___________________________________________________________________ Městský úřad LITVÍNOV ___________________________________________________________________
Regulační plán
LITVÍNOV - OSADA
___________________________________________________________________ návrh schválil:
dne:
2
Pořizovatel dokumentace: Městský úřad LITVÍNOV - Odbor rozvoje města ___________________________________________________________________
Zpracovatel AGORA – Ing. arch. Ivan KAPLAN Autoři Grafická část - urbanismus AGORA:
Ing. arch. Ivan KAPLAN Ing. Martina FIALOVÁ
Textová část Ing. arch. Karel MAIER Ochrana prostředí, půdní fond Atelier ZAHRADA:
Ing. Jan ŠTEFLĺČEK, autorizovaný pro ÚSES Ing. Pavel RITTENAUER
Technická infrastruktura PRAMAK, s.r.o.
Ing. Luboš MATĚJKA - vodohospodářství, kanalizace, zásobování vodou, zásobování plynem, zásobování teplem
PROJEKT INŽENÝRING
Ing. Václav NEUMANN - zásobování teplem
PPU 5, s.r.o.
František MICHALEC - zásobování elektřinou
SATCA, s.r.o.
Václav KŘÍŽ - telekomunikace
Doprava PPU 5, s.r.o.
Ing. Stanislav JANOŠ, Ing. Jiří MANTLÍK
Březen 2004, KONEČNÉ ZNĚNÍ
3
4
OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI název výkresu
číslo výkresu
měřítko
A - ZÁVAZNÁ ČÁST 1.
HLAVNÍ VÝKRES A - REGULATIVY INTENZITY VYUŽITÍ, HMOTOVÁ A PROSTOROVÁ REGULACE
1:2000
2.
HLAVNÍ VÝKRES B – VÝKRES LIMITŮ A VYUŽITÍ POZEMKŮ
1:2000
6.
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, ASANAČNÍ ÚPRAVY A ETAPIZACE
1:2000
B - SMĚRNÁ ČÁST 3.
DOPRAVA
1:2000
4.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – VODOHOSPODÁŘSKÝ PLÁN
1:2000
5.
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA – ENERGETICKÝ PLÁN
1:2000
7.
ZEMĚDĚLSKÁ PŘÍLOHA (ZÁBORY ZPF)
1:2000
8.
ŠIRŠÍ VZTAHY (ÚP-O)
9.
VYMEZENÍ REGULOVANÝCH OKRSKŮ
6.
1:25 000
5
1:4000
OBSAH TEXTOVÉ ČÁSTI OBSAH GRAFICKÉ ČÁSTI ....................................................................................................5 1. Základní údaje ................................................................................................................8 1.1 Důvody a dosavadní průběh zpracování.................................................................................................8 1.2 Hlavní cíle řešení ....................................................................................................................................8 1.3 Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace k návrhu regulačního plánu ..............................................................................................................................................10 1.4 Vyhodnocení splnění požadavků zadání a souborného stanoviska .....................................................11 1.5 Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování..................................................................................17 1.6 Návrh závazné části..............................................................................................................................17
2. 3.
Vymezení řešeného území ...........................................................................................18 Specifické charakteristiky řešeného území a základní podmínky ochrany hodnot území18 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6
4.
Celková charakteristika.........................................................................................................................18 Přírodní podmínky.................................................................................................................................18 Urbanistická struktura ...........................................................................................................................20 Výchozí možnosti rozvoje a bariéry ......................................................................................................20 Krajinné prostředí a urbánní zeleň........................................................................................................21 Znečištění životního prostředí...............................................................................................................21
vazby řešeného území na širší okolí a ostatní části obce .............................................21 4.1 4.2 4.3
5.
Urbanistické vztahy...............................................................................................................................22 Dopravní vztahy ....................................................................................................................................22 Vztahy technické infrastruktury .............................................................................................................22
Návrh urbanistické koncepce........................................................................................23 5.1 5.2
5.3 5.4 5.5
6.
Obecné urbanistické zásady.................................................................................................................23 Prostorové uspořádání a kompoziční principy ......................................................................................23 Zásady funkčního využití pozemků.......................................................................................................24 Zásady pro řešení dopravy a přístupu ke stavbám ...............................................................................24 Zásady pro technické vybavení ............................................................................................................25
Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání území a architektonické řešení 26 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6
7.
Vymezení užívaných pojmů ..................................................................................................................26 Použité regulační prvky.........................................................................................................................27 Regulační prvky architektonického řešení ............................................................................................30 Prvky územního systému ekologické stability.......................................................................................30 REGulativy – Obecná regulace.............................................................................................................31 Zvláštní regulativy .................................................................................................................................44
Limity využití území ......................................................................................................49 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8
8.
Ochrana památek .................................................................................................................................49 Chráněná území ...................................................................................................................................49 Územní systém ekologické stability (ÚSES) .........................................................................................49 Ochrana nerostných ložisek a poddolovaná území ..............................................................................51 Rajony málo a podmínečně vhodné pro zástavbu...............................................................................52 Ochranná pásma ..................................................................................................................................53 Vodní toky a záplavová území ..............................................................................................................55 Limity vyplývající z územního plánu města ...........................................................................................56
Návrh řešení dopravy ...................................................................................................57 8.1 8.2
9.
Silniční a komunikační síť .....................................................................................................................57 Hromadná doprava ...............................................................................................................................63
Návrh řešení technického vybavení a nakládání s odpady............................................67 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7
10. 10.1 10.2 10.3
Zásobování vodou ................................................................................................................................67 Odkanalizování a vodní toky.................................................................................................................68 Hospodaření s odpady..........................................................................................................................71 Zásobování elektrickou energií .............................................................................................................71 Zásobování plynem...............................................................................................................................72 Zásobování teplem ...............................................................................................................................74 Informační systémy...............................................................................................................................75
Návrh řešení rozvojových a regeneračních ploch, bydlení a občanského vybavení ...77 Navrhované regenerační zásahy a využití rozvojových ploch...............................................................77 Bydlení ..................................................................................................................................................78 Občanské vybavení ..............................................................................................................................79
11. Vymezení ploch pro dobývání ložisek nerostů a ploch pro jejich technické zajištění..81 12. vymezení Pozemků veřejně prospěšných staveb a pro provedení asanací a asanačních úprav .................................................................................................................82 6
12.1 12.2
13. 13.1 13.2
Pozemky pro veřejně prospěšné stavby ...............................................................................................82 Pozemky pro provedení asanací a asanačních úprav ..........................................................................83
Návrh řešení požadavků civilní ochrany.....................................................................84 Hlavní rizika a varovný systém..............................................................................................................84 Návrh řešení ochrany obyvatelstva.......................................................................................................85
14. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na složky životního prostředí, zpf a pupfl ............................................................................................................88 14.1 14.2 14.3 14.4
15. 15.1 15.2
16.
Zeleň .....................................................................................................................................................88 Znečištění životního prostředí...............................................................................................................88 Zemědělský půdní fond (ZPF) ..............................................................................................................91 Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) ...................................................................................92
Návrh lhůt aktualizace regulačního plánu ..................................................................96 Časová platnost a změny......................................................................................................................96 Etapy realizace .....................................................................................................................................96
závazná část ve formě regulativů – návrh obecně závazné vyhlášky.........................97
Část první ..........................................................................................................................................................97 16.1 Úvodní ustanovení ................................................................................................................................97 Část druhá .........................................................................................................................................................98 16.2 Závazné části........................................................................................................................................98
Příloha 1.............................................................................................................................103 16.3
16.4
vymezení zastavitelného území ..........................................................................................................104 Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání.......................................................................105
Příloha 3.............................................................................................................................107 16.5 Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání.......................................................................107 16.6 Vymezení užívaných pojmů ................................................................................................................113 16.7 Zásady pro stavební úpravy objektů se zvláštním stavebním dohledem a využití stavebních pozemků těchto objektů ..................................................................................................................................................116 16.8 veřejně prospěšné stavby ...................................................................................................................118 16.9 Pozemky pro provedení asanací a asanačních úprav ........................................................................118
7
1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 Důvody a dosavadní průběh zpracování Město Litvínov disponuje jen velmi omezenými územními rezervami a jeho další rozvoj proto lze především spatřovat v intenzivnějším využití stávajících ploch a změnách ve funkčním využití ploch a objektů nevyhovujících. Významný podíl mají devastované plochy, plochy, jež ztratily svoje původní využití nebo jejichž stávající využití je problematické. Určitá osobitost především obytné zástavby v městském obvodu Litvínov – Osada přitom dává jisté záruky, že při relativně nízkých investicích lze posílit atraktivnost obvodu a vytvořit z něj skutečně kvalitní obytnou část města vyhovující i výhledovým nárokům na bydlení. O potřebě zpracování územně plánovací dokumentace pro VI. městský obvod Litvínova rozhodl Útvar hlavního architekta okresu Most na podzim roku 1992. Zpracování plánu pro tuto část města navazuje územně i časově na zpracování územního plánu zóny Litvínov – střed a je logickým pokračováním úsilí o zajištění územně plánovací dokumentace pro další významnou část města. Průzkumy a rozbory k územnímu plánu zóny VI. městského obvodu Litvínova byly započaty v únoru 1993 a ukončeny v červnu téhož roku. Pořizovatelem územně plánovací dokumentace pro další části města se stal v roce 1994 Městský úřad Litvínov. Koncept územního plánu zóny městského obvodu Litvínov VI byl zpracován v období prosinec 1994 – květen 1995. Souborné stanovisko se závaznými pokyny pro dokončení vydal Odbor rozvoje města Městského úřadu v Litvínově v dubnu 1996 a upravené znění téhož dokumentu vycházející z nových podmínek bylo vydáno v březnu 1998. V červnu 1998 byl vypracován návrh regulačního plánu a předán pořizovateli. S cílem dosáhnout koordinace se zpracováním územního plánu obce Litvínov byl schvalovací proces regulačního plánu přerušen a návrh regulačního plánu byl pořizovatelem předán zpracovateli návrhu územního plánu obce jako podklad pro zpracování. Vzhledem k změnám, ke kterým během téměř dvouletého přerušení prací na regulačním plánu následně došlo, vydal pořizovatel dopisem z 10/01/2000 Pokyn pro dokončení regulačního plánu Osada, na jehož základě byl návrh dokumentace opět upraven. Protože v březnu 2000, kdy bylo takto upravené znění návrhu regulačního plánu dokončeno, nebylo dosud ukončeno zpracovávání územního plánu obce, bylo schvalování dokončeného návrhu regulačního plánu Litvínov – Osada znovu pozastaveno až do doby schválení územního plánu obce. Územní plán obce byl konečně schválen v roce 2001a návrh regulačního plánu byl znovu upraven do předkládané podoby.
1.2 Hlavní cíle řešení 1.2.1 Obecné cíle • Stanovení územních rezerv pro další kapacity bydlení, komerčních aktivit, nevýrobních služeb a zázemí pro rekreaci a sport. • Vytvoření vstupních předpokladů pro revitalizaci opuštěných a problematicky využívaných ploch. • Stabilizace území při transformaci vlastnických vztahů, zejména s ohledem na ochranu urbanistických a architektonických hodnot. • Dokomponování a revitalizace hlavních městských veřejných interiérů. • Vytvoření prostorové organizace města pomocí urbanistických a zelených os, s návaznostmi na okolní urbánní a krajinné prostředí.
8
1.2.2 Dílčí cíle a úkoly vyplývající ze závěrů analytických prací • Uspořádání území a jeho využití • Intenzifikovat využití stávajících ploch a objektů a iniciovat jejich regeneraci. • Vyhledat rozvojové rezervy pro rozšíření aktivit obchodu a služeb, pro nízkopodlažní bydlení a pro smíšené funkce. • Zpřístupnit a vhodněji využít území jižně od tramvajové rychlodráhy stanovením vhodného funkčního využití, výškové hladiny a podmínek pro zástavbu při respektování geologických podmínek zakládání staveb v tomto pásmu • Dokomponovat ústřední městský prostor při konečné rychlodráhy se snahou korigovat prostor do polohy náměstí s hmotovým řešením objektů respektující okolní zástavbu • Zvýšit atraktivitu areálu Koldomu orientací na atraktivity volného času, rozšíření nabídky sportovně rekreačních aktivit. • Vytvořit souvislou „zelenou cestu” pro pěší a cyklisty spojující centrum města s rekreačním a sportovním vybavením a blízkými příměstskými lesy. • Regulovat rozvoj zahrádkářských kolonií; připravit výhledovou konverzi některých z nich na obytné území. • Životní prostředí • Zajistit podmínky pro funkci biokoridoru podél Poustevnického potoka a Radčického potoka. • Bydlení • Zajistit co nejpříznivější podmínky pro bydlení (obytné ulice, garážování, obytná zeleň, parky, předzahrádky). • Umožnit využití podkrovních prostor zástavby z válečného období pro bydlení. • Občanské vybavení • Vytvořit předpoklady pro zajištění větší nabídky prostor pro obchod a služby v centrálních místech a na hlavních osách obytného území a umožnit umístění některých z těchto funkcí v návaznosti na hlavní komunikace i mimo toto území. • Rekreace • Zlepšit dostupnost zeleně v obytném území. • Zajistit podmínky pro častější využívání příměstských lesů (úpravy nástupů do krajiny, lokalizace drobných rekreačních aktivit dle studie příměstských lesů). • Dopravní řešení • Navrhnout opatření, která budou eliminovat dopravní závady a která umožní přeměnu Podkrušnohorské ulice na městskou třídu. • Upravit technické parametry silnice I/27 pro zvýšení propustnosti motorové dopravy. • Vytvořit podmínky pro vznik zklidněných obytných ulic u obytné zástavby včetně dopadů na parter. • Vytvořit předpoklady pro zajištění dostatečných kapacit pro dopravu v klidu. • Rozvinout služby pro motoristy a související vybavení ve vazbě ke stávající čerpací stanici. • Technické vybavení • Zajistit plnou obsluhu území technickou infrastrukturou. • Snížit znečištění z komunálních zdrojů.
9
1.3 Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace k návrhu regulačního plánu 1.3.1 Územní plán VÚC Severočeské hnědouhelné pánve Jsou schváleny 2. změny a doplňky ÚPD z roku 1999 (Terplan a.s.). Z ÚPD vyplývá požadavek Zadání RP akceptovat hlavní dopravní tahy, tj. silnici I/27 a její napojení na hraniční přechod Mníšek prostřednictvím postupně rekonstruovaných tras silnice II/271 Klíny – Mníšek a Mníšek – Litvínov.
1.3.2 Územní plán obce Litvínov V roce 2001 byl schválen Územní plán obce pro město Litvínov, zpracovatel ing. arch. Komrska. Územní plán města je Zadáním regulačního plánu stanoven jako podklad pro vypracování regulačního plánu zejména v těchto ohledech: • funkční a prostorová regulace území • limity využití území • specifikace zastavitelných ploch • zásady dopravního , technického, energetického a vodohospodářského řešení území • zásady ochrany životního prostředí • vedení ÚSES • pozemky veřejně prospěšných staveb. Zadání regulačního plánu dále požadovalo respektovat návaznost řešeného území na navazující území města, převzetí koncepce dopravy ve městě, zejména úpravu prostoru křižovatky Jiráskova – I/27, odlehčení ulice Tržní a Mezibořské, zklidnění komunikací v ulici Mostecké, navržená kmenová parkoviště a pěší a cyklistické trasy.
1.3.3 Další výstupy územního plánování Pro řešené území nebo území sousedící s řešeným územím byly zpracovány: • Regulační plán Litvínov - střed, zpracovatel Ing. arch. Ivan Kaplan, návrh 2002, dosud neschváleno. • Územní plán sídelního útvaru Most, pořizovatel OkÚ Most, zpracovatel Ing. arch. Martin Kubricht, schválen 1992. • Plán funkčního využití území, zpracovatel Ing. arch. Martin Kubricht, schválen jako provizorní dokument 1995 • Územní plán sídelního útvaru Louka u Litvínova, pořizovatel OkÚ Most, zpracovatel Ing. arch. M. Míšek, schválen 1996. • Urbanistická studie Meziboří, pořizovatel OkÚ Most, zpracovatel Ing. arch. M. Gajda, schválena 1990. • Urbanistická studie Klíny, pořizovatel OkÚ Most, zpracovatel Ing. arch. M. Kubricht, projednána 1996.
1.3.4 Další podklady Zadání regulačního plánu požaduje v regulačním plánu zohlednit výsledky ekonomického generelu města a generelu zeleně a další úkoly, zejména naplnění zásad souvisejících s rozvojem turistického ruchu. Program rozvoje obce Litvínov Zpráva o nasycenosti trhu maloobchodní sítě potravin v Litvínově Zpráva vychází z metodického materiálu Rozvoj a optimalizace dimenzí maloobchodních sítí 10
v území. Konstatuje, že stávající saturace prostoru Litvínova prodejní plochou potravinářského maloobchodu je na horní mezi standardu pro rok 2000 pro danou velikostní kategorii města podle metodiky. Z tohoto důvodu zpráva nedoporučuje rozšiřovat síť supermarketů a velkých prodejen a výstavbu nových prodejen realizovat pouze v případě výstavby nových lokalit jako součást občanské vybavenosti. Zpráva byla projednána Komisí rozvoje města Litvínova dne 1/2/1999. Město Litvínov – evidence zeleně Aktuální posouzení současného stavu zeleně. Zpracovatelem byl Výzkumný ústav okrasného zahradnictví Průhonice, prosinec 1999. Podklad by využit pro zákres vysoké zeleně a pro vymezení ÚSES. Energetický generel města Litvínov Aktuální materiál sumarizující energetický potenciál a nabízející variantní rozvojové možnosti. Přehledný dokument o zdrojích a distribuční síti elektrické energie, zemního plynu a systému centrálního zásobování teplem. Zpracovatelem byl CITY PLAN spol. s.r.o., Odborů 4, Praha 2, prosinec 1999. Územní generel ekonomické základny sídelní aglomerace Litvínov Z této práce (I. a II. etapa) byla převzata především některá data o počtech pracovních míst. Zpracovatelem byl F. Havránek, 1992. Územní rozhodnutí Seznam vydaných územních rozhodnutí, která bylo nutno v regulačním plánu respektovat, je uveden v textové části průzkumů a rozborů.
1.4 Vyhodnocení splnění požadavků zadání a souborného stanoviska 1.4.1 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Požadavky vyplývající ze širších vztahů řešeného území k ostatním částem obce Urbanistická kompozice • Dokomponovat výraz centrálních ploch části Osada, provést jejich hodnocení a stanovit plochy méně hodnotné zástavby jako případnou rezervu rozvoje městské části • Korigovat užívání a celkový vzhled vnitroblokových prostor obytné zástavby • Současná obytná území dále rozvíjet dle charakteru zástavby. • Zpřístupnit a vhodněji využít území jižně od tramvajové rychlodráhy stanovením vhodného funkčního využití, výškové hladiny a podmínek pro zástavbu při respektování geologických podmínek zakládání staveb v tomto pásmu • Regulovat rozvoj zahrádkářských kolonií; připravit výhledovou konverzi některých z nich na obytné území. • Uvažovat k zástavbě území v jihozápadní části nad benzinovou pumpou.
Rezervy pro rozvoj centrálních ploch byly identifikovány v současné zástavbě i mimo současně zastavěné území. Pro případnou obměnu zástavby a zkvalitnění bydlení byly stanoveny regulativy prostorového uspořádání, včetně možnosti přestavby anebo intenzifikace tam, kde jsou pro to podmínky, při současném zajištění nezastavění přiléhajících ploch obytné zeleně.
11
Občanské vybavení • Území bude zaměřeno na umístění objektů občanské vybavenosti s orientací na obchod, služby a smíšené funkce • Vytvořit předpoklady pro zajištění nabídky nájemných nebytových prostor pro soukromopodnikatelské aktivity včetně služeb pro motoristy. • Zachovat a dále podporovat celoměstský a aglomerační význam kulturních a sportovních zařízení Požadavek na vymezení ploch pro obchod a služby je splněn. Pro umístění objektů občanské vybavenosti regulační plán rezervuje stávající plochy občanského vybavení a zároveň vymezuje nové plochy v současné zástavbě obytné a smíšené pro doplnění stávajících kapacit. Pro kulturní a sportovní zařízení řeší lepší přístupnost v rámci města. Doprava Z hlediska hromadné dopravy bude území absorbovat • všechny trasy městské hromadné dopravy – autobusy, tramvaje • železniční dopravu v území neuvažovat • vzájemné vazby mezi jednotlivými druhy dopravy; těžištěm veřejné dopravy bude prostor tramvajové smyčky Z hlediska individuální dopravy je řešené území dotčeno • napojením na silnici I/27, je prostorem pro objekty služeb a nerušící výroby a dále z hlediska rekreace • zatížením provozem ze silnice III/138 na Osek – zabránit využívání komunikace tranzitní dopravou Požadavek je v řešení regulačního plánu splněn. Turistický ruch • Zvýšit atraktivitu areálu Koldomu orientací na atraktivity volného času, rozšíření nabídky sportovně rekreačních aktivit. • Vytvořit souvislou „zelenou cestu” pro pěší a cyklisty spojující centrum města s rekreačním a sportovním vybavením a blízkými příměstskými lesy. Pro komerční zařízení sloužící turistickému ruchu jsou vymezeny plochy v prolukách a na volných částech pozemků. V areálu Koldomu jsou regulačním plánem připraveny možnosti dostaveb rekreačních a sportovních aktivit, podobně na místě býv. letního kina. „ Zelená osa „ od areálu Koldomu do centra města je pro pěší a cyklisty koncepčně založena. Technické vybavení • Zajistit plnou obsluhu území technickou infrastrukturou rekonstrukcí a doplněním stávajících rozvodů • Snížit znečištění z komunálních zdrojů napojením většího počtu objektů na horkovod a ochránit tak listnaté porosty jižních svahů Krušných hor Regulační plán uvažuje plochy po zařízení Technických služeb asanovat a využít je pro rozvoj bydlení. Navržený rozvoj technické infrastruktury vychází z energetického generelu města. Respektuje tak rozsah plynofikovaného území a rozsah území s centrálním vytápěním.
12
Požadavky vyplývající ze základních demografických, sociálních a ekonomických údajů a výhledů • • •
stabilizovat počet obyvatel v řešeném území porovnat kvalitu bydlení, zvýšit standard zrušením bytových jednotek v parterech bytových domů a tento úbytek kompenzovat novými byty vzniklými zástavbami podkroví stávajících domů v rámci regulačních podmínek usilovat o zachování současného bytového fondu
Pro zlepšení kvality bydlení navrhuje regulační plán využít rozvojové plochy pro obytnou funkci jak na bydlení v rodinných, tak bytových domech. Přízemí bytových domů mohou být využívána pro nebytové funkce; regulační plán tuto možnost dále rozšiřuje uvolněním regulace funkčního využití oproti územnímu plánu všude tam, kde je to vhodné. V oblasti školství je upraven jeho rozsah dle požadavků města.
Požadavky na vymezení a uspořádání přestavbových a zastavitelných území a pozemků Do řešení regulačního plánu převzít přestavbové a zastavitelné plochy podle návrhu územního plánu. Řešit specifické prostory ve smyslu následujících podnětů: • odstranit negativní dominanty města – kotelna u Koldomu, sportovní hala pod Koldomem, • centrální prostory – rehabilitace a úprava nesourodých objektů v okolí • zachování a rekonstrukce loutkové scény, úprava parteru kolem kuželníku, mateřských školek, garážových dvorů • přeřešit prostor zahrádek na Dole Pavel a pod Koldomem, areál technických služeb a stavebního dvora, obytné domy na Podkrušnohostké, garážový dvůr Koldomu Zastavitelné plochy z územního plánu byly do regulačního plánu převzaty s minimálními úpravami vyplývajícími z upřesňování prostorového rozmístění jednotlivých aktivit a většího detailu zpracovávané dokumentace. Regulační plán respektuje koncepci zastavitelných území z územního plánu, kde jsou vytyčována zastavitelná území uvnitř současně zastavěného území. K upřesnění formy rozvoje na jednotlivých pozemcích zavádí regulační plán rozlišení ploch pro novou výstavbu (v současně zastavěném území na volných pozemcích nebo na jejich volných částech), pro přestavbu (radikální obměnu staveb například formou asanace a nové výstavby nebo jejich zásadní stavební transformací) a pro intenzifikaci (například nástavbami nebo přístavbami ke stávajícím stavbám). Regulační podmínky vymezí opatření k zachování charakteru původní zástavby a stanoví regulativy, které umožní městu vyžadovat ve vymezeném území kvalitní architektonické řešení staveb, respektive odmítnout řešení nevhodná. Regulační plán vymezuje vyhlášenou památkovou zónu města v souladu s příslušnými ustanoveními památkového zákona. Tato památková zóna je pro územně plánovací dokumentaci limitem využití území, a jako taková musí být při pořizování a zpracování regulačního plánu respektována. Regulační plán stanoví pro přípravu staveb v památkové zóně specifické regulativy a zvláštní požadavky s cílem dosáhnout vyšší kvality projektů v tomto specifickém území. Požadavky na řešení dopravy, občanského a technického vybavení a nakládání s 13
odpady Doprava Koncepce dopravy bude vycházet z návrhu územního plánu obce, zejména v těchto bodech: • Navrhnout opatření, která budou eliminovat dopravní závady a která umožní přeměnu Podkrušnohorské ulice na městskou třídu. • Upravit technické parametry silnice I/27 pro zvýšení propustnosti motorové dopravy. • Vytvořit podmínky pro vznik zklidněných obytných ulic u obytné zástavby včetně dopadů na parter. • Vytvořit předpoklady pro zajištění dostatečných kapacit pro dopravu v klidu. • Rozvinout služby pro motoristy a související vybavení ve vazbě ke stávající čerpací stanici. • Přeřešit ve smyslu rekonstrukce křižovatky silnic II/256 - III/138 & I/27 – III/138 Pro dopravu v klidu zapracovat do řešení výpočty z průzkumů a rozborů. Pro výpočet potřeb odstavných a parkovacích stání uplatnit stupeň automobilizace 1:2,5 dle ČSN 73 6110 Místní komunikace. Požadavky jsou v řešení regulačního plánu splněny. Občanské vybavení • Vytvořit předpoklady pro zajištění větší nabídky prostor pro obchod a služby v centrálních místech a na hlavních osách obytného území a umožnit umístění některých z těchto funkcí v návaznosti na hlavní komunikace i mimo toto území. • Zvýšit atraktivitu areálu Koldomu orientací na atraktivity volného času, rozšíření nabídky sportovně rekreačních aktivit. • V centru obvodu soustředit prodejní plochy včetně tržnice Požadavky jsou v řešení regulačního plánu splněny. Regulační plán počítá se zachováním stávajících objektů pro veřejné občanské vybavení pro tuto funkci při možné flexibilitě v jejich konkrétním využití Technické vybavení a nakládání s odpady Prověřit dostatečnost zásobování území elektrickou energií, teplem a JTS. • vycházet z koncepce územního plánu obce na postupnou přeměnu stávající jednotné kanalizace na kanalizaci oddílnou • jako veřejně prospěšné stavby vyznačit potřebné vedení dešťové kanalizace • jako hlavní tepelné medium uvažovat centrální zásobování teplem; vzhledem k vysoké ekologické zátěži vyloučit individuální spalování tuhých paliv • pro nakládání s tuhými odpady vycházet z návrhu územního plánu, který počítá s řešením mimo řešené území • Požadavky jsou v řešení regulačního plánu plněny. Řešené území je již dnes řešeno v převážné většině oddílnou kanalizací.Energetické řešení vytápění respektuje energetický generel města.
Využití přírodních zdrojů, tvorba a ochrana životního prostředí a krajiny a půdy a prvky ÚSES
14
• •
Respektovat obecné zájmy ochrany životního prostředí a ochrany přírody a krajiny Chránit břehové porosty všech vodotečí a vodních ploch, včetně mokřadných a všech rekultivovaných porostů • Zajistit podmínky pro funkci biokoridoru podél Poustevnického potoka a Radčického potoka. • Neuvažovat v řešeném území zemědělskou výrobu • Zlepšit dostupnost zeleně v obytném území. • Zajistit podmínky pro častější využívání příměstských lesů (úpravy nástupů do krajiny, lokalizace drobných rekreačních aktivit dle studie příměstských lesů). • Respektovat prvky regionálního a lokálního systému ekologické stability • Nepřipustit v řešeném území umisťování tepelných zdrojů na bázi spalování Požadavky jsou v řešení regulačního plánu plněny. Ochrana kulturních památek, památkově chráněných území a jejich ochranných pásem • • •
vycházet z aktualizovaného seznamu památkově chráněných objektů respektovat nemovité kulturní památky a vytvořit památkově chráněná území v oblasti bytového celku válečné výstavby a rodinné zástavby na jižním svahu navrhnout zajištění zájmů památkové ochrany území formou regulace
Požadavky jsou v řešení regulačního plánu splněny, je vyhlášena památková zóna Osada a navrženo ochranné pásmo Koldomu. K poslednímu bodu platí komentář uvedený u části „Požadavky na vymezení a uspořádání přestavbových a zastavitelných území a pozemků“ Zájmy obrany státu, civilní ochrany, ochrany nerostných surovin a jejich těžby apod. •
do regulačního plánu zapracovat kryty podle požadavků odborného pracoviště Městského úřadu Litvínov • respektovat přítomnost vlivů historické těžby (poddolovaná území, ochranná pásma starých důlních děl, hranice výchozu uhelných slojí) Požadavky jsou v řešení regulačního plánu plněny. Nutné asanační zásahy Posoudit jako možné plochy pro asanaci: • plochy zeleně U Radčického potoka • městský park jih a další parkové plochy • zpřístupnění oprámu Jako asanační plochy regulační plán uvažuje plochy v souladu s územním plánem.
15
1.4.2 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ SOUBORNÉHO STANOVISKA Závazné pokyny k metodice • Název dokumentace byl změněn z “Územní plán zóny Litvínov VI” na “Regulační plán Litvínov – Osada”. Tím se zároveň reaguje na novelu stavebního zákona1, jež byla během zpracování schválena a nabude platnosti bezprostředně po odevzdání práce pořizovateli. • Návrh regulačního plánu užívá terminologie podle novely stavebního zákona a je členěn podle dostupného znění návrhu novely prováděcí vyhlášky. • Vzhledem k nedostupnému podkladu – mapě evidence nemovitostí – uvádí dokumentace identifikaci dotčených pozemků pouze orientačně a neuvádí identifikaci majitelů. • Veškeré regulativy se týkají pozemků; tam, kde je to možné a přispívá to k přehlednosti dokumentace, jsou regulativy uváděny společně pro více pozemků (pro tzv. regulační okrsky). V souladu s platnými zákonnými předpisy jsou regulativy uplatněny bez rozdílu pro celé zastavitelné území, všechny pro současně zastavěné území i pro území nezastavěné, ale zastavitelné (rozvojové). Podle potřeby je regulace pro jednotlivé plochy rozvojového území dále upřesněna a specifikována v grafické části dokumentace. • Regulace funkčního využití je stanovena jako výčet hlavního a ostatních obecně vhodných využití a podmínečně vhodných využití. • Regulace intenzity využití je stanovena pomocí koeficientů zastavěné plochy, koeficientů zeleně a podlažnosti. • Regulace prostorového a hmotového uspořádání je stanovena pomocí stavebních čar, regulativů výšky, tvaru střech a podlažnosti. • Dokumentace je doplněna o veřejně prospěšné stavby, o návrh územního systému ekologické stability (ÚSES) a o samostatnou zemědělskou přílohu s vyhodnocením požadavků na zábory zemědělského a lesního půdního fondu.
Závazné pokyny k věcnému řešení • Návrh je doplněn a upraven o změny, jež nastaly v řešeném území od zahájení prací na ÚPD, o nichž byl zpracovatel pořizovatelem informován. • Návrh zabezpečuje potřebnou ochranu urbanistických a architektonických hodnot v řešeném území jednak prostřednictvím regulativů, jednak vymezením území zvýšené regulace a návrhem ochranného pásma nemovité kulturní památky. • Regulační plán stanovuje v souladu s návrhem novely prováděcí vyhlášky k novelizovanému stavebnímu zákonu návrh lhůty aktualizace k roku 2015. • Návrh regulačního plánu redukuje počet druhů území a ploch podle jejich funkčního využití. Rozlišuje polyfunkční území, specifické účelové plochy a území a monofunkční plochy. Pro polyfunkční území stanovuje hlavní, obecně vhodné a podmínečně vhodné využití. • Regulační plán respektuje ve svých regulativech omezení vyplývající z průběhu ÚSES v řešeném území. • Byla upravena regulace funkčního využití pro lokalitu bývalého areálu PBH. • Do dokumentace byla převzata hranice současně zastavěného území podle katastrální mapy. • Ve výkresu číslo 2 – Regulativy intenzity využití, hmotová a prostorová regulace byl jako závazný prvek vyznačen systém veřejných pěších komunikací procházející bloky a
1
Zákon číslo 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších změn, včetně novelizace zákonem číslo 83/1998 Sb.
16
průchody v parterech obytných domů. V textové části je tento regulativ stanoven pro území zvýšené regulace I. stupně. • Vzhledem k tomu, že návrh památkové zóny zahrnující obytnou zástavbu ze 40. let nebyl dosud schválen, vymezuje regulační plán území zvláštní architektonické a urbanistické péče v rozsahu navrhované památkové zóny a stanoví pro ně zvláštní pravidla a regulativy pro územní rozvoj a stavební zásahy. • Regulační plán navrhuje ochranné pásmo nemovité kulturní památky Koldům a stanoví pro ně návrh zvláštních regulativů.
1.5 Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Regulační plán vytváří rámce pro zabezpečení trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Toho dosahuje regulací využití území, plošného a prostorového uspořádání a architektonického řešení se zvláštním důrazem na rozvojové plochy, plochy pro regenerační zásahy, ochranou kvalit architektonického prostředí a plným respektováním všech limitů vyplývajících z ochrany památek, ochrany přírody, ochrany nerostného bohatství a ochrany půdy, vod a ovzduší.
1.6 NÁVRH ZÁVAZNÉ ČÁSTI V textové části Regulačního plánu Litvínov – Střed města Litvínov jsou části navržené k vyhlášení jako závazné vyznačeny šedým podtiskem.
17
2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území je vymezeno VI.městským obvodem Litvínova. Je složeno z následujících základních sídelních jednotek (ZSJ) respektive urbanistických obvodů: kód ZSJ 08606 08607 08608 08605 31150
číslo urban. obvodu 004 (4-O) 005 (5-O) 006 (6-O) 003 (3-U) 023 (23-R)
název ZSJ / urbanistického obvodu Koldům Osada – jih Osada – sever Důl Pavel Zahrádkové osady Pavel
vymezení
Podkrušnohorská ulice, jižní okraj areálu Koldomu, Radčický potok Podkrušnohorská ulice, potok, východní část obytné zástavby, S.K.Neumanna hranice územního obvodu města, Podkrušnohorská ulice, kolem školy a garáží, okraj lesa, lesní cesta silnice I/27, oplocení rybářství, jižní a východní okraj hřbitova trať rychlodráhy, potok, okraj lesa, hranice územního obvodu města, silnice do Lomu I/27
Vlastní řešené území je svým rozsahem menší než vymezení těchto ZSJ. Rozloha řešeného území je cca 171 ha. K 6/12/1992 zde žilo 4670 obyvatel. Celý městský obvod Litvínov VI měl podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 5382 obyvatel.
3. SPECIFICKÉ CHARAKTERISTIKY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ A ZÁKLADNÍ PODMÍNKY OCHRANY HODNOT ÚZEMÍ 3.1 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA Litvínov leží na úpatí Krušných hor. Blízkost rozsáhlých přirozených lesních porostů na jejich svazích přispívá k atraktivnosti řešeného území pro bydlení. Množství a rozmanitost zelených rekreačních ploch v zázemí i na okrajích řešeného území je v celoměstském srovnání i ve srovnání s některými dalšími srovnatelnými městy Pokrušnohoří rozhodně nadstandardní. Jih řešeného území je produktem intenzivní exploatace těžbou uhlí a industriálního využití. Krajinný reliéf je přeměněn propady území v důsledku hlubinné těžby a v širšími zázemí povrchovou těžbou. Regenerace krajiny probíhá opožděně a pomalu. Přesto alespoň část takto přetvořené krajiny v bezprostředním zázemí zastavěné části řešeného území připadá v úvahu pro rekreační využití, zbývající část pak pro postupnou regeneraci a rekultivaci.
3.2 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY 3.2.1 POPIS ÚZEMÍ, MORFOLOGIE Řešené území se nachází v podhůří Krušných hor. Jedná se o jihovýchodní svah o průměrné svažitosti 1:20, který začíná na vrstevnici 445 m.n.m zprvu prudčeji (1:3) a poté pozvolněji klesá na kótu 315 m.n.m. Nejsevernější část území je v podstatě zalesněná rokle, na kterou navazuje již lesnatý horský terén. V nejjižnější části území přechází v mírně zvlněnou až rovinnou partii.
3.2.2 GEOLOGICKÉ POMĚRY Území se nachází na rozhraní dvou geologických jednotek. Krušnohorské oblasti, resp. její dílčí části krušnohorské krystalinikum a dílčí mostecké části podkrušnohorské pánve. Krystalinikum Krušných hor je nejstarší geologickou jednotkou území. Z hornin se zde vyskytují zejména ortoruly a megagranity patřící ke kateřinohorské klenbě. Mladší sedimenty patří třetihorní výplni severočeské hnědouhelné pánve a jsou zde zastoupeny mosteckým souvrstvím. Jsou to hlavně jíly, písky a uhelná sloj. Pokryvné útvary jsou zastoupeny zejména proluviálními písčitými štěrky, diluviálními jílovitými a písčitými hlínami, deluviofluviálními písčitými a jílovitými sedimenty v úzkých údolích potoků a rozsáhlými jílovitokamenitými a hlinitými navážkami.
3.2.3 KLIMATOLOGIE Část území se nachází v 1. klimatickém regionu (teplý, suchý). Část území se nachází ve 2. klimatickém regionu (teplý, mírně suchý). Průměrný roční úhrn srážek je 500 – 600mm. Průměrná roční teplota je 8 – 9oC. Litvínov se nachází v oblasti s častým výskytem inverzních stavů atmosféry, zvláště pak v nejnižších vrstvách. U krátkodobých přízemních inverzí s obvyklou výškovou mohutností 100 – 200 m nad terénem je průměrný počet dní s výskytem celoročně 46% doby, měsíčně se pohybuje v rozmezí od 22 do 61% doby. Střednědobé inverze v trvání 3 až 5 dní se nejčastěji vyskytují v podzimních a zimních měsících. Průměrný počet dní s inverzí tohoto typu je v zimním období 5-12% doby pro zbývající roční dobu jsou hodnoty značně proměnlivé (od 20-40%). Dlouhodobé inverze s dobou trvání 6-10 dní, výjimečně i déle se během roku vyskytují cca 2x ročně v zimním období.
3.2.4 PŘIROZENÁ RADIOAKTIVITA Podle studie Geoindustrie Proboštov (1990) je zhruba 50% území Litvínova zahrnuto do kategorie vysokého radiačního rizika, 25% do kategorie zvýšeného a 25% do nízkého až středního radiačního rizika. Hlavním faktorem je geologická stavba kvarterního pokryvu, který umožňuje prostup radioaktivního plynu radon (222 Rn). Pro přesnější údaje, které by ve svém důsledku mohly ovlivnit i charakter zástavby, by bylo nutné provést podrobný radonový průzkum.
3.2.5 HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY Povrchová i hlubinná těžba způsobila, že původní hydrogeologické poměry zde byly zcela změněny. Uvnitř pánve je zavodnění vázáno jak na vlastní sloj, jednak na písky a pískovce podložního souvrství. Horizont je dotován buďto ve výchozích partiích nebo prostřednictvím zavodnělých kvartérních sedimentů, z nichž jsou nejlépe propustné proluviální písečné štěrky. V nich se vytváří na nepropustném podloží jílů mosteckého souvrství souvislý horizont podzemní vody. V kvartérních sedimentech, terciérních sedimentech pánve a zejména v prostředí antropogenních navážek je podzemní voda silně mineralizovaná a často obsahuje zvýšené množství agresivně působících složek, zejména iontů SO4 - -. V horninách krystalinika je infiltrace a oběh podzemních vod umožněn pouze v rozvolněných povrchových partiích a na puklinách a tektonicky porušených zónách. Podzemní vody z tohoto prostředí a z pokryvných útvarů Krušných hor jsou mírně kyselé a mají nízkou celkovou mineralizaci s převahou iontů HCO3 - a Ca ++. Tyto podzemní vody jsou využívány jako zdroj pitné vody.
19
3.3 URBANISTICKÁ STRUKTURA Jednotlivá období zanechala na dnešní podobě města Litvínova i na samotné městské části Osada své otisky v podobě urbanistického a stavebního odkazu, nemovitých památek i sociální a ekonomické struktury. Převážná část obytného území je tvořena rozmanitou nabídkou bytové nízkopodlažní a středněpodlažní zástavby s čitelnou urbanistickou strukturou. Odlišná je jižní část řešeného území. Ta vykazuje v důsledku dřívější neujasněnosti rozsahu těžební činnosti a zásadně odlišných geologických podmínek značnou neuspořádanost a živelnost při umísťování řady aktivit a v utváření zástavby.
3.4 VÝCHOZÍ MOŽNOSTI ROZVOJE A BARIÉRY Hlavním fenoménem obvodu Litvínov – Osada je trvalé bydlení v rozmanitých nízkopodlažních formách, v těsné vazbě na centrální část města Litvínova. Obvod má kvalitní spojení hromadnou dopravou za vybavením a pracovišti mimo řešené území a relativně vysoký podíl občanského vybavení včetně nadmístního významu, zvláště ve sportovně rekreačních a kulturních funkcích. Nadmístní kulturní význam má areál Koldomu. Řešené území je silně zatížené škodlivými exhalacemi, zejména oxidem siřičitým ze spalování hnědého uhlí a polétavým prachem v ovzduší. Zdroje znečištění leží z velké části mimo území řešené regulačním plánem. Místními zdroji znečištění jsou zejména lokální topeniště a blokové kotelny využívající nekvalitní paliva. Znečištění z tohoto zdroje se v současné době radikálně snižuje přechodem na dálkové vytápění a ušlechtilejší paliva. Naopak roste znečištění z automobilové dopravy. Minimální územní rezervy a značně narušené životní prostředí jsou hlavními negativními faktory v území, jakož i limitující podmínky geologického podloží v jihovýchodní části území. Rozvoj lze uskutečnit: • na doposud nezastavěných plochách v atraktivní poloze • na neadekvátně, všechny nedostatečně nebo nevhodně využívaných plochách podél trasy tramvajové rychlodráhy • využitím podkrovních prostor ve stávající zástavbě Pro rozvoj lze využít relativně dobré obsluhy území infrastrukturními systémy schopnými absorbovat i zvýšené kapacity. Hlavní problémy současného využití • nevyhovující řešení křižovatky silnic I/27 a III/0138; šířkové a směrové vedení I/27 • prostorová neukončenost hlavního městského prostoru při konečné stanici tramvajové rychlodráhy • minimální příležitosti pro rozšiřování obchodu a služeb • neutěšená situace v oblasti dopravní obsluhy a dopravy v klidu (parkování a garážování) • nevyužívané a neudržované území kolem letního kina a Poustevnického potoka • neadekvátní, všechny pouze sezónní a jednoúčelové využití řady sportovních a rekreačních zařízení v areálu Koldomu včetně letního koupaliště • devastovaná území podél vodotečí a v okolí vodních ploch oprámů • enormní rozsah zahrádkářských kolonií, a to i v atraktivních místech potenciálně lépe využitelných (podél silnice III/0138). • ( Lesní školka Nisula je již územním plánem vymístěna do náhradní lokality v Chudeříně)
20
3.5 KRAJINNÉ PROSTŘEDÍ A URBÁNNÍ ZELEŇ Řešené území je ohraničeno lesním masivem jižního svahu Krušných hor na severu a souvislými plochami vysoké zeleně lesního charakteru na rekultivacích dolů na jihu a východě. Porosty na rekultivacích doplňují rozsáhlé plochy zahrádek na rekultivacích. Porosty na rekultivacích Stávající porosty lesního charakteru mají převážně nevhodnou skladbu – monokulturu klonového materiálu topolu. Místy se projevuje tendence k spontánní obměně druhového složení za porosty blízké přirozené skladbě. Tato tendence bude podpořena výchovnými zásahy s cílem obnovy kvalitního lesního porostu s převažující mimoprodukční, tj. ochrannou a rekreační funkcí. Systém zeleně v zastavěném území a jeho okolí Potenciální páteří systému zeleně v řešeném území je pás podél Poustevnického potoka. Tento pás vychází z lesního masívu na severu, zástavbou prochází podél obou břehů potoka, s rozšířením do parku v prostoru Citadely a hotelového domu. Na jižním okraji zastavěného území přechází do lesních porostů kolem vodní nádrže a pokračuje dál v extenzívním tvaru do porostů a zahrádek na rekultivacích. V příčném směru tvoří systém zeleně doprovodná zeleň podél hlavní ulice Podkrušnohorské s navazujícími menšími parkovými plochami (u loutkové scény, náměstí, park Dvořákova) a pás podél Radčického potoka mezi městským lesoparkem a parkem u Koldomu. Významný podíl zeleně tvoří zahrady u individuálního bydlení a sídlištní zeleň.
3.6 ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Chemické znečištění půdy Z celoplošného hlediska dochází k znečišťování půdy stopovými prvky, zejména těžkými kovy z mnoha zdrojů; především ze spalování tuhých, kapalných a plynných paliv, automobilové dopravy, z bodových průmyslových zdrojů znečištění a komunikací. Tento vliv je patrný zejména v pruzích šířky 20-30 m od okrajů komunikací. Znečištění vod Z tohoto hlediska je situace poměrně příznivá. Celé území je odvodněno oddílným systémem kanalizace. Splašková kanalizace je zaústěna do čistírny odpadních vod v Chemických závodech Litvínov. Odpadní vody mají běžný charakter splašků produkovaných v obytném území, ke zvláštnímu znečištění v území nedochází. Územím protékají potoky Poustevnický (od úpatí Krušných hor směrem na jih), který se vlévá do Radčického (z východu od Koldomu). Potoky jsou částečně zakryty a je do nich zaústěna dešťová kanalizace. Tím dochází ke znečišťování zejména splachy z komunikací. Vzhledem k poloze posuzované lokality na úpatí hor k vyššímu znečištění dochází až mimo řešené území. Znečištění ovzduší Na celkovou situaci znečišťování ovzduší má vliv působení stacionárních zdrojů, jak v řešeném území, tak i v jeho okolí a rovněž emise z dopravy. Úroveň rozptylových podmínek je pak ovlivněna směrem a intenzitou převládajících větrů a morfologií terénu. Z těchto hledisek je situace příznivější v severní výše položené, svažité části území.
4. VAZBY ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ NA ŠIRŠÍ OKOLÍ A OSTATNÍ 21
ČÁSTI OBCE 4.1 URBANISTICKÉ VZTAHY V urbanistických vztazích je především patrná úzká návaznost prostorová a funkční řešeného území k ostatním částem Litvínova (zvláště k části Litvínov-střed) a důležitá vazba na Loučnou, jakožto východní součást pásového uspořádání Litvínovské městské aglomerace. Vztahy na Meziboří, Louku u Litvínova a Lom jsou méně výrazné, neboť se tato sídla silněji váží k centrální části Litvínova. Regionální vazby jsou především na prostor Mostu respektive na území mezi Mostem a Litvínovem. Širší regionální vztahy jsou na celý prostor severočeské části Podkrušnohoří. Pracovištní atraktivita řešeného území v širších vztazích je minimální. Pracovní příležitosti ve výrobním sektoru jsou umístěny mimo město v těžbě a v chemickém a energetickém průmyslu. Obslužná atraktivita je zastoupena především základní občanskou vybaveností. Nadmístní význam má Litvínov – Osada v kulturních a sportovně rekreačních zařízeních.
4.2 DOPRAVNÍ VZTAHY Dopravní vztahy ve vztahu k dalším centrům zajišťují: • tramvajová rychlodráha do Mostu přes areál Chemických závodů v Záluží s ukončením v těžišti řešeného území • silnice I/27 Most – Záluží – Litvínov – Lom – Osek pro tranzitní dopravu • silnice III/0138 jakožto páteřní komunikace východní části městské aglomerace. Místy omezené technické parametry silnice I/27 a její komplikovaný průjezd Lomem se promítají do zvýšeného zatížení silnice III/0138 procházející hustě zastavěnou částí Litvínova VI.
4.3 VZTAHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Technická infrastruktura je navázána na celoměstské systémy města Litvínova a na širší regionální infrastrukturální systémy. Zásobování vodou je zajištěno z úpravny Meziboří a vodojemem u Koldomu. Řešeným územím procházejí dva řady z Flájí: DN 500 pro Most a DN 2x600 pro Teplice. Odvodnění je zajištěno oddílnou soustavou. Splaškové vody jsou odváděny do čistírny odpadních vod v Chemických závodech. Dešťové vody jsou odváděny do Radčického potoka. Zásobování elektrickou energií je zajištěno z transformovny Litvínov. Vedení nadřazených soustav velmi vysokého a vysokého napětí řešeným územím neprochází, ani není v řešeném území sledováno jako záměr. Zásobování plynem. Území je napojeno na rekonstruovaný vysokotlaký plynovod DN 200 Litvínov – Janov napojený na řád DN 300 Ústí nad Labem – Osek. Zásobování teplem. Rozhodující podíl řešeného území se napojuje na dálkový horkovod z teplárny Komořany.
22
5. NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE Regulační plán předpokládá v souladu s územně hospodářskými zásadami růst počtu trvalých obyvatel o cca 600-700 využitím vnitřních rezerv v území a změnou funkčního využití části území.
5.1 Obecné urbanistické zásady Koncepce regulačního plánu respektuje a dále rozvíjí stávající funkční a prostorový organizační a kompoziční koncept řešeného území. Předpokládá především jeho dotvoření, intenzifikaci a regeneraci. Návrh regulačního plánu respektuje úlohu řešeného území v městské aglomeraci Litvínova. Využívá blízkosti atraktivních funkčních aktivit centra (obchodních, zdravotnických, školských, atd.), avšak zároveň přispívá k posílení svébytnosti této části zvláště v oblasti bydlení, rozsáhlých rekreačních a sportovních aktivit s celoměstským významem a relativně dobrých podmínek pro rozvoj komerčních aktivit a nerušící výroby. Navržené rozvojové plochy uvnitř řešeného území zásadně neovlivní strukturu jeho dnešní zástavby co do funkčního i prostorového uspořádání, ani zásadně nezmění úlohu této městské části v organismu města. Jižní část řešeného území navazující na ulici S.K. Neumanna v úseku jižně od křížení s rychlodráhou je koncipována jako rozvojový prostor pro obslužné funkce. Posílení sportovně rekreačních aktivit v okolí Koldomu je dalším faktorem pro užší provázání vztahů obvodu s celým městem. Do koncepce rozvoje celého města Litvínova vstupuje řešení regulačního plánu vnějšími vazbami dopravního řešení a zeleného koridoru pro pěší, turisty a cyklisty mezi centrem města a oblastí Koldomu.
5.2 Prostorové uspořádání a kompoziční principy P1. Jako hlavní prostorovou kompoziční osu urbanizovaného území rozvíjet Podkrušnohorskou ulici. Na této ose podporovat zpevnění a posilování řetězce jasně vymezených a opticky propojených prostorů • u zaústění ulice S.K.Neumanna • náměstí u Citadely včetně rehabilitovaného prostoru u smyčky tramvajové rychlodráhy – při respektování stavby supermarketu BILLA po dobu životnosti objektu • u základní školy • před Koldomem. P2. Kolmo na hlavní osu řešeného území rozvíjet koridor zelených prostorů sledujících Poustevnický potok, opřený o lesní masiv Krušných hor na severu a o postupně lesnicky rekultivovaná území bývalé těžby na jihu. Jako součást tohoto koridoru bude založen městský park na místě části ploch Lesního závodu, s navázáním na zpřístupněné okolí oprámu. P3. Jižní okraj stávajícího obytného území vymezit a zhodnotit zeleným pásem propojeným se středem Litvínova a ústícím přes krajinářsky zhodnocený areál rekreace a sportu u Koldomu do lesního masivu Krušných hor. P4. Zahájit kultivaci jižního úseku silnice III/0138 na městskou třídu. Jako opěrné body této proměny využít revitalizaci areálu dnešního PS Most s následnou možností rozvoje na jih a rozvojového území s funkcemi nadmístního významu u dnešní křižovatky se silnicí I/27. P5. Udržet vyrovnanou hladinu zástavby v jednotlivých částech řešeného území, se stavebními dominantami Koldomu a Citadely. Zachovat a podtrhnout solitérní působení 23
Koldomu vyloučením výstavby nadzemních objektů v jeho sousedství a v hlavních pohledových osách a omezením výšky zástavby v širším okolí. P6. Nadále důsledně respektovat jednotné prostorové utváření zástavby v jednotlivých urbanistických souborech.
5.3 Zásady funkčního využití pozemků F1. Současná území pro bydlení budou dále rozvíjena podle charakteru zástavby začleněním do obytných území BM, BC a smíšených území SM a KP. Regulací budou vytvořeny vstupní podmínky pro zkvalitnění bydlení a využití možných rezerv. F2. Nabídka nových rozvojových ploch pro bydlení bude zajištěna pro rodinné domy převážně v lokalitě Důl Pavel II u ulice V březinkách. Další potřeba nových bytů bude zabezpečena využitím podkroví stávajících bytových domů a místní přestavbou areálu Levodur v prodloužení Vrchlického ulice. Po zrušení dobývacího prostoru Louka se pro rozvoj trvalého bydlení vymezí území dočasných zahrádkových kolonií, na základě podrobnější urbanistické studie. F3. Zařízení veřejného občanské vybavení v řešeném území jsou uvažována jako územně i kapacitně stabilizovaná, s možností dílčích úprav a využití ploch v obytných a smíšených územích. F4. Umožní se úprava funkčního využití zástavby podél Podkrušnohorské silnice a zčásti podél ulice S.K. Neumanna na smíšené území s bydlením městského typu a smíšené městské obslužné a obytné území. Nové rozvojové plochy pro obslužné funkce centra se nacházejí při Podkrušnohorské silnici u Citadely a jihovýchodně od III. základní školy. F5. Budou vytvořeny podmínky pro celkovou regeneraci území v okolí trasy tramvajové rychlodráhy a jižního úseku silnice III/0138 s cílem zásadně proměnit přístupnost a funkční využití území. F6. Budou vytvořeny podmínky pro rozšíření a doplnění areálu v širším okolí Koldomu o sportovní a rekreační aktivity volného času s cílem dosáhnout celoročního využívaní, vyšší intenzity využití a rozmanitosti. F7. Bude založen prostorový systém veřejné zeleně sledující vodoteče obou potoků procházejících řešeným územím. Zabrání se devastaci volných ploch v těchto polohách a jejich stavebnímu využití. V takto vytvořených „zelených koridorech” bude umožněn rekreační pěší a cyklistický pohyb mezi centrem města a sportovně rekreačními aktivitami v okolí Koldomu, příměstskými lesy severně a přírodnímu koupališti jižně od Koldomu. F8. Jako plocha vnitroměstské veřejné zeleně bude po dožití objektu BILLA kultivováno náměstí před Citadelou. Po dobu životnosti objektu BILLA je třeba alespoň maximálně ozelenit stávající volné plochy v této lokalitě, a to i včetně plochých střech.
5.4 Zásady pro řešení dopravy a přístupu ke stavbám D1. Všechny nově budované nebo rekonstruované pěší trasy v uličním profilu budou 24
2
zásadně řešeny jako bezbariérové . D2. Hierarchizovat místní komunikace a rozšířit počet zklidněných obslužných komunikací v území určeném pro čistě obytné využití. D3. Zabezpečit bezkolizní napojení zastavěných ploch v jižní části řešeného území od silnice III/0138 i od I/27 (obzvláště nový vstup do Lesního závodu). D4. Jako součást záměru zlepšit parametry a průjezdnost celé silnice I/27 připravit zásadní změnu uspořádání křižovatky u čerpací stanice s cílem dosáhnout lepšího vztahu městských páteří ulice Lomské a III/0138 směr S.K.Neumanna. D5. Bude zajištěna dostatečná nabídka ploch pro dopravu v klidu pro veřejnost obecně, pro jednotlivé komerční i nekomerční aktivity i pro odstavování vozidel rezidentů. Pro výhledové potřeby garážování rezidentů budou zajištěny územní rezervy ve vnitroblocích bytových domů pro podzemní garážovací objekty. Parkování a garážování aut uživatelů (bydlících, zákazníků, zaměstnanců a dodavatelů) u nově budovaných staveb a u komerčních zařízení jsou jejich majitelé či jejich uživatelé povinni zajistit především na vlastním pozemku, mimo veřejnou komunikaci. Pokud to není možné a prostorové poměry to umožní, lze zřídit právo užívat vyhrazené místo na veřejném pozemku majiteli za úplatu. D6. Zamezit vzniku dalších ploch s provizorii garáží. U stávajících areálů odstranit jejich největší funkční a estetické závady minimalizací vjezdů, optickým oddělením od okolí. D7. Zachovat stávající osnovu sítě MHD s předpokladem prodloužení tratě autobusů MHD až ke koupališti s novými zastávkami u III. základní školy a novým umístěním zastávek autobusů a tramvají v návaznosti na navrženou korekci smyčky tramvají. D8. Vytvořit územní předpoklady pro zmírnění stávajících konfliktů provozu tramvajové rychlodráhy s obytnou funkcí a provozem na obslužných komunikacích: okolí Jedličkovy ulice, konečná rychlodráhy. Racionalizovat územní nároky kolejiště na konečné stanici.
5.5 Zásady pro technické vybavení T1. Dosáhnout zokruhování zásobovací soustavy vodovodu. T2. Zajistit odvod splaškových odpadních vod z jihozápadní části a z oblasti Koldomu pomocí čerpání. T3. Využít dálkového horkovodu z Komořan k vytápění zejména vícepodlažních objektů a areálů výroby, služeb, administrativy a obchodu. U lokalit s menší intenzitou využití a ve větší vzdálenosti od horkovodu dokončit převod vytápění na paliva méně znečišťující životní prostředí, především plyn. T4. Pro rozhodování o způsobu zásobování území teplem budou dodržovány preferenční principy v souladu s územním eneretickým generelem
2
Vyhláška číslo 174/1994 Sb., o obecných technických podmínkách zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
25
6. REGULAČNÍ PRVKY PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ Pro uspořádání řešeného území jsou stanoveny regulativy • obecné, užívané v celém řešeném území • pro funkční využití • pro intenzitu využití • pro hmotovou a prostorovou regulaci • zvláštní, užívané pro specifická území • pro architektonicky a urbanisticky významná území • pro navrhované ochranné pásmo nemovité kulturní památky Koldům. Příslušný orgán vydá územní rozhodnutí nebo stavební povolení jen tehdy, vyhovuje-li navrhované využití předmětného objektu nebo pozemku všem relevantním regulativům. Znění jednotlivých regulativů je obsaženo v části Chyba! Nenalezen zdroj odkazů..
6.1 Vymezení užívaných pojmů Pro účely tohoto regulačního plánu jsou pojmy užívané v regulaci definovány takto: Blok – Územní celek tvořený prostorově souvisejícím souborem pozemků a/nebo parcel, popřípadě jediným pozemkem/ parcelou, vymezený veřejnými prostranstvími, vnější hranicí humen, popřípadě hranicí lesa nebo vodní plochy. Blok je v regulačním plánu identifikován číslem bloku. Pro účely regulace může být blok dále dělen na části. K identifikaci a vymezení bloků slouží vložené grafické schéma. Doprovodné stavby – Drobné stavby a jednotlivé garáže na pozemku mimo stavbu hlavní, pro kterou je definováno funkční využití.
6.1.1 Pojmy vztahující se k využití pozemků Hlavní využití – Určuje charakter území. Jakékoliv jiné nežli hlavní využití nesmí svými účinky (například hlukem, exhalacemi, nároky na dopravní obsluhu) překročit limity dané obecnými předpisy a normami vztahujícími se na hlavní využití. Případné funkční a prostorové kolize je tedy třeba řešit především s ohledem na hlavní využití. Ostatní obecně vhodné využití – Funkce, které za předpokladu vyhovění obecným předpisům a normám, zejména při bezkoliznosti s hlavním využitím, nejsou důvodem k nevydání souhlasného územního rozhodnutí. Podmínečně vhodné využití – Funkce, jejichž přípustnost vzhledem k uvažovanému zatížení území a s ohledem na konkrétní situaci posoudí příslušný schvalující orgán. Přitom zejména uváží, zda by připuštění předmětného využití v konkrétních podmínkách místa a času nemělo negativní důsledky na kvalitu životního prostředí okolního území, na jeho dosažitelnost a obsluhu, na jeho dobrou pověst, na hodnotu nemovitostí v okolí a na prosperitu podniků a živností v okolí. V územním rozhodnutí nebo ve správním aktu, jenž územní rozhodnutí nahradí, se mohou stanovit doplňkové omezující podmínky využití (například maximální přípustná kapacita zařízení, závazný režim pro zásobování, časové omezení provozních hodin apod.), tak, aby nebylo schvalované využití na újmu hlavnímu využití v daném území. Nepřípustné využití – využití, jež nelze na daném pozemku ani výjimečně připustit.
6.1.2 Pojmy vztahující se k plošnému a prostorovému uspořádání Míra stability – podle míry stability se rozlišují jednotlivé bloky popřípadě jejich části na 26
• S – stabilizované – nejsou určeny k zásadní změně funkčního využití ani k zásadnímu nárůstu intenzity využití • I – vhodné pro intenzifikaci stávajícího využití • R – rozvojové – určeny ke změně funkčního využití • DOČ – dočasné využití, s předpokladem pro transformaci ve vzdáleném výhledu. Nadzemní podlaží – Podlaží, která nemají úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem budovy. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.4 Zastavěná plocha nadzemní části stavby (dále též: zastavěná plocha) – plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny. Veškeré údaje, pokud není výslovně uvedeno jinak, se vztahují k jednotlivým pozemkům v bloku (nebo jeho části), a to jak k jejich stavební části, tak i k zahradám či jiným kulturám, které ke stavebním pozemkům přiléhají, s nimi provozně i prostorově souvisejí a jsou s ním užívány jako jeden celek. V případě nové výstavby musí všechna kriteria být splněna současně. U stávajících staveb budou regulativy užity při posuzování stavebních a/nebo jiných rozvojových záměrů v územním a stavebním řízení jako kriterium pro příslušné rozhodnutí.
6.2 Použité regulační prvky 6.2.1 Využití pozemků V řešeném území jsou vymezeny následující druhy polyfunkčních území, specifických účelových ploch a území a monofunkčních ploch: Regulativy funkčního využití ploch stanovené územním plánem města Litvínova regulační plán specifikuje a upřesňuje pro jednotlivé regulované okrsky, vzniklé aglomerací jednotlivých regulovaných pozemků podle jejich využití. Regulační plán používá těchto kategorií funkčních ploch: Současně zastavěné území SC smíšené plochy městského centra SM plochy smíšeného městského území BC plochy pro bytovou výstavbu (bydlení městského typu v bytových domech) BM plochy bydlení městského typu v nízkopodlažní zástavbě (rodinných domech) OV občanská vybavenost – v regulačním plánu specifikována na: • VV plochy veřejného vybavení (se specifikací využití) • KP plochy komerčního vybavení (obchod, administrativa) SP komerčně obchodní plochy (velkoplošné prodejny) PV plochy průmyslové výroby VS plochy řemeslné výroby a služeb SR plochy pro tělovýchovu a sport D plochy dopravy G plochy pro garáže osobních vozidel TP plochy technického vybavení ZO plochy zahrádkářských osad PZ1 plochy parkové rekreační (s dočasnými jednoduchými stavbami) Rozdělení občanského vybavení na složku veřejného vybavení a plochy pro komerční využití je z hlediska praktických potřeb regulace územního rozvoje v tržní ekonomice velmi potřebné. 27
Nezastavitelné plochy v současně zastavěném území V vodní plochy PZ plochy parkové zeleně (veřejné parky) LPF pozemky určené pro plnění funkce lesa (PUPFL) NZ plochy nízké a vysoké zeleně – v regulačním plánu specifikována na: • Z2 plochy nízké a rozptýlené zeleně - maloplošná zeleň • Z3 plochy nízké a rozptýlené zeleně - izolační zeleň a doprovodná zeleň podél vodotečí Z5 plochy vyhrazené a veřejně přístupné obytné zeleně Plocha Z5 je vyčleněna z obytných nebo smíšených funkčních ploch podle Územního plánu města Litvínova. Plochy mimo současně zastavěné území V řešeném území se plochy mimo současně zastavěné území nevyskytují. Přehled hlavních, přípustných a podmíněných využití jednotlivých funkčních ploch specifikovaný podle Územního plánu města Litvínova je uveden v části 6.5.
28
6.2.2 Plošné a prostorové uspořádání pozemků Podlažnost – Počet nadzemních podlaží. Pokud se počet nadzemních podlaží v různých částech stavby liší, uvádí se vždy největší počet nadzemních podlaží dosažený jednom místě stavby při přilehlé veřejné komunikaci. Pokud je stavebně upraveno k účelům využití podkroví o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, považuje se za zvláštní druh nadzemního podlaží: v podlažnosti je uváděno zvlášť, jeho zastavěná plocha a obestavěný prostor v započitatelné části jsou započítávány spolu se zastavěnou plochou a obestavěným prostorem ostatních nadzemních podlaží. Koeficient zastavěné plochy (KZP) – Poměr mezi součtem výměr zastavěných ploch nadzemních částí všech nadzemních staveb na pozemku k výměře tohoto pozemku. Výška stavby – Největší výška nadzemní části stavby nad průměrnou úrovní původního terénu ve styku s lícem stavby. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích budovy. Koeficient zeleně (KZ) – Podíl nezpevněných ploch na rostlém terénu pokrytých zelení na pozemku k výměře tohoto pozemku. V případě výsadby stromů na rostlém terénu v rámci zpevněných ploch lze za každý strom započíst navíc k ploše nezpevněných ploch pokrytých zelení: 10m2 – u stromu s malou korunou s vegetační plochou stromu min. 2m2 25m2 – u stromu se střední korunou s vegetační plochou stromu min. 4m2 50m2 – u stromu s velkou korunou s vegetační plochou stromu min. 9m2. Zápočet této zeleně v rámci zpevněných ploch do KZ nesmí překročit 25% z nezpevněných ploch na rostlém terénu pokrytých zelení. V případě zeleně na umělém terénu (například na střeše podzemních garáží) se započítá jen ta část zelených ploch, kde vrstva zeminy dosahuje alespoň 0,4m. Zápočet zeleně na umělém terénu do KZ nesmí překročit 50% z celkových započítaných ploch zeleně na pozemku. O způsobu zápočtu ostatní zeleně do KZ (například vegetace na střechách, terasách a popínavá vegetace na fasádách) rozhodne v konkrétních sporných případech Odbor rozvoje města MěÚ Litvínov. Stavební čára vnější – rozhraní vymezující zastavění bloku vůči vnějšímu okolí, zpravidla směrem do veřejného prostranství. Rozlišuje se stavební čára • U – uzavřená – rozhraní souvisle a úplně v celé své délce zastavěné • O – otevřená – zastavění přerušitelně v celé své délce zastavěné • Z – závazná – rozhraní, jež zástavba musí dodržet v celém svém průběhu (nesmí nikde ustupovat) • N – nepřekročitelná – rozhraní, jež zástavba nemusí dodržet v celém svém průběhu (nesmí však být překročeno směrem ven, zpravidla do veřejného prostranství). Stavební čára vnitřní – nepřekročitelné vymezení zastavění směrem dovnitř bloku nebo jeho části. Tvar střech • SE – sedlová, popřípadě valbová či polovalbová, obecně • SO – sedlová, popřípadě valbová či polovalbová, s hřebenem orientovaným rovnoběžně s přilehlou komunikací • SŠ – sedlová, popřípadě valbová či polovalbová, s hřebenem orientovaným kolmo na přilehlou komunikaci • PL – plochá. Vikýře v šikmých střechách se připustí pouze v celkové šíři nepřesahující 1/3 (jednu třetinu) celkové délky příslušného průčelí. Zřizování širokých vikýřů se obecně 29
nedoporučuje. Sklon střech je vyjádřen ve stupních jako střední hodnota (například 35), kde se obecně připustí odchylka o +/- 5°, výjime čně až o 10°. Týká se sklonu hlavní st řešní roviny, všechny u střechy s hřebenem orientovaným rovnoběžně s přilehlou komunikací v průčelí do ulice, přičemž je doporučeno dodržet týž sklon i v průčelí do vnitrobloku; u střechy s hřebenem orientovaným kolmo na přilehlou komunikaci se regulativ sklonu střech týká obou střešních rovin.
6.3 Regulační prvky architektonického řešení K uchování charakteru architektonicky a urbanisticky významné části řešeného území jsou v Litvínově – Osadě vymezena území zvýšené regulace.
6.3.1 Území zvýšené regulace Území zvýšené regulace je rozlišeno do I. a II. stupně. Vymezení jednotlivých stupňů území a regulativy pro tato území jsou obsaženy v části 6.6.1.
6.3.2 Ochranné pásmo nemovité kulturní památky Koldům Pro ochranné pásmo kulturní památky Koldům jsou navrženy tři zóny. Vymezení jednotlivých stupňů území a návrh regulativů pro tato území jsou obsaženy v části 6.6.2.
6.3.3 Zvláště významná průčelí Zvláště významná průčelí jsou vymezena v zóně zvýšené architektonické regulace a v ochranném pásmu nemovité kulturní památky Koldům. Přesné vymezení zvláště významných průčelí je uvedeno v části 6.6.3.
6.4 Prvky územního systému ekologické stability Regulační plán přebírá řešení ÚSES z platného Územního plánu města Litvínova. Popis prvků ÚSES v území řešeném regulačním plánem je obsažen v části 7.3.
30
6.5 REGULATIVY – Obecná regulace Veškeré údaje obecné regulace, pokud není výslovně uvedeno jinak, se vztahují k pozemkům sdruženým v regulovaných okrscích v bloku (nebo jeho části), a to jak k jejich stavební části, tak i k zahradám či jiným kulturám, které ke stavebním pozemkům přiléhají, s nimi provozně i prostorově souvisejí a jsou s ním užívány jako jeden celek. V případě nové výstavby musí všechna kriteria být splněna současně. U stávajících staveb budou regulativy užity při posuzování stavebních a/nebo jiných rozvojových záměrů v územním a stavebním řízení jako kriterium pro příslušné rozhodnutí.
6.5.1 FUNKČNÍ PLOCHY A JEJICH VYUŽITÍ Regulace přípustného a podmíněného využití funkčních ploch respektuje regulativy územního plánu obce Litvínova. Tabulka má informativní charakter; přesné znění regulativů obsahuje Územní plán města Litvínova.
využití
funkční plocha SC OV SM BC BM * VV+KP
SP
PV
VS SR
D
Bydlení rodinné domy obecně rodinné domy volně stojící dvojdomky a rodinné domy skupinové bytové domy
? +
+
bytové domy s integrovaným občanským a technickým vybavením
veřejné občanské vybavení veřejné občanské vybavení obecně předškolní zařízení zdravotnická zařízení sloužící obyvatelům lokality domy s pečovatelskou službou obchod, veřejné stravování a ubytování komerční občanské vybavení obecně maloobchodní jednotky do 20m2 odbytové plochy maloobchodní jednotky do 100m2 odbytové plochy maloobchodní jednotky do 200m2 odbytové plochy maloobchodní jednotky do 1000m2 odbytové plochy samostatné obchodní jednotky přes 1000m2 prodejní plochy
+
+
+
?
?
?
?
?
?
? ? ? +
+
+ +(P)
? +(P)
+ 31
G
TP ZO
PZ 1
využití
funkční plocha SC OV SM BC BM VV+KP *
smíšený supermarket, prodej potrav. zboží max. 2/3 prodejní plochy
SP
PV
? ?
nepotravinový supermarket veřejné stravování do 50 míst veřejné stravování ubytovací zařízení do 45 míst
+(P)
VS SR
D
G
TP ZO
PZ 1
?
? ? ?
?
sport a tělovýchova objekty pro sport a tělovýchovu plochy pro sport a tělovýchovu
+
+
+ +
?
řemesla a služby řemeslnické dílny a služby obecně řemeslnické dílny a služby přímo související s hlavním využitím služby obecně řemeslnické dílny a služby do 80m2 řemeslnické dílny a služby do 120m2 hlavní plochy řemeslnické dílny a služby do 1000m2 hlavní či prodejní plochy technické vybavení technické vybavení obecně technické vybavení pro lokalitu technické vybavení místního významu plochy a zařízení pro dopravu dopravní plochy obecně dopravní plochy a zařízení pro lokalitu dopravní plochy a zařízení místního významu garáže motorových vozidel garáže osobních vozidel Výroba průmyslová výroba výrobní a skladové areály
?
+
?
?
?
?
?
+ +
+(P)
? ?
? ?
? ?
?
?
?
?
?
?
?
?
? ?
? ?
?
?
? ? + ? 32
?
?
?
?
využití Parková zeleň
funkční plocha SC OV SM BC BM VV+KP * +
+
+
+
?
SP ?
PV
VS SR
D
?
Vysvětlivky značek + ? (P) *
hlavní využití přípustné využití podmíněné využití nepřípustné využití pouze v 1. nadzemním podlaží nebo v 1. podzemním podlaží domů Územní plán města Litvínova odkazuje na upřesnění regulace funkčního využití ploch SC v Regulačním plánu Litvínov-střed
33
G ?
TP ZO
PZ 1 +
6.5.2 Prostorová identifikace bloků a jejich částí podle zařazení do území a ploch funkčního využití území/ plocha
ZSJ/ UO
čísla bloků (částí bloků)
BM
005 006
006
4-3, 9-3, 11-1, 13-4, 50-2, 50-3 21-1, 21-2, 21-3, 21-4, 21-6, 21-7, 21-8, 21-9, 23-1, 23-2, 23-3, 23-4, 23-5, 236, 23-7, 23-8, 23-9, 23-10, 24-1, 24-2, 27, 30-1, 30-3, 30-7, 30-8, 30-9, 31-1, 312, 31-3, 31-4, 31-5, 31-6, 31-7, 32-1, 32-3, 32-4, 32-5, 32-6, 32-7, 32-8, 32-9, 32-10, 34-1, 34-2 61-3, 61-5, 61-7, 61,8 54-3, 54-4, 54-5, 55-1*, 55-2*, 55-3*, 55-4*, 55-5*, 55-6*, 55-7*, 55-8*, 57-3, 574, 58-1, 58-2, 58-3, 58-4 (část), 58-7, 60-10, 60-11, 60-12, 65-1 4-1, 4-2, 6-2, 6-3, 7-1, 7-2, 7-3, 9-1, 9-2, 10-1, 11-2, 11-4, 12-1, 12-2, 13-1, 481, 48-2, 48-3, 48-5, 49-2, 20-1, 20-2, 22, 25-1, 25-2, 25-3, 35-1, 35-2, 35-3, 37-1
004
41-1, 41-2, 41-3
005 006
5-1, 5-2, 6-1, 7-4, 9-4, 10-2, 13-2, 14, 15-1, 15-2, 15-3, , 49-1 16-1, 16-2, 19-2, 19-5, 24-3, 32-2, 30-2, 30-4, 30-5, 35-4, 37-3,
004 005 006
2-2 (část) 1-1, 1-2, 16-3, 34-3, 37-4, 50-1
005 006 003 023
30-8 61-1, 62-1 53-1, 53-2, 53-3, 53-5, 56-1, 56-2, 56-3
SR
004 006 023
45-1, 45-2, 45-3, 47-1, 47-4, 47-5, 47-6, 47-7, 47-8, 47-9 19-3, 30-1, , 30-3 57-2, 57-5, 60-7
VV
005 006
12-1, 48-4 19-4, 37-2
TP
003 006
61-2 31-8 (vodojem Litvínov VI), 56-4
D
004 005 006 003 023
40, 47-2 2-2 (část) 37-4 (část), 19-1 (část), 57-1 (část, dočasně) 61-4 53-4, 58-5
ZR
004 005 006 023
42, 43, 47-7 1-1A, 1-1B, 2-1, 3, 8, 9-5, 10-3, 11-3, 13-3, 13-5, 15-4, 15-5, 17, 18 19-1 (část), 29, 36, 38 57-6, 59-6
LPF
004 005 006 023
39, 46 50-4 26, 28, 30-7, 30-11 54-1, 54-2, 59-1, 59-4, 59-9, 60-2(část), 60-6, 60-8, 60-9, 60-12, 65-2, 65-3
003 023 BC
SM
KV
VS
005
34
území/ plocha
ZSJ/ UO
čísla bloků (částí bloků)
ZO
004 023
Z3
003 006 023
47-3 55-1(doč.), 55-2(doč.), 55-3(doč.), 55-4(doč.), 55-5(doč.), 55-6(doč.), 557(doč.), 55-8 (doč.), 55-10, 59-2, 59-3, 59-5, 59-7, 59-8, 60-1, 60-2, 60-3, 60-4, 60-5 56-5, 62-2 30-6, 33-1, 33-2 55-9, 56-4, 57-7, 58-4 (část), 58-6
• = výhledové využití
6.5.3 Polyfunkční území Využití pozemků v polyfunkčních územích Pro stanovení hlavního, obecně vhodného a podmínečně vhodného využití jednotlivých druhů polyfunkčních území se využije tabulka na následující straně.
6.5.4 Specifické účelové plochy a území Využití specifických účelových ploch a území je stanoveno konkrétně pro každou lokalitu. Specifické plochy pro veřejné vybavení (VV) ZSJ/ UO 005 006
číslo bloku
specifikace využití
12-1
mateřská škola nebo jiné veřejné školské, zdravotnické nebo sociální zařízení mateřská škola nebo jiné veřejné školské zařízení základní škola nebo jiné veřejné školské zařízení
19-4 37-2
Specifické plochy pro technické vybavení (TP) V řešeném území se jedná o vodojemy Litvínov VI a Koldům. Specifické dopravní plochy (D) ZSJ/ UO 004 006 003 023
číslo bloku
specifikace využití
40 47-2 19-1 (část při Gorkého ulici) 37-4 (severní část) 61-4 53-4 57-1 58-5
veřejné parkoviště a obratiště autobusů garáže garáže garáže garáže garáže dočasné garáže garáže
Návrh počítá s umístěním podzemních garáží v rámci těchto bloků polyfunkčních území BC, SM a KP a ploch ZR: 4-1, 4-2, 7-1, 7-2, 7-3, 10-1, 11-2, 14, 15-1, 20-2, 35-1, 35-2, 35-3, 354, 42.
35
Zeleň v doplňkové funkci území/ plocha BM
BC SM KP
VS
VV SR
charakteristický typ zeleně
orientační podíl zeleně v bloku
• obytná zeleň u individuálního bydlení – soukromé zahrady se zdůrazněnou rekreační a dekorativní funkcí, s doplňkovým užitkovým využitím. • sídlištní obytná zeleň – parkově upravené plochy otevřených obytných bloků. • předzahrádky – typickým prvkem v zeleni Litvínova jsou předzahrádky, které tvoří víceméně souvislý systém zelených pásů podél obytné zástavby, zvýrazněný stříhanými živými ploty. • zeleň vyhrazeného charakteru má omezené zastoupení; zčásti se jedná o založené sadovnické úpravy v rámci areálů, zčásti o spontánní porosty na zbytkových plochách uvnitř těchto areálů; zeleň u vnitřního obvodu areálu má izolační funkci. • parkově upravené plochy vymezené zpravidla oplocením areálu (školy, zdravotnického zařízení všechny). • vyhrazená zeleň sportovišť a koupaliště – sadovnicky upravené plochy s převahou nízké zeleně • travnaté porosty se sportovním a rekreačním využitím.
50 – 70%
BC: cca 50% SM: 20 – 55% KP: cca 20%
cca 10%
cca 50 – 70% cca 70 – 90%
cca 30%
TP Plochy zeleně ZR – parky a parkově upravené plochy
• souvislé plochy parkově upravené veřejné zeleně s vyrovnaným zastoupením různých porostních prvků, se zahradnickým detailem a prvky zahradní architektury. Tvoří hlavní část systému zeleně v zastavěném území • veřejná zeleň maloplošná –drobné parkově upravené plochy jako součást veřejných prostranství v zastavěném území, které doplňují systém zeleně a doplňují parter města o přírodní složku. LPF – lesy • lesy a porosty lesního charakteru – porosty vysoké zeleně založené a udržované lesnickým způsobem • lesopark – vymezená plocha lesního porostu v kategorii účelového lesa s převažující rekreační funkcí. Pro hospodaření a užívání pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazených do pozemků určených pro funkci lesa (PUPFL) patří příslušná ustanovení lesního zákona3. ZO – dočasné zahrádkové kolonie • převažující užitková funkce, drobná parcelace. Podmíněně přípustné využití – výhledově rozvojové plochy bydlení. Z3 – zeleň podél vodotečí a izolační zeleň • aleje, stromořadí, skupiny stromů, solitérní stromy stávající a navržené. TP – hřbitov
3
Zákon 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), zejména §§ 3, 13, 14, 15, 19 a 20.
36
• parkově upravená plocha s typickým systémem alejí. U všech ploch zeleně je uvažován podíl zeleně blížící se 100% plochy. Podmíněně přípustné využití ploch zeleně ZR, ZO, Z3 viz tabulka.
6.5.5 Regulace plošného a prostorového uspořádání Podlažnost – Počet nadzemních podlaží. Pokud se počet nadzemních podlaží v různých částech stavby liší, uvádí se vždy největší počet nadzemních podlaží dosažený jednom místě stavby při přilehlé veřejné komunikaci. Pokud je stavebně upraveno k účelům využití podkroví o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, považuje se za zvláštní druh nadzemního podlaží: v podlažnosti je uváděno zvlášť, jeho zastavěná plocha a obestavěný prostor v započitatelné části jsou započítávány spolu se zastavěnou plochou a obestavěným prostorem ostatních nadzemních podlaží. Koeficient zastavěné plochy (KZP) – Poměr mezi součtem výměr zastavěných ploch nadzemních částí všech nadzemních staveb na pozemku k výměře tohoto pozemku. Výška stavby – Největší výška nadzemní části stavby nad průměrnou úrovní původního terénu ve styku s lícem stavby. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích budovy. Koeficient zeleně (KZ) – Podíl nezpevněných ploch na rostlém terénu pokrytých zelení na pozemku k výměře tohoto pozemku. V případě výsadby stromů na rostlém terénu v rámci zpevněných ploch lze za každý strom započíst navíc k ploše nezpevněných ploch pokrytých zelení: 2 2 10m – u stromu s malou korunou s vegetační plochou stromu min. 2m 2 2 25m – u stromu se střední korunou s vegetační plochou stromu min. 4m 2 2 50m – u stromu s velkou korunou s vegetační plochou stromu min. 9m . Zápočet této zeleně v rámci zpevněných ploch do KZ nesmí překročit 25% z nezpevněných ploch na rostlém terénu pokrytých zelení. V případě zeleně na umělém terénu (například na střeše podzemních garáží) se započítá jen ta část zelených ploch, kde vrstva zeminy dosahuje alespoň 0,4m. Zápočet zeleně na umělém terénu do KZ nesmí překročit 50% z celkových započítaných ploch zeleně na pozemku. O způsobu zápočtu ostatní zeleně do KZ (například vegetace na střechách, terasách a popínavá vegetace na fasádách) rozhodne v konkrétních sporných případech Odbor rozvoje města MěÚ Litvínov. Stavební čára vnější – rozhraní vymezující zastavění bloku vůči vnějšímu okolí, zpravidla směrem do veřejného prostranství. Rozlišuje se stavební čára • U – uzavřená – rozhraní souvisle a úplně v celé své délce zastavěné • O – otevřená – zastavění přerušitelně v celé své délce zastavěné • Z – závazná – rozhraní, jež zástavba musí dodržet v celém svém průběhu (nesmí nikde ustupovat) • N – nepřekročitelná – rozhraní, jež zástavba nemusí dodržet v celém svém průběhu (nesmí však být překročeno směrem ven, zpravidla do veřejného prostranství). Stavební čára vnitřní – nepřekročitelné vymezení zastavění směrem dovnitř bloku nebo jeho části. Tvar střech • SE – sedlová, popřípadě valbová či polovalbová, obecně • SO – sedlová, popřípadě valbová či polovalbová, s hřebenem orientovaným rovnoběžně s přilehlou komunikací • SŠ – sedlová, popřípadě valbová či polovalbová, s hřebenem orientovaným kolmo na přilehlou komunikaci • PL – plochá. Vikýře v šikmých střechách se připustí pouze v celkové šíři nepřesahující 1/3 (jednu třetinu) celkové délky příslušného průčelí. Zřizování širokých vikýřů se obecně nedoporučuje. Sklon střech je vyjádřen ve stupních jako střední hodnota (například 35), kde se obecně připustí odchylka o +/5°, výjime čně až o 10°. Týká se sklonu hlavní st řešní roviny, všechny u střechy s hřebenem orientovaným rovnoběžně s přilehlou komunikací v průčelí do ulice, přičemž je doporučeno dodržet týž sklon i v průčelí do vnitrobloku; u střechy s hřebenem orientovaným kolmo na přilehlou komunikaci se regulativ sklonu střech týká obou střešních rovin.
V následující tabulce jsou uvedeny všechny bloky současně zastavěného a zastavitelného území včetně ploch zeleně v tomto území.
37
číslo (části) bloku
funkč. území/ plocha
míra stability
přípust. podlažnost
max. výška [m]
max KZP
min. KZ
stav. čára vnější
tvar a sklon střech
poznámka
U, Z U, Z U, Z O,N O,N O,Z O,Z U,N O,N
PL PL PL PL PL PL SE45 PL,SO SE45 . . PL PL,válc
nemovitá kult. pam. nemovitá kult. pam. nemovitá kult. pam.
004 – Koldům (4-O) 41-1 41-2 41-3 42 43 45-1 45-2 45-3 47-1 47-2 47-4 47-5 47-6 47-7 47-8
KP KP KP ZR ZR SR SR SR SR D SR SR SR ZR SR
S S S S/R S S/I R R R S/I R S S S S R
* * * 0/PP 0 2 1 1 3+P 1 1+P 1+P 4 3
* * * 0 10 6 6 . 4 4 4 0 0 9 9
* * * . 0,10 0,25 0,40 0,35 . 0,35 0,05 . . 0,80 0,80
. . . 0,90 1,00 . 0,55 0,40 . 0,60 . . . 0,15 0,15
O,N . O,N O,N
ochr.pás. Koldomu I ochr.pás. Koldomu I ochr.pás. Koldomu III ochr.pás. Koldomu III ochr.pás. Koldomu III ochr.pás. Koldomu II ochr.pás. Koldomu III ochr.pás. Koldomu III ochr.pás. Koldomu II ochr.pás. Koldomu II ochr.pás. Koldomu III ochr.pás. Koldomu III, ochr.pás. Koldomu III
005 – Osada-jih (5-O) . . .
4-1
ZR D (KP) D ZR BC
S S S S I R
0 1 1 0 2+P PP
. 3,5 3,5 * -
. 0,10 0,50 * .
. . . . * .
. . . U,Z* O,N
SO* -
4-2
BC
I R
2+P PP
* -
* .
* .
U,Z* O,N
SO* -
4-3 4-4 5-1 5-2 6-1 6-2 6-3 7-1
BM ZR SM SM SM BC BC BC
I S I I I I I I R
2 1 3+P* 2+P 2+P 2+P 2+P PP
. 3,5 * * * * * * -
0,20 0,05 * * * * * * .
. . * * * * * * .
O,N* . U,Z* U,Z* U,Z* U,Z* U,Z* U,Z* O,N
SO* . SO* SO* SO* SO* SO* SO* -
7-2
BC
I R
2+P PP
* -
* .
* .
U,Z* O,N
SO* -
7-3
BC
I R
2+P PP
* -
* .
* .
U,Z* O,N
SO* -
7-4 8 9-1 9-2 9-3 9-4
SM ZR BC BC BM VS
I S I I R R
2+P 0 2+P 2+P 2+P 1+P
* * * . 6
* * * 0,20 0,40
* * * 0,75 0,50
U,Z* U,Z* U,Z* O,Z O,N
SE* SE* SE* SE45 SE45
2-1 2-2 2-3 3
2+P
(i valbová)
38
úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže
úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg.
I I I I I I I
úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže v sev.části úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže úz.zvýš.reg. I, vnitroblok podél nové obslužné komunikace pro podzemní garáže
úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg.
I I I I
číslo (části) bloku
funkč. území/ plocha
míra stability
přípust. podlažnost
max. výška [m]
max KZP
min. KZ
stav. čára vnější
tvar a sklon střech
9-5 10-1
ZR BC ZR
S I R
0 2+P PP
* -
* -
* -
U,Z* O,N
SO* .
10-2 10-3
SM ZR
S R
2 0/PP
. -
. -
. -
O,N .
. .
úz.zvýš.reg. I
11-1 11-2 11-3 11-4
BM BC ZR BC
I I S I R
2 2+P 0 2+P PP
. * * -
. * * -
. * * -
O,N U,Z* U,Z* O,N
. SO* SO* -
úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I
12-1
VV
S
2
.
0,20
0,70
O,N
.
12-2 13-1 13-2 13-3 13-4 14 15-1
BC BC SM ZR BM SM SM
I I I S I I I R
2+P 2+P
. . * 0,25 * * .
. . * . 0,65 * * .
U,Z* U,Z* U,Z* U,Z U,Z* U,Z* O,N
SO*,SO
0 2+P 2+P 2+P PP
. . * . * * -
15-2 15-3 15-4 15-5
SM SM ZR ZR
I S S R
2+P 2+P 0 PP
* . -
* . -
* 0,30 -
U,Z* U,Z* O,N
SO* SO* -
úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I
17 18 48-1
ZR ZR ZR
S S R
0 0 PP
-
.
.
-
-
úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I
48-2 48-3 48-4 48-5
BC D SM ZR
I I S R
3+P 1 1+P PP
. 4 . -
. 0,25 0,25 -
. . 0,65 -
U,Z O,N O,N .
SO . SO .
úz.zvýš.reg. I garáže
49-1 49-2 50-1 50-2 50-3
SM BC SM BM BM
I I R S S,R
3+P 3+P 2+P 2 2
. . 8 . .
0,30 0,30 0,40 0,20 0,20
0,60 0,60 0,50 0,70 0,70
O,N O,N O,Z O,N O,N
SE SE SE45 SO SO
úz.zvýš.reg. II
. PL** SO*
Citadela, úz.zvýš.reg. II
2+P,3+P
SO* SO* . SO* SO* -
poznámka
úz.zvýš.reg. I možnost vybudovat podz.garáže v sev. části možnost vybudovat podzemní garáže v jižní části území
úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže úz.zvýš.reg. I; MŠ
úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg. úz.zvýš.reg.
I I I I I I
úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže
možnost vybudovat podzemní garáže
garáže, výhledově možno podzemní
garáže, výhledově možno vybudovat podzemní garáže
ochr.pás. Koldomu III
006 – Osada-sever (6-O) 1-1 1-1A 1-1B 1-2 16-1
KP ZR ZR KP SM
I/R S S DOČ I
1-3 0 0 1 2+P
. 5 *
0,60 . . 0,60 *
39
0,35 . . 0,15 *
(O,N) stav. U,Z*
úz.zvýš.reg. II úz.zvýš.reg. II BILLA, úz.zvýš.reg. II
úz.zvýš.reg. I
číslo (části) bloku
funkč. území/ plocha
míra stability
přípust. podlažnost
max. výška [m]
max KZP
min. KZ
stav. čára vnější
tvar a sklon střech
16-2 16-3 19-1
SM KP D
I S R
2+P 2+P 1
* * 4
* * 0,60
* * 0,25
U,Z* U,Z* O,N
SO* SO* .
ZR
S
0
-
-
-
-
-
19-2 19-3 19-4 19-5 20-1
SM ZR VV VS BC
20-2
BC
21-1 21-2 21-3 21-4 21-5 21-6 21-7 21-8
BM BM BM BM BM BM BM BM
S S S S I R I R S S S S S S S S,R
2 0 2 2 3+P PP 3+P PP 2 2 2 2 2 2 2 2
. 8 8 . . . . . . . . . .
0,50 0,25 0,25 0,25 . 0,25 . 0,20 0,20 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25
0,40 0,65 0,65 0,60 . 0,60 . 0,70 0,70 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65
O,N O,N O,N U,Z O,N U,Z O,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N
SE,PL SE,PL SE,PL SO SO SE SE SE SE SE SE SE SE
22
BC
S/R
3/PP
.
0,25
0,60
O,N
SO
23-1 23-2 23-3 23-4 23-5 23-6 23-7 23-8 23-9 23-10 24-1 24-2 24-3 25-1 25-2 25-3 26 27 28 29 30-1 30-2 30-3 30-4
BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM SM BC BC BC LPF BM LPF ZR SR SM SR SM
S S S S S S S S S S;R S S S S S S S S;R S S R R R S
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2+P 2+P 0 2 0 0 1 – 2 +P 1 – 2 +P 0 2+P
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
0,20 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,20 0,25 0,25 . 0,50 0,60 0,20 0,20 0,50 0 0,50
0,70 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,70 0,65 0,70 . 0,30 0,25 0,75 0,50 0,50 0,50 0,40
O,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N O,N O,N O,Z O,N O,N O,N O,N O,Z O,N
SE SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SE SO SO SO SE45 SE
poznámka
úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I (hromadné garáže)
(Sokraj)
19-1 (J část)
40
(hřiště) mateřská škola úz.zvýš.reg. II (podzemní garáže) úz.zvýš.reg. II (podzemní garáže)
možno propojit řady dalšími RD v jihovýchodní části možno zřídit podzemní garáže
možnost dostavby řady
(garáže)
možnost dostavby
Viz 289/1995 Sb
číslo (části) bloku
funkč. území/ plocha
míra stability
přípust. podlažnost
max. výška [m]
max KZP
min. KZ
stav. čára vnější
tvar a sklon střech
30-5 30-6 30-7 30-8 30-9 31-1 31-2 31-3 31-4 31-5 31-6 31-7 31-8 32-1 32-2 32-3 32-4 32-5 32-6 32-7 32-8 32-9 32-10 33-1 33-2 34-1 34-2 34-3
SM Z3 LPF VS SM BM BM BM BM BM BM BM TP BM SM BM BM BM BM BM BM BM BM Z3 Z3 BM BM KP
S S S S R S/I S S S S S S S S(R/I) S S S S S(R/I) S(R/I) S(R/I) S S R R S S(R/I) S
0 0 0 . 0 2 2+P 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 0 0 2 2 3+P
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. 0,20 0,20 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,20 0,30 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 . 0,25 0,20 0,50
. . 0,65 0,75 0,70 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,70 0,60 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 0,65 . 0,65 0,65 0,40
O,N U,N O,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N O,N U,N U,N O,Z
. SO SE SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO SO . SŠ SŠ SE
35-1
BC
35-2
BC
2+P PP 2+P PP
35-3
BC
35-4 36 37-1 37-2 37-4
SM ZR BC VV SM
I R I R I R I S S S R
PP 3+P 0 2+P 3 2+P
* . * . * . * . . 8
* . * . * . * 0,20 0,25 0,40
* . * . * . * 0,70 0,65 0,50
U,Z* O,N U,Z* O,N U,Z* O,N U,Z* O,N . O,Z
SO* SO* SO* SO* SE . SE45
LPF
S
0
-
-
-
.
.
SR LPF LPF
S S S
0 0 0
-
-
-
-
-
. -
. -
2+P(3+P)
poznámka
(parking)
(objekt lesní správy) (parking)
zemní vodojem možnost dostavby
možnost dostavby možnost dostavby možnost dostavby
garáže
možnost dostavby úz.zvýš.reg. II; nutno zachovat hospodářský příjezd k Citadele úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže
úz.zvýš.reg. I
základní škola ochr.pás. Koldomu III
(J část)
37-4 (Sčást)
38 39-1 39-2
003 – Důl Pavel (3-U) 61-1 61-2
VS TP
S S
1 1
. -
0,20 -
41
. -
sádky hřbitov
číslo (části) bloku
funkč. území/ plocha
míra stability
přípust. podlažnost
max. výška [m]
max KZP
min. KZ
stav. čára vnější
tvar a sklon střech
61-3 61-4 61-5 61-6 61-7 61-8 62-1 62-2
Z3 D BM Z3 BM BM VS Z3
S S S S S S R R
0 1(1+P) 2+P 0 2+P 1+P 2 0
. . . . 12 -
. 0,20 . . 0,40 -
. 0,70 0,75 0,75 0,50 -
. O,N . . O,N .
. SE . .
poznámka
(garáže)
PL,SE40 .
023 – Zahrádkové osady Pavel (23-R) VS
R
2
9
0,65
0,25
VS
R
2
9
0,65
0,25
53-2 53-3
VS VS
R R
2 2
9 9
0,40 0,40
0,50 0,50
53-4 54-1 54-2 54-3 54-4 54-5 55-1
D ZR ZR BM BM BM ZO BM
S/I S S R R R DOČ
1 0 0 1+P 1+P 1+P
. . . .
. 0,25 0,25 0,25
. . . 0,65 0,65 0,65
53-1 (Z část)
53-1
U,Z O,N O,N
SE40 SE40 PL
O,N U,Z O,N . O,Z O,Z O,Z
SE40 SE40 SE40 . SE40 SE40 SE40
(do ul.S.K.Neumanna) (ostatní část)
(garáže)
(V část)
55-2 55-3 55-4 55-5 55-6 55-7 55-8
ZO BM ZO BM ZO BM ZO BM ZO BM ZO BM ZO BM
(do ul.S.K.Neumanna) (ostatní část)
(garáže)
regulativy pro výhledové využ. podle sam. studie
R(výhl )
regulativy pro výhledové využ. podle sam. studie
DOČ R(výhl )
regulativy pro výhledové využ. podle sam. studie
DOČ R(výhl )
regulativy pro výhledové využ. podle sam. studie
DOČ R(výhl )
regulativy pro výhledové využ. podle sam. studie
DOČ R(výhl )
regulativy pro výhledové využ. podle sam. studie
DOČ R(výhl )
regulativy pro výhledové využ. podle sam. studie
DOČ R(výhl )
regulativy pro výhledové využ. podle sam. studie
DOČ R(výhl )
55-9 56-1
Z3 VS
R
0 2
12
0,40
0,50
56-2 56-3
VS VS
R R
2 2
12 12
0,40 0,50
0,50 0,40
56-4
TP
R
.
.
.
56-5
D
R
0
.
.
42
O,Z O,N
SE40,PL SE40,PL SE40,PL
(do ul.S.K.Neumanna) (ostatní část)
.
O,Z O,N .
SE,PL SE,PL .
.
.
.
(do ul.S.K.Neumanna) (ostatní část) čerpací stanice kanalizace (parkoviště)
číslo (části) bloku
funkč. území/ plocha
míra stability
přípust. podlažnost
max. výška [m]
max KZP
min. KZ
stav. čára vnější
tvar a sklon střech
57-1
D
DOČ
1
3
.
.
O,N
.
Z3
S
-
-
-
-
-
-
SR BM BM SR ZR Z3 BM BM BM BM
S R*** R*** R*** *** *** S S S R
1 1+P 1+P 1 0 0 2 2 2 1+P
4 . . 4 -
.
. 0,20 0,20 0,10 0,25 0,25 0,25 0,20
. 0,75 0,75 0,30 0,65 0,65 0,65 0,75
O,N O,N O,N . O,N O,N O,N O,N
SE40 SE40 SE40 SE40 SE SE SE SE40
Z3
S
0
-
-
-
-
-
D Z3 BM ZR SR BM BM BM BM
S S R *** S R R R R
1 0 1+P 0 1 1–2 +P 1–2 +P 1–2 +P 1+P
. . . . . . 11
. 0,25 0,10 0,25 0,25 0,25 0,50
. 0,65 . . 0,65 0,65 0,65 0,50
. O,Z . O,Z O,Z O,Z O,N
. SE40 . SE40 SE40 SE40 SE40,PL
-
. .
-
-
poznámka
(garáže)
(S část)
57-1 (J část)
57-2 57-3 57-4 57-5 57-6 57-7 58-1 58-2 58-3 58-4
(hřiště) (Nisula) (Nisula) (Nisula) – hřiště (Nisula) (Nisula) – sanace zeleně
(S část)
58-4 (J část)
58-5 58-6 58-7 59-6 60-7 60-10 60-11 60-12 65-1
R 0 LPF 65-2 R 0 LPF 65-3 Doplňující poznámky k užitým značkám:
(garáže)
(Nisula) (hřiště)
výš. měřena od nejnižšího bodu stáv. terénu parcely; spád střechy nutno dodržet v uličním průčelí
* = regulativ upřesněn zvláštním regulativem, zpravidla požadujícím zachovat stávající tvar a rozsah nadzemních staveb ** = plochá střecha upravena jako pochozí terasa veřejně přístupná *** = nové využití podmíněno nalezením náhradní plochy v ÚPO Litvínov Podlažnost je udávána jako maximální (například 2; 1+P) nebo rozsah přípustné podlažnosti (například 2-3). Údaje o podlažnosti a výšce zástavby v závorce se týkají stávajících staveb, které regulativu mimo závorku nevyhoví. Maximální výškou se rozumí maximální výška hlavní římsy nebo atiky stavby.
43
6.6 Zvláštní regulativy 6.6.1 Území zvýšené regulace Území zvýšené regulace I. stupně Vymezení Hranice území je vymezena totožně s návrhem památkové zóny podle z roku 1997. Severní hranice: severně při objektech podél Podkrušnohorské ulice, to je podél chodníku na parcele 1593, dále po severní hranici parcely 1569/5, znovu probíhá podél hranice mezi veřejným prostranstvím a parcelou 1593, pokračuje po rozhraní parcel 1600/5 a 1600/1 a přes parcelu 1600/1 dále na rozhraní parcel 1600/4 a 1600/1, dále se pravoúhle lomí a pokračuje na rozhraní parcel 1591 a 1600/15, dále po severní hranici parcely2558/3, pravoúhle se láme a vede přes parcelu 2072/8 a dále po západní hranici parcely 2594/1 a 2072/6, překračuje po severní hranici parcely 2073 až k Jedličkově ulici, to je k západní hranici parcely 2537/1, znovu přes parcelu 2594/1 a navazuje na západní okraj parcely 2537/2, dále pokračuje severně podél Podkrušnohorské ulice, to je parcely 2558/3, pravoúhle se lomí severně a pokračuje západně podél Seifertovy ulice, to je parcely 1764/1, láme se přes parcelu 2537 a přechází přes parcelu 2530 až na její severní okraj a vede po tomto okraji až na konec Dvořákovy ulice. Východní hranice: probíhá od severu k jihu podél rozhraní veřejného prostranství a parcely 2530, dále po západním okraji parcely 2530 (přes komunikaci ústící z Wolkerovy ulice), znovu podél uličního okraje parcely 2530, dále po západním okraji parcely 2530, po západním okraji parcely 2530 (přes komunikaci ústící z Komenského ulice), dále probíhá opět podél uličního okraje parcely 2530, pokračuje po pravoúhlém zalomení západním směrem po jižní hranici parcely 2558/3 v Podkrušnohorské ulici, dále se lomí a pokračuje jižním směrem po západní hranici parcely 2536, jižně obchází parcelu 2044/8, pokračuje jižní hranicí parcely 2047/4 a směřuje jižním směrem kolem vodní nádrže p.p.č. 2046 po západní hranici parcely 2044/1 až k severní hranici parcely 2544/1. Jižní hranice: od východu sleduje severní hranici parcely 2544/1, dále probíhá přes tuto parcelu a pokračuje dále po rozhraní parcel 2047/13 a 2544/3 k jižní hranici parcely 2047/2, dále pokračuje po rozhraní parcel 2219, 2218, 2215, 2595/2 a probíhá přes parcelu 2557 podél tramvajové trati a odtud se láme k severu směrem k parcele 1534/1. Západní hranice: od jihu probíhá přes parcelu 1534/1 a 1561/1, dále po západní hranici parcely 1560/2, 1561/15, znovu po západní hranici 1560/2 a dále po jižní hranici parcely 1560/1, pravoúhle se zalomí k severu a sleduje východní hranici parcely 1561/7, pak přejde Podkrušnohorskou ulici, parcelu 2558/3 a poté se zalomí východním směrem k parcele 1593 a pokračuje jako severní hranice. Podklady pro územní, stavební nebo související řízení Pro vypracování podkladů pro územní, stavební nebo související řízení v území zvýšené regulace I. stupně nebo pro stavby v tomto území budou uplatňována tato pravidla: • Projekty přestavby, nové výstavby či jiného stavebního zásahu, které ovlivní uliční průčelí nebo pohledy z jiných veřejných prostorů, budou dokumentovány celkovými pohledy na dotčená průčelí ulic nebo pohledově exponovaných celků, perspektivními pohledy z normálního horizontu a z významných pohledových míst. • Zpracovatel projektu stavby projedná projekt s příslušným orgánem památkové péče a vyžádá si jeho stanovisko.
Objekty 44
Objekty I. stupně stavebního dohledu Do této skupiny jsou zařazeny objekty v území zvýšené regulace, které utvářejí hlavní urbanistické prostory území: • v Podkrušnohorské ulici č.p. 1026, 1027, 1028, 1029; v ulici S. K. Neumanna č.p. 1011, 1012, 1013, 1055, 1056, 1057, 1058 • v ulici Vrbenského č.p. 1071, 1072, 1089, 1090, 1091, 1092 • v Sukově ulici č.p. 1084, 1085, 1086, 1087, 1088, 1120, 1121, 1122, 1123; v Jedličkově ulici č.p. 1106 • v Jedličkově ulici č.p. 1174, 1175, 1176, 1181, 1182, 1183, 1184, 1185. Objekty II. stupně stavebního dohledu Do této skupiny jsou zařazeny ostatní objekty v území zvýšené regulace významné z hlediska jednotného charakteru tohoto území: • č.p. 665, 1018, 1019, 1020, 1034, 1035, 1079, 1080, 1103, 1197, 1202, 1203, 1214, 1223.
Zásady pro stavební úpravy objektů a využití stavebních pozemků Demolice objektů zařazených do I. nebo II. stupně stavebního dohledu uvedených výše lze připustit jen výjimečně, a to výhradně pro účel bezprostředně následující výstavby nového objektu. Nový objekt musí zachovat typ, hmotové uspořádání (půdorys, tvar, obrys, výšku atd.), materiály a barevnost průčelí a architektonické řešení demolovaného objektu. Pro jeho eventuální další stavební úpravy platí tytéž zásady a pravidla, jako pro původní objekt. Stavební úpravy domů • Fasády • Obvodový plášť lze zateplovat vnějším obkladem o celkové tloušťce do 80 mm. Povrchová vrstva obvodového pláště bude provedena hladkou silikátovou omítkou. Omítka bude opatřena silikátovým nebo silikonovým nátěrem se sníženým difúzním odporem. Soklové zdivo bude opatřeno sanační omítkou s nátěrem. • Architektonické prvky – šambrány, římsy apod. Budou zachovány nebo znovu vytvořeny jako štukové prvky v původní podobě. V případě zateplení obkladem je nutno zachovat vztah k rovině, ze které tyto prvky vystupují, tedy posunout jejich rovinu obdobně, jako se změnila rovina obkládaného pláště. Při zateplování fasád dosud neomítnutých domů bude vytvořen nový povrch omítkou a nátěrem jako u ostatních domů a architektonické prvky budou vytvořeny analogicky nebo podle dochované původní projektové dokumentace. • Kamenné architektonické prvky budou očištěny, vyspraveny event. doplněny o chybějící části a ponechány v přírodním odstínu. • Barevné řešení fasády v odstínu světlého okru, barevnost architektonických prvků v odstínu smetanově bílé, sokl v odstínu okru středního. Konkrétní odstín podléhá schválení Odborem rozvoje města MěÚ Litvínov. • Výplně otvorů – je bezpodmínečně nutné zachovat původní polohu a tvar. • Okna – budou zachovány rozměry a typ. Jejich členění v objektech I. stupně stavebního dohledu v průčelí do ulice původní, ve vnitroblokových průčelích a v objektech II. stupně stavebního dohledu alespoň jednotné v jednotlivých domech. Barva rámů bílá. V objektech I. stupně stavebního dohledu v průčelí do ulice je nutno zachovat původní materiál (dřevo).
45
• Dveře – budou zachovány rozměry a typ. Materiál dřevo. Barva přírodní či hnědá. • Mříže, venkovní žaluzie a okenice se nepřipouští. • Střechy – budou zachovány či obnovovány výhradně sedlové ve stávajících tvarech a sklonech • Krytina pálená nebo betonová v barvě cihlové či červené, okapy v barevných odstínech podle barevného řešení fasády a střechy. • Komíny – zachovat alespoň dvě komínová tělesa na každém domě, výjimečně v případech vážného statického poškození a na základě schválení Odborem rozvoje města MěÚ Litvínov zachovat alespoň jeden komín. • Vikýře – je třeba zachovat, případné nově zřizované provést podle stávajících typů. • Půdní vestavby – je možno realizovat. Střešní okna se připustí pouze ve vnitroblokových průčelích, výjimečně i v uličním průčelí u objektů II. stupně stavebního dohledu a u objektů ostatních, a to ve sklonu a uložení podle povrchu střechy. • Solární zařízení mohou být umisťována na střechách, uložena rovnoběžně na povrchu střechy. • Balkony a arkýře – budou zachovány; odstranit lze jen výjimečně v případě z důvodů vážného statického poškození a na základě souhlasu Odboru rozvoje města MěÚ Litvínov. Nově lze zřizovat balkony a arkýře jen do dvorů (ne do ulice), a to podle stávajících typů a vzhledu, hloubka nejvýše na výšku okna v daném patře, materiál dřevo, barva přírodní nebo hnědá. • Průchody – budou zachovány a bude zachována jejich veřejná přístupnost alespoň ve dne. V případě výstavby nových bude dodržen vzhled a typ podle stávajících průchodů, včetně nově vytvořených architektonických prvků. Využívání pozemků • Prostory vnitrobloků budou zachovány jako poloveřejné, s možností volného průchodu pro veřejnost alespoň v denních hodinách. • Oplocení do uličního prostoru (předzahrádky) výhradně živým plotem upravovaným tak, aby jeho výška nepřesahovala 1m nad terén. Případné oplocení uvnitř vnitroblokového prostoru lze provést pletivovým plotem tmavohnědé barvy bez podezdívky o maximální výšce 0,90m nad terénem; pozemky nad uvažovanými hromadnými podzemními garážemi lze též vymezit živým plotem obdobně jako oplocení pozemků obytných domů do uličního prostoru. • Parkování – bude řešeno především odstavnými pruhy v rozšíření stávajících komunikací. Nové plochy pro odstavování vozidel uvnitř bloků lze budovat pouze jako podzemní (pod terénem, a to pouze v polohách a s umístěním vjezdů vyznačených v grafické části regulačního plánu. • Doprovodné stavby – nebudou na pozemcích v území s architektonicky a urbanisticky významnými stavbami povolovány. Reklamní zařízení • Přípustná jsou pouze reklamní zařízení na průčelích směřujících do uličního prostoru, nikoliv do vnitrobloků. • Připustí se pouze závěsné reklamní štíty do kleneb podloubí ustupující za rovinu průčelí domu alespoň o 0,60m nebo kolmo ven z fasády do ulice vyčnívající z roviny průčelí nejvíce o šířku sousedních oken. • Nepřipustí se světelné proměnné nebo pohyblivé poutače a reklamy. • Nejvyšší bod reklamního zařízení může být umístěn nejvýše 1m pod úrovní hlavní římsy objektu. 46
Území zvýšené regulace II. stupně Vymezení Území zvýšené regulace II. stupně přiléhá dvěma prostorově oddělenými částmi k území zvýšené regulace I. stupně. Západní část Západní hranice vychází od severního průčelí domu č.p. 1035, sleduje jižní okraj pozemků objektů č.p. 1614 (mateřská škola) a 1613, dále zahýbá na sever podél východního okraje č.p. 1613 (pozemek číslo 1600/10) ke Gorkého ulici. Severní hranice probíhá Gorkého ulicí ke křižovatce s ulicí K Loučkám, po této ulici na sever až k severnímu okraji areálu Citadely (poz. číslo 1877/12 a 1877/2), podél něhož pokračuje dále k zásobovací komunikaci ubytovny CHZ a podél této komunikace až k Seifertově ulici. Jižní a východní hranicí přiléhá území zvýšené regulace II. stupně k území zvýšené regulace I. stupně. Východní část Severní hranice vychází od Dvořákovy ulice podél jižního a poté západního průčelí III. základní školy, pak po obslužné komunikaci souběžné s Podkrušnohorskou ulicí. Východní hranice přiléhá k navrhovanému ochrannému pásmu nemovité kulturní památku Koldům. Probíhá podél hranice pozemku 2007/5, kolmo kříží Podkrušnohorskou ulici k domu čp. 1563. Jižní hranice sleduje jižní hranici pozemku číslo 2032 (skupina pěti bodových domů sledující jižně Podkrušnohorskou ulici). Západní hranice přiléhá k území zvýšené regulace I. stupně. Vede ulicemi Šaldovou, Podkrušnohorskou a Seifertovou. Podklady pro územní, stavební nebo související řízení Pro vypracování podkladů pro územní, stavební nebo související řízení v území zvýšené regulace II. stupně nebo pro stavby v tomto území se doporučuje uplatňovat tato pravidla: • Projekty přestavby, nové výstavby či jiného stavebního zásahu, které ovlivní uliční průčelí nebo pohledy z jiných veřejných prostorů, budou dokumentovány celkovými pohledy na dotčená průčelí ulic nebo pohledově exponovaných celků, perspektivními pohledy z normálního horizontu a z významných pohledových míst.
6.6.2 Návrh regulativů pro ochranné pásmo nemovité kulturní památky Koldům I. zóna ochranného pásma V I. zóně se nepřipustí jakékoliv trvalé nadzemní stavby. Dočasné stavby lze umístit pouze takové, které jsou nezbytné pro opravy, velkou údržbu a zajištění funkce areálu, a to pouze po dobu, kdy jsou pro tento účel nezbytně nutné. II. zóna ochranného pásma Ve II. zóně je možno umisťovat nadzemní objekty v rozsahu stávajících staveb, a to při plném respektování stavebních čar a výškových omezení uvedených v části 6.5. Veškeré plochy a objekty na nich mohou být využívány pouze pro sport a rekreaci pod širým nebem, popřípadě pro doprovodné bezprostředně související funkce podporující toto využití.
47
III. zóna ochranného pásma Ve III. zóně je možno umisťovat nadzemní objekty v souladu s obecnými regulativy (část 7.1.2).
6.6.3 Zvláště významná průčelí Při veškerých správních řízení týkajících se úprav staveb se bude věnovat zvláštní pozornost zachování charakteru průčelí směřujících do významných prostorů pro obraz městské části, zejména zachování jednoty jejich tvaru, obrysu, členění, detailů a barevnosti jednotlivých prvků (zvláště významným průčelím). Zvláště významnými průčelími jsou v zóně zvýšené architektonické regulace • průčelí do křižovatky ulic Podkrušnohorské a S. K. Neumanna – domy p.č. 1551, 1552, 1553, 1575, 1576, 1577, 1578, 1579, 1580, 2140, 2141, 2142, 2143, 2144 • průčelí do křižovatky ulic Vrchlického a S. K. Neumanna – domy p.č. 1536/1, 1537, 1538, 2205, 2206, 2207 • průčelí do prostoru u křižovatky ulic Vrchlického a Holečkovy – domy p.č. 2093, 2094, 2095, 2096, 2180, 2181, 2182, 2227, 2228, 2229, 2179 • průčelí do prostoru před Citadelou až po náměstí se smyčkou tramvaje – průčelí Citadely viditelné z tohoto prostoru a domy p.č. 1595/4, 1601/2, 1601/11, 1877/2, 2072/9, 2127/2 • jižní průčelí základní školy na Podkrušnohorské ulici a západní ukončení jejího zadního křídla v ochranném pásmu nemovité kulturní památky Koldům • všechna průčelí severovýchodního, severozápadního a obou jižních křídel Koldomu; ze střední části Koldomu její severní průčelí • průčelí v severní polovině Sportovní haly .
48
7. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 7.1 Ochrana památek Hodnota řešeného území spočívá spíše v urbanistických hodnotách harmonických celků některých částí řešeného území nežli v jednotlivých stavbách.
7.1.1 Nemovitá kulturní památka Ve státním seznamu nemovitých kulturních památek je zapsán v kartě 10, pod číslem 360 Kolektivní dům č.p. 1580 (dále “Koldům”). Vlastníkem objektu je Město Litvínov. Jedná se o zcela jedinečnou stavbu evropského významu podle návrhu architektů Hilského a Linharta z let 1948 – 1958, ovlivněnou myšlenkami kolektivismu meziválečné avantgardy. Návrh ochranného pásma nemovité kulturní památky je obsažen v části 7.6.1.
7.1.2 Návrh památkové zóny a objekty navrhované k památkové ochraně Návrh památkové zóny Litvínov VI – Osada z roku 1996 uvádí seznam objektů navržených k památkové ochraně a objektů navržených k památkovému zájmu. Vzhledem k tomu, že návrh dosud nebyl přijat, přebírá regulační plán v principu návrh památkové zóny ve formě regulativů pro území zvýšené regulace a jim odpovídajících stupňů stavebního dohledu. Regulativy pro toto území a tyto objekty jsou uvedeny v části 6.6.1.
7.2 Chráněná území 7.2.1 Ochrana přírody a krajiny Do řešeného území nezasahují zvláště chráněná ani maloplošná území přírody.
7.2.2 Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Do severního okraje řešeného území zasahuje CHOPAV Krušné hory. Přípustná míra znečištění je stanovena ukazateli II a III množství látek ve vodách podle nařízení vlády ČR číslo 171/1992 a vyhláškou MLVH ČSR 6/1977, o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod. Činnost v území, která je v rozporu s těmito požadavky, musí být omezena nebo zastavena.
7.3 Územní systém ekologické stability (ÚSES) 7.3.1 Nadregionální a regionální ÚSES Jižním svahem Krušných hor prochází nadregionální biokoridor v ose mezofilně bučinné. Řešené území leží v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru (cca 2 km od osy nadregionálního biokoridoru). V této zóně je podporována maximální hustota lokálních biocenter. Ekologicky hodnotné části krajiny v této zóně se stupněm ekologické stability 4 a 5, chráněná území, registrované významné krajinné prvky (VKP) apod., jsou sledovány jako doplňující součásti ÚSES.
7.3.2 Lokální ÚSES Geobiocenologická typizace V území je vypracován Generel místního ÚSES. Území se nachází v biochoře I/1 a IV/1. V důsledku terénní situace jižního svahu je patrné pásmovité uspořádání skupin typů genobiocenů v závislosti na nadmořské výšce a měnících se půdních podmínkách. Prvky ÚSES v území mají tudíž kontaktní a kontrastní charakter (propojení biogeograficky rozdílných částí krajiny). 49
V nejnižších polohách se vyskytuje vegetační stupeň 2 – bukodubový, cca severně od ulice Podkrušnohorské vegetační stupeň 3 – dubobukový, ve svazích Krušných hor vegetační stupeň 5 – jedlobukový. Převládá trofická řada B – mezotrofní, hydrická řada 3 – normální, místy na rovinatých terénech a v blízkosti oprámů 3-4 – normální až zamokřená, na svažitějších terénech či na terénech starých rekultivací 2 – omezená, resp. 2-3 – omezená až normální. Vymezení ÚSES v řešeném území Generel ÚSES Jihovýchodní částí území prochází lokální biokoridor Lom – Louka u Litvínova, spojující nadregionální biokoridor jižních svahů s prvky ÚSES v Podkrušnohoří. Východního cípu území se dotýká funkční část biokoridoru Na vyklučeninách I (č. 702). Do řešeného území biokoridor vstupuje funkčním úsekem biokoridoru Na vyklučeninách II, vymezeným v převážně topolovém lesním porostu. V tomto porostu je též vymezeno lokální funkční biocentrum Na vyklučeninách II (č. 710). Biokoridor pokračuje funkčním úsekem ke hřbitovu. Překračuje silnici krátkým nefunkčním úsekem a řešené území opouští funkční část č. 706 (Lesní porost jižně od dolu Pavel). Na severu se řešeného území dotýká biocentrum Les jižně od Meziboří, které leží na ose nadregionálního biokoridoru. Doplnění prvků ÚSES Regulační plán vymezuje jako funkční úsek biokoridoru u hřbitova (v generelu nefunkční, směrně vymezený). K vymezení bude využit navržený pás izolační zeleně severně od silnice ke hřbitovu, na místě stávajících garáží a přilehlých plochách. Šíře tohoto zeleného pásu je 25 – 35 m. Výsadba bude provedena s ohledem na požadavky ÚSES. Při přechodu silnice je nutné přerušení v délce 15 m v rozsahu daném metodikou vymezování ÚSES. Interakční prvky Dalšími navrženými prvky ÚSES jsou interakční prvky: • Interakční prvek Poustevnický potok sleduje potok při průchodu celým řešeným území, tj. od bývalého letního kina po ústí do Radčického potoka. Při průchodu zastavěným územím zahrnuje segmenty břehových porostů a parkové úpravy podél potoka. • Interakční prvek Radčický potok sleduje tok Radčického potoka od vyústění Mariánského údolí, po jižním okraji zástavby, lesními porosty až k napojení na lokální biokoridor v lese u dolu Pavel. Zahrnuje segmenty břehových porostů a přilehlé části lesních porostů. V místě průchodu lokalitami zahrádek je navrženo vytvoření průchozího pásu s přírodě blízkou vegetací v šíři 5-7m od břehu. Z hlediska funkce mají tyto prvky charakter parkové veřejné zeleně (Poustevnický potok v současně zastavěném území) nebo doprovodné zeleně podél vodoteče (Radčický potok), resp. lesa (při průchodu lesním porostem). Plochy určené pro realizaci systému ekologické stability lze využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicky stabilizační funkce. Zásahy, které by mohly vést k ohrožení nebo oslabení ekologicky stabilizační funkce jsou zejména: • umisťování staveb • úprava vodních toků a nádrží • pozemkové úpravy • těžba nerostů • změny kultur pozemků kromě změn navržených územním plánem. Na pozemky nezbytné k uskutečnění systému ekologické stability se nevztahují ustanovení o 50
ochraně ZPF a PUPFL. Plochy určené pro realizaci systému ekologické stability lze využívat pouze tak , aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicky stabilizační funkce. K jakýmkoliv změnám kromě úprav v souladu s územním plánem je nutno opatřit si závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody. Nesouhlasí-li vlastník se změnou v užívání pozemku v důsledku realizace ÚSES, je mu pozemkovým úřadem nabídnuta výměna pozemku v odpovídající výměře, kvalitě a poloze. Výpis prvků ÚSES čís.
kat.území
název
význam
STG
vymezení
popis
opatření
91
Meziboří
Les jižně od Meziboří
702
Lom
Na vyklučeninách I
lokální biocentrum lokální biokoridor
3B3 5AB3 2AB3
vymezené funkční vymezený funkční
lesní porost lesní porost, vodní plocha
706
Horní Litvínov, Louka
Lesní porost jižně od dolu Pavel
lokální biokoridor
2B3-4 2B2-5 2B2-3
vymezený funkční, vymezit
710
Horní Litvínov
Na vyklučeninách II, rekultivace jižně od dolu Pavel
lokální biocentrum
2B2-3 2B3-4
vymezené funkční
lesní porost, břehový porost lesní porost
běžné lesní hospodaření udržet druhové složení lesa, vytvořit pestrou věkovou strukturu, přirozený vývoj břehový porostů přirozený vývoj
přeměna druhové skladby – upřednostnit duby a habry
7.4 Ochrana nerostných ložisek a poddolovaná území 7.4.1 Dobývací prostory Dobývací prostor Louka u Litvínova (Pluto), který zasahoval do jihozápadní části řešeného území, byl zrušen rozhodnutím Obvodního báňského úřadu v Mostě zn.66/01 ze dne 5. února 2001. Jedná se o nevyužívané ložisko hnědého uhlí, organizace Mostecká uhelná společnost, a.s. Pro organizaci Mostecká uhelná společnost, a.s. nadále zůstává povinnost dokončit rekultivační práce na plochách v bývalém dobývacím prostoru Louka u Litvínova.
7.4.2 Chráněná ložisková území Rozhodnutím Ministerstva životního prostředí č.j. 530/620/01-Fi-Cv ze dne 21. srpna 2001, o změně hranic chráněného ložiskového území (CHLÚ) Louka u Litvínova, ložisko hnědého uhlí evidenční číslo 077800, byla hranice tohoto CHLÚ posunuta mimo území řešené regulačním plánem Litvínov-Osada. Nadále se tedy v tomto řešeném území nenacházejí žádná CHLÚ.
7.4.3 Poddolovaná území Jako poddolovaná jsou v řešeném území evidována tato území: 51
název poddolovaného území
klíč
Louka u Litvínova
1417 0231/22 před i po paliva roce 1945
mapa / zákres
stáří
nerost / zasahuje do řešeného území surovina
jihozápadní část řešeného území (UO 003–Důl Pavel a UO 023– Zahrádkové osady Pavel) Lom u Mostu1440 0232/26 před i po paliva zasahuje malým cípem UO 004Osek roce 1945 Koldům jižně od Koldomu Vymezení poddolovaných území je znázorněno v grafické části.
7.5 Rajony málo a podmínečně vhodné pro zástavbu Většina řešeného území je ovlivněna předchozí těžbou uhlí. Nacházejí se zde rajony málo vhodné a podmínečně vhodné pro zástavbu.
7.5.1 Rajony málo vhodné pro zástavbu Zaujímají především antropogenní plochy rekultivací na jihu a jihovýchodě řešeného území: • Lokalita Důl Pavel II – západ a východ. Zasahuje i zástavbu na lokalitě Důl Pavel II – západ. • Koridory vodotečí Radčického a Poustevnického potoka. • Lokalita koupaliště.
7.5.2 Rajony podmínečně vhodné pro zástavbu Zaujímají větší část současně zastavěného území jižně od Podkrušnohorské ulice, dále pak širší okolí Poustevnického potoka v současně zastavěném území na západ od potoka až po Citadelu a na východ od potoka až po areál III. základní školy. V rajonech málo vhodných a podmínečně vhodných pro výstavbu bude příslušný orgán pro vydání stavebního povolení na novou pozemní stavbu nebo na přístavbu či nástavbu stávající pozemní stavby vyžadovat geologické posouzení vhodnosti stavebního záměru. Vymezení rajonů je obsaženo ve výkresu č. 1 grafické části dokumentace regulačního plánu.
7.5.3 Podmínky pro projektování staveb na poddolovaných územích a na výsypkách Poddolovaná území Při navrhování staveb na plochách dotčených těžbou je vždy nutno zajistit vypracování báňského posudku a řídit se jeho doporučeními. Pro navrhování objektů na poddolovaném území platí ČSN 730039. Výsypky Při projektování staveb rodinných domů a drobných staveb na území výsypek v řešeném území ve stáří 20 a více let je nutno uvažovat možnost sedání povrchu terénu v rozmezí do 30 cm podle mocnosti výsypky. Aby nedocházelo k poruchám stavebních konstrukcí, je třeba navrhnout a provést základové prvky tak, aby zabezpečily rovnoměrné sedání stavby jako celku. Tím se zamezí dodatečným poruchám stavebních konstrukcí a deformace vzhledem k vnějšímu okolí budou prakticky nesledovatelné. Doporučuje se dodržet tyto základní zásady: • řešit základovou spáru každého stavebního objektu v jedné úrovni; zejména nepřipustit kombinaci podsklepené a nepodsklepené části v témž objektu
52
• • • • • •
objekty zakládat na bezpečně vyztužené základové desce nebo na vzájemně provázaných vyztužených základových pasech s ohledem na charakter výsypkových zemin s převahou vysokoplastických jílů a hlin třídy F7 až F8 se doporučuje ve smyslu ČSN 731001, čl. 32 uvažovat minimální hloubku založení 1,60m v základové spáře provést ochranný a roznášecí hutněný polštář ze štěrkopísku nebo drceného kameniva v mocnosti cca 30 cm přípojky inženýrských sítí budovat z plastických materiálů a zabezpečit je při průchodu tuhým základem, aby nedošlo k jejich případné deformaci střihem nezřizovat dodatečné přístavby k stavebním objektům vlastní založení provádět speciálními způsoby; osvědčila se tzv. tamponáž podle doc. ing. Konečného nebo speciální metody dle VÚHU Most a.s.
7.5.4 Radonové riziko V území s vysokým nebo zvýšeným rizikem radiačního rizika emanací radonu z podloží je třeba před výstavbou nebo přestavbou staveb určených pro bydlení, občanské vybavení a další činnosti, předpokládající pravidelný a trvalý pobyt lidí, provést měření emanací radonu z podloží na pozemku respektive do objektu podle vyhlášky MZd číslo 76/1991. V případě překročení hygienicky přípustných hodnot se navrhnou v projektu stavby a provedou ve stavbě potřebné stavebně technické úpravy.
7.6 Ochranná pásma Ochranná pásma jsou stanovena zvláštními předpisy dále uvedenými.
7.6.1 Návrh ochranného pásma nemovité kulturní památky 4
Ochranné pásmo nemovité kulturní památky Koldům vyhlašuje Okresní úřad v Mostě . Předmět a cíl ochrany Předmětem ochrany je nemovitá kulturní památka Koldům včetně jejího soliterního působení v areálu. Cílem ochrany je zabránit výstavbě nebo jakémukoliv jinému využívání okolí Koldomu, jež by narušilo dominantní působení Koldomu a jeho krajinně kvalitní prostředí. Celý širší areál mimo Koldům má být v souladu s původní představou kolektivního bydlení věnován rekreaci a využívání volného času v kvalitním prostředí zeleně, popřípadě zařízení a objektů sloužící účelům rekreačního sportu a dalších aktivit volného času. Vymezení ochranného pásma Regulační plán navrhuje ochranné pásmo nemovité kulturní památky Koldům v tomto vymezení: Severní hranice – od západu od cesty před III. základní školou východně od hřiště v rohu pozemku 2007/5; odtud směrem na východ, dále paralelně s Podkrušnohorskou silnicí ve vzdálenosti cca 40m severně od této komunikace. Východní hranice – od severu po východním okraji areálu koupaliště a dále na jih podél cesty až k jejímu vstupu do lesa. Jižní hranice – podél cesty vedoucí po jižním okraji areálu sportovní haly. Západní hranice – od jihozápadního rohu areálu sportovní haly podél okraje lesa severně a 4
Podle § 17 odst. 1 zákona 20/1987 Sb., o státní památkové péči a §20 odst. 1 zákona 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících.
53
posléze západně až k areálu garáží, po jeho jižním okraji, dále po jeho západním okraji k Radčickému potoku, po břehu potoka na sever až k severnímu okraji zástavby rodinnými domy (u č.p. 1568), dále po severním okraji a posléze východním okraji zástavby přes Podkrušnohorskou ulici až do výchozího bodu severní hranice. Zóny ochranného pásma Ochranné pásmo se dále dělí do tří zón. I. zóna ochranného pásma zahrnuje bezprostřední okolí Koldomu s upravenou parkovou zelení. II. zóna zahrnuje nezastavěné plochy sportovišť a parkovišť na jih, západ a východ od objektu Koldomu. III. zóna obsahuje zbytek území ochranného pásma se soliterními stavbami, klíny vysoké zeleně a nástupním prostorem směrem ke Koldomu od středu města. Přesné vymezení těchto zón je v grafické příloze. Vlastník nemovitosti, která je v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, je povinen si vyžádat závazné stanovisko k zamýšlené stavbě, stavební změně nebo údržbě u příslušného státního orgánu památkové péče. Výsadba vysoké a keřové zeleně bude prováděna podle jednotného plánu odsouhlaseného příslušným orgánem památkové péče, a to tak, aby byly zachovány hlavní pohledy na objekt Koldomu: • od Podkrušnohorské ulice ve směru od města • osový pohled od jihu (od sportovní haly) • volný pohled z celého předprostoru severně od Koldomu. Regulativy pro jednotlivé zóny ochranného pásma jsou uvedeny v části 6.3.2.
7.6.2 Ochranná pásma vedení a zařízení pro rozvod elektřiny Ochranné pásmo venkovního vedení Je vymezeno svislými rovinami od krajního vodiče. Od těchto rovin na každou stranu činí • pro napětí 22kV – 7m • pro napětí 110kV – 12m. V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno zřizovat stavby, nechávat růst porosty nad výšku 3m, provádět činnost ohrožující vedení aj. Ochranné pásmo podzemního vedení • 1m po obou stranách krajního kabelu. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, zřizovat stavby, vysazovat trvalé porosty, přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 3 t. Ochranné pásmo elektrické stanice Je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vzdálenosti 20m od oplocení nebo obezdění objektu. V ochranném pásmu elektrické stanice je zakázáno provádět činnost, která by mohla ohrozit provoz stanice, její údržbu aj. U stávajících zařízení zůstávají podle §45 zákona 222/1994 v platnosti původně stanovená ochranná pásma. 54
7.6.3 Ochranné pásmo rozvodu plynu vedení / objekt vtl plynovod v nezastav. území plynovod v zastavěném území
regulační stanice
úroveň / profil do DN 300mm vtl stl ntl vtl – stl
ochranné pásmo 20m na každou stranu od osy plynovodu 5m od líce obvodové zdi 4m od líce obvodové zdi 1m od líce obvodové zdi 10 m od líce obvodové zdi
7.6.4 Ochranné pásmo vodního toku 20 m od břehové čáry: v ochranném pásmu nelze umisťovat stavby s výjimkou nezbytných zařízení pro údržbu nebo provozní účely související s vodotečí. Podél Poustevnického a Radčického potoka bude zachován volný manipulační pruh 5 v minimální šíři 6m od břehové čáry dle příslušné vyhlášky .
7.6.5 Ochranná pásma pozemních komunikací Silničním ochranným pásmem6 se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m ve vzdálenostech: silnice I. třídy a místní komunikace I. třídy – ostatní 50 m oboustranně od osy vozovky silnice II. nebo III. třídy nebo místní komunikace II. třídy 15 m oboustranně od osy vozovky Ochranná pásma pozemních komunikací nejsou vymezována v zastavěném území. Lze se však jimi řídit při posuzování návrhů s ohledem na hluk, prach, atd.
7.6.6 Ochranná pásma zásobování vodou rozvodné vodovodní potrubí vodovodní řad 600 vodojemů (Litvínov VI a Koldům)
2m doporučené ochranné pásmo od venkovního okraje potrubí na obě strany 3m od venkovního okraje potrubí na obě strany 10 m (oplocení, ochrana proti vniknutí)
7.6.7 Ochranná pásma staveb při provozování výrobní a jiné činnosti s nepříznivým vlivem na okolí Při povolování staveb a změn staveb budou stanovována pásma hygienické ochrany ve všech případech, kdy provozovaná činnost může ovlivnit nepříznivě okolí. Projekty staveb a změn staveb budou z tohoto hlediska projednány s orgány hygienické služby a v těchto projektech budou řešeny i důsledky stanovení těchto hygienických ochranných pásem. Stejnou povinnost mají provozovatelé těchto zařízení i v případě, že se změní podmínky, za kterých byla hygienická ochranná pásma stanovena, i když takové změny nebudou podléhat stavebnímu řízení.
7.7 Vodní toky a záplavová území Z vodohospodářského hlediska Litvínov náleží k povodí toku Bílina. Hlavním recipientem v zájmovém území je část Radčického a Poustevnického potoka. Radčický potok Radčický potok, číslo hydrologického pořadí 1-14-01-052, hlavní povodí Bílina, pramení východně od Meziboří ve výšce 535 m n.m. Ústí zleva do Bíliny ve výšce 200 m n.m. Plocha povodí 47,6 km2, délka toku 15,6 km, průměrný průtok u ústí 0,29 m3/s. 5 6
Vyhláška MLVH ČSR číslo 19/1978 Sb., § 11. Podle §30 odst. 2c zákona 13/1997, o pozemních komunikacích (silniční zákon).
55
Poustevnický potok Poustevnický potok není v registru vodních toků a nádrží (Vlček a kol., Academia 1984) uveden. Záplavová území Radčického a Poustevnického potoka dosud nejsou Povodím Ohře vyhlášena.
7.8 Limity vyplývající z územního plánu města 7.8.1 Zastavitelné území číslo urb. obvod lokalizace plochy dle / blok (část) ÚP-O
VIII IX
součást pozemku poznámka dle katastrální mapy
023 / 65-1, Pod Koldomem 65-3 006 / 39-2 Podkrušnohorská -
2702/1, 2704_1, 2705/1, 2705/11 plocha vedená v ÚP-O jako zastavitelná po prověření v regulačním plánu není pro územně technické problémy v období sledovaném regulačním plánem uvažována k zastavění
proti Koldomu
X
006 / 30-8
údolí Poustevnického potoka
2886
7.8.2 Přestavbová území číslo urb. obvod / blok (část) navrhované využití plochy dle ÚP-O
28
023 / 56, 003 / 62
29
023 / 55
31 32 33 34 35
023 / 60-10, 60-11 023 / 57-3, 57-4, 57-5 002 / 9-3 006 / 37-4 (jižní část) 005 / 50-1
nerušící výroba, obchod, administrativa, služby dočasné zahrádkové osady, výhledově přestavba na bydlení v rodinných domech bydlení v rodinných domech bydlení v rodinných domech + sportoviště bydlení v rodinných domech smíšené městské území smíšené městské území
56
poznámka
výhled
8. NÁVRH ŘEŠENÍ DOPRAVY 8.1 Silniční a komunikační síť 8.1.1 Širší dopravní vztahy Hlavní komunikační tepnou okolí Litvínova zůstane silnice I. třídy číslo I/27. Tato silnice převzala dopravu za původní silnici I.třídy číslo I/13, která místo původní trasy Chomutov Litvínov - Teplice je nyní vedena v trase Chomutov - Most - Bílina - Teplice. Silnice I/27 patří v úseku Most - Záluží - Litvínov k nejzatíženějším komunikačním tepnám na okrese. Zvlášť výrazný je vysoký podíl těžké nákladní dopravy. V oblasti Horního Litvínova je již provoz podstatně nižší. Silnice I/27 bude upravena jak směrově, tak i šířkově. S tím souvisí i některé drobné úpravy výškového řešení. Druhou hlavní tepnou řešeného území je silnice číslo III/0138, vedoucí od napojení na silnici I/27 zástavbou Horního Litvínova (ulice S.K. Neumanna, Podkrušnohorská) dále směrem na Loučnou a Dubí. I tuto komunikaci čekají nutné úpravy, především v úseku jižně od tramvajové trati, a to včetně nového napojení na silnici I/27. Koncepce dopravního řešení v okolí Horního Litvínova je v současné době poněkud nejasná. Jedná se především o severní obchvat Lomu a rekonstrukci křižovatky silnic III/0139 a III/0138 u západního okraje Loučné.
8.1.2 Místní komunikační síť Silnice I. třídy Silnice I.třídy číslo I/27 prochází jižním okrajem zájmového území. Tato silnice převzala dopravu za původní silnici I.třídy číslo I/13. Ta místo tahu Chomutov - Litvínov - Teplice je nyní vedena v trase Chomutov - Most - Bílina - Teplice. Vzhledem k dopravním závadám na silnici I/27 v zájmovém území (nevhodný tvar křižovatky u čerpací stanice PHM, nevhodné šířkové i směrové uspořádání - viz průzkumy a rozbory z r.1993) dozná trasování této komunikace některých změn. Nejzásadnější změnou je její přeložka do nové trasy (viz situace). Přeložka silnice I/27 v řešeném území je navržena v kategorii S9,5/70 (výhledová homogenizace celého tahu dle ŘS Praha - konzultováno při zpracování průzkumů a rozborů). Současně s tím se posune poloha i tvar křižovatky se silnicí III/0138. Vedení tras a úprava křižovatek v regulačním plánu respektuje řešení v platném Územním plánu obce pro město Litvínov. Odvodnění bude řešeno dle extravilánových zásad. Sběrné komunikace (intravilán) a silnice III. třídy Komunikace S.K. Neumanna a Podkrušnohorská jsou hlavními dopravními osami stávající zástavby. Jejich význam odpovídá funkční třídě BC. Obě komunikace (Podkrušnohorská od křižovatky s ul. S.K. Neumanna směrem na Loučnou) jsou průtahem silnice III. třídy číslo III/0138 Litvínovem. I tomuto faktu odpovídá již výše zmíněná funkční třída BC. Do řešeného území zasahuje též část Podkrušnohorské (od křižovatky s S.K.Neumanna směrem k centru Litvínova). Tato komunikace slouží opět jako sběrná komunikace funkční třídy BC. Její šířkové uspořádání odpovídá kategorii MS 12/50. Povrch je kvalitní a není třeba žádných úprav. Odvodnění je zajištěno pomocí uličních vpustí. Cílem dopravního řešení je postupně snižovat dopravní zatížení Podkrušnohorské ulice vymístěním průjezdné dopravy na silnici I/27. Tohoto lze dosáhnout např. zákazem vjezdu nákladních automobilů nad 3,5t (s výjimkou dopravní obsluhy a zásobování), což je podmíněno vybudováním obchvatu Lomu silnicí I/27, úpravou křižovatky u západního okraje
Loučné (napojení silnice III/0139 od Lomu na III/0138), popř. některými dalšími akcemi, které navedou průjezdnou dopravu ze silnice III/0138 na silnici I/27. Řešení průtahu silnice III/0138 lze rozdělit do několika různých úseků, které vyžadují různý způsob řešení. V některých bude třeba rekonstruovat celou vozovku včetně odvodnění, někde postačí pouze místní úpravy. Pro všechny úseky platí, že odvodnění bude přednostně zajištěno pomocí kanalizace a uličních vpustí. Úsek od křižovatky se silnicí I/27 k tramvajové trati. Tento úsek dozná největších změn. V současné době má extravilánový charakter s šířkovým uspořádáním odpovídajícím zhruba kategorii S7,5/50 (tj. zpevněná vozovka šířky cca 6,0 - 6,5 m + nezpevněné krajnice), navíc bez chodníků pro pěší. Napojení na novou trasu silnice I/27 bude provedeno v souladu s dopravním řešením platného Územního plánu obce pro město Litvínov. Šířkové uspořádání bude změněno tak, aby odpovídalo kategorii MS 9/50 se zvýšenými obrubníky (stejně jako v následujících úsecích). Podél komunikace bude navržen minimálně jednostranný chodník, oddělený od vozovky zeleným pásem. Bude nutno upravit přejezd tramvajové trati tak, aby byl přehledný a bezpečný. Úsek ulice S.K. Neumanna mezi tramvajovou tratí a Podkrušnohorskou. Tento úsek nevyžaduje větší úpravy. Šířkové uspořádání odpovídá kategorii MS 9/50, které je postačující a není třeba jej měnit. Povrch vozovky je velmi dobrý, konstrukce je bočně upnuta do obrubníků s převýšením. Chodníky podél vozovky jsou též v dobrém stavu a v potřebné šířce. Úsek Podkrušnohorské ulice od ul. S.K. Neumanna k ulici Dvořákova. Tento úsek vyžaduje dílčí úpravy: • • • • •
homogenizace na kategorii MS 9/50 místní úpravy, popř. zvýšení obrubníků drobný posun zastávek autobusu MHD u konečné tramvaje zálivy pro podélná parkovací stání (spíše krátkodobého charakteru) v prostoru konečné tramvaje přibudou dvě parkoviště.
Vzhledem k vysokému počtu drobných dopravních nehod počítá odbor dopravy MěÚ Litvínov s úpravou povrchu Podkrušnohorské ulice zpomalovacími pásy (výškově mírně snížení, dlážděné, barevné odlišení), zajišťujícím zvýšenou pozornost řidičů. Úsek Podkrušnohorské ulice od ul. Dvořákovy ke konci zastavěného území. Současný stav představuje přechod mezi extravilánovým a intravilánovým charakterem. Místy jsou zvýšené obrubníky, místy obrubníky nejsou. Také stav povrchu není příliš kvalitní, proto bude nutno tento úsek rekonstruovat na kategorii MS 9/50. Zároveň bude třeba rekonstruovat, resp. doplnit alespoň jednostranný chodník. V prostoru u školy bude doplněna oboustranná autobusová zastávka MHD. Obslužné komunikace Obslužné komunikace zajišťují napojení obytných celků na síť sběrných komunikací. Jedná se o komunikace funkčních tříd C2 a C3. Jsou navrženy v kategoriích M08/40, respektive MO7/30, některé mohou být i zjednosměrněny. Funkční třída C2: ulice Gorkého, K Loučkám, Seifertova, Vrchlického, Jedličkova. Funkční třída C3: ulice Sukova, Vančurova, U Koldomu, Dvořákova, příjezd ke sportovní hale, část ul. Landova, vjezd do vnitrobloku z S.K. Neumanna, nové napojení z III/0138 do nové a stávající zástavby v Březinkách, komunikace u ČS PHM a komunikace k rodinným domkům v severním výběžku. Protože se jedná v převážné míře o komunikace ve stávající zástavbě, nebude možno vždy dodržet parametry požadované ČSN 7361110. Proto budou i některé komunikace šířky 6,0 58
m (mezi obrubníky) vedeny jako obousměrné - je zde ovšem nutno zakázat parkování a odstavování vozidel. V případech, kde je to šířkově možné, budou přednostně navrženy komunikace v kategorii MO8/40. Vzhledem ke stavu vozovek i chodníků bude nutno většinu komunikací rekonstruovat a přitom upravit nášlap obrubníků na 15 cm. Mezi další úpravy patří například opětné napojení Jedličkovy ulice na Podkrušnohorskou nebo zjednosměrnění Dvořákovy ulice. Všechny obslužné komunikace budou mít alespoň jednostranný chodník. Odvodnění bude zásadně do uličních vpustí. Možnost parkování je naznačena v grafické části. Jedná se především o podélná parkovací stání. Dopravně zklidněné a obytné ulice Oproti komunikacím, které mají hlavně dopravní funkci, v případě obytných ulic se doprava motorovými vozidly podřídí pěším. Toto řešení je vhodné především u nízkopodlažní zástavby s rodinnými domy, kde nejsou velké požadavky na parkování i vlastní provoz. Obytné ulice jsou perspektivními druhy komunikací, které mohou v obytných okrscích zlepšit životní prostředí a pohodu obyvatel. Pojem a řešení obytných ulic upravuje vyhláška FMV č. 99/1989 Sb.o pravidlech silničního provozu. Obytnými ulicemi se zabývá §65 a §66. V řešeném území se navrhuje použití obytných ulic především tam, kde (nyní) obslužné komunikace nevyhovují ČSN 73 6110. Jedná se zvláště o okrsek s výstavbou ze 40. let jižně od Podkrušnohorské a o okrsek s výstavbou převážně řadových rodinných domků severně od Podkrušnohorské. V návrhu vyznačená parkovací stání jsou zvláště v obytných ulicích naznačena jen schematicky. Detailní řešení by mělo být předmětem samostatného projektu. Účelové komunikace a plochy Jedná se o komunikace a plochy, které nejsou součástí celostátní silniční sítě, ani sítě městské (sběrné, obslužné a obytné ulice). V řešeném území jde především o tyto komunikace a plochy: • komunikační plochy u soustředěných areálů garáží (včetně příjezdů z nejbližších komunikací) • plochy parkovišť a příjezdy k nim • příjezdy k podzemním i nadzemním hromadným garážím • plochy čerpací stanice PHM • plochy autoservisu, autobazaru apod. v blízkosti čerpací stanice PHM • nové obratiště autobusů u koupaliště (mimo území řešené regulačním plánem) • zásobovací komunikace a plochy u Kulturního domu. • hospodářský příjezd ke škole • komunikace v zahrádkářské kolonii včetně příjezdu ke střelnici. Pro tyto komunikace neplatí šířkové uspořádání podle norem ČSN 73 6101 a ČSN 73 6110. Budou proto řešeny individuálně podle provozu na nich, podle účelu, a v neposlední řadě i podle prostorových možností. Požadavky na uspořádání (není-li jinak uvedeno, jsou uvedeny hodnoty pro osobní automobily): • jednosměrné komunikace musí být široké min. 2,50 m (pro nákladní automobily 3,50 m) • obousměrné komunikace mohou být při malém provozu i jednopruhové (tj. jako jednosměrné) s výhybnami • komunikace před garážemi nebo na parkovištích s kolmými stáními musí být široké 6 m. 59
Pro rozměry parkovacích stání a k nim příslušných komunikací platí ČSN 736056. Konstrukce vozovek závisí podle účelu a provozu na těchto komunikacích - od lehkých (např. v zahrádkářské kolonii) až po těžké (u čerpací stanice PHM).
8.1.3 Dopravní závady Navržené dopravní řešení eliminuje většinu dopravních závad analyzovaných v průzkumech a rozborech. Z dopravních závad, které nelze odstranit bez demolic obytných domů, zůstávají nedostatečné šířky některých komunikací dle ČSN 736110, z hlediska téže normy rozporné domovní průjezdy z válečné výstavby. Nesoulad s normativními parametry návrh řeší přeřazením do kategorie obytných ulic. Dopravní závadou je i křížení Jedličkovy ulice (obslužná komunikace třídy C2) a tramvajové trati. Problém lze minimalizovat osazením výstražné světelné signalizace.
8.1.4 Dopravní zařízení V řešeném území jsou dopravní zařízení zastoupena čerpací stanicí pohonných hmot firmy Chemopetrol. Vzhledem k zastaralé technologii bude třeba tuto čerpací stanici rekonstruovat. Zároveň bude třeba upravit příjezdové komunikace. V situaci zakreslené řešení je jednou z možných variant, další variantou může být například přímé napojení na okružní křižovatku. Při rekonstrukci je třeba zřídit dvouplášťové nádrže s indikací úniku a odsávání par 1. i 2. stupně. V případě zřízení myčky je třeba zajistit recyklaci použité vody. Na ploše u čerpací stanice PHM lze umístit též další zařízení pro automobilovou dopravu, které v řešeném území dosud chybějí: autoservis, autobazar apod. Dalšími navrhovanými dopravními zařízeními jsou přístřešky pro cestující na zastávkách MHD a nejnutnější sociální vybavení pro zaměstnance Dopravních podniků na konečné tramvaje a na navrhované konečné autobusu u koupaliště.
8.1.5 Doprava v klidu Současný stav V řešeném území je značný počet garáží a malé množství klasických parkovišť. Přesto je zde nedostatek parkovacích a odstavných stání, zejména v severní části území v zástavbě řadových domků ze čtyřicátých let, které většinou nejsou vybaveny pro parkování a odstavování vozidel. Krajní domy mají většinou již vybudovanou garáž, obyvatelé vnitřních domů parkují před domkem na ploše u vstupu, popř. na komunikaci. Je zde i garáž, která je budována v suterénu s příjezdem přes jižní pozemek. V okolí Podkrušnohorské ulice (Vrchlického, Ladova, Halasova, Mánesova, Jedličkova, Sukova, severně od Podkrušnohorské pak zejména Wolkerova, Komenského, ale i Dvořákova) využívají obyvatelé komunikací k podélnému stání (jednostrannému, někdy i oboustrannému), což je umožněno malými intenzitami dopravy. Tento stav dopravy v klidu není v souladu s platnými ČSN. Na celém zájmovém území je pouze několik parkovišť na terénu - u Koldomu asi 60 ks, u Kulturního domu 22 ks, v ul. Gorkého 10 ks, v ul. S. K. Neumanna (mezi domy) 25 ks, u sportovní haly pod Koldomem 46 ks, v ul. Ladova 16 ks, v ul. Šaldova 15 ks, u letního kina cca 20 ks a na parkovišti u nového hřbitova 16 parkovacích míst. Přitom parkoviště u Koldomu, letního kina a u nového hřbitova možno využívat jednoúčelově. V zájmovém území je na terénu celkem 133 odstavných a parkovacích stání. Naproti tomu je v řešeném území značné množství zděných garáží, a to jak jednotlivých (zejména v severní části území), tak řadových podél komunikací a tramvajové tratě a využívajících různá prostranství. Celkem je zde 200 míst v jednotlivých garážích a dvojgarážích a 1085 míst v řadových garážích, tj. celkem 1285 míst v garážích.
60
Úhrnem je tedy v řešeném území 230 + 1285 = 1515 odstavných a parkovacích míst. Majiteli garáží v řešeném území jsou i obyvatelé ostatních částí Litvínova a naopak někteří obyvatelé řešeného území využívají garáží mimo ně. Podle Generelu dopravy Litvínova je řešené území takto přitíženo o dalších cca 60 míst v garážích (cca 170 obyvatel Horního Litvínova má postavenou garáž v západní části města a naopak cca 230 majitelů garáží v řešeném území). Ke splnění počtu stání při stupni automobilizace 1 : 3 je potřeba cca 470 odstavných a parkovacích stání. Návrh řešení Řešení dopravy v klidu lze podle postupného nárůstu počtu vozidel a podle finanční náročnosti rozdělit do dvou etap. V první etapě je možno získat parkovací a odstavná stání na terénu, v druhé etapě je možno je doplnit na potřebný počet podzemními i nadzemními hromadnými garážemi. Pro novou zástavbu rodinných domků platí zásada vestavěné či přistavěné garáže na vlastním pozemku a navíc musí být na tomto pozemku ještě místo pro jedno stání (návštěvnické stání - většinou bývá splněno příjezdem ke garáži). Vzhledem ke specifice Litvínova, kde jsou lokality s garážemi rozmístěny spíše podle zaměstnavatelů, než podle místa bydliště, nebyly prověřovány docházkové vzdálenosti. Pro rozměry parkovacích a odstavných stání platí ČSN 73 6056, ČSN 73 6057, ČSN 73 6058. Pro kolmá stání osobních vozidel kategorie O1 je nutná komunikace šířky 6,00 m a minimální rozměry stání jsou 2,25 x 4,50 m; pro podélná stání postačuje komunikace v šířce jednoho jízdního pruhu a stání má rozměry 2,00 x 5,50 m. Do návrhu dopravního řešení nejsou započtena stání pro zaměstnance, zákazníky a návštěvníky zařízení nerušící výroby, obchodu, administrativy a služeb. Odstavování těchto vozidel je třeba zabezpečovat mimo veřejné pozemky na pozemcích jednotlivých zařízení respektive v jejich areálech. 1. etapa V této etapě je možno získat poměrně značný počet stání: • • • • •
změnou dopravního režimu (využití obytných ulic) zjednosměrněním (Dvořákova ulice) doplněním zálivů pro převážně podélné parkování doplněním samostatných parkovišť doplněním jednotlivých či řadových garáží.
Stávající parkovací a odstavná stání budou ponechána. Zavedením obytných ulic se sníží potřebné šířky vozovek pro průjezd vozidel. Tím vzniká prostor pro řešení parkovacích stání, ať už podélných, šikmých nebo kolmých. V situaci 1:2000 jsou parkovací stání zakreslena schematicky jako podélná, detailní řešení je závislé na konkrétních podmínkách a požadavcích. Tím se zvýší parkovací kapacita. Některá možná řešení parkovacích stání (zvláště u řadových rodinných domků v severní části zástavby) jsou navržena v grafické příloze této zprávy. Další počet parkovacích stání se zajistí zjednosměrněním Dvořákovy ulice. Tato komunikace funkční třídy C3 tak bude mít kategorii MO 7/30, obsahující pruh pro podélné parkování. Především podél Podkrušnohorské, Jedličkovy a Gorkého ulice a ulice U Koldomu je možno doplnit zálivy pro podélná parkovací stání. Jejich šířka bude 2,00mresp. 2,20 m. Ojediněle budou v případě dostatku místa použita i stání kolmá, nikoliv ovšem na Podkrušnohorské. Nová parkoviště jsou navržena především pro sportovní areál a koupaliště obojí se rozkládá 61
v blízkosti Koldomu. Menší parkovací plochy, oddělené od komunikací jsou též u Podkrušnohorské u konečné tramvaje (2x) a v Gorkého ulici. Jednotlivé či řadové garáže lze doplnit jednak na vlastních pozemcích, jednak na vhodných volných místech v soustředěných stávajících lokalitách. Vytváření nových lokalit řadových garáží již není žádoucí. 2. etapa Slouží jednak jako rezerva pro další vývoj počtu automobilů a jednak jako luxusnější varianta odstavování vozidel. Jedná se o návrh podzemních, případně jen polozapuštěných nebo nadzemních hromadných garáží. Jejich výstavba je samozřejmě podstatně finančně náročnější, proto nelze prakticky počítat s jejich použitím v blízké budoucnosti. Výjimkou by mohla být podzemní garáž před Koldomem, protože zde je velký deficit parkovacích stání. Další potřebnou investicí jsou dvoupodlažní garáže nad Kulturním domem a třípodlažní garáže pod tramvajovou tratí. V případě výstavby hromadných garáží může postupně docházet k likvidacím stávajících lokalit s řadovými garážemi, dříve to zřejmě nebude možné. V tabulce uváděné kapacity jsou pro vnitřní prostory nerozdělené se šířkou stání 2,50 m (rezerva pro sloupy). Umístění podzemních i nadzemních hromadných garáží je zřejmé ze situace.
8.1.6 Zdroje a cíle nákladní dopravy V řešeném území není žádný závažný zdroj ani cíl nákladní dopravy. Z hlediska širších vztahů je nutno se zmínit o soustředění většího množství hospodářských základen institucí v Žižkově ulici západně od řešeného území. Oblast Horního Litvínova se zachovává jako obytná a rekreační, a proto se navrhuje vymístit průjezdnou nákladní dopravu z řešeného území.
8.1.7 Pěší doprava Pěší provoz je veden především podél stávající komunikační sítě zejména ve směru cca východ - západ a v několika proudech ve směru sever - jih, zvláště ve vazbě na zastávky MHD, stávající zástavbu (průchody v zastavěných blocích) a s ohledem na společenské aktivity oblasti (společenský dům, sportovní areál apod.) Sezónními a nepravidelnými cíli pěší dopravy budou • areál koupaliště východně od Koldomu, s atrakčním obvodem celé aglomerace • zimní stadion západně od řešeného území • hřbitov přístupný z Horního Litvínova nově vedenou komunikací V Březinkách, popř. cestami přes zahrádkářskou kolonii. Podél tramvajové trati a poté podél potoka je navržena pěší a cyklistická trasa, spojující Žižkovu ulici s Koldomem a koupalištěm. Další nové i již používané hlavní pěší trasy jsou uvedeny v situaci. Kromě cest v okolí Koldomu a koupaliště to jsou především cesty v zahrádkářské kolonii a kolem jezírka, anebo tahy vedené od Podkrušnohorské ulice na sever do svahů Krušných hor. Významný pěší provoz bude veden také po obytných ulicích. Zde mohou být zpevněné plochy využity i pro hry dětí i dospělých. Technický stav chodníků podél komunikací většinou vyžaduje rekonstrukci. Místy vůbec chodníky nejsou a je třeba je doplnit. Vzhledem k charakteru horské krajiny (a existenci historických památek v okolí) je v okolí Horního Litvínova celá síť turistických tras (zejména severně od města). Na řešeném území 62
začíná u konečné tramvaje žlutě značená turistická cesta, pokračující severním směrem až na Bouřňák.
8.1.8 Cyklistická doprava Terénní reliéf Litvínova je přes blízkost Krušných hor v zásadě pro cyklistiku vhodný. Její rozvoj je možný zejména ve směru západ - východ s propojením centra Litvínova (i Janova) se sportovními aktivitami na východním okraji. Návrh uvažuje páteřní cyklistickou trasou společnou s pěším tahem západ - východ od Žižkovy ulice podél tramvajové trati, a dále podél potoka k areálu Koldomu a koupaliště. Trasa zamezí kolizím cyklistů v Podkrušnohorské ulici. Další významnější možné cyklistické trasy jsou patrné ze situace.
8.2 Hromadná doprava 8.2.1 Městská hromadná doprava Městská hromadná doprava je na území Mostecko - Litvínovské aglomerace provozována Dopravním podnikem měst Mostu a Litvínova s provozovnami v obou městech. Tramvajová dopravní obsluha Litvínova je zaměřena především na spojení měst Mostu a Litvínova s Chemickými závody v Záluží, zajišťované tramvajovou rychlodráhou. V ostatních směrech je doprava zajišťována autobusy. Všechny tramvajové linky procházející řešeným územím jsou v něm vedeny v téže trase, rozdíl v linkovém vedení je až v Mostě. Po Podkrušnohorské ulici je vedena autobusová linka. Tramvaje i autobusy mají denní i noční provoz. Návrh zachovává stávající koncepci dopravní obsluhy MHD. Navíc jsou navrženy dvě nové autobusové zastávky. Jedna je v prostoru proti škole, druhá v prostoru u koupaliště. Sem je také přemístěna občasná konečná zastávka některých spojů autobusové linky č.13, které dříve končily u Koldomu. Navrhovaná úprava vychází z následujících požadavků: • uvolnění uličního prostoru v Jedličkově ulici, který je v současnosti neprůjezdný stávajícím řešením obratiště • zachování stávajících režimů na konečné stanici (tj.výstup, manipulace, nástup, vratná a odstavná kolej, zázemí posádek apod.), popř. jejich zlepšení • zajištění dostatečného komfortu pro cestující na přestupu tramvaj - autobus • zlepšení situačního řešení před stávající severní frontou bytových objektů na jihu • zachování pěšího tahu prostorem budoucí stanice ve směru sever - jih • minimalizace změn stávajícího stavu z hlediska investičních nákladů.
8.2.2 Autobusová meziměstská doprava Osobní autobusovou dopravu na území okresu Most zajišťuje ČSAD Most a různí další dopravci. Autobusy zajišťují • místní spojení s okolními obcemi aglomerace (Šumná, Meziboří, Lom, Loučná, Nová Ves, Duchcov, Osek) • přímé dálkové spojení • s významnými městy severočeského regionu (Chomutov, Kadaň, Teplice, Ústí n.L., Bílina, Most) • s významnými cíli mimo region: Prahou, Karlovými Vary Plzní a Saskou Kamenicí (Chemnitz). 63
Převážná většina spojů je vedena nebo vypravována z autobusového nádraží vedle železničního nádraží Litvínov, v 6-8 minutové dostupnosti z řešeného území Horního Litvínova. Na území Horního Litvínova má autobusová doprava zastávky "Kulturní dům", "Koldům" a "U hřbitova". Návrh vedení ani potřebný počet spojů není předmětem řešení regulačního plánu.
8.2.3 Železniční doprava Vzhledem k trasování železničních tratí v okolí Litvínova nemá ani do budoucna železniční doprava pro řešené území podstatný význam. Železniční nádraží Litvínov se nachází vedle nádraží autobusového (mimo území řešené regulačním plánem). Nádraží je dostupné z území řešeného regulačním plánem tramvají nebo autobusem (cca 6 - 8 min.).
8.2.4 Letecká doprava Litvínov se nachází v prostoru mimo hlavní letové trasy. V blízkosti řešeného území není žádné letiště.
8.2.5 Vodní doprava Vzhledem k charakteru blízkých vodních toků nepřipadá v úvahu.
64
Doprava v klidu / I. etapa
V březinkách - VS sportovní areál u koupaliště celkem
40 25
13 8
4768 1587
2 1
26 0 0 škola 0
12 167
8 213 20 95
37 8
16
191 254
15 9
5
výr.,služ., 0 obchod 0 sport 0 koupal. 238 1825
65
154
16 64 0 0 12 190 60 0 8 0 213 20 95 0 0 37 8 0
49 74 22 42 25 166
0 207 0 254
30
159 0
stání k k dispozici celkem 65 138 22 42 37 356 60 29 95 64 322 20 155 0 23 87 8 29
61 0 39 0
61 207 39 254
5
0 15
159 15
5
220 225 124 0 1480
220 225 124 3813
60 23 50 29
39
0 220 0 225 0 124 134 1209 1343 1465
celkem 49 74 22 42 25 166 0 29 87 64 109 0 60 0 23 50 0 29
29 87 64 97
10
podzemní garáže
nadzemní garáže
3
23 60
16 54
na terénu
23
10
návrh nových stání
celkem
69
74 46 admin. 51 80 20 335 KD 255 70 54 63 315 KD,obch. 76 obch. 69 49 10 60 80 68
garáže
10 6 7 10 3 44 33 9 7 8 41 10 9 6 2 8 10 9
na terénu
64 40 44 70 17 291 222 61 47 55 274 66 60 43 8 52 70 59
současný stav
občanské vybavení
návštěvnick á (1:20)
192 120 132 213 53 874 665 183 141 165 821 199 181 128 23 156 211 177
celkem
odstavná (1:3)
ulice Dvořákova Gorkého Halasova Jedličkova Josefa Hory K Loučkám Koldům Komenského Ladova Mánesova Podkrušnohorská S.K.Neumanna Seifertova Sukova U Koldomu Vančurova Vrchlického Wolkerova Poustevnický potok + letní kino u hřbitova u školy důl Pavel - garáže V březinkách stávající V březinkách - nové
počet obyvatel
potřeba stání (ČSN 73 6110)
Doprava v klidu / II. etapa (bez rušení stávajících garáží)
V březinkách - VS sportovní areál u koupaliště celkem
40 25
13 8
4768 1587
2 1
26 0 0 škola 0
29 12 167
8 213 20 95
37 8
16
191 254
15 9
5
výr.,sl.,ob 0 ch. 0 sport 0 koupal. 238 1825 134
66
154
16 64 0 29 12 190 60 0 8 0 213 20 95 0 0 37 8 0
49 74 22 42 25 150 100 29
0 207 0 254
30
159 0
34
40
64 95
140 30 80 52
60 51 33 50 16 29
25
39
10
0 220 0 225 0 124 1238 1372 1537 5
5 200
601
stání k dispozici celkem
celkem
podzemní garáže
nadzemní garáže
3
23 60
16 54
na terénu
23
10
návrh nových stání celkem
69
74 46 admin. 51 80 20 335 KD 255 70 54 63 315 KD,obch. 76 obch. 69 49 10 60 80 68
garáže
10 6 7 10 3 44 33 9 7 8 41 10 9 6 2 8 10 9
na terénu
64 40 44 70 17 291 222 61 47 55 274 66 60 43 8 52 70 59
současný stav
občanské vybavení
návštěvnick á (1:20)
192 120 132 213 53 874 665 183 141 165 821 199 181 128 23 156 211 177
celkem
odstavná (1:3)
ulice Dvořákova Gorkého Halasova Jedličkova Josefa Hory K Loučkám Koldům Komenského Ladova Mánesova Podkrušnohorská S.K.Neumanna Seifertova Sukova U Koldomu Vančurova Vrchlického Wolkerova Poustevnický potok + letní kino u hřbitova u školy důl Pavel - garáže V březinkách stávající V březinkách - nové
počet obyvatel
potřeba stání (ČSN 73 6110)
49 142 22 97 59 150 100 69 0 204 107 30 140 103 33 50 16 54
65 206 22 126 71 340 160 69 8 204 320 50 235 103 33 87 24 54
61 0 39 0
61 207 39 254
0 15
159 15
420 420 225 225 124 124 2143 3515
9. NÁVRH ŘEŠENÍ TECHNICKÉHO VYBAVENÍ A NAKLÁDÁNÍ S ODPADY 9.1 Zásobování vodou 9.1.1 Současný stav a připravované investice Stávající systém zásobování Řešené území je zásobováno ze dvou systémů. Podstatná část území je zásobována z 3 úpravny vody v Meziboří přes vodojem Litvínov VI (2 x 400 m ). Východní část území v okolí 3 Koldomu je zásobováno samostatným systémem z vodojemu Koldům (2 x 120 m ). Územím procházejí dva řady z Flájí - západní flájský řad DN 500 sloužící pro zásobení Mostu a východní flájský řad DN 600 zásobující Teplice. Tyto řady nejsou propojeny se sítí v Litvínově. Správcem vodovodní sítě jsou Severočeské vodovody a kanalizace. Stav sítě Vodovodní síť byla budována ve třech etapách. První část byla prováděna kolem roku 1934 (stará zástavba Litvínova), další část v okolí ulice K Loučkám kolem roku 1954. V posledních letech byla část sítě rekonstruována. Dle údajů správce je stav sítě vyhovující jak z hlediska zdroje, který má ještě rezervy, tak z hlediska kapacity sítě. Vzhledem k poměrně malé hustotě osídlení, dané nízkopodlažní zástavbou vyhovují pro zásobování i řady profilů DN 60 a DN 80. Územím zahrádkářské kolonie je veden řad DN 80, na který jsou pravděpodobně napojeny letní vodovody (to nebylo při průzkumu ověřováno). Připravované investice Na vodovodní síti se provádí postupná rekonstrukce starých vodovodů malých profilů. Rekonstrukce řadů z roku 1934 je plánována postupně s ukončením do roku 2000. V případě postupu zástavby jižním směrem budou pravděpodobně zrekonstruovány stávající hlavní rozvodné řady.
9.1.2 Navrhované úpravy Dostavba ve stávající zástavbě Nárůst potřeby vody ve stávající zástavbě v důsledku zvýšení počtu bytů v nástavbách stávajících domů a v jednotlivých prolukách a v důsledku výstavby komerčních objektů na volných prostranstvích v centru města pokryje volná kapacita ve stávající síti a snížená specifická potřeba vody v důsledku měření její spotřeby v bytech a zvýšení ceny vodného a stočného. Jedná se cca o 300 bytů v podkrovních nástavbách, o 20 bytů v dostavbě nízkopodlažní zástavbou, o 4 rodinné domy se živnostenskou činností a 1 rozsáhlý komerční objekt o kapacitě cca 10 000m3. Přírůstek potřeby vody ve stávající zástavbě - specifická potřeba vody dle vyhl. 9/1973 Bytový fond 280 l/os.den snížení potřeby vody v důsledku měření spotřeby bytovými vodoměry a nárůstu ceny vodného a stočného:(čl.4 odst.4 sm. 9/73) 30 % z 280 l/s = 84 l/os.den Výsledná specifická potřeba vody 200 l/os.den zvýšení potřeby vody v bytovém fondu 1140 obyv. x 200 = 228000 l/den = 2,6 l/s Komerční objekt potřeba vody 250 zam. x 60 l/os.den = 0,2 l/s 15000 l/den = Výsledné zvýšení 2,8 l/s Toto zvýšení je pouze relativní, protože současně probíhá proces všeobecného snižování
67
potřeby vody v důsledku zvýšení ceny vody a jejího měření přímo v domácnosti, takže v celkovém výsledku dochází naopak ke snížení potřeby. I kdyby nedocházelo ke snížení specifické potřeby, stávající síť má větší rezervu než 2,8 l/s. Nová výstavba Jihozápadní oblast Ze všeobecných urbanistických podkladů pro tuto oblast lze potřebu vody pouze hrubě odhadnout. Jedná se o zástavbu sestávající ze 3 lokalit Lokalita 20 rodinných domů
76000l/den = 0,88 l/s 2,77 l/s 1,5 l/s 5,0 l/s
Qd = 95 x 4 x 200 =
Lokalita služeb motoristům Lokalita nerušící výroby, administrativa, služby Jihozápadní oblast celkem
Qmaxh = 1,5 x 2,1 x 0,88= Odhad: Odhad:
9,27 l/s
Toto množství bezpečně dopraví vodovod profilu DN 150. Na tento profil bude zrekonstruován jeden ze stávajících vodovodů DN 80, vedených jižním směrem od Podkrušnohorské. V tomto profilu budou provedeny zásobní řady (požární hledisko). Tím se dosáhne kapacitního a zokruhovaného zásobení celé zájmové oblasti. Oblast Koldomu V oblasti Koldomu je uvažováno doplnění stávajících sportovních zařízení dalšími a o zřízení dvou restaurací. Největší přírůstek ve spotřebě vody znamená výstavba nového krytého 25 m bazénu. Potřeba vody v nových zařízeních Bazén 25 m doplňková voda - 10% objemu bazénu za den sociální zázemí - 60 l/os.den
25 x 12,5 x 1,4 x 0,1 =
43,75 m3/den = 0,5 l /s
300 os. x 60 =
18 m /den = 0,2 l/s 61,75 m3/d = 0,7 l/s
Bazén celkem Restaurace výčepní stolice 450 l/zam.den x 6 zam. = 1. restaurace celkem 2. restaurace celkem Sportoviště Rodinné domy
3
500 os/d x 60 l/os.d = Qd =10 x 4 x 200 = Qmaxh =1,5 x 2,1 x 0,09 =
2 000 l/den 2 700 l/den 3 4.7m /d = 0,05l/s 3 9.4m /d .= 0,1 l/s 30 m3/d = 0,4 l/s 8 000 l/den = 0,09 l/s 0,28 l/s 101,15m3/den = 1,58 l/s
Přírůstek potřeby v oblasti celkem
Na vypočtený nárůst potřeby vody má stávající síť dostatečnou rezervu. Nárůst bude navíc zčásti pokryt snížením specifické potřeby vlivem zvýšení ceny vodného a měřením. Stávající síť bude pouze doplněna o řady potřebné pro zásobení jednotlivých objektů.
9.2 Odkanalizování a vodní toky 9.2.1 Současný stav Stávající koncepce odvodnění 68
Horní Litvínov je až na výjimky odvodněn oddílnou soustavou (v některých ulicích a izolovaných lokalitách je jednotná kanalizace). Splaškové vody jsou odváděny do ČOV v Chemických závodech, kde jsou bez problémů čištěny. Dešťové vody jsou vypouštěny bez předčištění do Radčického potoka. Územím Horního Litvínova prochází odkalení z úpravny vody v Meziboří. Toto odkalení je zaústěno do splaškového sběrače kterým je odvedeno na ČOV. Správa kanalizačního systému je rozdělena mezi tři správce: • správcem splaškové kanalizace jsou Severočeské vodovody a kanalizace a.s. - závod Most • správcem ČOV jsou Chemické závody Litvínov • správcem dešťové kanalizace jsou Technické služby města Litvínova. Stav kanalizační sítě Kanalizační síť byla budována spolu s výstavbou města v 30.- 50. letech. Technický stav sítě splaškové kanalizace je dobrý a kapacitně vyhovuje. Na staré kanalizaci, budované v 30. - 50. letech, jsou místní nedostatky, které jsou řešeny lokálními opravami (např. spojení dvou větví sběrače bez revizní šachty,...)
9.2.2 Navrhované úpravy Stávající zástavba Nárůst produkce splašků ve stávající zástavbě v důsledku zvýšení počtu bytů v nástavbách stávajících domů a v jednotlivých prolukách a v důsledku výstavby komerčních objektů pokryje volná kapacita ve stávající síti. Jedná se cca o 100 až 300 bytů v podkrovních nástavbách, o 20 bytů v dostavbě nízkopodlažní zástavbou, o 4 rodinné domy se živnostenskou činností a 1 rozsáhlý komerční objekt o kapacitě cca 10000m3. Přírůstek množství splašků ve stávající zástavbě: Za základ byla vzata potřeba vody spočtená v části 9.1.2. Od tohoto množství (odebíraného z vodojemu) byla odečtena ztráta vody ve vodovodní síti, neboť tato voda se do kanalizační sítě nedostane. Ztráta je odhadnuta na 20 % z dodávané vody. Zvýšení potřeby vody v bytovém fondu Potřeba vody v komerčním objektu Výsledné zvýšení
1 140 obyv x 200 x 0,8
= 182 400 l/den
= 2,1 l/s
250 zam. x 60 l/os.den
= 15 000 l/den
= 0,2 l/s 2,8 l/s
Výsledné zvýšení množství odváděných splašků je zanedbatelné vzhledem ke kapacitě stávajících stok i ČOV.
Nově zastavované lokality Jihozápad Hydrotechnický výpočet produkce splašků
69
Lokalita rodinných domů Lokalita motoristických služeb Lokalita nerušící výroby, administrativa, služby Jihozápadní oblast celkem
Qd = 0.8 x 95 x 4 x 200 = 56 050 l/den = 0,71 l/s Qmaxh= 1.5 x 2.1 x 0.71 = 2,4 l/s Odhad =1,5 l/s Odhad = 5,0 l/s 8,9 l/s
Lokalita rodinných domů je izolovaná a gravitačně odkanalizovatelná pouze nákladným hlubokým sběračem. Navíc je rozdělena Radčickým potokem na 2 části. Proto jsou pro její odkanalizování navrženy kromě stávající čerpací stanice u dolu Pavel další 2 samostatné čerpací stanice (jedna na levém břehu Račického potoka, druhá v nejjižnější části území), do kterých budou splašky svedeny gravitačními stokami. Výtlačné řady budou svedeny do společného potrubí, v projektu je nutno posoudit, zdali vyhoví stávající výtlak od dolu Pavel, nebo je nutno tento výtlačný řad zrekonstruovat. Lokality motoristických služeb, nerušící výroby, administrativy a služeb budou odkanalizovány gravitačně do stávající splaškové kanalizace DN 500. Oblast Koldomu V oblasti Koldomu je navrženo doplnění stávajících sportovních zařízení dalšími a o zřízení dvou restaurací. Největší přírůstek ve spotřebě vody znamená výstavba nového krytého 25m bazénu. Potřeba vody spočtená v části vodovod je snížená o 20% na ztráty ve vodovodní síti. Potřeba vody v nových zařízeních Bazén 25 m Restaurace (2 x) Sportoviště Rodinné domy
0,7 l/s x 0,8 = 0,1 x 0,8 = 0,4 l/s x 0,8 = 0,8 x 10 x 4 x 200 = 1,5 x 2,1 x 0,08 =
Přírůstek produkce splašků v oblasti celkem
0,56 l/s 0,08 l/s 0,32 l/s 5 400 l/den = 0,08 l/s 0,25 l/s 81 m3/den = 1,0 l/s
Uvedený přírůstek pojme stávající síť bez problémů. Protože nově navržená zástavba leží pod úrovní kanalizačního sběrače, je nutno splašky přečerpávat. V projektu bude rozhodnuto, zda pro čerpání splašků bude provedena jedna čerpací stanice v nejnižším místě území, či zda jednotlivé objekty budou mít vlastní čerpací stanice napojené případně do jednoho výtlaku. Kritériem pro volbu centrální čerpací stanice nebo čerpací stanice objektových bude zejména postup výstavby. Čerpáním se špičkové množství vypouštěné do kanalizace zvětší na hodnotu danou výkonem čerpadla, ale ani tak nebude ohrožena kapacita sítě. Pulsační přítok od čerpadel naopak v horní části sítě mírně přispěje k proplachování stok.
9.2.3 Vodní toky Řešeným územím protékají dva potoky. Hlavním recipientem je Radčický potok, do kterého se vlévá jako jeho pravostranný přítok potok Poustevnický. Tyto toky slouží jako recipient pro dešťovou kanalizaci, která je do něho bez předčištění zaústěna. Oba potoky přitékají do Horního Litvínova jako čisté horské toky. Znečištění dešťovou kanalizací nepřekračuje běžnou míru a je závislé na množství a kvalitě spadu z ovzduší. Zlepšením kvality ovzduší jak z hlediska celé oblasti (odsíření a odprášení emisí z elektráren), tak z hlediska mikroklimatu (přechod na vytápění ušlechtilými palivy s minimálními emisemi.
70
9.3 Hospodaření s odpady V řešeném území neexistuje ani není do budoucna předpokládána žádná činnost, která by produkovala průmyslový odpad. Není zde tudíž produkován ani žádný nebezpečný (toxický) odpad. Odvoz a ukládání tuhého komunálního odpadu (TKO) zajišťuje Celio, a.s. s působností pro celou aglomeraci. Odpad se sváží na skládku Růžodol severovýchodně od areálu Chemických závodů v Záluží. V současné etapě je otevřen sektor s celkovým objemem 1,2 mil. m3, z toho je zaplněno 0,37 mil. m3. Celková kubatura disponibilního skládkovacího prostoru je cca 6 mil m3, což odpovídá podle současných prognóz vývoje produkce TKO v aglomeraci životnosti skládky 45 let. V areálu skládky se vytřiďuje nebezpečný odpad, který se ukládá odděleně do čtyř speciálních úložišť o celkové kapacitě 0,38 mil. m3. Do budoucna se zvažuje zřízení třídicích dvorů pro separaci přímo v sídlech. Z hlediska odpadového hospodářství nedochází záměry reflektovanými regulačním plánem k žádným změnám oproti současné skladbě odpadů. V souvislosti s předpokládaným nárůstem počtu obyvatel a pracovních míst dojde ke zvýšení objemu tuhého domovního odpadu. Toto zvýšení je možno kompenzovat zavedením separace a větším podílem recyklace.
9.4 Zásobování elektrickou energií Předmětem návrhu v regulačním plánu jsou energetické sítě a zařízení velmi vysokého napětí (vvn) a vysokého napětí (vn) od 22kV včetně.
9.4.1 Současný stav Napájení řešené oblasti je zajištěno z transformovny TR Litvínov 110/22kV, ve které jsou osazeny transformátory o výkonu 40 a 20 MVA. Z transformovny jsou vyvedeny kabely 22kV - 3x240 mm2na které jsou zapojeny jednotlivé distribuční trafostanice 22/0,4kV. Kabelový rozvod je zokruhován, stávající rozvodná zařízení 10 kV jsou již mimo provoz. Nadřazený systém vvn Stávající a výhledová zařízení a vedení vvn se v řešené oblasti nenalézají. Energetická bilance Územní plán předpokládá pro zajištění energetických potřeb řešeného území využití stávajících přívodů zemního plynu v součinnosti s rozvody elektrické energie. Kategorie odběru se předpokládá maximálně ve stupni B. Bilance potřebného příkonu navržených objektů je vypracována plošným ukazatelem odvozeným z vypracovaných nebo stávajících obdobných objektů a lze předpokládat její upřesnění s dalším podrobnějším zpracováním dokumentace. Bilance stávajícího stavu je odvozena z výkonu stávající transformace s předpokladem zatížení cca 50%. Soudobý příkon řešené oblasti v úrovni DTS (kVA) stávající zástavba nová zástavba celkem
2 315 kW 3 026 kW 5 341 kW
Zvýšení příkonu bude zajištěno výstavbou nových trafostanic 22/0,4 kV, provedení a výkon transformace budou určeny dle potřebného příkonu. Umístění a způsob zapojení do stávajících sítí bude nutno prověřit dle požadavku SČE kontrolním výpočtem celé sítě v souladu s postupnou realizací jednotlivých objektů.
71
9.4.2 Navrhované úpravy Návrh předpokládá vybudování sedmi nových trafostanic 22/0,4kV s předpokladem připojení těchto nových objektů: trafostanice TN - A TN - B TN - C TN - D TN - E TN - G
určena pro napájení areálů služeb pro motoristy, případně dalších odběrů na přilehlých plochách v oblasti nových rodinných domů napájení areálů služeb, výroby, administrativy a nových rodinných domů zajištění odběrů v centrální zástavbě (nové bytové jednotky, objekty služeb, administrativa) s návazností na stávající trafostanice v téže oblasti napájení objektů v rekreační oblasti (plavecký bazén, rehabilitace apod.) napájení nových výhledových rodinných domů na jižním okraji řešeného území
Připojení nových trafostanic na stávající kabelové rozvody 22kV je navrženo v situaci dle konzultace s SČE. Stávající kabelové rozvody, které jsou ve střetu s návrhem výstavby, budou přeloženy do nových tras. V ulicích, kde budou zřízeny předzahrádky před obytnými domy a obytné ulice, budou kabely přeloženy do vyznačeného pásu komunikace pro ukládání kabelových sítí.
9.4.3 Ochranná pásma Ochranná pásma jsou stanovena dle zákona o podnikání a výkonu státní správy v energetice ze dne 2.11.1994. Výčet ochranných pásem relevantních pro řešené území je uveden v části 7.6.2.
9.5 Zásobování plynem 9.5.1 Současný stav Horní Litvínov je zásobován z vysokotlakých stanic v ulicích Žižkově a Nádražní. Regulační stanice jsou dvoustupňové - umožňují vývod STL i NTL. Středotlaká síť má v současné době omezený rozsah. Kromě nového STL řadu DN 80 ke kotelně v Máchově ulici se jedná pouze o jednotlivé přípojky situované mimo hranice řešeného území. Konzumní rozvod plynu je nízkotlaký. Plyn byl donedávna využíván převážně k vaření. Plynovodní síť byla budována ve dvou obdobích. V části pod Podkrušnohorskou byla budována ve 40. letech, nad Podkrušnohorskou v 50. letech. Dle sdělení správce sítě je její stav dobrý. Na řadech z 50. let se vyskytují běžné poruchy (úniky) s malou četností. Část ze 40. let funguje trvale bez poruch. V poslední době byla síť doplněna a posílena. Byl rekonstruován a částečně přeložen vysokotlaký přívod DN 200 napojený na řad DN 300 Ústí - Osek. Tento nový řad obchází Horní Litvínov z východní a severní strany. Z tohoto řadu je přípojkou DN 80 napojena stávající VTL - RS v Nádražní ulici. V oblasti Horního Litvínova byl proveden středotlaký řad DN 80, kterým je jednak napojena kotelna pro bytovky v Máchově ulici, jednak je přes sadu regulátorů umístěních v kiosku u Komenského ulice posílena nízkotlaká síť. To umožnilo u celé řady rodinných domů přechod na vytápění plynem a vytváří to předpoklad pro vytápění i plánované zástavby zemním plynem. V Litvínově byla v roce 1996 provedena přeměna ze svítiplynu na zemní plyn, čímž se kapacita stávajících rozvodů zdvojnásobila a vytvořila se tak další kapacitní rezerva.
72
9.5.2 Navrhované úpravy Dostavba ve stávající zástavbě V oblasti současně zastavěné části města dojde k nárůstu potřeby plynu kromě probíhající plynofikace zejména nástavbou podkrovních bytů v oblasti ulic Mánesova, Halasova, Jedličkova, Sukova, výstavbou 20 bytů v nízkopodlažní zástavbě v ulici Vrchlického a 4 rodinných domů kombinovaných s komerčním využitím ve východní části Podkrušnohorské. Předpokladem je, že tyto dostavby budou plně plynofikované, tj.vytápění, ohřev TUV i vaření bude plynem. U některých objektů bezprostředně přilehlých k prováděnému teplovodnímu přivaděči, je pravděpodobně výhodné napojení na tento přivaděč. Roční potřeba rodinné domy s drobnými provozovnami dostavba bytů celkem
4 000 m /rok x 4 RD 3 1 500 m /rok x 320 bytů
Hodinová potřeba rodinné domy s drobnými provozovnami dostavba bytů celkem
3.5 m /hod x 4 RD 1.4 m3/hod x 320 bytů
3
3
3
16 000 m /rok 3 480 000 m /rok 3 496 000 m /rok 3
14 m /hod 448 m3/hod 462 m3/hod
Výstavba nových lokalit Výstavba na dosud nezastavěných územích je soustředěna do těchto rozvojových území: Jihozápad • areál administrativy, služeb a nerušící výroby podél ulice S.K.Neumanna • lokality rodinných domů v blocích 55-1, 55-3, 55-4, 55-5. Areály služeb a nerušící výroby budou vytápěny teplem přiváděným dálkovým přivaděčem z elektrárny Komořany. Plynem bude vytápěna pouze lokalita rodinných domů. Předpokládá se výstavba po postupných etapách. Roční potřeba zemního plynu rodinné domy celkem Hodinová potřeba rodinné domy
3 500 m3/rok x 95 RD
3,1 m3/hod x 95 RD
332500 m3/rok 332500 m3/rok 294,5 m3/hod 294,5 m3/hod
celkem Oblast Koldomu
V okolí Koldomu je navržena rekonstrukce některých stávajících objektů a doplnění areálu o nové objekty sportovně - rekreačního charakteru a 2 objekty restaurační. Objekt Koldomu a koupaliště s novým krytým bazénem budou napojeny na dálkový teplovod. Ostatní objekty mohou být vzhledem ke své roztroušenosti a dostatečné kapacitě plynovodu vytápěny objektovými kotelnami na zemní plyn, stejně jako dálkovým teplem z Komořan. Rozhodnutí o tom, které médium bude ekonomičtější, se musí provést v rámci projektu. Roční potřeba zemního plynu restaurace sport. hala
10 000 m3/rok x 2 =
73
20 000 m3/rok 40 000 m3/rok
rekreační sporty rodinné domy celkem (v případě úplné plynofikace)
3
40 000 m /rok x 10 RD =
Hodinová potřeba restaurace sport.hala rekreační sporty rodinné domy celkem
3
8,5 m /hod x 2 =
3
3,5 m /h x 10 RD =
15 000 m3/rok 3 40 000 m /rok 3 115 000 m /rok 3
15,0 m /hod 30,0 m3/hod 3 10,0 m /hod 3 70,0 m /hod 3 125,0 m /hod
Doplnění sítě Plynovodní síť bude doplněna pro potřebu nových lokalit sítí středotlakých řadů profilu D 40 D 80.
9.6 Zásobování teplem 9.6.1 Současný stav V současné době je částečně realizována a dále probíhá převod vytápění na ekologicky přijatelnější paliva. Probíhá plynofikace celého Horního Litvínova. Současně se napojují na dálkový horkovod z Komořan rozhodující kotelny dosud vytápěné uhlím nebo lehkým topným olejem (LTO). Realizace těchto akcí rychle pokračuje, lze těžko zachytit aktuální stav. Rozhodujícím stávajícím zdrojem tepla je výtopna u Koldomu. Jedná se o kotelnu spalující LTO - mazut, osazenou ocelovými kotli ČKD Dukla - třemi BK 6 a dvěma BK 4 o celkovém instalovaném výkonu 17,7 MW. Topným médiem je středotlaká pára. Kotelna slouží k zásobování areálu Koldomu včetně sportovní haly a tenisových kurtů. Dalšími připojenými objekty jsou činžovní domy napojené na VS v Šaderově ulici, ubytovna CHZ Litvínov, Kulturní dům, mateřská škola a jesle CHZ Litvínov u Loutkové scény a bytové domy u Kulturního domu. Vlastní větví je napojena 3. základní škola. Oblast ohraničená zhruba ulicemi Podkrušnohorskou, S.K.Neumanna, Vrchlického a Jedličkovou je zásobována blokovými kotelnami z části na LTO a zčásti na uhlí. Jedná se o menší zdroje, které zásobují jeden objekt nebo několik sousedních objektů propojených topnými kanály minimální délky. Výjimku v této oblasti tvoří bloky domů kolem ulic Mánesova a Halasova, které jsou vytápěny lokálními plynovými topidly GAMAT. Celá oblast bytové zástavby nad Podkrušnohorskou ulicí je vytápěna individuálně, převážně plynovým ústředním topením v jednotlivých bytech. Jedná se v rozhodující míře o řadové rodinné domy a částečně o nižší bytové objekty. V některých rodinných domech se ještě vyskytují kotle na uhlí, které jsou však v poslední době vesměs rekonstruovány na plynové topení. Bytové objekty v Máchově ulici jsou napojeny na společnou kotelnu, která byla nedávno rekonstruována na plynovou. Zásobení plynofikovaných objektů je bez problémů, neboť proběhla rekonstrukce vysokotlakého přívodního řadu a místní síť byla posílena středotlakým řadem DN 80, propojeným přes několik regulátorů na síť NTL. Na území Litvínova byl v r.1996 proveden převod ze svítiplynu na zemní plyn, čímž se síť dále zkapacitnila. V rámci napojení na výtopnu Komořany je proveden horkovodní přivaděč z Komořan do Horního Litvínova. V řešeném území vede podél benzinové pumpy na křižovatku ulic S.K. Neumanna a Vrchlického, dále ulicemi Vrchlického, Sukovou, přes Podkrušnohorskou do dolní části ulice K Loučkám, kde je ukončen u obchodního domu "Citadela". Stávající kotelny na LTO, případně na tuhá paliva v blízkosti tohoto přivaděče jsou postupně rekonstruovány na výměníkové stanice napojené na přivaděč. Obdobně jsou rekonstruovány výměníkové 74
stanice v oblasti podél Podkrušnohorské, které jsou napojeny na stávající parovod od výtopny u Koldomu. Ve stadiu projektu a přípravy realizace je napaječ Koldům napojený na horkovod z Komořan. Tento napaječ vede od ulice V Březinkách podél jižního okraje stávající zástavby ke Koldomu. Z této větve odbočuje větev k základní škole nad Podkrušnohorskou. Vzhledem k postupu přípravy a zajištěnosti finančních prostředků na výstavbu lze tento horkovod z hlediska územního plánu považovat za stávající. Přehled rozhodujících zdrojů tepla Kotelna Koldům Jedličkova 29 Jedličkova 23 Vrchlického 1684 Vrchlického 1092 S.K.Neumanna II S.K.Neumanna 34 S.K.Neumanna 36 S.K.Neumanna 40 Máchova 1679
Topné médium původní 17,7 MW LTO 0,32 MW LTO 0,32 MW LTO 1,28 MW LTO 0,30 MW uhlí 0,31 MW uhlí 0,07 MW uhlí 0,07 MW uhlí 0,07 MW uhlí 1,15 MW LTO
po rekonstrukci horkovod Komořany horkovod Komořany horkovod Komořany horkovod Komořany horkovod Komořany horkovod Komořany horkovod Komořany horkovod Komořany horkovod Komořany plyn
9.6.2 Navrhované úpravy Území stávající zástavby Území stávající zástavby včetně objektů v této oblasti dostavovaných bude teplem zásobováno dvojím způsobem: napojením na horkovod z Komořan nebo lokálním vytápěním plynem. Pro rozhodnutí o způsobu vytápění jsou rozhodující dvě kritéria: vzdálenost od horkovodního přivaděče a velikost objektu. a) Obytná zástavba nad Podkrušnohorskou (ulice Máchova, Vančurova, J. Hory, K Loučkám, Dvořákova, Wolkerova, Komenského) bude vytápěna zemním plynem. b) Vícepodlažní a nebytová zástavba podél Podkrušnohorské a pod ní bude napojena na horkovod. c) Nízkopodlažní zástavba pod Podkrušnohorskou může být zásobena obojím způsobem. Při volbě způsobu napojení je nutno postupovat individuálně. Obecně je pro nízkopodlažní zástavbu vhodnější napojení na plyn, v jednotlivých případech, u kterých vede horkovod bezprostředně u objektu, je však možné posoudit možnost napojení na dálkové teplo buď samostatným výměníkem, nebo výměníkovou stanicí pro skupinu domů. Území nové zástavby a) Území pro nerušící výrobu, obchod, administrativu a služby v jihozápadní části řešeného území leží bezprostředně u horkovodního napáječe a bude proto napojeno na přívod z Komořan. b) Lokalita pro výstavbu rodinných domů bude plynofikována. c) Nová výstavba u Koldomu bude napojena na dálkový horkovod.
9.7 Informační systémy 9.7.1 Telekomunikace Aby bylo možno objekty uvažované regulačním plánem připojit na jednotnou telekomunikační síť, bude třeba položit nové úložné telefonní kabely z traťového rozvaděče, který tuto oblast napájí. Protože k nové výstavbě má dojít rozptýleně na celém území zóny, 75
bude nutno volit u těchto kabelů takovou kapacitu žil, aby současně umožnila rozšíření telefonní sítě u stávajících objektů podél trasy. Pro rodinné domy se navrhuje 200% telefonizace, u vícebytové zástavby 130-150% telefonizace a u podnikatelských stanic podle všech požadavků. Protože celkový počet vyvedených párů z TR značně převýší kapacitu přívodních párů, bude zcela nezbytné zajistit výstavbu nového traťového kabelu. Pro nová vedení bude použito kabelů TCEPKPFLE s ukončováním na svorkovnicích. Vzhledem k měřítku, v němž je regulační plán vypracován, nelze jednoznačně vyloučit potřebu dílčích přeložení stávajících telefonních kabelů. Tuto eventualitu je třeba ověřit při projektové přípravě lokalit pro zástavbu.
9.7.2 Distribuce televizních a rozhlasových programů Doporučujeme možnost zajistit příjem televize kabelovým rozvodem. K tomu by bylo potřeba uzavřít smlouvy s některou televizní společností, která má od ČTÚ povolení k vysílání a provozování. V současné době provozuje na tomto území televizní kabelový rozvod firma TES Litvínov. Smluvním partnerem je pro řešené území Městský úřad Litvínov. V případě, že k napojení na kabelový rozvod nedojde, bude příjem televizního signálu i nadále zajišťován individuálními anténami, případně STA. Síť rozhlasu po drátě realizována nebude.
76
10. NÁVRH ŘEŠENÍ ROZVOJOVÝCH A REGENERAČNÍCH PLOCH, BYDLENÍ A OBČANSKÉHO VYBAVENÍ 10.1 Navrhované regenerační zásahy a využití rozvojových ploch 10.1.1 Centrum čtvrti Regulační plán respektuje stav vzniklý výstavbou nákupního střediska BILLA v prostoru před Citadelou. Po dožití objektu BILLA se doporučuje zvážit nové řešení celého prostoru, které by lépe vyhovovalo poloze v centru čtvrti.
10.1.2 Okolí KOLDOMU Umístění kryté plavecké haly s dalšími sportovními zařízeními je navrženo do areálu koupaliště. Venkovní vybavení je možno doplnit o další atraktivity spojené s vodou a pobytem venku (další vodní plochy, tobogany, trampolíny, stolní tenis atd.). Areál bude dostupný z nově upravené konečné stanice autobusů MHD a bude vybaven kapacitním parkovištěm. Jižně od areálu koupaliště se navrhují plochy pro další sportovně rekreační aktivity: kuželky, skateboarding, výcvik v jízdě na koních, hřiště pro menší děti s dozorem. Na stávající objekt sportovní haly v jižní části areálu navazuje navrhovaná hala pro squash, měřítkově zdrobňující velký objem sportovní haly. K areálu přiléhá parkoviště využívané společně též restaurací (viz dále). Atraktivních výhledů západně od sportovní haly je možno využít pro umístění vyhlídkových restaurací nebo jiných objektů s možností občerstvení.
10.1.3 Podkrušnohorská - východ Na místě zdevastovaného tenisového klubu a části lesního porostu je navržen nový parkový předprostor školy, nové objekty smíšené funkce a garážovací objekt pro rezidenty.
10.1.4 Jiráskova - jih Nově řešeným napojení Lomské ulice a ulice S.K.Neumanna vzniká plocha pro nástupní prostor do Horního Litvínova. Jeho využití je předznamenáno stávajícím business centrem a čerpací stanicí. Navrženy jsou tři areály (bloky) obchodu, komerční administrativy a nevýrobních služeb. V návaznosti na čerpací stanici je navrženo umístění autosalonu, popřípadě dalších služeb motoristům. Součástí návrhu na využití lokality Jiráskova-jih je plocha pro areál Technických služeb vymístěný z vnitroměstské polohy.
10.1.5 Areál Pozemních staveb Areál dnešního stavebního dvora Pozemních staveb Most se navrhuje revitalizovat na území nerušící výroby, obchodu, administrativy a služeb, s dopravním propojením ulic S.K.Neumanna a V březinkách a rezervou kapacitního garážovacího objektu. Nástup do Lesního závodu bude přemístěn do ulice V březinkách a plocha areálu bude redukována v severní části ve prospěch městského parku s vazbou na zatopený oprám.
10.1.6 Údolí Poustevnického potoka - sever Okolí Poustevnického potoka bude upraveno a zpřístupněno jako předměstský park propojený cestou vedoucí po břehu Poustevnického potoka do středu obvodu.
77
10.1.7 Areál PBH (LEVODUR) Západní část areálu se navrhuje asanovat a následně využít pro výstavbu viladomů a hromadných garážovacích objektů. Atraktivitu lokality pro bydlení posiluje možnost výhledů do krajiny.
10.2 Bydlení 10.2.1 Stávající obytná území Půdní vestavby a nástavby Do vícebytových domů se sedlovými střechami je možno zřizovat půdní vestavby, za podmínky respektování regulativů, včetně zvláštních regulativů pro území s architektonicky a urbanisticky významnými stavbami u staveb v tomto území. Nástavby lze uvažovat na obytných domech v blocích 49-1 a 49-2. Odhadem lze v řešeném území získat cca 150 nových bytových jednotek v půdních vestavbách a nástavbách, což představuje bydlení pro cca 400 obyvatel. Využití vnitroblokových prostorů Vnitoblokové prostory v zástavbě vícebytových domů ze 40. let budou ponechány jako územní rezerva pro výhledové podzemní parkovací garáže rezidentů. Proto regulační plán navrhuje ponechat nezbytný rozsah vnitrobloku pro výstavbu garáží ve vlastnictví města i po případně privatizaci domů, a to až do doby výstavby podzemních garáží. Následně by byly pozemky převedeny do vlastnictví investora garáží.
10.2.2 Nová obytná území Bilance bytů na nových rozvojových plochách UO
004 005 006 003 023
druh území
počet nov. domů
počet nov. bytů
obyv./ byt
odhad počtu nových obyv.
Vrchlického - prodloužení Podkrušnohorská - ke Koldomu Podkrušnohorská - Dvořákova Podkrušnohorská - ke škole východ za sádkami
BM SM SM SM
4 2 1 1
4 10 4 5
4,5 3,5 3,5 4,5
18 35 14 22
stávající zahrádková osada, výhledově určená pro postupnou přeměnu na RD
doč.
5 78
5 78
4,5 .
22 .
výhl.
V březinkách - sever důl Pavel II - západ důl Pavel - východ
BM BM BM BM
16 3 13
16 3 13
4 4 4
64 12 52
pod sportovní halou Koldům
BM
10
10
4
40
bloky
lokalizace
9-3 50-1 37-3 37-4 61-3 54-3 55-1, 55-2, 55-3, 55-4, 55-5, 55-6, 55-7, 55-8 57-3, 57-4 58-4 60-10, 6011, 60-12 65-1
BM BM ZO,
009 celkem
279
78
pozn.
konverze ve výhledu nebilancová no
10.3 Občanské vybavení 10.3.1 Prostorová struktura obslužných center Území obvodu je specifické snadnou dostupností vybavenosti v centru Litvínova případně v okresním městě Mostu. Funkční těžiště současné obslužné struktury je při konečné stanici tramvajové rychlodráhy a podél Podkrušnohorské ulice. Specifický význam má Koldům a areál v jeho okolí. Atraktivní funkce jsou soustředěny v páteřních prostorech a vcelku rovnoměrně vykrývají celé území. Do hloubky obytného území se obslužné aktivity prosazují jen výjimečně. Návrh předpokládá umístění některých obslužných funkcí náročných na dopravu a s větším spádovým územím (nadmístního významu) v prostoru u nové křižovatky se silnicí I/27 s napojením na přivaděč do prostoru Horního Litvínova.
10.3.2 Veřejné občanské vybavení Regulační plán počítá se zachováním zařízení veřejného občanského vybavení ve stávajícím rozsahu a ve stávajících objektech, zejména dále uvedených zařízení: • výchovných a vzdělávacích • mateřská škola Gorkého ulice 2 třídy • mateřská škola CHZ 5 tříd • 3. základní škola 21 třídní • kulturních • kulturní dům Citadela část - klubovny • malá scéna • kino • společenský sál • zdravotnických • jesle č.p. 1164 • zdravotní středisko č.p. 1667, č.p. 1039 • sociální péče • klub důchodců Gorkého ul. V řešeném území se nenavrhuje nová výstavba objektů a zařízení pro veřejné občanské vybavení. Řada zařízení veřejného občanského vybavení je dlouhodobě mimo provoz. Není nezbytné trvat na jejich původním funkčním využití (loutková scéna, kino v č.p. 1560, letní kino, mateřská škola Koldům, jesle Koldům atd.), bylo by však žádoucí nalézt nové adekvátní veřejně prospěšné využití.
10.3.3 Vybavení komerčního charakteru Regulační plán nevymezuje konkrétně dislokaci jednotlivých komerčních zařízení občanského vybavení (obchodu, služeb apod.)pouze vymezuje jejich možnou lokalizaci a pomocí regulativů upravuje jejich vztah k ostatním aktivitám v území. Z hlediska zajištění potřebných služeb komerčního občanského vybavení se jeví jako vhodné zřízení následujících zařízení: • pošta, nejlépe integrovaná se spořitelními či bankovními službami • samoobslužné stravování • menší tržnice (ovoce, zelenina, stánky) nejlépe v blízkosti konečné rychlodráhy.
79
10.3.4 Zařízení tělovýchovy a sportu Předpokládá se další posílení sportovních a rekreačních aktivit v areálu Koldomu, koupaliště a v okolí: • v areálu koupaliště celoroční provoz malého plaveckého rekreačního zařízení, příp. objekt rehabilitačního a relaxačního centra, dostavby vodních aktivit (např. tobogany) a doprovodných sport. aktivit (trampolíny, stolní tenis, hřiště) • v blízkosti sportovní haly malá víceúčelová hala bez diváckého provozu pro např. squash • jižně od objektu Koldomu regenerace všech parkových ploch s umístěním drobných zařízení minigolfu, venkovní galerie, dětského hřiště s dohledem, universální rekreační plochy apod. • jihovýchodně od objektu Koldomu možnost využití starých zahrádek pro např. areál kuželkářských sportů či skateboardingu, dále vyhlídkových teras a v jižním cípu koupaliště malého areálu jezdeckých aktivit • prostor jižně a jihovýchodně od sportovní haly u Koldomu pro velkoplošné rekreační aktivity v krajinném prostředí (např. golfové hřiště). Tenisový klub v Podkrušnohorské ulici může být vzhledem k neutěšenému stavu nabídnut pro jiné funkční využití. Rekreační aktivity v blízkosti obytné zástavby: • dětské hřiště s dohledem (na ulici Gorkého) - regenerace a dostavba • areál fotbalového hřiště při ulici V březinkách - oplocení, údržba, doplnění sociálního zařízení Areál střelnice vyžaduje pouze regeneraci a vylepšení příjezdové komunikace. Prostor zatopeného oprámu jižně od koupaliště lze regenerovat pro přírodní koupaliště.
80
11. VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTŮ A PLOCH PRO JEJICH TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Usnesením vlády číslo 50/2000 byla schválena energetická politika na období dalších cca 15-20 let. Pro těžbu uhlí byla potvrzena platnost územních ekologických limitů stanovených usnesením vlády číslo 444/1991 jako nepřekročitelná hranice. Po zrušení dobývacího prostoru Louka u Litvínova (Pluto) se v řešeném území nenachází žádný dobývací prostor. Dobývací prostory, u nichž nebyl proveden odpis zásob, je nutno považovat za chráněná ložisková území podle §43 zákona číslo 44/1998 Sb., horního zákona. Další hornickou činnost v těchto územích bude možno povolit v případě potřeby a za podmínky dosažení dohody a vyřešení střetu zájmů s vlastníky dotčených nemovitostí a dotčenými obcemi. V řešeném území nadále nejsou podle §43 horního zákona evidována chráněná ložisková území.
81
12. VYMEZENÍ POZEMKŮ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A PRO PROVEDENÍ ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV Označení pozemků koresponduje s označením v Územním plánu města Litvínova v případech, kdy se jedná o tytéž stavby nebo asanace či asanační úpravy. Veřejně prospěšné stavby, asanace a asanační úpravy neobsažené v Územním plánu města Litvínova jsou označeny číselnými řadami počínajícími číslicí 51. Údaje o potřebných plochách jsou informativní. Uvedená čísla dotčených pozemků vycházejí z disponibilních podkladů, jež k datu pořízení regulačního plánu nebyly reambulovány. Součástí územní a projektové přípravy realizace každé jednotlivé akce proto musí být aktualizace a upřesnění těchto údajů podle přípravné fáze projektu.
12.1 Pozemky pro veřejně prospěšné stavby Dále uvedené pozemky lze v souladu s §108 odst. 2a) stavebního zákona rozhodnutím stavebního úřadu vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám na nich omezit, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.
12.1.1 Stavby pro dopravu označ.
D 51 D 52 D 54 D 56 D 57
velikost potřebné 2 plochy [m ]
účel stavby
nové napojení účelové komunikace k zahrádkářským koloniím obslužná komunikace k nové výstavbě RD V březinkách – sever veřejné prostranství s parkovištěm v lokalitě RD Důl Pavel napojení rozvojového území u Lomské silnice propojení V březinkách - S.K. Neumanna
čísla dotčených pozemků
předpokl. etapa realizace
900
2738/1
I
2300
2244/1
I
2259/10, 2259/27
I
2200
2275/1
I
2100
2217/1, 2255
I
950
12.1.2 Stavby pro veřejné technické vybavení označ.
délka (u liniové stavby) [m]
účel stavby
velikost potřebné plochy 2 [m ]
čísla dotčených pozemků
předpokl. etapa realizace
kanalizace K 51 K 52
gravitační kanalizace koupaliště - ČS pod Koldomem výtlak kanalizace ČS pod Koldomem napojení na stávající řad jižně od Koldomu
82
190+70
2695/1
I
245
2013/1, 2695/1, 2700
I
označ.
K 53 K 54
délka (u liniové stavby) [m]
účel stavby
gravitační kanalizace - odvodnění u sportovní haly výtlak kanalizace ČS u sportovní haly stávající řad u garáží u Koldomu
95 250
velikost potřebné plochy 2 [m ]
čísla dotčených pozemků
předpokl. etapa realizace
(pozemek u sport. haly)
I
2702/1, ?
I
Poznámka: V seznamu veřejně prospěšných staveb pro technické vybavení nejsou uvedeny liniové stavby vedené ve veřejných komunikacích.
12.2 Pozemky pro provedení asanací a asanačních úprav Dále uvedené pozemky lze v souladu s §108 odst. 2c) stavebního zákona rozhodnutím stavebního úřadu vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám na nich omezit. označ.
AS 4
velikost potřebné plochy 2 [m ]
účel stavby
AS 51
asanační úpravy zeleně u Radčického potoka městský park jih
9000
AS 52
koridor zeleně podél Radčického potoka
7700
AS 53
asanace a zpřístupnění oprámu
17900
čísla dotčených pozemků
předpokl. etapa realizace výhled
83
2244/5, 2245, 2246, 2247/1, 2247/2, 2247/4, 2250/11 2249/1, 2249/6, 2249/8, 2249/14, 2249/15, 2249/16, ? 2250/6, 2250/13, 2250/19, 2250/20, 2205/21, 2250/22, 2250/77, 2250/94
II
II
II
13. NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKŮ CIVILNÍ OCHRANY 13.1 HLAVNÍ RIZIKA A VAROVNÝ SYSTÉM HZS Ústeckého kraje – územní odbor Most uvádí pro město Litvínov tyto hlavní rizikové zdroje: poř. dislokace zdroje čís. 1 2 3 4 5
škodlivina
Zimní stadión HC Chemopetrol, S.K.Neumanna 1598 Chemopetrol, a.s., závod Záluží Chemopetrol, a.s., závod Záluží Chemopetrol, a.s., závod Záluží úpravna vody Litvínov, Bílý potok
amoniak amoniak sirovodík chlór chlór
max. ohrož. smrtící zraň. množství množství zóna zóna [t] [t] [km] [km] 4 2 0,03 0,11 2350 3 5,4 6
100 0,5 3 3
0,81 0,1 0,1 0,1
3,26 0,16 0,44 0,44
počet ohrož. obyv. 250 5 800 500 20 110
Území řešeného regulačním plánem Litvínov-Osada se bezprostředně dotýká ohrožení amoniakem ze zimního stadiónu a ze Záluží. Další rizika představují zásobníky propan-butanu a čerpací stanice pohonných hmot. Zásobníky propan-butanu Na území řešeném regulačním plánem ani na plochách s ním sousedících nejsou zásobníky propan-butanu evidovány. Elektronické sirény na území Litvínova poř. čís. 1 2 3
SSRN Litvínov SSRN Litvínov SSRN Litvínov
majitel sirény Město Litvínov GŘ HZS BUT,s.r.o GŘ HZS SBD Krušnohor GŘ HZS
elektronická elektronická elektronická
AJK 600
SSRN Litvínov
BUT,s.r.o.
GŘ HZS
elektronická
AJK 600
SSRN Litvínov
BUT,s.r.o.
GŘ HZS
elektronická
Schoeler, k.s. Litvínov HZS – ÚO Most GAZA, s.r.o.
Schoeler, motor. rotační k.s. Litvínov GŘ HZS motor. rotační GAZA, s.r.o. motor. rotační
umístění
typ sirény ovládání AJK 600 AJK 600 AJK 600
6
Přátelství č.p. 254 Školní č.p. 2141 Podkrušnohorská 2052/208 Bezručova č.p. 1709 Podkrušnohorská č.p. 1719 Nádražní 557
7 8
HZS – PS Litvínov Sokolovská 30
DS 977A lokálně DS 977A lokálně
4 5
majitel objektu
DS 977A lokálně
84
druh sirény
13.2 NÁVRH ŘEŠENÍ OCHRANY OBYVATELSTVA Problematika CO se řeší pro tři okruhy: • obrana státu a související civilní ochrana • ochrana před povodněmi • zabezpečení pro případ průmyslové havárie v areálu Chemopetrolu.
13.2.1 CIVILNÍ OCHRANA SOUVISEJÍCÍ S OBRANOU STÁTU Při ohrožení státu je civilní ochrana obyvatel řešena shromážděním obyvatel buď v úkrytech umístěných ve stavebních objektech nebo na veřejných prostorách určených k tomuto účelu. Přehled stávajících stálých úkrytů (STOÚ) na území řešeném regulačním plánem ev. čís.
druh stavby
adresa
majitel
0508 0027 0508 0025 0508 0026 0508 0023
obytná obytná obytná mateřská škola obytná ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna
Dvořákova č.p. 1651 K Loučkám č.p. 1672 K Loučkám č.p. 1606 Ladova č.p. 1676
Město Litvínov Město Litvínov Město Litvínov Město Litvínov
95 150 105 120
Vrchlického č.p. 1643 Podkrušnohorská č.p. 1593 Podkrušnohorská č.p. 1594 Podkrušnohorská č.p. 1583 Podkrušnohorská č.p. 1584 Podkrušnohorská č.p. 1585 Podkrušnohorská č.p. 1586
Město Litvínov Město Litvínov Město Litvínov BUT, s.r.o. Litvínov BUT, s.r.o. Litvínov BUT, s.r.o. Litvínov BUT, s.r.o. Litvínov kapacita osob celkem
120 75 75 100 100 100 100 1050
0508 0024 0508 0035 0508 0036 0508 0031 0508 0032 0508 0033 0508 0034
kap. osob
(Použit podklad HZS Ústeckého kraje – územní odbor Most) Obvody, shromažďovací plochy a kryty CO Územní plán města Litvínova vymezuje na území řešeném regulačním plánem Litvínovcentrum obvody CO, shromažďovací plochy a kryty CO. Regulační plán uvažuje využít jako kryty CO další navrhované podzemní garáže. čís. obv. CO
vymezení
shromažďovací plochy
kryty CO – stav
návrh krytů CO
31
(jen malá část je součástí území řešeného regulačním plánem Litvínov-Osada: zásatvba podél Podkrušnohorské a S.K.Neumanna přiléhající k zimnímu stadionu)
prostor smyčky tramvaje u polikliniky (mimo řešené území Litvínov-Osada)
Vrchlického č.p.1643, Ladova č.p.1676
podzemní garáže na blocích č. 15-1, 15-5
85
čís. obv. CO
vymezení
32
Gorkého od západní hranice prostor smyčky řešeného území, severně za tramvaje u Citadely Citadelou, Poustevnický potok, Máchova, okraj lesa, severovýchodní okraj zastavěného území, Podkrušnohorská směrem na západ až k hranici řešeného území
33
severně od Gorkého a západně od Poustevnického potoka S.K.Neumanna, Podkrušnohorská, Sukova, Vrchlického, V březinkách, Jiráskova Sukova, Podkrušnohorská, východní okraj smyčky tramvaje u Citadely, trať tramvaje, zpět k Sukově ulici u průjezdu u č.p. 1105 / 1106 V březinkách, Vrchlického, průjezd u č.p. 1105 / 1106, trať tramvaje, východní okraj smyčky tramvaje u Citadely, Podkrušnohorská až východně od Koldomu, dále po jižním okraji zastavěného území, V březinkách
34
35
36
shromažďovací plochy
prostor smyčky tramvaje u Citadely prostor smyčky tramvaje u Citadely
prostor smyčky tramvaje u Citadely
západní část: prostor smyčky tramvaje u Citadely východní část: prostranství jižně od Koldomu
kryty CO – stav
návrh krytů CO
západní část: Podkrušnohor ská č.p. 1583, 1584, 1585, 1586, 1593, 1594; Dvořákova č.p. 1651 východní část: K Loučkám č.p.1606, 1672 K Loučkám č.p.1606, č.p.1672 Vrchlického č.p.1643, Ladova č.p.1676 Vrchlického č.p.1643, Ladova č.p.1676
podzemní garáže na blocích č. 20-1, 20-2, 35-1. 35-2, 35-3
Podkrušnohor ská č.p. 1583, 1584, 1585, 1586, 1593, 1594
podzemní garáže na bloku č. 22 podzemní garáže na blocích č. 10-1, 10-3, 11-4 podzemní garáže na blocích číslo 7-1, 7-2, 7-3
podzemní garáže na blocích č. 4-1, 4-2, výhledově též č. 48-1, 48-5
Přesné vymezení a údaje o kapacitě a vybavení jednotlivých stávajících krytů uvádí Územní plán města Litvínova.
13.2.2 OCHRANA PŘED POVODNĚMI Řešeným územím protékají Radčický a Poustevnický potok. Poměrně malá povodí obou vodotečí způsobují poměrně malé riziko záplav v městském území. Pro potřeby územního plánu města Litvínova byl proveden předběžný výpočet. Z výpočtu vyplývá, že městská část územního obvodu Litvínova není zásadním způsobem ohrožena, a tudíž nejsou zapotřebí žádná opatření územně technického charakteru.
13.2.3 ZABEZPEČENÍ PRO PŘÍPAD HAVÁRIE Průmyslová havárie v areálu Chemopetrolu Pro případ průmyslové havárie v areálu České rafinerské Chemopetrol vyčlenil územní plán města plochy pro soustředění obyvatel. Na území řešeném regulačním plánem se z těchto ploch nachází plocha koupaliště a sportovního areálu pod Koldomem. Důvodem pro volbu této plochy je její dostupnost ze zastavěného území, přehlednost, členitelost na menší účelové prostory, možnost využití objektu sportovní haly s dostatečným vybavením 86
hygienickým zařízením, návaznost na komunikaci III/0138 umožňující rychlý výjezd z města a napojení na vodní plochu nepropojenou s povodím řeky Bíliny. V zalesněném svahu severně nad Podkrušnohorskou ulicí je možno zřídit nezávislý zdroj vody. Odpadní vody zasažené případnou kontaminací je možno odvést do koryta Radčického potoka a oddělit v samostatné vodní ploše vzdálené 500m od shromažďovací lokality. Plochu pod Koldomem považuje územní plán města za základní prostor z hlediska civilní ochrany. Havárie chladicího zařízení na zimním stadionu V případě havárie chladicího zařízení na zimním stadiónu HC Chemopetrol s uvolněním amoniaku bude nutno soustředit postižené obyvatele mimo řešené území na dalších plochách pro soustředění (evakuaci) obyvatel v Litvínově, tedy ve sportovním areálu a koupališti pod Koldomem, popřípadě na sportovním stadiónu SK Kopisty.
13.2.4 EVAKUACE A NOUZOVÉ UBYTOVÁNÍ Evakuační trasy HZS stanoví pro evakuaci obyvatel ohroženého prostoru Litvínov s ohledem na zdroje nebezpečí v areálu Chemopetrol, a.s. Litvínov pět evakuačních tras. Pro území LitvínovOsada připadá v úvahu trasa číslo 4 směrem na Loučnou a Louku. Rozhodnutí o provedení evakuace přísluší představitelům státní správy a samosprávy. Plošná evakuace se provádí jako všeobecná při živelních pohromách a průmyslových haváriích nebo jako částečná v některých případech vojenského ohrožení. Nouzové zásobování a ubytování HZS stanoví pro nouzové zásobování tato místa na území řešeném regulačním plánem Litvínov-Osada nebo v jeho bezprostřední blízkosti: • market Delvita • nákupní středisko potravin Weber • Penny Market Jiráskova ulice Nouzové ubytování zajišťují následující zařízení na území řešeném regulačním plánem Litvínov-Osada nebo v jeho bezprostřední blízkosti: • hotel Koldům, Podkrušnohorská 1580 – kapacita 61 + 50 lůžek • hotel Zimní stadión HZ Litvínov, S.K.Neumanna 1598, 48 lůžek.
87
14. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, ZPF A PUPFL 14.1 Zeleň Řešené území je ohraničeno lesním masívem jižního svahu Krušných hor na severu a souvislými plochami lesů na rekultivacích dolu Pavel na jihu. Na západě navazuje současně zastavěné území Litvínova s obytnou a parkovou zelení. Mimo lesní porosty jsou na rekultivacích rozsáhlé plochy zahrádek. Páteří navrhovaného systému zeleně v řešeném území je pás podél Poustevnického potoka. Vychází z porostu pod letním kinem a v podobě parkového pásu s přírodními prvky břehových porostů a s parkovým propojením do okolní zástavby prochází středem území. Výrazné je rozšíření v prostoru Citadely a hotelového domu s přerušením objektem BILLA. Rozsáhlá parková úprava je navržena v prostoru mezi obloukem rychlodráhy a oprámem. Regenerovány budou parkové plochy kolem Koldomu. Příčný tah zeleně tvoří veřejná zeleň v ulici Podkrušnohorské s navazujícími menšími parkovými plochami (u loutkové scény, ul. Dvořákova, náměstí aj.). Významný podíl v celkové bilanci zeleně tvoří obytná zeleň soukromá a veřejně přístupná obytná zeleň v obytných souborech. Stávající systém předzahrádek a živých plotů u řadové a individuální zástavby bude zachován a doplněn.
14.2 Znečištění životního prostředí 14.2.1 Obecné trendy a regionální vlivy Řešené území je součástí Severočeské hnědouhelné pánve, s extrémními hodnotami znečištění životního prostředí. Ve vlastním řešeném území se však nachází jen menší podíl zdrojů znečištění. Stupeň znečišťování velkými zdroji mimo řešené území postupně mírně klesá. Rovněž se snižuje zátěž životního prostředí místními stacionárními zdroji - kotelnami na tuhá paliva - jejich konverzí na kvalitnější paliva nebo přestavbou na výměníkové stanice napojené na dálkový zdroj tepla. Návrh předpokládá umísťovat do řešeného území pouze takové funkce, které nemají výrazně negativní účinky na životní prostředí. Hlavním vlivem zhoršujícím kvalitu životního prostředí je nárůst intenzity automobilové dopravy, který nelze úplně kompenzovat technickými inovacemi, například kvalitativními parametry automobilů. V řešeném území, kde jsou objemy dopravy poměrně malé, však bude mít tento nárůst ve srovnání s vlivem ostatních stávajících zdrojů znečištění poměrně malý vliv.
14.2.2 Ovzduší Území je silně zatíženo škodlivými exhalacemi a vysokou koncentrací polétavého prachu. Podle údajů mezinárodní organizace pro monitorování dálkového přenosu škodlivin z roku 1986 bylo toto území nejhůře postiženou částí Evropy a jedinou, kde emise SO2 rostly. Na tyto skutečnosti regulační plán reaguje umisťováním funkcí nezhoršujících koncentraci škodlivin - bydlení, služby, rekreace atd. Současně lze očekávat, že výsledkem opatření v širším měřítku městské aglomerace, regionu a státu bude celkové zlepšení kvality ovzduší. Stacionární zdroje emisí. Zdroje na vlastním území. Jedná se o lokální vytápění v rodinné zástavbě a zejména o emise z kotelen vytápěných tuhými palivy, resp. lehkými topnými oleji. Probíhá program
na přestavbu těchto kotelen, podle něhož jsou kotelny ve střední části území podél Podkrušnohorské napojovány na dálkové teplo (Koldům, S.K. Neumanna 34,36,40, S.K.Neumanna II), ostatní v jižní části (Jedličkova 23,29, Vrchlického 1092,1684) budou vytápěny plynem. Severní část s převážně rodinnou zástavbou bude plynofikována včetně stávající kotelny v Máchově ulici. Tato opatření jsou v různém stadiu přípravy, schvalování či realizace. Celý program by měl vyústit v podstatné snížení koncentrace škodlivin. Zvýšení emisí z titulu nové zástavby je v porovnání se zlepšením v důsledku ekologizace vytápění stávajících objektů zcela zanedbatelné. U všech nových či vestavěných objektů se v souladu se shora uvedeným programem předpokládá vytápění zemním plynem nebo napojení na dálkový teplovod. Zdroje mimo území je možno rozdělit na blízké okolí a v širším okolí. Problematika blízkého okolí je v podstatě shodná s řešeným územím a je řešena obdobným způsobem. Hlavním znečišťovatelem v širším okolí jsou zejména Chemické závody Litvínov nacházející se jihojihozápadně od řešeného území. Podle dostupných údajů je i znečištění těmito zdroji předmětem řešení. Mobilní zdroje emisí Mobilní zdroje emisí v řešeném území představují vozidla individuální automobilové a hromadné autobusové dopravy. Překročení nejvyšších přípustných koncentrací může být způsobeno dopravou na sběrných komunikacích, v řešeném území především na silnici I/27, Podkrušnohorské ulici a ulici S.K. Neumanna. Emise z dopravy, produkce CO, NOx a uhlovodíků byly vyhodnoceny v průzkumech a rozborech pro rok sčítání dopravy (1990) včetně očekávaných krátkodobých koncentrací NOx. Z výpočtu vyplynulo, že území zasažené nadlimitními koncentracemi NOx nezasahuje dále než 10 m od osy komunikace. Se vzrůstem dopravy a postupným zvyšování podílu vozidel vybavených katalyzátory a dospalovacími jednotkami by mělo docházet jen k pozvolnému růstu produkce škodlivin. Neočekává se překročení nejvyšších přípustných krátkodobých koncentrací dále než 10 m od vozovky ani v roce 2010. Imisní poměry V průzkumech a rozborech byly pro vyhodnocení imisních poměrů v území použity podklady z Okresní hygienické stanice v Mostě, získané z pravidelných měřeních v letech 1991 1993. Naměřené hodnoty vykazovaly překročení ročních limitů koncentrací oxidu siřičitého a polétavého prachu. Průměrné měsíční hodnoty byly poměrně příznivé v letních měsících a zcela nevyhovující v zimních.
14.2.3 Hluk Zatížení hlukem Hlukové emise jsou škodlivinou, která výrazně ovlivňuje kvalitu životního prostředí ve městech. V Litvínově je hlavním zdrojem hluku v městském prostředí automobilová a tramvajová doprava. V území se nenacházejí výrazné stacionární zdroje hluku, výrazný není ani hluk ze železniční a letecké dopravy. Stávající hlukové poměry byly popsány v průzkumech a rozborech. Jako výrazné zdroje hluku byly identifikovány automobilová doprava na silnici I/27, ulici S.K. Neumanna a Podkrušnohorské a tramvajová doprava na rychlodráze Most - Litvínov. Byly vypočteny zdrojové ekvivalentní hladiny jednotlivých úseků komunikací na základě sčítání dopravy na silniční síti provedeného Ředitelstvím silnic (SSF) v roce 1990 a ekvivalentní hladiny hluku v přilehlém území. 89
Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ve venkovním prostředí Nejvyšší přípustná hladina hluku LAeq,p ve venkovním prostoru je stanovena vyhláškou Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 13/1977 Sb. Pro území města Litvínova platí tyto hodnoty: území navazující na silnici I/27 ostatní území uvnitř města den [dB(A)] noc[dB(A)] den [dB(A)] noc [dB(A)] obytná území 65 55 55 45 smíšená území 70 60 60 50 výrobní zóny, centrum 80 70 70 60 Výpočet hlukových poměrů v současném stavu (1994) Protože hodnoty hladin hluku vypočtené v průzkumech a rozborech odpovídaly intenzitám dopravy v roce 1990 a po roce 1991 došlo k podstatnému nárůstu dopravních výkonů na silnicích České republiky, nejvíce ve městech, byly vypočteny zdrojové ekvivalentní hladiny hluku hlavních automobilových komunikací (I/27, S.K. Neumanna, Podkrušnohorská, Tyrše a Fügnera, Valdštejnská, III/2544) a tramvajové trati za předpokladu nárůstu intenzit osobní automobilové dopravy od roku 1990 do roku 1994 o 45% a stagnaci nákladní dopravy i počtu vozidel hromadné dopravy. Výpočet byl proveden s použitím programu HLUK+, který je sestaven podle Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy VÚVA 1991 pro denní a noční období (od 6 a do 22 hod). Byly vypočteny ekvivalentní hladiny hluku v přilehlém území, bez uvažování vlivu zástavby a terénu a bez stacionárních zdrojů hluku. Zdrojové ekvivalentní hladiny jsou uvedeny v tabulce, v grafických přílohách jsou vykresleny isofony vyznačující území s překročením příslušné hladiny hluku (pro den do 55 dB(A), pro noc do 45dB(A)). Ve dne se automobilová i tramvajová doprava podílí stejnou měrou na překročení maximální povolené hladiny hluku v komunikačních koridorech, které by bez útlumu zástavbou dosahovaly v obytném území šířek kolem cca 50 - 70 m od osy komunikací. Prakticky jsou nadlimitnímu hluky vystaveny pouze fasády objektů orientovaných rovnoběžně nebo kolmo k vozovce. Překročení noční povolené hladiny automobilovou dopravou zasahuje o něco širší koridory (70 - 150 m od osy), podstatně větší šířky dosahuje koridor zasažený nadlimitním hlukem z tramvajové dopravy, neboť není uvažována změna hlukových parametrů trati a vozidel do roku 2010. Koridor zasažený hlukem by zasahoval až 240 m od osy tratě. Pro snížení hluku ve městě by proto bylo velmi žádoucí věnovat do budoucna péči hlukovým parametrům trati i tramvají. Výpočet hlukových poměrů v návrhovém období (2010) Pro návrhové období územního plánu byly uvažovány intenzity dopravy na úrovní roku 2010. Podle růstových koeficientů Ředitelství silnic od roku 1994 do roku 2010 (1,68 pro osobní a 1,29 pro nákladní automobily) byly vypočteny výhledové intenzity dopravy a vypočteny zdrojové ekvivalentní hladiny hluku i hlukové imise. Vzhledem k metodikou výpočtu uvažovaným změnách hlukových charakteristik vozidel jsou vypočtené hladiny hluku vesměs nižší než pro rok 1994. Komunikace I/27 směr Lom III/0138 III/0138 I/27 pod nádražím I/27 směr Most III/0133 III/0133 III/2544 směr Klíny III/2564
den 66,7 64,8 66,8 68,4 70,4 59,6 68,2 57,3 65,8
S.K.Neumanna Podkrušnohorská
Tyrše a Fügnera Podkrušnohorská Valdštejnská
90
zdrojový hluk [dB(A)] 1994 2010 noc den 57,1 61,2 55,8 59,6 57,8 61,6 58,7 62,9 61,1 64,8 60,2 63,5 58,6 62,6 48,2 51,9 56,4 60,4
noc 51,8 50,9 52,9 53,5 55,1 54,1 53,3 42,9 51,2
zdrojový hluk [dB(A)] 1994 2010 den noc den noc 61,3 55,3 61,3 55,3
Komunikace tramvajová trať Most - Litvínov
V řešeném území byla vypočtena ekvivalentní hladina hluku z dopravy v roce 2010 s použitím rovinného modelu a bez uvažování vlivu zástavby. V přiložené situaci 1 : 4000 jsou zakresleny isofony nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny hluku v obytných souborech ve dne (55 dB(A)) a v noci (45 dB(A)) bez útlumu zástavbou, zelení ap. Skutečné překročení nejvyšší přípustné hladiny nastane vzhledem ke zdrojovým hladinám max. 65 dB(A) a útlumu stavbou a jejími odstupy pouze v objektech přímo exponovaných hluku z komunikací, tyto objekty jsou v situaci vyznačeny. Pro území přilehlé silnici I/27 nedojde k překročení nejvyšší přípustné hladiny 65/55 dB(A) v roce 2010 ani podél vlastní komunikace. Návrh protihlukových opatření Podél ulic S.K.Neumanna a Podkrušnohorské dojde po převedení provozu průjezdné těžké dopravy mimo zastavěné území k poklesu hlukového zatížení. Současně se v případě realizace návrhu regulačního plánu na převedení funkčního využití přízemí objektů podél těchto ulic na nebytové komerční funkce sníží expozice bydlení vůči hluku z dopravy. Zatížení hlukem tramvajové dopravy bude v nejexponovanějším úseku Citadela – Jedličkova řešeno izolačním pásem. Tato stavba je regulačním plánem navržena k zařazení mezi veřejně prospěšné stavby. Další možnosti snížení hlučnosti lze najít především v technické úpravě trati.
14.3 Zemědělský půdní fond (ZPF) Orná půda je zde zastoupena v malé míře, v zastavěném území se vyskytují zahrady vesměs jako maloplošné soukromé zahrádky, mimo zastavěné území se vyskytují zahrady jako zahrádkářské kolonie. Dále jsou zde ještě menší plochy pastvin. V zemědělském půdním fondu je zahrnuta malá část ploch na jihu řešeného území, v současnosti v kultuře louka a zahrada. Na řešeném území se vyskytují 4 různé bonitované půdní ekologické jednotky (BPEJ) : 1. 22. 13 1. 20. 01 2. 22. 13 2. 29. 14
-
V. tř. ochrany IV. tř. ochrany V. tř. ochrany IV. tř. ochrany
Charakteristika HPJ 20 - rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše; těžké až velmi těžké, málo vodopropustné. 22 - hnědé půdy a rendziny na zahliněných písčitých substrátech, většinou lehčí nebo středně těžké. 29 - hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry. Třídy ochrany zemědělské půdy Půdní jednotky jsou zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy podle metodického pokynu ze dne 12.6.1996 č.j.: OOLP/1067/96. IV. třída: půdy převážně s podprůměrnou produkční schopností, s omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu.
91
V. třída: ostatní půdy s nízkou produkční schopností, pro zemědělské účely postradatelné. Předpoklad efektivnějšího nezemědělského využití (s výjimkou ochranných pásem, chráněných území ap.) Půdní typy se řadí k málo kvalitním zemědělským půdám. Na převážné většině současných zahrad se navíc jedná o půdy antropogenního původu na rekultivacích po těžbě uhlí. Rozsah požadovaných ploch, podíl ZPF v těchto plochách, BPEJ a kultury Je uvedeno v tabulkách záborů. Veškerá orná půda v řešeném území je navržena k vynětí ze ZPF. ZPF zůstává částečně na plochách určených k individuální obytné zástavbě (kultura zahrada), na plochách s funkčním využitím zahrádkářské osady a v menší míře na plochách v kultuře pastviny. Celkový zábor ZPF činí 5,68 ha. Přibližně dvě třetiny řešeného území se nacházejí v BPEJ 2.22.13, která je v V. třídě ochrany. Necelá třetina území se nachází v BPEJ 2.29.14, která je ve IV. třídě ochrany. V menší ploše se zde nacházejí ještě BPEJ 1.20.01 (je ve IV. třídě ochrany) a 1.22.13 (je v V. třídě ochrany, nezasahuje do záborů). Hlavní podíl ZPF je v kultuře zahrady. Jedná se o soukromé zahrady a na poměrně velkých plochách zahrádkářské osady. Orná půda se vyskytuje pouze na malé ploše v jihozápadní části řešeného území. V malých plochách se ještě vyskytuje kultura pastviny. Údaje o stávajících objektech zemědělské prvovýroby a jejich porušení V řešeném území se nevyskytují objekty zemědělské prvovýroby. Uspořádání ZPF, ÚSES, pozemkové úpravy Hlavní podíl ZPF je v kultuře zahrady. Jedná se o soukromé zahrady a na poměrně velkých plochách zahrádkářské osady. Orná půda se vyskytuje pouze na malé ploše v JZ části řešeného území. Nepatrně jsou zastoupeny pastviny. Systém ekologické stability Popis systému ekologické stability a návrh na úpravy je uveden v části 7.3. ÚSES (interakční prvky) řeší zábory č. 3, 18, 19 a 33. Přímo se dotýká záborů č. 24 (využití zahrádkářská osada), č. 26 (využití komunikace). Zdůvodnění navrhovaného řešení Jedná se o doplnění a rozšíření ploch v současně zastavěném území a v bezprostřední návaznosti na současně zastavěné území. Účel vynětí vychází z funkčního členění ploch a je uveden v tabulkách. Na základě Pokynů pro dokončení návrhu RP Osada byly rozšířeny zábory lesních pozemků (důl Pavel). V prostoru Loučky byly naopak zábory lesních pozemků vypuštěny, zůstává současný stav. Hranice současně zastavěného území Kromě částí záborů 10, 11, 12 jsou všechny zábory jsou v současně zastavěném území.
14.4 Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Vyhodnocení důsledků řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa Lesy v řešeném území patří do LHC Litvínov, lesnického revíru Lom. Právo hospodařit mají Lesy České republiky, s.p., Lesní správa Litvínov. Malá část je ve vlastnictví města Litvínov. 92
Lesní hospodářský plán je platný do roku 2001. Severní hranice území je tvořena lesním komplexem jižních svahů Krušných hor, oddělení 357, 355, 354. Do jižní části území zasahují lesní porosty převážně na starých rekultivacích dolu Pavel, oddělení 364, jižně od hřbitova 365. Všechny lesy jsou zařazeny do kategorie lesů zvláštního určení - lesy imisní (LHP), podle terminologie zákona 289/95 se jedná o lesy pod vlivem imisí. Výhledově se počítalo se zařazením lesů v jižní části území do kategorie lesů zvl. určení, lesů příměstských se zvýšenou rekreační funkcí. Podle Pokynů pro dokončení RP Osada (MÚ Litvínov) je část lesů na rekultivacích dolu Pavel určena pro obytnou zástavbu. Vynětí z pozemků určených k plnění funkce lesa a odlesnění Bezlesí na lesní půdě Mezi pozemky určenými k plnění funkce lesa je v řešeném území značný podíl bezlesí. U části těchto ploch je navrženo k vyjmutí z pozemků určených k plnění funkce lesa. Vynětí z pozemků určených k plnění funkce lesa oddělení
stávající využití
návrh využití
364
lesní školka
364
okrasná školka
364
garáže
obytná zástavba městského typu s nižší podlažností obytná zástavba městského typu s nižší podlažností izolační zeleň nebo zalesnit, součást ÚSES
zábor číslo 2,3 2 8
Lesní porosty K drobnému odlesnění dochází v důsledku navržených cest. Tyto plochy zůstávají v pozemcích určených k plnění funkce lesa. K dalšímu odlesnění dojde v důsledku výstavby obytné zástavby a komunikací. Tyto plochy jsou navrženy k vynětí z PUPFL. Zalesnění K zalesnění je navržena plocha v severním cípu území nad bývalým letním kinem v rozsahu cca 1,05 ha a drobná plocha rekreačního objektu v oddělení 364, č. 25, v rozsahu cca 0,14 ha. Do lesa budou převedeny nezařízený porost dřevin přiléhající k porostu 364 A 3, porost dřevin kolem jezírka (pod Koldomem) a porosty dřevin přiléhající k okrajům porostů oddělení 364.
93
Tabulka záborů ZPF Č. katastr. území
kód
parcelní
kultura
kultury čísla
účel
účel
vynětí
vynětí
BPEJ
třída
plocha celková celková
ochrany
BPEJ plocha plocha záboru PUPFL záboru ZPF
2 Litvínov
10
2258,2262,2244/1,2243/1 lesní pozemky
1 Litvínov 3
5 10
2700 2244/1
zahrady lesní pozemky
SR
2.22.13
V.
0,31
0,31 0,4
2 Litvínov 7
5 10
2243/7,2244/2 2738/1
zahrady lesní pozemky
B1,Z1,komunikace komunikace
2.22.13
V.
0,19
0,19 0,08
3 8 Litvínov
5 10
2244/2 2261/1
zahrady lesní pozemky
SR
2.22.13
V.
0,03
0,03 0,29
4 Litvínov 10
5 10
2244/2,2250/15 2686
zahrada lesní pozemky
Z4(inter. prvek) VS
2.22.13
V.
0,13
0,13 0,34
5 Litvínov 11
5 10
2249/1 2686, 2675
zahrady lesní pozemky
Z4
2.22.13
V.
0,17
0,17 0,41
6 Litvínov 12
5 10
2259/11 2678, 2681/1
zahrady lesní pozemky
B1,Z1,komunikace SR
2.22.13
V.
0,14
0,14 1,2
8 Litvínov
5
2259/11
zahrada
Z5
2.22.13 celkem v záborech PUPFL V.
0,04
0,04 5,77
9 Litvínov
2
2293/1
orná půda
VS
0,48
0,48
5
2275/1,2275/3,2274/4
zahrady
1,69
1,69
3,05
Z5
SR
2.22.13 celkem v záborech ZPF
Tabulka záborů PUPFL
V.
3,18
95
15. NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE REGULAČNÍHO PLÁNU 15.1 ČASOVÁ PLATNOST A ZMĚNY Časová platnost regulačního plánu není předem omezena. Pracovně se předpokládá období do roku 2015. Město Litvínov – Odbor rozvoje města jako pořizovatel regulačního plánu sleduje využívání regulačního plánu a v případě potřeby pořizuje jeho změny podle §17 vyhlášky číslo 131/1998 Sb. Město Litvínov jako schvalující orgán tohoto regulačního plánu na návrh pořizovatele podle potřeby v souladu s §31, odstavcem 2 stavebního zákona schválí pořízení změn nebo nového dokumentu. Pokud Město Litvínov jako orgán, který regulační plán schvaluje, nerozhodne jinak, zůstává regulační plán v platnosti až do doby schválení nového regulačního plánu.
15.2 ETAPY REALIZACE Regulační plán uvažuje I. a II. etapu realizace a výhled cca po roce 2015. První etapa se uvažuje cca pět až šest let od schválení regulačního plánu, druhá etapa po zbytek předpokládaného období časové platnosti. Takto relativně stanovená etapizace je odůvodněna potřebou flexibility v realizaci podle poptávky po nových rozvojových plochách a podle dostupnosti prostředků na jejich přípravu. V I. etapě se uvažují především investice řešící problémy v současně zastavěném území, úpravy a rozvoj v koridoru Lomské silnice (I/27), výstavba v lokalitě Pod Koldomem a příprava výstavby v lokalitě Důl Pavel. Do výhledu se uvažuje zejména transformace na lokalitách dočasných zahrádkářských osad. Pro veřejně prospěšné stavby jsou uvedeny předpokládané etapy realizace v části 12.1. Pro asanace a asanační úpravy jsou předpokládané etapy uvedeny v části 12.2.
16. ZÁVAZNÁ ČÁST VE FORMĚ REGULATIVŮ – NÁVRH OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY ČÁST PRVNÍ 16.1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Účel vyhlášky (1) Vyhláška vymezuje závazné části regulačního plánu Litvínov - Osada schváleného Zastupitelstvem města Litvínova dne 26.6. 2003 (dále jen "regulační plán"). (2) Závazná část regulačního plánu s ohledem na hodnoty území omezuje, vylučuje popřípadě podmiňuje umísťování staveb a jejich využití, využití území nebo opatření v území a stanoví zásady pro jeho uspořádání. (3) Závazná část regulačního plánu obsahuje: a) Vymezení zastavitelného území, zásady funkčního využití pozemků, regulativy funkčního využití b) Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání – stavební čára vnější, max. výška objektů, max. podlažnost objektů, koeficient zastavěné plochy a zvláštní regulativy pro vymezené uzemí zvýšené regulace c) Přístupy ke stavbám a řešení dopravy d) Zásady pro řešení technického vybavení e) Limity využití území f) Územní systém ekologické stability g) Pozemky pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanačních úprav Článek 2 Rozsah platnosti (1) Vyhláška platí pro obvod Litvínov VI - Osada, vymezený na území základních sídelních jednotek číslo 08606 (urbanistický obvod 004), 08607 (urbanistický obvod 005), číslo 0608 (urbanistický obvod 006), číslo 08605 (urbanistický obvod 003), číslo 08611 (urbanistický obvod 009) a číslo 31150 (urbanistický obvod 023). Přesné vymezení území řešeného regulačním plánem, pro které platí vyhláška, vymezení a označení bloků v tomto území je uvedeno v grafickém schématu jako příloha 1 této vyhlášky. (2) Časová platnost vyhlášky není předem omezena. Při schválení změny nebo nového regulačního plánu v souladu s §31, odstavcem 2 stavebního zákona se předpokládá novelizace nebo vydání nové vyhlášky. (3) Schválenou závaznou částí regulačního plánu se řídí rozhodování územně a věcně příslušných orgánů při územním a stavebním řízení, popřípadě při souvisejících správních řízeních, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak.
97
ČÁST DRUHÁ 16.2 ZÁVAZNÉ ČÁSTI Článek 3 Vymezení zastavitelného území 7
(1) Zastavitelné území tvoří plochy vhodné k zastavění v souladu s územním plánem. Zastavitelné území navazuje na současně zastavěné území, ve kterém se současně nacházejí také přestavbová území. (2) Vymezená zastavitelná a přestavbová území na jednotlivých stavebních parcelách jsou uvedena v příloze č.1 této vyhlášky. Článek 4 Zásady funkčního využití pozemků (1) Současná území pro bydlení budou dále rozvíjena podle charakteru zástavby. Regulací budou vytvořeny vstupní podmínky pro zkvalitnění bydlení a využití možných rezerv. (2) Nabídka nových rozvojových ploch pro bydlení bude zajištěna pro rodinné domy v lokalitě Důl Pavel II u ulice V březinkách. Po zrušení dobývacího prostoru Louka se pro rozvoj trvalého bydlení vymezí území dočasných zahrádkových kolonií na základě podrobnější urbanistické studie. Další potřeba nových bytů bude zabezpečena využitím podkroví stávajících bytových domů a místní přestavbou areálu Levodur v prodloužení Vrchlického ulice. Po zrušení dobývacího prostoru Louka se pro rozvoj trvalého bydlení vymezí území dočasných zahrádkových kolonií, na základě podrobnější urban. studie. (3) Zařízení veřejného občanské vybavení v řešeném území jsou uvažována jako územně i kapacitně stabilizovaná, s možností dílčích úprav a využití ploch v obytných a smíšených územích. (4) Umožní se úprava funkčního využití zástavby podél Podkrušnohorské silnice a zčásti podél ulice S.K. Neumanna na smíšené území s bydlením městského typu a smíšené městské obslužné a obytné území. Nové rozvojové plochy pro obslužné funkce centra se nacházejí při Podkrušnohorské silnici u smyčky tramvajové rychlodráhy, u Citadely a jihovýchodně od III. základní školy. (5) Budou vytvořeny podmínky pro celkovou regeneraci území v okolí trasy tramvajové rychlodráhy a jižního úseku silnice III/0138 s cílem zásadně proměnit přístupnost a funkční využití území. (6) Budou vytvořeny podmínky pro rozšíření a doplnění areálu v širším okolí Koldomu o sportovní a rekreační aktivity volného času s cílem dosáhnout celoročního využívaní, vyšší intenzity využití a rozmanitosti. (7) Bude založen prostorový systém veřejné zeleně sledující vodoteče obou potoků procházejících řešeným územím. Zabrání se devastaci volných ploch v těchto polohách a jejich stavebnímu využití. V takto vytvořených "zelených koridorech” bude umožněn rekreační pěší a cyklistický pohyb mezi centrem města a sportovně rekreačními aktivitami v okolí Koldomu, příměstskými lesy severně a přírodnímu koupališti jižně od Koldomu. (8) Jako plochy vnitroměstské veřejné zeleně bude kultivováno náměstí před Citadelou a vytvořeno nové náměstí v místě stávajícího sportoviště před III. základní školou. (9) Zamezí se vznik dalších ploch s provizorii garáží. U stávajících areálů budou odstraňovány jejich největší funkční a estetické závady.
7
Paragraf 139a, odstavec 2 stavebního zákona
98
Článek 5 Regulativy funkčního využití (1) Regulační plán vymezuje následující druhy polyfunkčních území, specifických účelových ploch a území a monofunkčních ploch: Současně zastavěné a zastavitelné území SC smíšené plochy městského centra SM plochy smíšeného městského území BC plochy pro bytovou výstavbu (bydlení městského typu v bytových domech) BM plochy bydlení městského typu v nízkopodlažní zástavbě (rodinných domech) OV občanská vybavenost – v regulačním plánu specifikována na: • VV plochy veřejného vybavení (se specifikací využití) • KV plochy komerčního vybavení (obchod, administrativa) SP komerčně obchodní plochy (velkoplošné prodejny) PV plochy průmyslové výroby VS plochy řemeslné výroby a služeb SR plochy pro tělovýchovu a sport D plochy dopravy G plochy pro garáže osobních vozidel TP plochy technického vybavení ZO plochy zahrádkářských osad Rozdělení občanského vybavení na složku veřejného vybavení a plochy pro komerční využití je z hlediska praktických potřeb regulace územního rozvoje v tržní ekonomice velmi potřebné. Nezastavitelné plochy v současně zastavěném a zastavitelném území V vodní plochy PZ plochy parkové zeleně (veřejné parky) LPF pozemky určené pro plnění funkce lesa (PUPFL) NZ plochy nízké a vysoké zeleně – v regulačním plánu specifikována na: • Z2 plochy nízké a rozptýlené zeleně - maloplošná zeleň • Z3 plochy nízké a rozptýlené zeleně - izolační zeleň a doprovodná zeleň podél vodotečí Z5 plochy vyhrazené a veřejně přístupné obytné zeleně Plocha Z5 je vyčleněna z obytných nebo smíšených funkčních ploch podle Územního plánu města Litvínova. Plochy mimo současně zastavěné a zastavitelné území V vodní plochy LPF pozemky určené pro plnění funkce lesa (PUPFL) D plochy dopravy TP plochy technického vybavení. Územní identifikace jednotlivých území a ploch je obsažena ve výkrese číslo 1 grafické části regulačního plánu; jejich přiřazení blokům a jejich částem je uvedeno též v textové části regulačního plánu. (2) Hlavní, obecně vhodné a podmínečně vhodné využití pro jednotlivé funkční plochy stanovené regulačním plánem je uvedeno v příloze č. 2 této vyhlášky. (3) Specifické účelové plochy a území je možno využívat jen způsobem stanoveným konkrétně pro každou lokalitu regulačním plánem.
99
Článek 6 Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání (1) Závaznými regulačními prvky jsou:
• • • •
Stavební čára vnější - rozhraní vymezující zastavění bloku vůči vnějšímu okolí, zpravidla směrem do veřejného prostranství. Rozlišuje se stavební čára U - uzavřená - rozhraní souvisle a úplně v celé své délce zastavěné O - otevřená - zastavění přerušitelně v celé své délce zastavěné Z - závazná - rozhraní, jež zástavba musí dodržet v celém svém průběhu (nesmí nikde ustupovat) N - nepřekročitelná - rozhraní, jež zástavba nemusí dodržet v celém svém průběhu (nesmí však být překročeno směrem ven, zpravidla do veřejného prostranství). Podlažnost - Počet nadzemních podlaží nad sebou. Počítá se po hlavní římsu. Pokud se počet nadzemních podlaží v různých částech budovy liší, uvažuje se pro účely regulace vždy největší počet nadzemních podlaží dosažený v jednom místě budovy při přilehlé veřejné komunikaci. Koeficient zastavění pozemku (celkový) - Poměr mezi součtem výměr zastavěných ploch na pozemku k výměře tohoto pozemku. Regulativy pro vymezené uzemí zvýšené regulace – viz. článek 7 této vyhlášky.
(2) Regulační prvky plošného a prostorového uspořádání jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky. Územní identifikace těchto regulativů je obsažena ve výkrese číslo 2 grafické části regulačního plánu. Článek 7 Architektonicky a urbanisticky významná území (1) K uchování charakteru architektonicky a urbanisticky významné části řešeného území jsou v Litvínově - Osadě vymezeny zóny zvýšené regulace I. a II. stupně. Územní identifikace těchto zón je obsažena ve výkrese číslo 1 grafické části regulačního plánu; slovní vymezení je uvedeno též v textové části regulačního plánu. (2) Území zvýšené regulace I. stupně je tvořena územím s architektonicky a urbanisticky jednotnou zástavbou ze 40. let. Pro vypracování podkladů pro územní, stavební nebo související řízení v území zvýšené regulace I. stupně nebo pro stavby v této zóně budou uplatňována tato pravidla: a) Projekty přestavby, nové výstavby či jiného stavebního zásahu budou dokumentovány celkovými pohledy na dotčená průčelí ulic nebo pohledově exponovaných celků, perspektivními pohledy z normálního horizontu a z významných pohledových míst. b) Zpracovatel projektu stavby projedná projekt s příslušným orgánem památkové péče a vyžádá si jeho stanovisko. (3) V území zvýšené regulace I. stupně bude věnován zvláštní stavební dohled vybraným objektům zařazeným do dvou stupňů. a) Do I. stupně stavebního dohledu jsou zařazeny objekty č.p. 1011, 1012, 1013, 1026, 1027, 1028, 1029, 1055, 1056, 1057, 1058, 1071, 1072, 1084, 1085, 1086, 1087, 1088, 1089, 1090, 1091, 1092, 1106, 1120, 1121, 1122, 1123, 1174, 1175, 1176, 1181, 1182, 1183, 1184 a 1185. 100
b) Do II. stupně stavebního dohledu jsou zařazeny objekty č.p. 665, 1018, 1019, 1020, 1034, 1035, 1079, 1080, 1103, 1197, 1202, 1203, 1214, 1223. Demolice objektů zařazených do I. nebo II. stupně stavebního dohledu uvedených výše lze připustit jen výjimečně, a to výhradně pro účel bezprostředně následující výstavby nového objektu. Nový objekt musí zachovat typ, hmotové uspořádání (půdorys, tvar, obrys, výšku atd.), materiály a barevnost průčelí a architektonické řešení demolovaného objektu. Pro jeho eventuální další stavební úpravy platí tytéž zásady a pravidla, jako pro původní objekt. (4) Území zvýšené regulace II. stupně přiléhá dvěma prostorově oddělenými částmi k území zvýšené regulace I. stupně. Pro vypracování podkladů pro územní, stavební nebo související řízení v území zvýšené regulace II. stupně nebo pro stavby v této zóně budou projekty přestavby, nové výstavby či jiného stavebního zásahu dokumentovány celkovými pohledy na dotčená průčelí ulic nebo pohledově exponovaných celků, perspektivními pohledy z normálního horizontu a z významných pohledových míst. (5) Zásady pro stavební úpravy objektů se zvláštním stavebním dohledem a využití stavebních pozemků těchto objektů jsou uvedeny v příloze č.4 této vyhlášky. Článek 8 Zásady pro řešení dopravy (1) Všechny nově budované nebo rekonstruované pěší trasy v uličním profilu budou 8 zásadně řešeny jako bezbariérové . (2) Síť místních komunikací bude hierarchizována. Místní obslužné komunikace v území určeném pro čistě obytné využití budou zařazeny do kategorie obytných ulic. (3) Bude zabezpečeno bezkolizní napojení zastavěných ploch v jižní části řešeného území od silnice III/0138 i od I/27. (4) Jako součást záměru zlepšit parametry a průjezdnost celé silnice I/27 bude změněno uspořádání křižovatky u čerpací stanice s cílem směrově upřednostnit tah silnice I/27, dosáhnout lepšího vztahu městských páteří ulice Jiráskovi a III/0138 směr S.K.Neumanna. (5) Bude zajištěna dostatečná nabídka ploch pro dopravu v klidu pro veřejnost obecně, pro jednotlivé komerční i nekomerční aktivity i pro odstavování vozidel rezidentů. a) Pro výhledové potřeby garážování rezidentů budou zajištěny územní rezervy ve vnitroblocích bytových domů pro podzemní garážovací objekty. b) Parkování a garážování aut uživatelů (bydlících, zákazníků, zaměstnanců a dodavatelů) u nově budovaných staveb a u komerčních zařízení jsou jejich majitelé či jejich uživatelé povinni zajistit především na vlastním pozemku, mimo veřejnou komunikaci. Pokud to není možné a prostorové poměry to umožní, zřídí se právo užívat vyhrazené místo na veřejném pozemku majiteli za úplatu. (6) Stávající osnova sítě MHD bude zachována s předpokladem prodloužení tratě autobusů MHD až ke koupališti s novými zastávkami u III. základní školy a novým umístěním zastávek autobusů a tramvají v návaznosti na racionalizované uspořádání smyčky tramvají. Článek 9 Zásady pro řešení technického vybavení 8
Vyhláška číslo 174/1994 Sb., o obecných technických podmínkách zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
101
(1) Zásobovací soustava vodovodu bude důsledně zokruhována. (2) Odvod splaškových odpadních vod z jihozápadní části a z oblasti Koldomu bude zajištěn pomocí přečerpání. (3) Pro vytápění zejména vícepodlažních objektů a areálů výroby, služeb, administrativy a obchodu bude využit dálkový horkovod z Komořan. U lokalit s menší intenzitou využití a ve větší vzdálenosti od horkovodu bude dokončen převod vytápění na paliva méně znečišťující životní prostředí, především plyn. (4) Pro rozhodování o způsobu zásobování území teplem budou dodržovány preferenční principy v souladu s územním energetickým generelem.
Článek 10 Limity pro využití území (1) V rajonech málo vhodných a podmínečně vhodných pro výstavbu bude příslušný orgán pro vydání stavebního povolení na novou pozemní stavbu nebo na přístavu či nástavbu stávající pozemní stavby vyžadovat geologické posouzení vhodnosti stavebního záměru. Vymezení rajonů je obsaženo ve výkresu číslo 1 grafické části dokumentace regulačního plánu. (2) V území s vysokým nebo zvýšeným rizikem radiačního rizika emanací radonu z podloží je třeba před výstavbou nebo přestavbou staveb určených pro bydlení, občanské vybavení a další činnosti, předpokládající pravidelný a trvalý pobyt lidí, provést měření emanací radonu z podloží na pozemku respektive do objektu podle vyhlášky MZd číslo 76/1991. V případě překročení hygienicky přípustných hodnot se navrhnou v projektu stavby a provedou ve stavbě potřebné stavebně technické úpravy. (3) Ochranná pásma inženýrských sítí (voda, plyn, elektřina atd.), pozemních komunikací, dráhy, vodních toků a lesa jsou stanovena zvláštními předpisy. (4) Do severního okraje řešeného území zasahuje chráněná oblast přirozené akumulace vod Krušné hory. Přípustná míra znečištění v CHOPAV je stanovena ukazateli II a III množství látek ve vodách podle nařízení vlády ČR číslo 171/1992 a vyhláškou MLVH ČSR 6/1977, o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod. Činnost v území, která je v rozporu s těmito požadavky, musí být omezena nebo zastavena. (5) Do jižní části řešeného území zasahuje poddolované území, kde pro navrhování staveb platí zvláštní předpisy. Při navrhování staveb na plochách dotčených těžební činností je třeba vždy zajistit zpracování báňského posudku. (6) Pro architektonicky a urbanisticky významné území Koldomu je navrženo ochranné pásmo nemovité kulturní památky. (7) Všechny limity omezující využití území jsou obsaženy ve výkresu č. 1 grafické části regulačního plánu.
Článek 11 Územní systém ekologické stability (ÚSES) (1) Severní část území Litvínov-Osada leží v ochranné zóně nadregionálního biokoridoru 102
procházejícího jižním svahem Krušných hor. (2) V území řešeném regulačním plánem jsou vymezeny tyto prvky ÚSES: a) lokální biokoridor Lom - Louka u Litvínova prochází jihovýchodní částí území b) funkční část biokoridoru Na vyklučeninách I se dotýká východního cípu území; do území vstupuje funkčním úsekem biokoridoru Na vyklučeninách II s lokálním funkčním biocentrem Na vyklučeninách II c) biocentrum Les jižně od Meziboří na ose nadregionálního biokoridoru se řešeného území dotýká na severu d) interakční prvky Poustevnický potok a Radčický potok sledují průběh těchto vodotečí. (3) ÚSES bude v souladu s regulačním plánem doplněn a) o funkční úsek biokoridoru u hřbitova zřízením pásu izolační zeleně severně od silnice ke hřbitovu, na místě stávajících garáží a přilehlých plochách; šíře tohoto zeleného pásu bude 25 - 35 m b) vytvořením průchozího pásu s přírodě blízkou vegetací v šíři 5-7m od břehu v místě průchodu interakčních prvků lokalitami zahrádek. (4) Plochy určené pro realizaci systému ekologické stability lze využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekologicky stabilizační funkce. K jakýmkoliv změnám kromě úprav v souladu s územním plánem je nutno opatřit si závazné stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody. (5) Územní identifikace prvků ÚSES je obsažena ve výkrese číslo 4 grafické části regulačního plánu.
Článek 12 Pozemky pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanačních úprav (1) Územní identifikace veřejně prospěšných staveb a pozemků pro provedení asanačních úprav je obsažena ve výkrese číslo 3 grafické části regulačního plánu. (2) Vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanačních úprav v regulačním plánu je v případě pozemků v soukromém vlastnictví podkladem pro případné vyvlastnění pozemků podle §108 odstavce 2 stavebního zákona, pokud nebude možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. (3) Plochy pro veřejně prospěšné stavby a pro provedení asanačních úprav stanovené regulačním plánem na jednotlivých pozemcích jsou uvedeny v příloze č.5 této vyhlášky.
PŘÍLOHA 1
103
16.3 VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ 16.3.1 Zastavitelné území číslo urb. obvod lokalizace plochy dle / blok (část) ÚP-O
VIII IX
X
součást pozemku poznámka dle katastrální mapy
023 / 65-1, Pod Koldomem 65-3 006 / 39-2 Podkrušnohorská proti Koldomu
2702/1, 2704_1, 2705/1, 2705/11
006 / 30-8
2886
údolí Poustevnického potoka
plocha vedená v ÚP-O jako zastavitelná po prověření v regulačním plánu není pro územně technické problémy v období sledovaném regulačním plánem uvažována k zastavění
16.3.2 Přestavbová území číslo urb. obvod / blok (část) navrhované využití plochy dle ÚP-O
poznámka
28
023 / 56, 003 / 62
nerušící výroba, obchod, administrativa, služby
29
023 / 55
31 32 33 34 35
023 / 60-10, 60-11 023 / 57-3, 57-4, 57-5 002 / 9-3 006 / 37-4 (jižní část) 005 / 50-1
dočasné zahrádkové osady, výhledově výhled přestavba na bydlení v rodinných domech bydlení v rodinných domech bydlení v rodinných domech + sportoviště bydlení v rodinných domech smíšené městské území smíšené městské území
104
PŘÍLOHA 2 16.4 REGULAČNÍ PRVKY PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ 16.4.1 SOUČASNĚ ZASTAVĚNÉ A ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ
Využití plocha
funkční
SM
BC
BM VV+KV SP
bydlení rodinné domy obecně rodinné domy volně stojící dvojdomky a rodinné domy skupinové bytové domy bytové domy s integrovaným občanským a technickým vybavením veřejné občanské vybavení veřejné občanské vybavení obecně předškolní zařízení zdravotnická zařízení sloužící obyvatelům lokality domy s pečovatelskou službou obchod, veřejné stravování a ubytování komerční občanské vybavení obecně maloobchodní jednotky do 20m2 odbytové plochy maloobchodní jednotky do 100m2 odbytové plochy maloobchodní jednotky do 200m2 odbytové plochy maloobchodní jednotky do 1000m2 odbytové plochy samostatné obchodní jednotky přes 1000m2 prodejní plochy smíšený supermarket, prodej potrav. zboží max. 2/3 prod. plochy nepotravinový supermarket veřejné stravování do 50 míst veřejné stravování ubytovací zařízení do 45 míst sport a tělovýchova objekty pro sport a tělovýchovu plochy pro sport a tělovýchovu
PV
VS
SR
D
?
?
?
?
?
?
G
TP
ZO
( OV )
? +
+
+
+ ? ? ?
+
+ +(P) ? +(P)
+ ? ? +(P)
+
+
?
? ? ? + +
?
Využití plocha
funkční
SM
BC
+
?
BM VV+KV SP
PV
VS
SR
D
G
TP
?
?
+
+
ZO
řemesla a služby řemeslnické dílny a služby obecně řemeslnické dílny a služby přímo související s hlavním využitím služby obecně řemeslnické dílny a služby do 80m2 řemeslnické dílny a služby do 120m2 hlavní plochy řemeslnické dílny a služby do 1000m2 hlavní či prodejní plochy technické vybavení technické vybavení obecně technické vybavení pro lokalitu technické vybavení místního významu plochy a zařízení pro dopravu dopravní plochy obecně dopravní plochy a zařízení pro lokalitu dopravní plochy a zařízení místního významu garáže motorových vozidel garáže osobních vozidel výroba průmyslová výroba výrobní a skladové areály parková zeleň
?
?
? +(P) ? ? ? ?
? ?
?
?
?
?
?
?
?
?
? ? ?
?
?
? +
?
?
?
? +
+
+
?
?
?
?
?
Vysvětlivky značek hlavní využití + přípustné využití ? podmíněné využití nepřípustné využití (P) pouze v 1. Nadzemním podlaží nebo v 1. podzemním podlaží domů Tabulka má informativní charakter; přesné znění regulativů obsahuje Územní plán města Litvínova. Pro podrobnější úpravu regulace využití území řešeném regulačním plánem Litvínov – Osada odkazuje Územní plán města Litvínova na regulační plán. 106
PŘÍLOHA 3 16.5 REGULAČNÍ PRVKY PLOŠNÉHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ číslo (části) bloku
funkč. území / ploch a
přípust. podlažnost
max. výšk a [m]
max KZP
stav. čára vnějš í
poznámka
004 – Koldům (4-O) 41-1
KP
*
*
*
U, Z
41-2
KP
*
*
*
U, Z
41-3
KP
*
*
*
U, Z
42 43 45-1 45-2 45-3 47-1 47-2 47-4 47-5 47-6 47-7 47-8
ZR ZR SR SR SR SR D SR SR SR ZR SR
0/PP 0 2 1 1 3+P 1 1+P 1+P 4 3
0 10 6 6 . 4 4 4 0 0 9 9
. 0,10 0,25 0,40 0,35 . 0,35 0,05 . . 0,80 0,80
O,N O,N O,Z O,Z U,N O,N
nemovitá kult. pam. nemovitá kult. pam. nemovitá kult. pam. ochr.pás. Koldomu I ochr.pás. Koldomu I ochr.pás. Koldomu III ochr.pás. Koldomu III ochr.pás. Koldomu III ochr.pás. Koldomu II ochr.pás. Koldomu III ochr.pás. Koldomu III
O,N . O,N O,N
ochr.pás. Koldomu II ochr.pás. Koldomu II ochr.pás. Koldomu III ochr.pás. Koldomu III, ochr.pás. Koldomu III
004 – Osada-jih (5-O) 2-1 2-2 2-3 3 4-1
ZR D (KP) D ZR BC
4-2
BC
4-3 4-4 5-1 5-2 6-1 6-2 6-3
BM ZR SM SM SM BC BC
0 1
. 3,5
. 0,10
. .
1 0 2+P PP 2+P PP 2 1
3,5 * * . 3,5 * * * * *
0,50 * . * . 0,20 0,05 * * * * *
. U,Z* O,N U,Z* O,N O,N* . U,Z* U,Z* U,Z* U,Z* U,Z*
2+P
3+P* 2+P 2+P 2+P
úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže
úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I
číslo (části) bloku
funkč. území / ploch a
přípust. podlažnost
max. výšk a [m]
max KZP
stav. čára vnějš í
poznámka
7-1
BC
7-2
BC
7-3
BC
2+P PP 2+P PP 2+P PP
* * * -
* . * . * .
U,Z* O,N U,Z* O,N U,Z* O,N
úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže v sev.části úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže úz.zvýš.reg. I, vnitroblok podél nové obslužné komunikace pro podzemní garáže
7-4 8 9-1 9-2 9-3 9-4 9-5 10-1
SM ZR BC BC BM VS ZR BC ZR
2+P 0 2+P 2+P 2+P 1+P 0 2+P PP
* * * . 6 * -
* * * 0,20 0,40 * -
U,Z* U,Z* U,Z* O,Z O,N U,Z* O,N
úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I
10-2 10-3
SM ZR
2 0/PP
. -
. -
O,N .
úz.zvýš.reg. I
11-1 11-2 11-3 11-4
BM BC ZR BC
2 2+P 0 2+P PP
. * * -
. * * -
O,N U,Z* U,Z* O,N
úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I
12-1
VV
2
.
0,20
O,N
12-2 13-1 13-2 13-3 13-4 14 15-1
BC BC SM ZR BM SM SM
2+P 2+P 0 2+P 2+P 2+P PP
. . * . * * -
. . * 0,25 * * .
U,Z* U,Z* U,Z* U,Z U,Z* U,Z* O,N
úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I
15-2 15-3 15-4 15-5
SM SM ZR ZR
2+P 2+P 0 PP
* . -
* . -
U,Z* U,Z* O,N
úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I
17 18 48-1
ZR ZR ZR
0 0 PP
-
.
-
úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I
2+P,3+P
108
úz.zvýš.reg. I možnost vybudovat podz.garáže v sev. části možnost vybudovat podzemní garáže v jižní části území
úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže úz.zvýš.reg. I; MŠ
úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže
možnost vybudovat podzemní garáže
garáže, výhledově možno vybudovat podzemní garáže
číslo (části) bloku
funkč. území / ploch a
přípust. podlažnost
max. výšk a [m]
max KZP
stav. čára vnějš í
poznámka
48-2 48-3 48-4 48-5
BC D SM ZR
3+P 1 1+P PP
. 4 . -
. 0,25 0,25 -
U,Z O,N O,N .
úz.zvýš.reg. I garáže
49-1 49-2 50-1 50-2 50-3
SM BC SM BM BM
3+P 3+P 2+P 2 2
. . 8 . .
0,30 0,30 0,40 0,20 0,20
O,N O,N O,Z O,N O,N
úz.zvýš.reg. II
1-1
KP
1-1A 1-1B 1-2 16-1 16-2 16-3 19-1
ZR ZR KP SM SM KP D
006 – Osada-sever (6-O) 1-3 . 0,60 (O,N ) 0 . 0 . 1 5 0,60 stav. 2+P * * U,Z* 2+P * * U,Z* 2+P * * U,Z* 1 4 0,60 O,N
(Sokraj)
ZR
0
-
-
-
19-2 19-3 19-4 19-5 20-1
SM ZR VV VS BC
2 0 2 2 3+P PP
. 8 8 . -
0,50 0,25 0,25 0,25 .
O,N O,N O,N U,Z O,N
20-2
BC
3+P PP
. -
0,25 .
U,Z O,N
21-1 21-2 21-3 21-4 21-5 21-6 21-7 21-8
BM BM BM BM BM BM BM BM
2 2 2 2 2 2 2 2
. . . . . . . .
0,20 0,20 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25
U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N
22
BC
3/PP
.
0,25
O,N
23-1
BM
2
.
0,20
O,N
19-1
garáže, výhledově možno vybudovat podzemní garáže
ochr.pás. Koldomu III
Citadela, úz.zvýš.reg. II
úz.zvýš.reg. II úz.zvýš.reg. II BILLA, úz.zvýš.reg. II
úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I úz.zvýš.reg. I (hromadné garáže)
(J část)
109
(hřiště) mateřská škola úz.zvýš.reg. II (podzemní garáže) úz.zvýš.reg. II (podzemní garáže)
možno propojit řady dalšími RD v jihovýchodní části možno zřídit podzemní garáže
číslo (části) bloku
funkč. území / ploch a
přípust. podlažnost
max. výšk a [m]
max KZP
stav. čára vnějš í
23-2 23-3 23-4 23-5 23-6 23-7 23-8 23-9 23-10 24-1 24-2 24-3 25-1 25-2 25-3 26 27 28 29 30-1
BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM SM BC BC BC LPF BM LPF ZR SR
. . . . . . . . . . . . . . . . .
0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,20 0,25 0,25 . 0,50 0,60 0,20 0,20
U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N O,N O,N O,Z O,N O,N O,N O,N -
30-2
SM
.
0,50
O,Z
30-3 30-4 30-5 30-6 30-7 30-8
SR SM SM Z3 LPF VS
2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2+P 2+P 0 2 0 0 1–2 +P 1–2 +P 0 2+P 0 0 0 .
. . .
0 0,50 .
O,N O,N
30-9 31-1 31-2 31-3 31-4 31-5 31-6 31-7 31-8 32-1 32-2 32-3 32-4 32-5 32-6
SM BM BM BM BM BM BM BM TP BM SM BM BM BM BM
0 2 2+P 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2
. . . . . . . . . . . . .
0,20 0,20 0,25 0,25 0,25 0,25 0,25 0,20 0,30 0,25 0,25 0,25 0,25
U,N O,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N U,N
110
poznámka
možnost dostavby řady
(garáže)
možnost dostavby
Viz 289/1995 Sb (parking)
(objekt lesní správy) (parking)
zemní vodojem možnost dostavby
možnost dostavby
číslo (části) bloku
funkč. území / ploch a
přípust. podlažnost
max. výšk a [m]
max KZP
stav. čára vnějš í
32-7 32-8 32-9 32-10 33-1 33-2 34-1 34-2 34-3
BM BM BM BM Z3 Z3 BM BM KP
2 2 2 1 0 0 2 2 3+P
. . . . . . .
0,25 0,25 0,25 . 0,25 0,20 0,50
U,N U,N U,N O,N U,N U,N O,Z
35-1
BC
35-2
BC
2+P PP 2+P PP
35-3
BC
35-4 36 37-1 37-2 37-4
SM ZR BC VV SM
PP 3+P 0 2+P 3 2+P
* . * . * . * . . 8
* . * . * . * 0,20 0,25 0,40
U,Z* O,N U,Z* O,N U,Z* O,N U,Z* O,N . O,Z
LPF
0
-
-
.
SR LPF LPF
0 0 0
-
-
-
2+P(3+P)
poznámka
možnost dostavby možnost dostavby
garáže
možnost dostavby úz.zvýš.reg. II; nutno zachovat hospodářský příjezd k Citadele úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže úz.zvýš.reg. I, vnitroblok pro podzemní garáže
úz.zvýš.reg. I
základní škola ochr.pás. Koldomu III
(J část)
37-4 (Sčást)
38 39-1 39-2
003 – Důl Pavel (3-U) 61-1 61-2 61-3 61-4 61-5 61-6 61-7 61-8 62-1 62-2
VS TP Z3 D BM Z3 BM BM VS Z3
53-1
023 – Zahrádkové osady Pavel (23-R) 2 9 0,65 U,Z (do ul.S.K.Neumanna) VS O,N (ostatní část) 2 9 0,65 O,N (garáže) VS
(Z část)
53-1
1 1 0 1(1+P) 2+P 0 2+P 1+P 2 0
. . . . . 12 -
0,20 . 0,20 . . 0,40 -
. . O,N . . O,N .
(V část)
53-2
VS
2
9
0,40
111
O,N
sádky hřbitov (garáže)
číslo (části) bloku
funkč. území / ploch a
přípust. podlažnost
max. výšk a [m]
max KZP
stav. čára vnějš í
53-3
VS
2
9
0,40
53-4 54-1 54-2 54-3 54-4 54-5 55-1
1 0 0 1+P 1+P 1+P
. . . .
. 0,25 0,25 0,25
55-9 56-1
D ZR ZR BM BM BM ZO BM ZO BM ZO BM ZO BM ZO BM ZO BM ZO BM ZO BM Z3 VS
U,Z O,N . O,Z O,Z O,Z
0 2
12
0,40
56-2 56-3
VS VS
2 2
12 12
0,40 0,50
56-4
TP
.
.
56-5 57-1
D D
0 1
Z3 SR BM BM SR ZR Z3 BM BM
55-2 55-3 55-4 55-5 55-6 55-7 55-8
poznámka
(do ul.S.K.Neumanna) (ostatní část)
(garáže)
regulativy pro výhledové využ. podle samost. studie regulativy pro výhledové využ. podle samost. studie regulativy pro výhledové využ. podle samost. studie regulativy pro výhledové využ. podle samost. studie regulativy pro výhledové využ. podle samost. studie regulativy pro výhledové využ. podle samost. studie regulativy pro výhledové využ. podle samost. studie regulativy pro výhledové využ. podle samost. studie
O,Z O,N
(do ul.S.K.Neumanna) (ostatní část) (do ul.S.K.Neumanna) (ostatní část)
.
O,Z O,N .
. 3
. .
. O,N
-
-
-
-
1 1+P 1+P 1 0 0 2 2
4 . . 4 -
. 0,20 0,20 0,10 0,25 0,25
O,N O,N O,N . O,N O,N
čerpací stanice kanalizace (parkoviště)
(garáže)
(S část)
57-1 (J část)
57-2 57-3 57-4 57-5 57-6 57-7 58-1 58-2
112
(hřiště) (Nisula) (Nisula) (Nisula) – hřiště (Nisula) (Nisula) – sanace zeleně
číslo (části) bloku
funkč. území / ploch a
přípust. podlažnost
max. výšk a [m]
max KZP
stav. čára vnějš í
58-3 58-4
BM BM
2 1+P
.
0,25 0,20
O,N O,N
Z3
0
-
-
-
D Z3 BM ZR SR BM BM BM BM
1 0 1+P 0 1 1–2 +P 1–2 +P 1–2 +P 1+P
. . . . . . 11
. 0,25 0,10 0,25 0,25 0,25 0,50
. O,Z . O,Z O,Z O,Z O,N
-
-
poznámka
(S část)
58-4 (J část)
58-5 58-6 58-7 59-6 60-7 60-10 60-11 60-12 65-1
65-2 65-3
0 LPF 0 LPF Doplňující poznámky k užitým značkám:
(garáže)
(Nisula) (hřiště)
výš. měřena od nejnižšího bodu stáv. terénu parcely; spád střechy nutno dodržet v uličním průčelí
* = regulativ upřesněn zvláštním regulativem, zpravidla požadujícím zachovat stávající tvar a rozsah nadzemních staveb ** = plochá střecha upravena jako pochozí terasa veřejně přístupná *** = nové využití podmíněno nalezením náhradní plochy v ÚPO Litvínov Podlažnost je udávána jako maximální (například 2; 1+P) nebo rozsah přípustné podlažnosti (například 2-3). Údaje o podlažnosti a výšce zástavby v závorce se týkají stávajících staveb, které regulativu mimo závorku nevyhoví. Maximální výškou se rozumí maximální výška hlavní římsy nebo atiky stavby.
16.6 VYMEZENÍ UŽÍVANÝCH POJMŮ Pro účely regulačního plánu jsou pojmy užívané v regulaci definovány takto: Blok - Územní celek tvořený prostorově souvisejícím souborem pozemků a/nebo parcel, popřípadě jediným pozemkem/ parcelou, vymezený veřejnými prostranstvími, vnější hranicí humen, popřípadě hranicí lesa nebo vodní plochy. Blok je identifikován číslem bloku. Pro účely regulace může být blok dále dělen na části. K identifikaci a vymezení bloků slouží vložené grafické schéma. Doprovodné stavby - Drobné stavby a jednotlivé garáže na pozemku mimo stavbu hlavní, pro kterou je definováno funkční využití. Hlavní využití - Určuje charakter území. Jakékoliv jiné nežli hlavní využití nesmí svými účinky (například hlukem, exhalacemi, nároky na dopravní obsluhu) překročit limity dané obecnými předpisy a normami vztahujícími se na hlavní využití. Případné funkční a 113
prostorové kolize je tedy třeba řešit především s ohledem na hlavní využití. Ostatní obecně vhodné využití - Funkce, které za předpokladu vyhovění obecným předpisům a normám, zejména při bezkoliznosti s hlavním využitím, nejsou důvodem k nevydání souhlasného územního rozhodnutí. Podmínečně vhodné využití - Funkce, jejichž přípustnost vzhledem k uvažovanému zatížení území a s ohledem na konkrétní situaci posoudí příslušný schvalující orgán. V územním rozhodnutí se mohou stanovit doplňkové omezující podmínky využití (například maximální přípustná kapacita zařízení, závazný režim pro zásobování, časové omezení provozních hodin apod.), tak, aby nebylo schvalované využití na újmu hlavnímu využití v území. Míra stability - podle míry stability se rozlišují jednotlivé bloky popřípadě jejich části na • S - stabilizované - nejsou určeny k zásadní změně funkčního využití ani k zásadnímu nárůstu intenzity využití • I - vhodné pro intenzifikaci stávajícího využití • R - rozvojové - určeny ke změně funkčního využití • DOČ - dočasné využití, s předpokladem pro transformaci ve vzdáleném výhledu. Nadzemní podlaží - Podlaží, která nemají úroveň horního líce podlahy v průměru níže než 0,80m pod úrovní okolního terénu ve styku s lícem budovy. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích posuzovaného podlaží.4 Podlažnost - Počet nadzemních podlaží. Pokud se počet nadzemních podlaží v různých částech stavby liší, uvádí se vždy největší počet nadzemních podlaží dosažený jednom místě stavby při přilehlé veřejné komunikaci. Pokud je stavebně upraveno k účelům využití podkroví o světlé výšce nejméně 1,70 m alespoň v jednom místě, považuje se za zvláštní druh nadzemního podlaží: v podlažnosti je uváděno zvlášť, jeho zastavěná plocha a obestavěný prostor v započitatelné části jsou započítávány spolu se zastavěnou plochou a obestavěným prostorem ostatních nadzemních podlaží.9 Zastavěná plocha nadzemní části stavby (dále též: zastavěná plocha) - plocha ohraničená ortogonálními průměty vnějšího líce svislých konstrukcí všech nadzemních podlaží do vodorovné roviny.4 Koeficient zastavěné plochy (KZP) - Poměr mezi součtem výměr zastavěných ploch nadzemních částí všech nadzemních staveb na pozemku k výměře tohoto pozemku. Výška stavby - Největší výška nadzemní části stavby nad průměrnou úrovní původního terénu ve styku s lícem stavby. Pro výpočet průměru se uvažují místa ve čtyřech reprezentativních rozích budovy4. Koeficient zeleně (KZ) - Podíl nezpevněných ploch na rostlém terénu pokrytých zelení na pozemku k výměře tohoto pozemku. V případě výsadby stromů na rostlém terénu v rámci zpevněných ploch lze za každý strom započíst navíc k ploše nezpevněných ploch pokrytých zelení: 10m2 - u stromu s malou korunou s vegetační plochou stromu min. 2m2 25m2 - u stromu se střední korunou s vegetační plochou stromu min. 4m2 50m2 - u stromu s velkou korunou s vegetační plochou stromu min. 9m2. Zápočet této zeleně v rámci zpevněných ploch do KZ nesmí překročit 25% z nezpevněných ploch na rostlém terénu pokrytých zelení. O způsobu zápočtu ostatní zeleně do KZ (například vegetace na střechách, terasách a popínavá vegetace na fasádách) rozhodne v konkrétních případech Odbor rozvoje města MěÚ Litvínov.
9 Použity definice podle přílohy číslo 1 vyhlášky 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých porostů.
114
Stavební čára vnější - rozhraní vymezující zastavění bloku vůči vnějšímu okolí, zpravidla směrem do veřejného prostranství. Rozlišuje se stavební čára • U - uzavřená - rozhraní souvisle a úplně v celé své délce zastavěné • O - otevřená - zastavění přerušitelně v celé své délce zastavěné • Z - závazná - rozhraní, jež zástavba musí dodržet v celém svém průběhu (nesmí nikde ustupovat) • N - nepřekročitelná - rozhraní, jež zástavba nemusí dodržet v celém svém průběhu (nesmí však být překročeno směrem ven, zpravidla do veřejného prostranství). Stavební čára vnitřní - nepřekročitelné vymezení zastavění směrem dovnitř bloku nebo jeho části. Tvar střech • SE - sedlová, popřípadě valbová či polovalbová, obecně • SO - sedlová, popřípadě valbová či polovalbová, s hřebenem orientovaným rovnoběžně s přilehlou komunikací • SŠ - sedlová, popřípadě valbová či polovalbová, s hřebenem orientovaným kolmo na přilehlou komunikaci • PL - plochá. Vikýře v šikmých střechách se připustí pouze v celkové šíři nepřesahující 1/3 (jednu třetinu) celkové délky příslušného průčelí. Zřizování širokých vikýřů se obecně nedoporučuje. Sklon střech je vyjádřen ve stupních jako střední hodnota (například 35), kde se obecně připustí odchylka o +/- 5°, výjime čně až o 10°. Týká se sklonu hlavní st řešní roviny, t.j. u střechy s hřebenem orientovaným rovnoběžně s přilehlou komunikací v průčelí do ulice, přičemž je doporučeno dodržet týž sklon i v průčelí do vnitrobloku; u střechy s hřebenem orientovaným kolmo na přilehlou komunikaci se regulativ sklonu střech týká obou střešních rovin. Veškeré údaje se, pokud není výslovně uvedeno jinak, vztahují k jednotlivým pozemkům v bloku (nebo jeho části), a to jak k jejich stavební části, tak i k zahradám či jiným kulturám, které ke stavebním pozemkům přiléhají, s nimi provozně i prostorově souvisejí a jsou s ním užívány jako jeden celek. V případě nové výstavby musí všechna kriteria být splněna současně. U stávající zástavby budou regulativy užity při posuzování stavebních a/nebo jiných rozvojových záměrů v územním a stavebním řízení jako kriterium pro příslušné rozhodnutí.
115
Příloha 4 16.7 ZÁSADY PRO STAVEBNÍ ÚPRAVY OBJEKTŮ SE ZVLÁŠTNÍM STAVEBNÍM DOHLEDEM A VYUŽITÍ STAVEBNÍCH POZEMKŮ TĚCHTO OBJEKTŮ Zásady pro stavební úpravy objektů a využití stavebních pozemků Demolice objektů zařazených do I. nebo II. stupně stavebního dohledu uvedených výše lze připustit jen výjimečně, a to výhradně pro účel bezprostředně následující výstavby nového objektu. Nový objekt musí zachovat typ, hmotové uspořádání (půdorys, tvar, obrys, výšku atd.), materiály a barevnost průčelí a architektonické řešení demolovaného objektu. Pro jeho eventuální další stavební úpravy platí tytéž zásady a pravidla, jako pro původní objekt.
Stavební úpravy domů Fasády Obvodový plášť lze zateplovat vnějším obkladem o celkové tloušťce do 80 mm. Povrchová vrstva obvodového pláště bude provedena hladkou silikátovou omítkou. Omítka bude opatřena silikátovým nebo silikonovým nátěrem se sníženým difúzním odporem. Soklové zdivo bude opatřeno sanační omítkou s nátěrem. Architektonické prvky – šambrány, římsy apod. Budou zachovány nebo znovu vytvořeny jako štukové prvky v původní podobě. V případě zateplení obkladem je nutno zachovat vztah k rovině, ze které tyto prvky vystupují, tedy posunout jejich rovinu obdobně, jako se změnila rovina obkládaného pláště. Při zateplování fasád dosud neomítnutých domů bude vytvořen nový povrch omítkou a nátěrem jako u ostatních domů a architektonické prvky budou vytvořeny analogicky nebo podle dochované původní projektové dokumentace. Kamenné architektonické prvky budou očištěny, vyspraveny event. doplněny o chybějící části a ponechány v přírodním odstínu. Barevné řešení fasády bude prováděno dle samostatně zpracovaného materiálu „Litvínov Osada – barevné řešení fasád objektů“. Konkrétní odstín podléhá schválení Odborem regionálního rozvoje města MěÚ Litvínov. Výplně otvorů – je bezpodmínečně nutné zachovat původní polohu a tvar. Okna – budou zachovány rozměry a typ. Jejich členění v objektech I. stupně stavebního dohledu v průčelí do ulice původní, ve vnitroblokových průčelích a v objektech II. stupně stavebního dohledu alespoň jednotné v jednotlivých domech. Barva rámů bílá. Dveře – budou zachovány rozměry a typ. Materiál dřevo. Barva přírodní či hnědá. Mříže, venkovní žaluzie a okenice se nepřipouští. Střechy – budou zachovány či obnovovány výhradně sedlové ve stávajících tvarech a sklonech Krytina pálená nebo betonová v barvě cihlové či červené, okapy v barevných odstínech podle barevného řešení fasády a střechy. Komíny – zachovat alespoň dvě komínová tělesa na každém domě, výjimečně v případech vážného statického poškození a na základě schválení Odborem regionálního rozvoje města MěÚ Litvínov zachovat alespoň jeden komín. Vikýře – je třeba zachovat, případné nově zřizované provést podle stávajících typů. Půdní vestavby – je možno realizovat. Střešní okna se připouštějí, a to ve sklonu a uložení podle povrchu střechy. 116
Solární zařízení mohou být umisťována na střechách, uložena rovnoběžně na povrchu střechy. Balkony a arkýře – budou zachovány; odstranit lze jen výjimečně v případě z důvodů vážného statického poškození a na základě souhlasu Odborem regionálního rozvoje města MěÚ Litvínov. Nově lze zřizovat balkony a arkýře jen do dvorů (ne do ulice), a to podle stávajících typů a vzhledu, hloubka nejvýše na výšku okna v daném patře, materiál dřevo, barva přírodní nebo hnědá. Průchody – budou zachovány a bude zachována jejich veřejná přístupnost alespoň ve dne. V případě výstavby nových bude dodržen vzhled a typ podle stávajících průchodů, včetně nově vytvořených architektonických prvků. Využívání pozemků • Prostory vnitrobloků budou zachovány jako poloveřejné, s možností volného průchodu pro veřejnost alespoň v denních hodinách. • Oplocení do uličního prostoru (předzahrádky) výhradně živým plotem upravovaným tak, aby jeho výška nepřesahovala 1m nad terén. Případné oplocení uvnitř vnitroblokového prostoru lze provést pletivovým plotem tmavohnědé barvy bez podezdívky o maximální výšce 0,90m nad terénem; pozemky nad uvažovanými hromadnými podzemními garážemi lze též vymezit živým plotem obdobně jako oplocení pozemků obytných domů do uličního prostoru. • Parkování - bude řešeno především odstavnými pruhy v rozšíření stávajících komunikací. Nové plochy pro odstavování vozidel uvnitř bloků lze budovat pouze jako podzemní (pod terénem, a to pouze v polohách a s umístěním vjezdů vyznačených v grafické části regulačního plánu. • Doprovodné stavby - nebudou na pozemcích v území s architektonicky a urbanisticky významnými stavbami povolovány. Reklamní zařízení • Přípustná jsou pouze reklamní zařízení na průčelích směřujících do uličního prostoru, nikoliv do vnitrobloků. • Připustí se pouze závěsné reklamní štíty do kleneb podloubí ustupující za rovinu průčelí domu alespoň o 0,60m nebo kolmo ven z fasády do ulice vyčnívající z roviny průčelí nejvíce o šířku sousedních oken. • Nepřipustí se světelné proměnné nebo pohyblivé poutače a reklamy. • Nejvyšší bod reklamního zařízení může být umístěn nejvýše 1m pod úrovní hlavní římsy objektu.
Příloha 5 117
16.8 VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY 16.8.1 Stavby pro dopravu označ.
D 51 D 52 D 54 D 56 D 57
účel stavby
velikost potřebné plochy [m2]
nové napojení účelové komunikace k zahrádkářským koloniím obslužná komunikace k nové výstavbě RD V březinkách – sever veřejné prostranství s parkovištěm v lokalitě RD Důl Pavel napojení rozvojového území u Lomské silnice propojení V březinkách - S.K. Neumanna
čísla dotčených pozemků
předpokl. etapa realizace
900
2738/1
I
2300
2244/1
I
2259/10, 2259/27
I
2200
2275/1
I
2100
2217/1, 2255
I
950
16.8.2 Stavby pro veřejné technické vybavení označ.
K 51 K 52
K 53 K 54
účel stavby
délka (u liniové stavby) [m]
kanalizace gravitační kanalizace koupaliště - ČS pod Koldomem výtlak kanalizace ČS pod Koldomem napojení na stávající řad jižně od Koldomu gravitační kanalizace - odvodnění u sportovní haly výtlak kanalizace ČS u sportovní haly - stávající řad u garáží u Koldomu
velikost potřebné plochy [m2]
čísla dotčenýc h pozemků
předpokl. etapa realizace
190+70
2695/1
I
245
2013/1, 2695/1, 2700
I
(pozemek u sport. haly)
I
2702/1
I
95 250
Poznámka: V seznamu veřejně prospěšných staveb pro technické vybavení nejsou uvedeny liniové stavby vedené ve veřejných komunikacích.
16.9 POZEMKY PRO PROVEDENÍ ASANACÍ A ASANAČNÍCH ÚPRAV Dále uvedené pozemky lze v souladu s §108 odst. 2c) stavebního zákona rozhodnutím 118
stavebního úřadu vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám na nich omezit. označ.
AS 4 AS 51
účel stavby
velikost potřebné plochy 2 [m ]
asanační úpravy zeleně u Radčického potoka městský park jih
předpokl. etapa realizace výhled
9000
AS 52
koridor zeleně podél Radčického potoka
7700
AS 53
asanace a zpřístupnění oprámu
17900
119
čísla dotčených pozemků
2244/5, 2245, 2246, 2247/1, 2247/2, 2247/4, 2250/11 2249/1, 2249/6, 2249/8, 2249/14, 2249/15, 2249/16, ? 2250/6, 2250/13, 2250/19, 2250/20, 2205/21, 2250/22, 2250/77, 2250/94
II
II
II
