležitější je čistá současná hodnota v podobě diskontovaného toku hotovosti za dobu životnosti opatření.

5.1

VSTUPNÍ ÚDAJE

Hlavními vstupními údaji do ekonomické analýzy jsou investiční náklady, popř. náklady provozního charakteru, proti kterým stojí příjmové položky. V tomto případě nelze hovořit o příjmech chápaných v obecném slova smyslu, ale o příjmech, které vzniknou nižšími výdaji za příslušné energie oproti původnímu stavu. Ekonomické hodnocení je provedeno za určitých vstupních podmínek. Jsou to: doba porovnání

25 let

diskontní míra cenový vývoj

4% nárůst 4,5 %

DISKONTNÍ MÍRA Pro ocenění hodnoty prostředků vydaných nebo přijatých v budoucnu se často pracuje s jejich převodem na současnou hodnotu. Diskontní míra je prostředek, který tento převod umožňuje. Jde o určitou formu vyjádření meziroční hodnotové změny úrokové míry a dalších faktorů. Vzhledem k současné výši úrokových měr, jejich předpokládanému vývoji a poměrně nízkému riziku spojenému s realizací opatření je pro dané řešení zvolena diskontní míra 4 %.

DOBA POROVNÁNÍ Doba porovnání se obvykle stanovuje na základě očekávané životnosti zařízení. Jednotlivá opatření mají různou dobu životnosti, a to od 4 let až po 50 event. 100 let. Zda-li je opatření výhodné, či nikoliv je možné posuzovat podle diskontované doby návratnosti, která by měla být co nejkratší. U energetických technologií se má za to, že opatření je výhodné, pokud bude tato doba max. 7 až 8 let. U stavebních opatření je tato doba 20 až 30 let. S ohledem na tyto doby a na skutečnost, že opatření nejsou navrhována za účelem podnikání, kde tato doba je rozhodující a dále s ohledem na současný technický stav stavebních konstrukcí byla doba posuzování prodloužena na hranici poloviny doby životnosti, tj. 25 let. Tato doba porovnání dává pravdivý obraz o návratnosti investic vložených do zlepšení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí.


- 35 -


CENOVÝ VÝVOJ Během doby provozování zařízení se může významně měnit inflace a tím i ceny. V obvyklém případě pak především změny cen energie významně ovlivňují ekonomické výsledky energeticky zaměřených projektů. Vzhledem k současnému vývoji cen tepelné energie byl zvolen meziroční nárůst + 4,5 %. V následujících tabulkách jsou uvedeny nejen finanční úspory vznikající prostou úsporou paliv a energií, ale také finanční úspory vznikající jako důsledek zhodnocení energetického hospodářství budov. Součtový řádek úspor energie jednotlivých opatření vyjádřený v technických a finančních jednotkách nemusí souhlasit s prostým součtem jednotlivých opatření uvedených v tabulce vzhledem k tomu, že konečný součet úspor je se započtením synergického efektu, tj. vzájemným ovlivněním jednotlivých opatření (šedá políčka).

Číslo opatření

Tabulka úspor – varianta 1 Název opatření

Pořiz. výdaje

Kč A1


C1

Soubor I

Varianta celkem

Úspora energie

GJ/rok

Kč/rok

Úspora osobních výdajů

Úspora výdajů na opravy

Úspora ostatních výdajů

Úspora celkem

Kč/rok

Kč/rok

Kč/rok

Kč/rok

10,0

10,2

6,7

6,7

2 800,7

273,0

136,8

136,8

2 810,7

280,5

142,2

Pořiz. výdaje

Úspora energie

0,0

0,0

0,0

142,2




Úspora celkem

Kč/rok

Kč/rok

Kč/rok

Kč/rok

Číslo opatření


Kč

GJ/rok

Kč/rok

A1


10,0

10,2

6,7

6,7

B1


395,0

43,6

133,3

133,3

B2


158,6

43,6

21,8

21,8

C2

Soubor II

2 328,9

239,8

120,1

120,1

2 892,5

303,7

153,8

Varianta celkem

0,0

0,0

0,0

153,8

Tabulka úspor – varianta 3 Ing. Miroslav Baručák energetický auditor zapsán do seznamu MPO pod č. 0132

- 36 -

Číslo opatření


Název opatření

Pořiz. výdaje

Kč

Úspora energie

GJ/rok

Kč/rok




Úspora celkem

Kč/rok

Kč/rok

Kč/rok

Kč/rok

A1


10,0

10,2

6,7

6,7

B1


395,0

43,6

133,3

133,3

B2


158,6

43,6

21,8

21,8

C3

Soubor III

2 236,9

241,7

121,1

121,1

2 800,5

305,4

154,6

Pořiz. výdaje

Úspora energie

Varianta celkem

0,0

0,0

0,0

154,6




Úspora celkem

Kč/rok

Kč/rok

Kč/rok

Kč/rok

Číslo opatření


Kč

GJ/rok

Kč/rok

A1


10,0

10,2

6,7

6,7

B1


395,0

43,6

133,3

133,3

B2


158,6

43,6

21,8

21,8

C4

Soubor IV

2 146,8

253,1

126,8

126,8

2 710,4

315,4

159,6

Varianta celkem

5.2

0,0

0,0

0,0

159,6

VÝSTUPNÍ ÚDAJE

Následující ekonomické hodnocení nemůže vystihnout veškerou finanční problematiku daného subjektu. Nehodnotí např. výhodnost úvěru, půjček, či jiné způsoby zajištění financování. Přesto výsledky ekonomického hodnocení dávají základní přehled o výhodnosti jednotlivých variant a jsou vstupními podklady pro další možné hlubší rozpracování ekonomické analýzy, jako jsou různé citlivostní analýzy, nebo studie proveditelnosti. Z tohoto důvodu je ekonomické hodnocení provedeno „čistě“ bez uvažování možných dotací.


- 37 -


Výstupní údaje jsou: Prostá doba návratnosti investic Diskontovaná doba návratnosti investic Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento

Ts Tsd NPV IRR

PROSTÁ NÁVRATNOST INVESTIC – TS Prostá návratnost investic je pomocným kritériem pro investiční rozhodování. Prostá návratnost nezohledňuje skutečnou časovou hodnotu peněz (ocenění toků hotovosti prostřednictvím diskontní míry), proto je její vypovídací schopnost omezená a slouží jen jako orientační kritérium. Kritérium určuje, za jak dlouho pokryjí příjmy z projektu jeho investiční náklady. DISKONTOVANÁ DOBA NÁVRATNOSTI – TSD Při uvažování současné hodnoty toků hotovosti lze určit dobu, ve které v daném projektu nastane rovnováha mezi příjmy a výdaji. Tato doba se označuje jako diskontovaná doba návratnosti prostředků a lze ji považovat za kritérium se srovnatelnou vypovídací schopností jako NPV. Obecně lze diskontovanou dobu návratnosti stanovit z podmínky NPV = 0. ČISTÁ SOUČASNÁ HODNOTA – NPV Základem pro určení čisté současné hodnoty je určení toků hotovosti. Toky hotovosti (Cash Flow) jsou rozdílem příjmů a výdajů spojených s projektem v jednotlivých letech. Toky hotovosti v sobě zahrnují veškeré hodnotové změny během života projektu. Pro hodnocení toků hotovosti se tyto upravují převodem z budoucích hodnot do současnosti. Hodnoty jsou zpravidla převedeny do období, kdy dochází k vynaložení největších investic. Takto převedená hodnota se nazývá současná hodnota. Průběžné pokrytí investic a dalších výdajů příjmy vyjadřuje kumulovaný tok hotovosti, kdy se jednotlivé roční hodnoty průběžně sčítají (kumulují) a představují skutečný hodnotový stav u realizovaného opatření v příslušném roce. Pokud bude hodnota kumulovaného toku hotovosti v daném roce záporná, nedojde v tomto období k pokrytí výdajů projektu jeho příjmy (přínosem). Hodnota diskontovaného kumulovaného toku hotovosti v posledním roce se označuje zkratkou NPV (Net Present Value) a slouží jako důležité kritérium pro posuzování a porovnávání projektů. Čím vyšší je hodnota NPV, tím je opatření ekonomicky výhodnější. Pokud je hodnota NPV záporná, opatření nelze za daných podmínek realizovat. VNITŘNÍ VÝNOSOVÉ PROCENTO – IRR V zásadě se jedná o hodnotu, která srovnává výhodnost vložených investičních prostředků vzhledem ke stejné hodnotě investičních prostředků zatížených diskontní sazbou. Hodnota dále vyjadřuje, jak je daný projekt finančně pevný vůči vnějším vlivům, jako je zvýšení inflačního faktoru, vliv cen energií, apod.


- 38 -


VYHODNOCENÍ OPATŘENÍ

5.3

V následující stati jsou hodnocena pouze opatření, která byla zahrnuta do jednotlivých variant. Hodnocení bylo provedeno orientačně, a to jen po stránce prosté doby návratnosti. Toto hodnocení již jasně ukazuje, jak je které opatření investičně náročné a jak se projeví v době návratnosti. Hodnocení jednotlivých opatření označení

název

inv.náklad

přínos

(tis. Kč)

(GJ/rok)

prostá doba (tis.Kč/rok) návratnosti přínos

A1


10,00

10,24

6,73

1,5

B1


395,00

43,58

133,32

3,0

B2


158,63

43,58

21,83

7,3

C1

Soubor I

2 800,69

273,03

136,80

20,5

C2

Soubor II

2 328,89

239,77

120,14

19,4

C3

Soubor III

2 236,91

241,69

121,10

18,5

C4

Soubor IV

2 146,75

253,12

126,82

16,9

Z uvedené tabulky je patrné, že stavební úpravy jsou značně investičně náročné a ani vysoká cena tepla a špatný stav tepelných vlastností konstrukcí nedávají potřebné podmínky pro krátkou návratnost vložených investic. K této skutečnosti je nutno mít na zřeteli, že investiční náklady zde nejsou v plné výši, ale jsou sníženy o náklady, které je nutno vynaložit na eliminaci tzv. zanedbané údržby.

5.4 5.4.1

VYHODNOCENÍ VARIANT POROVNÁNÍ VARIANT

Vyhodnocení variant je provedeno jak z hlediska prosté návratnosti, tak z hlediska diskontované doby návratnosti, hodnoty NPV a IRR. V účinku variant se uplatňuje tzv. synergický efekt, kdy se jednotlivá dílčí opatření buď podporují, nebo omezují. Je též počítáno s časovou posloupností, kdy nejdříve realizované opatření sníží celkovou spotřebu a efekt dalších, navazujících akcí je již daleko nižší. V následující tabulce jsou uvedeny podstatné hodnoty ekonomických vstupů a propočtených výstupů.


- 39 -


Ekonomické vyhodnocení variant Údaje Investiční výdaje projektu Změna nákladů na energii (-snížení, + zvýšení) Změna ostatních provozních nákladů, v tom: - změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, …) (-,+) - změna ostatních provozních nákladů (opravy a údržba, služby, režie, pojištění majetku, …) (-, +) - samostatně lze uvést i změnu nákladů na emise, resp. i odpady (-, +) Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) (+ zvýšení, - snížení) Přínosy projektu celkem Doba hodnocení Diskont Hodnoty kriterií Ts Tsd NPV IRR Daň z příjmů (vč. sazby a dopadů na úspory)

V1

V2

V3

V4

Kč ost. jednotky

Kč ost. jednotky

Kč ost. jednotky

Kč ost. jednotky

2 810,69 -142,16 0 0

2 892,52 -153,75 0 0

2 800,54 -154,59 0 0

2 710,38 -159,60 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0

0 -142,16 25 5

0 -153,75 25 5

0 -154,59 25 5

0 -159,60 25 5

16 22 315,82 4,92%

17 23 205,37 4,60%

17 22 306,94 4,92%

15 21 493,64 5,50%

19%

19%

19%

19%

Z uvedené tabulky je patrné, že všechny varianty mají kladnou hodnotu NPV v posledním sledovaném roce a taktéž hodnota IRR je vyšší, než zvolená diskontní sazba. Při výběru varianty budou výše uvedené ekonomické výsledky tvořit podstatnou váhu pro rozhodování.

5.4.2

VÝBĚR VARIANTY

Výběr varianty nelze provést pouze podle ekonomického hlediska. V případě sanace stavebních technologií, jaká byla použita u objektu městského úřadu, je nutno velmi odpovědně přihlížet k nutnosti realizovat opatření, která zajistí zlepšení technicko energetických vlastností daného objektu. Dalším hlediskem je míra snížení energetické náročnosti objektu. Pokud budeme hodnotit jednotlivé varianty z hlediska pouze stavebních opatření, pak největší energetický přínos má varianta 1, která zabezpečuje úsporu 273,0 GJ. Tato varianta také vyhovuje podmínce MŽP pro přijetí žádostí o dotace v rámci prioritní osy 3 – udržitelné využívání zdrojů energie. Pokud budou varianty hodnoceny z hlediska reálnosti provedení, pak se jedná o varianty 2 až 4. Z těchto pak nejvýhodnější je varianta 4, která přináší největší energetickou úsporu – 315,35 GJ. Taktéž tato varianta je nejvýhodnější z pohledu ekonomického hodnocení, neboť hodnota NPV v posledním hodnoceném roce je 493,64 tis. Kč a hodnota IRR je 5,5 %. Tato varianta však představuje snížení plochy oken o cca 20 %, což je z hlediska současného provozu kanceláří a téměř celodenního používání umělého osvětlení reálné. V případě realizace této varianty je nutno nechat zpracovat studii osvětlení jednotlivých kanceláří.


- 40 -


Vzhledem k tomu, že energetický audit řeší komplexní energetiku městského úřadu a nejsou zde předpoklady pro získání dotačních titulů, je možno uvažovat s variantou, která bude řešit základní sanaci budovy a zlepšení ekonomiky nákladů na energie. Na základě tohoto rozboru je doporučena varianta 4. Ekonomické ukazatelé jsou v následující tabulce.

Ekonomické ukazatele vybrané varianty označení

Varianta 4

investiční prostá doba roční úspora náklady (tis. návratnosti (tis.Kč/rok) Kč) (let) 2 710,4

159,6

22

diskont. doba NPV – 25 let návratnosti (tis. Kč) (let) 21

493,6

IRR (%)

5,50%

Je nutno si uvědomit, že veškeré ekonomické propočty byly stanoveny při zvyšující se ceně tepelné energie, a to meziročně o + 4,5 %, což je reálný trend a že investiční náklady byly sníženy o náklady nutné pro odstranění zanedbané údržby.


- 41 -


6

VYHODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Vyhodnocení z hlediska životního prostředí kvantifikuje snížení zátěže životního prostředí vyplývající z jednotlivých variant. Pro výpočet úspor emisního zatížení jsou použity emisní faktory podle Metodického pokynu MŽP ČR – odboru ochrany ovzduší. U elektrické energie nakupované z distribuční sítě je uvažováno, že tato je vyráběná v systémových elektrárnách elektrárenské společnosti ČEZ. Emisní faktory jsou průměrné za celou společnost. Environmentální propočet byl proveden na zdroj tepla, který dodává teplo do předmětné výměníkové stanice a následně do objektu městského úřadu. Jedná se o plynovou kotelnu, která vyrábí horkou vodu a ta je rozvedena do systému CZT. Ztráty v rozvodech CZT jsou odhadnuty na cca 12 %. Teplo je vyráběno v přetlakových plynových kotlích, kde provozní účinnost se pohybuje kolem 92 %, palivem je zemní plyn. Jakostní znaky paliva byly převzaty z tabulek REZZO 1 až 3. Pro výpočet úspor emisního zatížení jsou použity emisní faktory podle Metodického pokynu MŽP ČR – odboru ochrany ovzduší.

Emise – stávající stav tuhé látky

SO2

NOx

CO

CxHy

CO2

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

elektrická energie

0,01

0,17

0,12

0,01

0,01

96,79

teplo

0,00

0,00

0,05

0,01

0,00

49,84

celkem

0,01

0,17

0,17

0,02

0,01

146,62

V následující tabulce jsou uvedeny součty emisí vyprodukovaných při realizaci jednotlivých variant: Zatížení životního prostředí při realizaci jednotlivých variant tuhé látky

SO2

NOx

CO

CxHy

CO2

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

Varianta 1

0,01

0,17

0,15

0,02

0,01

126,61

Varianta 2

0,01

0,17

0,14

0,02

0,01

119,46

Varianta 3

0,01

0,17

0,14

0,02

0,01

119,37

Varianta 4

0,01

0,17

0,14

0,02

0,01

118,81


- 42 -


Celková bilance emisí před a po realizací vybrané varianty tuhé látky

SO2

NOx

CO

CxHy

CO2

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

t/rok

Stávající stav

0,01

0,17

0,17

0,02

0,01

146,62

Navrhovaný stav

0,01

0,17

0,14

0,02

0,01

118,81

Úspora

0,00

0,00

0,03

0,00

0,00

27,81

Z uvedených výsledků je možno vidět, že opatření mají přínos pro životní prostředí hlavně v oblasti snižování emisí CO2. Varianty 2 až 4, která navrhují stavební opatření a vlastní plynový zdroj, jsou téměř shodné. U varianty se enormně projevuje snížení spotřeby paliva, a tím i exhalací, v důsledku instalace kondenzačních kotlů.

Graf koncentrací exhalací jednotlivých složek před a po realizaci varianty 4 Ko nce ntr a ce e x ha l a cí

160,00 140,00 120,00

stávající stav

100,00 varianta 4

80,00 60,00

úspora

40,00 20,00 0,00 tuhé látky

SO2

NOx

CO

CxHy

CO2

Z grafu jsou patrné hlavně úspory CO2.


- 43 -


VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU

7

7.1

HODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ ÚROVNĚ ENERGETICKÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Městský úřad ve Studénce byl postaven v roce 1984 blokopanelovou technologií systému MSOB. Nenosné obvodové zdivo je z plynosilikátových tvárnic, střecha je plochá jednoplášťová. Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí nevyhovují současným požadavkům ČSN 73 0540-2. Již v době výstavby některé koeficienty prostupu tepla nevyhovovaly tehdy platným normám a předpisům. Při hodnocení budovy podle ČSN 73 0540-2, přílohy C je budova hodnocena jako nevyhovující, klasifikační ukazatel má hodnotu 1,29. Použitá blokopanelová technologie vykazuje nižší hodnoty tepelného odporu a nižší povrchové teploty vlivem překročení objemové hmotnosti betonů, vlivem tepelných mostů a neošetřených tepelných vazeb mezi konstrukcemi. U objektu se projevuje vliv rozdílné dilatace panelů, což se projevuje jak prasklinami mezi panely, hlavně u atikových dílců a v poškození těsnění mezi panely a okenními výplněmi. Vytápění objektu je teplovodní z výměníkové stanice, regulace teploty je centrální ekvitermní před rozdělovačem ÚT. Teplá voda je zajišťována v elektrických bojlerech o objemu 80 až 160 litrů. Tento způsob přípravy TV je z hlediska využití objektu a k dispozici výtokových baterií nejvýhodnější. Objekt je napojen na městský systém CZT. Elektrická energie je odebírána z rozvodné sítě SME na napěťové úrovni NN. Elektrická energie je používána hlavně na osvětlení a kancelářskou techniku. Spotřeba paliv a energií je vedena pouze účetně. Nejsou prováděny hlubší rozbory.

7.2

CELKOVÁ VÝŠE DOSAŽITELNÝCH ENERGETICKÝCH ÚSPOR

Technický potenciál úspor energie byl stanoven porovnáním současného stavu spotřeby s hodnotami technicky možnými. Hlavní potenciál úspor je na straně tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí, menší část pak v oblasti technologických opatření. Celkový využitelný potenciál úspor energií činí cca 332,8 GJ, což je 32,5 % současné spotřeby paliv a energií.

7.3

NÁVRH OPTIMÁLNÍ VARIANTY ENERGETICKY ÚSPORNÉHO PROJEKTU

Navržená varianta byla vybrána na základě kritérií, kterými jsou jednak ekonomické ukazatele, jako je diskontovaná doba návratnosti a hodnota NPV a jednak technický stav technologie a tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí. Jako nejdůležitější kritérium byla zvolena nutnost komplexní sanace budovy jak po stránce stavební, tak po stránce vytápění, přičemž nebylo uvažováno se získáním dotačních titulů.


- 44 -


Pokud by bylo rozhodnuto, že bude podána žádost o dotace z SFŽP, pak je nutno stavební opatření provést dle varianty 1. Na základě výše uvedeného rozboru byla vybrána varianta 4, která v sobě zahrnuje zavedení energetického managementu, instalaci vlastního zdroje tepla, a to plynovou kotelnu, a rekonstrukci celého topného systému v objektu. Ze stavebních opatření se jedná o soubor IV, který uvažuje se snížením okenních výplní o cca 20 %. Soubor opatření je charakterizován investičním nákladem 2 710,38 tis. Kč s diskontovanou dobou návratnosti 22 roků, NPV = 493,64 tis. Kč a IRR = 5,50 %. Investiční náklady jsou sníženy o náklady eliminující zanedbanou údržbu, a to u stavebních opatření to činí 30 %, u technologie 50 %.

7.4

POSOUZENÍ VYUŽITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE

Následně bylo provedeno posouzení možností využití obnovitelných zdrojů u objektu městského úřadu. Vzhledem k stavebnímu provedení objektu a jeho situování do sídlištní zástavby, byly posouzeny následující OZE: 

malé vodní elektrárny – není vhodný zdroj vodního toku;



sluneční energie – byla posouzena možnost instalace slunečních kolektorů. Stávající lokální ohřev TV neumožňuje využití slunečních kolektorů. Použití slunečních kolektorů pro přitápění je z technického hlediska nevyhovující vzhledem k tomu, že maximální topný výkon je v letních měsících a v zimním období je oblast Studénky v pásmu minimálního slunečního záření. Z tohoto důvodu je instalace slunečních kolektorů ekonomicky zcela nevýhodná;



sluneční energie – možnost využití instalace fotovoltaických článků na střechu objektu o celkové ploše cca 25 m2. Investiční náklady byly propočteny na 650 tis. Kč. Roční výroba elektrické energie by činila 4 180 kWh, tržby 56,3 tis. Kč (při ceně 13,46 Kč/kWh). Prostá doba návratnosti 11,1 roků, životnost zařízení 25 let. Je na zvážení investora, zda bude toto opatření realizovat;



biomasa – není možnost vybudování zdroje na využití biomasy, taktéž nejsou k dispozici skladovací prostory. Navíc objekt je napojen na systém CZT;



bioplyn – není k dispozici, taktéž nejsou podmínky pro instalaci zdroje bioplynu.

Na základě výše uvedeného principiálního posouzení vyplývá, že u objektu městského úřadu nejsou dostačující podmínky pro výhodné využití obnovitelných zdrojů za současných technických podmínek a technologického vybavení.


- 45 -


7.5

ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ

DOPORUČENÍ OBSAHUJÍCÍ KONEČNÉ STANOVISKO Na základě výše provedeného rozboru posouzení a propočtů energetický auditor doporučuje k realizaci navrhovanou variantu 4. Varianta je sestavena tak, aby za stanovených okrajových podmínek byla návratná v průběhu 25 let. Tato doba posouzení je dána především návrhem stavebních opatření. V navrhované variantě je uvažováno zazdění některých oken – cca 20 % plochy oken. Tento návrh vycházel ze současného provozního stavu, kdy v kancelářích hlavně v 1.NP je nutno svítit po celý den. Před realizací této varianty je vhodné zpracovat jednak studii osvětlení a také architektonické řešení celého objektu městského úřadu. Auditor také doporučuje řádná oponentní řízení všech projektů, které se týkají stavebních úprav, nebo rekonstrukcí topného systému. Vyžadovat po projektantech zdůvodnění každého navrženého řešení a dbát na splnění všech nařízení týkajících se nejen energetické náročnosti budov, ale dalších doprovodných vyhlášek týkajících se energetiky.

Ve Frenštátě pod Radhoštěm, prosinec 2008


- 46 -


8

EVIDENČNÍ LIST ENERGETICKÉHO AUDITU

PŘEDMĚT EA Adresa Zadavatel EA Adresa zadavatele Telefon

ENERGETICKÝ AUDIT MĚSTSKÝ ÚŘAD STUDÉNKA – NÁM. REPUBLIKY 762 nám. Republiky 762, 742 13 Studénka Ladislav Honusek Město Studénka Zástupce starosta Náměstí Republiky 762, 742 13 Studénka 556 414 346

Fax

556 402 337

-

E-mail

Charakteristika předmětu Posouzení energetického hospodářství a stavebního objektu městského úřadu EA z hlediska platných norem a vyhlášek a navržení úsporných opatření. 1. VÝCHOZÍ STAV

Stručný popis energetického hospodářství (vč. budov)

Objekt městského úřadu ve Studénce byl postaven v roce 1984 jako součást občanské vybavenosti okolní sídlištní zástavby. Jedná se o nepodsklepený dvoupodlažní objekt postavený blokopanelouvou technologii systému MS-OB. Nosná konstrukce je tvořena monolitickým železobetonovým skeletem, obvodové zdivo je tvořeno plynosilikátovými panely. Stropní konstrukce je prefabrikována ze stropních panelů, na kterých je uložena konstrukce jednoplášťové střechy. Celkově objekt nevyhovuje požadavkům ČSN 73 0540-2. Objekt je vytápěn teplovodně z výměníkové stanice, topný systém s jmenovitými parametry 92,5/67,5°C, regulace ekvitermní centrální. Radiátory jsou litinové, některé již vyměněné za ocelové deskové, a jsou osazeny TRV ventily. TV je připravována v elektrických bojlerech umístěných v místě spotřeby. Osvětlení je zářivkové, spotřeba elektrické energie je na osvětlení a kancelářskou techniku.

VLASTNÍ ENERGETICKÝ ZDROJ

Instal. tep. výkon (MW)

Instal. el. výkon (MW)

-

-

Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, není větrná turbína, spalovací motor, atd.) Teplo Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) Nákup (GJ/r) 726,26 Prodej (GJ/r) Elektřina Výroba ve vlastním zdroji (MWh/r) není Nákup (MWh/r) 82,72 Prodej (MWh/r) z toho přímá technologická spotřeba Spotřeba paliv a energie (GJ/r) 1 024,07 297,80 (GJ/r) Příkon (tep. ztráta) Spotřeba energie SPOTŘEBIČ ENERGIE Nositel energie (kW) (GJ/r, kWh/r) ústřední vytápění a TV


126,9

726,26

TV 90/70 °C

- 47 -


2. ENERGETICKY ÚSPORNÝ PROJEKT

Stručný popis doporučené varianty

Soubor opatření – Navrhovaná varianta zahrnuje opatření nízkonákladová a rychle návratná opatření, jako je zavedení energetického managementu. Dále jsou zde navržena opatření technologického charakteru, a to instalace plynové kotelny a rekonstrukce topného systému. Ze stavebních opatření je navržen soubor IV, který zabezpečuje, že součinitel prostupu tepla u zateplených konstrukcí dosahuje požadovaných hodnot a dále uvažuje se zazděním některých oken, cca 20 % z celkové plochy oken. Obvodový plášť bude zateplen tepelnou izolací na bázi PPS tloušťky 50 mm, některá okna a meziokenní vložky budou vyzděny zdivem YTONG tloušťky 300 mm, které bude opatřeno taktéž tepelnou izolací tloušťky 50 mm, střešní konstrukce bude zateplena izolací tloušťky 120 mm, u velkého sálu to bude izolace na bázi minerální vlny tloušťky 140 mm. Původní okna budou vyměněna za plastová s celkovým koeficientem prostupu tepla U = 1,1 W/m2.K, kovové dveře pak budou vyměněny za dveře s potlačeným tepelným mostem s dvojitým izolačním sklem s koeficientem prostupu tepla U = 1,1 W/m2.K.

Investiční náklady (tis. Kč) Konečná spotřeba paliv a energie

z toho technologie (tis. Kč) 563,6 před realizací projektu po realizaci projektu energie náklady energie náklady (GJ/r) (tis. Kč/r) (GJ/r) (tis. Kč/r) 1 024,1 672,9 708,7 513,3

2 710,4

Potenciál energetických úspor

GJ/r

MWh/r

312,4

0,83

Environmentální přínosy Výchozí stav Stav po realizaci (t/r) (t/r) 0,01 0,01 0,17 0,17 0,17 0,14 0,02 0,02 146,62 118,81 Ekonomická efektivnost

Znečišťující látka Tuhé látky SO2 NOx CO CO2 Cash - Flow projektu (tis. Kč/r)

159,6

Prostá doba návratnosti (roky)

21

Reálná doba návratnosti (roky) ENERGETICKÝ AUDIT ZPRACOVAL:

22

Ing. BARUČÁK Miroslav

Podpis


Rozdíl (t/r) 0,00 0,00 0,03 0,00 27,81

Doba hodnocení (roky)

25

Diskont (%)

4,0

NPV (tis. Kč)

493,6

Č. osvědčení

Datum

IRR (%)

5,50

0132

15.12.2008

- 48 -


9

PŘÍLOHY



ENEREGETICKÝ ŠTÍTEK VČETNĚ KOMENTÁŘE (DLE ČSN 730540-2)



VÝSLEDKY TEPELNĚ TECHNICKÝCH VÝPOČTŮ SOUČASNÉHO STAVU



TABULKY A GRAFY EKONOMICKÉHO VYHODNOCENÍ



FOTOGRAFICKÁ PŘÍLOHA



OSVĚDČENÍ ENERGETICKÉHO AUDITORA


- 49 -

MĚSTSKÝ ÚŘAD STUDÉNKA NÁM. REPUBLIKY 762 STUDÉNKA

Recommend Documents